ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA GEOGRAFIE HODNOCENÍ VÝVOJE VYUŽITÍ PLOCH V KÚ MOST A VYTVOŘENÍ MODELU STARÉHO MOSTU

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA GEOGRAFIE

HODNOCENÍ VÝVOJE VYUŽITÍ PLOCH V KÚ MOST A VYTVOŘENÍ MODELU STARÉHO MOSTU

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Lukáš SITTE Ekonomická a regionální geografie (2007 – 2010)

Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Marie Novotná, CSc.

Plzeň, duben 2010

Prohlašuji, že jsem práci vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a zdrojů informací.

V Plzni, dne 7.4.2010 …………………………….

Děkuji své vedoucí bakalářské práce paní RNDr. Marii Novotné, CSc. za cenné rady a pomoc v průběhu zpracovávání práce.

OBSAH ABSTRACT .......................................................................................................................... 7 1 2 3

Úvod .............................................................................................................................. 8 Cíle práce....................................................................................................................... 8 Rozbor literatury a analýza zdrojů dat......................................................................... 10 3.1 Textová data ........................................................................................................ 10 3.2 Obrazová data ...................................................................................................... 11 4 Metodika a podrobný postup práce ............................................................................. 13 4.1 Tvorba map land-use ........................................................................................... 13 4.1.1 Mapy land-use intravilánu města Mostu ..................................................... 15 4.2 Tvorba mapy rekultivovaných ploch................................................................... 17 4.3 Tvorba modelu starého Mostu............................................................................. 18 4.3.1 Digitální model reliéfu................................................................................. 18 4.3.2 Zastavěné plochy ......................................................................................... 18 4.4 Analýza map land-use ......................................................................................... 19 5 Geografická charakteristika KÚ Most......................................................................... 20 5.1 Vymezení, geografická poloha a základní charakteristika oblasti ...................... 20 5.1.1 Vývoj osídlení města Mostu ........................................................................ 21 5.2 Základní fyzickogeografické charakteristiky oblasti........................................... 23 5.2.1 Geologická stavba a její vývoj .................................................................... 23 5.2.1.1 Vybrané nerostné suroviny...................................................................... 23 5.2.2 Půdní poměry............................................................................................... 24 5.2.3 Potenciální přirozená vegetace .................................................................... 25 6 Hodnocení vývoje využití ploch.................................................................................. 27 6.1 Rozdělení části území na funkční jednotky......................................................... 27 6.2 Rozdělení práce na tři časová období .................................................................. 27 6.3 Stručné dělení jednotlivých částí hodnocení ....................................................... 28 6.4 Využití ploch v KÚ města Mostu v roce 1953 .................................................... 29 6.4.1 Celkové zhodnocení KÚ města Mostu ........................................................ 29 6.4.2 Hodnocení lokality starý Most 1 ................................................................. 30 6.4.3 Hodnocení lokality starý Most 2 ................................................................. 31 6.4.4 Hodnocení lokality nový Most .................................................................... 32 6.5 Využití ploch v KÚ města Mostu v roce 1973 .................................................... 33 6.5.1 Celkové zhodnocení KÚ města Mostu ........................................................ 33 6.5.2 Hodnocení lokality starý Most 1 ................................................................. 34 6.5.3 Hodnocení lokality starý Most 2 ................................................................. 36 6.5.4 Hodnocení lokality nový Most .................................................................... 37 6.6 Využití ploch v KÚ města Mostu v roce 2007 .................................................... 38 6.6.1 Celkové zhodnocení KÚ města Mostu ........................................................ 38 6.6.2 Mapa rekultivovaných ploch ....................................................................... 40 6.6.3 Hodnocení lokality starý Most 1 ................................................................. 41 6.6.4 Hodnocení lokality starý Most 2 ................................................................. 42 6.6.5 Hodnocení lokality nový Most .................................................................... 43 6.7 Vývoj využití ploch v KÚ města Mostu v letech 1953-2007 .............................. 43 6.7.1 Hodnocení vývoje jednotlivých složek mapy land-use ............................... 43 6.7.2 Model starého Mostu, jako ukazatel zániku zastavěných ploch.................. 46 5

7

Závěr............................................................................................................................ 47

ZDROJE INFORMACÍ....................................................................................................... 48 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................................ 50 SEZNAM GRAFŮ .............................................................................................................. 50 SEZNAM TABULEK ......................................................................................................... 50 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................. 51 Příloha A.............................................................................................................................. 52 Příloha B .............................................................................................................................. 53 Příloha C .............................................................................................................................. 54 Příloha D.............................................................................................................................. 55 Příloha E .............................................................................................................................. 56 Příloha F .............................................................................................................................. 57 Příloha G.............................................................................................................................. 58 Příloha H.............................................................................................................................. 59 Příloha I ............................................................................................................................... 60 Příloha J ............................................................................................................................... 61 Příloha K.............................................................................................................................. 62 Příloha L .............................................................................................................................. 63 Příloha M ............................................................................................................................. 64

6

ABSTRACT Práce hodnotí vývoj a stav využití ploch na území města Mostu v posledních cca 50-ti letech. Hodnocení vychází z úpravy mapových podkladů, jimiž jsou konkrétně letecké měřičské snímky z roku 1953 a 1973 a ortofota vytvořená v roce 2007. Z uvedených podkladových dat jsou vytvořeny mapy a grafy využití ploch, které napomáhají analýze a hodnocení stavu a změn ve využití ploch. Tyto změny jsou také hodnoceny pomocí vytvořeného prostorového modelu starého Mostu, který zachycuje osídlení oblasti v roce 1953 a dochované původní zastavěné plochy do současnosti. Hlavním cílem této práce je poukázání na změny osídlení v souvislosti s postupující povrchovou těžbou hnědého uhlí. Součástí této práce je CD, které obsahuje GIS-výstupy, mapy, grafy a prostorový model starého Mostu.

Klíčová slova: GIS, mapa využití ploch, město Most, povrchová těžba uhlí, vývoj osídlení.

This thesis reviews the development and present state of land use at town Most in recent circa 50 years. The review is based on adjustments of map basis; air metrical frames from years 1953, 1973 and ortophotos made in 2007, concretely. From above mentioned data maps of land use are created. These are helpful for analysis and review of the present state and changes in land use. The changes are reviewed considering created spatial model of „old town of Most“ which captures settlement in year 1953 and preserved original builtup areas at present. Main goal of this thesis is to refer changes of settlement linked with advacing surface coal mining.

Attached CD contains GIS-outputs, maps, graphs and spatial model of "old town of Most". Keywords: GIS, map of land use, town Most, opencast coal-mining, development od settelment.

7

1 Úvod Město Most prošlo za dobu své sedmisetleté existence neobvyklým vývojem, kdy se z původně zemědělského sídla změnilo na město královské, které se díky své poloze stalo obchodním a průmyslovým centrem podkrušnohorské oblasti. Nález ložisek hnědého uhlí a počátek dobývání v roce 1403 odstartoval podivný příběh, ve kterém ne vždy vítězil zdravý rozum. Rozvoj nejprve hlubinné těžby v 18. století přinesl první lokální krajinné změny. V období po 2. světové válce se stále více tehdejší národní hospodářství orientovalo na těžký průmysl. S rozvojem nejrůznějších odvětví těžkého průmyslu se začal klást čím dál větší důraz na technologické změny, které by vedly ke zvýšení objemu vytěženého hnědého uhlí. V průběhu 50. let 20. století se proto původní hlubinný způsob těžby změnil na povrchový. Tato změna měla za následek narušení původní krajiny na ploše přesahující 50 km2. Povrchový způsob těžby s sebou přináší obrovské přesuny nadložní zeminy, která v mocnosti 20-30 metrů překrývá hnědouhelné sloje. Ložiska uhlí byla bohužel nalezena i pod královským městem Most (dále v práci nazýván „starý Most“), jenž byl tímto odsouzen k zániku. Okolní krajina dnes už „nového Mostu“ procházela a prochází neustálými změnami a vývojem. Původní historické využití ploch je na mnoha místech nesrovnatelné se současností. Stará urbanizovaná území zanikala, spojovala se, nebo se zcela přesouvala podle nálezů uhelných slojí a následné postupující těžby.

2 Cíle práce Bakalářská práce s názvem „Hodnocení vývoje využití ploch v KÚ Most a vytvoření modelu starého Mostu“ má svůj hlavní cíl již v názvu. Dílčích cílů je ale hned několik. Problematika těžby uhlí v Mostecké pánvi se vždy dotýkala přímo města Mostu. Jedním z cílů je tedy zhodnocení stavu a změn v osídlení intravilánu města Mostu s ohledem na povrchovou těžbu uhlí. Stav využití ploch v konkrétním roce bude sledován pomocí map land-use a kruhových grafů. Se změnami osídlení souvisí i další změny využití ploch, jejichž hodnocení je dalším cílem práce. Změny ve využití ploch budou hodnoceny dvěma způsoby: pomocí grafů využití ploch a pomocí modelu starého Mostu. 8

Posledním dílčím cílem je uvedení problematiky „starého a nového“ Mostu do obecných souvislostí a snaha o nezaujatý popis skutečností, které způsobily nešťastné zničení historického královského města.

Shrnutí cílů: 1. Hodnocení stavu, vývoje a změn ve využití ploch sledovaného území, s ohledem na povrchovou těžbu hnědého uhlí. 2. Analýza a zhodnocení stavu a změn osídlení intravilánu města Mostu. 3. Zapojení změn ve využití ploch do obecných souvislostí, očima autora a obyvatele současného města Mostu.

9

3 Rozbor literatury a analýza zdrojů dat Tématem vývoje land-use se v současnosti zabývá mnoho různých projektů zejména na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Jejich řešiteli jsou Ivan Bičík [12] a Leoš Jeleček [9] . Jednou z mnoha prací je např.: Analýza vývoje české kulturní krajiny v období 1845-2000 [11]. Problematika hodnocení vývoje využití ploch byla také v bakalářských a diplomových pracích řešena na katedře geografie FPE ZČU [20, 18, 8]. Hodnocení vývoje využití ploch, tak jak je podáno v této práci, se opírá zejména o obrazové podklady, kterými jsou mapy využití ploch a grafy využití ploch. Teoretické podklady pocházejí ze studia lokální literatury, která se zabývá konkrétní problematikou Mosteckého regionu jak v minulosti, tak i v současnosti. Výsledné hodnocení je doplněno i mou vlastní bohatou zkušeností, jakožto rodáka a obyvatele města Mostu. Zdroje dat v této práci je možné rozdělit na textové a obrazové.

