ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD • Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu • Gymnázium Globe, s.r.o.
CZ.1.07/1.1.00/14.0143
SOCIOLOGIE •
z latinského socius = společník nebo societas = společnost a řeckého logos = slovo, výklad
= společenská věda zabývající se sociálním životem jednotlivců, skupin a společnosti 1838 zakladatelAUGUSTE COMTE
SOCIOLOGIE SOCIALIZACE LIDSKÉHO JEDINCE Socializace = začleňování jedince do společnosti → člověk jako kulturní bytost schopná fungovat v systému lidské společnosti • celoživotní proces, který je spojen se změnou a obsahem sociálních rolí
SOCIOLOGIE • Psychologie sleduje proces „socializace – osobnost“ • Sociologie sleduje proces „společnost – socializace“ • Socializace se uskutečňuje ve společenských a mezilidských vztazích, vzájemným působením osob, skupin a institucí
SOCIOLOGIE 1) ZÁMĚRNÉ PŮSOBENÍ • výchova, cílevědomý postup k osvojení
2) NEZÁMĚRNÉ PŮSOBENÍ • živelné (působení filmů, reklam, knih,dospělých)
SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE • Proces utváření a sdělování významů mezi lidmi (i se sebou) 1) INTERPERSONÁLNÍ, INTRAPERSONÁLNÍ 2) SKUPINOVÁ (školní vyučování) 3) MASOVÁ (tisk, TV, rozhlas)
SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE 1) INTERPERSONÁLNÍ • Realizuje se jazykem, slovy a neverbálními prostředky • Významové linie: a) Tématické = to, co se sděluje nebo přijímá b) Výkladové = jaký význam tomu lidé přikládají
SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE VERBÁLNÍ = pomocí slov • Mluvení • Dopis • Sms • e-mail • noviny
SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE NEVERBÁLNÍ = pomocí těla • Gesta • Mimika • Postoj • Vzdálenost • Haptika • symbolická komunikace
SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE MASOVÁ KOMUNIKACE • Jednosměrná, bez zpětné vazby • Příjemce je anonymní (nebo žádný) • Skupina příjemců je různorodá MASMÉDIA (hromadné sdělovací prostředky) = slouží k předávání informací najednou lidem
FUNKCE MASMÉDIÍ 1) ORIENTAČNÍ A INFORMAČNÍ
+ zdroj informací a dezinformací -
určují informační priority
FUNKCE MASMÉDIÍ 2) INTERPRETAČNÍ + Vykládají souvztažnosti a formují veřejné mínění -
manipulují veřejným míněním, nutí lidem, jak mají informace chápat
FUNKCE MASMÉDIÍ: 3) VEŘEJNÁ KONTROLA MOCI POMOCÍ MEDIÍ
-
v autoritativních, resp. totalitních systémech nástroj k formování postojů lidí
FUNKCE MASMÉDIÍ 4) SOCIALIZAČNÍ + Předávají informace dalším kulturám a pokolením -
výběrem negativně ovlivňují kulturu
FUNKCE MASMÉDIÍ 5) ZÁBAVNÍ A ODDECHOVÁ + Nabízejí běžnému člověku zábavu -
snižují úroveň zábavy → komerce
SOCIÁLNÍ INSTITUCE = ustálený způsob jednání, který vede k naplnění určité potřeby • Typy jednání vymezené společností, které lidi naplňují, aby mohli společně existovat • Definují správné a špatné jednání • Stejná funkce jako pudy u zvířat • Na rozdíl od pudů nejsou neměnné → regulují naše chování
SOCIÁLNÍ ORGANIZACE = způsob provázání lidí, kteří jednají určitým způsobem • Institucionální jednání (student, rodič), konkrétní škola nebo rodina jsou však již sociálními organizacemi • Každá organizace je vymezena pozicemi lidí v ní, vztahy mezi nimi a rolemi, které v organizaci mají
SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ = PERCEPCE • Vnímání ostatních lidí • Vytváření dojmů o druhých a porozumění emocím a chování • Subjektivní a výběrové vnímání druhých • Máme tendenci „zařazovat do škatulek“ → dopouštíme se nejrůznějších chyb v percepci
