začínajícího fakultanta

08

začínajícího

fakultanta

FAKULTA___

Pár slov z historie Přírodovědecké fakulty ● Historie PřF v bodech Důležití činovníci a orgány fakulty ● Katedry Pár poznámek k tomu, co vás čeká během studia Zpětná vazba (SHP a Kniha přání a stížností) ● Drobná ochutnávka ze sekce Slovní.vzkazy Anatomie fakultních prostor ● Psí záležitost ● futurama.jcu.cz ● Mapka pupku světa Exkurze Informační zdroje ● Základní webové adresy Knihovna WWW.šechna chytrost světa Počítače a věci okolo ● Připojení síťového disku ● Když cache přeroste přes hlavu ● ID karty ● Hromadné adresy ● Tisk a kopírování Menza ● Burza ● Provozovny služeb Bydlení ● Koleje ● Internet na kolejích ● Vedoucí kolejí ● Ubytovací stipendium ● Priváty Doprava ● MHD ● Jak do Budějc ● Odjezdy trojky od Jihočeské Univerzity ● Vložená mapa města ● Vlastními silami ● Jak do Budějc (vlak a autobus) ● Jak pryč z Budějc (Jen pro stopaře) Obchody ● Nejbližší okolí ● Potraviny a hypermarkety ● Papírnictví a kancelářské potřeby ● Počítače a mobily ● Elektro ● Foto ● Sport ● Cykloservis ● Cestování ● Banky a finance ● Obchodní centra a Dům služeb Pojďte do hospody! ● Stáčírny vína ● Stručný pivní průvodce po Jihočesku ● Hospody – drobná inšpekce Čajovny a kavárny Duševní občerstvovny aneb Kam za kulturou ● Kina ● Divadla ● Hudba ● Jak si vypůjčit noty, CD, MC ● Muzea a galerie ● Uvědomělé dění na fakultě ● Další studentské aktivity ● OHEŇ! Sportovní vyžití ● Outdoorové aktivity ● Umělé lezecké stěny ● Krádež kola ● Indoorové aktivity České Budějovice – z příliš nepohnuté historie města Drobné etnografické zamyšlení (Doudlebia) Slovníček pojmů

_1 _1 _1 _2 _3 _5 _5 _6 _8 _9 10 14 14 15 15 16 17 18 19 20 21 22 22 23 24 25 26 26 26 27 28 30 31 32 32 32 33 34 35 36 36 38 39 40 40 41 41 42 43 44 45 46 47 47 47 49 50 51 52 53 54

INFORMACE___ ŽIVOT V ČB___

„Biologové! Ty jsou plný plísní a živočišnosti“ Neznámý student ZdravSoc v nočním vlaku z Kleti

Binolupa

…nebo též stereomikroskop je zařízení určené k podrobnému prohlížení makro-skopických objektů v odraženém světle. Disponuje relativně malým zvětšením (obvykle 10x až 50x), které rozhodně nestačí na prozkoumání všech detailů a mikrostruktur. Omezenost zvětšení jsou však vyvážena důležitými výhodami. Binolupa totiž umožňuje (obvykle) nedestruktivním pozorování detailů (byť hrubých) v kontextu celku a představuje tak ideální nástroj k prvotnímu podrobnějšímu seznámení se zkoumaným předmětem (ať už je to brouk, kytka nebo třeba shluk krystalů). Právě takové prvotní seznámení s naší fakultou a jejím okolím by Vám měla poskytnout Binolupa 07. Věříme, že se Vám bude líbit, bude užitečná a ulehčí Vaše první kroky na Přírodovědecké fakultě JU. Opravdu podrobné zkoumání fakulty a jejího osazenstva však necháváme na Vás. Nechceme Vás totiž v žádném případě připravit o zážitky spojené s odhalováním všech fakultních tajů a zákoutí, tak jak jsme si ho prožili i my sami. Přejeme Vám při něm spoustu zábavy!

A ještě jedna důležitá věc: Ač má Binolupa sloužit všem novým studentům PřF, odkazujeme se v této brožuře nadále převážně na biology a BF. Nebiologové, nezlobte se proto na nás, nemáme v úmyslu nějak přehlížet či podceňovat nebiologickou část fakulty. Důvod je prostý – biologové již jsou v Budějcích známým, snad dokonce proslulým a běžně rozšířeným fenoménem a kolují o nich nejrůznější historky a drby, no a taky my, co Binolupu píšeme, jsme všichni biologové. Časem se tohle určitě spraví. Věříme, že nově příchozí nebiologičtí fakultanti budou s námi biology držet krok, obohatí a zpestří život naší fakulty. Editor: Pavel Říha ([email protected]) Autoři textu: Jakub Těšitel, Pavel Říha, Tamara Malinová, Filip Kolář, Anna Falkenauerová a další Ilustrace: Monika Říhová (titulní), Pavel Říha (Erosův realismus, Alkoholik sám sobě přítelem, Budějce, Kanec), Jakub Těšitel (Hromadnost dopravy, Horolezci v Jihočesku), Kohoutí Pařát – tak trochu bez svého vědomí (NKAn a Kultura) a Ema Knotková (Ilustrace k albu Spoutanej)

Binolupa 08 se vyvinula z loňské Binolupy 07 v2 a snaží se zohlednit změny, které na nás od té doby sedly, a opravit některé z chyb, které jsme loni nasekali. Použity a upraveny byly také starší texty z fakultního a univerzitního materiálu Kompas 2005

Než se na to pořádně vrhnem, poslyšte něco málo oficiálna o fakultě; je to tak zvykem a třeba se to může i někdy (za)hodit. Nuže:

Historie PřF v bodech:

•září 1991 založena Jihočeská univerzita •8. listopadu 1991 Akademickým senátem JU zřízena Biologická fakulta •od roku 1992 akreditace na poskytování všech stupňů vysokoškolského vzdělání (bakalářské, magisterské, doktorské) •1994 zaveden kreditní systém •1995 vznikl ŠuKaS •od roku 1995 právo konat habilitační (jmenování docentů) a profesorské řízení •od roku 2001 nová prostorná budova s moderním vybavením a přednáškovými místnostmi („Béčko“) •2002 - nová budova pro katedru Botaniky („Vila“) •na více než 230 kurzech a cvičení se podílí 180 vyučujících •v roce 1991 zde studovalo 42 studentů, v současnosti je nás přes 700 • 1. srpna 2007 se BF změnila na í

D

P

ár slov z historie Přírodovědecké fakulty

Přírodovědecká fakulta Jihočeské Univerzity je velice mladou institucí. Vznikla transformací Biologické fakulty 1. srpna tohoto roku. Její předchůdkyně, Biologická fakulta byla založena skupinou vědců z ústavů Akademie věd České Republiky v roce 1991. Všechny tyto instituty se nacházely původně v Praze, začátkem 80. let byly ale tehdejší totalitní vládou přesunuty do Českých Budějovic, ve snaze oddělit vědce od zahraničních vlivů a od přímého kontaktu s univerzitními studenty. To se samozřejmě nikdy úplně nepodařilo a po reformě vzdělávacího systému v roce 1989 se otevřel prostor pro vznik fakulty zaměřené převážně na biologii. Tento dost neobvyklý způsob vzniku (tedy vydělení vzdělávací instituce od Akademie věd) má zásadní vliv na její současný charakter - tj. že většina přednášejících jsou zároveň i pracovníci Akademie, čímž může fakulta stále nabízet velké množství (speciálních) kurzů, které vyučují odborníci ve svém oboru. Také vám, studentům, se tak ohromně rozšiřuje pole působnosti díky možnostem spolupráce s některým z těchto ústavů.

ůležití činovníci a orgány fakulty Děkan – prof. Libor Grubhoffer.

vpravo a pak zase vpravo. Setkávat se s ní budete během prvního ročníku poměrně často i během výuky – vede totiž kurz chemické laboratorní techniky semestru pak obecnou a v druhém a fyzikální chemii.

Je nejvyšším __funkcionářem na fakultě a zodpovídá za její chod. Jeho moc je dokonce taková, že prostřednictvím děkanských výjimek je schopen zvrátit lecjaká rozhodnutí jiných fakultních orgánů, což je velmi užitečné, pokud kupříkladu dojde k nějakému nechtěnému úřednímu omylu. Děkan pochopitelně sídlí na děkanátě. Je volen fakultním akademickým senátem na dobu 4 let, přičemž může být zvolen nejvýše dvakrát za sebou (druhé období současného děkana končí v roce 2011). Předcházejícími děkany byli od založení fakulty nejprve prof. Pavel Blažka a po něm prof. Zdeněk Brandl.

Proděkan pro rozvoj nebiologických oborů doc. František Vácha Má na starosti celou agendu spojenou se vznikem a dalším rozvojem nových mimobiologických oborů na vznikající PřF, tedy především chemie, fyziky, matematiky a informatiky. Vzhledem k tomu, že fakulta v současné době nemá vlastního rozvojového proděkana, je Franta Vácha klíčovou osobou při sestavování fakultního rozpočtu (spolu s tajemnicí fakulty, Alenou Kamišovou).

Děkana obklopuje houf proděkanů majících na starost vždy určitou oblast fakultního života:

Proděkan pro vědu a doktorské studium prof. Miloslav Šimek Má na starosti doktorandy a také různé zahraniční stáže, pobyty či výjezdy na konference. Povoláním je půdní biolog sídlící v druhém patře na Sádkách (č 240).

Studijní proděkanka doc. Šárka Klementová. Na tu se obracejte ve vašich studijních záležitostech. Sídlí v přízemí Béčka (místnost 192) – z vestibulu zahnete -1-

Proděkan pro vnější vztahy prof. Václav Hypša (Vacátko) Například propaguje fakultu navenek a to nejen na půdě akademické. Profesně se zabývá molekulární fylogenetikou a sídlí na Parazitologickém ústavu, č. dveří 324.

na „své“ (studentské) senátory. Studentská komora navíc ze zvyku organizuje SHP, to jest →Studentské hodnocení přednášek. Není žádným tajemstvím, že fakulta je součástí univerzity, takže se jí zpropadeně dotýkají i celouniverzitní orgány a ústroječky. Ze studentských členů jednotlivých fakultních senátů je sestavena takzvaná Studentská rada, která má roli „poradního sboru“ rektora. V praxi to vypadá tak, že si SR stanoví nějaký problém k řešení (třeba podobu studentského hodnocení výuky nebo jídlo v menze), pořeší jej, výsledek zkonzultuje s rektorem a ten si pochopitelně může nechat poradit. Hlavním a nemusí zástupcem naší fakulty v SR je Vlastík Smýkal.

Akademický senát PřF – má jedenáct členů, z toho je šest pedagogů předseda Roman Fuchs (Štetke), Jan Kaštovský (Hanys), Jan Šuspa Lepš, Hana Šantrůčková, Marie Šmilauerová a Milan Štech a pět studentů: místopředseda Filip Kolář, Kateřina Diáková, Petr Nguyen (Mao), Pavel Říha (Hobit) a Vlastimil Smýkal. Akademický senát je poměrně důležitý a vlivný orgán akademické samosprávy, který o mnohém rozhoduje nebo se k tomu aspoň vyjadřuje. Je volen na dva roky, příští volby budou probíhat až na podzim 2008. Každý člen akademické obce (tj. učitel i student) má právo volit i kandidovat do senátu. A co senát dělá? - kupříkladu schvaluje rozpočet fakulty, volí děkana, rozhoduje o změnách studijního řádu, podmínkách přijímání studentů na PřF, schvaluje kritéria pro přidělování kolejí a v neposlední řadě řeší studentské záležitosti a stížnosti - pokud vás tedy na fakultě něco bude štvát, nebo byste chtěli něco změnit, můžete se obracet

Krom senátu fakultního, o němž už byla řeč, existuje i senát univerzitní, také řečený Velký (protože větší už je jenom ten opravdický – ten, jak se v něm spí). Z celkového množství čtyřiceti jeho hlav patří pět biologům, respektive přírodovědcům. Jmenovitě jde o tyto osoby: Iva Dostálková, Honza Riegert, Petr Koutecký (za pedagogy) a Simona Poláková (místopředsedkyně) s Vojtou Kasalickým za studenty. Velký senát řeší zejména záležitosti vysoké univerzitní politiky, ale jelikož my se výšek bojíme, toto pojednání na tomto místě radši utnem.

V biologické „části“ PřF existuje v současnosti devět kateder. V našem seznamu níže uvádíme kromě jejich názvu i jejich zkratku ve Stagu (viz Îpočítače), jméno jejího současného vedoucího a také krátký (a velmi orientační) popis, co se na dané katedře především „dělá“. Desátou „katedrou“ je oddělení jazyků vedené Petrem Kosem. Kromě této zaběhlé struktury převzaté z BF vznikly v současnosti v souvislosti s rozšiřováním na PřF tři nová oddělení (budou se jmenovat ústavy, ale fungovat jako katedry), která se teprve začnou „plnit“ novými lidmi – Chemie a biochemie, Fyzika a biofyzika a Matematika a informatika.

KBO» Botaniky prof. Jan Lepš Zde se studuje ekologie (např. invazní druhy, výzkum druhové bohatosti luk, mykorhizní vztahy), systematika, floristika i evoluce vyšších rostlin, ale také biologie mechorostů i hub. Zvláště početná je i skupina řasozpytců (např. ekologie tropických i arktických řas, fylogenetika sinic). Dobrá spolupráce je rozvíjena především s odděleními Botanického ústavu AV ČR sídlícími v nedaleké Třeboni (zejména ekologie vyšších rostlin a algologie) KEO» Biologie ekosystémů (= dříve Ekologie a hydrobiologie) prof. Hana Šantrůčková Tato katedra poskytuje široké možnosti především v oblastech půdní biologie, hydrobiologie (od chemických procesů ve vodě přes řasy, vodní bezobratlé až po ryby), ale i aplikované ekologie (zajišťuje obor Péče o životní prostředí). Spolupracuje se zejména s ústavy Půdní biologie, Systémové biologie a ekologie a s Hydrobiologickým ústavem.

-2-

KFR» Fyziologie rostlin doc. Jiří Šantrůček Tato katedra se skládá z několik laboratoří zabývajících se studiem fyziologických procesů u rostlin od úrovně procesů v globálním měřítku (např. studium oběhu izotopů některých prvků) po úroveň biofyzikální – ve spolupráci s ústavem Molekulární biologie rostlin také tato katedra zajišťuje samostatný obor Biofyzika. KFZ» Fyziologie živočichů doc. Dalibor Kodrík Zde se zabývají studiem fyziologických procesů jak u obratlovců (např. ryb), tak, ve spolupráci s Entomologickým ústavem, fyziologií vybraných skupin bezobratlých (např. hormonální regulace u hmyzu). KGN» Genetiky doc. Jindřich Bříza Tato katedra spolupracuje nejvíce s ústavem Molekulární biologie rostlin a Entomologickým ústavem - výzkum je proto soustředěn hlavně na genetiku (nejen) užitkových rostlin (a jejich parazitů) a dále na genetické studium hmyzu (např. evoluce hmyzích chromosomů). KMB» Molekulární biologie prof. Julius Lukeš Tato katedra spolupracuje s Entomologickým a Parazitologickým ústavem a nabízí široké možnosti molekulárně-biologických studií řady modelových organismů (octomilka Drosophila, bourec, hlístice) či původců závažných onemocnění (Trypanosoma). Biochemická „část“ této katedry například odhaluje struktury některých biologických makromolekul. KOB» Medicínské biologie doc. Jan Kopecký Katedra obecné biologie zajišťuje vzdělávání pro práci v biologických a lékařských laboratořích - aplikovaný obor Biomedicínská laboratorní technika.

KPA» Parazitologie prof. Václav Hypša V rozsáhlé spolupráci s Parazitologickýcm ústavem se zde zkoumá celé spektrum parazitických organismů (prvoci, hlístice, roztoči). Využíváno je přitom mnoho přístupů na různých úrovních - od molekulární (např. způsoby komunikace parazita a hostitele), přes úroveň organismů (např. studium životních cyklů) až po ekologické studie (např. klíšťata). KZO» Zoologie doc. Oldřich Nedvěd Katedra zoologie zaštiťuje práce konané na obratlovcích i bezobratlých, ty druhé v úzké spolupráci s Entomologickým ústavem. Co do způsobu "provádění vědy" je zde možnost stát se laboratorním experimentátorem (za všechny lze uvést např. studie hlodavčích etologií), terénním člověkem (entomologem, ornitologem aj.) i badatelem na převážně teoretické bázi (viz např. některé práce postavené na fylogenetice). Potřeby molekulárního výzkumu jsou z části kryty budějovickými ústavy, z části ústavem populační biologie ve Studenci (u Brna), a v nedávné době roku spustila katedra svou vlastní "bílou" laboratoř, kde už se také vyvíjí věda. Nebiologické katedry/ústavy ... jsou zatím v plenkách, je jim teprve rok a své první prváky zažijí letos. Po ne zrovna snadném vybírání souhrnného jména pro tato novorozeňata zvítězilo označení „ústav“. V hierarchii fakultních orgánů nicméně leží na stejné úrovni jako katedry, proto je prosím nezaměňujete s diametrálně odlišnými ústavy AV ČR, kterých tu také máme jako šlupek. A novými „ústavokatedrami“ a jejich vedoucími se stávají: Ústav matematiky a informatiky doc. V. Křivan Ústav fyziky a biofyziky pověřen prof. T. Polívka Ústav je to sice jednoletý, stará se nicméně o obor Biofyzika, který má na fakultě mnohaletou tradici. Ústav chemie a biochemie doc. F. Vácha Ústav chemie a biochemie zaštiťuje Linecké -nikoli cukroví, ale studenty -, kteří pod hlavičkou koprodukčního oboru Biological Chemistry studují obrok v Rakousku. Nejstarší biologičtí chemici jdou letos do druháku.

P ár poznámek k tomu, co vás čeká během studia zapíšete kurzy, které budete v prvním semestru absolvovat. Předtím, než však zimní semestr vůbec začne (což bude 24. 9.), budete muset projít sérií úvodních kurzů, kterým se souhrnně říká kolotoč. Jde především o to, abyste se seznámili s tím, jak to na fakultě chodí, naučili se používat fakultní počítače a zorientovali se v knihovně a některých důležitých

Úplně první věc, která se Vám na fakultě přihodí, je zápis. Dostanete takový sešítek, do něhož Vám bude nalepena fotka, následně oražená razítkem fakulty a celé to bude podepsané panem děkanem. Přestože má ta věc na sobě napsáno Výkaz o studiu na vysoké škole, každý normální člověk tomu neřekne jinak než index. Do indexu si následně

-3-

mírný poplatek (80 Kč za jednu návštěvu studijního, počet změn v indexu je libovolný). Po této lhůtě se však poplatek zvyšuje na 150 Kč a je navíc nutné požádat o schválení změny studijní proděkanku, pro což si dokonce musíte vyrobit vlastní oficiální papír. V případě, že jde o změny nikoliv z vlastní vůle (tj. překryv rozvrhů řádně předzapsaných kurzů, kurz neběží např. pro malý zájem studentstva, není místo v autobuse, takže nemůžete jet na exkurzi) se poplatek neplatí. Po přednáškách následují na konci semestru zkoušky. Specifikem naší fakulty je to, že na zkoušky není zvykem chodit ve společenském obleku (tím se myslí sako a kravata, pro slečny pak večerní róba). A nakonec po zkouškách následuje kontrola indexů na studijním. Pakliže jste všechny zkoušky řádně splnili a máte vážený průměr (ten se váží podle kreditace zkoušek) pod 2,5, není se čeho bát, dostanete do indexu razítko „semestr uzavřen“ a je to. Neprospěli-li jste však u nějaké zkoušky, nebo dokonce u více zkoušek, nebo jste průměrem přeskočili 2,5, obdržíte navíc i razítko „výstraha“. Výstrahu za prospěch (tj. průměr nad 2,5) lze smazat v dalším semestru jednoduše tím, že budete mít průměr pod tuto kritickou hodnotu. Výstrahu za neudělanou zkoušku smazat nejde, a to ani, když si kurz zapíšete znova a inkriminovanou zkoušku složíte. Pakliže máte na svém kontě dvě výstrahy (kromě případu, že jste dostali první za neudělanou zkoušku a druhou za průměr, to se počítá jako jedna), budiž vám nebe milostivo, protože pak už vám může pomoci jedině pan děkan udělením výjimky, v případě tří výstrah však už pomoci není. V prvním semestru je však všechno trochu jinak. Zaprvé, se vás netýká prospěchová výstraha, můžete mít samé trojky a nic se neděje, ALE na druhou stranu musíte alespoň nějak splnit všechny zápočty a zkoušky kromě jedné (za tu případně dostanete výstrahu, což bychom vám nepřáli). Budou-li vám chybět při první kontrole indexů dvě a více nesplněných zkoušek či zápočtů, se studiem končíte a to bychom vám přáli ještě méně.

internetových zdrojích. Významnou a velmi populární součástí kolotoče je terénní soustředění zvané „Vomáčka“, na kterém do vás budou nalévány vědomosti z botaniky, zoologie či ekologie a snad i něco málo z roztoků, obsahujících -OH skupinu (v případě některých vedoucí). Již v průběhu kolotoče vás čekají první zápočty, na první kredity si však musíte počkat až do zkouškového, úvodní kurzy kreditované nejsou. Poté již můžete s napětím očekávat příchod semestru, kdy začíná normální výuka. To, kam a kdy máte jít na přednášku či cvičení, se dozvíte z rozvrhu. Ten visí na nástěnce v Béčku a také na fakultním webu v sekci „Informace pro studenty“ (váš, prvácký, rozvrh je v prvním semestru vyvěšován zvlášť). Alespoň zpočátku semestru je dobré vyvěšený rozvrh průběžně kontrolovat, neustále se totiž aktualizuje a konečná verze mívá pořadové číslo tak kolem pětky. Docházka na všechny přednášky je nepovinná, s cvičeními to bývá naopak. Obvykle jsou povoleny 2 – 3 absence za semestr, ale jsou i výjimky. První semestr je zároveň i posledním semestrem, kdy budete mít v rámci oborů všichni stejný rozvrh, a absolvování kurzů v něm předepsaných je pro všechny povinné. Od dalšího semestru si již budete zapisovat většinu kurzů dle vlastní chuti a vkusu, doporučujeme však brát ohled na výstupní minimum vašeho bakalářského oboru. V průběhu bakalářského studia musíte získat 180 kreditů, tj. v průměru 30 za semestr. V každém semestru si musíte zapsat minimálně 20 kreditů. Běžný semestr (tj. pro vás 2. a další) vypadá takto: nejprve je třeba provést předzápis, tzn. zadat do StAgu (počítačový program provádějící studijní agendu, viz též ÎPočítače) kurzy, které si hodláte zapsat. Předzápis probíhá ke konci předcházejícího semestru a vytváří se podle něj rozvrh. Poté přijde na řadu zápis, tzn. oficiální zapsání kurzů do indexu. Termíny zápisu je nutné dodržet (za pozdní neomluvený zápis se platí nemalý poplatek do fakultní pokladnice), obvykle jsou vyvěšeny s dostatečným předstihem na studijním a také na webu (letos v rubrice Informace pro studenty v pdf souboru se záhadným názvem „Organizace školního roku 2007 – 2008“). No a pak už se chodí na přednášky. Do konce 6. týdne od zápisu lze relativně bezbolestně zapsané kurzy škrtat anebo nové dozapisovat, pouze je třeba zaplatit

I takhle může vypadat index... -4-

ZPĚTNÁ VAZBA

Studentské hodnocení přednášek

a Kniha Přání a stížností

Žádný strach - i když je v titulku této sekce slovo "vazba", do vězení se za nespokojené komentáře nedostanete, nikdo vás za váš názor nebude popotahovat, zkrátka a jednoduše, jsme demokratická fakulta poměrně daleko od Osy zla. Abyste rozuměli, dvakráte do roka máte možnost (skoro až občanskou povinnost, řekl by možná někdo) anonymně oznámkovat přednášející za jejich výkony v předešlém semestru, případně je slovně pochválit či pokárat - a rozhodně je nijak nešetřit. Vždy po skončení semestru je na několik týdnů otevřena webová stránka Studentského hodnocení přednášek (shp.prf.jcu.cz), na níž můžete vyplnit dotazník s několika otázkami typu "Přesvědčil tě přednášející, že je odborně na výši?" a podobně; ve většině případů se známkuje jako ve škole, od skvoucí jedničky po hnusnou pětku. Ze stejné stránky máte možnost učitelskému a velitelskému štábu fakulty posílat slovní vzkazy, které se později objeví na stránkách SHP, v ideálním případě komentované adresátem; doporučuji navštívit není to úplně nejnezajímavější čtení... Fakulta mívá v rámci SHP čtvrtinovou až třetinovou účast studentů, což je, proč bychom se nechválili, celkem slušné číslo.

Díky tomu si tato anketa získala solidní referenční status jak mezi studenty, tak mezi přednášejícími; těm prvním napovídá, co si zapisovat (případně co očekávat, zapsali-li si už), těm druhým radí, kde přidat a kde zvolnit. Krom toho se ze známek za celkový dojem pravidelně dělá žebříček a přednášející na nejvyšších šprušlích jsou finančně odměněni další důvod, proč neházet výsledky SHP za hlavu. Však hlavní sdělení tohoto odstavce je prosté: aby to fungovalo i nadále, musíte ze zapojit i Vy. Předem díky! Studentské hodnocení běží dvakrát ročně a má přeci jenom nějaká ta pravidla. My vám však nabízíme ještě jednu přidruženou službu, která funguje nepřetržitě a je o poznání anarchističtější: Knihu přání a stížností. Na adrese shp.prf.jcu.cz/gb může každý zanechat své připomínky k jakémukoli fakultnímu tématu; vzhledem k tomu, že sem čas od času zavítá i některá z odpovědných osob, existuje šance, že se s problémem pohne (přinejmenším za Studentskou komoru senátu vám můžu slíbit, že si tam občas listujeme). Neváhejte, vyzkoušejte, třeba se na něco zeptejte, postěžujte si, něco si přejte. Ovšem všechno bez záruky :).

