Zajímavosti Valticko-lednického areálu

Zajímavosti Valticko-lednického areálu

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne …………… ...................................................... Podpis

„Jsi vzácná perla, jež jako slunce září, tajemný drahokam uprostřed noci, jsi dílo Boží, jsi žena mnoha tváří, krajino Lichtenštejnů, krajino génia loci.“ Petr Hynek (2010)

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Zajímavosti Valticko-lednického areálu Bakalářská práce

Autor: Denisa Hrůšová Vedoucí práce: Prof. RNDr. Jaromír Demek, DrSc. Jihlava 2012

Copyright © 2012 Denisa Hrůšová

Abstrakt HRŮŠOVÁ, Denisa: Zajímavosti Valticko-lednického areálu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Prof. RNDr. Jaromír Demek, DrSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 89 stran. Bakalářská práce seznamuje čtenáře se zajímavostmi Valticko-lednického areálu. Je zaměřena na historický vývoj areálu, přírodní a kulturní poměry oblasti, architektonické skvosty a význam pro cestovní ruch. Cílem práce je potvrdit unikátnost areálu, zhodnotit atraktivity oblasti pro cestovní ruch a stanovit profil návštěvníka Valticko-lednického areálu pomocí marketingového výzkumu. Klíčová slova: Cestovní ruch. Dokumentace. Historický vývoj. Valticko-lednický areál. Marketingový výzkum. Návštěvnost. Přírodní a kulturní poměry lokality.

Abstract HRŮŠOVÁ, Denisa: Interests of Valtice-Lednice area. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis Supervisor: Prof. RNDr. Jaromír Demek, DrSc. Level of professional qualification: Bachelor′s degrese. Jihlava 2012. 89 pages. The Valtice-Lednice area in the Czech Republic belongs among the most unique cultural landscapes in the Central Europe. The thesis deals with natural, socioeconomic and cultural conditions of the territory. The principal aim of the research is to evaluate the attractiveness of the area for tourism and to characterize the typical visitor by means of marketing research.

Key words: Tourism. Documentation. Historical Development. Valtice-Lednice area. Marketing Research. Attendance. Natural and cultural conditions of locality.

7

Předmluva Volba tématu této bakalářské práce, která má název „Zajímavosti Valticko-lednického areálu“, byla pro mě jednoznačná. Dlouho jsem uvažovala nad tím, jaké téma by mě zaujalo natolik, abych o něm napsala zajímavou práci. Z Jihomoravského kraje sice nepocházím, ale v lokalitě Valticko-lednického areálu jsem byla již mnohokrát a vždy jsem tam přijížděla s touhou poznat něco nového. Tento motiv mě přivedl k vypracování této práce, prostřednictvím které nepoznám hlouběji tuto oblast pouze já, ale doufám, že i moji čtenáři. Cílem práce je potvrdit unikátnost areálu, zhodnotit atraktivity oblasti pro cestovní ruch pomocí přírodních a realizačních předpokladů a stanovit profil návštěvníka Valticko-lednického areálu pomocí marketingového výzkumu, kterému je převážně věnována praktická část práce. Bakalářská práce by mohla přinést užitečné poznatky a návrhy nejen subjektům působícím v cestovním ruchu, ale také všem, kteří by rádi poznali tento nádherný kraj naší republiky. Ráda bych poděkovala panu Prof. RNDr. Jaromíru Demkovi, DrSc. za odborné vedení bakalářské práce, cenné rady a připomínky. Dále panu RNDr. Jiřímu Matuškovi za poskytnutí materiálů z archivu Správy CHKO Pálava. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat mé rodině a přátelům za trpělivost a podporu po celou dobu mého studia.

8

Obsah Seznam obrázků .............................................................................................................. 12 Seznam grafů .................................................................................................................. 13 Úvod................................................................................................................................ 14 Teoretická část ................................................................................................................ 15 1

Charakteristika Lednicko-valtického areálu ............................................................ 15 1.1

2

Vymezení území............................................................................................... 15

Historie areálu ......................................................................................................... 17 2.1

Historie Valtic .................................................................................................. 17

2.1.1

3

Valtické vinařství ...................................................................................... 18

2.2

Historie Lednice ............................................................................................... 19

2.3

Rod Lichtenštejnů ............................................................................................ 19

2.4

Saint-Germainská smlouva .............................................................................. 21

2.5

Architektonický vývoj ...................................................................................... 21

2.6

UNESCO .......................................................................................................... 22

Přírodní předpoklady areálu .................................................................................... 24 3.1

Geologické poměry .......................................................................................... 24

3.2

Geomorfologické poměry ................................................................................ 24

3.3

Podnebí ............................................................................................................. 24

3.4

Vodstvo ............................................................................................................ 25

3.4.1

Chráněná oblast přirozené akumulace vod ............................................... 25

3.5

Půdní pokryv .................................................................................................... 26

3.6

Biota ................................................................................................................. 26

3.6.1 3.7

Boří les ...................................................................................................... 27

Ochrana přírodních složek ............................................................................... 27

3.7.1

BR Dolní Morava...................................................................................... 27

3.7.2

Natura 2000............................................................................................... 28

3.7.3

Přírodní park Niva Dyje ............................................................................ 28

9

4

3.7.4

Ramsarská úmluva .................................................................................... 29

3.7.5

Národní přírodní rezervace ....................................................................... 29

3.7.6

Národní přírodní památky ......................................................................... 31

3.7.7

Přírodní památky....................................................................................... 31

3.7.8

PR Františkův rybník ................................................................................ 31

Kulturní krajina areálu ............................................................................................. 32 4.1

5

Krajinný ráz ...................................................................................................... 32

4.1.1

Utváření krajiny LVA ............................................................................... 32

4.1.2

Zvláštnosti krajinného rázu ....................................................................... 32

4.1.3

Zámecký park ve Valticích ....................................................................... 33

4.1.4

Zámecký park v Lednici ........................................................................... 33

4.1.5

Aleje .......................................................................................................... 35

Architektonické památky......................................................................................... 36 5.1

Valtice .............................................................................................................. 36

5.1.1

Valtický zámek ......................................................................................... 36

5.2

Zámek Lednice ................................................................................................. 37

5.3

Tvorba Josefa Hardtmutha ............................................................................... 37

5.3.1

Obelisk ...................................................................................................... 38

5.3.2

Minaret ...................................................................................................... 38

5.3.3

Janův hrad ................................................................................................. 38

5.3.4

Zámeček Pohansko ................................................................................... 39

5.3.5

Nový dvůr ................................................................................................. 39

5.3.6

Kolonáda na Rajstně ................................................................................. 39

5.3.7

Dianin chrám (Rendez-vous) .................................................................... 40

5.4

Další salety LVA .............................................................................................. 40

5.4.1

Rybniční zámeček ..................................................................................... 40

5.4.2

Appolonův chrám ..................................................................................... 41

10

6

5.4.3

Hraniční zámeček ..................................................................................... 41

5.4.4

Tři Grácie .................................................................................................. 41

5.4.5

Hubertova kaple ........................................................................................ 42

5.5

Břeclav ............................................................................................................. 42

5.6

Opevnění .......................................................................................................... 43

5.7

Zaniklé stavby LVA ......................................................................................... 44

Cestovní ruch v LVA............................................................................................... 45 6.1

Realizační předpoklady CR.............................................................................. 45

6.1.1

Ubytování a stravování ............................................................................. 45

6.1.2

Doprava ..................................................................................................... 46

6.1.3

Zprostředkovatelské organizace, informační centra ................................. 46

6.1.4

Sportovně rekreační infrastruktura ........................................................... 46

6.1.5

Turistické a cykloturistické trasy .............................................................. 47

6.1.6

Kulturní a společenské akce, infrastruktura .............................................. 47

Praktická část .................................................................................................................. 49 7

Marketingový výzkum............................................................................................. 49 7.1

8

Vyhodnocení marketingového výzkumu ......................................................... 50

Vybrané zajímavosti a jejich návštěvnost ............................................................... 64 8.1

Zámek Lednice ................................................................................................. 64

8.2

Minaret ............................................................................................................. 67

8.3

Zámek Valtice .................................................................................................. 69

8.4

Rendez-vous ..................................................................................................... 71

8.5

Janův hrad ........................................................................................................ 72

Shrnutí ............................................................................................................................. 75 Závěr ............................................................................................................................... 76 Seznam literatury ............................................................................................................ 78 Seznam internetových zdrojů.......................................................................................... 80 Seznam příloh ................................................................................................................. 83

11

Seznam obrázků Obr. 1: Mapa vymezení LVA ......................................................................................... 16 Obr. 2: Římský Akvadukt ............................................................................................... 34 Obr. 3: Zámek Lednice ................................................................................................... 37 Obr. 4: Zámeček Pohansko ............................................................................................. 39 Obr. 5: Kolonáda na Rajstně ........................................................................................... 40 Obr. 7:Apollonův chrám ................................................................................................. 41 Obr. 8: Trojsoší Tří Grácií .............................................................................................. 42 Obr. 9: Zámek Břeclav.................................................................................................... 43 Obr. 10: Bunkr u Hlohoveckého rybníka........................................................................ 43 Obr. 11: Katzelsdorfský zámeček ................................................................................... 44 Obr. 12: Západní křídlo zámku v r. 1928 ....................................................................... 66 Obr. 13: Západní křídlo zámku v r. 2011 ....................................................................... 66 Obr. 14: Jihozápadní křídlo zámku 1898 ........................................................................ 67 Obr. 15: Jihozápadní křídlo zámku 2011 ........................................................................ 67 Obr. 17: Minaret v r. 1899 .............................................................................................. 68 Obr. 16: Minaret 2011 .................................................................................................... 68 Obr. 18: Zámek Valtice v r. 1936 ................................................................................... 70 Obr. 19: Zámek Valtice v r. 2011 ................................................................................... 70 Obr. 20: Rendez-vous v r. 1904 ...................................................................................... 72 Obr. 21: Rendez-vous v r. 2011 ...................................................................................... 72 Obr. 22: Janův hrad v r. 1935 ......................................................................................... 74 Obr. 23: Janův hrad v r. 2011 ......................................................................................... 74

12

Seznam grafů Graf 1: Hlavní důvod návštěvy LVA .............................................................................. 51 Graf 2: Frekvence návštěvnosti oblasti LVA ................................................................. 51 Graf 3: Návštěvnost jednotlivých ročních období .......................................................... 52 Graf 4: Délka pobytu návštěvníků v LVA ...................................................................... 53 Graf 5: Ubytovací zařízení .............................................................................................. 53 Graf 6: Použitý dopravní prostředek do LVA ................................................................ 54 Graf 7: Dopravní prostředek v areálu ............................................................................. 55 Graf 8: Doprovod na cestách .......................................................................................... 55 Graf 9: Návštěvnost památek .......................................................................................... 56 Graf 10: Pozitiva ............................................................................................................. 57 Graf 11: Negativa............................................................................................................ 58 Graf 12: Cenová relace ................................................................................................... 58 Graf 13: Preferované aktivity ......................................................................................... 59 Graf 14: Cizinci .............................................................................................................. 59 Graf 15: Jednotlivé kraje................................................................................................. 60 Graf 16: Pohlaví návštěvníků ......................................................................................... 60 Graf 17: Věk návštěvníků ............................................................................................... 61 Graf 18: Dosažené vzdělání ............................................................................................ 61 Graf 19: Zaměstnání návštěvníků ................................................................................... 62 Graf 20: Zdroj informací................................................................................................. 63 Graf 21: Návštěvnost zámku Lednice ............................................................................. 65 Graf 22: Návštěvníci Minaretu ....................................................................................... 68 Graf 23: Návštěvnost zámku Valtice .............................................................................. 69 Graf 24: Návštěvnost Dianina chrámu............................................................................ 71 Graf 25: Návštěvnost Janohradu ..................................................................................... 73

13

Úvod Jedním z velice aktivních hospodářských odvětví v dnešní době je cestovní ruch, snažící se využívat hodnoty tohoto krásného kraje a přiblížit je lidem, kteří přicházejí odjinud. Území představuje jednu z turisticky nepřitažlivějších částí České republiky. Krajina disponuje vysokým potenciálem cestovního ruchu, který zde vytvořila příroda a člověk, a který se zde vyskytuje v téměř dokonalé harmonii. Krajina Lichtenštejnů, oblast nejjižnějšího cípu Moravy, je proslulá bohatou historií, folklorními a vinařskými tradicemi, četnými architektonickými památkami a zachovalou přírodou. Tvoří ji rozsáhlé území lužních lesů, vinic a úrodných polí, řada půvabných zámků a parkových staveb, kolonád, soch a lesních chrámů. Bakalářskou práci rozdělím do dvou částí, na část teoretickou a praktickou, které budou dále členěny do jednotlivých kapitol. V teoretické části nejprve představím Valticko-lednický areál, zaměřím se na historický vývoj areálu, lokalizační a realizační předpoklady pro cestovní ruch. Podrobně se budu věnovat přírodním poměrům, kulturní krajině areálu a vyberu nejzajímavější architektonické památky. Některé z nich zahrnu i do své experimentální části, ve které provedu statistické vyhodnocení jejich návštěvnosti, zjistím dostupnost objektů a uvedu dokumentaci v podobě historických a současných fotografií. Fotografie zhodnotím pomocí porovnávací metody, jak se měnila jejich podoba a stav v uplynulém čase. Pro praktickou část použiji metodu terénního průzkumu, na základě které vyhodnotím a interpretuji marketingový výzkum, pomocí analýzy z dotazníkového šetření. Stanovím tak profil typického návštěvníka Lednicko-valtického areálu a zjistím jeho priority a s čím je nespokojen. Tento údaj mi napoví silné, ale i slabé stránky lokality, které mohou být užitečné při tvorbě prostředků pro zvýšení návštěvnosti. Z geografických metod aplikuji v práci také metodu vysvětlujícího popisu a kartografickou metodu. Té využiji při práci s mapou, s jejíž pomocí zjistím vymezení Valticko-lednického areálu a prostorové rozložení, povrch a vodstvo situované na daném území. Při popisu vývoje areálu použiji historickou metodu, konkrétně rekonstrukční, při které budu postupovat od událostí minulých k současným.

14

Teoretická část 1 Charakteristika Lednicko-valtického areálu Valticko-lednický

areál

(či

Lednicko-valtický

areál,

dále

LVA)

je

jedním

z nejvzácnějších skvostů historického a kulturního bohatství České republiky. Jedná se o překrásnou komponovanou kulturní krajinu, která vznikla vzájemným působením mezi přírodou a lidskou pílí. Rozprostírá se mezi městy Břeclav, Lednice a Valtice, a zaslouženě se jí přezdívá „zahrada Evropy“. Území budoval po staletí rod Lichtenštejnů, který přišel na území LVA již ve 13. století a zanechal zde okouzlující scenérii. Tvoří ji zámecké zahrady, záhony s květinovými obrazci, vzácné stromy, dřeviny, lesy, vinice a rybníky, cesty lemované alejemi vedoucí do dvorů a obcí. Nechybí zde ani četné historické stavby (tzv. salety), vznikající od konce 18. do poloviny 19. století. Prolíná se v nich romantismus, klasicismus a empír. Jsou to například chrámy, kaple, zámečky, pavilony, vyhlídkové stavby a v neposlední řadě architektonické skvosty, zámky v Lednici a Valticích. (1) Pro své výjimečné přírodní a kulturně-historické hodnoty bylo toto území zapsáno dne 7. prosince 1996 do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

1.1 Vymezení území Území mikroregionu Lednicko-valtického areálu, jehož součástí je památková zóna1 Lednicko-valtický areál, je součástí Jihomoravského kraje. Leží v jižní a jihovýchodní části okresu Břeclav a je tvořeno katastry osmi obcí. Jedná se o katastry tří měst, Břeclav (Charvátská Nová Ves, Ladná, Poštorná), Podivín a Valtice (Úvaly) a katastry pěti obcí – Bulhary, Hlohovec, Lanžhot, Lednice (Nejdek) a Sedlec. Osu území tvoří od severozápadu k jihovýchodu řeka Dyje, omývající břehy nejrozsáhlejšího komplexu lužních lesů ve střední Evropě s rozlohou přes 3500 ha. Na jihu je komplex ohraničen státní hranicí mezi Českou republikou a Spolkovou zemí

1

Památkovou zónou byl LVA vyhlášen dne 10. září 1992, vyhláškou Ministerstva kultury České

republiky č. 484/1992 Sb.

