ZÁPIS 14. setkání pracovní skupiny zástupců univerzit a ústavů AV Datum konání: 27. prosince 2013 Místo konání: Technologické centrum AV ČR, Ve Struhách 27, Praha 6
SEZNAM ÚČASTNÍKŮ Příjmení
Jméno
Instituce
Filiačová
Hana
Kancelář Akademie věd ČR
Vosečková
Marie
Kancelář Akademie věd ČR
Tužinská
Iva
Astronomický ústav AV ČR
Škoda
Jan
Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i.
Málková
Martina
Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i.
Petrtýl
Martin
Botanický ústav AV ČR, v. v. i.
Tesařová Krautwurmova Řípová
Yvona Hana Karolína
Botanický ústav AV ČR, v. v. i. ČVUT, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov
Hamarová
Radmila
ČVUT, Fakulta stavební
Šestáková
Eva
ČVUT, Fakulta stavební
Lišková
Alena
ČVUT, Fakulta strojní
Králová
Alena
ČVUT, rektorát
Kobzová
Jana
ČZU v Praze
Škytová
Patricie
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Pexa
Karel
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Láníková
Renata
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Jelínek
Boleslav
Mendelu
Sigmundová
Jitka
MŠMT
Součková Olšová
Ida
MU, rektorát
Šmahelová
Irena
MU, rektorát
Kulová
Eliška
Ostravská univerzita v Ostravě
Hanzlová
Alena
Státní ústav radiační ochrany, v. v. i.
Niklová
Eva
Státní zdravotní ústav
Marková
Věra
Technická univerzita v Liberci
kozlová
michaela
Ústav anorganické chemie AV ČR, v. v. i.
Vincencová
Lenka
Ústav anorganické chemie AV ČR, v. v. i.
Matejcova
Eva
UK, rektorát
Majerová
Markéta
UK, Filzofická fakulta
Stiborová
Milena
UK, Matematicko-fyzikální fakulta
Stuparicova
Katerina
UK, Matematicko-fyzikální fakulta
Matějková
Kristýna
UK, 1. Lékařská fakulta
Palatý
Tomáš
UK, Přírodovědecká fakulta
1
Příjmení
Jméno
Instituce
Borová
Hana
UK, Pedagogická fakulta
Genserová Šmídová Dostálová
Jitka Barbora Stanislava
Univerzita Pardubice Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i. Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i.
Jelínková
Anna
Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i.
Maděrová
Hana
Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i.
Křišťál
Jiří
Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.
Šimková
Alena
Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i.
Kouba
Jan
Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i.
Simova
Sarka
Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.
Sapíková
Leona
VFU Brno
Štefanišinová
Sylva
VŠB-TUO
Němcová
Anna
VŠB-TUO
Sušánková
Martina
VŠE
Friessová
Karolína
VŠCHT Praha
Kožíšek
Jan
VŠCHT Praha
Kotěšovcová
Marie
Západočeská univerzita v Plzni
PROGRAM 10:00 – 12:00 dopolední blok Ø Úvod Ø Stav přípravy modelové grantové dohody v H2020 Ø Finanční pravidla v H2020 – změny oproti 7. RP 12:30 – 14:00 odpolední blok Ø Právní/IPR pravidla v H2020 – změny oproti 7. RP Ø H2020, IPR a nový občanský zákoník Ø Aktuální informace dofinancování MŠMT
Prezentace jsou ke stažení na webových stránkách TC
PRŮBĚH SETKÁNÍ - dopolední část V úvodu setkání informovala L. Matoušková účastníky o aktualizacích dokumentů týkajících se 7. RP, konkrétně průvodce negociacemi a průvodce pro auditory. Následovaly informace o připravovaných webových stránkách TC k programu H2020 www.h2020.cz, které by měly být spuštěny od ledna 2014. Technologické centrum vydalo novou brožuru Horizont 2020: stručně o programu (červenec 2013), která shrnuje podobu a základní rysy nového rámcového programu. Vzhledem ke skutečnosti, že v době vydání brožury nebyla ukončena všechna vyjednávání související s H2020, má brožura pouze informativní charakter (ke stažení na stránkách Technologického centra k RP: http://www.fp7.cz/files/istec_news/tcav-brozura-horizont-2020-internet-1.pdf).
