Zastupitelstvo Obce Kobylí přeje všem čtenářům zpravodaje klidné prožití vánočních svátků a úspěšný vstup do roku 2016

č. 3/2015

Kobylí dědina

č. 3/2015 č 3/2015, vyšlo šl v prosinci i i 2015

Foto: Josef Držiak

Zastupitelstvo Obce Kobylí přeje všem čtenářům zpravodaje klidné prožití vánočních svátků a úspěšný vstup do roku 2016. strana 1

č. 3/2015

Kobylí dědina

Slovo starosty Vážení spoluobčané, pod tíhou událostí minulých měsíců bych vás rád co nejsrdečněji pozdravil a  především ujistil, že se vynasnažím pracovat pro obec Kobylí zodpovědně, tak abych naplnil představy a  vize, které jsme jako rada a zastupitelstvo deklarovali po volbách v roce 2014. Jak jistě víte, došlo ve vedení obce k  zásadním změnám a  to nejen na postu starosty, ale také ve složení rady a  následně zastupitelstva obce Kobylí. Na tomto místě bych chtěl poděkovat Ing. D. Kováříkové a M. Kunickému za dlouholetou obětavou práci pro naši obec a  popřát novým zastupitelům R.

Obadalové a P. Brdečkovi hodně sil, nápadů a dobrých rozhodnutí. Stojíme na prahu nového roku. Roku, který bude pro naši obec znamenat období investic, nových výzev a  především tvrdé práce. Klíč k  vyřešení zdánlivě složitých či neřešitelných úkolů spočívá velmi často v  mezilidských vztazích, komunikaci, ochotě se dohodnout nebo najít společný kompromis. Úspěch je potom nezřídka založen na hledání toho lepšího v  nás, zejména v oblasti aktivit směřovaných ku prospěchu naší obce. Do nového roku si proto přejme vždy najít dostatek sil, odvahy i trpělivosti s  každou, byť sebemenší

pracovní či životní výzvou. Přejme si, abychom se každý den dokázali alespoň na malou chvíli zastavit a  zjistit jaké to je, když nikam nespěcháme. Občas stačí málo, třeba jen zkusit vnímat pohodu a  krásu, kterou pro hektický způsob života často přehlížíme a  prožít radost z každé hezké chvilky s našimi nejbližšími. Všem spoluobčanům bych chtěl závěrem popřát příjemné prožití vánočních svátků, které budou naplněné radostí, štěstím, vnitřní harmonií a pohodou. Ať se vám v roce 2016 daří k vaší spokojenosti. Mgr. Pavel Kotík starosta

Výpis usnesení zastupitelstva Obce Kobylí č. 5/2015 ze dne 2. 7. 2015 Zastupitelstvo Obce Kobylí po projednání vzalo na vědomí: • provedenou kontrolu usnesení zastupitelstva Obce Kobylí ze dne 16. 6. 2015 Zastupitelstvo Obce Kobylí projednalo a schválilo: • UZ 01/05/2015 program zasedání • UZ 02/05/2015 návrhovou komisi: předsedu L.Křivku a členy L. Lovečka a Z. Pálenskou • UZ 03/05/2015 ověřovatele zápisu P. Horáčka a  A. Kovaříka • UZ 04/05/2015 provedení rekonstrukce školního hřiště ZŠ Kobylí v případě přidělení dotace z MŠMT podle projektu, ve kterém budou zapracovány připomínky z veřejného projednávání, které se konalo 25. června 2015 a pověření rady k přijetí dotace a k provedení výběrového řízení a dále k výběru dodavatele a pověření k realizaci díla

• UZ 05/05/2015 záměr prodeje části pozemku parc. č.  2217/1 v  k.ú. Kobylí na Moravě a  obci Kobylí na základě žádosti Jana Fučka • UZ 06/05/2015 záměr prodeje části pozemku parc. č.  2217/1 v  k.ú. Kobylí na Moravě a  obci Kobylí na základě žádosti Jiřího Možného včetně připomínek stavební komise ohledně ohraničení pozemku • UZ 07/05/2015 záměr prodeje části pozemku parc. č. 2217/1 a parc. č. 5485 v k.ú. Kobylí na Moravě a obci Kobylí na základě žádosti Marie Vávrové s doporučením stavební komise k jednání s majiteli sousedních pozemků • UZ 08/05/2015 zrušení záměru prodeje pozemku parc. č. 262 st. v k.ú. Kobylí na Moravě a obci Kobylí a na něm stojícího domu čp. 281 • UZ 09/05/2015 zvýšení odměn za výkon funkce členům zastupitelstva Obce Kobylí na základě nařízení vlády č. 52/2015 Sb. s platností od 1. 1. 2016

Výpis usnesení zastupitelstva Obce Kobylí č. 6/2015 ze dne 20. 8. 2015 Zastupitelstvo Obce Kobylí po projednání přijalo následující usnesení: • UZ/01/06/2015 ZO schvaluje program jednání i s navrhovanou změnou (doplnění o bod: Změna Směrnice č. 3/2015) • UZ/02/06/2015 ZO volí návrhovou komisi ve složení M. Ondrušová jako předsedkyně, D. Kovaříková

strana 2

a J. Barvík • UZ/03/06/2015 ZO volí ověřovatele zápisu: J. Možného a R. Kaszpera • UZ/04/06/2015 ZO schvaluje přijetí Investiční dotace z rozpočtu JMK na pořízení přívěsného vozíku ve částce 65.000,- Kč a zároveň schvaluje Smlouvu o poskytnutí dotace z rozpočtu JmK č. 030891/15/OKH

č. 3/2015 • UZ/05/06/2015 ZO schvaluje přijetí Neinvestiční dotace z rozpočtu JMK na opravu požární zbrojnice v  částce 135.000,- Kč a  zároveň schvaluje Smlouvu o  poskytnutí dotace z  rozpočtu JmK č. 030892/15/ OKH • UZ/06/06/2015 ZO schvaluje rozpočtová opatření č. 5/2015 • UZ/07/06/2015 ZO schvaluje změnu Směrnice č. 3/2015 (Pravidla pro poskytování dotací z rozpočtu Obce Kobylí) tak, že čl. 1, odstavec 2, této směrnice nově zní:

Kobylí dědina „Dotace se poskytují: a) na celoroční činnost žadatele, b) k podpoře jednotlivých akcí (akce ve veřejném zájmu), c) k podpoře projektů (projekty ve veřejném zájmu).“ • UZ/08/06/2015 ZO pověřuje radu obce realizací vybudování zpevněné cesty v  prostoru před sklepy od sklepa Vinařství Bukovský po sklep pana Kuglíka, realizací oprav chodníku a vybudování parkoviště před vstupem do školní jídelny a realizací zastřešení prostoru pro elektroodpad na sběrném dvoře.

Výpis usnesení zastupitelstva Obce Kobylí č. 7/2015 ze dne 2. 10. 2015 Zastupitelstvo Obce Kobylí po projednání vzalo na vědomí: • provedenou kontrolu usnesení zastupitelstva Obce Kobylí ze dne 20. 8. 2015 Zastupitelstvo Obce Kobylí po projednání přijalo následující usnesení: • UZ 01/07/2015 ZO schvaluje změnu programu jednání spočívající v přesunu bodu Přijetí dotace na akci „Zateplení budov Obecního úřadu a  Muzea“ před bod Volba starosty a doplnění tohoto bodu o podrobnější informace. • UZ 02/07/2015 ZO schvaluje změnu programu jednání

spočívající ve vypuštění bodu Rozpočtová opatření č. 6 • UZ 03/07/2015 ZO schvaluje změnu programu jednání spočívající v jeho doplnění o bod Volba člena rady obce • UZ 04/07/2015 ZO volí ověřovatele zápisu A.Kováříka a J.Barvíka • UZ 05/07/2015 ZO volí návrhovou komisi: předsedkyni M.Ondrušovou a členy R.Kaszpera a Z. Pálenskou • UZ 06/07/2015 ZO odmítá přijetí dotace ze SFŽP na zateplení objektu Obecního úřadu a Muzea obce Kobylí • UZ 07/07/2015 ZO volí Pavla Kotíka starostou obce Kobylí • UZ 08/07/2015 ZO volí Jiřího Možného členem rady obce Kobylí

Výpis usnesení zastupitelstva Obce Kobylí č. 8/2015 ze dne 20. 10. 2015 Zastupitelstvo Obce Kobylí po projednání vzalo na vědomí: • provedenou kontrolu usnesení zastupitelstva Obce Kobylí ze dne 2. 10. 2015 Zastupitelstvo Obce Kobylí po projednání přijalo následující usnesení: • UZ 01/08/2015 ZO schvaluje návrhovou komisi ve složení: předsedkyně M. Ondrušová a členové L.Křivka a R.Herůfek. • UZ 02/08/2015 ZO schvaluje ověřovatele zápisu D. Kovaříkovou a L. Lovečka • UZ 03/08/2015 ZO schvaluje program jednání zastupitelstva • UZ 04/08/2015 ZO vydává podle ustanovení § 84 odst. 2 písmeno h) zákona o obcích Obecně závaznou vyhlášku obce Kobylí č.5/2015 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů • UZ 05/08/2015 ZO schvaluje rozpočtové opatření č.6/2015 • UZ 06/08/2015 ZO schvaluje uzavření směnné smlouvu mezi obcí Kobylí a paní Ivankou Khorovou týkající se směny nově vzniklého pozemku p.č. 4743/37 dle GP 1226-

•

•

•

•

80/2015 ze dne 23.3.2015 v  k.ú.  Kobylí na Moravě, obci Kobylí za nově vzniklý pozemek p.č.2906 dle GP 122680/2015 ze dne 23.3.2015 v  k.ú.  Kobylí na Moravě, obci Kobylí s tím že rozdíl ceny v hodnotách pozemků bude ze strany paní Ivanky Khorové doplacen v ceně 100Kč/m2. UZ 07/08/2015 ZO schvaluje smlouvu č. HO014330034408/001 o zřízení věcného břemene s oprávněným E.ON‚ Distribuce, a.s. UZ 08/08/2015 ZO schvaluje smlouvu o zřízení věcného břemene služebnosti inženýrské sítě s  oprávněným Správa železniční dopravní cesty, státní organizace v  předloženém znění, a to na základě článku 5.8 kupní smlouvy č. 58177/2014 ze dne 16. 7. 2015 UZ 09/08/2015 ZO schvaluje uzavření kupní smlouvy mezi obcí Kobylí, jako prodávajícím, a Marií a Josefem Kaňovými, bytem Kobylí 194, jako kupujícími, na odkoupení částí pozemků p.č. 4768 a p.č.st. 318 v k.ú. Kobylí na Moravě a obci Kobylí vyměřených dle nově zpracovaného geometrického plánu za účasti zástupce obce Kobylí za kupní cenu 100Kč/m2 UZ 10/08/2015 ZO odkládá schválení prodeje pozemku p.č. 7027 o výměře 9202m2 v k.ú. Kobylí na Moravě a obci

strana 3

č. 3/2015

Kobylí dědina Kobylí, R. Lůbalovi s tím, že cena předmětného pozemku bude stanovena znaleckým posudkem. • UZ 11/08/2015 ZO odkládá prodej části pozemku p.č. 2217/1 a p.č. 5485 v k.ú. Kobylí na Moravě a obci Kobylí do doby, než bude vypracován nový geometrický plán • UZ 12/08/2015 ZO schvaluje uzavření kupní smlouvy mezi obcí Kobylí, jako prodávajícím, a J.Možným, bytem Kobylí 320, jako kupujícím, na odkoupení části pozemku p.č. 2217/1 v k.ú. Kobylí na Moravě a obci Kobylí, vyměřeného dle nově zpracovaného geometrického plánu za účasti obce Kobylí za kupní cenu 100Kč/m2 • UZ 13/08/2015 ZO schvaluje uzavření kupní smlouvy mezi obcí Kobylí jako prodávajícím, a  J. Kaňou, bytem Kobylí 529, jako kupujícím, na odkoupení nově vzniklého pozemku p.č. 4742/100 dle geometrického plánu č.14197/2014 v k.ú. Kobylí na Moravě a obci Kobylí za kupní cenu 100Kč/m2

• UZ 14/08/215 ZO schvaluje záměr prodeje pozemku p.č. 1356 o výměře 2m2 dle geometrického plánu č.1210181/2014 v k.ú. Kobylí na Moravě a obci Kobylí. • UZ 15/08/2015 ZO souhlasí s bezúplatným převodem níže uvedených pozemků, které jsou nyní ve vlastnictví Státního pozemkového úřadu do vlastnictví obce: p.č.7067, p.č.6888, p.č.5506, p.č.4743/14, p.č.4255/43, p.č.266/3, p.č.7926, p.č.6781, p.č.8124, p.č.8122 a p.č.7335 vše v k.ú. Kobylí na Moravě a obci Kobylí • UZ 16/08/2015 ZO schvaluje uzavření veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace z rozpočtu obce ve výši 200.000 Kč Římskokatolickému farnímu úřadu Kobylí na výměnu okenních výplní místního kostela. • UZ 17/08/2015 ZO pověřuje radu obce provedením poptávkového řízení u  odborných restaurátorských firem a zahájením přípravných prací týkajících se opravy kříže k Vrbici.

Plánované investiční akce Již v úvodním slovu jsem se zmínil o  následujícím roku jako o  roku investičních akcí. Rád bych vám některé z  akcí rád ve stručnosti představil. Nejprve však pár řádků k akcím, které budou s největší pravděpodobností dokončeny již tento rok. V době psaní těchto řádků již probíhají stavební práce na rekonstrukci prostranství před sklepy u Vinopy. Po dlouhých letech se nám podařilo najít společnou řeč s vlastníky pozemků výše zmíněných sklepů, které zasahovaly do míst rekonstruované komunikace. Celá akce by měla být dokončena v  polovině prosince a  následná výsadba zeleně, instalace laviček, odpadkových košů a  případné posílení veřejného osvětlení bude realizováno v  brzkých jarních měsících tak, aby bylo vše řádně připraveno na novou turistickou sezonu. V měsíci listopadu jsme se společně s  technickými službami obce Kobylí rozhodli vyřešit problém napojení Mateřské školy na kanalizační řád. Po pečlivém prostudování stavební dokumentace, prověření stavu jednotlivých větví splaškové a  dešťové kanalizace v areálu MŠ, konzultací s projektanty a  přímými účastníky výstavby areálu mateřské školy v  osmdesátých letech bylo rozhodnuto o celkovém pročištění kanalizace a jejím následném napo-

strana 4

jení. Celá akce by opět měla být realizována do konce letošního roku. V příštím roce nás čeká rekonstrukce vozovky mezi Sokolovnou a  nádražím ČD. Součástí projektu, který se v současné době zpracovává, je i rekonstrukce přilehlého chodníku a vybudování nového parkoviště v těsném sousedství Sokolovny. Věříme, že se nám podaří celou akci administrovat tak, abychom dosáhli na dotační titul vyhlášený Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) – Oprava a  údržba místních komunikací, kde můžeme dosáhnout až na 50% uznatelných nákladů při realizaci díla. Další velkou akcí je vybudování cyklostezky z Kobylí do Brumovic. Stezka by měla začínat u sportovního areálu TJ Sokol a po levé straně Trkmanky (ve směru proti toku), kolem nově zbudovaných mokřadů až k  hlavní silnici III. třídy do Brumovic. Zde by měla v budoucnu navazovat na novou cyklostezku do Brumovic. Zamýšlená cyklostezka je jednou ze součástí regionální cyklotrasy „Morava Napoleonská“, jejíž vybudování podporuje jak Jihomoravský kraj, tak Nadace Partnerství. Právě probíhají dokončovací práce na samotné projektové dokumentaci a  vedeme intenzivní jednání s Povodím Moravy a dalšími soukromými subjekty o směně pozemků, tak

aby celá cyklostezky byla budována výhradně na pozemcích obce Kobylí. Financování námi budované cyklostezky by mělo být zajištěno přibližně z 80% dotačním titulem SFDI. Nemalé úsilí věnujeme i  památkám. Konkrétně máme záměr na rekonstrukci tří historických křížů v katastru obce, jež jsou v havarijním stavu. Osloveny byly restaurátorské firmy, které se právě restaurováním historických, především dřevěných památek zabývají. Do konce letošního roku provedeme vyhodnocení jednotlivých nabídek a opět se budeme snažit využít podpory dotačního titulu, tentokrát z Programu rozvoje venkova – obnova a údržba drobných sakrálních památek. S učitelkami mateřské školy spolupracujeme na projektu vybavení jejich zahrady herními prvky. Opět nás, tentokrát v širším kruhu čeká vyhodnocení obdržených nabídek a následná realizace v zahradě školy. Tato akce bude specifická svým rozdělením na dvě samostatné části a to zmiňovanou dodávku a instalaci herních prvků, kterou provede vítězná společnost a rekonstrukci chodníků v celém areálu školy, na kterou se již teď bezesporu těší pracovníci technických služeb. Jednou z  plánovaných investic v následujícím roce je změna systému

č. 3/2015

Kobylí dědina

vytápění obecních budov. Tento přechod na jiné zdroje – v našem případě tepelná čerpadla v  kombinaci s  rekuperačními jednotkami na vhodných objektech podporuje dotačním titulem Ministerstvo životního prostředí. Byly osloveny společnosti s  žádostí o  vypracování studií a  dle dosavadních výsledků - z  hlediska výrazných finančních úspor i komfortu užívání je případný přechod na nový systém vytápění velmi zajímavý. Příběh rekonstrukce Sokolovny

bude pokračovat samozřejmě i v příštím roce. Záměrem je dokončit vnitřní úpravy sálu, pódia a galerie tak, aby byl ze Sokolovny opravdu důstojný stánek pro pořádání kulturních a  společenských akcí. Stavební úpravy by měly opět probíhat v jarních měsících následujícího roku tak, aby na Dětské hodečky a Kobylské hody bylo vše řádně připraveno. 12. listopadu jsme podali žádost o dotaci na dovybavení sběrného dvora Kobylí. Tuto výzvu vypsalo MŽP

a výše dotace činí až 85% uznatelných nákladů. Na základě dobrých výsledků při třídění a separaci odpadů se budeme snažit dále snižovat náklady a  to pořízením multifunkčního kolového manipulátoru a  stacionárního lisu na papír, plasty a nápojové kartony. Jak vidíte, plánovaných akcí je opravdu hodně, všechny jsou v  běhu a pevně věřím, že většinu z nich dotáhneme společnými silami do zdárného konce. Mgr. Pavel Kotík

Rámcové zhodnocení ankety Rád bych poděkoval všem občanům obce, kteří se aktivně zapojili do dotazníkového průzkumu v naší obci během září letošního roku. Celkem se ankety zúčastnilo 183 respondentů a téměř 77% z nich spadalo do věkové kategorie 20-55 let. V současné době se více než sedmdesáti procentům obyvatel žije v  Kobylí dobře a  největší přednosti vidí v  dobré a  dostupné zdravotní péči a  pěkném prostředí obce. Naopak velkým problémem jsou, dle respondentů, špatné mezilidské vztahy a možná z toho i pramenící současný nezájem občanů o obec. Z ankety je patrné, že v  obci, nebo přilehlém okolí chybí především kvalitní cyklostezky a  v samotné obci víceúčelová sportoviště a  parkovací plochy. Obec by se měla zaměřit především na bezpečnost v  obci, dostatek kulturního, společenského a  sportovního vyžití. Zajímavé a podnětné odpovědi jsme získali na otázku místních komunikací. Nejvíce se v  odpovědích vyskytovali ulice Sokolská, Osvobození, U nádraží a Baráky. Tento výsledek dokonale koresponduje s  představou budoucích investic a zmiňované komunikace U nádraží a Baráky by měly být

kompletně rekonstruovány v letech 2016 respektive v roce 2017. Neutěšená je také bezpečnost v obci a to především vandalismem a často nevhodným chováním mladistvých. I to to je pro nás ponaučení a budeme se snažit právě školní mládeži a mladistvým nabídnout alternativní možnosti trávení volného času. Velmi potěšující zprávou je také způsob získávání informací – valná většina získává informace z internetových stránek obce. V novém roce se tak můžete těšit na nové stránky obce Kobylí, které bezesporu přispějí svým obsahem i moderním designem k větší informovanosti jak občanů obce, tak i potencionálních návštěvníků našeho kraje. Jsem rád, že se někteří z vás rozepsali a „vyslovili“ tak svůj názor, napsali zajímavý či podnětný postřeh a svým způsobem se zapojili do diskuze o  naší obci. Mimochodem, více než 75% z vás je ochotno se zapojit do veřejného života, mít svůj podíl na zvelebení obce a aktivně pracovat. Věřte, že všichni máte dveře otevřené a pokud se nám společnými silami podaří posunout naši obec byť o malý krůček dál, bude to mít smysl. Mgr. Pavel Kotík

Změny na radnici Vážení spoluobčané, jako bývalý starosta Obce Kobylí cítím potřebu se vyjádřit k událostem, které zde proběhly zhruba v průběhu posledních tří měsíců. Je vám jistě známo, že jsem se vzdal funkce starosty k 1. 10. 2015. Za mého působení byly přiděleny obci dotace na rekonstrukci hřiště u mateřské školy ve výši zhruba 2.000.000,--Kč a dále pak na zateplení obecního úřadu a  muzea ve výši zhruba 2.600.000,--Kč. Je však bohužel skutečností, že jsem nedokázal prosadit přijetí těchto dotací ve výši 4.600.000,--Kč zastupitelstvem obce. Mám za to, že tímto se výrazně zpomalil rozvoj obce a dospěl jsem

k rozhodnutí, že z této situace musím vyvodit nějaké závěry. Také jsem v poslední době necítil absolutní důvěru a podporu rady obce, což mne vedlo, spolu s nepřijatými dotacemi, k rozhodnutí, že dále funkci starosty vykonávat nemůžu. Proto jsem se této funkce vzdal. Chci tímto předejít jakýmkoliv spekulacím a domněnkám, proč jsem k takovému kroku přistoupil. Je pravdou, že po mém rozhodnutí, které jsem sdělil všem zastupitelům dne 22. 9. 2015, jsem se z tisku dozvěděl, že ve věci veřejné zakázky na zateplení obecních budov bylo podáno anonymní udání na Okresní státní zastupitelství v Břeclavi. Bylo v něm pouze uvedeno, že toto udání

strana 5

č. 3/2015

Kobylí dědina podalo tzv. „sdružení nespokojených občanů v Kobylí“. V  první řadě k tomu musím uvést, že z mého pohledu zadání veřejné zakázky na zateplení obecních budov proběhlo naprosto standardním způsobem a zcela v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Pokud někdo hovoří o tom, že zakázka měla být předražená, toto odmítám, neboť celková cena zakázky byla zhruba 2,3 násobek přidělené dotace. V této souvislosti se ptám, jak je možné, že na zateplení sokolovny bylo vyplaceno bezmála již 5.000.000,--Kč (v této částce samozřejmě není započítána rekonstrukce sociálního zařízení sokolovny)? Přitom obci byla přidělena dotace na zateplení sokolovny pouze ve výši 1.237.000,--Kč. Zaplacená cena tedy činí více než čtyřnásobek přidělené dotace. Jak je možné, že se nikomu

tato cena nezdá předražená? V druhé řadě vynaložím veškeré úsilí, abych zjistil, kdo se skrývá za označením „sdružení nespokojených občanů v Kobylí“, neboť jsem se dozvěděl, že pod tímto označením někdo zasílá udání nejenom orgánům činným v trestním řízení, ale i dalším státním orgánům, dokonce i zaměstnavatelům některých našich spoluobčanů. Chci docílit toho, aby se zamezilo dalším pomluvám, spekulacím a intrikám a aby ten, kdo takováto udání činí, byl za své jednání postižen zákonným způsobem. Přesto, že nekončím svůj článek příliš optimisticky, přeji vám všem krásné prožití vánočních svátků a vše nejlepší v novém roce 2016. JUDr. Jaroslav Tesák, Ph.D., LL.M.