15

Rakousko, na západě sousedí s Chráněnou krajinnou oblastí a biosférickou rezervací Pálava. Mikroregion LVA se rozkládá na celkové ploše 283,09 km2, což je přibližně 24 % území okresu Břeclav (1123 km2). [1]

Obr. 1: Mapa vymezení LVA [22]

16

2 Historie areálu Historie celého LVA je velice bohatá a dlouhá. V této kapitole se zaměřím na nejdůležitější události a postupný vývoj. Rozdělila jsem samotnou historii obcí Lednice a Valtice, dále jakou zde hráli významnou historickou roli Lichtenštejnové, přiblížím připojení území k ČSR podle saintgermainské smlouvy, vyhlášení areálu památkou světového kulturního dědictví UNESCO a samotný architektonický vývoj. Existence prvních sídel v oblasti LVA je datována do doby neolitu. Kolem pravého břehu řeky Dyje vznikala první slovanská sídla (Pohansko u Bulhar, Nejdku, Břeclavi). Byla zakládána hlavně z důvodů zemědělské činnosti (vhodné podnebí, půdní podmínky, sídla prvních rolníků), kupecké činnosti a opevnění ze severu a východu (močály řeky Dyje). [2] Na přelomu našeho století sem zasáhla moc svaté říše římské, s germánskými kmeny Markomanů a Kvádů. Objevují se tu ale i jiné kočovné kmeny, mezi kterými začaly od 6. století převládat kmeny slovanské. Dne 29. září 1041 byl mezi českým knížetem Břetislavem a císařem Jindřichem III. uzavřen tzv. řezenský mír. Na jehož základě byla v tomto prostoru vytyčena nová zemská hranice, která do té doby jednotné území rozdělila mezi Dolní Rakousko a teritorium Moravy (zhruba tok řeky Dyje). Teritoriu dolnorakouskému patřily Úvaly, Valtice, Hlohovec, Charvátská Nová Ves a Poštorná, a naopak lokality Sedlec, Bulhary, Nejdek, Lednice, Břeclav a Lanžhot patřily teritoriu Moravy. Tato hranice však měla spíše historický význam. (2)

2.1 Historie Valtic První písemné zprávy o Valticích pocházejí z 10. ledna 1192 z Řezna. Zmiňují se o zdejším hradu, vybudovaný rodem Seefeldů, který byl v držení pasovského biskupa, Wicharda ze Seefeldu. Tehdy se nazýval Veldesperch, stejně jako ves v podhradí, která je uváděna od roku 1414 jako město. Český název Valtice se objevuje až v r. 1527. Mezi lety 1387−1395 získali zdejší panství Lichtenštejnové, kteří si sem v r. 1560 přenesli své rodové sídlo z Mikulova. Z Valtic si vybudovali postupně centrum svých rakouských a moravských držav a udrželi si ho až do sklonku druhé světové války. V r. 1286 byl ve Valticích založen klášter minoritů s kostelem a špitálem, který ale bohužel zanikl v r. 1426, kdy město bylo vypáleno husity. Zpustlé objekty začali 17

v r. 1487 znovu využívat františkáni. Dne 10. února 1605 přišli do města milosrdní bratři pod vedením prvního vikáře Jana Křitele Cassinettiho, kteří položili základy nemocnici a kteří byli také nejstarším konventem milosrdných ve střední Evropě. Až do r. 1684 byl valtickou vrchností Karel Eusebius z Lichtenštejna, za jehož vlády se z Valtic stalo opravdové centrum Lichtenštejnů. Podle jeho příkazu byl v r. 1660 zakládán východně od Valtic, Boří les, přesadbou jedlí a smrků z jiných panství rodu. Jako zajímavost bych uvedla den 29. prosince 1872, kdy projel Valticemi první vlak, tažený lokomotivou Thaya. Jednalo se o novou trasu Břeclav, Valtice, Mikulov, Hrušovany nad Jeviškovou a Znojmo. Úplně první vlak (Severní Ferdinandovy dráhy) na území však přijel do Břeclavi již 6. června 1839 a pokračoval směrem na Brno. Valtice patřily až do 16. července 1920 do Dolních Rakous, kdy byly k Československu připojeny podle saintgermainské mírové dohody z 10. září 1919. [3] V dnešní době je součástí města Valtice místní část, Úvaly u Valtic, které byly k městu připojeny v roce 1964. Katastrální území Valtic je na ploše 3 820 ha, Úvaly u Valtic na ploše 965 ha. V roce 2011 měli Valtice a Úvaly u Valtic 3 680 obyvatel. [19]

2.1.1 Valtické vinařství Kraj jižní Moravy je po staletí úzce spjat s vinařstvím, krajinu zdobí dlouhé řady vinic, spousta vinných sklípků, slavností (např. vinobraní), významných vinařů a hlavně výjimečné a kvalitní víno. Střediskem známé vinařské oblasti je proslulé především město Valtice. Zdejší vína se v minulosti s úspěchem vyvážela nejen do Vídně, ale i do Čech, Slezska a Polska. Z mnoha vinných sklepů, které během let ve městě vznikly, vynikají Zámecký a Křížový. Zámecký pochází z roku 1430 a pojme 650 000 litrů. Křížový sklep, který byl vybudován již v r. 1640, patří k největším u nás. Byl postaven na půdorysu kříže, jehož ramena dosahují délky 120 a 100 m. a kapacitu má přes jeden milion litrů vína. Od roku 1873 ve městě působí střední odborná škola vinařská, která se zaměřuje na vinařství a ovocnářství. V r. 1996 byla založena Vinařská akademie a najdeme tu i Národní vinařské centrum, sídlící v prostorách valtického zámku. Ve stylově upraveném historickém sklepení, je stálá degustační expozice Salon vín České republiky. Od počátku 20. století se v zámecké jízdárně konají každoročně také proslulé Valtické vinařské trhy. Dnes vede kolem Valtic naučná vinařská stezka, v délce 5 km, (3) 18

2.2 Historie Lednice O Lednici se můžeme doslechnout od roku 1222, kdy je ves zmiňována pod názvem Izgrouby (Eisgrub). Zprvu byla zpravována místními vladyky Adamarem a Lipertem z Lednice, kteří zde vybudovali tvrz, předchůdce zámku. Za nedlouho ji ve svých državech měl rod Sirotků, kterým věnoval rozsáhlé území na jihu Moravy král Přemysl Otakar I. Sirotkové sem přivedli německé osadníky, kteří v prvních desetiletích 13. stol. osídlili Lednici. V r. 1286 byla Lednice povýšena na městečko. Od r. 1322 až do r. 1945 se o lednické panství staral významný rod Lichtenštejnů. V r. 1585 přebudoval Hartman z Lichtenštejna tvrz v renesanční zámek. O vývoji v architektuře a jednotlivých stavbách se zmíním v kapitole (2.5.). Od r. 1869 až do r. 1949 spadala Lednice pod Mikulov. V r. 1918, po vzniku Československé republiky, se místní německé obyvatelstvo nechtělo smířit s připojením k nově vzniklé republice a přihlásilo se k tzv. Německému Rakousku. V říjnu 1938 byla obec zabrána německou armádou a s celým mikulovským okresem připojena k Dolnodunajské župě. Dne 21. dubna 1945 tu skončila válka osvobozením Rudou armádou, němečtí obyvatelé byli odsunuti a jejich majetek byl konfiskován. V r. 1949 se Lednice stala součástí nově vzniklého politického okresu Břeclav, kam spadá dodnes. Roku 1966 byla ještě rozšířena o obec Nejdek, s kterou byla spojena v jednu sídelně správní jednotku. [4] V současné době je obec Lednice samostatnou obcí se sídlem okresního úřadu. Správní území je tvořeno katastrálním územím obce Lednice na Moravě a Nejdek u Lednice. Rozloha katastrálního území je 3 127 ha a počet obyvatel v lednu 2011 byl 2 311. [19]

2.3 Rod Lichtenštejnů Historicky nejvýznamnějším šlechtickým rodem v oblasti LVA byli Lichtenštejnové. Zasloužili se o rozvoj území v oblasti zemědělství, lesnictví, vinohradnictví, zahradnictví a chovu zvířat (ovcí, koní, hovězího dobytka), patřili k vedoucím postavám v umění a architektuře včetně architektury zahradní. Přetvořili bažinaté a každoročně zaplavované území v okolí Lednice a výsušné písky u Valtic v jedinečný areál. [2] Historie tohoto starého rakouského rodu sahá až do 12. století a svůj původ kladou do Štýrska. Samotný název byl odvozen od hradu Liechtenstein u Mödlingu v Rakousku. Jejich jméno bylo poprvé zaznamenáno v našem kraji v roce 1227, kdy Valticemi a poté 19

snad i přes Lednici dále na Moravu prošel rytíř a minnesänger Ulrich z Lichtenštejna. Významnějším byl ale rok 1249. Tehdy Přemysl Otakar II2, zatím pouze jako moravský markrabě, udělil lénem Jindřichovi z Lichtenštejna hraniční městečko Mikulov („Nikulsburch“). Stali se postupně velice významným moravským rodem, což dokazuje i jejich majetková držba situovaná zejména na moravsko-rakouském pomezí. (4,5) Velmi citelnou ztrátou pro ně byl rok 1560, kdy kvůli finančním problémům museli prodat Mikulov rodu Dietrichsteinů. Do popředí moravské šlechty se dostali opět až ke konci 16. století, výhodnou sňatkovou politikou. V roce 1606 se domluvili bratři (Karel, Maxmilián a Gundakar, synové Hartmanna II.) na smlouvě o nástupnictví ve vládcovství rodu. Následně po této události se stal vládcem prvorozený syn Karel z Lichtenštejna (1569−1627). Jednalo se o nejvýznamnějšího představitele rodu, prozíravého politika, hospodáře a finančníka. Aby upevnili své postavení, přešli všichni bratři postupně na katolickou víru. V r. 1622 získal rod Lichtenštejnů řád svatého rouna. Byla to nejvyšší pocta, kterou feudál mohl v té době získat. (5,6) V roce 1638 získal Karel Eusebius (syn Karla z Lichtenštejna) ke stávajícímu lednickému a valtickému, navíc panství břeclavské. Díky ohromnému majetku se zasloužil o provedení rozsáhlých prací v samotných Valticích i v Lednici. Obě rezidence nechal přestavět v barokním stylu a položil základ rozsáhlým uměleckým sbírkám. (5) Jedním z posledních majitelů panství byl do roku 1929 kníže Jan II. z Lichtenštejna, který vládl dlouhých 71 let. Do roku 1989 byl v čele rodu František Josef II. z Lichtenštejna. Ten se stal prvním knížetem z rodu, který si zvolil za své sídlo město Vaduz. Ke konci druhé světové války se zasloužil o převoz většiny cenných uměleckých sbírek do Švýcarska. Roku 1945 byl veškerý majetek Lichtenštejnů na našem území zkonfiskován na základě Benešových dekretů. Tento zásah vedl ke ztrátě téměř 70 % pozemkového vlastnictví rodu v Evropě. Současným vládnoucím knížetem je Hans Adam II. z Lichtenštejna. (4)

2

Přemysl Otakar II. se stal v roce 1253 českým králem

20

2.4 Saint-Germainská smlouva Saint-Germainská smlouva (č. 507/1921 Sb.) byla jednou z mírových smluv, podepsaných po první světové válce mezi dvaceti sedmi státy světa, mezi kterými měly rozhodující slovo vítězné mocnosti (USA, Velká Británie, Francie, Itálie a Japonsko). Jejím záměrem bylo formální ukončení válečného stavu, jednání o poválečném uspořádání v Evropě a hlavně stanovit podmínky vzniku nového rakouského státu. Mírová smlouva s Rakouskem byla podepsána 10. září 1919 v Saint-Germain-en-Laye u Paříže. Rakousko se muselo zříct rozsáhlých území a uznat nezávislost následnických států, v našem případě Československa v historických hranicích s malými úpravami v jejich prospěch (inkorporace Severního Vitorazska a Valticka). O Vitorazsku a Valticku pojednávala úmluva mezi ČSR a Rakouskou republikou o vedení hranic (č. 288/1922 Sb.), zákon z 30. 1. 1920 Sb. Rakousko tak ztratilo téměř všechny průmyslové oblasti bývalé monarchie. Vztahy s Československem byly upraveny tzv. lánskou smlouvou v prosinci 1921. (7,8)

2.5 Architektonický vývoj Stavební vývoj kraje na těchto lichtenštejnských panstvích byl dokončen od sklonku 18. do počátku 20. století. Vznikla tak zemědělská krajina, která byla oživena řadou staveb oddychového, ale i hospodářského, náboženského a společenského charakteru s vysokou architektonickou hodnotou. V areálu najdeme řadu památek spadajících do tří až čtyř období historického architektonického vývoje. Nepochybně nejhodnotnější a nejvýznamnější fáze je barokní, reprezentovaná zámkem ve Valticích, raně barokním kostelem Nanebevzetí Panny Marie a klášterním areálem milosrdných bratří ve Valticích, případně torzem barokní fáze zámku v Lednici. Druhá fáze architektury kraje, která byla pravděpodobně impulsem pro vyhlášení areálu jako památky v seznamu UNESCO, spadá na počátek 18. a do první třetiny 19. století. V té době prochází krajina mezi Lednicí a Valticemi romantickými a klasicistními úpravami, při nichž jsou do krajiny zasazovány jednotlivé drobné stavby, jejichž autory jsou architekti Josef Hardtmuth, Josef Kornhausel a Jan Engel, případně valtický stavitel Josef Popellack. Jsou to Chrám Slunce (1692, zrušen v r. 1838), Čínský pavilon 21

na Růžovém ostrůvku (1795, zrušen 1891), Obelisk (1797), stojící přesně v půli cesty z Lednice do Přítluk, Minaret na břehu Zámeckého rybníka (1797−1804), Holandská rybárna s přístavem, (1799), Janův hrad (1801−1808), Maurská vodárna z konce 18. století při cestě od lednického zámku k minaretu, zámeček Belveder nacházející se severně od Valtic (1802), Římský vodovod a umělá jeskyně v lednickém zámeckém parku (1805), Lovecký zámeček při cestě z Lednice k Janohradu a do Kančí obory (1806), lázně v Lednici (1806), Nový dvůr (1809−1810), Chrám múz (1807-1808, který byl ale v r. 1842 zbořen), zámeček Pohansko (1810−1812) a zámeček Lány v oboře Soutok (1810−1812), obelisk v půli cesty do Valtic (1811, bohužel se v r. 1867 zřítil), Dianin chrám v Bořím lese (1812−1813), Rybniční zámeček na severním břehu Prostředního rybníka (1814−1816), Apollonův chrám na výšině nad Mlýnským rybníkem (1817−1819), Kolonáda na Rajstně jižně od Valtic (1810−1817), chrám Tří Grácií na vyvýšenině nad jižním břehem Prostředního rybníka (1824−1825), Hraniční zámeček založený na bývalé moravsko-dolnorakouské hranici (1826−1827), Zámecké divadlo (1842), Palmový skleník u lednického zámku (1842−1848), Katzelsdorfská hájovna pavilónového typu stojící nad Valticemi (poč. 19. století, pol. 50. let 20. století zrušena) a úpravy břeclavského zámku z počátku 19. století. Další epocha začíná v polovině 19. století a je charakterizována novogotickými úpravami lednického zámku (1846−1858) Jiřího Wingelmüllera a Jana Heidricha (vedle lednického zámku je to i Hubertova kaple v Bořím lese z r. 1855). Tuto fázi završil Karel Weinbrenner na sklonku 19. století kostelem v Poštorné (1895−1898), márnicí ve valtické nemocnici (1886) a dalšími stavbami v areálu, které jsou již poznamenány nastupující secesí. (5)

2.6 UNESCO „Členské země UNESCO přijaly v roce 1972 dokument s názvem Úmluva o světovém dědictví, který doplňuje úpravu péče o přírodní a kulturní památky jednotlivých zemí. Smluvní státy se zavazují zajistit na svém území označení, ochranu, zachování a předání nejvýznamnějších světových památek kulturního a přírodního dědictví budoucím generacím. Základním principem výběru památek je jejich jedinečnost, celistvost a koncepce zajišťující jejich uchování do budoucnosti.“ [5]

22

Česká a Slovenská republika vstoupily do Konvence světového a kulturního dědictví společně v roce 1992. Dnes má Česká republika na seznamu UNESCO celkem dvanáct lokalit. Z tohoto počtu můžeme najít na jižní Moravě šest významných objektů, a jedním z nich je právě nádherný Lednicko-valtický areál. Jako nejrozsáhlejší komponovaná krajina v Evropě byl zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO dne 7. prosince 1996 v mexickém městě Mérida. (9)

23

3 Přírodní předpoklady areálu V této kapitole se budu věnovat přírodním poměrům oblasti jižní Moravy, konkrétně břeclavskému okresu, jehož součástí je i LVA. Zaměřím se na georeliéf, geologickou stavbu, podnebí, vodstvo, půdní pokryv, biotu a na ochranu přírodních složek.

