Zápis ze 44. schůze výboru pro sociální politiku a zdravotnictví konané dne 21. března, 3. dubna 2001
Schůzi výboru zahájil dne 21. března t.r. v 10.10 hod. předseda výboru Zdeněk Škromach. Prvním projednávaným bodem byl Zdravotně pojistný plán Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR na rok 2001 - sněm. tisk 845 a Hodnocení jednotlivých zdravotních pojistných plánů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven - jako součást tisku 845. Návrh odůvodnil za ministerstvo zdravotnictví náměstek Hlaváček, který upozornil na problematičnost projednávání pojistného plánu s časovým odstupem již v rozpočtovém roce. Je třeba se dívat na návrh pojistného plánu jako na záležitosti přes půl roku starou. Především pokládá pojistný plán za podhodnocený, který vychází z předpokládaného vysokého poklesu pojištěnců. Dosavadní poznatky nenasvědčují o dramatických změnách. Nám. Hlaváček se domnívá, že příjmy pojišťovny je možno vidět optimisticky a lze předpokládat i jejich překročení. Rovněž se předpokládá překročení výdajové stránky. Nám. Hlaváček se vyjádřil i k dalším diskutovaným otázkám ohledně zdravotní pojišťovny, jako je vytváření fondu prevence a záměr VZP pokračovat v aktivitách směřujících k preventivní péči. Nám. Hlaváček se dále vyjádřil k smluvní politice VZP, která do jisté míry respektuje dostupnost zdravotní péče. VZP jde cestou zdokonalování aplikací informačního systému. V závěru uvedl, že zdravotně pojistný plán je formálně sestaven správně, respektuje ve výdajové stránce vyhlášku ministerstva. V neposlední řadě je třeba i zmínit negativní dopad rámcových smluv ve zdravotně pojistných plánech. Zpravodaj výboru posl. David potvrdil, že zdravotně pojistný plán je formálně vypracován správně. Potvrdil skutečnost, že pojistný plán se v současné době ve světle nových poznatků, kdy je zřejmá nižší nezaměstnanost, než bylo v pojistném plánu předpokládáno, je v řadě souvislostí příznivější, v řadě souvislostí zase méně příznivá. Navrhl v závěru schválit pojistný plán. V obecné rozpravě vystoupila posl. Jirousová, která vyzdvihla skutečnost, že VZP se snaží přiblížit pojistný plán realitě. Upozornila na přílišný pesimismus k příjmové části. Posl. Fischerová zdůraznila nutnost ze zákona, která předpokládá
2
projednání pojistného plánu společně s návrhem státního rozpočtu na příslušný rok. Dokument vypracovaný v říjnu minulého roku nemůže odpovídat skutečnému stavu věcí. Rovněž se dotázala jak se staví předkladatel k naplnění rezervního fondu. V rozpravě dále vystoupila Jiřina Musílková, ředitelka VZP. Upozornila i na nepoměr hrazení péče. VZP za ústavní péči platí o 30 % více na jednoho pojištěnce než zaměstnanecké pojišťovny, za léky pak o 10 % více a v domácí péči navazující na ústavní péči dokonce 3x více na jednoho pojištěnce než ostatní zaměstnanecké pojišťovny. V závěru se ředitelka Musílková vyjádřila ke statistickému sledování lůžek v zemích Evropské unie,kde není jednotná koncepce. Např. anglosaský model vychází asi z 6,7 akutních lůžek na 100 000 obyvatel. Německo má na stejný počet obyvatel 10 akutních lůžek. Je zřejmé, že naše země se blíží spíše německému modelu. Posl. Fischerová dále zmínila, že byly zvýšené pojistné za státní pojištěnce, což do celého systému přineslo 1,6 mld. Kč. Jakým způsobem budou využity pro dosažení bilanční rovnováhy? Dále se táže jak se VZP vyrovná s nekalou soutěží v podobě odsávání lukrativních pojištěnců od VZP. Dále se dotázala, zda bude naplněn legislativní plán vlády a bude předložen nový zákon o veřejném zdravotním pojištění a pokud ano, tak kdy. Nám. Hlaváček celkově upozornil, že čísla v pojistném plánu nelze brát jako dogma. Je třeba spíše vnímat cíle a tendence. Dále uvedl, že prostředky, které získávají zdravotní pojišťovny převzetím jejich pohledávek po lhůtě splatnosti konsolidační bankou, jsou podle usnesení vlády využity na úhradu závazků po lhůtě splatnosti. Se zmíněnou
