ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD • Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu • Gymnázium Globe, s.r.o.
CZ.1.07/1.1.00/14.0143
LOGIKA • Objevuje se ve chvíli, kdy si člověk již nevystačí s pouhým shromažďováním poznatků → začíná uvažovat o obecných podmínkách správnosti myšlenkových postupů, o platnosti vědeckých důkazů a o přesvědčivosti argumentace v diskuzi
LOGIKA • Patří k nejstarším vědeckým disciplínám • Zakladatel Aristotelés (384 – 322 př.n.l.) „Logika je již od Aristotela pojímána jako čistě teoretická věda, jejímž polem působnosti je vědecké myšlení, a jejíž funkce sestává z toho, že pro toto myšlení objevuje objektivně platné zákony.“
LOGIKA ARISTOTELOVA LOGIKA • Je založena na sylogismech Premisa 1: Premisa 2: Závěr:
Každý člověk je smrtelný. Aristoteles je člověk. Aristoteles je smrtelný.
LOGIKA DALŠÍ PŘEDSTAVITELÉ: • William Occam • Gottfried Wilhelm Leibniz • Bernardo Bolzano
LOGIKA • Je jedním ze základních nástrojů argumentace • Spolu s emotivitou představuje rozhodující složku jakéhokoliv přesvědčovacího působení • Persuaze je disciplína, která se zabývá komplexním problémem ovlivňování člověka člověkem prostřednictvím řeči
ARGUMENTACE • Verbální argumentace a přesvědčování představují v dějinách lidstva nepopíratelný pokrok • Raná fáze vývoje lidstva → používání hrubé síly • Organizovaná forma úsilí o změnu myšlení druhého člověka za pomoci slov patrně souvisí se vznikem státu a státního náboženství → Starověké Řecko • Tento segment však tvořili pouze svobodní muži
ARGUMENTACE • Bohyně přemlouvání Peithó → ti, kteří jí obětovali nebo byli jejími oblíbenci, potom získávali lásku a úspěchy • V římském světě byla Peithó známá pod jménem Suada → měla v kompetenci též přemlouvání a přesvědčování
ARGUMENTACE PŘESVĚDČOVÁNÍ = takové ovlivňování, při kterém se přesvědčovaný pod vlivem přesvědčujícího dobrovolně, zainteresovaně a zúčastněně ujišťuje o zdůvodnění nějakého stanoviska → dobrovolnost a zainteresovanost odlišuje od manipulace
ARGUMENTACE • Evropská přesvědčovací teorie je silně ovlivněna fenoménem křesťanství (misijní činnost) → problematika VÝCHODISKO: „Tak to vidím já.“ • Skutečná diskuze je možná pouze tehdy, jsou-li diskutující v jedné souřadnicové linii.
VĚCNÁ ARGUMENTACE = Argumentatio ad rem • Uplatňuje se v případě, že lze předpokládat společný zájem jako společný základ a společné východisko uvažování a hodnocení → přesvědčovací řeč je jasná, průhledná a věcná • Nástroje: odborné argumenty a logika • V životě nastává tato situace velmi vzácně
NEVĚCNÁ ARGUMENTACE = Argumentatio ad dominem • Není společný zájem • Nevěcná, adresná argumentace ke konkrétnímu člověku • Argumentuje se tím, na co bude daný člověk slyšet „Jediné, na co může člověk u lidí vsadit, je sobectví a ješitnost.“
NEVĚCNÁ ARGUMENTACE • 90% argumentací • Jde o to, přesvědčit druhého, že na tom buď vydělá, nebo se zviditelní, nebo se stane přímo slavným • Vrcholem je argumentace, kterou druhá strana musí přijmout, nechce-li se dostat do konfliktu s vlastními deklarovanými principy
NEVĚCNÁ ARGUMENTACE SOFISTÉ • Jde spíše o dojem, kterým řečník zapůsobí na své posluchače nebo diváky Př.: „takové názory dnes už nemůže nikdo zastávat…“, „všichni naši občané si přece přejí…“