3.1 Geologické poměry Území okresu Břeclav patří geologicky k Západním Karpatům. Jeho západní část tvoří karpatská předhlubeň, do střední části zasahují Jihomoravské Karpaty, jižní část je tvořena Vídeňskou pánví a do severovýchodní části zasahují flyšové Středomoravské Karpaty. Nadmořská výška břeclavského okresu se pohybuje okolo 200 m n. m. Nejvyšším bodem okresu je kopec Děvín (554,4 m n. m.) v Pavlovských vrších (CHKO Pálava) a nejnižší bod okresu se nachází v lužních lesích při ústí řeky Dyje do Moravy (148 m n. m.). (10)

3.2 Geomorfologické poměry Základními typy reliéfu v oblasti LVA jsou Dyjsko-moravská niva (rovina s minimálním výškovým rozdílem), plochá Valtická pahorkatina na čtvrtohorních spraších a navátých píscích a na neogenních, vápnitých jílech, píscích a štěrcích (180−291 m n. m.). Z hlediska regionálně-geomorfologického členění georeliéfu České republiky se studované území nachází v geomorfologické soustavě Vídeňské pánve, v podsoustavě Jihomoravská pánev, celku Dolnomoravský úval a podcelku Valtická pahorkatina. [6]

3.3 Podnebí Klima oblasti LVA se výrazně liší od ostatní republiky vysokou kontinentalitou. Patří do teplé a suché oblasti s kratším slunečním svitem. Jedná se o nejteplejší oblast státu, která je charakteristická dlouhým vegetačním obdobím, mírnou zimou a malými srážkami. Dlouhodobá průměrná roční teplota se pohybuje okolo 9,1 °C (Lednice 9,0 °C. Valtice 9,1 °C) a průměrný roční srážkový úhrn činí 550 mm (Lednice 524 mm, Valtice 571 mm). (2)

24

3.4 Vodstvo Břeclavský okres se nachází na v dílčím povodí řeky Dyje, povodí řeky Moravy a v úmoří Černého moře. Řeka Dyje přitéká na území okresu u Nového Přerova a protéká soustavou tří Novomlýnských nádrží. Ve střední novomlýnské nádrži do Dyje přitéká její největší přítok Svratka spolu s řekou Jihlavou. Pod nádržemi Nové Mlýny přitékají do Dyje zprava nejprve Štinkovka, dále Trkmanka u Podivína a nedaleko jejího ústí do Moravy ještě Kyjovka. Zprava do Dyje přitéká potok Včelínek, na kterém leží soustava jedenácti Lednických rybníků. Dyje se vlévá zprava do řeky Moravy u státní hranice České republiky s Rakouskem a Slovenskem. Pro krajinu tohoto rázu jsou typické rybníky, které zde byly budovány již od 15. stol. rodem Lichtenštejnů, v místech bývalých močálů a mokřin. Nejvýznamnější je soustava Lednických rybníků, které jsou napájeny potokem Včelínek. Mezi nimi najdeme největší moravský rybník Nesyt (325 ha, hloubka 4,5 m), dále Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský. Nesmíme zapomenout ani na rybník Zámecký a Podzámecký, nacházející se přímo v Lednici. Rybníky jsou nejčastěji využívány k chovu ryb, pro účely ochrany přírody jako ornitologická rezervace, částečně slouží jako místní zdroje vody a v malé míře jsou využívány pro rekreaci. Pro zavlažování a zásobování vodou se využívají přednostně zdroje podzemní vody. K nejvýznamnějším zdrojům patří na území LVA Břeclav - Kančí obora a Lednice. Jediným problémem pro jejich využití, je ochrana některých vodních zdrojů, jelikož jsou ohrožovány antropogenní činností. Na území najdeme i několik zdrojů sirovodíkových vod a zřídla siranové sodno-hořečnaté vody. (10)

3.4.1 Chráněná oblast přirozené akumulace vod „Každá Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) je významné území a to nejen z vodohospodářského hlediska. Vyhlašuje ho vláda na základě odborných doporučení a poznatků o dané oblasti.“ [7] V oblasti jižní Moravy se nachází CHOPAV Kvartér řeky Moravy. Její důležitou součástí jsou také nivy řek Moravy a Dyje a byla vyhlášena vládním nařízením č. 85/1981 Sb. Z této oblasti jsou zásobovány pitnou vodou zejména okresy Hodonín a Břeclav. Pro svůj vodohospodářský význam musí být chráněna komplexem opatření pro zachování 25

přírodních podmínek a hydrologického režimu. Opatření se týkají hospodaření v lesích (zákaz zmenšování lesních pozemků), odvodňování lesních a zemědělských pozemků, povrchové těžby nerostů, výstavby průmyslových závodů a dalších činností, které by mohly kazit kvalitu vody. [7]

3.5 Půdní pokryv V okresu Břeclav je mnohem více produktivní zemědělské půdy, než půdy lesní. Je zde velice nízká lesnatost, přibližně 16 % území. Nejrozšířenějším půdním typem je černozem, což je také nejúrodnější půda, s mocným humusovým horizontem (60−100 cm). Mozaiku půdního pokryvu doplňují i další půdní druhy. Půdy málo úrodné, regozemě3 na navátých píscích, hnědozemě, drnové půdy, lužní a v okolí řek Dyje a Moravy i půdy nivní. Jižní část území tvoří půdy jílovité, severní spíše hlinité a najdeme i půdy jílovitohlinité. Tyto půdy však silně ohrožuje vodní eroze. (2) Zemědělství se v této teplé a suché oblasti daří. Je k němu využíváno přibližně 70 % půdy. Přispívá tomu i několik faktorů, ať už právě kvalitní černozemní půdy, příznivé klima, dobré předpoklady pro osídlení a poměrně dobrá dostupnost vodních zdrojů. Celá tato oblast je využívána nejen pro pěstování polních plodin (obiloviny, kukuřice), ale také k intenzivnímu ovocnářství, zelinářství a vinařství.

3.6 Biota V oblasti LVA převažuje teplomilná biota. Nachází se tu rozlehlé plochy prvního dubového vegetačního stupně. Zasahují sem i dva bioregiony, Mikulovský a Dyjskomoravský, vázaný na nivu Dyje, kde jsou převládající vegetací lužní lesy. Cenná lesní společenstva tvoří hlavně dubové jaseniny (dub letní, dub cer) s lípou srdčitou a habrem, vrbové olšiny, na nízkých zarostlých písečných přesypech i jilmový luh. Vzhled porostů je často ozvláštněn stromy a keři cizokrajného původu, patří mezi ně borovice černá nebo borovice vejmutovka, jasan úzkolistý, platan javorolistý a jeho barevné odrůdy, hortenzie Sargentova, dřišťál obecný, stříhanolistá škumpa obecná. Jinde byl použit jalovec viržinský, ořešák černý či jírovec maďál. Z rostlin najdeme v lokalitě například bleduli letní, pryšec bahenní, jarvu žilnatou a rozrazil horský.

3

Regozemě vznikají ze sypkých sedimentů (písky) v rovinatých částech reliéfu.

26

Fauna zahrnuje nejlépe vyvinutá panonská živočišná společenstva na území Moravy. Velice vzácný je zde výskyt mediteránního hmyzu, jako je kobylka sága, ploskoroh pestrý, kudlanka nábožná, několik druhů modrásků, bělásků, vřetenušek atd. K zajímavým živočichům patří např. výskyt želvy bahenní a vzácných dravců, luňáků, včelojeda i orla královského Významná je jedna z největších kolonií volavek a kvakošů nočních na ostrově Zámeckého rybníka na území České republiky. (11,19)

3.6.1 Boří les Jedná se o rozsáhlý komplex borového lesa na písčitých půdách s nízkým obsahem vápníku, který byl vysazován mezi Valticemi a Břeclaví již od roku 1600, na příkaz Karla Eusébia. Přírodovědně zajímavé jsou partie, kde místo borovic zůstal zachován listnatý les s převládajícím dubem cerem (ten se nachází zejména okolo Dianina chrámu). Místní vegetaci tvoří borovice, duby, jasany a topoly. Lokalita je vymezena jižním břehem Prostředního a Mlýnského rybníku, jiho-západní hranicí řeky Dyje, Bezručovou alejí a státní hranicí s Rakouskem. Na území Bořího lesa byla vyhlášena NPR Rendez-vous a PR Františkův rybník. [6]

3.7 Ochrana přírodních složek Toto území má vysoce ekologickou, historickou, společenskou a kulturní hodnotu, která je doposud plně nedoceněna. Ke zhodnocení mezinárodního významu došlo v roce 2003, kdy UNESCO vyhlásilo přírodovědecky velmi cenné území na JV Moravě, biosférickou rezervaci Dolní Morava.

3.7.1 BR Dolní Morava Byla vyhlášena v roce 2003 na ploše o rozloze 27 300 ha. Vznikla rozšířením BR Pálava, která byla vyhlášena již v roce 1998. Součástí této biosférické rezervace je tedy BR Pálava, Národní kulturní památka Lednicko-valtický areál a třetí, přirodovědecky vysoce hodnotnou částí, je území při hranici se Slovenskem a Rakouskem na soutoku řeky Dyje a Moravy pod Břeclaví. Jde o největší komplex lužních lesů ve střední Evropě, jehož součástí jsou i dvě národní přírodní rezervace, NPR Ranšpurk a NPR Cahnov-Soutok. (11)

27

3.7.2 Natura 2000 „Natura 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické).“ [8] V České republice (ČR) zaujímá soustava 14 % rozlohy (11 059 km2). Její součástí jsou ptačí oblasti (9 % rozlohy) a evropsky významné lokality (10 % rozlohy), které se na třetině území překrývají. Ptačí oblasti jsou území, která musí splňovat daná kritéria pro život a rozmnožování ptáků. Splňují to většinou zimoviště, hnízdiště či pravidelné shromaždiště tažných druhů ptáků. V ČR jich je celkem 41 a jsou vyhlašovány pro ochranu 47 druhů volně žijících ptáků (např. čáp bílý, orel mořský či ťuhýk obecný). Z oblasti LVA patří mezi ptačí oblasti Lednické rybníky. „Evropsky významné lokality (EVL) mají za cíl zachovat, nebo případně obnovit biologickou rozmanitost přírodních stanovišť, na kterých se nacházejí druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.“ V ČR je jich celkem 1 082 a jsou vyhlašovány pro ochranu 105 evropských významných druhů rostlin (např. zvonek český), živočichů (bobr evropský) a přírodních stanovišť (rašelinné lesy). Mezi EVL v oblasti LVA patří Lednický zámek, část Milovického lesa, Niva Dyje, Bezručova alej, Rendezvous, Rybniční zámeček a Slanisko u Nesytu. [8]

3.7.3 Přírodní park Niva Dyje K vyhlášení došlo v roce 2002 a katastrálně je vymezen na území části obcí Břeclav, Poštorná, Charvátská Nová Ves, Ladná, Lednice a Podivín. Zaujímá plochu o celkové výměře cca 15 km2. Nadmořská výška parku se pohybuje mezi 160 a 165 m n. m. Z geomorfologického hlediska patří přírodní park do Dolnomoravského úvalu a podcelku Dyjsko-moravská niva. „Důvodem vyhlášení přírodního parku je ochrana krajinného rázu, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika oblasti, která by měla umožnit únosné turistické využití a rekreaci.“

28

Součástí území je Zámecký rybník, který je jedním z rybníků národní přírodní rezervace Lednické rybníky. Oblast patří k Mokřadům Dolního Podyjí, jež byly v roce 1993 zapsány do seznamu mokřadů mezinárodního významu v rámci Ramsarské úmluvy. Na území o rozloze více jak 1500 ha se nachází velké množství zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Typickou dřevinou je jasan úzkolistý a dub letní, z bylin najdeme například vzácnou bleduli letní či žabník jitrocelový. Z fauny je tu hojný výskyt čápa bílého (i černého), strakapouda prostředního, ledňáčka říčního a dnes již běžným obyvatelem nivy Dyje je bobr evropský. [9]

3.7.4 Ramsarská úmluva „Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva. Je zaměřena na ochranu a šetrné využívání přírodních zdrojů a jejím prostřednictvím je zajišťována celosvětová ochrana všech typů mokřadů (močály, slatiny, rašeliniště a přirozené, umělé, stojaté i tekoucí vody trvalého nebo i dočasného charakteru).“ Úmluva pochází z roku 1971, kdy byla sjednána v íránském městě Ramsar. V České republice, která je smluvní stranou od roku 1990, bylo vyhlášeno již dvanáct takových mokřadů. V lokalitě LVA se nachází Lednické rybníky (6,5 km2). [10]

3.7.5 Národní přírodní rezervace NPR Lednické rybníky Národní přírodní rezervace se rozkládá na území o výměře 552,5 ha, zahrnuje velké rybniční plochy a část území řeky Dyje s říčními prameny a tůněmi. K vyhlášení došlo v roce 1953. Jedná se o soustavu rybníků, které jsou napájeny potokem Včelínkem, pravostranným přítokem řeky Dyje. Jedná se o rybník Nesyt (325 ha), Mlýnský (86 ha), Prostřední (48 ha) a Hlohovecký (67 ha). Zmíněné rybníky byly vybudovány již v 15. století (1414−1418), přímo na zemské hranici mezi Moravou a Dolními Rakousy. Z 19. století pochází další rybník, Zámecký (24 ha), který se nachází v anglickém parku, navazující na zámek v Lednici. Byl doplněn o 15 uměle nasypaných ostrovů, vzájemně propojených můstky a lávkami. Zvláštností je, že jako jediný z lednických rybníků si bere vodu přímo z řeky Dyje. V lednickém parku najdeme ale i rybník Podzámecký, s Růžovým ostrovem. 29

Je to jedna z nejvýznamnějších ornitologických lokalit na území ČR, hnízdiště, tahové shromaždiště a zastávka četných druhů vodních a mokřadních ptáků. K vidění je například polák velký, lžičák pestrý, orel mořský, kvakoš noční, volavka popelavá (jedna z největších kolonií v ČR) a čáp bílý. Rybníky jsou ve vlastnictví AOPK ČR. (10) NPR Slanisko u Nesytu Rezervace se nachází na ploše 16,67 ha, na západním břehu rybníku Nesyt, v nadmořské výšce přibližně 176 m n.m. Byla vyhlášena v roce 1961 a předmětem ochrany jsou slanomilné trávníky, které se vyvinuly na půdách s vyšším obsahem rozpustných solí. V poslední době ale lokalita zarůstá běžnou vegetací a ztrácí původní charakter. Z fauny je zde prokázán výskyt šesti kriticky ohrožených druhů motýlů, raritou je ploštička slanomilná, saranče Ailopus thalassinus, pavouk slíďák slaništní a mnoho dalších. Typickou rostlinou je hvězdnice panonská, vzácný jitrocel přímořský, blešník úplavičný či jetel jahodnatý. [11,12] NPR Ranšpurk Rezervace se nachází v údolní nivě řek Dyje a Moravy na území 19,20 ha. Říká se jí „lanžhotský prales“, neboť je situována necelých 6 km od Lanžhota v prostoru obory Soutok. Představuje zbytek lužního lesa, a k vyhlášení došlo v roce 1949. Hlavním motivem ochrany je zbytek pralesovitého porostu lužního lesa v oblasti soutoku Dyje a Moravy, který je málo ovlivněn hospodářskou činností. [13] NPR Cahnov− −Soutok Lokalita je umístěna v Lanžhotském výběžku, v nejjižnějším cípu Moravy v prostoru o výměře 13,5 ha. Tato zachovalá část lužního lesa byla vyhlášena v roce 1949, stejně jako NPR Ranšpurk. Je to typická ukázka jihomoravského lužního lesa pralesovitého charakteru a žijí zde zvláštně chráněné druhy fauny a flóry. Z bezobratlých například tesařík drsnorohý, páchník hnědý, na mokřadní louce můžeme potkat chřástala kropenatého či čolka dunajského. Ze vzácných rostlin například jarva žilnatá nebo šišák hráholistý. [14]

30

3.7.6 Národní přírodní památky NPP Rendezvous Tato národní přírodní památka byla vyhlášena v roce 1990 a rozkládá se na území 17,12 ha. Jedná se o lesní porosty, loučku a rybníček v nejbližším okolí neoklasicistního loveckého zámečku Rendezvous. NPP Pastvisko u Lednice Jedná se o významný mokřadní ekosystém v akumulační rovině řeky Dyje, o výměře 62,77 ha, nacházející se v nadmořské výšce 160 m n. m. Národní přírodní památkou bylo vyhlášeno v roce 1990. Rostlinný kryt je tvořen především rákosem obecným, orobinci, zblochanem vodním a ostřicí pobřežní. Pro zajímavost bych uvedla vybudování pozorovatelny pro sledování ptactva.

3.7.7 Přírodní památky Přírodní památky na území LVA jsou celkem tři. Dvě z nich byly vyhlášeny již v roce 1956. Jedná se o Květné jezero a jezírko Kutnar. Obě tyto přírodní památky jsou mrtvým ramenem řeky Dyje. Jezírko Kutnar leží v Dyjsko-moravské nivě a nachází se na ploše 0,57 ha. Květné jezero má o něco větší rozlohu, 1,63 ha. (10) Třetí přírodní památkou je Kamenice u Hlohovce, která byla vyhlášena v roce 2002. Rozkládá se na území 3 ha a našli bychom ji v severní stráni pahorku Staré hory, kousek od obce Hlohovec. Bývaly to selské lomy písčitých vápenců, které se těžily jako dekorativní kámen pro stavební účely. Důvodem vyhlášení je zachování a ochrana xerotermofilních4 rostlinných společenstev s výskytem zvláště chráněných druhů. [15]

3.7.8 PR Františkův rybník Přírodní rezervace Františkův rybník se nachází na území o výměře 19,5 ha, k vyhlášení došlo v roce 1994 a zahrnuje průtočný rybník na pravém přítoku Dyje, přilehlé rákosiny a loučky poblíž rakouské hranice na Poštorenské plošině. V minulosti byl rybník hojně využíván pro chov ryb. Dnes je ve východní části zcela obklopen lesními porosty. (10)

4

Xerotermofilní druh – osidluje zejména teplá a suchá stanoviště stepního charakteru, dále louky, písčiny a pastviny.

