Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická Katedra výtvarné kultury
Génius loci
Diplomová práce
BcA. Veronika ŠIMKOVÁ Učitelství pro 2. stupeň ZŠ, obor Dě - Vv
Vedoucí práce: Mgr. MgA. Stanislav Poláček
Plzeň, 2015
Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a zdrojů informací
V Plzni ......................................
............................................
Ráda bych poděkovala vedoucímu mé diplomové práce panu MgA. Mgr. Stanislavu Poláčkovi za ochotu a odborné připomínky. Velké poděkování patří také dalším pedagogům katedry výtvarné kultury, kolegům z Gymnázia Příbram a především mé rodině. V Plzni ......................................
............................................
OBSAH Anotace................................................................................................................................... 5 Abstract................................................................................................................................... 5 1. ÚVOD................................................................................................................................. 6 2. MAKOVÁ HORA............................................................................................................... 8 2.1 Historie poutního místa .............................................................................................. 8 2.2 Popis stavby chrámu.................................................................................................. 10 2.3 Současnost – naučná stezka ...................................................................................... 10 3. INSPIRACE...................................................................................................................... 12 3.1 Šablonová malba........................................................................................................ 12 3.2 Historie šablonové malby ......................................................................................... 12 4. TECHNIKY A MATERIÁLY.......................................................................................... 14 4.1 Techniky a materiály................................................................................................. 14 4.2 Příprava podložky..................................................................................................... 15 4.3 Barvy a pigmenty...................................................................................................... 15 4.4 Metody malby – transparentní, krycí ....................................................................... 15 4.5 Technika – šablony – patronování............................................................................. 16 4.6 Fotografie................................................................................................................... 17 4.7 Pomůcky ................................................................................................................... 18 5. VLASTNÍ TVORBA........................................................................................................ 19 Obraz č. 1 ....................................................................................................................... 19 Obraz č. 2........................................................................................................................ 20 Obraz č. 3........................................................................................................................ 20 Obraz č. 4........................................................................................................................ 20 Obraz č. 5........................................................................................................................ 21 Obraz č. 6........................................................................................................................ 21 Obraz č. 7........................................................................................................................ 21 6. DIDAKTICKÁ ČÁST....................................................................................................... 22 6.1 Rozvržení metodické řady......................................................................................... 23 6.2 Výběr námětu – 1. vyučovací blok............................................................................ 25 6.3 Podmalba a výroba šablony – 2. vyučovací blok...................................................... 25 6.4 Práce se šablonou – 3. vyučovací blok...................................................................... 26 6.5 Závěrečná reflexe – 4. vyučovací blok...................................................................... 26 7. ZÁVĚR.............................................................................................................................. 28 8. RESUME.......................................................................................................................... 29 9. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY............................................................................... 30 10. OBRAZOVÁ PŘÍLOHA................................................................................................. 32 10.1 Příloha A – Fotografie.................................................................................................I 10.2 Příloha B – Digitálně upravená fotografie................................................................ V 10.3 Příloha C – Soubor obrazů Genius loci...................................................................VI 10.4 Příloha D – Tvorba žáků tercie.............................................................................XIII
Anotace Náplní mé diplomové práce bylo vytvoření souboru maleb velkého formátu. Řadu děl spojuje námět Génius loci poutního kostela sv. Jana Křtitele a sv. Panny Marie Karmelské nedaleko obce Smolotely. Záměrem bylo přiblížit divákovi atmosféru tohoto místa a motivovat k návštěvě Makové hory. Na začátku teoretické části se zabývám historií místa a osobnostmi, které jsou s tímto místem spojené. Další kapitoly praktické části jsou věnované postupu práce a malířským a jiným technikám. Didaktická část je zaměřena na smyslové vnímání okolí a jeho zachycení na základě vizuálně obrazných vyjádření. Důraz je kladen na prožitek a rozvíjení žákových technických dovedností v šablonové malbě. Klíčová slova: Génius loci, poutní kostel, architektura, akryl, malba, šablonová malba, šablona
Abstract The main content of my thesis was based on creation of a set of paintings of a great format. The streak of the works is linked with the theme of Genius loci of the pilgrimage church of St. John the Baptist and St. Virgin Mary of Karmelt near the village of Smolotely. The main purpose was to give a viewer some insight into the atmosphere of the place and motivate people to visit Makova Mountain/Hill. The theoretical part deals with history and main characters, who are connected with the place. Other chapters in practical part are based on the process of the work and on painting and other relating techniques. The didactical part is focused on sensual perception of the environs and its depiction on the basis of the visual- figurative expression. The main emphasis is put on an experience and on developing the skills of stencilled painting. Keywords: Genius loci pilgrimage church, architecture, acrylic painting, template painting, template
5
1. ÚVOD Pro svou diplomovou práci jsem si vybrala poutní kostelík na Makové hoře, protože se stal součástí mého života. Nachází se nedaleko středního povltaví a je krásně viditelný ze širokého okolí. Myslím, že právě Maková hora v sobě skrývá opravdového Génia loci neboli Ducha místa, který nabádá k opětovnému návratu na toto dech beroucí místo, znovu a znovu po dlouhá staletí. I dnes je středem zájmu veřejnosti, a přece je zahalen do mlhy nevědomosti. Před několika lety jsem zde byla poprvé na výletě a nemyslela jsem si, že o pár let později bude pohled z okna našeho domu směřovat právě tímto směrem. Mám velice ráda procházky na Makovou horu. Každá denní a roční doba má své kouzlo, které mě přitahuje a láká k opětovnému návratu na toto tajuplné místo. Rozhodla jsem se upozornit na zajímavost Makové hory a přiblížit atmosféru daného místa souborem sedmi maleb velkého formátu. Zkoumání lokality a sbírání informací probíhalo během celého loňského a letošního roku. Několikrát jsem navštívila místní mše, koncerty, pouť a letos poprvé se farnost zapojila do projektu Noci kostelů. Během procházek jsem pořizovala fotografie okolí v různou denní a roční dobu, které mě inspirovaly při realizaci kresebných a barevných návrhů a jejich kompozic. Výtvarné zpracování probíhalo na základě kresebných návrhů, různých pohledů na kostel a jeho okolí, kde jsem řešila problém výběru konkrétního námětu. Abych co nejlépe vystihla místního génia loci, chtěla jsem divákovi ilustrovat průběh cesty sérií obrazů, zachycující její části až na samotný vrchol Makové hory. Nejprve jsem se zaměřila na krajinu a architekturu zvlášť. Protože kostelík je zasazen do lesní krajiny a cesta vede krásnou akátovou alejí, chtěla jsem zachytit zajímavě rostlé větve akátů tvořící klenbu, až se zdá, že nás chtějí lapit do svých spárů. Prvky krajiny jsem použila také ve spojitosti se stavbou kostela, která stoupáním k vrcholu pomalu začne prosvítat mezi stromy a tím umocňuje tajemnost místa. Něco skryté se nám postupně poodkrývá, až se zcela odhalí, obnaží ve své čisté kráse. Chtěla jsem do kresebných návrhů začlenit především stromy jako tiché pozorovatele, kteří lety přetvářejí okolní krajinu obklopující téměř neměnící se architekturu. Tyto přeměny je možné sledovat na archivních fotografiích, kde například stromy zakrývaly hlavní průčelí chrámu. V současné době jsou všechny stromy v těsné blízkosti chrámu vykáceny. V dalších návrzích jsem se zaměřila pouze na stavbu kostela, různé pohledy na celý objekt, ale také na konkrétní detaily stavby. Siluety střechy chrámu a linie zdí a především schodiště vedoucí přímo k vrcholu chrámu.
