Zápis ze 7. schůze výboru pro sociální politiku konané dne 28. května 2014 Přítomni: Adamová, Aulická Jírovcová, Hnyková, Kailová, Maxová, Nohavová, Nytrová, Opálka, Semelová, Sklenák, Soukup, Zavadil Omluveni: Beznoska, Holeček, Chalánková, Kaňkovský, Kasal, Pastuchová, Pecková, Strnadlová, Volčík (dopolední část) Schůzi výboru zahájil v 9.10 hod. v budově České správy sociálního zabezpečení, Křížová 25, Praha 5, předseda výboru Jaroslav Zavadil. Poděkoval ústřednímu řediteli profesoru Vilému Kahounovi za přijetí. S úvodní prezentací vystoupil ředitel ČSSZ V. Kahoun, seznámil poslance s agendou správy sociálního zabezpečení. Výběr pojistného je ve výši 370 mld. Kč s minimálními náklady. Česká správa provádí důchodové pojištění, nemocenské pojištění, exekuce, lékařskou posudkovou činnost a kontrolní činnost. Má přibližně 8,5 miliónů klientů, 4,2 miliónů pojištěnců. Počet důchodců je 2,86 miliónů. Česká správa vyplácí přibližně 3,5 miliónů důchodů, z toho 2,3 starobních, počet zaměstnavatelů s kterými Česká správa komunikuje je 269 734. Významně se podařilo zkrátit v letech 2010 – 2013 správní lhůty. Starobní důchody jsou dnes vyřizovány prakticky do 30 dnů, invalidní důchody pak přibližně do 60 dnů. Česká správa spravuje tzv. aktuální konta pojištěnců, což zrychluje významně proces rozhodování. Zajišťuje tak stabilní datovou základnu pro rozhodovací procesy, což vede ke zvyšování rychlosti v rozhodování. Česká správa trpí nárůstem agend v důsledku některých legislativních aktivit (např. odškodňovací tituly). V oblasti nemocenského pojištění je vypláceno 2,5 miliónů dávek, z toho dávky v nemoci připadá 1,6 miliónů. 90 % dávek nemocenského pojištění je zpracováno ve lhůtě 10 dní. 99,98 % je zpracováno v zákonné lhůtě 30 dnů. Nemocenské pojištění zpracovává 2,5 miliónů dávek. Mezi přednosti nemocenského pojištění patří dobře zavedený systém vzdělávání, klientský přístup a vysoká úroveň kvality a rychlosti v rozhodování. Mezi rizikové body patří např. zákonem stanovená povinnost elektronické komunikace (problematika datových schránek, rozhodně se nenaplnilo, že by každý občan starší 18 let měl datovou schránku). Co se týče výběru pojistného a správu pohledávek, příjmy z pojistného do roku 1993 představovaly 5,5 biliónů Kč. Kumulované pohledávky od roku 1993 pak činí 63,3 miliard, z toho 36 miliard na pojistném, 27,3 miliard na penále. Jde rovněž o velmi stabilizovanou agendu, která
1
má efektivně nastavené procesní výdaje řízení s důrazem na klientský přístup. Problematickou se jeví nadále právní úprava v oblasti OSVČ, dále dopady spojené s pozůstatky zavádění JIM. Lékařská posudková služba patří k důležitým segmentům. Problematický je vysoký počet posudků v nepojistných systémech, vypracovávaných pro potřeby Úřadu práce, čímž klesá výkon krátkodobé posudkové agendy. Co se týče kontrolní činnosti bylo provedeno 114 766 kontrol. Počet kontrolních pracovníků je 707. Kontrolní činnost trpí častými změnami právních předpisů, které kladou vysoké nároky na znalost kontrolujících a vyvolávají potřebu dalších školení. Česká správa svojí agendu zpracovává s přibližně 8 600 zaměstnanci, z toho je 400 lékařů posudkové služby. Průměrný plat České správy je 22 293 Kč, průměrný plat lékaře činí 46 255 Kč. Průměrný plat řadových zaměstnanců je 21 125 Kč. 90 % představují středoškoláci, 10 % vysokoškoláci. Ve srovnání s finančními úřady měsíční plat na České správě je prakticky o 4000 Kč nižší. To vše se samozřejmě odráží na stav u fluktuace, která dosahuje 11 %, částečně způsobená úsporným opatřením, částečně neuspokojivou platovou situací. Provozní nákladovost v České správě je výjimečná, pohybuje se kolem 1,39 % příjmů, převedena na výdajovou stránku pak 1,27 %. Neexistuje levnější instituce než