Základní škola Rabštejnská Lhota 1914 – 2014
Vydáno k příležitosti oslav 100. výročí existence školy 20. září 2014
1
Milá školo! Co děti popřál y naší škole k jejím 100. narozeninám? To byl jeden z posledních červnových úkolů našich žáků. A jak se ho zhostili a co škole popřáli naši nejmenší? To si můžete přečíst na stránkách tohoto sborníku, jehož prostřednictvím chceme připomenout minulost a přiblížit současnost naší základní a mateřské škol y. S gratulací k významnému výročí přichází všichni zaměstnanci naší škol y. A tak , milá školo, dovol, abych se připojila i já. Poprvé jsem do tebe vstoupila ve svých šesti letech se svými kamarád y Jiřinou, Helou, Milošem a Michale m do první třídy. Užívali jsme si zde celé čt yři roky a věř mi, že na t yto roky nikdo z nás nezapomněl a rádi se ve vzpomínkách zase do první třídy vracíme. A protože tu bylo zkrátka vždyck y dobře, vrátila jsem se do škol y podruhé, tentokrát jako vychovate lka školní družiny v roce 1985. Po roce a půl přerušila moji práci milá povinnost – narození syna. Ale vrátila jsem se sem i do třetice po narození dcery jako ředitelka škol y. Doufám, že každý, kdo vstoupí do této budovy, pozná, že těch 17 let jako ředitel ka dělám svoji práci opravdu s láskou a že jsem v dobrém navázala na své předchůdce Václava Žáka, Miladu Kolářovou a Věru Šurovou, kteří tuto školu vedli přede mnou vždy tak, jak nejlépe uměli. Dovolte mi nakonec poděkovat všem, kdo se podíleli na vzniku t éto publikace. Přeji škole krásné oslavy! Mgr. Petra Rozsypalová ředitelka škol y
2
ŠKOLA
Obec Rabštejnská Lhota se nachází v Pardubickém kraji asi 5 km od města Chrudim. Pokud budete projíždět naší obcí, určitě nepřehlédnete budovu škol y, která byla postavena u hlavní silnice a tvoří nepochybně dominantu obce. V přízemí budovy škol y je umístěna mateřská škola, zmodernizovaná školní kuchyň, oddělené školní jídelny pro MŠ a ZŠ, šatny, sociální za řízení a tělocvična.
V 1.
patře
jsou
umístěny
dvě
kmenové
třídy
se
zmodernizovaným osvětlením, ředitelna, nově vybudovaná sborovna, kabinet 1. stupně, sklad a sociální zařízení. V půdní vestavbě se nachází dvě tříd y s přilehl ými hernami a sociálním zařízením. Jednu z tříd využívá školní družina. Všechny čtyři třídy jsou vybaveny výškově nastavitelnými lavicemi a počítači s připojením na internet. Ve třech třídách najdete interaktivní tabule, které žáci plně využívají nejen při vyučování, ale i v době přestávek. V těsné blízkosti škol y se nachází školní zahrad a, kterou využívají děti mateřské i základní škol y. Často je také využíván sportovní areál u obecního úřadu. Škola slouží nejen dětem z obce Rab štejnská Lhota, ale dojíždějí k nám i žáci z okolních vesnic. Naše škola je málotřídní ho t ypu, v současné době má čt yři třídy se 65 žáky. Podívejme se ale do nedaleké historie na vývoj naší školy v tomto tisíciletí. Ještě ve školním roce 2000 - 2001 měla naše dvoutřídní škola pouze 40 žáků, kteří ji navštěvovali pouze do čtvrté třídy. S narůstajícím počtem zapsaných žáků se v následujícím školním roce otevřela třetí třída a od školního roku 2002 -2003 se zde učili žáci od 1. do 5. ročníku. Bylo to pro ně určitě mnohem lepší, protože přecházeli na druh ý stupeň základní škol y hned do 6. ročníku a nemuseli si tak zvykat na jeden rok v 5. ročníku v Chrudimi na jiný třídní kolektiv. Ve školním roce 2003 -2004 byl y dokonce otevřen y čt yři třídy pro 58 žáků, zejména díky nově vznikl ým učebnám v půdním prostoru škol y v rámci projektu SAPARD. Ve školním roce 2006 -2007 navštěvovalo naši školu 67 žáků a právě v této době došlo i ke sloučení základní a mateřské škol y.
Nový název „Základní škola a Mateřská šk ola
Rabštejnská Lhota, okres Chrudim“ zůstává od této doby nezměněn. 3
Ve školním roce 2007 -2008 dokončil učitelský t ým nový školní vzdělávací program „My přírodě, příroda nám!“ , který nahradil vzdělávací program „Základní škola “. Jeho hlavní motto „S radostí si hrajeme, s radostí se učíme, abychom se připravili na budoucnost“ nás provází cel ým výchovně-vzdělávacím procesem. Základní vzdělání chápeme jako nedílnou součást života každého jednotlivce, proto je nutné změnit tradičn í chápání škol y. Škola je místem, které by žáky mělo motivovat k učení. Protože je v blízkosti škol y hranice chráněné krajinné oblasti Železné hor y s významnou přírodní památkou „Na Skalách “, je náš program zaměřen na ochranu přírody a přírodních památek, na environmentální a ekologickou výchovu a pochopení základních zákonitostí přírody. Cíl našeho vzdělávacího programu chápeme především v jeho zaměření na žáka, bereme v úvahu žákovy schopnos ti, jeho individuální potřeby a osobní maximum. Naší snahou je proměnit školu v prostředí, kde se dětem dostává kvalitní a kvalifikované vzdělávací péče a kde se cítí bezpečně a spokojeně. Chceme vytvořit takové zázemí,
které
rozvíjí
tvořivost
a
radost
z poznávaného.