3.1 Textová data Textová data jsou rozdělena podle svého dalšího využití na: a) využitá v úvodní části (geografická charakteristika území a metodika) b) využitá ve vlastním hodnocení (podpůrné teoretické podklady pro hodnocení)

Textová data využitá v úvodní části, zahrnují publikace a informační zdroje, informující o obecných skutečnostech, týkající se historie, současné geografie a administrativních otázek zpracovávaného území. Mostecko – minulost a současnost (zaměření na historii a současnost hornictví a energetiky v regionu) Mostecko – regionální vlastivěda (komplexní charakteristika fyzickogeografické i socioekonomické sféry) Historický lexikon obcí ČR 1869-2005 (vývoj počtu obyvatel města Mostu) Regionální informační servis – RIS (administrativní členění kraje)

10

Textová data využitá ve vlastním hodnocení stavu a vývoje využití ploch, sestávají z publikací a informačních zdrojů, která doplňují a upřesňují mé vlastní hodnocení. Hlavní publikací, ze které při hodnocení vycházím je: Most (z deníku architekta Václava Krejčího) – Zánik historického města, výstavba nového města 1945-2000. Autor výše uvedené publikace Ing. arch. Václav Krejčí retrospektivním způsobem popisuje své působení v Mostě z pohledu architekta a hlavního účastníka všech procesů zániku starého Mostu a vzniku a výstavbě nového Mostu. Jednotlivé fáze vývoje řadí do kontextu doby a přináší nezaujatý pohled na danou problematiku.

3.2 Obrazová data Obrazová data slouží pro ilustraci popisovaných skutečností a jako hlavní podklad pro hodnocení stavu a vývoje využití ploch. Dají se rozdělit na dva druhy podle způsobu získání: a) primární obrazová data (mapy III. vojenského mapování, letecké měřičské snímky a ortofotomapa) b) sekundární obrazová data (mapy land-use, mapa rekultivovaných ploch, model starého Mostu a grafy)

Primární obrazová data byla všechna pořízena v elektronické podobě a zpracována v software ArcGIS. Mapy toposekce III. vojenského mapování poskytuje Ústřední archiv zeměměřičství a katastru v měřítku 1:25 000. Získání těchto mapových podkladů proběhlo zkopírováním jednotlivých částí mapy přímo v prostředí webové mapové aplikace. Části mapy byly pomocí grafického software spojeny a uloženy do rastrového formátu TIFF, který umožňuje další zpracování. Letecké měřičské snímky (LMS) archivuje a poskytuje Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad v Dobrušce. Pro získání požadovaných dat byla vypracována objednávka digitálních LMS v rozlišení 1210 dpi, v měřítku 1:10 000 a velikosti 23 x 23 cm. Digitalizované LMS byly doručeny na datovém nosiči ve formátu TIFF. V objednávce byly určeny roky pořízení LMS 1950 a 1970. Vzhledem ke skutečnosti, že letecké

11

snímkování neprobíhá ve všech lokalitách každoročně, bylo možno získat letecké měřičské snímky z let 1953 a 1973, kdy probíhalo snímkování ve sledované lokalitě. Ortofotomapa použitá jako podkladový zdroj pro tvorbu mapy land-use 2007 a tvorbu modelu starého Mostu byla získána pomocí služby ArcIMS, která umožňuje načíst kontinuální georeferencovanou ortofotomapu do prostředí software ArcGIS. Tuto ortofotomapu, zobrazující sledované území, vytvořenou 18.9.2007, poskytuje Portál veřejné správy ČR – Cenia.

Sekundární obrazová data byla vytvořena z primárních obrazových dat. Postup jejich tvorby je podobně popsán v následující kapitole.

12

4 Metodika a podrobný postup práce Pro hodnocení vývoje využití ploch v KÚ Most a vytvoření modelu starého Mostu bylo nutno získat a upravit podkladová mapová a obrazová data. Získávání základních zdrojů dat k této práci bylo zmíněno v předešlé části. Následující kapitola má za úkol podrobně popsat postup a metodiku zpracování získaných dat a následných analýz.

4.1 Tvorba map land-use Vzhledem k dostupnosti a povaze zdrojových dat (leteckých měřičských snímků – LMS a ortofot), bylo pro hodnocení vývoje využití ploch vybráno období ohraničené lety 1953-2007. Mapy land-use byly vytvořeny v software ArcMap, který je součástí balíku ArcGIS 9.3. Před samotnou tvorbou map land-use tj. před vytvořením polygonové vrstvy, která má za úkol ukazovat využití ploch bylo nutné si nejprve připravit podkladové LMS. Aby bylo možné s vytvořenými mapami dále pracovat a provádět na nich další analýzy, bylo přistoupeno ke georeferencování podkladových LMS. Georeferencování umožňuje implementovat LMS do souřadnicového systému, který je určen podkladovou mapou. Jako podkladová mapa pro georeferencování byla vybrána ortofotomapa, zachycující stav k 18.9.2007. Tuto ortofotomapu poskytuje Portál veřejné správy ČR [15] prostřednictvím služby ArcIMS, díky které bylo možné ortofotomapu zobrazit přímo v prostředí ArcMap. Stažená mapa je v souřadnicovém systému S-JTSK (systém jednotné trigonometrické sítě katastrální), který je využíván v České republice. Samotné georeferencování spočívá v hledání shodných bodů na LMS a podkladové mapě. Tyto shodné body představují např. dochované budovy nebo křižovatky cest, které se vyskytují na obou mapách. V našem případě bylo hledání takových bodů obtížné vzhledem k značným změnám v krajině za posledních 50 let. Každý LMS byl georeferencován samostatně pomocí 3-4 shodných bodů, které byly hledány vždy blíže k okraji LMS. Správné georeferencování by mělo probíhat v co nejvíce shodných bodech, což v tomto případě nebylo vzhledem ke kvalitě pořízení LMS možné. Georeferencování ve více než 4 bodech mělo za následek zvětšování chyby a nepřesnosti až na několik desítek metrů a deformování LMS. Proto byl počet shodných bodů omezen. Výsledná 13

chyba, která nastává při georeferencování se pohybuje v řádech metrů, což je pro potřeby této práce vyhovující. Z důvodu zachování stejné plošné rozlohy všech tří map je zobrazované území upraveno. Mapa land-use (1953, 1973 a 2007) je omezena hranicí katastrálního území města Mostu. Západní a jihovýchodní výběžek KÚ není v mapě zahrnut (obr.1). Mapa je v této části omezena hranicí LMS. Důvodem úpravy území je neúplnost podkladových dat. Území map land-use se rozkládá na ploše omezené deseti mapovými listy (02-3125, 02-32-21, 02-33-04, 02-33-05, 02-33-09, 02-33-10, 02-33-15, 02-34-01, 02-34-06, 0234-11) Základní mapy ČR 1:10 000 (ZM10).

Obr. 1: Vymezení území zpracovávaného v mapách land-use

Všechny tři mapy land-use z let 1953, 1973 a 2007 byly vytvořeny jako polygonové vektorové vrstvy ve formátu shapefile. Jednotlivé polygony vznikly vektorizací rozdílných ploch území na podkladových LMS (v případě map land-use 1953 a 1973) a na výše popsaném podkladovém ortofotu z Portálu veřejné správy – Cenia (v případě mapy land-use 2007). Pro rozlišení jednotlivých ploch byl vytvořen vlastní klasifikační klíč na základě klasifikačního systému J. Andersona [1]. Plochy jsou barevně a

14

číselně rozlišeny do šesti skupin. Dvě z nich mají ještě podrobnější dělení do podskupin (tab. 1). Použitá klasifikace je stejná pro všechna tři období.

Tab. 1: Vlastní klasifikační klíč použitý ve vytvořených mapách land-use Hlavní skupina

Podskupina 11 Obytná

1 Zastavěná plocha

Růžová

Průmyslová, komerční,

12 veřejná Doly, lomy, těžební

2 jámy

3 Vodstvo

Barva

Červená Žlutá

31 Vodní plochy

Modrá

4 Zalesněná plocha

Tmavě zelená

5 Křovinatá plocha

Hnědozelená

6 Zemědělská plocha

61 Orná půda

Hnědá

62 Travní plochy

Světle zelená

Zahrady, parky, okrasná

63 vegetace

Jasně zelená

Zdroj: Vlastní zpracování

4.1.1 Mapy land-use intravilánu města Mostu Jednotlivé mapy land-use zobrazují celé katastrální území města Mostu. Jelikož toto území prošlo ve sledovaném období velkými změnami, které nejvíce zasáhly právě samotné město Most, byly vytvořeny mapy, které se soustředí na změny jednotlivých částí (funkčních jednotek) intravilánu města Mostu. Mapy land-use intravilánu byly vytvořeny pomocí neoklasifikovaných (nebarevných) map land-use 1953, 1973 a 2007. Pomocí funkce Erase byla z těchto map odstraněna plocha intravilánu města Mostu. Překrytím oklasifikovaných map mand-use 1953, 1973 a 2007 upravenými neoklasifikovanými mapami, vznikly mapy land-use intravilánu (obr. 7, 8, 10). Hranice intravilánu byla vymezena zastavěnými plochami města Mostu (nezahrnují průmyslové areály na okraji města) v letech 1953-2007, které byly sjednoceny do jedné polygonové vektorové vrstvy (obr. 2). 15

Obr. 2: Sjednocený intravilán města Mostu z let 1953-2007

Intravilán města Mostu byl pro další analýzy rozdělen na tři funkční jednotky (obr. 3). Hranice těchto jednotek byly vytvořeny s ohledem na změny zastavěných ploch v letech 1953-2007 a díky plánování výstavby nového Mostu procházejí v oblasti současných hlavních městských tříd a „koridoru“ (oblast soustředění silnice č. 13 a inženýrských sítí).

