ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA TECHNOLOGIÍ A MĚŘENÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE. Optimalizace skladových procesů

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA TECHNOLOGIÍ A MĚŘENÍ

DIPLOMOVÁ PRÁCE Optimalizace skladových procesů

vedoucí práce: autor:

Ing. et Ing. Petr Kašpar, Ph.D. Martin Hirman

2013

Optimalizace skladových procesů

Martin Hirman, 2013


Martin Hirman, 2013


Martin Hirman, 2013

Anotace Tato práce se zabývá optimalizací skladových procesů ve skladu společnosti Bonaparte v Rokycanech. První část diplomové práce obsahuje základní teoretické informace z oblasti logistiky, zásobování, čárových kódů a skladování. Ve druhé části je popsán současný systém skladu, jednotlivé místnosti skladu, skladové technologie, a také skladové procesy, které byly vyuţívány před optimalizací provedenou v rámci této diplomové práce. Ve třetí části jsou vyjmenovány a popsány systémy pro skladovou

evidenci, které jsou dostupné

v České republice, včetně systému LIST, který je vyuţíván ve skladu společnosti Bonaparte v Rokycanech. Ve čtvrté části diplomové práce je navrţena a popsána optimalizace skladových procesů pomocí vytvoření skladové aplikace pro čtečku čárových kódů a její zavedení do provozu. V poslední části je zhodnocen přínos čtečky čárových kódů v ostrém provozu a její hodnocení samotnými uţivateli.

Klíčová slova -

Bonaparte Čárové kódy Čtečka čárových kódů Logistika Optimalizace skladových procesů Sklad Skladová aplikace Skladování Systémy pro skladovou evidenci Zásobování


Martin Hirman, 2013

Abstract (Stock Processes Optimization) This master thesis is focused on optimization of stock processes in warehouse of Bonaparte company in Rokycany. First part of this thesis contains the basic theoretical information from field of logistics, supplying, the barcodes and stocking. The second part describes the current system of warehouse, individual warehouse rooms, stocking technologies and also stocking processes which were used before implementing the optimization of this thesis. The third part describes systems for stock records, which are available in Czech Republic, including the LIST system, which is used in warehouse of Bonaparte company in Rokycany. Fourth part suggests and describes optimization of stock processes by creating warehouse application for barcode reader and implementation of this barcode reader into business. The last part contains evaluation of benefits acquired by using the barcode reader in business and also evaluation of barcode reader users.

Key words -

Bonaparte Barcode Barcode reader Logistics Stock processes optimization Warehouse Warehouse application Stocking Systems for stock records Supplying


Martin Hirman, 2013

Prohlášení Předkládám tímto k posouzení a obhajobě diplomovou práci, zpracovanou na závěr studia na Fakultě elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni. Prohlašuji, ţe jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně, s pouţitím odborné literatury a pramenů uvedených v seznamu, který je součástí této diplomové práce. Dále prohlašuji, ţe veškerý software, pouţitý při řešení této diplomové práce, je legální.

V Plzni dne 5.4.2013

Martin Hirman


Martin Hirman, 2013

Obsah OBSAH .............................................................................................................................. 6 ÚVOD ................................................................................................................................ 8 1

ZÁKLADNÍ TEORETICKÉ INFORMACE ............................................................................ 9 1.1 LOGISTIKA ......................................................................................................................... 9 1.1.1 Historie logistiky ..................................................................................................... 9 1.1.2 Vojenská logistika ................................................................................................... 9 1.1.3 Hospodářská logistika .......................................................................................... 10 1.1.4 Základy logistiky ................................................................................................... 11 1.1.5 Cíle logistiky .......................................................................................................... 12 1.2 ZÁSOBOVÁNÍ ................................................................................................................... 13 1.2.1 Zásoby ................................................................................................................... 13 1.2.2 Funkce zásob......................................................................................................... 14 1.2.3 Řízení zásob .......................................................................................................... 14 1.2.4 Strategie řízení zásob............................................................................................ 15 1.2.5 ABC analýza zásob ................................................................................................ 17 1.3 ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ ....................................................................................................... 19 1.3.1 Optická identifikace (OCR) .................................................................................... 21 1.3.2 Radiofrekvenční technologie (RFID)...................................................................... 21 1.3.3 Indukční technologie ............................................................................................. 22 1.3.4 Magnetické technologie ....................................................................................... 22 1.3.5 Biometrické technologie ....................................................................................... 22 1.3.6 Čárové kódy .......................................................................................................... 23 1.3.7 EAN 13 .................................................................................................................. 25 1.3.8 Code 39 ................................................................................................................. 27 1.3.9 Výroba čárových kódů .......................................................................................... 27 1.4 PŘENOS INFORMACÍ .......................................................................................................... 28 1.4.1 Wi-Fi sítě ............................................................................................................... 29 1.4.2 Přístupový bod (AP) .............................................................................................. 29 1.5 SKLADOVÁNÍ .................................................................................................................... 29 1.5.1 Činnosti při skladování .......................................................................................... 30 1.5.2 Funkce skladů ....................................................................................................... 30 1.5.3 Druhy skladů ......................................................................................................... 31 1.6 NÁVRH IDEÁLNÍHO SKLADU ................................................................................................. 36 1.6.1 Volba skladovací technologie ............................................................................... 36 1.6.2 Návrh skladového jádra ........................................................................................ 40 1.6.3 Plocha příjmu ........................................................................................................ 41 1.6.4 Plocha expedice .................................................................................................... 41 1.6.5 Volba vnitroskladové dopravy .............................................................................. 42 1.6.6 Řízení a správa skladu .......................................................................................... 43 1.6.7 Zásady manipulace s materiálem ......................................................................... 44

6


2

Martin Hirman, 2013

SOUČASNÝ SYSTÉM SKLADU ...................................................................................... 45 2.1 POPIS SKLADOVACÍHO OBJEKTU ........................................................................................... 45 2.2 POPIS SKLADOVACÍCH PROSTOR ........................................................................................... 46 2.2.1 Místnost příjmu (B1E00000) ................................................................................. 46 2.2.2 Paletový sklad (B1D*****) ................................................................................... 47 2.2.3 Sklad s policovými regály (B1C*****) .................................................................. 47 2.2.4 Místnost expedice (B1B00000) ............................................................................. 47 2.2.5 Popis skladových operací ...................................................................................... 48 2.2.6 Manipulační zařízení ............................................................................................. 49

3

SYSTÉMY PRO SKLADOVOU EVIDENCI ........................................................................ 50 3.1 3.2

4

PŘEHLED SYSTÉMŮ PRO SKLADOVOU EVIDENCI DOSTUPNÝCH V ČR ............................................. 50 STÁVAJÍCÍ SYSTÉM PRO SKLADOVOU EVIDENCI (LIST7) ............................................................. 62

NÁVRH OPTIMALIZACE SOUČASNÉHO SKLADOVÉHO SYSTÉMU.................................. 63 4.1 SYSTÉM ČÁROVÝCH KÓDŮ ................................................................................................... 63 4.1.1 Definice skladovacích pozic .................................................................................. 63 4.1.2 Označení skladovacích pozic................................................................................. 65 4.2 APLIKACE PRO ČTEČKU ČÁROVÝCH KÓDŮ................................................................................ 65 4.2.1 Přihlášení .............................................................................................................. 67 4.2.2 Naskladnění .......................................................................................................... 67 4.2.3 Vyskladnění ........................................................................................................... 68 4.2.4 Přeskladnění ......................................................................................................... 68 4.2.5 Ostatní .................................................................................................................. 69 4.2.6 Inventura............................................................................................................... 69 4.3 PROPOJENÍ APLIKACE S INFORMAČNÍM SYSTÉMEM................................................................... 70

5

HODNOCENÍ PROVOZU APLIKACE .............................................................................. 73 5.1

POPIS OPTIMALIZOVANÝCH SKLADOVÝCH OPERACÍ ................................................................... 73

ZÁVĚR ............................................................................................................................. 74 POUŽITÁ LITERATURA...................................................................................................... 76 PŘÍLOHY ............................................................................................................................ 1 PŘÍLOHA A – HIERARCHICKÁ STRUKTURA VYTVOŘENÉ APLIKACE ............................................................. 1 PŘÍLOHA B – POSTUP INSTALACE SOFTWAROVÝCH PRODUKTŮ ............................................................... 2 PŘÍLOHA C – PLÁNEK PROSTŘEDNÍHO PODLAŽÍ ................................................................................... 5

7


Martin Hirman, 2013

Úvod V současné době pokračující hospodářské a ekonomické recese se všechny společnosti snaţí sniţovat náklady, zvyšovat efektivitu procesů, a tedy i optimalizovat všechny své procesy. V odvětví logistiky a skladování je dnešním trendem sniţování objemu skladovaného zboţí na nezbytně nutné minimum nebo dokonce úplné zrušení skladů a zavedení výroby přímo podle aktuální poptávky. V některých společnostech není toto řešení uskutečnitelné, a proto se snaţí skladové procesy alespoň optimalizovat. Tato práce vychází z diplomové práce p. Mošničky zpracované v roce 2011 [6], která popisuje teoretické informace o logistice, o čtečce čárových kódů Unitech HT-660, o společnosti Bonaparte a o systémech pro skladovou evidenci. V diplomové práci p. Mošničky byl poloţen teoretický základ a vytvořena laboratorní aplikace pro čtečku čárových kódů. Laboratorní aplikace byla vyuţita pro otestování funkcí čtečky na počátku této diplomové práce. Také byl v diplomové práci p. Mošničky vytvořen osmimístný systém značení skladovacích pozic, který bude po drobné úpravě převzat a vyuţit v této práci. Cílem této diplomové práce je optimalizovat procesy ve skladu společnosti Bonaparte v Rokycanech. Optimalizace bude provedena vytvořením aplikace pro čtečku čárových kódů, jejím propojením s informačním systémem skladu a následným zavedením této aplikace do provozu. Pro zvládnutí zmíněného úkolu však bude nutné nejprve nastudovat a popsat základní teoretické informace především o logistice, skladování a čárových kódech. Dalším úkolem této práce bude najít a zhodnotit informační systémy pro skladovou evidenci, které jsou dostupné v České republice. Poslední část této práce bude obsahovat hodnocení uţivatelů nově vzniklé aplikace a jejich zkušenosti s předpokládaným, zhruba čtyři měsíce trvajícím ostrým provozem, který by měl být zahájen na počátku roku 2013.

8


Martin Hirman, 2013

1 Základní teoretické informace V této kapitole jsou uvedeny základní všeobecné informace o logistice, identifikaci zásob a jejich skladování, ze kterých jsem vycházel v praktické části diplomové práce.

1.1 Logistika „Logistika se zabývá pohybem zboží a materiálů z místa vzniku do místa spotřeby a s tím souvisejícím informačním tokem“. [2] V praxi se logistika nejčastěji rozděluje na tři části: -

zásobovací – důraz se klade na část logistického řetězce mezi dodavatelem a odběratelem, tedy na způsoby zásobování

-

výrobní – důraz se klade na toky materiálu při montáţi a výrobě

-

distribuční – důraz se klade na umístění jednotlivých skladů a toky hotových výrobků mezi výrobcem a kupujícím [1]

1.1.1 Historie logistiky Slovo logistika vzniklo jiţ ve starověku z řeckého logistikon (důmysl, rozum). Logistika tehdy popisovala praktické počítání s čísly. Poté se význam tohoto slova vyvíjel a na počátku 20. století označovalo matematickou a symbolickou logiku. Od konce druhé světové války, v druhé

polovině

20.

století,

se

začala

logistika

vyuţívat

v oblasti

vojenství

a hospodářství. [3][4]

1.1.2 Vojenská logistika V druhé polovině 20. století byla logistika popsána jako: „Označení pro soubor zařízení v hlubokém týlovém území, které slouží armádě jako výcvikový prostor, sklady zásob, materiálového vybavení, apod.“ Současná definice NATO zní: „Logistika je nauka o plánování, provádění přesunu a o technickém zabezpečení sil.“ Vojenská logistika tedy klade důraz především na rychlý a hospodárný přesun materiálu do míst, kde je vyuţíván. [3][4]

9


Martin Hirman, 2013

1.1.3 Hospodářská logistika Tento druh logistiky vznikl po druhé světové válce v USA přenesením zkušeností z vojenské logistiky, jako reakce na rozsáhlý americký trh, který měl největší spotřebu ve vzdálených velkoměstech, a výroba probíhala především na severovýchodě USA. Vzhledem k tomu, ţe bylo nutné přepravovat velké objemy materiálu na velké vzdálenosti, začala být pouţívána hospodářská logistika. Definice hospodářské logistiky zní: „Logistika je proces plánování, realizace a řízení efektivního výkonného toku a skladování zboží, služeb a souvisejících informací z místa vzniku do místa spotřeby, jehož cílem je uspokojit požadavky zákazníků.“ [3][4] Samotný vývoj hospodářské logistiky prošel čtyřmi fázemi: 1. fáze Tato fáze probíhala v 50. a 60. letech 20. století. V této fázi se příliš neřešil problém zásob a logistika se zaměřovala především na distribuci. 2. fáze V 70. a 80. letech byla logistika rozšířena i na zásobování a řízení výroby, z důvodu nutnosti sníţení kapitálu uloţeného v zásobách. Tato logistika však byla vyuţívána pouze samostatně, uvnitř kaţdého podnikového útvaru. 3. fáze V 90. letech se začala pro zvyšování konkurenceschopnosti podniků uplatňovat integrovaná logistika. Nejprve probíhala tato integrace uvnitř podniků mezi jednotlivými podnikovými útvary a později i zapojením distribučních podniků, dodavatelů i obchodních podniků. 4. fáze Tato fáze se začíná objevovat v současnosti a přinese celkovou optimalizaci integrovaných logistických systémů. Čtvrtá fáze vývoje není zatím dokončena a k jejímu zvládnutí bude potřeba velmi pokročilých komunikačních a informačních systémů a technologií. [3][4]

10


Martin Hirman, 2013

1.1.4 Základy logistiky Logistika zkoumá a řeší materiálové toky, informační toky, toky energií, obalové toky a toky odpadů. Základem jsou materiálové toky, díky kterým se uspokojují potřeby zákazníků. Organizace těchto toků se děje ve třech rovinách: [1] -

tok materiálu

-

přepravní řetězec

-

logistický řetězec

Tok materiálu Je popsán na obrázku 1.1. Jedná se o přesun materiálu od zdrojů surovin, přes dodání hotového výrobku aţ po zpracování odpadů. Při organizaci tohoto toku vyuţíváme aktivní prvky (manipulační zařízení, dopravní prostředky) a pasivní prvky (bedny, palety, manipulační jednotky). [1]

Obrázek 1.1: Materiálový tok [6] Logistický řetězec Zahrnuje organizaci materiálového toku, plánování, administrativní činnosti a pohyb informací. [1]

Obrázek 1.2: Logistický řetězec [6] 11


Martin Hirman, 2013

Přepravní řetězec Představuje přepravu materiálu mezi jednotlivými výrobními a prodejními místy. [1]

Obrázek 1.3: Přepravní řetězec [6] 1.1.5 Cíle logistiky Základní logistické cíle se dají rozdělit na vnější a vnitřní. Vnější cíle logistického systému podniku představují uspokojení potřeb zákazníků, při dodrţení poţadované kvality a při minimalizaci nákladů. Vnitřní cíle logistického systému podniku jsou odvozeny z podnikové strategie a napomáhají splňovat podnikové cíle. Dále existují cíle výkonové, které jsou zaměřeny na zabezpečení poţadované úrovně sluţeb, a cíle ekonomické, které zabezpečují přiměřené náklady na poţadované sluţby. [3][4]

Obrázek 1.4: Dělení a priorita cílů logistiky [3] 12


Martin Hirman, 2013

1.2 Zásobování Zásobování je jednou z nejdůleţitějších aktivit kaţdého podniku. Zásoby mají pro podnik negativní význam, protoţe v sobě váţí velký kapitál a vytvářejí náklady na své skladování. Zásoby však mají i pozitivní význam, protoţe řeší nesoulad mezi výrobou a spotřebou, a zajišťují plynulý výrobní proces. Z toho vyplývá, ţe je nutné tyto zásoby kvalitně řídit, a tím minimalizovat náklady logistických činností při udrţení spokojenosti zákazníků. Podniky se snaţí sniţovat počet nevyřízených objednávek, zrychlit dodávky, odstranit mrtvé zásoby, předpovídat poptávku a kvalitněji plánovat. [2] 1.2.1 Zásoby V současnosti existují dva odlišné přístupy k posuzování výše zásob: Západní přístup Umoţňuje neustálou plynulou výrobu, ale má vyšší náklady na zásoby. Tento přístup také neumí odhalit slabá místa ve výrobním procesu. Velké zásoby u tohoto přístupu umoţňují: -

Plynulou výrobu bez výpadků

-

Okamţité dodávky

-

Překlenutí doby poruchy

-

Hospodárnou výrobu

-

Konstantní vytíţení kapacit [1] Obrázek 1.5: Západní přístup k zásobám podniku [1]