nekalou soutěží se státní správě vypořádat dosud
nepodařilo. K vytváření sítě upozornil na problematičnost celého procesu, který je ovlivňován chováním zdravotnických zařízení a pacientů. V oblasti rezervního fondu Ministerstvo financí i zdravotnictví ustoupilo od požadavků, aby rezervní fond byl v r. 2001 naplněn v plné výši. Dále vystoupil posl. Krása, který upozornil, že v novém legislativním plánu není obsažen zákon o veřejném zdravotním pojištění. Poslanec Cabrnoch vyslovil výhradu k snaze jakkoli ovlivňovat odliv pojištěnců z VZP. Pokládá toto z pozice poslance Parlamentu ČR za nepřijatelné. Poslankyně Emmerová se vyjádřila k vystoupení jednotlivých poslanců. Zdůraznila, že poměrná vyjádření akutních lůžek pokládá za ošidné. K rezervnímu fondu uvedla, že by rozhodně neměl být naplňován na úkor hrazení poskytnuté zdravotní péče.
3
Dále vystoupila s faktickou poznámkou posl. Fischerová, která uvedla, že nemá nic proti přesunu pojištěnců, jedná-li se o svobodnou volbu. Spíše se vyjádřila k formě různých úplatků, které dostávají lékaři za to, že přemluví, aby pojištěnec šel do určité zdravotní pojišťovny. Posl. Müllerová vyslovila pochybnosti k návrhu počtu pracovníků ve VZP. V další rozpravě vystoupila posl. Fischerová, která upozornila na špatně nastavené přerozdělení v systému. Posl. Krása upozornil, že systém je dlouhodobě v deficitu nebo alespoň jeví znaky dlouhodobého deficitu , což vytváří tlak na další čerpání veřejných prostředků. Posl. Janeček se vyslovil k nerovnoměrné síti. Bohužel současná mapa používaných zdravotnických technologií ukazuje spíše politickou sílu než skutečnou potřebu pacientů. Dále se v rozpravě vyslovil zástupce Svazu pacientů p. Olejár, nesouhlasil se sankcemi za neplacení u pojištěnců, kteří jsou takto poškozováni a odkázal na pořad vysílaný v televizi. Řed. Musílková uvedla, že odvysílaná reportáž v televizi byla klamná. Zákon říká, že pojištěnec má platit pojistné, dokonce říká, že si ho má i sám vypočítat. V závěru rozpravy přednesla posl. Fischerová doplněk k usnesení, ve kterém doporučuje, aby sněmovna schválila zdravotně pojistný plán na r. 2000, dále Poslanecká sněmovna žádá, aby všechny příjmy nad rámec předloženého pojistného plánu VZP přednostně použila na úhradu dlouhodobých závazků po lhůtě splatnosti vůči poskytovatelům zdravotnických služeb. Rozpravu shrnul zpravodaj posl. David, který přednesl návrh usnesení č. 164. Pro návrh o doplnění posl. Fischerové se vyslovilo 7 poslanců, 2 se zdrželi, 10 proti, návrh nebyl přijat. Pro usnesení se vyslovilo 14 poslanců, 4 se zdrželi. O usnesení hlasovali poslanci: David, Fischerová, Volfová, Štrait, Jirousová, Hofman, Boháčková, Čevela, Emmerová, Škromach, Cabrnoch, Talmanová, Svoboda, Hanuš, Müllerová, Janeček, Volák, Krása. Dalším projednávaným bodem byl návrh poslanců R. Čevely a M. Cabrnocha na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů (sněm. tisk 809). Návrh odůvodnil posl. Čevela, který informoval o povinnosti zdravotnického zařízení vést dokumentaci. Zákon se snaží řešit
