Základy obecné ekologie - maturitní otázka z biologie

Základy obecné ekologie - maturitní otázka z biologie - 07-14-2015 by [email protected] - Otázky z biologie a chemie - http://biologie-chemie.cz

Základy obecné ekologie - maturitní otázka z biologie by [email protected] - Úterý, ?ervenec 14, 2015 http://biologie-chemie.cz/zaklady-obecne-ekologie-maturitni-otazka-z-biologie/

Otázka: Základy obecné ekologie P?edm?t: Biologie P?idal(a): Veronika

ZÁKLADNÍ EKOLOGICKÉ POJMY EKOLOGIE- v?da, zabývající vztahy mezi organismy a prost?edím a mezi organismy navzájem. Zakladatelem je E. Haeckel a jako samostatný obor se rozvíjí až ve 20 století. Využívá poznatk? dalších v?d- chemie, fyzika, matematika… Podle sledovaných znak? rozlišujeme autoekologii (jednotlivé druhy), demekologie (populace), ekologie spole?enstev (spole?enstva a ekosystémy)

BIOTOP (STANOVIŠT?)-místo, které organism?m (druhu) poskytuje podmínky vhodné pro život, je vymezený podmínkami neživého prost?edí. – LES, LOUKA, RYBNÍK

NALEZIŠT?- konktrétn? prokázaný druh na ur?itém míst?

POPULACE- soubor jedinc? téhož druhu žijící na ur?itém míst? a v ur?itém ?ase

page 1 / 9


SPOLE?ENSTVO-BIOCENÓZA-soubor r?zných populací na ur?itém biotopu. Je tvo?ena rostlinami=fytocenóza a živo?ichy=zoocenóza.

EKOSYSTÉM- soubor organism? a neživé prost?edí, ve kterém žijí= cenóza + biotop. Je základní jednotkou p?írody. Charakterizují ji potravní vztahy, kolob?h látek a tok energie. Je to otev?ený systém

BIOSFÉRA-soubor všech ekosystém? na Zem

EKOLOGICKÁ VALENCE-rozmezí podmínek prost?edí, ve kterých je organismus schopen žít a p?izp?sobit se. Vždy je vymezena: minimem a maximem. St?ední hodnoty= optimum- nejvhodn?jší podmínky pro život a rozmnožování.

Vymezuje toleranci druhu: druhy s úzkou ekologickou valencí= stenovalentní (stenoekní) druhy- bývají vzácné, žijí na speciálních stanovištích, bývají mén? rozší?ené. (mohou to být bioindikáto?i). druhy s širokou ekologickou valencí= euryvalentní (euryekní) druhy- vyskytují se hojn?, mají v?tší rozší?ení OBLASTI BIOSFÉRY- zahrnuje 3. biocykly a 8 biom?.

Sladkovodní biocyklus- vznik obratlovc?. Živo?ichové sladkovodního biocyklu mohou pronikat do mo?ské vody= tahy ryb. Mo?ský biocyklus- nejv?tší, nejobjemn?jší. Problém v ší?ení organism? je rozdílná teplota mo?ských proud?, hloubkový tlak a salinita. P?echod mezi sladkovodním a mo?ským biocyklem jsou brakické vody- p?i ústí ?ek do mo?í. Pronikají do n?ho ryby z mo?í i ?ek- rybolov. Ryby regulují obsah solí v t?le pomocí osmoregulace. Pevninský biocyklus- mimo?ádná prom?nlivost, p?evládají homoiotermní organismy.

Pevninský biocyklus se d?lí na 8 biom?: 1. Tundra- nízké teploty, chudá na živiny, krátké vegeta?ní období, traviny, k?oviny a rašeliništ?. 2. Tajga (jehli?natý severský les)- stromové patro hojn?, slabé ke?ové patro, bylinné patro- mechy

page 2 / 9


3. Opadavý listnatý les- lepší teplota, srážky a vzdušná vlhkost. Velmi dob?e vyvinuté ke?ové a bylinné patro, zdroj d?eva 4. Vždyzelený subtropický a tropický les- vyšší teplota, nevýrazné rozdíly mezi létem a zimou. Vydatné, nerovnom?rné srážky 5. Step-travnaté spole?enstvo mírného pásma- rozsáhlé bylinné patro, nízké srážky nesta?í na les. Malí živo?ichové- estivace, velká stáda- migrace 6. Savany- tropická travnatá spole?enstva- roztroušené skupiny strom?, vyšší srážky než step. Nerovnom?rné rozložení srážek- období sucha a deš?? ?asté požáry 7. Poušt? a polopoušt?- horké pásmo subtrop?, srážky pod 250mm ro?n?. Mohou být kamenité nebo pís?ité, max. ke?ové pásmo, 8. Tropický deštný les- opak poušt?, bohaté srážky- 2000mm ro?n?, 3 stromová patra,