2
Technologické centrum plánuje do konce roku 2013 následující akce, které se týkají problematiky 7. RP nebo H2020: Kulatý stůl k open access 2. prosince 2013 – TC AV ČR, Praha Seminář ERC v H2020 10. prosinec 2013 – Akademie věd, Praha Seminář k dofinancování MŠMT 11. prosinec 2013 – UK Modrá posluchárna, Praha Programy akcí jsou/budou zveřejněny na webových stránkách www.fp7.cz. Na webových stránkách Evropské komise byly zveřejněny drafty pracovních programů pro některé oblasti H2020. Oficiální zveřejnění pracovních programů proběhne 10. prosince 2013. O den později, 11. prosince 2013 budou na Participant Portalu vyhlášeny první výzvy. Další část prezentace byla zaměřena na modelovou grantovou dohodu (MGA) v H2020. Oproti 7. RP má MGA pro H2020 změněnou strukturu (se základním textem byly spojeny přílohy II a III). Bude existovat pět modifikací MGA (obecná, ERC, MSC, Cofund, SME instrument). Celý text byl revidován, došlo ke sladění terminologie s jinými programy EU. Každý článek bude blíže rozveden v tzv. Annotated MGA, která by měla nahradit finančního průvodce. Tento manuál bude přístupný online. Na rozdíl od 7. RP bude grantová dohoda podepisována elektronicky (nová role v Participant Portalu LSIGN). Následovaly informace L. Matouškové a M. Šupálkové shrnující finanční pravidla v H2020: Jednotná sazba financování celkových uznatelných nákladů ve výši 100 %, pro inovační aktivity blízko trhu snížená sazba 70 % (výjimka pro non-profit organizace – 100 % i pro inovační aktivity). Jednotná metoda vykazování nepřímých nákladů – 25 % flat rate z přímých nákladů bez subdodávek. Možnost velkých výzkumných infrastruktur (soukromých i veřejných) vykazovat kapitalizované a operační náklady v přímých nákladech („Other direct costs“), pokud infrastruktura (příjemce v projektu H2020) splní 2 kritéria - hodnota infrastruktury min 20 mil EUR + 75 % hodnoty tvoří fixní aktiva. Následně bude muset EK schválit metodiku příjemce, ve které se stanoví, jaké náklady bude možno převádět (EK vypracuje guidelines pro tuto metodiku). Jako v 7. RP byla definována kritéria uznatelnosti nákladů, formulace nepatrně odlišná, obsahově stejné. Náklad, který nesplní všechna kritéria uznatelnosti, bude neuznatelný. Navíc byly explicitně definovány neuznatelné náklady (nově např. bankovní poplatky spojené s transferem platby od EK na účet koordinátora, odpočitatelná DPH). Příjemci chovající se v projektech H2020 jako neplátci DPH si budou moci nově nárokovat náklady včetně DPH (odpadne proces žádání o vratku přes potvrzení od MŠMT). V kategorii „Other direct cost“ budou nově definovány nákladové podkategorie „Capitalized and operating costs“ pro velké výzkumné infrastruktury a „Other goods and services“. Do nové podkategorie nákladů „Other goods and services“ se bude řadit jednak spotřební materiál a odpisy dlouhodobého majetku, ale také služby, které nejsou zásadní pro splnění cílů projektu, ale svým charakterem přispívají k jeho implementaci (v 7. RP problematické drobné podpůrné
3
služby), jako např. catering na projektový meeting, překlady a publikace. V H2020 se z této kategorie budou počítat nepřímé náklady. Ke změnám dojde v oblasti osobních nákladů: o Zaměstnanec pracující na projektu H2020 celým úvazkem nebude muset vést timesheet (nutné čestné prohlášení příjemce, že jeho zaměstnanec pracoval výhradně na projektu). o Evropská komise nově rozlišuje tzv. „standard salary“ (běžná mzda za odvedenou běžnou agendu pracovníka vyplývající ze zákona nebo pracovní smlouvy) a „additional remuneration“ (finanční ohodnocení zaměstnance za mimořádnou práci) maximálně do výše 8000 EUR/výzkumník/rok. „Additional remuneration“ si budou moci v projektech H2020 nárokovat pouze neziskové instituce. Díky specifické situaci ve mzdové politice v ČR (vícesložkové mzdy) i po několika jednáních s EK nad textací příslušného článku v MGA stále nelze s jistotou určit, které složky mzdy spadnou do „standard salary“, a které do „additional remuneration“. Závisí na popisu jednotlivých složek ve mzdové směrnici. Technologické centrum proto zadá analýzu situace externímu auditorovi. o Hodinová sazba daného zaměstnance bude vycházet z dat z předchozího uzavřeného finančního roku (celkové osobní náklady BEZ „additional remuneration“ děleno celkové roční produktivní hodiny). U nově přijatých zaměstnanců se výjimečně použijí skutečná data, nikoliv z minulého uzavřeného finančního roku. o Budou stanoveny tři metody pro výpočet celkových ročních produktivních hodin a) fixní číslo 1720 (při úvazku 1,0), b) skutečné produktivní hodiny, c) standardní produktivní hodiny (je-li to běžná praxe instituce). Instituce by si měla zavést svou praxi a používat v projektech stejnou metodu. Změny ale budou možné. Pokud si instituce zvolí fixní číslo produktivních hodin a daný zaměstnanec nebude celým úvazkem na projektu, musí vést timesheet (i když počet produktivních hodin v timesheetu bude jiný než 1720). EK by měla volněji přistupovat k subdodávkám nenaplánovaným v návrhu projektu. Nově by je mohla dodatečně schválit bez nutnosti uzavření dodatku ke GA. Nicméně TC doporučuje uvádět všechny subdodávky již v návrhu projektu, neboť EK nemusí dodatečné subdodávky vždy schválit. Nová metoda pro přepočet CZK na EUR v době vykazování nákladů ve formuláři C (průměrný kurz ECB za dané vykazované období). V případě, že příspěvek EU za celý projekt je roven nebo převýší 500 tis. EUR, bude koordinátor v době negociací posuzován z hlediska finanční kapacity. Dojde ke snížení hranice pro povinnost nechat si ocertifikovat vynaložené náklady v projektu na 325 tis. EUR (příspěvek EU jednomu partnerovi). V případě, že partner nedosáhne na uvedenou hranici a i přesto si nechá provést audit, náklady nebudou uznatelné. Lhůta pro externí audity EK bude snížena na dva roky od vyplacení finální platby v projektu. Nicméně účastník v projektu je povinen uchovat dokumentaci po dobu pěti let od vyplacení finální platby. Nově bude zřízen „Common audit servis“ – společná auditní jednotka pro různé DG / implementační agentury (sjednocení přístupů) K. Hebelková poté seznámila účastníky z dalšími vybranými ustanoveními Modelové grantové dohody. V této prezentaci byly zmíněny tyto oblasti: Ustanovení týkající se poskytování a uchovávání informací, které bylo rozšířeno a více rozpracováno. V souvislosti s tímto byl také do MGA zaveden pojem z finančního nařízení „low value grants“, což jsou granty s hodnotou nižší nebo rovnou 60 000 EUR. 4
Bylo upozorněno na skutečnost, že v některých ustanoveních je pro stanovené povinnosti rozhodující moment závěrečné platby a někdy je to datum stanovené v článku 3 GA. Ustanovení MGA, které stanovuje vynutitelnost každého ustanovení GA. V 7.RP byla tato skutečnost v MGA vyjádřena na jednom místě, nyní se vyskytuje téměř za každou kapitolou, a to z důvodu zdůraznění právě toho, že příjemci jsou skutečně vázáni každým ustanovením. Nově vložená ustanovení soustřeďující se na genderové otázky, střet zájmů, etické otázky a ustanovení upozorňující na to, že by příjemci měli brát ohled na Evropskou chartu pro výzkumné pracovníky a Kodex chování pro přijímání výzkumných pracovníků. Úprava důvěrných informací. Zde se změnila lhůta pro zachování důvěrnosti z pěti na čtyři roky. K. Hebelková také uvedla v souvislosti se skutečností, že za důvěrnou informaci se nepovažuje ta, jejíž zpřístupnění je požadováno národním právem, je vhodné stanovit do konsorciální smlouvy povinnost partnerů se navzájem o takové národní legislativě informovat. Novým ustanovením je také ustanovení týkající se povinnosti zviditelňovat či propagovat projekt. V MGA jsou stanovena některá pravidla, kterými se při propagaci příjemci musí řídit. V souvislosti s touto problematikou byla představena i brožura EK na téma používání loga EU. Evropská komise také nově vložila do MGA své oprávnění užívat materiály jednotlivých příjemců pro své vlastní účely. Byla představena nová kapitola MGA, která s sebou přináší sankce za nedodržování povinností stanovených v MGA. Pro příklad byly uvedeny sankce v podobě administrativních či finančních pokut nebo snížení grantu. Co se týká konsorciální smlouvy, vše zůstává stejné. Platí povinnost tuto smlouvu uzavřít, pokud výzva explicitně nestanoví, že příjemci tuto povinnost nemají. Obsah zůstal v MGA nastíněn pouze hrubě, nově však obsahuje doporučení v CA upravit i přístup jednotlivých partnerů do Participant Portal.