Sdělení občanům Vážení občané obce Kobylí, z pověření výboru MO KDU-ČSL, vám chci oznámit, že od příštího jednání obecního zastupitelstva dochází ke změně členů OZ zvolených za KDU-ČSL v  komunálních volbách v  r. 2014. Na jednání OZ dne 20.10.2015 odstoupili z OZ ing. Dagmar Kovaříková a Miroslav Kunický. Důvody jejich odstoupení naleznete v zápise z uvedeného jednání, který je vyvěšen na úřední vývěsce OÚ a na internetových stránkách obce. Omlouváme se těm, kteří jim dali svůj hlas. Je pro nás obtížné vyjadřovat se k  důvodům odstoupení, poněvadž neznáme všechny okolnosti, které vedly k  jejich rozhodnutí. Oba pracovali dlouhodobě v  OZ. Ing. Kovaříková byla starostkou po tři volební období a M. Kunický byl zvolen pětkrát do OZ. Svou činností a obětavostí se významně zasloužili o život v obci a její rozvoj. Patří jim za to všeobecný dík a uzná-

ní. Svými zkušenostmi mohli přispět k další práci současného zastupitelstva. Novými členy OZ se stanou: Radoslava Obadalová a  Petr Brdečko. Oba jsou v  obci všeobecně známi. Paní R. Obadalová pracuje v oblasti ekonomické a finanční a obětavě pracuje v Klubu přátel historie. P. Brdečko je konstruktérem a v obci se aktivně zapojuje do činnosti zahrádkářů. Doufáme, že se stanou platnými členy OZ a že je ostatní členové přijmou jako přínos pro práci zastupitelstva. Přejeme jim a celému zastupitelstvu pohodová a úspěšná jednání založená na pochopení a úctě jednoho ke druhému. Máme za to, že k odstoupení našich členů OZ mohly přispět události související s výběrovým řízením na zateplení obecního úřadu a muzea a odstoupení starosty. Ty také mohly vytvořit mezi občany nezdravou atmosféru založenou na neznalosti situace a na různých

neopodstatněných dohadech. Považujeme proto za vhodné, aby odpovědní zástupci OZ (bývalý starosta či nový starosta či místostarosta) podali občanům k těmto událostem ve zpravodaji vysvětlení. Snad se tak stane již v tomto čísle. Děkujeme i jménem všech občanů. V souvislosti se současnými změnami či potížemi jak u  nás v  Kobylí, tak třeba v zastupitelstvu Prahy, Brna, Opavy a  aktuálně i  jinde, se mi zdá vhodné připomenout výrok T. G. Masaryka (vzpomenutý v mediích k výročí 28. října). Po vzniku republiky v r. 1918 a  po zvolení parlamentu a  jmenování vlád řekl: „Tak demokracii bychom měli, teď nám zbývá, abychom měli také demokraty.“ Uvědomil si tehdy, že jeho výrok může být platný i téměř po 100 letech? Za výbor MO KDU-ČSL František Damborský

Vyjádření místostarosty Neměl jsem v úmyslu více se vracet k podzimním událostem v obci, neboť celé záležitosti jsem se hodně podrobně věnoval již na veřejném jednání zastupitelstva 2. října. Ing. Damborský mne však k tomu vybídl, a proto tak činím. Jsem si vědom toho, že v krátkém článku nemohu popsat celý průběh, ale snad se mi podaří vystihnout to nejdůležitější. V měsících září a říjnu jsme

strana 6

v  Kobylí zažívali události, o které nikdo nestál, kterým se každý rád vyhne. Byla jim věnována dvě veřejná jednání obecního zastupitelstva. Výsledkem jsou nový starosta, nový radní, dva noví zastupitelé. V Lidových novinách ze 7. prosince Jan Januš v článku Nad zastupiteli visí hrozba kriminálu napsal: „Stále častější kriminalizace rozhodování obecních

zastupitelů slouží k vyřizování politických účtů. Před soudy se dostávají věci, které k nim vůbec nepatří. I když případ nakonec „dobře“ dopadne (pro zastupitele), ze stíhaných už nikdo nesejme určité stigma. Tyto černé vyhlídky mohou vést k tomu, že do zastupitelstev nebude chtít už brzy téměř nikdo kandidovat.“ V našem případě nebylo podáno trestní oznámení na zastupitele, ale

č. 3/2015

Kobylí dědina

na radu Obce Kobylí. Princip popsaný v  článku ale zřejmě zůstává stejný. Trestní oznámení bylo navíc podáno v době, kdy bylo zřejmé, že k žádnému trestnému činu nedojde. A o tom, zda k němu vůbec mělo dojít, píše J. Tesák na jiném místě. Pokusím se ve stručnosti popsat, o co šlo. Byla podána žádost o dotaci na zateplení budov obecního úřadu a muzea. Tato žádost byla schválena, bylo s  tím seznámeno zastupitelstvo. Zároveň jsme přednesli, že celková cena bude vyšší, než bylo uvedeno v žádosti o dotaci. Některé práce na budovách totiž nesouvisely přímo se zateplením, ale když už se mělo do staveb zasahovat, naplánovalo se rovněž provedení prací, které zde bylo třeba udělat. Stejný postup byl zvolen i při zateplení sokolovny. Zde podotýkám, že rozdíl v ceně původní a konečné byl přitom u sokolovny horší než měl být u zateplení obecního úřadu a muzea. Momentem, který uvedl události do pohybu, bylo schválení vítězné firmy na provedení těchto prací radou obce. Už při tomto schvalování jsme však v radě pochopili, že navýšení je tak velké, že bez odhlasování dalších financí v zastupitelstvu nelze tuto akci realizovat. Proto jsme se rozhodli tuto akci nerozjíždět, dokud nezjistíme, jak se k tomu staví ostatní zastupitelé. Starostou byla

podepsána smlouva, ale stále byl čas na vyjednávání. Vzhledem k tomu, že zastupitelé odmítli schválit financování této akce, využili jsme článku ve smlouvě, který nám umožnil odstoupit od smlouvy bez jakýchkoli sankcí. Jako radní jsme sice kritizovanou smlouvu schválili, ale pořád jsme měli otevřená „zadní vrátka“. A těch jsme nakonec využili. Ve chvíli, kdy bylo jasné, že se akce neuskuteční, podali „nespokojení občané Kobylí“ trestní oznámení. Tím se nyní zabývá kriminální policie. Uvidíme, jak jejich šetření dopadne. Krátce poté, co bývalý starosta oznámil svoji rezignaci, „nespokojení občané“ oznámili celou věc tisku a teprve z něho jsme se o tomto udání dozvěděli my v radě i bývalý starosta. V momentě, kdy se začalo proslýchat, že jedním z radních by mohl být Jiří Možný, bylo podáno udání i na něj. V tomto případě se již prokázalo, že to, z čeho jej anonym vinil, nemá žádné opodstatnění. Po oznámení Jaroslava Tesáka o odstoupení z funkce starosty jsme jakožto vítězná strana zahájili jednání, jejichž cílem bylo získání podpory našemu kandidátu na starostu Pavlu Kotíkovi. Zástupcům KSČM i KDU-ČSL jsme položili otázku, jak si představují další fungování rady a jejich volební strany. V případě podpory Pavla Kotíka mohla

každá volební strana získat jedno místo v radě. Zástupci zvolení za KSČM přišli s konkrétním kandidátem na místo radního i s požadavky na práci nové rady i starosty. Vzhledem k tomu, že tyto požadavky byly pro nás akceptovatelné, byl Jiří Možný navržen a schválen jako člen rady. Od zástupců KDU – ČSL jsme se ničeho takového nedočkali, jediným jejich požadavkem bylo, aby rada odstoupila celá a volila se znovu. Z důvodů výše popsaných a na základě zprávy kontrolního výboru jsme na tento návrh nepřistoupili. Chyba ve výběrovém řízení se stala, ale sami jsme ji aktivně řešili a vyřešili tak, že akci, která neměla podporu v zastupitelstvu, jsme vůbec nezahájili a obec jsme tedy nevystavili žádným sankcím. Rozhodně jsme se nesnažili vše ututlat, ale naopak jsme chtěli věci řešit. Nejprve se zastupiteli, později s občany na veřejném jednání zastupitelstva. Na závěr vzkaz pro T. G. Masaryka – v Kobylí demokraty máme, byli zvoleni v demokratických volbách. A všechna závažná rozhodnutí schvaluje veřejné jednání zastupitelstva zcela transparentním veřejným hlasováním. Navíc rada o svých jednáních pořizuje zápis, který vždy zveřejňuje na webových stránkách obce a tím se dobrovolně vystavuje větší veřejné kontrole. Vlastimil Janda, místostarosta

Kříže – odkaz našich předků K projevům duchovního odkazu, úcty k  předkům i  pokory před velikostí Boží prozřetelností patří nejenom opravené kostely či pěkně obstarávané hroby našich blízkých, ale rovněž drobné sakrální památky, které nacházíme po celém katastru obce Kobylí. Celé generace kobylských rodin s úctou pečovaly o pomníčky, kapličky či kříže, které jim připomínaly jejich blízké nebo jako poděkování za požehnání, které se rodině dostalo. Mezi mnoha jinými bychom mohli třeba vzpomenout kamenný kříž na cestě ke Skale, který nám připomíná tragickou smrt bratří Křivkových, křížový pomníček vzpomínající Boženu Zuskovou, který se nachází u cesty do Žlebu v sadech společnosti Patria, a.s. či hluboko ukrytý křížek, kde pytlák Bezoušek zastřelil hajného, který najdeme pod terasami mezi Zadními vigrunty a Pánským lesem.

Podobnou historii mají i  nejznámější, bohatě vyřezávané dřevěné kříže (kříž na ul. A. Šebestové, nejstarší z r. 1869 na Hřebeni, kříž k Vrbici, kříž U Lípy a Zelený kříž). O tyto jedinečné řezbářské skvosty z dílny Tomáše Říhy je třeba zvlášť pečovat. O restaurovaném kříži na ul. A. Šebestové bylo psáno v minulých číslech zpravodaje, a proto mi dovolte, aby Vás informoval o dalších krocích zastupitelstva. Na říjnovém zasedání zastupitelstva byla schválena příprava pro opravu dřevěného kříže na rozcestí k Vrbici. Již v sobotu 24. 10. 2015 proběhla veřejná sbírka do pokladniček, která vynesla necelých 55.000 Kč, za což ještě jednou velice všem dárcům děkujeme. Kdo by chtěl ještě nyní přispět, může tak učinit prostřednictvím sbírkového účtu č. 030031-1382208329/0800 nebo zaplatit hotově do pokladničky na obecním úřadě.

strana 7

č. 3/2015

Kobylí dědina Zásluhou Klubu přátel historie Kobylí k této částce přibude rovněž 30.000 Kč díky úspěšné žádosti, kterou klub zaslal do Nadace Občanského fóra. Rada obce v  těchto dnech bude vyhodnocovat nabídky z  poptávkového řízení na restaurování křížů. ¬Na základě toho bude pak v nejbližších týdnech podávat žádost o dotaci na Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Jestliže i tato žádost bude úspěšná, pak by mohly být opraveny rovněž další dva kříže (na Hřebeni a U Lípy). Myslím si však, že

i kdyby nebyla žádost podpořena, s již získanými finančními prostředky se směle můžeme ještě letos do oprav kříže k Vrbici pustit. Na závěr bych Vás již teď chtěl pozvat na benefiční koncert, který se pro účely rekonstrukce kříže k Vrbici bude konat v neděli 10. ledna 2016 v kobylském kostele. Hosty kobylské scholy Farníček bude mezi jinými schola Kamínek z Vrbice. Roman Kaszper

Kukátkem do mateřinky Ve školním roce 2015/2016 bylo přijato do MŠ 68 dětí, které jsou rozděleny ve třech třídách. O děti pečuje celkem 8 pracovnic a  jeden školník. V závěru kalendářního roku kolektiv mateřské školy děkuje všem firmám v Kobylí a rodičům za příkladnou spolupráci a sponzorské dary a dále patří poděkování Obci Kobylí za přidělení finančních prostředků na provoz školy a ostatní údržbu. V uplynulém období byla provedena výměna koberců v dalších prostorách, výměna podlahové krytiny na schodišti, byly provedeny malířské a natěračské práce, postupně se obnovuje nábytek, ručníky, povlečení a hračky. Dále se vybavují kabinety moderními pomůckami, které jsou využívány pro výchovně-vzdělávací práci s dětmi. V příštím období plánujeme opravu kanalizace, chodníku u MŠ, vybavení školní zahrady a postupnou modernizaci interiéru. „SPOLU NÁS BAVÍ SVĚT“…aneb, ve vzájemné pomoci a pochopení objevujeme svět zábavy, her, poznání a prožíváme šťastné dětství od jara až do zimy. „Každým rokem nakonec, přijde měsíc prosinec, přinese nám stromeček, pod stromečkem dáreček…“ Prosinec – je vždy slavnostní, krásně nastrojený, voní skořicí, vanilkou. Naše malovaná školička je provoněná vůní pečeného ovocného čaje a perníčků, které děti s  radostí připravují pro své nejmilejší. Atmosféra Vánoc je všu-

strana 8

de kolem. V naší MŠ se stala krásnou tradicí celoroční setkáníčka a  tvoření dětí spolu s  rodiči a  besídky k  Vánocům a ke Dni matek. Nyní v adventní době je vše o něco kouzelnější. V dětských očích jsou vidět krásné jiskřičky radosti a  očekávání již s  příchodem hodného Mikuláše. Děti se těší na své vystoupení v pořadu Zpívání pod věží, dále na vánoční atmosféru ve třídě s kamarády, ale hlavně na vánoční stromeček ve svém domově, kde si rozbalí svůj dáreček… Rok – je dvanáct měsíců, pomyslných schůdků, po kterých kráčíme vstříc novým zážitkům. Rok – to jsou čtyři roční období, tak pestrá a inspirativní. „SPOLU NÁS BAVÍ SVĚT“ od jara do zimy – očima dětí – v tomto duchu je zpracován i Školní vzdělávací program a  třídní plány v  jednotlivých třídách. Naším záměrem je rozvíjet každé dítě po stránce fyzické, psychické i sociální a vést je tak, aby na konci předškolního období bylo jedinečnou a relativně samostatnou osobností, schopnou a způsobilou zvládat pokud možno aktivně a osobním uspokojením takové nároky života, které jsou na ně běžně kladeny – zejména v  prostředí rodiny a  školy a zároveň i ty, které ho v budoucnu nevyhnutelně očekávají. Chceme, aby naše mateřinka byla místem šťastného dětství, kde je prostor pro uplatnění každého jednotlivce, kde se všichni cítí dobře a bezpečně. V dlouhodobých záměrech klademe důraz, aby se dítě učilo chápat a poznávat jevy kolem sebe, bylo vedeno

k  samostatnosti a  schopnosti projevit svůj názor. Podporujeme tělesný rozvoj a zdraví. Snažíme se ve vzájemné spolupráci kolektivu MŠ i rodiny rozvíjet všestrannou osobnost dítěte, motivovat je k  učení a  k přirozené touze po poznání. Rozkvetlé jaro – v  hlavních tématech „Jak se rodí jaro“, „Když všechno kvete“, „Svátek maminek“ se děti mimo jiné seznamují se spoustou říkanek a písniček s jarní tématikou, pozorují, jak se probouzí příroda, také se připravují na oslavu svátků jara – Velikonoce. Na tvořivých dílnách s rodiči vyrábí jarní výzdobu. Účastní se pravidelně akce Pálení čarodějnic. Plánujeme společně s dětmi zápis nových dětí do MŠ, fotografování, školní výlet a  vycházky do přírody. Pravidelně navštěvujeme okolní mateřské školy a firmy. Ve spolupráci s  Policií ČR jsou pravidelně organizovány dopravně-sportovní dopoledne, které jsou nejen zábavné, ale i  poučné. V průběhu jara navštěvuje naši MŠ mnoho divadel a v návaznosti mají velkou oblibu akce rodičů pro děti v pohádkovém duchu. Pohádky hrané rodiči ke dni dětí zanechávají ve všech krásné trvalé zážitky. Pohádkové jarní období umocní výlet do divadla Radost do Brna. Výborná je spolupráce s rodinou i v oblasti národopisu. Děti oblečené ve svátečních krojích se účastní vítaní občánků a vystupují se svým programem na hodečkách pro děti. V závěru jara se loučíme v  obřadní síni s našimi předškoláky. Pomalu přichází sluníčkové léto a  prázdniny – v  hlavních tématech

č. 3/2015

Kobylí dědina

„Kde kdo bydlí“ a „Co už umím“ se děti seznamují s  environmentální výchovou, pobývají hodně v přírodě a užívají si nejen akce v MŠ, ale i spoustu zážitků ve spolupráci s myslivci a ostatními organizacemi v obci. A pomalu přichází barevný podzim. V hlavních tématech „Kdo všechno přišel do školy“, „Sklízíme plody podzimu“ a  „Když padá listí“ na nás působí krásná přírodní paleta barev. Mimo plánovanou výchovně-vzdělávací práci máme i spoustu zábavy. Pouštíme draky, sbíráme barevné listí, kaštany, tvoříme s  přírodnin. Plánujeme dýňová odpoledne s rodiči. Navštěvujeme naše kamarády v základní škole,

se kterou máme velmi dobrou spolupráci. V oblasti přípravy předškolních dětí probíhají v MŠ edukativně-stimulační skupiny dětí a  rodičů a  konzultace a schůzky s učitelkami z prvního stupně ZŠ. Společně plánujeme také slavnostní zápis dětí do ZŠ a  taneční odpoledne mateřské a  základní školy. Těšíme se na karneval v obci a rej masek ve všech třídách. Podzimní období plynule přechází v zimní čas. V hlavních tématech „Těšíme se na Vánoce“, „Přišla paní zima“ a „Objevujeme svět a prostředí kolem nás“ nás čeká mimo jiné spousta zážitků a překvapení. Začíná měsíc prosinec a s ním svátky nejkrásnější, plné

očekávání, radosti a naděje. Jsou tady Vánoce. Kouzelný zvoneček už brzy zacinká, rozsvítí stromeček, zbývá jen chvilinka. Zvoneček zazvoní vánoční písničku, každý se podívá, copak je v balíčku. A tak nám svátky odhalí tajemství, všichni se vrátíme na chvíli do dětství. Děkuji tímto celému kolektivu mateřské školy za příkladnou péči o naše nejmenší a  společně přejeme všem dětem a  jejich rodinám, kamarádům a známým krásné prožití svátků vánočních a v roce 2016 hlavně hodně zdraví, štěstí a rodinné pohody. Ředitelka MŠ Kobylí Blažeja Rusková

Zemřela paní Olga Vlasáková S brněnskou výtvarnicí a  lidovou sběratelkou Olgou Vlasákovou jsem se potkala krátce po začátku mé práce v kobylském muzeu. Starší dáma s načesaným vysokým drdolem, oblečená do tmavých barev a  k nám vždy doprovázená svým obětavým manželem. O její práci jsem v tu dobu nevěděla nic, ale postupem času a po několika návštěvách, po přečtení informací na internetu a jejich publikací se přede mnou otevřela bystrá žena posedlá svou prací, zanícená lidová sběratelka a  výtvarnice umělecky ztvárňující mizející lidové tradice. Paní Vlasáková naše muzeum navštěvovala pravidelně aspoň jednou ročně, vždycky se zajímala, co máme nového, jak se máme, co máme v plánu. Byla přítelkyní kobylského muzea. Její návštěvy díky zdravotním problémům řídly až ustaly. 11. července letošního roku nás zastihla smutná zpráva - ve věku 81 let zemřela paní Olga Vlasáková. Už budeme jen vzpomínat.. „Olga Vlasáková byla absolventkou Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Věnovala celý svůj aktivní život lidové kultuře a tradicím zejména slováckého venkova. Ve svých kresbách doprovázených popularizačními tex-

ty zachycovala kroje, artefakty lidového umění i  předměty související zvykoslovím, zabývala se výtvarnou symbolikou lidové kultury, jídelníčkem, pranostikami, stoletým kalendářem, průběhem obřadů a zvyků apod. Malovala plakáty národopisných slavností, ilustrovala pověsti a vyprávěnky, portrétovala nositele lidových tradic. Výsledky svých výprav do světa lidové kultury publikovala v novinách a časopisech (Rovnost, Slovácké noviny, Malovaný kraj) i  knižně, např. Vánoční lidová zdobnost (1993), Co nemá jiný kalendář (1995), Od medu k  perníku (1996), Velikonoční lidová zdobnost (2008) a další. Připravila desítky výstav. Měla mnoho známých mezi osobnostmi rukodělné řemeslné práce, lidovými umělci a organizátory národopisného života. Svou publikovanou výtvarnou i  publicistickou tvorbou těmto lidem stavěla pomníček, jež byl často jediným oceněním, kterého se jim dostalo.“ (zkráceno, J.Jilík www.folklordnes.cz) Mgr. Blanka Hrabalová – Muzeum obce Kobylí

Jubilant Jiří Jilík Jméno dr. Jiřího Jilíka není pro mnoho z vás neznámé. Máte jeho knihy, znáte ho z besed a kobylských akcí, kterých se zúčastnil. Jiří Jilík patří k lidem, které rádi vidíte. Nemusíte je dobře znát, vídat je často, ale když je potkáte, tak je prostě rádi vidíte, zapřičiňuje to směs pozitivity, empatie, nadhledu, rozhledu a lásky k tomuto kraji a jeho

lidem, kterou přináší. Jiří Jilík je dlouholetým přítelem kobylského muzea. Podpořil nás v mnoha akcích svou přítomností, uvedl u nás do života několik svých knih, rozšířil nám obzory v několika besedách, podpořil naši mediální propagaci a díky němu Kobylí navštívilo i několik osobností jako např. Ludvík Vaculík, Miško Eveno, Gajdoši

strana 9

č. 3/2015

Kobylí dědina z Kopanic... Máme ho rády, a  proto bychom mu rády i  na tomto místě popřály k jeho letošním 70tým narozeninám mnoho štěstí, zdraví, lásky, inspirace pro další tvorbu a těšíme se na nějaké další setkání. „Dr. Jiří Jilík se narodil 16.11.1945 v Praze, odkud se rodina v jeho šesti letech odstěhovala do otcova rodiště, do Kunovic. Jeho mládí a dospívání silně ovlivnila skutečnost, že se narodil v rodině regionálního spisovatele Fanka Jilíka (1914–1994), který profesí umělecký knihvazač byl známý především jako autor románů a povídek ze slováckého venkova.Vystudoval brněnskou pedagogickou fakultu a postgraduálně muzeologii na fakultě filozofické. Velký význam v jeho životě sehrál pobyt ve Vlčnově, kde celá 70.léta působil jako učitel na místní základní škole. V roce 1971 se stal předsedou místní Osvětové besedy, která byla pořadatelem jízdy králů. Na počátku 70.let stál u  zrodu Vlčnovjanu, založil dětský soubor Šohajek, psal a  režíroval pořady pro vlčnovské slavnosti. Co ale bylo nejdůležitější, že ve Vlčnově měl možnost poznat lidový život. Jako učitel se hodně stýkal s lidmi, byl zván do rodin, do búd na víno, na zabijačky, měl možnost pracovat s mladými lidmi, zaznamenávat písničky a lidová vyprávění, pověsti. To vše bylo jakési vertikální poznávání Slovácka – v jedné dědině deset let a do hloubky. Učitelování ve Vlčnově pro Jiřího Jilíka skončilo v roce 1979. V témže roce se ujal vedení redakce okresních novin Slovácká jiskra. Noviny se pod jeho vedením staly čtivým médiem. Jeho sloupky, fejetony, obrázky z regionu a povídky si našly

na Uherskohradišťsku, Uherskobrodsku své čtenáře a mají je dodnes. Již od začátku osmdesátých let byl společně se svým otcem Fankem Jilíkem členem redakční rady časopisu Malovaný kraj. Jeho životní prostor se tak rozšiřoval na celé Slovácko. „Je to nádherný kraj. Jistě jsou na pohled pěknější krajiny, ale Slovácko má duši. Ta duše každým okamžikem promlouvá lidovou písní. Navíc – Slovácko si uvědomuje kontinuitu, a prostřednictvím rituálů a zvyků si ji neustále připomíná a vyjevuje ji i okolí. Člověk by neměl zpřetrhat předivo, které jej poutá s předchozími generacemi. Proto miluji Slovácko, neboť je to hodnověrný kraj,“ říká se zaujetím.“ (zkráceno-J.Kovařík: Plný život Jiřího Jilíka, www.folklorweb.cz) Za Muzeum obce Kobylí a KPH Mgr. Blanka Hrabalová

