Základy šetrné správy ploch v organizacích státní správy. V době, kdy úspory hrají v plánech státních a veřejných institucí nezanedbatelnou roli, je s podivem, že úspory spojené s užíváním, správou a údržbou nemovitostí se doposud nestaly předmětem zájmu. Základním předpokladem pro smysluplnou úsporu spojenou s těmito procesy jsou znalosti o velikosti, množství, lokalitě, stavu a stupni využívání jednotlivých ploch různých úřadů a institucí. I zde platí to mnohokrát skloňované „nelze řídit to, o čem nic nevíme“. Porovnáváním základních a na jednotku vztažených ukazatelů (např. pracovníka, m2,…) a jejich časových trendů získáme podklady pro posuzování kondice daných nemovitostí. Toto srovnání lze provádět napříč vlastním majetkem, ale lze je použít i pro srovnání s ukazateli uvnitř regionu či země, či dokonce porovnávat v rámci kontinentu. Analýzou těchto údajů je možné např. určit, že konkrétní budova je průměrná ve spotřebě vody na pracovníka, ale spotřebovává nadprůměrné množství energie pro přípravu TUV (teplé užitkové vody), proč? Tak lze určit budovy, které jsou nevhodné pro stávající typ využití anebo naopak jsou vhodné pro aplikaci reparativních akcí. K účelům měření a porovnávání ukazatelů výkonnosti, spotřeby, kvality, apod. v různých budovách, je v rámci EU připravována norma EN 152216, která bude pro organizace státní správy závazná. Každý informační systém určený pro správu ploch v Evropě, se s touto skutečností bude muset vyrovnat. Je třeba si uvědomit, že méně užívaných ploch znamená menší energetické a jiné potřeby, i když to jistě neplatí obecně. Standardizace obsazenosti a třeba jednotkových spotřeb může stanovit podnikové, regionální i republikové standardy jako cíle, k nimž je třeba směřovat. Jaké jsou tedy možnosti snižování nároků na plochy a snižování energetické spotřeby, aniž bychom příliš snižovali komfort užívání? 1.
Využití otevřených kanceláří, neboť v průměru lze na stejnou plochu otevřených kanceláří umístit více pracovních míst. Tvrdí-li někdo, že pro účely např. státní správy je takový typ kancelářských ploch nevhodný, musí mít pro své tvrzení věcné argumenty a nedokazovat to pouze úporným tvrzením. Stát jistě potřebuje reprezentativní výjimečné prostory, pro reprezentační účely, avšak zůstává otázkou, zda takové prostory jsou pro běžný výkon a efektivní fungování státní správy nezbytné a vhodné.
2.
Teleworkers, jsou pracovníci, kteří pracují z domova Fantova budova MPO v Praze nebo odjinud a prostřednictvím VPN připojení a autentizačních tokenů jsou jim zpřístupněny prostředky sítě, aniž by to mělo vliv na zvýšení bezpečnostních rizik. V takovém okamžiku nenárokují žádné potřeby pracovního místa a zanedbatelné množství energie. Velice vhodné je toto uspořádání pro částečné pracovní úvazky, třeba pro matky s dětmi. Sdílená pracovní místa – obchodní zástupci a další pracovníci, kteří často pracují v terénu, mohou svá pracovní místa sdílet prostřednictvím rezervačních nástrojů zvaných hoteling. Snižují tak celkovou potřebnou plochu a používají-li rezervační nástroje, je možné jim taková místa vyhradit buď na centrále organizace anebo v nejblíže dostupném úřadě. Správa portfolia nemovitostí a správa ploch používané s cílem minimalizace plošné potřeby a dosažení takové flexibility, která umožní snadno a s nízkými náklady reagovat na změny potřeb, jinými slovy CAFM SW. Správa ploch takového systému poskytuje množství reportů určených ke vzájemnému porovnávání jejich charakteristik, indexů a jejich trendů. Vhodně navržená skupina indikátorů (jejich skladba překračuje možnosti tohoto článku, ale jejich příklady lze nalézt např. na http://www.nap.edu/catalog/11226.html) Energetický management a hodnocení vlivu na životní prostředí je základem pro shromažďování a analýzy dat spojených s měřením energetické spotřeby v členění pro různé
3.
4.
5.
