Zápis z jednání Pracovního týmu RHSD ČR pro pracovněprávní vztahy, kolektivní vyjednávání a zaměstnanost ze dne 13. dubna 2015 Přítomni: dle prezenční listiny Program: 1. Plánované úpravy Fondu kulturních a sociálních potřeb 2. Problematika karenční doby při dočasné pracovní neschopnosti 3. Minimální mzda 4. Způsob provádění pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů při pracovním úrazu a nemoci z povolání 5. Různé Jednání Pracovního týmu RHSD ČR pro pracovněprávní vztahy, kolektivní vyjednávání a zaměstnanost dne 13. dubna 2015 řídil Ing. Zdeněk Liška, vedoucí pracovního týmu. Uvedl, že body týkající se problematiky karenční doby při dočasné pracovní neschopnosti, minimální mzdy a způsobu provádění pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů za škodu byly zařazeny dodatečně na jednání PT RHSD, protože budou projednávány na předsednictvu RHSD dne 20.4. 2015. I. Plánované úpravy Fondu kulturních a sociálních potřeb
Ing. Liška poděkoval za zpracovaný materiál a vyzval zástupce předkladatele k uvedení materiálu. Ing. Radmila Malá (MF) za předkladatele připomněla hlavní body podkladového materiálu Ministerstva financí s tím, že Ministerstvo financí se k požadavkům na zvýšení přídělu do FKSP zpět na 2 % staví negativně. JUDr. Samek (ČMKOS) seznámil účastníky jednání se stanoviskem ČMKOS, které požadavek navrátit se ke 2 % přídělu do FKSP považuje za nezbytný krok v souladu s příslibem minulých vlád, které tento krok vnímaly jako krizové opatření. Ing. Pikierská (ASO) vyslovila požadavek navrátit se ke 2 % přídělu do FKSP. Ing. Sedláček (KPZS) se připojil ke stanovisku ČMKOS a ASO navrátit se ke 2 % přídělu do FKSP, v členské základně jsou svazy (UZS), jejichž členové FKSP vytváří. JUDr. Hejduková (SP ČR) souhlasí s materiálem MF, pro navýšení FKSP by bylo nutné provést vyhodnocení čerpání FKSP, účelovost, nikoli automaticky zvýšit z 1 na 2%, jde rovněž o pokrytí výdajů na případné navýšení. JUDr. Šormová (Hospodářská komora) uvedla, že souhlasí s materiálem MF.
1
Závěr: Ing. Liška konstatoval, že Pracovní tým RHSD nedospěl v otázce zvýšení přídělu do FKSP ke shodě – je na jednání v RHSD a na následném politickém rozhodnutí, zda ke zvýšení přídělu do FKSP na 2 % dojde či nikoliv. II. Návrh na zrušení karenční doby v nemocenském pojištění Ing. Liška poděkoval za zpracovaný materiál a úvodem připomněl, že problematika karenční doby byla již projednána na jednání předsednictva RHSD dne 12. ledna a na PT RHSD dne 11. března 2015. Ing. Machanec (MPSV) připomněl průběh minulých jednání o problematice karenční doby na PT RHSD, kdy byly vzneseny požadavky o doplnění údajů o dopadech případného zrušení karenční doby a o kompenzaci dopadů tohoto kroku na zaměstnavatele. Pokud by mělo dojít ke kompenzaci zaměstnavatelů za zavedení karenční doby, vyžadovalo by snížení sazby pojistného zaměstnavatelů o 0,3 %. Ing. Radmila Malá (MF) se za Ministerstvo financí vyslovila pro zachování karenční doby. JUDr. Samek potvrdil stanovisko ČMKOS, které bylo prezentováno na minulých jednáních, a které požaduje s ohledem na tíživé sociální a zdravotní dopady karenční doby její zrušení. KPZS, Svaz obchodu, Asociace malých a středních podniků, Hospodářská komora a SP ČR potvrdili svůj odmítavý postoj ke zrušení karenční doby, zejména ve vazbě na nárůst dočasné pracovní neschopnosti a to v prvých 14 dnech, kdy je také ukončována převážná většina případů DPN a náhrady mzdy plně kryta z prostředků zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé vnímají tuto otázku v souvislosti s diskusí o minimální mzdě, kde jsou připraveni jednat o jejím zvýšení – měl by se preferovat růst pracovních příjmů před zvyšováním sociálních příjmů. Závěr: Ing. Liška konstatoval, že Pracovní tým RHSD nedospěl v otázce zrušení karenční doby ke