Na
cestě
za
vzděláváním se žák neustále vyvíjí, poznává nové jevy, ale poz nává i sám sebe, získává zdravé sebevědomí a rozvíjí schopnost sebehodnocení. Dále nachází svou pozici v kolektivu ostatních spol užáků, učí se pracovat v t ýmu a uznávat také ostatní jedince. Vedeme žáka k odpovědnosti za své jednání a chování Celoroční projekt y na naší škole vychází z cílů školního vzdělávacího programu, z motta „S radostí si budeme hrát, s radostí se chceme učit, abychom v budoucnu s pokorou k přírodě a k dědictví našich předků rozvíjeli krásu našeho regionu Železné hory.“ Už z názvů je patrné jejich zaměření, např. Příroda a m y, Planeta Země, Zdravý životní st yl, Po stopách našich
předků ,
Duhový
rok
apod.
V průběhu
každého
školního
roku
připravujeme pro žáky v rámci celoročního projektu jednotlivé projektové dny, do kterých se zapojují sp olečně žáci všech ročníků. Žáci v ytvoří pokaždé jiné t ým y a učí se tak spolupracovat se svými mla dšími i staršími spolužáky. Do některých projektových dnů se zapojují i děti z mateřské škol y, s e kterou velmi úzce a rádi spolupracujeme. Snažíme se být školou, která „jde s dobou“, do výchovně -vzdělávacího procesu zařazujeme nové trendy a metody a zapojujeme se do různých projektů. 4
Naše škola získala certifikát Rodiče vítáni a tím jsme se zařadili do sítě škol, které jsou otevřené veřejnosti, především ro dičům. Dodržujeme pravidla komunikace, rodiče mohou po dohodě navštívit svoje dítě ve vyučování. Informace o dění ve škole jsou dostupná nejen na internetu. Rodiče kromě pravidelného slovního hodnocení m ohou kontaktovat vedení škol y a dohodnout si setkání, kde se dozvědí více o způsobu vzdělávání dětí. Řešení konfliktů a konfliktních sit uací se děje za účasti rodičů i dítěte. Naše škola je také zapojena do výzvy EU peníze školám po d záštitou MŠMT, ESF v ČR, EU a OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost .
Recyklohraní
je
dlouhodobý projekt, který v sobě spojuje vzdělávací program a soutěže se zaměřením na třídění odpadu. Třídíme elektrozařízení, baterie, plast y a papír. Všichni žáci naší škol y dostávají pravidelně jednou za dva t ýdny o velké přestávce stát em dotovanou porci ovoce, ovocné šť ávy (např. Kubík) nebo zeleniny v rámci projektu Ovoce do škol . Naše škola poskyt uje svým žákům také mléčné výrobky podporované Evropskou unií v rámci programu Mléko pro evropské školy. A jak probíhá výchovně -vzdělávací činnost na naší škole? Každý školní rok začíná v měsíci září a končí předáním vysvědčení v měsíci červnu, všechny školní roky mají mnoho společného, al e přesto je každý trochu jin ý a rozhodně neopakovatelný. Mezi tradiční akce škol y patří: a) kulturní akce – divadelní představení, mikulášská a vánoční besídka , recitační pásmo u pomníku v rámci květnových oslav b) sportovní akce – ol ympijský den, plavecký výcvik, výlet na kolech, turistické výlet y, hry na sněhu apod. c) ekologické programy – oslava Dne Země, úklid okolí školy a obce, třídění odpadu, sběr starého papíru d) exkurze a výlet y na zajímavá místa, vlastivědný výlet do Prahy, besedy s různou tematikou e) dopravní výchova – beseda, návštěva dopravního hřiště v Chrudimi e) účast v soutěžích – Matematický klokan, Preventan Cup ve vybíjené, recitační soutěž a soutěže výtvarné f) den pro předškoláky, školní nocování 5
g) škola v přírodě – s různým tematickým zaměřením Škola zajišťuje pro žáky také bohatou nabídku zájmové činnosti, kterou většina žáků využívá. Jedná se o kroužek keramiky,
kroužek
angličtiny pro prvňáčky, kroužek vaření, taneční kroužek a kroužek korálkování. V posledních dvou letech se naši žáci zúčastni li v zimě také l yžařského a snowboardového kurzu. Na závěr bych ráda připomněla citát y dvou slavných osobností naší historie. Jan Amos Komenský: „Naši učitel é nesmějí být podobni sloupům u cest, jež pouze ukazují, kam jít, ale samy nejdou.“ Tomáš Garrigue Masaryk: „Vzdělání není pouhým nashromážděním jednotlivých vědomostí, jako není těstem mouka, voda, sůl, kvasnice atd. dohromady naházené. “ Věřím, že všichni žáci lhotecké škol y rádi vzpomínají na zahájení školní docházky a svoje první školní krůčky a že je právě naše škola dobře připravila pro jejich budoucí život. Mgr. Zdeňka Trojanová
