Zápis ze schůze Umělecké rady AMU dne 8.2.2001
Přítomni: dle prezenční listiny Program: 1) Profesorské řízení doc. Emila Leichnera 2) Profesorské řízení doc. Lubomíra Malého 3) Výzkumná centra 4) Různé Úvodem rektor prof. Peter Toperczer přivítal přítomné a konstatoval, že UR je usnášeníschopná. Ad 1) Na minulé schůzi UR byla schválena profesura doc. Emila Leichnera. Ve schvalovacím řízení došlo však v prvním kroku k formálnímu pochybení zákona, který stanoví, že v komisi pro profesuru musí být 3 členové z jiných VŠ (musí na nich působit). Týká se to profesorského řízení doc. Leichnera a doc. Tučka. Celý schvalovací proces musel být revokován a znovu obnoven. Děkan HAMU doc. Jiří Hlaváč: Profesorské řízení na HAMU proběhlo od začátku, včetně ohlašovací povinnosti. Tentokrát byli členy komise: HAMU: Prof. Vladimír Tichý, prof. Ivan Klánský, JAMU: Prof. Jiří Doležel, doc. Jiří Skovajsa, doc.Velebová Hlasování znovu, jednomyslně potvrdilo souhlas UR HAMU s návrhem na jmenování doc. Leichnera profesorem. Rektor vyzval členy UR AMU k novému hlasování o profesuře doc. Leichnera Hlasování Počet členů UR AMU: 33 Počet přítomných: 21 Pro: 21 Proti: 0 Zdržel se: 0 Doc. Leichner získal jednomyslný souhlas přítomných členů UR a nadpoloviční souhlas všech členů UR AMU. UR AMU navrhuje doc. Emila Leichnera jmenovat profesorem pro obor hudební umění - klavír. Ad 2) Profesorské řízení doc. Lubomíra Malého Děkan HAMU informoval o řízení na UR HAMU: komise: 4.12. 2000. AMU: Prof. Vladimír Tichý, doc. Jan Pěruška, JAMU: prof. Bohumil Smejkal, prof. Adolf Sýkora, prof. Bedřich Havlík
1
Doc. Lubomír Malý je výraznou uměleckou osobností v oboru hry na violu. Po absolutoriu Konzervatoře studoval tři semestry na AMU u prof. Ladislava Černého. 40 let sólistické činnosti. Účast na světových hudebních festivalech, nahrávky u našich i zahraničních firem (32 nahrávek), pro rozhlas ,TV atd. Komorní hráč v Kvartetu města Prahy (soutěže, nahrávky, koncertní turné), vyučuje na mezinárodních mistrovských kurzech, je členem mezinárodních soutěžních porot. Pedagogické činnosti se věnuje 33 let (od r. 1978 na AMU). Vychoval mnoho desítek violistů. Komise doporučila UR HAMU, aby doc. L. Malému podle zák. č. 111/1998 Sb. § 74, odst. 4 prominula požadavek vysokoškolského vzdělání. Aklamací proběhlo v UR HAMU hlasování o prominutí vysokoškolského vzdělání: Pro: 21 Proti: 0 Zdržel se: 0 Diskuse o profesorské přednášce Profesura je navržena na základě souboru uměleckých děl. Rektor přivítal doc. Malého, který byl přítomen jednání. Děkan Hlaváč informoval o přednášce, kterou přednesl doc. Malý před UR HAMU. Přednáška je věnována osobnosti Prof. Ladislava Černého. Otázka doc. Malému: Jak je možné uchovat interpretační pozornost u člověka, který hrál 32 let ve smyčcovém kvartetu a paralelně byl schopen odehrát takové množství sólové literatury? Doc. Malý: K napsání práce o L. Černém ho vedla neznalost osobnosti prof. Černého u studentů, přitom v 50. letech to byl člověk opředen mýty, byla to velká muzikantská osobnost. Druhým momentem bylo uplynutí čtvrt století od úmrtí - a nikde ani řádka. K otázce: To je to nejideálnější - smyčcové kvarteto je komorní soubor. Sólistická hra dává uvolněnost a soustředěnost komornímu hráči a naopak. Komorní hudba je universitou každého sólového hráče. Být jenom sólistou a nehrát komorní hudbu, to se na pódiu projeví jako deficit i v sólovém vystupování. Prof. Horanský upozornil na silný motiv v práci - předávání kolíku učitel - žák. Mluvě o svém učiteli - mluví i o sobě, o svém poslání. Otázka: Zásahy do soudobých skladeb. Odpověď: prof. Černý - člověk nabitý muzikou, s obrovskou představivostí. To, co má většina muzikantů vědecky nebo logicky opodstatněné, Černý dělal intuitivně, s citem. Zásahy do skladeb - ne vždycky to bylo k radosti skladatele, ale mnohdy ke prospěchu provedení skladby. L. Černý nastoupil na konzervatoř společně s B. Martinů - doc. Malému je záhadou, proč L.Černý nepožádal Martinů o napsání skladby pro violu. Hlasování Počet členů UR AMU: 33 Počet přítomných: 21 Pro: 20 Proti: 0