Japonský přístup Uvaţuje malé mnoţství zásob nebo i ţádné zásoby. Z toho vyplývá, ţe můţe docházet k přerušení výroby, ale také k odhalení problémů v řízení a k odstraňování těchto problémů. Díky minimálním zásobám se také minimalizují náklady na tyto zásoby. Minimální zásoby v tomto přístupu odhalují: -

Procesy, u kterých dochází k problémům

-

Špatné sloţení kapacit

-

Nedostatečnou pruţnost

-

Příčiny výroby zmetků

-

Nedostatečnou přesnost plnění termínů [1] Obrázek 1.6: Japonský přístup k zásobám podniku [1] 13


Martin Hirman, 2013

1.2.2 Funkce zásob Zásoby mohou mít v logistickém řetězci několik funkcí. Nejčastěji se hovoří o funkci geografické, vyrovnávací, technologické a spekulativní. Geografická funkce zásob znamená vytvoření podmínek pro územní specializaci. Vyrovnávací funkce odstraňuje vliv výpadků v přepravě, a také vliv náhodné i sezónní poptávky, čímţ zajišťuje plynulost výroby. Technologická funkce zásob slouţí při výrobním procesu k dosaţení přesných vlastností výrobků (např. zrání sýrů, piva, …). Spekulativní funkce slouţí při obchodování pro získání finančního prospěchu nebo pro vytvoření tlaku na konkurenci. [1] 1.2.3 Řízení zásob Jelikoţ je řízení zásob velice důleţité, především z důvodu velkého potenciálu optimalizace nákladů, byly vyvinuty v 60. a 70. letech 20. století softwarové nástroje MRP I (Material Requirements Planning), MRP II (Manufacturing Resource Planning) a později i MRP III. [1] MRP I MRP I je systém, který plánuje materiálové poţadavky na výrobu. Na základě plánu výroby a poţadavků na výrobní materiál propočítává konkrétní poţadavky pro jednotlivé stroje a linky a porovnává je s dostupnými zdroji. Pokud je zdrojů méně, neţ jaké jsou poţadavky, signalizuje nutnost nákupu těchto chybějících zdrojů. Tento systém se doporučuje, pokud je potřeba materiálu v průběhu výroby nesouvislá, nebo potřeba závisí na výrobě jiného komponentu či hotového výrobku, nebo pokud nákup, dodavatelé i výroba mohou zpracovávat objednávky v týdenních cyklech. Výhody MRP I: -

Dobrý vliv na finanční výsledky podniku

-

Zlepšuje řízení a výkon výroby

-

Umoţňuje získávat přesnější a včasnější informace

-

Umoţňuje pracovat s méně zásobami

-

Sniţuje míru zastaralosti výrobků

-

Zlepšuje spolehlivost výroby

-

Zlepšuje odezvu na poţadavky trhu

-

Sniţuje výrobní náklady [1]

14


Martin Hirman, 2013

Nevýhody MRP I: -

Nesniţuje náklady na nákup materiálu

-

Zvyšuje náklady na přepravu a objednací náklady na jednotku zboţí, protoţe se neuplatňuje mnoţstevní sleva

-

Riziko zastavení výroby při problémech s dodávkami materiálu

-

Nutnost přizpůsobit software konkrétnímu podniku [1]

MRP II MRP II je zdokonalený systém MRP I, který umoţňuje vazbu mezi předpovědí výroby, zpracováním objednávek s tvorbou plánu výroby, řízením nákupu a operativním řízením výroby. Také je propojen s účetnictvím, řízením zásob a kalkulacemi nákladů. Nevýhodou tohoto softwaru je, ţe ve fázi plánování nebere zřetel na kapacitní omezení. Tato omezení se pak musí řešit mimo systém, coţ je poměrně neefektivní. [1] MRP III MRP III je nadstavbou systému MRP II a umoţňuje zohlednit chování dodavatelů, nestandardní poţadavky a stanovit optimální zásoby. [1]

1.2.4 Strategie řízení zásob Strategie stanovuje optimální úroveň zásob v logistickém systému. V literatuře můţeme nalézt tři strategie řízení zásob: -

Řízení poptávkou

-

Řízení plánem

-

Adaptivní řízení [1]

Řízení poptávkou Při této strategii se velikost a pohyb zásob určuje podle poţadavků zákazníka. Z toho vyplývá, ţe k doplnění zásob se přistupuje, pokud jejich stav klesne pod mezní hodnotu. Při dodrţování strategie jsou nutné následující podmínky: -

Všechny výrobky i zákazníci jsou si rovni z hlediska dosaţení zisku dodavatele

-

Dodavatel má neomezenou zásobu výrobků a je schopen pokrýt potřebu trhu v kaţdém okamţiku

-

Poptávka je předvídatelná a relativně stabilní

15


Martin Hirman, 2013

-

Poptávka v průběhu dodacího cyklu musí být niţší, neţ konkrétní dodávky

-

Doba dodacího cyklu nesmí záviset na velikosti poptávky [1]

Řízení plánem U této strategie je velikost a pohyb zásob dopředu naplánován bez ohledu na aktuální poţadavky zákazníků. Základem této strategie jsou podrobné plány poţadavků na distribuci, které poskytují podrobný přehled o poţadovaném počtu zásob v jednotlivých časových obdobích. Tyto plány se nejčastěji stanovují na týdny. Z důvodu zabránění velkým finančním ztrátám se musí na kaţdé období stanovit následující data: -

Poţadavky na odběr, které odpovídají poţadavkům zákazníků

-

Plánované příjmy dodávek do skladů

-

Plánované doplňkové objednávky

-

Mnoţství zásob na skladě pro jednotlivá období

-

Při této strategii je také nutné komplexní sledování pohybu dodávek a zásob. [1]

Adaptivní řízení Tato strategie je v podstatě kombinací obou předchozích a je zaloţena na vyuţívání vţdy té strategie, která je v dané situaci nejvhodnější. K rozhodnutí o vhodnosti strategie slouţí tato čtyři kritéria: a) Rentabilita segmentů trhu a jejich stálost Toto kritérium bývá označováno jako hlavní a nejdůleţitější. Pokud je trh stabilizovaný a výrobky se prodávají s malým rizikem, je vhodné zvolit metodu řízení plánem, protoţe je moţné poměrně přesně odhadnout vývoj trhu. V opačném případě, při nestabilním trhu, je vhodnější metoda řízená poptávkou. b) Závislost či nezávislost poptávky U závislé poptávky, kdy je naše poptávka závislá na poptávce jiného výrobku, se volí metoda řízení plánem. Pokud je naše poptávka nezávislá na ostatní poptávce, je vhodné zvolit metodu řízení poptávkou.

16


Martin Hirman, 2013

c) Rizika z nejistoty v distribučním řetězci Pokud existují nejistoty nebo omezení v distribučním řetězci, volí se metoda řízení plánem. Pokud dochází spíše k poruchám v dodacích cyklech, tedy dodávky nejsou pravidelné a předvídatelné, je vhodnější metoda řízení poptávkou. d) Kapacita zařízení v distribučním řetězci Pokud jsou výrobní kapacity přetíţeny, nebo není dostatek přepravních kapacit či skladovacích kapacit, je vhodnější pouţít řízení plánem. Pokud jsou kapacity dostatečné, je lepší řízení poptávkou. [1]

1.2.5 ABC analýza zásob Základem pro klasifikaci jednotlivých materiálů je Paretova analýza, na jejímţ principu je zaloţena ABC analýza. Paretova analýza nám všeobecně říká, ţe při vyuţití našeho úsilí na vhodných 20% z našich úkolů, lze získat 80% z poţadovaných výsledků. Pokud se ale budeme naopak soustředit na zbylých 80% z našich úkolů, které nejsou tak klíčové, získáme pouze 20% z poţadovaných výsledků. Pokud zmíněnou teorii přeneseme na zásoby, zjistíme, ţe 20% zásob má 80% podíl na hodnotě sortimentu. ABC analýza říká, ţe 20% zásob, které jsou nejdůleţitější, se označuje písmenem A. Do skupiny B se řadí 10% poloţek, které mají 15% podíl na hodnotě zásob. V poslední skupině C je 70% zásob, ale přesto mají pouze 5% podíl. ABC analýza se realizuje v těchto krocích: -

Zjištění hodnoty roční spotřeby u kaţdé poloţky = mnoţství poloţky

-

Zjištění hodnoty roční spotřeby u kaţdé poloţky pronásobené cenou = obrat poloţky

-

Výpočet procentního podílu na celkové spotřebě (celkovém obratu)

-

Zjištění procentního podílu na celkovém počtu poloţek (mnoţství)

-

Definování mezitřídních intervalů

Po dokončení ABC analýzy lze vytvořit grafické vyjádření výsledků, které se nazývá Lorenzova křivka. [1]

17


Martin Hirman, 2013

Obrázek 1.7: Lorenzova křivka [1][6]

Obrázek 1.8: Příklad způsobu zásobování jednotlivých skupin podle ABC analýzy [1] Popis k obrázku 1.8: oblast 1 – asi 1% zboţí dodávané metodou JIT („Just In Time“) s hodinovou přesností → zboţí není na skladě déle neţ 1 hodinu oblast 2 – asi 10% zboţí dodávaného metodou JIT („Just In Time“) s denní přesností → zboţí je na skladě maximálně 1 den oblast 3 – asi 60% zboţí dodávané kaţdý týden, řízené plánem oblast 4 – asi 30% zboţí, které je dodáváno pouze občas na tzv. „sporadické odvolávky“

18


Martin Hirman, 2013

Vzhledem k tomu, ţe ABC analýza poměrně přesně rozděluje zboţí a určuje, které části jsou nejméně důleţité, vyuţívá se při volbě skladové technologie. Většinou se sklad rozděluje na několik zón, ve kterých jsou různé technologie. Je moţné dělení na tři zóny podle rozdělení ABC analýzy, ale není to pravidlem. Při tomto rozdělení se pro kategorii A vyuţívají výškové sklady s řadovými paletovými regály a automatickými regálovými zakladači, protoţe výrobky kategorie A mají dominantní vliv na obrat a často se expedují po celých paletách. Pro kategorii B se vyuţívají řadové paletové regály, které obsluhují vozíky určené pro práci v úzkých uličkách, protoţe tato kategorie obsahuje středněobrátkové poloţky, které jsou převáţně kompletované. V kategorii C se volí nejlevnější a nejjednodušší skladovací technologie, protoţe v této kategorii je mnoho zboţí, které má malý podíl na obratu, málo se prodává a vyţaduje kompletaci. [5]

1.3 Získávání informací Všeobecně lze říci, ţe získávání informací bylo pro člověka velice důleţité jiţ od jeho počátků, kdy potřeboval identifikovat okolní prostředí pro své přeţití. Pokud se zaměříme na skladovací technologie, je potřeba získávat a zpracovávat informace velice důleţitá, protoţe informace podstatně zvyšují efektivitu skladovacího zařízení. Informace mohou být získány za pomoci smyslových orgánů nebo s pomocí snímače. Z toho vyplývá, ţe informace lze získat manuálně, poloautomaticky nebo automaticky. Vzhledem k tomu, ţe získávání informací manuálně je finančně náročnější a takto získané informace většinou obsahují chyby, vyuţívá se dnes velmi často automatického získávání informací, které je označováno pojmem automatická identifikace. Časté vyuţívání automatické identifikace je mimo jiné způsobené velkým rozšířením počítačů. [1][7] Automatická identifikace je zaloţena na vyuţívání pasivních, někdy i aktivních, prvků, které procházejí logistickým řetězcem a přenášejí informace. U systémů automatické identifikace vyuţíváme tyto prvky: -

Nosič označení – výrobek, díl, obal, visačka, samolepící etiketa, magnetická páska,…

-

Objekt označení – je totoţný s nosičem označení, nebo je k němu nosič fyzicky vázán (např. výrobek, díl, dopravní prostředek,…)

-

Označení – kaţdý objekt označení musí být označen, nejčastěji čárovým kódem

19


-

Martin Hirman, 2013

Snímací zařízení – pomocí tohoto zařízení je označení přečteno (např. čtečka čárových kódů)

-

Vyhodnocovací jednotka – přeloţí načtené označení do podoby, která je pro člověka srozumitelná

-

Monologová komunikace – obsahuje pouze čtení dat, která mohou být ve formě čárového kódu natisknutého na samolepící etiketě

-

Dialogová komunikace – v tomto případě jsou data uloţena na aktivním štítku, který je umístěn na objektu označení a lze na něm data přeprogramováním změnit za pomoci programové jednotky [5]

Moţnostmi pro praktické vyuţití automatické identifikace jsou: -

Záznam, identifikace a vyhledávání informací – informace je zaznamenána, uloţena a následně znovu vyhledána (pouze informace)

-

Identifikace a vyhledávání předmětů – je vyhledána informace, ale s ní i fyzický objekt

-

Identifikace míst – v tomto případě je informace vyuţívána pro lepší orientaci (např. ve skladovacím prostoru)

-

Kontrola stavů – informace je získána jen z identifikačních symbolů a je vyuţita pro kontrolu stavu zásob

-

Sledování a řízení procesů – informace je získána z činností a identifikačních symbolů, a poté je moţné na základě této informace uskutečnit řídící činnost

-

Transakční procesy – informace je získána také z činností a identifikačních symbolů, ale vyuţívá se nejčastěji v maloobchodě, a to při transakčních procesech zahrnujících několik organizací [5]

Pro systémy automatické identifikace se pouţívá pět různých technologií, které jsou popsány v kapitolách 1.3.1 aţ 1.3.5. Pro výběr vhodné technologie je třeba uváţit především tyto vlastnosti a parametry: -

objem uschovávaných dat

-

vzdálenost nosiče a snímacího zařízení

-

moţnost ručního ukládání

-

rychlost čtení

-

programovatelnost

20


Martin Hirman, 2013

-

spolehlivost

-

trvanlivost nosiče a kódového označení

-

vhodnost pro různá pracovní prostředí

-

bezpečnost a ochrana před třetími osobami [1][5]

1.3.1 Optická identifikace (OCR) Optická technologie (Optical Character Recognition) je zaloţena na principu rozpoznávání tištěného obrazu pomocí snímače, který snímá světlo odraţené od obrazu osvětleného zdrojem viditelného nebo neviditelného záření. Tato technologie je nejlevnější a také nejrozšířenější. V 90. letech 20. století měla 84% podíl. Nejpouţívanější systém zaloţený na této technologii je systém čárových kódů, který je hlavním bodem této diplomové práce a je popsán v kapitolách 1.3.6 aţ 1.3.9. [1][5]

1.3.2 Radiofrekvenční technologie (RFID) RFID (Radio Frequency IDentification) technologie je zaloţena na bezkontaktním rádiovém přenosu dat mezi vysílačem a pohybujícím se objektem, který je vybaven transpondérem. Zařízení vysílá do okolí periodické pulzy, a pokud se v dosahu objeví objekt s transpondérem, je transpondér těmito pulzy aktivován a pošle zpět informace, které obsahuje. Transpondéry mohou být aktivní, které mají baterii, vysílají sami a pracují aţ na vzdálenost 100 m od přijímače, ale také jsou větší, draţší a je nutné zhruba po 5 letech měnit baterii. Druhou moţností jsou transpondéry pasivní, které jsou napájeny pulzy z vysílače čtecího zařízení a mají většinou niţší dosah pouze okolo 2 m. Pasivní transpondéry jsou ale robustnější a lze je vyuţívat i v nepříznivých prostředích. Tato technologie se nejčastěji vyuţívá pro identifikaci pohybujícího se zboţí (např. ve vlacích, na nákladních automobilech,…). Na přelomu tisíciletí zaujímala tato technologie zhruba 9% podíl a předpokládá se, ţe s klesající cenou transpondérů se bude dále velmi rychle rozvíjet a časem vytlačí optické technologie. [1][3][5][7]

21


Martin Hirman, 2013

1.3.3 Indukční technologie Tato technologie je velmi podobná RFID technologii, ale k přenosu údajů mezi štítkem a snímačem se pouţívá elektromagnetické indukce. Štítky jsou u této technologie napájené elektromagnetickým polem indukovaným anténou. Maximální vzdálenost přenosu je závislá na typu štítku a antény a je maximálně 50 cm. U integrované antény maximálně 10 cm. Tato technologie se vyuţívá u systémů sledování a řízení výroby, pro sledování pohybu, na ochranu zboţí v obchodech, pro identifikaci zvířat, pro automatické řízení dopravních vozíků, a také je tato technologie vyuţita u identifikačních karet pro identifikaci osob. [1][5][7]

1.3.4 Magnetické technologie U této technologie se k zápisu informací pouţívají magnetické pásky nebo štítky. Tyto pásky obsahují tenkou vrstvu permanentních magnetů. Zápis probíhá pomocí kódovacího přístroje, který tyto miniaturní permanentní magnety seřadí. Čtení poté probíhá s pomocí snímací hlavy. Magnetické pásky umístěné na magnetických kartách se vyuţívají především v bankovnictví. Výhodou těchto karet je, ţe mají poměrně velkou ţivotnost a informace na ně lze ukládat opakovaně. Nevýhodou pak je, ţe jsou poměrně nákladné a informace na nich je moţné silným magnetickým polem vymazat nebo zfalšovat. [1][5][7]