Drobná ochutnávka ze sekce Slovní vzkazy a odpovědi na ně (za roky 2004-2006) Ad Míra Voborník: ...žádám přednášejícího ať nepoužívá v prezentacích slidy ve kterých se objevuje více než 20 šipek (i když chápu, že pro ně má slabost). Co se týče redukce šipek: bude to pro mě opravdu velká ztráta, se kterou se budu velmi těžko vyrovnávat, ale dobře:((( šipky omezím. Ad Libor Grubhoffer: Nemám nic proti "filosofickému uvedení do tématu", ale v situaci, kdy se nestíhají nejzajímavější a z jiných zdrojů obtížně získatelné partie učiva (hormonální řízení metabolismu a spol.) a kdy se vlastní náplň kurzu (energetický metabolismus) dohání po večerech, považuji 2 přednášky věnované úvodu přinejmenším za luxus. Jsem moc rád za upřímná slova a slibuju svatosvatě (bohužel už po několikáté:-), že napříště už určitě odolám věčnému pokušení povídat o chemické podstatě stvoření světa, neboli o počátcích vesmíru a života na Zemi. Vždyť já dobře vím, do jakých časových problémů mě to dostává. Ad Jan Šuspa Lepš: ...Zaujme, je s ním sranda, chlastá a hlavně povídá to, co je zajímavý a ne nějaký "nesmysly" jako jeho kolega přednášející. Šuspa je vědec jak má být. Prohlašuji tímto místopřísežně, že Červený Dvůr navštěvuji pouze z důvodu kontroly experimentálních ploch svých studentů, a že plochy se nacházejí v dostatečné vzdálenosti od léčebny. ...Prof. Lepš je skvělý člověk i chápavý zkoušející. ..."Chápavý zkoušející" je nejhezčí eufemismus pro "dá to každýmu", který jsem zatím slyšel. Ad Anička Lepšová: hlavně by chtělo domluvu mezi sebou, aby sami věděly, které přednášky mají přednášet, taky lépe zpracovat skripta na internetu a zpřístupnit je už před zkouškovým. Repliku lze vyčíst výše. V této poznámce mě zaujala úroveň češtiny, díky, jsem klidnější. Ad Olda Nedvěd: Přijde mi, ze Olda Nedvěd to trochu flákal. Ano, některé týdny jsem to trochu flákal. -5-

A 1

Fyzicky se PřF skládá ze čtyř hlavních objektů. Jsou to starý děkanát, děkanát (oficiálně fakultních prostor budova A), budova B (Béčko) a Botanická vila. Všechny se nacházejí víceméně v prostoru kampusu JU, takže je to z jednoho do druhého příjemně blízko, minimální je i vzdálenost od kolejí a menzy. Pakliže máte přednášku v Béčku od 8:00, bude vám bohatě stačit, když vyrazíte z koleje v 7:50, začátek přednášky bez problémů stihnete.

natomie

STARÝ DĚKANÁT

Starý  děkanát  se  nachází  hned  vpravo  vedle  společné  vrátnice  pro  objekty  PřF,  ZF  a  AV  ČR.  Uvnitř  (v  2.  patře)  najdete  především  dvě  počítačové učebny. Narozdíl od té na Bobíku jsou  obě  určené  výhradně  pro  studentstvo  PřF,  což  znamená  výrazně  menší  zatížení  ‐  nějaký  ten  volný počítač se zkrátka obvykle najde. Navíc jsou  přístupné  skoro  pořád  (neměli  byste  se  tu  zdržovat  mezi  2:00  a  4:00  ráno).  Na  starém  děkanátu  sídlí  též  knihovna,  ale  té  věnujeme  samostatnou  kapitolku.  Pod  knihovnou  najdete  nové  učebny  P1  –  P3.  Poslední  velkou  součástí  Starého  děkanátu  je  Kongresová  hala  Akademie  věd.  V té  se  dřív  hodně  učilo  (hlavně  před  dokončením  Béčka  a  taky  když  bylo  Béčko  zatopené  po  povodních)  a taky  zde  probíhaly  promoce. Nyní se využívá spíše zřídka, hlavně pro  přednášky  přesahující  kapacity  posluchárny  B2,  což  ale  na  druhou  stranu  bude  případ  většiny  vašich přednášek v prvním semestru.   2

A, DĚKANÁT

Budova  (nového)  děkanátu  (oficiálně  budova  A)  se  nachází  v zadní  části  areálu  akademie  věd.  Po  průchodu  vrátnicí  se  dáte  rovně  a  po  cca  80  m  uvidíte šikmo vlevo dveře vedoucí na děkanát. Jak  již  název  napovídá,  sídlí  zde  pan  děkan.  Kromě  něho zde najdete všechny možné administrativní  pracovníky,  kteří  se  starají  o  chod  fakulty.  Z nich  je pro vás nejdůležitější studijní oddělení (úřední  hodiny  Po‐Pá:  7:00‐11:00,  v Po  a  St:  taky  13:00‐ 14:30),  jež  dlí  ve  druhém  patře  přibližně  v prostoru  nad  vstupními  dveřmi  do  budovy.  Na  studijním se vyřizují všechny možné úřední úkony  spojené  se  studiem:  zápis,  kontrola  indexů  po  zkouškovém  období  (při  té  dostanete  do  indexu  razítko  s nápisem  „semestr  uzavřen“,  někdy  i  nějaké to další, po něm však nikdo příliš netouží),  odevzdávají  se  zde  diplomové  práce,  dostanete  zde  potvrzení  o  studiu  (formuláře  leží  na  stolku  přede  dveřmi).  Studijní  též  funguje  jako  zdroj  nejrůznějších  organizačních  informací,  které  jsou 

-6-

během  studia  zapotřebí.  K tomu  slouží  hlavně  nástěnka  umístěná  před  dveřmi,  můžete  se  též  zeptat  přímo  studijních  referentek  (vyšší  se  světlejšími  vlasy  je  paní  Voldřichová,  menší  s tmavšími  vlasy  je  paní  Firerová).  Informace  jsou  však  bez  záruky  a  vás  potkají  opravdu  závažné  problémy  (např.  ztratil  jsem  index  a  zítra  je  kontrola  indexů,  co  mám  dělat?)  nebo  sporné  otázky  (studijní  referentky  jeví  známky  nejistoty),  je  lepší  obrátit  se  přímo  na  studijní  proděkanku  Šárku  Klementovou  (ta  sídlí  v přízemí v Béčku).   Ve  stejném  patře  na  konci  levé  chodby  se  nachází třetí počítačovna pro studenty PřF, oficiálně  zvaná P3, lidově pak Attavena (jméno zdědila po zde  dříve sídlící obecně prospěšné společnosti; otevřena  je  během  pracovního  týdne  od  osmi  do  půl  páté).  O  patro  níže,  zhruba  pod  studijním,  se  nachází  pokladna,  kde  budete  občas  nuceni  zaplatit nějaký ten poplatek spojený se studiem.  V přízemí  je  vlastní  sídlo  pana  děkana  a jeho  sekretariátu.  Asi  nejčastěji  budete  navštěvovat  paní  Kopáčkovou  při  nákupech  kopírovacích  karet ( →Počítače: Tisk, kopírování).   Na  áčku  ve  třetím  patře  hledejte  také  zaměstnance  katedry  jazyků  ‐  všeliké  Kosáky  (jazykový  šéf  Petr  Kos),  Chrise  (Chris  Steer,  anglický rodilý mluvčí), Riče (Rich Klee, americký  rodilý  mluvčí)  a  spol.,  a  krom  toho  si  zde  v druhém  patře  zařídili  botanici  molekulární  laborku.  3

BÉČKO

Béčko se nachází vedle děkanátu po příchodové  cestě  napravo.  Pozná  se  podle  toho,  že  je  na  pohled nejhezčí a že před ním pravidelně někdo  kouří.  Je  béčkem,  poněvadž  následovalo  po  Áčku.  Zatímco  se  ovšem  označení  „Áčko“  stalo  spíše  roztomilým  archaismem  (něco  jako  „nejčko“  nebo  tak),  s  Béčkem  je  to  jiné:  svoje  písmeno  si  udrželo  a to  možná  taky  proto,  že  jde  o  iniciálu  někdejšího  děkana,  fyziologa  a  velkého  skauta,  profesora  Blažky,  který  ho 

postavil. Tedy ne osobně. I když, kdo ví. Někdy se  budově dokonce řekne Blažkův domeček.    Přízemí  budovy  krom  malé  ale  stále  se  rozrůstající zimní zahrady Stáníka Mihulky a stálé  výstavky  kostí  Radima  Šumbery  skýtá  hlavně  tři  projekční  sály  (B1  ‐  B3),  které  měly  být  hlavním  vyučovacím prostorem BF, ale zcela jistě nebudou  kapacitně  stačit  potřebám  PřF.  Sál  B3  je  pojmenován  po  prof.  Zdeňku  Veselovském,  proslulém  etologovi,  který  zasvětil  poslední  část  svého  života  přednášení  studentstvu  BF  a  svou  životní  pouť  zakončil  vloni  v  listopadu.  Následují  menší  učebny  B4  ‐  Bn  (omlouvám  se,  ale  nepočítal  jsem  to),  ve  kterých  probíhá  výuka  jazyků,  semináře  a  jiné  zábavné  aktivity  volného  času. Uprostřed haly je stolek, na kterém botanici  shromažďují  pojmenovaný  biologický  materiál  ve  snaze  přinést  trochu  vědomostí  i  těm,  kteří  nechodí  pravidelně  do  Vily.  Velepodstatné  jsou  katedrové  a  studijní  nástěnky,  kde  visí  důležité  informace  typu  "měl  bych  pro  vás  námět  na  bakalářku" nebo "výsledky zkoušky", a to často i v  několika  vrstvách.  Však  ještě  podstatnější  je,  že  tu,  napravo  od  vchodu,  od  automatu  na  kafe  za  rohem,  sídlí  i  Šárka  Klementová,  docentka  fyzikální  chemie  a  studijní  proděkanka.  Přízemí  Béčka  dále  obývají  archeobotanici  (pracovna  Jaromíra  Beneše),  znalci  proteinů  (Trantírkova  laboratoř  strukturní  biologie),  vývojoví  genetici  (Doležalovci)  a chovatelé  roztomilých  malookých  akomyší  stejně  jako  bytostně  zlých  akomyší  velkookých  (Šumberovi  lidi).  Když  už  jsme  u  těch  myší,  musím  nutně  zmínit  rypoše.  Hrabou  se  v  rypošáriu ve sklepě a leckde nám je závidějí, zažil  jsem  dokonce,  že  nám  je  jeden  pražský  zoolog  odmítl uvěřit.    Určitě  i  další  pozoruhodnosti  by  se  tu  našly,  však  dost  toho.  O  patro  výš  totiž  žijí  zoologové  (mají  tu  katedru)  a  živočišní  fyziologové  (nápodobně).  Hned  u  schodů  má  pracovnu  Štetke  (Roman  Fuchs)  a  jeho  ornitologické děti a vňoučata. Nedaleko sedí Olda  Nedvěd,  šéf  zoologů.  Vedle  Oldy  po  obědě  pracuje  evoluční  biolog  a  ouředník  (to  slovo  má  rád)  Honza  Zrzavý.  Našli  by  jste  zde  i  již  zmíněného  Blažku  a dokonce  i  ekology  (Brandl,  Edwards,  Hony  ‐  Květ).  Na  patře  je  jednak  laboratoř  fyziologická,  molekulární  laboratoř  ekologů  (ať  si  to  zní  divně  jak  chce)  a  jednak  laboratoř  zoologická,  z  půlky  pro  molekulární  studia  a  z  půlky  pro  špinavou  práci  (rozuměj  nehygienickou, nikoli nečestnou).  -7-

  Nu  a  nejvyšší  patro  patří  ekologům  (tedy  vlastně  ekosystémovým  biologům)  a  rostlinným  fyziologům.  Mají  nepřeberné  množství  laboratoří  (nejméně  tři!),  z nichž  nejsofistikovanější  se  zove  „Izotopová“.  Na  patře  sídlí  hlava  ekologie,  Hana  Šantrůčková  a  s ní  i  znalost  půdy.  Jiří  Šantrůček  a  Ivan  Šetlík  pak s kolegy zastupují rostlinnou fyziologii, mají  tam  dokonce  jakýsi  stroj,  co  nutí  kytky  svítit  (taky  tomu  moc  nerozumím,  ale  dobrý,  ne?).  A  nakonec  musím  zmínit  mikrobiologa  J.  Šebestiána.   Výš  je  už  jen  střecha,  takže  tímto  kapitolku o béčku ukončíme. Zamlčel jsme vám,  co  je  krom  rypoušů,  hadů  a  švábů  ve  sklepě,  protože tam se bojím, nebo co se provozuje ve  sklenících;  vím  jen,  že  cosi  s tabákem,  takže  nejspíš to samé, jako před vchodem.  4

BOTANICKÁ VILA

Botanická  vila  leží  poněkud  stranou,  v podstatě  mimo  kampus  JU.  Najdete  ji  v ulici  Na  Zlaté  stoce na okraji parku Stromovka vedle školního  statku  Zemědělské  fakulty.  Sídlo  botaniků  je  opravdu  věrné  svému  názvu,  neboť  se  jedná  o  krásnou secesní vilu z počátku 20. století, kterou  univerzita  před  nedávnem  koupila  a  zrestaurovala. Na vilové zahradě najdete kromě  trávníku  a  okrasných  ploch  také  plochy  pokusné.  Z nich  asi  nejvíce  zaujmou  pečlivě  vyrovnané  řádky  trsů  trav  a  ostřic  a  taky  pokusný  smrkový  lesík  (někdo  ho  považuje  za  rašeliniště)  určený  k pěstování  poloparazitických  rostlin.  V této  části  naleznete  též  kolostav,  ke  kterému  můžete  postavit  svůj  bicykl,  dorazili  jste‐li  kolmo.  Hlavně  ho  ale  nezapomeňte  zamknout,  jinak  se  s  ním  už  nejspíš  neshledáte.  Ne,  že  by  snad  botanici  kradli,  ale  již  zde  za  nevyjasněných  okolností  zmizelo kol povícero (viz →Krádež kola).   V přízemí  vily  se  nacházejí  pracovny  studentů  a  zasedačka  (druhé  dveře  po  levé  ruce),  v té  probíhají  botanické  přednášky  a  semináře.  Prvnímu  patru  dominují  pracovny  učitelů  a  doktorandů  a  nahoře  v podkroví  sídlí  Šuspa,  další  doktorandi  a  taky  herbáře.  Zajímavou  a  trochu  tajemnou  součástí  vily  je  sklep  s nejrůznějšími  technickými  zařízeními:  algologické  kultivace,  sušárna,  klimaboxy,  chladicí  místnost,  umývárna  laboratorního  skla,  apod.  

A  abych  nezapomněl,  ještě  jedna  věc  se  o vile  proslýchá  –  prý  tam  trochu  straší.  Není  to  ale  nic  nebezpečného,  jen  se  různě  rozsvěcí  a zhasínají  světla  v zamčených  místnostech  a  tak  podobně. Je to celkem roztomilé.  5

SÁDKA

Další budovou, kde se koncentrují hned tři ústavy  najednou  jsou  tzv  Sádky  (pojmenované  podle  ulice Na Sádkách). Sídlí zde Hydrobiologický ústav  (HBÚ),  Ústav  půdní  biologie  (ÚPB)  a  Ústav  systémové  biologie  (ÚSBE;  divné  jméno  že,  ale  tenhle ústav se stejně každou chvíli jmenuje jinak,  tak si ho asi nemusíte ani až tak moc pamatovat).  Pokud  půjdete  od  kolejí  přes  louku  směrem  ke  Kauflandu  už  z  dálky  uvidíte  proti  sobě  na  rohu  velkou  šedou  budovu  v  zahradě.  Vstupuje  se  brankou ležící na křižovatce ulic Na Sádkách a Na  Zlaté stoce  6

7

BIOLOGICKÉ CENTRUM

Ústavy Akademie věd ČR se nedávno zdrcly do  jednoho velkého Biologického centra. Polovinu  z nich  najdete  pěkně  vedle  sebe  v  areálu  akademie.  Přístup  dovnitř  je  skrze  spletitý  systém  chodeb  vedoucí  z  vrátnice  celého  areálu  (ústavy  mají  i  různé  boční,  zadní  a  vedlejší vchody, žel většinu času uzamčené). Na  vrátnici  se  musíte  dát  prosklenými  dveřmi  vlevo  a  pak  kolem  akademického  bufetu  a  na  konci  chodby  doprava.  Vstoupíte  do  chodby,  která  se  záhy  rozvětvuje  –  směr  rovně  končí  v  Ústavu  molekulární  biologie  rostlin  (ÚMBR),  dáte‐li  se  vlevo,  dorazíte  po  cca  80  m  na  další  křižovatku,  zde  vede  levá  chodba  na  Partazitologický  ústav  (PARÚ,  Paraziťák)  a pravá na Entomologický ústav (ENTÚ, Enťák). 

AUTOPARK

Projdete‐li  vrátnící  akademie  věd,  uvidíte  Autopark vpředu po své pravé ruce Je to budova  v  níž  se  z jedné  strany,  která  nás  tolik  zajímat  nebude,  nacházejí  auta,  z druhé  pak  sdružení  ekologicky  smýšlejících  studentů,  co  si  říkají  Na  Hnízdě.  Tamtéž  byste  našli  i  několik  jazykových  učeben.  Kdybyste  snad  chtěli  vstoupit  dovnitř  musíte  budovu  obejít  (vchod  je  ze  strany  od  Branišovské  ulice).  Poté  již  můžete  vstoupit  dveřmi, které se nacházejí nad schodištěm.   PSÍ ZÁLEŽITOST a n eb C h c et e mě? Delikátní fakultní záležitostí se nedávno stala kauza Psi. Výsledkem táhlých bojů za jejich práva na vstup do fakultních prostor je kompromisní stav: své mazlíčky raději nevoďte do budovy A, laborek na Béčku a na vilu (protože by tam eutrofizovali pokusy). Jen tak pro zakulacení tématu uvádíme přehled „fakultních“ psů, které budete nejčastěji potkávat: Eda - středně velký rozcuchaný ořechoid s kšíry, míčem v tlamě a doc. Konvičkou v zádech. Mangold a Kristýna, zlými jazyky přezdívaní také jako Zlej a Blbá, psi od Lukáše Čížka a Bari, první černý hyperaktivní skorošpic, druhá v barvě kapučína a roztomilou ořeší vizáží, mírně hypoaktiovní. Vlček a Hněv, potomci dvou předešlých jsou zajímavou ukázkou genetiky. Vlček (manželů Robovských) vypadá jako tmavá chlupatá liška (fenotypová regrese?), Hněv (Žabův) se vzhledem k rodičům jeví mozaikovitě, s mírným heterozním efektem (jakože vyrost’). Jak už to se jmény bývá, Hněvivější z těch dvou je Vlček. Kitina a Vendula jsou irští setři manželů Trantírkových. Akim je akita-inu Simony Polákové, Liška pro změnu šiba-inu Věry Říčánkové. Kea je zlatý retrývroid (s kusem ridgebacka a ledasčeho jiného v sobě) Emy Knotkové. Roddy se pozná podle neúměrně malé hlavy, je to vyřazený závodní chrt Katky Švehlové. -8-

futurama.jcu.cz Ještě by se slušelo napsat pár slov na vysvětlenou bujarých přestaveb a výstaveb, které Vám budou po dobu studia kořenit život v univerzitním kampusu. Ano, je to tak, stejně jako i další dynamicky se rozvíjející univerzity (např. Masarykova univerzita v Brně nebo Železniční univerzita v Čchang-ša), pracuje JU na expanzi svého univerzitního městečka. Nové budovy i s vybavením budou stát přes 400 milionů korun (hodně platí ministerstvo, kus sýra jsme si omočili i v evropském fondue) a hotovo by mělo být do roku 2012. Oficiální zpráva říká, že: Dominantou kampusu se stane pětipodlažní budova filozofické fakulty s rektorátem a centrem informačních technologií, klidné studijní prostředí zaručí studentům vnější skleněná předstěna, komplex bude průchozí díky prosklenému bezbariérovému koridoru. Přímo za Béčkem, tam kde z křovištně třtinové plantáže vykukuje dřevěný kompost, vzniknou nové posluchárny PřF, do jejichž skloželezobetonových těl budou (ač netuším jak) vpleteny i oba zádušní stromy, Straškrabova a Veselovského lípa. Epesní zelená kopule, za kterou by se nemuseli stydět ani v Saudské Arábii, byla z plánů bohužel vyškrtnuta. Zůstali v nich alespoň studenti trávící volný čas na rozlehlém dlážděném náměstí s centrálním sousoším a bazénkem. Nutno ještě dodat, že, soudě podle výrazu virtuálních postaviček, to budou studenti tuze spokojení. Kdyby z toho na někoho lezla civilizační fóbie, můžu jej uklidnit, že krom betonových pilotů vysázela PřF ve svém areálu desítky mladých doubků, takže když bude dotyčný dostatečně dlouho protahovat studium, najde za pár desítek let klidné uposednutí ve stínu košaté doubravy . Nuže, ať žije budoucnost!

Mapka pupku světa

Ke Kauflandu Směr město Na Kapli

U Nezmara

Sádka

Botanická vila

h

Menza i 

Hospoda Na Louce

Na Švábův hrádek (k UFu)

Bobík

a Busem do města

Vrátnice

Starý děkanát d

c

Rektorát

b

ParÚ

e f

ÚMBRo Autopark g

Alex

Děkanát Béčko

EntÚ

a – Zastávka Jihočeská Univerzita b – Bistro Kool, křesílka c – Knihovna d – Kongresová hala e – Ústavové rozcestí U housliček f – Ústavy Biologického centra g – Studijní oddělení h – Hospoda U Šípku i – Hospoda na Káčku Orientováno západem dolů

9

Exkurze

aneb vzhůru (dolů) do terénu

Na fakultě naleznete velmi širokou nabídku různých exkurzí nejen po krásách naší vlasti. Alespoň ty, které jsou pořádané v letním semestru, rozhodně nejdou všechny stihnout zaráz… Exkurze a praxe uvedené ve studijním přehledu – Růženě – si zapište do indexu. Ve většině případů vám totiž za to budou proplaceny alespoň částečné náklady na pobyt (tj. cesta a ubytování, nikoliv piva). Na větší autobusové exkurze se ale samozřejmě přispívá také z vlastní kapsy. Všechny exkurze je možné si zapsat při zápise, a pokud si rozmyslíte vaši účast až později, tak za dozapsání i škrtání platíte normální poplatek. Některé exkurze jsou však výběrové (Vertebratologická, Mezioborová, Biologie mořských bezoobratlých, Kurz alpské botaniky a ekologie a Terénní cvičení z tropické ekologie) a tyto exkurze je možné dozapsat i během semestru bez poplatku, až když je jasné, kdo se jich zúčastní. Zápočet za exkurze a praxe se uděluje někdy pouze za účast, jindy budete muset ukázat, že jste snad i něco pochytili, příp. vypracovat nějakou drobnější esej. Kromě těchto oficiálních exkurzí a praxí se pořádají také menší exkurze (převážně po okolí Budějc), které v Růženě uvedené nejsou. Informace o nich naleznete nástěnkách a katedrových webech, do indexu se nezapisují a taky vám je nikdo neproplatí.

Pro nadšené příznivce houbiček a pro ty, kteří chtějí obohatit svůj košík o zajímavější houby než jen bedle jedlé a hříbky praváky, příp. zamachrovat u zkoušky z mykologie, jsou tady mykologické exkurze vedené hlavní mykoložkou (a přednášející kurzu Mykologie) Mílou Kavkovou. Zapsat si můžete několikadenní jarní a/nebo podzimní mykologickou exkurzi do různých koutů naší úrodné vlasti. Mimo tyto větší exkurze pořádá Míla Kavková také jedno-odpolední exkurze za houbami blízkého okolí Budějc. Podrobnější informace o těchto malých výpravách naleznete včas např. na nástěnkách na Béčku, či stránkách katedry botaniky...

Egyptě, kde se každý rok v červnu či na přelomu srpna a září autobus kurzantů snaží kouknout „na zoubek“ všeliké mořské zvířeně. Absolvují různé přednášky o dané problematice, mají možnost (respektive povinnost) si zašnorchlovat v mělkých pobřežních vodách a plní různé víceméně zábavné úkoly (přesívání písku v honbě za kopinatcem, rozbíjení kamene hledaje tupohlavce, různé pitvičky aj.). Zkušení potápěči potom nosí hůř dosažitelné úlovky na pobřežní demonstraci a konsekventní konzumaci; kurz je vybaven Olegem zvaným Killer, šnekoznalcem, jenž má neaktivní alelu genu pro strach, takže když budete mít štěstí, přinese vám na noži napíchnutého elektrického rejnoka nebo na potápěčské masce chobotnici. V rámci biologie mořských bezobratlých si můžete udělat (za peníze, samozřejmě) potápěčské zkoušky.

Zoologické exkurze

Vertebratologická exkurze

X Mykologické exkurze Nechcete dělat houby?!? Pojďte na houby!

A už jste viděli prasokrysodlaka?

