Zápis ze schůze Severočeské pobočky České ornitologické společnosti z 18.10.2003. Schůzka se uskutečnila 18.10.2003 ve Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě. Schůzky se zúčastnili ornitologové: P. Benda, J.Brožek, J.Círl, K.Filip, M. Honců, J.Hrouzek, P.Kurka, P.Lumpe, K.Markosová, Z.Mrlíková, R.Najbert, H.Patzenhauerová, M. Pudil, G.Ritschel, I.Svoboda, Z.Vitáček, P.Vonička a jako host J.Hora (18). Omluveni: St.Chvapil, J.Vondráček, M.Horák, Vl. Süs. V termínu schůze Severočeské pobočky ČOS došlo bohužel ke kolizi s termínem schůze Krajského zoologického klubu. v Ústí n.L. Schůzi zahájil předseda Severočeské pobočky ČOS P.Lumpe, přivítáním všech účastníků včetně hosta - zástupce ČOS z Prahy J.Hory. P. Lumpe provedl rekapitulaci dosavadní činnosti Severočeské pobočky ČOS. Vítání ptačího zpěvu - na území pobočky uskutečněno 6 akcí z 38 v republice. Evropský festival ptactva - uskutečněny 3 akce z 50 v celé republice. Akce „Vítání ptačího zpěvu“ či „Evropský festival ptactva“ byly uskutečněny na Českolipsku, Mělnicku, Roudnicku, Kladně a Rakovníku. Dobře pracuje skupina pro výzkum jeřába popelavého a skupina pro výzkum dravců a sov. Pobočka se podílela na mapování hnízdního rozšíření ptáků, předpokládá se, že byly obsazeny všechny mapovací čtverce. Resty: vydávání Zpravodaje Severočeské pobočky ČOS v jednodušší podobě se dosud nedaří. Pobočka má 61 členů. O významných ptačích územích (SPA) referoval J. Hora. Pro ptačí oblasti byl zaveden termín „oblast ochrany ptactva.“ Celkem je navrženo 41 ptačích oblastí, což je 8,9% územní rozlohy ČR. V severních Čechách jsou navrženy: Ptačí oblast Českolipsko (Dokeské pískovce a mokřady) - druhy pro které je území zřizováno jsou: jeřáb popelavý, lelek lesní, slavík modráček středoevropský a skřivan lesní. Doporučen je i pátý druh - orel mořský. Dalším územím jsou Jizerské hory, kde jsou vůdčími druhy tetřívek a sýc rousný. Ptačí oblast Labské pískovce je zřizována pro ochranu sokola stěhovavého, výra velkého, chřástala polního a datla černého. Dvě oblasti jsou Krušnohorské Východní Krušné hory jsou zřízeny především pro ochranu tetřívka a Novodomské rašeliniště - Kovářská na Chomutovsku pro ochranu tetřívka a žluny šedé. Další je Nechranická přehrada. J.Hora zopakoval kritéria pro vznik ptačí oblasti. Lokalita hostí pravidelně nejméně 1% celostátní populace.Druh pro který je oblast zřizována musí být na seznamu EU, pro velké druhy je nutný minimální počet 3 párů na lokalitě, u středně velkých druhů je to 6 párů a u pěvců 12 párů. Populace druhu na lokalitě musí být mezi 5 nejlepšími 1
v republice. Dále je možno zřizovat ptačí oblasti kde jsou pravidelná shromaždiště nejméně 1% stěhovavého druhu (jsou 2 v republice Nechranice a Českobudějovické rybníky) nebo shromaždiště vodních ptáků, kde je minimální počet 20.000 ptáků jednoho či více druhů i zřizování ptačích oblastí pro celosvětově ohrožené ptačí druhy - orla mořského (u nás jich ani 5 není) a u chřástala polního - navrženo 10 lokalit v republice. Stav příprav je takový, že je navržen pro každé z 41 území management a plán péče a jsou připravovány vyjednávací týmy. Řízení jednotlivých SPA převezmou Správy CHKO ČR, pro ptačí oblast Českolipsko byla pověřena Správa CHKO Kokořínsko. Pokud se týče V části Krušných hor je pověřena Správa CHKO Labské pískovce, atd. Ornitologická společnost je do této činnosti zapojená, seznam SPA byl předán EU. Ne všechny ptačí oblasti budou schváleny v navržených hranicích. V několika dochází ke střety s liniovými stavbami - rychlostními silnicemi či dálnicemi. Problémy jsou s Komárovem na Pardubicku, kde je největší zimoviště pustovky a pilicha šedého v ČR, má ji protnout rychlostní komunikace, dále je to Heřmanský stav na Ostravsku ohrožovaný dálnicí, která 3x kříží lokalitu (je tu i orel mořský), Bzenecká doubrava na JV Moravě,oblast vátých písků, kde se nachází