6
Po kresebných studiích jsem řešila nejvhodnější způsob, jak vyjádřit a vystihnout génia loci. V prvních návrzích jsem použila jasných barev a komplementárních kontrastů, které bych uplatnila v didaktické aplikaci. Po několika návrzích se toto řešení ukázalo jako nevhodné. Přílišná barevnost nevyjadřovala příslušnou tajemnou atmosféru. Hledala jsem proto způsob, jak lépe navodit a docílit místního génia loci. Jak jsem zmiňovala na začátku, velkou roli atmosféry hraje denní a roční doba. Inspiraci jsem našla v krajině zahalené do husté mlhy, která jen lehce poodkrývala siluetu kostelíka. Barevnost byla utlumena na odstíny šedi. Tady se zrodila myšlenka použití (světlostního) kontrastu černé a bílé. Pro představu jsem fotografie upravila v grafickém programu tak, aby odpovídaly mé představě. Z těchto fotografií jsem vycházela k dalším realizacím návrhů. Začala jsem se zabývat siluetou chrámu jako zdroj informace a jejím významem. Co všechno můžeme vyčíst z dané siluety a jakým způsobem ji spojit s malbou. Vhodné řešení se mi nabízelo ve formě šablony, která se také užívá ve výtvarném umění. Především uplatnění šablony jako výtvarné techniky a zařazení do kulturního kontextu v didaktické aplikaci. Vytvořila jsem černou podmalbu širokým štětcem, kde lehce prosvítal podklad. Jednu podmalbu jsem postříkala bílou barvou, abych navodila hvězdnou oblohu. Celá podmalba navozovala dojem atmosféry nočního nebe, na kterou jsem kladla vystřižené siluety různých pohledů krajiny a stavby z vytištěných fotografií. Vznikla tak nová série fotografií zaměřená na siluetu a kompozici v ploše. Na základě této série začaly vznikat návrhy finální práce. Základem bylo vytvoření podmalby pouze černou akrylovou barvou. Světlostní hloubky jsem docílila zředěním barvy a postupným nanášením valéru. Chtěla jsem vystihnout tajemnou atmosféru noci.
7
2. MAKOVÁ HORA 2.1 Historie poutního místa Z vrchu nad Smolotely na pozadí vltavských lesů svítí do kraje jako „barokní perla“ celého středního povltaví poutní kostel zasvěcený sv. Janu Křtiteli a Panně Marii Karmelské, viditelný zejména z jihu a západu od zámku Orlík. Kostelík stojí na západním výběžku lesem porostlého trojvrší Makové hory vysoké 545 m n. m. Na vedlejším vrchu ve výšce 518 m se nacházejí zbytky pravěkého hradiště. Tento lid knovízské kultury obýval také smolotelskou kotlinu. „Odkud Maková jméno své má, není známo. Možná že někdy na této hoře nějaký hrádek stával a držitelové jeho snad Makovskými z Makové se nazývali, (– v 16. století rod pánů Makovských z Makové v Čechách žil). Mnozí také odvozují jméno této hory od toho „Má kovy“ že hora tato kovy v sobě chová. Hrádku však žádného na této hoře není, za to ale na vrcholi jejím na vymýtěném místě, odkudž rozkošná vyhlídka na vše strany do dalekého okolí, – až na Šumavu oku našemu se objevuje, nalézá se krásný chrám s dvěma věžemi a uprostřed s velkou bání, zasvěcený sv. Janu Křtiteli na poušti a Matce Boží z hory Karmel, a několik kroků za chrámem nalézá se obydlí farní.“1 Kostelík nechal postavit v letech 1719–1722 Jan Felix Chanovský‑Krasilovský z Dlouhé vsi, pán na Smolotelích, Kraselově, Dožicích, Bukovanech, Řeči a Touškově. Stavitelem byl česko‑italský architekt Carlo Antonio Cannevalle. Chanovský nechal zasvětit kostel sv. Janu Křtiteli a Panně Marii Karmelské. Kromě kostela byl vystavěn také klášter pro řeholníky Karmelitánského řádu, do něhož chtěl vstoupit. Dne 5. října 1723 byl chrám slavně vysvěcen tehdejším biskupem pražským, hrabětem Šporkem. Téhož roku přišli do kláštera na Makovou dva karmelitánští kněží, kteří s sebou přinesli dřevěnou Milostnou sošku Panny Marie Škapulířské. Soška je dodnes dochována, můžeme ji vidět na hlavním oltáři. Současně bylo karmelitány založeno Bratrstvo svatého škapulíře a Panny Marie Karmelské. Po smrti Jana Felixe Chanovského kostelík přišel o přísun peněz a nemohly být dostaveny ambity podle původního plánu. Řeholníci neměli na obživu a byli nuceni Makovou opustit. Střídavě se bratrstvo sv. Škapulíře rušilo a zase obnovovalo. Podle zmínek faráře Františka Panocha také klášter vyhořel. Teprve v roce 1760 sem byl za duchovního správce dosazen P. Jiří Bayer, pro něhož složil tehdejší držitel panství pan Křepický 5000 zl. stříbra jako kapitál na výživu, za což měl každý makovský duchovní povinnost sloužit za Křepické čtyři mše týdně. Sestra Křepického 1 PANOCHA, František: Popsání poutního chrámu Páně sv. Jana Křtitele a Matky Boží z hory Karmel Královny sv. Škapulíře na Hoře Makové v Čechách, V Praze: F. Panocha, 1886 8
Antonie, provdaná Santini z Aichlu, uložila na vydržování věčného světla 200 zl. stříbra a její dcera jako dědička smolotelského panství před smrtí 1778 odkázala na vydržování kostela 1000 zl. Jako mnoho jiných karmelitánských společenství i Bratrstvo škapulíře Josef II. zrušil a majetek dal převést na chudinský fond obce Smolotely. Teprve v roce 1853 Bratrstvo spolu s farním úřadem Maková Hora obnovil P. Jan Šrámek (od r. 1853–1865) a k faře bylo připojeno několik vesnic. „Od roku 1836 je vedena farní kronika, která dobře mapuje další období, jakožto i likvidaci Bratrstva svatého škapulíře a karmelské Matky Boží v době josefínských reforem. Bratrstvo obnovuje v letech 1853–1856 páter Jan Šrámek a zřizuje zde i faru.“2 Důležitým historickým mezníkem Makové byl rok 1886, kdy farář František Panocha vydal brožuru Popsání poutního chrámu Páně sv. Jana Křtitele a Matky Boží z hory Karmel Královny sv. Škapulíře na Hoře Makové v Čechách, ve které sepsal kompletní historii kostela. „Významně zasáhla Makovou první světová válka, kdy byly pro válečné účely odebrány kostelu zvony (zbyl tu pouze jediný nejmenší) a jen o vlásek unikly stejnému osudu varhany, které byly ušetřeny pro svou historicko‑uměleckou hodnotu.“3 K drobné rekonstrukci došlo ve třicátých letech 20. století. Stav kostela se v následujících letech stále horšil. Také komunistická doba kostelu příliš neprospěla a po převratu docházelo ke krádežím a vandalismu. „V roce 1990 farář P. Jiří Hájek obnovil tradici poutí na Makovou Horu a pustil se i do obnovy kostela, který je veden jako památka I. stupně UNESCO.“4 Až v polovině devadesátých let minulého století proběhla generální oprava fasády. Bylo nainstalováno bezpečnostní zařízení a zrekonstruováno schodiště. Osazeny byly nově také dveře. Následně byla opravena příjezdová cesta a vybudována přípojka elektrické energie. V roce 1996 přišel na Makovou řeholník – františkán František Angelo Homola. Plně se věnoval kostelu a jeho okolí, jež zveleboval, ale také příchozím návštěvníkům. Během rekonstrukce historických varhan bylo instalováno také venkovní osvětlení kostela. Počet příchozích věřících, poutníků a návštěvníků na Makovou horu se díky těmto opravám zvýšil. V roce 2000 byly do věží kostela vráceny dva nové zvony, opraveny kamenné kříže před kostelem a do průčelí vrácena rekonstruovaná socha Panny Marie Immaculaty. Naposledy byla znovu poskládána obvodová zeď tarasu.