1.3.5 Biometrické technologie Tyto technologie se nejčastěji vyuţívají při zabezpečování objektů a k identifikaci osob. Zjednodušeně lze říci, ţe u těchto technologií se vyuţívá jednotlivých částí lidského těla k identifikaci konkrétního člověka. Nejstarším zástupcem této technologie je identifikace na základě otisků prstů. Další moţností je identifikace na základě skenování oční duhovky, rozpoznávání hlasu nebo i obličeje. Všechny tyto technologie pracují tak, ţe naskenují určité klíčové znaky a porovnají je se stejnými znaky v databázi. U kaţdé technologie je však odlišná pravděpodobnost chyby. Tato technologie je ze všech nejnákladnější. [5]

22


Martin Hirman, 2013

1.3.6 Čárové kódy Vzhledem k tomu, ţe jsou čárové kódy nejpouţívanější technologií pro získávání informací v logistice, a protoţe je na vyuţití čárových kódů zaměřena praktická část této diplomové práce, jsou v této kapitole, a kapitolách 1.3.7 aţ 1.3.9, čárové kódy podrobně popsány. Čárové kódy mají jiţ poměrně dlouhou historii, protoţe první patent na ně získali Joe Woodland a Berny Silver jiţ v roce 1949 v USA. V podstatě jsou čárové kódy zaloţeny na principu rozdílných vlastností tmavých a světlých ploch při ozáření optickým nebo laserovým paprskem. [1][3][7] Kaţdý čárový kód obsahuje sekvenci čar a mezer, které jsou nosičem informace. Pravidla tvorby této sekvence jsou u kaţdého typu čárového kódu jiná. Kaţdý kód obsahuje sekvenci čar znaku „Start“, a také sekvenci pro znak „Stop“. Jelikoţ se tato sekvence u kaţdého typu čárového kódu liší, slouţí zároveň pro rozpoznání typu čárového kódu. Před a za čárovým kódem musí být také tzv. světlé pásmo, kde nesmí být ţádný text ani symbol. Toto světlé pásmo slouţí čtecím zařízením k tomu, aby rozpoznala znaky „Start“ a „Stop“. [1][3][7] Druhů čárových kódů existuje více neţ 300 a lze je rozdělovat podle několika kritérií. Základní rozdělení je na kódy pouţívané obchodem (EAN 8, EAN 13, …) a kódy vyuţívané v průmyslu (Code 2/5, Code 39, Code 128, …). [1][5][7] Další moţností je dělení podle toho, jaké znaky umí tyto kódy zakódovat. Rozlišují se numerické (UPC, EAN, ITF, …), numerické se speciálními znaky (Codabar, …) a alfanumerické (Code 39, Code 128, …). [1][5][7] Dále lze rozdělovat čárové kódy podle struktury na: Lineární kódy (1D) U tohoto typu jsou informace zakódovány v jedné rovině. Do této skupiny patří také kódy EAN 13 a Code 39, které jsou podrobně vysvětleny v kapitole 1.3.7 (resp. 1.3.8), protoţe tyto kódy jsou pouţity v praktické části diplomové práce. [5]

Obrázek 1.9 Lineární kódy (EAN 8, EAN/UCC CODE128, UPC-E). Převzato z [33][34][35] 23


Martin Hirman, 2013

Dvoudimenzionální kódy (2D) Tyto kódy pouţívají horizontální a vertikální záznam dat. Existují buď víceřadové tzv. zahuštěné lineární (16K, PDF 417, …) nebo maticové (Data Matrix, Maxi Code, …). [5]

Obrázek 1.10 Dvoudimenzionální kódy (vlevo QR Code, vpravo Data Matrix, dole PDF 417). Převzato z [35][36][37] Třídimenzionální kódy (3D) Od klasických čárových kódů se odlišují zejména technologií tisku a technologií snímání těchto kódů. U 3D kódu se vyuţívá hloubky záznamu, kdy je kód v podstatě vytlačen do materiálu. Barva 3D kódů není podstatná, protoţe se snímá pouze rozdílnost výšky. Kódy se hodí na mechanicky namáhaná místa, ale v současnosti se příliš nevyuţívají. [14] Dalším moţným rozdělením čárových kódů je dělení podle hustoty zápisu na: -

High Density (vysoká hustota)

-

Medium Density (střední hustota)

-

Low Density (nízká hustota)

Hustota zápisu a tedy velikost čárového kódu je závislá na kvalitě tisku a citlivosti čtecího zařízení. [1][7]

24


Martin Hirman, 2013

1.3.7 EAN 13 Čárový kód EAN (European Article Numbering) vznikl v roce 1977 z jiţ zavedeného kódu UPC, který se pouţívá v USA a Kanadě a je obdobný. Zavedení obou těchto kódů zajistili potravinářské společnosti a výrobci spotřebního zboţí. Kódy EAN jsou vyuţívány po celém světě a v ČR je v roce 2005 vyuţívalo přes 6000 firem. Ve skladu společnosti Bonaparte v Rokycanech jsou čárovými kódy EAN 13 opatřeny všechny výrobky. [1][3][7] Čárový kód EAN 13 kóduje 13 číslic, kaţdou za pomoci dvou čar a dvou mezer. První tři číslice označují zemi původu (ČR = 859), další čtyři číslice označují výrobce zboţí, dalších pět číslic označuje vlastní zboţí a poslední číslice je kontrolní a vyuţívá se pro ověření správnosti

dekódování

(viz.

Obrázek

1.12).

Čísla

výrobcům

v ČR

přiděluje

EAN Česká republika. Tento kód je tedy numerický s fixní délkou (13 znaků) a při kódování vyuţívá tři kódovací tabulky, o jejichţ výběru se rozhoduje podle prvního znaku (viz. tabulka 1.1). Převod číslic na dvě čáry a dvě mezery pak lze nejlépe pochopit z tabulky 1.2. Podrobnější popis konstrukce těchto kódů je moţné dohledat například v literatuře [7] na stranách 65 aţ 74. [1][3][6][7]

Obrázek 1.11 Čárový kód EAN 13. Převzato z [38]

Obrázek 1.12 Rozpis číslic obsažených v kódu EAN 13. Převzato z [1] 25


Martin Hirman, 2013

Tabulka 1.1: Pro volbu znakové sady kódu EAN 13 [7] 13

12

11

10

9

8

7

6 až 1

0

A

A

A

A

A

A

C

1

A

A

B

A

B

B

C

2

A

A

B

B

A

B

C

3

A

A

B

B

B

A

C

4

A

B

A

A

B

B

C

5

A

B

B

A

A

B

C

6

A

B

B

B

A

A

C

7

A

B

A

B

A

B

C

8

A

B

A

B

B

A

C

9

A

B

B

A

B

A

C

Tabulka 1.2: Převod číslic na čárový kód EAN 13. Převzato z [7]

26


Martin Hirman, 2013

1.3.8 Code 39 Tento typ čárového kódu byl vyvinut v roce 1974 společností Intermec. Code 39 je alfanumerický kód s proměnnou délkou, který umoţňuje zakódovat znaky, které mohou být numerické (0 aţ 9), dále znaky velké abecedy (A aţ Z) a speciální znaky (např.: *, ., $, /, +, %, -). Znaky „Start“ a „Stop“ jsou pak tvořeny speciálním znakem „*“. Kód kaţdého znaku tvoří sekvence pěti čar a čtyř mezer, přičemţ tři prvky jsou široké a šest je úzkých. Nevýhodou kódu je nízká informační hustota na jednotku délky. Vzhledem k tomu, ţe bylo nutné označit skladovací pozice ve skladu společnosti Bonaparte v Rokycanech, byl vybrán pro toto označení právě kód Code 39. Konkrétním označením se zabývá kapitola 4.1. [1][7]

Obrázek 1.13: Zakódované slovo BONAPARTE v Code 39 [16] 1.3.9 Výroba čárových kódů Při výrobě čárových kódů je moţné postupovat mnoha různými způsoby, a protoţe je nutné zajistit dostatečnou kvalitu těchto kódů, měli bychom vybírat především podle následujících kritérií: -

bude kód součástí balení nebo jen samostatná etiketa

-

kvantita čárových kódů

-

hustota čárového kódu

-

dodací podmínky

-

cena kódu

-

četnost výměny čárového kódu

-

potřeba online nebo offline zpracování

-

ţivotnost čárového kódu

-

podmínky manipulace

Také je potřeba vybrat vhodný materiál a metodu tisku. [1][7] 27


Martin Hirman, 2013

1.4 Přenos informací V předchozí kapitole bylo popsáno jak informace získat. V této kapitole je popsáno jak získané informace přenést ze čtečky do informačního systému, především pak s pomocí Wi-Fi sítě, protoţe vytvoření Wi-Fi sítě je součástí praktické části diplomové práce. Pro přenos informací je moţné vyuţít přenos po vodičích (kabelech, optických vláknech), radiový přenos, mikrovlnný přenos, mobilní sítě, satelitní systémy a Wi-Fi sítě. Bezdrátové sítě se rozdělují podle dosahu na: -

Bezdrátové osobní sítě (WPAN – Wireless Personal Area Network)

-

Bezdrátové lokální sítě (WLAN – Wireless Local Area Network)

-

Bezdrátové metropolitní sítě (WMAN – Wireless Metropolitan Area Network)

-

Bezdrátové rozlehlé sítě (WWAN – Wireless Wide Area Network) [1][10]

Obrázek 1.14 Rozdělení bezdrátových sítí podle rozsahu. Převzato z [10]

28


Martin Hirman, 2013

1.4.1 Wi-Fi sítě U této technologie, která patří do typu WLAN, se jedná o bezdrátové pokrytí signálu na konkrétní ploše (např. ve skladu). Technologie je zaloţena na standardu 802.11b a je provozována na frekvenci 2,4 GHz. Síť má dosah na vzdálenost 100 m aţ 300 m s přenosovou kapacitou okolo 5 aţ 6 Mbit/s. [1][8][9][10]

1.4.2 Přístupový bod (AP) Vzhledem k tomu, ţe je nutné zvolit a zrealizovat osazení přístupového bodu ve skladu společnosti Bonaparte v Rokycanech, rozhodl jsem se napsat krátkou kapitolu o přístupových bodech. Přístupový bod funguje jako základnová radiová stanice a současně datový most. Přístupový bod je centrem kaţdé buňky WLAN, je statický a připojuje se k základní LAN (nejčastěji Ethernet). Při výběru přístupového bodu je potřeba uváţit mnoţství najednou připojených uţivatelů, moţnost připojení externích antén, vhodné rozhraní do kabelové sítě a další. Od velikosti poţadavků na přístupový bod se také odvíjí jeho cena. Podrobnější informace je moţné nalézt například v literatuře [8] na stranách 37 aţ 50. [8][10] Ve fázi realizace mojí práce byl otestován a následně zakoupen a osazen přístupový bod TL-WR543G od společnosti TP-LINK.

1.5 Skladování V literatuře existuje několik různých definic skladování. Zjednodušeně lze říci, ţe skladování je činnost, při které se skladované zboţí nepohybuje mimo sklad a většinou tento materiál nemění své vlastnosti během skladování, pokud k tomuto účelu není skladován (např. zrání sýra). Skladování je jednou z nejdůleţitějších částí logistického systému a tvoří spojení mezi výrobci a zákazníky. Díky skladům je tedy moţné zajistit plynulé zásobování zákazníků. [1][2][3]

Obrázek 1.15: Systém skladovacích činností [3] Je tedy patrné, ţe skladování a sklady jsou velmi důleţité. Odhaduje se, ţe jiţ v roce 2000 existovalo na celém světě více neţ 750 000 skladovacích zařízení. [3] 29


Martin Hirman, 2013

1.5.1 Činnosti při skladování Během skladování se realizují tři základní činnosti. Jsou to přesun produktů, uskladnění produktů a přenos informací. Přesun produktů -

Příjem zboţí – vyloţení, vybalení, kontrola zboţí, kontrola dokumentace,…

-

Ukládání zboţí – přesun zboţí do skladu a jeho naskladnění

-

Kompletace zboţí – příprava zboţí podle objednávky zákazníka

-

Překládka zboţí (cross-docking) – přesun zboţí z místa příjmu do místa expedice bez uskladnění tohoto zboţí

-

Expedice zboţí – vyskladnění, zabalení, kontrola zboţí, naloţení do dopravního prostředku

Uskladnění produktů -

Přechodné uskladnění – uskladnění klasických zásob nutných pro běţný chod skladu

-

Časově omezené uskladnění – uskladnění nadměrných zásob z důvodu sezónní poptávky, kolísavé poptávky, apod.

Přenos informací Informace jsou velmi důleţité ve všech odvětvích lidské činnosti a u skladování samozřejmě také. Je velmi důleţité mít informace o mnoţství skladovaného zboţí, vstupech, výstupech, zaměstnancích, zákaznících a o vyuţití skladových prostor. V současnosti se pro získávání a přenos informací vyuţívají informační technologie a čárové kódy. Tyto technologie zkvalitňují a zrychlují přenos informací, coţ je velmi ţádaný efekt. [2][3]

1.5.2 Funkce skladů Sklady mohou plnit několik funkcí podle jejich účelu. Nejčastější funkce skladů jsou: Vyrovnávací funkce Tento typ plní funkci zásobníku a vyrovnává rozdíly mezi aktuální výrobou zboţí a poptávkou zákazníků.

30


Martin Hirman, 2013

Technologická (zušlechťovací) funkce Technologická nebo také zušlechťovací funkce skladu je vyuţívána nejčastěji při výrobě. Výrobek je umístěn do skladovacího prostoru, ve kterém se zlepšují jeho vlastnosti (např. zrání sýra, kvašení, …). Spekulativní funkce Tato funkce se vyuţívá při skladování zboţí, které je nakoupeno spekulanty, zpravidla ve velkých objemech, a je po nějaké době prodáváno se ziskem. Zabezpečovací funkce Tato funkce slouţí k zabezpečení proti nepředvídatelným rizikům při výrobě a proti kolísání poptávky. Také zabezpečuje materiál pro výrobu při nedodávce výrobního materiálu od dodavatelů. Kompletační funkce Tato funkce je vyuţívána ve skladech, kde se výrobky obvykle upravují a balí tak, aby odpovídaly potřebám individuálních provozů odběratelů. [1][3]

1.5.3 Druhy skladů Sklady je moţné rozdělovat podle mnoha různých kritérií. Nejčastější dělení skladů je podle konstrukce (viz. Obrázek 1.16) [1][3]

Obrázek 1.16: Členění skladů podle konstrukce [3] Pro lepší názornost zde uvedu několik obrázků a krátký popis nejpouţívanějších typů při dělení podle konstrukce:

31


Martin Hirman, 2013

Podlažní skladování Zboţí se v tomto případě skladuje přímo na skladovací ploše v řadách (viz. Obrázek 1.17) nebo v blocích (viz. Obrázek 1.18), případně se mohou skládat i na sebe (viz. Obrázek 1.19).

Obrázek 1.17 Skladování v řadách. [1]

Obrázek 1.18 Skladování v šikmých blocích. Převzato z [1]

Obrázek 1.19 Stohování manipulačních jednotek. Převzato z [1]

32


Martin Hirman, 2013

Regálové skladování U tohoto typu skladování se ukládají jednotlivé manipulační jednotky do regálů. Nejčastěji se pouţívají regály příhradové (viz. Obrázek 1.20) a paletové (viz. Obrázek 1.21).

Obrázek 1.20: Rozdělení příhradových regálů [3]

Obrázek 1.21: Rozdělení paletových regálů [3]

Dále je moţné rozdělovat sklady podle skladovaného zboţí na sklady pro sypké materiály, kapalné materiály a kusové zboţí. Dalším pouţívaným dělením je rozdělení podle způsobu skladování na sklady pro pevné, volné a náhodné skladování.

33


Martin Hirman, 2013

Pevné skladování V takovém skladu má kaţdý výrobek své pevně dané místo a to i tehdy, pokud tento výrobek ve skladu není. Toto vyţaduje největší nároky na skladovací prostory. Pevné skladování se vyuţívá ve skladech s manuální obsluhou, aby měli pracovníci dobrý přehled o umístění skladovaného materiálu. [1] Volné skladování Při tomto typu skladování má kaţdý výrobek přidělený určitý sektor skladu, ale v tomto sektoru nemá výrobek pevně dané umístění. Díky tomu se sníţí nároky na skladovací prostory, ale zvyšují se nároky na zaměstnance a je vhodné vyuţít informační systém. [1] Náhodné skladování U tohoto typu skladování se materiál ukládá vţdy libovolně do volných adres a díky tomu je tento typ nejméně náročný na skladovací prostory, ale je nutné vyuţít informační systém. Také lze u tohoto typu skladování umisťovat jednotlivé výrobky podle rychlosti obratu. Pokud se výrobky s rychlým obratem umístí co nejblíţe k expedici, bude systém pracovat efektivněji. [1] Posledním zde popsaným rozdělením skladů je dělení podle toku materiálu. Tyto sklady se dělí na: Běžné V tomto případě je příjem zboţí i expedice umístěna na stejné straně skladu, coţ lze vidět na obrázku 1.22. [1]

Obrázek 1.22: Běžné skladování

34


Martin Hirman, 2013

Průchozí V tomto typu skladu je příjem zboţí umístěn na jedné straně skladu a jeho expedice na straně druhé, coţ lze vidět na obrázku 1.23. [1]

Obrázek 1.23: Průchozí skladování Cross – docking Při skladování cross – docking se co největší mnoţství materiálu neskladuje, ale pouze překládá na jiná vozidla. Materiál se v tomto skladu vybalí a po roztřídění a kompletaci se odváţí konkrétnímu zákazníkovi. Tento princip se vyuţívá u tzv. „distribučních center“, kde je materiál pouze předáván dále a není uskladněn. Díky systému cross – docking se odstraní nadbytečné zásoby v distribučních centrech a eliminují se časové ztráty. Princip tohoto systému lze vidět na obrázku 1.24 a 1.25. [1]

Obrázek 1.24: Základní schéma uspořádání u systému cross – docking. [5][6] 35


Martin Hirman, 2013

Obrázek 1.25 Princip systému cross-docking. Převzato z [1] U systému cross – docking existují tři moţnosti uplatňování tohoto systému: -

Palety s výrobky se pouze přeloţí na jiný dopravní prostředek a netřídí se.