zřejmě největší populace lelka lesního v ČR (50-60 párů) a řada maloplošných CHÚ, má být proťata 11 km dlouhou rychlostní komunikací, dále Boletice v Jihočeském kraji, území bývalého VVP, kde má vzniknout mamutí centrum pro provozování zimních sportů zahrnující 27 km sjezdovek, 10 lanovek a vleků, sportovní areál včetně kluziště a běžecké trati v centrální části území. Ohroženy jsou druhy jako je datlík tříprstý, lejsek malý, chřástal polní. V severních Čechách jsou problémem farmy větrných elektráren v Krušných horách (asi 500). MŽP je prosazuje, jde o alternativní zdroje energie avšak v nadměrném množství. Němci si tak zlikvidovali na svém území turistiku. Nebezpečné pro ptáky, jsou osvětlené v noci (zdola kolmo nahoru). Způsob osvětlení se využívá v Krkonoších při odchytu, odnesou to tedy pěvci, možná i kurovití. Přes Krušné hory se plánuje dálnice D8 (buduje se tunel), proti existenci dálnice nelze argumentovat a ptáky přímo neohrožuje. Připomněl péči o ptačí území, nutnost dalšího monitorování a vznik nových patronátních skupin. Pro knihovnu pobočky byla předána publikace o ptačích oblastech. J. Hora dále přednesl novinky z ornitologické společnosti: 29.11.2003 vyšly Zprávy, proběhl Evropský ptačí festival, výsledky jsou nejúspěšnější za poslední léta, bylo uskutečněno přes 50 akcí. Sylvie je v tisku a vyšlo nové Buteo. Možno zaplatit členské příspěvky. Z diskuse k ptačím územím: M. Pudil referoval o vzniku liberecké ornitologické „buňky“. Rozvíjí se, v současnosti má 8-10 členů, amatérů, zatím se učí. Schůzky se pořádají 2 x do roka. Provádí mimo jiné monitorování sýce rousného v Lužických horách, území bude vyhlášeno i pro tento druh. Vysazeno 400 budek v terénu, provádí 2
se jejich kontrola 4 dvoučlennými týmy. Hovořil o problémech: zákresy budek v mapách jsou nejasné, jsou potíže s jejich nalezením v terénu. Zkontrolováno 220 budek, z toho 51 budek bylo obsazených, v 10 budkách zastižen sýc rousný. (Budky využívány jako úkryt, nocoviště či zásobárny potravy, část budek využita plchem velkým a plšíkem lískovým). P. Benda - informoval o vzniku patronátní skupiny v Labských pískovcích bude ustanovena co nejdříve. Z. Vitáček - referoval o tom, že Českolipské muzeum bylo přizváno jako partner Správy CHKO Kokořínsko při předprojednávání SPA Českolipsko. Předložil mapku ptačí oblasti Českolipsko, kterou dostal čerstvě od ing. Pořízka, vedoucího Správy CHKO Kokořínsko a upozornil na změny v zákrese hranic proti původnímu návrhu. (Tyto obavy se při pozdějším podrobném zkoumání mapky nakonec nepotvrdily). Poukázal na problémy se zalesňováním v navržené SPA Českolipsko – na Heřmanickém rybníce i v prostoru ochranného pásma Novozámeckého rybníka. Podnikatelským záměrům vychází vstříc státní správa. J. Hora namítl, že změny hranic SPA by se měly projednat s ornitologickou společností jako s partnerem, že ta není informována a zeptal se zda je o změně hranic informován M.Honců (navrhovatel SPA Českolipsko). Dále hovořil o projektu chřástal, že je možno získat finanční náhradu, např. na pastviny či specificky ošetřené louky. Pokud jsou na pozemkové parcele více než tři páry chřástalů je možno získat dotaci z Ministerstva zemědělství na sekání. P. Benda se zmínil o 5 lokalitách chřástala polního v Labských pískovcích jež splňují tato kritéria. P. Kurka informoval o přehledu dotačních příspěvků. Přes 1 milion Kč sraženo úspornými opatřeními vlády na 1/3, tím pádem lze očekávat i menší peníze z grantů EU. Smlouva se uzavírá na 5 let, 5 tisíc Kč na 1 ha se poskytuje na 1 rok. Na bahňáky se poskytuje 5,5 tisíce na rok pro 1 ha. Jsou určitá omezení, nesmí se sekat do pol. srpna. V diskusi informoval J. Hora o zakreslování lokalit chřástala polního do mapy 1:10 000, z té se to překresluje do map na AOPK Praha. Diskutována i problematika větrných elektráren v Krušných horách - návratnost je asi za 50 let, problémy