2 KOŠNÁŘ, Julius: Poutnická místa a památné svatyně v Čechách, V. Kotrba, Praha 1903 3 http://www.obec-smolotely.cz/index.php?menu=makova 4
http://www.obec‑smolotely.cz/index.php?menu=makova 9
2.2 Popis stavby chrámu Kostel je postaven v barokním slohu. Půdorys chrámu tvoří elipsa se čtvercovými přístavky presbytáře a kruchty se dvěma bočními hranolovitými prostory sakristie a oratoře. Hlavní chrámový prostor tvoří elipsa o poloosách 10 a 7 metrů. Kruchta se nachází v přístavku na západní straně a je včleněna mezi dvě hranolovité věže. Věže jsou postaveny diagonálně na stranách průčelí, na němž vytváří rizalit. Vnější zdi hlavního průčelí a věží jsou členěny pilastry. Okna jsou kruhová a obdélníková s polokruhovými záklenky ve dvou patrech. Nad vchodem je umístěn znak pánů Chanovských. Ve výklenku nad ním stojí socha sv. Jana Křtitele, patrona chrámu, a nad římsou socha P. Marie. Cibulová báně kostela je kryta šindelem.
2.3 Současnost – naučná stezka Okolí Makové hory je opravdu zajímavé a nabízí krásné místo na procházku nebo výlet v kteroukoliv roční dobu. Právě toto místo zaujalo jednu skupinu studentů gymnázia Přírodní školy, kteří za podpory nadace Vodafone ČR vytvořili naučnou stezku s informačními tabulemi vztahující se k okolí obce Smolotely a Makové hory instalovanou v roce 2009. Stezka začíná na smolotelské návsi, kde se nachází první informační tabule. Trasa okruhu je dlouhá přibližně 6,5 km se sedmi informačními tabulemi.
2.4 Osobnosti Významnou postavou působící na Makové byl bezpochyby příbramský rodák a především akademický malíř Josef Bosáček. Rád navštěvoval kostely, kde obdivoval nástěnné malby a náboženské obrazy. Ač byl vyučen pekařskému řemeslu, našel si cestu k malování, ve kterém spatřoval svoji budoucnost. Aby naplnil svou touhu stát se malířem, musel vstoupit jako mnich do kláštera. V Praze tak navštěvoval malířskou školu v emauzském klášteře. Nepříliš spokojený s tamní náplní práce přešel do výtvarného ateliéru na akademii. Během studií působil ve svém rodném městě Příbrami, kde vytvořil v areálu baziliky na Svaté Hoře soubor nástropních obrazů v kapli sv. Ignáce s náměty ze života světce. Na studiích ho vyučoval významný malíř Julius Mařák nebo také Maxmilián Pirner. Právě profesorem Pirnerem byl Josef Bosáček doporučen Mikolášovi Alšovi. Díky Bosáčkově mistrovské malířské práci s ním M. Aleš rád spolupracoval. Realizoval jeho kartony na nástěnných malbách v podobě barevných sgrafit a fresek ve zvětšené podobě. Díla jsou známá po celé republice. První Bosáčkova práce v Plzni byla fasáda Chodského domu v Nerudově ulici č. 4. Díky jeho dlouhé působnosti má Plzeň nejpočetnější soubor Alšových sgrafit ze všech 10
českých měst. Stáří strávil u svého nemocného bratra, kněze Vincenta působícího na Makové hoře nedaleko Příbrami. Říká se, že Josef Bosáček vycvičil oslíka, aby nosil duchovního otce k farníkům, když už mu nohy přestaly sloužit. Oslík byl také naučen sám chodit do vsi Smolotely pro vodu a zpět, kde mu místní lidé vědra naplnily. Poslední Bosáčkova práce, po které se s paletou a barvami pro nástěnné malby rozloučil, byla malba „Žehnajícího Krista“ v klenbě presbytáře právě v poutním chrámu sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské na Makové hoře.
11
3. INSPIRACE 3.1 Šablonová malba Šablonová malba známá též jako pochoir, leží na rozhraní malby a grafiky. S grafikou měla společné pouze předtištění kresby světlotiskem. Jednotlivé barevné části se nanášely pomocí vystřižené šablony a tupovacího štětce. Výsledná malba se podobá serigrafickému tisku, doplněného o stopy štětce.
3.2 Historie šablonové malby Šablona se objevuje v Evropském malířství od 13. století. „Nejprve jako doplněk samotné malby k zaplnění volné plochy nebo k vytvoření pravidelného vzoru na malované textilii. Příkladem je dílo Mistra Theodorika.“ „V 15. století šablona malbu opouští a objevuje se již samostatně. Její prvotní účel je, stejně jako při užití na malbě, rozbití a zaplnění volné plochy. Nahrazuje výmalbu i řezbu. Šablona našla uplatnění na stěnách a stropech interiéru i na nábytku. V podstatě znamenala šablonová malba levnější variantu výzdoby. „Dochované motivy jsou v zásadě dvojího druhu. Prvním druhem je prostá výplň plochy opakováním drobného motivu, např. křížku, nebo pásy s vegetativním či geometrickým motivem. Druhým typem jsou konkrétní vyobrazení lidí, rostlin a zvířat. Gotická šablonová malba není uměleckým směrem v pravém slova smyslu. Jedná se spíše o výtvarně řemeslnou činnost, která se může lišit různou kvalitou provedení, zpracování, použitím materiálu a výtvarného pojetí.“5 Šablonová malba je spíše řemeslo. Používala se k usnadnění práce při výzdobě čehokoli po všechna století. Tuto techniku používali také věhlasní mistři. Hojně se rozšířila technika v 19. století s rozvojem dekorativního umění. Šablony mají hodně společné s grafickou tvorbou, především s technikou sítotisku uplatňované americkým výtvarníkem slovenského původu Andym Warholem. Jeho díla vytvořená právě technikou sítotisku zobrazují opakující se řady výrobků nebo osobností, např. výrobky Campbelovy polévky, láhev Coca‑Coly a herečku Marilyn Monroe. Právě výstava Pop artu – Pop (etc.) ve Vídni inspirovala českého výtvarníka Rudolfa Němce a významně ovlivnila jeho další tvorbu. Rudolf Němec studoval obor užitá grafika na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru prof. Antonína Strnadela. Studium ukončil souborem grafických prací pro muzeum v Roztokách. 5 http://romidemjanova.wbs.cz/Sablonova-malba.html 12
V šedesátých letech uplatňuje ve své tvorbě otisky vlastního těla i těl svých přátel. Otisky schoulených těl vyjadřují fyzické utrpení vztahující se k politické situaci v zemi. Od sedmdesátých let se věnuje technice děkalku, kde kombinuje kresbu pomocí šablony a malbu. „Výsledný obraz vzniká jako negativní kresba na podkladě pokrytém tiskařskou a olejovou barvou. Kresba je vyznačena otiskem šablon a jejich obkreslením přes přiložené bavlněné plátno (Akt u vody, 1974). Na plátnech převládají tlumené barevné tóny, které jsou zčásti určeny i použitou technikou. Náměty obrazů jsou meditativní - centrálním objektem je obvykle ženské tělo, někdy schoulené nebo umístěné v obalu symbolizujícím vejce nebo lůno. Zbytek plochy je vyplněn otisky předmětů, které vytvářejí pravidelné rastry nebo neosobní technický prostor obklopující figuru. Také z autorových textů je patrné, že změna souvisí patrně s jeho tehdejším obnoveným zájmem o kresbu.“6 Práce na papíře navazují na předchozí figurální kompozice z 60. let, vytvořené za pomoci otisků předmětů a rastrů. Tuto techniku používal autor s různými obměnami (razítka, písmena, reliéfy, technické rastry) až do 80. let. Dekalky na papíře vznikly stejnou metodou jako obrazy nebo otiskem bavlněné tkaniny použité předtím při tvorbě obrazu. Rudolf Němec používal rastry a vystřižené šablony figur a předmětů. Barvu na obrazy stříkal nejprve obyčejnou fixírkou a později používal stříkací pistoli. Ta mu umožnila dosáhnout jemnějších barevných přechodů. Figury jsou zasazeny do prostředí, kde rastry jako výtvarný prvek odkazují i na civilizační prostředí. Rastry mají v obrazu význam nejen jako výtvarný prvek, ale jsou i odkazem k civilizačnímu prostředí, do kterého jsou figury zasazeny. Rudolf Němec používá siluety ženských figur vystřižené ze zvětšených fotografií jako šablony, které posouvá během stříkání barev. Stínováním obrysu navozuje zdání pohybu a dosahuje i větší optické hloubky. Stejnou technikou vznikaly obrazy krajiny (např. Krajina s mostem), kterou se zabývám ve své práci. Tvorba Rudolfa Němce je ve vztahu k mému dílu, jako Figura a pozadí, jako architektura a krajina. Architektura nahrazuje figuru a krajina pozadí.