Biologie mořských bezobratlých - tradiční 10denní

kurz na chorvatském pobřeží Jadranu příp. v Rudém moři v

Ještě nedávno měla PřF kurz s poměrně dost podivným jménem - exkurze Berlín. Nenechte se tím nijak zmást, nešlo o urbanistické nebo třeba historické vycházky –

-10-

ve skutečnosti se objížděly západoevropské zoologické zahrady a zooparky (třeba i pět zaráz). Německo bylo první a opakované, ale také se „na Berlin“ jelo třeba do Polska, což se potom špatně vysvětlovalo doma. Styl kurzu se navíc časem stal více terénním, takže bylo zcela recentně vymyšleno nové jméno: Vertebratologická exkurze. To je sice už méně podivné, ale vzhledem k tomu, že se zhusta dělají i střevlíci nebo třeba motýli (a ti nejsou v uznávaném systému řazeni mezi obratlovce), pořád se název tak úplně netrefuje na hlavičku. Poslední dva velké turnusy se jely do Polska a Maďarska, letošní malý byla německá klasika. Na nadcházející jaro se plánuje opět velká varianta; jestli to bude jako minule, můžete počítat tak s cca 10 dny; cena se pak pohybovává tak kolem 3 - 4 tis. na osobu (částečně také proto, že zoologové mají rádi pohodlí a narozdíl od "mezioborových" (viz dále) spí (a pijí) v kempech. A kam že to? Když všechno dobře dopadne a budete hodní, možná vás Konva (výrazný motýlář) vezme do severního Řecka

Kromě toho existuje i několik specializovaných, vesměs letních exkurzí, jako je malakologická, entomologická,

paleontologická

(pod vedením Prahy) nebo ornitologické; je dobré sledovat Růženku a využít příležitosti, poněvadž u některých z nich se pořádně neví, kdy se zase ukážou. K ornitologickým exkurzím ještě radno dodat, že krom vícedenní závěrečné akce k nim patří i pravidelné několikahodinové procházky v průběhu celého semestru (např. oblíbené chytání lelků). Specializovanější verze ornitologických exkurzí se jmenuje Cvičení z terénní ornitologie a můžete si zde třeba zamotat vlastní síť. A kdyby to nestačilo, máme tu ještě nepravidelné zoologické

vycházky

s různorodou tématikou (ptáci, netopýři, hmyz, měkkýši...), vedené doktorandy a magisterskými studenty katedry zoologie. Informace o vycházkách najdete na nástěnce a stránkách katedry zoologie. X Hydrobiologické exkurze Je libo si zarochnit?

Na těchto exkurzích si procvičíte, jak odebírat slizy a breberky z kamenů v řece a pak z nich vytáhnout nějaké kloudné informace. Kurz probíhá formou několika kratších exkurzí po okolí Budějc a jedné nebo dvou vícedenních exkurzí na nějakou vzdálenější atraktivnější lokalitu; pravidelně se vyráží i na pálavách (nafukovačkách) na nějakou tu menší vodu.

Ač se na fakultě nepěstuje oficiální tělocvik, s různými sportovními aktivitami se setkáte přímo v průběhu některých kurzů, které budete během studia absolvovat. Mezi fyzicky poněkud náročnější (alespoň občas) kurzy se řadí všemožné terénní praxe a exkurze. Výjimkou nejsou ani ne snad mimořádné, ale řekněme zaznamenáníhodné sportovní výkony. Mezi ty se řadí třeba asi 45 kilometrový pochod na horu Čivčin (část botanickým tempem cca 1km za 2 hodiny; odchod v 8:00 ráno, návrat v cca 2:00 následujícího dne), dále slézání vysněženým žlabem z hřebene polárního pohoří Chibiny za bouřky (někteří jedinci v sandálech, jiní se závratí) a taky třeba cca tříhodinové měření hloubky sněhu na hřebenu Jeseníků pří -25° C a větru místy přes 20 m/s. Nutno poznamenat, že účastníci těchto exkurzí se vesměs těší pevnému zdraví a valná část z nich se již nemůže dočkat dalších terénních kurzů plných zážitků.

Botanické exkurze To je kavyl! Milan zavil Brzy všechny kavyly jely s námi do vily

Letní kurz vegetačního mapování – pod vedením

Karla Erose Pracha si za pár dní osvojíte grif zkušených vegetačních mapovatelů – tedy vědecky pojmenovat kdejaké roští. Kurz probíhá jednou za 2 roky, obvykle v září (v letním semestru), přičemž loni kurzanti omapovali Maďarsko, předpředloni zmapovali okolí Rožmberka, a ještě dříve Český Kras a jiné... Zimní kurz ekologických měření – pokud holdujete

zimním radostem i strastem, jistě nevynechejte tento kurz běžící s dvouletou periodou a opět pod taktovkou Erosovou. Náplní kurzu je vyzkoušet si, co všechno se dá zjistit v zimní krajině – hloubka sněhu, jeho fyzikální vlastnosti, závislost hloubky sněhu na reliéfu krajiny... (možná také překonáte svůj osobní rekord v době postávání na sněhu). Na kurzu se obvykle pobíhá (či spíše chodí) na běžkách, pokud

- 11 -

ale nepatříte mezi ty nejzdatnější běžce, tak se veskrze taky nic nestane. A kde doposavad zimní kurzy probíhaly? V Krkonoších, na Šumavě, v Nízkých Tatrách, Jeseníkách... Kurz alpské botaniky a ekologie ...je zcela novou

a napůl sportovní (jak to ti kamzíci dělaj?) exkurzí za poznáním našich nejbližších velehor. Kurz je výběrový (pro cca 15 účastníků) a běží s dvouletou periodou (v létě 2009 snad poběží) pod vedením Honzy Kučery a Milana Štecha. Loni strávili alpinisti červencový týden na ledovci v samotném srdci rakouských Alp - poblíž Gross Glockneru. Terénní kurz bryologie – do

skal, mokřin, pralesů i stepí se můžete vydat na několikadenní exkurzi za poznáním oněch prastarých sporulujících rostlinek. Kurz probíhá víceméně každoročně v letním semestru pod vedením Honzy Kučery.

Sobotní botanické exkurze – probíhají v letním i

zeměpisných šířkách – na ostrově Papua Nova Guinea. Exkurze není pochopitelně finančně pokryta z fakultních peněz úplně, vlastní příspěvek se ale zcela jistě vyplatil. Účastníci (cca 10 šťastlivců) pod vedením Vojty Novotného a Šuspy a ve spolupráci s Papuánci a terénní stanici ve Wannangu chytali (kromě malárie a lamblie) různé pralesní potvůrky, obdivovali zachovaný primární prales a vystoupali na nejvyšší horu široko daleko v celé Oceánii. Nebylo to však zadarmo. Jako správní vědátoři, každý kurzant musel před odletem navrhnout vlastní projekt, nasbírat data a dále je zpracovat. Druhý ročník exkurze proběhl letos, další bude snad už za dva roky...

zimním semestru, někdy také o nedělích. Obvykle je vedou učitelé, doktorandi či magistranti katedry botaniky, směřujíce do malebného okolí Budějovic. Proč tedy občas nevyrazit místy zasněženou krajinou za půvabem prvních jarních květin či vybarveným podzimem za sušenými ščagélky... Mezioborová exkurze Marně řeším, jestli ubrat, nebo si dát eště Zubra…

Znáte už výborně faunu a flóru západního či východního Mediteránu, vegetaci hor či vzdálené tundry? Pokud ne, můžete tuto mezeru zaplnit kulturně-biologickou exkurzí do (převážně) vzdálených končin Evropy. Biologové navštívili už např. Portugalsko, Ukrajinu, Turecko, severozápadní Rusko, Skandinávii, jižní Slovensko, Černou Horu aj. a to vše jediným modrým (dříve ale červeným) autobusem s fajnovými řidiči a stádečkem Zubrů na palubě! Exkurze probíhá každý rok v letním semestru a obrok se střídá kratší a delší verze – ta je bezesporu největším pravidelným podnikem fakulty. Oficiálními patrony jsou Karel Eros Prach a Milan Štech, tedy dva botanici, což je, pravda, trochu znát, nicméně se pravidelně účastní i zoologové. Příští rok na jaře se bude nejspíš konat kratší, tj. cca 2 týdenní, exkurze pravděpodobně do jižní Itálie a na Sicílii. Don Ramazotti i s celou Rodinou se nás prý již velice těší : ).

X Terénní praxe Pojeďte na vomáčku, uvařte chatu!

X Terénní cvičení z tropické ekologie Na to berte zřetel, že betel není jetel!

Je libo pečené banány, žvýknout si betelu či holuba korunáče? Tohle a mnohé další nabízí terénní cvičení v nižších - 12 -

Je to trošku jako s exkurzí Berlín: pro terénní praxe používají budějčtí biolozi kódové slovo vomáčka (nejspíš, aby ostatní uvěřili, že už jsou opravdu mimo). Tento výraz je odvozen od univerzitního statku U Vomáčků (nedaleko Zlivi), kam část prváků odjíždí na samém začátku studia, aby udělali svůj první zážitek tohoto druhu – Vomáčku I. První vomáčka bude vždycky první, nicméně pro většinu studentů nezůstane poslední; přijdou i další: Vomáčka II – má všeobecné zaměření na kytky i zvířata. Běží každý rok v letním semestru buď na terénní stanici poblíž obce Lužnice, nebo na stanici Dálava poblíž Benešova nad Černou. Podobá se jedničce v tom, že je opravdu

mnohooborová a vystřídá se na ní kopa přednášejících. Vomáčka III – týdenní botanická a částečně i zoologická praxe probíhající na podzim (v zimním semestru). Střídají se dvě varianty: Šumava pod vedením Milana Štecha (Terénní praxe III. – 1.) zaměřená hlavně na floristiku, a Mohelno (dříve Křivoklátsko) pod Šuspovým odborným vedením (Terénní praxe III. – 2.), zaměřené spíše na kvantitavní metody ekologie rostlin i živočichů. Vomáčka IV- Botanická část se táhne za převážně kvetoucími objekty zájmu pod vedením Milana Štecha. Praxe běží v letním semestru v květnu či červnu. Zde se pravidelně střídají 3 varianty výletů do jihomoravského termofytika a to Podyjí, Pálava a Bílé Karpaty. K Terénní praxi IV skalních botaniků (rozumněj skalních přesvědčením, nikoli biotopem) mají zoologové vlastní variantu, která se kupodivu jmenuje stejně a stejně se i zapisuje, ale dělají se tam různé zvířecí věci, podle toho, kdo přijede. Zoologická vomáčka IV je letní občasník, tuším, že zhruba obroční. Mnoho dalších kurzů má navíc ve svých cvičeních také zahrnuté exkurze (a to až několikadenní), např.: geobotanika , geologie , dendrologie , chráněná území světa – seminář , mykologie a lichenologie, mikrobiální biotechnologie a mnohé další.

Právoplatní studenti těchto kurzů často kapacitu exkurze nenaplní, takže se tam po domluvě s vedoucím můžete s klidným svědomím vetřít a bez těžké hlavy si to užít. Platí to hlavně pro sádloexkurzi (viz dále) a geobotánu. Takže na to

Aj na terénní praxi, Platí, že jen Prach jsi a v prach se zase obrátíš Však dobrou vůli neztratíš, Konat zlé i dobré věci pro makaky v kleci, No a hlavně pro mrože, žeroucího plže, hořčicí to zajed Musíme ho zajet, Autobusem!!!! Šel tudy Jarda Šoun, vykulený ušoun, Zjevně nějakej ufoun, co unáší lidí, odpadky netřídí a po nocích skládá básně, Protože ho bolí dásně.. Erose však ctít je třeba Je lepší než žvanec chleba, má měkoučký masíčko, nehodíš si lasíčko Má křupavé kostičky, tvrdé má jen stoličky Možná ještě játra, Hoří mu v nich vatra. Spoustu peněz projí Madla, pak to řeší projímadla Jen, aby si dobře sedla, každýmu to jinak tráví Ať jste leví nebo praví, běžte sbírat kytičky Štechovi do vázičky Jen ať to má doma hezký, stejně si tam vodí ženský, I ne! Milan nikdy! Dyť má krátký nohy K alkoholu vlohy Bylo by mi smutno, kdyby makat bylo nutno, Bude mi však dobře, když se klaním kobře Pak mě čeká vrchol blaha… Jenže Půža se furt zdráhá, Takže zase nebude nic. Najíme se z přírody je v ní spousta úrody. Vyžerem ji z gruntu, vemem na ni flintu. Možná že se trefíme. Do čeho? To nevíme. A pak rychle utečeme, králíka si upečeme Nabančíme tomu, kdo neposlouchá Milana. Tomu řekne: „Milá, na sbírej pěkně kytičky. Vše poctivě zakládej, se mnou něžně nakládej“.

Drobná ukázka z lidové tvořivosti Krymského a taky Černohorského autobusu (ÎMezioborová exkurze). Je třeba dodat, že ač v ní padají konkrétní jména, jsou zasazena do naprosto náhodného kontextu a neznámí autoři vůbec nevěděli, co dělají (dětská hra s přehnutým papírem) - 13 -

nezapomeňte, až si budete plánovat, čím zaplácnout zbytečně volné zkouškové...:-). Právě sádloexkurze a geobotána se postupem času staly jakýmsi fenoménem, který stojí za to zažít a taky mu zde věnovat trochu prostoru. X Geobotanická exkurze Erosovou vrstevnicí vzhůru na vrchol!

... je populární záležitost a zdaleka nejenom mezi botaniky. No, uvažte, za čtyři dny vidět většinu vegetačních typů, co jich v naší zemi máme. To se Vám jinde nepoštěstí. Na geobotánu se jezdí každoročně v květnu autobusem. Střídají se dvě trasy: česká a moravská. Těžko říct, která je lepší, obě stojí za to. No, a abych nezapomněl, večerní program bývá často také velmi pestrý. X Sádloexkurze Dobrý Sádlo, to je žrádlo!

Sádloexkurze je pojmenovaná po svém vedoucím – Jiřím Sádlovi, geniálním a trochu výstředním botanikovi z Prahy. Jezdí se na prodloužený víkend, většinou do Středohoří nebo k Bechyni a oficiálně se to jmenuje syntaxonomická exkurze, podle trochu obskurní vědy, jejímž cílem je rozklasifikovat vegetaci (asi tak jako se klasifikují druhy v normální taxonomii). Zkrátka, jde o to pojmenovat kdejaký lesík, křoví, louku, škarpu atd. Sádlo je specialista právě na škarpy, smetiště a okolí restauračních zařízení. No, a vlastně nejen okolí, dekorace ze sušených (či umělých) kytek a hospodském stole je přece taky vítaný botanický objekt.

„Optimismus je jen nedostatek informací“ Stokrát omletý, ale pořád dobrý aforismus

Informační zdroje Asi nejvíce využívaným informačním zdrojem na fakultě budou vaši nejlépe o něco starší a tedy (alespoň teoreticky) zkušenější spolužáci. Kvalita informací obdržených touto cestou je však poněkud kolísavá. Na druhou stranu se takto lze dozvědět i informace, které by se nikdo neodvážil vyvěsit na nástěnku či na web (obzvláště v tomto případě bývá věrohodnost poněkud pochybná). V některých případech je však tento informační tok životně důležitý, protože se stává, že některé informace na webu ani na nástěnkách nejsou, i když, dle logiky věci, by tam být měly. Pokud jde o konvenční informační zdroje, tak primárně jsou to nástěnky. Ty se nacházejí všude možně po fakultních budovách. Největší koncentraci najdete v přízemí Béčka. Vedle posluchárny B2 je hlavní nástěnka, kde by se měly objevovat důležité informace týkající se studia obecně, ale i jednotlivých kurzů (např. rozvrh). Tyto informace se zde opravdu objevují, velmi neochotně však mizí, stanou-li se neaktuálními. To vede k jisté celkové neuspořádanosti, nicméně po chvíli praxe se zde naučíte najít přesně to, co vás zajímá. Veledůležitý je též panel stojící ve volném prostoru vpravo od posluchárny B3, který se vyznačuje nápisem zápočty a zkoušky. Právě tady se v průběhu zkouškového období objevují termíny i výsledky většiny zkoušek a zápočtů. Věřte nebo nevěřte, ale docela se vyplatí sledovat, zda jste uspěli a můžete si tedy zajít nechat zapsat výsledek do indexu, anebo neuspěli a na zkoušku musíte znovu. Kromě těchto dvou nástěnek najdete v přilehlé chodbě ještě několik dalších. Ty jsou vyhrazeny pro jednotlivé katedry, najdete zde tak nabídky diplomových prací, programy seminářů apod. Je třeba vědět, že některé katedry mají nástěnky i přímo na své vlastní půdě a logicky tak svoji nástěnku v Béčku zanedbávají. To platí hlavně pro botaniky. Drtivou většinu důležitých botanických informací najdete na nástěnce v přízemí botanické vily, i když ty opravdu klíčové obvykle proniknou i do Béčka. Mimoto jsou v Béčku nástěnkami obložené též sloupy v prostoru před posluchárnami. Důležitá je ta s informacemi od kolejní komise (zde se dozvíte, zda vám byla, či nebyla přidělena kolej na příští rok). Ostatní nástěnky obsahují všemožné nabídky komerčního charakteru (brigády, kurzy potápění, prodej všeho možného) a taky články a inzeráty ekologických aktivistů. Mimo béčkových nástěnek je zcela zásadní ta, která se nachází na studijním. Tady najdete informace, bez nichž se v průběhu studia neobejdete a které obvykle nenajdete nikde jinde. Bohužel takovéto informace se objevují cca jednou za rok a jinak se toho na této nástěnce příliš mnoho nemění. Málokdo tak má chuť nástěnku na studijním průběžně sledovat. Velmi užitečným vnitrofakultním komunikačním prostředkem je e-mail. Pomocí něho jsou na vaše fakultní e-mailové schránky (viz

Teďka vám prozradíme, kam všude se musíte koukat; oni totiž přílišní optimisti nemusí vždycky dlouho vydržet

ÎPočítače) rozesílány nejrůznější informace (většinou důležité). Není tedy radno existenci této vaší schránky ignorovat, pokud ji nehodláte využívat, tak si alespoň nastavte přesměrování na schránku, kterou používáte. Pro snadnou výměnu studijních či jinak fakultních informací mezi studenty navzájem, případně studenty a šéfstvem, byla předčasem zřízena Kniha přání a stížností (shp.prf.jcu.cz/gb). Ta občas vskutku zafunguje, jak má, a zvídavému tazateli se dostane odpovědi od někoho informovaného. Jindy jsou ovšem její stránky zaplaveny přehršlí osobních výtek a jiných nepěkností… inu, to je zřejmě osud všech podobných diskusních fór. Co se týče fakultního webu, i zde se objevují nejrůznější informace. Není jich však mnoho a jsou to v podstatě pouze ty nejdůležitější a taky ty oficiální, které se na web prostě vyvěsit musí. Nová struktura stránek, která se od srpna zaběhává, slibuje celkem přehlednou orientaci a dosažitelnost každé přítomné informace během pár kliků. Horší to je s univerzitním webem. Ten je momentálně (již delší dobu) ve stadiu rozkladu a není zde v podstatě nic. Spoustu užitečných informací naopak najdete na webových stránkách jednotlivých kateder.

- 14 -

Základní webové adresy>_ Přírodovědecká fakulta www.prf.jcu.cz Jihočeská univerzita http://www.jcu.cz/ Menza http://menza.jcu.cz/ Koleje a menza http://kam.jcu.cz/ knihovny JČU (agenda) http://daimon.lib.jcu.cz/ WebMail http://webmail.prf.jcu.cz/ Studentské hodnocení přednášek http://shp.prf.jcu.cz/ Růženka on-line http://www.prf.jcu.cz/files/ studijni_agenda/ruzenka.pdf Entomologický ústav http://www.entu.cas.cz/ Hydrobiologický ústav http://www.hbu.cas.cz/ Parazitologický ústav http://www.paru.cas.cz/ Ústav systémové bio. a ekologie http://www.uek.cas.cz/cz/ Ústav molekulární biologie rostlin http://www.umbr.cas.cz/ Ústav půdní biologie http://www.upb.cas.cz/

Adresa PřF: Přírodovědecká fakulta Jihočeská univerzita, Branišovská 31 37001 České Budějovice

Sekretariát děkana telefon: 387 772 244 fax: 385 310 366

Záhy zjistíte, že Společná knihovna PřF JU a AV ČR (toť oficiální název) je instituce neskonale důležitá a zajít sem alespoň jednou za čas je veskrze příjemná povinnost. Do knihovny se chodí tak, že se dáte vpravo na vrátnici akademie věd a za dveřmi potom po schodech nahoru (cesta je značená cedulkami se šipkami). Vládnou zde paní knihovnice – laskavé bytosti, které se starají, aby byl každý zásoben potřebnými informacemi (tedy obzvláště těmi, které nejsou běžně dostupné např. na internetu). Knihovna disponuje poměrně slušným fondem časopisů, odborných knih, učebnic a jazykových příruček. Najdete zde i obhájené diplomové práce svých starších kolegů. Kromě časopisů odebíraných v papírové podobě, disponuje fakulta i poměrně rozsáhlou databází odborných časopisů, ke kterým má

zaplacený přístup on-line. Databázi časopisů najdete na internetu na adrese: http://rzblx1.uni_regensburg.de/ezeit /fl.phtml?bibid=JCU¬ation=W Trochu komplikované, že? Nicméně velmi užitečné. Některé časopisy jsou přístupné pouze z knihovny, jiné z celé fakultní sítě, je třeba to vyzkoušet. Mimochodem, nezřídka se stává, že se vám podaří stáhnout článek i z časopisu, který se tváří jako nepřístupný (opačná situace je naopak celkem zřídkavá). Kromě odborného čtiva je knihovna zásobena i denním tiskem. K dispozici je též kopírka, pro okopírování čehokoliv z knihovního fondu (na jiné věci by se používat neměla, aby dlouho vydržela). Funguje na kopírovací kartu. Velkou vymožeností knihovny je nově spuštěný knihovní systém Daimon. Ten je vskutku ďábelský – umožňuje provádět prodlužování výpůjček, zadávání rezervací a další vymoženosti, aniž byste se museli namáhat do knihovny osobně. Dobrý, ne? No a jak se do Daimona dostanete: Na adrese daimon.lib.jcu.cz si zvolte knihovnu (PřF). Pak jděte na záložku moje konto. Bude po vás vyžadováno přihlašovací jméno (rodné číslo bez lomítka) a heslo (1111), heslo si nezapomeňte při prvním přihlášení změnit.

WWW.ŠECHNA CHYTROST SVĚTA.