-

Výrobky se z palet roztřídí na menší části a ty se posílají odběratelům.

-

Objednávky

od

odběratelů

jsou

kompletovány

do

konkrétních

zásilek

jiţ od výrobce. [1]

1.6 Návrh ideálního skladu V této části je popsáno, jak by vypadal návrh skladovacího prostoru, pokud by tento prostor jiţ nebyl postaven a bylo by moţné ho postavit podle teoretických předpokladů. Nejprve je nutné získat všechny informace. Především je potřeba znát hmotnosti a velikosti materiálů, které se budou skladovat, coţ ovlivní výběr regálů i vlastní rozměry skladu. Dále je potřeba znát obrat materiálu, aby byly zajištěny dostatečné přepravní kapacity. Důleţité je také znát velikost a četnost jednotlivých dodávek, coţ ovlivní počet a charakter prostředků pouţívaných pro dopravu uvnitř skladu. Také se zjišťuje spousta dalších informací, například průměrná doba skladování, příjem po ţeleznici a po silnici, měsíční a denní nerovnoměrnost příjmu, průměrný počet objednávek za den a mnoho dalších. [5] 1.6.1 Volba skladovací technologie Jednou z prvních věcí, které je nutno zvolit, je skladovací technologie. Tato technologie je vlastně volba způsobu skladování, typu manipulačních jednotek, druhu skladového zařízení a druhu obsluţného manipulačního prostředku.

36


Martin Hirman, 2013

Při volbě skladovací technologie se musíme nejprve zaměřit na to, pro jaké zboţí bude sklad slouţit. Vzhledem k tomu, ţe je tato práce zaměřena na optimalizaci skladových procesů ve skladu společnosti Bonaparte v Rokycanech, kde je zboţí skladováno na unifikovaných jednotkách (palety), je zde podrobněji popsána skladovací technologie pro paletizované zboţí. V klasickém rozdělení se pouţívají skladovací soustavy uvedené v tabulce 1.3. Tabulka 1.3: Skladové soustavy [5] MATERIÁL

nepaletizovaný (kusový)

OZNAČENÍ SI - 1 SI - 2 SI - 3 SI -4 SI -5 SII - 1 SII - 2 SII - 3

paletizovaný

SII - 4 SII - 5 SII - 6

SKLADOVÁ SOUSTAVA SKLADOVÉ ZAŘÍZENÍ OBSLUHA ZAŘÍZENÍ policové regály ruční manipulace patrové policové regály ruční manipulace vertikální výtahový výskové policové regály vychystávací vysokozdvižný vozík výskové policové regály regálový zakladač spádové regály regálový zakladač řadové paletové regály čelní vysokozdvižný vozík řadové paletové regály regálový zakladač regálový zakladač a spádové paletové regály vysokozdvižný vozík žádné - blokové vysokozdvižný vozík stohování přesuvné řadové regály vysokozdvižný vozík řadové paletové regály s úzkými manipulačními uličkami

37

speciální vysokozdvižný vozík s otočně výsuvnou nebo oboustraně výsuvnou vidlicí


Martin Hirman, 2013

Dále je zde v tabulce 1.4 uvedeno porovnání důleţitých vlastností jednotlivých typů skladovací technologie pro paletizované zboţí. Tabulka 1.4: Srovnání skladových soustav a vhodnost jejich využití [5] VLASTNOSTI SOUSTAVY TYP

VHODNOST PRO MATERIÁL

spolehlivost, s přizpůso- přetížitelnenároč- rychlostí bivost nost nost na obratu údržbu

s velikostí obratu

s velikostí zásoby na 1 položku

s velikostí příjmů a odběrů celopaletové manipulace; dílčí odběry ztížené

vysoká

vysoká

libovolnou libovolnou

menší až střední

SII - 2

nízká až žádná

nízká

střední až nízká

střední až libovolnou nižsí


celopaletové manipulace; dílčí odběry mimo regály

SII - 3

nízká

nízká

střední libovolnou libovolnou až nízká

velmi vysokou

jen celopaletové manipulace

SII - 4

vysoká

vysoká

vysoká

vysokou


SII - 5

střední

nízká

střední



SII - 6

střední

střední

střední



SII - 1

vysoká


nízkou

nízkou


V současnosti se však zjišťuje, ţe s rozvojem zakladačových a vozíkových technologií, jsou některé závěry o vhodnosti skladových soustav, uvedené v tabulce 1.4, relativní.

38


Martin Hirman, 2013

Novější přístup doporučuje volit skladové soustavy podle objemu jednotlivých poloţek, coţ je uvedeno v tabulce 1.5. Tabulka 1.5: Skladové soustavy podle nového přístupu [5] Kategorie

SKLADOVÁ SOUSTAVA SKLADOVÉ ZAŘÍZENÍ

OBSLUHA SKLADOVÉHO ZAŘÍZENÍ

žádné, blokové stohování

vysokozdvižný vozík s bočně sedícím řidičem čelní vysokozdvižný vozík vysokozdvižný vozík retrack

vjezdové a průjezdné konzolové regály velkoobjemové (nad 30 paletových jednotek / položku) ukládání na paletách

čelní vysokozdvižný vozík čelní nebo speciální vysokozdvižný vozík

spádové regály

regálový zakladač regálový zakladač s autonomním vozíkem projíždějícím buňkami - systém "Robot" speciální konzolové regály s průjezdnými buňkami

vysokozdvižný vozík retrack s autonomní vidlicí projíždějící buňkami - systém "Satelit" elevátor a přesuvné vozíky s lankovým pohonem projíždějící buňkami - systémy "Activ", "Rollax"

středněobjemové (2-30 paletových jednotek / položku)

výškové řadové paletové regály standardní řadové paletové regály výškové řadové paletové regály s úzkými manipulačními uličkami

regálový zakladač vysokozdvižný vozík retrack speciální vysokozdvižný vozík s otočně výsuvnou vidlicí nebo s oboustranně výsuvnou vidlicí, vertikální výtahový vychystávací vysokozdvižný vozík regálový zakladač

ukládání na paletách

přesuvné řadové paletové regály

čelní vysokozdvižný vozík

ukládací bedny, kartony na plastových podložkách

výškové řadové regály

regálový zakladač

maloobjemové (do 2 paletových jednotek / položku)

policové regály, zásuvkové regály, spádové regály

ruční manipulace

patrové policové regály

ruční manipulace nebo vysokozdvižný vozík, regálový zakladač nebo dopravník

přesuvné policové regály

ruční manipulace

ukládací bedny, zásuvky, kartony, volně ložené kusy materiálu

39


Martin Hirman, 2013

1.6.2 Návrh skladového jádra Po navrţení skladové technologie následuje volba skladového jádra. Je potřeba vypočítat jeho šířku B[m] (viz. rovnice 1.1) a jeho délku L[m] (viz. rovnice 1.2).

Obrázek 1.26: Zobrazené veličiny na půdorysu skladu

Rovnice 1.1: Pro výpočet šířky prostoru [5]

Rovnice 1.2 Pro výpočet délky prostoru [5] P – počet paletových míst mL,mB – modul (je dán například zakládáním paletových jednotek do řadových regálů podélně nebo příčně a tomu odpovídajícím uţitým druhem manipulačního prostředku) n – počet podlaţí regálu

Rovnice 1.3 Pro výpočet počtu manipulačních uliček [5] Tradiční postup návrhu skladu byl velmi sloţitý, a proto se jiţ v 80. letech 20. století začala pouţívat metoda návrhu za pomoci skladebných modulů. Tyto moduly se vlastně jen skládají k sobě a vybírají se podle poţadavků, čímţ zrychlují návrh skladového jádra. Prostor skladebných modulů je vymezen roztečemi svislých stavebních konstrukcí a světlou výškou hal. Tyto moduly lze vybírat z několika tisíc druhů a vybírají se s ohledem na investiční náklady na 1 m3 materiálu. V současnosti se při návrhu ještě vyuţívají specializované softwarové nástroje a simulační moduly, které tento návrh ještě více usnadňují. [5]

40


Martin Hirman, 2013

1.6.3 Plocha příjmu Na ploše příjmu se provádí vyloţení dovezeného materiálu, a také jeho kontrola a evidence. Samotná přejímka můţe být kvalitativní coţ znamená, ţe se u části materiálu, nebo i u celé dodávky, provádí kontrola kvality dodaného zboţí. Druhou moţností je kvantitativní přejímka, při které se kontroluje především úplnost dodávky a náleţitosti podle smlouvy s dodavatelem zboţí. Plocha příjmu se tedy skládá z plochy vykládky, kvantitativní přejímky a kvalitativní přejímky. Dále se skládá z ploch skladů reklamovaného materiálu, ploch pro prázdné přepravní prostředky, ploch vratných obalů, a také z ploch dopravních cest a příjmových ramp. Do plochy příjmu také patří plochy kanceláří příjmu. Samotná plocha vykládky a kvantitativní přejímky v m2 se dá vypočítat za pomoci rovnice 1.4: [5]

Rovnice 1.4 Pro výpočet plochy vykládky a kvantitativní přejímky [5] VP – denní příjem materiálu ve špičkovém provozu (v m3/den) dP – doba prodlení materiálu na ploše PV v příjmu (ve dnech) kPL – měrné zatíţení plochy PV (v m3/m2)

Plochu kvalitativní přejímky a tvorby palet z volně loţeného zboţí lze vypočítat podle vzorce, který je moţné dohledat v literatuře [5]. Podle jiné literatury lze poměrně přesně odhadnout plochu příjmu jako 1 m2 na 1 tunu denně přijatého materiálu, pokud nemá tento materiál příliš velkou měrnou hmotnost. [1] 1.6.4 Plocha expedice Na ploše expedice se uskutečňují procesy třídění, kompletace a balení zboţí, a také samotné nakládání zboţí do dopravních prostředků. Tato plocha tedy obsahuje plochy pro třídění, kompletace, balení a váţení, dále plochy skladu manipulačních a přepravních prostředků, plochy expedičních obalů a plochy dopravních cest a expedičních ramp. [5] Velikost plochy pro expedici je potřeba řešit individuálně, podle potřeb kaţdého skladu, s ohledem na způsob vychystávání a kompletace zboţí. Přibliţně je moţné říci, ţe velikost plochy pro výdej zboţí by měla mít hodnotu od 1,6 do 2,4 m2 na 1 tunu denně vydaného materiálu. [1][5]

41


Martin Hirman, 2013

1.6.5 Volba vnitroskladové dopravy Vnitroskladová doprava obsahuje veškerý přesun zboţí od vyloţení z dopravního prostředku aţ po naloţení na jiný dopravní prostředek v expedici. Soustavy vnitroskladové dopravy je moţné vidět v tabulce 1.6. Tabulka 1.6: Soustavy vnitroskladové dopravy [5] OZNAČENÍ

SOUSTAVA VNITROSKLADOVÉ DOPRAVY

D-1

ruční plošinové nebo policové vozíky, ruční nízkozdvižné vozíky, ručně vedené akumulátorové nízkozdvižné vozíky

D-2 D-3

akumulátorové nízkozdvižné vozíky s prodlouženou vidlicí se stojícím nebo bočně sedícím řidičem, čelní vysokozdvižné vozíky akumulátorové tahače se stojícím nebo sedícím řidičem s vlakem složeným z plošinových vozíků

D-4

automatické (bezřidičové, indukčně vedené) dopravní vozíky

D-5

dopravníkové tratě (používají se v kombinaci se zakladačovou technologií)

Volba těchto dopravních prostředků uvnitř skladu je také důleţitá a je nutné ji promyslet a zvolit podle tabulky 1.7. Tabulka 1.7: Porovnání soustav vnitroskladové dopravy [5] VLASTNOSTI DOPRAVNÍ SOUSTAVY OZNAČENÍ

přizpůso- přetížitelbivost nost

spolehlivost, nenáročnost na údržbu

D-1

vysoká

vysoká

vysoká

D-2

vysoká

střední až vysoká

střední až vysoká

D-3

vysoká

střední

střední

D-4

střední

střední

střední

D-5

nízká až žádná

nízká

nízká

VHODNOST PRO MATERIÁLOVÝ TOK s přepravními jednotkami lehčími (do 500kg) obvykle palety do 1000kg obvykle palety do 1000kg obvykle palety do 1000kg obvykle palety do 1000kg

42

s velikostí obratu

se složitostí s přepravní dispozice vzdáleností

nízkou

libovolnou

krátkou

střední

libovolnou

střední až dlouhou

střední až vyšší

nižší až střední


střední až vysokou

střední


velmi vysokou

nižsí až střední

střední


Martin Hirman, 2013

1.6.6 Řízení a správa skladu Při návrhu ideálního skladovacího prostoru je nutné tento prostor efektivně řídit a nejlépe vyuţít počítačové systémy pro zpracování dat, inventarizaci zásob a případně také pro doporučení obsluze, kam je vhodné konkrétní zboţí umístit. Pro efektivní řízení a správu skladu je také důleţité označení všech dopravních prostředků

a

především

označení

skladovacích

pozic

z důvodu

lepší

orientace.

Nejpouţívanější způsob označení je označení kaţdé palety souřadnicemi vytvořenými ve třech směrech, jak je moţné vidět na obrázku 1.27. [5][6]

Obrázek 1.27: Znázornění označení skladových pozic pro jednodušší identifikaci [7][9] A – označuje část skladu 01 – označuje pozici na ose Z 02 – označuje pozici na ose X 4 – označuje pozici na ose Y

43


Martin Hirman, 2013

1.6.7 Zásady manipulace s materiálem Tyto základní zásady mají ve skladovacím prostoru univerzální platnost a měly by být vyuţívány. -

Vyhnout se kříţení cest.

-

Přesunovat materiál plynule s optimální rychlostí.

-

Vyloučit zpětné toky materiálu.

-

Přemisťovat materiál nejlépe vţdy ve stejné výšce a vyuţívat gravitaci.

-

Nedělat neúčelné manipulační úkony.

-

Minimalizovat poměrně nebezpečnou ruční manipulaci.

-

Toky materiálu řešit tak, aby se co nejvíce šetřila manipulační plocha.

-

Pouţívat vhodné manipulační jednotky (palety, přepravky, …), které usnadňují manipulaci.

-

Kontrolu provádět jiţ během manipulace a dopravy zboţí. [5]

44


Martin Hirman, 2013

2 Současný systém skladu Diplomová práce se zabývá optimalizací skladových procesů ve skladu společnosti Bonaparte v Rokycanech. Z tohoto důvodu je zde uveden krátký popis společnosti. Tato společnost působí na českém trhu jiţ od roku 1993. V současnosti dodává své zboţí kromě České republiky také do Německa, Japonska, Slovenské republiky, Španělska, USA, Alţíru a dalších zemí. Tato společnost je tradičním výrobcem a velkoobchodním prodejcem společenských her, puzzle, vzdělávacích her, hracích karet a školních potřeb. Design většiny jejich výrobků je navrhován s pouţitím licencí Hello Kitty, Gormiti, Star Wars nebo MOTO GP, a s motivy populárních českých licencí jako jsou PAT & MAT, Ferda Mravenec, Křemílek a Vochomůrka a další. Originální a původní kolekcí společnosti BONAPARTE je potom licence Prehistoric. Dále společnost nabízí zakázkovou výrobu přímo na přání zákazníků. Ve skladu společnosti Bonaparte v Rokycanech jsou zaměstnáni 4 zaměstnanci (1 skladník, 1 vedoucí skladu, 2 pracovnice kompletující zboţí pro expedici) a v případě potřeby má vedoucí skladu k dispozici seznam externích brigádníků, které je moţné zavolat. [29]

2.1 Popis skladovacího objektu Tato práce byla vytvořena pro sklad společnosti Bonaparte v Rokycanech. Tento sklad je umístěn v bývalém areálu společnosti Favorit Rokycany v těsné blízkosti vlakové trati Plzeň – Praha. Budova skladu má obdélníkový půdorys s rozměry cca. 120 x 16 metrů. Budova má tři podlaţí s celkovou plochou asi 5340 m2. V současnosti je však vyuţíváno především prostřední podlaţí s plochou kolem 1780 m2 a zbylá podlaţí slouţí především jako rezervní plochy. Vzhledem k tomu, ţe byla tato budova původně určena pro výrobu jízdních kol Favorit, bylo nutné přistoupit k mnoha stavebním úpravám, aby mohla budova slouţit jako sklad. Některé stavební úpravy byly nutné i pro splnění poţárních předpisů. Po těchto úpravách byly v roce 2010 uvedeny skladovací prostory do provozu. Budova je také vybavena dvěma výtahy na protilehlých stranách budovy, které obsluhují všechna podlaţí. Ve skladovacích prostorech jsou v rozmezí 5 metrů umístěny nosné sloupy, které stěţují umístění regálů a volný přístup k nim. Tyto ţelezobetonové sloupy se také ukázaly jako problematické při šíření Wi-Fi signálu. Celkově lze tedy říci, ţe tato budova rozhodně není ideálním místem pro skladování.

