Západočeská univerzita v Plzni Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara
Diplomová práce
SOUKROMÝ RITUÁL
BcA. Monika Hanzliková
Plzeň 2014
Západočeská univerzita v Plzni Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara
Katedra výtvarného umění Studijní program Výtvarná umění Studijní obor Sochařství Specializace Keramika
Diplomová práce
SOUKROMÝ RITUÁL BcA. Monika Hanzliková
Vedoucí práce:
MgA. Gabriel Vach Katedra výtvarného umění Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni
Plzeň 2014
Prohlašuji, že jsem práci zpracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury.
Plzeň, duben 2014
…………………………………. podpis autora
Poděkování Ráda bych poděkovala svému vedoucímu diplomové práce, panu MgA. Gabrielu Vachovi, panu technologovi RNDr. Petru Frančemu, fotografům Lukáši Oujeskýmu a Martinu Šnajdrovi a nakonec i celému keramickému ateliéru.
OBSAH
1 MÉ DOSAVADNÍ DÍLO V KONTEXTU SPECIALIZACE
1
2 TÉMA A DŮVOD JEHO VOLBY
3
3 CÍL PRÁCE
4
4 PROCES PŘÍPRAVY
5
4.1 Prababička
6
4.2 Praděda
6
4.3 Praděda
7
4.4 Praprateta
7
5 PROCES TVORBY
8
5.1 Dezertní talíř
9
5.2 Džbán na pivo
9
5.3 Formičky na máslo
10
5.4 Tykev
10
5.5 Sítotisk pro talíř
11
5.6 Logo
11
5.7 Modrotisk
11
6 TECHNOLOGICKÁ SPECIFIKA
13
6.1 Výběr hmoty
13
6.2 Příprava licí hmoty
13
6.3 Výpal
14
6.4 Glazura
14
6.5 Barvítka pro sítotisk
15
7 POPIS DÍLA
16
8 PŘÍNOS PRÁCE PRO DANÝ OBOR
17
9 SILNÉ STRÁNKY
18
10 SLABÉ STRÁNKY
19
11 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ
20
A) Knižní a periodická literatura
20
B) Internetové zdroje
20
12 RESUMÉ
21
13 SEZNAM PŘÍLOH
22
1 MÉ DOSAVADNÍ DÍLO V KONTEXTU SPECIALIZACE Keramice jsem se plně začala věnovat až na magisterském studiu. První setkání s tímto zajímavým materiálem ale nastalo mnohem dříve. Stejně jako většina studentů na škole jsem prošla na základní škole keramickým kroužkem. Byly to pro mě chvíle klidu, kdy okolní svět přestával existovat, a já se soustředila na vytváření. Tato zkušenost rozhodovala ve volbě střední školy, neboť jsem se rozhodla dostat na SUPŠ Bechyně. Kvůli větší možnosti uplatnění jsem se zapsala na obor průmyslový design. S keramikou jsem se setkávala stále, ale především na předmětech jako modelování a při sochařsky zaměřených zadáních. V průběhu studia jsem získala základy, na kterých jsem posléze stavěla. Ke keramice jsem se vrátila až po bakalářském studiu oboru produktový design. První rok se nesl spíše v duchu boje, kdy jsem byla nucena zapomenout na zažité postupy a otevřít se volnější tvorbě. V letním semestru jsem pracovala na souboru mís, jejichž vnitřní tvar byl odlit z částí mého těla. Mísy byly doplněné širokým praporem. V druhém ročníku nastala změna vedoucího oboru, což se odrazilo na volbě zadávaných témat. U prvního tématu designu pro konec světa jsem vybrala pocit, který je podle mě v takovéhle situaci nejdůležitější a to je naděje. Vytvořila jsem malou porcelánovou schránku, která se vejde akorát do dlaně. V dalším semestru následoval design pro určitý prostor, kdy jsem po dlouhém hledání zvolila okouzlující prostor Vojanových sadů v Praze. Jejich klid mě inspiroval k vytvoření „meditační“ misky 1
na vodu. Vzhledem k místu jsem jako materiál vybrala licí červenici, kterou jsem následně dekorovala různými solemi.