Ježto je úkolem vysokých škol mimo jiné vychovat ze studentů masu samostatně myslících individualit, budete jistojistě záhy po svém příchodu nuceni vypracovávat různé samostatné úkoly - zejména různé eseje a referáty. Podívejme se, jen tak pro přehled, kde hledat data pro podobné účely. V současné době je zdaleka nejinformovanější neteologickou entitou na planetě (a hádám, že i pár kilometrů kolem) Google, takže je dobré si vaše téma nejdřív jednoduše progůglovat. Máte poměrně velkou šanci, že vám gůglboti krom balastu donesou i příslušné vědecké články. Ty jsou často k mání pouze za určitý dolarový poplatek, ale přes Google se k nim zhusta dostanete zadarmo (díky tomu, že si je někdo stáhnul z placeného serveru na vlastní stránky). Pokud ne, zkuste je stáhnout z knihovny, ta má zaplacenou fůru databází. Další kon, kterým rozhodně nic nezkazíte, je návštěva Wikipedie (raději té anglické); dneska už je v této samostvůrné encyklopedii ledascos, od scénářů k jednotlivým dílům Simposnů až po životopis prof. Jana Zrzavého jak pilné jsou ty lidské včeličky... Ale dejte si pozor na důvěryhodnost informací, radši nevěřte ničemu, co není ocitované v referencích, obzvláště pokavaď se zrovna zaobíráte angažovaným tématem typu ptačí chřipky, GMO nebo globálního oteplování, ochlazování, schnutí, vlhnutí nebo blbnutí. Jináč statistika říká, že na každé tři chyby v encyklopedii Britannice (která je hrozně vážená a zpoplatněná) má Wikipedie, psaná davem, necelé chyby čtyři. Někde napůl cesty mezi těmito lidovými nástroji a sofistikovaným udělátkem pro vědu je Scirus.com. Vyhledává v databázích mnoha nakladatelství, univerzit, ústavů a podobně a má přístup i tam, odkud nepřátelští intelektuálové vykázali gůglboty. Kdyby Wikipedie nevěděla a Google se Scirem vás zasypali nejapnými nesmysly, můžete zkusit najít japné smysly na některém ze serverů pro vědeckou práci. Naprosto zásadním nástrojem je Web of Science (isiknowledge.com), na němž jsou odkazy na všechny vědecké články, které kdy vyšly (ty, co tam nejsou, nejsou vědecké - tak zní základní pravidlo světa). Bohužel, WOS je občas celkem hloupý, co se týče vyhledávací empatie a moc vám nepomůže, pokud jen tak tápete. Znáte-li jméno vaše oblíbeného autora (pozor, WOS neuznává křestní jména) nebo máte-li úzce vyhraněnou oblast zájmu, pravděpodobně uspějete. Lidštější (ale tím i chybovější) vyhledávání ve vědeckých publikacích nabízí například PubMed (ncbi.nih.gov) nebo gůglův výhonek scholar.google.com; ty ale bohužel nemají přístup do tak obsáhlé databáze jako WOS. Ve všech případech platí, že když se ke kýženému pejpru (z anglického označení pro papír - tak říkají inteligenti článkům) dostanete, je dobré si projít i citace - jak ty uvedené přímo pod článkem, tak ty, které na něj naopak míří; v mnoha případech je to vyvedené v podobě klikacího pavouka a lze se takto snadno došplhat k nevídanému vědění. Občas je dobré přijít s nějakou žhavou novinkou, která by posluchačům povyrážela dechy. K tomu účelu poslouží nejlépe databáze scienceDaily.com a newScientist.com, obě při zveřejňování aktualit rychlé jak kýchnutí a přitom pořád dost seriózní. Malou, ale milou českou obdobou těchto velkých serverů je Osel.cz, který poslouží zejména na poli evolučních věd, fyziky vesmíru, globální ekologie, paleontologie, mozku, hospodářských zvířat nebo třeba zábavných molekul (mnohé z toho díky našemu internímu, tedy niternému, abychom mluvili česky, přispěvateli Standovi Mihulkovi). Novinky se na oslu objevují jen s malým zpožděním a jsou často žertovně okomentovány, zkuste to, jestli osla neznáte. No, a když už jsme u českých zdrojů, nedá mi to opomenout webové stránky časopisu Vesmír (www.Vesmir.cz). Jsou na nich zdigitalizované všechny články od roku 1994, poměrně slušná knihovnička. Problém je, že se v ní dost špatně hledá a některé položky jsou placené. My k nim však máme přístup díky knihovní licenci – uživatel spolecna_knihovna a heslo library. (Teď mě napadá, že by se heslo teoreticky nemělo používat mimo knihovní počítače, a proto vás přede všemi snažně prosím, aby jste jej mimo knihovní počítače teoreticky nepoužívali. Dík!) - 15 -

Počítače a věci okolo

"PC na konci století bude díky teletexovému rozhraní a navigačnímu kormidlu snadno použitelné pro každého. Vzhledem k ceně technologií a velikosti stroje si jej ovšem běžná rodina nebude moci dovolit" Popular Mechanics, prognostika z roku 1954

Fakulta je připojena k velké sítí optickým kabelem, který umožňuje přenos dat 1 Gb za sekundu, rychlostí nesčíslněkrát vyšší, než je rychlost myšlenky, takže o tom radši dál nepřemýšlejte a vemte to prostě jako fakt. Virtuálno fakultní sítě má svůj hmotný základ na linuxovém víceserveru Tomcat a Vy, jakožto prváci, z něj po přidělení uživatelského jména (např. nakyjm00) dostanete také svůj krajíček:

Domovský disk

H:

300 MB

\\tomcat.prf.jcu.cz\nakyjm00 (\\160.217.208.35\nakyjm00) \\prfsw01.prf.jcu.cz\DomSlozky\nakyjm00 (\\160.217.208.36\DomSlozky\nakyjm00) \\prfsw01.prf.jcu.cz\DomSlozky2\nakyjm00... (\\160.217.208.36\DomSlozky2\nakyjm00)

V rámci tomkatovské sítě by mělo být háčko vaším hlavním datovým úložištěm. Jednak je největší, jednak je zodpovědně zálohováno. Navíc má tu komfortní vlastnost, že pomocí webového rozhraní WebMailu (http://webmail.prf.jcu.cz/) máte odkudkoli přístup k uloženým souborům - můžete stahovat, nahrávat nebo mazat do sytosti. Když přešvihnete velikost dat Vám zhůry vyměřenou, nebudete ihned zexekutováni, nýbrž Vám začne pravidelně kolem čtvrt na jednu chodit na mejl hláška "Překročili jste diskovou kapacitu", což je vlastně dobrá připomínka, že je čas na oběd. Nicméně po čase (prý po týdnu), se mohou přihodit i opravdu nepříjemné věci, jako je odpojení fakultního e-mailu a tak, takže je asi dobré s tím něco dělat. \\tomcat.prf.jcu.cz\www\nakyjm00 (\\160.217.208.35\www\nakyjm00)

Webové hnízdo

J:

200 MB

Máte-li potřebu obohatit Velkou síť také kouskem sebe, je k tomu k dispozici jéčko. Soubor "Index.html" bude automaticky předhozen světu na adrese "http://tomcat.prf.jcu.cz/nakyjm00". Když už budete v tom, dejte pozor na velká a malá písmena ve jménech souborů - Tomcat, jsa linuxem, je poněkud malicherný a striktně je rozlišuje. Seznam všech lidí, kteří se nechali tímto způsobem automaticky vystavit je na adrese "http://tomcat.prf.jcu.cz/". Pokavaď si nenastavíte posílání pošty ven z WebMailu, budou Vám mejly ukrajovat megabajty z oné vyměřené sedmdesátky. \\prfsw01.prf.jcu.cz\Temporary (\\160.217.208.36\Temporary)

Temporary

I:

40 GB

Na íčko může každý kreslit, může psát, ba i listy vytrhat (takže tam nic dlouho nevydrží). Využití tohoto disku představuje v některých situacích nejsnazší způsob, jak přenášet velký náklad mezi různými počítači. Íčko se nicméně každému nezobrazuje samo od sebe a je proto občas třeba připojit ho manuálně - viz boxík ÎPřipojení síťového disku (jak se nám krásně posouvá představa manuální práce, že?). C:\Documents and Settings\nakyjm00

Plovoucí profil 30 MB

Zajišťuje, že při nalogování se Vám ukáží Vaše Dokumenty, plocha, nastavení a tak. Má jen hodně omezenou paměť, takže není těžké nechat ho přetéci; když se Vám to přihodí, systém se ozve prudným hlášením a počítač nepůjde vypnout žádným civilizovaným způsobem, dokavaď nadměrný náklad nesmažete. Upozorňuji na to hlavně proto, abyste se pak moc nelekli a třeba se neopotili. Tento prostor je coby úložiště dat nejméně spolehlivý a semtam z něj může i něco ztratit, takže věci radši na ploše a v Dokumentech moc válet nenechávejte. Navíc čím více toho budete v profilu mít uloženého, tím pomaleji se budete logovat. Vizte také box Î Když cache přeroste přes hlavu

- 16 -

zasílány všechny Îhromadné mejly. Na fakultní email je navíc přesměrovávána pošta, kterou někdo poslal na adresu ve tvaru "Jmeno.Prijimení@prf.jcu.cz". Mejly si pak lze vybrat pomocí poštovního klienta WebMailu na adrese http://webmail.prf.jcu.cz/. Pokud by Vám WebMail nebyl z nějakého důvodu sympatický (třeba proto, že neumí větší než čtyřmegové přílohy), můžete jej ze svého života vypustit aktivací přeposílacího filtru, který Vám sám nabídne na kartě Nastavení. Krom toho si můžete vybrat, jestli chcete přeposlané zprávy zálohovat na tomkatu. Je to na Vás, ale zvažte, jak moc můžete se svým omezeným diskovým prostorem vyhazovat z kopejtka.

Výše popsané záležitosti platí pro počítačovny Pč # a víceméně i pro většinu počítačů nainstalovaných na vile. Zmíněnými počítačovnami máme na mysli Pč1 a Pč2 nad knihovnou, mladší Pč3 vedle studijního a konečně i zbrusu novou Pč4 na UMBRu. Na fakultě je ale navíc i řada strojů, které fungují v tomkatovské síti, ale Vaše nastavení přímo nenačítají; u nich je třeba manuálně připojit všechny kýžené disky stejným způsobem, jak je popsáno u íčka. Setkáte se s tím například na Béčku nebo na Sádkách. Počítače v Îknihovně nejsou k tomkatu připojené, takže si tam s mými radami moc neškrtnete. Mají však jedno ohromné pozitivum: nabízejí on-line přístup k mnoha placeným vědeckým časopisů z různých světových databází, takže tam můžete stáhnout PDFka, jaká jinde svět neviděl (tedy krom ústavů). Vizte také ÎVšechna chytrost světa. Věřme tomu, že to byl zlomyslný Osud, kdo tomu chtěl, že pouze knihovní počítače mají ze všech veřejných strojů na fakultě jako jediné vypalovací CD mechaniku. Tento fakt dělá z lidí, co ještě nemají svůj osobní flashdisk, tak trochu méněcenou vrstvu; ale co, já si svůj mindrák například léčím psaním chytrých rad. Ježto fakulta je součástí univerzity, máme přístup i do všeuniverzitní internetové místnosti na Bobíku. Bobíkovská síť má vlastní heslo a pravidla, ale to už Vás odkážu k tamnímu správci, který dbá na to, aby se všichni připojení chovali podle programu. Však: jsou tam dvě vypalovačky a skener, takže i Bobík se může hodit. [otevírací doba: 07:00-23:00]

Stag:

Každý kdo je na Univerzitě, je i ve Stagu. Do jeho rozsáhlé matice jsou zaznamenávány všechny vaše studijní výkony; systém ví jaké kurzy máte již za sebou i jaké Vám ještě chybí, sleduje Vaše prohřešky a nikdy neodpouští. Běžný smrtelník nicméně přijde do kontaktu se Stagem hlavně při takových nevinných aktivitách, jako je předzápis (potažmo zápis) nebo hodnocení výuky; k tomu slouží webové rozhraní na http://www.jcu.cz/education/stag/. Pro Stag jste číslo začínající písmenem "B" a následované osobním pěticiferným kódem (lze dohledat), vstupním heslem je písmeno X + Vaše rodné číslo. Spíše pozitivní zprávou je, že při konfliktu Stagu s údaji z indexu je stále dávána přednost staré poctivé kombinaci papír & propiska. Ono se dá obecně říct, že spousta věcí se na fakultě dělá ještě postaru - např. termíny zkoušek se zapisují na visalý papír namísto toho, aby se uploadovaly do nějaké databáze, jak je tomu jinde.

E-mail:

Uživatelské jméno, kterým se hlásíte do tomketí sítě, je zároveň základem fakultní e-mailové adresy (např. [email protected]), na níž jsou Připojení síťového disku:

Z menu jakékoli složky vyberte příkaz Nástroje > Připojit síťovou jednotku, do okýnka "Jmenovka" zadejte libovolné volné písmeno (např I:) a do "Složky" napište adresu kýženého disku např: \\prfsw01.prf.jcu.cz\Temporary. Jestli se Vás stroj zeptá na identitu (dělává to mimo počítačovny), přihlašte se jako PRF\nakyjmeno00.

\\prfsw01.prf.jcu.cz\Temporary

PRF\nakyjm00

- 17 -

Když cache přeroste přes hlavu: Edit

Tools

8 Preferences

Settings

Internet options Cache

5 Tools

Na strojích ve fakultních počítačovnách se občas stává jedna nepříjemná věc: celou dobu se chováte střídmě, žádné opulentní soubory nikam neukládáte a přesto váš 30-megový profil z ničeho nic přeteče a komp vás nenechá odhlásit. Je to tím, že internetové prohlížeče ukládají obsah navštívených stránek -mimo jiné i obrázkydo cache, což česky znamená schovávačka a celkem šikovně se skrývá v prostoru vašeho profilu. Internet Explorer ukládá svojí cache do C:\Documents.and.Settings\Vasejm00\Local.Settings\ Temporary.Internet.Files\, Firefox (a vlastně všechny Mozilly) jsou ještě rafinovanější a používají různě pojmenované podsložky v adresáři C:\Documents.and.Settings\Vasejm00\Local.Settings\ Data.aplikací\Mozilla\... Když tyto složky vymažete, nic zlého nestane, ba naopak, vytřískáte pár megabajtů k dobru, a o to jde.

Network Options

8

Aby se situace neopakovala, můžete prohlížečům zatrhnout hýření pomocí volby Tools > Internet Options > Browsing history Settings > Disk space to use (pro IE), nebo Tools > Options > Advanced > Network > Cache (pro Firefox). Staré Mozilly mají tuto volbu skrytou pod Edit > Preference; všechny tyto možnosti vidíte na obrázku. Nebojte se nastavit novou hodnotu na nějaké malinké číslo, klidně na 8 megabajtů.

ID karty:

Místo normálního názvu zkratka - co si má pod tím student začínající na PřF představit?? ID je zkratka pro identifikační kartu studenta a je jednou z nejdůležitějších věcí, kterou si musíte pořídit. V dnešní době plné všech možných i nemožných technických vymožeností už není dost dobře možné chodit do menzy na jídlo na stravenky ani s papírovou průkazkou do knihovny. ID karta Vám slouží k tomu,abyte se mohli najíst v menze, půjčovat si knihy z knihovny a v neposlední řadě je potřeba ke vstupu do Počítačových učeben. Pomocí ní můžete tisknout i kopírovat a skenovat a dostanete se taky do budov PřF po „zavírací době“. JU (a tedy i PřF) má 2 typy ID karet – a to ISIC (zelená) a kartu JU (hnědá). Rozdíl mezi nimi je jednak v ceně (ISIC je dražší- 190,- , karta JU stojí 90,-) ,ale hlavně v možnostech uplatnění. Karta JU slouží jenom pro účely univerzity a fakulty, zatímco ISIC (= International Student Identity Card) sdružuje identifikační kartu s mezinárodní, tudíž platí i mimo území ČR. Vlastnit ji se vyplatí jednak při cestách do zahraničí, ale i domácímu typu nebude k zahození, neboť se na ni dají uplatnit slevy na vstupné, v restauracích, v hotelech a v obchodech, jako je knihkupectví a sport. O výhodách ISIC se dozvíte víc na stránkách společnosti GTS international a společnosti alive.cz

- 18 -

Hromadné adresy: [email protected]: prváci [email protected]: bakalářský stupeň (bez prváků) [email protected]: studenti magisterského stupně [email protected]: studenti doktorského stupně [email protected]: studenti "Péče o životní prostředí" [email protected]: studijní oddělení [email protected]: školitelé [email protected]: přednášející [email protected]: vedoucí kateder [email protected]: senát PřF [email protected]: kolegium děkana [email protected]: oborové rady [email protected]: proděkani [email protected]: vědecká rada PřF Funguje to tak, že v rámci svojí konference (např. bakalář všem bakalářům) můžete spamovat až do halejujách. Tohle se ukázalo být trochu nešikovným, když si předloňští hojní prváci začali v dosud nevídaných rozměrech vyměňovat přes hromadnou adresu všeliká cvíka, skripta, priváty a bůhví co ještě, čímž plnili schránky i všem ostatním bakalantům. Proto první ročníky dostaly vlastní konferenci - když totiž píšete do "cizí" skupiny, mejl přijde nejdřív paní Dostálkové a ta se může rozhodnout, jestli je obtížný nebo naopak přínosný, a podle toho ho jej pak poslat dál. Stejná kontrola funguje, i když píšete na jakoukoli hromadnou adresu (včetně té vlastní) z osobní schránky (jakože třeba z centrumu)

Tisk a kopírování:

(nejen pro první ročníky) Jelikož technika jde skoro až neuvěřitelně dopředu, nevyhla se ani naší fakultě. Od roku 2003, kdy byl zaveden jednotný identifikační a přístupový systém na Jihočeské univerzitě, se změnilo pár věcí, včetně tisku a kopírování na fakultě. Fakultní tiskárna určená pro studenty je v počítačové učebně P2, ale posílat své úlohy k tisku lze i z P1 a P3 (počítačovny jsou propojeny sítí). Takže jakže se vlastně tiskne v P2? Postup je následující – u dokumentu,který chcete vytisknout zvolíte v nabídce file, print, vyberete typ tiskárny HP LaserJet4100mpf a dáte OK. Přiložíte ÎID kartu ke snímači u tiskárny v P2 a dotykem na obrazovku zvolíte tisk. Pokud jste posílali víc úloh k vytisknutí, po přiložení karty ke snímači zvolte seznam úloh a vyberte, kterou úlohu chcete tisknout. Jedna stránka stojí 1,10,- a je nutné si přinést papíry do tiskárny. Malé upozornění na okraj - do tiskárny strkejte jenom papíry k tomu určené a ne papíry, které se jako ty do tiskárny tváří. Ty se často zasekávají a paní Dostálková pokaždé nelibě nese, když za ní přijde ještě neotrkaný prvák a se strachem v očích ji prosí o pomoc, protože se tiskárna zasekla a on si potřebuje vytisknout protokoly do cvičení. Kromě této tiskárny disponují na fakultě tiskárnami i jednotlivé katedry. Ty zpravidla umožňují svým studentům tisknout zdarma, své starší kolegy proto

u tiskárny v P2 příliš často neuvidíte (většina ani nemá ponětí, jak se s touto tiskárnou zachází). S kopírováním je situace trochu odlišná, protože máte víc možností, jak se dostat k cíli. Jednak můžete kopírovat pomocí ID karty v P2 – vzadu je obyčejná kopírka. Akorát nesmíte zapomenout přiložit ID kartu pro změnu ke snímači a přinést si vlasní papíry. Další možnost je kopírovat na tiskárně při vchodu do P2. Ona to totiž není jenom tiskárna, ale i kopírka a skener. Postup je opět strašně složitý – vložit papír, který chcete kopírovat do zařízení s nápisem kopírka, prázdný papír strčit do zásobníku a stisknout velké zelené tlačítko s nápisem start. Poslední možnost je pořídit si u sekretářky děkana kopírkartu a kopírovat na ni. Kopírky jsou umístěny na nejrůznějších místech fakulty (v knihovně, u studijního, na Béčku..), stačí jenom trochu hledat.

- 19 -

M

enza

„Brokolice je nejnebezpečnější zelenina na světě. Přitom se nás snaží varovat svou odpornou chutí“

Doktor Dlaha po té, co se Homer Simpson zadávil hlavičkou brokolice

M

e Menza JU je nízká jednopatrová budova naproti koleji K1 sloužící pro stravování studentů a zaměstnanců JU, ale i "cizích" strávníků. V pracovních dnech se tady podávají snídaně, obědy, minutky a večeře. V době oběda si navíc můžete dát něco z doplňků jako polévky, bagety, saláty, moučníky nebo třeba malý pívo. Sortiment, ceník a objednávka jídel: Nabídka, ale i cena všemožných jídel je poměrně pestrá a to hlavně v době oběda. Ale všecho popořádku. Nejdřív je nutno podotknout, že u všech jídel kromě doplňkového sortimentu, se rozlišuje cena dotovaná a nedotovaná. Pokud nejste extrémě velcí jedlíci, s nedotovanou cenou se nepotkáte, neboť každý student či zaměstnanec má nárok denně na 2 kusy snídaně, obědů a večeří, minutek a baget za dotovanou cenu. Snídaně jsou dvě a stojí 16,- Kč, večeře je pouze jednoho druhu a je za 21,- Kč. Jak snídaně, tak i večeře se musí vždy objednávat, a to u snídaně den předem do 14:00, večeře je možné si objednat ještě týž den do 9:00. S obědy je to o něco složitější jednak jsou objednávkové i bezobjednávkové, jednak máte na výběr z devíti možností a dvou minutek. Obědy objednávkové se skrývají pod čísly 1-3 a 7-9, neobjednávkové mají čísla 4-6. Jednička je většinou bezmasé nebo sladké jídlo a je za 17,- Kč, dvojka a trojka jsou jídla s masem a liší se cenou – dvojka stojí 21,- Kč, trojka 25,- Kč. Čtyřky až šestky jsou stejné druhem i cenou jako jedničky až trojky (tj. dostanete je za 17, 21 a 25,- Kč), jen si je nemusíte objednávat. Máte-li nějaké speciální stravovací nároky, můžete si objednat tzv. diety (pod číslem 7-9), je to dieta bezlepková (BLP), dieta s omezením tuku (D4) a dieta diabetická (D9). Výdej těchto čtyř obědů probíhá v Zaměstnanecké jídelně, po 13. hodině se přesouvá do Studentské jídelny, o pátcích je po celou dobu ve Studentské jídelně na označeném místě. Za tyto obědy zaplatíte 25,- Kč. Minutky jsou na výběr dvě, z toho č. 1 je

- 20 -

Snídaně

Hlavní chod

1 2 3 4 5 d1 d2 d3

Občas bez masa

1 2

Minutka

1 2

Masové jídlo Masové jídlo dražší =1 (bez objednávky) =2 (bez objednávky) NUTRAFISH Bez lepku Bez tuku (tedy téměř) Bez cukru (diabetické)

Minutky

16,- Kč 17,- Kč 21,- Kč 25,- Kč 17,- Kč 21,- Kč 25,- Kč 25,- Kč 25,- Kč 25,- Kč

Bez objednávky

34,- Kč 34,- Kč

Polévka

5,- Kč

Bagety

Bageta

Bageta dražší

17,50,- Kč 31,50,- Kč

Večeře

21,- Kč

Pití

0,- Kč

Výdej jídla: Snídaně____6:30 – 8:00 Obědy___11:00 – 14:30 Večeře___17:30 – 19:00 Minutky_ 11:00 – 13:30

Otvírací doba pokladny: Po Út St Čt

11 – 14:00 11 – 14:00 11 – 12:45 11 – 14:00

objednávková. Obě pak stojí 34,- Kč a vydávají se v Minutkové jídelně v přízemí. Kromě těchto obědů si můžete koupiti také studenou bagetu za 17,50,- nebo za 31,50 Kč či polévku za 5 Kč. Bagety ani polévky se neobjednávají. Saláty a moučníky se řadí mezi doplňky a mají různou cenu (5-10 Kč). Pokud nechcete stát nekonečnou řadu u bezobjednávkových jídel, můžete si jídlo objednat. K tomu slouží tři objednávací místa: Grafické objednávací místo (touchpadová bedna vpravo hned

Burza Když se dostanete do objednávacího systému, měli byste si zkontrolovat, kolik kusů toho kterého jídla jste si objednali, protože na jeden den si můžete objednat až 99 snídaní, obědů nebo večeří. Další věc, která se vám občas přihodí je to, že nestihnete jít na jídlo, které jste si objednali. Právě pro takové situace, jako je ta výše popsaná, existuje burza jídel, do které můžete vaše jídlo vrátit. Pokud si jídlo někdo jiný, kdo si ho pro změnu nestihl objednat, vyzvedne, máte vyhráno, protože se vám peníze na účet vrátí (respektive jsou převedeny z účtu „vašeho“ zákazníka). Jídla lze do burzy dávat tamtéž, kde se objednávají, a to nejpozději 5 min. před ukončením výdeje daného jídla. Druhá možnost je dát kartu kamarádovi, který nemá objednané žádné jídlo. Na počítači u snímače karet se sice objeví vaše jméno,ale personál, který sleduje výdej jídel, to nekontroluje

u vchodu do menzy), dále Tlačítkový objednávací panel (na rohu u minutkové adrese menza.jcu.cz). Na všech třech místech můžete zvolit výdejnu a objednávat jídla dopředu (v celém rozsahu objednací lhůty, tzn. na kterýkoliv den dopředu), změnit objednávku, zrušit, či zjistit cenu jídla, stav svého účtu a jídelní lístek nebo také vracet jídla do Îburzy. Novým pozoruhodným upgradem menzy je webová kamera instalovaná přímo v prostorách menzy, kterou můžete sledovat

P Co všechno je nutné udělat, abyste dostali to, po čem váš žaludek touží? Abyste mohli plně využívat služeb menzy, potřebujete k tomu splnit tři kroky. Krok první - dojít v úředních hodinách do pokladny menzy (nalevo hned za vchodem), kde vám na základě předložení identifikační karty bude zřízen účet. Zároveň je potřeba na kartu vložit nějaké peníze (alespoň 200), abyste si mohli následně objednávat cokoli, co vás zaujme z jídelníčku. Výměnou za peníze dostanete doklad o vložení peněz na kartu, na kterém bude i vaše přihlašovací jméno a heslo k účtu na internetu (doklad dostanete vždycky po vložení peněz, ale jméno a heslo jen při prvním vložení, proto je vhodné doklad nevyhazovat alespoň do té doby, než si potřebné údaje zapamatujete). Krokem druhým je prokousat se bludištěm objednacího systému na jednom ze zařízení k tomu určených. Krok třetí – dojít ve vydávací době k příslušnému pultu a cestou si vzít tác a příbory. Přiložit kartu ke snímači s číslem vašeho obědu, vzít si jídlo a přesunout se k dalšímu snímači, kde paní kuchařka ověří, že máte správný oběd, a odejít k volnému stolu.

- 21 -

jídelny) a Internetové objednávání (účet v menze JU lze spravovat na webové délku fronty na výdej jídla. Odkaz na kameru (je přístupný z počítačů JU) najdete na stránkách menzy anebo po zadání následující adresy do vyhedávače: http://kam-cam10.cam.jcu.cz/view/index.shtml

Nástroj je to vskutku užitečný, protože fronta v menze je fenomén takřka vždy přítomný. Jen škoda, že to neumí předpovídat vývoj aspoň tak 10 minut dopředu, než člověk dojde z počítačovny do výdejního sálu.