45


Martin Hirman, 2013

2.2 Popis skladovacích prostor Jak jiţ bylo řečeno, je v současnosti pravidelně vyuţíváno ke skladování pouze prostřední patro. Výjimku tvoří sklad textilu, který je umístěn v přízemí, a kde je skladovaný textil umístěný na podlaze v kartonových krabicích. Sklad textilu byl označen B0A00000. Toto označení je jednotné pro celou místnost, protoţe v této místnosti nejsou ţádné regály. Přízemí také obsahuje dvě rezervní místnosti (B0B00000, B0C00000), které slouţí k dlouhodobému uskladnění zboţí na paletách, které je určeno pro pokrytí zvýšené poptávky. Rezervní sklad pro pokrytí zvýšené poptávky je umístěn také v nejvyšším patře skladu (B2A00000). První zvýšení poptávky nastává na přelomu měsíců června a července, a je způsobeno začátkem školní docházky, čímţ je zvýšena poptávka po školních potřebách. Druhé období zvýšené poptávky nastává od září, kdy se zvyšuje poptávka po vánočních dárcích (zaváţení výrobků do obchodů probíhá zhruba 3 měsíce před prodejem), které tvoří především deskové hry a puzzle. Pro tato období by výrobní závod nedokázal vyrobit dostatečné mnoţství zboţí, a proto je zboţí vyráběno s předstihem a skladováno v rezervních místnostech skladu. V prostředním patře je umístěna malá zasedací místnost, dále místnost vedoucího skladu s vlastní toaletou, místnost expedice (B1B00000), toalety pro zaměstnance, sklad s policovými regály (B1C*****), paletový sklad (B1D*****), a také místnost pro příjem zboţí (B1E00000). Z teorie vyplývá, ţe při tomto rozloţení by bylo vhodné zajistit příjem zboţí na jedné straně skladu, v místnosti pro příjem, a expedovat zboţí přímo z místnosti pro expedici na druhé straně budovy. Tato budova ovšem nebyla původně koncipována jako sklad, a proto má pouze jednu nakládací rampu, která navazuje na místnost příjmu.

2.2.1 Místnost příjmu (B1E00000) Tato místnost je umístěna na konci budovy v prostředním patře a navazuje na ni nakládací rampa. Při příjezdu kamionu je celý automobil vyloţen do místnosti příjmu. Po odjezdu automobilu začne skladník postupně roznášet nové zboţí po místnostech skladu.

46


Martin Hirman, 2013

2.2.2 Paletový sklad (B1D*****) Místnost paletového skladu je s rozměry cca. 38 x 16 metrů největší místností skladu, a je také jedna z nejdůleţitějších. Tato místnost je vybavena paletovými regály dodanými společností ProMan s.r.o. Tyto regály jsou konstruované jako stavebnicový systém pro výšky aţ 20 metrů a pro zatíţení jedné buňky v regálu aţ 4500 kg. Ukládání se provádí do šesti řad regálů, které jsou orientovány rovnoběţně s podélnou osou skladu. Vzhledem k jiţ zmíněným nosným sloupům, a jiným nepravidelným tvarům stěn, jsou délky jednotlivých regálů nepravidelné. V kaţdém regálu je místo pro dvě, tři nebo čtyři palety umístěné na zemi a pro stejný počet palet umístěných na regálu. Maximální moţný počet palet v této skladovací místnosti je 418 kusů. K uskladnění zboţí do místnosti se vyuţívá vysokozdviţný vozík. Vyskladnění se provádí nejčastěji ručně, protoţe je většinou zapotřebí méně kusů daného zboţí, neţ obsahuje celá paleta.

2.2.3 Sklad s policovými regály (B1C*****) Tato místnost je určena pro skladování menšího mnoţství jednotlivých druhů zboţí, a protoţe je většinou k uspokojení objednávky potřeba pouze několik kusů daného druhu zboţí, je tato místnost velmi vyuţívána. Její rozměry jsou cca. 16 x 9 metrů a z jedné strany je tato místnost oddělena ocelovou mříţí od navazující místnosti expedice. Sklad je vybavený policovými regály dodanými společností ProMan s.r.o. Tyto regály jsou situovány kolmo k podélné ose skladu. Regálů je celkem deset řad, z nichţ kaţdá je sloţena z pěti regálů spojených k sobě, z nichţ kaţdý má tři police a jedno místo pro skladování přímo na podlaze. Nosnost kaţdé police je 100 kg. U některých regálů jsou ovšem nosné sloupy, které velice stěţují manipulaci se zboţím, a proto se několik skladovacích pozic příliš nevyuţívá. Manipulace se zboţím v této místnosti se provádí pouze ručně s pomocí manipulačního vozíku, do kterého se ukládá odebrané zboţí.

2.2.4 Místnost expedice (B1B00000) Tato místnost je vyuţívána pro kompletaci zboţí, které je navezeno ze skladu a určeno pro expedici. Zkompletované zboţí je následně odváţeno přes skladové jádro do místnosti příjmu, odkud je nakládáno do automobilů a odváţeno.

47


Martin Hirman, 2013

2.2.5 Popis skladových operací Vzhledem k tomu, ţe skladovací prostor není příliš velký, a ţe denní obrat zboţí je také poměrně malý, je skladování realizováno následovně. Nové zboţí je dovezeno z výrobního závodu kamionem, který je přistaven k vykládací rampě a je vyloţen do místnosti příjmu. Zároveň je toto zboţí zkontrolováno, a poté rozvezeno po skladu. Kaţdý den provede vedoucí skladu okolo 14:00 h filtraci objednávek na následující den. Zboţí z jednotlivých objednávek je spojeno do jedné výdejky a ta je následně vytištěna a předána skladníkovi. Skladník nanese všechno potřebné zboţí do oblasti expedice, kde je ráno toto zboţí zkontrolováno. Nanášení provádí tzv. „noční skladník“, ale pokud je zboţí málo, provede se toto nanášení jiţ během odpoledne. V místnosti expedice je poté prováděna kompletace zboţí do jednotlivých objednávek a balení kompletovaných objednávek. Zabalené zboţí je nakonec převezeno na rampu, odkud je odváţeno smluvním dopravcem k odběratelům. Smluvním dopravcem bývá nejčastěji společnost PPL CZ s.r.o. Problémem tohoto původního systému bylo nanášení zboţí nočním skladníkem do oblasti expedice. Při tomto nanášení obdrţel skladník pět aţ patnáct stran se seznamem zboţí, které bylo nutné vyskladnit. Skladník si tento seznam prohlédl a následně podle své paměti obcházel sklad a vyskladňoval jednotlivé poloţky. Tímto náhodným systémem výběru se však velmi prodluţuje čas potřebný k nanesení zboţí, a také je nutné, aby měl skladník dobrou paměť. Proto bylo rozhodnuto o optimalizaci tohoto procesu, která bude popsána níţe.

48


Martin Hirman, 2013

2.2.6 Manipulační zařízení Sklad společnosti Bonaparte v Rokycanech je vybaven několika manipulačními vozíky pro naskladňování a vyskladňování zboţí. Konkrétně se jedná o vozík Belet, vozík Daewoo a několik ručních paletových vozíků. Belet FX 12APE29 Vysokozdviţný vozík Belet má AKU pojezd a zdvih. Nosnost tohoto vozíku je 1200 kg a maximální zdvih je omezen na výšku 2820 mm. Tento vozík je ručně vedený a je určený pro manipulaci s nákladem umístěným na paletách typu EURO o maximálním rozměru 800 x 1200 mm. Hmotnost tohoto vozíku je 750 kg. Tento vozík je vybaven řídící jednotkou Curtis

a

dle

výrobce

je

poměrně

skladu

je

vyuţíván

ekonomický.

Ve

k převáţení

palet,

a

také

pro

jejich

umisťování na paletové regály. [31] Obrázek 2.1:Belet FX 12APE29. Převzato z [31] JUNGHEINRICH DAEWOO D15 S-2 Tento vysokozdviţný vozík je 4 kolový, dieselový vysokozdviţný vozík s pohonem předních kol. Ve skladu je vyuţíván především pro vykládání velkých palet z kamionu. Pouţívá se tedy především na vykládací rampě, coţ je logické z důvodu dieselového pohonu.

49


Martin Hirman, 2013

3 Systémy pro skladovou evidenci Na trhu existuje v současné době velké mnoţství softwarových produktů pro skladovou evidenci, ovšem tyto produkty jsou většinou součástí většího, komplexnějšího a velmi nákladného softwaru. V následující kapitole je uvedeno a popsáno několik produktů, které obsahují systém pro skladovou evidenci.

3.1 Přehled systémů pro skladovou evidenci dostupných v ČR Altus Vario® Autorem produktu je společnost Altus software s.r.o.. Tento produkt je podnikový ekonomický software kategorie ERP / CRM, který je určený ke zpracování veškerých firemních agend. Tento systém je určen pro malé a střední podniky a je tvořen moduly, které spolu spolupracují, ale je moţné si pořídit pouze ty moduly, které daná společnost potřebuje. Jednotlivé moduly lze také provozovat samostatně, coţ je velkou výhodou. Z hlediska ceny se tento produkt dodává v šesti kategoriích podle kapacity. Malé podniky si mohou tedy pořídit „menší“ variantu tohoto softwarového produktu. Konkrétní cena je individuální podle velikosti podniku. Tato společnost také zdarma nabízí 30-ti denní zkušební verzi. Hlavními přínosy tohoto softwaru jsou: -

Kompletní řešení pro řízení firem

-

Vysoký výkon (aţ 100 uţivatelů souběţně)

-

Spolehlivost, certifikace podle normy ISO 9001

-

Pravidelné aktualizace a legislativa ČR i EU

-

Kompatibilní s produktem Microsoft Office

-

Nadstavby a oborová řešení

Základní moduly softwaru Altus Vario: -

Adresář

-

Banka

-

Evidence majetku

-

Kurzovní lístek

-

Mzdy

-

Pokladna

50


-

Přijaté doklady

-

Sklad

-

Účetnictví

-

Vydané doklady

-

Výroba

-

Zakázky

-

Rozšiřující moduly

Martin Hirman, 2013

Modul Sklad Tento modul umoţňuje vedení neomezeného počtu skladů. Obsahuje globální katalog skladovaných poloţek, ve kterém jsou evidovány informace o skladovaných produktech. Dále lze vytvořit libovolný počet nákupních a prodejních ceníků a určovat měnu. Tyto ceníky lze také přiřadit ke konkrétnímu dodavateli i definovat různé druhy slev. Zboţí je evidováno v průměrných cenách nebo i v cenách FIFO. Také je moţné určit materiál potřebný pro výrobu určitého produktu. Dále jsou moţné převody mezi sklady a výdej na výdejku nebo prostřednictvím faktury či pokladního dokladu. Vlastnosti modulu Sklad: -

Libovolné mnoţství skladů

-

Skladové ceny FIFO i průměrná cena

-

Sériová čísla

-

Šarţe

-

Podrobné členění mnoţství (barvy, velikosti, balení)

-

Čárové kódy (libovolné mnoţství)

-

Ceníky (neomezený počet ceníků, cizí měny)

-

Slevy (mnoţstevní, obratové, paušální)

-

Inventury

-

Propojení na internetový obchod

-

Dělení výrobků na materiál

-

Rezervace

-

Kategorizace produktů (také stromová struktura) [17]

51


Martin Hirman, 2013

INmedias Autorem produktu je společnost TopTech Brno spol. s r.o., která je na trhu jiţ 20 let. Informační systém INmedias je určen především pro výrobní firmy, kde řeší a řídí procesy od poptávky, přes objednávky aţ po expedici. Tento nástroj se také skládá z modulů, které jsou: -

Marketing a obchod

-

Technická příprava výroby

-

Plánování výroby

-

Řízení výroby

-

Nákup

-

Skladová evidence

-

Expedice

Modul Skladová evidence V tomto produktu lze vést libovolné mnoţství skladů, které lze rozdělit na sklady vstupní, polotovarové a sklady finálních výrobků. Dále tento informační systém obsahuje nástroj pro optimalizaci a řízení stavu zásob. Základ skladového hospodářství je pak tvořen číselníkem skladových karet. Vlastnosti skladovaného zboţí jsou čerpány z ceníků nakupovaných a vyráběných poloţek. Změna stavu zásob probíhá na principu příjmových nebo výdejových dokladů. V tomto systému jsou k dispozici příjemky, výdejky, dodací listy, převodky mezi sklady, převodky mezi kartami, zápůjčky a speciální pohyby, provádějící inventurní korekce nebo přecenění skladových zásob. Dále obsahuje tento modul nástroj pro řízení stavu zásob, který propočítává minimální hladinu zásob v kaţdém okamţiku a hlídá, aby zásoby neklesly pod tuto hranici. Tento nástroj pracuje na základě minulých i budoucích prodejních objednávek a marketingových výhledů. Pokud je zásob méně, neţ je vypočtená hladina, je moţné automaticky vygenerovat objednávku nových zásob. Dalším nástrojem tohoto modulu je řízený sklad, který řídí a optimalizuje skladové operace a rozmístění zboţí. Tento nástroj je zaloţen na on-line komunikaci tohoto softwaru s mobilním terminálem s integrovaným snímačem čárového kódu, za pomoci bezdrátové Wi-Fi sítě. [18]

52


Martin Hirman, 2013

LIST7 Tento systém pro skladovou evidenci je v ČR také dostupný a je popsán zvlášť v kapitole 3.2, protoţe je vyuţíván ve skladu společnosti Bonaparte v Rokycanech. [28] RONsklad Autorem produktu je společnost RON Software spol. s r.o., která je na trhu uţ přes 20 let. Tato společnost se zabývá informačními systémy pro personální oddělení, a ekonomickým softwarem. Velkou výhodou programů společnosti RON Software spol. s r.o. je modulární řešení, které umoţňuje implementovat jednotlivé moduly samostatně nebo v libovolné kombinaci.

Konkrétně

jsou

to

produkty

DOCHÁZKA,

JÍDELNA,

MZDY,

PERSONALISTIKA, PŘÍSTUPY, SKLAD a ZAKÁZKY. Tyto produkty se dají propojit v jedné databázi, coţ je výhodou tohoto systému. Produkt SKLAD Tento produkt je určen pro vedení skladu zboţí, fakturaci zboţí a sluţeb, sledování zakázek a objednávek zákazníků. Cena základní verze je od 1. 3. 2012 stanovena na 4800,- Kč. Dále je moţné dokoupit nadstavbové moduly, jako jsou pokladna, evidence pošty a etikety. Funkce a vlastnosti tohoto produktu jsou: -

vedení skladu zboţí

-

evidence objednávek, jejich vyskladňování fakturace

-

databáze dodavatelů a odběratelů

-

přímý prodej zboţí přes pokladnu, příjem plateb

-

hromadné příkazy k úhradě

-

propracovaný systém definice přístupových práv pro práci se systémem sklad a fakturace

-

tisk účtenek

-

spolehlivý a pruţný provoz

-

výstupy dat, manaţer - moţnost uţivatelské definice zobrazených výsledků, editor výstupních sestav, vytváření vlastních sestav, grafů exportů

-

exporty dat do velkého mnoţství formátů

-

příjemné uţivatelské prostředí

-

podpora čárových kódů

53


Martin Hirman, 2013

Software Sklad a fakturace je aplikace, která pracuje ve Windows 98/2000/XP/VISTA na databázových platformách: -

Microsoft Access

-

MSDE 2000, 2005, 2008 (Express Edition)

-

Microsoft SQL 2000, 2005, 2008 Server [19]

ACONTO® Autory tohoto softwaru jsou společnosti sjednocené pod názvem PCS. Tento software je řada certifikovaných ekonomických systémů, které od roku 1990 vyvíjí a dodává divize PCS Software. Tento produkt je určen pro vedení účetnictví a ekonomické agendy pro malé, střední i velké společnosti. Tento systém má opět modulární strukturu, coţ umoţňuje zakoupení pouze některých částí. Kromě toho je tento systém nabízen ve verzi ACONTO® Free (verze poskytovaná zdarma, verze pro malé podniky), ACONTO® MSP (verze pro střední podniky) a ACONTO® Corporate (verze pro velké podniky). Nejdůleţitější moduly tohoto systému jsou: -

Evidence

-

Podvojné účetnictví

-

Daňová evidence příjmů a výdajů

-

Sklad

-

Evidence majetku

-

Prodejní kasa

-

Mzdy

-

Správce - základní modul (pobočky, zálohování, sledování změn, přístupová práva, ...)

