Zápis ze 4. schůze výboru pro zdravotnictví konané dne 19. ledna 2011

Zápis ze 4. schůze výboru pro zdravotnictví konané dne 19. ledna 2011

Schůzi výboru zahájil v 10.00 hodin předseda výboru MUDr. Boris Šťastný. Schůze se zúčastnili poslanci: Vojtěch Adam, Pavel Antonín, Jan Florián, Martin Gregora, Pavel Holík, Michal Janek, Jiří Koskuba, Patricie Kotalíková, Jaroslav Krákora, Soňa Marková, Alfréd Michalík, Vít Neměček, David Rath, Aleš Roztočil, Jiří Skalický, Igor Svoják, Marek Šnajdr, Boris Šťastný, Jiří Štětina, Tomáš Úlehla. Omluveni: Michal Babák, Gabriela Hubáčková, Jiří Rusnok, V úvodu jednání předseda výboru přivítal přítomné poslankyně a poslance a ministra zdravotnictví doc. MUDr. Leoše Hegera, CSc. - poté seznámil přítomné s programem 4. schůze. Jednání se řídilo tímto programem:

1. Informace ministra zdravotnictví a projednání aktuální situace ve zdravotnictví v souvislosti s hromadnými výpověďmi lékařů v českých nemocnicích Na jednání VZ odůvodnil: ministr zdravotnictví Leoš Heger 2. Novela zákona o ochraně veřejného zdraví - EU (Sněmovní tisk č. 165) Na jednání VZ odůvodnil: hlavní hygienik ČR Michael Vít Zpravodaj: Boris Šťastný 3. Plán zahraničních aktivit výboru na rok 2011 4. Sdělení předsedy výboru 5. Různé 6. Návrh programu a termínu příští schůze výboru

Předseda Boris Šťastný otevřel rozpravu k navrţenému programu schůze, návrhy na doplnění programu nebyly. Program schůze byl jednomyslně přijat. 1. Informace ministra zdravotnictví a projednání aktuální situace ve zdravotnictví v souvislosti s hromadnými výpověďmi lékařů v českých nemocnicích Ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc. ve své souhrnné informacci k výzvě děkujeme, odcházíme popsal současnou situaci, informoval Výbor, ţe podávání výpovědí aktuálně postihuje zhruba 80 nemocnic z celkových 191, tedy přes 40 %. Počet lékařů, kteří podali výpovědi, činí v současnosti 3775. Kraji s největším procentem výpovědí jsou aktuálně kraje Vysočina, Pardubický a Zlínský, v nichţ se počet podaných výpovědí pohybuje mezi 30 a 50 procenty lékařů pracujících v nemocnici. V případě odchodu tohoto počtu lékařů se zdravotnictví ČR dostane téměř do kapacit roku 2000. Odměny lékařů přitom dle slov ministra rostly za posledních 15 let rychleji neţli ekonomika i neţ průměrná mzda v ČR. Vedle souhrnné informace k výzvě „Děkujeme, odcházíme“ (viz přiloţená příloha č. 1 zápisu) pan ministr představil na jednání VZ v rámci bodu č. 1 reformu zdravotnictví, resp.připravené reformní kroky. Hlavní pilíře reformy spočívají v definici nároku pacienta a vytvoření úhradových standardů, definování správného postupu při poskytování péče, kontrola vstupu nových technologií a úprava pravomocí a povinností zdravotních pojišťoven. Pan ministr ve své zprávě stručně představil jednotlivé novelizace klíčových reformních zákonů (o veřejném zdrav. pojištění, specializačním vzdělávání, nelékařských zdravotních povolání a o dalších v současné době připravovaných novelách zákonů). Ministr dále představil i protikorupční strategii Ministerstva zdravotnictví a návrhy na změny ve vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, tj. další klíčové součásti plánovaných reforem, které by měli přispět ke zlepšení stávajícího stavu ve zdravotnictví (všechny tyto materiály jsou přílohou k zápisu). Předseda výboru MUDr. Boris Šťastný poděkoval za úvodní řeč panu ministrovi a nechal hlasovat o tom, aby zástupci veřejnosti vystoupili: všichni jsou jednomyslně pro (přítomných 20 poslanců). Miloš Voleman (člen předsednictva LOK) - podle něj není moţné od 1. 3. zajistit akutní péči. Ze 14 fakultních nemocnic (dále FN) jsou touto akcí nedotčeny pouze 2 a to: FN Ostrava a FN Homolka, málo dotčena je FN Motol. Návrh, ţe od 1. 3. by se mohlo přejít na tzv. prázdninový provoz iluzorní. Jedná se o zajištění akutní péče-neodkladné a ţivota zachraňující. Akce nevznikla jen proto, ţe lékařům jde o vyšší platy, ale na základě daleko komplexnějších poţadavků. Lékaři navíc pracují nad rámec zákoníku práce, v rozporu s ním. Navíc od 1. 1. 2013 končí platnost výjimky ze směrnice o pracovní době. Cílem akce je, aby lékaři byli zbaveni přesčasové práce, aby měli podmínky jako ostatní pracující v ČR. Podle něj jsou rezervy uvnitř systému. Opakovaně návrhy předkládali ve spolupráci s ČLK, ale dosud dle jeho slov nebyli vyslyšeni. Milan Kubek (prezident ČLK) – zdůvodnil, proč ČLK akci „děkujeme, odcházíme“ podporuje. Je nutné se soustředit na splnění oprávněných poţadavků lékařů, ne se pouze soustředit na krizový plán. Cílem nemocničních lékařů není emigrovat, ale změnit pracovní podmínky v nemocnicích tak, aby nikam odcházet nemuseli. Cílem je dodrţování zákoníku