2
2 TÉMA A DŮVOD JEHO VOLBY Téma soukromý rituál mě zaujala rozsahem, jakým k němu lze přistupovat. Nabízelo několik možností zpracování a to zaměření se na současný rituál, obnovení již nepoužívaného rituálu či vytvoření nového. Již z předchozích zadaní, jsem věděla, že tato volba potřebuje delší hledání na začátku. Zjistit, jaký mám k tématu vztah, co mi říká a co bych chtěla skrze něj vyjádřit. Pro mě je to cesta nekončících objevů, které mě jen posouvají dále dopředu. A to je důvodem mého výběru. O výsledné podobě jsem na začátku neměla představu a zároveň jsem se tím nechtěla omezovat, rozhodla jsem se ji podřídit hlavní nosné myšlence.
3
3 CÍL PRÁCE Převedení vybraných rodinných příběhů do jednotlivých předmětů, které budou odpovídat ať už vyprávěnému příběhu nebo osobě. Zpracování celé práce po technologické stránce tak, aby bylo možno jednotlivé předměty běžně používat.
4
4 PROCES PŘÍPRAVY Od zadání tématu diplomové práce po zformulování nosné myšlenky jsem prošla spoustu možností, na kterých bych mohla stavět diplomovou práci. Nejprve jsem pátrala po rituálech, které provádíme každý den. V další fázi jsem zvažovala již nepraktikované rituály, ale nakonec jsem se obrátila k sobě. Uvědomila jsem si, že z většiny jsem obklopená věcmi, které mají k sobě vázaný příběh. Ten se mnohdy vztahuje ke členům mojí rodiny, a proto jsem se rozhodla propojit jednotlivé předměty s příběhy. Zbývalo jen objevit ucelené příběhy, na kterých bych mohla stavět. Příběhy jsem se rozhodla hledem v mojí rodině a měla jsem štěstí, že jsem se měla koho ptát. A vyptávání mne zavedlo trochu dál do historie mé rodiny. Nakonec jsem objevila spoustu životních příběhů členů rodiny, o kterých jsem neměla tušení. Okouzlily mě cesty praprababičky a prapradědy do Vídně za prací a služba u dvora, hudební založení vzdálenější větve rodiny nebo účast pradědy na honech hraběte Buquoye. Nakonec jsem si pro zpracování vybrala čtyři příběhy. Vyprávění, které jsem slyšela, nebyly přínosem jen pro moji diplomovou práci, ale sama jsem pochopila několik věcí, které mě dřív mátly, a nerozuměla jsem jim. Porozuměla jsem nejen svým předkům ale hlavně sobě, neboť spoustu schopností, způsobů jednání a myšlení jsem zdědila právě po nich.
5
4.1 Prababička Příběh prababičky jsem v dětství slýchávala neustále a vypěstovala jsem si k němu jistou nechuť. Díky diplomové práci ho mohu nyní plně ocenit. Prababička studovala oděvní školu v Plzni pod vedením Vilmy Skupové (sestra Josefa Skupy) a některé kresby ze školních studií se dochovaly v rodinných archivech. Jedná se především o návrhy zdobení šatů, přikrývek či kabelek. Z těchto návrhů budu vycházet pro vytvoření dekoru předmětu. Při výběru předmětu jsem nemusela dlouho váhat. Pro většinu babiček a prababiček je typické, že pokud k nim přijdeme na návštěvu, tak mají napečeno. Toto platilo i pro moji prababičku proto jsem pro ni vybrala dezertní talíř.
4.2 Praděda Byl sládkem v plzeňském pivovaru Světovar, po té i v pivovaru Gambrinus. Protože povolání spjatá s výrobou piva mají v naší zemi zvuk, zvolila jsem ho jako dalšího. Nad předmětem jsem dlouho neváhala - džbán na pivo – mi přišel jako jasná volba, neboť i při pobytu u rodiny na Plzeňsku bylo běžným zvykem dojít si pro pivo se džbánem. Zároveň se mi líbila myšlenka znovuoživení zvyku – rituálu.