Modul Sklad Tento

modul

je

určený

pro

vedení

skladové

evidence

dvěma

způsoby.

V prvním je účtováno o jednotlivých dokladech a ve druhém je účtováno o zůstatku skladu. Součástí tohoto modulu je také objednávkový systém, a tento modul umoţňuje připojení externích zařízení (registrační pokladny, čtečky čárového kódu, kapesního počítače PSION). V tomto systému se účtuje za pomoci skladových karet, které obsahují kromě základních údajů také čárový kód zboţí. V kaţdé kartě jsou také zobrazeny informace o minimálním a maximálním mnoţství daného zboţí na skladě, informace o velikosti zboţí a o jeho obalu. Výstupy tohoto modulu jsou zařazeny do tří funkcí (pohyby zásob skladu, rekapitulace

54


Martin Hirman, 2013

skladu, inventura skladu). Tyto výstupy je moţné tisknout nebo exportovat do programu MS Excel a dalších formátů pro jejich další vyuţití. Cena modulu sklad činí pro rok 2012 částku 2540,- Kč/rok. [20] Aladdin 7 Tento software vytvořila společnost Aladdin, s.r.o. a je určen pro menší a střední společnosti, včetně ţivnostníků. Aladdin 7 je ekonomický software zaměřující se především na tyto oblasti: fakturaci, mzdy, podvojné účetnictví a DPH, pokladnu, banku, skladovou evidenci, objednávky, knihu jízd, daňovou evidenci atd. Tento systém je vyvíjen jiţ 10 let a je podporován operačními systémy Windows 7, Windows Vista a Windows XP. Tento systém lze pořídit ve třech verzích. Verze FREE je zdarma a lze v ní, v části sklad, vytvořit 1 sklad který obsahuje 100 karet, 100 přijímek a 100 výdejek. Další verzí je verze PLUS za 2490,- Kč (+ 990,- Kč za kaţdý následující rok), která má aţ 2 sklady, 2*1000 karet, 2*1000 přijímek a 2*1000 výdejek. Poslední verzí je verze MAX za 4990,- Kč (+ 1990,- Kč za kaţdý následující rok), která je neomezená v počtu skladů, karet, přijímek i výdejek. Také část skladová evidence má mnoho vlastností, a tak jsou zde uvedeny pouze některé: -

evidence skladových poloţek dle různých kódů a názvů (v různých jazycích)

-

kódy skladových poloţek lze zadávat ručně nebo generovat automaticky

-

sledování fyzického umístění poloţky a regálu

-

sledování váhy, objemu, rozměrů, záruční doby

-

dvojúrovňové zakrývání neaktivních skladových poloţek

-

sledován je aktuální, závěrkový, rezervovaný, minimální, optimální a maximální stav

-

prodejní ceny mohou být automatické nebo fixní

-

podpora pro správu, přecenění a hromadné generování ceníků

-

moţnost připojit ke skladové kartě fotografie nebo libovolné dokumenty

-

evidence více dodavatelů jedné skladové poloţky

-

inventura skladu s automatickým vygenerováním rozdílových dokladů

-

stav skladu zpětně ke dni (kusový i finanční)

-

detailní historie (obraty) skladové poloţky dle příjmů, výdejů, nákupu, prodeje nebo všech typů najednou

-

evidence sériových čísel [21]

55


Martin Hirman, 2013

CCV Řízený sklad Tento produkt je vytvořen společností CCV informační systémy. Jak jiţ napovídá název, je tento software vytvořen pro řízení skladů s vyuţitím radiofrekvenčních terminálů, komunikujících on-line. Tento systém kontroluje a řídí všechny skladové operace a zvyšuje výkonnost a kvalitu logistických procesů. Přínosy tohoto systému jsou: -

Zvýšení produktivity práce

-

Sníţení chybovosti obsluhy

-

Efektivnější řízení logistiky

-

Plynulý provoz skladových operací

-

Zvýšení kapacity skladu – efektivnějším vyuţíváním prostoru

-

Vyšší obrátkovost zboţí

-

Sníţení dopravních nákladů

Tento systém vyuţívá technologii Microsoft DynamicsTM, takţe je také kompatibilní s dalšími produkty od společnosti Microsoft. Systém umoţňuje: -

Automatické určení skladové adresy při všech skladových operacích

-

Plnou podporu pouţití radiofrekvenčních terminálů

-

Bezpapírový systém, navádění a řízení pracovníků pomocí terminálů

-

Registraci všech procesů v reálném čase

-

On-line řízení skladových operací

-

Maximální vyuţití elektronické výměny dat (EDI)

-

Sledování původu zboţí v celém logistickém řetězci

-

Komplexní přehled v reálném čase s jednoznačnými výstupy

Cena tohoto produktu bohuţel není na webových stránkách společnosti zveřejněna, ale podle mého odhadu se bude pohybovat minimálně v řádu desetitisíců korun. [22]

56


Martin Hirman, 2013

POHODA Autorem tohoto produktu je společnost STORMWARE s.r.o.. Tento software je jedním z nejznámějších a nejpouţívanějších v ČR. Jedná se o komplexní účetní a ekonomický software pro malé, střední i velké firmy. Software umí spolupracovat s programy MS Office a v roce 2007 se stal prvním certifikovaným programem pro operační systém Windows Vista a je připraven i na Windows 7. U systému také existují varianty POHODA SQL a POHODA E1, určené především pro velké firmy. Systém POHODA obsahuje velké mnoţství různých funkcí, včetně části určené pro skladové hospodářství. Skladové hospodářství Tato část můţe slouţit pro reálné vedení skladů i pro vystavování poloţkových dokladů. Software umoţňuje vedení neomezeného počtu skladů a jejich členění podle vlastních potřeb. Dále podporuje: -

evidenci zboţí, materiálu, sluţeb, ale i tzv. souprav, kompletů a výrobků

-

záruky, šarţe a výrobní čísla

-

pouţívání čárových kódů

-

slevy, cenové hladiny, individuální ceníky

-

zpracování inventur

-

automatické objednávání zásob

Cena tohoto systému se hodně liší podle zvolené verze, nicméně nejlevnější licenci na 1 počítač lze koupit za 1980,- Kč a nejdraţší základní verzi pak za 13980,- Kč. Pokud se podíváme na licence pro více počítačů, jsou ceny pro 4 aţ 5 počítačů od 11960,- Kč do 27960,- Kč. Ceny systémů POHODA SQL jsou pro 1 počítač vyšší o zhruba 3000,- Kč a u systémů POHODA E1 je cena vyšší o zhruba 15000,- Kč. Společnost STORMWARE s.r.o. také nabízí moţnost synchronizace systému POHODA s přenosnými terminály. Toto řešení usnadňuje prodej, vystavování a evidenci dokladů, přenos a aktualizaci dat v online i offline reţimu. Společnost nabízí tyto terminály: -

BHIT KOMPLEX

-

Jazz Barcode

-

PHsystem

-

mAgent

-

MST [23] 57


Martin Hirman, 2013

AdmWin Tato společnost vytváří komplexní účetní programy pro malé a střední firmy a také pro neziskové organizace. Tyto programy jsou vyvíjeny jiţ od roku 1990 a v ČR je vyuţívá přes 1200 uţivatelů. Podle webových stránek společnosti jsou její produkty tak jednoduché, ţe není potřeba ţádných školení a je moţné je přímo začít vyuţívat bez zdlouhavého zavádění. Společnost vyrábí dva produkty, které umoţňují vedení skladové evidence. Jsou to: -

AdmWin DE – Daňová evidence

Tento produkt je určen především pro daňovou evidenci (dříve jednoduché účetnictví) s deníkem příjmů a výdajů včetně výpočtů daně a pojištění. -

AdmWin PU – Podvojné účetnictví

Jak je jiţ patrné z názvu, je tento program určen pro vedení podvojného účetnictví a je v něm moţné provádět veškeré majetkové operativní evidence, které lze přímo účtovat. Oba tyto produkty obsahují stejnou část určenou pro vedení skladu a nazývanou Skladové hospodářství - skladová evidence. Tento produkt obsahuje všechny funkce potřebné pro vedení skladového hospodářství. Skladové hospodářství obsahuje: -

stav zásob je automaticky měněn při záznamu skladových poloţek na faktury, dodací listy, prodejky, účtenky a do spotřeby na zakázky

-

automatický záznam skladových pohybů, sledování minimálních a bezobrátkových zásob, inventarizace

-

prodejní ceny je moţné mít nadefinovány ve třech úrovních a mohou být přiřazeny k jednotlivým odběratelům

-

slevy u odběratelů na všechny poloţky zásob nebo různé slevy pro kaţdou skupinu zásob

-

zásoby mohou být aţ na 999 skladech - mezi nimi lze převádět předacími lístky

-

hlídání termínů ukončení platnosti data expirace a dokumentů u zásob s moţností nechat si zobrazit upozornění na blíţící se konec platnosti při startu programu

-

tisk skladových štítků popřípadě i s čárovým kódem

-

příjem a výdej do skladu můţe být realizován za pomoci čtečky čárového kódu

-

mnoho výpisů (i ceníkových), rozborů a analýz prodejnosti 58


Martin Hirman, 2013

Výhodou tohoto systému je, ţe je moţné stáhnout si zkušební verzi zdarma (do 200 poloţek). Cena AdmWin DE je 2900,- Kč a pro AdmWin PU je to 7900,- Kč. Cena zahrnuje 6 měsíční aktualizace, je také konečná, a není tedy nutné platit kaţdý rok, nicméně je vhodné si občas zakoupit aktualizaci. Cena aktualizace se pohybuje okolo 500,- Kč aţ 3000,- Kč, podle stáří původní verze. [24] Informační systém K2 Autorem tohoto systému je společnost K2 atmitec s.r.o., která je na trhu od roku 1991 a zabývá se výrobou informačních systémů. Informační systém K2 je komplexní systém pro management

podniků,

který

je

sloţený

z navzájem

provázaných

modulů.

Hlavními přínosy tohoto systému jsou: zpřehlednění činnosti firmy, získání relevantních podkladů pro rozhodování, zvýšení produktivity práce, sníţení nákladů, zvýšení bezpečnosti dat, zvýšení spolehlivosti výrobních procesů či kvality produkce, efektivnější vyhodnocování činností firmy a controlling. Tento systém obsahuje velké mnoţství modulů (Marketing, Prodej, Nákup, Sklad, Doprava, Celnice, Výroba, Finance, Majetek, Účetnictví a analýzy, …). Modul Sklad Tento modul slouţí k zaznamenání toků a popisu parametrů firemních skladových pohybů. Hlavními výhodami systému jsou: -

přehled o skladových pohybech

-

kontrola skladového hospodářství

-

okamţitý přehled o stavech i pohybech na skladech

-

detailní skladová evidence

-

praktický systém oceňování

-

moţnost přepočtu skladů z hlediska mnoţství i ceny

-

automatické vyhodnocování klíčových údajů

Tento modul má velké mnoţství funkcí, které je moţné v případě zájmu vyhledat na stránkách výrobce. [25]

59


Martin Hirman, 2013

FlexiBee Tento software vyvinula společnost FlexiBee Systems s.r.o., která je na trhu jiţ od roku 1991. V roce 2008 byl vydán produkt FlexiBee, coţ je nová generace ekonomického systému. Tento systém je určen pro malé a střední firmy a pro podnikatele. Tento systém také podporuje vzdálený přístup online. Funkčností pokrývá podvojné účetnictví, internetové bankovnictví, skladové hospodářství, evidenci majetku a leasingu, mzdy, pohledávky a závazky a obsahuje řadu dalších modulů. Tento program je dostupný pro operační systémy Windows, Linux a Mac OS X. Modul Sklad Tento modul je součástí modulu Zboţí a obsahuje moţnost vedení skladového hospodářství metodou průměrných cen nebo FIFO. Karty ve skladech je také moţné lokalizovat do místností, regálů a polic. Také je zde moţné připojit modul Čtečky čárového kódu. Modul také obsahuje tisk štítků na zboţí. Také je moţné nechat zobrazit všechny skladové pohyby. Cena produktu FlexiBee se liší podle verze a také podle velikosti společnosti a počtu provozovaných počítačů. Zjednodušeně lze říci, ţe základní lokální verze pro 1 počítač pro malý podnik stojí 6900,- Kč a pro střední podnik 14900,- Kč. Ovšem při zakoupení síťové verze je tato částka o 4000,- Kč aţ 7000,- Kč vyšší. [26]

60


Martin Hirman, 2013

MRP-Univerzální účetní systém Autorem tohoto produktu je společnost MRP-Informatics, spol. s r.o., která byla zaloţena roku 1992 a eviduje přes 100 000 uţivatelů jejich softwaru. Tento systém obsahuje tyto základní moduly: -

Daňová evidence (dříve Jednoduché účetnictví)

-

Účetnictví (dříve Podvojné účetnictví)

-

Daň z příjmu

-

Manaţerské grafické analýzy

-

Fakturace

-

Sklad

-

Mzdy a personalistika

-

Evidence majetku

-

Evidence pošty

-

Kniha jízd

-

Doprava

-

Maloobchod

-

Restaurace

Modul Sklad Tento modul je určen pro vedení skladové evidence. Eviduje stav zásob, pohyby zboţí, výrobní čísla zboţí a další. Lze vyrobit aţ 99 podskladů hlavního skladu. Předností tohoto programu je pak tisk přehledných výstupních sestav. Dále umoţňuje komunikovat mezi více skladovými programy, a také export dat. Cena produktu je závislá na mnoţství pořízených modulů, nicméně modul sklad pro 1 počítač stojí 3298,- Kč, nejdraţší síťová licence pro více počítačů pak stojí 5998,- Kč. [27]

61


Martin Hirman, 2013

3.2 Stávající systém pro skladovou evidenci (LIST7) Tento produkt vytvořila společnost TRIVAS a jak jiţ bylo řečeno, je vyuţíván ve skladu společnosti Bonaparte v Rokycanech. Jedná se o logistický informační systém pro podporu rozhodovacího a řídícího procesu malých a středních výrobních firem. Tento program poskytuje

uţivateli

potřebné

informace

a

nástroje

pro

optimální

řízení

firmy.

Produkt je určený pro firmy podnikající v ČR, umoţňuje vyuţívat čtečky čárového kódu, a také identifikační karty. Tento systém je také modulový a tyto moduly jsou mezi sebou propojeny. Obsahuje tyto moduly: -

Výroba

-

Sklady

-

Ekonomika

-

Personalistika a mzdy

-

Zakázka

-

Docházka

-

EUL (Elektronické Úkolové Listy)

Modul Sklady Tento modul se rozděluje na sklady materiálů a výrobků. U obou těchto skladů je moţné vytvořit libovolný počet skladů. Ocenění skladových poloţek lze metodou FIFO nebo váţeným průměrem. Skladové poloţky jsou evidovány na skladových kartách, ke kterým se vztahují jednotlivé skladové doklady (příjemky, výdejky). Ke kaţdému skladu je moţné vytisknout obraty skladu, skladové doklady (seznam), skladové pohyby (seznam) a obratovky skladu. Dále tento modul obsahuje číselník zboţí, který eviduje veškeré výrobky, které se ve firmě prodávají nebo vyrábějí. U těchto výrobků je definován druh zboţí, jeho typ a další parametry a údaje vhodné pro identifikaci. Cena tohoto produktu se odvíjí podle zakoupených modulů. Pro základní konfiguraci modulu SKLADY je cena stanovena na 29000,- Kč. [28]

62


Martin Hirman, 2013

4 Návrh optimalizace současného skladového systému Vzhledem k tomu, ţe diplomová práce p. Mošničky [6] byla zaměřena pouze na vyzkoušení moţností čtečky a otestování za pomoci jednoduché testovací aplikace, a vyuţívání čárových kódů spolu se čtečkou nebylo ve skladu zavedeno, je největší moţností optimalizace právě zavedení vyuţívání čárových kódů včetně označení skladových pozic, vytvoření Wi-Fi sítě, vytvoření pouţitelné aplikace pro čtečku čárových kódů a vytvoření tabulek do SQL databáze pouţívané v současném informačním systému. Vzhledem k tomu, ţe je sklad společnosti Bonaparte v Rokycanech poměrně nepřehledný, byly tam jiţ při minulé diplomové práci umístěny plány jednotlivých podlaţí se zakreslenými označeními. [6]

4.1 Systém čárových kódů Vzhledem k tomu, ţe systém čárových kódů nebyl dokončen v diplomové práci p. Mošničky [6], uvedu zde i rozhodnutí a informace z této práce [6], ze kterých jsem vycházel. Jak jiţ bylo uvedeno výše, jsou všechny výrobky ve skladu označeny čárovým kódem EAN 13 jiţ z výroby. Označení kaţdé skladovací pozice bylo v předchozí práci navrţeno za pomoci čárových kódů Code 39, ale byla v ní popsána pouze 1 skladovací místnost (B1C). [6]

4.1.1 Definice skladovacích pozic Osmimístný systém značení skladovacích pozic byl navrţen vedoucím této diplomové práce jiţ v roce 2010. Je to jednoduchý a logický systém, který je pouţíván i nadále a na jeho základě budou označeny jednotlivé skladovací pozice. Základní pravidla pro tvorbu označení skladovacích pozic jsou: Budovu orientujeme vţdy od hlavního vchodu a dále postupujeme zdola – nahoru zepředu – dozadu zleva – doprava

63


Martin Hirman, 2013

Příklad kódu pozice: ABCDEFFG Pozice: A – označení budovy (pro budovu skladu společnosti Bonaparte v Rokycanech je pouţito písmeno „B“) B – označení podlaţí v budově za pomoci číslic (0, 1, 2) C – označení místnosti na konkrétním podlaţí budovy za pomoci písmen velké abecedy (A, B, C, …) D – označení skladovací řady regálů v příslušné části skladu za pomoci písmen velké abecedy (A, B, C, …) E – označení patra v příslušném regálu za pomoci číslic (0, 1, 2, …) FF – označení pozice ve skladové řadě za pomoci dvojciferného čísla (01, 02, 03, …) G – označení podpozice v pozici za pomoci číslic (1, 2, 3, …) nebo číslo 0 pokud podpozice není Příklad kódu: Obsluze se zobrazí, ţe poţadovaný výrobek je uloţen na pozici B1DA0230. Výrobek se tedy nachází v budově skladu společnosti Bonaparte v Rokycanech („B“), je uloţen v prvním patře této budovy („1“), je uloţen v lokálním skladu („D“), v řadě („A“), je uloţen přímo na podlaze („0“), je uloţen v řadě na 23. pozici („23“) a není vyuţito ukládání na podpozice („0“). Pro lepší přehlednost je zde ještě uveden obrázek 4.1. [6]

Obrázek 4.1: Příklad označení skladovací pozice. Převzato z [6]

64


Martin Hirman, 2013

4.1.2 Označení skladovacích pozic Jak jiţ bylo uvedeno výše, byla p. Mošničkou označena pouze místnost B1C. Protoţe v současnosti se ve skladu pouţívají 2 hlavní místnosti a několik pomocných, bylo vytvořeno označení pozic i pro tyto místnosti. Vzhledem k tomu, ţe v místnosti pro skladování paletového zboţí nebylo zcela vhodné uplatnit pravidla pro tvorbu označení skladovacích

pozic,

bylo

rozhodnuto

o

výjimce

pro

tuto

místnost

(B1D).