práce v nemocnicích, omezení přesčasové práce, která dokonce ohroţuje i bezpečnost pacientů. Upozornil, ţe od 1. 3. není moţno zajistit ani akutní lékařskou péči a upozorňuje na váţnost situace. Ţádá splnění poţadavků lékařů. Informoval o existenci několik návrhů, jak peníze mobilizovat tak, aby nevznikl dodatečný nárok na státní rozpočet. Na účtech zdravotních pojišťoven na základních fondech leţí 10 nebo 14 mld Kč. Zmiňuje novelou úhradové vyhlášky, příp. v kombinaci s novelou vyhlášky o přerozdělování mezi zdravotními pojišťovnami. Dále hovoří o dokončení revize v lékové oblasti. Navrhuje sníţit ne o 7 %, ale o 15% administrativně úhrady léků. Uvádí má to 2 efekty: ušetří se 100 mil. měsíčně a farmaceutické firmy ztratí motivaci bránit se provedení revize, dále nepřiznávat úhradu ţádnému léků, kde výrobce není schopen doloţit, ţe je účinnější neţ dosavadní levnější pouţívaná léčba. Je třeba limitovat výdaje na zvlášť účtované léčebné přípravky v tzv. centrech. Vyzval ministra zdravotnictví k zahájení reforem. Marek Hampel (Grémium majitelů lékaren) – za provozovatele veřejných lékáren prohlásil, ţe s řadou opatření navrhovaných ČLK souhlasí. Uvedl, ţe objem poskytované lékárenské péče poklesl o 5 mld, coţ znamená, ţe pacientům je poskytována stejně kvalitní lékárenskou péče ovšem za méně finančních prostředků. Zdůraznil, ţe návrh na prodlouţení platnosti tzv. Janotova balíčku se týká uţ pouze jedné třetiny objemu léků. Naopak nesouhlasí s návrhem ČLK na 15% sníţení výše úhrad u léčiv – moţný rozvrat lékárenské péče. Zcela se ztotoţňuje s vyjádřením ČLK, ţe je potřeba hledat v celém systému a je potřeba je hledat v nákladných lécích, v nemocničních lécích, v centrových lécích, neboť tyto léky nepodléhají cenové, resp. úhradové revizi dle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Josef Mrázek (viceprezident Svazu pacientů) - podle něj zajištění pouze akutní péče by znamenalo katastrofální stav pro pacienty. Zmiňuje moţnost získat peníze mimo státní rozpočet. Navrhuje úpravy ve výběru pojistného, určité rezervy jsou v pojistném za OSVČ – zcela zbytečně jsou stropy u vysokých platů. Vyjádřil podiv, proč je ohroţováno obyvatelstvo, kdyţ je moţno tomu zabránit. Dále jiţ k tématu vystupovali jednotliví poslanci Výboru pro zdravotnictví: David Rath – rozebírá hrozící situaci od 1. 3. a zmiňuje dvě hrozby a co je třeba změnit, aby k této hrozivé situaci nedošlo. Jednak podané výpovědi a postupné vypovídání dohod o zajištění ústavních pohotovostních sluţeb. Ve většině nemocnic to přinese komplikace a někde i kolaps péče. Jako problém vidí, ţe nejde o lékaře všech oborů, ale hlavně o ty, kteří jsou pro chod nemocnice klíčoví. Situaci nelze zlehčovat právě z tohoto důvodu, neb na kaţdý obor mají výpovědi odlišný dopad. Ptá se, co s tím udělá MZ. Ministr údajně pouze vydal úhradovou vyhlášku, která do nemocnic posílá i v letošním roce zhruba o 2 % méně finančních prostředků (předchozí rok přitom jiţ pokles o 10% proti roku 2009). Díky tomu lze těţko zvýšit platy lékařům a sestrám, i přestoţe se zvyšují dotace z krajských rozpočtů, bez nichţ by nemocnice nebyly schopny dlouhodobě fungovat. Dále uvedl, ţe příčinou potíţí není krize, ale vládní opatření, jeţ vedla ke sníţení příjmů do zdravotního pojištění, přičemţ dlouhodobě jsou nemocnice podfinancovány. Poţaduje slyšet, co pan ministr podnikne, jasné kroky a opatření na řešení situace. Vít Němeček – dotazy na pana ministra:

1. V rámci reformy zdravotnictví se počítá s legislativním sníţením poţadavků na přesčasovou práci lékařů, poţadavky jsou definovány v úhradové vyhlášce – přehled úvazků, jak musí být které oddělení obsazeno. 2. V současné době VZP a ostatní pojišťovny nemají systém, jak v rámci reorganizace sítě přesunout finanční prostředky ze zrušených oddělení k těm, které zůstávají. 3. V příštím roce by měly být uzavírány nové rámcové smlouvy nemocnic s pojišťovnami. Dotazuje se, jestli MZ do tohoto procesu bude nějakým způsobem vstupovat buď vyhlášením výběrových řízení na lůţková zařízení, nebo vydáním příslušné vyhlášky k uzavírání těchto rámcových smluv. Jiří Koskuba – bez ohledu na politiku byl jistý poslanecký klub, který ve Sněmovně dvakrát ţádal, aby se tím zabývala celá Poslanecká sněmovna. Dotazuje se podobně co kolega Rath, co bude od 1. 3. Podle poslance je informace týkající se výpovědi některých lékařů s poskytováním zdravotní péči bez zásadnějšího omezení mylná. Marek Šnajdr (místopředseda VZ) – Ptá se na podstatu akce „děkujeme, odcházíme“. Uvádí, ţe jde o volání po vyšší výplatní pásce za ostatních podmínek neměnných a jedná se o iniciativu nátlakovou. Podle něj ČLK selhala. Tvrdí, ţe pokud by návrh ČLK prošel, tak české zdravotnictví by se zhroutilo. ČLK nechtěla přijmout protikrizová opatření, přestoţe přinášely zdravotnímu systému miliardy. Ptá se, jak je moţné, ţe jsou některá zdravotnická zařízení ve ztrátě, některá v zisku a proč v některých zdravotnických zařízeních je průměrný plat lékaře 70, jinde 40 tis. při stejných podmínkách a stejných úhradových mechanismech. Tyhle problémy se týkají pouze sektoru veřejného. Je obrovský rozdíl v efektivitě řízení lůţkových zařízení. Za fungování krajské nemocnice zodpovídají hejtmani, ministr zodpovídá za fungování fakultních nemocnic. Ptejme se ministra, jak zajistí fungování fakultních nemocnic, za něţ nese zodpovědnost, za fungování krajských nemocnic můţou hejtmani. Dle slov pana poslance Šnajdra víme jiţ delší dobu co se zdravotnictvím v jeho prospěch dělat (nutná restrukturalizace – nepopulární restriktivní opatření), ale chybí výraznější odvaha tyto změny trvale a koncepčním způsobem prosazovat. Patricie Kotalíková – souhlasí s posl. Šnajdrem. Uvádí, ţe vzít peníze z rezervních fondů nelze, legislativní procesy nějakou dobu trvají a je potřeba, aby pan ministr Heger na tyto tolik potřebné změny dostal nějaký čas. Namítá, co se týče pojišťoven mimo VZP, ţe pan prezident Kubek poskytl zavádějící informace ohledně mnoţství objemu peněz poskytnutého na jednoho pojištěnce, protoţe malé pojišťovny mají úplně jinou skupinu pojištěnců co do náročnosti péče. Soňa Marková – souhlasí s tím, aby tato diskuse se vedla přímo na plénu PS. Nesouhlasí s posl. Šnajdrem, ţe by všechny nemocnice měly stejné finanční podmínky. Kraje se podle ní chovají odpovědně, ale kdyţ nemají peníze, tak se s tím těţce hospodaří. Pan ministr a vláda přivítala akci lékařů, protoţe odpovědnost za problémy, jako je omezení péče, rušení nemocnic atd. spadne na kraje a na lékaře a tato vláda bude moci uskutečnit reformy takové, ţe pacient bude mít ke zdravotní péči ještě dál neţ nyní, navíc jen pro někoho, protoţe ne všichni na doplatky za zdravotní péči budou mít. Jedná se o reformy v neprospěch většiny pacientů, pacient po jejich zavedení bude podle slov paní místopředsedkyně výboru nejvíce trpět. Boris Šťastný – k problému odchodu lékařů – odvolává se na konferenci v Senátu k „Aktuální situaci ve zdravotnictví“ z předchozího dne, kde byl jedním z vystupujících.