6
4.3 Praděda Byl truhlářem v pražském truhlářství U Jelínka. Díky tomu se podílel na výrobě nábytku pro Benešovu vilu či interiéru pro Grandhotel Pup v Karlových Varech, ale hlavně pracoval na dveřích do staré sakristie v chrámu Sv. Víta. Jako odrazový bod pro předmět jsem zvolila právě katedrálu, neboť pro mě patří mezi nejkrásnější stavby v Čechách a gotická architektura mě již dlouho okouzluje. V první fázi jsem vycházela z dekoru samotných dveří, ale ten jsem nakonec zavrhla, neboť je určen pro pohled v úrovni očí. Tak jsem svůj pohled obrátila nahoru ke klenbám. Dlouho jsem váhala s výběrem předmětu, nakonec jsem se rozhodla, že to bude forma na máslo. Důvodem bylo i to, že se v současné době obnovují malé farmy, které produkují pravé domácí máslo. U prarodičů jsem našla dvě formy, které sám vytvořil. Dělávali se ve dvou velikostech a to buď velká pro celou kostku másla, anebo v malých, které byly ráno připravované například pro hosty či o svátku.
4.4 Praprateta Sloužila v Praze, kde se potkala se svým budoucím mužem. Ten se rozhodl odcestovat do Paraguaje. Po roce a několika dopisech se sama vydala za ním na dvouměsíční cestu lodí. Jak jejich syn, tak i vnučka se vydali nazpět do Evropy a navštívili rodinu. Inspirovala jsem se v užívání tykve jako nádoby na potraviny a pití kalabasa. Místo tykve jsem použila dýni máslovou, která je u nás 7
běžněji dostupná. Výsledný předmět slouží jako nádoba na pití nejen yerba maté. U tohoto příběhu mě okouzlila nejen víra a odvaha pratety ale i exotičnost spjatá s jižní Amerikou. Jako symbol stezku po rodné zemi, jsem na tykve aplikovala cibulový dekor.
8
5 PROCES TVORBY 5.1 Dezertní talíř Sádrový model pro talíř jsem se rozhodla vytočit na sádrařském kruhu, kde jsem si vytočila nižší profil talíře. Následně jsem model sundala z kruhu a ručně upravila na požadovaný tvar pomocí šablon a naseparovala ho vrstvou šelaku a mýdla. Hotový vnější tvar jsem založila do hlíny a zalila sádrou. Vznikla mi tak první polovina formy, které jsem přidala zámečky. V ní jsem vytvořila pomocí porcelánu střep a zalitím sádrou jsem získala druhou část formy. Talíř byl vytvářen způsobem lití na jádro. Vyzkoušela jsem dva způsoby lití. Nejdříve středovým nalévacím otvorem se dvěma odvzdušňovacími otvory v nožce. Často se stávalo, že talíř nebyl dolit, proto jsem z odvzdušňovacích otvorů vytvořila dva nové nalévací otvory.
5.2 Džbán na pivo Vzhledem k rotačnímu tvaru džbánu jsem opět zvolila sádrařský kruh. Na hotový tvar jsem namodelovala několik variant hubičky, ze kterých jsem vybrala finální a tu převedla do sádry. Formu jsem přizpůsobila způsobu lití a to lití na střep. Proto jsem model s podedním a nalévákem zalila do sádry a pomocí cidlin vytvořila štípanou formu na dvě části. U džbánu jsem se chtěla dosáhnout určitého návratu k tradicím. A tudíž jsem se nejdříve naučila vytáhnout ucho klasickým způsobem. V druhé fázi jsem z tvrzeného polystyrenu vyřezala profily, kte9
ré jsem zasadila do ručního lisu. Pro tažení obou variant uší jsem použila plastickou kameninu s označením W. Ta mi byla doporučená jako kompatibilní s licí hmotou GWSZ-T.
5.3 Formičky na máslo Pro formičky na máslo jsem chtěla mít jednotný základní tvar, a proto jsem opět zvolila vytočení modelu na sádrařském kruhu. Na tento základ jsem vytvořila jednoduchou rozmnožovací formu. Na spodní plochu jsem si pomocí acetonu přenesla z vytisknuté šablony základní tvarosloví. Následně jsem základní tvar upravila na požadovaný polygon. Vrchní část jsem vyřezala podle předlohy. To jsem opakovala s dalšími třemi motivy. Na sádrařském kruhu jsem si vytočila spodní část formy a vnější tvar formiček. Po vytvoření zámečku a zalití sádrou jsem získala finální formu, kterou jsem čtyřikrát rozmnožila. Ke spodní části formy jsem pomocí sádry přilepila vnitřní řezanou část formičky. Vzhledem k používání jsem se rozhodla nalít výlitky plné.