Česká správa sociálního zabezpečení. V závěru byly zmíněny také některé rozvojové projekty, jako elektronická podatelna a výpravna České správy sociálního zabezpečení v návaznosti na systém datových schránek a další. Rozvojové projekty představují alternativní zdroj financování rozvojových potřeb České správy sociálního zabezpečení. Faktem je, že evropské peníze mnohdy přinášejí více problémů a administrativních potíží než výhod. Ke zlepšení klientského přístupu, Česká správa buduje nový E-portál, kde dochází k zpřístupňování on-line informací ke klientům, fungující specializovaná koncepce pro důchodové pojištění, nemocenské pojištění a technickou pomoc. Provádí informativní výpočty důchodů, poradenství ve složitých případech důchodového řízení. Spuštěním E-portálu k 1. 12. 2013 představovalo poměrně významný skok k zlepšení a vybudování internetové samoobsluhy. V rámci E-portálu České správy sociálního zabezpečení se také zavádí nová funkce v podobě 105 interaktivních formulářů. Usiluje se o jednotnou úpravu co do struktury i datovému modelu. Poslanci byli seznámeni se strategickými cíli pro období 2014 až 2020. Mezi hlavní cíle patří zachování stability výkonu agend a racionalizace a zvyšování efektivity. Např. formou zlepšení procesního postavení účastníka řízení ve věci důchodového pojištění, zefektivněním lékařské posudkové služby, zlepšování rychlého rozhodování správních řízení, rozvoj elektronizace 2
agend, což je základní předpoklad pro trvalé snižování manuálních a neautomatických činností, čímž se sníží náklady i čas na zpracování a vyřizování agend. Po výkladu proběhla informace a diskuse k jednotlivým tématům. Diskutovala se například lékařská posudková služba, kde vystoupil ředitel Kaplan. Posudková služba se opírá o nálezy praktických lékařů. Ze strany poslankyně Maxové byl dotaz na sledování výkonu. Z další diskuse vyplynulo, že například klient může kdykoliv žádat o přezkoumání, což pochopitelně zvyšuje náklady, prodlužuje řízení. Poslanec Opálka upozornil, že ČSSZ je organizací, která vymyslela rodné číslo a jde o organizaci, která velmi dobře funguje. Sám zde byl na jednotýdenní stáži. Upozornil rovněž na některé anomálie, jako například Ministerstvo financí vybírá své pojistné ve výši půl miliardy a ČSSZ realizuje výplatu dávek. V další fázi se řešilo kolik klientů je vlastně ve druhém pilíři a jestli ČSSZ má možnost tuto skutečnost nějakým způsobem zjistit. Informace z Ministerstva financí se pohybují kolem 83 tisíc evidovaných, nicméně toto číslo nemusí být úplně přesné. Poslankyně Nytrová pochválila z vlastní dobré zkušenosti klientský přístup ČSSZ jak k zaměstnavatelům, zaměstnancům, tak i OSVČ. Na závěr bylo přijato usnesení č. 42, ve kterém se oceňují výsledky ČSSZ dosažené i v obtížné ekonomické situaci. Dále se vyslovuje žádost na ministryni práce a sociálních věcí, aby pokryla věcné výdaje v roce 2014 na informační a komunikační technologie a aby zajistila dostatečné rozpočtové prostředky pro rok 2015 a aby ČCSZ mohla koncepčně a kontinuálně přistupovat k řešení svých dlouhodobých úkolů. Usnesení výboru bylo přijato, 12 poslanců pro, všichni přítomní. O usnesení hlasovali poslanci: Adamová, Aulická Jírovcová, Hnyková, Kailová, Maxová, Nohavová, Nytrová, Opálka, Semelová, Sklenák, Soukup, Zavadil. Jednání výboru pokračovalo ve 14.00 hodin. Jako první předseda navrhl následující změny programu. Stávající bod 5: Aktuální situace na Úřadu práce ČR, dle usnesení VSP č. 14, doporučil předseda vyřadit a nahradit bodem Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk č. 175. Dále doporučil rozšířit pořad schůze o schválení zahraničních aktivit. Pro změnu programu se vyslovilo 16 poslanců, návrh byl přijat nutnou třípětinovou většinou všech členů výboru.