4
dokumentaci i mimo obvyklá papírová média. Jde o jisté prolomení současné formy a legalizaci. Elektronický sběr dat má samozřejmě i značný význam pro vytváření národních zdravotních registrů, které mohou být velmi užitečné pro různá statistická zpracování atd. Dále upozornil na kladné stanovisko vlády, ve kterém byly doporučeny některé další změny. Zpravodajka posl. Jirousová upozornila, že zdravotnické registry již fungují, nevidí nutnost zřizování koordinačního střediska, řadu úkolů by mohl převzít ÚZIS. Dále navrhla provést obecnou rozpravu a přerušit do 3. 4. 2001 s tím, že by ve večerních hodinách bylo projednání dokončeno. Dále vystoupil ředitel informatiky Ministerstva zdravotnictví Ing. Pech, který upozornil, že vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě vyžaduje velmi přísné podmínky. Posl. Fischerová upozornila, že zřizovací dekret koordinačního střediska byť nebylo zřízeno ze zákona, již existuje, což není zcela akceptovatelné. Posl. Cabrnoch upozornil, že nepokládá za optimální uložit povinnost primárně poskytovat informace na základě uložení vyhláškou. V závěru posl. Škromach doporučil přerušit s tím, že budou pozměňovací návrhy postoupeny výboru a sekretariát zajistí jejich distribuci poslancům i zástupcům ministerstva tak, aby se mohli vyjádřit. Pro tento postup se vyslovilo 18 poslanců, postup byl přijat. V podrobné rozpravě byly předloženy návrhy:
1. K uvozovací větě V uvozovací větě návrhu zákona se za slova „Parlament se usnesl na tomto zákoně“ doplňují slova „České republiky“. (Čevela) K čl. I 2. V uvozovací větě návrhu zákona se slova „zákona č. 149/2000 Sb. a zákona č. 139/2000 Sb.,“ nahrazují slovy „zákona č. 139/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb.,“. (Čevela) 3. K § 67a a 67b § 67a a 67b včetně poznámek pod čarou č. 1) až 8) zní:
5
„§ 67a Zpracováním zdravotních osobních údajů 1) podle tohoto zákona se rozumí zpracování osobních údajů při vedení zdravotnické dokumentace a dalším nakládání s ní a zpracování osobních údajů v Národním zdravotnickém informačním systému (dále jen „NZIS“). § 67b Zdravotnická dokumentace (1) Zdravotnická zařízení jsou povinna vést zdravotnickou dokumentaci. (2) Zdravotnická dokumentace obsahuje: a) osobní údaje pacienta v rozsahu nezbytném pro identifikaci pacienta a zjištění anamnézy, b) informace o onemocnění pacienta, o průběhu a výsledku vyšetření, léčení a o dalších významných okolnostech souvisejících se zdravotním stavem pacienta a s postupem při poskytování zdravotní péče. (3) Všechny samostatné části zdravotnické dokumentace musí obsahovat jednoznačnou identifikaci pacienta, ke kterému se vztahují a zdravotnického zařízení, které je vyhotovilo. (4) Zápis ve zdravotnické dokumentaci musí být veden průkazně, pravdivě a čitelně; je průběžně doplňován a musí být opatřen datem zápisu, identifikací a podpisem osoby, která zápis provedla. Opravy ve zdravotnické dokumentaci se provádí novým zápisem s uvedením dne opravy, identifikací a podpisem osoby, která opravu provedla. Původní záznam musí zůstat čitelný. (5) Zdravotnická dokumentace může být vedena na záznamovém nosiči ve formě textové, grafické nebo audiovizuální. Údaje obsažené ve zdravotnické dokumentaci musí být vedeny v listinné formě nebo elektronické formě. Údaje ze zdravotnické dokumentace lze z listinné formy přepsat do elektronické formy pouze za podmínky, že bude zároveň uchována listinná forma. (6) Zápis zdravotnické dokumentace na paměťové médium výpočetní techniky, který neobsahuje zaručený elektronický podpis, se převede na papírový nosič (tiskovou sestavu), opatří se datem a podpisem osoby, která zápis provedla a zařadí se do zdravotnické dokumentace pacienta. Přitom jednotlivé tiskové sestavy se považují za samostatné části zdravotnické dokumentace. (7) Zápis zdravotnické dokumentace pouze na paměťových nosičích výpočetní techniky lze provádět za podmínek, že a)