Výjimka je vymyšlena tak, ţe skladník při vyskladňování prochází tuto místnost podle abecedy

(tedy B1DA,

B1DB,

B1DC, …),

coţ

je

z lidského

pohledu

logičtější.

Dále bylo vytvořeno označení pro pomocné skladovací místnosti, u kterých bylo rozhodnuto, ţe budou celé popsány jedním štítkem. Konkrétně se jedná o místnosti expedice (B1B00000), příjmu (B1E00000), skladu textilu (B0A00000) a rezervní místnosti (B0B00000, B0C00000, B2A00000). Takto vytvořené kódy byly následně převedeny na čárové kódy (Code 39) a byl vytvořen soubor pro tisk ve formátu pdf. Štítky z tohoto souboru byly následně vytisknuty. Vytištěné štítky byly zalaminovány a následně nalepeny na jednotlivé regály skladovacích pozic. Štítky pro celé místnosti byly vytisknuty ve formátu A4 a po zalaminování byly pověšeny u vstupů do jednotlivých skladovacích místností. Také byly vytvořeny a nalepeny některé štítky pro sklad B1C, které se časem odlepily a ztratily. Nakonec byly vytvořeny ještě pomocné cedulky s označením jednotlivých řad regálů (B1DA, B1DB, …) pro lepší přehlednost ve skladu. Pro lepší pochopení je v příloze C této práce umístěn plánek prostředního podlaţí s osazením regálů.

4.2 Aplikace pro čtečku čárových kódů Aplikace byla vytvořena pro čtečku čárových kódů Unitech HT-660, kterou společnost Bonaparte vlastní jiţ delší dobu, a která se dříve vyuţívala k provádění inventury ve skladových prostorách. Toto zařízení se vyznačuje velkou odolností proti mechanickému poškození. Výrobce garantuje funkčnost zařízení i po pádu z výšky 1,5 m na betonovou podlahu. Dále toto zařízení obsahuje integrovanou WiFi kartu 802.11 b/g pro bezdrátový přenos dat, laserový snímač čárových kódů a barevnou dotykovou obrazovku. Čtečka HT-660 pracuje na platformě operačního systému Microsoft Windows CE 5.0 Professional. [30]

65


Martin Hirman, 2013

Obrázek 4.2: Čtečka čárových kódů Unitech HT-660. Převzato z [32] Tabulka 4.1: Technická data čtečky čárových kódů Unitech HT-660 [30] Systém OS

Microsoft WinCE.NET 5.0 Professional

CPU

Intel PXA255, pracující na 300MHz

SDRAM

64 MB

Flash ROM

64 MB

SD Slot

Podporuje SD/MMC paměťové karty do 1GB

Obrazovka

QVGA 240 x 320 barevná 2.7" TFT LCD dotyková obrazovka s podsvícením

Klávesnice

36 funkčních a alfanumerických kláves, ESC, ENT, Backspace a další

Vstupní zařízení Komunikační zařízení

Klávesnice, dotyková obrazovka, snímač čárových kódů, softwarová klávesnice. RS 232, USB 1.1, Bluetooth, WiFi 802.11 b/g

Elektrické vlastnosti Zdroje

1. 100-240V 5V/ 3A DC externí zdroj 2. Skupina dobíjecích Li-Ion baterií 3.7V 1950mAh 3. Podpůrná dobíjecí baterie 3.7V 120mAh

Spotřeba

Zapnuté: 90-100 mA Vypnuté: 2-5 mA

Životnost baterie Dobíjení Hmotnost

Podle nastavení a využívaných aplikací (až 12h) Pomocí dobíjecí stanice (4h) 360 g s baterií

66


Martin Hirman, 2013

Při tvorbě samotné aplikace bylo nutné stanovit jednotlivé funkce a vlastnosti aplikace. Z tohoto důvodu byla vedena jednání s vedoucím skladu, vedoucím diplomové práce, a také s vývojářem informačního systému LIST pouţívaného ve společnosti Bonaparte. Aplikace pro čtečku čárových kódů byla vytvořena v softwaru od společnosti MCL Technologies, protoţe tento software byl zakoupen spolu se čtečkou. Nejdůleţitější je nástroj pro tvorbu aplikací (MCL-Designer) a také software, který uskutečňuje přenos dat mezi čtečkou a WiFi sítí (MCL-NET). Podrobnější informace o softwaru od společnosti MCL jsou vypsány v předchozí diplomové práci p. Mošničky [6]. Aplikace obsahuje následující části: 4.2.1 Přihlášení Aby

bylo

případných

moţné

chyb,

bylo

zpětně

dohledat

dohodnuto

a

viníky následně

zrealizováno přihlašování do aplikace. Kaţdému zaměstnanci pracujícímu se čtečkou bylo v databázi uloţeno uţivatelské jméno a heslo, se kterým se přihlásí do aplikace. Následně je při kaţdém uloţení nebo odebrání zboţí zaznamenán údaj o zaměstnanci, který tento přesun udělal. 4.2.2 Naskladnění Tato část aplikace obsahuje všechny funkce, které

jsou

potřebné

při

naskladňování

nově

Obrázek 4.3: Přihlášení - heslo

přivezeného zboţí do skladu. Prázdné pozice Tato funkce zobrazuje na obrazovce všechny pozice, na kterých není ţádný výrobek. Slouţí tedy skladníkovi při vyhledávání volné pozice pro nový druh výrobku.

67


Martin Hirman, 2013

Vyhledat výrobek Tato funkce vyhledá po načtení EAN kódu určený výrobek a zobrazí všechny pozice, na kterých se nachází a v jakém mnoţství. Je tedy vyuţívána pokud

skladník

naskladňuje

druh

zboţí,

který jiţ ve skladu je. Uložit výrobek Podle poţadavků vedoucího skladu jsou nově přivezené

výrobky

uloţeny

z dodacího

listu

za pomoci počítače na vstupní pozici (B1E00000) při vyloţení z kamionu. Při fyzickém nanášení vyloţených výrobků na pozice vyuţívá skladník této funkce a po zadání kódů výrobku, pozice a počtu kusů je zboţí odebráno ze vstupní pozice a uloţeno Obrázek 4.4: Menu – Naskladnění na danou pozici. 4.2.3 Vyskladnění Tato funkce pomáhá nejvíce optimalizovat skladové procesy a je také nejnáročnější z celé aplikace. Za pomoci počítače je do tabulky, kterou vyuţívá čtečka, vloţena výdejka, která se má vyskladnit. Čtečka nalezne pozice všech výrobků umístěných na této výdejce, seřadí je podle pozic a preferencí pozic a následně posílá skladníka pro jednotlivé výrobky. Skladník prochází celý skladovací prostor postupně a jeho práce je tedy mnohem efektivnější. 4.2.4 Přeskladnění Tato funkce byla vytvořena, aby bylo moţné přenášet výrobky v rámci skladovacího prostoru. Pracuje tedy tak, ţe skladník načte výrobek, současnou pozici, počet kusů a následně přenese výrobek na novou pozici, kterou také načte. Čtečka odstraní výrobky na staré pozici a zapíše výrobky na novou pozici.

68


Martin Hirman, 2013

4.2.5 Ostatní V této části aplikace jsou všechny ostatní, především podpůrné funkce. Předpokládá se, ţe tato část bude vyuţívána méně neţ předchozí části. Preferovaná pozice Tato

funkce

umoţňuje

vytvořit

novou

preferovanou pozici v seznamu pozic a je vyuţívána při vytvoření nové skladovací pozice (např. nákup nových regálů). Preferované pozice jsou obsluhovány (nabízeny) přednostně.

Obrázek 4.5: Menu - Ostatní

Nepreferovaná pozice

Tato funkce umoţňuje vytvořit novou nepreferovanou pozici v seznamu pozic a je vyuţívána při vytvoření nové skladovací pozice (např. nákup nových regálů). Změna preference Tuto funkci lze vyuţít, pokud by se zaměstnanci skladu rozhodli změnit preferenci některé ze současných skladovacích pozic. 4.2.6 Inventura Část aplikace pojmenovaná inventura obsahuje, nástroje

potřebné

k opravě

případných

chyb,

způsobených lidským faktorem. Zobrazit chyby Pokud je při vyskladňování objeven rozdíl v počtu kusů, které jsou zobrazeny čtečkou a fyzickým počtem kusů, můţe obsluha uloţit tuto pozici s chybou do seznamu

chyb.

Po

dokončení

vyskladňování

je moţné tímto tlačítkem zobrazit všechny uloţené chyby a jít tyto chyby dodatečně opravit.

Obrázek 4.6: Menu - Inventura

69


Martin Hirman, 2013

Smazat chybu Po nalezení a opravení chyby se tímto tlačítkem odstraní zvolená pozice ze seznamu chyb. Vyhledat pozici Toto tlačítko pomáhá při hledání chyby. Uţivatel si zobrazí seznam chyb, dojde na pozici s chybou a následně si vyhledá veškeré výrobky uloţené na dané pozici. Poté si přepočte fyzické mnoţství a zjistí, u kterého výrobku toto mnoţství nesouhlasí s hodnotou ve čtečce. Opravit množství Po nalezení pozice i druhu výrobku s chybným mnoţstvím lze za pomoci tohoto tlačítka přidat nebo odebrat libovolný počet kusů (s podmínkou nezápornosti). Načíst výrobek Toto tlačítko bylo vytvořeno po testování aplikace, kdy byla zjištěna potřeba načíst některé výrobky vrácené při reklamaci přímo do skladu bez vstupní pozice. Důvodem byla absence těchto výrobků na dodacích listech. Toto tlačítko výrobek uloţí po zvolení druhu, pozice a počtu kusů.

4.3 Propojení aplikace s informačním systémem Vytvořená aplikace byla po otestování v simulátoru čtečky, který je součástí softwaru MCL-Designer, přenesena do čtečky a otestována za pomoci testovací databáze. Během vývoje aplikace byl také vyzkoušen přístupový bod TP-LINK TL-WR543G a byl změřen jeho signál v prostoru skladu (viz následující charakteristika). Po zjištění, ţe signál je v celém skladovacím prostoru dostatečný, byl přístupový bod osazen na určené místo a byl připojen k serveru.

70


Martin Hirman, 2013

Obrázek 4.7: Grafické znázornění pokrytí hlavních skladovacích prostor WiFi signálem. Popis k obrázku 4.7: Tato charakteristika zobrazuje útlum Wi-Fi signálu na ploše prostředního podlaţí budovy skladu. Přístupový bod je umístěn přibliţně uprostřed tohoto podlaţí, kde je také nejlepší signál. Hodnota útlumu 100 dBm znamená, ţe se zařízení jiţ nedokáţe k dané síti připojit.

Následně byla aplikace ve skladu představena a byly do ní zapracovány připomínky. Konkrétně se jednalo o ţádost, aby bylo moţné čtečku ovládat pouze tlačítky bez dotykové obrazovky. Také bylo nutné odstranit z názvů jednotlivých výrobků diakritiku, protoţe čtečka neumí českou diakritiku zobrazit. Poté bylo dohodnuto propojení tabulek, které vyuţívá čtečka s tabulkami v informačním systému LIST, coţ bylo provedeno výrobcem tohoto systému. V prosinci

minulého

roku

byla

čtečka

převezena

do

skladu

společnosti

Bonaparte v Rokycanech. Ve skladu byl zprovozněn a připojen počítač, na kterém běţí software MCL-Net, který je nezbytný pro přenos dat mezi čtečkou a serverem. Vzhledem k tomu, ţe byla k dispozici pouze demoverze tohoto softwaru, která se po 1 hodině automaticky uzavře, byla objednána licence na plnou verzi. Se správcem informačního

71

B1B

B1B

B1B

B1B

40 50 60 70 80 90 100

B1C

B1C

B1C

B1C

B1C

B1D

B1D

Útlum [dBm]

B1D

Místnosti dle označení B1D

B1D

B1D

B1D

B1D

B1E

B1E

B1E

1.patro


Martin Hirman, 2013

systému byla poté nakonfigurována důleţitá nastavení a čtečka byla otestována na testovací databázi. Následně byly načteny skladovací pozice a funkční aplikace byla ukázána vedoucímu skladu. Na přelomu roku byla provedena inventura všech výrobků a data z této inventury byla vloţena do systému. Následně byla čtečka připojena k ostré databázi a na začátku ledna 2013 byl spuštěn její ostrý provoz.

72


Martin Hirman, 2013

5 Hodnocení provozu aplikace V prvních dnech po spuštění aplikace byly konzultovány menší nedostatky vzniklé především neznalostí nového systému a tedy zvýšeným počtem lidských chyb. Také byla objevena menší chyba v aplikaci, kdy čtečka neoznámila, ţe zboţí které se má vyskladnit není ve skladu, ale pouze toto zboţí ignorovala. Tato chyba byla opravena. Po zvyknutí si na nový systém jsou zaměstnanci se čtečkou spokojeni a dle slov vedoucího skladu nemají s funkcemi mojí aplikace problémy.

5.1 Popis optimalizovaných skladových operací V současnosti je nové zboţí přivezeno kamionem, vyloţeno na plochu příjmu a vizuálně zkontrolováno. Zároveň je v počítači z dodacího listu naskladněno do vstupní pozice (B1E00000). Poté je skladníkem postupně rozváţeno a ukládáno za pomoci čtečky do jednotlivých pozic. Kaţdý den je stejně jako dříve ve 14:00 h provedena filtrace objednávek na následující den. Zboţí z jednotlivých objednávek je poté sloučeno do jedné výdejky a ta je za pomoci počítače převedena do tabulky, která je obsluhována čtečkou. Noční skladník jiţ nevyhledává jednotlivé zboţí v paměti, ale v menu čtečky spustí část vyskladnění. Čtečka seřadí pozice všech výrobků, které je nutné vyskladnit a zobrazí skladníkovi první pozici. Skladník vyhledá zobrazenou pozici, potvrdí ji a čtečka mu zobrazí druh zboţí a počet kusů, které má odebrat. Po potvrzení pošle čtečka skladníka na další nejbliţší pozici. Tímto způsobem projde skladník jedenkrát celý sklad a jeho práce je dokončena. Navíc je v databázi ukládán datum a čas odebrání kaţdého výrobku, a také identifikační číslo skladníka, který výrobek odebral. Tyto údaje lze vyuţít při kontrole pracovníka. Následné procesy kompletace, balení a odváţení za pomoci smluveného přepravce jsou nezměněny. Tyto procesy jiţ byly popsány v kapitole 2.2.5.