AREÁL- soubor stanoviš? druh? na Zemi (kde druh žije a rozmnožuje se). Spl?uje životní podmínky daného druhu. Podle velikosti areálu rozlišujeme: makroareály, mezoareály, mikroareály KOSMOPOLITNÍ DRUH- má široký areál, rozší?en prakticky po celém sv?t?- ?lov?k, moucha, potkan, bakterie ENDEMICKÝ DRUH- žije na ur?itém území, jinde se nevyskytuje- klokan, lemur RELIKT- je p?vodn? široce rozší?ený druh, dnes p?ežívá pouze na omezeném území, kde z?staly nezm?n?né p?írodní podmínky- bizon

ABIOTICKÉ FAKTORY PROST?EDÍ, ?INNOST VN?JŠÍCH GEOLOGICKÝCH SIL Soubor všech fyzikálních a chemických faktor? p?sobících na organismy. Pat?í sem zejména slune?ní zá?ení, vzduch a voda.

D?líme na: Klimatické (sv?tlo, teplo, srážky…) Edafické=p?dní (typ, druh, vlhkost, pH, salinita…) Hydrologické-voda sladká, slaná, led Topografické (geografická poloha, zem?pisná výška, ší?ka, reliéf, nadmo?ská výška)

page 3 / 9


SLUNE?NÍ ZÁ?ENÍ- hlavní zdroj energie pro život na Zemi. Podle vlnové délky rozlišujeme: UV- 90% zachyceno ozonosférou, v malých dávkách p?sobí pozitivn? (vitamín D), vyšší dávky jsou nebezpe?né Viditelné sv?tlo- p?ímý zdroj energie pro fotosyntézu, sv?telný režim má periodický charakter: fotoperioda (délka sv?telné ?ásti dne) podmi?uje rytmické opakování životních projev? organism?- biorytm?- doba rozkvétání rostlin (jarní a letní aspekt), pohlavní aktivita živo?ich?. Závislost na sv?tle je p?ímá, nep?ímá a nezávislá. Podle nárok? na sv?tlo rozlišujeme rostliny: sv?tlomilné, stínomilné, temnomilné. Fotofobní živo?ichové. Infra?ervené zá?ení- nejvýznamn?jší zdroj tepla pro organismy. Optimum má v?tšina organism? v 1530 °C (až od -200- 100°C) Eurytermní organismy- snáší velké výkyvy teplot (živo?ichové mírného pásma) Stenotermní organismy- citlivé na zm?ny teplot (tropy- orangutan)

T?lesná teplota organism?: Poikilotermní (studenokrevní)- teplota je závislá na teplot? okolí. Všichni krom? pták? a savc? Homoiotermní (teplokrevní)- schopni regulovat svou t?lesnou teplotu- ptáci, savci. U n?kterých klesá t?lesná teplota- dochází ke snížení t?lesné teploty. Umož?uje p?ekonat období nedostatku potravy. Zimní spánek (hibernace) a letní spánek (estivace)

P?izp?sobení nep?íznivým podmínkám- zimní (hibernace) a letní (estivace) spánek. Dochází ke snížení t?lesné teploty. Teplo a rostlina- jarovizace

VZDUCH - zdroj chemických látek nutných k životu, p?edevším kyslík a oxid uhli?itý Rostliny žijí do 6000m, dravci do 7000m, ?lov?k 5200m.