účely v provozu budovy (topení, chlazení, osvětlení, vzduchotechnika, příprava TUV, IT, …). Tato data jsou společně s meteorologickými daty (metodika tzv. degree-day umožňuje normalizaci spotřeb vzhledem k měnícím se vnějším podmínkám) základem pro energetické analýzy. Výpočty k energetickým auditům založené nad skutečnými objemy a plochami a znalostí tepelně-technických vlastností materiálů vnějších zdí a výplní otvorů je možné založit nad rozšířením stávajících pasportních údajů dostupných z elektronických výkresů v AutoCADu či ještě lépe v Revitu. Revit je stejně jako další moderní CAD systémy založen nad BIM (Building Information Modelling). BIM je technologie modelování včetně s ní spjaté množiny procesů k tvorbě, komunikaci a analýze stavebních modelů. Tyto systémy charakterizuje: a. Použití stavebních elementů, reprezentovaných inteligentními digitálními objekty, které „vědí“ čím jsou a které mohou být asociovány s výpočty počítačové grafiky, a s datovými atributy a parametrickými pravidly. b. Objekty obsahují data, která popisují jejich funkce, což je třeba pro analýzu a pracovní postupy s ním, jakými jsou třeba dodací podmínky, rozpočtové a cenové podmínky anebo energetická analýza. c. Konsistentní a neredundantní data, která zaznamenávají a zobrazují všechny změny ve všech požadovaných pohledech. d. Data o vzájemných koordinacích, která zabezpečí, že všechny pohledy na model jsou reprezentovány koordinovaně. Měření tepelných mostů a nalezení příčin úniků tepla či chladu jsou dalším podkladem ke stanovení priorit nápravných akcí a projektů. Řízení postupu nápravných projektů a vyhodnocení jejich výsledků je integrální součástí Energetického managementu (EM) systému ARCHIBUS. Liberalizace trhu s plynem a elektrickou energií v EU s sebou přináší rozdělení ceny na vlastní komoditu (elektřinu, plyn, …) a na její distribuci. Zatímco ceny distribuce jsou stanoveny energetickým regulačním úřadem, v cenách energetických komodit panuje konkurence. Kromě velkých hráčů, kteří působí na českém trhu, existuje i skupina obchodníků s energiemi, pro něž je tento byznys pouze obchodním artiklem. Energetický management je imperativem dnešní doby. Náklady spojené s dodávkou energií lze v administrativních budovách poměrně snadno snížit až o pětinu, bez nutnosti velkých investic. Nepoměrně obtížněji lze snižovat měrnou spotřebu energie v budově, a to komplexními opatřeními, která obvykle vyžadují nějaké investice. ARCHIBUS Úniky tepla zaznamenané termokamerou zdroj: VerEnergetický Management je právě takovým komplexním nástrojem band Privater Bauherren e. V./ BundesverbandDeutscher Baustoff-Fachhandel e. V.) pro vyhodnocení a optimalizaci energetických a výdajových rozhodnuObrázek 2: Tepelná ztráta špatně izolované tí s cílem odstranění zbytečných spotřeb a snížení spotřeb nevyhnutelných. Na rozdíl od samotobytné budovy (zdroj: Verband Privater Bauhných tabulek spotřeb nebo finančních softwarů, Energy Management pomáhá uživatelům koreloerren e. V./ Bundesverband Deutscher Baustoff-Fachhandel e. V.)
vat spotřebu s měnícími se vnějšími podmínkami a shromažďovat rozsáhlé údaje o nákladech a spotřebách v reálném čase. Analýzy vykonávané nad shromážděnými daty v korelaci s plochami nejenom dávají předpoklady získat výhodnější vyjednávací pozici při jednáních s dodavateli energií a dosáhnou reálných úspor, ale umožňují také srovnání a hodnocení mezi jednotlivými budovami na základě v energetice používaných metrik. Základem EM je monitoring a analýza spotřeb jednotlivých energií a účelů jejich použití. Analýzu energetické spotřeby je možné provádět již v etapách přípravy nové budovy, kdy lze simulovat významy změny technologie, či použitých materiálů k nalezení vyhovujícího řešení i Rozložení účelu spotřeby v z hlediska budoucích budově spotřeb. Stejně dobře lze navrhnout pro každou již Vytápění existující budovu systém umístění tzv. „chytrých“ Chlazení měřidel, které spotřebu 2,3 nejenom měří, ale které Osvětlení 2,8 také obsahují komuni14,8 19,8 3,3 kační moduly, schopné Příprava TUV 12,7 3,4 zajistit sběr naměřených Elektronika 9,6 17,7 dat bez zásahu lidského 5,8 činitele. 7,8 Mrazáky a . Průběh ceny energie ledničky během dne, od jednotliVaření vých poskytovatelů, lze Úklid získat on-line na Internetu, stejně jako lze s nimi sdílet statistiky spotřeb, s cílem získat srovnatelné nabídky a vybrat tu nejvýhodnější. Nepoměrně obtížněji než náklady na energie, lze snižovat měrnou spotřebu energie v budově, a to komplexními opatřeními, která obvykle vyžadují nějaké investice (zateplení, výměna výplní otvorů, izolace, odstranění tepelných mostů, osvětlení, změny a řízení technologií, apod.).