hluku, velké úhyny netopýrů. P. Vonička informoval o SPA Jizerské hory. Nejsou velké problémy typu větrné elektrárny v Krušných horách. V CHKO zahájili předprojednávání ptačích oblastí s obcemi. Obce nemají připomínky, vlastníkem pozemků je většinou stát – týká se centrální náhorní plošiny. Problémy jsou na severních svazích Jizerských hor které jsou převážně pokryty bučinami, část lesa se nachází ve vlastnictví obcí a soukromých vlastníků, kteří projevují různé aktivity. Současný vývoj po ekolog. katastrofě - odlesnění značné části náhorní plošiny nahrává populaci tetřívků, která se zvýšila asi na 200 ks. Nedávno odlesněné plochy se však znovu zalesňují, nelze to zastavit, resp. vykácet kvůli tetřívkovi. Řešeno LHP, u jedné lesní správy sníženo zakmenění lesa. Řízené území pro tetřívka. Nutno sekat, udržovat mlaziny, mimo turistické trasy. 3
Obrovsky vzrostl cykloturismus, řešeno. Veliké namáhání oblasti, Liberec a Jablonec představuje aglomeraci 150 000 lidí. Zřízena patronátní skupina buňka, z toho 5 lidí je aktivních, skupinu vedou M.Pudil a P.Vonička. M. Honců patronátní skupina pro SPA Českolipsko nebyla dosud formálně ustanovena. S muzeem spolupracuje řada externích spolupracovníků. Muzeum dokončilo čtyřletý přírodovědný průzkum NPR Novozámecký rybník pro AOPK Praha (v území pracovali 3 ornitologové, P. Kurka, J.Klápště a K. Filip). Prováděno rovněž monitorování pro SPA Českolipsko (výsledky zpracovává M.Honců na základě mapování hnízdního rozšíření ptáků ve spolupráci s externími spolupracovníky). Mapování různých druhů ptáků provádí rovněž organizace ČSOP Aron v Č.Lípě.: chřástal polní a křepelka, ledňáček říční, dravci a sovy. Při zpracovávání brodivých byl kritizován u čápů bílých rozpor v počtu mláďat na hnízdech u zprávy za r. 2002 (počet se značně lišil proti skutečnosti). Kontrola byla možná díky druhé zprávě o čápech bílých kterou zpracoval P. Kurka. Protože však nebyl přítomen autor prvé zprávy O. Roztočil, nechtěl P. Kurka tuto záležitost rozebírat. O zajímavých ornitologických pozorováních při nepřítomnosti J.Vondráčka informoval M. Honců. Z Českolipska je vzácných pozorování mnoho, proto proveden určitý výběr . Nejpilnějším pozorovatelem je K. Filip, níže uvedená pozorování jsou z převážné většiny jeho a většinou i dokumentována na video. V lednu. 2003 pozoroval 3 ex. bernešky bělolící (Branta leucopsis) na Novozámeckém rybníce. 18.4.2003 učiněn nález zastřelené samice orla mořského (Haliaetus albicilla) v Meandrech Ploučnice u Hradčan. Orel byl nalezen vodáky - dětmi, které jej nechaly ležet na místě nálezu, poblíž myslivecké chaty, teprve později byl předán jiným nálezcem R Zikovi do zookoutku v Hradčanech a odtud se kadaver dostal do Vlastivědného muzea v České Lípě k preparaci. V r. 2003 bylo prokázáno hnízdění bukáčka malého (Ixobrychus minutus) na Novozámeckém rybníce po asi 30 letech a 21.8.03 - byl 1 ex. okroužkován. Hýl rudý (Carpodacus erythrinus) zjištěn 1.6.2003 - 1 ex. rovněž na Novozámeckém rybníce. Kvakoš noční ( Nycticorax nycticorax) byl pozorován v Provodínské pískovně. Ve dnech 1118.9.2003 byl pozorován lyskonoh úzkozobý (Phalaropus lobatus) na Heřmanickém rybníce. Řada pozorování se týká jeřábů popelavých, orlů mořských, lelka lesního, skřivana lesního či slavíka modráčka středoevropského, početně byly zastoupeny bahňáci, např. vodouš tmavý, šedý, bahenní a kropenatý, jespák bojovný, kteří jsou jinak na Českolipsku vzácní. Početná jsou rovněž pozorování volavek bílých (Casmerodius albus) zejména z Novozámeckého rybníka. Husa velká - 1 pár zastižený na jaře na
4