5.4 Tykev Po dlouhém hledání jsem objevila tvar dýně máslové, který odpovídal mým představám. Vytvořila jsem na ni pomocnou sádrovou formu, kterou jsem štípla na tři části. Po našelakování a namydlení formy jsem ji vyplnila sádrou. Hotový model jsem vyretušovala a zarovnala horní rovinu. Na model jsem nanesla vrstvu šelaku a mýdla. Věděla jsem, že tykev budu lít na střep a že forma bude muset být třídílná. Vrchní část tykve jsem založila do hlíny a odlila spodní část 10
formy. Po vytvoření zámečku jsem vytvořila druhou část formy, třetí část vznikla zalitím naléváku.
5.5 Sítotisk pro talíř Pro dekoraci talířů jsem se rozhodla použít dva vzory od prababičky. Pro realizaci dekoru a loga jsem zvolila sítotisk. Nafocené kresby jsem dále počítačově upravovala. U vzoru číslo dva jsem byla nucena špatnou kvalitou fotky, kresbu několikrát překreslit a až po té upravit. Dekory jsem nakonec převedla do křivek a spolu s logem osadila do plochy budoucího síta. Získané archy jsem rozstříhala na jednotlivé dekory. Před aplikací jsem je namočila do vody. Ta uvolnila nosný lak s pigmentem od pomocného papíru. Pomocí gumové planžety jsem aplikovaný dekor usadila a vytlačila z pod něj bublinky.
5.6 Logo Celý soubor jsem chtěla sjednotit logem, které by reflektovalo inspiraci z rodinné historie. Po spoustě kresebných návrhů jsem začala pracovat se stylizovanými kořeny.
5.7 Modrotisk Modrotiskový cibulový vzor jsem měla možnost nanést na tykve v porcelánce Český porcelán a.s. v Dubí. Proces jsem viděla od tisku na cigaretový papír s mýdlovou vrstvou. Tisk nesmí být starší 11
než tři dny, neboť poté plně usychá a nelze přenést na přežahnutý výrobek. K dispozici jsem měla několik vzorů, které dekoratérky nanášely ten den na připravenou várku výrobků. Cibulový vzor jsem nejprve aplikovala celý a postupem jsem ho střihala a skládala do hromady. Připravený vystřižený vzor se nechal jemně navlhčit, aby přilnul na výrobek. Po přiložení se zatupoval mokrou houbou, aby se dekor přenesl na všech místech. Mýdlová vrstva papíru po namočení zajistila, že se modrotisk oddělil od nosného papíru. Ve fabrice takto dekorovaný výrobek prochází výpalem na teplotu 700-800°C. Výrobky touto fází neprošly kvůli následnému převozu do Plzně, neboť po výpalu je větší riziko rozmazání dekoru.
12
6 TECHNOLOGICKÁ SPECIFIKA 6.1 Výběr hmoty U všech navržených předmětů jsem se rozhodla je vytvořit litím. Jako hmotu jsem mohla využít tvrdý porcelán pálený na 1370°C, který je dostupný v ateliéru, nebo si vybrat jinou hmotu. Vzhledem k tomu, že příběhy, ze kterých čerpám, se odehrávají v první polovině dvacátého století, se mi zdálo vhodnější zvolit kameninu. Na doporučení jsem vybírala z hmot od německého výrobce WBB a rozhodla jsem se pro licí kameninu prodávanou pod označením GWSZ-T. Důvodem je malá nasákavost a to pod 2% při výpalu na 1250°C. Za druhé se mi zamlouvala její jemně béžová barva. Jedině pro formičky jsem se rozhodla z hygienických důvodů použít tvrdý porcelán.