31

4 Kulturní krajina areálu V této kapitole se zaměřím na oblast LVA z pohledu kulturní krajiny. Na zvláštnosti krajinného rázu, úpravu zámeckého parku jak v Lednici, tak ve Valticích, přírodní krásu alejí a na samotné architektonické památky.

4.1 Krajinný ráz „Krajinný ráz je dán přírodní, kulturní a historickou charakteristikou určitého místa nebo oblasti, resp. vnímatelnými znaky a hodnotami těchto charakteristik. Je vyjádřením vztahů přírodních, socioekonomických a kulturně – historických vlastností dané krajiny.“ (dle § 12 zákona 114/1992 Sb.)

4.1.1 Utváření krajiny LVA Významným rokem v přetváření krajiny byl rok 1775. Přispěla tomu nová reforma, tzv. raabizace, kdy došlo k přidělení vrchnostenské půdy za poplatek mezi nevolníky (sedláky), přeměně panských obor a lesů v ornou půdu a hromadnému vypouštění rybníků. Prvním krokem k formování krajinářského LVA bylo založení obor s průseky a výsadba alejí, které krajině vtiskly určitý organizační řád a zdůraznily Valtice jako centrum. Po r. 1805 sem pronikly ideje anglického parku, a tak došlo k přebudování lednického parku podle představ Bernarda Petriho. Byly založeny anglické parky v okolí rybníků i staveb, založeny cesty a vysázeny dřeviny. Zámecká zahrada byla ve Valticích založena v r. 1727, bylo přidáno i přírodní divadlo a bohatá sochařská výzdoba. Začátkem 19. stol. byla zahrada rozšířena a přebudována v přírodněkrajinářský park s dalekými průhledy v ose zámeckého průčelí. Podstatné a charakteristické je propojení architektury se zahradním a krajinným prostorem. (10, 13)

4.1.2 Zvláštnosti krajinného rázu Ohnisky krajinné kompozice jsou oba zámky, v Lednici i ve Valticích. Jednotlivé salety byly stavěny Lichtenštejny tak, aby minimálně dva byly spojeny dalekým průhledem. Dodnes se ale podařilo dochovat jen pár z nich, protože ve většině případů zarostly zelení. Jedná se o průhled mezi lednickým zámkem a pohledem na Minaret, druhý z Chrámu Tří Grácií k Rybničnímu zámečku a poslední z Hraničního zámečku na Apollonův chrám. Kdybychom uměli propojit všechny salety původními průhledy,

32

dostali bychom při pohledu shora obrazec, lesknoucí se kámen-drahokam, symbol jména rodu Lichtenštejnů. Průhledy jsou doplněny krásnými nadhledy a výhledy. Celý areál byl krajinářsky zformován za knížete Jana Josefa I. z Lichtenštejna. LVA je možné označit za jednu z nejrozsáhlejších úprav kompozičního typu „ornamented farm“ (okrasného statku). [16]

4.1.3 Zámecký park ve Valticích Za nedílnou součást valtického zámku byl vždy považován zámecký park. Zakladatelem byl Josef Václav z Lichtenštejna, který položil jeho základy již v r. 1727. V r. 1804 byl park tvořen částečně francouzskou zahradou a částečně loukami a ovocným sadem. Stály zde čínský pavilon a rybník, které byly později zrušeny. V r. 1900 došlo k rozšíření parku a před východním křídlem zámku byla vytvořena geometrická kompozice. Dnes je zde přírodní park o rozloze 83 ha s řadou pískovcových plastik, které čerpají náměty z antické mytologie. (14) Ze zahradních plastik se dochovalo bohužel jen torzo původní výzdoby. Za zmínku stojí určitě dvě sochy umístěné na terase křídla nad zámeckou zahradou. První z nich symbolizuje světadíl Ameriku, druhý světadíl Afriku. Dalšími zajímavými plastikami jsou dvě sfingy, napůl ženy v kroužkovém brnění a napůl lvice, doplněny o čtyři sochy antických hrdinů. Botanická část parku v dnešní podobě je výsledkem výsadeb z 18. století. Najdeme zde přibližně 22 taxonů jehličnanů a 63 listnáčů, např. liliovník tulipánokvětý, jalovec viržinský, smrk Schrenkův, či unikátní exempláře jerelínu japonského, nejstaršího na Moravě. Úprava parku ve vrcholném baroku plynule navázala na rozsáhlý komplex Bořího lesa. [17] Součástí parku je i valtická bylinková zahrada. Je to tzv. tématická zahrada (Tiree Chmelar), obsahující soustavu záhonů, dělených na několik segmentů, z nichž každý nese samostatné téma. Najdeme tu Zahradu vůní, Kulinářskou zahradu, Zahradu Mýtů a Legend aj.

4.1.4 Zámecký park v Lednici Tato skvostná zahrada patří k nejvýznamnějším dochovaným parkům v Evropě a představuje nejkomplexnější, nejreprezentativnější a nejcennější dílo zámeckého umění v českých zemích.

33

První zmínky o zvelebování parku nás zavedou do roku 1621. Na začátku 18. století vzniká velký anglický park o rozloze 29 ha. Do podoby parku se v té době zapsal Alois I. kníže z Lichtenštejna, který si nechal dovést ze zahraničí cizokrajné stromy a rostliny. Došlo k vyhloubení Zámeckého rybníka se 16 ostrovy, které jsou navzájem spojeny mosty. Ostrovy jsou tematicky pojmenovány, najdeme tu například ostrov Paví, Opičí, Modřínový, Slavičí, Volavkový, Borovicový či Narcisový. V r. 1789 zaměstnal kníže Alois jako kreslíře a vrchního dozorce nad stavbami generálního architekta Josefa Hardtmutha, podle jehož plánů byla v parku postavena řada romantických staveb. V 80. letech 19. století byla zahrada doplněna o manýristické fontány, řadu soch, rybníčky, bludiště a u příchozích měla navodit moment překvapení. Dnes můžeme v zahradě najít na 130 taxonů jehličnanů a 462 taxonů listnáčů. Park zdobí například staré vzrostlé borovice vejmutovky, kavkazské smrky, katalpy, severoamerické javory, či viržinské jalovce. Mnoho vzácných starých stromů bylo bohužel poničeno po orkánu, který zde řádil v roce 2007. Hodnota parku je zvýšena o to, že park není izolován, ale organicky pokračuje v krajině LVA. Park je už od roku 1801 celoročně přístupný veřejnosti. (14) [17] Akvadukt Akvaduktem na osmi pilířích proudila voda, která přepadala přes poslední pilíř na hladinu rybníka a celou krajinu kolem oživovala. K zajímavosti místa přispívala i uměla jeskyně v blízkosti akvaduktu, do které pronikalo sluneční světlo přes barevná okénka, díky němuž se jí říkalo Peklo.

Obr. 2: Římský Akvadukt [foto autorky]

34

Maurská vodárna Projektantem vodárny byl Johann Pacassi v roce 1818. V polovině 19. století byla přestavěna Jiřím Wingelmüllerem do malebného maurského slohu, inspirovaný nedalekým minaretem. Tato technická stavba sloužila jako zavlažovací systém parku a také částečně jako parní lázně. V dnešní době je vodárna místem, odkud vyplouvají lodičky na oblíbené plavby po zámecké Dyji. (15) Zámecký skleník V letech 1843−1845 byl v zámeckém parku postaven světoznámý Zámecký skleník. Stavba souvisí s poslední novogotickou přestavbou zámku, kterou řídil Jiří Wingelmüller. Skleník měl svého předchůdce v oranžerii, fungující už v roce 1635, do které bylo na zimní období ukládáno cca tři tisíce citroníků a pomerančovníků. Byl postaven podle londýnské zimní zahrady a v letech 1999−2002 prošel komplexní rekonstrukcí. Stavba je 92 m dlouhá, 13 m široká a 10 m vysoká. Jeho litinová konstrukce spočívá na dvou řadách sloupů imitujících bambusové tyče a v podzemí je zabudované topení, pro udržování stálé teploty. (15) [17]

4.1.5 Aleje Systém alejí byl v LVA budován od druhé poloviny 17. století až do konce 19. století. Aleje a průseky v lesních masivech mají funkci organizační (členění krajiny, vyjádření určitého řádu) a orientační. Jsou budovány jak z domácích dřevin tak z exotických. K nejznámějším patří dlouhá lipová a kaštanová alej z roku 1715, proslavená básníkem Petrem Bezručem. Nazývá se Bezručova či Severní lednická alej, spojuje obě Lichtenštejnská sídla Valtice s Lednicí a prochází mezi Hlohoveckým a Prostředním rybníkem. Jde o jednu z největších historických alejí na Moravě, která je zařazena do evropské soustavy Natura 2000. Další alejí je Ladenská, která ohraničuje Boří les na severovýchodě a na ni navazuje alej k Novému dvoru. Břeclavská a Lanžhotská mají spíše kompoziční význam. [2]

35

5 Architektonické památky Oblast LVA je velice bohatá na architektonická veledíla, která vznikala od počátku 18. století pod rukama rodu Lichtenštejnů. Každý návštěvník je v celém komplexu zahrnut symboly z řecké mytologie, neboť Lichtenštejnové zasvětili celý LVA antickým bohům. Většina saletů je obohacena o záhadné zednářské znaky, které se ale doposud nepodařilo rozluštit.

5.1 Valtice Ve Valticích se nachází velké množství architektonických objektů. Jedná se například o kostel Nanebevzetí Panny Marie, který se stavěl od roku 1631 celých 40 let. Původním stavitelem byl Ital Giovanni Giacomo Tencalla. V roce 1638 ale došlo ke zřícení kopule a stavba byla dokončena brněnským architektem Ondřejem Ernou. Před 34 metrů vysokým kostelem stojí od roku 1680 morový sloup Sv. Šebestiána. Dalším významným komplexem zdejší barokní architektury je klášter milosrdných bratří, s kostelem Sv. Augustina a řádovou nemocnicí. Od roku 1670 zde fungoval špitál a i v současnosti je tato budova využívána k nemocničním účelům. (12)

5.1.1 Valtický zámek Monumentální barokní komplex, který vznikal přestavbou původně gotického hradu z 13. století, později renesančního zámku, je výsledkem snažení několika generací majitelů. Páni z Lichtenštejna ho měli ve svých državech od r. 1387, v r. 1560 se stal jejich hlavní rezidencí a vlastnili jej až do r. 1945. Byl několikrát přestavován, důležité barokní úpravy proběhly v pol. 17. století. Své současné podoby doznal v letech 1690 až 1790. Na jeho výstavbě se podíleli významní architekti - Domenico Martinelli, Jan Bernard

Fischer

z Erlachu,

Francesco

Carratti,

Giovani

Giacomo

Tencalla,

Andreas a Jan Křtitel Ernové, Antonio Beduzzi, Johan Anton Ospel nebo sochař František Biener a štukatér Alberti. Interiér zámku byl před obsazením sovětskými vojsky v roce 1943 majiteli odvezen a dnes je pomalu rekonstruován a doplňován. [18]

36

5.2 Zámek Lednice Zámek vznikl v 16. století přestavbou původní gotické tvrze. Kolem něj byla založena rozlehlá zahrada, tvořící základ dnešního zámeckého parku. Na konci 17. století byl zámek podle plánů architekta Jana Bernarda z Erlachu a Domenica Martineliho přestavěn do barokní podoby. Z této doby pochází tzv. Grotta, uměla jeskyně v zámeckém suterénu se štukovou úpravou, do níž byly zasazeny krápníky z Moravského krasu a křídlo stájí a jízdárny. K další zásadní rekonstrukci došlo v letech 1846−1858, kdy byl pod vedením architekta Jiřího Wingelmüllera a jeho nástupce Jana Heidricha upraven do stylu anglické novogotiky. Zámek sloužil jako letní sídlo rodu Lichtenštejnů. Areál je tvořen zámkem s osmi křídly, čtyřmi dvory a dvěma věžemi, kostelem, konírnou, jízdárnou a zámeckým skleníkem. Součástí zámeckého komplexu se stala i zámecká kaple, která byla zasvěcena Sv. Jakubovi III. a dnes slouží jako kostel lednické farnosti. Již od roku 1993 se nachází ve staré barokní jízdárně, která je nejstarší dochovanou částí zámku, stálá expozice akvária Malawi. (1)

Obr. 3: Zámek Lednice [23]

5.3 Tvorba Josefa Hardtmutha O formování LVA se zasloužila celá řada významných umělců. Ráda bych zmínila zejména architekta Josefa Hardtmutha (1758−1816), který stál u zrodu převážné většiny drobných romantických staveb, saletů, které zdobí zdejší honosný komplex. Byl velice inteligentní a kreativní a od počátku 90. let 18. století byl jmenován hlavním projektantem všech nově vznikajících staveb. Proslul také jako úspěšný vynálezce, například tužky, která se používá dodnes. V r. 1790 dokonce založil tužkárnu ve Vídni, která se stala základem tužkařského impéria KOH-I-NOOR L&C. (16) 37

V následující části přiblížím některá z Hardtmuthových děl. Spousta se jich do dnešní doby ani nedochovala, některé přímo realizoval, Dianin chrám a Kolonádu na Rajstně pouze navrhl. Architektem a jeho nástupcem se stal Josef Kornhäusel.

5.3.1 Obelisk Patřil mezi první postavené romantické stavby v lednickém parku. Byl vztyčen v r. 1798 mezi Lednicí a Podivínem. Aby mohl být obelisk postaven, musely být zpevněny jeho základy hlubokými dřevěnými piloty a roštem. Jedná se o 23 m vysoký jehlan z pískovcových kvádrů, na jehož vrcholu je na kovovém hrotu umístěna šesticípá hvězdice, symbolizující osvícenství, věřící v sílu rozumu. Byl postaven na památku uzavření mírové smlouvy mezi Rakouskem a Francií v severoitalském Campo Formiu. (14)

5.3.2 Minaret Z roku 1807 pochází stavba minaretu. Spodní část je postavena na roštu z dubových kmenů, které byly položeny na pět set olšových pilotů zapuštěných do země. Stavbu nese dvanáct mohutných sloupů, přízemí splývá s okolní krajinou arkádami. V prvním patře se nachází osm salónků, jehož stěny zdobí orientální motivy a moudré texty z koránu. Nad spodní částí se tyčí věž dosahující výšky téměř šedesáti metrů. Na vrcholu stavby září arabský půlměsíc. (14)

5.3.3 Janův hrad Zřícenina hradu pochází z let 1801−1808. Stavba má půdorys čtverce se čtyřmi masivními nárožními věžemi. V prvním patře najdeme veliký rytířský sál (dnes využíván jako obřadní místnost MÚ v Podivíně) a dva menší salonky. Tato stavba sloužila jako lovecký zámeček. Proto byly v přízemí psince a stáje pro koně, používané při knížecích lovech. Při stavbě byl částečně použit materiál z břeclavského zámku. [17] Další stavbou byl zámeček Belveder, oktogonální letohrádek z let 1802−1806. Sloužil především pro hospodářské účely, na jeho dvoře byli chováni bažanti a okrasní pávi. Dnes je tato stavba opravována a prozatím nepřístupná veřejnosti. V letech 1805−1806 byl postaven Lovecký zámeček, který dříve sloužil jako hájovna a z terasy umožňoval

38

panstvu sledovat parforsní hony na louce před hájovnou. Nyní je zámeček v soukromém vlastnictví a prošel velmi nákladnou rekonstrukcí.