Předseda Šťastný v úvodu řekl, ţe uznává nedostatečnost finančního ohodnocení českých nemocničních lékařů a ţe je nutné hledání cest pro co nejrychlejší zlepšení finančního ohodnocení jejich práce. Je třeba platy nemocničních lékařů postupně navýšit, přičemţ cesta ke zlepšení jejich platové situace vede prostřednictvím komplexní razantní sociálně citlivé reformy českého zdravotnictví a nikoliv pomocí nátlakových a populistických akcí. Ţádná vláda na světě nemůţe uţ z principu ustoupit a muselo tak organizátorům této akce od počátku jasné, ţe jen stěţí můţe ustoupit tato vláda. V tomto ohledu je postoj pana ministra Hegera jediný moţná, pochopitelný a jednoznačně obhajitelný. Ve společnosti stavící na svobodném, odpovědném občanovi nemohou mít hromadně organizované nátlakové aktivity profesních skupin ţádného zastání. Je to jen a jedině jednotlivec, kdo nese zodpovědnost z svoji budoucnost v tomto případě budoucnost profesní. Předseda VZ vznesl znepokojení, ţe lékaři a lékařky řeší své znepokojení hromadnou výpovědí a ţe svůj profesní osud dávají do rukou organizaci levicového typu zvané LOK, nevěří sami sobě a svým dovednostem, vzdělání a schopnostem se uplatnit kdykoliv a kdekoliv. B. Šťastný navázal na posl. Šťastného a přidal se ke kritice ČLK, která se dle jeho slov dostala opětovně do pozice, ve které se nikdy ocitnout neměla. Stala se nátlakovou organizací současné opozice. Předseda Šťastný na závěr vyzval pana ministra k posílení spolupráce s VZ a k urychlení reforem, které by měly vést následně mj. ke kýţenému zlepšení finančního ohodnocení lékařů a ostatního zdravotnického stavu. Alfréd Michalík – nesouhlasí s posl. Šnajdrem ve věci zodpovědnosti krajských hejtmanů za zdravotnictví. Podle poslance je zdravotnictví v této zemi dáno ústavními prvky a za to zodpovídá vláda a MZ. To stanovuje zákonný rámec, systém práce pojišťoven. Podle něj není řešení připraveno. Jaroslav Krákora (místopředseda VZ) - podle rozhovoru s kolegy vyplývá, ţe jim vadí reformy, jak jsou pomalé (např. Janotův balíček), vázne komunikace s lékaři a řešení problému ve zdravotnictví je nedostačující a chtěl by slyšet rozhodné kroky v této oblasti. David Rath – se opakovaně táţe pana ministra, jak zajistí zdravotní péči od 1. 3 2011. Posl. Svoják – navázal na své předřečníky a vyjádřil téţ svou obavu, co se bude dít po 1. 3. 2011. Svůj dotaz však vznesl k zástupcům LOKu, aby vysvětlili kam touto akcí cílí a jaké mají očekávání. Boris Šťastný - reagoval téţ na své předřečníky a sdělil, ţe diskuse jen stěţí skončí, neb je vše o rozlišném pohledu na svět. Následně opětovně vystoupili jednotliví poslanci. Soňa Marková (je třeba řešit problémy čes. zdravotnictví, nikoli na půdě výboru řešit problémy osobní, to je nedůstojné jednání VZ), Marek Šnajdr (české zdravotnictví není neomezený „švédský stůl“), Jiří Koskuba (který trvá na odpovědi pana ministra co bude po 1. 3. 2011), Tomáš Úlehla (souhrnnější zhodnocení současného stavu zdravotnictví), Pavel Holík (k zdravotnické záchranné sluţbě) a Alfréd Michalík. Aleš Roztočil (místopředseda VZ) - konstatování – 2 hodiny dlouhá diskuze, vypolarizovaly se 2 skupiny: odboráři vs. MZd, vláda; pokud nedojde ke sblíţen těchto pozic, 1.3. nebude vítězem nikdo, doplatí na to pouze pacient. Ţádost – aby všichni došli k nějakému konsensu a dopracovali se k nějaké shodě.

Jiří Štětina (místopředseda VZ) - transformace, kterou má nachystanou pan ministr je realizovatelná, je připravená – chce to jen čas. K akci Děkujeme, odcházíme – není spokojen s tím, ţe jsou mladí lékaři špatně placeni. Tato problematika jiţ podpořena VZ, řešena na semináři pod záštitou VZ. Konstatování – lékaři jsou tu pro pacienty. Nabídl, ţe půjde rád pracovat jako anesteziolog, pokud bude třeba. David Rath - 1.3. rád uvítá posl. Štětinu v kladenské nemocnici na ARO. Boris Šťastný - vyzval k stručnému vystoupení odbornou veřejnost Miloš Voleman – k posl. Svojákovi – lékaři po 1.3. nepřijdou do práce, ostatní není jejich problém. Kde na to vzít – úhradovými systémy – nabídka individuální konzultace zdravotní reforma – souhlasí s většinou toho, co navrhuje pan ministr, ale nevěří, ţe k tomu dojde (kvůli vystoupení posl. Šnajdra a posl. Šťastného). Velká většina lékařů není členem odborové organizace, kaţdý z nich rozhodoval sám za sebe Ortopedie – Vinohrady – kaţdý se mohl rozhodnout sám za sebe, dle jeho názoru není pravda, co říkal posl. Šťastný Ţádá jednoznačnou odpověď: Jaký je postoj vlády, Poslanecké sněmovny – výboru pro zdravotnictví, bude se jednat před 1. březnem? Nebo se to nechá do 1. března Marek Šnajdr (místopředseda výboru) – ţádá o to, aby si p. Voleman neuzurpoval právo hovořit za lékaře (hovoří pouze za ty, co podpořili akci Děkujeme, odcházíme. Konstatování - toto je boj za ekonomické zájmy. Řešení je uvnitř systému, uvnitř finanč. prostředků v českém zdravotnictví, pokud budou rychle a včas provedeny kroky, které jsou ve vládním program. prohlášení – vyřeší to nejen ekonomickou stabilitu českého zdravotnictví,ale i ekonomické nároky jejich zaměstnanců. Miloš Voleman - nemluví jménem všech lékařů, pouze těch, kteří dali výpověď. Ţádá, aby poslanci řekli pacientům – svým voličům – ţe od 1. března nebudou mít zajištěnou lékařskou péči. Shoda v tom ţe peníze v systému jsou. Situace lékařů je neúnosná, je třeba ji urgentně řešit, výpověď dalo 3 800 lékařů - je třeba řešit situaci hned, aby k 1. březnu nedošlo.V tomto jednání pouze ojedinělé hlasy, které chtěly věcnou diskusi. Boris Šťastný (předseda výboru) - reflektoval poţadavek, aby se VZ nějak postavil k této věci - navrhneme usnesení, o kterých budeme hlasovat. Je potřeba do daného termínu konat – MZd předloţilo v rámci legislativního plánu řadu zákonů, které lze povaţovat za zákony v rámci reformních kroků v resortu zdravotnictví – tyto zákony přivedou do systému peníze, které v budoucnosti umoţní zlepšení ohodnocení českých lékařů a lékařek. Názor - tato vláda nemůţe přistoupit na to, aby byly do systému zdravotní péče bez reformy přidávány další peníze z vnějšku. Josef Mrázek (Svaz pacientů) - zdravotnictví potřebuje opravit chyby v odměňování lékařů, které se týkají části lékařů – legitimní poţadavek. Nebyl poţadavek, ţe by se tomu chtělo věcně vyhovět. Kdyby ministr začal vyjednávat v tom smyslu, ţe tato opatření navrhne a ta se udělají, tak by se ta věc dala vyřešit. Konstatování za pacienty – vnímáme to jako velké nebezpečí, chybí zdůvodnění, proč se nevyhoví tomu, čemu se vyhovět dá.