CHYBY V PERCEPCI 1) HALÓ EFEKT • Necháme se unést jediným nápadným rysem (+/-) • Podle toho pak posuzujeme i ostatní rysy • Učitelé a studenti (fyzika 5 ≠ ČJ 5)
CHYBY V PERCEPCI 2) • • • • •
PRVNÍ DOJEM Hraje velkou roli Klíčový Obtížně se mění Nezřídka mylný 1/10 sekundy – 30 sekund (většinou 10 sekund)
CHYBY V PERCEPCI 3) LOGICKÁ CHYBA • Na základě jistých zkušeností máme pocit, že některé vlastnosti spolu „logicky“ souvisejí • Velcí statní muži jsou energičtí a rozhodní
CHYBY V PERCEPCI 4) EFEKT MÍRNOSTI A PŘÍSNOSTI • Tendence hodnotit dle vztahu k sobě • Nedostatečný nadhled → „nadržování“
CHYBY V PERCEPCI 5) EFEKT SOCIÁLNÍHO POSTAVENÍ • Známe-li sociální postavení toho, koho poznáváme (učitel, právník, lékař, kněz), zjišťujeme u něho často neprávem ty vlastnosti, které jsou obvykle přisuzovány optimálnímu výkonu dané profese
CHYBY V PERCEPCI 6) PROJEKCE • Máme tendenci očekávat, že druhý má stejné motivy, zájmy, postoje a názory jako my • Své promítáme do druhého
CHYBY V PERCEPCI 7) PŘEDSUDKY A STEREOTYPY • Zjednodušení a zkreslení (stereotypy) • Ulpívání na chybných zobecněních (předsudky)
SOCIÁLNÍ STRATIFIKACE • Z hlediska historického vývoje rozlišujeme tyto typy společností: 1) 2) 3) 4)
ARCHAICKÁ SPOLEČNOST TRADIČNÍ SPOLEČNOST MODERNÍ SPOLEČNOST POSTMODERNÍ SPOLEČNOST
ARCHAICKÁ SPOLEČNOST • První společnost • Nejstarší fáze lidské kultury • Období vývoje člověka do neolitické revoluce (10 000 – 8 000 př.n.l.)
TRADIČNÍ SPOLEČNOST • Počátek po neolitické revoluci • Existence měst, dělba práce, sociální rozvrstvení ve formě kast nebo stavů • Základní princip založen na náboženství • zemědělství
MODERNÍ SPOLEČNOST • Počátek na přelomu 18. a 19. století • Proces modernizace (industrializace a urbanizace) • Sekularizace (zesvětštění) • Rovnoprávnost a nové rozdělení
POSTMODERNÍ SPOLEČNOST • 60. léta 20. století / 90. léta 20. století • Kulturní relativizace • Přesun z průmyslu do služeb • Globalizace • Nové ekonomické rozdělení světa
SOCIÁLNÍ STRATIFIKACE SOCIÁLNÍ STRATIFIKACE = sociální rozvrstvení • různé typy rozvrstvování společnosti • Základem stratifikace je NEROVNOST, kterou najdeme v každé společnosti, avšak s různými kritérii, která nerovnost vymezují
SOCIÁLNÍ STRATIFIKACE 1) VERTIKÁLNÍ (ekonomický kapitál) 2) HORIZONTÁLNÍ (bydliště) G. Lenski: tři dimenze stratifikace • Majetek (velikost příjmu) • Vzdělání (sociální status) • Moc (schopnost ovlivňovat → ovládat)
SOCIÁLNÍ MOBILITA = přesun z jedné společenské vrstvy do druhé 1) VERTIKÁLNÍ a) Vzestupná b) Sestupná 2) HORIZONTÁLNÍ
SOCIÁLNÍ MOBILITA 1) INTERGENERAČNÍ • Děti získávají lepší nebo horší postavení než rodiče 2) INTRAGENERAČNÍ • Na konci života mají lidé lepší nebo horší postavení než na jeho začátku
STRATIFIKAČNÍ SYSTÉMY 1) OTROKÁŘSKÝ SYSTÉM • Svobodní a nevolníci 2) KASTOVNÍ SYSTÉM • Člověk se do kasty rodí a nelze přecházet z jedné do druhé
STRATIFIKAČNÍ SYSTÉMY 3) • • • •
STAVOVSKÝ SYSTÉM stavy společnost redukována právem více prostupný než kastovní systém tradiční společnosti
STRATIFIKAČNÍ SYSTÉMY 4) TŘÍDNÍ SYSTÉM • třídy vymezené vlastnictvím výrobních prostředků (K. Marx) nebo postavením na trhu práce (M. Weber) • třídy jsou prostupné (↑ ↓)
ZDROJE: • Dvořák, J.: Odmaturuj! ze společenských věd, Didaktis, Brno, 2008. ISBN: 978-80-7358-122-0 • Gillernová, I., Buriánek, J.: Základy společenských věd I – Základy psychologie, sociologie, Fortuna, Praha, 1995. ISBN: 807168-242-X