Muzeum v roce 2015 V neděli 29. listopadu proběhla poslední větší akce v  letošním roce a  to adventní odpoledne s názvem „Na vánoce dlúhý noce“. Pro návštěvníky jsme připravily výtvarnou dílnu, Ježíškovu poštu, prodej milých drobností, černou hodinku se čtením příběhů a  otevřela se populární kavárna „U tetiček“, kde díky členkám KPH mohli návštěvníci ochutnat spoustu dobrot a  posedět u  kávy a  svařáku nebo si vyzkoušet šikovnost u  zdobení perníčků s  paní Anežkou Bártovou. Odpoledne zahájily krásným programem děti ze ZŠ Kobylí pod vedením paní učitelky Aleny Hochové. Neformální pohodové odpoledne uteklo jako nic a my se těšíme na další, které bude před velikonoci. Každý rok v  muzeu je jiný a  ten letošní patřil v  muzeu k  těm opravdu

strana 10

rušným. Připravila se série besed o kobylském kroji, dvě besedy s dr. Jiřím Jilíkem, pietní akt k 70. výročí konce 2. světové války, výstava na téma 2. svět. válka a  výstava k  40. výročí založení Lácaranky. Budova muzea přivítala návštěvníky vinařských akcí a  cykloakcí, kde spolu s  KPH tvoříme zázemí pro tyto akce v obci Kobylí, a že jich letos bylo. Bylo zprovozněno turistické informační místo a upraven letní provoz muzea, kdy návštěvníci si mohli prohlédnout expozice, nakoupit víno a požádat o informace denně mimo pondělí od 9 do 17h. Navštívilo nás 12 organizovaných větších skupin. Podzim ozvláštněla výstava trojice výtvarníků s  názvem Trialog-pocta lidem a  krajině a  již zmíněné adventní odpoledne. Mimo výše zmíněného je to spousta

další práce související s chodem muzea, infocentra, vinotéky a  organizace akcí v obci. V letošním roce nás do konce listopadu navštívilo 971 návštěvníků platících vstupné do muzea a cca 1700 osob neplatících (návštěvníci vinařských a  cykloakcí, infocentra). Celkem jsem utržili za vstupné, drobný prodej a prodej lahvového vína k 30. 11. - 40.285.-. V příštím roce nás čeká opět mnoho práce. Těšit se můžete určitě na minimálně tři výstavy, kde bych ještě nerada byla konkrétní, protože zatím ani jedna nemá konečnou podobu, na tvořivé odpoledne a  na burzu krojů a krojového materiálu, která se doufám podaří připravit. Mělo by dojít k  základní úpravě dvora a výstavní plochy ve dvoře. V příštím roce se rozeběhnou

č. 3/2015

Kobylí dědina

i  přípravy na 20. výročí založení muzea, které nás čeká v roce 2017. Vážení kobylští občané, milí přátelé kobylského muzea také já bych vám

ráda popřála klidné vánoční svátky a  pohodový a  usměvavý start do nového roku 2016. Doufám, že zachováte přízeň kobylskému muzeu a  budeme

se potkávat na dalších setkáních i v novém roce. Mgr. Blanka Hrabalová – vedoucí Muzea obce Kobylí

Kobylské tetičky listují kuchařkami svých babiček. Pečou a vaří podle tradic Zdroj: http://breclavsky.denik.cz/ zpravy_region/kobylske-teticky-listuji-kucharkami-svych-babicek-pecou-a-vari-podle-tradic-20150921.html Jakmile se sejdou, okolím zavoní kynuté těsto, sladké meruňky, povidla, marmeláda nebo škvarková pomazánka a tradiční šumajstr. Říkají si tetičky a jsou neodmyslitelnou součástí Kobylí. Už několik let vaří a  pečou na tradičních akcích, které se v obci odehrávají. Za to sklízí obdivná uznání nejen od místních, ale především od turistů. Těm se po setkání s tetičkami dělají doslova „boule za ušima“. Přibližně dvanáct žen se schází za plotnou již několik let. „Jsme součástí Klubu přátel historie Kobylí a  využíváme prostory místního muzea, kde pečeme a  vaříme. Zachováváme tak zdejší tradiční gastronomii,“ říká předsedkyně klubu Radoslava Obadalová. Pro zvolené prostory si vymysleli

pracovní název. „Říkáme tomu Kavárna U tetiček. Tento název používáme teprve asi tak tři čtvrtě roku,“ zmiňuje Obadalová. V kavárně pečou tradiční koláče, trdelníky, různé druhy buchet od kynutých, třených, po tvarohové a  piškotové, táče, záviny nebo smaží beleše. „Sejde se nás skupinka a práce jde od ruky. Pobesedujeme u toho, někdy dojde i na písničky. Používáme vždy sezónní suroviny. Takže v  létě hodně meruňky a na podzim zase jablka a švestky,“ zmiňuje žena. Pokaždé se do práce vrhnou s úsměvem a navíc oblečené v krojích. Nápady a recepty nosí každá z nich. „Čerpáme ze starých rodinných receptů, které se dědí po generace. Kromě sladkých jídel často chystáme škvarkovou pomazánku, langoše nebo různé speciální polévky, například dýňovou. V poslední době měla velký

úspěch i naše bílá omáčka,“ prozrazuje předsedkyně kobylského klubu. To, že jde kobylským ženám práce opravdu od ruky, dokazuje i letošní vítězství o nejlepší koláče Modrých Hor. Mezi tradiční akce, kterých se každoročně účastní, patří Putování po Modrých Horách, Zpívání pod věží, Putování krajem André, za burčákem a další. „Jsou to regionální akce, do kterých se v  Kobylí každoročně zapojujeme. A tetičky nikdy jinak než s úsměvem. To je právě ta přidaná hodnota k  tomu všemu. Vaříme a pečeme v krojích, s úsměvem. Má to svoji nezaměnitelnou atmosféru,“ usmívá se Kobylanka a vzpomíná, že se s nimi snad každý turista chce vyfotit. Doufám, že zachováte přízeň kobylskému muzeu a budeme se potkávat na dalších setkáních i v novém roce.

Celonárodní akce Dáme kroj (a uvaříme povidla)

Ve sváteční pondělí dne 28.9.2015 jsme podpořili celorepublikovou happeningovou akci „Dáme kroj“.

Oslavili jsme den české státnosti projevením hrdosti na naše národopisné skvosty. Oblékli jsme všední kroj a tradičním způsobem vařili povidla. Práce se nám podařila a my si připomenuli, jak to u  nás na dědině chodívalo na podzim. Jen na jedno jsme zapomněli, pozvat súsedy a  známé „na lízačku“ (ochutnávání povidel), to nám musel v dobrém vyčinit strýc Jara Kovář. Příští rok se polepšíme. Uděláme z toho tradici? Co vy na to?

Vaření povidel, ochutnávání i  tekutých švestek, hezká písnička a  dobrá nálada. Tak tedy za rok na viděnou. KPH svou činností nezapomíná na tradice, které nám v podobě krojů, písniček a řemesel zanechali naši předkové. Vyjadřujeme sounáležitost s  kulturní tradicí a  svébytnou národní kulturou. Členové klubu ctí lidové tradice a snaží se uchovávat je pro naše děti. Za KPH Radoslava Obadalová

Na vánoce dlúhý noce Adventní odpoledne v muzeu bylo příjemným zpestřením svátečního odpoledne první adventní neděle. Vě-

řím, že všichni, kdo jste si našli chvilku v  tomto předvánočním čase, jste byli stejně spokojeni jako já. Odpoledne

to bylo příjemné, sváteční a  pohodové. Tetičky opět nezklamaly (všem jim moc děkuji, za jejich obětavost a nad-

strana 11

č. 3/2015

Kobylí dědina šení, které šíří dál) bylo napečeno, nalíval se svařák, nebo jste si mohli posedět jen tak u  kávy či čaji při poslechu adventních písní různých žánrů. Vánoční cukroví provonělo celé muzeum. Nechyběla ani vánočka, štrůdl či vánoční štola. Jako bonus jsme nabízely jablečné lívanečky, se šlehačkou a  borůvkami. Tetička Bártová malovala perníčky, pro děti byla přichystána tvořící dílna s paní učitelkou Blankou Helešicovou, či jste se mohli zasnít při čtení kouzelných příběhů s  Blankou Hrabalovou. Taky musím pochválit děti ze třetí třídy ZŠ

za kulturní program, který s nimi nazkoušela paní učitelka Alena Hochová. Všechny děti měly možnost napsat Ježíškovi – vánoční poštou, každé z nich obdrželo drobný dárek od tetiček. Příchozí si mohli zakoupit drobné dárky,

zkrátka adventní odpoledne se opravdu vydařilo. Na přiložených obrázcích si můžete znovu oživit skvělou atmosféru předvánočního času. Za KPH Radoslava Obadalová

Představení projektu „nostalgie starých časů“ V neděli dne 22.11.2015 jsme v Muzeu uspořádali setkání se seniory, které jsme měli možnost v minulých dvou letech fotografovat. Touto besedou jsme jim vyjádřili velký dík za jejich ochotu podílet se na tomto našem projektu „nostalgie starých časů – úcta ke stáří“. Původně jsme chtěli projekt zaměřit na zachycení mizející tradice každodenního oblékání do kroje, ale postupně jsme nalezli neobyčejnou krásu, moudrost a zkušenosti stáří v širším pojetí. Se-

nioři se trpělivě nechali fotografovat při rozličných příležitostech, v  řadě situací a  v různém ročním období. Pořizování těchto snímků s přestávkami probíhalo dva roky, mezitím nás opustil stařeček pan Jan Mikulica. Někteří jste se nás ptali: „Proč nás fotíte až teď a ne před léty, když jsme byli mladí a  hezcí?“ My jsme však přesvědčeni, že odpověď na tuto otázku vyčtete z  jednotlivých fotografií, které nejsou jen momentkami, ale vyprávějí životní příběhy a  jsou

trvalými odkazy dalším generacím. Beseda se vydařila, přítomní odcházeli spokojeni. Děkujeme zástupcům obce, jak současným, tak minulým, také pozvaným hostům, kteří si našli chvilku s námi pobesedovat. V příštím roce bychom rádi uspořádali z  těchto snímků výstavu, aby i  širší veřejnost mohla posoudit, zda se nám tento záměr podařil. Přijďte se podívat na tyto fotografie s  příběhem. Malá ukázka z fotografií. Za KPH RadoslavaObadalová

Žádost – prosba Za Klub přátel historie si Vás dovoluji požádat o pomoc při postupném dovybavení Kavárny u Tetiček Vy, kteří jste se na nás už byli podívat, víte v jakém stylu tyto místnosti zařizujeme. Pokud máte doma něco, co nepoužíváte, nepotřebujete a je Vám to líto vyhodit, tak nám to nabídněte a my využití určitě najdeme. Hodí se nám staré židle, štokrlata, stoličky, poličky, stoly. Dále

upotřebíme staré váhy, hmoždíře, mlýnky, žehličky, konvice na čaj. Chceme z těchto místností vytvořit oázu vzpomínek na staré časy. Zavolejte na telefon 608 889 966, informujte členky klubu nebo přímo muzeum. Děkujeme. Za KPH Radoslava Obadalová

Předadventní rozhovor s jubilantkou Vážení čtenáři, do vánočního čísla zpravodaje jsem čas od času v  minulých letech připravila rozhovor se zajímavými lidmi, kteří v  tomto rozjímavém čase přispívali ke slavnostní atmosféře svátečních dnů končícího roku. Ne jinak je tomu i  v  tomto čísle. Tentokráte jsem v  pří-

strana 12

jemných prostorách naší knihovny rozmlouvala s paní Zdenkou Šíblovou, která v těchto dnech slaví významné životní jubileum. Zdenka je činorodá akční žena. Pokud ji v Kobylí potkáte, tak máte dojem, že pořád někam pospíchá, protože je v poklusu. Ale na otázku – kam pospí-

č. 3/2015 chá – odpoví, že nikam, že ona tak chodí normálně. A Vy, které učila, se o ní vyjadřujete tak, že Šíblovka byla super – spravedlivá, naučila, měla šmrnc, byla od huby, hodná a  chápavá. Byla to prostě Paní učitelka, která rozumí dětské duši, má přirozený cit pro posouzení různých situací a hlavně smysl pro humor a velký nadhled. Dokáže se zasmát sama sobě a  rozdat dobrou náladu všem kolem sebe. A tak moje první otázka zní: Zdenko, kde a kdy ses tady vzala? Jak se stalo, že ses ocitla v Kobylí? Sice nevěřím na osud, ale do Kobylí jsem se dostala asi řízením tohoto osudu. Protože v  roce 1968, kdy jsem končila studium na pedagogické fakultě, Brno učitele nepřijímalo. Proto jsem hledala na nástěnce v  aule umístění pro manželskou dvojici s bytem mimo Brno. První nabídku, aniž jsem hledala dále, jsem si zapsala a bylo to Kobylí. Dodnes se divím, jak to, že jsem nehledala dále. A kde je to Kobylí, to jsem vůbec netušila. Jaké bylo mé obrovské překvapení, když jsem zjistila, že Pálavu, kterou jsem zahlídla ze školního okna, maloval můj dědeček nesčetněkrát, byl to hlavní motiv jeho obrazů. Když dovolíš, tak o Tvém působení ve škole tento rozhovor nepovedeme. Zaměřme se na to, že jsi již léta kronikářkou. Učitel, který píše kroniku, to není neobvyklá kombinace. Ano, kroniku jsem psala v  letech 1983 až 1989 a pak znovu od roku 2009 doteď. Vždycky jsem si přála studovat archeologii, a protože v roce 1964 tento obor nebyl otevřen, snažila jsem si vybrat něco, co by bylo spojeno s historií. A tak padla volba na pedagogickou fakultu, obor čeština – dějepis. Oba dva předměty, které mám ráda, se právě spojují v psaní kroniky. Jaké má psaní kroniky pravidla? Kronikář by měl zachytit v určitém roce situaci ve světě, ve své zemi a  v obci. V obci by měl popsat společenský život – kulturu, sport, zachytit život obce, samosprávy, práci firem, obchodů, institucí, školství. Problémem kronikáře je to, že by se neměl příliš nechat unášet svými city, a to proto, že

Kobylí dědina na jednotlivé události má každý pozorovatel úplně jiný názor. Proto se snažím zůstat objektivní a to množství názorů alespoň trochu pravdivě zachytit. Někteří dotázaní také mění své názory a za nějaký čas se může projevit neobjektivnost hodnocení. Pokud se zapisují číselné údaje, nedochází k problémům. Ale hodnotit lidskou činnost tak, aby kronikář nikomu neublížil a přitom byl pravdivý, je to nejtěžší. Také se stává, že někdo vůbec nechce, aby se o jeho činnosti psalo. To mne mrzí, ale nic s tím neudělám. Většinou jsou to ti, kteří mají již trpké zkušenosti s  jednáním svého okolí. Abych mohla jako kronikářka vnést do zápisu své pocity, skutečně své pocity, vypovím se v  úvodu a  hlavně v závěru zápisu. Můžeš popsat, jak píšeš kroniku Ty? Práce na kronice je vlastně celoroční. Koncem března, jakmile dopíši poslední stránku zápisu předcházejícího roku, začínám shromažďovat další poznámky. Mám doma dvě velké krabice s  názvem Světové události a  Události doma a pak sešit s poznámkami o počasí. Během roku si do dalšího sešitu zapisuji nápady, z nichž bych ráda vytvořila zajímavé zápisy, např. životní osudy lidí, kterých si nesmírně vážím pro jejich lidskost a  pracovitost. Nebo třeba vývoj toho, co je spojeno s  Kobylím, a  to pohled na víno a  vinaření z hlediska duchovnosti, lidského snažení a umu. Inspirovala mne k tomu fotografie sklenice s vínem, kterou drží dvě ruce, jedna upracovaná dospělá a druhá dětská. Tato fotografie na mne působila jako krásný odkaz lidské práce a  poznání. Někdy stačí nějaká poznámka a mne mrzí, že všechno nejsem schopna do ročního přehledu vůbec zachytit. Když jsem na stopadesáté stránce velké kroniky, jsem nešťastná, že zde nemám zachyceno všechno. Odkládám to tedy na příští rok a situace je stejná. Jakmile mám přehled a všechny poznámky kolem sebe (po všech křeslech, na stole, na zemi) sedám ke psaní, což je na začátku ledna a v průměru sedm hodin denně píši tři měsíce. Musím se snažit nedělat žádné chyby, pravopis snad ve svém věku ještě ovládám, ale jde o stylistiku.

Jakmile, dá se říci, duševně vyčerpaná, skončím, přemýšlím, zda jsem nikomu neublížila a  zda se nemusím za svou práci stydět. Zdenko, práce kronikáře je vlastně velmi odpovědná a  vyžaduje, aby ji dělala vyzrálá osobnost. To Ty nepochybně jsi. Já si této Tvé práce velmi vážím a  doufám, že i  rozmlouvání s Tebou přispěje k tomu, že si čtenáři uvědomí, jak je těžké psát kroniku. A tato naše kobylská je díky Tobě nepochybně v dobrých rukou. Ale přece jen, bez podpory nejbližších by to asi nešlo, že? Šlo, ale těžko. Je však pravdou, že na nabídku obce stát se kronikářkou jsem kývla díky toleranci svého muže Rudolfa. Jako bývalý učitel ví, jak to je a  je zvyklý na to, že jsem v  pracovně zahrabaná v  papírech a  nepřijímám návštěvy…. Ale jeho v žádném případě neodbývám a jeho podpory si považuji. On ví, že kroniku píši ráda. Pomalu se blíží poslední řádky našeho rozhovoru a také poslední dny tohoto roku. Nad čím, v souvislosti s kronikou, přemýšlíš? Nad tím, že až budu popisovat situaci ve světě v tomto roce, tak to bude velmi těžké. Protože sledování světových událostí u  nás nevzbuzuje žádný optimismus. Sice jsme letos oslavovali 70 let od konce druhé světové války a přáli si, abychom už válku nezažili, ale teď nám z  toho současného dění není dobře. Zvláště když se dívám na děti, jak utíkají se smíchem ze školy nebo na malé školkáčky, jak se smějí na hřišti, tak mám strach. Zvláště když vím, jak je současné politické ovzduší podobné tomu před první i druhou světovou válkou. A Tvé přání? Aby se svět nezbláznil! Zdenko, děkuji Ti za tento rozhovor, bylo mi ctí a potěšením jej připravit. K Tvému životnímu jubileu Ti přeji, aby vše, co máš, Ti zůstalo, a ve zdraví a pohodě jsi dále pozorovala a zachycovala vše kolem sebe s nadějí a láskou. S kronikářkou Zdenkou Šíblovou rozmlouvala Dagmar Kovaříková.

strana 13

č. 3/2015

Kobylí dědina

Aspoň na chvíli Přijíždí vláček od Znojma na střeše čepici sněhu, to u mne občas probudí chladivou něhu. Vítr vločky rozfukuje jak babiččiny vlasy, mráz vodu vytvaruje do pomíjivé krásy. A když vrabčák v kaluži svůj zobáček smočí, chci věřit aspoň na chvíli, že svět se ještě, správným směrem točí. Libor Švancara (2015)

Letokruhy Každý rok další krok kruh v letokruhu, sílí, rostou, jde jim to tuze k duhu. Listopad, lístek spad s větrem tančí, křepčí, barevnost to je klad, však na jaře jsou hezčí. Šlechtěné v krajině zemdlené samorosty, plaňky, bíle se zapráší, když kolem fičí sáňky.