6
ŠKOLKA M y, děti ze třídy Sluníček , chodíme do školky moc rády. Je nás tad y 24 kamarádů. Někteří z nás už naši třídu navštěvovali cel ý loňský rok. Je nám totiž mezi třetím a čtvrt ým rokem. Jsme velice šikovné a zvídavé děti. Zkoušíme si, jaké to je vydržet delší čas bez maminky a tatínka. Známe jména všech kamarádů, učitelek a všech, co se o nás starají , a umíme jim pomáhat. Našim mladším kamarádům ukazujem e, jak se obléknout, svléknout a zavázat bot y. Když si s něčím nevíme rady, učíme se, jak se zachovat, když něco pokazíme. Umíme poprosit, poděkovat a také pomoci kamarádovi. Ve školce se naučíme spoustu nových her, písniček a básniček. Hlavně se naučíme, jak se k sobě pěkně chovat, pomáhat si, být k sobě ohleduplní a pěstovat pěkné kamarádství. Třídu máme plnou zajímavých hraček, stavebnic a her ke stolečkům. Rádi si hrajeme v kuchyňce, s velkými molitanovými kostkami, s aut y, s vláčky a třeba i s hudebními nástroji. Je tu tolik všelijakých věcí, na kterých zkoumáme, co vše s nimi lze dělat. Nezapomínáme na krásné knížky s barevnými obrázky. Paní učitelk y nám z nich předčítají pěkné pohádky. Pak se nám také líbí společné tancování a zpívání s hudebními nástroji, ťukání dřívky, činel y nebo jinými rytmickými nástroji. A těch pastelek a barviček, kolik máme! Moc se těšíme na kreslení a malování. Zkoušíme také stříhání a lepení. Třídu i celou školku si zdobíme našimi výrobky. Učíme se po ukončení hry si po sobě uklidit hračky na svá místa. Někteří z nás se již dokážou sam y převlékat, obout, um ýt se. A nám, co to ještě neumíme, se to společnou pomocí ostatních dětí, paní učitelek a rodičů také brz y podaří. Ve stravování si zkoušíme ochutnávat všechny dobrot y, které nám paní kuchařky připraví: maso , pomazánky, omáčky, zeleninu a ovoce.
M y, děti ze třídy Motýlků, jsme ve školce spokojené. Je nás tady 16 kamarádů. Je nám mezi čtvrt ým a šestým rokem. Třídu máme sice menší, zato ji máme plnou zajímavých věcí ke zkoumání a učení. Třídu nám paní učitelky hezky vyzdobil y, abychom se cítil y příjemně a všechny hry nás bavil y. A když nás paní učitelky doprovodí na varhany, na kytaru nebo na housle - to je, pane, teprve zábava! 7
Každý den si zacvičíme, někdy chodíme i do tělocvičny. Tady najdeme třeba žíněnky, lavičku, švihadla, kruhy, kuželky nebo míče. Rády běháme, skotačíme a hrajeme si také venku. V zimě jsme jezdil y na lyžařský výcvik. Plavecký výcvik byl pro nás hračka. Na školní zahradu si chodíme pohrát moc rád y. Máme tady krásný hrací domeček, a dokonce pirátskou loď se skluzavkou. Nachází se tu dvě pískoviště. Když už se na zahradě nedá být kvůli počasí, chodíváme na procházky po okolí a poznáváme okolní přírodu. V lese je také príma. Tolik kamarádů máme díky školce! Hrát si jenom sám, to by nás už nebavilo. Umíme si říkat hezká slova, půjčovat si hračky, politovat kamaráda, kterému je smutno. Dokážeme se zastat slabšího. Umíme poprosit, když potřebujeme pomoci. Víme, že když uděláme něco špatně, je tu vždyck y někdo, kdo nám poradí, jak to napra vit. Víme, že být kamarád je faj n. Těšíme se do škol y, a tak nám paní učitelky připravují všelijaké úkol y a pracovní list y. Učíme se poznávat všechny barvy, různé tvary, přicházet na všemožná řešení. Někteří již poznáme p ísmenka a umíme počítat. Jsme velice šikovné a zvídavé děti. Odpoledne se těšíme na kroužky logopedie, angličtiny, flétny a Metodu dobrého startu. M y, budoucí školáčci, chodíme i na návštěvu do první třídy. Na cel ý rok máme připravené samé prima akce. Jezdíme do divadla, na výlet y a chodíme do přírody. Je nám tady prostě dobře. Za MŠ napsala Iva Brabcová
Kdo nám při tom všem pomáhá? Ve školce:
Ve škole:
Iva Brabcová – vedoucí učitelka MŠ
Petra Rozsypalová – ředitelka ZŠ
Irena Černá – učitelka MŠ
Zdeňka Trojanová – učitelka ZŠ
Petra Pecinová – učitelka MŠ
Jolana Pochobradská – učitelka ZŠ
Jaroslava Korečková – úklid u Sluníček
Jitka Kunešová – učitelka ZŠ
Naděžda Štěpánová – úklid u Motýlků
Eva Matušková – vychovatelka ŠD
Věra Skokanová – vedoucí stravování
Eva Sokolová - školnice
Helena Svobodová – vedoucí kuchařka
Naděžda Štěpánková - účetní
Petra Pavlíková – kuchařka 8
A jak to všechno začalo?