6. Datová centra jsou podle analýz nejrychleji rostoucím spotřebitelem energií v administrativních budovách. Konsolidace a virtualizace serverů, společně se správným návrhem všech jeho komponent, neustálý monitoring a řízení prostředí datového centra a v neposlední řadě i využívání profesionálního outsourcingu hostovaných řešení v kolokačních centrech představují příklady, jak s těmito problémy bojovat. 7. Standardizace v rámci EU zahrnuje nejenom standardy měření a strukturalizace vnitřních ploch v budově (EN 15221-6), ale také 18. 5.2010 přijatou přepracovanou směrnici o energetické náročnosti budov (Energy Performance Building Directive– EPBD, nazývanou jako EPBD II). Ze směrnice EPBD vyplývají některé významné změny, které se dotknou správců nemovitostí v celé Evropě. Pro každou nemovitost bude muset být vypracován tzv. certifikát energetické náročnosti a dále předán každému novému nájemci či kupujícímu. Od roku 2012 budou vlastníci povinni uvádět údaje o energetické náročnosti u všech budov a pravidelně provádět kontroly systémů vytápění a klimatizace. Dá se očekávat, že díky těmto předpisům se správcům nemovitostí zvýší náklady na provádění auditů, avšak sníží se provozní náklady. Směrnice obsahuje požadavek , aby všechny nové budovy od 31.12.2018 měly takřka nulovou energetickou spotřebu, čehož v našich podmínkách lze dosáhnout pouze v případě, že budova bude energii také vyrábět (fotovoltaika, kogenerace, rekuperace, tepelná čerpadla, apod.). Třebaže současná česká vláda
se zaklíná úsporami všude kolem sebe, je s podivem, že tak snadno vytýčitelných cílů, které se týkají kontinuálních úspor ploch a cílů úspor energií v budovách, se doposud nikdo neujal. Příkladem zde může být Itálie, kde vláda stanovila ve „státních“ budovách požadavek na každoroční snižování potřeby ploch o 3% a spotřeby elektrické energie o 7%. Využívání takového portfolia budov, které je odpovídající procesům, které v nich probíhají a jsou přitom efektivní jak z pohledu spotřeby ploch, tak také z hledisek spotřeb energií. Přitom však pro obyvatele budovy poskytují pohodu prostředí v požadované kvalitě a služby, které odpovídají požadavkům doby. Při výkonu funkcí státní správy jsou takovými budovami nejpravděpodobněji administrativní kancelářské budovy. Nevhodná struktura budov, které nejčastěji pocházejí z první čtvrtiny minulého století, už svým uspořádáním nemůže, bohužel, splňovat jiné požadavky, než reprezentativní. Jako příklad si uveďme budovu ministerstva průmyslu (MPO) v Praze na pravém břehu Vltavy, Na Františku. Autorem budovy byl význačný český architekt a učitel ČVUT Josef Fanta. Jedná se budovu impozantní, zasazenou do odpovídajícího prostředí historicky sousedící s průmyslovými institucemi a hostící původně i Patentní úřad. Bohatá vnější výzdoba a zachovalé vnitřní vybavení zdůrazňuje reprezentativnost budovy, kterou se povedlo uchovat až do dnešních dob, včetně některých, z ekologického hlediska progresivních prvků, sloužících k osvětlení přirozeným světlem, jimiž jsou dva vnitřní dvory. Ministerské schodiště ze žuly a mramoru je prosvětleno trojdílným oknem s barevnou vitráží do olova. Naproti schodišti jsou dveře do oválné zasedací síně se dvěma krby z krkonošského mramoru, mramorovým obložením stěn a štukovým stropem. Pracovna ministra a přilehlé prostory se vyznačují masivním obložením z dubového dřeva s bohatou intarzií, totéž najdete také v Reprezentační síni ministerstva. Reprezentativní atributy budovy je třeba zasadit do doby jejího vzniku. Mezi kancelářemi se pohybovali poslíčkové, přenášející lejstra a ministerský úředník byl „pan někdo, pod státní penzí“. ´Úředníci ke své práci potřebovali knihovnu obsahující vědění oboru a normy a služební řád a objem