16

Obr. 3: Funkční jednotky sjednoceného intravilánu města Mostu

4.2 Tvorba mapy rekultivovaných ploch Po vytvoření map využití ploch je vhodné pro lepší ilustraci zvlášť interpretovat plochy, které byly v minulosti přímo ovlivněny povrchovou těžbou hnědého uhlí. Konkrétně se jedná o plochy klasifikované v mapách land-use z let 1953 a 1973 jako „doly, lomy, těžební jámy“ (tab. 1), které již mají v současné mapě land-use z roku 2007 jinou funkci (např. vodní plochy, křovinaté a lesní plochy). Mapa rekultivovaných ploch byla vytvořena podobně jako předešlé mapy land-use v software ArcMap. Při tvorbě byly využity analytické nástroje Union a Erase. Pomocí funkce Union byla vytvořena polygonová vektorová vrstva sjednocující všechny těžební plochy z let 1953 a 1973 současně (obr. 9). Tyto těžební plochy zasahují na severu území částečně i do lokalit se současnou nebo doznívající těžbou (mapa land-use 2007) a nepatří proto do mapy rekultivovaných ploch. Z tohoto důvodu byla dále při tvorbě mapy využita funkce Erase, která odstranila těžební plochy zahrnuté do mapy land-use 2007. Vznikla tak

17

mapa ploch, které byly v letech 1953 a 1973 využívány k povrchové těžbě hnědého uhlí, ale v současnosti (rok 2007) již plní funkci jinou.

4.3 Tvorba modelu starého Mostu Vytvoření modelu starého Mostu v této práci je pouze doplňkovou činností pro ilustraci stavu města Mostu v roce 1953 a zaniklých zastavěných ploch do roku 2007. Model je vytvořen v software ArcMap s rozšířením ArcScene. Pro přípravu byly využity LMS z roku 1953 a mapy III. vojenského mapování doplněné o vrstevnice1 [2], které zachycují stav reliéfu v roce 1937, tj. před nástupem rozsáhlé povrchové těžby a neuvážených změn v krajině. Model starého Mostu se tedy skládá ze dvou částí: reliéf (digitální model reliéfu) v roce 1937 a zastavěné plochy města Mostu v roce 1953. V našem případě bylo možno použít podklady z rozdílných let, protože změny reliéfu byly mezi lety 1937 a 1953 zanedbatelné a nemají vliv na výslednou podobu modelu.

4.3.1 Digitální model reliéfu DMR v tomto modelu byl vytvořen vektorizací vrstevnic generalizované podkladové mapy III. vojenského mapování2. Vrstevnice jsou řazeny po 20 metrech, v místech menších výškových rozdílů po 5 nebo 10 metrech. Plocha DMR čítá 79 km2 a byla zvolena s ohledem na plochu města Mostu a přilehlých sídel, které byly zničeny z důvodu těžby uhlí. DMR na svém území zahrnuje i nejzápadnější vrcholy Českého středohoří, které zasahují až do města Mostu.

4.3.2 Zastavěné plochy Hlavní část modelu starého Mostu je tvořena prostorově znázorněnými zastavěnými plochami na území města Mostu a blízkých sídel. Vyznačení zastavěných ploch bylo provedeno vektorizací podkladových LMS z roku 1953. V software ArcScene byla tato vytvořená polygonová vektorová vrstva umístěna na digitální model reliéfu a tím byly tzv. domy zasazeny do krajiny. 1

Toposekce III. vojenského mapování. Výřez mapy toposekce III. vojenského mapování byl získám z portálu Ústředního archivu zeměměřictví a katastru v rastrovém formátu TIFF a v software ArcMap následně georeferencován do S-JTSK. 2

18

Vzhledem k dostupnosti podkladových ortofot z roku 2007 bylo možné polygonovou vektorovou vrstvu zastavěných ploch z roku 1953 umístit na tato podkladová ortofota a následně analyzovat změny rozmístění zastavěných ploch na sledovaném území. Jednotlivé části polygonové vrstvy zastavěných ploch (samostatné stavby, bloky budov) byly oklasifikovány podle toho, zda se mezi lety 1953 a 2007 jejich umístění změnilo nebo ne. Při analýze byl kladen důraz na zaniklá zastavěná území. Nově vzniklá zastavěná území nebyla v analýze a následné klasifikaci zahrnuta. Ve výsledné oklasifikované polygonové vektorové vrstvě zastavěných ploch jsou barevně odlišeny dvě kategorie. Jedna barevná kategorie představuje zastavěná území (plochy), které se mezi lety 1953 a 2007 nezměnily a druhá barevná kategorie představuje zastavěné plochy, které již v roce 2007 neexistují např. z důvodu demolice budov kvůli povrchové těžbě.

4.4 Analýza map land-use Vytvořené a oklasifikované mapy land-use ukazují stav využití ploch v letech 1953, 1973 a 2007. Porovnání těchto map umožňuje sledovat vývoj a změny využití ploch ve sledovaném období. Pro následné hodnocení vývoje využití ploch bylo nutné určit metodiku a způsob, jakým budou tyto změny hodnoceny. Nejprve byla pomocí software ArcMap určena rozloha všech jednotlivých polygonů pro každou mapu samostatně. Další práce byla prováděna v aplikaci Excel. Zde se jednotlivé rozlohy polygonů sečetly, aby se tím zjistila celková rozloha území, důležitá pro další postup. Každý oklasifikovaný polygon a jemu podobné tvoří skupinu např. zalesněných ploch a zabírají určitou poměrnou plochu v celém analyzovaném území. Ze získaných hodnot bylo určeno relativní zastoupení jednotlivých skupin ploch vůči celkové výměře analyzovaného území. Pro znázornění relativního zastoupení oklasifikovaných ploch land-use bylo přistoupeno k vytvoření tří kruhových grafů (graf. 1, 2, 3) pro každý sledovaný rok. Dále byly pro analýzu vytvořeny souhrnné grafy (graf. 4, 5) a dílčí grafy (Příloha D-L), které ukazují vývoj jednotlivých typů ploch v mapované ploše KÚ Most.

19

5 Geografická charakteristika KÚ Most 5.1 Vymezení, geografická poloha a základní charakteristika oblasti Katastrální území města Mostu je rozděleno na 18 katastrů jednotlivých územně technických jednotek3 (Čepirohy, Dřínov u Mostu, Ervěnice, Hořany, Komořany u Mostu, Konobrže, Kopisty, Most I, Most II, Pařidla, Rudolice n/B, Skyřice, Slatinice u Mostu, Souš, Střimice, Třebušice, Velebudice) [5, 6, 7]. Celková výměra čítá 8 694 ha (86,94 km2). Žije zde celkem 67 438 obyvatel (stav k 31.12.2008) [6]. Hustota osídlení je 776 obyv./km2. Území města Mostu se rozkládá v jižní části Mostecké pánve. Na jeho ploše je možno nalézt především antropogenně pozměněné plochy. Pouze střední a jihovýchodní část je využita jako homogenní zastavěná plocha města. Celá severní a západní část území byla v minulosti využívána jako lokalita povrchové těžby hnědého uhlí. V současnosti na těchto plochách probíhají četné rekultivace. Zejména zalesňování a vytváření nových vodních ploch zatopením povrchových dolů. Popisovaná lokalita se nachází v severozápadní části České republiky na území okresu Most (NUTS 4) [16]. Rozlohou se řadí na první místo v okresu. Území je napojeno na státní silnice první třídy č. 13 (K. Vary - Ústí n/L - Frýdland) a 27 (Železná Ruda Plzeň - Dubí), které ho spojují s hraničními přechody do SRN a Polska.

3 Územně technická jednotka podle zákona č. 89/1995 Sb.: "Územně technickou jednotkou se rozumí jednotka, která je vymezena jako katastrální území nebo jeho část, oddělená hranicí základní územní jednotky, tj. hranicí obce, městského obvodu či městské části."

20

Obr. 4: Vymezení KÚ Most

5.1.1 Vývoj osídlení města Mostu Osídlení Mostecké pánve a území nynějšího města Mostu je úzce spjato s nálezem ložisek nerostných surovin. Nejstarší archeologické nálezy, lokalizované do oblasti Písečného vrchu jihovýchodně od Mostu, sahají až do období paleolitu. Písečný vrch je nalezištěm křemenců, což přispělo k osídlení této lokality lidmi z doby kamenné. Neolitické archeologické nálezy jsou již lokalizovány přímo na území města Mostu (starého i nového) a vrchu Hněvín [19]. První slovanské osídlení je datováno do 8.-9. století n.l. a bylo tvořeno menšími zemědělskými sídly v blízkosti úpatí Hněvína. Samotné město Most vzniklo v roce 1273 na místě označované dnes jako starý Most severovýchodně od vrchu Hněvín. Nacházelo se na obchodní stezce, která pozvedla jeho význam. Blízkost města k hranicím českého království měla za následek osídlení převážně německým obyvatelstvem. Rozvoj dalšího osídlení přinesl až rozvoj dobývání hnědého uhlí ve 2. polovině 18. století [19]. 21

Vývoj osídlení v 19. století byl již plně ovlivněn rozvíjející se těžbou uhlí. V roce 1862 bylo v okolí Mostu již 302 dolů s malými šachtami. Další rozvoj hornické činnosti byl podpořen vybudováním železniční trati z Chomutova do Ústí nad Labem v roce 1870 [10]. Rozvoj těžby uhlí měl veliký dopad na mnohonásobné zvýšení počtu obyvatel (viz. tab. 2) [17]. Z níže uvedené (tab. 2) je patrný velký nárůst počtu obyvatel mezi lety 1869 a 1900, který je zapříčiněn přistěhováním nových obyvatel za prací v nově vznikajících těžebních společnostech. Největší pokles počtu obyvatel v Mostě se vyskytl v roce 1950 z důvodu odsunu německého obyvatelstva po 2. světové válce. V současnosti počet obyvatel opět pomalu ubývá. Ve městě Most i v regionu je vysoká nezaměstnanost, která nikdy nepřináší příchod nových obyvatel [17].

