Zásadách

Vypořádání připomínek obdržených 15.4.2009 od Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) k materiálům „Praktická příručka – Smluvní výkonové ukazatele v oboru vodovodů a kanalizací ČR“ (verze z 27/03/2009)

Č.

Připomínka

Vypořádání

Změna v Příručce / Zásadách

Připomínky k Praktické příručce výkonových ukazatelů – Obecně 001

1

V první řadě je nutné uznat, že materiál nese znaky znalosti oboru. Přesto materiál v úvodu postrádá cost/benefit analýzu – tedy analýzu toho, kolik zavádění návrhů do praxe bude stát, kdo zafinancuje a také to, zda konečný „beneficiary“ – tedy zákazník, je ochoten tyto náklady nést v tarifu vodného a stočného. Je nesmysl představovat si, že všichni provozovatelé dobrovolně zavedou náročné systémy pro evidenci a vykazování ukazatelů, navýší rozsah preventivní péče o majetek atp. bez navýšení nákladů a to zejména u již probíhajících smluvních vztahů, které byly utavřeny za určitých historicky daných podmínek. Tento problém bohužel jako i dříve MŽP přemosťuje 1 uplatněním statutu dobrovolnosti zavedení těchto ukazatelů.

Zavedení požadavků Příručky do provozních smluv není dobrovolné, viz níže.

Dle věcných připomínek níže.

Souhlasíme, že je nutné najít správnou rovnováhu mezi náklady a přínosy postupů z Příručky. V této chvíli není jiná možnost, než tyto argumenty obecně uplatnit ve vztahu k jednotlivým výkonovým ukazatelům a dalším prvkům Příručky, ve snaze správnou rovnováhu nalézt.

Dle stávající praxe SFŽP je však zřejmé, že pakliže se dodatky smluv 100 % nekryjí se zněním metodických pokynů, příruček atp., jsou žadatelé odmítáni

1 / 26

Č.

002

Připomínka

Vypořádání


Níže jsou uvedeny konkrétní výhrady k jednotlivým ukazatelům. Zaváděný systém se jistě stane likvidační i pro řadu „malých“ provozovatelů, kteří nedisponují systémy ani personálním zázemím pro plnění povinností určených v Příručce. Jednou z nejproblematičtějších částí návrhu je ověřování funkce i výsledků systému sledování a vykazování ukazatelů jakosti externími organizacemi, které budou (dle informací MŽP na pracovním setkání se zástupci projektu 2004-2006) určovány Ministerstvem životního prostředí a hrazeny vlastníky infrastrukturního majetku. Dle názoru SOVAK je výrazně vhodnější variantou použít aktivitu certifikace vodohospodářských společností podle norem 24510,1,2, která bude zaštítěna Ministerstvem zemědělství jako oborovým regulátorem. Certifikovaný systém bude v takových případech auditován standardní formou obdobně jako stávající systémy ISO 9001, 14001 a OHSAS 18001.

Není žádný prvek povinného ověřování funkce i výsledků systému monitoringu externími organizacemi – nerozumíme této připomínce.

SOVAK konstatuje, že návrh bude v lepším případě vytvářet „virtuální realitu“ se zájmem naplnit požadavky MŽP a SFŽP pro přidělení dotace z OPŽP, v horším případě přinese akceptace návrhu jasné snížení konkurenceschopnosti na vodohospodářském trhu a návrh přinese i jednoznačně vyšší náklady vlastníků i provozovatelů bez požadovaného efektu pro konečného spotřebitele a navíc bez toho, aby o tom vlastní spotřebitelé mohli rozhodovat či se o tom vůbec dozvěděli.

Není cílem zavedení Příručky vytvářet „virtuální realitu“ ale skutečně zlepšovat sledování výkonu provozovatelů a prostřednictvím ekonomické motivace přispět k jeho postupnému zlepšení.

Ne.

Vnímáme certifikaci dle ISO norem jako vhodný doplněk k postupům v Příručce. Neumíme se představit nahrazení Příručky pouze povinností zavést této certifikace.

Nevidíme, jak lze posoudit konečného spotřebitele“ bez systému monitoringu výkonu.

„efekt pro obdobného

Je samozřejmostí, že tento efekt nelze dosáhnout bez vynaložení určitých nákladů – viz ale bod 001 výše. 2 / 26

Ne.

Č.

Připomínka

Vypořádání


1. Úvod. 003

004

Materiál sice pojmenovává problém „přirozeného monopolu“ a „vynucování kvality služeb“ v podmínkách dodávky pitné vody a odkanalizování v ČR, na druhou stranu zcela nesprávně vyvozuje nutnost nápravy stavu formou zkvalitněním smluv mezi vlastníky a provozovateli. V tomto směru se neshodujeme zcela v tvrzení, že současná verze dokumentu je zaměřena pouze na ty aspekty kvality vodohospodářských služeb, které provozovatel může přímo ovlivnit. Shodujeme se však, že by se mělo jednat o cílový stav tohoto a obdobných materiálů.

Jak má být kvalita služeb zajištěná jinak než smlouvami – máme tomu rozumět tak, že SOVAK by preferoval takové výkonové ukazatele zavést plošně v rámci celkové regulace oboru?

Jak již bylo uvedeno výše, jedná se o nepochopení oboru jako celku – jako správné řešení je z pozice SOVAK ČR vnímáno pouze a jedině uplatnění plošných oborových standardů a pozitivní motivace provozovatelů.