6 http://cs.wikipedia.org/wiki/Rudolf_N%C4%9Bmec_%28mal%C3%AD%C5%99%29 13
4. TECHNIKY A MATERIÁLY 4.1 Techniky a materiály Pro svou diplomovou práci jsem zvolila poměrně nový druh barvy – akryl, který se vyvíjí a zdokonaluje od padesátých let minulého století. Akrylové barvy mají stejný význam jako v 15. století přechod od vaječné tempery k olejomalbě. Jedná se o barvy na bázi pryskyřice smíchané s pigmenty. V současné době se jedná o velmi oblíbený druh malby díky jednoduchému a všestrannému použití. Předností akrylu je ředění vodou, tedy bez použití zapáchajících ředidel. Určitou výhodou nebo nevýhodou může být rychlé schnutí barvy na podkladě. Záleží na tom, jak budeme chtít s barvou pracovat, jaké techniky použijeme. S tímto problémem nám pomůžou akrylová média. V porovnání s olejovými barvami je malba s akrylovými barvami mnohem jednodušší a nabízí mnohem rychlejší práci s barvou. „Moderní akrylové emulze nepodléhají neustálým chemickým změnám, které probíhají ve vrstvě olejové barvy. Nejlepší akrylové emulze věkem ani nežloutnou, ani netvrdnou. Nanášení vrstev na sebe nevyžaduje žádné zvláštní techniky, které by zabezpečovaly, aby vyschlý barevný film zůstal zdravý a bez prasklin, a z těchto důvodů je tento prostředek daleko jednodušší než olejová malba.“7 Barvu lze nanášet ve velmi slabých lazurách nebo v silně pastózních vrstvách s texturními efekty. „Jelikož akryl rychle vysychá, lze na sebe vrstvy barev nanášet rychleji než u olejomalby. Na druhé straně však nezbývá tolik času pro práci s barvou na podložce, v tomto ohledu jsou olejové barvy přizpůsobivější než akryly. Je také pravda, že při srovnávání podobně pastózních olejových a akrylových obrazů vykazují akryly o trochu větší křehkost a barevnou rezonanci než oleje. Akrylová barva je však houževnatá a pružná a kromě tradičních transparentních, netransparentních a kombinovaných technik ji lze škrábat, tlačit, vytlačovat/stříkat jako polevu, házet, rozprašovat, míchat s plnidly pro získání texturních, a dokonce tkaných efektů.“8
7 SMITH, Ray: Encyklopedie výtvarných technik a materiálů – Slovart, 2006, s. 208 8 SMITH, Ray: Encyklopedie výtvarných technik a materiálů – Slovart, 2006, s. 208 14
4.2 Příprava podložky „Podložka je předmět, na kterém má malba včetně podkladových vrstev ulpět.“9 Deskové malířství neboli malba na dřevěném podkladu opatřená šepsem je známa od antiky. Pro akrylovou malbu je vhodná většina materiálů, jako papír, plátno, sololit nebo dřevo. Důležitá je, aby povrch byl čistý, nemastný, bez prachu a dostatečně drsný. Pro realizaci výsledné práce jsem se rozhodla pro sololitové desky, i přes větší váhu oproti plátnu. Sololitové desky lze snadno použít také při didaktické aplikaci s žáky ve škole pro jejich cenovou dostupnost. Sololit neboli dřevovláknitá deska je vyrobená ze dřeva, jež se rozmělní na kaši a potom znovu upraví pomocí syntetických adheziv na bázi pryskyřice. Má tak homogenní strukturu, údajně stabilnější než struktura přírodního dřeva. Sololitové desky různě velkých formátů jsem si nechala nařezat přímo v obchodě se specializací na tyto materiály. Aby nedošlo ke zkroucení desky po nanesení šepsu, jsou ze zadní hrubé strany zpevněny dřevěnými hranoly tvořící rám a přilepeny speciálním lepidlem na dřevo. Desky s rámy jsem nejprve očistila, potom jsem nanesla širokým štětcem šeps ve dvou vrstvách, jednou svisle a podruhé vodorovně a nechala zaschnout. Na takto připravené desky jsem realizovala své návrhy.
4.3 Barvy a pigmenty Barevná škála pigmentů není tak rozsáhlá jako u akvarelových nebo olejových barev. Dochází k vyřazování tradičních pigmentů; nahrazují je novější syntetické nebo anorganické pigmenty, které jsou barevně stálejší. Pigmenty se míchají s polyakryláty a polymetakryláty sloužící jako nosiči v disperzi. Od počátečního záměru použití jasných barev a uplatnění v malbě komplementárních kontrastů jsem upustila po důslednějším rozebrání řešeného problému a cíle své práce. Tím se utříbil výběr barev na černou a bílou, jakož i historicky nejstarší zaznamenané barvy sazové černě a křídy (běloby), které vytváří světlostní kontrast a umocňují tak génia loci.
4.4 Metody malby – transparentní, krycí Je důležité, na jaký materiál barvu nanášíme. Na papíře a deskách se barva bude chovat odlišně, viz příprava podložky. Skici jsem malovala na bílý papír formátu A3 a čtvrtku formátu A2. 9 SMITH, Ray: Encyklopedie výtvarných technik a materiálů – Slovart, 2006, s. 60 15
Akrylová barva má tu výhodu, že s ní můžeme pracovat mnoha technikami. Tato barva je velmi vhodná pro transparentní malbu, která se běžně spojuje spíše s akvarelem. Výhodou je, že na sebe můžeme nanášet jakékoliv množství vrstev a po zaschnutí se stává voděodolná, nedochází tak k rozmývání spodní vrstvy. Kromě transparentních efektů se akrylová barva výborně hodí k netransparentním technikám. To znamená, že barva je hustá a krycí. Nanášené vrstvy překryjí barvu spodní. Velmi se tato technika hodí k práci na středně tónovaném podkladu, kde světlo získáme nanesením vrstvy běloby než bělostí podkladu. Obě techniky můžeme kombinovat, proto jsem si také vybrala tento typ barev. V návrzích jsem aplikovala techniku suchého štětce, která se používá tam, kde je velký kontrast mezi odstíny. Neředěnou bílou barvu jsem v malém množství nanášela suchým štětcem na černou podmalbu. Prosvítající poklad budil dojem průhlednosti. Tato technika mi umožnila vytvořit plastický dojem stavby.