Z kroniky
obecní
i
školní
se
dozvídáme,
že
obyvatelstvo
žijící
v Rabštejnské Lhotě na začátku dvacátého století je celkem nezámožné, leč pilné a učenlivé. Mnozí pracovali v obecním lomu, někteří jezdili za prací do Chrudimi. Kulturně je však podle kronikáře obec zaostalá a jako hlavní příčina je udávána skutečnost, že děti musely chodit do školy ve Stolanech. Na konci 19. století se jednalo o stavbu nové budovy ve Stolanech. Již v této době někteří lhotečtí občané přišli s myšlenkou výstavby své školy, protože sami měli přispět na stavbu hodně peněz, ale tento návrh nebyl tehdy realizován. Děti ze Lhoty musely pořád chodit do Stolan, kam za nepříznivého počasí byly cesty téměř neschůdné. Okolnosti se změnily téměř po dvaceti letech. V roce 1910 byl zdejším starostou zvolen pan František Konrád, který začal podnikat kroky k výstavbě školy, kterou by kromě lhoteckých dětí navštěvovali i žáci z Rabštejnka a Smrkova Týnce. Obyvatelstvo Lhoty však nebylo ohledně stavby budovy jednotné. Nakonec se panu Konrádovi podařilo většinu obyvatel přesvědčit a začal podnikat další potřebné kroky. V roce 1912 však pan Konrád umírá a celý projekt se po jeho smrti pozastavil. V dalších pracích pokračoval první radní pan Antonín Vacek a druhý radní pan Josef Kolář. V březnu 1913 se na zastupit elstvu obce opět projednávala možnost postavit budovu školy, kde jako vhodná lokalita se jevila parcela č. 110:5. Zároveň byla podána žádost do Chrudimi o výstavbu nové školy. Jednalo se o vybudování dvoutřídní školy, poněvadž měla Lhota dost obyvatel a počítalo se, že do školy budou chodit i děti z Rabštejnka. Ještě toho roku na dubnovém zastupitelstvu se mimo jiné projednávala stížnost některých obyvatel proti půjčce 40 000 korun na stavbu školy. Na zastupitelstvu konaném 6. května 1914 byli zastupitelé s eznámeni, že okresní zastupitelstvo zamítlo v dubnu stížnost proti půjčce. Tím se daly věci do poh ybu. Zastupitelstvo obce schválilo, že si obec půjčí 40 000 korun u Okresní hospodářské záložny v Chrudimi. Na konci jara roku 1914 byl konečně položen zaklád ající kámen školní budovy. Plány k budově vyhotovil stavitel František Ježek ze Slatiňan a samotnou stavbu řídil zednický mistr Antonín Tesař 1 také ze Slatiňan. Jako 1
V ně kt er ýc h p r a me n ec h j e p sá n Fr a n ti še k T esař.
9
stavební dozor působili lhotečtí zastupitelé František Ipser, Josef Kolář a Antonín Vacek. Na konci února 1915 byla škola skoro dostavěna a vybavena základním nábytkem. Budova však měla být propůjčena Červenému kříži jako infekční nemocnice. 2 Na zastupitelstvu konaném 25. března 1915 zastupitelé rozhodli, aby se budoucí škola nepropůjčila jako izolace, protože se budova nacházela uprostřed obce. Místo toho byl odhlasován návrh, aby se škola co nejdříve otevřela. Dne 15. dubna 1915 byla stavba odevzdána ke svému původnímu účelu. Celkové náklady na stavbu činily 38 000 korun. Výnosem c. k. okresní školní rady v Chrudimi ze dne 10. května 1915 byl jmenován prozatímním učitelem první třídy a správcem školy Jan Hrdý. Dalším výnosem byla ustanovena učitelkou ručních prací Karla Košťálová. Duchovní správa ve Slatiňanech převzala vyučování náboženství, které učil Antonín Mrkvička. Místním školním dozorcem byl ustanoven Josef Kolář. Dne 15. května byla škola slavnostně otevřena. Toho dne „ děti ze Lhoty se rozloučily se stolanskou školou, učitelé a spolužáci je vyprovodili až ke Lhotě. Bylo jich 44. Se svým učitelem Janem Hrdým vstoupili pak ponejprv do vlastní školy.“ 3 Pan učitel však dlouho ve Lhotě nepobyl, protože již 21. června 1915 nastoupil do vojenské služby a na jeho místo byl dosazen Leopold Matras, který učil v Trojovicích. Školní rok 1914 – 15 byl slavnostně ukončen 15. července bohoslužbou ve Slatiňanech. použité prameny: Kronika obce Rabštejnská Lhota 1885 – 1919 Pamětní kniha národní školy ve Lhotě Rabštýnské Pamětní kniha obce Lhoty Rabštýnské založena 1922 Obecní škola Stolany, školní kronika 1920/21 – 1938/39 Mgr. Mi l an Ma cha č
2 3
J iž s ko ro r o k s užo va la s vě t p r v n í s věto v á vá l ka. P a mě t ní k ni ha nár o d ní š ko l y ve Lho tě R ab š t ýn s k é, s tr. 1 4 .