Souhlasíme, že systém monitorování výkonů provozovatelů by měl výrazně větší efekt jako plošný požadavek v podobě oborového benchmarkingu. Kompetentní orgán ve vztahu k takovému benchmarkingu je Ministerstvo zemědělství.

Bude lepší vysvětlení uvedené filosofie.

Není tomu úplně tak, Příručka vychází z filosofie, že provozovatelé mají v určitých oblastech nést provozní rizika, která mohou pouze do určité míry ovlivnit. Tento přístup je jednoznačně požadován ze strany Evropské komise.

3 / 26

Ne.

Č.

Připomínka

Vypořádání

1.2 Výkon, monitorování a pokuty 005

Zde je nutné přiznat, že autor materiálu již vhodně akcentuje „ovlivnitelné“ cíle provozovatelem, tedy ty, které nevážou na činnost vlastníka, chování odběratelů, právní prostředí a další vlivy, které provozovatel nedokáže ovlivnit. Zároveň na str. 15 správně uchopil rozdíl mezi „veřejnoprávní“ a „smluvní“ sankcí. Přesto je navržený rozsah (i se zohledněním „malých“ provozních smluv) parametrů příliš široký a stále obsahuje ukazatele, které provozovatel ani při nejlepší vůli při nespolupráci vlastníka, zákazníka, jiných právnických a fyzických osob, příp. nepříznivých externích vlivech nedokáže ovlivnit. Příkladem budiž ukazatel „počet nevyhovujících vzorků vypouštěných OV“, kdy je evidována každoročně řada případů porušení rozhodnutí u ČOV, ke kterým dojde v návaznosti na mimořádné výkyvy na kanalizační síti (neoprávněné vypouštění OV u některého ze zákazníků, mimořádné dešťové události) či přímo v závislosti na problémy na ČOV mimo působnost provozovatele (výpadek elektřiny, nefunkčnost zařízení, jehož výměna/obnova je kompetenčně u vlastníka...). V takových případech je již jednou provozovatel sankcionován ze strany ČIŽP a zavádění další dobrovolné sankcionování je nelogické.

Viz bod 003. Filosofie vychází z principu, že rizika jsou dělena podle toho, kdo je může lépe řídit. V daném případě, provozovatel může řídit riziko vypouštění nedovolených látek lépe než vlastník a proto by měl nést riziko nedodržení environmentálních standardů na vody vypouštěné do vodoteče.

4 / 26


Č.

Připomínka

Vypořádání


006

Materiál se zaměřuje pouze na negativní (represivní) stránku plnění ukazatelů kvality, naprosto postrádá pozitivní motivační přístup – tedy „odměnu“ provozovatele za shodu u konkrétních parametrů (aplikovaná např. Ofwat v případě k faktoru). V případě akceptace jakéhokoliv z navržených parametrů je evidentní, že provozovatel bude muset rozšířit svou činnost a navýšit svoje náklady (mzdy, administrativa, provozní činnost) a navíc být pod neustálou hrozbou trojité penalizace (smluvní (zákazník), smluvní (vlastník), obecná (legislativní)).

Smyslem smluvních pokut je motivovat provozovatele k naplnění určitých minimálních standardů. V případě pozitivního motivačvího přístupu by pak mohlo docházet k nedodržování určitých standardů a jejich kompenzaci v rámci “bonifikace” dosažené u jiných výkonových ukazatelů. Tím by ale nedocházelo k naplnění minimálních standardů. Navíc v některých oblastech (při aplikaci doporučeného Vyrovnávaního nástroje) dochází k automatickému odměňování provozovatele za lepší výkon – nejlepší příklad je ve vztahu k snížení ztrát pitné vody. Nevidíme, z jakého titulu existuje penalizace ze strany zákazníka.

5 / 26

smluvní

Ne.

Č.

Připomínka

Vypořádání


007

Navržený monitorovací systém jednoznačně přinese značné zvýšení administrativní zátěže provozovatele i vlastníka – např. povinnost sledovat a evidovat časy a dopady odstávek až do detailů jako je přesný počet zasažených přípojek. V případě provozovatele s vyšším počtem provozních smluv (např. v oblasti Jižních Čech mají dva provozní subjekty více jak 150 nezávislých provozních vztahů) je situace komplikována i tím, že některé vztahy budou selektivně upravovány a některé ne a systémy evidence také musí být řešeny odděleně. Doporučení ani v detailních popisech jednotlivých parametrů (Příloha č. 1) neřeší konkrétní zdůvodnění neplnění určitého parametru z důvodu vyšší moci (např. provozovatel nemůže provádět mytí některých vodojemů, protože technická dispozice či aktuální provozní situace (rekonstrukce zdrojů atp.) neumožňuje odstavení od provozu).

Administrativní zátěž bude vyšší hlavně u provozovatele. Nelze ale očekávat zvýšení provozních standardů zcela zdarma a tyto náklady by měly být vyvážené reálnými (nikoliv „virtuálními“) přínosy.

Bude lepší vysvětlení uvedeného požadavku. Viz i bod 009.

Rozsah – navržených 15 + 15 ukazatelů je příliš rozsáhlý pro běžný smluvní vztah. Navrhujeme změnit/zrušit rozdělení na základní a dodatečné ukazatele s tím, že určitým orientačním minimem pro sledování ze strany SFŽP by mohl být systém sledování ukazatelů 5+5 dle individuálního zdůvodnitelného uvážení.