4.5 Technika – šablony – patronování Ani tato technika nebyla mým prvotním záměrem, ač se tak může zdát. Vše vychází z myšlenky zprostředkování malby žákům s eliminací pocitu neúspěchu z výsledné práce, celkového průběhu tvorby a uplatnění techniky šablony v rámci uměleckého kontextu ve výtvarném umění. Malířská šablona neboli patrona je vzorec vystřižený z kartonu k opakovatelnému přenášení na vhodný podklad nejčastěji technikou stříkání barvy. „Patronování jest velmi stará technika. Již prý Římané užívali patronování při kresbě písmen na pergamenu. Ale jisto jest, že ve středověku, ještě před vynalezením knihtisku, patronovány byly iniciálky v klášterních knihách. Pravými a nepředstižitelnými mistry v umění patronovacím jsou Japonci. Ti zdobí tímto způsoběm nejen látky, ale i užitkové a dekorativní předměty domácnosti.“10 „Šablona je pomůcka vytvořená z různých materiálů (dřeva, kovu, papíru) ve tvaru, který umožňuje snazší nebo opakované vytváření vzorů, nápisů.“11 Malba obecně je velmi těžká, a mnoho lidí může odrazovat. Touto technikou chci nabídnout řešení pro případné obavy z malby a použít ji při didaktické aplikaci a propojení uměleckého směru pop artu. Již samotná práce vytvoření šablony rozvíjí žákovy technické dovednosti, jako je přesné stříhání nůžkami a vyřezávání pomocí odlamovacího nože. Zde je kladen důraz na konstruktivní složku didaktické aplikace. 10 MRŠTÍK, Jiří: Patronování, Praha, dědictví komenského, 1917, s. 5 11 TROJAN, R. / MRÁZ, B.: Malý slovník výtvarného umění Fortuna 1996, s. 191 16
4.6 Fotografie Fotografie je důležitou součástí mé diplomové práce. Posloužila mi k dokumentování místní lokality během měnící se denní a roční doby, které mě inspirovaly při realizaci kresebných a barevných návrhů a jejich kompozic. Tvorba podle fotografické předlohy se promítá jak v praktické, tak v didaktické části. „Fotografie je jediným prostředkem, který umožňuje bezprostředně zachytit prvky později využitelné k zakomponování do obrazu. I při obyčejné práci lze využít fotoaparát k prozkoumání možností při přípravě nového díla, co se týče kompozice, uspořádání a světla.“12 Při pořizování snímků jsem využila předchozí teoretické znalosti a praktické zkušenosti s kompozicí fotografie. Vyčkávala jsem na příznivé počasí, a tak během roku pořídila řadu fotografií krajiny i samotné stavby. Chtěla jsem zachytit atmosféru a barevnost pro inspiraci v návrzích. Původním záměrem práce byla realistická malba s použitím jasných barev nebo komplementárních kontrastů. Realizované barevné návrhy nesplnily mé očekávání. Najednou se z nich vytratila tajemnost a hlavní námět Génia loci. Řešení se objevilo jednoho rána, kdy byla celá hora zahalena do husté mlhy. „Do jisté míry je charakter místa funkcí času, mění se s ročním obdobím, s denní dobou a počasím, tj. faktory, které především určují odlišné světelné podmínky.“13 Na základě této skutečnosti jsem některé fotografie upravila v grafickém programu pomocí funkcí odbarvení a úpravy světla a stínu. Tím jsem omezila barevnou paletu jen na černou a bílou. „Fotografický předlohový materiál může být využíván dle vlastního výběru. Kreslit nebo malovat lze na základě jakékoliv části fotografie, která se může převrátit, převést do negativu nebo jinak přeměnit.“14 Z vytištěných černobílých fotografií jsem vytvořila šablony, které jsem kladla na připravenou podmalbu. Vzniklá série snímků se stala předlohou k finálním návrhům. Zde jsem již použila vystřižené šablony z fotografií přímo v malbě. Nejprve velikosti formátu A4 v návrzích, potom při výsledné práci formáty A2 a A1. V didaktické aplikaci žáci použijí stejný princip výroby šablony z vystřižené nebo vyříznuté z vytištěného obrázku.
12 SMITH, Ray: Encyklopedie výtvarných technik a materiálů – Slovart, 2006, s. 323 13 SCHULZ ,Christian Norberg: přeložili P. Kratochvíl a P. Halík, Odeon Praha, str. 14 14 SMITH, Ray: Encyklopedie výtvarných technik a materiálů – Slovart, 2006, s. 323 17
4.7 Pomůcky Základní potřebné pomůcky jsou především ploché štětce různých velikostí. Důležitá je kvalita štětců. U méně kvalitních může docházet k uvolňování štětin. Štětce volíme podle velikosti formátu. Čím je formát větší, je vhodnější zvolit větší štětec. K malbě podkladu jsem použila tři velikosti plochých štětců (5, 8 a 10 cm širokých). Největším jsem nanášela šeps na dřevovláknitou desku. Barvy mícháme na paletě. Po ukončení malby nesmíme zapomenout pečlivě štětce vymýt, pokud barva na štětci zaschne, již ji neodstraníme. K vytvoření šablony budeme potřebovat ostré nůžky a odlamovací nůž. Může se stát, že nůž papír spíše trhá. Kvalitu řezu ovlivníme úhlem řezání.
18
5. VLASTNÍ TVORBA Již před volbou tématu své diplomové práce jsem velice ráda chodila na procházky na Makovou horu. Jak se mění počasí, mění se také její atmosféra. Odtud pramení námět mé práce. Chtěla jsem upozornit na zajímavost poutního kostela a přiblížit atmosféru tohoto místa. Hlavním námětem je chrám, ke kterému vedou dlouhé kamenné schody. Maková hora je právě takové místo, které spojuje nebe se zemí, svět na zemi pod nebem. Cyklus sedmi obrazů zahrnuje několik pohledů na chrám v rozdílném přiblížení a umístění v prostoru. Nejedná se o kopii fotografie, použit je pouze obrys architektury k výrobě šablony. Krajina a architektura je dotvořena volnou malbou. Námět jsem určitým způsobem stylizovala. Formáty obrazů jsou obdélníkového tvaru koncipované jak na výšku, tak na šířku. Žádný se neopakuje. Námětem obrazů jsem chtěla vyjádřit spojení nebe se zemí a světa na zemi pod nebem. Barvy jsou použity v kontrastu. Nebe je zastoupeno černou barvou a země barvou bílou. Cílem bylo působit na divákovy emoce. Historik a teoretik architektury Christian Norberg‑Schulz zkoumá spíše psychické působení architektury než její stránky praktické, i když připouští, že mezi oběma aspekty existuje vzájemný vztah. „Místo je prostor, který má jasně určený charakter. Od dávných dob byl génius loci či „duch místa“ pokládán za konkrétní skutečnost, s níž se člověk setkává tváří v tvář a musí se vyrovnávat ve svém každodenním životě.“15 Právě architektura zviditelňuje génia loci a dává mu hlubší význam. Dotváří prostor a blíže určuje charakteristiku daného místa. Můžeme rozlišovat přírodní a umělé fenomény neboli krajinu a sídlo. Další kategorie představují země a nebe – horizontála a vertikála, vnitřek a vnějšek. Půda, horizont a nebe utváří hranice krajiny. Při vytváření kompozice maleb jsem se zabývala principy tvoření prostoru.
Obraz č. 1 První obraz velikosti 80 × 110 je koncipován na výšku. Hlavním námětem je východní pohled na chrám. Velkou dominantu tvoří schody v prvním plánu. Motiv je umístěn v pravém dolním rohu, převažuje obloha. Podmalbu jsem malovala velkým plochým štětcem, abych dosáhla podobné stopy štětce jako u návrhů. Černou akrylovou barvu jsem nanášela postupně ve valérech. Mým záměrem bylo částečné prosvítání našepsovaného podkladu místy obrazu. Patrný je jen slabý valér černé barvy, kde je viditelná stopa štětce. Chtěla jsem vytvořit hloubky obrazu a navodit tajemnou atmosféru oblohy. 15 SCHULZ, Christian Norberg: přeložili P. Kratochvíl a P. Halík, Odeon Praha, str. 10 19
K přípravě šablony jsem použila vytištěnou fotografii chrámu formátu A2. Fotografii jsem podlepila čtvrtkou, aby byla výsledná šablona pevnější. K vystřižení jsem použila nůžky a odlamovací nůž. Během nanášení se mi na některých místech dostala barva pod šablonu. S malými nepřesnostmi jsem počítala. Mým záměrem bylo použití šablony nepopírat, ale právě naopak přiznat v drobných detailech. Chtěla jsem propojit šablonovou malbu s malbou klasickou ve vyvážené harmonii. Samotná malba kostela a okolí je tvořena technikou suchého štětce. Snažila jsem se vyjádřit hlavně hmotu, proto jsem se nezabývala příliš detaily.