3
Prvním odpoledním projednávaným bodem byla Kontrola plnění usnesení VSP. Předseda výboru Jaroslav Zavadil odkázal všechny na písemný materiál a doporučil tuto kontrolu vzít na vědomí. Pro usnesení č. 43 se vylovilo 16 poslanců, návrh byl přijat. O usnesení hlasovali poslanci: Hnyková, Chalánková, Adamová, Soukup, Volčík, Maxová, Nytrová, Zavadil, Opálka, Kaňkovský, Soukup, Kailová, Strnadlová, Nohavová, Aulická Jírovcová, Beznoska. Dalším projednávaným bodem byl Státní závěrečný účet, který za MPSV odůvodnil náměstek ministryně pro ekonomiku Mgr. Martin Kučera. Za MPSV byl dále přítomen Ing. Štefan Duháň, vrchní ředitel ekonomické sekce a ředitel Myšička. Poslanci byli seznámeni s řadou údajů, které obsahuje kapitola 313 – MPSV. Mimo jiné se souhrnnou výší příjmů 370 miliard a souhrnnými výdaji, které jsou ve výši 509 miliard. Průměrný důchod v současné době se pohybuje kolem 10 600,- Kč. Dále následoval podrobný výčet jednotlivých specifických ukazatelů, jako je nemocenská, dávky státní sociální podpory a další. Jako velmi zajímavé se ukázaly výdaje na poštovní služby, které dosahují 163 milionů korun. Zpravodajem k tomuto bodu byl poslanec Adolf Beznoska, který uvedl, že by bylo vhodné zvláště se zaměřit spíše na výdajovou stránku. Je zde určitý problém s Fondem dalšího vzdělávání. Rovněž upozornil na to, že je obtížné sestavovat skóre u závěrečného účtu vládě, která ho ani nesestavila, ani s ním nehospodařila. Hlavní výdaje jsou realizovány sociálními transfery a zde nejvíce výplatou důchodů. Upozornil na definici důchodového účtu, který se v současné době pohybuje na 50 mld. Zpravodaj se zmínil tématu druhého pilíře, který by alespoň částečně přinesl odpovědnost klientům za své budoucí sociální zabezpečení. 37,8 mld. korun bylo vyplaceno na dávky státní sociální podpory. Na grafickém vyjádření poklesu výdajových stránek dokumentoval, že některá opatření z minulých vlád byla správná a přinesla efekt. Domnívá se, že není dobré provádět časté změny především na důchodové reformě. Poslanec Beznoska rovněž upozornil na svůj dotaz ve Sněmovně na premiéra k Aktivní politice zaměstnanosti, jaké konkrétní projekty a v jaké výši byly už vytvořeny pro APZ, aby docházelo ke snižování nezaměstnanosti. Tímto zároveň požádal předsedu, aby vyžádal od ministryně práce a sociálních věcí odpověď na tuto otázku. Zmínil se o problematice Fondu dalšího vzdělávání, ve kterém podle jeho názoru docházelo k nehospodárnému využívání prostředků. Další prosbu vznesl na předsedu, zda by se mohl dotázat MPSV v souvislosti s přípravou výběrových řízení na IT technologie. Rád by se dotázal, kdy budou známy detailní podmínky pro zadávání výběrového řízení, v jakých termínech, jaká bude doba na implementaci tohoto systému a jaká bude maximální suma a limity pro zadané výběrové řízení. 4
Předseda Zavadil uvedl, že APZ je možná důležitá, nicméně bez participace zaměstnavatelů a bez investic není plně účinná. Co se týče důchodů, se předseda domnívá, že bude třeba udělat si určitý vnitřní seminář v rámci výboru, především k druhému pilíři, neboť je zde mnoho mýtů a nejasností. Dále vystoupil poslanec Opálka, především se dotkl problému neuhrazeného pojistného (strana 6 až 7). Jde o 63 miliard. Chce se zeptat, za jaké období je těchto 63 mld. Nedobytné pohledávky se pohybují kolem 26 mld. Enormní nárůst je v úniku zaměstnavatelů k náhradnímu plnění, místo odebrání produktů. Dále uvedl, že dá návrh na usnesení, aby byl výbor informován o rozpočtových opatřeních, které jdou přes rozpočtový výbor, neboť díky tomu je velký rozdíl mezi schválenými příjmy a příjmy, které se schvalují v SZÚ. Nárůst výdajů na důchodový účet je rovněž zajímavý k interpretaci. Vyplývá, že reálná hodnota důchodu klesla. Je dobré se dívat na deficit důchodového účtu, ale je třeba podrobně analyzovat, jak se v něm projevilo zastropování, předčasné důchody a další úpravy. Je třeba mluvit o skutečnosti, kdy v řadě případů OSVČ užívá schwarzsystému a představuje budoucí hrozbu v podobě nárazu na sociální pomoc a na hmotnou nouzi. Vážný je rovněž o značný nárůst dávek pěstounské péče. Poslankyně Chalánková uvedla, že zde jde o nárůst 200 % z oblasti pěstounské péče. Upozornila, že by bylo vhodné upozornit MPSV na vyhodnocení úspěšnosti náhradní pěstounské péče. Dále vystoupil náměstek Kučera, který uvedl, že především v oblasti dávek v hmotné nouzi dochází ke zneužívání. Je snaha, aby se zintenzivnila kontrolní činnost, která by zamezila