Minimální rozsah je 10 + 10 a považujeme všechny „základní“ ukazatele za obecně relevantní (až na možnost vyměnit v oblasti preventivní údržby základní ukazatele za dodatečné ).

008

Bylo by rozhodně efektivnější uplatňovat určitý monitoring a podání zpráv celoplošně (viz i bod 004) ale to není v kompetenci resortu životního prostředí možné. Je jednoznačný požadavek ze strany EK řešit vyšší moc odděleně od samotných výkonových ukazatelů, tj. filosofie znamená sledovat výkon bez ohledu na zavinění nedostatků, a případná liberace z důsledků nedostatečného výkonu řešit ve vztahu k definovaným liberačním událostem.

6 / 26

Ne z titulu této připomínky.

Č.

Připomínka

Vypořádání

009

Navržená frekvence podávání zpráv (čtvrtletní a roční) nemá nejmenší opodstatnění – pro absolutní většinu parametrů je dostatečná roční frekvence. Provozovatel musí mít vlastní vnitřní systém evidence a přijímat opatření průběžně, ale zpracovávání zpráv v navržené frekvenci nemůže nijak více zkvalitnit poskytované služby.

Navrhujeme zúžit rozsah povinné čtvrtletní zprávy pouze na sledované výkonové ukazatele.

Ano. Bude upraven rozsah čtvrtletní zprávy.

010

Navržený postup na str. 5/20 v odst. 4 „navádí“ vlastníky k zavedení bodového systému s tím, že při překročení určité treshold hranice je spuštěn mechanizmus výpovědi stávající smlouvy. Zde je ovšem důležité poznamenat, že zavedením takovéto podmínky dochází k tzv. podstatné změně smluv v oblasti délky trvání a možnosti výpovědi, které ovšem byly předmětem přesně definovaným v příslušné smlouvě pro výběrové řízení či byly dohodnuty při vyjednávání o obsahu smlouvy. Navrhujeme z Příručky tuto možnost odstranit.

Zavedením takového ustanovení, které evidentně může pouze zhoršovat hospodářské postavení provozovatele, neporušuje pravidla zadání veřejných zakázek.

Ne.

Změny pouze v neprospěch veřejného zadavatele jsou obecně nepřípustné.

7 / 26


Č.

Vypořádání

Neznámý zpracovatel Příručky zavádí dvojí metr na vodohospodářské subjekty, což je v rozporu s výše uvedenými principy základního práva EU. Zcela neakceptovatelné je neurčité vymezení, kdy se SFŽP dává do rukou pravomoc na úrovni „formálního ověření adekvátního zahrnutí principů Příručky do provozní smlouvy“. Pokud má Příručka plnit svou funkci, je nutné již na této úrovni jasně dekarovat to, co je uvedeno v posledních dvou větách dané sekce, tedy vůle SFŽP akceptovat odlišné systémy na bázi case by case. Doporučujeme proto příslušnou větu 2 vypustit.

Připomínka se vztahuje k staré verzi Příručky. V novém znění je statut Příručky ještě více závazný, což je výhodné z hlediska zajištění rovných podmínek pro všechny smlouvy, které podléhají podmínkám OP ŽP. Tento statut byl předmětem explicitní dohody s DG REGIO.


Statut příručky

1.3 011

2

Připomínka

Ne.

Znovu je zde vidět, že plošný přístup k monitoringu výkonu by byl ale výhodnější (viz i body 003 a 005).

Věta: „Tato kontrola bude na úrovni formálního ověření adekvátního zahrnutí principů dle Příručky do provozní smlouvy“. 8 / 26

Č.

Připomínka

Vypořádání


Výkonové ukazatele

2.1 012

V dané pasáži v části 2.1 je zcela nepochopitelné, proč je klíčové sdělení o možnost ech moderace a alternativ využití parametrů „skryto“ do odkazu pod čarou č. 8. Toto hodnocení dopočučujeme naopak uvést jako klíčové pro celou kapitolu. Rozdělení ukazatelů mezi kvalitu základních služeb, preventivní údržby a služeb odběratelům je z našeho pohledu rozumné, pouze jednotlivé kategorie obsahují příliš ukazatelů se špatnou definicí. Samostatnou připomínku k přehodnocení lze spatřovat v navržených výchozích limitních hodnotách (viz níže).

3.

Souhlasíme.

Ano, posunout poznámku do hlavního textu.

Nutné diskutovat ukazatelům.

konkrétně

k jednotlivým

Ne z titulu této připomínky.

Monitorování 013

Příručka požaduje mnohdy přílišnou frekvenci zpráv o provozování reportů bez dostatečného praktického odůvodnění (zvláště čtvrtletní). Navíc požadavky na informace pro zákazníky (odběratelé, občané) formou elektronické komunikace v reálném čase je naprosto nereálná. Základní doporučení pro zavedení kredibilního systému je opět odkaz na dobrovolnou certifikaci systému sběru a srovnávání sledovaných údajů v rámci norem ISO 24510.

Viz bod 009.

Ano dle bodu 009.

Kapitola 3.3 říká jenom to, že „Kromě rutinního monitorování musí provozovatel poskytnout informace v mimořádných situacích, ať se jedná o havárii na vodovodu nebo o krizové situace způsobené např. povodní. V těchto situacích musí být jasné, jakým způsobem má provozovatel poskytovat informace vlastníkovi, odběratelům, občanům, dotčeným obcím a složkám integrovaného záchranného systému.“ Není žádný požadavek na zavedení elektronické komunikace se zákazníky.