10
První školní léta ve lhotecké škole
J eš t ě před z ačát kem nového škol ní ho roku se Leopol d Ma t ras vrát i l z pět do Troj ovi c a na j eho m í st o b yl proz at í m ně dosaz en Václ av Zi l var. Nov ý š kol ní rok b yl z aháj en bohosl u ž bou ve S l at i ňanec h. Š kol u z ačal o navš t ěvovat čt yři c et čt yři d ět í . V n eděl i 2. ří j na 1 915 v ysv ět i l naši š kol u far ář Ant oní n Mrkvi čka. Téhož m ěsí ce n ěkt e ří z ast upi t el é obce ž ádal i , ab y dět i z R abšt ej nka m ohl y chodi t do škol y do Lhot y m í st o do Li ci boři c. Vešker é form al i t y s e dot áhl y do úpl ného konce až v břez nu roku 1922. V ýz nam něj ší udál o s t i se konal y na j aře 1916. Na z ač á t ku dubna v ykonal p rvní i nspekci na z dej ší škol e c. k. okresní škol ní i nspekt or Václ av Hanus . Úč ast ni l se v ýuk y v růz n ýc h předm ět ech a před a l správci škol y p ok yn y ke z l epšení někt er ých v ěcí j ako např. z ří z ení t ěl ocvi čn y. Zm at k y p ro někt e r é m í st ní dět i nast al y na z ačát ku kv ět na 1916. P oprvé b yl t ot i ž zaveden l et ní č as. Konkrét ně v no ci z 30. dubna na 1 . květ na b yl a o pů l noci „ ruči čka“ pos unut a z dvanáct é ho di n y na hodi nu první . 4 Ve škol e i v obci z působi l a t at o z m ěna nesnáz e a z m at k y, p rot ož e l i dé i z voní k se ří dil i st ar ým časem . Ř a da dět í t ak z počát ku chodi l a poz dě do v ýuk y. V červnu prob ěhl a ve S l at i ňanech z kouška z nábož enst ví . Š kol ní rok b yl z akonč en bohosl už bou, po kt eré s e v ši chni přem í st i l i do škol ní budov y, kde b yl a pro rodi č e při prav ena v ýst a va ž ákovsk ých p ra cí . Na z ačát ku s l avnos t i někt eré d ět i reci t oval y básně . P o ni ch prom l uvi l správce škol y. V pros l ovu shrnul u dál ost i upl ynul ého roku a sez nám i l m í st ní o z právách z vál k y. O práz dni nách se někt eří ž áci z účast ni l i bohosl už b y ve S l at i ňanech, konané 18. srpna na počest 86. naroz eni n J eho V ýsost i cí saře a král e Frant i š ka J osefa I.
4
„No v ý ča s “ mě l tr v at až d o 3 0 . zář í.
11
Dal ší škol ní rok z apočal 16. z áří 19 16. Do škol y b yl o z apsáno 2 4 chl apců a 26 d ěv čat . V l ednu 1917 b yl o v ypsáno m í st o p ro defi ni t i vní ho uči t el e a sp rávc e šk ol y. Do konkurz u se při hl ási l o 10 z áj em ců. V ýnosem z e dne 13. břez na 1917 b yl j í m j m enován J arosl av Hořej ší . Prot ož e b yl však t oho čas u u pl uku, z ůst al o z at í m vše j ako doposavad . V út er ý 1. květ na z asadi l i ž áci na skál e naprot i škol e d v a j avor y a os m bří z na pam át ku padl ýc h voj ák ů z obce. V květ nu po z m ěně čas u š kol ní rada ve Lhot ě schvál i l a, ab y b yl z ačát ek v yučování posunut z osmé hodi n y na půl devát ou. Důvodem b yl y j ednak z m at k y z před ešl ého roku, al e i fakt , ž e m noho dět í se m usel o r áno pos t arat o dob yt ek či n apást hus y. Dal ší v ýz nam né i nform ac e o škol e nám kroni k y d at uj í do l et 1 9 1 8 - 19. Nej prve obec post i hl y nem i l é udál ost i . V ří j nu roku 1918 ves pos t i hl a epi dem i e š paněl ské chři pk y. P ol ovi na dět í z e ško l y on em ocněl a, od 16. do 24. t oho m ěsí ce b yl o n akone c v yu čování př eruše no. Našt ěst í s i i nfekce n ev yž ád al a ž ádnou oběť . P o ní i k nám při šl a z práva vel m i vesel á. P oz dě odpol edne v ponděl í 28. ří j na j el i ke vsi dva c ykl i st é od C h rudi m i , kt eří z a j í zd y v ykři kov al i : „ M í r! Li d é j e m í r!“ 5 Druhého dne uči t el oz nám i l t ut o radost nou z právu ž ákům , kt eří j i j ešt ě nesl yšel i . V pol ed ne při nesl na ob ecn í úřad pošt ovní pos el t el e gram , ve kt erém b yl o z nění první ho z ákona Č eskosl ovenské republ i k y. P rvní pol ol et í škol ní ho roku b yl o uk ončeno 22. února, což b yl o o t ýden poz děj i . D ůvod b yl prost ý. N est i hl y se nat i skno ut bl anket y pro v ys věd čení ,
kt er é
b yl o
poprvé
na
t i skopi sech
nesoucí
náz ev
Č es kos l ovenská rep ubl i ka. Dne 7. břez na b yl a ve škol e uspořád ána sl avnost na počest naroz eni n prez i dent a
Masar yka.
V neděl i
11.
květ na
pořád al a
škol a
spol ečně
s has i čs k ým sborem sl avnost sáz ení l ip svobod y up rost ře d návsi . J edna z ni ch b yl a n az vá na l í pa Masar ykov a a druhá S vobody. V ýt ěž ek z e s l avnos t i b yl věnov án S druž ení pro po st avení pom ní ku pa dl ým voj ákům z R abš t ej nsk é Lhot y.
5
P a mě t ní k n i ha n ár o d ní š ko l y ve Lho tě R ab š t ýn s k é, s tr. 5 9 .
12
Š kol ní rok b yl ukon čen v sobot u 28. če rvna 1919. Dět i se roz l ouči l y s proz at í m ní m správcem škol y Vá cl ave m Zi l varem , prot ož e od 1. červenc e s e s vé funk ce kon e čně m ohl uj m out , j i ž del ší dobu z volen ý defi ni t i vní s právce , p an J aros l av Hořej ší . Ten i hned po nást upu do naší škol y us pořádal sl avnost n a počest m i st ra J ana Husa. Za soum raku 5. če rvenc e s e s eřadi l od škol y pr ůvod s l am pi on y, kt er ý se z a z pěvu pře sunul k Moučné s kál e, kde b yl a při p ravena hr ani ce. I př i t ét o pří l e ži t ost i b yl v yb rán obnos peněz ve prospě ch v yb udování pom ní ku padl ýc h. M i ni st erst vo škol ství t oho roku prodl ouž i l o práz dni n y, pr ot o škol ní rok
z ačal
až
16.
z áří .