5.3.4 Zámeček Pohansko Na ochranném valu velkomoravského hradiště z 9. století byl postaven v letech 1810−1812 empírový zámeček Pohansko. Stavba je umístěna uprostřed lužních lesů a návštěvníci si uvnitř mohou prohlédnout archeologickou expozici, dokumentující historii hradiště. (17)

Obr. 4: Zámeček Pohansko [24]

5.3.5 Nový dvůr Nový dvůr byl osvícenským statkem, postavený v letech 1809−1810. Kolem obdélníkového dvora byla navrhnuta koncepce složená z obytných a hospodářských budov, stodol a obvodových zdí s půlkruhovými arkádovitými oblouky. V roce 1824 byla na místě někdejší brány vystavěna podle plánů Franze Josefa Engela centrální rotunda. Na statku byly chovány nejprve krávy bernské rasy, později vzácné plemeno španělských ovcí „merino“ a nakonec byl zde proslulý chov koní. [17]

5.3.6 Kolonáda na Rajstně Nachází se na vrchu Homoli zvané též Reisten či Rajstna, asi 100 m nad městem Valtice. Stavba probíhala v období 1810−1817. Náročnou sochařskou výzdobu provedl Josef Klieber. Kolonáda byla postavena jako vzpomínka na otce Jana Josefa I., knížete Františka Josefa I., a na jeho dva bratry, Aloise I. Josefa a Filipa Josefa. Dokazují to dva nápisy, na severní straně („Der Sohn dem Vater, der Bruder den Brüdern“ – Syn otci,

39

bratr bratrům) a na jižní straně nápis („Den Manen der unvergesslichen der einzig überlebende Sohn“ – Nezapomenutelným duším zemřelých, jediný přeživší syn). Budovu kolonády tvoří oblouk se dvěma bočními křídly, je podepřena 24 korintskými sloupy, které uzavírají dva pavilony. Zadní část stavby zdobí čtyři vysoké vázy a basreliéfy, připomínající charakterové vlastnosti knížecí rodiny, kterými jsou: Obezřetnost, Moudrost, Gramatika a Statečnost. Na západní straně nalezneme basreliéfy znázorňující Zemědělství, Sochařství, Malířství, Astronomii, Smrt a další. (14)

Obr. 5: Kolonáda na Rajstně [foto autorky]

5.3.7 Dianin chrám (Rendez-vous) Tato stavba, připomínající římský triumfální oblouk, pochází z let 1810−1812 a byla zasvěcena bohyni lovu Dianě. Je posledním projektem Josefa Hardtmutha. Původně se tu shromažďovalo panstvo před lovem, dnes je vnitřní interiér zařízen v empírovém slohu a je užíván pro kulturní a společenské akce. Fasády jsou bohatě zdobeny reliéfy s antickou mytologií, kde na většině z nich je znázorněna právě bohyně Diana. (17)

5.4 Další salety LVA Zámeček Lány je nejvzdálenějším saletem LVA, který leží hluboko v lužních lesích, ve směru soutoku řeky Moravy a Dyje, v oboře Soutok. V současnosti je v privátních rukou a prochází kompletní rekonstrukcí.

5.4.1 Rybniční zámeček Je to jednoduchá patrová stavba s bohatším průčelím se třemi francouzskými okny a balkonem obráceným k rybníku. Objekt pochází z let 1814−1816, byl využíván lovci, 40

kteří se v něm shromažďovali před zahájením lovu na vodní ptactvo. Roku 1922 jej Lichtenštejnové věnovali ornitologům. Dnes v něm najdeme expozici věnovanou vodnímu ptactvu.

5.4.2 Appolonův chrám Empírová stavba z let 1817−1819 vznikla pod vedením Josefa Kornhäusela. Chrám je vyzdoben širokým plastickým vlysem s motivy řecké báje o Apollónovi. Před průčelím zámečku se tyčí osm dórských sloupů nesoucích atiku, nad níž se zvedá nástavba zakončená terasou, dříve využívanou jako rozhledna. Na chrámu najdeme největší reliéf celého LVA, který je z dílny Johana Martina Fišera a je umístěn pod kopulí. Původně zdobil již neexistující Chrám Slunce. Výtvarná výzdoba je doplněna sochami symbolizujícími čtvero ročních období. (1)

Obr. 6:Apollonův chrám [foto autorky]

5.4.3 Hraniční zámeček Na bývalé hranici markrabství moravského a arcivévodství rakouského v letech 1826 až 1827 vznikl Hraniční zámeček, jehož architektem byl Josef Popellack. Stavbu tvoří tři altány spojené dlouhou přízemní budovou. V čele zámečku najdeme nápis „Zwischen Österreich und Mähren“ (mezi Rakouskem a Moravou). V objektu byl zřízen hotel a ve spodní části restaurace. (1)

5.4.4 Tři Grácie Půlkruhový chrám z let 1824−1825 v Bořím lese je dílem Jana Karla Engela. Stavba má mramorovou a mozaikovou výzdobu, mezi dvanácti jónskými sloupy stojí sochy věd a 41

múz od Josefa Kliebra a v ose ochozu je umístěno krásné sousoší tří řeckých bohyní, vytesané údajně z jednoho kusu kamene - Athény, Afrodity a Artemidy od vídeňského sochaře Johanna Martina Fischera. (15)

Obr. 7: Trojsoší Tří Grácií [foto autorky]

5.4.5 Hubertova kaple Stavbu postavil Jan Heidrich v roce 1854, podle dřívějších plánů J. Wingelmüllera. Jedná se o nejmladší stavbu LVA, novogotickou kapli, zasvěcenou patronu lovců, která sloužila k díkuvzdání za zdařilé hony. Trojúhelníková stavba má ve svém středu postavu Sv. Huberta (dílo Josefa Höglera) a na vnitřních stěnách kamenické značky a vytesané iniciály jmen architektů a řemeslníků, pracujících v 19. století v knížecích službách. Objekt byl v r. 2010 kompletně rekonstruován. [17]

5.5 Břeclav Zámek Břeclavský zámek vznikl na místě původního hradu z 11. století. Královna Konstancie Uherská jej v první polovině 13. stol. nechala přestavět na kamenný hrad a z tohoto období se dochovalo torzo obytné válcové věže. Za působení rodu Žerotínů byl hrad v letech 1540−1570 ve dvou etapách upraven na renesanční zámek. Poslední významná přestavba proběhla v první polovině 19. stol. v novogotickém slohu, kdy zámek dostal dnešní podobu za tvorby LVA rodem Lichtenštějnů. Část zámku jim posloužila jako materiál pro stavbu Janohradu a v dnešní době čeká zámek na kompletní rekonstrukci. (1)

42

Obr. 8: Zámek Břeclav [25]

Poštorná Obec pochází z 16. století, kdy patřila mezi jednu z devíti vesnic na Moravě, které byly osídleny Chorvaty. V 19 století zde byla založena keramická továrna, která vyráběla glazované tvarovky užité na řadě staveb. Mezi nejvýznamnější patří zdejší nádraží, škola, fara a především monumentální kostel Navštívení Panny Marie (1895−1898). (12)

5.6 Opevnění V LVA se nachází i značný počet pevnostních objektů, které zde byly vybudovány v rámci obranných příprav Československé republiky proti narůstající hrozbě agrese ze strany nacistického Německa ve druhé pol. třicátých let minulého století. Mezi rybníkem Nesytem a Hlohoveckým byly postaveny tři sledy lehkého opevnění, dále na východ směrem k Mlýnskému rybníku byl vybudován už jen jeden sled. Některé z pevností jsou velmi atypické, nejoriginálnější z nich je objekt u Hraničního zámečku. Jedná se o bunkr z let 1936−1938, ve tvaru pětiúhelníka s dvojicí střílen. (18)

Obr. 9: Bunkr u Hlohoveckého rybníka [27]

43

5.7 Zaniklé stavby LVA Mnoho saletů, zdobících krajinu, bohužel zaniklo. V některých případech zasáhla mocná příroda, samotní Lichtenštejnové nebo pohraničníci, kteří využívali některé objekty k ochraně hranic. Jedná se konkrétně o Chrám Slunce (Templ bohyně Diany), Chrám Múz, Čínský Pavilon, Holandskou rybárnu, Katzelsdorfskou hájovnu, Obelisk mezi Valticemi a Lednicí, a Zámecké divadlo.

Obr. 10: Katzelsdorfský zámeček [28]

44

6 Cestovní ruch v LVA Lednicko-valtický areál je bezpochyby jednou z nejnavštěvovanějších oblastí České republiky. V dnešní době už sem nejezdí jen tuzemští návštěvníci, ale lokalita se stala velice populární i pro zahraniční turisty. Nemalou zásluhu na tom mělo určitě zapsání areálu na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Nicméně tato oblast má rozhodně co nabídnout. Ať už jsou to přírodní krásy lužních lesů, vinic, parků, alejí, rybníků nebo architektonické skvosty, které nás tu obklopují na každém kroku. Na své si přijdou cyklisté, ale i ti, kteří jízdní kolo nemají moc v oblibě. Oblast LVA je součástí turistického regionu Jižní Morava. Mezi převažující formy cestovního ruchu patří poznávací a vinařská turistika, rekreace u vody a cykloturistika.

6.1 Realizační předpoklady CR 6.1.1 Ubytování a stravování Nabídka ubytovacích a stravovacích služeb poskytovaných v mikroregionu LVA je poměrně vysoká. Největší procento zastoupení mají zde penziony, dále hotely, ubytování v apartmánech a soukromí, ubytovny a kempy. Kempy jsou na území tři, nejznámější Autokemp Apollo, Yachtclub Dyje v Břeclavi a TJ Tatran v Poštorné. Když se zaměřím konkrétně na obce, tak Břeclav patří na první místo v počtu nabídek ubytovacích zařízení a ihned za ní se řadí obec Lednice. Naopak v obcích Hlohovec a Bulhary je nabídka ubytování minimální. V lokalitě chybí také hotel z pětihvězdičkové kategorie. Většina z ubytovacích zařízení má pro své hosty vyřešené parkování vozidel. Některé penziony a hotely nabízejí pro své zákazníky různé doplňkové služby, jako například vypůjčení jízdních kol, provozování jezdectví, ochutnávky místních vín, posezení ve vinném sklípku. Vytíženost ubytovacích kapacit je určitě ovlivněna turistickou sezónností. Seznam vybraných ubytovacích zařízení uvádím v přílohách práce. Spousta ubytovacích zařízení má i svoji restauraci, vinný sklípek či vinárnu, často jsou doplněna o terasu a venkovní posezení, což návštěvníci ocení zejména v letní sezóně. Každá obec okresu Břeclav má dnes alespoň hostinec nebo restauraci. V Břeclavi lze navštívit i jednu ze tří pizzerií (Grosseto, Michaela nebo Mystiko).

45

6.1.2 Doprava Dopravní dostupnost je podle mého názoru dostačující. Je zde rozšířena jak silniční, železniční, tak i lodní doprava. Lodní doprava je zastoupena především výletními plavbami po řece Dyji. Nejsnáze se lze dostat do okresního města Břeclavi, kam jezdí pravidelné linky autobusů a vlaků. Směrem od Brna vede směrem na Bratislavu dálnice D2 a bohatá síť silnic II. a III. třídy. Významnou součástí dopravní infrastruktury jsou veřejná parkoviště, která jsou v mnoha případech zpoplatněna. LVA procházejí v jeho jižní části dvě mezinárodní železniční tratě, první trať BřeclavKúty (č. 250, Slovensko) a druhá Břeclav-Hohenau (č. 802, Rakousko). Areálem vedou i dvě tratě regionální, trať Břeclav-Znojmo (č. 246) a Břeclav-Lednice (č. 247). Tato druhá trať je provozována omezeně a v provozu je pouze v letní sezóně. (1)

6.1.3 Zprostředkovatelské organizace, informační centra Řada cestovních kanceláří a agentur zprostředkovává zájezdy do oblasti LVA. Jedná se například o CK Mamut Tour, CK Redok Travel, aj. Na území LVA se nachází 12 cestovních kanceláří. Většina z nich se zabývá vývozem klientů nejen do různých koutů naší republiky, ale hlavně do zahraničí. V Lednici sídlí CK Areál, v Břeclavi CK Anvel, CK Čedok, CK Tipatour, CK Tour Club a další. Turistická informační centra najdeme v Břeclavi, Lednici i ve Valticích. Poskytují cenné informace o městech a okolí, turistických zajímavostech, cyklotrasách a vinařských stezkách, dopravních spojích, společenských a kulturních akcích, ubytovacích zařízeních. Dále poskytují prodej různých map, průvodců, suvenýrů, pohlednic a vstupenek. Mají k dispozici připojení k internetu a k dalším službám patří kopírování, tisk, půjčení kol, úschovna zavazadel.

6.1.4 Sportovně rekreační infrastruktura Většina obcí v LVA má k dispozici základní služby pro sport a odpočinek. Ať už se jedná o fotbalová hřiště, která najdeme téměř v každé obci, sportovní haly, hřiště na volejbal a basketbal, fitcentra, tenisové kurty, kuželny, bowlingové dráhy, půjčovny kol, koupaliště či krytý bazén v Břeclavi a Relax club ve Valticích.

46

6.1.5 Turistické a cykloturistické trasy Lednicko-valtický areál je jako stvořený pro pěší turisty i pro cyklisty. Je zde velmi rozsáhlá síť turistických a cykloturistických tras a některé z nich vedou i do sousedního Rakouska. Všechny mají dobré a srozumitelné značení a kdo by potřeboval, v každém turistickém informačním centru prodávají různé druhy map. K dispozici jsou také cykloservisy v Lednici, Valticích i Břeclavi. Cyklotrasy jsou přizpůsobeny i méně zdatným sportovcům, každý si může zvolit, jakou cestou se vydá za poznáváním zdejších krás. Pro náročnější jsou připraveny i kopcovité, náročnější trasy vedoucí přes Pavlovské vrchy. V nabídce jsou také půjčovny jízdních kol, některá ubytovací zařízení je nabízí i ve svých službách. Naučné stezky V lokalitě jsou připraveny různé naučné stezky, procházející okolní přírodou. Doplňují je informační tabule, na kterých si může návštěvník přečíst zajímavé informace. Jsou to: • naučná stezka Lednické rybníky, • naučná stezka Lužní les, • naučná stezka Pohansko, • vinařská naučná stezka Valtice.

6.1.6 Kulturní a společenské akce, infrastruktura V oblasti LVA se každoročně pořádá několik zajímavých kulturních, společenských, gastronomických a sportovních akcí, ať už jsou to různé hudební koncerty, festivaly, tematické slavnosti, výstavy, přestavení, aj. Pro zajímavost jsem vybrala pár z těchto událostí, které uvádím v příloze. Národní zemědělské muzeum ve Valticích Konkrétně se jedná o muzeum vinařství, zahradnictví a životního prostředí. Tato sbírka seznamuje návštěvníky s vývojem zelinářství, ovocnářství, vinohradnictví a vinařství v závislosti na technickém vývoji společnosti. K vidění jsou vinařské lisy z 18. a 19. století, zajímavé typy fukarů a zařízení k čištění osiva, herbáře, semena i parafínové

47

modely zeleniny a ovoce. Stálou expozicí jsou i „Ptáci Lednicko-valtického areálu“. [20] Valtické podzemí Vznik podzemních chodeb se datuje již do 13. století, do r. 1289. K jejich rozšíření došlo v 15. a 16. století, o což se zasloužili Františkáni. Vybudováno bylo přes 550 vinných sklepů. Jedná se o jedinečný labyrint obnovených částí historických vinných sklepů, které jsou vzájemně propojeny v délce 710 m. Stěny z cihel a podlahy doplňují nápisy, které jsou záhadou do dnešní doby. Provozovatelem podzemí je Vinařství CHATEAU Lednice. [21] Jízda historickým vlakem Železniční trať z Břeclavi do Lednice je v provozu od r. 1901. Trať ani nádražní budova, která byla vyzdobena výrobky keramické továrny v Poštorné, se od té doby příliš nezměnily. Dnes je železniční trať využívána pouze pro turistické účely. Jezdí zde motoráček z 50. let 20. století, a dokonce i parní vlak, který jezdí pouze v rámci kulturní akce Pálavský okruh, která se koná každý rok začátkem května. (12)

48

Praktická část Základem experimentální části mé bakalářské práce bylo provést místní dotazníkové šetření mezi návštěvníky Lednicko-valtického areálu. Cílem sestaveného dotazníku je stanovit profil návštěvníka a jeho hodnocení oblasti LVA. Snažila jsem se získat od respondentů co nejvíce informací, poté provést analýzu zjištěných výsledků a statistické vyhodnocení.

7 Marketingový výzkum Pro dotazníkové šetření návštěvníků LVA jsem použila metodu primárního výzkumu. Je založena na práci v terénu, kde se tazatel dostává do přímého kontaktu s potenciálními zákazníky, v mém případě s návštěvníky LVA. Základem osobního dotazování jsou předem připravené otázky, které se zapisují do formuláře (dotazníku). Výhodou tohoto způsobu je získání velkého objemu informací s dostatečně kvalitními a podrobnými výstupy. Naopak nevýhodou je určitě časová náročnost, ochota dotazovaných odpovědět na určitá témata či otázky a v neposlední řadě schopnost a odvaha tazatele oslovit dotazované. (20) Vlastní marketingový výzkum jsem provedla v letním období, v měsících červenec, srpen a září 2011. Dotazování probíhalo především u větších turistických atraktivit, zejména v obcích Lednice a Valtice. Dotazník jsem vypracovala v české verzi, a jelikož jsem potkala i zahraniční návštěvníky, otázky jsem jim překládala do angličtiny. Osloveno bylo celkem 200 respondentů. Ve většině případů se jednalo o návštěvníky tuzemské, a v devíti případech o návštěvníky zahraniční. Dotazníky byly vyplněny tímto způsobem: • červenec 2011– 40 % (80 vyplněných dotazníků), • srpen 2011 – 45 % (90 vyplněných dotazníků), • září 2011 – 15 % (30 vyplněných dotazníků).

49

Dotazník se skládá z 19 otázek. Zjišťovala jsem, jaký mají respondenti motiv k návštěvě této oblasti, preferované aktivity, co nejvíce obdivují a naopak s čím jsou nespokojeni a uvítali by zlepšení. Kdy a jakým způsobem sem nejčastěji zavítají a od otázky č. 14., jsou zde zahrnuty otázky osobního charakteru – věková skupina, pohlaví a odkud pochází. Dotazník je tvořen otázkami uzavřenými, specifikující veškeré možné odpovědi. Výsledky tohoto typu otázek, se snadněji interpretují a zařazují do tabulek. Druhým typem jsou otázky otevřené, ve kterých může dotazovaný projevit svůj vlastní názor a myšlenku. Zahrnula jsem však do dotazníku i otázky polootevřené, kde je možno zvolit odpověď nejen z nabídnutých možností, ale i vyjádřit svoji vlastní. Obě kompletní verze dotazníků přikládám v přílohách mé práce.