Smíření Neřídím se ukazateli směru, blátem se ploužím, tápu, kleju. Vážím si lidí co našli svou cestu, když hledám bránu, točím se k městu. Rarach mne žene k propasti, lesu, když okovy z hříchů sotva už nesu. Smíření promarnit to nedá píli, horší pak k jakému dorazím cíli. Libor Švancara (2015)

Stůl s židlí, obydlí podlaha, trámy, na zápraží u dveří, i když blesk udeří, stále jsou s námi. Libor Švancara ( 2015 )

Lácaranka v roce 2015 Muzikantský rok 2015 byl pro Lácaranku jubilejním rokem – slavila 40-té výročí svého založení Metodějem Hanákem a  Jaroslavem Hamanem. Tyto „narozeniny“ se dotýkaly téměř každé akce, na které letos Lácaranka zahrála, protože nejen kapela, ale mnohdy i pořadatelé toto jubileum neopomněli připomenout. Sezonu jsme tradičně zahájili plesově: krojové plesy Němčičky, Krumvíř, Horní Bojanovice, dětský krojový ples Hustopeče, myslivecký ples Morkůvky a Uherčice, hasičský ples Šitbořice, ples Republiky Kraví Hora v  Bořeticích, ples gymnázia ve Velkých Pavlovicích, velikonoční

strana 14

zábava Vrbice. Netradičně jsme odehráli dva koncerty věnované výročí našeho založení – v  březnu v  kulturním domě v Hodoníně, v dubnu v Holýšově u Plzně. Do stavu manželského vstoupil náš doprovoďák Milan Knápek ml. - svatba se uskutečnila v kulturním domě na Vrbici. Zahráli jsme na májové zábavě v Nikolčicích, na výroční slavnosti založení obce Nesvačilka. Odehráli jsme vinobraní v Moravské Nové Vsi, megafiremní akci ve Vojkovicích. Základem našeho muzicírování jsou určitě hody – takže: Chudčice, Rajhradice 2x (stanislavské a  bab-

ské), Žatčany, Tvarožná, Moravský Sv. Ján na Slovensku, Kobylí, Boleradice, Zaječí (hody i hodky), Němčičky, Popice, Moravské Knínice, Veverská Bitýška, Velatice, Jiříkovice, Bořetice, Velké Němčice, Valtice, Velké Pavlovice, Starovice, Lanžhot (zahrávání hodů), Židlochovice, Šanov, Přísnotice, Dolní Bojanovice, Morkůvky (císařské hody), Velké Hostěrádky (hody i hodky). Potěšila nás výstava Lácaranka 40 let, kterou uspořádalo kobylské muzeum v  čele s  jeho ředitelkou Blankou Hrabalovou. Těsně před začátkem kobylských hodů proběhla vernisáž této výstavy, v jejímž závěru Lácaranka přispěla několika

č. 3/2015 písničkami ke zdárnému průběhu celé akce. V měsíci září se nám po letech podařilo natočit televizní pořad „Putování za muzikou“. Živě se natáčelo v  Hustopečích, za účasti kobylských Tetiček v  publiku. O Lácarance a o Kobylí si s Jožkou Šmukařem před kamerami České televize popovídali tehdejší starosta obce Jara Tesák a kapelník Pavel Kadrnka. Pořad se bude vysílat někdy zkraje roku 2016. Po dlouhých 7 letech jsme v Tonstudiu Rajchman v Dolních Bojanovicích natočili CD, které jsme snad ani nemohli nazvat jinak než “Lácaranka 40 let“. Kapela poděkovala všem svým bývalým členům za léta strávená v  Lácarance zveřejněním jejich jmenného seznamu uvnitř tohoto nového CD. Za uplynulých 40 let se v  muzice vystřídalo celkem 94 muzikantů, zpěvaček, zpěváků, uměleckých vedoucích, kteří měli statut stálého člena – působili v muzice nejméně 1 rok. Z toho 13 je dnešní sestava Lácaranky, 76 jich odešlo jinam nebo muziky úplně zanechali a  5 členů zemřelo – zakladatelé Metoděj Hanák a Jaroslav Haman, doprovoďák Jirka Novotný, hráči na tubu Břeťa Herzán a Jožka Láníček. Kapela má zájem, aby se stálými členy stali zpěvačka Doubravka Součková z Hodonína a hráč na Es klarinet Martin Kavický z Čejkovic. Doufám, že zájem bude i  z jejich strany a posílí naše řady. Na úplný závěr muzikantské sezony 2015 jsme připravili v  kobylské sokolovně koncert věnovaný našemu zmiňovanému jubileu - 40 let od založení Lácaranky. Koncert se uskutečnil v  sobotu 21.11.2015. Moderátorem a  průvodcem večera byl Karel Hegner. Jako hosté vystoupili Mužáci z Kobylí, syn zakladatele Lácaranky Metoděje Hanáka pan Josef Hanák z  Břeclavi a  hudební skladatel Antonín Pernička. S kapelou si zazpívaly dětské zpěvačky Zuzka Kadrnková a  Terezka Šnaj-

Kobylí dědina drová. Za účasti široké veřejnosti, pozvaných bývalých členů kapely, přátel, kamarádů a  podporovatelů Lácaranky proběhlo pěkné zavzpomínání na těch uplynulých 40 let. Po koncertu následovalo posezení, pobesedování a  pokoštování až do časných ranních hodin. Po 8 muzikantských sezonách strávených v  Lácarance z  kapely odchází zpěvačka Míša Šiprová – popřejme jí, aby se jí v  tom dalším – teď už učitelském životě dařilo tak, jako v  muzice a  aby ji její žáci poslouchali alespoň tak, jako její posluchači na akcích, které s  Lácarankou odzpívala. Rád bych vzpomenul muzikantské blahopřání strýcovi Vaškovi Knápkovi z  Vrbice, kterému jsme písničkou popřáli k  jeho 90-tým narozeninám. Oslavenec si s  námi dokonce zahrál na svoji baskřídlovku, které je věrný i v tomto krásném věku. A tam se mi líbila historka, kterou vyprávěl oslavencův syn Vašek Knápek ml. Když ještě Vrbičanka vyhrávala na hodech a  zábavách, měli s  muzikanty smluvený signál. Vždycky když se hrálo u  nějakého stárka nebo stárky u  domu a  domácí přinesli muzikantům něco zavdat, kapela pověřila nějakého muzikanta jako ochutnávače. Když zamlaskal,

znamenalo to „je to výborné, pijte“, když řekl: „je to moc studený“, znamenalo to – nestojí to za nic, raději to nepijte. Jednou takhle někde hráli a  muzikant – ochutnávač oznámil žíznivým kolegům – „je to moc studený“. V ten moment otec stárka, který víno naléval říká manželce: „Vidíš, ty tele, já jsem ti říkal, abys to do té ledničky nedávala!“ Dovedu si představit ten výbuch smíchu okolo stojících muzikantů. Jako perličku ještě zmíním říjnové muzikantské přírůstky do kapely. Tatínky se stali trumpetista Milan Knápek ml. (Toník), křídlovák Palo Prostredný (Adrianka) a tubista Lukáš Urbánek (Lukáš). Dětem i jejich maminkám přeji hodně zdraví a věřím, že se potomci „potatí“ a budou dělat v  budoucnu také dobrou muziku. Jelikož rok 2015 je už skoro u  konce a  svátky vánoční se kvapem blíží, dovoluji si jménem celé Lácaranky popřát čtenářům zpravodaje Kobylí dědina, všem kobylákům a také všem příznivcům dobré muziky klidné prožití Vánoc, v  novém roce 2015 hlavně hodně zdraví a  spokojenosti - a  co nejvíce pěkných písniček! Zakládající člen Lácaranky Pavel Svoboda

strana 15

č. 3/2015

Kobylí dědina

Robota Ústavodárným sněmem 7. září roku 1848 byla v  zemích Rakousko-Uherských zrušena robota. Robotníci ale nemohli hned všechny výhody užívat, páni neměli tak zařízený hospodářství, aby si mohli sami půdu obdělávat. Dva roky ještě poddaní museli na panským dělat, ale už ne zadarmo. Platili jim málo, ale platili. Pole měli obdělaný dřív a líp, než za roboty. Páni neměli žádné polní nářadí, ani hospodáře, který by jim to vedl. Žádný koňský potah, žádné nářadí na obdělávání půdy, žádná zvířata. Všechno si museli koupit. Na každý panský dvůr sedle koní koupili i  voly. To bylo tažné zvíře lepší než kůň. Když si je pacholek ochočil a byl na ně hodný, poslouchali ho jak beránci a táhli jak opravdoví voli. To byl nejcennější majetek každého panského dvora. Štěpán Vozdecký se narodil roku 1832 a zemřel v roce 1930. Byl to otec stařenky Kloboučníkové. Robotoval povinně do 16 let, potom chodil na panské ještě 2 roky, ale už za peníze. Takových mladých kluků nesměli drábi honit do těžké práce ani je bít karabáčem. Pomáhali starším poddaným při sázení brambor, turkyně, řepy a  při lehčích polních pracích. Řepa se sadila na úvratí do hustých řádků. Až vyrostla, tak se na 15 až 20 centimetrů vysazovala do nadělaných járů. Roznášení řepy po poli robotníkem byla práce mladých. Stařenka nám vyprávěla, co věděla od svého otce z  těžkých robotnických let. Jak měli strach z drábů, aby si na ně nezasedli a neničili jim život. Jak se krutě k poddaným chovali a vydírali úplatami, to ani vrchnost nevěděla. Báli se víc drábů, než těžké práce. Po zrušení roboty začali svobodně žít. Ti, co byli nadaní, dostali se do Vídně do škol, do učení na řemeslo, děvčata odcházela do služby k pánům. Pomalu se začali vzdělávat a  samostatně a  svobodně myslet. Pro jižní Moravu byla Vídeň důleži-

strana 16

tým městem. Denně tam z Podivína jezdily vozy plně naložené potravinami. Ti staří lidé uměli všichni německy. Obchodovali spolu a  dobře se snášeli. Jen staří Moravané nemohli zapomenout na krutost roboty a nadvládu Habsburků. V zimě při draní peří vyprávěli svým vnukům o krutosti roboty. Když bylo v roce 1948 sto let od zrušení roboty, po dědinách se slavilo výročí. V Kobylí se šlo od staré školy (dnešní bytovka) přes dědinu k lípě, dnes u prodejny COOP. Tam se odbývaly všechny slavnosti. Mladí si nacvičili program z té doby, aby mladí i  staří poznali pravdivou minulost a  její krutost. Vpředu v  průvodu jeli chlapci na koních s  praporci, na kterých byl moravský znak (orlice). Za nimi jel ze státního statku kočár se správcem a  adjunktem. Dále jel vůz obyčejný s  klanicemi, na kterém seděli robotníci. Oblečeni byli do starého kobylského kroje a měli s sebou kosy na sečení žita. Za vozem šly ženy a měly srpy na odbírání obilí. Za nimi jely ještě dva vozy s hospodářským nářadím. Potom už šly děti ze školy a svobodná mládež. Konec průvodu uzavírali starší občané. S hudbou došli až k lípě. Tam obešli prostranství. Obecenstvo si sedlo na lavky. Hodně diváků stálo u „šraňku“ – zábradlí na mezi u silnice. Mladí se rozdělili do skupin. Každá skupina měla svůj program. Předváděli různé práce na poli ve „Dvoře“ – sklizeň obilí, kopání erteplí (brambor) a  podobně. Ukazovali, jak drábi na ně byli zlí a jak je hnali do práce, aby víc pracovali. Drábi měli bičíky, jak před 100 lety, ale nikomu neublížili. Byla to jen smutná, ale pravdivá hra. Po ukončení slavnosti byla taneční zábava. Po vypuštění jezera měli poddaní, co měli koňské potahy a  dobré vozy, práci na celý rok. Dno jezera nebylo rovné, byly tam ostrůvky a  jámy. Říkala stařenka, že tak hlu-

boké, že by se tam vlezly chalupy. To všecko museli poddaní zavážet a urovnat. Měli na tu práci jen ruce, rýče, lopaty a motyky. Jiné nářadí na ulehčení práce nebylo. Nějaké peníze jim vrchnost dávala, ale ne moc. I za to málo byli vděční. Jen si stěžovali na to, že je bolí ruce i  záda. Strhaní byli i  s  koňmi, ale život šel dál. Pánům jezero upravili tak, že tam mohli zasadit cukrovku. Na dně jezera byla velmi úrodná půda a užitky tam byly velmi vysoké. Pro obce Kobylí, Brumovice, Krumvíř, Terezín a Bořetice bylo výhodné, že měli kam chodit do práce, za kterou jim už páni museli platit. Tolik už jich nechodilo do Vídně a  do Dolních Rakous za deputátníky. Začalo se jim trochu lépe žít. Jen jezero jim chybělo. Neměli kam chodit na ryby, kačeny a vodní kuřata. Také bratři Otáhalovi, kteří měli jezero pronajaté a  lovili tam ryby, které šly až do Tyrol, si museli obstarat nový domov. Pocházeli z Grygova u  Přerova. Jejich rodiče byli zabiti pro náboženské přesvědčení. Děti unesl někdo z Kobylí i s majetkem – to byly peníze. Až dorostly, koupily si za ně Fischhaus – rybárnu, dnešní Fišúz. Byli to dva chlapci a jedno děvče. Nejstarší zůstal v Kobylí, mladší se oženil do Terezova. V Terezově rodina Otáhalů vymřela. Děvče, kam se vdalo, jejich potomek pan Jan Mikulica, nevěděl. Tak v Kobylí zůstalo po hraběti Otáhalovi potomků dost. Z Fišúza jeden šel na rychtu na Čaganov, kterou si koupil a druhý do Terezova. V Kobylí se tak ukrývalo více rodin, kterým hrozila smrt za jejich přesvědčení. Lidmila Viktorínová Dodatek: Podzimní oslavy v Kobylí r. 1948 - výpis z  „Dějin Kobylí“ Oldřicha France: 11.9.1948 se konal sjezd kobylských rodáků v sále sokolovny.

č. 3/2015

Kobylí dědina

11. - 12.9.1948 proběhly místní oslavy 100. výročí zrušení roboty s  výstavou historických památek v  orlovně. Na výstavě se zapsalo v  knize návštěvníků 1 448 osob, z  toho 790 dospělých. Na domě č.p. 3 byla odhalena pamětní deska rodačce, spisovatelce a kroni-

kářce obce Augustě Šebestové. Tomuto odhalení předcházel průvod obcí v  historických a  lidových krojích. Po slavnosti „U Lípy“ se konalo národopisné odpoledne - stoleté výročí zrušení roboty. Slavnosti se zúčastnili také prof.dr. Pavla Antošová, prof. PhDr. Ladislav Hosák a MUDr.

Ctibor (Hugo) Bezděk, synovec A. Šebestové. Kobylské jezero - první zmínky pocházejí z r. 1464. Po velkém suchu v r. 1834 začaly na jaře 1835 odvodňovací práce pro získání půdy pro pěstování cukrovky. Klub přátel historie

Vzpomínkové odpoledne Zúčastnila jsem se podzimního sázení ovocných stromků v Suchořádské zmole. Možná tak i trochu při vzpomínce na mého tatínka jak říkával: „Byli sme malí smigoši, dyž sme z  bráchů Frantinem sadili topole ve Studýnkách“. Na sázení stromků nás přišlo opravdu hodně, práce nám šla od ruky, a i když jsem patřila mezi nej-

starší, bylo to odpoledne plné úsměvů, pohody a milého slova. Překvapilo mne výborné pohoštění jak od hasičů, tak i od Tetiček z Kobylí. Překrásné podzimní počasí využili i ti nejmenší pracovníci na pouštění draků. Věřím, že to jistě nebyla má poslední účast na společné akci. Marie Šlancarová

Výstava „Kobylská zahrádka“ O víkendu 12. a 13. září se uskutečnila v  Sokolovně a  sokolské zahradě Výstava ovoce, zeleniny, hroznů, květin a všeho možného, co dokáží naši spoluobčané vypěstovat, nebo vytvořit. V sobotu výstavu navštívili především účastníci akce Po kobylských uličkách za burčákem, kteří byli nadšeni z  toho, že vidí hrozny odrůd, které znají pouze v  tekutém stavu. A tak se měl pořadatel p. Stohanzl co nahlídat, aby mu ty hrozny neozobali jako špačci. A tak v  neděli, kdy byl hlavní program, byly exponáty na svých místech a ne snědeny. Výstava začí-

nala v devět hodin dopoledne a přicházeli první návštěvníci, kteří si měli možnost prohlédnout výstavu v klidu. A bylo co prohlížet. Na výstavě se nám sešlo 32 odrůd hroznů révy vinné, což překvapilo i některé místní vinaře. Hlavní měrou se o to postaral pan Bukovský, který dodal hrozny na odstřižených krátkých tažních, a  tak měl každý možnost prohlédnout nejen hrozen, ale i  list dané odrůdy. Tímto panu Bukovskému děkujeme a doufáme, že k nám zachová přízeň i  v  příštím roce. Ovšem kromě hroznů, bylo možno obdivovat i  31 exponátů jablek, 20 exponátů hrušek, 13 paprik a spous-

tu ostatních výpěstků, jako kdouloň, mandloň, kiwi, kořenovou zeleninu všeho druhu, melouny, dýně. Svoje místo si našli i  pěstitelé bylinek, kteří dodali téměř dvacet bylin. Samostatnou kategorii tvořili dýně, jelikož byly předmětem soutěže „O největší dýni“. Díky suchému létu jsme nepočítali s  nějakým obrem, o to bylo větší naše překvapení, když Milan Lukáč dodal dýni o  obvodu 182cm a hmotnosti 11kg, čím se stal vítězem a odnesl si poukaz na odběr zboží, věnovaný ZO ČZS. Od rána byl pro děti před sokolovnou postavený skákací hrad, což ocenili naši nejmenší.

strana 17

č. 3/2015

Kobylí dědina V odpoledních hodinách, kdy návštěvnost pomalu houstla, byla možnost porovnat si svůj moštoměr s  kalibrovaným moštoměrem p. Mokrého jako vinařského důvěrníka pro ověřování cukernatosti hroznů. Celou výstavu doplnil pan Pavel Líznar svou krásnou expozicí kaktusů a paní Radka Ševcová svými obrázky, které si stejně jako kaktusy bylo možno zakoupit. A zatímco se z  reproduktorů ozývala cimbálová muzika, tak se návštěvníci mohli nasytit nejen pohledem na exponáty, ale i dát si pivko s výborným zvěřinovým gulášem, který spolu s  občerstvením přichystal pan František

Štolfa z  Music klubu. Zahrádkáři si zase pro návštěvníky připravili burčák a přesňáky, a tak si určitě každý našel to svoje. Krásnou tečkou za celou akcí bylo balení skákacího hradu, se kterým nám pomohl i starosta pan Tesák, které bylo ukončeno dopíjením burčáku a  družným hovorem zúčastněných vinařů. V pondělí se na naši výstavu přišli podívat děti z  mateřské školky a  z prvního stupně základní školy, kteří sokolovnu oživili svým pokřikováním a  svými otázkami. To nás přivedlo k zamyšlení, udělat příštím rokem nějakou přednášku pro děti jednotlivých věkových skupin. Pro

děti jsme si přichystali občerstvení ve formě ovoce a přesňáků a tak paní Müllerová nestíhala půlit přesňáky a  vykrajovat jablka s  hruškami, na které se děti vrhly jako kobylky. Děkujeme tímto všem, kteří nám poskytli plody své práce jak na zahradě, na poli, tak i ve vinici a doufáme, že příští rok se nám sejde ještě větší množství exponátů. Tímto se obracíme na drobné výrobce sýrů, medu, marmelád a  všechny ty, co by chtěli něčím zpestřit tuto výstavu v příštím roce, aby se nebáli a přišli se podělit se svým uměním s ostatními spoluobčany. Za ZO ČZS Vladimír Čotek

Jaké to bylo na zámku. Žákovská kapela Mutěňané – Čejkovjané přijala pozvání na zámek do Nelahozevsi, aby předvedla v Rytířském sále své umění. Již tradičně se koná 10. října na nádvoří zámku v  Nelahozevsi akce Dýňování. Je to výstava výrobků z  dýní, spojená s  bohatým jarmarkem, divadlem a hudbou. Naše hudba byla vybrána na základě posouzení našeho CD a DVD, které jsme spolu s  kapelou natočili. Původně jsme měli koncertovat venku na nádvoří, ale nakonec nás pořadatel usadil v Rytířském sále, kde se nám opravdu dobře hrálo. Na programu jsme předvedli lidové písně z  Čech a  Moravy. Koncerty byla dva, to aby se mohlo vystřídat obecenstvo. Muzikanti měli velkou radost z potlesku, ale také se jim hodně líbil bohatý jarmark, kde si mohli zakoupit různé pamlsky a sladkosti. Mezi dvěma koncerty byl čas na společnou fotku u  památníku našeho hudebního velikána a  rodáka z  Nelahozevsi, Antonína Dvořáka. Také jsme si mohli zdarma prohlédnout jeho rodný dům, kde je dnes státní muzeum. Naše kapela přijala pozvání i  na Adventní koncert, který se konal

strana 18

21.  listopadu. A tak jsme se ocitli v Rytířském sále již po třetí. Tentokrát se museli posluchači i muzikanti spokojit pouze s  jedním vystoupením, byla totiž pro naši 55členou výpravu připravena zdarma prohlídka zámku.

V autobuse, který nás přivezl šťastně domů, jsme si ještě dlouho povídali, jak nám bylo dobře na zámku Lobkowic v Nelahozevsi. Jara Novák

č. 3/2015

Kobylí dědina

Úspěšný rodák Jakub Haman Rodák z  Kobylí Jakub Haman, který, jak hodně lidí ví, byl vždy sportovně talentovaný a sport ho všeobecně vždy bavil. Před pár roky se ovšem musel přestěhovat do Břeclavi, kde svůj sportovní um nadále prohluboval. Začal pod vedením svého strýce trénovat moderní pětiboj, který v jeho kategorii U15 v sobě skrývá plavání na 100 m VZ , střelbu ze vzduchové pistole 4x5 ran na 10 m a běh na 1500  m. Víkend co víkend dojížděl do Frýdku-Místku na tréninky a  přes týden se individuálně připravoval v Břeclavi. Díky jeho talentu a chtíči něčeho dosáhnout, šla jeho výkonnost strmě nahoru. Po absolvování několika kol Českého poháru mládeže, kde postupně stoupal výsledkovou listinou, se v půli měsíce října letošního roku zúčastnil v  Praze Mistrovství ČR v  kategorii U15. Mistrovství bylo vypsáno jak pro jednotlivce, tak pro soutěž družstev. Jakub svým věkem startoval s o rok staršími soupeři, předvedl velmi dobrý střelecký výkon (140), zaplaval velmi hodnotný čas na 100VZ (1:12,50 min) a do běžecké části vybíhal z 18–té pozice, kterou nakonec vylepšil až na konečné 16. místo. To ovšem nebylo vše. Spolu se svým kolegou Matějem Pajtlem z klubu Lašský sportovní klub Frýdek-Místek, vybojoval v soutěži družstev krásné třetí

místo. Toto umístnění je odměnou za dřinu, kterou Jakub absolvoval v průběhu dvou let. Již dnes ale tento malý velký muž touží po vyšších cílech, jako je medaile z MČR jednotlivců. Určitě mu budeme všichni držet palce, vždyť v sobě pořád nosí kobylskou krev. Pavel Gazda

Modré Hory pomáhají Sabince… Svazek obcí Modré hory sdružuje pět vinařských lokalit – Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbici, Kobylí a Němčičky. A právě Němčičkách v  srdci Modrých Hor bydlí Martin a  Petra Grófovi s  desetiletou Viktorkou a  šestiletou Sabinkou. Starostové se seznámili s  jejím příběhem a  rozhodli se iniciovat akci „Modré Hory pomáhají Sabince“. Sabinka se narodila 24. 12. 2009 jako nejkrásnější dárek pod stromeček. Zhruba po půl roce si maminka u  Sabinky začala všímat zvláštního koulení oček a  tak se rozjela série vyšetření. Poté byla Sabince diagnostikována dětská mozková obrna, porucha psychomotorického vývoje, epilepsie a hypotonie. V současné době je Sabince skoro šest let. Její vývoj ale pokračuje jen velmi pomalu. Opoždění je o  více než polovinu věku. Sama se nenají, neobleče, nerozvíjí se u ní řeč. Sama

nechodí – přemisťuje se po čtyřech, v  chodítku nebo s  oporou za obě ruce. Maminka Petra je se Sabinkou doma, do zaměstnání chodí pouze táta Martin. A úžasná starší sestra Viktorka pomáhá, co může. Pro zlepšení Sabinčina zdravotního stavu je nutná péče neurologická, logopedická a  zejména rehabilitace. Petra rehabilituje se Sabčou dvakrát denně doma, jednou za rok jezdí do léčebny pohybových poruch v  Boskovicích. Pobyt v  soukromém sanatoriu s intenzivní péčí a novým způsobem rehabilitace (v opěrném skafandru) by pomohl rozvinout funkčnost pohybového systému, povede k stabilizaci fyzické kondice, posílí psychický stav a opožděný vývoj. Dále pomocí intenzivní logopedické péče bude rozvíjena řeč. Současná finanční situace nedovoluje částku cca 80 tisíc na pobyt v sanatoriu v Klímkovicích zaplatit a pojišťovna na tyto účinné pobyty ani nepřispívá.