Nov ý
škol ní
správce
se
m usel
v ypoř ádat
s nedos t at kem učeb ní ch pom ůcek i s j ej i ch st oupaj í cí ce nou. V út er ý 2 8 . ří j na se v e škol e konal a osl ava pr vní ho v ýr očí osam o st at nění našeho národa. V l ednu násl eduj í cí ho roku se z ačal o s pří pravou osl av sed m desát ýc h naroz eni n prez i dent a republ i k y, kd y m l ádež nacvi čoval a di vadel ní hru Honz a v z akl et ém zám ku. S am ot ná sl avnost při padl a na 7. břez en 1920 z a účas t i l i dí z ši rokého okol í . Na z asedání z ast upi t el st va 23. únor y b yl o odhl asováno daro vat škol e poz em ek naprot i škol ní budově o v ým ěře 18 a rů, ab y z de m ohl a b ýt z al ož ena škol ní z ahrada. Vel k ý svát ek pro š kol n í dět i nast al v út er ý 15. če rvna 19 20. Tém ěř vš i chni ž áci se spol ečně se spr ávc em škol y v ydal i do C hrudi m i , kt erou navš t í vi l m i l ovan ý prez i dent Masar yk. Krom ě n ěho m ohl i vi dět m i ni st ra š kol s t ví Gust ava Ha berm anna, spi sovat e l e Al oi se J i ráska a dal ší v ýz n am n é os obnos t i . P rvní škol ní rok pro našeho nového správce skonči l 30. června 1920. Během násl eduj í cí h o škol ní roku daroval vel kost at kář Fran t i šek J osef Auers pe r g z e S l at i ňan dřevo pro opl o cení škol ní z ahrad y. Žáci s u či t el i us pořádal i pro ob č an y na j a ře 1921 d vě předst av ení . P rv ní v břez nu při pří l ež i t os t i osl av naroz eni n našeho pr ez i dent a a druhé o Vel i konocí ch v neděl i 27. dubna, kd y ž á ci sehrál i di vadel ní hru Krako noš. V ýt ěž ek z e
13
vs t upného b yl použi t na koupi učební ch pom ůcek, do fondu pro post avení pom ní k u padl ých a část na z apl ac ení de korací sc én.
Malí herci s uprostřed sedícím správce školy Jaroslavem Hořejším.
M í s t ní škol ní rada dal a podn ět k pod ání ž ádost i o z ří z ení l i dové š kol y hos podá řské, prot ož e si uvědom oval a důl ež i t ost vz děl ávání m l ádež e. V květ nu roku 1921 b yl a t aké v obci z ří z ena l i dová kni ho vna, kt er á b yl a um í s t ěna ve škol ní
budově. Zakoup eno b yl o čt yři c et
váz an ých kni h
a dvac et j i ch b yl o k ni hovně darov áno. P rvní m kni hovní kem se st al spr ávce š kol y J arosl av Hořej ší . Konec škol ní ho r oku př i padl na 28. č ervna. Š kol ní rok 1921 – 22 z ačal 1. z áří . D o škol y b yl o z apsá no cel kem 5 6 dět í . P rvní škol ní den v eč er s e m ěl i d o škol y dost avi t rod i če na schůz ku . M noho j i ch však nepři šl o. O dva m ěsí ce poz děj i b yl ot ev ř en první roční k l i dové š kol y hospod á řské 6, do něhož se z apsal o 43 ž áků. 7
6 7
V čer v e nci p ř i šlo z mi n is ter st v a z e měd ě l st v í p o vo l e ní o zř íze n í ho sp o d á řs ké š ko l y. Ně k teré p r a me n y ho vo ř í o 4 7 žák ů s tar ýc h 1 6 – 2 0 let. Do š ko l y d o c há zel a mlád ež ze Lho t y, Rab š tej n k a, T ej n ice, Č ej ko v ic, P o d h ůr y, P o hl ed u, Vr c ho u a So b ě tu c h.