všechny samostatné části zdravotnické dokumentace obsahují zaručený elektronický podpis osoby, která zápis provedla, podle zvláštního právního předpisu, 2)
b) bezpečnostní kopie datových souborů jsou prováděny nejméně jednou za pracovní den, c) po uplynutí doby životnosti zápisu je zajištěn opis archivních kopií, d) uložení archivních kopií, které jsou vytvářeny nejméně jedenkrát za rok, je provedeno způsobem znemožňujícím do nich provádět dodatečné zásahy. (8) Při uchovávání archivních kopií dat na paměťových médiích výpočetní techniky
6
musí být zajištěn přístup k datům a jejich čitelnost (použitelnost) nejméně po dobu, která je předepsána pro archivaci zdravotnické dokumentace. (9) Přístup a ochrana údajů zdravotnické dokumentace se řídí zvláštním právním předpisem.3) (10) Do zdravotnické dokumentace mohou nahlížet, a to v rozsahu nezbytně nutném pro splnění konkrétního úkolu v rozsahu své kompetence a) lékaři, zdravotní sestry rehabilitační pracovníci, lékárníci, kliničtí psychologové a kliničtí logopédové v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, b) pověření členové příslušné komory4) při šetření případů podléhajících disciplinární pravomoci příslušné komory, c) revizní lékaři zdravotních pojišťoven v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,5) d) soudní znalci v oboru zdravotnictví v rozsahu nezbytném pro vypracování znaleckého posudku zadaného orgány činnými v trestním řízení nebo soudy, e) lékaři správních úřadů ve zdravotnictví pověření vyřizováním konkrétních stížností, návrhů na přezkoumání a podnětů ve správním řízení, a to v rozsahu vyplývajícím ze stížnosti, návrhu na přezkoumání nebo podnětu ve správním řízení, f) lékaři Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,6) g) členové znaleckých komisí, h) pověření zdravotničtí pracovníci orgánu veřejného zdraví, i) lékaři orgánů sociálního zabezpečení při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pro účely dávek a služeb sociálního zabezpečení, důchodového pojištění, státní sociální podpory, lékaři úřadů práce pro účely zaměstnanosti a lékaři okresních úřadů pro účely odvodního řízení a civilní služby; povinnosti zdravotnických zařízení vůči orgánům sociálního zabezpečení ve věcech zdravotnické dokumentace stanoví zvláštní právní předpis.7) (11) V případě změny ošetřujícího lékaře je dosavadní lékař povinen předat nově zvolenému lékaři všechny informace potřebné pro zajištění návaznosti poskytování zdravotní péče. (12) Uchovávání a skartace zdravotnické dokumentace se řídí zvláštním právním předpisem.8) Dobu archivace zdravotní dokumentace stanoví ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Za uchovávání zdravotnické dokumentace a její skartaci odpovídá zdravotnické zařízení. -------------1) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb. 2) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu). 3) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 227/2000 Sb.