Ne.

9 / 26

Č.

Připomínka

Vypořádání

Jak vyplývá zejména z textu na str. 15/20, autor Příručky vhodně poznamenává, že je zapotřebí nastavit podmínky tak, aby se jedna událost nestala pro provozovatele likvidační. Na druhou stranu není možné předjímat všechny provozní stavy, které bez jakéhokoliv zavinění provozovatele vzniknou a pouze aproximovat pravděpodobnost vzniku Gausovou křivkou a automaticky udělovat penalizace v případě dosažení okrajových jevů. Současně daná pasáž dostatečně nereflektuje potřebu „vyzkoušení“ systému smluvních pokut v prvních letech fungování systému, kdy je nutné odstranit zřejmé nespravedlnosti a excesivní stavy s cílem nalezení funkčního a vyváženého stavu. Koncept „stropu pro celkovou výši smluvních pokut“ se nejeví jako dostatečný. Evokuje totiž stav, kdy zjišťování referenčních hodnot bude provázeno dramatickým kumulováním sankcí v prvních letech po zavedení systému, přičemž sice bude existovat „strop“ nicméně hodnota do výše např. 50% předpokládaného (ročního) zisku může být z pohledu provozovatele nepřiměřená, přihlédneme-li k tomu, že „platí daň“ z neznalosti informací, které neměl kdy a od koho získat. Bylo by tedy vhodné vytvořit pro toto období dodatečné pojistky pro možnost moderace celkové výše sankcí a jejich vypořádání v průběhu jednoho kalendářního roku.

Evropská komise zamítla možnost „měkkého rozjezdu“ systému (zřejmě z toho důvodu, že nejsilnější regulační prvek OP ŽP je možnost neschválit dotace; poté jsou možné sankce mnohem více omezené).


Smluvní pokuty

4 014

Jako alternativu obhajujeme koncept stropu na výši smluvních pokut ve výši 10% u stávajících smluv vůči požadavku DG Regio aby byl navýšen do 50% (výše zisku ex ante). Navíc navrhujeme zavést prvek u stávajících smluv, kde může docházet ke změně referenčních hodnot a dalších prvků systému smluvních pokut na základě zkušeností – a to jak v prospěchu provozovatele, tak i v jeho neprospěchu. U nových smluv, by měla výběrová řízení prokázat, že nastavené hodnoty budou akceptovány ze strany provozovatelů jako přijatelné – v opačném případě, nebudou předloženy nabídky a zadavatel bude nucen požadavky uvolnit.

10 / 26

Ano, možnost změn pokut – pouze k „tvrdšímu“ v případě nových smluv ale jak ke „měkčímu“, tak i ke „tvrdšímu“ u stávajících smluv.

Č.

Připomínka

Vypořádání


Příloha č. 1 1.1 Jakost dodávané pitné vody 015

V praxi každý provozovatel vodovodu a kanalizace pro veřejnou potřebu vykazuje řadu překroční MH a NMH dle Vyhlášky 252/2004 Sb. a Směrnice 98/83/ES. Za prvé je nutné uvážit neustálé změny legislativy jak na evropské, tak i národní úrovni (např. snížení MH pro Mn a Fe při vydání předmětné vyhlášky, postupné snižování NMH pro THM), které automaticky přesouvá dříve vyhovující vzorky do kategorie nevyhovující. Neznámý autor příručky by se měl zejména seznámit s každoroční Zprávou o kvalitě pitné vody, vydávané SZÚ, která tuto problematiku popisuje a ze které je naprosto jasné, že požadavek na absolutní shodu (nulu neshod) je nesmyslný a nereálný. Dále je nutné zvážit i dopad nečinnosti vlastníka v případě, že provozovatel zjistí nevyhovující stav infrastruktury (např. nedoplnění další stupně úpravy v případě zhoršení kvality zdrojů atp.) a vlastník nezajistí v požadovaném čase nápravu. Nelze ani předjímat rozhodování orgánů státní správy, které udělují dočasné výjimky pro limity používané pitné vody (např. z důvodu nevyhovujících zdrojů, u kterých jsou navržena investiční opatření či monitoring atp.) – rozhodování se liší oblast od oblasti a vzhledem ke stovkám existujících výjimek a jejich časovému omezení není možné opět předjímat automatické prodlužování výjimek. Dalším příkladem je porušení potrubí

Viz bod 016. Navíc Příručka bude upravena tak, aby zdůraznila, že provozní smlouva by měla obsahovat obecný přístup pro řešení změny legislativy se specifickým dopadem na obor vodovodů a kanalizací.

Viz bod 016.

11 / 26

Č.

Připomínka

Vypořádání


Navrhujeme pouze upravit referenční hodnoty – viz vedle.