6.2 Příprava licí hmoty Kamenina mi byla dovezena v podobě suché hmoty. Připravila jsem si barel, do kterého jsem postupně sypala hmotu a zalévala připravenou vodou se ztekucovačem. Ten mi byl dodán spolu s hmotou a byl to namíchaný humitan se sodou. Na začátku jsem použila 19 litrů vody a 67 gramů ztekucovadla, což odpovídá 0,13 %. Následující den jsem hmotu začala míchat a nakonec jsem přidala ještě 18 gramů ztekucovače a 2 litry vody. I přes to hmota stále správně netekla a netvořila střep. Po konzultaci s technologem a provedení zkoušky litrové hmotnosti a průtoku, jsem přidala do hmoty 40 gramů vodního skla. V tuto chvíli hmota byla již připravená pro lití.
13
6.3 Výpal Suchý retušovaný výrobek prošel nejprve výpalem na 920°C v elektrické
peci
s 10
minutovou
výdrží
na
této
teplotě.
Z elektrických pecí ve škole dosáhne teploty 1250°C pouze malá laboratorní pec a proto se glazované kameninové výrobky pálily v plynové peci. V ní byly taktéž pálené porcelánové formičky na máslo ale tentokrát na teplotu 1370°C. Po nalepení sítotiskového obtisku výrobky prošly výpalem na 1200°C.
6.4 Glazura Kameninu jsem chtěla mít glazovanou jak transparentní tak i bílou glazurou. Obě glazury jsem si musela namíchat. Nejprve jsem začala se zkouškami, kdy jako základ sloužila vysokotavná bezolovnatá glazura s označením R 010 91 s doporučenou teplotou výpalu 1250°-1300°C. Glazuru jsem smíchala se ZP64-10S v poměru 70:30, aby byla vhodná na výpal o teplotě 1250°C. Bílou jsem zakalila 10% zirkon silikátu (ZrSiO4). Po výpalu jsem zjistila, že transparentní glazura je jemně zakalená a v obou se objevily zelené tečky způsobené zřejmě mědí. Následnými zkouškami jsem určila jako kontaminovanou složku glazuru ZP64-10S. Místo ní jsem použila bezolovnatou glazuru P 016 91, která má doporučenou teplotu výpalu mezi 1040°-1180°C. Ze zkoušek, kde P 016 91 byla přidána v různém poměru (5%, 10%, 15%, 20% a 30%) jsem vybrala výsledný poměr a to 90% R 010 91 a 10% P 016 91.
14
Bílá glazura má stejný základ, zakalená je nakonec oxidem cíničitým a to v množství 20%. Glazuru jsem připravila v poměru 50:50 s vodou. Glazování probíhalo máčením a vyléváním.
6.5 Barvítka pro sítotisk Pro sítotisk jsem zvolila vtavné pigmenty. K vybraným Pantone barvám jsem dostala odpovídající pigmenty. Jejich barevnost jsem ověřila zkouškou, kdy jsem každý pigment smíchala se směsí 1% roztoku karboxymethylceluózy (CMC) a cukru. Připravený pigment jsem nanášela v několika různě silných vrstvách na talíř. Po výpalu jsem vybrala čtyři barvy, se kterými jsem se rozhodla pracovat. U dekorů jsem chtěla dosáhnout jemně rozmázlých kontur, a proto jsem v následující zkoušce míchala pigment s bezolovnatou glazurou P 016 91 nebo s tavidlem TAD 6473. Poměr, ve kterém byly míchané, byl 5%, 10%, 15%, 20% a 30%. Po vypálení na 1200°C jsem zjistila, že nejlepší by bylo použití bezolovnaté glazury P 016 91 a to v poměru mezi 5-10%. Následně jsem využila výpalu na 1250°C a do pece vložila talíř se vzorky pigmentu a směsí pigmentu a P 016 91. Vzhledem k tomu, že používané pigmenty jsou vysokotavné, pigment nevyhořel, ale ještě více se vtavil do podkladové glazury.