7
4) Zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění zákona č. 160/1992 Sb. 5) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 3 odst. 2 písm. h) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 16 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.“. (Cabrnoch) 4. K § 67c odst. 3 V § 67c odst. 3 se první věta nahrazuje větou: „Plnění úkolů NZIS zajišťuje Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (dále jen „Statistický ústav“) zřízený ministerstvem zdravotnictví.“. (Fischerová) 5. K § 67d odst. 3 V § 67d odstavec 3 zní: „(3) Při zpracování údajů obsažených v národních zdravotních registrech se postupuje podle zvláštních právních předpisů.1)“. (Fischerová) 6. K § 67d odst. 4 V § 67d se odstavec 4 zrušuje. (Fischerová) 7. K čl. I V čl. I na konci se doplňuje tato věta: „Dosavadní pátá část a šestá část se označují jako šestá část a sedmá část.“. (Čevela) 8. K čl. II V čl. II se slova „dnem 1. května 2001“ nahrazují slovy „prvním dnem měsíce následujícího po dni vyhlášení“. (Čevela) Dalším projednávaným bodem bylo Sdělení předsedy. Předseda výboru předložil Návrh na 45. schůzi výboru, která vzhledem k vyslání delegace do Litvy bude probíhat ve čtvrtek 26. dubna 2001.
8
Dalším bodem byl - Návrh na zřízení podvýborů pro soc. politiku a zdravotnictví. Posl. Talmanová navrhla zřídit podvýbor pro problém drogové problematiky. Svůj návrh odůvodnila nutností zabývat se touto problematikou, neboť v Poslanecké sněmovně neexistuje soustavná činnost, která by tuto oblast pokrývala. Dále vystoupil posl. Čevela, který doporučil zřídit podvýbor pro zdravotnickou informatiku. Zdravotnickou informatiku pokládá za nedoceněnou. Předpokládá, že podvýbor bude kontinuálně pracovat i v dalších volebních obdobích. Oba poslanci předložili své návrhy písemně. Poslancům byly návrhy rozdány. Posl. Hofman vyjádřil obavu ze zdvojení činnosti s branně bezpečnostním výborem. Podobné stanovisko jako posl. Hofman zaujala i posl. Fischerová, která pokládá tuto otázku za velmi širokou, neoddělitelnou od obecné prevence kriminality. Posl. Talmanová uvedla, že za dobu co je v Poslanecké sněmovně nezaznamenala, že by se touto problematikou někdo konkrétněji zabýval. Na závěr uvedla usnesení č. 166, o kterém hlasovali poslanci: Krása, Volfová, Müllerová, Hanuš, Svoboda, Talmanová, Emmerová, Škromach, Fischerová, Štrait, Jirousová, Hofman, Boháčková, David, Čevela. Pro usnesení se vyslovilo 9 poslanců, 5 se zdrželo. Návrh byl přijat. Posl. Talmanová navrhla poslance Cabrnocha, Ouzkého, Talmanovou. Posl. Škromach doporučil, aby proběhlo pouze ustanovení podvýboru a o členech se hlasovalo až na následujících schůzích. Usnesení č. 167 - zřízení podvýboru pro informatiku přednesl posl. Čevela - 10 poslanců pro, 2 se zdrželi. O usnesení hlasovali: Krása, Volfová, Müllerová, Hanuš, Svoboda, Talmanová, Emmerová, Škromach, Fischerová, Štrait, Jirousová, Hofman, Boháčková, David, Čevela. Po tomto bodu předseda výboru přerušil jednání výboru do 3.4.2001.
Pokračování přerušené rozpravy 3.4.2001. Posl. Škromach v úvodu upozornil, že bylo rozdáno písemné zpracování pozměňovacích návrhů k tisku 409, se stanoviskem Ministerstva zdravotnictví. Posl. Fischerová upřesnila svůj pozměňovací návrh. Dále svůj návrh upřesnili posl. Škromach a Čevela.
9
Po proběhlém hlasování navrhla posl. Jirousová usnesení č. 167, ve kterém doporučila vyslovit souhlas s navrženým návrhem zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. O usnesení hlasovali poslanci: Svoboda, Ouzký, Hanuš, David, Volfová, Fischerová, Emmerová, Müllerová, Volák, Krása, Cabrnoch, Čevela, Škromach, Jirousová. Pro usnesení se vyslovilo 14 poslanců. Přerušená schůze výboru, která byla zahájena v 19.05 hod., skončila v 19.30 hod.
Zaznamenal: Antonín Papoušek
Lucie TALMANOVÁ, v.r. ověřovatelka
Zdeněk ŠKROMACH, v.r. předseda