73


Martin Hirman, 2013

Závěr V první části této práce byly popsány teoretické informace z oblasti logistiky, která úzce souvisí s problematikou skladování. V této části byly také vypsány základní informace o zásobách, skladování, a také zde byl popsán stručný návod pro návrh ideálního skladu. V neposlední řadě je součástí této kapitoly část věnovaná identifikaci výrobků a čárovým kódům. Kapitola také obsahuje stručný popis technologie pro bezdrátový přenos dat, která byla vyuţita v praktické části práce. Po nastudování a popsání základních teoretických informací bylo přistoupeno k analýze a popisu výchozího systému skladu. V této části byl popsán sklad společnosti Bonaparte v Rokycanech i samotná společnost. Také byly zmapovány a popsány skladové operace a jednotlivé místnosti skladu. Tyto informace byly analyzovány a bylo navrţeno nejvhodnější řešení optimalizace skladových procesů, které spočívalo ve vytvoření a zavedení aplikace pro čtečku čárových kódů. Současně s analýzou skladových procesů byla prováděna také analýza skladových a informačních systémů dostupných v České republice. Tato analýza byla prováděna na internetu, kde byly vyhledány jednotlivé systémy a na webových stránkách výrobců byly analyzovány a vypsány důleţité informace o těchto systémech. Z výsledků analýzy vyplynulo, ţe informační systémy pro skladovou evidenci jsou zpravidla součástí komplexnějších systémů a jsou tedy také poměrně nákladné. Hlavním bodem zadání bylo navrhnout a zrealizovat optimalizaci skladových procesů ve skladu společnosti Bonaparte v Rokycanech. Jak jiţ bylo řečeno, byla tato optimalizace provedena vytvořením a zavedením aplikace pro čtečku čárových kódů. Tato aplikace byla průběţně konzultována s vedoucím skladu, správcem počítačové sítě ve skladu a s tvůrcem informačního systému LIST, který je ve skladu vyuţíván. V této kapitole jsou tedy popsány všechny důleţité informace z oblasti tvorby, testování a zavádění aplikace, a také související činnosti. V poslední části této práce jsou popsány výsledky a zkušenosti z ostrého provozu aplikace. Kapitola také obsahuje informace o aktuálním průběhu skladových operací a je zde popsána optimalizace skladových procesů vzniklá zavedením aplikace do ostrého provozu. V současnosti je ve skladu společnosti Bonaparte v Rokycanech vyuţívána pouze jedna čtečka čárových kódů. Také je zde zaměstnán pouze jeden skladník, z čehoţ vyplývá, ţe je jedna čtečka čárových kódů dostatečná. Pokud by byl prostor pro skladování v budoucnu

74


Martin Hirman, 2013

rozšířen, je moţné zakoupit nové čtečky čárových kódů stejného typu a po drobné úpravě v aplikaci by byl moţný provoz těchto zařízení. Všechny body zadání diplomové práce byly splněny a především optimalizace skladových procesů proběhla velmi úspěšně. Aplikace, vzniklá v rámci diplomové práce, přináší poměrně značnou úsporu času a nachozené vzdálenosti pro skladníka, který provádí vyskladňování zboţí. Skladník tedy zvládne více práce, coţ zvyšuje efektivitu skladových procesů.

75


Martin Hirman, 2013

Použitá literatura [1] DANĚK, Jan a Miroslav PLEVNÝ. Výrobní a logistické systémy. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2005, 222 s. ISBN 80-7043-416-3. [2] DRAHOTSKÝ, Ivo a Bohumil ŘEZNÍČEK. Logistika - procesy a jejich řízení. Brno: Computer Press, 2003, 344 s. ISBN 80-7226-521-0. [3] SIXTA, Josef a Václav MAČÁT. Logistika - teorie a praxe. Brno: CP Books, 2005, 324 s. ISBN 80-251-0573-3. [4] PERNICA, Petr. LOGISTIKA (SUPPLY CHAIN MANAGEMENT) PRO 21. STOLETÍ: 1. DÍL. Praha: Radix, 2005, 570 s. ISBN 80-86031-59-4. [5] PERNICA, Petr. LOGISTIKA (SUPPLY CHAIN MANAGEMENT) PRO 21. STOLETÍ: 2. DÍL. Praha: Radix, 2005, 536 s. ISBN 80-86031-59-4. [6] MOŠNIČKA, Jan. Optimalizace skladových procesů. Plzeň, 2011. Diplomová práce. Západočeská univerzita, Fakulta elektrotechnická. Vedoucí práce Ing. et Ing. Petr Kašpar, Ph.D. [7] BENADIKOVÁ, Adriana, Štefan MADA a Stanislav WEINLICH. Čárové kódy: automatická identifikace. Praha: Grada, 1994, 272 s. ISBN 80-85623-66-8. [8] ZANDL, Patrick. Bezdrátové sítě WiFi: Praktický průvodce. Brno: Computer Press, 2003, 208 s. ISBN 80-722-6632-2. [9] PUŢMANOVÁ, Rita. Moderní komunikační sítě od A do Z. 2. aktualizované vydání. Brno: Computer Press, 2006, 432 s. ISBN 80-251-1278-0. [10] PUŢMANOVÁ, Rita. Bezpečnost bezdrátové komunikace: Jak zabezpečit Wi-Fi, Bluetooth, GPRS či 3G. Brno: Computer Press, 2005, 184 s. ISBN 80-251-0791-4. [11] STANEK, William R. Microsoft SQL Server 2005: Kapesní rádce administrátora. Brno: Computer Press, 2006, 544 s. ISBN 80-251-1211-X. [12] MASLAKOWSKI, Mark. Naučte se MySQL za 21 dní. Praha: Computer Press, 2001, 510 s. ISBN 80-722-6448-6. [13] HENDERSON, Kenneth. Mistrovství v Transact-SQL. Praha: Computer Press, 2000, 516 s. ISBN 80-722-6393-5 [14] Čárové kódy: 3D kódy. [online]. [cit. 2012-07-16]. Dostupné z: http://www.duben.org/skola/fel/5.rocnik/NM/TypyKodu3D.htm [15] Free Barcode Image Creator on-line by IDAutomation. IDAUTOMATION.COM, Inc. [online]. 2012 [cit. 2012-07-16]. Dostupné z: http://www.bcgen.com/linear-barcodecreator.html [16] DANTEM: Generátor čárových kódů. DANTEM S.R.O. [online]. 2010 [cit. 2012-0716]. Dostupné z: http://www.dantem.cz/reseni/generator-carovych-kodu/ [17] Altus Vario: ekonomický software kategorie ERP / CRM. ALTUS SOFTWARE S.R.O. [online]. 2012 [cit. 2012-07-16]. Dostupné z: http://www.vario.cz/ [18] Informační systém INmedias. TOPTECH BRNO SPOL. S R.O. [online]. 2010 [cit. 2012-07-16]. Dostupné z: http://www.toptech.cz/inmedias/ [19] RON Software. RON SOFTWARE SPOL. S R.O. [online]. 2012 [cit. 2012-07-16]. Dostupné z: http://www.ron.cz/ [20] Aconto: PCS-Software spol. s.r.o. PCS-SOFTWARE. [online]. 2012 [cit. 2012-07-16]. Dostupné z: http://www.aconto.cz/ [21] Aladdin 7: moderní ekonomický software. ALADDIN, s.r.o. [online]. 2011 [cit. 201207-16]. Dostupné z: http://aladdin.cz/ [22] CCV: CCV Řízený sklad (WMS). CCV INFORMAČNÍ SYSTÉMY. [online]. 2012 [cit. 2012-07-16]. Dostupné z: http://www.ccv.cz/podnikove-informacni-systemy/rizenysklad-wms/

76


Martin Hirman, 2013

[23] Učetní program POHODA. STORMWARE S.R.O. [online]. 2012 [cit. 2012-07-16]. Dostupné z: http://www.stormware.cz/pohoda/ [24] Účetní programy - AdmWin: ShopHouse aplikace pro internetový obchod. ADMWIN. [online]. 2012 [cit. 2012-07-16]. Dostupné z: http://www.admwin.cz/ [25] K2 Software: K2 atmitec. K2 ATMITEC S.R.O. [online]. 2012 [cit. 2012-07-16]. Dostupné z: http://www.k2.cz/cz/k2-software/k2-software.html [26] FlexiBee: Produkty. FLEXIBEE SYSTEMS S.R.O. [online]. 2012 [cit. 2012-07-16]. Dostupné z: http://www.flexibee.eu/produkty/flexibee/ [27] MRP - Univerzální účetní systém. MRP-INFORMATICS, spol. s r.o. [online]. 2012 [cit. 2012-07-16]. Dostupné z: http://www.mrp.cz/software/ucetnictvi/univerzalni/index.asp [28] Informační systém LIST7. ING. JIŘÍ STRAKA - TRIVAS. [online]. 2012 [cit. 201207-16]. Dostupné z: http://www.list7.cz/ [29] Společenské hry: BONAPARTE - Martin Trik. BONAPARTE - MARTIN TRIK. [online]. 2012 [cit. 2012-07-16]. Dostupné z: http://www.bonaparte.cz/ [30] Specifications: Data Sheet. UNITECH ELECTRONICS CO., Ltd. BarcodeMegaStore [online]. 2008 [cit. 2013-01-21]. Dostupné z: http://www.barcodediscount.com/pdf/Unitech/ht660.pdf [31] Belet: Manipulační technika. [online]. 2013, 25.1.2013 [cit. 2013-01-25]. Dostupné z: http://obchod.belet.cz/x16430/fx-12ape29-vysokozdvizny-vozik-s-aku-pojezdem-a-zdvihem [32] Portable Data Terminals. Trade Scales Limited [online]. 2004 [cit. 2013-01-25]. Dostupné z: http://www.tradescales.co.nz/pdt.html [33] EAN 8 Barcode Source Code. [online]. 2007, 2010 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.globalshareware.com/EAN8-barcode-source-code.html [34] Support EAN/UCC Code 128 in PDF Form Filler SDK. [online]. 2011, 2013 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.verypdf.com/wordpress/201108/support-eanucc-code128-in-pdf-form-filler-sdk-1872.html [35] 14 Barcode Technologies - Morovia Barcode ActiveX: 3.8 Reference Manual. [online]. 2013, 2013 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://mdn.morovia.com/manuals/bax3/shared.bartech.php [36] Richmond Smile Center Gets Nod From Google: The Richmond Smile Center Blog. [online]. [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.richmondsmilecenter.com/blog/2010/06/14/richmond-smile-center/ [37] Data Matrix. [online]. 2013 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://help.accusoft.com/BarcodeXpress/v9.0/dotnet/DataMatrix.html [38] Matemáticas ESO Carmelitas Jaén: Códigos de barras. [online]. 2010 [cit. 2013-0405]. Dostupné z: http://matematicascarmelitas.blogspot.cz/2011/10/codigos-de-barras-2eso.html

77


Martin Hirman, 2013

Přílohy Příloha A – Hierarchická struktura vytvořené aplikace

1


Martin Hirman, 2013

Příloha B – Postup instalace softwarových produktů Níţe je uveden postup instalace softwarových produktů pouţitých v praktické části této diplomové práce. MCL-Designer Instalace: Instalace tohoto produktu nemá ţádná zvláštní specifika. Je vhodné drţet se při instalaci defaultního nastavení. Tento nástroj je vytvořen pro pouţití s operačním systémem Windows XP. Podle mých zkušeností je problematická instalace na operační systém Windows 7. Nastavení: Přenos všech aplikací do čtečky čárových kódů Unitech HT-660 je vhodné realizovat za pomoci Wi-fi signálu. Další moţností je přenos pomocí USB kabelu připojeného k nabíjecí stanici čtečky. Tato druhá moţnost je ovšem náročnější, proto doporučuji první variantu. Aby byl přenos aplikace úspěšný, musí být ve čtečce v MCL-Client nastaveno pod tlačítkem Load Project tlačítko SLAVE. Podrobná práce s MCL-Client bude vysvětlena níţe. !!! Pro přenos přes Wi-Fi je nezbytně nutné vypnout program MCL-Net !!! Dále je nutné v programu MCL-Designer spustit Project/Sent To Terminal… a následně nastavit tyto poloţky. Subnet ID: 001 Device ID: 001 Comm Port / Drive: ETHERNET IP Address: IP adresa čtečky čárových kódů Protocol: MCL-Net (Zde nastavení není rozhodující, lze nastavit i MCL-Link) Base Port: 5000 MCL-Net Tento program musí být ZAPNUTÝ při vyuţívání skladové aplikace. Naopak je nutné ponechat tento program VYPNUTÝ v případě, ţe chceme aplikaci posílat z MCL-Designeru do čtečky čárových kódů přes Wi-Fi. Instalace: Instalace tohoto produktu nemá ţádná zvláštní specifika. Je vhodné drţet se při instalaci defaultního nastavení. Tento nástroj je vytvořen pro pouţití s operačním systémem 2


Martin Hirman, 2013

Windows XP. Podle mých zkušeností je problematická instalace na operační systém Windows 7. Nastavení: Je nutné dodrţet výchozí nastavení. MCL-Link Tento produkt slouţí k přenosu dat pomocí USB nebo COM. Jeho instalace je však nutná z důvodu kooperace s programem MCL-Net. Tento program musí být VYPNUTÝ v případě, ţe chceme aplikaci posílat z MCL-Designeru do čtečky čárových kódů přes Wi-Fi. Instalace: Instalace tohoto produktu nemá ţádná zvláštní specifika. Je vhodné drţet se při instalaci defaultního nastavení. Tento nástroj je vytvořen pro pouţití s operačním systémem Windows XP. Podle mých zkušeností je problematická instalace na operační systém Windows 7. Nastavení: Je nutné dodrţet výchozí nastavení. MCL-Client Tento software musí být nainstalovaný ve čtečce čárových kódů a to na místě My Device\Flash Storage. Tento klient zaručuje pomocné funkce MCL Collection ve čtečce čárových kódů. Do menu MCL-Client lze vstoupit tak, ţe při spouštění softwaru MCL se několikrát stiskne tlačítko ESC (dokud nezazní hlasité pípnutí) na čtečce čárových kódů. Pod tlačítkem System Info jsou umístěny různé systémové informace. Nejdůleţitější z těchto informací je IP adresa čtečky, kterou je nutné znát při nastavení přenosových údajů. Pod tlačítkem Setup Menu jsou další informace a nastavení. Nejdůleţitějším tlačítkem v této části je tlačítko Default Host. Zde je důleţité nastavení pro vyuţívání skladové aplikace. Pro správnou funkčnost je nutné nastavit: Host ID: 099 Group ID: 001 Communication Mode: 3.MCL-Net/WIFI Host IP Address (for MCL only): Zde se jedná o IP adresu sítě, do které se chceme připojit.

3


Martin Hirman, 2013

Ta síť, ke které je připojen hostitelský počítač. V našem případě se jedná o IP adresu počítače, na kterém je spuštěn program MCL-Net. Tlačítkem Test Menu se dostáváme do testovací části MCL-Client. V této části se ověřuje, jestli dané funkce čtečky pracují správně. Můţeme zde testovat scanner, klávesnici, Wi-Fi signál a hostitelské spojení s počítačem. Při testování hostitelského spojení musí být ZAPNUTÝ program MCL-Net. Z menu MCL-Client se do naprogramované aplikace dostaneme stisknutím tlačítka My Project. Důrazně se doporučuje, aby byly zachovány cílové adresáře při instalaci všech MCL produktů. V případě, ţe to není moţné, je nutné dodrţet analogickou návaznost. Skladová aplikace Pro vyuţívání skladové aplikace je nutný ZAPNUTÝ program MCL-Net na síťovém počítači. Dále musí být stejná verze aplikace, která je nainstalována ve čtečce čárových kódů, uloţena také v kořenovém adresáři síťového počítače na místě C:\MCL3\Projects. Dále je nutné na tomto počítači nastavit ODBC spojení s SQL serverem, které je umístěno ve sloţce

Ovládací

panely\Nástroje

pro

správu\Datové

zdroje

ODBC.

Na

liště

Uživatelské DSN je nutné zvolit SQL Native Client a potvrdit tlačítkem Přidat. V dalším nastavení je nutné nastavit jméno jako „Reader_MSSQL2008“ a do poloţky server zadat jméno PC/instance (případně lze i IP adresu serveru). Dále je nutné nastavit přihlašovací jméno a heslo. Také je potřeba nastavit na SQL serveru toto zmíněné jméno a heslo, povolit mu přístup do databáze a přiřadit mu ostrou databázi jako defaultní.

4


Martin Hirman, 2013

Příloha C – Plánek prostředního podlaží Na tomto plánku je moţné vidět jednotlivé policové i paletové regálové pozice a jejich označení osmimístným kódem. Dále je zde popsáno místo nakládací

rampy

a

také

expedice

(B1B00000)

místnosti a

příjmu

(B1E00000). Vpravo od místnosti B1C je umístěno několik místností, které nejsou pro tuto práci podstatné a nebyly proto blíţe popsány v tomto plánu. Taktéţ na dolní straně plánu není ukončena místnost příjmu a není zde uvedena

další

místnost

vedoucího

skladu. Po zakresleném schodišti se lze dostat

do

pomocných

skladovacích

místností v přízemí a v druhém patře.

5

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA TECHNOLOGIÍ A MĚŘENÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE. Optimalizace skladových procesů

Recommend Documents