Ano. Referenční hodnoty by měly odkazovat na republikový průměr (zveřejňovaný Státním zdravotním ústavem) nebo výsledky provozovatele v předchozích letech, podle toho co je přísnější, ovšem s podmínkou, že standard nikdy nesmí klesat.

stavební firmou, kdy dojde k odstavení části vodovodní sítě, následné dezinfekci, proplachům a odběrům kontrolních vzorků. Opět bez zapřičinění provozovatele dochází často k odběru nevyhovujících vzorků do doby plného vyčištění potrubního systému. Kapitolou sama pro sebe je povinnost odběru PV u zákazníka – často je zjištěno, že konkrétní ukazatel nebyl splněn z důvodu na straně zákazníka (vnitřní rozvod, propojení rozvodů...). Tyto vzorky jsou přesto oficiálně evidovány, nicméně není v silách provozovatele ovlivnit jejich vývoj. 016

Z výše uvedených důvodů požadujeme buď úplné vypuštění parametru či doplnění RH do výpočtu v základní úrovni minulého roku společně s ustanoveními vázajícími RH na účinek vyšší moci zahrnující mimo jiné zejména změny legislativních požadavků na jakost dodávané pitné vody, (ne)činnost příslušných orgánů státní správy/vlastníka, zákazníků a dalších právnických i fyzických osob.

12 / 26

Č.

Připomínka

Vypořádání


1.2 Havarijní přerušení dodávky pitné vody (domácnosti a vybraní odběratelé) 017

018

Zákon č. 274/2001 Sb., prováděcí předpisy ani provozní řády neznají kategorizaci rychlosti oprav. Zavádění obdobného systému je proto zavádějící i s ohledem na měnící se klimatické podmínky. Tento parametr je vhodný spíše jako monitorovací bez zakotvení sankcí. Teprve v případě ověření stabilních výsledků v průběhu několika let je možné akceptovat. Zcela fyzicky nerealizovatelný vidíme navržený systém předávání informací vlastníkovi a tím počítání časových lhůt pomocí sms zpráv nebo telefonních hovorů.

Nevidíme zásadní důvod, proč takový systém je „nerealizovatelný“, nicméně připouštíme úpravu způsobu podání zpráv vlastníkovi (např. emailem).

Ano, způsob informování v reálném čase bude libovolný s preferencí pro způsoby, které jsou zpětně dohledatelné (např. email nebo fax).

Souhlasíme, že by bylo užitečné co nejdříve lépe kalibrovat referenční hodnoty pomocí projektu na základě spolupráce mezi SOVAK, MŽP a MZe.

Ne – dokud nebudou k dispozici objektivní data na základě např. zmíněného projektu „benchmarkingu“.

Z výše uvedených důvodů požadujeme vypuštění parametru či zavedení pouze jako monitorovacího parametru.

Viz bod 017.

Evropská komise požaduje zpřísnění referenčních hodnot – které však odmítáme.

Viz bod 017.

13 / 26

Č.

Připomínka

Vypořádání


Limity vývoje ztrát pitné vody (jednotkový únik vody nefakturované)

1.3 019

Neznámý autor příručky asi opisoval u příkladů PPP, kde nese provozovatel plnou odpovědnost za investiční program na vodovodní síti. V ČR tomu tak však není a dosah provozovatele na snižování ztrát vody je ohraničen investiční činností vlastníků. Pokud si uvědomíme v současnosti dosahované průměrné tempo obnovy 0,3 % z délky vodovodních sítí, je zcela zřejmé, že stále dochází ke zhoršování stavu sítí. Preventivní opatření provozovatelů dosáhly tedy v některých oblastech již dna a bez investiční činnosti je nereálné očekávat další zlepšení. Dalším problémem je zásadní rozdíl v jednotkovém úniku mezi přivaděči a rozvodnou sítí. Na těchto dvou infrastrukturách se zásadně údaje liší a provozovatelé se podle podílu jedné části sítě i výrazně liší při vyjádření souhrnného jednotkového úniku. Stejně tak se výrazně liší i dopad investiční činnosti v oblastech s vyšším tlakem (hornaté oblasti). Autor Příručky též navrhuje určit snižování 1 % VNF ročně až na úroveň tzv. ELL (ekonomic level of leakage), kdy další vynakládané prostředky již nejsou ekvivalentní k realizovaným úsporám. Návrh je to však neakceptovatelný, protože i pokud přijmeme teoretickou úvahu, že provozovatelé bez činnosti vlastníků dále mohou ztráty snižovat, neexistuje autorita, která by zhodnotila teoreticky dosažitelnou úroveň ztrátovosti.

Navrhujeme zakotvit jako minimální požadovaný standard (referenční hodnotu) aby nedošlo k zhoršení oproti stávajícímu stavu (průměr za posledních 5 let). Přísnější požadavky jsou pak na vlastníkovi (příp. na provozovateli v případě stávajících smluv). OPŽP požaduje tvorby nájemného minimálně ve výši požadované dle Plánu financování obnovy.

14 / 26

Ano.

Č. 020

Připomínka Návrh ukazatele odmítáme.

Vypořádání


Ukazatel bude zachován se změnou ve vztahu k minimální referenční hodnotě.

Ano.

Zde je nutné zvážit, jak již bylo výše uvedeno, spolupůsobnost činitelů neovlivnitelných provozovatelem (viz. výše uváděnou nemožnost odstavení VDJ z důvodu odstavení či rekonstrukce zdroje) či nečinnost vlastníka, týkající se požadované obnovy majetku (např. regulační části v armaturní komoře), musí být vyloučeny z evidence. Je nutné doplnit možnost úpravy plánu preventivní údržby během jednoho roku bez spuštění sankce, pokud půjde o výše uvedené mimořádné liberační důvody.

Souhlasíme, že vodojemy a akumulační nádrže, které jsou mimo provoz, by neměly být čištěny. Navíc ukazatel je postaven na základě plánu preventivní údržby sestaveného provozovatelem.