zneužívání. Pokud dojde k nárůstu pracovníků na Úřadech práce je reálné tuto záležitost dořešit. K žádosti o bližší informaci na dávky na pěstounskou péči se vyslovila i Marta Semelová. Poslanec Sklenák se ohradil proti informacím, že neúčast ve druhém pilíři byla způsobena negativní kampaní. Faktem je, že zde již existoval třetí pilíř, který je velmi podobný druhému pilíři. U nákladů na pěstounskou péči se dotázal, zda je nárůst těchto výdajů, naopak na druhé straně kompenzované snížením výdajů v oblasti náhradní péče. Náměstek Marek připustil, že dávky v pěstounské péči nejsou kompenzovány snížením výdajů na ústavní péči. Ředitel Myšička uvedl, že bývalé usnesení o informování o rozpočtových opatření MPSV dodržuje, pouze loňský rok nebylo žádné rozpočtové opatření. Na závěr předložil poslanec Adolf Beznoska návrh usnesení č. 44, pro které hlasovalo 16 poslanců, návrh byl přijat. O usnesení hlasovali poslanci: Hnyková, Chalánková, Adamová, Soukup, Volčík, Maxová, Nytrová, Zavadil, Opálka. Kaňkovský, Kailová, Strnadlová, Nohavová, Aulická Jírovcová, Beznoska, Strnadlová. 5
Dalším bodem byl vládní návrh zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, tisk 82. Za MPSV návrh odůvodnila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Zákon představuje alternativu k mateřským školám, kterých je nedostatek. Návrh má pomoci rodičům, kteří se chtějí vrátit do zaměstnání, ať z kariérních, či z ekonomických důvodů. Jako zpravodajka vystoupila poslankyně Hana Aulická Jírovcová. V prvním čtení zákon prošel 21. března 2014. Zákon vychází z programového prohlášení tehdejší vlády. Návrh předpokládá péči o dítě od jednoho roku do předškolního věku. Faktem je, že v současné době již doznívá vliv baby boomu, populační křivka stagnuje, nebo spíše klesá. Mateřské školky z 98% uspokojují žádosti. Problémem vzniku nových mateřských škol jsou například i poměrně vysoké hygienické standardy, zde by bylo možné diskutovat o jejich snížení a zreálnění. Výtky k zákonům ze strany zpravodaje byly především k chybějícímu předškolnímu vzdělávání, věkové rozmezí pro děti od jednoho roku do předškolního věku. V závěru vyslovila obavu, že přijetím tohoto zákona se nastartuje možnost vzniku dětských skupin jako levnější náhrady za mateřské školky. V obecné rozpravě vystoupila poslankyně Marta Semelová, která vyslovila své výhrady k zákonu. Nepopírá nutnost pomoci rodičům, je třeba ovšem mít v prvé řadě na zřeteli zájem dítěte. Mělo by se spíš rozvíjet například vytvářením jeslí, které z tisíce zařízení klesly na 40. Uvedla, že se rozjelo hodně problémů, například řečové vady atd. Uvedla dále, že stravovací režim v mateřských školkách je většinou vyvážený. Systém balíčků není šťastný. Domnívá se, že by se nemělo ustupovat od kvalitní výchovy dětí k pouhému „hlídání“. Dále vystoupila poslankyně Nohavová s kritikou předkládaného zákona. Především se dotazuje, proč se tato záležitost musí řešit zákonem. Chybí jeslová zařízení. Touto cestou by se měla vydat i úvaha MPSV, nikoliv vytvářet dětské skupiny. Doporučuje omezit horní hranici, doporučuje alespoň do čtvrtého roku, i když ideální by bylo do tří let. Dále doporučuje zcela neziskový princip služeb v dětské skupině. Poslankyně Chalánková vystoupila s připomínkou, že v EU právě většina matek pracuje na částečný úvazek. Je tedy situace obtížně srovnatelná s ČR. V případě částečných úvazků nelze ani předpokládat, že by dítě bylo celý týden v péči dětské skupiny a neměly by být v dětské skupině více než 4 děti. Poslanec Beznoska vystoupil naopak s kritikou původních jeslových zařízení, které mnohdy nedávaly kvalitní službu. Dále po hlasování výborem vystoupila paní Saidlová, místopředsedkyně Českého odborového svazu. 6
Poslankyně Maxová upozornila, že absence vzdělávání v dětských skupinách rozhodně není, neboť plán vzdělávání pro dětské skupiny vychází z návrhu pro předškolní vzdělávání. Problémem je, že nabídka institucionálních zařízení je od 3 +. Mateřské školky jsou v zásadě vymírající. Bohužel, je jich málo a pozice starostů je velmi těžká. Při vlastních průzkumech zjistila, že řada mateřských škol je zcela naplněna. Poslankyně Kailová vystoupila rovněž s podporou zákona. Jednak se domnívá, že dostatek dětí neubývá a navíc návrh zákona představuje určité pro rodinné opatření. Dětská skupina představuje alternativu, navíc vede k socializaci dětí. U dětí mladších tří let určitě nejde o chybnou volbu. Navíc dětské skupiny vznikají nyní