Tab. 2: Vývoj počtu obyvatel města Mostu (podle sčítání lidu 1869-2001) Obec, část obce Most

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

11262 18649 27292 40701 48621 51727 56751 579

837

985

979

1233

1418

Komořany

1876

2887

4669

7428

8860

9525 11504

Most

6717 10640 15482 22261 26519 28078 29179

Čepirohy

1692

Rudolice

132

283

245

299

318

389

1279

Souš

378

1804

2665

3803

4082

4326

4751

Starý Most

970

1395

2439

5043

6534

6802

7185

Velebudice

273

305

303

330

455

550

554

Vtelno

337

498

504

558

620

639

607

Obec, část obce

1950

1961

1970

1980

1991

2001

46328

56857

61158

61543

70670

68263

Čepirohy

1120

1075

808

585

574

471

Komořany

9098

4228

3066

995

-

1

25938

43795

54000

59017

68867

66452

826

839

304

217

150

158

Souš

3583

2726

368

331

383

436

Starý Most

4854

3578

2079

2

-

3

Velebudice

531

247

210

4

38

114

Vtelno

378

369

323

392

658

628

Most

Most Rudolice

Zdroj: [17]

22

5.2 Základní fyzickogeografické charakteristiky oblasti 5.2.1 Geologická stavba a její vývoj Nejstarší jednotkou tohoto území je krušnohorské krystalinikum, které tvoří podloží všem ostatním jednotkám. Toto krystalinikum prošlo posledním horotvorným pochodem před 300 miliony lety. Na povrch vystupuje v údolí řeky Bíliny. V oblasti Mostecké pánve je krystalinikum zakryto mladšími sedimenty permokarbonského typu, tvořenými hnědočervenými jílovci, pískovci a slepenci. 100 milionů let trvající období eroze a denudace vedlo k postupnému zarovnávání reliéfu do dnešní Podkrušnohorské pánve. Před 130 miliony lety se oblast Mostu dostala pod mořskou hladinu. V období spodního a svrchního oligocénu (moře ustoupilo koncem křídy) docházelo k dalšímu poklesu a denudaci terénu. Před 25 miliony lety, v období rozhraní starších a mladších třetihor, došlo podél tektonických linií ke zdvihům a vulkanické činnosti, která vytvořila např. Široký vrch, Ressl, Hněvín a Špičák (vrcholy na území města Mostu) [19]. Období vzniku jezer v Mostecké pánvi se datuje do doby před 20 miliony lety. Uhlotvorné období nastalo přeměnou jezer na bažiny a močály. K uhlotvorným procesům přispívalo i teplé subtropické klima. V rašeliništích následně vznikaly uhelné sloje o mocnosti 25-30 metrů. Uhlotvorný proces byl ukončen v důsledku zvýšení hladiny jezer a následné jezerní sedimentace, která dříve vytvořené uhelné sloje překryla sedimenty jílů a jílovců [19].

5.2.1.1 Vybrané nerostné suroviny Hnědé uhlí - Na Mostecku je dobýváno již od 15. století. K zintenzivnění dolování došlo v průběhu průmyslové revoluce v druhé polovině 19. století. K roku 2004 dosahovaly celkové prozkoumané zásoby v Severočeské hnědouhelné pánvi 9,8 miliardy tun [3].

Stavební hmoty - V oblasti stavebních hmot jsou na Mostecku ložiska písků, štěrkopísků, spraší a jílů vhodných pro cihlářskou a keramickou výrobu. Velké ložisko spraší bylo nalezeno v lokalitě lomu Vršany jihozápadně od Mostu. Lomy na stavební kámen se v minulosti nacházely na úpatí vrchů Špičák, Hněvín a Ressl [3].

23

Fonolit - Jediné těžené ložisko se nachází na Želenickém vrchu. U všech čtyř mosteckých vrchů (Špičák, Široký vrch, Ressl a Hněvín) je fonolit jejich základní stavební jednotkou. Tento nerost se využívá ve sklářském průmyslu jako tavivo [3].

Bentonit - Jediný zpracovatel bentonitu v ČR se nachází jihovýchodně od Mostu v Českých Zlatníkách. Možnost využití této nerostné suroviny je v průmyslu i v zemědělství. Bentonit je využíván jako pojivo ve slévárenství. V zemědělství se využívá jeho jílovitých složek, které dokáží přijímat a uvolňovat vodu. Pro tuto vlastnost se bentonit přidává do písčitých půd. Významná ložiska se nacházela v severovýchodním pásu od Špičáku k městu Bílina [3].

5.2.2 Půdní poměry Na území města Mostu se nachází čtyři hlavní typy půd (antropozemě, kambizemě, černice a černozemě). Nezanedbatelná část rozlohy je stále využívaná pro povrchovou těžbu a je bez půdního pokryvu. Největší část území pokrývá půdní typ antropozem haldová, která se vyskytuje na zrekultivovaných plochách. Zbylé půdní typy se vyskytují na plochách, které nebyly ovlivněny těžební činností. V jihovýchodní části území se vyskytují úrodné půdy (černice fluvická a pelická a černozemě pelická). Na vyvýšeninách (Ressl, Hněvín, Široký vrch a Špičák) se zachovaly tři typy kambizemí (arenická, pelická a eutrofní) [3].

24

Obr. 5: Půdní typy v KÚ Most

5.2.3 Potenciální přirozená vegetace Zařazení mapy potenciální přirozené vegetace (PPV) do této práce je vhodné zejména pro specifičnost zpracovávaného území. Toto území bylo v minulosti i neustále je podrobováno antropogenním změnám, které velice ovlivňují jeho vegetační pokryv. I v následující mapě PPV jsou vyznačeny silně narušené oblasti, které musejí projít dlouhou sukcesí, než se na nich utvoří přirozená vegetace, která je v této lokalitě přirozená. „Potenciální přirozená vegetace představuje rostlinný pokryv, který by se vytvořil v určitém území a v určité časové etapě za předpokladu vyloučení jakékoli další činnosti člověka. Zahrnuty jsou však nevratné změny způsobené člověkem až do doby konstrukce

25

mapy, zatímco u vratných změn prostředí, jako například eutrofizace vod či znečištění ovzduší se předpokládá jejich zánik s přerušením činnosti člověka“[13].

Obr. 6: Mapa potenciální přirozené vegetace

26

6 Hodnocení vývoje využití ploch V kapitole 4 byly popsány jednotlivé kroky při tvorbě podkladových dat (mapy, grafy), jež budou v této části podrobněji analyzovány a zařazeny do kontextu, což dopomůže k lepší ilustraci problematiky „starého a nového“ Mostu.

6.1 Rozdělení části území na funkční jednotky Zpracovávané katastrální území města Mostu popisované v kapitole 4 prošlo v období let 1953-2007 rozsáhlým vývojem, který ale nebyl ve všech částech této lokality stejný. Nejvíce se změny dotkly obyvatel původního města Mostu, kteří museli opustit své domovy a přestěhovat se do nově postavených domů ve zcela jiném prostředí. Z důvodu velkých změn v intravilánu města Mostu bylo proto přistoupeno k podrobnějšímu rozdělení tohoto území na tři funkční jednotky:

I. starý Most 1 – zaniklý z důvodu těžby (severovýchodně od „koridoru“) II. starý Most 2 – dochované plochy (výrazně nezměněné od roku 1953 do současnosti) III. nový Most – zcela nově urbanizované území (nově vzniklé ve sledovaném období)

Každá funkční jednotka bude dále podrobněji hodnocena ve třech časových obdobích.

6.2 Rozdělení práce na tři časová období Rozdělení hodnocení vývoje využití ploch na tři časová období je zapříčiněno povahou podkladových dat, ze kterých byly vytvořeny mapy land-use. Vytvořené mapy land-use zachycují stav využití ploch v letech 1953, 1973 a 2007. Bylo proto přistoupeno k rozdělení na následující období, ve kterých bude dále prováděno hodnocení vývoje:

1) období nástupu rozvoje povrchové těžby – rok 1953 2) období výstavby nového města Mostu – rok 1973 3) současnost – rok 2007 27

V následujících částech bude zhodnocen stav a vývoj využití ploch v celém katastrálním území města Mostu i v konkrétních funkčních jednotkách ve všech třech časových obdobích (viz. kap. 6.1 a 6.2).

6.3 Stručné dělení jednotlivých částí hodnocení •

využití ploch v KÚ města Mostu v roce 1953 - celkové zhodnocení KÚ města Mostu - hodnocení lokality starý Most 1 - hodnocení lokality starý Most 2 - hodnocení lokality nový Most

•

využití ploch v KÚ města Mostu v roce 1973 - celkové zhodnocení KÚ města Mostu - hodnocení lokality starý Most 1 - hodnocení lokality starý Most 2 - hodnocení lokality nový Most

•

využití ploch v KÚ města Mostu v roce 2007 - celkové zhodnocení KÚ města Mostu - mapa rekultivovaných ploch - hodnocení lokality starý Most 1 - hodnocení lokality starý Most 2 - hodnocení lokality nový Most

•

vývoj využití ploch v KÚ města Mostu v letech 1953-2007 - hodnocení vývoje jednotlivých složek mapy land-use - model starého Mostu, jako ukazatel zániku zastavěných ploch

28

6.4 Využití ploch v KÚ města Mostu v roce 1953 6.4.1 Celkové zhodnocení KÚ města Mostu Sledovaný rok 1953 patří do období poválečné obnovy zejména těžkého průmyslu, která se nejvíce projevila v lokalitě severočeské hnědouhelné pánve. Konkrétně lokalita katastrálního

území

města

Mostu

byla

z pohledu

fyzickogeografického

i

socioekonomického postižena nejvíce. Rozvoj těžkého průmyslu s sebou přinesl nesmazatelné změny v krajině i vyšší nároky na pracovní sílu a zároveň též na kapacitu bytového fondu. Tato situace měla nemalý vliv na změny v pozdějších letech. Mapa land-use (Příloha A) zachycující stav krajiny v roce 1953 přináší pohled na rozvíjející se těžební plochy v severní části sledovaného území, které začínají pomalu ovlivňovat i samotné město Most, jež se v té době nacházelo v bezprostřední blízkosti stále více narušovaného území. Povrchová těžba hnědého uhlí procházela v poválečných letech rychlým vývojem, který se projevoval nárůstem těžebních ploch, díky inovacím ve strojním průmyslu. Byly využívány stále výkonnější těžební a zakládací stroje, které pomohly zrychlit těžbu a zvýšit výnosy. Střední část území mapy land-use ukazuje zalesněné a zatravněné plochy, které i díky různým nadmořským výškám (zalesněné vrchy Hněvín, Ressl a Široký vrch) byly ušetřeny narušení těžbou. Jižní část sledovaného území si ještě v roce 1953 zachovává svůj původní převážně zemědělský ráz, který je patrný z velké rozlohy ploch orné půdy. Nachází se zde pět sídel (z nichž tři později zanikla). I zde se již v menším měřítku projevuje povrchová těžba. konkrétně mezi sídly Čepirohy a Velebudice a jižně od Skyřic. Následující kruhový graf č. 1 zachycuje procentuální zastoupení jednotlivých typů ploch v mapě land-use v roce 1953. Největší zastoupení zde představují nezastavěné přírodní plochy (61,25 %) využitelné pro zemědělství (orná půda a travní plochy). Necelá pětina plochy (18,05 %) je na tomto území zasažena těžbou. K této ploše je ještě třeba připočíst i plochy navazujících průmyslových areálů, které tvoří zázemí těžebním lokalitám. Rozloha vodních ploch je ve sledovaném roce 1953 na katastrálním území města Mostu zanedbatelná a nedosahuje ani půl procenta.