Obraz č. 2 Druhý obraz je z řady nejmenší, o rozměru 70 × 90 cm. Kompozice obrazu je situována do pravého dolního rohu, vytvářející diagonálu. Podmalba obrazu byla několikrát přemalována, než jsem byla spokojená. Malovala jsem velkými tahy plochým štětcem. Kolem chrámu prosvítá světlý podklad, tvořící dojem prosvítajícího světla. V levém horním rohu jsem slabým šedým valérem namalovala blížící se mlhový oblak. Šablonu jsem vytvořila tentokrát bez podlepení jako u skicovaných návrhů. U této malby jsem kombinovala techniku valéru a suchého štětce. Na architektuře se již objevují konkrétní části stavby, jako jsou okna, dveře a schody. Podmalba pod stavbou téměř neprosvítá, jen u schodů je viditelná nejvíce.
Obraz č. 3 Třetí obraz o velikosti 90 × 100 cm je kladen na šířku. Předlohou byl západní pohled na chrám. Motiv diagonálně rozděluje plochu na dvě části. Zřetelný je vývoj malby suchým štětcem. Postupně jsem se naučila zacházet s intenzitou barvy a dosáhla určité průhlednosti. Prosvítající podmalba podtrhuje plasticitu stavby, naznačena jsou některá okna, dveře a výklenky. Vzbuzuje pocit křehkosti. Černá podmalba v levé části nad chrámem je štětcem vymývána. Zředěnou akrylovou barvu jsem nanesla širokým štětcem na desku a po chvíli štětcem setřela. Vznikly tak světlé stopy štětce, kterými jsem chtěla vyjádřit nadpozemské působení sil.
Obraz č. 4 V pořadí čtvrtý obraz o rozměrech 90 × 110 cm dominuje celé řadě. Nejen velikostí, ale především zvládnutím techniky suchého štětce. Záměrně jsem použila čelní pohled na západní průčelí chrámu a kompozičně umístila téměř do středu obrazu. Tento obraz tvoří střed celého cyklu. Právě tento pohled na kostel je nejznámější, umožní divákovi se s místem ztotožnit.
20
Šablonu jsem proto vytvořila ze zvětšené fotografie formátu A1. Vzhledem k předchozím skicám a již vytvořeným obrazům menších formátů byla tato malba pro mě nejsložitější. Šablonu jsem si nejdříve vystřihla z vytištěné fotografie a potom ji obkreslila na čtvrtku a vyřízla nožem s odlamovací čepelí. Důvodem byla předchozí zkušenost s obrazem č. 1, kde se mi se šablonou hůře pracovalo. Se šablonou vyříznutou pouze ze čtvrtky se mi pracovalo mnohem lépe. Nejdříve jsem pomocí šablony vytvořila obrys chrámu, potom jsem malovala hlavní linie. Detaily jsem se příliš nezabývala, chtěla jsem vystavit hlavně hmotu. Docílit plastické malby. U techniky suchého štětce je velmi důležité promyslet si každý tah. Oprava není téměř možná, pokud chceme, aby prosvítal podklad. Podmalba je malovaná stejným způsobem jako u předchozího obrazu. Dramaticky působící obloha kontrastuje s ledovou pevností chrámu.
Obraz č. 5 Pátý obraz o rozměru 70 × 100 cm je stavěný na výšku. Největší plochu zaujímá černá obloha. Atmosféru dotváří šedá oblaka. Velikost stavby je v porovnání s jinými mnohem menší. Mým záměrem bylo zachytit různé vzdálenosti pohledu na architekturu a její okolí.
Obraz č. 6 Šestý obraz v pořadí o velikosti 80 × 90 cm. Jedná se o čelní pohled ze západní strany. Chtěla jsem diváka přilákat přímo do chrámu. Proto jsem cestu namalovala, jako by ji již lidé prošlapali směrem k otevřeným dveřím chrámu.
Obraz č. 7 Řadu uzavírá poslední obraz západního průčelí chrámu. Chtěla jsem do souboru obrazů zařadit také jiný úhel pohledu na chrám. Inspirovala jsem se pohledem vzhůru k nebi, když jsem stála před chrámem. Namalovala jsem proto stavbu z podhledu. Obraz o rozměrech 80 × 100 cm je konstruovaný na šířku. Podmalbu jsem vytvořila slabými vrstvy valéru černé akrylové barvy, kterou jsem vymývala širokým plochým štětcem. Linie členěné fasády vedou náš zrak vzhůru po stavbě až k nebi, které vytváří jakousi světelnou svatozář nad vrcholem chrámu.
21
6. DIDAKTICKÁ ČÁST Didaktickou aplikaci jsem odučila na nižším stupni Gymnázia Příbram během letošního školního roku, kde od září vyučuji výtvarnou výchovu. Hodinu jsem realizovala v 8. ročníku – tercii. Zasadila jsem ji do tematického celku smyslové vnímání okolí a jeho zachycení na základě vizuálně obrazných vyjádření, perspektiva, baroko. Hledala jsem způsob, jak nejlépe žákům zprostředkovat malbu. Řešení vyplynulo z mé praktické části diplomové práce v podobě šablony a její využití ve výtvarném umění. Šablona je jednoduchý způsob, jak docílit přesné linie a lze ji použít k opakování vzoru. Samotná práce s šablonou je motivující, můžeme si s ní různě pohrávat, překrývat vrstvy a vytvářet různé kompozice umístěním na papíře. Nejprve jsem chtěla vytvořit didaktickou aplikaci, která by kopírovala tvorbu v praktické části mé práce. Odlišovala by se pouze stavbou, vztahující se k okolí školy, kde by vyučovací jednotka byla realizována. Místo kostela na Makové hoře, by žáci vytvořili jim bližší poutní místo Svaté Hory. Původní záměr výuky v exteriéru a pořízení fotografií, jsem přehodnotila v rámci časové dotace hodiny výtvarné výchovy. Vzhledem k časové tísni jedné vyučovací hodiny a velkému počtu žáků (30), jsem od prvotního záměru upustila. Hledala jsem proto způsob, jak úvodní hodinu přetransformovat na možnosti třídy, se kterou chci práci realizovat. Vzhledem k zasazení úkolu do tematického plánu, jsem hodinu realizovala na přelomu dubna a května. Jednou z možností bylo pořízení fotografií žáky v jejich volném čase v podobě domácího úkolu. Žáci by si přinesli vytištěné fotografie až na samotnou hodinu. Druhé řešení bylo vyhledání obrázků na internetu v rámci práce s PC nebo můj vlastní výběr fotografií. Z výběru možností se jevilo jako nejvhodnější propojení prvních dvou variant. Žáci si přinesou fotografie vyhledané na internetu za domácí úkol. V zadání výběru měli vyhledat jakoukoliv stavbu, ke které mají určitý vztah. Další důležitou částí bylo barevné zpracování. Původně jsem chtěla dodržet, nebo alespoň přiblížit se barevnosti mé sérii obrazů. Vzhledem k věku žáků jsem volila jasné syté barvy, popřípadě doplněné černou nebo bílou. Důraz byl kladen na vztah barvy k danému místu.
22
6.1 Rozvržení metodické řady Škola:
Gymnázium – nižší stupeň
Ročník:
Tercie (8. třída)
Počet žáků:
30
Časová dotace:
4 × 45 min
Místo:
školní ateliér
Téma/Název:
Tajemné místo / stavba
Tematický okruh:
Smyslové vnímání okolí a jeho zachycení na základě vizuálně obrazných vyjádření
Očekávané výstupy:
Žák se rozhoduje a vybírá vhodný námět k tvorbě šablony.
Žák rozvíjí technické dovednosti, stříhání, vyřezávání při výrobě šablony.
Žák používá šablony k vytvoření kompozice na ploše papíru.
Žák vytvoří šablonovou malbou obraz místa vztahujícího se k jeho osobě.
Cíle:
Rozvíjet výtvarnou představivost, tvořivost a technické dovednosti při práci se šablonou.