Ano.

S návrhem souhlasíme s požadavkem na doplnění výjimek.

Viz 021

Čištění akumulačních nádrží, údržba vodojemů

1.4 021

022

Liberace má být vyřešená obecně ve smlouvě a ne ve vztahu k jednotlivým ukazatelům.

Viz 021

15 / 26

Č.

Připomínka

Vypořádání


Preventivní kontrola úniků na vodovodní síti

1.5 023

Obecně se jedná o vhodný ukazatel, když řádně provozující společnosti v zájmu minimalizace nákladů na vodu nefakturovanou provádí neustálou preventivní kontrolu úniků z vodovodní sítě. Ovšem zahrnování preventivní kontroly přivaděčů je z našeho pohledu neefektivní, neboť u přivaděčů je vzhledem k absolutní sekcionalizaci používán jako naprosto průkazný způsob monitoringu stavu on-line vyhodnocování reálných ztrát součtovou metodou předávacích měřidel. Doporučujeme proto ve vysvětlivkách uvádět, že se jedná o síť bez přivaděčů a navrhujeme upravit znění na „celková délka vodovodních řadů bez přípojek a přivaděčů“. I doporučenou minimální hladinu 5 % je možné akceptovat.

Souhlasíme.

Dle připomínky.

024

S návrhem souhlasíme se zohledněním změny termínu na „celková délka prověřených vodovodních řadů bez přivaděčů a přípojek“.

Souhlasíme.

Dle připomínky.

16 / 26

Č.

Připomínka

Vypořádání


Počet nevyhovujících vzorků vypouštěných odpadních vod

2.1 025

Zde platí analogický komentář jako k bodu 1.1 - jakost dodávané pitné vody vč. změn legislativy, nečinnosti vlastníka směrem k investičním opatřením, rozhodovací nezávislosti vodoprávních úřadů atp. Dalším mírně odlišným příkladem od příkladů pro bod 1 budiž vypuštění nevyhovující OV producentem do stokové sítě s následkem inhibice biologického čistícího stupně na ČOV. Provozovatel nemůže tuto skutečnost ovlivnit, a přesto by dle návrhu nesl plnou odpovědnost za nesplnění parametru. Referenční hodnota je v tomto příkladě naprosto nepoužitelná, neboť takovýto případ znamená automatické nesplnění vodoprávního rozhodnutí vzhledem k četnosti rozborů a max. počtu překročení hodnot „m“. Zákon o vodovodech a kanalizacích navíc neumožňuje provozovateli uplatňovat pokuty či přenášet sankce na původce znečištění, naopak tyto přestupky jsou řešeny vodoprávním úřadem.

Nesouhlasíme, viz body 003 a 005.

026

Z výše uvedených důvodů požadujeme buď úplné vypuštění parametru či doplnění RH do výpočtu společně s ustanoveními vázajícími RH na účinek vyšší moci zahrnující mimo jiné zejména změny legislativních požadavků na jakost vypouštěné odpadní vody, (ne)činnost příslušných orgánů státní správy/vlastníka, zákazníků a dalších právnických i fyzických osob. Zároveň požadujeme narovnání max. úrovně bodu za nesplnění na 1.

Souhlasíme se změnou – snížení počtu bodů za každý nevyhovující vzorek na 1. S ostatními změnami nesouhlasíme.

17 / 26

Ano.

Č.

Připomínka

Vypořádání


Doba ke zprovoznění přípojky kanalizace na veřejném prostranství

2.2 027

028

Vlastní zprovoznění přípojky je často komplikováno vlivy, které stojí mimo provozovatele (souhlas správce komunikace, vlastníka veř. pozemku, speciální podmínky vstupu, vyřešení právních a finančních požadavků atp.). V návrhu uvedené indikativní časy jsou vzhledem k výše uvedenému nereálné.

Nesouhlasíme, je ovšem třeba vyjasnit, že se jedná o obnovení služby byť i zavedením náhradního odvádění odpadních vod.

S návrhem souhlasíme upřesnění.

Viz 027.

Viz 027.

Je třeba zdůraznit, že se jedná o gravitační stokové sítě. U čerpacích stanic kde je k dispozici záložní čerpadlo nebude žádná změna.. U čerpacích stanic, kde není záložní čerpadlo bude nastavena referenční hodnota na zprovoznění čerpací stanice 8 hodin.

Ano.

po jeho

dalším

Ano, upřesnění formulace a rozšíření na tlakovou a podtlakovou kanalizaci.

Ukazatel bude rozšířen, aby se vztahoval i na přerušení funkčnosti tlakové a podtlakové kanalizace, viz bod 029 níže.

Porucha čerpadel na stokové síti

2.3 029

Nutné je odlišit poruchy, které nastanou z důvodu na straně provozovatele a z důvodů jiných (nejenom odstávka el. energie, ale zejména přenos předmětů a abraziva do kanalizačních systémů v rozporu s KŘ a poruchy zařízení po ukončení životnosti) atp. Často provozovatelé provozují i infrastrukturu, která nesplňuje materiálové a další požadavky (specifikace je často uváděna ve formě Standardů – tedy požadavků vlastníků i provozovatelů na technický stav infrastruktury) a vykazuje tak vyšší poruchovost. Pokud vlastník přijme tento ukazatel, budou se jistě množit požadavky provozovatelů na vyšší investiční náklady vlastníků a to jak v oblasti technické vybavenosti čerpacích stanic, přenosy stavů majetku, tak i vlastní obnovu zařízení. Z analýzy obnovy vodohospodářského majetku, kterou disponuje SOVAK ČR, je

Ukazatel se nevztahuje na tlakové a podtlakové kanalizace.