Novozámeckém rybníce v průběhu roku zmizel, pak až na podzim zjištěny 3 ex. na Milčanském rybníce u Holan. P. Benda se zmínil o dudkovi chocholatém zjištěném v r. 2003 na Vrchbělské střelnici. Dále padla zmínka o morčákovi velkém (Mergus merganser), který byl zjištěn koncem 7. 2003 v počtu 36 ex. na Nechranické přehradě. Začátkem září zde pozorován kulík písečný, jespáci a vodouši. G.Ritschel sdělil, že ve Šluknovském výběžku (Zalužany) byl v r.2003 vyveden 1 pár luňáka červeného. P. Kurka hovořil o 10 párech luňáka červeného na Českolipsku, exponovaná hnízda, běžný druh, pozoruje na každé exkurzi. Toto tvrzení se později dostalo do rozporu s komentářem K.Filipa ve videozáznamu promítaném na konci schůze, že nezná žádné hnízdo luňáka červeného z Českolipska v r. 2003. Později komentoval tuto záležitost J.Hora když máme tolik luňáků červených, že bychom zde mohli zřídit samostatnou ptačí oblast pro tento druh (zapotřebí je 6 hnízdících párů). P. Vonička informuje o monitorování sýců rousných, které se provádí od r. 1991 (zmiňuje p.Dusíka, f.Ekotrix, Lesy ČR). Budky, problémy se zákresy. Mají údaje za 3 roky, r. 2001 - 100 údajů, r. 2002 - 51 údajů a z r. 2003 - 51 údajů. P.Vonička a M.Pudil podávají výzvu k pokrytí kroužkování sýců rousných. Monitoring se provádí v Krušných horách, sýcové mají vysílačku na zádech, moc to nefunguje, špatně se jim leze do budky. Sýc rousný - létá daleko za potravou, delší intervaly v předávání kořisti, samec ji předává samici, která krmí. Pokud jsou mláďata nakrmena, samice kořist nepřevezme. J. Hora informoval o možnosti zakoupení Atlasu hnízdního rozšíření ptáků Prahy za 200 Kč i s CD, dále o aktivu kroužkovatelů ve Valticích, kde byl zajímavý program, má být uskutečněn projekt CES s metodikou kroužkování na dobu 5 let na jedné lokalitě, finančně podporovaný EU a je v zájmu aby toto kroužkování bylo prováděno v co nejvíce místech v republice. P. Lumpe se zmínil o mapování severozápadních Čech, které zpracovává M.Horák a že mnohé výsledky jsou dosud u zpracovatelů Rámcový plán činnosti na rok 2004 přednesl P.Lumpe 1. Mapování hnízdního rozšíření ptáků je ukončeno, můžeme věnovat atraktivním druhům. 2. Na rok 2004 byl stanoven ptákem roku rorýs obecný, v intravilánech obcí. Často doplácí na opravu střech a fasád. doplácejí na stavební úpravy i kavky. Ty ubývají mnohem opravou střech mizí hnízdní možnosti, vadí i odbourávání 5
se tudíž hnízdící Podobně rychleji, komínů.
V Pardubicích v této záležitosti dohoda s magistrátem. Čili mapování těchto dvou druhů. 3. Vítání ptačího zpěvu a světový festival ptactva. 4. Jednotný systém liniového monitorování ptáků 5. Mezinárodní sčítání vodního ptactva. Probíhá od r. 1967 - řídí je národní koordinátor. Ve dvou letech provádět intenzivní mapování, po dvou letech vyhodnotit, pak nepřerušeně v mapování pokračovat. Hlavní sčítací termín je 17.1.2004 6. Fenologická pozorování - dotazník vyplnit a poslat na adresu P.Lumpe. 7. Úvaha nad jednou letní odchytovou akcí např. v Krušných horách. 8. Realizovat Zpravodaj Severočeské pobočky a zajistit jeho rozeslání. P. Lumpe informoval o tom, že Ing. Pořízkovi byl předložen při projednávání SPA Českolipsko starostou obce Provodín problém hluku při provozu pískovny v Provodíně. Domnívá se, že vlivem hluku a vibrací dochází k ubývání ptáků. Vyzval účastníky k vyjádření k této záležitosti. Konstatováno, že se jedná o pseudoproblém. Hluk vadí především obyvatelům Provodína. P. Lumpe podal informaci o mapování zimovišt havranů. Touto kausou se zabývá L. Peške, zjistil 400 míst (nocovišť) v ČR. Shromažduje údaje, má stránku na internetu., výzva ke spolupráci. Stav financí. Pobočka má na účtu 1920 Kč, je to podíl 20 % z členských příspěvků. Nemá dosud žádné výdaje. Pokladníkem je M.Pudil. S výdaji se počítá na poštovné, resp. na rozeslání Zpravodaje. Jarní schůze proběhnou v jednotlivých regionech, v České Lípě, v Liberci, Mělníku, v Ústí n.L - zoologický klub. Je záměr podzimní schůze zachovat v muzeu v České Lípě. V r. 2004 by měly proběhnout volby, z 50% by měla proběhnout obměna výboru. Závěrem byl promítnut videofilm K. Filipa týkající se ptactva Heřmanického rybníka u České Lípy. Zapsal Dr. M.Honců.
6