shodě – je na politickém rozhodnutí, zda ke zrušení karenční doby dojde či nikoliv. Vyslovil se pro to, aby tato otázka byla projednávána společně v souvislosti s návrhem na zvýšení minimální mzdy. III. Minimální mzda JUDr. Trylč (MPSV) uvedl předložený materiál o minimální mzdě a zdůraznil zájem vlády, aby minimální mzda byla postupně zvyšována na 40 % k průměrnému výdělku. Proto materiál obsahuje návrh na lineární zvyšování minimální mzdy až do roku 2020 ve třech variantách s příslušnými dopady do veřejných rozpočtů. Uvedl, že by předkladatel rád získal i názor PT RHSD k dvojím výším minimální mzdy. Vyslovil se pro to, aby v rámci dalších diskusí nebylo uvažováno o odvětvových minimálních mzdách. Ing. Malá (MF) připomněla, že toto ministerstvo neodmítá diskusi na toto téma, upozorňuje však, že je třeba analyzovat všechny ekonomické a sociální dopady zvyšování minimální mzdy. Zpochybnila jako příliš optimistická data, která jsou uvedena v předkládaném materiálu, pokud jde o předpoklady vývoje růstu mezd v dalších letech.
2
JUDr. Samek (ČMKOS) se vyslovil pro variantu III. předloženého materiálu (zvýšení o 1 000 Kč měsíčně), která směřuje k naplnění příslibu vlády dosáhnout hranici 40 % relace minimální mzdy k průměrné mzdě. Důvody proto lze spatřovat v nízké úrovni mezd v České republice, ve skutečnosti, že česká minimální mzda neplní svoji ochrannou funkci, která je v evropském srovnání nejnižší. Vyslovil se pro sblížení obou hranic minimální mzdy. JUDr. Kindlová (ČMKOS) požádala o doplnění informací týkajících se časté argumentace o vazbě růstu nezaměstnanosti v souvislosti se zvyšováním minimální mzdy. Ing. Popelková (ČMKOS) zdůraznila sociálně ekonomický charakter minimální mzdy a požádala, aby materiál MPSV věnoval pozornost i této problematice. Ing. Pikierská (ASO) se vyjádřila pro variantu II předloženého materiálu (zvýšení o 700 Kč měsíčně) a připomněla zájem ASO realizovat projekt, který se zaměří na vztah zvyšování minimální mzdy a nezaměstnanosti. Ing. Zapletal (Unie soukromých bezpečnostních služeb, SP ČR) vytkl předkladateli, že materiál postrádá vztah zvyšování minimální mzdy na mzdové tarify, a že ve svých důsledcích mohou při zvyšování minimální mzdy zaměstnanci dostat v „čistém“ méně. Od roku 2013 se ztratilo v uvedeném odvětví 5 000 pracovních míst, a připomněl, že i státní orgány samy v roce 2013 snížily ceny, za které nakupují soukromé bezpečnostní služby. Předkládaný materiál se nezabývá ani touto problematikou, tj. dopadem do nákupů bezpečnostních služeb veřejným sektorem. Propuštění lidé byli nahrazeni z jedné třetiny technikou a zčásti přechodem do šedé či černé ekonomiky (sjedná se částečný pracovní úvazek a doplácí se penězi „na ruku“). Ing. Sedláček (KPZS) vyslovil jistou rezignaci na straně některých zaměstnavatelů, kteří se již smířili, že zvýšení minimální mzdy bude opět politické rozhodnutí, neberoucí ohled na realitu podnikatelského prostředí. Představa, že zvyšování minimální mzdy se bude týkat pouze min. mzdy je nesprávná. Zvýšení minimální mzdy povede ke zvyšování všech tarifů a zvyšovat mzdy o 7-10% ročně je nereálné. Pokud bude docházet k takovémuto zvyšování min. mzdy, povede to ke zplošťování rozpětí mezi tarifními stupni, „ti zespodu se bezzásluhově, pouze díky rozhodnutí vlády, přibližují těm „nad nimi“, ze mzdy se vytrácí nadtarifní, pobídková složka, protože v nižších tarifech je vysoký podíl složky nárokové. Zaměstnance v nízkých třídách to demotivuje ve zvyšování kvalifikace a pracovním postupu, pro zaměstnavatele a kvalifikované zaměstnance je to frustrující. Za paradox označil na jedné straně neustálé připomínání ze strany úřadů práce zaměstnavatelům, aby zaměstnali i pracovníky nekvalifikované, vyučené v jiném oboru, problematické atd. Tito samozřejmě ze začátku „padají“ do minimální mzdy, pracují-li v úkolové mzdě. Má potom tento pracovník vůbec snahu učit se a tím docílit vyšší pracovní výsledky? Minimální mzda 9.200,- Kč v oděvním průmyslu ovlivnila 13,5 % zaměstnanců, podle průzkumu TREXIMY již 5,2% všech zaměstnanců v ČR. Další zvyšování minimální mzdy začne zasahovat i ta odvětví, kterým je to nyní lhostejné. Zdůraznil, že plošné zvyšování minimální mzdy nevyhovuje v řadě odvětví, v závislosti na jejích reálných ekonomických možnostech, uplatňovaných mzdových formách apod. Jako příklad uvedl stavebnictví, zemědělství, textilní a oděvní průmysl, sklářský průmysl, obchod, veřejné stravování. Zpochybnil statistickou správnost rozhodnutí koalice vázat politický záměr růstu minimální mzdy 40% k celkové průměrné mzdě v národním hospodářství. Mělo by být přehodnoceno a zvolen jiný, staticky významnější parametr, např. medián.
3
Vyslovil se pro zrušení minimální mzdy či pro sektorové sjednávání minimální mzdy, popř. pro stanovení různě vysokých odvětvových koeficientů výše minimální mzdy ve vztahu k mediánové mzdě v ČR nebo ke mzdě v příslušném odvětví. Každopádně by měl být zastaven současný systém politického stanovování minimální mzdy. Pokud by měla být minimální mzda od 1.1.2016 zvýšena, tak max. o 500,- Kč. Mgr.Česal (KZPS) zdůraznil, že v textilním průmyslu se počet zaměstnanců začal snižovat tempem více jak 3%. JUDr. Schormová (HK ČR) uvedla, že malé firmy se zvyšování minimální mzdy brání (bezpečnostní agentury, úklidové práce ad.). Obecně vede zvyšování mzdy ke zhoršení podmínek personální práce, když se snižují motivační složky mzdy. Ing. Vlčková (Svaz obchodu a cestovního ruchu) rovněž upozornila na velkou zátěž zvýšení minimální mzdy a navrhuje za SOCR, aby se minimální mzda v letošním roce nezvyšovala. Eva Svobodová, MBA (AMPS) za malé a střední zaměstnavatele vyjádřila nesouhlas s každoročním zvyšováním minimální mzdy, které neodpovídá výkonnosti české ekonomiky, a které ve svém důsledku povede k propouštění zejména nekvalifikovaných a málo kvalifikovaných zaměstnanců. Pokud vůbec by se mělo ke zvyšování minimální mzdy přistoupit, pak nejvýše 500 Kč. JUDr. Hejduková (SPČR) uvedla, že na roli minimální mzdy je třeba se dívat nejenom jako na sociální, ale i ekonomickou kategorii. Při zvýšení MM je nutné respektovat mzdovou úroveň v odvětvích a oborech, kde je průměrná mzda historicky nižší než průměrná mzda a zaměstnavatelé se nemohou se skokovým navýšením mzdy pro zaměstnance, kteří vykonávají nejméně kvalifikované práce a jsou odměňováni minimální mzdou vyrovnat, aniž by poškodili zaměstnance v dalších mzdových kategoriích, protože nemají dostatečný objem mzdových prostředků. Kromě toho se ztrácí i prostor pro vyplácení nenárokových motivačních složek mezd. Připomněla, že pokud jde o čistou minimální mzdu, pak je dle tabulky relace 40 % již naplněna. Zaměstnavatelé podpořili opatření, která směřují k eliminaci vyplácení mezd na černo (elektronická evidence tržeb). Zaměstnavatelé požadují do budoucna napříč politických stran stanovit trajektorii vývoje MM. Požádala za zaměstnavatele odbory, které (ASO) připravují pro letošní rok projekt týkající se minimální mzdy, aby se zaměřil na odvětví a obory, kde je nízká úroveň MM, výstupy by napomohly pro nastavení kritérií nárůstu MM do budoucna. Ing. Rychtář (SČMVD) za zdravotně postižené uvedl, že již od doby jednání s bývalým ministrem práce a sociálních věcí Ing. Drábkem se vyslovili pro jistou dobu, po kterou se bude respektovat odlišnost osob se zdravotním postižením nižší sazbou minimální mzdy (jde asi o jeden tisíc osob). Ta doba uplynula a my souhlasíme se srovnáním úrovně minimální mzdy, avšak ve třech krocích (o 700, 800 a 900 Kč), a současně žádáme o zvýšení limitu příspěvku pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají uvedené zaměstnance, o jehož konkrétní výši by rozhodoval úřad práce. Ing. Liška shrnul závěr k uvedenému bodu: Postoj účastníků jednání PT RHSD pro pracovněprávní vztahy, kolektivní vyjednávání a zaměstnanost ke zvyšování minimální mzdy není jednotný. Zdá se, že shoda je, pokud jde o růst minimální mzdy zdravotně postižených zaměstnanců, že by se tak mělo dít v několika krocích. 4