Václav Šmatlák (předseda praktických lékařů ČR) - je třeba hledat systémové řešení (dotaţením reformy), prak. lékaři jsou připraveni upravit své ordinační hodiny, MZd musí zřídit informační centra, atd. v souvislosti s 1.3. Kritika ČLK. Dále vystoupili: David Rath (pacienty tato situace zajímá a ohroţuje; mladí lékaři – malé platy; k Dr. Šmatlákovi – statistika kolik bylo přidáváno v posledních letech praktickým lékařům), reakce MUDr. Šmatláka na řeč Davida Ratha (k navýšení do segmentu praktických lékařů - nejedná se o 30 %), D. Rath (srovnání úhradových vyhlášek; konstatování – reformy nevyřeší skoro nic; praktičtí lékaři – průměrné úhrady) -

Marek Zeman (ředitel FN Královské Vinohrady): schůzka ředitelů fakultních nemocnic u pana ministra (7. ledna) – postup stran koordinace, protikorupční opatření, situace v jednotlivých nemocnicích, od té doby v kontaktu KV: z celkového počtu 560 lékařů, výpověď dalo 87, 5 ji zvalo zpátky platy lékařů by měly být vyšší, osobně nesouhlasí s načasováním ani formou akce DO není legitimní, aby touto formou byl pacient brán jako rukojmí, ohroţení pacientů neonatologických provoz si zařídí ve své reţii s výjimkou 2 klinik (ORL, neurologie) – ze stran neurologů informace, zástupci neurolog. klinik, kteří se nezúčastnili stávky, byli vyzváni odboráři, aby nepřebírali pacienty v tíţivé situaci reformy, které předkládá MZd, jsou nezbytné, ale nemusí být konečné (věc ekonomická, odborná) – ne politická

Do rozpravy se přihlásil Dr. Karen (praktický lékař z Benátek nad Jizerou, mpř. odborné společnosti Všeobecného lékařství Purkyňovy společnosti) – odkaz na řeč posl. Koskuba; ţádost o odpověď, co bude následovat, kdyţ dojde k situaci 1. března). Jana Petrenko (Koalice pro zdraví) – shoda pouze o to, ţe je potřeba to řešit, ale ţádný návrh řešení; -

Ministr Leoš Heger (závěrečné shrnutí): reprezentuje vládu, která má v programovém prohlášení, ţe se nebudou zvyšovat daně ani jiná zátěţ obyvatel, nemůţe slíbit, ţe budou poskytnuty peníze ze státního rozpočtu na sanaci současné situace v nemocničním zdravotnictví, ani zvýšené odvody (v tomto roce); role MZd jakoţto správce systému je nepochybná a MZd má odpovědnost za to, ţe zdravotnictví běţí a poběţí hladce – otázkou je, jaká je odpovědnost za aktuální dění, provoz v nemocnicích – odpovědnost ředitelů nemocnic, hejtmanů; po 1.1. se zaktivizovali ředitelé nemocnic, hledají operativní řešení situace, zrovna tak i hejtmani – sezení na úrovni Prahy – hledaly se cesty, jak řešit v Praze deficitní neurologii, reformní kroky – optimalizace sítě různých provozních procesů, trvají určitý čas LOK – vzdělávání lékařů (zaznělo, ţe je rozpadlé) – platnost těchto kroků bude nejdříve od nových absolventů, kteří nastoupí v létě anesteziologie (problém 50 letý) – pod úrovní významu v západ. demokraciích, jedna z moţností je model anestezie – vysoce kvalifikovaná zdravotní sestra – zavedení reformy by trvalo 4 – 5 let (a je potřeba velmi výrazná kooperace anesteziologů) v nemocnicích problém finanční, časový – přesčasová práce lékařů, problém od 1.3. ideální – oboustranné řešení, stáhnutí výpovědí – brání tomu, ţe MZd bylo osočováno, ţe nejedná, LOK prohlášení – nemají jasnou záruku, čekají 20 let, nemohou věřit, ţe reforma proběhne, jestli nastane problém, nebude to problém lékařů – ztíţená situace pro jednání ze strany MZd poţadavek LOKu – nárůst platů o 220 %, toto v plné výši těţko akceptovatelné