2
Zdržel se: 1 UR AMU navrhuje Lubomíra Malého ke jmenování profesorem pro obor hudební umění-viola. Ad 3) Výzkumná centra - projekt, který podaly všechny vysoké umělecké školy spolu s VŠMU v Bratislavě, neuspěl. Ředitel Hanke byl na schůzi SR AMU osloven, aby vysvětlil, proč projekt neuspěl. Odpověď zněla: nebyl dostatek finančních prostředků. Vedení AMU by chtělo znát konkrétnější důvody. Rektor se domnívá, že projekt byl koncipován dobře, byť byl trochu nadhodnocen, vzhledem tomu, na jaké úrovni se prostředky nakonec přidělovaly. Je to ale relativní, protože náš grant se týkal 5 vysokých uměleckých škol. Projekt byl konstruován tak, že by byl realizovatelný i s menším rozsahem finančních prostředků. Na druhé straně ti, co finance obdrželi, mají velké problémy - od otázek daňových, finančních až po organizační.O Otázka: Máme dále pracovat na projektu, který je tak důkladně vypracovaný ? Máme tu i připravené náměty prof. Vyskočila, prof. Vostrého, otázky financování Ústavu teorie hudby. Jde o to, aby úplně nepropadla práce, která na projekt byla vynaložena. Rektor - informace - několik údajů o rozpočtu pro vysoké školy: Rozpočet na tento rok není horší než minulý rok. Jenže minulý rok ministr deklaroval, že prioritou budou vysoké školy – v konečném výsledku však měly vysoké školy v rozpočtu o 5,3 % méně než v roce předchozím. Zvýšení rozpočtu o 20 milionů Kč pro UVŠ znamená pouze dorovnání zmíněné ztráty 5,3% z minulého roku s nepatrným nárůstem. Konference rektorů jednala s ministrem -školy financované normativním způsobem měly mít podle původně navrženého rozdělení rozpočtu o cca. 800 Kč na studenta méně. Pan ministr tvrdil, že v rozpočtu je půl miliardy na rozvojové programy. Rektoři oponovali tím, že rozvojové programy v situaci klesajícího normativu nelze akceptovat jako rozvojové. Pan ministr nakonec souhlasil s tím, že 150 milionů z rozvojových programů převede na dorovnání normativu. Umělecké vysoké školy koeficientem nárůstu něco málo získají - naše škola asi 4 miliony. Nicméně, konference rektorů deklarovala, že do rozvojové situace VŠ ČR schází 2 - 3 miliardy Kč. Vyzvala vládu, aby rozvoji vysokých škol dala přednost před sanací ztrát bank, kampeliček, investičních společností a dotacemi do konkurence neschopných státních podniků. V této situaci, chceme-li dělat nějaké zásadní přesuny nebo změny ve struktuře s dopadem na dělení stávajícího rozpočtu, musíme vycházet z toho, jaké máme možnosti, a jaký to bude mít dopad na zavedené - tradiční umělecké obory. Rektor AVU doc.Kotalík konstatoval, že záchranou pro umělecké vysoké školy je financování indexovou metodou. To zatím MŠMT, ČKR, RVŠ a repre-komise náměstka ministra respektují. UVŠ = 2,93 % z veškerého rozpočtu vysokých škol - je to minimální podíl z celkového rozpočtu vysokých škol, ale je to i při relativně vysoké ceně studenta UVŠ určitá forma podpory kvality vzdělání. Naše výstupy jsou nezpochybnitelné, jsou poměřovány veřejností, i ve velmi nízké “ úmrtnosti studenta” (pod dvouciferné % -ní číslo) jsme v porovnání s jinými školami na tom velmi dobře. Z tohoto hlediska se podstatně mění názor na finanční náročnost oborů uměleckých škol v porovnání s cenou jiných škol. Dvojí problém:
3
1) Obecně - z hlediska standardních evropských zemí - i u nás se rozpočet školství odvíjí od hrubého domácího produktu, procentuálně jsme sice srovnatelní, ale podstatná je výše i kvalita našeho národního produktu. 2) Taktika schvalování státního rozpočtu: vždy ministr slíbí optimistický rozpočet - 17 miliard, pak to nakonec skončí na 11-ti miliardách. Lámání chleba nastane každý rok - vždycky se váha v rámci přerozdělení resortu přikloní k regionálnímu školství. Letos byl vyhlášen velkolepý program modernizace informačního systému škol - a nakonec se zjistilo, že se to vysokých škol netýká (stejně jako se jich netýká zvýšení mzdových prostředků). Předsednictvo konference rektorů dospělo k nové strategii. Napříště musí vysoké školy přijít se strategií v předstihu, požádat určitou sumu, zdůvodnit ji - pak se zpětně o rozpočtu bavit. A ne opravovat optimistická čísla nebo konstatovat pesimistické výsledky.Nicméně vysoké školy se musejí snažit alespoň o minimální rozvoj. Ještě k rozpočtu - rozvojové projekty - to je “dudlík” pro vysoké školy. Jsou to peníze, které jsou filtrovány ministerstvem. To je interní grantová agentura, kdy teprve na konci ledna se vypisují konkrétní okruhy a kriteria na posuzování rozvojových projektů. Rektoři jsou přesvědčeni, že čím více prostředků se dostane přímo na školy, o to bude situace ve vysokém školství lepší. UVŠ zatím mají v rámci fondu ministra II. vyčleněné prostředky na podporu umělecké činnosti - jako kompenzaci výzkumné činnosti vysokých škol. Z tohoto fondu plyne 25 milionů pro 4 umělecké školy. Příště to nebude možné, bude nový zákon o vědě, výzkumu, který stanoví nové předpisy čerpání. Otázka - jestli se snažit prosadit už v této fázi své vize- nebo čekat, co bude v zákoně. V připomínkách ČKR k zákonu je v preambuli umělecká tvůrčí činnost zakotvena, ale podle nejnovějších informací ji předkladatel striktně odmítl. K projektu výzkumného centra: Není tam vyústění do pragmatického ekonomického efektu (což bylo v prioritách hodnotících komisí). Stále není zakotveno u posuzovatelů, že umělecká činnost je ekvivalentem vědy a výzkumu. Projekt byl možná až příliš rozkročený, příliš finančně náročný. Poučení - cesta je správná, model širokého spektra, mezioborová vazba je správná, možná jsme málo zdůraznili jeho flexibilnost. Doc. Kotalík navrhuje: nechat si projekt v záloze –atomizovat jej na malé části a pokusit se vytvořil parciálně obdobné projekty, realistické, objektivně zaměřené na úrovni jednotlivých fakult a škol. Na tomto základě pak vytvořit větší strukturu, až budeme prověřeným a uznávaným partnerem. Práce by měla být koordinovaná, měla by vycházet z fakult, ze zárodků institutů teorie. Rektor VŠMU prof. Čorba informoval o situaci na Slovensku . Po té, co byla indexová metoda odmítnuta jako nesystémová, byla přijata nová metoda, kde výchozím bodem je umělecký výkon studenta. Důkazový materiál - co to je, kolik to stojí kolik si musí přinést sebou a zároveň kolik stojí bakalářské, magisterské a doktorské programy. Náklady na studenta - podle specializace - jsou od 7 tisíc do 800 tisíc. I v jiných zemích patří umělecké školy mezi finančně nejnáročnější a jsou posuzované odděleně - základem pro toto posuzování je umělecký výkon. Rektor JAMU prof.Hajda považuje tento systémový krok za podnětný. Ve věci nepřijetí našeho projektu na výzkumná centra navrhuje, aby ředitel Hanke sdělil důvody nepřijetí grantu představitelům zúčastněných uměl. škol, měla by to být jeho povinnost.