7.1 Vyhodnocení marketingového výzkumu Výsledná

data

z dotazníků

jsem

interpretovala

pomocí

jednotlivých

grafů.

K vyhodnocení grafů jsem použila metodu analýzy. Všechny grafy jsem vytvořila sama, použila jsem typ výsečový, pro znázornění % a v otázkách, kde mohli dotazovaní zvolit více možností odpovědí, typ pruhový. 1. otázka: Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy oblasti LVA? Jako první byla položena tato otázka, jejímž úkolem bylo zjistit hlavní důvod návštěvy této oblasti. Z grafu je patrné, že více jak polovina respondentů navštívila LVA v rámci výletu. Tento výsledek mě nikterak nepřekvapil, protože je zde tolik krásných míst ke zhlédnutí, že by byla škoda tudy jen projíždět. Téměř čtvrtina dotázaných spojila svoji návštěvu s letní dovolenou. Pozadu ani nezůstala odpověď návštěva příbuzných či známých a vyrovnaně vyšly i důvody v rámci pracovní cesty a důvody zdravotní. V Lednici se totiž nacházejí nádherné lázně a spousty lidí tedy spojí příjemné s užitečným. Lázně zde fungují od roku 2007. Poskytují léčebné a rehabilitační služby, s využitím přírodní, jodobromové minerální vody.

50

Graf 1: Hlavní důvod návštěvy LVA [Zdroj: výzkum autorky]

2. otázka: Jak často navštěvujete oblast LVA? Na tuto otázku odpovědělo 76 dotazovaných (40 %), že je v oblasti LVA poprvé. Celkem mě to překvapilo, ale jak z grafu vyplývá, procento odpovědí z celkového počtu dotazovaných, se úměrně snižuje, v závislosti na počtu návštěv lokality. Z tohoto úsudku lze vyvodit, že atraktivita cíle klesá s opakujícími se návštěvami. Je celkem běžné, když návštěvník přijede na nové místo poprvé, je z něho unešen a odváží si plno nových zážitků a informací. Jede-li na místo podruhé, potřetí, po vícekráté, stále má co poznávat a objevovat, ale nabídka se snižuje. LVA má rozhodně co nabídnout svým návštěvníkům a myslím si, že komplex je tak rozsáhlý, že za jednu návštěvu se jeho všechny krásy poznat nedají.

Graf 2: Frekvence návštěvnosti oblasti LVA [Zdroj: výzkum autorky]

51

3. otázka: Ve kterém ročním období sem nejčastěji zavítáte? Z grafu je patrná největší návštěvnost oblasti LVA v letních měsících. Souvisí to s faktem, že v tomto období je většinou příznivé počasí, děti mají letní prázdniny, rodiče si berou dovolenou a pro návštěvníky je připravena široká nabídka kulturních a doprovodných programů. K největším atraktivitám patří zámky v Lednici a ve Valticích, které mají otevírací dobu od dubna do října. Na jaře a na podzim sem zavítá viditelně méně turistů. Ikdyž toto období má také své výhody, nejsou taková horka a v areálu je nižší návštěvnost. Čtyři lidé (2 %) také zvolili zimní období. Většina památek je sice zavřených, ale například lázně v Lednici mají celoroční provoz a procházky v zasněžených zahradách mají své kouzlo.

Graf 3: Návštěvnost jednotlivých ročních období [Zdroj: výzkum autorky]

4. otázka: Jak dlouho se zdržíte v této oblasti? Více jak polovina návštěvníků (102, 51 %) bylo v oblasti pouze na jeden den, tedy bez přenocování v ubytovacím zařízení. Druhou nejčastější odpovědí je „3 a více dnů“, což zvolilo 70 dotazovaných (35 %). Koresponduje to s odpověďmi z první otázky, kde 56 % lidí (112) navštívila LVA v rámci výletu a 22 % návštěvníků (44) zde trávilo svoji dovolenou. Nesmím zapomenout i na ty, kteří byli v oblasti pouze na návštěvě příbuzných, známých nebo v rámci jednodenní pracovní cesty.

52

Graf 4: Délka pobytu návštěvníků v LVA [Zdroj: výzkum autorky]

5. otázka: Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytováni? Polovina dotázaných zde byla pouze na jeden den. Z těch, kteří v lokalitě trávili čas alespoň dva dny, zvolilo nejvíce návštěvníků ubytování v penzionu (32), dále pak v kempu (20), v hotelu (16) a přibližně stejnými výsledky disponovalo ubytování v soukromí či apartmánech, u známých a ve vlastní nebo pronajaté chatě. Nejen v LVA, ale i v okolních oblastech se nachází velké množství ubytovacích zařízení. Například v nedalekém Mikulově najdeme útulné penziony, krásné hotely a populární je také Autokemp ATC Merkur v nedalekých Pasohlávkách.

Graf 5: Ubytovací zařízení [Zdroj: výzkum autorky]

53

6. otázka: Jakým dopravním prostředkem jste přicestovali z místa bydliště do LVA? Více jak polovina návštěvníků přicestovala do oblasti osobním automobilem. Tento dopravní prostředek je v dnešní době již běžným majetkem většiny rodin a cestování tímto způsobem je velice pohodlné. Přínosné je pro oblast také dálnice D2 vedoucí od Brna směrem na Bratislavu. Do oblasti LVA je auto nebo jízdní kolo asi nejvhodnějším prostředkem. Vlaková spojení jsou na dobré úrovni pouze do Břeclavi. Z Břeclavi do Lednice se dostaneme leda v turistické sezóně, kdy jezdí historické vlaky. Mnoho dotazovaných zvolilo kombinaci dopravních prostředků, někteří cestovali vlakem s jízdním kolem, jiní vlakem a autobusem. Část přijela i na motocyklu, letní období je k tomu jako stvořené. Mezi jinými odpověďmi se objevila nejčastěji „doprava“ pěší. Jednalo se především o místní obyvatele, kteří si vyrazili na malý výlet po okolí.

Graf 6: Použitý dopravní prostředek do LVA [Zdroj: výzkum autorky]

7. otázka: Jaký dopravní prostředek využíváte nejčastěji v oblasti LVA? Dopravu po areálu znázorňuje následující graf. Můžeme vidět, že téměř vyrovnaně dotazovaní volili odpověď automobil či jízdní kolo. Automobil je sice pohodlný a rychlý, ovšem můžeme ho zaparkovat pouze na určeném parkovišti a dále je nutné pokračovat po svých. Což třeba v lednickém zámeckém parku není na škodu, protože tam není povolena ani jízda na kole. K minaretu a dále k Janohradu lze plout lodí po Zámecké Dyji nebo se svést kočárem taženým koňským spřežením. V kraji je bohatá síť cyklostezek, vedoucích napříč památkám, které bychom z okna auta ani nezahlédli. Jezdí tu i pravidelné autobusové linky, které uvedlo 14 návštěvníků (7 %).

54

Graf 7: Dopravní prostředek v areálu [Zdroj: výzkum autorky]

8. otázka: S kým cestujete? Do oblasti jezdí návštěvníci nejčastěji s rodinou. Letní dovolenou zde tráví rodiny s dětmi, pro které je připraveno spousta zábavných akcí a výhodné vstupné do památek. 42 respondentů (21 %) uvedlo doprovod partnera či partnerky a 30 respondentů (15 %) přijelo s přáteli. Při mém terénním průzkumu jsem potkala i 8 lidí (4 %), kteří cestovali v rámci organizované skupiny, ať se jednalo o pořádaný zájezd, firemní akci, školní výlet nebo byli lázeňskými hosty. 18 návštěvníků (9 %) cestovalo individuálně.

Graf 8: Doprovod na cestách [Zdroj: výzkum autorky]

55

9. otázka: Co hodláte v oblasti LVA navštívit, či jste již navštívila? Oblast LVA je velice bohatá na architektonické památky. Mezi dotazovanými jsou bezesporu nejnavštěvovanějšími památky UNESCO, zámek v Lednici a ve Valticích. Pozadu nezůstává ani zámecký park v Lednici, v němž návštěvníci nejradši zavítají k Minaretu, z kterého je nádherný výhled do okolí a k Janohradu. 65 zájemců o pozoruhodnou flóru zavítali do přilehlého skleníku. Menší návštěvností už disponuje památný obelisk, stojící směrem ke Květnému jezeru (Rakvicím) a salety, k nimž se lze dostat zejména na jízdním kole či pěšky. Vybraným památkám a jejich návštěvnosti se budu ještě podrobněji věnovat.

Graf 9: Návštěvnost památek [Zdroj: výzkum autorky]

10. otázka: Co vás v oblasti LVA nejvíce zaujalo? Otevřené otázky se vyhodnocují hůře než otázky uzavřené. Pro vyhodnocení jsem zvolila vyobrazení nejčastějších nebo nejzajímavějších odpovědí respondentů do tabulky. K pozitivům cestovního ruchu v LVA patří určitě dobré přírodní předpoklady, okouzlující krajina, vzácná fauna a flóra a životní prostředí, kde není tolik hluku a nečistot. Svědčí o tom i odpovědi dotazovaných, kteří ve 123 případech napsali do dotazníku okolní přírodu, a ihned za tímto obdivovali památky (97) a architekturu (61).

56

V mnoha případech se objevovaly i cyklostezky (58) a naučné stezky (14). Přední místa zaujímá i vinařská turistika, v lokalitě se nachází spousta vinných sklípků, vinic a příležitostí degustace místních vín.

Graf 10: Pozitiva [Zdroj: výzkum autorky]

11. otázka: S čím jste byl/a v oblasti LVA nespokojen/a, co jste zde postrádal/a? Celkem 115 dotazovaných bylo zcela se vším spokojeno. Negativní připomínky jsou cenným materiálem, jejich objevením lze zjistit slabé stránky areálu a snažit se je odstranit. Spousta lidí si stěžovalo na nedostatečné značení turistických tras, zejména cyklotras a velkému počtu respondentů vadil zákaz jízdy v zámeckém parku. Pár z nich navrhovalo vybudovat pevnou dlážděnou cestu, aby zde mohli jezdit na jízdním kole nebo na in-line bruslích. Trasa k Minaretu a Janohradu by byla sice rychlejší, ale vzhledem k ochraně přírody a okolní krajiny těmto požadavkům nelze bohužel vyhovět. Námitky byli i k dopravnímu spojení, které by mohlo být frekventovanější. Stížnosti ohledně množství komárů mě sice pobavily, ale vzhledem k přítomnosti lužních lesů, Bořího lesa, rybníků a řeky Dyje se tato skutečnost musí brát v potaz. Negativa se týkají i množství stravovacích zařízení, kterých by podle respondentů mohlo být v oblasti více. Návrh na zimní prohlídky zámků by podle mého mínění realizovatelný byl, navíc by přitáhl do areálu návštěvníky i v zimním období. Zpřístupněný by mohl být pouze vybraný okruh, který by byl pravidelně vytápěn. 57

Graf 11: Negativa [Zdroj: výzkum autorky]

12. otázka Jaká je podle Vás cenová relace v oblasti LVA? Pro většinu návštěvníků (126) jsou ceny statků a služeb v oblasti LVA cenově přiměřené. Úroveň cen by tedy neměla mít velký vliv na návštěvnost oblasti. Více jak čtvrtina ale zastává názor, že cenová relace je vyšší než v jiných lokalitách ČR. Pouze 10 % dotazovaných se zdá, že je cenová relace nižší.

Graf 12: Cenová relace [Zdroj: výzkum autorky]

58

13. otázka: Jaké jsou Vaše preferované aktivity v oblasti LVA? Nejvíce lidí přijelo do oblasti za poznáním krás místních památek. Pěší procházky zámeckým parkem či okolní přírodou zlákalo 94 návštěvníků a o trochu méně, 86 sportovců vyjelo do LVA na projížďky na kole. Do kraje vína zavítalo i 38 dotazovaných, aby ochutnalo výtvory místních vinařů. Na přibližně stejné úrovni pak respondenti uváděli některé ze sportovních, společenských nebo kulturních akcí, kterých je v lokalitě nepřeberné množství.

Graf 13: Preferované aktivity [Zdroj: výzkum autorky]

14. otázka: Z kterého kraje pocházíte? (pokud jste ochotni uvést tuto informaci)? Všichni dotazovaní uvedli, odkud pochází. Nejvíce oslovených respondentů pocházelo z kraje Vysočina, dále z Olomouckého kraje a hlavního města Prahy. Nejméně návštěvníků uvedlo kraj Ústecký a Liberecký. Z oslovených osmi cizinců, byli dva obyvatelé Velké Británie, dva z Německa a nejvíce ze sousedního Slovenska. LVA je velice atraktivní oblast nejen pro tuzemské turisty. Určitě tomu napomohlo zapsání LVA na seznam přírodního a kulturního dědictví UNESCO v roce 1996. Pro turisty je to určitá známka kvality a výjimečnosti.

Graf 14: Cizinci [Zdroj: výzkum autorky]

59

Graf 15: Jednotlivé kraje [Zdroj: výzkum autorky]

Osobní údaje respondentů: Nejčastějšími respondenty byly ženy. Věkové složení bylo různé, nejmenší zastoupení měli návštěvníci do 17 let, kterých bylo jen 5. Tito mladí lidé jsou často neochotní odpovídat na osobní dotazník, nebo jsou zde v dobropovdu rodičů, kteří vyplní dotazník raději za ně. Největší procento zasoupení měli návštěvníci ve věku 26-35. 15. Pohlaví

Graf 16: Pohlaví návštěvníků [Zdroj: výzkum autorky]

60

16. Věk

Graf 17: Věk návštěvníků [Zdroj: výzkum autorky]

17. Dosažené vzdělání Graf dosaženého vzdělání návštěvníků LVA jsem porovnala s průměrným vzděláním obyvatel ČR dle Českého statistického úřadu. U návštěvníků, kteří mají pouze základní vzdělání, můžeme z grafu vidět, že jejich procentuální část je o více jak 10 % nižší než podíl v populaci. Souvisí to s faktem, že tito lidé nemají takový zájem o kulturní památky, cestování a přírodu. Středoškolsky vzdělaní se procentuálně o moc neliší od průměrné české populace. Procento vysokoškolsky vzdělaných návštěvníků převyšuje o necelých 20 % průměrnou populaci. Podtrhuje se zde předpoklad, že mají široké zájmy o nové informace, poznatky a obohacení jejich vědomostí.

Graf 18: Dosažené vzdělání [Zdroj: výzkum autorky + ČSÚ, údaje 2011]

61

18. Zaměstnání Největší zastoupení měli zaměstnanci soukromého sektoru a ihned za nimi zaměstnanci veřejného sektoru. Nejmenší procentuální část zaujímají nezaměstnaní. V rámci mého terénního výzkumu jsem oslovila i 32 studentů (9 %), kteří měli v letních měsících prázdniny.

Graf 19: Zaměstnání návštěvníků [Zdroj: výzkum autorky]

19. Odkud jste se dozvěděli o této lokalitě? Nejvíce respondentů odpovědělo, že navštívilo areál opakovaně po osobní předešlé zkušenosti. O něco málo návštěvníků zvolilo tuto lokalitu na základě dobrých referencí od známých či příbuzných. Na internetu si vybíralo svůj cíl 42 dotazovaných. Myslím si, že v dnešní době už existuje řada webových stránek a portálů, kde se dají získat potřebné informace. Mezi nejčastějšími jinými odpověďmi byly zmiňovány informace ze školy. Jeden respondent uvedl, že se pro tuto oblast rozhodl na základě doporučení a reklamy na veletrhu cestovního ruchu Holiday World v Praze. 14 lidí ovlivnila reklama či upoutávka v masmédiích – v televizi a rozhlase. Je natočeno například mnoho zajímavých dokumentárních filmů a reportáží.

62

Graf 20: Zdroj informací [Zdroj: výzkum autorky]

63

8 Vybrané zajímavosti a jejich návštěvnost V této části mé práce se budu věnovat pěti vybraným zajímavostem v LVA. Pomocí grafů znázorním jejich návštěvnost, porovnám současné a historické fotografie, zjistím jejich dostupnost a případně je doplním mapkami.