-

-

budou hledat všechny cesty, jak část výpovědí stáhnout, jak uspokojit poţadavky LOKu kdyţ se to nepodaří a nastane krizové „operativní“ řízení – cílem je optimalizovat narušený systém – zazněly výtky, ţe MZd nic nepřipravilo anesteziologové nejsou nejrizikovější obor – řízení musí vystoupit z jedné nemocnice a musí se odehrávat v rámci celého území, nezpochybnitelná role hejtmanů 20 % výpovědí v průměru v krajích, FN jsou připravené kooperovat MZD se bude usilovně snaţit, aby se část výpovědí stáhla a aby LOK byl alespoň částečně uspokojen v tom, aby dával pokyny, ţe je moţno výpovědi stahovat …ţádost o část politického spektra, která sympatizuje s LOKem, aby si uvědomilo svou roli, kterou můţe mít v usměrňování poţadavků Loku .. MZd je připraveno nésti svou odpovědnost

Závěrem k bodu č. 1 – pan předseda Boris Šťastný nechal hlasovat o navrţeném usnesení:

USNESENÍ č. 15 ze 4. schůze konané dne 19. ledna 2011

k informaci ministra zdravotnictví doc. MUDr. Leoše Hegera, CSc. a projednání aktuální situace ve zdravotnictví v souvislosti s hromadnými výpověďmi lékařů v českých nemocnicích

Výbor pro zdravotnictví I.

vidí jako jediné řešení směřující ke splnění poţadavků zdravotníků na zvýšení jejich finančního ohodnocení v prosazování připravených reformních zákonů a vyzývá ministra zdravotnictví k jejich rychlému předloţení do legislativního procesu;

II.

odmítá přístup Lékařského odborového klubu a České lékařské komory spočívající v podpoře hromadných výpovědí lékařů jako nebezpečnou aktivitu destabilizující české zdravotnictví a ohroţující české pacienty;

III.

bere na vědomí zprávu ministra zdravotnictví doc. MUDr. Leoše Hegera, CSc. k aktuální situaci.

Hlasování: K bodu I. usnesení hlasovalo celkem 19 poslanců, z toho 12 bylo pro, 7 proti, 0 se zdrţelo. K bodu II. usnesení hlasovalo celkem 19 poslanců, z toho 12 bylo pro, 3 proti, 4 se zdrţeli. K bodu III. usnesení hlasovalo celkem 19 poslanců, z toho 14 bylo pro, 0 proti, 5 se zdrţelo. Usnesení bylo následně schváleno jako celek.

2. Novela zákona o ochraně veřejného zdraví - EU (Sněmovní tisk č. 165) Na VZ za předkladatele (Ministerstvo zdravotnictví) obhajoval pan náměstek MUDr. Michael Vít.

Název

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaţeno, rizik spojených s nečinností

V roce 2006 byla vydána nová směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS, která v článku 18 odstavce 1 ukládá povinnost všem členským státům uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosaţení souladu s touto směrnicí nejpozději do 24. března 2008. Návrhem zákona se provádí transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS do českého právního řádu. Návrhu zákona se dotýká řízení o porušení smlouvy vedené proti České republice; dne 30. září 2010 Soudní dvůr Evropské unie rozsudkem ve věci C-481/09 Evropská komise proti České republice konstatoval porušení evropského práva a rozhodl v neprospěch České republiky. Návrh zákona provádějící transpozici uvedené směrnice předkládá Ministerstvo zdravotnictví opakovaně, předchozí návrhy však byly v průběhu legislativního procesu zamítnuty z důvodů, které se oblasti koupání netýkají. Poté Ministerstvo zdravotnictví připravilo další návrh upravující výhradně vody ke koupání, tento návrh byl schválen vládou a předloţen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (sněmovní tisk č. 1065), nebyl však jiţ z časových důvodů Poslaneckou sněmovnou na konci volebního období projednán. Proto byl zahájen nový legislativní proces a návrh se předkládá znovu k projednání.