18 / 26

Č.

Připomínka

Vypořádání


prokázáno, že % reálné obnovy majetku (vztažené navíc k historickým cenám!) se u kanalizačního majetku pohybuje kolem 0,4 % ročně (v souhrnu pro sítě i technologické vybavení). To znamená, že ohromné množství majetku je provozováno dlouho za dobou životnosti. Vlastní výpočet doby mimo činnost je též nesmyslný u PČOV, kde je diskontinuální provoz; zde je nutné zvážit nečerpání, když je PČOV v tzv. alarmu. Je nutné zdůraznit, že tento požadavek musí být opět vázán jak na činnost provozovatele, tak i vlastníka – tedy obnovu zařízení v požadovaném časovém intervalu (teoretická i praktická životnost – v praxi je délka provozu zařízení v porovnání s návrhovou (teoretickou) životností překračování dvou i vícenásobně. Aplikace kritéria pro takový majetek je nesmyslná. 030

S návrhem souhlasíme po dalším upřesnění (pouze pro majetek, který je v souladu se standardy vlastníka a provozovatele a v době reální životnosti) a s požadavkem na doplnění dalších mimořádných situací (výjimek).

Viz 029.

Viz 029.

19 / 26

Č.

Připomínka

Vypořádání


Revize kanalizace – stokové sítě

2.4 031

Obecně se jedná o vhodný ukazatel, ovšem je nutné zvážit jeho ekonomický dopad. Pokud vlastník provozovateli předepíše povinnou délku zkontrolované sítě, musí zároveň tuto činnost umožnit ekonomicky, čili umožnit nárůst nákladů oproti stavu, který například v současnosti požadované procento nezajišťuje. Jedná se tedy o zásah do stávajícího vztahu mezi vlastníkem a provozovatelem a zejména práva vlastníka určovat potřebnost této činnosti. Není možné odhlédnout ani od skutečnosti, že staré kanalizační systémy nedisponují 50 m vzdáleností mezi revizními body kanalizace a tak není bez zásadních investic možné realizovat požadované kamerové zkoušky. V případě zavedení povinnosti pro provozovatele takové zkoušky zajišťovat, musí být v ukazateli zakotvena povinnost vlastníka investici realizovat, což jak bylo již shora uvedeno, je protismyslný způsob zavádění další povinnosti pro vlastníka.

Navrhujeme neaplikovat ukazatel na úseky kanalizace, kde prokazatelně není technicky možné provést revizi, anebo pouze za cenu extrémních nákladů. Kanalizace vyloučená z této povinnosti musí ovšem být provozovatelem předem identifikován (ideálně v podobě např. ročního plánu údržby), a schválená vlastníkem.

Ano.

032

S návrhem souhlasíme, ovšem bez uvedení doporučené číselné hodnoty minimální délky (10 % může být relevantní pro nové kanalizace s reviznímibody, ovšem není relevantní pro staré kanalizační systémy). Požadujeme doplnění definice ukazatele na „délka gravitační stokové sítě, kde......“

Viz 031. Dále upřesnit, že se aplikuje pouze u gravitační kanalizace.

Viz 031.

Navrhujeme snížit hodnotu na 5%.

Ano.

20 / 26

Č.

Připomínka

Vypořádání


Čištění kanalizace – stokové sítě

2.5 033

Opět jde o vhodný ukazatel, nicméně je nutné znovu snížit doporučené „startovní“ procento (RH). Důvody jsou obdobné jako je tomu u revizí kanalizačních systémů (nedostupnost určitých úseků do investičního vyřešení přístupů či ostranění problematických úseků prostou obnovou). Není možné odhlédnout ani od skutečnosti, že řada nově navrhovaných systémů jsou systémy tlakové a podtlakové – u těchto systémů je již z pohledu samotného konstrukčního řešení i provozních standardů nelogické uplatňovat požadavky kladené jinak na gravitační kanalizační systémy.

Pouze u gravitační kanalizace.

Ano.

034

S návrhem souhlasíme s vyloučením doporučení minimální RH 10% a doplněním definice ukazatel na „délka vyčištění gravitační stokové sítě......“.

Minimálně dle vlastníkem schváleného ročního plánu čištění. Tento plán má vyjadřovat hlavně kritické oblasti, kde dochází k zanášení kanalizace. Toto by ale mělo být naprosté minimum a plán by měl vyjadřovat i určitou délku sítě pro potřeby čištění ad-hoc.

Ano.

21 / 26

Č.

Připomínka

Vypořádání


Preventivní údržba významných zařízení

3.1 035

Návrh vychází vhodně z principu, že stanovení významných zařízení vznikne dohodou vlastníka a provozovatele. Je nicméně nutné akceptovat skutečnost, že požadavky provozních řádů vodohospodářských zařízení jsou tak obsáhlé a rozsáhlé, že není v možnostech ani toho nejkompetentnějšího a nejlepšího provozovatele 100 % plnit dané požadavky (při studii běžného provozního řádu ČOV do 2000 EO, která je bezobslužná, asi nikoho nepřekvapí zjištění, že požadavky na preventivní údržbu mají rozsah na několik tisíc úkonů za měsíc, což je v praxi nereálné).