14
V násl eduj í cí m škol ní m roce v ýz n am ně j ší i nform ace o ško l e ch ybí . Za z m í nku st oj í rodičovská schůz ka na z ačát ku roku, na kt er ou se t ent okrát dos t avi l i vši chni rodi če, ab y v ysl ech l i i nform ace o no v ých škol ní ch z ákonech. V z áří byl a v ydl áž děna čás t škol ní ho dvorku. Nej v ýz nam něj š í z práva popi suj e vel kol epou akci pod R abšt ej nkem ve čt vrt ek 5. č erven ce, kt eré s e z účast ni l o m noho l i dí z e ši rokého okol í . P ost avená z de b yl a vel i ká hrani ce j ako p ři pom í nka v ýr očí upál ení m i st ra J a na Husa. 8 Drobněj ší kom pl i kace pro škol u nast al y ve škol ní m roce 1923 -24. Nej prve na podz i m dost al správce škol y z dravot ní dovol enou, prot ož e si při ces t ě z C hrudi m i při vodi l úraz a v l ist opadu odešl a do důchodu paní uči t el ka Košť ál ová, kt erá ve l hot e cké š k ol e pracov al a dev ět l et . V dal ší m škol ní m roce pocí t i l a škol a dů sl edek vál e čn ých l et . Zapsáno b yl o j en 39 ž áků oprot i 49 v předchoz ím roce. V l ednu 1925 nechal správce š kol y vl ast ní m nákl adem post avi t při j í m ací radi ot el e foni c kou st ani ci , kt erá b yl a v yuž í v ána i při v ýuc e. Od 1. do 18. květ na roku 1925 b yl a škol a poct ěna neobv ykl ou návš t ěvou. N a naš i škol u b yl p ři děl en j ako hospi t ant uči t el Ant oní n Č ekan z Lal ové u Mukač ev a na P odkarpat ské R usi , kt er ý b yl spol ečně se čt rnáct i s v ým i rusí nsk ým i kol eg y v ysl án škol sk ým ref er át em v Už horodě, ab y s t udoval nové m et ody ve v yu čování a po z nal organi z ování č esk ýc h škol . Na
Vel i konoční
p onděl í
uspořádal a
l i dová
škol a
hospodářská
v ýs t av u. N a prá ci ž áků se při šl o podí vat přes šest set návšt ěv ní ků. Zápi s
do
dal ší h o
škol ní ho
roku
proběhl
neobv yk l e
již
1 . a 2 . červ enc e, ž ádn ý nov ý ž ák však z apsán neb yl . C el ke m m ěl o chodi t do š kol y pouh ých dva c et devět dět í . Ve st ř edu 28. ří j na 1925 byl st át ní svát ek os l aven škol ní besí dkou. V j edenáct hodi n dopol edne byl radi ost ani cí z ach yc en prosl ov prez i dent a republ i k y. J ak se m ůž em e dočí st z e škol ní kroni k y: „ … vysl ec hl i shromáždění drahý t en J eho hl as a v mnohém oku
8
P a mět n í k n i ha nár o d ní š ko l y v e Lh o t ě Rab št ýn s ké, s tr. 1 2 1 . „ O p ů l o s mé več er za h á jen p rů vo d v n ěm ž mi mo v eli ké mn o ž st ví o b ča n ů sb o r y d o b ro vo ln ých h a si čů z e Lh o ty, Če jko v ic, S to la n , S m r. Týn ice, Lib o mě ři c, Li ci b o ři c a S la t iň a n , d á le S o ko l s e 1 2 0 člen y z Lic ib o ři c… Prů vo d v ed la ú p ln á mě s ts ká ka p ela ch ru d im s ká , ško l n í mlá d e ž n e sla la mp io n y... Po za p á len í h ra n i ce ko n ce r to va la ka p e la ch ru d im ská a p o za p ěn í h ym en n a sto u p en zp ětn ý p rů vo d . “
15
z at ř pyt i l a se sl za radost i , že zde v z a padl é ví sce mohl i j sme posl ouchat i naš eho drahého t at í čka osvobodi t el e. “ 9 Ve škol ní m roce 1927 – 28 se počet ž áků ve škol e opět dost al přes čt yři cet , konkt rét n ě na čí sl o čt yři c et šest . 10 V pát ek 21. l i st opadu 1927 proběhl a návšt ěva z em ského i nspekt ora Ladi sl av a S chl üc ksbi era z P rah y, kt er ý v el i ce chvál i l práci pan a správ ce i ost at ní ch uči t el ů. Naš e ohl é dnut í z a první m i rok y l hot e cké škol y ukončí m e škol ní m rokem 1928 – 29. Těsně před z ač át ke m nového škol ní ho roku, konkrét ně v neděl i 26. srpna 1928, b yl z a ve l ké sl áv y odhal en na návsi pom ní k padl ýc h ve svět ové vál ce, kt er á skonči l a t ém ěř př ed deset i l et y.
Odhalení pomníku padlých v 1. světové válce
Od l edna roku 1929 nast al a krut á z i m a, kt erá pokr ačoval a i v únoru. Dne 16. února se rt uť t epl om ěru z ast avi l a na hodnot ě – 36°C . Kaž dé ráno b yl ve t ří d ě z am rz l ý i nkoust a vz duc h se podaři l o ohřát m ax i m ál ně na
9
P a mě t ní k n i ha n ár o d ní š ko l y ve Lho tě R ab š t ýn s k é, s tr. 1 3 9 . P o čt y ž á k ů h r ál y d ů lež i to u r o li v mi n u lo s ti j a k o d ne s. V p ro si nc i ro k u 1 9 2 5 v yš el zá ko n č. 2 8 6 na ú sp o r ná o p a t ř en í ve veř ej né sp rá v ě. V j eho so uč i n no s ti b yl o zru še no mn o ho š ko l. p o z n. a uto r a.
10
16
12°C . M i ni st erst vo škol st ví naří di l o, aby b yl y škol y uz avř e n y až do konce února. To však neb yl a j edi ná pohr om a t ohot o r oku. P ro nedost at ek ž áků b yl a z ruš ena l i dová škol a hospodářs ká, kt er á v obci fun goval a os m l et .
Poslední ročník žáků lidové školy hospodářské, uprostřed sedící: správce školy J. Hořejší a učitelka Julie Hořejší
S e škol ou se na konci škol ní ho roku roz l ouči l i správce škol y J aros l av
Hořej ší ,
kt er ý odešel
do
Vej vanovi c.
Zd e
j sou
j eho
sl ova
z kroni k y: „ K e škol e zdej ší při l nul jsem cel ým srdc em a cel ou duš í . N el i t oval j sem ani práce, ani času ani obět í f i nanční ch a byl o moj í upř í mnou snahou povznést i škol u t ak, aby byl a mezi první mi v okrese. “ 11 Že s e m u prác e daři l a, b yl o pat rn é nej en p ř i pochval e od z em ského i nspekt ora.