4
Prof. Vostrý souhlasí, že je správné na tom trvat. Aktivita ale musí být dvojí - jedna na úrovni rektorské a druhá na úrovni fakultní, tam se musí jednotlivé věci ze souhrnného projektu začít uskutečňovat -“ na koleně.”Doktorské studium musí být vědecko-výzkumná činnost. Podle vzoru HAMU navrhuje rozdělit katedru teorie na katedru a ústav. Jednotlivé granty od jiných agentur mají pomoci tuto činnost podpořit.Chyba je, že se divadelní věda odsunula na FFUK. Má to konkrétní, dnes už katastrofální důsledky v divadelní kritice. Naše povinnost je, abychom rozvíjeli vědeckou činnost v rámci divadelní fakulty v důvěrném spojení s divadelní tvorbou a vlastními tvůrčími pokusy.Disertační práce ale nesmí být např. jenom divadelní inscenace, musí to být teoretická reflexe. Nezbývá nic jiného než projekt rozvíjet a hledat dílčí financování. Doc. Bernard navrhuje podat grant , který byl původně vypracován jako grant na rozvojové centrum jako rozvojový projekt. Prof. Vyskočil před dvěma roky podal žádost o založení ústavu pro výzkum a studium herectví ve smyslu obecně lidského předpokladu komunikovat. Potvrzuje slova doc. Kotalíka, že jednotlivé projekty musí být konkrétní a zveřejňované, předkládané ke společenské diskusi. Upozornil na dvě vědecké konference, které se uskutečnily před šesti a dvěma roky a na které by bylo možno navázat. Pozornost je třeba obrátit nejen na stránku uměleckou, ale i na stránku dramatické kultury a tvorby. Rektor vítá snahu o zkvalitnění výzkumné a teoretické činnosti, jen žádá, aby nebyly tyto otázky řešeny v médiích jako stížnosti– mimo akademické orgány a akademickou obec. Cokoliv se neprozřetelně pustí do médií, má přímý dopad, většinou negativní, na dlouhodobou snahu rektorů vysokých škol dostat problematiku vysokých škol do pozice prioritní. Všechny, i dobře myšlené náměty se tímto způsobem obrátí většinou proti vysokým školám a sekundárně i proti autorům těchto podnětů. Prof. Klíma se přimlouvá , aby se v této situaci, kdy projekt není, zkusily realizovat jednotlivé projekty pomocí malých grantů, které budou nějak navázány na ten původní - jde o pravdu záměru. V diskusi se dále dospělo k závěru, že jednotlivé fakulty by měly mít dílčí projekty připravené, naformulované, aby ve chvíli, kdy bude příležitost, byly připravené. A měl by se hlídat postup při schvalování zákona o vědě a výzkumu. Prof. Chuchro doporučuje, aby velký projekt byl dále rozvíjen, aby byl dále opečováván. Přimlouvá se za založení ústavů, tak jako je to na HAMU i ve spolupráci a navázání kontaktů s příslušnými pracovišti na FFUK. Prof. Vostrý podporuje prof. Vyskočila, jít na to ze dvou stran. Na příkladu divadelní vědy je vidět, že se divadlo stává ilustračním materiálem. Nesmí se zapomenout, že jde o výzkum tvorby, tvořivosti jako takové, což bylo v našem projektu v prvotním plánu. Doporučuje vrátit se ke konferenci, navázat na ni a uspořádat další. Prof. Hajda dal k zamyšlení otázku, co je hlavním tématem uměleckých škol. A citoval v této souvislosti Masaryka: “Nejvyšší poznání je poznání umělecké”. Polemizoval s názorem, že pro režiséra není doktorandským úkolem z 50% inscenace. Prof. Vostrý upozornil, že je potřeba pěstovat reflexi tvorby vznikající přímo na fakultě. Prof. Hajda zdůraznil , že je nutné stavět náš projekt výrazně na bázi umělecké.
5
Prof. Toperczer doporučuje spojit v doktorandském studiu práci uměleckou s teoretickou reflexí, i s prezentací na veřejnosti nebo zachycení na elektronických event. vizuálních médiích, k čemuž má naše akademie veškeré dostupné prostředky. Je pro liberalizaci pojmů umělecký - teoretický, s tím, že u disertační práce založené na podstatě uměleckého díla nebo výkonu, by vždy měla být i odpovídající teoretická reflexe. To nepochybně zvýší zájem o tento typ studia. Prof. Vyskočil zopakoval, že je třeba věci zveřejňovat. Odborná veřejnost - odborný kontext, zpětná vazba, veřejná kontrola, je základem chápání občanské společnosti. První, co totalitární režim totiž zničil, byl veřejný kontext a zpětná vazba. Škola by měla mít zájem o určité lidi, kteří budou schopni něco obětovat, oslovit (přítomnost oběti je jedním z podstatných momentů kultury vůbec), aby mohli být pokračovateli kontinua. Ad 4) Rektor informoval členy UR, že jedné třetině členů správní rady končí dvouleté období členství. Požádal všechny stávající členy, aby setrvali, ale apoštolský nuncius Coppa končí své diplomatické období - nabídl rezignaci. Místo něj navrhl rektor senátora Václava Fischera, který funkci přijal. Dr. Kratochvíl se členství ve správní radě vzdal - je členem akreditační komise - hrozí střet zájmů. Místo něj navrhl děkan doc.Hlaváč ing. Struže - generálního ředitele konsorcia bank. Funkce se vzdal dále náměstek ministra kultury Ilja Racek – končí na MK a odchází do Ostravy, za něj je návrh na Věnka Šilhana, emeritního rektora VŠE. Pan Schwarzenberg se zatím nevyjádřil. Ostatní členové setrvání na dalších 6 let potvrdili. Prof. Horanský tvrdí, že správní rádcové by měli být vybíráni jako donátoři, měli by být finančně účastni na některé z činností školy. Prof. Peter Toperczer rektor AMU V Praze dne 9.2. 2001 Zapsala Marie Kratochvílová
6