PRŮBĚH SETKÁNÍ - odpolední část Jana Kratěnová představila změny v pravidlech duševního vlastnictví (IP) pro projekty H2020 a pro oblast výzkumu, zejména projekty H2020, relevantní ustanovení nového občanského zákoníku s plánovanou účinnosti od 1.1.2014: IP pravidla H2020 a rozdíly oproti 7.RP o Stávající znalosti (Background) – nově povinnost písemně identifikovat (v 7. RP pouze stanoveno, že příjemci mohou identifikovat, ale v 7.RP projektech písemná identifikace v konsorciálních smlouvách byla pravidlem) o Výsledky (Results) – nově výslovně stanoveno, že výsledky jsou nehmotné i hmotné věci; nová definice – Results, již ne Foreground o Spoluvlastnictví – nově stanoveno, že modifikovat režim spoluvlastnictví je možné až poté, co jsou výsledky vytvořené o Využití výsledků – nově výslovně stanoveno, že příjemci mají povinnost přijmout opatření k využití výsledků do 4 let po skončení projektu, MGA také stanoví výčet možných způsobů využití výsledků; další povinnosti týkající se využití výsledků může stanovit pracovní program o Šíření výsledků – nově se uvádí, že další povinnosti týkající se šíření výsledků může stanovit pracovní program o Otevřený přístup k publikacím – je nově povinností pro všechny příjemce; nadále je možné zvolit si jednou ze dvou možností (zelená nebo zlatá cesta) o Otevřený přístup k datům – nově jako pilotní projekty, tj. ne povinnost pro všechny projekty; stanovena povinnost data uložit, přijmout opatření ke zpřístupnění dat, a to dat 5
souvisejících s publikací a jiných dat podle specifikace v Data Management Plan, a poskytnout informace o nástrojích potřebných k analýze dat. MGA stanoví výjimky z povinnosti zpřístupňovat data v režimu otevřeného přístupu Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) a vybraná ustanovení relevantní pro oblast výzkumu a projektů H2020 o J. Kratěnová upozornila, že i v projektech rámcových programů vzniká řada právních vztahů, kdy dochází k aplikaci českého právního řádu, tj. nově také nového občanského zákoníku – např. může jít o subdodávky, kontrahovaný (zakázkový) výzkum, předsmluvní odpovědnost, využití výsledků (např. poskytování licencí), aj. o Konkrétní změny se týkají terminologie (nehmotná věc), souvisejících oblastí (předsmluvní odpovědnost, náhrada škody, smluvní pokuta, aj.) a smluv (pro společný a kontrahovaný výzkum a pro poskytování licencí a převod výsledků).
11. vlna dofinancování v roce 2013 V poslední části setkání seznámila J. Sigmundová účastníky s organizačními změnami na MŠMT a s výsledky 11. vlny pro podávání žádostí o dofinancování výzkumných projektů. Dále upozornila na nejčastější chyby, se kterými se v nových žádostech setkává: 1. chybějící podpisy na Grant Agreement (dále jen GA) - chyběl podpis EK nebo koordinátora 2. chybějící podpisy na Annex Iv – Form A – chyběl podpis koordinátora 3. vložen pouze výňatek z Annex I – většinou jen tabulky → nutno vkládat celý dokument (nikoliv dokument s názvem „proposal form“) 4. Nestačí jen tabulka z Grant Agreement Preparation Forms – často bývá jiná než v Annex I 5. špatně vyplněné finance nejsou důvodem pro vyřazení projektu → bylo opravováno dle skutečných podkladů z Annex I – to je také v rozhodnutí → týká se ZC = celkové náklady na projekt nebo ZE = příspěvek EK příjemci Detailní informace budou prezentovány na semináři k dofinancování dne 11. prosince 2013 v Modré posluchárně na UK. Další vlna se předpokládá na jaře 2014.
Zapsaly: Matoušková, Hebelková, Kratěnová
6