Starostové všech pěti obcí tímto vyzývají podnikatele i  soukromé osoby v  modrohorských obcích, aby se i  oni do projektu zapojili ať již přímou finanční podporou nebo

strana 19

č. 3/2015

Kobylí dědina třeba nákupem vína Sabinka pro své partnery a  pracovníky. Sám svazek obcí věnuje část z utrženého vstupného na akcích jím pořádaných, přidávají se i  místní spolky, které připravují plesy, zábavy či podobné akce. Jako první z  modrohorských firem se zapojilo bořetické Vinařství Ludwig, což není velká firma, která by mohla významnou částkou přispívat na velké charitativní projekty. Tak vzniklo nejprve červené, později i  bílé víno Sabinka,

kdy z každé prodané láhve přispěje 10,- Kč na Sabinčin účet. Jedná se o suchý pozdní sběr, cuvée výrazné Frankovky, lehce zakulacené odrůdou Zweigeltrebe 2013 v  červené podobě a  bílé víno Ryzlink rýnský pozdní sběr 2013. Víno zdarma zalistovaly řetězce Ahold, Billa a  Brněnka. Ke konci října to bude již něco přes 10 000,- Kč. Bořetický Lomax přispěl přímo částkou 10 000,- Kč, ale akce jde i  mimo modrohorský region. Pražská logistická společnost PD logistik

podpořila Sabinku 15 000,- Kč, o víno projevila zájem Deutsche Bank. Evropský řád rytířů vína přispěl částkou 15 000,- Kč a vyzval všechny své členské organizace po Evropě, aby se rovněž zapojily. UniCredit Bank zřídila Sabince účet zcela osvobozený od poplatků, jeho číslo je: 2112237343/2700. Všem dárcům patří velký dík za to, že učiní jedno dítě šťastnějším. Poděkování patří také všem novinářům, kteří se tento příběh rozhodli poslat svou cestou dál.

Činnost Orla KOBYLSKÝ TRIATLON S REKORDNÍ ÚČASTÍ Kobylský triatlon již přestává být pouze závodem pro pár nadšených Kobyláků. Letošního závodu, který se konal již tradičně v  tentýž den jako Zarážení hory, tedy poslední sobotu v  srpnu, se zúčastnilo celkem 57 závodníků. Z toho 34 mužů (včetně dorostenců), 12 žen (včetně dorostenek), zbytek žákyně, žáci a rodiny s dětmi. Počasí nám přálo – sluníčko svítilo jako uprostřed léta. Závodníci plavali 3 bazény (150 m) na koupališti v  Němčičkách, poté sedli na kolo a vyšlápli si kopec nahoru do Němčiček a  kolem Ovčích teras zamířili směrem k Bořetické rozhledně, těsně před ní však odbočili, aby absolvovali prudký

strana 20

sjezd a pak zamířili terénem do Kobylí na fotbalové hřiště (celkem 11 km). Zde si odložili kolo a vyrazili už po svých podél Trkmanky směrem k Mokřadům. Tam se u občerstvovací stanice otočili a běželi zpět do cíle na fotbalové hřiště (celkem 2,5 km), kde byla přítomna celá

řada povzbuzujících fanoušků a diváků. Po malém občerstvení a nutném doplnění tekutin, které bylo domluveno s  paní Fridrichovou z  TJ Sokol, následovalo slavnostní vyhlášení vítězů v  místní orlovně. Vítězi byli všichni, kteří triatlon zvládli, a proto také všichni byli po

č. 3/2015

Kobylí dědina

zásluze odměněni drobnou upomínkou na památku. Ti nejlepší z nejlepších obdrželi tričko závodu, láhev kobylského vína a  absolutní vítěz získal vstupenku na zarážení hory pro dvě osoby, kterou věnovala obec. Akce se myslím vydařila, o čemž svědčí řada kladných ohlasů

z  řad účastníků. Víme samozřejmě i o nedostatcích, ty se pokusíme pro příští ročníky odstranit. Výsledky hlavních kategorií: Muži do 35 let – 1. místo: Kőnig Gabriel, 2. místo: Obadal Radek, 3. místo: Hradil Jan Muži nad 35 let - 1. místo: Svak

Václav, 2. místo: Bárta R., 3. místo: Grabko Kamil Ženy do 35 let - 1. místo: Kovaříková Pavlína, 2. místo: Herůfková Jana, 3. místo: Martincová Táňa Ženy nad 35 let - 1. místo: Podmelová Vilma, 2. místo: Konečná Petra, 3. místo: Ondrušová Erika

ROZHOVOR S ÚČASTNÍKY KOBYLSKÉHO TRIATLONU Vilma Podmelová Již podruhé nás svou účastí poctila Vilma Podmelová z  Brna. Zřejmě Vám její jméno známé není, ale poté, co si přečtete, co tato žena dokáže, ji budete přinejmenším obdivovat. Vilma ráda, hodně a dobře především běhá, také jezdí na kole. A když už běhá, tak to stojí za to. Každoročně se účastní řady maratónů, ultramaratónů, závodů o délce 100 km i více. Den poté, co Vilma absolvovala náš triatlon, běžela letos již svůj 11. maratón. Závodem, který Vilma zvládla a  který stojí určitě za to vyzdvihnout, je např. i  Moravský ultramaratón, což je sedm maratónů v  jednom jediném týdnu. Pro zajímavost něco z  osobních rekordů této neuvěřitelné ženy: v běhu na 24 hodin zdolala neskutečných 162,667 km, v  běhu na 12 hodin potom 111 km, běh na 100 km absolvovala v čase 10:19:15; běh na 50 km v čase 4:10:41; maratón v čase 3:31:11 a půlmaratón potom v čase 1:38:15. Jelikož je Vilma ženou zajisté velmi zajímavou a byla rovněž nejrychlejší ženou letošního ročníku, položila jsem jí několik otázek: Účastnila ses již minulého ročníku KOBYLSKÉHO TRIATLONU, letos jsi dorazila opět. Čím Tě prá-

vě náš malý vesnický závod oslovil, když je o Tobě známé, že preferuješ především dlouhé tratě? K účasti jsem byla vyzvána doktorem Radimem Herůfkem, když jsem uklízela v  Úrazové nemocnici na operačním sále. On mi řekl o triatlonu, a  že když jsem běžec, ať to jdu zkusit. Protože jsem triatlony bez problému už dříve absolvovala, tak jsem si řekla, že bude sranda. Jak se Ti letos závodilo? V letošním roce se mi závodilo velice dobře, protože bylo výborné počasí, i když trochu tepleji než potřebuji. Celkově bylo vše v  pohodě, bezva plavání v  bazénu, kolo i  běh. Akorát ten běh bych o  trošku prodloužila. Máš něco, co bys chtěla vzkázat pořadatelům (např. co do budoucna vylepšit nebo, co se Ti naopak v Kobylí líbilo)? Opravdu musím říct, že to máte v  Kobylí dobře uspořádané. Občerstvení i trasa mi naprosto vyhovuje, a  vůbec nejlepší je povzbuzování místních obyvatel. Jaké máš teď sportovní plány do konce roku? Teď mám odpočinkové období, protože na podzim jsem běžela hodně ultra závodů. Pro představu: Brněnský masakr (63 km), Chřibský maratón, Nezmar Skymarathon (44 km), podzimní Šutr. (60 km). Do konce tohoto roku tím pádem budou už jen kratší běhy. Ale po novém roce se vrátím k těm delším. Jak jsi se vlastně k  takovému, musím říct „šílenému“ běhání vlastně dostala? Běháš od mala,

nebo ses věnovala jiným sportům? Ultramaratóny jsem začala běhat až v roce 2008. Můj první sport byl právě triatlon a  také jsem hrála v ženské fotbalové lize (brankářka). Poté, co skončil fotbal, jsem přešla na běhání, ale na začátku jen krátké trasy a ultramaratóny na kole (jsem dokonce „Královna Šumavy“). Do roku 2008 jsem tedy startovala na triatlonech, a přestala jsem s nimi, až když jsem začala běhat ultra. Maratóny i ultramaratóny se pro mě staly číslo jedna, protože ty zážitky při pomalém běhu krajinou jsou jedinečné. Přitom jsem se k ultraběhům dostala náhodou. V roce 2003 mě požádal brněnský ultramaratónec Tomáš Rusek o pomoc při organizaci závodu Brno 48 Hour Indoor, který se běžel na Brněnském výstavišti. Tam jsem se také zúčastnila doplňkového závodu - štafety na 12 hodin a tím všechno začalo. Přijedeš do Kobylí na triatlon za rok zas? Pokud v  té době nebude žádný ultramaratón a zdraví mi bude ještě sloužit, tak určitě. Gabriel Kőnig Až z  Moravské Třebové na KOBYLSKÝ TRIATLON dojel jedenadvacetiletý Gabriel Kőnig, který mi o  sobě prozradil, že od 4 let hrál hokej za HC SLOVAN Moravská Třebo-

strana 21

č. 3/2015

Kobylí dědina vá, se kterým ale v  10 letech skončil. Důvodem prý byla pouhá lenost. Gabriel se vyjádřil, že až v 16 letech pochopil, že bez sportu to v  životě moc nejde, že se člověk potřebuje nějak odreagovat. A tak po vzoru svého bratra, kterým je profesionální silniční cyklista Leopold Kőnig, začal jezdit na kole. Gabriel ovšem holduje kolu horskému. A zdůrazňuje, že je pouhým amatérem. První triatlon si vyzkoušel, když mu bylo asi šest let, doma v  Moravské Třebové v  rámci seriálu cyklistických závodů Cykloman. Seriál se skládá z  10 amatérských závodů, přičemž nejstarším z  nich je Paperman (triatlonový sprint). A právě ten byl tím prvním Gabrielovým závodem a už tehdy se mu tato disciplína zalíbila. V roce 2012 Gabriel potom celý tento seriál vyhrál v kategorii Junioři. Gabriel byl nejrychlejším závodníkem letošního ročníku. I jemu jsem proto položila několik otázek: Jste až z  Moravské Třebové. Jak jste se o  KOBYLSKÉM TRIATLONU vůbec dozvěděl? Od střední školy mám velice kladný vztah ke Kobylí, které mě poprvé ukázal můj bývalý spolužák ze střední školy Jakub Šenkyřík (místní rodák). Jakub mě zasvětil do jihomoravské kultury a  musím říct, že tuto kulturu jsem si opravdu osvo-

jil! Zpočátku jsem vůbec netušil, že existuje něco jako Kobylský triatlon. Dozvěděl jsem se to, až při plánování výletu na Zarážení hory, kdy jsem na internetu viděl upozornění na tuto akci, kterou jsem bez přemýšlení zařadil na program dne, před Zarážení hory. Jak se Vám u nás závodilo? Která disciplína pro Vás byla nejpříjemnější, při čem jste se naopak nejvíce potrápil (pokud jste se vůbec trápil)? Závodilo se mi opravdu velice dobře! Počasí bylo dělané přesně na závod triatlonu. Nejpříjemnější disciplínou pro mě bylo plávání. Tuto část jsem si opravdu užil, jelikož voda byla příjemně studená a člověk se v  ní mohl krásně ochladit předtím, než začal stoupat na kole kopec v  Němčičkách. Ten mi dal hodně zabrat, protože jsem věděl, že tento kopec rozhodne v souboji o pódiové umístění. Jak se říká „napral“ jsem ho poměrně dost. Nepříjemný moment byl bezpochyby běh. Vždycky je pro mě obtížné rozmotat nohy po kole. Běh je úplně jiný pohyb a tempo. Začátek běhu mě velice bolel. Vyhrál jste hlavní cenu, kterou byla vstupenka na večerní Zarážení hory. Jak jste si večer užil? Na Zařážení hory jsem se těšil už dva měsíce předem. Právě s  Jakubem jsme byli domluveni, že se při-

jedu podívat na další z tradic, která pro mě byla velká neznámá. Večer to byl plný zábavy a  krásných momentů. Moc mě zaujala scénka zarážení hory. Musím říct, že tu jsem si opravdu užil! Jaké jsou nyní Vaše sportovní (a třeba i jiné) plány v blízké budoucnosti? Letos jsem zajel dva triatlony. Oba bych si dovolil nazvat triatlonové sprinty. Příští rok bych se chtěl zúčastnit více triatlonových sprintů, ale velice mě láká zkouška triatlonu delšího. Určitě jednoho bych se v příštím roce chtěl zúčastnit. Chtěl byste vzkázat něco pořadatelům KOBYLSKÉHO TRIATLONU (např. co do budoucna vylepšit nebo, co se Vám naopak líbilo)? Rozhodně bych chtěl poděkovat pořadatelům, za velice dobře zorganizovaný závod! Těšila mě poměrně velká účast, tolik lidí jsem opravdu nečekal. Závod byl umístěn do velice krásné krajiny a trať kola byla opravdu super! Možná pro příští ročníky, bych doporučil, viditelnější značení trasy a  měření časů. Pěvně věřím, že lidé budou velice rádi porovnávat časy, ať už s někým, nebo budou rádi srovnávat své časy s minulými ročníky. Přijedete za rok opět? Určitě ano a budu se těšit na stejně tak výborný triatlon jako letos, ne-li lepší.

ZÁVOD ODRÁŽEDEL PRO NEJMENŠÍ (10. září)

strana 22

č. 3/2015

Kobylí dědina

MIKULÁŠSKÁ NADÍLKA V neděli 6. prosince jsme spolu s Farností Kobylí stejně jako každým rokem nachystali pro děti Mikulášskou nadílku

v místním kostele. S ohledem na termín uzávěrky příspěvků do zpravodaje, fotografie z akce dosud nejsou k dispozici.

CVIČENÍ PRO DĚTI (ZÁKLADY SPORTOVNÍ GYMNASTIKY – VŠEOBECNÁ SPORTOVNÍ PŘÍPRAVA DĚTÍ) Stále pravidelně probíhá cvičení pro děti v tělocvičně ZŠ Kobylí. Cvičení každou středu navštěvuje kolem třiceti děvčat a chlapců ve věku od 6 do 9 let.

Pozvánka Širokou veřejnost zveme do sportovního areálu v místní orlovně, kde jsou následující možnosti sportovního vyžití: POSILOVNA, INDOOR-CYCLING, BALANC SYSTEMS (cvičení na trampolínkách, pásech, TRX-system, bosu), KUŽELKY, CVIČENÍ PRO ŽENY, TANEČNÍ PRO ŽENY, CVIČENÍ RODIČŮ S DĚTMI (HRÁTKY

S BATOLÁTKY). Bližší informace o  aktivitách provozovaných ve sportovním areálu orlovny a o připravovaných akcích Vám rádi poskytneme na telefonu 776 032 736 nebo 608 584 256, informace jsou rovněž k dispozici na internetových stránkách www.orelkobyli.webnode.cz, kde jsou k vidění i fotografie z již uskutečněných akcí.

PŘIPRAVUJEME: TURNAJ V KUŽELKÁCH PRO MINISTRANTY pro ministranty z Kobylí a okolních vesnic TŘÍKRÁLOVÝ TURNAJ V KUŽELKÁCH - pro účastníky Tříkrálové sbírky NOVOROČNÍ TURNAJ V KUŽELKÁCH PRO SENIORY DIVADELNÍ PŘEDSTAVENÍ SLUHA DVOU PÁNŮ (15.ledna 2016) Oslovili jsme mladé divadelníky z Vyškova, aby nám zpříjemnili lednový večer legendární situační komedií Carla Goldoniho z roku 1745 Sluha dvou pánů. Hru samotnou myslím není nutné blíže představovat. Rovněž asi není třeba zmiňovat, že mezi nejznámější inscenace této hry v naší vlasti patří provedení činohry pražského Národního divadla v režii Ivana Rajmonta s Miroslavem Donutilem v  hlavní roli. Dovolila bych si ale představit Divadelní spolek Haná, který většině z  Vás zatím znám asi nebude. Jedná se o amatérský divadelní

spolek působící ve Vyškově, který v  roce 2014 oslavil výročí 150 let od svého vzniku. Řadí se tedy mezi nejstarší amatérská divadla v Čechách a na Moravě. Divadlo Haná je od svého počátku univerzálním kulturním spolkem, kterému v  posledních letech sedí zejména komediální a hudební představení. Divadlo pravidelně uvádí operety či muzikály s  živým big bandovým orchestrem. Čas od času však uvádí také vážnější témata. Inscenace Sluha dvou pánů měla premiéru ve Vyškově 7. listopadu 2015 a divácké ohlasy byly veskrze kladné. Tak snad i v Kobylí se budou Vyškováci líbit. Vstupenky jsou od 16. prosince v předprodeji v kanceláři obecního úřadu Kobylí. Dárek v podobě nevšedního kulturního zážitku jistě udělá pod stromečkem radost všem Vašim přátelům a blízkým! Za Orel Kobylí s přáním krásného prožití vánočních svátků Mgr. Marie Ondrušová

strana 23

č. 3/2015

Kobylí dědina

Rodina je základ celé naší společnosti Velmi dojemný byl pohled na rodiny, které přišly na Kobylský triatlon, který začínal plaváním na koupališti v Němčičkách. Na start šly první rodiny, kde rodiče plavali a mezi sebou měli své ratolesti. Přišly čtyři rodiny – rodina Řačákova, Novákova, Prokešova a Bezdíčkova. Ještě jednou blahopřejeme. Další dojemný pohled byl v  Bystřici pod Hostýnem, kde každým rokem probíhá na sv. Hostýně celostátní orelská pouť a v předvečer této pouti probíhá běžecký závod do vrchu na sv. Hostýn, dlouhý 8 km. Start začíná na náměstí výstřelem z historického děla. Start provádějí zástupci města a duchovní rádce Orla arcibiskup Graubner. Z náměstí od startu až na sv. Hostýn se běží do kopce. I zde na startu byly rodiny s dětmi. Nejmladšímu účastníkovi bylo 6 let a nejstaršímu 79 let. Diváci, když viděli rodiče, jak mezi sebou měli ty své ratolesti, tak proběhlo velké povzbuzování i sem tam bylo vidět u diváků, jak ukápla nějaká kapka slzy. Celý běžecký závod uzavírala Policie ČR. Účastnilo se přes 200 běžců. V podvečer probíhal další běžecký závod přímo na sv. Hostýně, kde se běželo od staré Jurkovičovy křížové cesty k Božímu hrobu. Někteří běželi oba dva závody. Je na čase si uvědomit, v jaké vážné a pohnuté době žijeme, proto děti musí vidět největší vzor u svých rodičů a zázemí. A kde, když ne u svých rodičů. Nejde o pořadí, ani kolik kilometrů uběhneš, nebo zaplaveš, ale o účast. Zhroutí-li se rodina, zanikne svět i církev, protože otec a matka pro nás v takovém případě nesmí ztratit svůj obsah. Stejně jako stát nemůže smysluplně bez rodiny existovat a civilizovaný stát nemůže popřít roli muže a ženy. Ty nejhezčí vzpomínky pro děti jsou, když rodiče veškerý volný čas prožijí s dětmi, a proto jednota Orel Kobylí zve všechny rodiny na další sportovní akce. 1.-3. října proběhl tradiční mezinárodní turnaj v  mini

basketbalu O HROZEN JIŽNÍ MORAVY za účasti hráček z Polska, Slovenska, Kyjova a Kobylí. Hlavní pohár – „živý hrozen“ – si odvezly hráčky ze Slovenska. V sobotu 3. října proběhl Cyrilo-Metodějský běh O pohár V. Drboly. Vítězové: Benjamínci: 1. Aneta Grabková, 2. Barunka Obadalová, 3. Iva Kovaříková Mladší žákyně: 1. Amélia Jankowska, 2. Petra Svoradová, 3. Ludmila Pecháčková Starší žákyně: 1. Eva Procházková, 2. Magda Ostrowska, 3. Blanka Tothová Žáci: Štěpán Prokeš, 2. Matěj Prokeš, 3. Milan Kopček Ženy: 1. Eva Procházková Muži: 1. Kamil Grabko, 2. Krysztof Jaworky, 3. Robert Zimny. V turnaji v kuželkách zvítězila děvčata z Kobylí – 589 bodů, druhé místo obsadila děvčata ze Slovenska – 449 bodů a třetí místo obsadila děvčata z Polska – 378 bodů. Všichni soutěžící obdrželi upomínkové předměty, pamětní listy s  podpisem náměstka hejtmana JMK JUDr. Michala Haška Stanislava Juránka. Živou trofej a pamětní listy předal poslanec ČR J. Uhlík a zároveň všem soutěžícím poděkoval za vzornou reprezentaci a šťastný návrat domů. Během těchto soutěží zavítali mezi děti starosta obce P. Kotík a místostarosta V. Janda, ředitel ZŠ Kobylí. Někteří naši členové se zúčastnili duchovních akcí v Brně na náměstí Svobody, Eucharistické konference a ve dnech 14.-16. října duchovní obnovy za uzdravení s otcem Jamesem Manjackalem na brněnském výstavišti. Již dnes zveme celé rodiny na Den otevřených dveří, který se uskuteční 18. a 19. března 2016. Emil Polák

Informace ze sběrného dvora Vážení občané, koncem října 2015 to bylo tři roky, co se otevřel sběrný dvůr u nádraží. Doufám, že i v tomto dalším roce provozu, Vaše spolupráce přinese jen dobré výsledky. Již nyní mohu říci, že rok 2015 byl úspěšný. V letošním roce se odvezlo za 10 měsíců o 6,16 t dřeva více, papíru o 2,75 t více, plastů o 0,16 t více a skla o 2,15 t více, než za celý rok 2014. Navíc v tomto roce proběhly v listopadu a v prosinci 3x svozy papíru, plastů a také odvoz kontejneru skla ze sběrného dvora. Tyto svozy dobré výsledky ještě navýší. V prvním čísle zpravodaje 2016, Vám nabídnu tabulku s porovnáním roků 2013, 2014 a 2015. Jsou i výsledky, nad kterými je třeba se zamyslet. Např. je to třídění elektra. V letošním roce bylo méně chlazení a velkých spotřebičů. Možná ani ne méně, ale nekompletních a to se nepočítá. I v tomto roce jsme se zapojili do mo-

strana 24

tivačního programu firmy Elektrowin a  získali jsme příspěvek na zastřešení úseku elektra. Výše finanční částky se vypočítává podle hmotnosti odevzdaných elektrospotřebičů, které tato firma sváží. Dosáhli jsme na finanční částku 18.150,- Kč. Nemohu opomenout upozornit, že se rok od roku dost zvyšuje množství vyvezeného směsného a objemového odpadu na sběrný dvůr, za který obec zaplatí nemalou částku. Je potřeba se zaměřit, než pomícháte různé komodity odpadu na směsný, jestli se nedá roztřídit. Chci Vás ještě informovat o Vašem odpadovém hospo-

č. 3/2015

Kobylí dědina

dářství. Je dobré si alespoň 2x ročně překontrolovat stav odpadového hospodářství. Je nutné ke správnému výpočtu odměn mít opravenou každou změnu. Např. pokud začne jezdit dítě na internát, nebo manžel je přes týden za prací. Nebo pokud vyhodíte, zrušíte starou popelnici a nebo koupíte novou je třeba ve Vašem hospodářství udělat opravy. Tyto změny máte možnost nahlásit na sběrném dvoře osobně, mailem, telefonicky a také na webových stránkách lze dělat opravy, ale u mnoha stanovišť byla potvrzena inventura, ale údaje nebyly správné. Podle výpočtů se třítýdenní svoz komunálního odpadu osvědčil. Za 3/4 roku se na výsypech ušetřilo asi 75.000,Kč. Ti, kteří netřídili, třídit začali a občané zapojení do třídění začali třídit intenzivněji. Budete-li kompostovat – tam je možnost neskutečného množství bio odpadu kvalitně zlikvidovat a  zapáchající popelnice Vám určitě nebudou scházet. Třídění se začíná stávat běžnou aktivitou domácností. Je dobré, pokud máte možnost třídit už v kuchyni na komodity. Když budete dávat k výsypu popelnice pouze plné a zabezpečíte je proti zbytečným výsypům, budou z Vás dobří obecní hospodáři.