Složení vzduchu -O2 (21%) produkován zelenými rostlinami, nezbytný pro život anaerobních organism? -CO2-produktem dýchání organism?, zdroj C pro fotosyntézu

page 4 / 9


-N (78%)- ze vzduchu p?ímo využitelný pouze n?kterými bakteriemi (hlízkovými) Proud?ní vzduchu (vítr)- rostlina- opylení, pasivní transport; vývraty, vysoušení -živo?ich- pasivní p?enos, orientace (pachy), let; vysoušení, ochlazení

VODA - nezbytná pro život, sou?ástí t?l organism?, zajiš?uje transport látek v t?le, umož?uje tepelnou regulaci atd. Tvo?í životní prost?edí mnoha organism?. Sladká- pouze 3% (2% v ledovcích). Život ve vod? ovliv?ují fyzikální a chemické vlastnosti vodysalinita, teplota, hustota, obsah kyslíku, pH, proud?ní vody, povrchové nap?tí… Hustota vody- v?tší než vzduchu =voda nadleh?uje, velké rozm?ry oproti vzduchu (malá hustota-> malé rozm?ry Voda se ?lení na oblasti: -volná voda= pelagiál, obývá plankton (drobné organismy), nekton (aktivní pohyb-ryby) -dno= bentál obývá bentos Zvláštní skupiny vod: -podzemní vody- nedostatek sv?tla -periodické vody- krátkodobé, vysychání -rašeliništ?- u porost? rašeliník? Podle nárok? na vodu rozlišujeme organismy hygrofilní (vlhkomilné), xerofilní (suchomilné) a mezofyty (st?edn? vlhké vody). Hydrofyty- rostliny vázané na vodní prost?edí

P?DA Vzniká zv?tráváním hornin a ?inností organism? =zv?tralá mate?ná hornina + humus + edafon Edafon=soubor všech organism? žijících v p?d? P?da je zdrojem v?tšiny minerálních látek, rostlinám umož?uje upevn?ní na stanovišti, živo?ichovéúkryt D?ležité vlastnosti p?dy: p?dní vlhkost, vzduch, teplota, struktura (m?nící se vlastnosti profilu)

page 5 / 9


p?dní typ (?ernozem, hn?dozem) zrnitost (pórovitost) p?dy- p?dní druh (jílovitý, hlinitý…) chemické složení

Chemické složení ovliv?uje také pH, organismy se d?lí: 1. Podle celkové zásoby živin: oligotrofní- rostou na p?dách chudých na minerály (v?es) mezotrofní- st?ední zásoba živin (trávy), eutrofní- bohaté živiny (lilie) 2. Podle pH p?dy- acidofilní- kyselé p?dy (v?es, azalky…), neutrofilní (v?tšina), bazofilní- zásadité p?dy- vápenec (koniklec…)

ŽIVO?ICHOVÉ - geofilové- rádi se vyskytují v p?d?, odpo?ívají- nory (hlodavci, lišky) geobionti- v p?d? žijí trvale- krtek, žížala

TOPOGRAFICKÉ Orientace- sever, jih, zem?pisná ší?ka, nadmo?ská výška, svažitost terénu… ?INNOST VN?JŠÍCH GEOLOGICKÝCH SIL- projevuje se p?etvá?ením zemského povrchu. Zv?trávání hornin- postupná p?em?na v pr?b?hu ?asu, zp?sobena sluncem, v?trem, vodou, rostlinami, lidmi… (slunce-> zm?na teploty, voda zamrzá, vítr p?enos ?ástic co obrušují skály, lidé= doly, tunely, kyselý déš?) =mechanická. Chemická= krasové jevy

Adaptace organism? na abiotické faktory Mohou p?sobit v pr?b?hu evoluce: Fyziologicky- zm?ny metabolismu související se zm?nou výživy, p?izp?sobení se salinit? vody Morfologicky- vedou k p?izp?sobení tvaru t?la – kon?etiny- ploutve, tlapy… Etologicky- p?izp?sobení chování- mechanismy pro orientaci v prostoru, vyhledávání a získávání potravy

Konvergence- p?edstavuje vznik podobných znak? u vývojov? nep?íbuzných skupin, který byl vyvolán

page 6 / 9


adaptací ke stejným podmínkám prost?edí: tvar t?la žraloka, delfína a ryb Divergence- p?edstavuje vznik r?zných znak? u vývojov? p?íbuzných forem jako d?sledek p?izp?sobení rozdílným aktivitám- vzhled r?zných va?natc?

BIOTICKÉ FAKTORY PROST?EDÍ P?sobení živých organism? (vztahy mezi organismy) navzájem.