živelně, bez jakéhokoliv právního rámce. Po souhlase výboru vystoupila Lenka Kohoutová, za Asociaci veřejně prospěšných společností. Upozornila na § 3, kde není umožněno, aby založil dětskou skupinu spolek. Upozornila na situaci dětí postižených, ne všechny se hodí do speciálních školek. Sporná je rovněž povinnost očkování. Čím více je dítě postižené, tím méně je vhodné širší očkování. Je třeba vytvářet rodinné alternativy. Dětská skupina je rozhodně dobrý projekt. V případě zdravotně postižených mnohdy řešící velmi složité sociální situace. V případě péče o postižené děti může mít dětská skupina i odlehčování funkci pro rodiče, odlehčovací služby obecně chybí. Poslankyně Hnyková vystoupila s obavou, aby se z alternativy nestala hlavní náplň. Nezpochybňuje úlohu dětské skupiny, jen má obavu, aby nevytlačila vzdělávací mateřské školky, které jsou kvalitní. Poslanec Sklenák vystoupil s úvahou, že pokud stát není schopen zajistit dostatek mateřských škol, musí se smířit s řekněme nižší kvalitou v podobě dětských skupin. Dále schůzi řídil z pověření předsedy výboru Miroslav Opálka. Dále se stanoviskem MŠMT vystoupila vrchní ředitelka sekce legislativy a práva Mgr. Pavla Katzová, která vnímá dětskou skupinu jako alternativu. Vítá tuto úpravu jak pro oblast, kde dosud nebyla žádná regulace kromě živnostenského zákona. Nicméně má výhrady k absenci předškolního vzdělávání, souhlasí s Martou Semelovou v tím, že stát musí zajistit rovnou startovací čáru. Věková hranice by měla být snížena na tři maximálně na 4 roky. Zásadní výhrada MŠMT směřuje k věkovému rozsahu využívání dětské skupiny. Po odhlasování vystoupil pan Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb, který vystoupil s prezentací názorů zaměstnavatelů. Mezi zaměstnavateli je obecně názor, že funkce dětské skupiny je komplementární, nikoliv konkurenční k mateřským školám. 90% obcí v ČR je do dvou tisíc obyvatel. Souhlasí s tím, že rodiče mají prvořadou zodpovědnost, ovšem statistika návštěvnosti dětí u zubaře, u logopeda je velmi rozdílná. Upozornila na klesající úroveň vzdělání v 7
ČR. V tomto smyslu změnit předškolní vzdělávání za pouhé hlídání je nezodpovědné. Zásadně nesouhlasí s likvidací očkování, objevuje se řada nových nemocí. Poslanec Opálka upozornil, že návrh zákona řeší určitý segment na pracovním trhu. Spíše lépe placené, možná i vrcholové manažery, kteří řeší svojí situaci. Těžko budou skládat dětské skupiny supermarkety. Poslankyně Maxová upozornila na některé příklady například z Libereckého kraje, kde dětské skupiny pomáhají některým ženám vrátit se do práce a vylepšit sociální situaci v rodině, což má i do budoucna na celou rodinu lepší dopad. Poslanec Kaňkovský upozornil na velmi rozdílnou situaci v některých regionech. Domnívá se, že dětské skupiny můžou pružně reagovat na některá lokální specifika. Domnívá se, že je třeba započít i diskusi s MZ o snižování některých hygienických standardů, které především na malých obcích jsou velkým problémem, kde například starosta řeší umístění tří až čtyř dětí. Může jít mnohdy o problém neřešitelný vzhledem k vysokým hygienickým standardům. Dále vystoupila poslankyně Kolářová, která upozornila, že obce dostávají příspěvky. Je pro ně volbou, zda se vzdají tohoto příspěvku a založí dětskou skupinu, nebo zda získají příspěvek. V závěru obecné rozpravy vystoupila zpravodajka bodu Hana Aulická Jírovcová, která uvedla, že rozprava byla opravdu velmi rozsáhlá. Faktem je, že zaměstnané matky obvykle odcházejí obvykle po dvou letech mateřské do práce. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová uvedla, že hlídání dětí dnes existuje v živnostenském zákoně a pokud nebude upraveno zákonem o dětské skupině, půjde dále podle této úpravy. Je také pro to, aby stát garantoval místa v školských zařízeních a na jeslovských zařízeních bohužel k tomuto vede ještě zřejmě dlouhá cesta. Předseda výboru Jaroslav Zavadil otevřel podrobnou rozpravu. Jako první se přihlásila poslankyně Kolářová, která rozšiřuje mezi možné poskytovatele i spolky. Poslankyně Chalánková prosila odděleně hlasování bodů 1., 2. a 5. ze svého pozměňovacího návrhu, který předložila písemně. Poslanec Soukup upozornil, že přichází s pozměňovacím návrhem, který je pouze korekcí věkového rozpětí dětí. Poslankyně Nohavová nechává hlasovat zvlášť bod 1, bod 2 a 4 dohromady, neboť spolu souvisí. Zvlášť pak o bodu 5. Poslankyně Semelová se přihlásila ke svému písemně poskytnutému pozměňovacímu návrhu.