Klíčové kompetence:
Kompetence k učení, kompetence komunikativní, Kompetence k řešení problémů – důraz na složku prožitkovou a konstruktivní
Metody, organizace výuky:
Motivační, výklad, skupinová diskuse, frontální, frontálně individuální
Mezioborové vztahy:
Dějepis, zeměpis
Pomůcky:
Obrázky nebo fotografie, čtvrtky formát A4, A3, nůžky, odlamovací nůž, pevná podložka, tyčinkové lepidlo, temperové barvy, anilinové barvy, ploché štětce, houbička, kelímek na vodu, hadřík.
Informace předem:
Žáci jsou informováni na předchozí hodině, jaké pomůcky budou potřebovat na tuto hodinu.
Každý žák si přinese 2 vytištěné fotografie nebo 2 obrázky formátu A4, Na jednom obrázku krajinu, na druhém architekturu, která je jim blízká nebo mají na to místo hezkou vzpomínku.
23
Učitel má připravené náhradní obrázky pro případ, že někteří žáci si obrázky nepřinesou.
Motivace:
Prezentace v PPT s obrázky siluet, hotové obrázky
Rozdělení:
vyučovací blok – cvičení pozorovacích schopností, siluety – porovnání a výběr vhodného námětu pro výrobu šablony
vyučovací blok – podmalba, výroba šablony, práce se šablonou
vyučovací blok – práce se šablonou, kombinace technik (malba, tupování, stříkání)
vyučovací blok – závěrečná reflexe – výstava prací žáků
Kritéria hodnocení:
Vhodnost výběru námětu. Kvalitativní práce výroby šablony. Kompozice obrázku v ploše.
Otázky k reflexi:
Proč sis vybral tento obrázek (fotografii)?
Jaký máš vztah k této krajině a stavbě?
Jaká část úkolu byla pro tebe nejzajímavější? Jaká nejtěžší?
Cílem (výstupem práce) bylo vytvoření obrázku formátu A3, formou šablonové malby a zařazení do výtvarně‑kulturního kontextu.
24
6.2 Výběr námětu – 1. vyučovací blok Na začátku hodiny jsem žákům promítla motivační prezentaci s obrázky siluet. Žáci poznávali předměty podle jejich obrysů. Cílem této aktivity bylo upozornit na důležitost obrysu při výběru námětu k výrobě šablony. Prezentace zahrnovala také obrázky a výklad jejich zařazení do kulturně‑výtvarného kontextu. V ukázce žáci viděli malby významného českého malíře Rudolfa Němce a anglického street artového umělce, který je znám pod pseudonymem Banksy. Šablona je právě spojnicí mezi těmito umělci a hlavním námětem této úlohy. Po ukázce prezentace žáci odpovídali na otázky k výběru fotografie. Proč sis vybral/la tyto obrázky? Jaký máš vztah k této krajině a stavbě? Během prezentace se žáci dozvěděli časový harmonogram celé výukové jednotky. Zadání úlohy: Rozhodni, který ze dvou přinesených obrázků je zajímavější a vhodnější k vytvoření šablony. Své rozhodnutí vysvětli. Dále budete pracovat jen s vybraným obrázkem. Předpokládala jsem upřednostnění výběru stavby před krajinou. Mé očekávání se potvrdilo. Stejný problém jsem řešila v praktické části diplomové práce. Stavba je pro vytvoření šablony lépe (pevněji) uchopitelná než krajina. Cílem bylo řešení problému na základě předchozích zkušeností, umět se rozhodnout a obhájit svůj názor. Výběr obrázků zahrnoval jak české stavby, tak zahraniční. Mezi náměty se objevil například Pražský hrad, Tančící dům v Praze nebo Eiffelova věž v Paříži.
6.3 Podmalba a výroba šablony – 2. vyučovací blok Na začátku vyučovací hodiny jsem žáky motivovala ukázkou hotových obrázků a vysvětlila jsem postup práce. Nejprve vytvoření podmalby a následně vystřižení nebo vyřezání šablony. Cílem bylo rozvíjení žákovy technické dovednosti, důraz je kladen na prožitkovou a konstruktivní složku. Zadání úlohy: K vybrané stavbě vytvoř podmalbu anilinovými nebo temperovými barvami na čtvrtku formátu A3. Jaké barvy by nejlépe vystihovaly tajemnost vámi vybrané stavby? Použijte nanejvýš dvě barvy a nechte zaschnout na sušícím stojanu. Žáci nejčastěji používali žlutou barvu v kombinaci s černou a červenou, a také modrou barvu podkladu doplněnou bílou. Po namalování podmalby žáci vystřihli z vybraného obrázku obrys stavby tak, aby mohli použít obě části v další hodině. Žáky jsem upozornila na bezpečné zacházení s odlamovacím nožem, aby nedošlo k úrazu. Zadání úlohy: Pečlivě vystřihněte obrys obrázku tak, aby se mohly použít obě části vytvořené šablony. S odlamovacím nožem pracujte opatrně, abyste předešli pořezání rukou. Většina žáků použila k vystřižení nůžky, jen pár jich pracovalo s odlamovacím nožem. Během hodiny nedošlo k žádnému úrazu. 25
6.4 Práce se šablonou – 3. vyučovací blok Nyní se dostáváme k nejzajímavější části výukové jednotky. Žáci použili připravené šablony k dotvoření kompozice na podmalbě tvořené v minulé vyučovací hodině. V této části jsem řešila, jakým způsobem budou žáci se šablonou pracovat. Zda jen pomocí štětce jako jsem postupovala při realizaci návrhů a finálních obrazů já, nebo použít techniku stříkání, která se také používá v šablonové malbě. Aplikace barvy pomocí fixírky nebyla pro tuto práci příliš vhodná. Důvodem je ředění barvy ke stříkání a její velké rozptýlení do okolí. Lepší variantou bylo tupování pomocí houbičky. Zadání úlohy: Na připravenou podmalbu vytvořte pomocí šablony kompozici z tupovaných nebo malovaných staveb nebo jejich částí. Temperovou barvu nanášejte přímo z tuby. Vhodně volte barevnost, aby celkový obraz působil harmonicky. Jednotlivé vrstvy barvy nechte dobře zaschnout, došlo by k obtisknutí nebo rozmazání. Cílem bylo rozvíjet žákovu představivost, tvořivost a technické dovednosti při práci se šablonou.
6.5 Závěrečná reflexe – 4. vyučovací blok Poslední hodinu někteří žáci ještě dokončovali šablonovou malbu. Po dokončení napsali krátký popis ke svému obrázku a hodnocení výtvarného úkolu. Žákům jsem kladla otázky. Jaká část úkolu byla pro tebe nejzajímavější? Jaká nejtěžší? Vysvětli, jaké barvy jsi volil ve vztahu ke stavbě. (architektuře) I přes složité úkony této úlohy si žáci vedli velice dobře. Každá část byla specifická svou činností. První komplikace nastaly u některých žáků s nepřinesenými obrázky. Pro tento případ jsem měla předem vytištěné vlastní obrázky. Tuto část hodnotím jako nejkritičtější. Ostatní vyučovací hodiny proběhyi bez problému. Na základě žákovské evaluace a výsledných děl hodnotím tuto vyučovací jednotku velmi kladně. Samotná práce žáky motivovala k činnosti. Všechny cíle a klíčové kompetence vyučovací jednotky byly naplněny. Žáci byli ohodnoceni známkou a slovně.