15
7 POPIS DÍLA Výsledný soubor se skládá ze čtyř základních předmětů a to dezertního talíře, džbánu na pivo, tykve a formičky, která má čtyři varianty. Celý set je sjednocen logem, které se nachází na spodní části předmětu, pouze u tykve je uvnitř. Každý z objektů má svoje vlastní tvarosloví. Kameninový dezertní talíř je navržen jako coupový s proměnlivou výškou a hladkým okrajem. Dekorován je dvěma varianty obtisků a to v různých barvách. Pro džbán na pivo jsem zvolila jednoduché tvary, kdy tělo je skoro kulové a z něho vystupuje válcové hrdlo. Vnitřní část džbánu je vždy glazovaná transparentní glazurou. Na pohledové části se střídá transparentní a bílá glazura a zároveň zůstává odhalená surová kamenina. U tykve se prolíná odkaz z českých krajin s typickou nádobou používanou v Jižní Americe. Tvar tykve je příjemný do ruky. Nádoba je koncipovaná bez ouška, což zabraňuje opaření se horkým nápojem. U formiček se v jednoduchém tvaru skrývá nádherný řezaný vnitřek, který se zobrazí při odformování. Formičky jsou zamýšlené prvotně hlavně pro máslo, ale je možné v nich odlít želé, pana cotu, puding a další.
16
8 PŘÍNOS PRÁCE PRO DANÝ OBOR Jeden z přínosů vidím v použití kameniny, neboť v současné době je na výsluní porcelán a běžná veřejnost ostatní materiály považuje za méněcenné. Myslím si, že se mi povedlo kameninu představit jako ušlechtilý materiál, na který není dobré zapomínat.
17
9 SILNÉ STRÁNKY Myslím, že se mi podařilo dosáhnout díky použitým technologiím a tvarům předmětů toho, že soubor je připraven pro běžné používání. Mezi silné stránky bych osobně zařadila i to, že jsem získala obrovské množství nových zkušeností a práce na diplomové práci mě posunula dále dopředu.
18
10 SLABÉ STRÁNKY S většinou postupů, které jsem využila při tvorbě diplomové práce, jsem se setkala naprosto poprvé. To samozřejmě dává prostor vzniku chyb. Pokud se zaměřím na jednotlivé výrobky tak ucho u džbánu je pokaždé jinak velké, neboť mi chybí dlouhodobější cvik v jeho vytváření. Bylo by možná jednodušší vytvořit ucha formou lití, ale tím by každý džbán ztratil svoji jedinečnost. Odlití formiček nebylo úplně bez problému a hlavně po ostrém výpalu se i přes veškeré snahy se spodní část zvlnila. Musela být proto následně zabroušena na diamantové vodní hladině.
19
11 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ A) Knižní a periodická literatura HERAINOVÁ, M. Sušení a výpal. 1. vyd. Praha: Silikátový svaz, 2003. ISBN 80-903113-7-7. CHLÁDEK, J. Klasika porcelánu Čína a Evropa. 1. vyd. Karlovy Vary: Mirror, 2007. ISBN 978-80-239-9872-6. RILEY, N. Dějiny užitého umění: vývoj užitého umění a stylistických prvků od renesance do postmoderní doby. 1. vyd. Přel. M. Nejedlá, J. Novotná, P. Stříbrný, Praha: Slovart, 2004. ISBN 80-7209-549-8. HUBATOVÁ-VACKOVÁ, L. Tiché revoluce uvnitř ornamentu, 1. vyd. Praha: Vysoká škola uměleckoprůmyslová, 2011. ISBN 978-80-86863-18-4.
B) Internetové zdroje http://www.glazura.cz/cs/produkty/glazury/ - vyhledáno 15. 2. 2014 http://www.ceramobjekt.cz/index.php?id=keramicke-hmoty&id2=licihmoty – vyhledáno 10. 12. 2013 http://www.katedralasvatehovita.cz – vyhledáno 25. 10. 2013 http://www.cesky.porcelan.cz/cs/uvod - vyhledáno 3. 3. 2014
20
12 RESUMÉ The theme of my diploma work was a Private ritual. I focused on my family history, of which I chose four stories. I continued work with these stories and I assigned an object for each story. I created a set consisting of dessert plate, a beer jug, gourd and small four forms for butter. For all object I used earthenware, except for small forms that are made from porcelain. The dessert plate is inspired by my great-grandmothers drawing designs for textile. The dessert plate is decorated by drawing made by screen printing. I designed two different screen printing. One of mine ancestors was a brewer so I found there an inspiration for the beer jug. I designed a simple shape for jug a it is decorated by dipping into the glaze, which is transparent and cover white. Small forms are inspired by Gothic vaults. That is because my greatgrandfather was joiner and one of his works was at the St. Vitus Cathedral. You can use these forms not only for butter but also for pudding, pana cotta, jelly and other. Last object is gourd in which I combine typical object from South America with our well known cobalt “Onion” decoration. That all is because my ancestor took long trip to Paraguay and never came back.