jejich činností byl nesrovnatelný s dneškem. Budova je památkově chráněna. Budova svými vysokými stropy a původními výplněmi otvorů, stejně jako vnějšími zdmi z žuly a pískovce nemůže dosáhnout požadované energetické spotřeby. Zateplení a výměny výplní otvorů budou vždy problematické z pohledu památkové ochrany, zastínění, fotovoltaické články anebo zelená střecha jakbysmet. Všechny silnoproudé a slaboproudé (EZS, EPS, CATV, telefony, přístup do budovy, teplo, chlad, osvětlení, instalace místní počítačové sítě a její připojení ke globální síti, apod.) se v této budově provádějí málo flexibilně a s mnohem vyššími náklady než v budově moderní. Řízení a správa tepelné a světelné pohody, energetický management a spotřeba budou vždy problematicky řiditelné. Z moderních obnovitelných zdrojů tepla lze využít pouze geotermálních řešení. 8. Centralizace správy (facility managementu). Veškerá státní správa je vertikálně členěná s vládou v čele a ministerstvy jako výkonnými orgány, které mohou zřizovat a řídit další složky a instituce. Toto uspořádání neodpovídá procesnímu (projektovému) řízení neboť mnoho problémů je výhodnější řešit napříč těmito složkami. V takovém případě vznikají různé meziresortní komise, které celé řízení ještě komplikují. Jednotkou je z hlediska facili-
ty managementu budova, které je přiřazeno výkonem správy nějaké ministerstvo. Náklady na správu a údržbu budovy, služby a utility v budově poskytované, náklady na energie, atd., jsou zakalkulovány do rozpočtu dané instituce. Sdílení ploch napříč složkami státní správy je minimální a výjimečné. Všechny plochy budovy jsou většinou obsazené pracovníky jednoho ministerstva a je výjimkou, když se všichni zaměstnanci vejdou do jediné budovy. Počty zaměstnanců jednotlivých ministerstev kolísají podle funkcí, které bohužel skoro vždy rostou a jejichž výkon se v čase komplikuje. O běžných standardech, s nimiž obor FM běžně pracuje (např. nárok na plochu a vybavení pro danou pracovní pozici) se státní správě dosud pouze zdá. Není proto příliš revolučním takové uspořádání budov a ploch pro výkon centrální státní správy, které by navrhlo centralizaci fondu všech ploch a které by po důkladné analýze jejich obsazenosti a benchmarkingu budov navrhlo opustit z hlediska obsazenosti a energetické spotřeby nejproblematičtější budovy. Postupně obměňovat staré reprezentativní budovy novými, které odpovídají požadavkům doby zejména z hledisek spotřeby ploch a energií. V novém uspořádání by jednotkou nebyla budova, ale pracovní místo, které lze v otevřené kanceláři flexibilně vybudovat rychle a lacino. Nevýhody otevřených kanceláří lze eliminovat odpočinkovými zónami, hezkým a klidným okolím, kvalitním kateringem a kvalitními službami FM. Bude-li takový vládní areál umístěn v místě dobře dopravně obslužném, na kraji Prahy s lacinějšími pozemky a podle zásad „zelených budov“, stane se postupně výkon státní správy lacinějším. Protože běžné provozní náklady převyšují náklady investiční 5 – 6x za dobu životnosti stavby, je jistě namístě se těmito problémy zabývat. Stávající budovy mohou, alespoň částečně, financovat novou výstavbu. Které reprezentativní budovy budou opuštěny a které si stát ponechá ve vlastnictví je úkol pro strategické úvahy centrálního facility managera. ARCHIBUS jako vedoucí světový poskytovatel řešení pro CAFM poskytuje řešení jak pro Správu ploch založenou nad standardy EU, tak také systémy umožňující integraci s BAS systémy všech světových výrobců k automatizovanému získávání dat o spotřebách pro Energetický management.
Energetický management ARCHIBUS
Potřeba energie ve vztahu k tzv. denostupňům (Honeywell)
Analýza špičkového zatížení (Honeywell)
Denní spotřeby dle dne v týdnu (zdroj Honeywell)