26
Příklady prací žáků: „Vybrala jsem si Eiffelovu věž, protože mám ráda Francii, učím se francouzsky a ta věž je zajímavá. Použila jsem červenou barvu, protože je romantická a k Francii se hodí. Žlutou, protože se mi líbila jako podklad. Kromě toho, že dlouho usychal podklad, se mi pracovalo dobře a docela rychle. Je to zajímavá práce, bavilo mě to.“16 (obrázek č. 1) 1)
2)
„Na této šablonové technice mi nejtěžší přišlo vystřihnout objekt a poté ho kompozičně uspořádat tak, aby ladil lidskému oku. Práce byla poměrně zábavná a nebyla nudná. Toto skládání architektur mě bavilo. Pozadí jsem smíchal z oranžové a žluté a tmavě oranžové. Barvu pro tupování a malování šablon jsem zvolil černou, poté taky červenou, protože mi přišly hezké a ladí k barvě pozadí. Obrázek vypadá jako chaotické město v plamenech.“17 (obrázek č. 2)
(Další obrázky viz obrazová příloha)
16 Eva Drobílková, tercie, Gymnázium Příbram 17 Ondřej Luks, tercie, Gymnázium Příbram 27
7. ZÁVĚR Diplomová práce mě obohatila o podrobnější poznání okolí, ve kterém nyní žiji. Již znám jeho příběh. Kostel na Makové není pro mě jen barokní stavba, ale dech beroucí místo, kam se budu stále ráda vracet. Můj osobní vztah se mou diplomovou prací více prohloubil. Velice mě překvapilo zdejší působení malíře Josefa Bosáčka. V jehož životě se najdou momenty, které nás spojují. Stejné rodné město, dlouhodobé pobývání v Plzni a především nás oba cesta dovedla k Makové hoře. Bosáček velice rád navštěvoval různé kostely, stejně tak já ráda vyhledávám zajímavá architektonická místa. Možný zájem o duchovno je spojen se shodným dnem narození. Zdokonalila jsem se v malbě akrylovými barvami a rozšířila dovednosti o techniku suchého štětce. Techniku jsem použila k šablonové malbě architektury, která mě posunula dále v tvorbě. Výsledkem je soubor sedmi obrazů velkého formátu. Řadu děl spojuje námět Génius loci poutního kostela sv. Jana Křtitele a sv. Panny Marie Karmelské. Tajemnost podtrhuje černo‑bílá kompozice obrazů. Záměrem bylo přiblížit divákovi atmosféru tohoto místa a motivovat ho k návštěvě Makové hory. Didaktická část je zaměřena na smyslové vnímání okolí a jeho zachycení na základě vizuálně obrazných vyjádření. Důraz je kladen na prožitek a rozvíjení žákových technických dovedností v šablonové malbě. Žák hledá vlastní námět, vyrábí šablonu a tvoří barevnou kompozici v ploše. Výstupem je obrázek zachycující tajemné místo, které se vztahuje k osobě žáka. Tato technika je motivující a nabízí mnoho užití ve výtvarné výchově. Variantou může být zvolení jiného námětu, např. rostliny, zvířata. Diplomová práce mi otevřela cestu k dalšímu poznání. Inspirovala mě k navržením nových témat vyučovacích hodin. Technika šablonové malby mě natolik okouzlila, že se jí budu zabývat v další tvorbě.
28
8. RESUME The thesis enriched me with the detailed knowledge of the environs where I live now. I improved myself in painting with acrilic paints and I extended my skills with the technique of a dry brush. The technique was used for stecilled painting of architecture which moved me ahead inmy creation. The result is the set of seven paintings of the great format. The streak of the works is linked with the theme of Genius loci of the pilgrimage church of St.John the Baptist and St. Virgin Mary of Karmelt near the village of Smolotely.Mystery is accented with a black and white composition of the paintings. I believe the paintings motivate the viewers to visit Makova Mountain/Hill. On the basis of pupils´ evaluation and my final paintings, I judge this teaching unit very positively. The work itself motivated the pupils to some activities. All goals and key competences of the teaching unit were fulfilled. The thesis opened my other way to knowledge. It inspired me to make a proposal of the new topics in the lessons.The technique of the stecilled painting has become so charming for me that I am going to use it in my other works.
29
9. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knižní: 1. SCHULZ, Christian, N.: Genius loci: krajina, místo, architektura 2. vyd., Praha: Dokořán, 2010, ISBN 978-80-7363-303-5 2. HOSTAŠ, K., Vaněk, F.: Soupis památek historických a uměleckých v království českém – od pravěku po počátek XIX. století, Praha 1900 3. MRŠTÍK, Jiří: Patronování, Praha, dědictví komenského, 1917 4. ROESELOVÁ, Věra: Námět ve výtvarné výchově, Praha: SARAH, 1995, 2000, ISBN 80-902267-4-4, EAN 978-80-902267-4-6 5. KREJČA, Aleš: Grafi cké techniky, 3. vydání Aventinum, Praha 1995, ISBN 80-85277-48-4 6. EGERMAIER, Jiří: Zapomenutý Josef Bosáček, a jeho galerie pod širým nebem, Písek: Prácheňské nakladatelství, 2004, ISBN 80-86566-24-2 7. POCHE, Emanuel / kolektiv vědeckých a odborných pracovníků Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze: Umělecké památky Čech 3. Praha: ACADEMIA, 1980 8. PANOCHA, František: Popsání poutního chrámu Páně sv. Jana Křtitele a Matky Boží z hory Karmel Královny sv. Škapulíře na Hoře Makové v Čechách, V Praze: F. Panocha, 1886 9. SMETANKA, F.: Smolotely – minulost a přítomnost, Stručný průvodce historií zámku a Smolotel. MNV Smolotely, 1988 (str. 22) 10. KOŠNÁŘ, Julius: Poutnická místa a památné svatyně v Čechách, V. Kotrba, Praha 1903 11. SMITH, Ray: Encyklopedie výtvarných technik a materiálů – Kompletní praktický průvodce nástroji, technikami a materiály pro malbu, kresbu, grafi ku, a tisk s více než 1000 ilustrací, 2. vydání Nakladatelství Slovart, s. r. o. 2006, ISBN 80-7209-758-X) 12. TROJAN, R. /MRÁZ, B. : Malý slovník výtvarného umění –, Fortuna 1996, ISBN 80-7168-329-9 13. SANDERS, Michael: Akrylová malba, krok za krokem, 1. vydání 2010, ISBN 978-80-255-0385-0 14. SLAVÍK, Jan: Umění zážitku, zážitek umění, Karlova univerzita, 2. vydání, Praha, 2011, ISBN 978-80-7290-498-33-3
30
Elektronické: [online] < http://smolotely.xf.cz/sbor/Makova%20Hora%20Sbornik.pdf > [13-2-2015] [online] < http://www.apha.cz/bohosluzba‑na‑zaver‑roku‑na‑makove‑hore > [13-2-2015] [online] < http://casopis.vesmir.cz/clanek/genius > [13-2-2015] [online] < http://cs.wikipedia.org/wiki/Akrylov%C3%A1_barva > [13-2-2015] [online] < http://romidemjanova.wbs.cz/Sablonova‑malba.html > [13-2-2015] [online] < http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/okolobrd/makova/makova.htm > [13-4-2015] [online] < http://cs.wikipedia.org/wiki/Makov%C3%A1_hora > [17-6-2015] [online] < http://www.obec-smolotely.cz/index.php?menu=makova > [20-5-2015]
31
10. OBRAZOVÁ PŘÍLOHA Příloha A – Fotografie Obr. 1–8……………………………………………………s.II.
Příloha B – Digitálně upravená fotografie Obr. 9–10………………………………………………….s.VI.
Příloha C – Soubor obrazů – Génius loci Obr. 11–17…………………………………………………..s.VII.
Příloha D – Tvorba žáků tercie, Gymnázium Příbram Obr. 18–19…………………………………………………..s.XIV.
Příloha E – CD Kompletní diplomová práce ve formátu PDF Fotodokumentace tvorby
32
10.1 Příloha A – Fotografie
Obr. 1
Obr. 2
I
Obr. 3
Obr. 4
II
Obr. 5
Obr. 6 III
Obr. 7
Obr. 8 IV
10.2 Příloha B – Digitálně upravená fotografie
Obr. 9
Obr. 10 V
10.3 Příloha C – Soubor obrazů Genius loci
Obr. 11
VI
Obr. 12
VII
Obr. 13
VIII
Obr. 14
IX
Obr. 15
X
Obr. 16
XI
Obr. 17
XII
10.4 Příloha D – Tvorba žáků tercie
Obr. 18
Obr. 19
Obr. 20 XIII
Obr. 21
Obr. 22
Obr. 23 XIV