8.1 Zámek Lednice Státní zámek Lednice patří mezi naše nejnavštěvovanější památky nejen na území jižní Moravy. Slouží jak pro expoziční, tak pro výstavní činnost. Pro veřejnost jsou připraveny čtyři prohlídkové okruhy, a navíc od června 2011 je v nabídce prohlídka zámeckým parkem s průvodcem. První prohlídkový okruh vede přízemím zámku, skrz reprezentační sály. Druhý prohlídkový kruh byl pro veřejnost otevřen v r. 2002. Provází nás prvním patrem, kde je možné obdivovat knížecí apartmány. Expozice třetího prohlídkového okruhu ve druhém patře byla otevřena v červenci 2005 a obsahuje prohlídku dětských pokojů, galerii obrazů a soch z 19. stol. a nově Muzeum loutek Milana Knížáka. Čtvrtý prohlídkový okruh je umístěn v prostorách zámeckého sklepení, v uměle vybudované krápníkové jeskyni (Grotta) ze 17. stol. Byl zpřístupněn v červenci 2006. Na návštěvníky tu čeká expozice strašidel a pohádkových figurín. V tomto grafu jsem uvedla celkovou návštěvnost lednického zámku, čtyři hlavní prohlídkové okruhy a přilehlý zámecký skleník. Ten prošel mezi lety 1999 až 2002 (2003) rozsáhlou rekonstrukcí. V těchto letech vidíme výrazný pokles návštěvnosti. Nejvyšší hodnoty dosáhl v r. 1998. Během posledních let se počet návštěvníků pohybuje okolo 120 000 což je mírný pokles, ale za to zisky jsou o něco vyšší. Za nárůst tržeb může postupné zvyšování cen vstupného. Lidé jsou také ovlivněni ekonomickou situací a snaží se šetřit. Kastelánka zámku se proto snaží uspořádat v zámeckých prostorech nové akce, jako je například „Světový den ledového vína“ či „Hubertova jízda“.

64

Graf 21: Návštěvnost zámku Lednice [Zdroj: kastelánka zámku Lednice]

Dostupnost Zámek Lednice je dostupný jak pro cyklisty, pěší, tak pro ty, kteří zvolí dopravu autem. Jízda na kole je po parku zakázána. Auto je možné nechat na jednom z parkovišť, v zámeckém dvoře, nebo na Zámeckém náměstí v Lednici. Nejbližší autobusovou zastávkou je „Lednice – Zámecké náměstí“ a vlakovou zastávkou „Lednice“. Vlak ale jezdí pouze z Břeclavi v turistické sezóně. Pro vozíčkáře je upravený první prohlídkový okruh zámku a skleník. Prostory parku jsou celé bez bariér.

65

Dokumentace

Obr. 11: Západní křídlo zámku v r. 1928 [29]

Obr. 12: Západní křídlo zámku v r. 2011 [foto autorky]

Na prvních dvou fotkách západního křídla zámku, jsem uvedla rozdílnou podobu stavby během 83 let. Na druhých dvou fotkách jihozápadního křídla zámku, jsem uvedla rozdíl 113 let. Vzhled objektu se téměř nezměnil, pouze dostal zámek novou fasádu a byly provedeny drobné opravy. Změny nastaly v okolní zeleni, na druhém porovnání můžeme vidět přeměnu zámeckého parku.

66

Obr. 13: Jihozápadní křídlo zámku 1898 [29]

Obr. 14: Jihozápadní křídlo zámku 2011 [foto autorky]

8.2 Minaret Minaret je jedním z prohlídkových okruhů zámku Lednice. Má tři vyhlídkové ochozy, lákavý je především nejvyšší, na jehož vrchol musíme zdolat 302 schodů. V patře je 8 průchozích místností, které mají orientální výzdobu. Jsou však zatím nepřístupné veřejnosti. Návštěvnost tohoto objektu má rostoucí trend a největšího počtu návštěvníků dosáhl v r. 2009. K Minaretu vede cesta zámeckým parkem jak směrem od zámku, tak od Janohradu. Jeho návštěva je možná od dubna do října a dostupný je buď pěší procházkou, plavbou po zámecké Dyji, nebo jízdou kočárem s koňským spřežením.

67

Graf 22: Návštěvníci Minaretu [Zdroj: kastelánka zámku Lednice]

Dokumentace

Obr. 16: Minaret v r. 1899 [30]

Obr. 15: Minaret 2011 [31]

Z uvedených fotografií můžeme usoudit, že se během 112 let vzhled stavby téměř nezměnil. Pouze okolní krajina získává během střídání ročních období stále novou podobu.

68

8.3 Zámek Valtice Zámek Valtice patří mezi velmi navštěvované kulturní památky jižní Moravy. Nabízí jeden prohlídkový okruh, v němž je přístupných 17 místností, s barokním a rokokovým zařízením. Jelikož byl zámek sídlem rodu Lichtenštejnů, místnosti působí na návštěvníka dojmem, jak kdyby byly opuštěny teprve nedávno. Na zámku se koná spousta společenských a kulturních akcí. Například šermířská vystoupení, různé festivaly (např. v r. 2011 „Čokoládový festival“), degustace vín atd. V areálu zámku je nově otevřena také kavárna pro návštěvníky a ve sklepení je přístupná degustační expozice „Salon vín ČR“. Pro porovnání jsem uvedla do grafu rok otevření zámku pro veřejnost – 1968, kdy byl počet návštěvníků nejmenší a r. 1989, kdy zámek měl nejvyšší návštěvnost doposud. Byl to zlomový rok možností tuzemské a mezinárodní turistiky. Lidé mohli vycestovat do zahraničí, už nemuseli poznávat pouze krásy naší republiky. Od r. 2000 je průměrná návštěvnost zámku 41 000 osob, rok 2011 zaznamenal stejně jako zámek v Lednici mírný pokles.

Graf 23: Návštěvnost zámku Valtice [Zdroj: kastelán zámku Lednice]

Dostupnost Při jízdě autem, je nejlepší cesta po dálnice D2 od Brna směrem na Bratislavu, sjet na 41. km u Podivína a po silnici č. 422 pokračovat přímo do Valtic. Parkoviště je nejbližší přímo u zámku ve Sklepní ulici, nebo na náměstí Svobody. Při cestování vlakem či autobusem, vedou spoje z Břeclavi. Zámek Valtice není přizpůsoben lidem na vozíčku. 69

Dokumentace Do porovnání jsem dala fotografie z r. 1936 a z r. 2011. Během těchto 75 let došlo ke změně především vzhledu nádvoří. Původní vstup do zámeckého komplexu byl z východní strany dnešního náměstí, je zdoben rodovým znakem a dvěma reliéfy. Dnešního návštěvníka upoutá nová úprava vstupu a čestného dvora. Na hraně terasy jsou umístěny dvě výrazné plastiky antického hrdiny Herkula. Vpravo vstupu do zámku bývala jízdárna a stáje, vlevo úřad nejvyššího hofmistra. Nové je i honosné zámecké schodiště a kašna uprostřed nádvoří.

Obr. 17: Zámek Valtice v r. 1936 [32]

Obr. 18: Zámek Valtice v r. 2011 [foto autorky]

70

8.4 Rendez-vous Tato empírová stavba, připomínající vítězný oblouk v Římě láká turisty projíždějící po červené cyklostezce Bořím lesem, z Lednice do Valtic. Má tři poschodí a prohlídka (trvající cca 30 minut) je možná na objednání s průvodcem. Největší návštěvnost zámečku byla v r. 2003, rok po zpřístupnění veřejnosti. Od r. 2008 má návštěvnost klesající tendenci. Nižší návštěvnost způsobuje dle mého názoru i fakt, že se přímo k objektu nedá zajet autem.

Graf 24: Návštěvnost Dianina chrámu [Zdroj: kastelán zámku Lednice]

Dostupnost Dianin chrám je přístupný pouze pro pěší nebo cykloturisty. Je umístěn přibližně 3 km od Valtic, tudíž kdo cestuje autem, může zaparkovat své auto ve Valticích a udělat si pěknou tří kilometrovou procházku Bořím lesem až k objektu. Nejbližší autobusovou zastávkou je „Valtice – Besední dům“ a vlakovou zastávkou „Valtice – město“. Otevírací doba je od října do dubna. Dokumentace V porovnání jsou fotografie z let 1904 a 2011. Vzhled stavby je téměř nezměněn, pouze byla provedena nová omítka a drobné opravy. Pro průchod pod obloukem objektu byla zřízena cesta a okolo zámečku byly přidány lavičky.

71

Obr. 19: Rendez-vous v r. 1904 [33]

Obr. 20: Rendez-vous v r. 2011 [foto autorky]

8.5 Janův hrad Tato romantická zřícenina středověkého hradu láká mnoho turistů. Pro veřejnost jsou k dispozici dva prohlídkové okruhy. První, který vede čtyřmi nárožními věžemi, ve kterých jsou umístěny dámské kruhové salonky a velký lovecký sál v hlavní budově. Druhý okruh je přístupný pouze v měsících červenec a srpen a provází návštěvníky ochozy ve druhém patře a Maurským salonkem. Je tu pořádána i kulturní akce s názvem „Janohradní dovádění“, během které se uklízí okolí objektu. [22]

72

Návštěvnost Janohradu byla největší v r. 2003, kdy byla stavba otevřena pro veřejnost. V r. 2006 objekt přišlo zhlédnout naopak nejméně turistů. V posledních letech počet návštěvníků postupně klesá. Pro zvýšení návštěvnosti by mohly být u objektu pořádána nějaká představení pro veřejnost.

Graf 25: Návštěvnost Janohradu [Zdroj: kastelánka zámku Lednice]

Dostupnost Pro cyklisty a pěší je Janův hrad přístupný po zeleně značené turistické stezce. K stavbě je možné dojet přímo autem, parkoviště bylo zřízeno přímo u objektu. Jezdí sem také lodní doprava po Dyji a kočár tažený koňským spřežením. Dokumentace Rozdíl mezi uvedenými fotkami je 76 let. Během tohoto období nedošlo k větším úpravám objektu. Na fotografii můžeme vidět, že byly opraveny a přidány okenice a lavičky kolem Janohradu. Také se změnila okolní zeleň, před čelním křídlem byl vykácen strom.

73

Obr. 21: Janův hrad v r. 1935 [34]

Obr. 22: Janův hrad v r. 2011 [foto autorky]

74

Shrnutí Na základě údajů, které jsem zjistila pomocí dotazníkového šetření v průběhu letního období 2011, je možné sestavit a charakterizovat profil běžného návštěvníka oblasti LVA. Návštěvníci jsou různí, ale z vybraných 200 respondentů jsem sestavila profil návštěvníka s určitými znaky. Typický návštěvník zavítal do lokality LVA v rámci jednodenního výletu s rodinou, během letního období. Dopravil se tam autem a k poznávání jednotlivých objektů použil taktéž automobil. Pokud nebyl v oblasti poprvé, rozhodl se na základě svých vlastních předchozích zkušeností. Jestliže tu byl poprvé, dal na doporučení a reference od známých. Z LVA nejvíce obdivoval kulturní památky a okolní přírodu a určitě navštívil zámek v Lednici s přilehlými zahradami. Tento návštěvník byl se vším spokojen, neměl k ničemu výhrady ani připomínky. Jednalo se o středoškolsky vzdělaného turistu ve věku 26-35 let, který pracuje v soukromém sektoru a pochází z kraje Vysočina. V praktické části jsem se také věnovala statistickému vyhodnocení návštěvnosti vybraných objektů. Těmi byly zámky Lednice a Valtice, Janův hrad, Minaret a Dianin chrám (Rendez-vous). U všech těchto památek jsem zpracovala statistiky návštěvnosti do názorných grafů, z kterých jsem následně pomocí analýzy interpretovala rostoucí, klesající či konstantní trend návštěvnosti. U všech těchto staveb vyplynul z grafů klesající trend návštěvnosti. Je to dáno faktem, že lidé si čím dál více rozmýšlejí, za co utratí své finance. Spousta lidí objekt sice navštíví, ale spokojí se s nahlédnutím z vnější strany. To jsem zpozorovala například u Janohradu, kde je sice před ním mnoho návštěvníků, ale obdivují a fotografují jej pouze zvenku. Podobně je na tom i Rendez-vous, kde prohlídka probíhá jedině na objednání s průvodcem. Nicméně i když dle statistik návštěvnost oproti minulým letům mírně poklesla, výše finančních zisků se výrazně nezměnila. Je to dáno postupným zvyšováním cen vstupného.

75

Závěr Bakalářská práce byla celá věnována Valticko-lednickému areálu. V teoretické části jsem se podrobně zaměřila na historický vývoj oblasti, ve kterém měl hlavní roli rod Lichtenštejnů. Dále jsem se zabývala přírodními poměry, krajinářskou tvorbou a cestovním ruchem v oblasti. Lokalita LVA má velice dobré přírodní předpoklady. Leží v nejjižnější části Moravy, která je naší nejteplejší oblastí. Převažují zde nížiny, které jsou doplněny o vrcholky Pavlovských vrchů, Valtické a Mikulovské vrchoviny a Jihomoravských Karpat. Raritou je zachovaná velká plocha lužních lesů. Kraj je proslulý zejména vinařstvím a nachází se zde velké množství chráněných oblastí, vzácných druhů živočichů, rostlin a dřevin. Nádhernou komponovanou krajinu tvoří jednotlivé architektonické památky, především salety, zámecké parky, sochy a náměty z antické mytologie, množství vodních toků a rybníků, kilometry turistických a cykloturistických tras a v neposlední řadě charakteristické vinné sklípky. V praktické části byl stanoven profil typického návštěvníka LVA, prostřednictvím marketingového výzkumu. Ten byl proveden formou terénního šetření, přímo u památek LVA, během letního období 2011. Profil byl určen na základě vyplněných dotazníků, na které odpovědělo celkem 200 respondentů v 19 připravených otázkách. Jednotlivé odpovědi byly interpretovány pomocí grafů. Z tohoto průzkumu jsem se dověděla základní údaje o návštěvnících – jejich priority, nespokojenost a připomínky, účel a způsob cestování, informace osobního charakteru atd. Typický návštěvník přijel do oblasti pouze na jednodenní výlet. Region by se měl tedy snažit o dlouhodobější pobyty návštěvníků. K dopravení do areálu použil automobil, který využil i k jeho poznávání. V tomto případě by bylo žádoucí, využívat více spojů autobusové či vlakové dopravy. Ovšem ty jsou zde nedostačující, což se potvrdilo i mezi častými negativními názory. Návštěvník se sem nejčastěji vracel na základě vlastních zkušeností. Region by měl tedy svým návštěvníkům nabídnout své služby v odpovídající kvalitě, aby získával stále nové, ale udržel si i ty stávající. Typický návštěvník neměl žádné připomínky a byl se vším spokojen. Vypůjčím si teda názory zbývajících procent respondentů. Mezi nejčastějšími se objevovalo lepší značení turistických tras. Je pravda, že některá rozcestí nejsou viditelně a jednoznačně značena, 76

ale tento nedostatek se dá lehce napravit. Naopak od další připomínky, která se týkala zákazu jízdy v lednickém parku. Lidé jsou pohodlní, když už přijedou do místa na kole, nechtějí jej nechat zamčené u zámku, nebo ho vést vedle sebe. Ale kvůli ochraně přírody, této žádosti nemůže být vyhověno. Vyšší ceny nabízených služeb a vstupů, jsou dány oblíbeností a velkou návštěvností lokality. Poskytovatelům obecně jde o spokojenost zákazníků, ale hlavním atributem je pro ně přeci jen ziskovost. Podkladem pro statistické vyhodnocení návštěvnosti vybraných objektů, byla data, poskytnutá přímo kastelány zámků Lednice a Valtice. Byla zpracována do názorných grafů, z kterých se dalo jasně vyčíst, v kterém roce byla návštěvnost nejvyšší, nejnižší nebo kdy měla rostoucí, klesající či konstantní trend. U objektů byla zjištěna i dopravní dostupnost, a nakonec byly dány do kontrastu historické fotografie s aktuálními. Toto porovnání bylo velice zajímavé, neboť některé objekty pochází již z poloviny 18. století, a přesto u nich nenastaly zásadní změny. Postupem času jsou renovovány, čemuž napomohlo určitě zapsání areálu na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Z fondu této organizace jsou poskytovány finance na opravy a údržbu. Hlavním cílem práce bylo potvrdit unikátnost, a zhodnotit atraktivity areálu pro cestovní ruch. Myslím si, že díky množství zajímavostí, které se v oblasti nachází, a o kterých píši ve své práci, se o unikátnosti nedá pochybovat. Já osobně díky psaní této práce, jsem začala vnímat oblast LVA jinýma očima, uvědomila jsem si, jaké jsou zde nejen architektonické, ale i přírodní krásy. A navíc, kolik času, trpělivosti, nápadů a práce stálo za vznikem této oblasti.