29

Graf č. 1: Využití ploch v KÚ města Mostu v roce 1953 LAND-USE 1953 [% ] Doly, lomy, těžební jámy Zalesněná plocha

3,09 Křovinatá plocha

18,05

Zastavěná plocha - obytná

23,35 Zastavěná plocha - průmyslová, komerční, veřejná Vodní plochy

7,14 Orná půda

4,28

Travní plochy Zahrady, okrasná vegetace

5,46 3,45 0,37 34,81


6.4.2 Hodnocení lokality starý Most 1 Intravilán města Mostu vymezený sjednocením hranic intravilánů z let 1953-2007 v sobě zahrnuje tři funkční jednotky (obr. 3). Tato podkapitola hodnotí stav využití ploch v jednotce „starý Most 1“ (obr. 7). Lokalita starý Most 1 představuje území nejvíce postižené těžbou z důvodu výskytu hnědouhelných slojí přímo pod historickým městem. Město je v této popisované části tvořeno souvislou zástavbou převážně bytových domů, obklopující tři velká náměstí, která se nacházejí v západní polovině střední části vyznačených zastavěných ploch. Na území se kromě zastavěných ploch převážně obytného charakteru vyskytují i plochy klasifikované jako zahrady a okrasná vegetace, jež jsou na severu území představovány zahrádkářskými koloniemi a zahradami rodinných domů. Na jihu tvoří městský park a hřbitov, který přímo sousedí s objektem městské nemocnice.

30

Obr. 7: Mapa land-use intravilánu města Mostu 1953 (klasifikace land-use viz. tab. 1)

6.4.3 Hodnocení lokality starý Most 2 Lokalita nazvaná „starý Most 2“ (obr. 7) představuje (jak již bylo uvedeno dříve) území, jež ve sledovaném období let 1953-2007 výrazně nezměnilo svou funkci. Na mapě land-use je rozděleno do čtyř částí: Souš, Most, průmyslový areál a Rudolice. Sídla Souš a Rudolice nad Bílinou (dnes městské části Mostu) se v omezené míře dochovaly do současnosti. Průmyslový areál v sousedství městské nemocnice tvořený v roce 1953 závody na výrobu porcelánu a výrobu obvazového materiálu, má i v současnosti velký význam pro obyvatele města (na tomto místě stojí přesunutý kostel). Čtvrtá a plošně nejrozsáhlejší část jednotky starý Most 2 se ve sledovaném roce 1953 nacházela převážně ve stavu stavebních proměn. Ze západu a severozápadu je 31

vymezena přírodní hranicí vrchů Ressl, Hněvín a Širokého vrchu. Severovýchodní, východní a jižní hranice je vytvořena uměle a dnes touto hranicí procházejí hlavní městské třídy a silnice č. 13 („koridor“). Toto území nemá jednotnou historii a je možné ho rozdělit do dvou částí, jejichž hranici tvoří od severu k jihu procházející městská třída. Západní část je převážně tvořena menšími rodinnými domky, vystavěnými po 2. světové válce z důvodu zvýšené poptávky po rodinném bydlení v čistém prostředí neovlivněném těžbou. Na severu (úpatí vrchu Hněvín) je obytná zástavba tvořena vilovými domy z přelomu 19. a 20. století. Východní část sledovaného území byla v roce 1953 z velké části rozestavěná. Již roku 1946 byl schválen „Regulační plán výstavby Mostu“, který předpokládal novou výstavbu bytových domů na tomto území. Nutnost bytové výstavby byla zapříčiněna velikým přílivem pracovních sil díky rozvoji průmyslových závodů v okolí. Výstavba bytových domů zachycená v mapě land-use 1953 je již realizována v souladu s novým územním plánem z roku 1950, jenž navrhoval výstavbu nových částí města Mostu pro 65 000 obyvatel [10]. Kromě obytných zastavěných ploch, jsou na tomto území též zastavěné plochy klasifikované jako průmyslové, komerční a veřejné. Tyto plochy jsou zde zastoupeny úřadem městské správy, čtyřmi školami a objektem kasáren.

6.4.4 Hodnocení lokality nový Most Vymezená lokalita „nový Most“ je území (obr. 7), které v roce 1953 nevykazovalo žádné známky budoucího osídlení. Pouze v severní části se vyskytují dva průmyslové areály a východně od nich část obce Rudolice nad Bílinou. Zbylá část území má zemědělský charakter a převažují zde zatravněné plochy a plochy orné půdy. Západní část je pokryta křovinami v návaznosti na zalesněný vrch Ressl. Plochy orné půdy a křovinaté plochy jsou uměle odděleny silnicí, procházející severojižním směrem. Podél této komunikace je na mapě land-use patrná zastavěná plocha, která je tvořena objektem krematoria postaveném roku 1924 [21]. Svou důležitost celá lokalita zaujme již v roce 1954, kdy byla vytvořena nová koncepce osídlení nazvaná: „První rajónová studie Mostecka“, která na tomto místě plánovala výstavbu bytových domů a infrastruktury pro 90 000 obyvatel. O dva roky později byl vypracován nový „Směrný územní plán“ pro 100 000 obyvatel, který poprvé

32

počítal s likvidací starého města Mostu [10] a vymezil tuto lokalitu pro stavbu nového města „na zelené louce“.

6.5 Využití ploch v KÚ města Mostu v roce 1973 6.5.1 Celkové zhodnocení KÚ města Mostu Stav využití ploch v roce 1973 ukazuje mapa land-use 1973 (Příloha B). V mapě jsou patrné rozsáhlé těžební plochy, vyskytující se prakticky po celé ploše sledovaného území. Kromě zemědělské jihovýchodní části území, kde nebyly nalezeny hnědouhelné sloje. Rozsah povrchové těžby hnědého uhlí vychází z „Hypotézy dlouhodobého rozvoje odvětví paliv na léta 1966-1980“, která byla schválena 23.5.1961. V tomto dokumentu se projevuje stále sílící tlak na zvýšení těžby uhlí. V letech 1966-1980 se předpokládalo vytěžení 1,304 mld. tun uhlí [10]. Na mapě land-use je patrná těžební lokalita zasahující do města Mostu (Příloha B, č. 1). Těžba v této lokalitě začala roku 1967 a pokračovala východním směrem, kdy v roce 1975 přerušila veškerou komunikaci mezi starým a novým Mostem. Po odtěžení nadloží a nalezených slojí hnědého uhlí, zde byl vytvořen tzv. „koridor inženýrských sítí“ (dále „koridor“), který v pásu několika desítek metrů soustředí silnici I. třídy, železniční trať, přeložený tok řeky Bíliny a další telekomunikační a energetické sítě [4]. Graf procentuálního zastoupení jednotlivých ploch v mapě land-use 1973 (graf č. 2) poskytuje názorný přehled o využití ploch. Celé dvě třetiny rozlohy zabírají ve sledovaném území srovnatelným poměrem doly, lomy, těžební jámy a travní plochy. Velký podíl takového využití ploch přinesl úbytek zemědělství a výrazný pokles ploch orné půdy. Shodný podíl zastavěných ploch obytných a zastavěných ploch průmyslových, komerčních a veřejných ukazuje na rozšiřování města Mostu, ale i na vznik velkých průmyslových závodů, které navazují na plošně rozsáhlé těžební plochy.

33

Graf č. 2: Využití ploch v KÚ města Mostu v roce 1973 LAND-USE 1973 [%] 2,83

Doly, lomy, těžební jámy

32,32 29,77

Zalesněná plocha Křovinatá plocha Zastavěná plocha - obytná Zastavěná plocha - průmyslová, komerční, veřejná Vodní plochy Orná půda

6,67

Travní plochy

9,81 Zahrady, okrasná vegetace

5,92

0,69 6,20

5,78


6.5.2 Hodnocení lokality starý Most 1 Sledovaný rok 1973 byl v historii vymezené lokality starý Most 1 a zároveň původního historického města Mostu jedním z posledních. I v této práci obsahuje následující kapitola jednu z posledních zmínek o městě, které za svou sedmisetletou historii prožilo jak svůj rozkvět, tak i období úpadku. Ani živelné katastrofy, jakou byl např. ničivý požár roku 1515, nedokázal město zničit. Podařilo se to až ve 2. polovině 20. století, kdy snaha o stále větší průmyslovou produkci naší republiky, kterou jsme se snad chtěli někomu zavděčit, doslova vymazala původní historickou část města Mostu z mapy. Mapa intravilánu města Mostu, zachycující stav využití ploch v lokalitě starý Most 1 (obr. 8), ukazuje obytné zastavěné plochy, které jsou ze západu a zčásti i z východu omezeny těžebními a průmyslovými lokalitami. Severní a jižní část je v tomto roce využívaná jako travní plochy a plochy zahrad a okrasné vegetace. Travní plochy v severní části vznikly v důsledku demolice domů z důvodu uvolnění území pro budoucí otvírku

34

povrchového lomu. Plocha zahrad a okrasné vegetace v jižní části představuje městský hřbitov a zahradu (park) náležící k městské nemocnici. Těžební

plocha

v západní

části

bude

v následujících

letech

postupovat

jihovýchodním směrem podél vnitřní hranice sledovaného území starý Most 1 a ovlivní stávající objekty (hřbitov, nemocnice). Již roku 1962 byl přijat projekt nové nemocnice ve stabilní části města [10]. Ve sledovaném roce 1973 byla ale nová nemocnice stále ve výstavbě a ke staré nemocnici se od severozápadu přibližovala rozšiřující se těžební plocha. V této době bylo bohužel běžné, že rychlost postupu těžby mnohdy převyšovala rychlost výstavby nových objektů veřejných institucí, které nahrazovaly zanikající objekty ve starém Mostě. Tento jev „rozdílných rychlostí“ způsobil zpoždění demolice starého Mostu o 3 roky.