8
S názorem na tyto pozměňovací návrhy vystoupil náměstek Šimerka. Upozornil, že MPSV není připraveno na významnou změnu v návrhu. V podrobné rozpravě navrhla poslankyně Aulická hlasovat nejprve o návrhu poslankyně Semelové. Náměstek Šimerka uvedl, že ke všem návrhům, které se týkají věkového rozpětí, bude mít negativní stanovisko. K dalším návrhům poslankyně Semelové bude mít negativní. Zpravodajka vyslovila kladné stanovisko k hlasování 1., 2. bodu poslankyně Semelové se vyslovilo 5 poslanců pro, 9 proti, 2 se zdrželi, návrh neprošel. Dalším návrhem byl bod 3. poslankyně Semelové, předkladatel negativní, zpravodaj kladné stanovisko. Pro 5 poslanců, 9 proti, 2 se zdrželi. Návrh nebyl přijat. Dalším byl bod 4. Zpravodaj ano, předkladatel ne, 5 poslanců pro, 8 proti, 3 se zdrželi. Návrh nebyl přijat. Dalším hlasovaným návrhem byl návrh poslankyně Chalánkové, pro bod jedna, to je nahrazení jednoho roku dvěma lety od dvou let dítěte. Stanovisko předkladatele negativní, stanovisko zpravodaje neutrální, 3 poslanci pro, 8 proti, 7 se zdrželo. Návrh nebyl přijat. Dále bylo hlasováno o omezení velikosti skupiny do nejvýše 4 dětí. Záporné stanovisko předkladatele, neutrální stanovisko zpravodaje, 3 poslanci pro, 4 proti, 10 se zdrželo. Návrh nebyl přijat. Pro bod 5., variantu jedna, se vyslovilo po negativním stanovisku předkladatele a neutrálním stanovisku zpravodaje, 2 poslanci pro, 5 proti, 9 se zdrželo. Návrh nebyl přijat. Pro variantu 2 po negativním stanovisku předkladatele, neutrálním stanovisku zpravodaje, 2 poslanci pro, 4 proti, 10 se zdrželo. Návrh nebyl přijat. Dalším pozměňovacím návrhem byl návrh poslankyně Nohavové, část první, se týkala omezení rozpětí pro dětskou skupinu od jednoho do čtyř let, zpravodaj souhlasné stanovisko, předkladatel negativní stanovisko, 5 poslanců, 9 proti, 2 se zdrželi. Návrh nebyl přijat. Dále bylo hlasováno dohromady body 2, 3 a 4 návrhu poslankyně Nohavové v bodě o neziskovém principu, předkladatel neutrální stanovisko, zpravodaj kladné, pro 6 poslanců, proti 3, zdrželo se 7, návrh nebyl přijat. Pro změnu účinnosti, bod 5 se vyslovilo po negativním stanovisko předkladatele a kladném zpravodaje se vyslovili 4 poslanci pro, 9 proti, 3 se zdrželi. Pro návrh poslance Soukupa, vymezení účinnosti od jednoho do pěti let, po kladném stanovisku zpravodaje, negativním stanovisku předkladatele, se 6 poslanců vyslovilo pro, 5 proti, 5 se zdrželo, návrh nebyl přijat. 9
Na závěr se hlasovalo o návrhu poslankyně Kolářové, který po neutrálním stanovisku zpravodaje a kladném předkladatele byl přijat 9 hlasy, 7 poslanců se zdrželo. Na závěr se dotázal předseda výboru proč byla tak rozdílná stanoviska obou ministerstev, Ředitelka Katzová vysvětlila, že nejsou proti samotnému zákonu, ale nedošlo ke shodě u věkového rozpětí na předškolní výchovu. Na závěr bylo předloženo usnesení č. 45, pro které hlasovalo 10 poslanců pro, 4 proti, 2 se zdrželi, návrh byl přijat. O návrhu hlasovali poslanci: Hnyková, Chalánková, Adamová, Beznoska, Soukup, Volčík, Maxová, Nytrová, Zavadil, Opálka, Kaňkovský, Kailová, Strnadlová, Nohavová, Aulická Jírovcová, Semelová. Dalším projednávaným návrhem byl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (sněm. tisk 175). Návrh za ministerstvo odůvodnil náměstek Petr Šimerka. Uvedl, že jde o diskutovaný a kontroverzní návrh, který byl dlouho očekávaný. Úprava předpokládá výplatu na základě růstu cen v jedné třetině. Novela se snaží zmírnit reálné snižování důchodů. Zároveň upozorňuje, že růst cen se nemusí vůbec projevit. Jako zpravodajka vystoupila posl. Nytrová, která doporučila návrh k přijetí. Posl. Opálka upozornil na propad v minulých letech. Upozornil, že připravuje pozměňovací návrh, který by přinesl zastupování po 30ti letech práce. V podrobné rozpravě přednesl posl. Opálka návrh, který podal písemně. Posl. Beznoska tento návrh nedoporučil. Posl. Maxová upozornila, že zastropování bude řešit komise pro důchodovou reformu. Posl. Hnyková naopak slíbila tento návrh podpořit. Předseda J. Zavadil potvrdil, že mezi zákonným a reálným odchodem do důchodu je skutečně 3 – 5 let rozdíl. Před závěrečném hlasování stanovisko zpravodajky nebylo negativní. Náměstek Šimerka upozornil, že stanovení věkové hranice je klíčovou otázkou důchodové reformy, stanovisko je tudíž negativní. Při hlasování o tomto návrhu se 6 poslanců vyslovilo pro, 5 proti, 2 se zdrželi. Návrh nebyl přijat. Bylo předneseno usnesení č. 46, ve kterém se doporučuje schválení tohoto zákona. Pro zákon se vyslovilo 12 poslanců pro, jeden se zdržel, návrh byl přijat. O usnesení hlasovali poslanci: Nytrová, Aulická, Nohavová, Semelová, Strnadlová, Kailová, Opálka, Zavadil, Maxová, Soukup, Beznoska, Chalánková, Hnyková.