Provozovny služeb v budově menzy pro studenty, veřejnost:

zaměstnance

univerzity

• prodejna skript JU - (9:30 - 11:30, 12:00 14:00)

• ordinace

zubního lékaře - MUDr. Hana Panochová (po, út, čt 7:30 - 14:30, st 9:00 17:00, pá 7:30 - 14:00 hod.) stomatologická laboratoř - Jaromíra Cikhartová (po, út, čt 7:30 - 14:30, st 9:00 - 17:00, pá 7:30 - 14:00 hod.) • prodejna knih a novin, drogerie, kopírovací služby - Mgr. Miroslava Šteflová, (7:00 až 14:30 hod.) • bufet - Stanislav Štefl (výrobky studené kuchyně, zákusky, nápoje), (od 7:00 do 14:00 hod.) • dámské a pánské kadeřnictví - Hana Lišková (10:00 až 18:00 hod

i

Jelikož jste se rozhodli, že budete v Budějcích studovat, nezbude vám, než si tu najít i nějakou tu střechu nad hlavou (samozřejmě pokud nejste místní). To s sebou přináší mnohé radosti – konečně máte vlastní bydlení nezávislé na rodičích, jste svými vlastními pány, kontakty se spolubydlícími, apod. na druhé straně ale i strasti – není to zadarmo, nepříjemné kolejné resp. majitelé privátů (někteří, někdy), nutnost občasného stěhování a uklízení, kontakty se spolubydlícími. Možností, kde a jak v Budějcích bydlet, je spousta . na nádobí, potraviny (horní část), eventuálně

boty (dolní část). Kdybyste náhodou chtěli třeba uklízet (což před prázdninami chtě nechtě budete muset), máte k dispozici hadr s kýblem a smetáček s lopatkou. Při nástupu na kolej vám budou zapůjčeny záclony, povlečení a deka, vše ovšem musíte vrátit při jejím vyklízení. Zcela zásadní součástí K1-K3 je chodba, ve které se nacházejí záchody, oddělené dle pohlaví, a sprchy, taktéž oddělené dle pohlaví (s tím si ovšem nikdo moc hlavu neláme, prostě se vleze tam, kde je zrovna volno). V prostoru dívčích sprch najdete i pračku, vlastně na první pohled nenajdete, je totiž ve speciálním uzamčeném kamrlíku (klíče jsou k vypůjčení na vrátnici za 12 Kč na 3 hodiny). Zbytek společných prostor vyplňuje kuchyňka a balkon. V kuchyňce můžete využívat plynový sporák s troubou (plech je k zapůjčení na vrátnici). Ačkoliv je kuchyňka každý den navštěvována uklízečkou, hromadí se zde značný nepořádek a to zejména ve dnech pracovního klidu, kdy pravidelný úklid neprobíhá. Buďte proto prosím ohleduplní k dalším uživatelům kuchyňky a svůj nepořádek vznikající během vaření se snažte uklízet. Balkon je možné používat k nejrůznějším činnostem, mezi nimiž ovšem převažuje kouření, což tento prostor poněkud znehodnocuje v očích jedinců, kteří tento rituál nepovažují za vhodnou náplň svého volného času. Vybavení kolejí doplňují televizní místnost v přízemí (klíč k zapůjčení na vrátnici za kolejenku), kde se kromě televize nachází i rozladěný klavír (v nejlepším stavu je ten na K1), ruční vozík na stěhování věcí (pouze na K1, ale je k dispozici i studentům z jiných

oleje představují

asi nejběžnější způsob bydlení pro studenty JU, biology nevyjímaje, alespoň pokud jde o studenty nižších ročníků. Většina ubytovacích kapacit JU sloužících pro potřeby studentstva je umístěna ve čtyřech panelácích mezi vrátnicí PřF a AV a menzou. Tyto budovy se jmenují K1 (ta nejblíže menze) až K4 (ta nejblíže vrátnici) a vejde se do nich celkem 2220 lidí (přesněji řečeno je zde 2220 postelí ve dvoulůžkových pokojích, lidí se do budov namačká několikrát víc). Mimoto disponuje JU ještě Uranem - oficiálně K5 (ale i zaměstnanci kolejí říkají Uran), což je budova ležící poněkud stranou, u zastávky MHD Evžena Rošického na Husově ulici (odtud asi 5 minut chůze směrem na východ). Najde se zde 516 míst ve dvoj- a trojlůžkových pokojích, ale protože je to odtud na PřF celkem daleko, tak tu ani (skoro) žádní biologové nebydlí (a s ostatními přírodovědci to bude nejspíš podobné), což znamená, že s tím nikdo z nás ani nemá žádné zkušenosti, a proto není nikdo, kdo by o tom mohl něco bližšího napsat. A protože ani vy zde nejspíš bydlet nikdy nebudete, tak se o Uranu již dál zmiňovat nebudeme. Koleje K1-K3 jsou až na drobné detaily zcela identické. Nacházejí se zde malé dvoulůžkové pokoje (kamrlíky) v počtu 22 na patro (pater je 10). Vybavení pokojů je následující: 2 postele, 2 – 4 poličky (pozor nepřetěžovat), velká skříň, jeden dvojstůl (nebo chcete-li 2 spojené stoly), umyvadlo (v polovině pokojů je obráceně označená teplá a studená voda, nutno vyzkoušet), pod ním lednička s mrazáčkem (dost silně se namražuje), odpadový koš a vedle něho police

- 22 -

Internet na kolejích Připojení k internetu a na kolejní síť je třeba domluvit se správcem kolejní sítě té které koleje. Informace (např. kde najdete správce) vám však podají i na vrátnici. Podrobně je vše popsáno na http://kam.jcu.cz/ohlasy/interk2.htm a na http://koleje.jcu.cz (druhý odkaz je dostupný jen z univerzitní sítě ). Obecně by s připojením neměl být problém, bydlíte-li na K1 nebo K2; na K3 a K4 jsou přípojky jen na některých pokojích (viz odkazy výše). Kromě velmi rychlého přístupu k internetu můžete využívat i kolejní síť, na které najdete spoustu materiálů – zejména filmové a hudební produkce, které mají nasdílené vaši kolegové na svých počítačích, většinou formou ftp. Abyste se v tom všem vyznali, je nejlépe přistupovat ke kolejní síti přes ftp-search, který najdete na http://www.knet.jcu.cz/FTPSP/. Nepsaným pravidlem je, že když stahujete, měli byste na oplátku taky něco sdílet. Spoustu dalších informací o kolejní síti najdete na http://www.knet.jcu.cz/ (opět dostupné jen z univerzity). září . Protože již máte svá místa rezervována, je již zároveň rozhodnuto, kde a s kým budete bydlet. Pakliže ale máte o těchto záležitostech svoji vlastní představu, případně ji získáte během kolotoče (to je celkem častý případ), neváhejte a zajděte co nejdříve za příslušným vedoucím své koleje (tzn. K1-K4). Najdete je v kanceláři v prvním patře každé kolejní budovy a oni ochotně provedou vámi požadované změny v obsazení pokojů (i když s občasným remcáním a v případě K2 se také může stát, že svůj požadavek zopakujete několikrát, než budete paní vedoucí pochopeni ☺). Rozhodně nečekejte na stěhování, až budete ubytovaní. Je to poměrně komplikované, a pokud se nebudete stěhovat první nebo poslední den v měsíci, tak to taky nebude zadarmo (viz dále). Po obsazení svého místa na koleji můžete spokojeně bydlet. Při registraci na kolejích obdržíte kolejenku (nutná fotografie) – to je průkaz, který vás opravňuje ke vstupu na vaší kolej v kteroukoliv denní i noční dobu. Pro neubytované je přístup na kolej omezený časovým rozpětím 5:00 – 24:00. Mimo tento časový interval nemají na koleji teoreticky co pohledávat. Pokud chcete mít na koleji návštěvu i přes noc je to možné dokonce i legálně, potřebujete ale souhlas spolubydlícího a musíte za svého hosta uhradit částku 55,- Kč za noc. V praxi se tento problém řeší většinou nelegálně propašováním dotyčného přes vrátnici (což však může být po půlnoci celkem problém, ale zpravidla nebývá). Od 20.00 do 24:00 se na kolej dostanete za použití karty (karta JU či ISIC), pokud ji nemáte, budete muset zazvonit. Od půlnoci do pěti jsou

kolejí, není-li ovšem používán), sušáky na prádlo (k zapůjčení na vrátnici). Důležitou součástí vybavení všech kolejí jsou přihrádky na poštu. (samozřejmě též na K4), do nichž se vkládá příchozí pošta, tedy pouze obyčejné dopisy. Doporučené dopisy a balíky si můžete vyzvednout na kolejní vrátnici proti podpisu. Dopisy do vlastních rukou, dobírky, peníze apod. vám potom budou uskladněny na poště na náměstíčku Šumava (na razítku bude napsáno ulice Karla Šafáře). Oznámení o zásilkách tohoto typu najdete na nástěnce nad poštovními přihrádkami. Kolej K4 se od předchozích třech v lecčems liší. Především jsou zde o něco větší pokoje, které jsou vždy po dvou spojeny v jednu buňku. Buňka navíc zahrnuje ještě chodbičku, kde je lednička, záchod a sprcha a taky skříně na ukládání věcí. Kuchyňka na chodbě je vybavená elektrickým sporákem. Kromě toho je na chodbě buď televizní místnost (sudá patra) nebo malá studovna (lichá patra), na pátém patře je dokonce. Celkově platí K4 za „lepší“ kolej, je zde více místa a o něco lepší nábytek, ale zase musíte počítat s vyšším kolejným.

Jak to chodí na kolejích Kolejních míst má JU dostatek, v některých obdobích roku až přebytek. Z tohoto důvodu také v podstatě všichni máte své místo na kolejích rezervované, vlastně pouze ti, kdož bydlí dále než 30 km od Budějc. Stačí se tedy nastěhovat. To musíte zvládnout během prvních tří dnů semestru (nejpozději do 26. září), pak vaše místo propadá dalším zájemcům. Ubytovávat se ale můžete už od 21.

- 23 -

vyšších polohách kolejí se tohle pravidlo bere dost s rezervou (ale přece jen byste asi měli dodržovat základní pravidla slušnosti a být solidární se svými spícími kolegy). Co však kolejní řád zcela jistě a striktně zakazuje, je chov domácích zvířat. Nicméně, tohle pravidlo se týká v podstatě psů, koček a ovcí. O své rybičky v akváriu, gekony, strašilky či pakobylky (a obzvláště pak lupenitky – průměrný pracovník kolejí a menz je od listí opravdu nerozezná, mimikry fungují dokonale) se bát nemusíte. Na K4 se s kolejnou ale dá domluvit, a tak tam někteří studenti psy mají. Pokud budete chtít na koleji bydlet i v dalším období vašeho studia, budete muset o místo na koleji požádat, což může udělat každý, kdo má trvalé bydliště dále než 30 km od Budějc. Podávání žádostí o koleje probíhá každoročně cca v průběhu března. Funguje to tak, že dostanete e-mail od kolejní komise, který obsahuje všechny potřebné údaje, co všechno musíte pro úspěšné podání žádosti udělat. Obvykle se jedná o vyplnění formuláře na internetu. Když mají všichni zájemci o kolej požádáno, vytváří kolejní komise pořadník, který je založený jednak na vzdálenosti bydliště žadatelů o azyl na koleji od Budějc, jednak a to hlavně na jejich prospěchu (vážený průměr za poslední 2 semestry studia), dále se zohledňuje ročník studia a další faktory (sociální, příp. zdravotní). Přibližně na přelomu dubna a května bývá vyvěšen pořadník (na nástěnce na Béčku, posílá se i e-mailem), kde je uvedeno, jak jste dopadli. Čárou jsou zde odděleni ti šťastní a ti, kteří to s bydlením nebudou mít příští rok tak jednoduché. Jste-li mezi vybranými šťastlivci, musíte ještě zajít v průběhu června za vedoucím příslušné koleje, dojednat ubytování na příští rok (neučiníte-li tak, ubytování se vám ruší). Pokud

uzamčené přístupové dveře a je nutné zazvonit na zvonek, poté by vám kolejná měla otevřít (občas ale chodí na obchůzku, takže to může chvíli trvat). Kontrola příchozích je v době uzamčení koleje přece jen bedlivější. Bydlíte-li na koleji, musíte především platit kolejné. To se provádí inkasem, ve výjimečných případech lze po domluvě s vedoucí koleje platit hotově každý měsíc na vrátnici, tenhle způsob se ale vedení snaží potlačit, protože je pro něj složitější. Kolejné za daný měsíc musíte zaplatit inkasem do dvacátého a v hotovosti do patnáctého, jinak budete platit pokutu (25,- Kč za každých započatých 5 dní). Za měsíc zaplatíte 1800,Kč na K1-K3 nebo 2100,- Kč na K4 plus poplatky za elektrické spotřebiče (povětšinou cca 20-40 Kč/měsíc), případně za internet, jste-li připojeni (189,- Kč/měsíc včetně poplatku za počítač - 42 Kč či notebook – 21Kč). Zrada ovšem tkví v tom, že nebudete-li na vašem pokoji bydlet celý měsíc (přestěhujete-li se, odcházíte-li z koleje), budete platit denní sazbu, která je však dosti vysoká (90,- Kč za den) a jakmile překročíte 15 dnů, platíte celou měsíční sazbu (nedoporučuje se odcházet z koleje 16. června). Za spotřebiče a internet pak platíte pouze, když jsou nahlášené více než 7 dní v měsíci (není tedy důvod proč se nepřipojit k internetu 25. října, ale 23. bych se asi nepřipojoval). Kromě řádného a včasného placení kolejného byste měli dodržovat ještě další ustanovení ubytovacího řádu. Ten však asi nikdy nikdo nečetl (obecná vlastnost řádů a soupisů pravidel, či zákonů), takže se ani vlastně moc neví, co je tam napsáno. Hlavní asi je, že po 22. hodině by se nemělo příliš hlučet. To platí prakticky tak asi pro první dvě patra, kam je kolejná ochotná vás zajít utišit, ve

Vedoucí kolejí kolej K1 K2 K3 K4

vedoucí

email

telefon

[email protected]

38 777 41 01

Porhanslová

[email protected]

38 777 42 01

Havlová

[email protected]

38 777 43 01

[email protected]

38 777 44 01

Pražák

Neubauerová

- 24 -

Ubytovací stipendium

riváty

Ubytovací stipendium je záležitost, která taky souvisí s bydlením. Je to státní příspěvek, který má studentům pomoci s úhradou části prostředků na bydlení. Nárok na tuto podporu mají všichni studenti denní formy studia (dálková na PřF není, pouze kombinovaná a to jen pro doktorandy), kteří mají trvalé bydliště mimo okres, ve kterém studují, a nepřesáhli standardní dobu studia v daném stupni, tj. 6 semestrů v bakalářském stupni, 4 v magisterském atd. Do této doby se však počítá i předchozí studium na jiné škole. Pakliže za sebou máte např. rok neúspěšného studia na medicíně, tak ve třetím ročníku bakalářského studia už nedostanete nic. O ubytovací stipendium se musí pravidelně žádat na studijním oddělení (jak a co přesně je třeba udělat, vám sdělí pracovníci fakulty během prvních týdnů vašeho studia zde). Vyplácí se převodem na účet a to zpětně čtvrtletně (stipendium se vztahuje i na měsíce prázdnin), první peníze tedy dostanete někdy v prosinci či lednu. A na jak velký příspěvek se můžete těšit? Jeho výše není konstantní, obvykle se pohybuje těsně pod 600,- Kč měsíčně, což je celkem příjemné.

, pronajaté byty apod. představují alternativu ke kolejím. Ve dřívějších dobách (před reformou financování ubytování vysokoškolských studentů), bylo bydlení mimo kolej většinou východiskem z nouze pro ty, kteří na koleji místo nedostali. V dnešní době ale získaly tyto formy bydlení na poměrně značné popularitě. Příčinou jsou vysoké ceny kolejného a některá omezení, které z bydlení na koleji vyplývají (nutnost každoročního stěhování, velmi omezený obývací prostor, zákaz chovu domácích mazlíčků apod.). Narozdíl třeba od Prahy se totiž v Budějcích dá pořídit mimokolejní ubytování za ceny, které jsou vesměs příznivé a měsíční platby často nedosahují ani výše kolejného. Obecně nejvýhodnější způsob bydlení v soukromí je pronájem bytu. Běžná měsíční taxa, za byt 3+1 na sídlišti v okolí fakulty se pohybuje tak nějak mezi 8 000, - a 9 000,- Kč (včetně energií) a jelikož takový byt je celkem dobře obyvatelný 6 studenty, zaplatíte za bydlení 1500,-Kč měsíčně. Obyčejně to bývá o něco více, ale dají se sehnat i levnější pronájmy. Obecně platí, že čím déle se pronájem hledá, tím lepších podmínek lze dosáhnout. Sice se o vás narozdíl od kolejí nebude starat žádná uklízečka a musíte všechno zařídit zcela sami, máte ale zajištěn svůj klid a přijít si můžete z Alexe třeba ve tři, aniž byste museli řešit kolejenku. Taky byste si měli dávat pozor na ponorkovou nemoc, která občas ohrožuje takto vzniklá „bytová družstva“. Při výběru bydlení byste měli kromě ceny zohlednit také vzdálenost od univerzitního kampusu. Sehnat slušné bydlení pod 1500,- Kč/měsíc na druhém konci Budějc lze celkem snadno, otázka je, jak jste zvyklí se s rutinním denním cestováním vyrovnat. Každodenní doprava na fakultu z větší vzdálenosti může být občas problém, zejména v noci. Nejvýhodnějším způsobem dopravy je kolo (stačí chvilku pozorovat místní obyvatele). Pravda, v zimě to bývá docela nepříjemné a tma druhdy skrývá přítele policistu, který čeká jenom na to, až se vám rozbije světlo, udělá jednosměrka nebo naroste promile.

se na vás nedostane, nemusíte zoufat. Pořadník se bude do začátku semestru ještě výrazně posunovat – je však třeba to sledovat a informovat se u vedoucího příslušné koleje. 26. září se totiž všechny pořadníky ruší a přidělování kolejí funguje na principu kdo dřív přijde, ten dřív mele (každopádně ale musíte mít o koleje požádáno, jinak vám místo přiděleno nebude). Na druhou stranu, míst by mělo být v zásadě dostatek. Po předloňském zvýšení kolejného na dvojnásobek se sem totiž zas tak moc lidí nehrne. Obzvláště na konci zimy a začátkem jara zeje celkem nezanedbatelná část kolejních kapacit prázdnotou.

- 25 -

změna výše nájemného, specifikace částí bytu, které jsou vám k dispozici (sklep apod.), je-li byt zařízený, či nikoliv, kdo hradí náklady na opravy zařízení bytu (samozřejmě, že prokopnete-li v opilosti dveře a budete následně po majiteli žádat částku na jejich opravu, prokopne nejspíš on vás, ať už máte ve smlouvě cokoliv), velmi důležitá je taktéž výpovědní lhůta (rozumná je tak 2-3 měsíční), eventuálně další podmínky. Na závěr hlavně nezapomeňte připojit datum, místo a podpisy obou smluvních stran. Pamatujte, že smlouvu musíte vyhotovit ve dvou originálech – jeden zůstane vám a druhý vašemu ubytovateli. Definitivní verzi smlouvy podepsanou oběma stranami je každopádně třeba mít v ruce předtím, než se nastěhujete. V opačném případě počítejte se značně stíženou vyjednávací pozicí vůči svému pronajímateli, protože on moc dobře ví, že raději skousnete nějaké drobné ústupky, než abyste byli nuceni vydat se hledat volný parovod.

Budete-li shánět ubytování, najdete na fakultních nástěnkách hromadu nabídek. Mějte však na paměti, že ne všechny jsou vždy aktuální. Jedním ze způsobů, jak si dopomoci k bydlení je zakoupení místních inzertních novin (Jihočeský inzert apod.) a zkusit tamní nabídky. Pamatujte, že je třeba volat od 8 do 9 hodin, pak už bývá pozdě. Ať už využíváte jakoukoliv formu bydlení, neměli byste zapomenout sepsat ubytovací smlouvu. Bez ní byste se totiž mohli náhle ocitnout na ulici i se svými věcmi, což by jistě nebylo příjemné. Taková smlouva musí obsahovat údaje identifikující smluvní strany (jméno, rodné číslo, trvalé bydliště), předmět smlouvy (ve vašem případě pronájem bytu, pokoje, apod., musí to být uvedeno zcela konkrétně – s adresou), dobu platnosti smlouvy a potom podmínky: zejména výše nájemného a zda toto zahrnuje poplatky za energie a vodu či nikoliv, způsob a časové rozložení plateb, za jakých podmínek je možná

Jak v Budějcích nevytuhnout na místě

PřF. MHD je rychlá mezi 5:00 a 8:00 ráno a po 20. hodině večer. Naopak v dopravní špičce odpoledne (13:00-16:00) se často v centru tvoří zácpy a cesta ze školy na nádraží vám může zabrat místo 13 i 25 min (srovnej s časy chůze pěšky). Areál JU – centrum (Senovážné nám./Poliklinika Sever): Kolem centra většinou projíždíte, když cestujete z nádraží k areálu JU. Zastávku Senovážné náměstí - pošta (protilehlá zastávka je schovaná za rohem a jmenuje se Žižkova – VŠERS) můžete využít, pokud jedete na Lannovu třídu, zastávku Poliklinika Sever pak, pokud se chcete dostat na náměstí a do přilehlých ulic. Od školy se do obou míst dá dojet trolejbusem č. 3 nebo Tescobusem č. 41 (pozor, v Doudlebii ani Tescobus zadarmo nehrabe!) ze zastávek Jihočeská univerzita a Vysokoškolské koleje Víceméně stejnou trasu má i linka 1, jenže ta se univerzitě nejvíc přiblíží na zastávce U Parku (línější jedinci stejným busem razí v opačném směru do Haklových dvorů na ŠuKaS – avšak pozor, existují dvě alternativní konečné). Trasu U Parku - Poliklinika Sever Senovážné náměstí -Poliklinika Jih má taktéž užitečná linka č. 14.

Doprava

MHD Dopravu po ČB zajišťuje přibližně 20 linek MHD. Zastávky většiny spojů, které budete potřebovat, se na jednom konci nacházejí nedaleko sebe na Nádražní třídě mezi vlakovým a autobusovým nádražím, na druhém pak můžete využít zastávky Jihočeská univerzita (kousek ke koleji K3, K4 a do samotného areálu PřF), Vysokoškolské koleje (ze které je to nejblíž do menzy a na koleje K1 a K2) a U parku (nejvíc z ruky, ale nabízí alternativní výběr linek). Trasy důležité pro studenta: Nádraží – Jihočeská univerzita: jezdí tam trolejbusy linek č. 3 a 15, oba z Univerzity i Kolejí. Navíc můžete využít i autobusy č. 1 a 19, které staví na zastávce U Parku - odtud je cca 3 min. chůze na zastávku Vysokoškolské koleje a max. 10 minut na

- 26 -

IGY k centrálnímu hřbitovu a do Nemanic na dalekém Severu. Budějcká městská má několik specifik. Již číslování jejích linek napoví, že tu asi

Odjezdy trojky ze zastávky Jihočeská Univerzita směrem do města Pracovní den*

Víkend

Hromadnost dopravy v Budějicích. Busy se asi opravdu bojí jezdit po jednom. Anebo že by inspirace bělozubkami?

* Pozor, v pracovních dnech o školních prázdninách (nejen těch letních)

nebude všechno v pořádku – seřazeno vzestupně se můžete setkat s čísly 1 až 19 (ale bez 4 a 18), 41, 52, 53, 59 a 104. Také slovo „hromadná“ v názvu MHD asi neoznačuje hromadnost přepravy cestujících, jako spíše to, že vlastní autobusy jezdí vždy pohromadě. Výsledkem je, že všechny autobusy opustí danou zastávku pohromadě a pak půl hodiny nejede nic (především k tomu dochází ve večerních hodinách, být sám potmě se holt bojí každý, autobusy nevyjímaje). Určitě se také zanedlouho stanete aktéry honičky jedničky a trojky na jejich společné trase od fakulty k nádraží. Zvláštním opatřením je také nutnost nastupovat večer po 20.00 předními dveřmi a ukazovat řidiči jízdenku nebo průkazku. Však není až zas taková pruda, v nedělních večerních zácpách na nádraží naštěstí řada řidičů umožní nástup všemi dveřmi. Pokud vás chytne revizor bez jízdenky, zaplatíte na místě pokutu 600 Kč. Pokud nebudete mít tolik peněz zrovna u sebe, tak si pospěšte do kanceláře Dopravního podniku (Novohradská ulice zastávka Dopravní podnik), jinak po 15 kalendářních dnech pokuta naroste na 1000 Kč. Revizoři chodí zejména v centru kolem Senovážného náměstí a Polikliniky Sever. Někteří jsou velice nekompromisní a stačí špatně označený lístek nebo minutové překročení doby platnosti na to, aby vám dělali problémy (nicméně jsou mezi nimi i rozumní lidé). Pokud nezaplatíte za zavazadlo, pokuta činí jen 30 Kč (jestliže však v tom zavazadle bude nabitá střelná zbraň nebo kilo ekrazitu, pokuta se zvýší na 60 Kč ☺)

Areál JU - Státní vědecká knihovna, kino Kotva: Ke kinu Kotva, jakožto i do celých jižních Budějic, je nelepší cesta ďábelsky rychlou bypassovou linkou č. 7. Za 8 minut od Univerzity jste na zastávce Poliklinika Jih, odkud je to nadohled ke Kotvě a 5 minut pěšky ke knihovně (obojí směrem zpátky do města). Podobné objížďky jako sedmička využívá také 19ka, která však jede až Od Parku a vyhodí vás U Soudu (přímo naproti knihovně) za 6 minut. Ze zastávky U Parku můžete obou jižních zastávek dosáhnout také trochu déle jedoucím trolejbusem č. 14. Ale hlavně pozor, abyste se nenechali zlákat od školy přímo jedoucí 15kou – tahle linka plní spíše roli sightseeing-tour po různých zákoutích a nejucpanějších křižovatkách města a i za optimálních dopravních podmínek trvá cesta ke Kotvě 19 min. Noční linky se ve spořádaných Budějovicích pomalu ale přeci jen množí – dnes jezdí už celkem tři, všechny začínají jezdit kolem půlnoci s cca. 45-minutovým intervalem: asi nejdůležitější trolejbus č. 53 jede z Náměstí Bratří Čapků (na nejjižnějším Jihu) na nádraží a dál kolem fakulty na Máj; linka 59 jede ze Suchého Vrbného (na průmyslovém Východě) přes nádraží, Pražskou na sídliště Vltava (nejede tedy kolem univerzity). Obě padesátky v obou směrech se vždycky potkají na nádraží a chvíli se tam pozdrží za účelem výměny pasažérů. Na nádraží také na ně také někdy čeká nejnovější padesátka (52), která odsud vyráží kolem

- 27 -

NaVltavua keGlobusu 14 DoHaklovýchDvorů

21

1

9

7

8

3,7,53

6

1 3,53

19 17 18 5

7

4

14 13

12 11 10

16

2 1

3

1,3,7,14,53

15 20

33 Hospoda

34 Hospoda komentovaná v textu Vinárna nebo stáčírna vína Hudební klub nebo podobné kulturní centrum Divadlo, kino nebo podobné kulturní centrum Nákupní středisko Příležitost pro outdoorové sporty Příležitost pro indoorové sporty Lezecká stěna Papírnictví, umělecké nebo kancelářské potřeby Fotografické potřeby Banka

- 28 -

doRudolfova 1

30 1,3,14,53

53

26 28 25 31

24 1,53 23 32

1,3,53

3

1,3,14 7

29

22 27

14,53

7,14,53 Knemocnicia doBoršova

- 29 -

různých užitečných obchodů, u Senovážného náměstí přejdete kolem hlavní pošty silnici a stále rovně vylezete na Náměstí (tj. Náměstí Přemysla Otakara II) v rohu u Černé věže. Doba chůze cca 10 minut. Dále můžete pokračovat: Z centra na koleje máte na výběr dvě trasy, kratší přes Stromovku (v noci trošku riskantní) a pohodlnější přes Dlouhý most. Rozhodnete-li se pro Stromovku, vydejte se z rohu u černé věže šikmo přes náměstí, kolem radnice a pryč z města skrz romantickou avšak nočními pijáky označkovanou solnou branku. Pře vámi je dřevěný most v pseudojaponském stylu na Sokolský ostrov (ten s Plovárnou, viz též Sportovní vyžití). Ostrov přímo přejdete (po prané straně vidíte dynamicky se vlnicí hyperboloidní paraboloid střechy plaveckého stadionu) za plovárnou vás čeká Dlouhá lávka (s originálním architektonickým řešením, stejným jako u Mostu milénia v Londýně, který se ve větru houpal tak, že shazoval lidi do Temže) a pak nadchod přes výpadovku na Krumlov. Za ní už je Kaufland, rovně potom Botanická Vila, Sádka, ohrada s koňmi a konečně koleje. Na Dlouhý most z Náměstí dojdete nejlépe přes náměstí Piaristické (je tam bývalý klášter, viz České Budějovice, Historie), odtud přes hráz slepého ramene (uvidíte, že není tak úplně slepé) a pak přímo po levém břehu mlýnské stoky. S Dlouhým mostem (vypadá maličko StarTrekisticky) potkáte i Husovku, hlavní dopravní tepnu, po níž se dáte i vy. Za Vltavou vás čeká velká světelná křižovatka a za ní po pravici Výstaviště (místo každoročních výstav, nejznámější je srpnozářijová Země Živitelka a říjnové Hobby), po levici pak volný plac pro cirkusy a tak, čili Dlouhá louka (jak vidíte, máme tu samé originální názvy). Od Výstaviště je nejkratší cesta ke kolejím když zahnete u pravoslavné kapličky (a také pravověrné hospody u Kapličky) vlevo do úzké uličky a na následující křižovatce vpravo do uličky ještě užší (proplétáte se bývalou vesnicí Čtyři Dvory) a pak rovně ke kravínu a tepelnému výměníku (podivná krychle s trubkami uvnitř). Jak uvidíte menzu, jste doma. Doba chůze z nádraží na koleje vám zabere tak 35 minut. Ve vlastním areálu JU se pěšky dostanete všude (až na výjimky) do 10 minut.