Obr. 8: Mapa land-use intravilánu města Mostu 1973 (klasifikace land-use viz. tab. 1, popis očíslovaných lokalit v textu)

35

6.5.3 Hodnocení lokality starý Most 2 V lokalitě starý Most 2 byly již k roku 1973 převážně ukončeny poválečné stavební změny. Pouze severozápadní část (obr. 8, č. 1) byla negativně ovlivněna těžbou (dnešní městská část Souš), která zmenšila podíl zastavěných obytných ploch. Tato lokalita sestává ve sledovaném roce převážně z travních ploch a ploch zahrad a okrasné vegetace. Zůstávají zde okrajově i obytné zastavěné plochy, které v budoucnu svůj podíl nepatrně zvýší. Jediná část lokality starý Most 2 nacházející se jihovýchodně od území starého Mostu 1 (obr. 8, č. 2) si zachovává jednotnou funkci (zastavěné plochy průmyslové, komerční, veřejné).

Toto území se v roce 1975 stane světoznámým. Stojí zde totiž

přesunutý gotický kostel z lokality starý Most 1. Tato kapitola mosteckých dějin byla stejně komplikovaná jako vše, co se na Mostecku dělo. Od prvních úvah do samotného přesunu totiž uběhlo dlouhých 11 let. Již v roce 1964 vzniklo pět variant zachování této sakrální stavby [10], z nichž tři předpokládaly ponechání kostela na původním místě (obr. 8, K1), což by bylo v rozporu s těžebním plánem, který měl v tomto období největší váhu a nebylo ho možno měnit, ani z důvodu zachování takto hodnotné památky. Čtvrtá varianta zachování prosazovala přesun kostela západním směrem do oblasti vytvořeného koridoru, kde by kostel přestal být součástí intravilánu města. Pátá varianta navrhovala rozebrání na části o hmotnosti 2-7 tun a následné složení na jiném místě. Žádná z těchto variant nebyla v roce 1964 schválena. Následující rok 1965 přinesl nové tři varianty, z nichž jedna navrhovala úplné zbourání kostela a zachování pouze některých cenných fragmentů. Další dvě varianty zachování prosazovaly přesun kostela do bezeslojných území [10]. Byly určeny dvě lokality nového umístění (obr. 8, č. 2, 3). Esteticky i kulturně nejpřijatelnější by byla lokalita v blízkosti bývalé průmyslové školy (dnes Oblastní muzeum v Mostě) (obr. 8, č. 3), která se nachází ve vzdálenosti 974 metrů jihozápadně od původního stanoviště kostela. Pro realizaci této varianty by bylo nutné přesunout kostel na nové místo dříve, než bude homogenita města narušena těžební činností, která do předpokládané trasy přesunu kostela vstupuje od severozápadu. Již v roce 1973, což je rok, který ukazuje mapa land-use intravilánu (obr. 8) je patrné, že tuto variantu již není možné zrealizovat. Poslední zbylá varianta předpokládá tedy přesun kostela do bezeslojné oblasti, poblíž závodů na výrobu porcelánu a obvazového materiálu (obr. 8, č. 2), která je ale v současnosti oddělena od nového města

36

Mostu procházejícím koridorem. Samotný přesun kostela na nové místo byl realizován na vzdálenost 840 metrů ve dnech 30.9. - 27.10.1975. Kostel měl hmotnost 12 000 tun a přesouval se rychlostí 1,3 metrů za hodinu [10]. Plošně největší část lokality starý Most 2 byla v roce 1973 ve stavu bez výrazných stavebních úprav. Oproti roku 1953 se pouze zahušťovaly obytné zastavěné plochy, jež nezměnily svou funkci. Jedinou větší změnou je výstavba kulturního zařízení s restaurací, společenským sálem a kinem (obr. 8, č. 4). Bez výrazných změn je v roce 1973 i poslední východní část sledované lokality, která zahrnuje městskou část Rudolice.

6.5.4 Hodnocení lokality nový Most Slovní spojení „nový Most“ má v sobě naději lepšího a čistšího prostředí pro život než v demolovaném starém Mostě. Původní nový Most bylo označení pro sídliště budované v 50. letech 20. století. Toto sídliště postrádalo občanskou vybavenost, která byla dostupná pouze v historickém centru starého Mostu. Jednalo se tedy pouze o prostor k bydlení a ne k plnohodnotnému životu. Prvním konkrétním projektem, který dokládá úvahy o výstavbě samostatného nového města Mostu, je „Soutěž na řešení centra nového Mostu“ vypsaná v lednu roku 1959 [10]. Soutěžní projekty představovaly možnosti řešení využití centrální městské lokality (obr. 8, č 5), která by soustředila kompletní občanskou vybavenost a v budoucnu by nahradila veřejné a správní objekty starého Mostu. V nové koncepci se již neuvažovalo s existencí starého města. Výstavba bytových domů v lokalitě nový Most byla řízena směrným územním plánem, schváleným 30.12.1963, který v této lokalitě počítal s bytovými domy a občanskou vybaveností pro 66 000 obyvatel [10]. Bytová výstavba v novém Mostě byla řešena sídlištním systémem s místní občanskou vybaveností (škola, nákupní středisko), která z části nahrazovala vybavenost ve starém Mostě a zastupovala chybějící objekty v centru. Ve sledovaném roce 1973 měla být ukončena výstavba objektů občanské vybavenosti v centru, ale jak je vidět na mapě intravilánu města Mostu (obr. 8, č. 5), v určeném centrálním území se nacházejí pouze 3 zastavěné plochy, které obsahují rozestavěné budovy a zázemí stavebních podniků. Jediným dokončeným objektem byla budova okresního výboru KSČ, která byla vystavěna v roce 1966.

37

Pro popis historie výstavby centra města, které mělo být dokončeno v roce 1973, ale které není dodnes kompletně hotovo, by byla nutná celá samostatná kapitola. Popíši zde proto nejdůležitější skutečnosti. Program výstavby centra byl schválen již v roce 1961. Generální architekt V. Krejčí se svým týmem v následujících pěti letech navrhl a vyprojektoval všechny důležité objekty i s technologickým postupem výstavby. Roku 1966 měly být vybrány dodavatelské podniky, které by realizovaly výstavbu. Zdá se to neuvěřitelné, ale žádný z oslovených dodavatelů nechtěl zakázku přijmout. Všechny stavební podniky prosazovaly panelový způsob výstavby, běžný v jiných městech. Bylo potřeba najít kompromis mezi záměrem projektantů a architektů a možnostmi dodavatelů, které byly v polovině 70. let 20. století velice omezené. Výstavba objektů v centru byla proto zpožděna a realizována až v letech 1970-1975. Budova národních výborů byla kompletně zprovozněna v roce 1977 [22] a nový Most se stal plnohodnotným samostatným městem. Výstavba centra ale nebyla jedinou investiční akcí realizovanou ve sledovaném roce 1973 v lokalitě nový Most. Na mapě (obr. 8) jsou patrné rozsáhlé zastavěné plochy (průmyslové, komerční, veřejné) v západní, severní i jižní části území. Ve zmíněné západní části probíhá výstavba okresní nemocnice. Termín výstavby a dostavby byl velice důležitý pro demoliční práce v lokalitě starý Most 1 a při postupu těžební činnosti v místě koridoru. Dostavba nemocnice v roce 1977 [22] odstartovala faktický zánik starého Mostu. Zastavěné průmyslové plochy na severu území patří závodu na výrobu panelů a vznikajícímu novému osobnímu nádraží ČSD. Závod na výrobu panelů byl zde lokalizován z důvodu nedalekých ložisek bentonitu (východně od města) a z důvodu výhradního využívání panelů při výstavbě nových domů. Jižní průmyslová zastavěná plocha patří objektu dopravního podniku a technických služeb.

6.6 Využití ploch v KÚ města Mostu v roce 2007 6.6.1 Celkové zhodnocení KÚ města Mostu Pro zhodnocení stavu využití ploch byla vytvořena mapa land-use (Příloha C), která představuje využití ploch v roce 2007. Jelikož tato práce vzniká v roce 2010, je částečně možné stav využití ploch v roce 2007 pokládat za současnost. Zejména krajina se na Mostecku neustále vyvíjí, vznikají stále nové rekultivované plochy a klesá rozloha

38

těžebních ploch. Na mapě land-use 2007 (Příloha C) jsou v severní části patrné dvě rozsáhlé těžební plochy. Východní těžební lokalita představuje území, kde již neprobíhá intenzivní povrchová těžba hnědého uhlí (Příloha C, č. 1). Tato lokalita byla součástí těžební plochy patřící k lomu Most, který se nacházel v místě starého Mostu. V roce 2007 byla v přípravě rekultivace této oblasti, která představuje vytvoření jezera Most a navazující infrastruktury. Tato rekultivační činnost přispěje k rozvoji lokalizačních předpokladů cestovního ruchu a vytvoření nové rekreační oblasti, která zlepší povědomí o regionu a městě Most. Severní část území již mnoho ploch s dokončenou rekultivací obsahuje. Za nejvýraznější rekultivované plochy v této lokalitě se mohou pokládat: Jezero Matylda (Příloha C, č. 2), na území dříve působícího lomu Vrbenský a Autodrom (Příloha C, č. 3), který se rozkládá na výsypce tohoto lomu. V nejzápadnější části území mapy land-use se nachází rozsáhlá průmyslová zastavěná plocha obsahující průmyslový areál, který soustřeďuje teplárnu a úpravnu uhlí. Tato průmyslová zastavěná plocha se nachází v místech bývalé obce Komořany. Střední část mapy land-use zachycuje rekultivované zatravněné plochy a zastavěné plochy města Mostu. Jižní výběžek území sestává z křovinatých a zatravněných ploch. Tyto plochy vznikly rekultivací Velebudické výsypky a byly zde vybudovány areály dostihového závodiště (Příloha C, č. 4) a golfového hřiště (Příloha C, č. 5). Procentuální zastoupení jednotlivých typů ploch v mapě land-use 2007 názorně ilustruje kruhový graf č. 3. Z grafu je patrná převaha přírodních (zelených) ploch. Lesy, křoviny, travní plochy a plochy zahrad a okrasné vegetace tvoří 68,56 % rozlohy plochy mapovaného území. Tyto plochy vznikly převážně rekultivační přeměnou z ploch dolů, lomů a těžebních jam. Skutečnost, že rozloha neobytných zastavěných ploch převyšuje rozlohu zastavěných ploch obytných, je způsobena existencí zastoupení rozsáhlých komerčních a veřejných ploch, kterými jsou zejména: Objekt autodromu, nemocnice, centrum města, vlakové nádraží nebo obchodní park v severní části města. Necelé 10 % zastoupení těžebních ploch v roce 2007 je zapříčiněno počátečním stavem plošně nejrozsáhlejší rekultivace lomu Most a Ležáky. V současnosti již zastoupení těžebních ploch nabývá mnohem nižších hodnot.