Citovaná evropská směrnice řeší a sjednocuje pouze oblast tzv. „koupání ve volné přírodě“. V oblasti „umělých koupališť“, tj. provozu umělých bazénů a saun a dále u typů koupání, na které se ve smyslu článku 1 odst. 3 Směrnice nevztahuje, tj. „nádrţe ke koupání“ a nádrţe ke koupání s přírodním způsobem čištění vody, je právní úprava ponechána v dikci jednotlivých členských států. V části koupání ve volné přírodě je tedy předkládaná novela plnou transpozicí evropského práva, v oblasti umělých koupališť zůstávají ustanovení zákona beze změn, byly pouze zakomponovány do novely tak, aby problematika koupání byla přehledná. Dále se nahrazuje schvalovací řízení při pouţití vody jiné jakosti neţ má voda pitná, voda teplá, voda z přírodního léčivého zdroje nebo voda bazénů umělých koupališť pro pouţití ve zdravotnických zařízeních a sociálních sluţbách pozitivní právní úpravou. Pozitivní právní úprava zrychlí moţnost zahájit poskytování předmětné sluţby, které bylo vázáno na vydání rozhodnutí příslušné krajské hygienické stanice. Výslovně se nově uvádí povinnost kontroly jakosti vody v bazénech provozovaných zdravotnickým zařízením nebo ústavem sociální péče; tato povinnost však jiţ byla v zákoně obsaţena, neboť reţim kontroly vody jiné jakosti byl součástí rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. V tomto smyslu tedy nejde o novou povinnost zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. Směrnice č. 2006/7/ES dále ukládá vedle zajištění ochrany zdraví koupajících se osob, zabezpečit i ochranu povrchových vod vyuţívaných ke koupání. Vodní zákon v platném znění upravoval způsob sestavení seznamu takových vod a navazující úkoly krajských hygienických stanic. Tato úprava nevyhovuje obsahu shora citované směrnice. Po projednání s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem ţivotního prostředí byla problematika vymezení vod ke koupání v povrchových vodách a úkoly orgánů ochrany veřejného zdraví související s touto problematikou přesunuty ze zákona o vodách do zákona o ochraně veřejného zdraví a upraveny nově. V roce 2004 vešel v platnost zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Předkládaná novela zákona zavádí ve smyslu tohoto zákona nový institut – tzv. institut opatření obecné povahy.

Důvodem předloţení je poţadavek článku 18 odstavce 1 výše citované evropské směrnice: „1. Členské státy uvedenou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosaţení souladu s touto směrnicí do 24. března 2008. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.“. Odůvodnění návrhu vyslovit souhlas s návrhem zákona jiţ v prvém čtení Navrhovanou změnu stávající právní úpravy je nutno realizovat v co moţná nejkratším termínu vzhledem k pokročilé fázi řízení o porušení Smlouvy o zaloţení Evropských společenství proti České republice. Z uvedeného důvodu se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vyslovila s návrhem zákona souhlas jiţ v prvém čtení podle ustanovení § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů.

Poté, co se předseda B. Šťastný ujal zpravodajování tohoto tisku, vedení jednání výboru převzal místopředseda Roztočil. K předloţené novele zákona byly v rámci obecné a následně podrobné rozpravy načteny na Výboru pro zdravotnictví tři pozměňovací návrhy, jeden čistě legislativní (úprava návrhu od odboru legislativního), následně dva věcné (od místopředsedy Marka Šnajdra k zdravotním ústavům a od předsedy Borise Šťastného k vyšetření fyzický osob vstupujících na území státu ze zahraničí a k akreditovaným zdravotnickým zařízením– se změnou zákona o pobytu cizinců na území České republiky). Tyto PN jsou přílohou zápisu a zároveň součástí usnesení č. 16. Poslanec A. Michalík vznesl nesouhlas se způsobem předkládání jednotlivých PN, především pak PN posl. M. Šnajdra k zdravotním ústavům. Předkladatel v rozporu s dohodou nechal rozdat tento PN aţ do lavic při samotném jednání VZ, bez předchozí bliţší konsultace. Poslanci VZ se tak neměli moţnost se s PN před samotným hlasováním blíţeji seznámit. -

-

-

Marek Šnajdr: předkládá po dohodě s resortem zdravotnictví PN (týká se 3 věcí) drobná úprava postavení krajských hygienických stanic (větší manévrovatelnost MZd jako jejich zřizovatele, pokud jde o počet rozmístění regionálních pracovišť, resp.jejich územních organizačních sloţek – územních pracovišť, které dnes jsou z r. 2003 fixně vyjmenovány v zákoně a org.uspořádání často nutí fiktivně nebo chcete-li pouze proforma jejich existenci drţet, protoţe jsou vyjmenovány v zákoně; zdravotní ústavy (v obdobném rytmu - jsou vyjmenované, zřízeny zákonem, PN předpokládá stejný stav, tz. jejich formu a zřízení coby příspěvkové organizace ministerstva s tím, ţe ministerstvo v rámci své působnosti můţe rozhodnout o tom, v jakém počtu, s jakým sídlem tyto ZÚ budou organizovány, přičemţ činnost těchto ZÚ specifikovaná zákonem se zachovává drobná úprava činnosti SZÚ vymezeného zákonem, následně PN obsahuje přechodná ustanovení která říkají, jakým způsobem se plynule přejde ze stávajících příspěvkových organizovaných do těch nově definovaných MZd v rámci svých organizačních nebo zřizovatelských kompetencí;

Boris Šťastný - legislativně technická změna na návrh legislativy. Tento PN vychází z materie, která byla v minulém volebním období projednávána na úrovni náměstka ministra hlavního hygienika, bylo to diskutováno dnes na grémiu – napříč politickým spektrem. Je potřeba zpřísnit okruh poţadovaných náleţitostí pro udělování dlouhodobého víza a vydávání povolení k dlouhodobému pobytu.