NEVĚCNÁ ARGUMENTACE TYPY NEVĚCNÉ ARGUMENTACE: • Argumentace klackem (nepříjemné následky pro hlasující, pokud neodhlasují) • Argumentace počítající s nevědomostí nebo neinformovaností (jaderná energetika) • Odvolání se na soucit a milosrdenství (doprava) • Soustředění argumentace na protivníkovu osobu • Lidová argumentace (nechuť ke změnám, patriotismus)
PŘÍČINY ODLIŠNOSTÍ LIDSKÝCH NÁZORŮ • Extrovert X introvert • Sangvinik, melancholik, flegmatik, cholerik • Odlišnost daná lidským programem • Svěřená role nebo úřad • Zjevný vlastní zájem • Skrytý vlastní zájem
PRINCIPY PŘESVĚDČOVÁNÍ • Nejčastějším předmětem argumentace je hodnota, smysl, význam či opodstatněnost nějaké myšlenky nebo cíle („Má se dělat to nebo ono?“) • Přesvědčování může mít existenciální význam (absolvent VŠ přesvědčit zaměstnavatele) • Jde o to, jestli existuje společný zájem nebo ne
PRINCIPY PŘESVĚDČOVÁNÍ • Je-li smyslem argumentace změna, pak lze aplikovat základní postup umožňující nepřímou manipulaci s určitým faktem: a) Je postaven před vhodné (jiné) pozadí b) Jsou nalezeny a vysloveny jeho opomenuté kladné či záporné souvislosti, následky a průvodní jevy (210, 211)
ETICKÉ SOUVISLOSTI ARGUMENTACE • Přesvědčování je usilování o změnu, ve které na rozdíl od vysvětlování, vzdělávání, musíme překonat určitou vědomou či nevědomou rezistenci stávajícího názoru • Bez této rezistence by již lidstvo dávno bylo ve vleku několika manipulátorů či jediného manipulátora → umění argumentace → obchodníci a politici
ETICKÉ SOUVISLOSTI ARGUMENTACE • Přesvědčovací tendence pramení i z pragmatického pojetí pravdy → pravdivost se měří počtem lidí, jsou danou myšlenku ochotni považovat za pravdivou • V soukromém životě člověk vědomě touží po tom, aby lidé kolem něj byli stejného názoru • Argumentace je marná tam, kde za názory druhé strany stojí materiální zájmy
NEJČASTĚJŠÍ LOGICKÉ CHYBY A ÚSKOKY V DOKAZOVÁNÍ 1) PETITIO PRINCIPI – řečník do diskuze vplétá něco, co má být teprve dokázáno („Jak budeme tento přestupek řešit“?) 2) PROTON PSEUDOS / počáteční lež – logicky správná konstrukce je postavena na neplatném základě (geocentrická soustava) 3) SALTUS IN PROBANDO – skok v důkazu („Appeasement je chyba, proto preventivně zaútočíme.“)
NEJČASTĚJŠÍ LOGICKÉ CHYBY A ÚSKOKY V DOKAZOVÁNÍ 4) „VÍTĚZ BERE VŠECHNO“ – jednou jsem zvítězil a měl pravdu → vše je tak, jak tvrdím 5) PŘEDČASNÉ ZOBECNĚNÍ – jedna z nejčastějších chyb (menšiny, „nepřítel mého nepřítele je můj přítel“)
POJMY MANIPULACE • Snaha o působení na myšlení druhé osoby či více osob • Manipulátor chce získat sympatie, často využívá své charisma a znalost slabých stránek ostatních lidí
POJMY ARGUMENTACE • Přesvědčování na základě uvádění důvodů • Racionální = založena na objektivitě • Iracionální = emotivní působení na city a smysly
POJMY MOTIVACE • Psychický proces vedoucí k činnosti • Vnitřní a vnější • Základní formou motivů jsou potřeby: a) Biologické b) Sociální c) psychické
ZDROJE: • Selucký O.: Logika pro střední školy, Fortuna, Praha, 1995. ISBN: 176-510 • Dvořák, J.: Odmaturuj! ze společenských věd, Didaktis, Brno, 2008. ISBN: 978-80-7358-122-0