POPULACE Popula?ní ekologie= demekologie. V rámci populace se uplat?ují vnitrodruhové vztahy= konkurence, hierarchie, sociální vztahy (matka- mlád?) ZNAKY POPULACÍ: Hustota= denzita, vyjad?uje po?et jedinc? nebo množství biomasy žijící najednotce plochy nebo objemu. Velkou hustotu mají malé organismy- bakterie, hlodavci, malou hustotu mají velké organismyšelmy. Maximální hustota je dání nosnou kapacitou prost?edí- K. Minimální hustota je dána nejmenším po?tem jedinc? nutných na rozmnožování. Ocitne-li se populace na této hranici- ohrožený druh- ?ervené knihy

KOLÍSÁNÍ HUSTOTY - závisí na zp?sobu rozmnožování a vn?jších podmínkách (potrava, nep?átelé, nemoci) -oscilace- krátkodobé kolísání (b?hem roku) -fluktuace- dlouhodobé kolísání (b?hem n?kolika let) Rozmíst?ní= rozptyl= disperze, (pravidelný-les, náhodný- mou?ní ?ervi a shlou?ený-stáda); v pta?í populaci (lineární- vlaštovky na drát?, plošná-tu??áci prostorová) Struktura populace- podle n?kolika hledisek- v?ková struktura, pom?r pohlaví (d?ležité samice) a sociální struktura- vnitropopula?ní vztahy

page 7 / 9


R?st populace- projevuje se kolísáním po?tu jedinc? v populaci. Rozhoduje vzájemný pom?r mezi natalitou (porodností) a mortalitou (úmrtností). Ovliv?ují ji také další faktory: st?hování: migracep?esun se zp?tným návratem, emigrace, imigrace.

Zp?sob r?stu vyjad?ují r?stové k?ivky - tvar J- exponenciální- p?emnožení druhu (bez omezujících faktor?) - tvar S-p?sobí omezující faktory= dané nosnou kapacitou prost?edí K- nej?ast?jší typ r?stu

VZTAHY MEZI POPULACEMI Mohou být neutrální, pozitivní (jednostrann? nebo vzájemn?) a negativní (jednostrann? nebo vzájemn?)snižují po?et populací NEUTRÁLNÍ

-Neutralismus-populace se neovliv?ují

POZITIVNÍ -Protokooperace- vzájemn? prosp?šné soužití dvou druh?, není závazné, dá se p?erušithnízd?ní pták? -Komenzalismus- soužití pro jednoho nezbytné, - supi po lvech -Mutualismus- (symbióza)- vzájemn? prosp?šný vztah- lišejníky NEGATIVNÍ -Konkurence (kompetice)- soupe?ení organism? o výživu, prostor, energii, -Amenzalismus- jeden druh (inhibitor)negativn? p?sobí na druhý druh (amenzál)- sinice p?sobí negativn? na živo?ichy

-Predace (ko?istnictví)- dravý zp?sob života, predátor loví ko?ist pro potravu -Parazitismus- do?asné nebo trvalé, Parazit je menší a má v?tší množivost, využívá hostitele- jeho tkání, orgán?… Monou zp?sobit onemocn?ní, jsou ektoparazité (veš) a endoparazité (tasemnice).

EKOLOGICKÁ NIKA

page 8 / 9


Souhrnné prostorové a funk?ní za?azení organism? do ekosystému (úloha organismu ve vztahu k jiným druh?m životního prost?edí). Zahrnuje všechny faktory, které organismus využívá pro pr?b?h svých funkcí.

SPOLE?ENSTVO= biocenóza je soubor populací Mohou být spole?enstva p?írodní (vyvíjí se bez zásahu ?lov?ka, dnes skoro ne) p?irozená (do jisté míry ovlivn?ná ?lov?kem, složením se blíží p?írodnímu) um?lá (je um?le vytvo?ena ?lov?kem nebo se vyvíjí za ovlivn?ní ?lov?ka- pole, lesy, zahrady, m?sta)

Každé spole?enstvo má prostorovou strukturu, ta se dále d?lí na: vertikální- rozd?lení do pater, tzv. stratifikace (stromové, ke?ové, bylinné, mechové a lišejníkové patro) horizontální (vodorovná), rozvrstvení na ploše- rozdíl mezi st?edem a okrajem lesa

BIOLOGICKÝ BOJ SE ŠK?DCI N?které organismy se dají požít na boj proti šk?dc?m. Také r?zné prost?edky se dají použít proti šk?dc?m. Sluné?ko sedmite?né-> mšice, pivo-> slimák, ale také živo?ichové jako ješt?rky, ježci, žáby, brouci a ptáci. Hnojení bez chemieà biopotraviny. _______________________________________________ PDF generated by Kalin's PDF Creation Station

page 9 / 9 Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Základy obecné ekologie - maturitní otázka z biologie

Recommend Documents