Chtěla bych Vám popřát k  vánočním svátkům a  do příštího roku hodně zdraví, pohody, spokojenosti a buďte dobří obecní hospodáři, ať je svět čistější, zdravější a krásnější. Jindra Damborská

Hodně zdraví a  spokojenosti k  Vánocům a  novému roku všem kuchařkám ze školní jídelny za všechny strávníky přeje Lidmila Viktorínová

Kontakt 777 848 844 email: [email protected]

TJ Sokol Kobylí oddíl tenisu vyhlašuje nábor dětí do tenisové školy ve věku od 6 do 15 let. Tento nábor proběhne v sobotu 16. 1. 2016 od 9h v Sokolovně. Bude přítomen také trenér, který tenisovou školu povede v měsících květen až říjen. Výuka bude probíhat na nových kurtech, bude částečně dotovaná z darů sponzorů. Účast dětí i rodičů nutná. Další informace a Vaše otázky zodpovíme na místě. Sportu zdar a zvlášť kobylskému. Za TJ Sokol Kobylí předseda oddílu tenisu Nevřivý Rudolf.

strana 25

č. 3/2015

Kobylí dědina

Společenská kronika Narodili se: Mikuláš Lanžhotský Denisa Mařáková Hynek Vajbar Jakub Silný Natalie Kukumberg Sofie Čejková Jakub Svoboda Petr Macek Josef Pražák Damian Lebloch Tomáš Mráz Ema Mazalová Lucie Jakubcová Kristián Secký

Zemřeli: Kobylí 329 Kobylí 148 Kobylí 80 Kobylí 45 Kobyli 761 Kobylí 83 Kobylí 584 Kobylí 496 Kobylí 762 Kobylí 850 Kobylí 246 Kobylí 358 Kobylí 176 Kobylí 140

Jaromír Kovářík Josef Loveček Ludmila Nálezná Marie Herzánová Františka Sedláčková Marie Vašíčková Miroslav Sedláček Metoděj Kostiha Josef Kovářík Marie Jordánková Jaroslav Kovářík Marie Zusková Božena Damborská Blažena Svobodová Marie Kramářová Josef Borovička Olga Němcová Ing. Radoslav Kovář Božena Řiháčková

Víte, že ... • Česká televize bude vysílat v sobotu 26. prosince na sv. Štěpána v 9.05 h na 2. programu televizní pořad Folklorika? Součástí pořadu bude také záznam, který filmaři natočili u nás v Kobylí během loňské Štěpánské. V době uzávěrky ještě nebyl znám přesný čas, kdy se bude pořad vysílat. • tradiční Tříkrálová sbírka proběhne v naší obci v sobotu 9. ledna 2016? Skupinky koledníků se po obci rozejdou v tradičním čase v 10 hodin dopoledne. • cena knihy Kobylí, dědina... byla snížena na 199,- Kč?

strana 26

Kobylí 477 Kobylí 539 Kobylí 172 Kobylí 562 Kobylí 732 Kobylí 564 Kobylí 696 Kobylí 234 Kobylí 161 Kobylí 595 Kobylí 173 Kobylí 198 Kobylí 300 Kobylí 146 Kobylí 347 Kobylí 86 Kobylí 751 Kobylí 768 Kobylí 109

nedož. 81 let 54 let nedož. 89 let 82 let 92 let 86 let 84 let 85 let 87 let nedož. 79 let nedož. 90 let nedož. 81 let nedož. 92 let 82 let nedož. 67 let 82 let 82 let 59 let 88 let

č. 3/2015

Kobylí dědina

Ježíš vypráví o nádherném nebi, o věčném království, plném pokoje, dobra a lásky. Jeho království je tak nádherné a čisté, že by se do něj žádný hříšník z našeho světa plného násilí, hříchu a zla bez jeho pomoci nedostal. Jeho milosrdenství je naše naděje - jeho milosrdenství trvá na věky…

diecézi bude těchto bran celkem pět. Svatý rok milosrdenství v  naší diecézi byl zahájen v neděli 13. prosince 2015 pontifikální bohoslužbou v  katedrále sv. Petra a Pavla, která byla spojena s převzetím Betlémského světla. Po zahájení v Denisových sadech v 9.00 hodin vyšel ke katedrále slavnostní průvod a po obřadu otevření Svaté brány a slavnostním vstupu do chrámu pokračovala mše svatá obvyklým způsobem. Méně slavnostním způsobem byly otevřeny i další čtyři brány v diecézi. Přehled Svatých bran v brněnské diecézi: -Brno, katedrála sv. Petra a Pavla -Žarošice, kostel sv. Anny -Kostelní Vydří, kostel Panny Marie Karmelské . -Znojmo, kostel sv. Kříže -Žďár nad Sázavou, bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše Všechna tato místa se mají stát příležitostí setkat se s Boží milosrdnou láskou. Po splnění podmínek je zde možné získat plnomocné odpustky. Posílena bude i zpovědní služba. Proto vybízím k poutím k těmto Svatým branám, protože Svatý rok milosrdenství se může stát velkou příležitostí pro každého z nás. Všechny informace o Svatém roku milosrdenství a o aktivitách papeže Františka najdete na vatikánských stránkách www.im.va, informace v češtině hledejte na stránkách Tiskového střediska ČBK tisk.cirkev.cz. Všechny informace o aktivitách v rámci naší diecéze budou zveřejňovány na www.biskupstvi.cz/rok-milosrdenstvi K požehanému prožití Svatého roku milosrdenství Vám všem ze srdce žehná + Vojtěch Cikrle

V úterý 8. prosince 2015 byl v Římě zahájen Svatý rok milosrdenství. Papež František v tento den slavnostně otevřel Svatou bránu v Bazilice sv. Petra ve Vatikánu. Jak sám říká: jde o  „bránu Milosrdenství, kde každý, kdo tudy vstoupí, bude moci zakusit lásku Boha, který potěšuje, odpouští a dodává naději“ (bula Misericordiae vultus, čl. 3). Mimořádný Svatý rok milosrdenství se má slavit nejen v Římě, ale i ve všech místních církvích. Papežem je nabídnuta možnost otevřít Svatou bránu i v jednotlivých diecézích, a to především v katedrále a dalších významných svatyních. V naší

Středeční podvečery patří v  naší farnosti, již tradičně, dětem. Scházíme se v Pastoračním centru přede mší sv. pro děti, abychom spolu připravili krátké scénky či animace na mši sv., zazpívali si, pomodlili se při svíčkách a samozřejmě se také trochu vyřádily. V adventu si užíváme světelného průvodu s lucerničkami z fary až do ztemnělého kostelíka za zpěvu písniček. Tato světla symbolizují přicházejícího Ježíše, který také rozhání temnotu v našem světě a prozařuje náš život.

Hle, dívka počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel, to je „S námi Bůh“. Bible, Izajáš 7,14 Prorok Micheáš o Kristu předpovídá, že se narodí v Betlémě (Micheáš 5,1), prorok Izajáš, který žil 500 let před jeho narozením píše o rysu jeho osobnosti (Izajáš 9,6) a o jeho sebeobětování za nás hříšné lidi (53. kapitola). Zachariáš říká, že bude prodán za 30 stříbrných (Zachariáš 11,12-13). Král David předpovídá, že jej zradí jeden z blízkých a v Žalmu 22 popisuje podrobnosti jeho popravy:“Probodli moje ruce i nohy, dělí se o mé roucho, losují o můj oděv“. Na jiném místě mluví David o jeho vzkříšení. Ve výčtu proroctví bychom mohli i nadále pokračovat. Všechna se bezezbytku naplnila. O žádném člověku na světě se dopředu nevědělo, kým bude a co vykoná. Proto je Ježíš skutečný unikát - je opravdový Bůh. Jsou Vánoce – přichází sám Stvořitel! Nastává čas štěstí, pokoje a radosti – protože Boží láska sestoupila mezi nás. Ale ona tady není jen v čase vánočním, je tady stále – Bůh klepe tiše na naše srdce a chce do nás vnést svůj pokoj, radost a z toho pramenící štěstí. Proč jsme ochotní mu tyto dveře pootevřít jen o Vánocích?

Rok Božího milosrdenství

FARNÍČEK DĚTÍ V AKCI

strana 27

Kobylí dědina

Na vánoční vigilii (mše na Štědrý den v 16h) připravují děti úryvek z betlémské scénky, která nám má připomenout, proč vlastně vánoce slavíme a pomoci otevřít a rozzářit naše srdce pro přicházející svátky. VŠICHNI JSTE SRDEČNĚ ZVÁNI. Co šeptá Bůh dětem: S přicházejícím adventem děti na mši sv. představily v krátké animaci adventní svíce jako symboly lásky, víry pokoje a naděje. Během mše však svíčka víry pořád nějak nechtěla hořet. Až do mě jeden z kluků strčil a smutně říká: „Podívej, to je děs, víra úplně zhasla“. Asi to nemyslel v tu chvíli nijak duchovně, ale mně zamrazilo. Když jsme však odcházeli od oltáře po modlitbě Otče náš, radostně poznamenal: „Nezhasla!“. Ukázalo se totiž, že jen její plamínek byl trochu malý a nebylo ho vidět. Dokud ale hoří svíčka naděje, můžete si od ní zapálit i svíci víry, pokoje nebo lásky i kdyby už dlouho byly ve vašem životě vyhaslé.  M.Otáhalová

ZARÁŽENÍ HORY 2015 Tak jako každý rok, i letos se farníci v srpnu zúčastnili zarážení hory . Hospodyňky připravily tradiční dobroty a potom s dobrou náladou a úsměvem příchozí obsluhovaly ve farním stánku. Všem moc děkujeme!

č. 3/2015 kou radost, že můžeme lidem dobré vůle (kterou jistě všichni měli) přinášet skutečné poselství vánoc. Další krásná akce, která naši scholu čeká, bude Tříkrálový benefiční koncert na obnovu dřevěných křížů, kde vystoupíme jako součást programu. Těší nás, že můžeme i my přispět „malou kapkou do moře“. Ať kobylským i přespolním naše krásné kříže připomínají, že v srdci máme místo, které může zaplnit jenom Bůh. Kromě toho, hudba je doslova „stresomorka“. Zpěv totiž, podle odborníků, pomáhá odbourat stres a  uvolnit se. Rytmická hudba zase zahání naše starosti a vytváří dobrou náladu… Proto zveme všechny zájemce o zpěv a pohodovou náladu do naší scholy! Už se na tebe těšíme  M. Otáhalová

Zlatá sobota v Žarošicích V ž d y c k y, když píši poslední zpravodaj v roce, vzpomínám na Zlatou sobotu v Žarošicích , na krojovanou mládež, obětavé babičky a krásnou poutní atmosféru pod ochranou Panny Marie. Víte, že týden před velkou poutí je tzv. malá pouť? Lidí je o něco méně a v průvod kolem kostela jde pouze socha Panny Marie ze Žarošic, ale obřad je téměř stejný jako na Zlatou sobotu, s prosbami a kladením věnečků.

BIBLE A MY Děti z naší farnosti i v letošním roce soutěžili ve znalostech knihy knih – Bible. Naše farnost odměnila malým dárkem všechny vítěze školního kola, aby děti ocenila za jejich snahu a  tak je i motivovala pro další čtení a studium Bible. Malý dárek a velkou pochvalu si jistě zaslouží Apolenka Nováková, která se ze všech našich soutěžících nejlépe umístila v okresním kole v Nikolčicích, kde vybojovala krásné osmé místo. GRATULUJEME! M. Otáhalová

CO VE SCHÓLE

PŘEDVÁNOČNÍ KAVÁRNIČKA NA FAŘE

Schola Farníček si i letos užila Zpívání „na schodech“ pod věží. A přesto, že nám někdy mrznou ruce i nos, máme vel-

Farnost Kobylí uspořádala 20. prosince jako poděkování pro všechny, kteří připívají ke kráse liturgie

strana 28

č. (zdobení 3/2015 a  úklid kostela, lektoři, hudební doprovod, kostelníci) Předvánoční kavárničku na faře. K ochutnání byly různé druhy kávy, čajů, horké čokolády a příjemnou atmosféru umocnila také vůně skořice a vanilky, která lákala k ochutnání vánočního cukroví a perníčků. Na cestu do svých domovů si všichni odnesli vánoční růžičku, která jim bude toto setkání ještě dlouho připomínat. Děkujeme všem obětavým farníkům, kteří se podílí na tom, že náš kostelíček je chloubou obce a farnosti . Děkujeme také všem, kteří kavárničku připravili a přítomné obsluhovali.

VÁNOČNÍ STROMEČEK  Má zelenou barvu, která je symbolem života,růstu a požehnání.  Jeho větvičky jsou rozloženy do všech stran, tak jako je Boží láska nabídnuta všem lidem.  Září světlem svíček – ukazuje na Pána Ježíše, který je Světlo světa  Dřevo stromku ukazuje na betlémské jesličky, ale také na kříž  Pod stromečkem se rozdávají dárky a  tento zvyk nám připomíná, že Pán Bůh nám dal dar největší ve svém milovaném Synu.

VÝZVA Z RÁJE Když jabloň v ráji teprve nasadila na květ, dostali dva nejvyšší andělé úkol. Měli zformovat mravní výzvu, kterou by Bůh vložil lidem do srdce.“Mám ná-

pad!“ pravil anKobylí dědina Na sklonku roku 2015 děl, jehož jméno děkujeme všem, kteří se začínalo na G. „Já bych to shrzapojili do dění v naší nul do jediné farnosti a jakkoliv přispěli věty “Chceš - li ke zdaru všech akcí. být šťasten, muFarní rada síš být lepší než ti druzí.“ To podnítí soutěž v  mravnosti a  ctnostech. Bude to pro lidi skvělá motivace, ne?“ „ Jistě, jistě. Doopravdy chytré!“ přitakával trochu kysele ten druhý, který se jmenoval od hlásky L. Bůh Otec návrh přijal a  pověřil L. jeho uskutečněním. Pak byl svět stvořen a lidstvo mravně zklamalo na celé čáře. Když už bylo jasné, že se cosi zvrtlo, předvolal si oba archanděly Bůh. „Co přesně jsi do lidského srdce vložil? A nezapomeň, že jsem vševědoucí!“ udeřil na L. „Dal jsem tam větu: Chceš - li být šťasten, musí být druzí horší nežli ty.“ Marně pak vysvětloval Bohu, že je to přece přesně totéž. Marně tvrdil, že dal lidem věčný pramen štěstí, neboť každý bude vždycky svolný věřit, že druzí jsou horší nežli on. Bůh Otec se velmi hněval. „Nech si ty chytristiky, Lucifere! V nebi končíš! Okamžitě zmiz! Padlý anděl se rázem zřítil do tmy a Gabriel se za ním dlouze díval. Najednou se cítil jaksi šťasten a neměl ani zdání proč. Z knihy Jiskra ve sněhu (Daniela Fischerová)

Moji drazí, v tomto čase, kdy dáváme a jsme obdarováváni, snadno přehlédneme dary, které nám dává náš Pán. Připomeňme si je a  poděkujme za všechno to každodenní a zdánlivě samozřejmé, čím stále naplňuje a chrání náš život… Pane, děkuji Ti  za lidi, které jsi poslal do mého života, kteří znají mé nedostatky, ale stále mě milují  za místo, kde mohu bydlet, za oděv, jídlo a všechny dobré věci, které mi denně opatřuješ  za to,že s námi zůstáváš v nesnázích života  za pokoj, který dáváš jedině Ty  za to, že ses narodil pro naši záchranu  za to, že naše budoucnost je v Tvých rukou Děkuji Ti, Pane , že jsi nadějí pro každého z nás. Požehnané a radostné Vánoce přeje a všem žehná Váš Otec Ondřej

strana 29

č. 3/2015

Kobylí dědina

Vánoční kouzlo Vánoční báseň Čekají nás Vánoce, těšíme se velice. Postavíme sněhuláky, bambulaté panduláky.

Školní příloha č. 1/roč. XXI -

vzpomíná

-

přemýšlí

-

tvoří

-

Dotace, dotace, dotace… Z hlediska využití dotací z ministerstva školství byl rok 2015 pro naši školu úspěšný. Dokončili jsme projekt Tablety pro učitele (Výzva č. 51 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení), který byl vypsán už v roce 2014, ale jeho hlavní část se plnila až letos. V jeho rámci byli učitelé naší školy vybaveni tablety a dostali tak pomocníka pro přípravu vyučování. Navíc získali nejmodernější technologii, která jim umožní držet krok s vývojem v této oblasti. Zřejmě nejdůležitější dotací v tomto roce se ukázala Výzva č. 56 - Zvyšování kvality ve vzdělávání. V této výzvě jsme se zaměřili na šablonu, která umožnila našim žákům návštěvu Velké Británie s výukou angličtiny s  tamními učiteli. Kuriózní byl způsob vyhlášení této dotace. Rozhodovat o jejím přidělení mělo pořadí v přihlášení, takže kdo byl rychlejší, ten byl úspěšný. A otevření přijímání žádostí po internetu bylo naplánováno na půlnoc. Většina ředitelů škol nebo projektových manažerů seděla tedy v konkrétní půlnoc u počítačů, aby se právě ta jejich škola dostala mezi vyvolené. Ze zcela pochopitelných důvodů celý systém padl a po dvou

strana 30

baví

-

chválí

Pojedeme na saních, za námi zas frčí sníh. Dostaly jsme dárky a jeli jsme zase zpátky. Tadeusz Kaszper, Matyáš Mikulica, 4. tř.

-

plánuje

-

nabízí

hodinách marných pokusů byl start přijímání žádostí odsunut o dvanáct hodin. Že jsem byl v podání žádosti úspěšný, o tom svědčí články na dalších stránkách. Jako jedna z mála škol jsme využili dotačního titulu k tomu, aby mohli vycestovat všichni osmáci a deváťáci. Jediným kritériem pro výběr bylo, zda se chtějí tohoto zájezdu zúčastnit. Pouze tři žáci této možnosti, která se zřejmě už opakovat nebude, nevyužili. V rámci dotace měli žáci totiž hrazenou cestu, ubytování, plnou penzi a  výuku v anglické škole. Jediným nákladem, se kterým museli počítat, bylo 6 liber na metro v Londýně. Po tragických událostech v Paříži se školy, které zájezd zatím nestihly realizovat, dostávají do problémů, zájezdy ruší, nebo odjíždějí s mnohem menším počtem žáků. Všichni si říkáme, jak je dobře, že už to celé máme za sebou… Poslední výzvou, kterou jsme využili, byla Výzva č. 57 - Zvyšování kvality ve vzdělávání. Jejím cílem bylo zlepšit manuální schopnosti našich žáků ve školní dílně. Proto jsme dostali finanční prostředky na vybavení školní dílny. Výstupem této dotace bude 15 výrobků našich žáků, které zdokumentují rozdílnou manuální zručnost osmáků a deváťáků. Vlastimil Janda

-

č. 3/2015 Týden od 7. do 13. října trávili naši osmáci a deváťáci se svými vyučujícími v anglickém městě Bury St. Edmundś. Patřili mezi ty šťastné, kteří se tam dostali na studijní pobyt v rámci tzv. Výzvy č. 56 MŠMT. Zde jsou jejich postřehy a -pro mnohé jistě nezapomenutelné- zážitky, jak si je průběžně zapisovali- většinou společně coby osazenstvo jednotlivých pokojů- a po návratu také individuálně (Londýn).

Kobylí dědina rá. Nejlepší byly jejich úžasné večeře. Jediné, co mi na ní vadilo, byly obědy –pořád tytéž sendviče. Ale i tak jsem ráda, že jsem se do Anglie podívala. Naučila jsem se něco anglicky, udělala rozhovor s  tamějšími lidmi, dozvěděla se zase něco nového a  zažila takové malé dobrodružství. Jsem moc ráda, že jsem se tam dostala, byla to jedinečná příležitost. A doufám, že se tam ještě někdy podívám. Eliška Vykydalová, 8. A

Anglie

Bury St. Edmund´s

Náš letošní pobyt v Anglii byl plný zážitků. Když nám pan ředitel řekl, že škola dostala dotaci na tento pobyt, nemohla jsem tomu uvěřit. Rozhodla jsem se, že se s  vámi o pár těchto zážitků a zkušeností podělím. Do Anglie jsem se nesmírně těšila, ale potom jsem se dozvěděla, že místo letadlem máme jet autobusem. Cesty jsem se trochu bála, ale nakonec utekla jako voda a byla plná zábavy. Zastavovali jsme v několika zemích, kde jsem ještě nebyla. Například v Německu, Belgii a Francii. Potom jsme se nalodili na trajekt, kde jsem se mohla podívat na nádherně osvětlený přístav Calais a vyhlížet anglickou pevninu. Brzy ráno jsme dorazili do nádherného městečka Bury St. Edmund´s. Byly tam nádherné cihlové domy, které jsme všichni obdivovali. My jsme v jednom takovém byli ubytováni – byla to jejich jazyková škola. Poté následovala prohlídka městečka, kde jsme se od učitele Alexe dozvěděli o Bury hodně zajímavých věcí. Odpoledne začala naše první hodina angličtiny. Na výuku jsme dostali úžasného učitele Mika, který nás toho mnoho naučil. V Bury jsme následující dny navštívili nádherná místa a  užili si spoustu legrace. Nejvíce se mi líbila návštěva AbbeyGardens – nádherných zahrad, plných zvířat, květin a krásných staveb. Tam jsme také dostali zajímavý úkol – nakreslit něco, co se nám tam líbí. Byl to úžasný den. Tři hodiny jsme mohli sedět v přírodě a kreslit. A to ještě za krásného počasí. Poslední dva dny našeho pobytu jsme jeli na výlety. První výlet byla cesta do Cambridge. Tam se nám všem moc líbilo. Cambridge je krásné univerzitní město, plné zajímavých staveb . Poslední den jsme vyrazili do Londýna. Projeli jsme se metrem, navštívili Big Ben, London Eye a další známé budovy a památky. Zjistila jsem také, že Londýn se od našich měst celkem liší. Je to obrovské město, ve kterém žije opravdu hodně lidí. Některá místa v Londýně jsou velice krásná, jiná zase trochu špinavá a zanedbaná. Ale i tak je to parádní město. Po tomto výletě jsme vyrazili domů, kde na nás už netrpělivě čekali naši rodiče. Celý pobyt v Anglii ve mně zanechal hodně nádherných vzpomínek a zkušeností. Podívala jsem se do jiné země, navštívila známá, ale pro mě zatím neznámá města, památky a také ochutnala anglickou kuchyni. Ta byla opravdu dob-