77

Seznam literatury (1) TOUŠLOVÁ, Iveta. Toulavá kamera 4: Romantické stavby Lednicko-valtického areálu. Praha: Freytag-Berndt, 2007, 238 s. ISBN 80-7316-287-3. (2) DOMINIK, Pavel, Lydie FILIPOVÁ, Ivana LUKÁŠKOVÁ, Zdeněk OPÁLKA, Bořivoj POKORNÝ a Hana PROCHÁZKOVÁ.Profil mikroregionu Lednickovaltického areálu. Břeclav: Okresní úřad Břeclav, 1999, 129 s. (3) DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie: Jihomoravský kraj. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2007, 304 s. ISBN 978-80-242-1941-7. (4) HALADA, Jan. Lexikon české šlechty: Lichtensteinové. 1. vyd. Praha: Akropolis, 1992, 685 s. ISBN 80-901020-3-4. (5) BUK, Radek. Krajinou Lichtenštejnů. 1. vyd. Břeclav: Radek Buk, 2010. ISBN 97880-254-6258-4. (6) HORÁK, Ondřej. Liechtensteinové mezi konfiskací a vyvlastněním: příspěvek k poválečným zásahům do pozemkového vlastnictví v Československu v první polovině dvacátého století. 1. vyd. Praha: Libri, 2010, 287 s. ISBN 978-80-7277-457-9. (7) MALÝ, Karel. Dějiny českého a československého práva do roku 1945: Stanovení státních hranic Československa. 2. dopl. vyd. Praha: Linde, 1999. ISBN 80-7201-167-7. (8) MORAVCOVÁ, Dagmar, Pavel BĚLINA. Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů: 1914-1941: Versailleský mír. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1998, 220 s. ISBN 80-86130-04-5. (9) TKÁČ, Vladimír. Průvodce poklady UNESCO. 1. vyd. Olomouc: Fontána, 2006, 336 s. ISBN 80-7336-307-0. (10) MACKOVČIN, Peter a kolektiv Brněnsko: Chráněná území ČR. 1. vyd. Praha: AOPK ČR a Ekocentrum Brno, 2007, 932 s. ISBN 978-80-86064-66-6. (11) RUBÍN, Josef. Přírodní klenoty České republiky: BR Dolní Morava. 1. vyd. Praha: Academia, 2006, 318 s. ISBN 80-200-1377-6. (12) URBAN, Vítek. Jižní Morava: Kam na víkend. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007, 132 s. ISBN 978-80-251-1566-4 (13) Anonymus (2004): Lednicko-valtický areál, Státní ústav památkové péče Brno. Manuscript v archívu VUKOZ, Brno. (14) JUŘÍK, Pavel. Moravská dominia: Liechtensteinů a Dietrichsteinů. 1. Vyd. Praha: LIBRI, 2009, 420 s. ISBN 978-80-7277-403-6. 78

(15) BLAŽKOVÁ, Milena. 11 Pokladů Čech a Moravy. 2.dopl.vyd. Praha: Albatros, 2002, 300 s. ISBN 80-00-01087-9. (16) KONEČNÝ, Michal. Lednicko-valtický areál. Plzeň: Fraus, 2005. ISBN 80-7238459-7. (17) TOUŠLOVÁ, Iveta. Toulavá kamera 7: Hradiště a zámeček Pohansko. Praha: Freytag-Berndt, 2008, 238 s. ISBN 978-80-7316-311-2. (18) FIC, Vladimír. Československá opevnění v Lednicko-valtickém areálu: (19361938). Brno: Národní památkový ústav, 2006, 42 s. ISBN 80-86752-40-2. (19) CULEK, Martin. Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma, 1996, 347 s. ISBN 80-85368-80-3

79

Seznam internetových zdrojů [1] Mikroregion LVA. Lednicko-valtický areál [online]. 2005 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.lva.cz/links/breclav/info/ [2] Lednicko-valtický areál: urbanistická studie II. etapa [online]. Brno, 2005[cit. 201204-28]. Dostupné z: http://up.krjihomoravsky.cz/download/US/2237/200_Pruvodni_zprava.pdf [3] HEJL, Petr. Valtice: Historie Valtic. Hlavní město vína [online]. Brno, 2010 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.mestovaltice.cz/historie/ [4] HEJL, Petr. Báječná Lednice: Historie Lednice. O Lednici [online]. Brno, 2010 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.historielednice.cz/info.htm [5] Dolní Morava: biosférická rezervace. Seznam světového dědictví [online]. 2009 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.dolnimorava.org/cs/zakladni-udaje-cz/seznamsvetoveho-dedictvi [6]HUČÍK, Milan. Lednicko-valtický areál: Urbanistická studie II.etapa. Rozbor krajinného rázu [online]. 12/2005 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://up.krjihomoravsky.cz/download/US/2237/200_Pruvodni_zprava.pdf [7] Dolní Morava: Biosférická rezervace. Chráněná oblast přirozené akumulace vod [online]. 2009 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.dolnimorava.org/cs/zakladni-udaje-cz/chranena-oblast-prirozeneakumulace-vod [8] Natura 2000: AOPK ČR. Natura 2000 v ČR [online]. 23.12.2005, 2011 [cit. 201203-25]. Dostupné z: http://www.nature.cz/natura2000-design3/subtext.php?id=1821&akce=&ssHledat= [9] Přírodní park Niva Dyje. Odbor životního prostředí [online]. 11.12.2009 [cit. 201203-24]. Dostupné z: http://breclav.org/sub/ozp/dokumenty/cat_view/120-odborzivotniho-prostredi/125-prirodni-park-niva-dyje [10] Dolní Morava: biosférická rezervace. Ramsarská úmluva o ochraně mokřadů [online]. 2009 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.dolnimorava.org/cs/zakladni-udaje-cz/ramsarska-umluva-o-ochranemokradu

80

[11] Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky: Správa CHKO Pálava. Plán péče o NPR Slanisko u Nesytu [online]. 2009 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://www.palava.ochranaprirody.cz [12] DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica. Slanisko u Nesytu-Národní přírodní rezervace [online]. 7.3.2011 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.naturabohemica.cz/slanisko-u-nesytu/ [13] Ochrana přírody a krajiny v České republice: Národní přírodní rezervace v ČR. Národní přírodní rezervace Ranšpurk [online]. 2010 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPR_ranspurk_cz# [14] Natura Bohemica: příroda České republiky. Cahnov - Soutok - Národní přírodní rezervace [online]. 6.9.2008 [cit. 2012-03-28]. Dostupné z: http://www.naturabohemica.cz/cahnov-soutok/ [15] Turistika.cz: Kamenice u Hlohovce. Přírodní památka [online]. 2007, 2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/mista/kamenice-u-hlohovce-prirodnipamatka [16] Národní památková ústav: Evropské dotace. RUMPLOVÁ. Lednicko-valtický areál: 15. výročí zapsání kulturní krajiny na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO [online]. 8.12.2011 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.npu.cz/pro-odborniky/narodni-pamatkovy-ustav/evropske-dotace/news/ [17] PIŠKULA Dymo, Petr UHER, dokument z cyklu „Krásy Čech, Moravy a Slezska“: Lednicko-valtický areál. [DVD]. 2008 [cit. 2012-04-01]. ABCD video. RTV-5, spol. s.r.o. [18] Zámek Valtice: státní zámek Valtice. Historie [online]. 2012 [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://www.zamek-valtice.cz/ [19] RIS. Regionální informační servis [online]. 2011 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=584631 [20] Národní zemědělské muzem. Muzeum vinařství, zahradnictví a životního prostředí [online]. 2010 [cit. 2012-04-09]. Dostupné z: http://www.nzm.cz/valtice/ [21] Valtické podzemí. Vinařství Chateau Valtice [online]. 2011 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.valtickepodzemi.cz/valticke-podzemi.php

81

Zdroje obrázků [22] Lednicko-valtický areál. Mapa Lednicko-valtického areálu [online]. 2011 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.lednicko-valticky-areal.cz/mapa.php [23] Hrady a zámky: nová lákadla v sezóně. ČT 24 [online]. 19.3.1012 [cit. 2012-0425]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/168833-hrady-a-zamkynova-lakadla-v-nove-sezone-stare-ceny/ [24] Lovecký zámeček Pohansko u Břeclavi. Foto [online]. 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://itras.cz/zamecek-pohansko/galerie/2550/ [25] Zámek Břeclav. Cesty krajem [online]. 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.cestykrajem.cz/katalog/dle-lokalit/objekty/zamek-breclav/ [27] Geolocation. Bunkr [online]. 23.3.2009 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.geolocation.ws/v/P/22773501/bunkr/en [28] Historie Moravy. Zaniklé stavby Lednicko-Valtického areálu [online]. 14.8.2009 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://promoravia.blog.cz/0908/zanile-stavby-lednickovaltickeho-arealu [29] Foto historie. Lednice-zámek [online]. 21.11.2009 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.fotohistorie.cz/Jihomoravsky/Breclav/Lednice/Lednice__zamek/Default.aspx [30] Foto historie. Lednice-minaret [online]. 21.11.2009 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.fotohistorie.cz/Jihomoravsky/Breclav/Lednice/Lednice__zamek/Default.aspx [31]ITRAS: Lednicko-valtický areál. Rozhledna Minaret [online]. 2010 [cit. 2012-0428]. Dostupné z: http://itras.cz/minaret/galerie/8162/ [32] Foto historie. Valtice-zámek [online]. 27.3.2011 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.fotohistorie.cz/Jihomoravsky/Breclav/Valtice/Valtice__zamek/Default.aspx [33] Zámek Valtice: návštěvníci. Rendez-vous [online]. 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.zamek-valtice.cz/navstevnici-1/rendez-vous/fotogalerie/ [34] Foto historie. Lednice-Janův hrad [online]. 21.11.2009 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.zamek-valtice.cz/navstevnici-1/rendez-vous/fotogalerie/

82

Seznam příloh Příloha A: Dotazník pro návštěvníky LVA Zdroj: tvorba autorky Přílohy B: tabulky Příloha B1: Tabulka vybraných kulturních akcí Zdroj: tvorba autorky Příloha B2: Tabulka ubytovacích zařízení (hotel, penzion) Zdroj: tvorba autorky

83

Příloha A: Dotazník pro návštěvníky LVA DOTAZNÍK Dobrý den, jmenuji se Denisa Hrůšová a provádím zde průzkum návštěvníků LVA pomocí jednoduchého dotazníku. Výslednou analýzu pak použiji k mé bakalářské práci na téma „Zajímavosti Lednicko-valtického areálu“. Cílem dotazníku bude zjištění profilu návštěvníka a jeho hodnocení oblasti LVA. Studuji na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě, obor Cestovní ruch. Proto si dovoluji Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku. Předem Vám děkuji za vyplnění.

1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy oblasti LVA? (1 možnost) Dovolená, odpočinek Návštěva příbuzných/známých Výlet Pracovní cesta Pouze projíždím Zdravotní důvody (návštěva lázní) Jiné………………………………… 2. Jak často navštěvujete oblast LVA? Jsem tu poprvé Jsem tu podruhé Jsem tu potřetí Po vícekráté 3. Ve kterém ročním období sem nejčastěji zavítáte? (1 možnost) Jaro Léto Podzim Zima 4. Jak dlouho se zdržíte v této oblasti? Jeden den Dva dny Tři a více dnů 5. Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytováni? Kemp Hotel Penzion 84

U známých/příbuzných Chata V soukromí/apartmány Nejsem tu na více dnů Jiné……………………………………. 6. Jakým dopravním prostředkem jste přicestovali z místa bydliště do LVA? Automobil Vlak Motocykl Autobus Jízdní kolo Jiné………………………………… 7. Jaký dopravní prostředek využíváte nejčastěji v oblasti LVA? (jedna možnost) Automobil Jízdní kolo Motocykl Autobus Vlak Lodní doprava po Dyji Pěší Jiné 8. S kým cestujete? Individuálně S rodinou S přáteli S partnerem/partnerkou V rámci organizované skupiny (školní výlet, firemní akce, zájezd apod.) Jiné……………………………………. 9. Co hodláte v oblasti LVA navštívit, či jste již navštívila? (1 a více možností) Zámek Valtice Kolonáda na Rajstně Rendez-vous Zámek Lednice s přilehlými zahradami Zámecký skleník Minaret Janův hrad Obelisk Zámek Břeclav Kaple sv. Huberta Zámeček Pohansko 85

Apollonův chrám Tři Grácie Hraniční zámeček Rybniční zámeček Lovecký zámeček Akvárium Malawi Jiné……………………………….. 10. Co vás v oblasti LVA nejvíce zaujalo? (např. atraktivity, příroda, stezky a podobně…) ……………………………………………………………………………………………. 11. S čím jste byl/a v oblasti LVA nespokojen/a, co jste zde postrádal/a? ……………………………………………………………………………………………. 12. Jaká je podle Vás cenová relace v oblasti LVA? (vstupné, občerstvení…) Přiměřená Vyšší než v jiných oblastech ČR Nižší než v jiných oblastech ČR 13. Jaké jsou Vaše preferované aktivity v oblasti LVA? (1 a více možností) Pěší turistika Cykloturistika Kulturní a folklórní akce (např. výstavy, vinobraní…) Návštěva památek Společenské akce (koncerty, festivaly…) Návštěva Lázní v Lednici Sportovní akce Jiné……………………………………. 14. Z kterého kraje pocházíte? (pokud jste ochotni uvést tuto informaci) Karlovarský kraj Ústecký kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Zlínský kraj 86

Moravskoslezský kraj 15. Jaké je Vaše pohlaví? Muž Žena 16. Jaký je Váš věk? do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více 17. Jaké je Vaše dosažené vzdělání? Základní Střední s výučním listem Střední s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání 18. Jaké je Vaše zaměstnání? Zaměstnanec veřejný sektor Zaměstnanec soukromý sektor Podnikatel/živnostník V domácnosti/mateřská Student Důchodce Nezaměstnaný 19. Odkud jste se dozvěděli o této lokalitě? Reference od známých a příbuzných Vlastní zkušenost Turistické informační centrum Tištěné informace (průvodci, knihy, propagační materiály apod.) Rozhlas, televize Informace od cestovních kanceláří/ agentur Internet Jiné…………………..

87

Příloha B1: Tabulka vybraných kulturních akcí

MĚSÍC duben

DATUM 7.4. 21.4. 21.4. květen 11.5. - 12.5. 12.5. červen 1.6. 1.6. - 3.6. 11.6.-16.6. 23.6. červenec 5.7. - 6.7.

srpen září

říjen

7.7. - 15.7. 20.7. - 22.7. 27.7. - 28.7. 24. - 25.8. 24. - 25.8. 7.9. - 8.9. 14. - 15.9. 15.9. 22.9. 22.9. 6.10.

UDÁLOST Vítání jara Janohradní dovádění Valtické podzemí Valtické vinné trhy Pálavský okruh Noc kostelů u milosr. bratří Sladký život Lázeňské dřevosochání Contecentus Moraviae Cyrilometodějské dny Mezin. letní škola staré hudby Lednické krojované hody Valtické vinařské slavnosti Valtické krojované hody Moravské hrady Valtické burčákování Valtické dýnobraní Valtické cyklobraní Lázeňské vinobraní Sběr hroznů Valtické vinobraní

MÍSTO KONÁNÍ přístaviště pod zámkem Lednice Janův hrad a okolí Valtické podzemí areál zámku Valtice trasa z Brna, Mikulov, Lednice kostel sv. Augustina zámek Valtice před budovou lázní Lednice kostel Nanebevzetí Panny Marie Valtické podzemí zámek Valtice průvod obcí Lednice zámek Valtice nám. Svobody Valtice zámek Valtice náměstí a podzemí Valtice náměstí a podzemí Valtice Valtice a okolí, cyklo před budovou lázní Lednice areál Vinné sklepy Valtice náměstí

88

Příloha B2: Tabulka ubytovacích zařízení (hotel, penzion) Hotel Apollon Arcade Celnice Čech Garni Hotel 1. Plavební Hraniční zámeček Hubertus Imos Mario My Hotel Relax Hotel Stork Rose Terezka Zámecký Zámeček La Veneria

Adresa P.Bezruče 720, Valtice Masar. nám. 224, Podivín Celnice 1214, Břeclav Tovární kolonie 43, Břeclav 21. dubna 3, Lednice Hlohovec u Břeclavi č. 16 Zámek 1, Valtice Komen. nábřeží 3a, Břeclav 21. dubna 65, Lednice 21. dubna 657, Lednice Čechova 272, Lednice Veslařská 5, Břeclav J.Palacha 22, Břeclav Zám. nám. 66, Lednice K Venerii 82, Valtice

Penzion Addo Hippoclub Irena Jordán Klaret Miromar Moravská Oáza Moravský Sommelier Onyx Pod Reistnou Pod sklepy Pohádka Princ Siesta U Doubků U Michlů U Vlků Usedlost pod vinohrady Včelařský dvůr Vinařský dvůr Zámecký penzion Rotunda Zelený strom

Úroveň ubytování *** ** **** *** *** **** *** *** *** **** *** *** *** **** ****

Adresa Polni 1123, Valtice Ul. 21 dubna 4, Lednice Kopečná 984, Valtice Malinovskeho 55, Lednice Střelecká 106, Valtice Stará čtvrť 203, Podivín Pod Zámkem 1036, Valtice Lipová 383, Valtice Nejdecká 176, Lednice Vinařská 1129,Valtice Bulhary č.173, Bulhary Slovácká 384, Lednice 21. dubna 717, Lednice Břeclavská 630, Valtice Nádražní 57b, Břeclav J. Fučíka 109, Břeclav Lázeňská 285, Valtice Na kopci 537, Hlohovec Nejdecká 721, Lednice Malá strana 198, Valtice Zámecké náměstí 14, Břeclav Vídeňská 49, Mikulov

Kapacita lůžek 43 70 98 40 36 71 62 60 22 117 63 80 60 52 12 Kapacita lůžek 32 56 21 70 34 20 54 10 78 20 12 20 29 38 26 56 15 40 66 30 70 35

89