P os l ední z mí nka v našem ohl édnut í ne bude t aké ves el á. Ve škol ní kroni ce j e z m í nka o udál ost i , k t erá pom ěrně přesně kopí ruj e t o, co naprost á vět š i na z nás z až i l a před šest i l et y.
11
P a mě t ní k n i ha n ár o d ní š ko l y ve Lho tě R ab š t ýn s k é, s tr. 1 7 1 .
17
Ve čt vrt ek 4. čer ven ce roku 1929 post i hl a naší obec st rašná pří rodní kat as t r of a. Odpol edne po šest é hodi ně s e na j i hozápadě obj evi l mrak černý j ako noc, kt erý b yl na horní m okr aj i ohrani čený bí l ým hori zont ál ně kr ouž í cí m
nesmí rn ě
j ako
obrovi t ý
had
dl ouhým
mra kem.
V n ěkol i ka
vt eř i nách se úpl ně zat měl o. Hrozný vi chr ni či l vše, co m u st ál o v cest ě. S pr as kot em vše pře hl ušuj í cí m l ámal y se st romy j ako si rky. T ašky sypal y s e z e s t ř ech j ako krou py. Hrůzný doj e m z výšen pa k neust ál ý m řeve m hromu a ž l ut ými bl esky do provázenými st rašn ým l i j avce m. C el ý c h dvac et mi nut t r val o t ot o dí l o zkázy a dl ouho do noci ozýval se t emn ý rac hot burácej í cí ch ž i vl ů. Hr ozný pohl e d ukázal se ráno! St řechy do mků b yl y p obořeny, kr yt i na byl a z anesena dal ek o do pol í , st romy v obecní m sadu byl y z přel ámány, pl ot š kol ní z ahrady pov al en, z bl í zkého l es a t rčí pahýl y přera žených borovi c. N aš e š kol a ut rpěl a vel kou š kodu, st ře c ha byl a pobourána a řada ok en byl a r oz bi t a. 12
Pohled na školu a pomník padlých od severovýchodu.
použ i t é pram en y: P am ět ní kni ha národ ní škol y ve Lhot ě R abšt ýnské P am ět ní kni ha obce Lhot y R abšt ýnské z al ož ena 1922
Mgr. Mi l an Ma cha č
12
P a mě t ní k n i ha n ár o d ní š ko l y ve Lho tě R ab š t ýn s k é, s tr. 1 6 5 – 1 6 7 . P o up ra ve n ý p řep i s.
18
Přehled hlavních investičních akcí ve škole
1914
postavena škola a vybavena nábytkem
1925
výměna okenních rámů (nekvalitní materiál)
1947
zavedena elektřina – v každé třídě 2 světla
1967
výměna oken a oprava fasády
1971
zřízení tělocvičny, zaveden vodovod
1975
rekonstrukce osvětlení tříd (větší počet světel)
1978
nové oplocení škol y
1980
rekonstrukce elektroinstalace, akumulační kamna, zářivky, nové podlahy ve třídách, modernizace WC
1982
z bytu ředitele zřízena 3. třída
1984-5
přístavba kuchyně a jídelny
1994
úprava přístavby pro zřízení MŠ
1996
nová fasáda a nová střešní krytina
2002-3
půdní vestavba nových dvou tříd, vybavení tříd novým nábytkem, rozšíření prostorů MŠ v přízemí
2006
generální rekonstrukce a modernizace kuchyně
2011
výměna dřevěných oken za plastová
2013
rekonstrukce střechy nad kuchyní
Zdeněk Trojan
19
Ze života školky a školy Co se mi ve školce líbí? Mareček – mně se líbí lego a stavby z něj a taky hry na zahradě, hlavně fotbal Světlanka – mně se líbí, že je tu hodně hraček, nejlepší je traktůrek na ovládání a taky jsem ráda, že tu mám spoustu kamarádu a kamarádek Anička – líbí se mi, když hrajeme hezky na flétnu Emmička – ve školce mám nejraději obědy a výlet y se školkou Jenda – mám rád, když můžeme něco vyrábět Eliška – líbí se mi malování a kre slení Emička F. – líbí se mi, když si můžu prohlížet knížky Hanička – líbí se mi, že je tu hodně stolečku Tomik – moc se mi líbí, že si tu můžu povídat s kámošema, a moc rád jsem jezdil na plavání Michalka – nejvíce se mi tu lí bí lego, psaní, a že si tu mů žu prohlížet knížky Anetka – nejvíc se mi líbí flétna, psaní, tancování, angličtina, hry na zahradě a pěkný paní učitelky Vojta – že si můžeme hrát s legem Kubík – líbí se mi auta Šimonek – líbí se mi, když jezdíme autobusem na výlet y nebo do bazénu a když tu máme nové hračky Pepíček – líbí se mi dinosauři a můj „Meďánek“ Stázinka – mně se líbil dnešní oběd Monička – nejvíc se mi líbí ve školce Klárka a hračky
20
Tomáš Blažek, 1. ročník
21
22
Péťa Trsek, 3. ročník 23
24
Lída Jelínková, 5. ročník
25
Anička Nováková, 2. ročník
26
Martin Cimbál, 4. ročník
27
28
29
30
31
OBSAH
Úvod
2
Škola
3
Školka
7
A jak to všechno začalo?
9
První školní léta ve lhotecké škole
11
Přehled hlavních investičních akcí ve škole
19
Ze života školy a školky
20
- práce školáků
21
- fotogalerie
28
32