IV. Způsob provádění pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů při pracovním úrazu a nemoci z povolání (RIA) Ing. Liška poděkoval za zpracovaný materiál, uvedl, že některé varianty jsou po doplnění informací již jasnější. JUDr. Samek seznámil účastníky jednání se stanoviskem ČMKOS k projednávané problematice. Připomněl, že materiál „Zabezpečení zaměstnanců při pracovních úrazech a nemocích z povolání“ projednával Pracovní tým RHSD ČR pro pracovněprávní vztahy, kolektivní vyjednávání a zaměstnanost dne 21. listopadu 2014, kdy zástupce ČMKOS odkázal na jednání Rady ČMKOS dne 24. listopadu 2014, na kterém bude stanovisko ČMKOS přijato, s tím, že toto stanovisko sdělí její zástupci nejpozději při jednání RHSD dne 1. prosince 2014. Rada ČMKOS projednala dne 24. listopadu 2014 souhrnný podkladový materiál zpracovaný odbornou komisí k posouzení způsobu provádění pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů různými subjekty, s tím, že jako nejvhodnější z předložených variant systému k provádění náhrady škody podle zákoníku práce a zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů s průběžným financováním z hlediska ochrany zájmů zaměstnanců považuje variantu C – zajištění nově vzniklou specializovanou veřejnoprávní pojišťovnou. Rada ČMKOS přitom vychází ze záměru vlády ČR začlenit v projednávané novele zákoníku práce systematicky hmotněprávní úpravy odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, nyní dočasně zařazené v přechodných ustanoveních zákoníku práce, zpět do části jedenácté zákoníku práce, v níž je soustředěna právní úprava náhrady škody v pracovněprávních vztazích. ČMKOS považuje v této souvislosti za správné zrušit současné provizorní úpravy týkající se zabezpečení zaměstnanců při pracovních úrazech a nemocích z povolání, které představuje jak úprava obsažená v dnes platném, avšak dosud neúčinném zákoně o úrazovém pojištění zaměstnanců, tak provádění zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů za škody při pracovních úrazech a nemocích z povolání dvěma pojišťovnami uvedenými v § 205d zákoníku práce. Tímto postupem bude zajištěno, že zůstane i do budoucna zachována v českém právním řádu zvláštní právní úprava náhrady újmy na zdraví v pracovním právu, založená na principu objektivní odpovědnosti zaměstnavatele za škody při pracovních úrazech a nemocích z povolání, a že bude v praxi vyloučeno, aby zaměstnanci mohli být za takovou újmu odškodněni hůře než občané, kterým bude odškodnění za obdobnou újmu náležet podle občanského zákoníku. ČMKOS považuje rovněž za zásadní pozitivní krok rozhodnutí o tom, že nově připravované nařízení vlády, které nahradí vyhlášku č. 440/2001 Sb., a které stanoví výše náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění, způsob jejího určování v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti v pracovněprávních vztazích, zajistí naplnění uvedené zásady stejné ochrany náhrady újmy na zdraví za bolest a ztížení společenského uplatnění zaměstnanců výrazně transparentnějším způsobem, než metodika vydaná pro oblast působnosti občanského zákoníku. Je proto na místě tyto věcné změny směřující správným směrem završit reformou způsobem, jakým bude zajištěno provádění odškodňování újmy na zdraví zaměstnanců při pracovních úrazech a nemocích z povolání v praxi tak, aby novelizovaná právní úprava byla důsledně respektována ve vztahu k zaměstnancům i zaměstnavatelům a rozšířením právních i 5