10
Dalším projednávaným bodem bylo Sdělení předsedy. Předseda výboru upozornil na písemný materiál, který byl k tomuto bodu rozdán. Zejména o konferenci „Jak zlepšit život důchodců v ČR“, která se bude konat 16. 6. 2014. Dále přednesl návrh usnesení, ve kterém se žádá ministryně práce a sociálních věcí, aby zadala VÚPSV zpracování studie, která by se zabývala problematikou poskytování sociálních a zdravotních služeb. Pro usnesení č. 47 se vyslovilo 13 poslanců, návrh byl přijat. O usnesení hlasovali poslanci: Hnyková, Chalánková, Beznoska, Soukup, Maxová, Nytrová, Zavadil, Opálka, Kailová, Strnadlová, Semelová, Nohavová, Aulická. Dále byl otevřen bod Různé. V tomto bodě posl. Beznoska informoval poslance o svojí rezignaci na funkci předsedy podvýboru pro pracovní legislativu, zaměstnanost a činnost Úřadu práce. Pro jeho rezignaci v usnesení č. 48 se vyslovilo 13 poslanců. Návrh byl přijat. O usnesení hlasovali poslanci: Nytrová, Aulická, Nohavová, Semelová, Strnadlová, Kailová, Opálka, Zavadil, Maxová, Soukup, Beznoska, Chalánková, Hnyková. Dále předseda výboru doporučil zvolit novým předsedou tohoto podvýboru poslance Zdeňka Soukupa. Pro návrh se vyslovilo 13 poslanců. O usnesení č. 49 hlasovali poslanci: Hnyková, Chalánková, Beznoska, Soukup, Maxová, Nytrová, Zavadil, Opálka, Kailová, Strnadlová, Semelová, Nohavová, Aulická. Dále bylo doporučeno poslancům, aby se dohlásili do jednotlivých podvýborů. Do podvýboru pro pracovní legislativu se nahlásila poslankyně Hnyková, do podvýboru pro nepojistné systémy a zdravotně postižené se nahlásila poslankyně Semelová. Pro usnesení č. 50 se vyslovilo 13 poslanců, návrh byl přijat. O usnesení hlasovali poslanci: Hnyková, Chalánková, Beznoska, Soukup, Maxová, Nytrová, Zavadil, Opálka, Kailová, Strnadlová, Semelová, Nohavová, Aulická. V bodě Různé vystoupila posl. Hnyková, která informovala o jednání podvýboru pro nepojistné systémy, který se zabýval otázkou financování sociálních služeb z krajských rozpočtů. Doporučila, že pokud by bylo stanoveno procento, kolik musí kraje dávat do sociálních služeb tak, aby byla stanovena i spodní hranice, či minimální procentuální částka. Sociální služby jsou nerovnoměrně rozděleny, s tím by mělo počítat i financování, neboť některá zařízení sociálních služeb mají širší než pouze krajský rozměr. Připomínkování metodiky má být do 30. května. Měla by být vytvořena metodika ministerstva směrem ke krajům a dále metodika krajů k jednotlivým zařízením. Upozornila dále, že by téma mělo být projednáno pravděpodobně i na výboru. Dalším tématem bylo i řešení komory pracovníků sociálních služeb a vůbec řešení dalšího profesního vzdělávání sociálních pracovníků a jejich kvalifikačních předpokladů. 11
Posl. Soukup požádal, aby přítomen prezident Horecký informoval o jednání na MPSV. Prezident Horecký po souhlase výboru informoval poslance, že metodika neexistuje. MPSV neslibuje nějak podrobnou metodiku, ale pouze v obecné rovině s tím, že kraje si budou dělat své metodiky. Systém dotací je ohrožen vzhledem za harmonogram, který je stanoven. Není vyřešen konflikt s veřejnou podporou. Situace je tak závažná, že předseda výboru rozhodl, že výbor bude svolán v červnu. Posl. Semelová vznesla otázku k problému s průkazkami ZTP/P pro autistické děti. Posl. Hnyková