Dne 7. 10. jsme vyjeli do Velké Británie. Až jsme se dočkali Lukášových dokladů (utíkal pro ně ještě domů), mohli jsme odjet. Cesta byla únavná a  vyčerpávající, i když jsme měli dost zastávek. Až jsme přejeli všechny země, dojeli jsme do Francie, kde nás čekal trajekt, který nás měl převézt přímo do Anglie. Než jsme na něj najeli, čekala nás kontrola pasů. Na lodi jsme jeli dvě hodiny. Z trajektu jsme se motali celý den. Když jsme dojeli do Británie, jeli jsme ještě další asi tři hodiny. Po cestě na trajektu usnul celý autobus. Když jsme přijeli na místo určení, byli jsme mile překvapeni. Čekal na nás personál se snídaní. Pak jsme ale museli čekat, než personál uklidí pokoje po škole, která tam byla před námi. Vyrazili jsme proto na procházku městem s naším učitelem Alexem. Když nás později ubytovali, dali nám oběd, což byl sendvič. Obědy byly pro mě malé. Po obědě jsme měli první vyučovací hodiny, jenomže jsme byli unavení ještě z cesty, a tak z těch hodin nic moc nemám. Další den jsme měli vyučování už dopoledne, což bylo o hodně lepší. Učitelé, kteří nás učili, byli laskaví a srdeční

Odpoledne jsme šli do městského parku,kde jsme měli udělat několik úkolů. V parku je hodně veverek a holubů. Pak byla moc dobrá večeře. Také následující den probíhal podobně. Odpoledne jsme šli ale na trh. Byl obrovský.Na trhu jsme opět dostali úkol, což byl rozhovor s místními – prodejci i kupujícími. Večeře byla opět moc dobrá, v Anglii typická - fish and chips. V sobotu jsme zas měli vyučovací hodiny, kde jsme se rozloučili s Mikem. Náš skvělý učitel nám

strana 31

Kobylí dědina

prozradil, že se za dva dny žení.. Příští den jsme se již neučili, ale jeli jsme do univerzitního města Cambridge. Pak k večeru jsme se šli podívat na hřiště, kde jsme také hráli fotbal. Večer všichni usnuli hned po večerce. Noc toho dne byla opět docela klidná. Radek Ludva,8.B Na procházkách po městě jsme potkávali VLKY. Nebyli však naštěstí živí, ale stvoření z nejrůznějších materiálů a zdobili ulice, náměstí i parky. V Bury totiž mají dobrý důvod si vlků vážit…

Pověsti o svatém Edmundovi aneb My o vlku… Za vlády krále Edmunda se v Anglii vylodili Dánové, aby ji získali. Dánové čelili nespočtu proher, ale jednoho dne se jim podařilo zajmout krále Edmunda na bojišti. Mučili ho mnoho dnů, aby z něho dostali potřebné informace na dobytí Anglie. On jim však nic nepověděl, a proto se rozhodli ho popravit. Přivázali ho ke stromu a nechali tucet lučištníků do něj vypálit mnoho šípů. Pak mu ještě usekli hlavu, kterou zahrabali kdesi v nedalekém lese. Po měsících krvavých bitev Angličané porazili Dány a chtěli pohřbít krále Edmunda. Ale protože neměli tu jeho hlavu, začali ji hledat. Jedna skupina vojáků objevila vlka, který něco hlídal. Zjistili, že je to něco je hlava krále Edmunda, kterou hledali. Nakonec ji předali k  pohřbení, a  když se jich ptali, jak tu hlavu našli, vyprávěli o  vlku, který ji střežil. Ta historka se tak rozšířila, že tomu vlkovi postavili sochu a až dodnes je znakem Bury St. Edmunds. Petr Tesák, 9. tř. Žil, byl jeden král jménem Edmund. Žil ve městě Bury. Byl dobrým králem a lidé ho měli rádi. On zase miloval lov zvěře. A to se mu stalo osudným. Město chtěli napadnout Dánové. Král Edmund si toho osudného dne vyjel na lov sám. V lese však narazil na Dány, ti ho zabili a odřízli mu hlavu. Poté chtěli dobýt město. To se ale dokázalo ubránit. Po několika dnech to Dánové vzdali. Nechali před vstupní branou tělo krále Edmunda. Hlavu si vzali s sebou a pohodili ji v lese. Lidé hledali hlavu všude, kde se válčilo. Mysleli, že Edmund padl v boji, nikoho nenapadlo se podívat do lesa, Hlavu našel v lese vlk. Hlava mu byla povědomá, protože ho král často krmil. Odnesl ji zpět do města. Lidé krále mohli tedy pohřbít i s hlavou. Vlk je od

strana 32

č. 3/2015 té doby uctíván a v parku je dnes mnoho soch na jeho počest. Aneta Škrdlová, 9. tř. Bylo jednou jedno království, které se jmenovalo Bury, kde žil král Edmund, který měl rád lov divé zvěře a procházky po svém království. Nejčastěji jezdil lovit do zdejšího lesa, kde lovil srny, jeleny, divoká prasata. Nechtěl lovit vlky, protože se říkalo, že vlci jednoho dne zachrání království. Jednou v lese našel mládě vlka, které bylo opuštěné a slabé. Tak se rozhodl, že se o něj postará. Nejradši měl vlk kuřecí maso a nepohrdl ani žádnou mršinou. A že jich snědl hodně ! Denně snědl tolik, co obyvatelé dvou zdejších domků, ale král ho měl i tak velice rád. Měl ho dokonce radši než své lovecké psy, které měl od nepaměti. Později, až byl vlk starší, brával si ho na své lovecké výpravy místo psů a od té doby si království mohlo dovolit prodávat nalovené maso dalším královstvím v okolí. Začaly se také zvětšovat lesy, protože je lidé začali vysazovat, aby tam bylo víc zvěře. Král si v lese dokonce nechal postavit letní zámek. „ Dánové jedou, Dánové jedou,“ ozývalo se v království, kde se už chystali na obranu svého hradu. Při východu slunce se Dánové odhodlali zaútočit. Bojovalo se 3 dny a 3 noci, umřela spousta lidí, jak na straně obránců, tak na straně útočníků, a  bohužel umřel i  král Edmund. Dánové sťali královi hlavu a tělo nechali v království na hradbách. Hlavu pohodili někde v lese. Hned další den utekl králův vlk, který našel po dvou dnech královu hlavu v lese. Donesl ji do království a hrál tak mohl být Edmund pochován v celku. Jakub Švehla, 9. tř. V dávných dobách vládl v  Anglii král Edmund. Vládl dobře a spravedlivě. Lidé ho měli rádi. Pak nastala válka. Král Edmund a jeho říše museli do boje s Normany. Jednoho dne vyrazil král Edmund se svými rytíři do války. Boj to byl nelítostný. Král a jeho družina bojovali statečně a vytrvale, avšak převaha Normanů byla drtivá. Hodně mužů zahynulo a  král Edmund byl zajat. Normané byli ukrutní. Přivázali Edmunda k dřevěnému kůlu a prokláli ho dvanácti šípy. Poté mu sťali hlavu a jeho ostatky pohodili v lese. Králova družina se vydala krále hledat. Přišla k  lesu, z  kterého se ozývaly zvláštní hlasy. Vojáci je následovali. Přivedly je až na lesní palouk, kde seděl vlk a před ním ležela králova hlava a tělo. Vojáci se ulekli, že po nich vlk skočí a nelítostně je zabije. Vlk však vstal, poklonil se a odběhl do lesa. Na druhý den se konal velkolepý pohřeb. Vtom se u hrobu krále objevila smečka vlků. Vedl ji ten vlk, který ukázal vojákům královo tělo. Všichni vlci se v ten samý moment poklonili a zavyli. Pak odběhli pryč. Celá Anglie si krále Edmunda vážila natolik, že ho prohlásila za svatého a pojmenovala po něm město Bury St .Edmund‘s. A nezapomněla ani na záhadné vlky, kteří se kdysi přišli poklonit jeho památce. Eliška Vykydalová, 8.A

č. 3/2015

Cambridge

Čtvrtý den jsme vyrazili na poznávací výlet do Cambridge. Po příjezdu jsme se rozdělili na dvě skupinky podle tříd a šli jsme se podívat po městě. Viděli jsme různé sochy, budovy, mosty.Byly velice zajímavé a pěkné Měli jsme

i rozchod, abychom si mohli něco koupit. Mohli jsme jít na trh nebo i do nákupního centra, kde jsme byli většinu času. Nejlepší bylo, jak Alex chodil s rukou nahoře s deštníkem a na něm nabodlou krysu. Naštěstí plyšovou. A. Havlíková, S. Kosíková Dnes jsme vyrazili do slavného univerzitního města Cambridge. Než přijel autobus, který měl pořádné zpoždění, šli jsme nakupovat na náměstí, do obchodu, kde je vše za 1 libru. V Cambridge jsme se rozdělili na skupiny a dostali jsme papír s úkoly. Náš pan učitel Mike s námi procházel části Cambridgeské univerzity a  u každé nám něco povyprávěl, podle toho jsme vyplňovali různé údaje do papírů. Cestou po městě jsme viděli i typické anglické autobusy a telefonní budky. Dále nás Mike zavedl do super obchodu s cukrovinkami. Tam se líbilo úplně všem. Potom nás vzal k obrovským hodinám a na trh. Tam byl další rozchod po velkém obchodním centru. Poté jsme šli k autobusu a panu učiteli jsme odevzdali úkoly. Výlet se vydařil. H. Novotná, J. Oslzlá, A. Kolářová Cestou si někteří povídali nebo si v polospánku pouštěli písničky. Potom jsme se vydali na prohlídku města. Přitom jsme plnili zajímavé úkoly. Během prohlídky jsme viděli spoustu domů. Většina z nich byla cihlových a dost starých. Na téměř každém kroku byly nějaké památky.Cambridge je univerzitní město, takže všude samá „college“, třeba Johnova nebo Trinity, které byly vážně nádherné. Moc se nám líbila i řeka, která tekla nedaleko „King´scollege“. Po ní se sem a tam proháněly loďky.. Poté jsme se vydali na nákupy. Navštívili jsme cukrárnu Hardy´s, která byla „sladkým rájem“ na naší cestě. Byla plná všemožných cukrovinek. Byly jich tam snad tisíce. Potom jsme dostali rozchod na náměstí. Navštívili jsme spoustu obchodů. Snad každý si koupil nějakou maličkost. Cestu provázelo slunečné počasí. E. Vykydalová, E. Hošová, N. Dudová, S. Šoršová, N. Peřinová Viděli jsme tam spoustu krásných památek, o  kterých nám něco pověděl náš učitel a  instruktor. Když jsme mu něco nerozuměli, vysvětlily nám to naše paní učitelky. Po

prohlídce všech památek jsme měliKobylí rozchod.dědina Byla to sice jen půlhodina, ale hned se všichni rozeběhli po obchodech. Někdo šel nakupovat oblečení, někdo zase jídlo. A pak jsme se vydali zpátky do Bury. J. Mazánek, A. Fridrich, J. Zálešák, D. Švehla, V. Kuba., Š. Kosík Většinu času jsme strávili posloucháním informací o památkách Cambridge. Povídání bylo ze začátku zajímavé, ale ke konci nás to už nudilo. Když jsme dostali rozchod, byli jsme happy jak dva grepy. Rozešli jsme se a  mířili rovnou k  obchodu s  jídlem. Většina si koupila čínské nudle. Poté jsme se vrátili zpět do autobusu a jeli jsme zpět do školy. Někteří šli po příjezdu ještě nakoupit. K večeři byla skvělá pizza, opečené bagety a salát. A obsluhoval nás Alexander! T. Jislová, A. Škrdlová, N. Leblochová, A. Martinková, L. Jakubčíková

Londýn (očima osmáků) Na Londýn jsem hleděl jako krtek na peníze. Bylo to město, jaké jsem ještě neviděl. Obrovské množství lidí, obrovské budovy, veliký provoz. Viděl jsem také divadlo Williama Shakespeara. Mělo zajímavou střechu, která byla ze slámy. Zahlédl jsem také sídlo velice významné společnosti IBM, která spolupracuje s  mnoha firmami a hodně jim pomáhá, dělá výzkumy a spoustu ostatních věcí. Zašli jsme si do domu moderního umění, který jsem si ale nemohl prohlédnout celý. Byla tady krásná umělecká díla. A jak se mi v Anglii líbilo? Zajímavé budovy, sympatičtí a milí lidé, jízda po levé straně silnice. Hodně věcí jinak než v Česku. Ten týden jsem si hodně užil. Lukáš Hanák V 5 hodin ráno jsme přijeli do menšího městečka poblíž Londýna, Bury St. Edmunds. Hned ráno jsme dostali typickou anglickou snídani, toust s jahodovou marmeládou a pomerančovým džusem. Potom jsme měli prohlídku města. Když bych to porovnala třeba s Brnem, tak to bylo nádherné. Upravené trávníky, domy i silnice. Park s  veverkami, které vám přinesou oříšek. Krásné sochy, zříceniny a typické anglické trávníky. Z prohlídky města jsme se vrátili hladoví, jenomže jsme netušili (nebo spíš zapomněli), že Angličané oběd nemají jako hlavní jídlo dne, takže jsme dostali sendvič s brambůrky. Po obědě jsme se rozřadili do tříd a začali se učit. Londýn je velké město, do kterého by se vešli všichni lidé z ČR. Lidé tam hodně jezdí na kole. Kola se totiž berou jako část dopravy, mají vždy přednost. Z metra jsme zamířili přímo na Tower Bridge, z kterého je nádherný výhled. Viděli jsme na Big Ben a London Eye. Je to velké ruské kolo, z kterého je vidět celý Londýn. Byl to úžasný výlet. Vendula Zapletalová

strana 33

Kobylí dědina

Do Londýna jsme museli vstávat velice brzy, okolo páté hodiny. Jeli jsme tam autobusem, z něho jsme mohli vidět spoustu budov a spoustu nízko létajících letadel. Vystupovali jsme u  Millenium Dome a opodál byla lanovka, která byla nad řekou Temží. Náš učitel Alexander nám šel koupit celodenní jízdenky na metro. Metro bylo velice stísněné a přeplněné lidmi. Nejvíce se mi líbil Tower Bridge, protože byl velký a byl z něho nádherný výhled. Také se mi líbilo Trafalgarské náměstí. Viděli jsme tam pomník admirála Nelsona, kde jsme se skoro všichni vyfotili, a fontány, kam děcka házely mince pro štěstí. Potom jsme měli rozchod na nakupování suvenýrů. Také jsme byli u Big Benu, který právě rozezněl. Výlet do Londýna byl pěkný a poučný. Vanesa Bahníčková Ráno 13. 10. 2015 jsme jeli na velký výlet do Londýna. Autobus nás vyklopil v jižní části Londýna – v Greenwich. Tam se nachází jedna velmi moderní památka - Millenium Dome. Je to jedna ze tří staveb postavených na oslavu tisíciletí. Pořádají se tam koncerty. Přesunuli jsme se do metra a jeli do centra. V metru mě zaujalo, že měli před kolejištěm ještě jedny dveře, aby tam nikdo nespadl. Naše první zastávka v centru byl Tower of London. Zde se nachází korunovační klenoty a taky tu mají havrany, ke kterým se váže pověst, že když z Toweru odletí, bude to konec království. Proto jim zastřihli křídla a zavřeli je do klece. Další zastávkou byl most Tower Bridge. Z něho byla vidět řeka Temže a spousta památek. Posouvali jsme se proti proudu řeky směrem k Westminsteru. Cestou jsme potkali druhou památku k  oslavě tisíciletí– MilleniumBridge (most). Za mostem je vidět katedrála svatého Pavla, která má velkou kopuli, a kde se vdávala princezna Diana, a památník velkého londýnského požáru v  roce 1666.. Poté se před námi objevil Big Ben v celé své kráse. Vedle Big Benu se nachází Westminsterký palác, kde sídlí celý parlament. Nedaleko Westminsteru se nachází London Eye, obří ruské kolo, třetí stavba na oslavu tisíciletí. Mělo tu stát pouze dočasně, ale zůstalo tu dodnes. Kousek od Big Benu je obrovské Trafalgarské náměstí. V jeho středu je vysoký

strana 34

3/2015 památník, na jehož vrcholu stojí admirál Nelson,č. který bojoval s Napoleonem. Kolem pomníku jsou obrovští lvi ulití z děl použitých v bitvě. Další zastávka byla u brány vedoucí k Buckinghamskému paláci, u které stála stráž na koních. Poté jsme se přesunuli k  Downing Street, kde bydlí premiér. Dále jsme si aspoň zvenku prohlédli Buckinghamský palác. Podle vyvěšené vlajky jsme poznali, že královna je v paláci. Další zastávkou byla katedrála WestmisterAbbey, kde je pohřbeno mnoho slavných osobností a přádá se zde mnoho významných obřadů – svatby, korunovace, pohřby. Naše cesta pokračovala zpátky k  Big Benu, který zrovna začal odbíjet pátou. Poté už nás čekala jen cesta domů. V Londýně se mi moc líbilo a ještě bych se sem chtěla určitě podívat. Hana Novotná A pak nás čekalo to, na co jsem se nejvíc těšila. Big Ben a London Eye. Big Ben byl kouzelný, nemohla jsem se na něj vynadívat. Také jsme procházeli kolem Shakespearova divadla a později zase k Big Benu, ale z jiné strany. Odtud byl mnohem lépe vidět. Jezdili kolem něj ty červené autobusy. Byla to prostě krása. Tohle je pro mě zážitek na celý život. Sára Kosíková V pondělí, v  dobu, kdy ještě snad ani ptáci necvrlikali, jsme museli vstát. Jeli jsme totiž do Londýna. Cesty autobusem někteří využili ke spánku. Viděli jsme pak ale spoustu památek. U Big Benu jsme počkali, než zazvoní, a byl to hluboký, nádherný tón Z dálky jsme viděli i Londýnské oko. Všichni byli velice unaveni, a tak jsme si spíš užívali každou volnou chvíli k  sezení. Když jsme si po celodenní procházce konečně sedli do autobusu, spousta z nás hned usnula. Ani se nedivím. A tím začala naše cesta zpátky domů. Nikola Peřinová Metrem jsme přijeli skoro do centra Londýna. Alex vytáhl z batohu deštník a plyšáka, v kterém měl díru, aby do ní mohl zapíchnout deštník. Nosil ho nad hlavou, abychom ho viděli a neztratili se mu. Bylo to úžasný. Tento výlet se mi moc líbil. Eliška Škrancová Z cesty se mně nejvíc líbilo na trajektu, ze kterého se mi však motala hlava celý den.. Poslední den jsme jeli do Londýna, kde se mi moc líbilo. Viděli jsme spoustu památek. Metro je tu větší než v Praze nebo ve Vídni. Dokonce se mě tam zeptal jeden Angličan, odkud jsem. V Londýně jsem viděl různé rasy člověka. Radek Ludva Jakmile jsme vjeli do Londýna, zaznělo v  autobuse: „Vidím Big Ben. Teď už můžeme jet domů.“ Ale byla to jen nějaká věž. První památku, kterou jsme viděli už

dokonce objevili č.z autobusu, 3/2015 byl Millenium Dome. Všichni ho hned foti- skutečnosti čistá. Před pár lety se tam Kobylí dědina li. Zastavili jsme na parkovišti, odkud byla budova krásně vidět. Jeli jsme pak metrem. Zaplnili jsme jeden vagón. Z metra jsme se šli podívat na Tower of London. O tom nám povyprávěl náš průvodce Alex, který měl na deštníku přidělaného plyšáka. Další památka byla Tower Bridge. Když jsme na něj vstoupili, fotili jsme a dívali se na řeku Temži. Dozvěděli jsme se, že i když vypadá špinavá, je ve

Byli jsme v divadle aneb Hadrián z Římsů ...z pohledu žáků osmáků… V pátek 20. listopadu celý druhý stupeň vyjel do divadla Radost v  Brně. Představení se jmenovalo Hadrián z Římsů. Hra se odehrávala na hradu Rožnov, kde se mluvilo valašským nářečím. Celé divadlo bylo o Hadriánovi, který si měl vzít Ruměnu, dceru rytíře Světislava. Problém byl ten, že Ruměna si Hadriána nechtěla vzít, protože měla svého milovaného Želmíra. Jenže Světislav dal slib otci Hadriána a sliby se musí dodržovat. Jednoho dne Hadrián přijel, ale nepřijel sám, přijeli s ním další dva Hadriáni. Sám Hadrián byl zmrzačený. Měl křivá záda, skoro nemohl mluvit a byl plešatý. Zato Světislav byl rozený sportovec. Každý den dělal kliky a běhal na starobylém rotopedu. Světislav se mi z celého divadla líbil nejvíc, protože byl tvrdý a disciplinovaný. Postava, která se mi vůbec nelíbila, byla jeho sestra Jenovéfa. Nelíbila se mi proto, že byla splašená a hyperaktivní. Na představení bych nejvíce ocenil herce, kteří divadlo zahráli perfektně, a věřil jsem jim každé slovo. Takže celkově divadlo bylo vtipné a vydařené. Adam Springer V téhle hře šlo o to, že rytíř Světislav chtěl vdát svou dceru Ruměnu za Hadriána z Římsů, ale problém byl, že Ruměna byla zamilovaná do pasáka ovcí Želmíra. Když dojel Hadrián, ukázalo se, že nebyl jediný, další dva se totiž za něj vydávali. Král pak nevěděl, komu má dát svoji dceru Ruměnu. Proto vyhlásil, že kdo vyhraje silou nad kancem, dostane Ruměnu za ženu. Když se to dozvěděl Želmír, šel si svou milovanou Ruměnu vybojovat. A to se mu podařilo. Nejvíc se mi líbila Ruměna, byla ukecaná a docela hodná. Nelíbila se mi postava Světislava, protože chtěl svou dceru vdát za někoho, koho vůbec nemiluje. V divadle Radost musí být těžké hrát, protože herci musí umět dobře hrát, zpívat, tančit a taky hrát na hudební nástroj. Na představení jsem nejvíc ocenila krásný zpěv, můj celkový dojem byl ale špatný, protože se mi takovéhle pohádky nelíbí. Sára Kosíková Hra se odehrává na hradě Rožnov. Rytíř Světislav slíbil svou dceru Ruměnu Hadriánovi, synu rytíře Kyliána, ale Ruměna chce pasáka ovcí Želmíra. V den námluv však

i delfíni. Uprostřed mostu jsme našli místo, kde se rozpojuje, když pod ním proplouvá loď. Z mostu jsme také viděli největší věž západní Evropy a také budovu, kde sídlí starosta Londýna. Nejvíc se mi líbilo, že nám nikdo nerozuměl, když jsme mluvili česky. Jana Oslzlá

Podzimní lístek Podzimem ještě barevným zima se tiše vkrádá. Fučí vítr studený, končí už podzimu vláda. Podzimním květům barevným a zemi déšť vláhu dává. Skončily dávno teplé dny, mlhou se halí rána. Podzimní lístek barevný teď tiše se vzduchem nese. Podzim je smutný i nádhernýna polích, lukách i v lese. Eliška Vykydalová, 8. A

nedorazí jeden Hadrián, ale tři. Ten pravý je považován za podvodníka. Nakonec se to rozuzlí a pravý Hadrián si vezme Světislavovu sestru Jenovéfu, která je posedlá zdravím. Ruměna si vezme Želmíra a všechno dobře dopadne. Líbil se mi Želmírův beran, protože byl otravný. Hrát v divadle Radost je těžké. Nejvíc bych ocenil schopnosti herců. V divadle jsem se pobavil, byla to vtipná a zajímavá hra. Michal Čotek Představení začalo nádherným zpěvem herců a  seznámili jsme se s dvojicí Ruměna a Želmír. Proti Ruměně se spikl celý svět, protože jí chtěli namluvit jiného ženicha (Hadriána) než jejího milovaného Želmíra. Náhle se na hradě octli tři Hadriánové. Nakonec se ukázalo, že opravdový Hadrián byl ten nejméně pravděpodobný. Představení vyvrcholilo tím, že její perfektně udržovaná tetička Jenovéfa se zamilovala do pravého Hadriána a na Ruměnu zbyl její milovaný Želmír. Nejvíc se mi líbily kostýmy, hlavně zmiňované Ruměny, kterou zdobil nádherný barevný „kotúč“. Také se mi líbilo, že do hry zapojili i nás diváky, na které vylili vodu. Myslím si, že hrát v divadle Radost - mezi hlavami smějících se a tleskajících diváků - je jednoduché! Doufám, že se do divadla pojede i příští rok, už teď se hrozně těším. Natálie.Dudová

strana 35

Líbila se mi postava Ruměny, protože byla stejně ukeKobylí dědina caná jako já. Nelíbila se mi postava Hadriána, který měl tak dobré líčení, že vypadal opravdu strašně! Je těžké hrát v divadle Radost, protože se nesmíte stydět a musíte si ze sebe udělat i  trochu srandu. Na představení se mi líbily herecké výkony. Celkový dojem je velmi krásný, protože představení bylo velice povedené. Hana Novotná

Co ostatní osmáci oceňovali? Nejvíc se mi líbila Ruměna, protože si prosadila své. Nejvíce se mi líbila Ruměna, protože byla chytrá a nenechala se zmást. Na představení bych nejvíce ocenila, že bylo humorné. Nejvíc se mi líbila Ruměna, protože byla rázná a stála si za svým. Všechny ostatní postavy se mi ale taky moc líbily. Představení bylo super a moc se těším na další divadlo. Já bych v představení nejvíc ocenila kostýmy a písně s tanečky. V divadle jsem se pobavila, hra se mi líbila, byl v ní humor a zábava. Můj celkový dojem byl super, strašně jsem se zasmál.