39

Graf č. 3: Využití ploch v KÚ města Mostu v roce 2007 LAND-USE 2007 [% ]

Doly, lomy, těžební jámy Zalesněná plocha Křovinatá plocha Zastavěná plocha - obytná

2,46

9,53 Zastavěná plocha - průmyslová, komerční, veřejná Vodní plochy

14,87

Orná půda Travní plochy

37,59

Zahrady, okrasná vegetace

13,64

5,47

4,06 2,90

9,47


6.6.2 Mapa rekultivovaných ploch V kapitole 4.2 byl popsán postup tvorby mapy rekultivovaných ploch (obr. 9). Tato mapa ukazuje plochy, které byly v letech 1953 a 1973 klasifikovány jako plochy těžební. Tyto plochy jsou v roce 2007 již klasifikovány jinak. Vybraná konkrétní rekultivovaná území byla popsána v předchozí podkapitole.

40

Obr. 9: Plochy postižené povrchovou těžbou v letech 1953 a 1973 a následně rekultivované do roku 2007

6.6.3 Hodnocení lokality starý Most 1 Stav lokality starý Most 1 na mapě land-use intravilánu (obr. 10) je v roce 2007 jiný než kdykoli před tím. Posledních cca 700 let existence města Mostu plnila tato lokalita obytnou funkci. V současnosti se zde nacházejí zejména travní plochy, které nemají žádné využití. Do severní části této lokality bude v blízké budoucnosti zasahovat nově vytvořené jezero Most, které se svou plochou 311 hektarů a hloubkou 75 metrů [14] jistě přispěje k opětovnému oživení této oblasti, která kdysi byla jádrem osídlení tohoto regionu.

41

Obr. 10: Mapa land-use intravilánu města Mostu 2007 (klasifikace land-use viz. tab. 1, popis očíslovaných lokalit v textu)

V současnosti (rok 2007) je přechodně osídlena pouze jihovýchodní část území, která slouží jako zázemí přesunutého děkanského kostela. Toto místo bylo upraveno pro krátkodobou rekreaci obyvatel města Mostu vybudováním nové vodní plochy a parkoviště. Nově vybudovaná infrastruktura zde občasně slouží i pro pořádání městských kulturních akcí.

6.6.4 Hodnocení lokality starý Most 2 Převážná část lokality starý Most 2 se ve sledovaném roce 2007 nacházela ve stejném stavu jako v předešlém sledovaném roce 1973. Výstavba bytových i rodinných domů byla ukončena a již zde nejsou žádné volné stavební parcely. Pouze v severní části 42

lokality (obr. 10, č. 1), vlivem stěhování obyvatel do vlastních rodinných domů, vzniklo území plnící zejména obytnou funkci. Tato část byla dříve hojně osídlená a tvořila samostatné sídlo. Vlivem rozšiřování těžební plochy, byla negativně ovlivněna obytná funkce, jež se nyní v mezích prostorových možností vrací na předcházející úroveň.

6.6.5 Hodnocení lokality nový Most Nová část města Mostu, zachycená v mapě land-use intravilánu (obr. 10) je v roce 2007 samostatně fungujícím statutárním městem, schopným plnit všechny funkce regionálního centra. Území nového Mostu je již zastavěno výhradně obytnými, veřejnými a komerčními plochami. V centrální části se nachází městský park (obr. 10, č. 2), který byl zahrnut již v projektu městského centra v roce 1959. Původní projekt předpokládal propojení centra a parku [10]. V současnosti, ale chybí fungující propojení, které by přiblížilo lokalitu městského parku veřejnému životu. Tento park obsahuje travní a křovinaté plochy, které jsou bohužel málo udržované a je proto využíván zejména pro venčení psů a soustředění příslušníků sociálně vyloučených skupin obyvatel. V současnosti jediným místem stavební činnosti je západní část území, lokalizovaná jižně od areálu okresní nemocnice (obr. 10, č. 3). Na tomto místě probíhá výstavba rodinných domů. Zastavěná plocha je na mapě land-use intravilánu (obr. 10) vyznačena v severojižním směru.

6.7 Vývoj využití ploch v KÚ města Mostu v letech 1953-2007 6.7.1 Hodnocení vývoje jednotlivých složek mapy land-use Pro hodnocení vývoje využití ploch bylo vytvořeno 11 sloupcových grafů. Dva grafy č. 4, 5 ukazují souhrnný vývoj všech devíti sledovaných typů ploch v letech 1953, 1973 a 2007. Největší změny ve využití ploch proběhly u ploch orné půdy a ploch dolů, lomů a těžebních jam. Změny stavů ploch orné půdy ze 34,81 % v roce 1953 na 4,06 % v roce 2007 (Příloha J) byly způsobeny změnou orientace původně zemědělské jihovýchodní části sledovaného území. Poválečný rozvoj průmyslu v oblasti severočeské hnědouhelné pánve změnil strukturu zaměstnanosti, kdy se výrazně zvýšil podíl sekundéru.

43

Výrazná změna stavů těžebních ploch (Příloha D) se udála ve dvou rozdílných obdobích. Nárůst zastoupení těchto ploch z 18,05 % v roce 1953 na 32,32 % v roce 1973 ukazuje na výrazný rozvoj povrchové těžby hnědého uhlí ve sledované lokalitě. Naopak pokles zastoupení těžebních ploch z 32,32 % na 9,53 % mezi lety 1973-2007 dokládá současný útlum těžby ve sledované části Mostecké pánve.

Graf č. 4: Souhrnný vývoj zastoupení jednotlivých typů ploch Vývoj zastoupení jednotlivých typů ploch na celk. výměře zmapovaného KÚ Most 100 90 zahrady, okrasná vegetace

80 travní plochy

70 % zastoupení

orná půda

60 vodní pochy

50

zastavěná plocha - průmyslová, komerční, veřejná

40

zastavěná plocha - obytná

30

křovinatá plocha

20

zalesněná plocha doly, lomy, těžební jámy

10 0 1953

1973

2007

roky


Na skutečnost výrazného útlumu těžby reagují tři přírodní typy ploch (zalesněné, křovinaté a vodní). Po ukončení těžby jsou narušené plochy rekultivovány. Rekultivace probíhají několika způsoby. Nárůst zalesněných, křovinatých a vodních ploch (Příloha E, F, I) ukazuje, že ve sledovaném území probíhala rekultivace třemi způsoby: vysazováním stromů, křovin a zatopením vodou. Vysazování nové vegetace je nejčastěji řešeno v lokalitách výsypek, které jsou tvořeny akumulací zejména úrodných nadložních vrstev, skrývaných před samotnou povrchovou těžbou. Výsypky převážně sousedí s těžební jámou, které jsou zpravidla rekultivovány zatopením vodou a vznikem jezera. Tento druh rekultivací těžebních jam je nejčastěji realizován v těžebních lokalitách v severní části sledovaného území (viz. mapa land-use 2007, Příloha F). 44

Graf č. 5: Souhrnný vývoj zastoupení jednotlivých typů ploch Vývoj zastoupení jednotlivých typů ploch na celk. výměře zmapovaného KÚ Most 40 doly, lomy, těžební jámy

35 zalesněná plocha

% zastoupení

30

křovinatá plocha

25

zastavěná plocha - obytná

20

zastavěná plocha - průmyslová, komerční, veřejná vodní pochy

15 orná půda

10

travní plochy zahrady, okrasná vegetace

5 0 1953

1973

2007

roky


Vývoj zastoupení zastavěných obytných ploch (Příloha G) nedoznal ve sledovaném období výrazných změn. Z předcházejících kapitol je ale patrné, že prostorové změny obytných zastavěných ploch byly více než výrazné. Nepatrné změny plošného vývoje jsou způsobeny plnou náhradou bytového fondu zaniklých sídel i starého Mostu. Obytné plochy nového Mostu tedy odpovídají obytným plochám zaniklých sídel. Bytový fond nového Mostu sestávající zejména z panelových bytových domů, umožňuje na stejné ploše pokrýt poptávku po bydlení nejen původním obyvatelům sledovaného území, ale i nově přistěhovaným, kteří do města přišli v době rozvoje průmyslu a zvýšené nabídce pracovních míst. Z grafů č. 4, 5 je zřetelný i nárůst podílu zastavěných ploch průmyslových, komerčních a veřejných (Příloha H). Zvyšování podílu těchto ploch ve sledovaném období se jeví jako kontinuální. Tento nárůst podílu byl ale způsoben různými okolnostmi. Zvyšování podílu neobytných zastavěných ploch v období let 1953 a 1973 je způsobeno výše popisovaným rozvojem průmyslu a tímto i zvětšením podílu průmyslových ploch, které jsou využívány průmyslovými areály. Nárůst neobytných ploch v letech 1973-2007 45

ukazuje vytvoření nových ploch komerčních a veřejných. Rozvoj těchto ploch je způsoben zvyšováním podílu terciéru, a to výstavbou nákupních center a sportovně rekreačních areálů na území města Mostu i v jeho těsné blízkosti. Vývoj podílu travních ploch (Příloha K) a ploch zahrad a okrasné vegetace (Příloha L) nelze jednoznačně hodnotit. Nárůst podílu travních ploch ve sledovaném období ukazuje zejména na rekultivační činnost. Pokles zastoupení ploch zahrad a okrasné vegetace je zpravidla způsoben snížením podílu bydlení v rodinných domech (s vlastní zahradou) a stěhování obyvatel do panelových domů.