Za kolik a kde? Jízda do 20 min – 12 Kč Jízda do 40 min (So+Ne 60min) – 14 Kč Jízda do 60 min (So+Ne 90min) – 16 Kč Jízda na 24 hod – 40 Kč Pes, taška (25 x 40 x 60 cm) 1 hod – 6 Kč Pes, taška na 24 hod – 20 Kč U řidiče do 20 min – 20 Kč Pes, taška u řidiče – 10 Kč

Jízdenky se dají koupit ve stánku (nádraží ČD, zastávka Vysokoškolské koleje a Jihočeská univerzita, atd.), v automatu (nádraží, v zásadě všechny zastávky v okolí fakulty, atd.) nebo u řidiče (jen za 20 Kč na 60 minut). Všechny jízdenky jsou přestupní. V případě zpoždění se doba jízdy se určuje podle jízdního řádu, takže uvíznete-li v zácpě, nemusíte cvakat další lístek. Na tyto jednorázové jízdenky nemáte nárok na slevu ani jako studenti. Pokud však hodláte využívat MHD častěji, určitě se vyplatí pořídit si studentskou průkazku na slevu (je nutné vyplnit formulář, který si můžete stáhnout na webu dopravního podniku http://dpmcb.cz v sekci „Ke stažení“). S touto průkazkou si můžete nakupovat tzv. časové předplatní jízdenky za výhodnější cenu (7 denní – 45,-Kč, 15 denní 80,-Kč, 30 denní – 145,Kč a 90 denní – 400,- Kč). Tyto jízdenky platí jen v 1. pásmu (vlastní město), takže pokud chcete jezdit dál, musíte si na úsek za hranicemi pásma přikoupit jízdenku za 12 Kč a na hranici pásma ji cvaknout. Jestli budete jezdit např. na privát do nějaké přilehlé vesnice nebo někam dál, můžete investovat do měsíční jízdenky dvoupásmové. Zmiňované dlouhodobé jízdenky si musíte vyřídit osobně na jedné z následujících adres: Nádražní, v přízemí Mercury centra (tam hlavní stan celého podniku, Po - Pá: 6.00-19.00, So: 8.00-12.00), sídl. Šumava ul. J. Opletala 31 (Po Pá: 7.00 - 18.00), sídl. Vltava (na konečné), sídl. Máj ul A. Barcala.

Vlastními silami Po Budějovicích pěšmo

Po Budějcích na kolech a kolečkách

Díky tomu, že Budějovice nejsou tak velké jako ostatní univerzitní města, dá se po nich chodit docela dobře i pěšky. Chce to mít jenom trochu víc času a nevláčet se s těžkým zavazadlem. Z nádraží do centra projdete nejlépe Lannovou třídou, kde je po cestě zároveň řada

Jelikož je v Budějovicích i kolem nich samá rovina, je Kolo neboli bicykl jedním z nejužitečnějších dopravních prostředků. Brzy zjistíte, že se spolehlivostí a především rychlostí místní MHD se váš dvoukolý přítel snad ani nemůže

- 30 -

měřit. Bohužel si budete muset zvyknout jezdit na pokud možno co nejhnusnější plečce, protože hezká kola tu mají velmi silnou tendenci střídat hostitele (viz též Sportovní vyžití). Jinak nutno podotknout, že kolem Budějovic i přes ně vede spousta cyklistických tras (které stojí za to projet), takže jezdíte – li rádi na kole, určitě nebudete litovat, když si sem kolo přivezete.

kolečkové způsoby dopravy – in-line brusle, koloběžky nebo jednokolky. Tyto mají samozřejmě tu výhodu, že jsou skladné a můžete si je s sebou vzít třeba do hospody; zejména jízda na jednokolce je ovšem mírně útrpná. Nakonec lze ještě dodat, že místní policisté si již zvykli na jízdu ve špatném směru jednosměrky či opatrné proplétání se mezi chodci na chodníku a tyto přečiny řeší většinou domluvou či pohledem stranou (na druhou stranu, radši neprovokovat …).

Stejné podmínky, které činí z Budějovic nejcyklističtější město u nás (spolu s Hradcem Králové a Přerovem), jsou vhodné i pro další

Jak do Budějc Vlak

Jednou z nejjednodušších variant je přijet vlakem. Před nádražím staví valná část linek budějovické MHD, nebo se od něj můžete vydat pěšky po Lannově třídě a za ca 5 minut jste v centru. Na rozdíl od autobusu máte při cestě vlakem na výběr z široké (avšak i dost nepřehledné) nabídky slev: žákovské jízdné - prázdnou průkazku si vyzvednete na nádraží, vyplníte a necháte potvrdit na studijním oddělění. Průkazku s fotkou pak zanesete na nádraží a za poplatek 40 Kč vám ji ověří. Výhodou této průkazky je, že se sleva vztahuje na vlak i autobus, nevýhodou, že sleva platí pouze na trase: trvalé bydliště-škola a navíc jen od září do června. Pro ty, kteří využívají vlak na cestovaní nejen do školy, doporučujeme pořídit si In-kartu Junior – zaplatíte za ni 600 Kč na rok ale sleva platí všude po tratích ČR a je jen o trochu „horší“ než žákovské jízdné. Pro cesty na delší vzdálenosti a jednoho až tři cestující se může hodit kilometrická banka stojí 1800 Kč a je na 2000 km. Před každou cestou si cestující vyplní trasu a průvodčí ČD mu odepíše počet ujetých kilometrů, přičemž minimálně se odepisuje vzdálenost 100 km a maximálně 400 km na každého dospělého cestujícího. Platí ale jen půl roku, a pokud do té doby nevyčerpáte všechny kilometry, zbytek propadne. Další možností jsou zpáteční a skupinové slevy (popř. jejich kombinace), které se dají koupit jednorázově přímo na zastávce. Ještě loni byly dos výhodné, ale pozor, od začátku tohto roku zpáteční i skupinová sleva velmi nenápadně zdražila, takže pokud máte některou z jiných výše zmíněných slev, skupinová sleva se vyplatí až při opravdu větším počtu spolucestujících, v případě junior pasu dokonce nikdy – viz tabulka:

obyčejné zpáteční (1 cesta) Z- karta kilometrická banka In -junior (do 26 let) 1 člen skupiny 2 os. 1 člen skupiny 5 os. 1 člen skupiny 10 os.

všechno 90% z obyč. j. 75% z obyč. j. 0,9*počet ujetých km 50% z obyč. j. 2*75% z obyč. j. 2*75% + 3*50% z obyč. j. 2*75% + 8*50% z obyč. j.

128 115,2 96 90 64 96 76,8 70,4

Autobus Budějovické autobusové nádraží leží hned šikmo přes ulici od nádraží vlakového (obě nádraží spojuje podchod). Pokud ale do Budějovic prvně přijedete vlakem a budete chtět odjet autobusem budete asi překvapeni – autobusák (sice čistý a moderní) je totiž důmyslně schován na střeše blikajícího barevného obchoďáku zvaného Mercury centrum (malebněji překládané jako „Rtuťové středisko“). Do druhého podlaží, kam autobusy vyjíždějí po zajímavě zastřešené klopené rampě, se dostanete po jezdících schodech začínajících uprostřed Hg-střediska. Možností slev v autobusové přepravě je znatelně méně (donedávna byla snad možná jen 25-letní žákovská sleva), ale díky letošnímu nástupu linek Student Agency na lince Č. Krumlov – Č. Budějovice – Praha, na Knížecí se snad i zatuchlé jihočeské autobusové vody rozvíří a stále častěji se vyplatí ptát se i na možnosti studentských slev (např. na ISIC) i při jiných cestách.

- 31 -

Jak pryč z Budějc (jen pro stopaře)

výrobky a zeleninu. Naopak příjemně zde překvapují ceny a výběr vína (případně i jiného alkoholu). Zeleninu a ovoce lze koupit ve stáncích, které se nacházejí po obou stranách budovy, ve které je Sama umístěna. Ten blíž k fakultě má obvykle větší výběr ovoce (zvlášť jablek), ale čas od času vidí paní prodavačka na váze vyšší čísla, než která odpovídají realitě; ten dál zase oplývá zeleninou a příjemnější obsluhou. V obou stáncích dostanete i vejce za velmi rozumné ceny (takřka vždy levnější než jinde, obzvlášť potom v Samě). Náměstíčko však nabízí mnohem více, je zde lékárna (Po-Pá 7.30-18.00, So 7.30-11.30), pošta (Po-Pá 8.00-18.00, So 8.00-11.00), Česká spořitelna (Po-Čt 8.30-18.00, Pá 8.30-16.30, bankomat nepřetržitě, má ho tu Komerční banka), drogerie (Po-Pá 8.00-18.00, So 8.00-12.00), prodejna Dupi – železářství, drogerie, domácí potřeby atd. (Po-Pá 8.30-18.00, So 8.00-12.00) , pekařství Pekast (Po-Pá 5.30-18.00, So 7.0011.00) a řeznictví. Když se vydáte od Pekastu dále ulicí Větrná, dostanete se k obchodnímu komplexu Čtyři Dvory, kde kromě Multikina CineStar, knihkupectví a benzínky najdete také prodejnu Albert (Po-So 8.00-21.00, Ne 14.00-21.00), který disponuje podobně širokým sortimentem jako Sama, ale je asi o něco levnější.

Jelikož se město, stejně jako každá jiná metropole stále více obklopuje předměstími a obchvaty, je téměř nutností pro stopování vycestovat na jeho okraj. Jedete-li na Prahu, svezte se trolejbusem 2kou nejlépe na zastávku Rozcestí Úsilné nebo alespoň do Nemanic (bus končí občas už tam), nejlepší stopovací místa jsou až za kruhovým objezdem a megastórem Makro. Pro všechny západní a severozápadní směry (Plzeň, Strakonice, Písek, ale i Praha západní trasou) se dá stopovat na silnici E49, která vede přes sídliště Vltava – ovšem až za Tescem a velekřižovatkou se Strakonickou (tam kde je most přes vltavu). Možná ještě lepší je stopovat až za Globusem ve vesnici České Vrbné, kam jezdí 9ka. V druhém směru se na silnici E49 stopuje na Třeboň, Brno a dál do Ázie. Chce se to postavit až za kruháč, kde se E49ka odpojuje od Okružní; nejbližší zastávka je Okružní - MANE autobusu 8. – musíte se pak kousek vrátit. Z trochu větší dálky, avšak snáze se na toto místo dostanete i ze zastávky Okružnírozcestí (kde staví mnohem frekventovanější linka č. 2). Na jih (třeba do Krumlova) se stopuje na výpadovce E55, která vede mezi Vltavou a Stromovkou. Dojděte si křižovatku Litvínovická X Mánesova, podél stromovky je tam řada dobrých fleků (např. na zastávce Autokempink).

Jak v Budějcích nezajít hlady

Obchody*

Nejbližší okolí fakulty

Téměř veškeré možné zboží se dá sehnat v nejbližší okolí kolejí. Hned na sídlišti Šumava, na náměstíčku Šumava (jak jinak) najdete billáckou prodejnu Sama s příjemnou otevírací dobou: Po-Pá 7.00-20.00, So 7.00-17.00, Ne 8.0012.00). Najdete zde všechny běžné potraviny a protože prodejna není nijak rozlehlá a obsluha bývá svižná, celý nákup obvykle nezabere déle než čtvrthodinu. Nepříjemné jsou ale zdejší poněkud vyšší ceny. To platí zvlášť pro mléčné

*

Potraviny a hypermarkety

Co se týče super- hyper- marketů, v Budějovicích je jich spousta. Jedním z nejbližších od fakulty je Kaufland. Uvidíte ho, když půjdete ze Stromovky (nebo z botanické vily či Sádek) do centra směrem k bazénu. Je asi ze všech nadobchodů nejlevnější (zvlášť se to týká třeba mléčných výrobků – třeba máslo pod 20,- apod.) a má otevřeno každý den do 22. hod. Při nákupu v Kauflandu je třeba být opatrný na dvě věci: na zeleninu a ovoce, které se mohou nacházet v pokročilém stadiu zralosti (zvlášť pokud jsou podezřele zlevněné) a na ceny všeho kromě standardních potravin – ty jsou obvykle spíše vyšší. Začas se v Kauflandu jistě zorientujete a naučíte se vybírat zboží s maximálním poměrem cena/kvalita, ale chvilku to trvá. Mimo hlavní prodejní prostor s potravinami mírně řízlými ostatním zbožím zde naleznete

Poznámka editora: Tato sekce pochází od autora, který je mírně budějcoskeptický (ač sám jistě nepochází z bůhvíjakého města). Berte proto prosím informace typu „se sortimentem kancelářských svorek je to v Budějcích docela bída“ spíše jako „je to všechno vlastně celkem fajn“.

- 32 -

Co se týče těch největších hypermarketů, na konci sídliště Vltava je Globus (linka č. 19) a za Budějovicemi, u Nemanic (linka č. 2), stojí velkoobchod Makro. V těchto dvou hypermarketech se dá sehnat opravdu všechno, orientují se spíše než na potraviny na všelijaké doplňkové zboží, v Globu je např. dobrý zooobchod (jeden z pověstného řetězce Hoch), obuv nebo elektronika. U Makra je třeba zdůraznit, že jakožto velkoobchod vás zde nechají nakupovat, jen pokud máte IČO, nebo zaplatíte padesátikorunový vstup. Mnohé zboží se navíc dá nakupovat jen po megabaleních… Na druhou stranu je to bezkonkurenčně nejlevnější obchod v ČB. Pokud dojíždíte do školy vlakem nebo autobusem, nejspíš se vám občas stane, že si budete chtít nakoupit něco k jídlu cestou do školy. Přímo na nádraží je malá pekárna Pekast a naproti ní stánek s ovocem a zeleninou (mají tam ale i nápoje a cukrovinky). Hned vedle něj najdete stánek s občerstvením. Naproti nádraží je pekárna a cukrárna Rollo, kde mají i pár základních potravin, které ale nejsou nejlevnější. Ani zmíněná Billa není úplně daleko, něco přes pět minut chůze.

i drogérii, lékárnu (asi o něco levnější než ta na Šumavě), pekárnu (dost drahou), fajné řeznictví a tabák, případně konfekci a květinářství (s těmi je to v Budějicích celkem zlé, takže na místní poměry docela ujde). Ještě relativně blízko od kolejí je Tesco, které stojí přímo naproti koleji K 5 (jede k němu bus č. 41). Tesco má dvě výhody – dovnitř můžete narozdíl od ostatních obchodů i na kolečkových bruslích a navíc má otevřeno non-stop (vězte, že v nočních hodinách poběží tak jedna až dvě pokladny). Jinak má Tesco v průměru větší sortiment zboží než Kaufland. To je vyváženo jednak vyššími cenami (obvykle ale ne o moc) a neuvěřitelným nepořádkem v cenovkách – ty velmi často chybí a nezřídka se stane, že vám na pokladně naúčtují úplně jinou cenu, než je uvedená na regálu. Ale to jistě znáte z vlastní zkušenosti. V Tescu naleznete krom standardního hypermarketového vybavení i další služby, třeba poštu. Nová Billa (bývalá Delvita) je kousek za Stromovkou a řekou Vltavou, nedaleko vědecké knihovny, staví u ní autobus č. 7 Tento supermarket se orientuje výhradně na potraviny a není úplně nejlevnější, ale nakoupit se tu celkem dá. Naopak Billu, kterou potkáte, jdete-li z nádraží Lanovkou směrem do centra (u budovy pedagogické fakulty naproti Prioru) nelze dvakrát doporučit – ceny vysoké, sortiment nic moc. Když uvíznete hladoví v centru, poslouží vám i nově vybudovaná Norma v podzemí na náměstí. Tento obchod patří mezi diskontní řetězce, které se mají vyznačovat nižšími cenami (to platí třeba pro pobočku v Litvínovicích jižně od Stromovky), což ale není zrovna případ prodejny na náměstí. V blízkosti náměstí (v ulici Dr. Stejskala směrem k divadlu) najdete i krámek s lahůdkami, který se jmenuje káva a čaj. Kromě běžného lahůdkového sortimentu nejrůznějších sladkostí apod. za vcelku rozumné ceny, zde nabízejí i sušené ovoce ale hlavně zboží s prošlou obou trvanlivosti (a samozřejmě taky s výraznou slevou, a to se vyplatí, ne?). Pokud vám nevadí jezdit za nákupy o něco dál, můžete se zajet podívat do komplexu obchodů u trolejbusové zastávky Pražská, kde najdete např. Interspar (dražší a o něco nóblovější obdoba Kauflandu) a menší a útulnější Terno.

Papírnictví a kancelářské potřeby

Situace v tomto odvětví obchodu není v Budějcích zrovna radostná. Místy nějak nefunguje konkurence, což vede k přemrštěným cenám, poledním pauzám o půl hodinu delším než udává otvírací doba atp. Tahle charakteristika platí především pro papírnictví nad obchodem Sama na náměstíčku Šumava. Naštěstí se v blízkosti fakulty nachází i asi vůbec nejlepší (každopádně bezkonkurenčně nejlevnější) papírnictví ve městě. Skrývá se na Husovce (v blízkosti hospody U Kapličky) a pod názvem Jiří Aubrecht – registrační pokladny, .... , kancelářské potřeby. Je to takový malý kamrlík s pultovým prodejem, ale sortiment je ucházející, kromě standardních papírů, sešitů, tužek, atd. tu najdete třeba i papírové pytlíky nejrůznějších velikostí, zip-locky a hromadu dalších věcí, včetně CD a DVD disků. Další papírnictví naleznete např. na Lannově třídě (cca uprostřed), jiná dvě pak v uličkách severně od náměstí – sortiment i ceny jsou v těchto případech tak nějak průměrné.

- 33 -

Zvláštní status mají potom umělecké potřeby, které najdete uprostřed Široké ulice jižně od náměstí (vedle sportu Kamzík, viz dále). Sem zajděte, budete-li potřebovat speciálnější zboží typu barev na sklo, kvalitních štětů aj. Mají tu i nepřeberný výběr barevných papírů (včetně ručně vyráběných) v nejrůznějších formátech. Počítejte ovšem s tím, že za kvalitu se platí. Cenově příznivější, ale chudší sortiment nabízí i papírnictví Koh-I-Noor (podniková prodejna zdejší tužkárny), kterou najdete ve stejné ulici, vydáte-li se směrem k muzeu. Zabrousíte-li sem navíc v létě v odpoledních hodinách, počítejte s davem asijských turistů, kteří si tu budou kupovat domů české pastelky jakožto suvenýry a tím pádem se návštěva zde poněkud protáhne.

Krom pana Ampéra můžeme doporučit i pana Havlíčka, který má své elektro na Lannovce; tady byste sehnali i složitější udělátka typu rychlovarné konvice, míkrovlnky či pc sestavy. Fotoslužby

Vyvolání filmu a výrobu fotografií (z filmu i digitálních dat) nabízí každá budějovická drogerie typu DM či Droxi. Jednu najdete v Kauflandu, druhou na náměstíčku Šumava. Ceny jsou zde celkem mírné (i když třeba vyvolání filmu je spíše dražší), ale je nutné počítat s tím, že kvalita odpovídá cenám, tj. nic moc. Používá se nejobyčejnější fotografický papír, s kalibrací barev si nikdo nehraje, takže zelené, červené, modré, aj. nádechy jsou pravidlem. V případě, že jste poněkud náročnější na kvalitu, nezbývá než zajít do specializovaného fotoobchodu. Těch je v Budějcích několik: FotoStar u Polikliniky jih (tak se jmenuje zastávka autobusu č. 7, hned naproti je onen obchod), Fuji fotoobchod u Černé věže a kiosky Fotolabu v Prioru a v pasáži na náměstí (tam, co je i Norma). Ve FotoStaru seženete v podstatě všechny běžné fotopotřeby – filmy, fotochemii (vývojka, ustalovač,...), fotoaparáty, brašny, stativy, paměťové karty,... za v zásadě rozumné ceny. Dokonce tu vyvolávají diapozitivy (ovšem máte-li své diapozitivy rádi nepoškrábané, vyžadujte profi proces, je sice o dvacku dražší než amatérský, ale bohatě se vyplatí). Fotky dělají taktéž v celkem slušné kvalitě (na poměry), ovšem je lepší jejich výrobu zadat přes internet – pak je dělají ve velkofabrice v Teplicích, která má lepší výbavu než vlastní pobočka. Podobná charakteristika platí víceméně i pro Fotolab. Fuji pod Černou věží nabízí zdaleka nejlepší ceny za vyvolání filmů, asi tak poloviční oproti konkurenci, ovšem musíte se smířit s tím, že je dostanete zpět poškrábané a zaprášené, tato charakteristika platí i pro fotky.

Výpočetní technika a mobilní telefony

Obchodů s výpočetní technikou je po Budějcích nemálo. Osvědčily se ale především dva – Talíř Electronic na náměstíčku Šumava, v budově nad Samou a pak Store96 na Rudolfovské třídě. Oba nabízejí kompletní počítačové vybavení včetně bazaru starých počítačů a komponent. Rovněž Elektro Ampér (najdete jej o dva odstavce níže) má na skladě různé počítačové kousky, zejména redukce a datové kabely s koncovkami všech pohlaví a orientací. Mobilní operátoři mají své kanceláře rozesety porůznu po městě: Nejblíže je O2, který najdete hned na Husovce. Vodafone je schovaný (opravdu je celkem nenápadný) na náměstí poblíž hotelu Zvon (ten je naopak patrný na první pohled). A do třetice T-Mobile sídlí na Husovce. Operátoři mají obvykle kanceláří po Budějcích povícero, ale tohle jsou ty víceméně hlavní. Mobilní telefony pořídíte samozřejmě i leckde jinde, včetně nejrůznějších bazarů apod. Elektro

Pokud potřebujete žárovky, nejrůznější zdroje světla (třeba čelovku), baterky (obzvlášť nabíjecí) nebo třeba solární panel zamiřte přímo do Elektro Ampér, což je malý obchůdek s pultovým prodejem v Hradební ulici severně od náměstí. Pan Ampér je muž znalý svého řemesla, ochotně vám poradí a hlavně většina zboží tu stojí opravdu výrazně méně než jinde (např. ve srovnání s Dupi na Šumavě, jsou místní ceny cca o čtvrtinu levnější).