Sedmákům se nejvíc líbilo… … kostýmy a nápadité kulisy a rekvizity. Herci hezky zpívali. …králíci, kteří měli odlamovací hlavu. Když jim někdo ze vzteku hlavu utrhl, hned přišel sluha s kotchanem … A zaujala mě vytrvalost tety Jenovéfy a ten starobylý rotoped, na kterém jezdili. … muzika, jak zpívali, že ovce jezdily na skateboardech, ten pravý Hadrián byl úplná třasořitka. …jak ovce jezdily na skateboardu a že Želmír vyskočil na stůl na jeden odraz od země. … že Jenovéfa má přes padesát let a je tak pohyblivá. …hudba a zpěv byla úžasná, moc se mi líbily kostýmy. …bylo hodně veselo.

Také šesťákům se líbilo… Jenovéfa byla sportovkyně, skákala přes švihadlo, běhala, jezdila na kole a taky cvičila. Měla moc ráda králíčky. Ruměna se zase měla ráda s pasákem ovcí Želmírem, ale její tatínek Světislav jí to nedovolil. On chtěl, aby se vdala za rytíře Hadriána z Římsů. Ale potom se tam dostavili 3 Hadriáni a jenom jeden byl pravý. Potom se zjistilo, že ten nejstarší je pravý, ale on nechtěl Ruměnu, ale Jenovéfu. Skončilo to tak, že Jenovéfa si vzala Hadriána a Ruměna si vzala pasáčka Želmíra. Moc se mi to líbilo! Eva Kulíšková Ruměna měla tetu Jenovéfu, která ráda a pořád cvičila a nutila cvičit i Ruměnu a svého bratra Světislava. Nejvíc se mi líbilo to, že tam byli oblečeni i v mikině a teplácích, ale

strana 36

také v převlecích a dokonce i v krojích a že tam byly č. starově3/2015 ké nástroje a kulisy. Divadelní představení se mi velice líbilo. Eliška Andrlíková Byla to moc pěkná veselohra, ve které se nejen mluvilo, ale i zpívalo a tančilo. Moc se mi líbilo, že ta Jenovéfa měla tepláky a šaty zároveň a pořád sportovala. Hadrián z Římsů vypadal, že za chvíli umře. Světislav, když byl rozzlobený, vždycky zabil králíka sestry Jenovéfy, který skončil na kotchaně. Moc se mi to líbilo a doporučuji to všem, co mají rádi veselohry. Tereza Lanžhotská Bylo zajímavé, že Želmír, obyčejný pasák, přepral a zabil velkého kance, zatímco Hadrián, ten pravý, byl vážně nepoužitelný. Pravý Hadrián se zamiloval do tety Ruměny- Jenovéfy, která věčně cvičila a pod sukní nosila tepláky. Hra se mi moc líbila. Tereza Nevřivá

A jak to viděli ostatní? Líbilo se mi, že si Želmír Ruměnu vybojoval. Měli krásné oblečení. A byla to veselohra. Hezké bylo, jaké měli obleky. Taky bylo dobré, že jak Jenovéfa bouchla do toho bubnu, setmělo se. A ta muzika byla úžasná, jak to složili. Bylo smutné, jak zabili ty králíky. Nejvíc se mi na představení líbilo, jak hezky zpívali. Nejvíc se mi líbilo, jak Jenovéfa pořád sportovala a měla na to i pravé oblečení. Líbily se mi krásné obleky všech postav a krásné zpívání. Zaujalo mě, že uměli skákat na stůl a že ovečky měly skateboardy. Moc se mně na divadle líbilo, že Jenovéfa byla tak sportovní tetička. Překvapilo mě, že dokázali vyskočit na stůl, který by vysoký tak 1 m 20 cm. Strašně jsem se zasmála, když na začátku se tam pásly ty ovečky a jedna ovečka se dívala Ruměně pod sukni. Bylo to prostě hezký! Na představení se mi líbilo, jak hezky zpívali. Bylo zvláštní, že pravý Hadrián z Římsů vůbec nevypadal jako rytíř. Ještě se mi líbilo, že ovce měly kolečkové brusle a  uměly mluvit lidskou řečí. Mně se nejvíc líbilo, že králova dcera Ruměna byla už od narození zaslíbená Hadriánovi, ale přesto řekla svému otci Světislavovi, že si nechce vzít Hadriána, protože má ráda pasáčka ovcí jménem Želmír. U divadla jsme se rozhodně nenudili. Vše to bylo udělané směšně a byli hezky oblečení a hezky také zpívali. Obleky byly barevné a krajkové, byly moc hezké. Moje oblíbené postavy byly sportovní babička a Hadrián (ten pravý), protože byl zženštilý a měkký a to bylo legrační. Líbily se mi rekvizity, hlavně králíci, a že bez pomoci doskočil Želmír na stůl, který měl asi 120 cm. Nakonec vše dobře dopadlo. Ruměna se vzala Želmíra, Jenovéfa si vzala pravého Hadriána a rytíř Světislav byl velice rád, že už je má z krku. Také se tam hodně zpívalo a tančilo. Velice se mi to líbilo.

č.Ze 3/2015 života

našich čtvrťáků

Knihy Knížky čtu v zimě v létě, jak je krásně na tom světě! Knížka je můj kamarád, prostě ji mám hrozně rád. Když je venku škaredě, děti bruslí na ledě. Přečetl jsem tisíc knih, za oknem se sype sníh. Johana Kovaříková, 4. tř.

Kobylí dědina Turnaj se nám moc nevydařil, prohráli jsme s Vrbicí, Bořeticemi i s Brumovicemi. Renata dala jediný gól za 4. třídu. Moc se mi to líbilo, bylo to super. Škoda, že jsme prohráli.Tento rok dostaly pohár Brumovice, 4. třída. Příští rok ale vyhrajeme my a dostaneme pohár. Já a  moji spolužáci jsme tam skoro nechali hlas, jak jsme fandili.Některé holky dělaly chlebíčky jako občerstvení pro naše hosty. A já jsem se seznámila s jednou holkou, jmenuje se Terezie. Chodí do 4. třídy v Bořeticích. Karolína Janošková 4. tř.

Dopravní výchova 25. 9. jsme měli dopravní výchovu. První hodinu jsme měli teorii o pravidlech silničního provozu. Druhou hodinu jsme si šli pro kola. Dojeli jsme na asfaltové hřiště, kde jsme každý jeli jízdu zručnosti. Sotva jsme všichni dojezdili, začalo pršet. Všichni jsme běželi zaparkovat kola a schovat se do školy, kde jsme odevzdali poznávací čísla. Doufám, že se nám příště to počasí vydaří více. R. Fridrichová, I. Šedivá 4. tř.

Ovoce do škol Výukový program Ovoce do škol byl v naší tělocvičně 22. 10. a  moc se mi to líbilo. Hlavně se mi zamlouval velký pajdulák - citrónek, ve kterém byl někdo schovaný a my vůbec nevíme, kdo.. Byla tam dobrá atmosféra. Soutěžili jsme o různé ceny. Třeba o krabičku, ve které byly přesnídávky a jablka. Naučili jsme se, jaké vitamíny najdeme v ovoci a zelenině. Nikola Trávníčková 4. tř.

Je to úplně jiný pocit a  pohled, když hrajete, nebo když se jenom díváte. Když hrajete, všichni kolem vás křičí „Do toho, to dáte,“ ale vy se musíte pořád soustředit na míček. To pondělí, když začal florbalový turnaj, se všichni ve třídě těšili, ale také báli, jestli vůbec něco vyhrajeme. My jako 4. třída jsme se umístili bohužel jako poslední, protože jsme prohráli všechny zápasy. Páté třídě se dařilo líp, získala krásné 2. místo. Celý turnaj vyhrálo smíšené družstvo třeťáků, čtvrťáků a paťáků z Brumovic. Měli tu výhodu, že tam měli zkušené a trénované páťáky. Ale zasloužili si to, byli opravdu dobří, to vím, protože jsem proti nim hrála. Příští rok budeme také víc trénovat a  skončíme na lepším místě. Lucie Kadlecová 4. tř.

Florbalový turnaj 16. 11. Za naši třídu hráli: Renata Fridrichová, Lucie Kadlecová, Jakub Kučera, Ondřej Topínka, Tadeusz Kaszper, Elizabeth Straková, Jiří Mendlík, Kateřina Čejková, Dominik Kortan.

strana 37

Kobylí dědina Předávání slabikářů

V pondělí 23. 11. navštívili prvňáčci knihovnu, kde s pomocí svých patronů z 8. a 9. tříd plnili úkoly ze čtení. Všem se to podařilo a za odměnu si odnesli nový slabikář. Zdeňka Pálenská

Úspěšný sportovní podzim První tři měsíce letošního školního roku byly, co se týká sportovních úspěchů žáků naší školy, více než úspěšné. Nejlépe si zatím vedli naši mladší žáci. • Přeborníkem okresu v přespolním běhu se stal žák 7. tř. Zdeněk Otáhal. • Družstvo stolních tenistů ve složení Pavel Miklík, David Matějovič, Zdeněk Otáhal a Adam Kadlec(7.tř.) obsadilo pěkné 2. místo v přeboru škol okresu Břeclav. • Naši fotbaloví mladší žáci se stali přeborníky okresu v minifotbalu (6 + 1), kdy dokázali porazit i takové fotbalové „bašty“ jako ZŠ Břeclav Slovácká, ZŠ Lanžhot nebo ZŠ Velké Pavlovice. O tento mimořádný úspěch se zasloužili: Jan Štefan, Tomáš Tesař, David Chrenka, Zdeněk Otáhal, Petr Vykydal, Adam Kadlec, Jakub Veselý, LeošZálešák (7.tř.) aJindřich Kobza a Jakub Otáhal (6.tř.). • V další fotbalové soutěži – ve futsalu – dokázali i bez největší opory týmu, Zdeňka Otáhala, postoupit do krajského kola, které se uskuteční 14. 12. v Brně. Vít Damborský

Basketbalový zápas V sobotu 21. 11. jsme jely vlakemv 6:29 na basketbalový zápasdo Brna. Potom jsme přesedly do tramvaje a vždycky, když tramvaj startovala, tak to s námi pořádně drclo. Celé roztřesené jsme vystoupily a šly jsmedo haly Rosnička, kde se mělo hrát. Převlékly jsme se do dresů a šly jsme se rozcvičit. Byly jsme strašně překvapené, že mají tak krásnou tělocvičnu (byla větší, než máme v Kobylí, a byla tam tribuna), takže se nám trénovalo dobře. Zapískala siréna, šly jsme se pozdravit a potom už nastoupila první pětka. Ještě jsme se poradily s paní trenérkou Sovadinovou a dokonce jsme vymyslely nový pokřik: Natřem jim to? Jóóó!!! První půlku jsme prohrály docela hodně, protože tam měly holku s číslem „13“ a to byla fakt smůla. Byla totiž nejlepší. Tu druhou polovinu jsme to sice taky prohrály, ale už jen o malý kousek. Není divu, že jsme oba zápasy prohrály, protože Brňačky trénují víckrát do týdne než my. Při zápase jsme byly velmi naštvané, když nám to nešlo. Dalo se to čekat, přesto jsme

strana 38

č. 3/2015 byly smutné. Ale zahrály jsme si a to je hlavní.(To ranní vstávání se dá taky vydržet, protože hra nás baví.) Hrály jsme už i s Lanžhotem a Kyjovem a zatím všechny zápasy jsme prohrály. Paní učitelka říká, že jsme teprve na začátku a že příští rok to bude o hodně lepší a můžeme vyhrávat taky. Natálie Otáhalová, Klára Otáhalová, Natálie Kotíková, Tereza Nevřivá, 6. A TJ Sokol Kobylí – BK Žabiny Brno A 24 : 78 19 : 70 TJ Sokol Kobylí – TJ Sokol Lanžhot 53 : 58 59 : 62 Jiskra Kyjov – TJ Sokol Kobylí 63 : 49 90 : 20 BK Žabiny Brno A – TJ Sokol Kobylí 58 : 10 69 : 36 P.S. V sobotu 5. 12. jsme se v Lanžhotě konečně dočkaly vítězství. První zápas jsme sice prohrály (45 : 42), ale ten druhý jsme vyhrály na celé čáře (40 : 59). Hurá!!!

Šachy Ve středu 25. listopadu v Břeclavi proběhlo okresní kolo čtyřčlenných družstev v šachu. ZŠ Kobylí v kategorii 1. – 5. třída se po zaváhání v posledním kole propadla až na třetí pozici a cenou útěchy tak byl „pouze“ bronzový pohár. V kategorii 6. – 9. tříd a odpovídajících stupních gymnázií ZŠ Kobylí zásluhou posledních kol obsadila čtvrtou pozici s minimální ztrátou na bronz, což bylo- na rozdíl od mladší kategorie- naše doposud nejlepší umístění. |Individuálně se nejvíce mohla radovat Kateřina Čejková (4. třída), která vyhrála svou šachovnici. Jejími spoluhráči v našem nejúspěšnějším týmu byli čtvrťáci Lucie Kadlecová a Ondřej Topinka a Martin Řačák ze 3. třídy. Na body přinesené týmu byli potom nejbohatší Vladimír Čejka (7. tř.) a Petr Bureš (6. tř).- oba pět bodů ze sedmi. František Kynický

Proč říct NE! cigaretám V rámci podpory zdraví a prevence kouření proběhl na naší škole 7. prosince projekt Ne cigaretám. Třídy druhého stupně se zúčastnily interaktivních přednášek, součástí kterých byly edukativní obrázky, videa a praktické ukázky některých nástrojů z klinické praxe. Odborní pracovníci, se zkušenostmi s léčbou této závislosti, poskytli žákům informace vztahující se ke škodlivosti užívání tabákových výrobků. Na praktických příkladech vysvětlili dopad této závislosti na zdraví a život člověka. Program zaštiťuje Magistrát města Brna a Fakultní nemocnice Brno - Klinika plicních nemocí a tuberkulózy. Následující den 8. prosince se všichni zaměstnanci a žáci školy zapojili do tradičního Protikuřáckého řetězu. Žáci vytvářeli řetízky podle barvy, která značila jejich vztah ke kouření.

č. 3/2015 Zelená - jsem nekuřák, nikdy jsem ještě nekouřil(a). Žlutá – kouřil(a) jsem jednou nebo víckrát, ale v současné době nekouřím. Červená - kouřím pravidelně (i několikrát do týdne). Letošní výsledky jsou patrně lepší než loňské. Preventivní aktivity do vzdělávání zařazujeme, protože předpokládáme, že nejúčinnější prevencí vzniku závislosti na tabáku je zvýšení informovanosti o této problematice. Nejvnímavější a nejzranitelnější skupinou, ohroženou nikotinovou závislostí, jsou především děti a mladí lidé před dosažením dospělosti, vždyť marketing tabákových společností je cílený na tuto skupinu. Prevence kouření u dětí a mládeže by měla patřit mezi prioritní úlohy naší společnosti, měla by být komplexní, realizována celou společností. Nejdůležitější je ovšem prevence v rodině a ve škole. Šárka Řačáková

Kobylí Listopad ve školní družině … dědina …byl ve znamení projektu s  názvem „Děti celého světa“. Zapojila se všechna 4 oddělení. Děti vytvářely vlajky států, především Evropy, a  kreslily postavičky všech ras a národů, jako eskymáky, černochy, indiány, bělochy, Číňany, Indy…. Starší děti kreslily světadíly a významné monumenty hlavních měst a států (socha Svobody, pyramidy..). Celý projekt byl instalován na chodbě školní družiny. Děti měly z výsledné práce velkou radost. Vychovatelky ŠD

Bible a my V okresním kole soutěže Bible a my uspěly ve svých kategoriích (vždy mezi 25 soutěžícími) Apolenka Nováková ze 6.tř. která si vybojovala 8. místo, uprostřed startovního pole se pak umístila Adélka Šedivá z 5.tř.Děvčata si zaslouží uznání, neboťˇ konkurence je tradičně veliká a o úspěchu rozhodují nejen znalosti, ale také rychlost. Markéta Otáhalová

Mikuláš ve škole

Vánoce 24. 12. v den Vánoc uklízíme. Ježíšek nám donese stromeček, zdobíme byt, chystáme ozdoby, aby měl Ježíšek všechno po ruce. Nedočkavě čekám, až zazvoní zvoneček v pokoji a donese nám dárky. Zatím nevím, co dostanu. Matěj Manek, 4. tř Oba se hrozně těšíme na Vánoce. Peče se cukroví a vždy se ujídá. Zdobí se stromeček a někdy dáváme i špičku. Ještě rychle píšeme Ježíškovi a oblékáme se na vánoční večeři. Až jsme navečeření, tak přijde ten okamžik, na který jsme všichni čekali. Rozbalování dárečků. Chvíli si ještě hrajeme, pak už musíme jít spát. A už se těšíme na druhý den, jak si zase budeme hrát s novými dárky, co jsme dostali na Vánoce pod stromečkem. Petr Wunsch a Barbora Kopřivová, 4. tř.

I letos navštívil naši školu sv. Mikuláš „v podání“ žáků deváté třídy. Nejvíce se určitě těšili prvňáčci, i když někteří se trochu lekli knihy hříchů, která byla letos obzvlášť těžká. Ovšem na přímluvu andělů nakonec každý dostal malý dárek. Mikuláš, andělé i čerti potěšil rovněž děti v mateřské školce.

Co děti vytvářely na jarmark:

strana 39

Kobylí dědina

POZVÁNKY

č. 3/2015

Štěpánská zábava Kobylští stárci, stárky a chasa Vás zvou na tradiční Štěpánskou zábavu spojenou s  nesením koláče, která se koná v sobotu 26. prosince 2015. Sraz chasy, koláčníků a metlařů je v 17.30 u kostela sv. Jiří. Začátek zábavy v sokolovně je ve 20.00. K tanci a poslechu hraje dechová hudba Sokolka ze Šakvic.

Svěcení vína Zveme Vás v neděli 27. prosince 2015 na tradiční Svěcení vína. Začátek je v 19.00 hodin v sokolovně. Vína posvětí otec Ondřej, v programu vystoupí Mužáci z Kobylí a zahraje Sklepanka.

„Minimalistický“ Silvestr 2015 v Kobylí Jan Kovář a architektonické duo Jiří Vojtěšek s Jakubem Rolečkem (studio KEEO4DESIGN) Vás opět po dvou letech zvou na silvestrovskou oslavu s názvem MONKEY SIRKUS 2. Akce, která proběhne i s doprovodným programem v Sokolovně Kobylí, navazuje na úspěšný první ročník 2013. I letos ji v silvestrovský den 31. 12. doprovodí výstava (od 14 hod.) a umělecké vystoupení (od 17 hod.), tentokrát ve stylu minimalismu, který znáte z architektury, ale i z malířství, hudby či filozofie. Silvestrovský večírek poté vypukne v 19 hodin. Vstupné na novoroční oslavu, kam jsou zváni všichni bez ohledu na věk, je 100 Kč v předprodeji a 150 Kč na místě. Pro zakoupení lístků v předprodeji volejte telefonní číslo 608 434 568 nebo 608 046 004, vstupné na výstavu je dobrovolné. Více informací najdete také v události „MONKEY SIRKUS 2“ na Facebooku.

Myslivecký ples Myslivecké sdružení Kobylí Vás srdečně zve na Myslivecký ples, který se bude konat v sobotu 9. ledna 2016 v sále sokolovny. Začátek je ve 20.00 hodin. K tanci a poslechu hraje dechová hudba Ištvánci.

Sluha dvou pánů Orel Kobylí Vás srdečně zve na divadelní představení divadla Haná z Vyškova Sluha dvou pánů, které se uskuteční v pátek 15. ledna 2016 od 19.00 hodin v sále orlovny. Vstupné 80,- Kč. Předprodej vstupenek od 16. prosince 2015 v kanceláři obecního úřadu.

Sokolský ples Tělovýchovná jednota Sokol Kobylí Vás srdečně zve na Sokolský ples, který se bude konat v sobotu 23. ledna 2016 v sále sokolovny. Začátek je ve 20.00 hodin. K tanci a poslechu hraje Taburčanka.

Hasičský ples Sbor dobrovolných hasičů Vás srdečně zve na Hasičský ples, který se bude konat v sobotu 30. ledna 2016 v sále sokolovny. Začátek je ve 20.00 hodin. K tanci a poslechu hraje dechová hudba Horenka. Půlnoční překvapení, tombola.

Krojovaný ples Kobylští stárci a stárky Vás srdečně zvou na tradiční krojovaný ples, který se koná v sobotu 6. února 2016 od 20.00 v sokolovně v Kobylí. Ples bude zahájen předtančením Moravské besedy. K tanci a poslechu hraje dechová hudba Zlaťanka.

Zahrádkářský ples Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Vás srdečně zve na Zahrádkářský ples, který se bude konat 20. února 2016 v místní sokolovně. Přijďte se pobavit a zatančit na společenský večer se skupinou Žízeň a Hlad. Bohatá tombola – jakou svět neviděl, taneční vystoupení – téměř balet ČSTV, předpůlnoční překvapení – smíchu ranec, občerstvení zajištěno – co kdo snese. Začínáme večer o půl osmé a končíme, až bude všecko dopité. Kobylí dědina, Zpravodaj, vydává Obec Kobylí. Adresa: Obecní úřad, Augusty Šebestové 459, 691 10 Kobylí, IČO 283266. Tel.: 519 431 106, fax: 519 431 654, e-mail: [email protected]. Toto číslo připravily – Blanka Hrabalová, Táňa Rosochová, Jarmila Borovičková, Miroslava Řeháková. Vychází nepravidelně. Místo vydání Kobylí. Registrační číslo 370011091. Grafická úprava a tisk: Petr Brázda – vydavatelství Břeclav. Vyšlo v prosinci 2015. Náklad 650 výtisků. Cena 12,- Kč. Neprošlo jazykovou úpravou.

strana 40