6.7.2 Model starého Mostu, jako ukazatel zániku zastavěných ploch Prostorový model starého mostu (Příloha M) s barevně rozlišenými zastavěnými plochami názorně ukazuje rozsah demolování sídel i historického centra starého Mostu kvůli povrchovému způsobu těžby hnědého uhlí. Prostorově zobrazené zastavěné plochy představují stav ve sledovaném roce 1953. Plochy, které byly zvýrazněny se nedochovaly do roku 2007. Tento model přináší nevšední pohled na sledovanou lokalitu a na to, jak by toto území vypadalo, kdyby se výstavba města Mostu zastavila v roce 1953 a byly by pouze demolovány objekty, které ovlivnil postup těžby. V takovém případě by Most ztratil svou městskou funkci a zbylé zastavěné pochy by byly přičleněny k jinému sídlu nebo by zcela zanikly.

46

7 Závěr Tato práce se snažila poukázat na problematiku „starého a nového“ Mostu z pohledu vývoje využití ploch. Hodnotila stav využití ploch katastrálního území ve třech letech 1953, 1973 a 2007. Z důvodu významných změn land-use na území intravilánu města Mostu, byla tato lokalita analyzována podrobněji. Jednotlivé klasifikované plochy byly za pomoci sloupcových grafů hodnoceny samostatně za celé sledované období. Tato analýza vývoje poukázala na provázanost změn podílů jednotlivých typů ploch (např. těžební plochy a zalesněné plochy) i na nepřesný způsob hodnocení vývoje a funkce obytných zastavěných ploch, jež ukazuje nevýrazné změny v plošném zastoupení a současně nebere v ohled přesuny i zvýšení počtu obyvatel nového Mostu, který má nyní třikrát více občanů než starý Most. I proto je současné město Most svou rozlohou neveliké, ale počtem obyvatel nadprůměrné. Zpracovávané katastrální území je v otázce vývoje land-use velice výjimečné. Projevují se zde zejména antropogenní vlivy, které ovlivňují krajinu i obyvatele. Změny ve využití ploch ve sledovaném období zasáhly život všem obyvatelům města Mostu i přilehlých sídel. Přednější byla vždy rychlá a devastující povrchová těžba uhlí než životní potřeby. Největším zásahem bylo zbourání historického města Mostu a nutné stěhování zhruba 25 000 obyvatel. Výstavba nového a samostatně fungujícího města na stabilním území, která se řídila směrným územním plánem, nebyla vždy jednoduchá a nezřídka byla ovlivněna postupující těžbou. Pro lepší ilustraci problematiky demolování zastavěných ploch, stojících ve směru postupující těžby, byl vytvořen prostorový model, zachycující rozmístění zastavěných ploch města Mostu a blízkého okolí před nástupem rozvoje povrchové těžby a přináší pohled na demolované objekty do roku 2007.

47

ZDROJE INFORMACÍ 1. ANDERSON, J. R., HARDY, E. E., ROACH, J. T., WITMER, R. J.: A Land Use and Land Cover Classification System for Use with Remote Sensor Data. Washington : United States Government Printing Office, 1976, 40 s. 2. Archivní mapy. 2006. Toposekce 3. vojenského mapování [online]. ÚAZK [cit. 25.2.2010]. Dostupné z WWW: . 3. BENEŠ, E., BUREŠ, S., a kol. 2004. Mostecko - regionální vlastivěda. 1. vyd. Most: Hněvín, 144 s. ISBN 80-86654-10-9 4. ČERVENKA, J.2000. Postup náhradní výstavby za starý Most [online]. Likvidace starého Mostu [cit. 18.2.2010]. Dostupné z WWW: . 5. ČSÚ. 2009. Registr sčítacích obvodů a budov [online]. [cit. 18.2.2010]. Dostupné z WWW: . 6. ČSÚ. 2010. Městská a obecní statistika [online]. [cit. 18.2.2010]. Dostupné z WWW: . 7. ČSÚ. 2010. Územně technická jednotka [online]. [cit. 18.2.2010]. Dostupné z WWW: . 8. HOFMAN, V. Hodnocení vývoje využívání země na podkladě digitálních map a leteckých snímků. [diplomová práce] vedoucí Marie Novotná. Plzeň : Západočeská univerzita v Plzni. 2005. 94 s. + přílohy 9. JELEČEK, L. Zemědělství a půdní fond v Čechách ve 2. polovině 19. století . Praha : Academia, 1985. 284 s. 10. KREJČÍ, V. 2008. Most: zánik historického města, výstavba nového města / z deníku architekta Václava Krejčího. 1. vyd. Ústí nad Labem: AA, 263 s. ISBN 978-80-2543157-3 11. KUPKOVÁ, L. Analýza vývoje české kulturní krajiny v období 1845-2000. [disertační práce] školitel Ivan Bičík. Praha : Přírodovědecká fakulta UK. 2001. 218 s. 12. Land use/Land cover changes in the period of globalization : proceedings of the IGULUCC international conference, Prague 2001 Charles University in Prague, Faculty of Science, Department of Social Geography and Regional Development ; editors Ivan Bičík ... et al.. Prague : Charles University, 2002. 215 s.

48

13. NEUHÄUSLOVÁ, Z., MORAVEC, J., aj. 1997. Mapa potenciální přirozené vegetace ČR [online]. Cenia [cit. 18.2.2010]. Dostupné z WWW: . 14. Palivový kombinát Ústí. 2010. Jezero Most [online]. [cit. 1.4.2010]. Dostupné z WWW: . 15. Portál veřejné správy ČR. 2010. Mapové služby [online]. [cit. 1.4.2010]. Dostupné z WWW: . 16. Regionální informační servis - RIS. 2005. Správní členění kraje [online]. [cit. 18.2.2010]. Dostupné z WWW: . 17. RŮŽKOVÁ, J., aj. 2006. Historický lexikon obcí ČR 1869-2005 I. díl. 1. vyd. Praha: Český statistický úřad, 760 s. ISBN 80-250-1310-3 18. ŠIMEK, K. Vývoj využívání země v katastru RAČÍN.[bakalářská práce] vedoucí Marie Novotná. Plzeň : Západočeská univerzita v Plzni. 2005. 64 s. + přílohy 19. ŠTÝS, S., PICHLER, E., aj. 2001. Mostecko - minulost a současnost. 1. vyd. Most: Mostecká uhelná společnost, 285 s. 20. ŠULC, Z. Model krajiny v 19. století a srovnání se současností. [bakalářská práce] vedoucí Marie Novotná. Plzeň : Západočeská univerzita v Plzni. 2004. 67 s. + přílohy 21. ŽAMPOVÁ, J. 2009. Krematorium – památník obětem II. světové války [online]. Most – oficiální web města [cit. 18.2.2010]. Dostupné z WWW: . 22. ŽAMPOVÁ, J. 2009. Stručné dějiny města v datech [online]. Most – oficiální web města [cit. 18.2.2010]. Dostupné z WWW: < http://www.mumost.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9959&id=3445&p1=1192>.

49

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Vymezení území zpracovávaného v mapách land-use.............................................14 Obr. 2: Sjednocený intravilán města Mostu z let 1953-2007............................................... 16 Obr. 3: Funkční jednotky sjednoceného intravilánu města Mostu....................................... 17 Obr. 4: Vymezení KÚ Most................................................................................................. 21 Obr. 5: Půdní typy v KÚ Most............................................................................................. 25 Obr. 6: Mapa potenciální přirozené vegetace....................................................................... 26 Obr. 7: Mapa land-use intravilánu města Mostu 1953......................................................... 31 Obr. 8: Mapa land-use intravilánu města Mostu 1973......................................................... 35 Obr. 9: Plochy postižené povrchovou těžbou v letech 1953 a 1973 a následně rekultivované do roku 2007.................................................................................................. 41 Obr. 10: Mapa land-use intravilánu města Mostu 2007....................................................... 42

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Využití ploch v KÚ města Mostu v roce 1953..................................................... 30 Graf č. 2: Využití ploch v KÚ města Mostu v roce 1973..................................................... 34 Graf č. 3: Využití ploch v KÚ města Mostu v roce 2007..................................................... 40 Graf č. 4: Souhrnný vývoj zastoupení jednotlivých typů ploch........................................... 44 Graf č. 5: Souhrnný vývoj zastoupení jednotlivých typů ploch........................................... 45

SEZNAM TABULEK Tab. 1: Vlastní klasifikační klíč použitý ve vytvořených mapách land-use......................... 15 Tab. 2: Vývoj počtu obyvatel města Mostu (podle sčítání lidu 1869-2001)........................ 22

50

SEZNAM PŘÍLOH Příloha A – Mapa land-use 1953.......................................................................................... 52 Příloha B – Mapa land-use 1973.......................................................................................... 53 Příloha C – Mapa land-use 2007.......................................................................................... 54 Příloha D – Vývoj zastoupení těžebních ploch (doly, lomy, těžební jámy).........................55 Příloha E – Vývoj zastoupení zalesněných ploch.................................................................56 Příloha F – Vývoj zastoupení křovinatých ploch................................................................. 57 Příloha G – Vývoj zastoupení zastavěných ploch (obytných)..............................................58 Příloha H – Vývoj zastoupení zastavěných ploch (průmyslových, komerčních, veřejných).............................................................................. 59 Příloha I – Vývoj zastoupení vodních ploch........................................................................ 60 Příloha J – Vývoj zastoupení ploch orné půdy..................................................................... 61 Příloha K – Vývoj zastoupení travních ploch.......................................................................62 Příloha L – Vývoj zastoupení ploch zahrad a okrasné vegetace.......................................... 63 Příloha M – Prostorový model starého Mostu......................................................................64

CD-ROM – GIS výstupy ve formátu shapefile, publikované obrázky a grafy ve formátu PNG, prostorový model starého Mostu ve formátu PNG a AVI.

51

Příloha A

52

Příloha B

1 – „koridor“ Očíslované lokality jsou podrobněji popsány v textu bakalářské práce.

53

Příloha C

1 – budoucí jezero Most 2 – jezero Matylda 3 – Autodrom Most 4 – Hipodrom Most 5 – golfové hřiště Očíslované lokality jsou podrobněji popsány v textu bakalářské práce.

54

Příloha D


55

Příloha E


56

Příloha F


57

Příloha G


58

Příloha H


59

Příloha I


60

Příloha J


61

Příloha K


62

Příloha L


63

Příloha M

64

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA GEOGRAFIE HODNOCENÍ VÝVOJE VYUŽITÍ PLOCH V KÚ MOST A VYTVOŘENÍ MODELU STARÉHO MOSTU

Recommend Documents