Je myšleno pro klíčové zařízení, na základě dohody mezi vlastníkem a provozovatelem (u stávajících smluv) nebo stanovena vlastníkem (u nových smluv).

Ne.

036

S návrhem obecně souhlasíme.

Viz 035.

Viz 035.

22 / 26

Č.

Připomínka

Vypořádání


Vyřizování stížností odběratelů

3.2 037

Absolutní hodnocení překročení lhůty 30 resp. 90 dnů je nesmyslné, pokud nejsou uvedeny skutečnosti, které mohou způsobit odklad lhůty vyjádření. Interní procesy profesionálních provozovatelů umožňují identifikovat, zda „zdržení“ je na straně zákazníka (např. nedoložení skutečností povinných k uzavření smlouvy či uplatnění pojistných nároků), a proto je více než vhodné umožnit provozovateli vyloučit „zdržení“ na straně zákazníka. Je také nutné odlišit stížnosti opakované, kdy se pouze opakují skutečnosti, které již jednou stěžovatelem byly uvedeny a tyto stížnosti vyloučit. Je také časté, že po několika letech dojde k zásadní události, která výrazně ovlivní celkový počet stížností (např. povodně) a v takovém případě je minimálně nefér provozovatele sankcionovat za nedodržení RH z předchozího roku.

Jedná se o nepochopení, viz definice vyřízená stížnost.

Ne (případně pouze vysvětlení).

038

S návrhem souhlasíme s upřesněním definice „Celková doba na vyřízení stížností odběratelů bez zdržení na straně zákazníků či z důvodů vyšší moci v poměru.....“.

Nesouhlasíme.


23 / 26

Č.

Připomínka

Vypořádání


Neprávem odmítnuté stížnosti odběratelů

3.3 039

Není možné obecně akceptovat princip celkové odpovědnosti provozovatele za zlepšování termínů reakce na žádosti zákazníků bez zvážení všech okolností, které ovlivňují vlastní proces. Bez další specifikace těchto podmínek není možné ukazatel akceptovat.

Jedná se o nepochopení, viz definice vyřízená stížnost.


040

S návrhem nesouhlasíme.

Nesouhlasíme.


Bude doplněno o pojem vyjádření. V případě nedostupnosti podkladů bude nutno zaslat vyjádření k postupu řešení (třeba nutnost místních šetření atd). Jednotlivé pojmy (stanovisko, vyjádření) budou definovány.

Ano.

Stanovisko k dokumentaci přípojek

3.4 041

Navrhujeme doplnění případů, kdy odpovědnost provozovatele odpadá v případech, které jsou mimo vůli a působnost provozovatele.

Vydání „vyjádření“ tam, kdy by mělo dojít k vydání „stanoviska“ bude posuzováno jako „neprávem odmítnutá stížností“ a takto s ním bude nakládáno. 042


po jeho

dalším

Viz 041.

Viz 041.

24 / 26

Č. 3.5

Připomínka

Vypořádání


Stanovisko k dokumentaci vodovodu a kanalizace 043

viz komentář 3.4.

Bude doplněno o pojem vyjádření. V případě nedostupnosti podkladů bude nutno zaslat vyjádření k postupu řešení (třeba nutnost místních šetření atd). Jednotlivé pojmy (stanovisko, vyjádření) budou definovány.

Ano.

Vydání „vyjádření“ tam, kdy by mělo dojít k vydání „stanoviska“ bude posuzováno jako „neprávem odmítnutá stížností“ a takto s ním bude nakládáno. 044


045

po jeho

dalším

Viz 043.

Viz 043.

U dodatečných výkonových ukazatelů (body 4. a 5.) doporučujeme zvážit dílčí úpravy „v duchu“ výše uvedených připomínek (zejména doporučená nastavení RH, okolnosti vyšší moci, případy „zdůvodnitelného a ospravedlnitelného selhání“).

Nutné konkrétní připomínky.

Ne.

Jak již bylo uvedeno k bodu 3 Monitorování, bylo by vhodnější připravit takový návrh, který prakticky rozdělí obsah zprávy na část výhradně zaměřenou na monitorování výkonových ukazatelů pro zcela praktické využití a snadnou aplikaci případných sankcí.

Souhlasíme, obsah bude jasněji rozdělen.

Ano.

Příloha č. 2 046

25 / 26

Č.

Připomínka

Vypořádání

047

Další obsah zpráv o provozování navrhujeme omezit zejména ve statistických (počty obyvatel, množství vod) a popisných kategoriích (popis činností, ekonomické údaje) kde je doporučována 1/4letní frekvence. Jedná se mnohdy o zcela zbytečné přetěžování (zejména nárůst nákladů spojených s přípravou) obou smluvních stran údaji, které mají z hlediska sledování vlastního výkonu marginální vypovídací hodnotu, a kdy je zcela dostačující pravidelná (vý)roční zpráva. Nicméně principielně nemáme výhrad k jednotlivým kategoriím, pokud platí celkově doporučující charakter přílohy a možnost ad hoc úpravy.

Žádná změna v rozsahu ale snížení minimální četnost na roční, s výjimkou sledovaných výkonových ukazatelů, které budou reportovány v rámci čtvrtletních zpráv.

26 / 26

Změna v Příručce / Zásadách Ano.

Zásadách

Recommend Documents