21
13 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Rodinné příběhy Příloha 2 Rodinné příběhy Příloha 3 Vytváření modelů Příloha 4 Formy pro lití Příloha 5 Formičky Příloha 6 Lité modely ve formě Příloha 7 Džbán na pivo Příloha 8 Džbán na pivo Příloha 9 Zkoušky pigmentů Příloha 10 Sítotisk Příloha 10 Sítotisk 22
Příloha 11 Sítotisk Příloha 12 Sítotisk Příloha 13 Modrotisk Příloha 14 Tykve s modrotiskem a formičky Příloha 15 Dezertní talíře s dekorem Příloha 16 Džbán na pivo Příloha 17 Celý soubor
23
Příloha 1 Rodinné příběhy
Dveře do staré sakristie v chrámu sv. Víta1
Formičky na máslo2
Dopisy a korále v Paraquae3 1
http://www.katedralasvatehovita.cz/flash/virtualni_prohlidka/index.html
2
Foto vlastní
3
Fotot vlastní
Příloha 2 Rodinné příběhy
Vilma Skupová4
Kresebné návrhy prababičky5
Praděda sládek6
4
Rodinný archiv
5
Foto vlastní
6
Rodinný archiv
Příloha 3 Vytváření modelů
Model talíře7
Model tykve8
Model džbánu na sádrařském kruhu9
7
Foto vlastní
8
Foto vlastní
9
Foto vlastní
Příloha 4 Formy pro lití
Forma na džbán10
Forma na talíř11
Forma na tykev12
10
Foto vlastní
11
Foto vlastní
12
Foto vlastní
Příloha 5 Formičky
Upravení základního modelu13
Varianty formiček14
Výsledné formičky15
13
Foto vlastní
14
Foto vlastní
15
Foto vlastní
Příloha 6 Lité modely ve formě
Dezertní talíř16
Džbán na pivo17
16
Foto vlastní
17
Foto vlastní
Příloha 7 Džbán na pivo
Ruční tažení uší18
Džbán s taženým uchem19
18
Foto vlastní
19
Foto vlastní
Příloha 8 Džbán na pivo
Ruční lis20
Džbán s profilovaným uchem21
20
Foto vlastní
21
Foto vlastní
Příloha 9 Zkoušky pigmentů
První zkouška22
S glazurou P 016 91 a tavidlem TAD 647323
Porovnání zkoušek24
22
Foto vlastní
23
Foto vlastní
24
Foto vlastní
Příloha 10 Sítotisk
Vývoj loga25
Výsledné logo a sítotisk26
Vybraný dekor pro sítotisk27 25
Archiv autorky
26
Archiv autorky
27
Rodinný archiv
Příloha 11 Sítotisk
Výsledný dekor talíře28
Druhý vybraný dekor pro sítotisk29
Výsledný dekor talíře30 28
Archiv autorky
29
Rodinný archiv
30
Archiv autorky
Příloha 12 Sítotisk
Zkoušky sítotisku31
Aplikace sítotisku32
Vypálený dekor33 31
Foto vlastní
32
Fot vlastní
33
Foto vlastní
Příloha 13 Modrotisk
Nanášení modrotisku34
Modrotisk před výpalem35
Hotový modrotisk36 34
Foto vlastní
35
Foto vlastní
36
Foto vlastní
Příloha 14 Tykve s modrotiskem a formičky37
37
Foto Lukáš Oujeský a Martin Šnajdr
Příloha 15 Dezertní talíře s dekorem38
38
Foto Lukáš Oujeský a Martin Šnajdr
Příloha 16 Džbán na pivo39
39
Foto Lukáš Oujeský a Martin Šnajdr
Příloha 17 Celý soubor40
40
Foto Lukáš Oujeský a Martin Šnajdr