upozornila, že by žádala stanovisko od ministryně Marksové. Posl. Opálka doporučil přikázat podvýboru informaci od MPSV o dětském autismu. Posl. Zavadil doporučil, aby se v podvýboru pro Úřad práce přikázala otázka náhradního plnění. Na základě této diskuse bylo v usnesení č. 51 doporučeno podvýboru pro nepojistné systémy, aby podvýbor předsedkyně podvýboru posl. Hnykové projednal otázku průkazů ZTP/P pro autistické děti. Pro usnesení se vyslovilo 13 poslanců, návrh byl přijat. O usnesení hlasovali poslanci: Hnyková, Chalánková, Beznoska, Soukup, Maxová, Nytrová, Zavadil, Opálka, Kailová, Strnadlová, Semelová, Nohavová, Aulická. Pro úkol pro podvýbor pro zaměstnanost, Úřad práce se v usnesení č. 52 vyslovilo 11 poslanců, návrh byl přijat. O usnesení hlasovali poslanci: Hnyková, Chalánková, Beznoska, Soukup, Maxová, Nytrová, Zavadil, Opálka, Kailová, Strnadlová, Semelová, Nohavová, Aulická. V usnesení č. 53 bylo doporučeno podvýboru pro zaměstnanost, aby projednal aktuální informaci o Úřadu práce. Pro toto usnesení se vyslovilo 13 poslanců, návrh byl přijat. O usnesení hlasovali poslanci: Hnyková, Chalánková, Beznoska, Soukup, Maxová, Nytrová, Zavadil, Opálka, Kailová, Strnadlová, Semelová, Nohavová, Aulická. Dále vystoupila posl. Aulická s prosbou o záštitu výboru nad seminář na téma „Druhá tvář dětských domovů“, bylo doporučeno, aby se zúčastnili zástupci OSPOD, MPSV, dětských domovů. Termín se předpokládá v září. Konference by probíhala mimo Poslaneckou sněmovnu. Pro podporu usnesení č. 54 se vyslovilo 11 poslanců, 2 se zdrželi, návrh byl přijat. O usnesení hlasovali poslanci: Hnyková, Chalánková, Beznoska, Soukup, Maxová, Nytrová, Zavadil, Opálka, Kailová, Strnadlová, Semelová, Nohavová, Aulická. Dále se otevřela otázka výjezdního zasedání, kde vystoupili poslanci: Hnyková, Nytrová, Opálka. V podstatě bylo dohodnuto, že v červnu se rozhodne, který ze dvou krajů, zda za Liberecký, či Moravskoslezský bude vybrán pro organizování výjezdního zasedání výboru. Dalším projednávaným bodem bylo schválení zahraničních aktivit VSP, vyslání na Island. Navrženi byli poslanci: J. Zavadil, G. Pecková, M. Opálka, J. Pastuchová, jako náhradníci byli 12
stanoveni poslanci: V. Kaňkovský, M. Semelová, Z. Kailová, A. Beznoska. Pro usnesení č. 55 se vyslovilo 13 poslanců, návrh byl přijat. O usnesení hlasovali poslanci: Hnyková, Chalánková, Beznoska, Soukup, Maxová, Nytrová, Zavadil, Opálka, Kailová, Strnadlová, Semelová, Nohavová, Aulická. V bodě Návrh termínu a pořadu 8. schůze výboru bylo stanoveno, že další schůze proběhne 12. 6. 2014 od 13.30 hod. s tím, že bodem programu „Problematika převodu financování sociálních služeb na kraje“ a dále bude zařazen tisk, který má výbor k projednání ve 2. čtení. Podle posl. Opálky mělo by se jednat o tisk o sociálním zabezpečení. Bylo doporučeno, že tento tisk může být doplněn volně a postoupen ke schválení na schůzi výboru. Další body Sdělení předsedy, Různé budou obligátně vyznačeny. Pro pozvánku se vyslovilo 11 poslanců. Návrh byl přijat. Na dotaz, kdy se očekává schůze Sněmovny, předseda Zavadil uvedl, že pravděpodobně v druhé polovině měsíce července. Schůze výboru byla zakončena v 18.30 hodin.
Zaznamenal: Antonín Papoušek
Jana Hnyková, v. r .
Jaroslav Zavadil, v. r.
ověřovatelka výboru
předseda výboru
13