ekonomických nástrojů zlepšujících možností předcházet účinněji než dosud vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání o programy prevence financované z vybíraného pojistného a urychlit návrat zaměstnance zpět do práce zlepšením podmínek a šíře „úrazové“ rehabilitace financovaných obdobným způsobem. Varianta C podle názoru ČMKOS umožní zajistit efektivním způsobem s využitím předností tripartitní správy realizované prostřednictvím veřejnoprávní pojišťovny, jak běžný provoz zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škody při pracovních úrazech a nemocích z povolání, tak uvedené důležité agendy „úrazového pojištění“, s využitím zkušeností řady vyspělých zemí, i pomoc pro zaměstnavatele v rámci odborného poradenství souvisejícího s odškodňováním pracovních úrazů a nemocí z povolání i celé oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Ing. Pikierská rovněž potvrdila dosavadní stanovisko ASO. JUDr. Hejduková uvedla, že pozice SP ČR se rovněž nemění, podporuje variantu způsobu provádění náhrady škody podle zákoníku práce a zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů variantu A – zajištění komerčními pojišťovnami. Požadavek zaměstnavatelů od samého počátku byl, aby vybrané řešení mělo co nejmenší dopady na zaměstnavatele z hlediska administrativní zátěže a zachování výše pojistného na stávající úrovni. Pro zaměstnavatele nemůže být agenda úrazového pojištění další zvláštní zatěžující agendou, zejména pro malé a střední firmy; priority a úkoly zaměstnavatelů vyplývají z jejich podnikatelské činnosti. Varianta A tyto požadavky splňuje, protože odškodnění bude poskytovat pojišťovna zpravidla přímo poškozenému zaměstnanci na základě oznámení škodné události zaměstnavatelem, tak jako je tomu dosud. Z pohledu malých a středních firem je to výrazná přidaná hodnota této varianty, protože nemají pro tuto agendu odborný aparát a nebyly by ji schopny ani zabezpečit. Zaměstnavatelé podpořili všechny připravované, popř. již vládou projednávané změny, které povedou ke zvýšení odškodnění zaměstnanců, aby se předešlo případným soudním sporům, podporují doplnění systému odškodňování pracovních úrazů o realizaci opatření směřujících k jejich předcházení (prevence) a k urychlení návratu postižených zaměstnanců do práce i aktivního života (rehabilitace) a to za cenu, která je ve variantě A kalkulována bez nároků na zvýšení pojistného a dopadů na státní rozpočet. Na rozdíl od ostatních potencionálních nositelů úrazového pojištění nestaví varianta A nové řešení na „zelené louce“ s mnoha neznámými riziky či náklady, ale vychází z praktických pozitivních zkušeností z dlouholeté osvědčené praxe dvou pojišťoven (Česká pojišťovna a Kooperativa), které současný systém zabezpečují odborně kvalifikovanými zaměstnanci a jejichž zkušenosti jsou nenahraditelné. Varianta A vychází z konkrétních údajů a ověřených postupů, a je proto i nejpřesnější a nejtransparentnější ve svých ekonomických propočtech (např. počty zaměstnavatelů, za které již dnes pojišťovny provádějí odškodnění), procesech (jednotné rozhodování sporů v občanském soudním řízení), či pokud jde o konkrétní nastavení systému bonus/malus, prevence a rehabilitace, včetně nákladů na jednotlivé aktivity spojené s provozováním systému. Celý systém úrazového pojištění podle varianty A, včetně jeho rozšíření o oblast prevence a rehabilitace, je realizovatelný bez problémů a to v nejkratším časovém horizontu, poměrně jednoduchou právní úpravou.
6
Ing. Radmila Malá za Ministerstvo financí uvedla, že ministerstvo podporuje variantu A. KPZS a další zaměstnavatelé podpořili rovněž variantu A. Závěr: Pracovní tým RHSD nedospěl ke shodnému postoji stran.
V Praze dne 13. dubna 2015 Zapsali: JUDr. Hejduková, JUDr. Samek
7