Sportovní potřeby

Pro outdoorové sportovní potřeby se v Budějcích chodí jednak do Hudy sportu a jednak do Kamzíka. Hudáč najdete na Rudolfovské třídě. Při jeho návštěvě počítejte s klasicky vyššími cenami a složitým systémem slev (na ISIC 5%) – po slevě se dostanete na nějakou tak nějak rozumnou cenovou hladinu. Budějcká provozovna je navíc

- 34 -

poněkud specifická orientací na oblečení a módní zboží spíš než přímo na outdoorové vybavení, ale třeba sortiment bot je celkem obstojný. Nicméně, často tu mají výrazné slevy na vybrané zboží (třeba 50%), takže zajít sem se občas vyplatí. V Hudáči si lze taky zařídit opravdu dobré cestovní pojištění do hor tím, že se stanete členy rakouského alpského spolku Alpenverein. Stojí to asi 1200,- ročně, ale pak si můžete být fakt jistí, že nebudete muset platit za záchranu vrtulníkem a podobné radosti (teda pokud nepolezete nad 6000 metrů) a navíc budete mít nárok na příjemné slevy na ubytování na rakouských horských chatách. Pravou outdoorovou prodejnou je sport Kamzík v Široké ulici jižně od náměstí. Najdete zde spoustu věcí od batohů a bot přes horolezecké vybavení po vařiče (v patře) a samozřejmě oblečení (v přízemí až na výjimky). I zde dostanete 5% slevu na ISIC, ale pouze při platbě v hotovosti. S lyžařským vybavením je to Budějcích spíše bída. Ani jeden z outdoorovývh obchodů neposlouží a jinde to nebývá lepší. Jediný relativně obstojný obchod s tímto zbožím se nachází na Sokolském ostrově v budově sokolovny, ale ani to není žádná sláva. Z ostatních sportovních obchodů stojí za zmínku ten, co přímo sousedí s Hudáčem. Nabídka zboží je celkem široká, ale hlavně tu mají spoustu zboží za zajímavé ceny. Většinou mu sice chybí punc proslavených značek (anebo jde o ne zrovna tradiční výrobky jinak známých firem – třeba sandály od firmy, která se proslavila výrobou lyží apod.), ale kvalita bývá celkem obstojná. Hledáte-li dobrý poměr kvalita/cena běžte právě sem.

koníčkem (náměstíčko s vojenskou správou a jezdeckým pomníkem s malou hlavou). Tento obchod poznáte podle torza kola trčícího ze štítu. Dlužno dodat, že jde o cykloservis vysloveně userfriendly, vlastní ho totiž nadšený majitel, který vám vždycky obrovsky rád vycentruje kolo a každá vaše návštěva mu vlastně udělá radost. O něco bližší cykloservisy se nacházejí jednak v Zahradní ulici (ta se odvětvuje z Husovky o čtyři ulice dál z města než Branišovská), jednak na křižovatce ulic Strakonická a Husova. Cyklosport na Husovce naproti výstavišti je sice nejvíce na ráně, ale doporučovati jej se nedoporučuje (ceny). Cestování – letenky apod.

Letenky se dnes kupují hlavně přes internet. Pokud kvůli nim ale potřebujete jednat přímo v nějaké agentuře, poslouží vám asi hlavně GTS nebo StudentAgency, které obě sídlí na Lannově třídě, ta první blízko nádraží, ta druhá zhruba v prostřed Lannovky. V obou kancelářích dostanete krom letenek i mezinárodní autobusové jízdenky do okolních zemí a lze přes ně zařizovat víza do zemí, kde je to třeba (za mírnou úplatu). V GTS si navíc můžete zařídit roční cestovní pojištění na ISIC kartu (tu dostanete od univerzity za podstatně nižší poplatek než by stálo vystavení na GTS) za 200,- / 350,- s připojištěním nebezpečných sportů. Pokud ale plánujete v zahraničí užít trochu dobrodružství a třeba chodit po vysokých horách je lepší zařídit si pojištění od Alpenvereinu v Hudy sportu (viz kapitolu sportovní potřeby). Banky a finance

Bankovní instituce mají tendenci demonstrovat své bohatství, a proto se povětšinou nastěhovaly do nejdražší části města – do okolí náměstí. Přímo na náměstí sídlí Česká spořitelna a RaiffeisenBank. Kromě nich tu ovšem najdete i pobočky rakouských bank jako je OberBank nebo VolksBank (obě v blízkosti radnice). Čs. obchodní banka a Komerční banka mají svá sídla severně od náměstí v Hroznové, resp. Krajinské ulici. Kromě hlavních poboček má většina bank i menší provozovny různě po městě, KB třeba naproti nádraží, VolksBank v Kauflandu. Pokud zatoužíte vlastnit cizí měnu, což se docela hodí v případě výletů za nedaleké hranice, je vůbec nejlepší nechodit do banky, ale využít

Cykloservis a prodej jízdních kol

Ojeté kolo lze nejsnáze pořídit v zastavárně na Šumavském náměstí v ulici Karla Šafáře (na opačné straně než je Sama, trochu na východ od pošty). Jelikož je pravidelně navštěvuje servisák, jsou kola seřízená a připravená k užití; slušná eska vás vyjde na 490,- Kč. Prodej a servis jízdních kol pořídíte třeba na Pražské ulici na konci Mariánského náměstí (kousek od policajtů). Tam jsou plně připraveni obsloužit i velmi staré kolo; když se vám zlomí třeba osička nebo podobná záležitost, je to správná volba. Podobně funguje i cykloservis na Novohradské kousek za Černým

- 35 -

Obchodní centra

Budějce disponují třemi velkými obchodními domy typu department store. Vůbec největší z nich je IGY na sever od Mariánského náměstí. Kromě spousty obchodů v něm sídlí třeba i kulturní centrum Bazilika. O něco menší je Mercury centrum, které uvidíte hned po vašem příjezdu do města – na jeho střeše totiž sídlí autobusové nádraží. No a poslední je asi nejmenší, ale již tradiční Prior na Lannovce. Pokud jde o kvalitu a cenu služeb/zboží uvnitř, je to asi různé obchod od obchodu. Jakýkoliv podrobnější průzkum v těchto končinách však každopádně přesahuje jak naše časové možnosti, tak možnosti našich peněženek, a to obzvlášť. Můžete tam zajít sami a uvidíte. Dům služeb

.. neleží přímo na Lanovce, ale kousek vedle, nalevo směrem na Senovážné náměstí. Je užitečný hlavně proto, že si zde můžete nechat udělat průkazkové fotky, zkopírovat klíče nebo třeba nechat vytisknout tenhle infosešit ☺.

ojďte do hospody! „Ne, kluci, běžte už domu. Já mám taky rodinu, kluci.“ Jarda z Káčka, vždycky v 0:15 Velmi důležitou součástí studia je jednak pravidelný přísun tekutin (myslete na své zdraví) a jednak společenské akce, na nichž navazuje kontakty, jichž pak budete hojně využívat ve škole. Obě tyto činnosti se dají spojit na jednom místě. Ano, správně, po tom „vědeckém“ úvodu následují „studentské“ hospody. Nejbližší hospodou je K1 1 , lidově zvaná káčko, která se rozprostranila hned v přízemí první koleje. Ač se začíná až v šest a Jarda nemilosrdně dbá na to, aby se končilo bohatě před jednou, je to poměrně oblíbená hospůdka (je v tom trocha tradice, výhodná poloha, znáte to). Mají zde šipky, kulečník a fotbal. Co se piva týče, klasický Gambáč (21,-) není nic moc, lepší je dát si Platana (21,-) anebo třeba (upravenou) kofolu (0,4 l za 20,-). Narazíte-li zde na

- 36 -

(NKA)n – jeden z krátkých satirických komiksů, které neznámý rošťák zvoucí se Kohoutí Pařát vyvěšuje na adrese fakac.blogspot.com Poz.1) Na obrázku není zachycen návod na úspěšné studium.Poz. 2) Na zmíněnou webovou adresu se raději nedívejte

služeb směnárny. Eura a dolary dostanete v dobrých kurzech třeba ve směnárně Petra na rohu náměstí a ulice Karla IV, v České ulici,. anebo ve směnárně na náměstí v průchodu vedle Č. spořitelny. Sháníte-li exotičtější měnu, bývá nejlepší zajít právě do spořitelny, která má zvyk prodávat přes léto valuty bez poplatku (a kurzy bývají víceméně rozumné).

nějakou biologickou … obličej se zástěrou a bločkem, nedivte se, občas tu roznášejí kamarádi. Pozor, zavírací den pátek a sobota. Nedaleko je U Nezmara 2 . Je to na cestě, která vede od parkoviště u menzy k Husovce. Poznáte to podle výrazného nápisu na stěně. Pan Nezmar má studenty rád, jeho paní taky, takže se vám tam určitě bude líbit. Především pokud se dá sedět na zahrádce, je to super. Skvěle tam vaří, gulášek za 36,-, nakládaný hermelín 27,- a utopence za 14,-. Vše výroba rodina Nezmarova a je to znát (viz např. domácí nudle v polívce). Čepují Samson za 17,- (teď se tomu tedy má říkat BB, ale hrozí záměna se stejnojmennými ranními sušenkami, které jsou ve skutečnosti pravým opakem večerního piva). Nevýhodou je, že zavírají ve 22:00 a občas to vážně dodržují. Ale zase začínají v devět ráno, takže si můžete zajít na snídani a vrátit se po večeři. Pozor, sobota a neděle jsou zavírací dny. To U kapličky 3 (nebo prostě na Kapli) se vaří o něco víc, neb je tam zařízená kuchyň. Gulášek celkem jde, sekaná taky. Čepuje se Gambrinus (19,-), černý Kozel za (19,-) a Plzeň (27,-), bohužel s čištěním trubek to je v téhle hospodě horší. Obvykle se pokoušejí už v jedenáct vyhazovat, ale nemají srdce z kamene – profík se může proprosit třeba až do dvou (taky záleží na tom, kdo zrovna točí). Jestli hledáte tuto hospodu, nejjednodušší vysvětlení je, že je to na Husovce naproti té malé kapličky. Cestu od kolejí si tam jistě rychle najdete.

časoprostorové anomálie. Kozel je tu docela nový, takže ho to ještě nestihlo ovlivnit; navíc stojí jenom 18 korun, což je cena v nonstop klubu nevídaná. Ostatní piva tu ovšem prodávají v zatraceně malých a drahých lahvičkách, takže vám nemůžeme doporučit o nich ani uvažovat. Co se týče utopenců, hermelínů a jiného příslušenství, tak ty tu nově mají také, avšak člověk nemusí být gourmet, aby poznal, že to není nic moc. Vzhledem k jeho povaze, chodí do Alexe insomnisti, milovníci fotbálku, JukeBoxů a alkoholici (jedině ti už před setměním). Naproti Samě je Jiskra 6 , poněkud dražší hospoda s dobrým pivem a jídlem i přes víkend, a Sport bar. Zatímco Jiskra zavírá v 11, přilehlý komplex sport baru & spol. patří spíš mezi ty noční podniky, kam lidi jdou, když už všude je zavřeno (mají až do 4:00). Skládá se z více „oddělení“, takže třeba nahoře si můžete zahrát bowling, dole pro změnu šipky. Pokud se vám po zavíračce ale stále nebude chtít spát, ještě kus dál (za velkou křižovatkou) je Džbán 7 (poznáte podle výrazného nápisu restaurace), který se nám nicméně doporučovat moc nechce (jediné sympatické na něm je snad jen velké akvárko) a připojený „Igeliťák“ (Předžbání) 8 , kde se dá i přes noc sedět venku. Směrem na konečnou 3jkyje ještě Verneovka 9 , zahloubená do jakési mohyly. Tam mají otevřeno až do rána, tuším, že do 6.00 (a občas si zde můžete zafandit při boji různých budějovických mafií). A pak máte hodinku a půl na to, abyste se doplazili na biologickou fakultu, kde bufík (bývalé bistro Kool) otevírá v 7.30.

Cestou na Máj

Takže, pokud se vydáte po Husovce směrem ven z města, objevíte celou řadu podniků, některé význačné, jiné míň. Jako první potkáte pizzerii Romagna 10 (naproti zastávce U parku), kde lze doporučit fajn česnečku v chlebu. Nadto dělají i poctivé, skutečně italské pizzy. Bohužel cenově je to pro studenta horší, navíc občas večer už odmítají pizzy dělat s tím, že je málo lidí, jindy jsou nevrlí jen tak. Naproti je DT Rock Bar 11 (ve skutečnosti předělaná hospoda U parku), který se vyznačuje promítacím plátnem a jukeboxem. Specializuje se na skalní metalisty, takže jestli nedáte bez Najtviše ani ránu, je to podnik pro vás. Nicméně pivo nestojí za moc (mají eklhaft Kozla za 20,-, Gambáče za 20,- a Plzeň za 30,) a ostatní věci jsou dost drahé. Přejdete-li na druhou stranu ulice a zanoříte se do úzké uličky mezi vlnitý plech, objevíte Zahrádku 12 . Opět klasická hospoda,

Tah po Husovce

Další blízkou a často navštěvovanou hospodou je Pivní Bar (Cvičiště, Pivnice Alex) 4 , zboku herna-baru Domino. Zahrádka je tam rozložená víceméně na chodníku, tak se nedivte, až na vás cestou do Samy budou pokřikovat známí. Funguje zde zachycovací efekt, kdy jsou lidé jdoucí za počestným cílem pohlceni nezvedenými kamarády. Z jídel doporučujeme klobásu (utopence už tak ne). Jestli jste dávali pozor, už víte, že ve stejné kostce jako Cvičák je i Domino 5 (domorodci nazývané Alex), slavná černá díra vyhlášená extrémně silnou časovou distorzí. Zcela běžně tu dochází k jevu, při němž čerství, veselí lidé odpočatí z Káčka kolem půlnoci vstupují do Alexe, aby později při odchodu zmateně zírali na modrou oblohu, nevědouce, která síla odsála sedm hodin jejich života. Na chuti zdejšího gambáče (19,-) se pravděpodobně podepisují zmíněné

- 37 -

Stáčírny vína Zeptáte-li se v Budějckých hospodách na to jaké mají víno, dostane se vám nepříliš překvapivé odpovědi: červené a bílé. Nicméně, i budějovičtí přišli na chuť tomuto vznešenému nápoji a proto ve městě funguje řada podniků na široké škále od prostých stáčíren až po dobře zásobené vinotéky. Nejlépe zásobená je zcela určitě vinotéka Farka & Farka u Solné branky blízko náměstí. Stáčejí zde do PET lahví červená jihoamerická vína, bílá moravská a rakouská a občas tu mají i růžové Zweigeltrebe. Kvalita je velmi rozumná (lepší nebo na úrovni jakostních vín ze skleněných lahví) a ani ceny nejsou nijak nepříznivé. Kromě stáčeného moku, zde naleznete i široký výběr lahvovaného vína (většinou vyšší kvality) a taky poněkud ostřejšího pití (slivovice, je i stáčená). Doplňkový sortiment tvoří různé pochutiny, jako třeba olivy apod. Omrzí-li Vás poněkud těžší a hutnější jižní vína, zkuste zaskočit do stáčírny v Plachého ulici (to je takový ten průchod skrze severní stěnu náměstí). Pořídíte tam hromadu moravských stáčených vín poměrně rozumné kvality. Trochu nezvyklé je, že zde čepují do dvoulitrových PET lahví, ale člověk si docela rád zvykne. Další pěkná vinotéka je na sídlišti Vltava. Stáčené víno vám dají ochutnat a rádi poradí, výběr lahvových vín je taky příjemný A v zimě tam lze koupit za trošku větší peníz lákavou medovinu . Pokud se vám nechce chodit příliš daleko, celkem vyhlášená stáčírna je ještě poblíž Samy, v ulici Sokolská.

na Branišovské nedaleko od zastávky Vysokoškolské koleje směrem na Husovku. Casblanca 17 je podivnost. Za salesiánským kostelem (ten nejblíž fakulty) sejdete do sklepního prostoru, kde na vás čeká zámková výzdoba s plakáty Hieronyma Bosche. Točí celkem dobrý Gambrinus za 20,- a Plzeň (nám tam chutnala i vodka, ale to mohlo být naším pokročilým stavem). Mají každodenně do půlnoci (ale rádi přetáhnou) a obsluha, ač občas pomalá, je fakt milá. Dělají tu celkem dobré pizzy za rozumné ceny. Otevřeno mají od pondělí do soboty do půlnoci. Ne úplně daleko od kasablanky byste našli Hospůdku u Pedáku 18 (na Branišovské, asi 200 m od fakulty) a restauraci Prany 19 (směrem na náměstíčko Šumava). První se specializuje na to, čemu se v Čechách (hlavně v Praze) říká dobré moravské víno (můžete si ho nechat natočit do petky libovolného rozměru, kterou vám milerádi dají), ta druhá je určená pro majetnější jedince. Koncentruje se zde smetánka přilehlého sídliště, což o čemsi svědčí. Až vás někdo pošle k Šípku, není to ještě žádná tragédie. Vedle vily totiž stojí hospůdka U Šípku 20 , která vzhledem k své poloze dělá chutě především botanikům. Bohužel má ambice být lepším podnikem, pivo točí jen Budvaří dvanáctku a Prazdroj (obé celkem drahé) a jídlo tam také není nejlevnější. Za zmínku rozhodně stojí San Marco 21 , hospoda/pizzérie až na samém konci Máje (blbě se hledá, nejblíž jede bus č. 1, zastávka na Zavadilce), kam se vyplatí zajít při nějaké zvláštnější příležitosti. Jestli máte rádi rýži a citron, dejte si tu pivo – v první řadě totiž mají kvasnicovou Perlu a do ní tohle všechno dávají (nebojte se toho! – je to z nostalgie po Rychtáři, který točili ještě nedávno a kam to všechno patřilo). Stojí 21,- a lepší pivo široko daleko neseženete; jen opatrně s ním, není to žádný čajíček. Připočtěte dobré jídlo (tedy trochu nóblovější, takže i dražší; klasika je tatarák) a příjemnou obsluhu, a pochopíte, proč vás posíláme až někam za obzor. Když už jsme v této kategorii, stojí za zmínku ještě Alchymista 22 , což je restaurace na ulici U tří lvů (za Senovážným náměstím). Nedá se u ní čekat, že by nějak šetřila vaší

kde někteří pánové mají už vysezený důlek, relativně levná (Gambrinus a Kozel černý za 17,-, Plzeň 12° za 25,-). Mají denně od desíti do desíti, takže o víkendu (kdy ostatní hospody rády zavírají) je to dobrá volba jak se efektivně napít a najíst (porce milých rozměrů a na verandě je to fakt pěkné). Když dojdete na roh další ulice, narazíte na hospodu U Flíčků 13 , tzv. Fleky. Je to typická zakouřená štamgastská hospoda (zajímavou etnokulturní vložkou je zdejší kokrhající kmenový host); Gambáč tu stojí 19, černý Kozel 18,- a dobře a levně tu vaří (všechna jídla od 60 - 75,-). A konečně, na stejném rohu, ale z druhé strany je Orca 14 . Mají otevřeno do šesti, takže se vám může stát, že tu skončíte, ani nebudete vědět jak. Nicméně je to podnik mírně narušené pověsti (již dlouho to není typická skinheadská hospoda, ale…) a pivo taky nebývá nic moc (jedna z mála hospod, která v této části Budějc čepuje Budvar). Na druhou stranu tu mají fotbálek, šipky i kulečník, takže jestli jste hraví, možná se vám tam zalíbí. Trochu stranou mimo hlavní tahy a přitom kousek od fakulty leží Louka, Toncaři, nebo třeba Casablanca. Na Louce 15 je kolejní hospoda K2 přestěhovaná do objektu připomínajícího zemědělskou usedlost a ležícího na opravdické louce naproti krematoriální budově Zemědělské fakulty (jdete-li kančí stezkou k fakultě, před K4 zahněte do leva). Točí tu Kozla a dvě barvy Plátna (vše za 19,-) a mají tu otevřeno do jedné včetně neděle, takže je to dobrá alternativa nedělní sešlosti na K1. Jídla představují pivnicový standard (utopenec či klobása za 20,–) Toncaři 16 zavírají už v půl desáté, což je od nich trochu nemilé, ale zase mají super česnečku za 16,-, které se fakt najíte, fajn bramboráky s nivou (35,-) a otevírají i o víkendu; to tam můžete potkat pana Nezmara, který zřejmě jednou týdně potřebuje prostřídat prostředí. Ve středu je hospoda pro změnu plná botaniků, kteří zde zapíjejí pravidelné semináře. Točí se Gambrinus (17,-) a Plzeň 12° (24,-). Hospodu U Toncarů najdete

- 38 -

pivních značek: Budvar, Plzeň, Hoergarden, Staropramen apod. Svými zelenými (metalorockovými) pondělky, úterními tequila party a středečními oldies a je proslulá Vrtule/klub K2 26 . Pokud tam zrovna takováhle akce je, tak začínají pouštět tak ve 21:05 a může se stát, že ve 22:00 už se nevejdete. Ve jmenovaném intervalu je vstup na ISICa zadarmo, jinak musíte zaplatit třicku a/nebo být sakra pěkná a zatraceně usměvavá ženská. Pivo za dvacet mírně připomíná různé jiné tekutiny, nicméně zapařit lze obvykle velmi slušně. Pokud vás více zajímá kultura a různé umělecké akce, určitě někdy skončíte v podniku s názvem Černý velbloud 27 (čepují různé Bernardy – světlého, černého a kvasnicového v cenové relaci od 26,- do 30,- korun a je to za Senovážným náměstím) či v Solnici 28 (naproti výše jmenovanému Singru), kde mají jedenáctistupňového Samsona za dvacet. Oba tyto podniky lze bez uzardění nazvat

peněženku (jídlo kolem 150 korun), ale lze v ní udělat dojem. A pokud chcete zažít opravdu úžasný kulinářský zážitek, zajděte si na jídlo do Indické restaurace 23 na Lannovce téměř úplně u nádraží (hned v prvním bloku). Ceny jsou vyšší, ale věřte, odpovídají kvalitě! (Legrační je, že ve stejném baráku sídlí i slavný Čep 24 , což je hard-core lidová hospoda šesté cenové skupiny, kde se ještě nedávno obsluhovalo přes mříž; Staropramen za 20,- a čtyrka kofoly za 24,-)

Hospody ve velkém městě

Díky Alchymistovi, Indické a Čepu jsme se dostali do města jakožto úseku ČB za dlouhým mostem; hospod je tam spousta a můžete objevovat, co hrdlo ráčí a peněženka dovolí. Vyzdvihnout zaslouží např. Singer 25 v České ulici (to je od kolejí ta ulice za Piaristickým náměstím). Teorie praví, že mají otevřeno od 11:00 - 24:00, no ale praxe nato, že to je výrazně, ale opravdu výrazně déle. Můžete si užít nadstandardně široké nabídky

Stručný pivní průvodce po Jihočesku Jižní Čechy neoplývají narozdíl od Jižní Moravy výslunnými svahy a vůbec teplým klimatem obecně. Výsledkem je, že vinné révě se tu zrovna dvakrát nedaří a tak se Jihočeši vždy orientovali raději pivním směrem, což platí jak pro produkci tak pro spotřebu. Pivovarů je v jihočesku povícero a povětšinou vaří něco, co by se dalo označit jako jihočeské pivo, které je charakteristické hlavně sníženou hořkostí. V Čechách (na Moravě se to těžko měří, protože na jižní Moravě už skoro žádné pivovary nejsou) je totiž patrný zřetelný trend ve zvyšování hořkosti piva se zeměpisnou šířkou (obdobně jako třeba i v sousedním Německu). Výsledkem je, že pokud pocházíte z Ústí nad Labem, Trutnova, nebo třeba Broumova, bude vám jihočeské pivo připadat sladké, nevýrazné a nejspíš celkově podřadné. Nicméně i v Jihočesku lze narazit na pivní dobroty – však poznáte sami. Náš stručný přehled nemůže začít ničím jiným než Budvarem, což je zcela jistě nejznámější a taky největší jihočeský pivovar. Spíše než kvalitou svého piva se proslavil skoro sto let trvajícími soudními spory o značku Budweiser se svým americkým konkurentem Anheuser Busch, který, jakkoliv tuto značku proslavil, vaří pivo chuti údajně děsivé. To asi nejlépe vystihuje americká anekdota: Do you know what’s the difference between (American) Budweiser and having a sexual intercourse in a canoe? Generally none, both is fucking close to water. Popravdě, řečeno český Budvar se svými produkty taky zrovna nevytáhl. Desítka je sladká a nevýrazná, její hořčí, ale slabší varianta Pardál, se nápadně blíží standardnímu europivu typu Gambrinus. Dvanáctka je celkem obstojná, ale neseženete ji pod 25 korun, což je na průměrné pivo celkem dost. No a pak už zbývá jen kroužkovaný ležák. Pod tímto názvem se skrývá kvasnicové pivo, které by bylo celkem kvalitní, nebýt toho, že do něho snad zapomínají přidávat chmel, takže je vskutku ukrutně sladké. Druhým budějckým pivovarem je Samson, čili Bébéčko, oficiálně Budweiser Bürgerbräu, což je nejstarší (a kdysi čistě německý) pivovar ve městě. Narozdíl od svých jihočeských bratříčků je zdejší pivo hořké, jak se sluší a patří. Desítka je sice taková řídká až vodová, ono taky není divu, když ji vyrábějí ředěním dvanáctky vodou, ale má to i svoje výhody, můžete jich vypít třeba 10. A navíc, když se umí dobře natočit, jako třeba u Nezmara, tak je celkem v pohodě. Místo ní si můžete dát již velmi decentní jedenáctku, případně dvanáctku, což je jedno z nejlepších piv místní produkce. U Nezmara dostanete ve středu a ve čtvrtek i kvasnicový ležák, který vůbec stojí za to. Důležitým aspektem samsoních piv je i cena, která se drží skoro 5 Kč pod cenami Budvaru, což už je docela znát. Bohemia Regent se vaří v Třeboni. Regentí desítka je tradičně jihočesky sladká a celkově nic moc extra. Dvanáctka je naopak celkem slušné a docela i hořké pivo, které lze doporučit minimálně k ochutnání. Ovšem vůbec největší lahůdkou je kvasnicový ležák – hořké, hutné, kvasnicemi kalné pivo, které však dostanete jen v hospodách na Třeboňsku, v Budějcích ho budete hledat marně. Krumlovské pivo se jmenuje Eggenberg podle šlechtického rodu, kterému pivovar patřil kdysi v 17. století. Desítka je tak příšerná, že se jí vyhýbám a tak jsem jí už neochutnal hodně dlouho. Dvanáctka taky nestojí za moc. Abych ale jen nehaněl, musím vyzdvihnout zdejší kvasnicovou dvanáctku, která jednoznačně patří k tomu nejlepšímu, co se v Jihočesku vaří. Nevýhoda ovšem je, že ji dostanete jen v pivovarské hospodě přímo v Krumlově a v hospodě v Markvarticích u Velešína. Značné popularity dosahuje a nutno říct, že oprávněně pivo z Protivína. Už jeho jméno Platan zní celkem libě uším biologovým a naštěstí lze to samé říci i o působení samotného nápoje na chuťové pohárky. Již plataní desítka si stojí velmi obstojně a jedenáctku nemůžu než vřele doporučit. Kromě toho se zde vaří třeba Prácheňská Perla, velmi dobré kvasnicové pivo, které dostanete v hospodě San Marco. Dále na západ od Protivína leží Strakonice. Tamní pivo je zahaleno hrůzostrašnou pověstí. Inu, jen posuďte: Kdo vypije Nektar, po.... prý hektar. Občas sice prosakují různé zvěsti o tom, že už tomu tak není, ale chutí tohle pivo nijak zvlášť nevyniká a platí to i o dvanáctce, která se jmenuje Strakonický dudák. Závěrem bych vás rád upozornil, že tento přehled je založen na subjektivním vkusu jednoho z členů autorského kolektivu Binolupy a hodnocení se tak můžou diametrálně odlišovat od vašich osobních preferencí. Nerad bych vás odrazoval od ochutnávání lokálních piv, nakonec stejně nejvíc záleží na tom, jak se pivo natočí a kdy hospodský naposled čistil trubky. A pokud to bylo před týdnem, bude každé pivo kyselé, ať už to je Radegast nebo budvaří kroužkovaný ležák.