Návrh – aby ministerstvo zdravotnictví mohlo určit vyhláškou, ze kterých zemí by byla povinnost, aby ţadatel muset předloţit příslušné lékařské osvědčení, které by si na území ČR v příslušné lhůtě nechal vystavit na základě vyšetření a za něj by také zaplatil. Současně by MZd vyhláškou určilo, které nemoci by v takovém případě byly vyšetřovány. Výhoda – MZd by podle epidemiologické situace mohlo určit a operativně měnit jednotlivé země a mohlo by také operativně měnit jednotlivé okruhy nemocí, proti kterým chceme, aby se naše země bránila. V takovém případě by daný ţadatel musel v příslušné lhůtě předloţit lékařskou zprávu, ţe byl vyšetřen na území ČR ve zdravotnickém zařízení a v případě, ţe by lékařské osvědčení ukazovalo negativní výsledek, tak by mu to povolení bylo uděleno. V minulosti byla tato věc opakovaně diskutována. Patříme k jedné z mála zemí, která toto opatření nepoţaduje. V rámci legislativně technických úprav bude potřeba jednotlivé paragrafy, které patří do projednávaného zákona 258 tam začlenit, to je jediná věc v rámci následných legislativních úprav tak, aby byly před druhým čtením připraveny. Jiří Skalický: Otázka na posl. Šnajdra – k problematice ZÚ a jejich změn – v bodě 4, 1 strana v § 86 zrušuje odst. č. 1 a dosavadní odst. se přečíslují a dále se definuje, ţe se činnost uvedenou v odst. 1 nahrazuje slovy (definovány: poskytování závodní preventivní péče, specializovaná diagnostická ambulantní péče v oblastech .., provádění genotoxikologických a cyto.lab. vyšetření atd. atd. ... Otázka: Toto jsou činnosti, které dřív nebyly definovány? A proč to tak je? Nezdvojujeme něco, co někde funguje? Marek Šnajdr: Odpověď - pokud chceme, aby tyto instituce pokračovaly jako příspěvkové organizace ministerstva, tak z hlediska úpravy nemohou být jako v minulosti zřízeny zřizovací listinou, ale musí být (státní příspěvkové organizace) definovány zákonem a musí současně být vymezena hlavní činnost. Je to proforma ustanovení, je opsaný stávající stav. Alfréd Michalík: Konstatování – vadí forma předloţení PN, po zdůvodnění obou předkladatelů, obsah a cíle prvního vidí jako ušlechtilé a v dobrém záměru, ale ten druhý kolem ZÚ – jakékoliv organizační změny byly chápány citlivě a k tomu nebyla moţná jakákoliv diskuse nebo stanovisko lidí, kteří tam pracují. Je to nepřijatelný přílepek. Boris Šťastný: byly načteny PN, 2 jsou věcné, 1 je legislativně technickou cestou. Aleš Roztočil: Hlasování k usnesení č. 16 Jednotlivé PN PN posl. Šnajdra – Celkem hlasovalo 14, pro 9, proti 3, zdrţeli se 2, tento PN schválen. PN posl. Šťastného – Celkem hlasovalo 14, pro 9, proti 0, zdrţelo se 5, tento PN schválen. PN odboru legislativního, představen předsedou Šťastným – Celkem hlasovalo 14, všichni pro toto legislativní zpřesnění. USNESENÍ Č. 16 SCHVÁLENO.

Michael Vít: Poděkoval za projednání návrhu, ze strany předkladatele s předloţenými návrhy souhlasí. Boris Šťastný: Bod č. 3 – Plán zahraničních aktivit výboru na rok 2011 Na jednání grémia padl návrh v letošním roce navštívit v rámci cesty, která by byla činěna pozemními dopravními prostředky Spolkovou republiku Německo, Rakousko a dále jako větší cestu země Švédsko a Norsko. Celkové náklady, které byly dány organizačním výborem by tímto nebyly překročeny. Alfréd Michalík: Dotaz – Švédsko a Norsko – dohromady? Boris Šťastný: Tyto 3 cesty bychom měli zvládnout z našeho rozpočtu. Hlasování: Usnesení č. 17 jednomyslně přijato.

V bodě 4 - Sdělení předsedy výboru – nebyla ţádná jiná další sdělení V bodě 5 – Různé – Informace o večeři s členy – zástupci Potravinářské komory, kam jsou členové výboru zváni. Kdo by měl zájem se zúčastnit, nahlásit se panu tajemníkovi. V bodě 6 - Návrh programu a termínu příští schůze výboru Otevřené - s ohledem na projednání jednotlivých bodů v Poslanecké sněmovně.

Schůze výboru skončila v 15.00 hodin. Zaznamenal: M. Blaţek, tajemník VZ

Jan Florián ověřovatel výboru

Boris Šťastný předseda výboru