- 39 -

Hospody: drobná inšpekce

budějickými kulturními centry a vystupují tu mimo jiné i „biologické“ kapely. Dalším hudebním klubem v centru ČB je Martis Club 29 (z boku Slavie, žluté klasicizující budovy naproti muzeu); a v obou se pravidelně pořádají různé koncerty, často i známějších skupin. Pokud dojedete vlakem po desáté večerní a budete potřebovat svůj dojezd oslavit, vyzkoušejte Bryčku 30 . Mají Gambrinus za 20, Kozla a Samson za 17,- zavírají až ve tři, navíc je tu příjemné nenonstopáčové prostředí. Z Lanovky se musíte dát první ulicí od nádraží napravo, přejít Rudolfovskou, kousek se vrátit směrem k vlaku a pak zapadnout do postranní uličky; na poněkolikáté se vám to jistě podaří, jen to nezkoušejte v pondělí – to mají, jako každá správná památka, zavřeno. Po cestě z vlaku, dokonce přímo na Lannovce (v jejím prostředku, cestou od nádraží vpravo) je mimo jiné Sklep 31 s jedenáctistupňovým Samsonem a Pardálem za 20,- či budvaří dvanáctkou za 28,-. Pozor: ač by měli papírově zavírat ve dvanáct, už se nám stalo, že to trochu flákli a nenalili nám ani chvilku po jedenácté. Kdybyste se nudili po cestě z autobusu, naproti Merkury centru narazíte na Pohodu 32 hospodu, která si na nic nehraje a je obsluhovaná pohodovým (tj. milým, ale pomalým) potetovaným personálem. Dobré Budvary tu stojí 20,- až 25,-, podle voltáže. A až se půjdete projít do Stromovky, můžete místo na lavičku u Bagru zapadnout do Oázy 33 . Má hezkou zahrádku a je relativně velká, ale bývá přeplněná spoustou lidí, které rovněž procházka zchvátila. A cenově je to střední třída. Přejeme vám tedy pevný žaludek a stále plnou peněženku při objevování pivní kultury v Budějicích. Pilně cvičte, na jaře se běhává Pivní běh.

Co bychom pro vás neudělali. Jistě, spoustu věcí. Ale, považte, během jednoho večera náš tým prošel sérii hospod na Husovce a v blízkém okolí a ohodnotil služby. Myslím, že je to od nás docela hezké ☺ Zahrádka Gambrinus 10° (17,-/ zzœ), Kozel černý (17,-/ zzz), Plzeň 12° (25,-/ zzzœ), nealko: Coca-cola apod., kafe a čaj. standardní nabídka jídla, celkem rychlá obsluha, uvnitř restaurace mírně zakouřeno, nekuřácký přístavek provozní doba: Po-Ne: 10:00-22:00 Nezmar Samson 10° (17,-/ zzz) Samson 12° (22,-/ zzzz), kvasnicový Samson (22,-/ zzzz) – jen ve středu nealko: džusy, kafe, čaj; panáky za příznivé ceny, dobrá slivovice jídlo: pestrá nabídka domácí kuchyně: nakládaný hermelín, utopenci, šmitec, guláš, polívka rychlá, příjemná obsluha, venku nezakouřeno vevnitř občas trochu hustší atmosféra provozní doba: Po-Pá: 9:00-22:00 Casablanca Gambrinus 10° (20,-/ zzz), Plzeň 12° (28,-/ zzz) jídlo: pizza apod. (občas trvá velmi dlouho), obsluha celkem ujde prostředí: většinou nezakouřeno, trochu zima Obvykle se zavírá ve dvanáct, otevřeno denně U Toncarů Gambrinus 10° (17,-zzœ), Plzeň 12° (24,-/ zzzœ), Nealko: Coca-cola apod. (5,-Kč/dl), čaj 10,-, kafe 13,standardní nabídka jídla, speciality: česnečka, bramboráčky s nivou; rychlá a příjemná obsluha, zakouřeno, ale dobrá ventilace, omezený prostor provozní doba: Po-Ne:10:00-21:30 (dodržuje se) pozn.: momentálně tradiční botanická hospoda U Kapličky Gambrinus (19,-/ zœ), černý Kozel (19,- /zzœ), Plzeň (27,-/ zzz) Zanedbávají čištění trubek Klasické hospodské menu (utopenec aj.) o něco dražší než u Nezmara, přes poledne se vaří U Flíčků Gambrinus 10° (19,-/zz z), Kozel č. (18,-/zzzœ), nealko: soda. Jídlo: mírně nadstandardní nabídka, celkem levné rychlá obsluha, zakouřeno, někdy velmi Zavírá se v deset DT Rock Bar Kozel 11° (20,-/z), Gambrinus. (20,-/zz), Plzeň 12° (30,-/ zzz) Na kvalitě piva se podepisují nemyté trubky, víno je s ledem, zavírá se ve dvanáct Na Louce Kozel 10°, Platan 11°, Platan černý 11° (19,-/ zzz), hospodská nabídka jídel (klobása, utopenec za 20,-) zavírá se ve dvanáct Bryčka Gambrinus (20,-/ zzœ), Kozel (17,- /zzœ), Budvar (20,-/ zzz), hospodská jídla, dva oddělené prostory, v patře se zavírá až ve 3.00. Sklep Samson 11° (20,-/ zzz), Pardál 20,- /zzœ), Budvar 12°(28,-/ zzzœ), mírně šampónská úprava, zavírají před dvanáctou . Pohoda Budvar 10° (20,-/ zzœ), Budvar 12°(25,-/ zzz), zavírají okolo jedenácté . U Čepu Staropramen (20,-/ zzz), točí kofolu (0,4l za 24,-) Skanzen mezi putikami, zavírají už po deváté.

X Čajovny a kavárny Těchto podniků, kde se dá popíjet kvalitní čajík a v kruhu přátelském klábosit, pokuřovat z vodní dýmky či hrát třeba šachy, v Budějcích pár je, jedna dokonce hned na kolejích – čajovna U Robinsona v přízemí K4 (zběsile levná, 100% studentská); kromě ní máte tento výběr: Dobrá čajovna www.tea.cz/cajovna, Hroznová 16 - u Černé věže, otvírací doba: po-so 13-22 hod. Čajový ateliér Kaloplaka Krajinská 22 – v prostoru Staročeského dvoru, otevírá se ve 20 hod a zavírá dle situace. Tento podnik je význačný tím, že jej nedávno ovládli biolozi (Caloplaca, krásnice je mimochodem lišejník, na němž dva z majitelů dělají vědu). Literární kavárna Měsíc ve dne www.mesicvedne.cz, Nová 3 – Míchané nápoje, knihy k počtení, autorská čtení a přednášky… popá: 9-23 hod, so: 17-24, ne: 17-23

- 40 -

D

uševní občerstvovny aneb Kam za kulturou

První „kultura“, na kterou v Budějcích cestou z nádraží na fakultu nejspíš narazíte, bude dlouhovlasý zpěvák a kytarista pravidelně koncertující v tepoucím srdci Budějc - na Lannově třídě poblíž Prioru. Vstupné je dobrovolné, v mrazu a dešti se koncert ruší ;-). V Budějcích však lze zažít mnoho dalších kulturních událostí (záleží ale na úhlu pohledu), konají se zde zajímavé akce, je tu pár klubů, divadel a kin, příp. výstavních galerií a muzeí. Vyčerpávající seznam aktuálních kulturních počinů od Další výřez z díla Kohoutího Pařáta. I kdyby přednášek, koncertů a rozpisů bohoslužeb až vás zajímal celý strip, NEdívejte se na po kurzy jógy naleznete v časopise Kulturní adresu fakac.blogspot.com přehled Českobudějovicka (vychází jednou měsíčně a je zdarma k dostání např. v turistickém informačním centru na náměstí, Solnici, Globusu, kavárně Měsíc ve dne a jinde), velmi podrobný seznam kulturní akcí (a mnoho dalších informací o Budějcích) naleznete také na internetové adrese www.cbudejovice.cz. Dále se jistě vyplatí nasávat informace z nástěnek na kolejích, menze, na Lannově třídě a jinde po městě. Kulturní vyžití chovanců fakulty zabezpečují i samotní studentové a profesoři, ale o tomto blíže až níže.

X Kina Kino Kotva (www.kinokotva.cz, Lidická zastávky Poliklinika Jih)

třída

Multikino Cinestar (www.cinestar.cz, ulice Milady v nákupním centru Čtyři Dvory)

blízko

Horákové

Multikino Cinestar není zrovna skromné – má 8 promítacích sálů a mělo by pojmout 1400 diváků. Cena lístků je proměnlivá – pohybuje se od 99 Kč (celé pondělí, út-pá do 17 hod., so-ne do 14 hod.) do 139 Kč (ostatní promítací časy). Navíc se ale za dlouhé filmy (nad 150 min.) platí příplatek 10 Kč, čímž se ten film už poněkud prodraží... Vstupenky si můžete rezervovat on-line na adrese kina či telefonicky, musíte si je ale vyzvednout nejméně 30 min. před začátkem představení.

Kino Kotva je jistě oblíbeným podnikem nejen studentstva Přírodovědecké fakulty. Kromě pravidelného promítání pestré palety filmů (a to nejen nejnovějších trháků, lístek za 80Kč – s ISIC za 70Kč), se totiž v kavárně v přízemí kina občas konají různé přednášky, koncerty a jiné kulturní počiny. V chodbách kina obvykle naleznete výstavu fotek nějakého dobrodruha. Kino Kotva také hostí putovní filmový festival Jeden Svět. Od června do srpna se promítá za každého počasí v Letním kině Háječek, které najdete vedle zimního stadionu. Lístky stojí opět 80 Kč a nezapomeňte přibalit i deku na sezení, lavičky moc pohodlné nejsou....

X Divadla Jihočeské divadlo (www.jihoceskedivadlo.cz) Umělecký soubor Jihočeského divadla působí v okolí Budějovic hned na čtyřech scénách a to v historické budově Jihočeského divadla na nábřeží Malše (Dr. Stejskala 19), v divadelním sále

41

koncerty často s jazzovým nádechem (ale i keltským, rockovým, etnickým, ska a dalšími…) a také přednášky a debaty o zajímavých tématech (vstupné obvykle kolem 80Kč). Bazilika dokonce nabízí i kurzy všelikého křepčení a tvoření – výtvarné ateliéry, arteterapie, dramatika, škola rytířského umění, výrazový a africký a orientální tanec....

DK Metropol (www.metropol-cb.cz, Senovážné náměstí), v prostorách Malého divadla (www.maledivadlo.cz/aktualne, Hradební ulice 18 – kousek od Černé věže), a v letním období také před proslulým otáčivým hledištěm v zámeckém parku v Českém Krumlově (bližší informace www.jihoceskedivadlo.cz). opět na Vstupenky na otáčivé hlediště jsou dost drahé, pohybují se od 350 Kč až do 890 Kč, pokud ale lístky na představení vyprodány nejsou, prodávají se 1 hodinu před začátkem představení za sníženou cenu cca 150 Kč. Lístků je ovšem omezený počet (přesný počet nevyprodaných lístků lze zjistit na webu divadla) a frontu u kasy je třeba stát už tak 2 hodiny předem. Vstupenky na představení v „kamenných budovách“ se pohybují v podstatně příznivějších cenových relacích – od 100 do 200 Kč v závislosti na typu představení, bidýlko pouze 60Kč, studenti mají 30% slevu. Vstupenky na všechny scény můžete zakoupit v pokladně Jihočeského divadla (Dr. Stejskala 19, otevírací doba po-pá 10 – 17hod., červenec-srpen 13 – 16 hod.)

Divadelní festivaly pokud holdujete všelijakým kejklím, jistě si nenechte utéct představení putovního jihočeského divadla Continuo (www.continuo.cz), které umí občas zavítat i do Budějc a mimo jiné spolupořádá festival s názvem Kratochvílení na zámku Kratochvíle poblíž Netolic. Během tří týdnů v červenci probíhají u zámku artistické dílny a příprava večerních vystoupení, která pak můžete zhlédnout během 10 dní v srpnu. Jistě to bude přímo "dech beroucí" podívaná... Radniční nádvoří – radniční léto (www.c-budejovice.cz) – pokud myslíte, že budějovický pan primátor a jeho spolupracovníci jsou nějací saláti a mají rádi svůj klid, tak jste na omylu, neboť celé léto probíhají po večerech na nádvoří radnice koncerty a hlavně různá divadelní představení (pravda ale, že mimo pracovní dobu...). Program je velmi pestrý, jistě si vyberete. Přehledný souhrn v podstatě všech akcí, co rozprouďují Budějce od června do září naleznete na stránkách www.cb-leto.cz. Slavnosti pětilisté růže (www.ckrumlov.info) – třídenní českokrumlovské slavnosti oslavující éru Rožmberků (16. stol.) se konají každý rok kolem letního slunovratu. Jsou plné kejklí, lidí v dobových krojích, dobové hudby, písní, tanců, rytířských turnajů a také nadčasových turistů.

SUD – studentské univerzitní divadlo (www.divadlo-sud.cz, Hroznová 8 nad Vídeňskou kavárnou) Studentské divadlo SUD je jistě unikátní, a biology bohužel mírně opomíjenou, institucí. Divadlo vzniklo teprve v roce 2002 a většinu jeho tvůrčího týmu tvoří studenti teologické a pedagogické fakulty. Program je vskutku pestrý – můžete zúčastnit jak filmových a poetických večerů s předčítáním básní, tak i přednášek a diskusí se zajímavými lidmi a samozřejmě divadelních představení se sice neprofesionálními, přesto ale vynikajícími herci z řad studentů.

Bazilika & c.k. Solnice (www.bazilika.cz, Bazilika v areálu IGY centra na Pražské třídě, Solnice v ulici Česká 144/66)

X Hudba Kluby Velbloud (www.velbloud.info, U Tří lvů 4)

Nově vybudované kulturní epicentrum Bazilika a stará známá Solnice, pod jejichž hlavičkou působí také divadelní společnost Studio dell’arte – bývalé divadlo Pod Čepicí, skýtá také bohatý kulturní program. Stačí si jen vybrat, plakátky s programem jsou k zastižení leckde. V obou kulturních centrech můžete navštívit různá představení třeba i kočovných divadel,

Kavárna a hudební klub (otevírací doba: po-pá: 15-24 hod, so-ne 17-24h.), kde se točí Bernard, Kofola, kde mají slevy na ISIC a kde si od středy do soboty můžete poslechnout živou hudbu či DJ's sety...

- 42 -

T

Možnost vypůjčit si noty, CD, MC a pro nadšence i gramodesky, příp. časopisy a knihy s hudební tématikou, jistě zaujme skoro každého – tuto službu poskytuje hudební oddělení Státní vědecké knihovny v Budějovicích (www.cbvk.cz, Lidická 1, hudební oddělení: po, st, pá: 12-18h; út, čt: 9-16h). Registrační poplatek do knihovny na 1 rok činí 80Kč (platí pro všechny knihovny v Budějovicích). Noty (hudebniny) se půjčují zdarma na 1 měsíc a pokud je zapomenete vrátit zaplatíte za každý týden prodlení 3Kč/kus. Hudební nosiče se půjčují zdarma na jeden týden a za každý den, kdy překročíte výpůjční lhůtu zaplatíte 4Kč/kus.

cyklus klasické i současné hudby. Vyslechnout však můžete i folkový cyklus "Na návštěvě u Nezmarů", kam filharmonie zve různé osobnosti folkové hudby (Redl, Lenk, Nezmaři, Rangers). Ceny abonentních vstupenek, které můžete zakoupit v budově filharmonie, se pohybují kolem 500Kč, lístky na jednotlivé koncerty lze zakoupit 14 dní před koncertem v době od 13-17h a hodinu před koncertem. V objektu JFK se nalézá také galerie Zlatý kříž (www.gallerycb.cz, po-pá 10-17h) a kavárna Harmonie (po-ne 10-19h).

c.k. Solnice & k.c. Bazilika – viz výše Modrý dveře (www.modrydvere.cz, Biskupská 1, Otevírací doba: 10-24hod., ne: od 12hod.) – jazz & blues restaurant, kde si každý čtvrtek můžete ke žvanci poslechnout i živou hudbu.

Marty's club (www.martysclub.cz, Jirsíkova 2,

Otevírací doba: po-so: 17-02 hod.) Jazz-rockový klub naleznete v budově KD Slávie na nábřeží Malše, pravidelně se tu konají koncerty nebo alespoň DJ's sety.

Budějovická konzervatoř (www.konzervatorcb.cz, Kanovnická 22) Méně náročné posluchače snad uspokojí i koncerty pořádané konzervatoří, které jsou také kvalitní a navíc často zdarma. Koncerty se pořádají přímo v sále konzervatoře, v koncertní síni O. Jeremiáše či v Alšově jihočeské galerii (www.ajg.cz) – tj. buď ve Wortnerově domě v Budějovicích (U Černé věže 22) či v zámecké jízdárně v Hluboké (kde se ostatně konají i další zajímavé koncerty).

K2 – Vrtule (Sokolská 1 – před krytým bazénem)

Zelené ska pondělí, úterý s Tequillou, středeční oldies... asi brzy osobně poznáte skutečný obsah těchto slov... vstup do tohoto hudebního klubu je 30Kč (pokud se zde nekonají koncerty), pro držitele ISIC karty do 22 hod. zdarma. V pátek zaplatíte 50,- a ani ISIC vás nezachrání. a pár dalších klubů a diskoték.

Hudební festivaly aneb CzechTek 2009 do Stromovky!!!

v Jihočesku také plně platí okřídlené rčení „co Čech, to muzikant“, můžete tedy v leckteré budějcké hospodě narazit na skupinku lidí produkující hudbu různých žánrů, počínaje bluegrassem, přes folkové a někdy konče až u ožraleckých písní (často již bez nástrojů☺).

Masové hudební festivaly jakoby se Jihočesku obloukem vyhýbaly, přesto se zde tu a tam nějaký ten fesťák přece jen koná... níže uvedených pár festivalů není zrovna vyčerpávající přehled, ale třeba něco zaujme...

Okolo Třeboně (www.okolotrebone.cz)

Z klasického soudku Jihočeská komorní filharmonie (www.music-cb.cz, Koncertní síň O. Jeremiáše, Kněžská 6)

Kvalitní několikadenní folkový festival pořádaný začátkem prázdnin, kde jinde než ve městě kapříků.

Folková Růže (www.folkcountry.cz)

V koncertní síni O. Jeremiáše pořádá každoročně jarní a podzimní orchestrální

- 43 -

16. ročník jindřichohradeckého festival proběhne 16.-18. 7. 2009. Zaznít by neměl nejen folk, ale i jazz, blues, bluegrass, country aj.

Podrobný přehled dalších festivalů v celé republice naleznete na adrese www.muzikus.cz/festivaly

X Muzea, galerie a další vzdělávačnosti Jihočeské muzeum (www.muzeumcb.cz, nepřehlédnutelná budova na Senovážném náměstí)

JazzFe (www.jazzfe.cz) Jazzové melodie z pod rukou vynikajících muzikantů linoucí se příjemným prostředím zámeckého parku v historické Bechyni... perfektní možnost, jak strávit 3 dny v půlce července.

Ve stálé expozici (je do roku 2020, takže na to během studia fakt 2x nechoďte) naleznete informace o lidové kultuře, přírodě jižních Čech, o pravěku, renesanci, husitech i o uměleckém kovářství. Kromě těchto expozicí se v muzeu konají i četné krátkodobější výstavy, mezi hojně navštěvované patří např. výstava orchidejí, Tillandsií a hmyzáků každoročně během února, výstavy fotografií aj. Při Jihočeském muzeu fungují také pobočky celostátních organizací – např. České společnosti ornitologické, botanické, funguje zde např. entomologický, archeologický či mykologický klub. Otevřeno út-ne: 9-12:30 a 13-17:30hod., studentské vstupné: 5 Kč až 35Kč do celého komplexu.

Lugnasad (sledujte www.bazilika.cz)

Putovní keltský festival spojený s opulentní žranicí a divadlem letos na začátku srpna zavítal do Budějovic už potřetí ... vypadá to, že se snad v Budějcích udrží natrvalo.

Mezinárodní dudácký festival (www.strakonice.cz, www.fos.cz) a Chodské slavnosti (www.chodskeslavnosti.cz) Nejvíc nafouknutých kozích kožichů s píšťalkami v podpaždí nejen českých Švandů uvidíte u nás jistě jen ve Strakonicích či malebných Domažlicích (kdo by jezdil až do Skotska?). Třídenní Chodské slavnosti v Domažlicích bývají okolo 11. srpna, čtyřdenní Dudácký festival ve Strakonicích bývá kolem 25. srpna. Spojeno se staročeským řemeslným jarmarkem.

Muzeum koněspřežky (Mánesova 10, pobočka Jihočeského muzea) Stálá expozice připomíná nejstarší koněspřežní železnici na evropském kontinentě, co vedla jak jinak než do Budějc. Otevírací doba: út-ne: 9-12:30 a 13-17hod

Mezinárodní hudební festival Č. Krumlov (www.auviex.cz, www.ckrumlov.info)

Červenec, srpen – večerní koncerty žánrově z různých kyblíčků – od klasiky, přes třeba bratry Ebeny, Hradišťan až po stylizovaný irský a španělský folklór... festival je velmi proslulý, účastní se jej vynikající hudebníci, lístky jsou ovšem často za velmi exkluzivní ceny .

Jihočeské motocyklové muzeum (Malá Solnice, Piaristické náměstí)

Spoustu vrčících mašinek na jednom místě... Otevírací doba: út-ne: 10-13:30 a 14-18hod

Alšova jihočeská galerie (www.ajg.cz, Wortnerův dům v ČB - U Černé věže 22; jízdárna zámku Hluboká a zámecký pivovar v Bechyni)

Královský hudební festival Zlatá Koruna (www.krauskoncert.cz)

Festival klasické hudby s mezinárodním obsazením. Koncerty se konají po večerech mezi zdmi kláštera Zlatá Koruna v srpnu a září. Tedy ideální možnost jak si "kulturně obohatit" sjíždění Vltavy. A prý se na vás ani nebudou dívat kose, když na koncert vážné hudby dojdete ve "sportovním".

Alšova galerie soustřeďuje rozsáhlé sbírky exponátů od gotického umění až po zajímavé kolekce českého moderního a současného umění. Mezinárodní muzeum keramiky v Bechyni střádá českou a světovou moderní keramiku. Do začátku listopadu je možné v zámecké jízdárně na

- 44 -

Hluboké navštívit výstavu autoportétů českých malířů 20. a 21. století, pro ty, kdo chcou vidět, jak se vidí oni. Určitě to není nuda.

vážně lepší ta ochutnávka. Prohlídku pivovaru Budvar a Eggenberg nicméně absolvujete tak jako tak, pokud budete účastníci kurzu Mikrobiální biotechnologie.

Hvězdárna a planetárium (www.hvezcb.cz, Zátkovo nábřeží 4, kousek od zimního stadiónu v Háječku)

Krom toho je v Budějicích celá spousta výstavních i prodejních galerií, snad úplný přehled naleznete na adrese www.c-budejovice.cz, či ve výše zmíněném kulturním přehledu.

Kromě programů pro veřejnost a výstav fotografií nadpozemských objektů, můžete za pěkného počasí dalekohledem sledovat slunko, měsíc, hvězdičky... možná uvidíte i zelené ufony! Můžete ještě navštívit pobočku hvězdárny na Kleti (v pondělí zavřeno) a třeba uvidět z Kleti i Alpy. Kleťská observatoř leží proKletě vysoko – 1070 m.n.m. a je taky nejvýše položenou hvězdárnou v Čechách. Observatoř však nepatří mezi špičku jen výškovou polohou, ale i úspěšností v hledáních a pojmenovávání neznámých planetek (má jich na kontě celých 843 z pouhých 130000), takže si dejte bacha, aby vám nespadla na hlavu planetka třeba s názvem Jihočeské muzeum, Blanský les či nedej bože Nové Hrady:-).

Noc vědců

... je akce, která se pořádá každoročně koncem září. Jejím cílem má být představit vědce široké veřejnosti. Takže akademici řádí v Solnici, otevře se hvězdárna a tak podobně. Bývá to spojené s výstavou fotografií, které se můžete též zůčastnit.

X Uvědomělé dění na fakultě Radost z umění přináší (nejen) studentíkům i samotná alma mater. Hudba a biolozi jdou kupodivu dost dobře k sobě, takže na fakultě a ústavech existuje celá řada hudebních těles (nebo aspoň jejich členů) o různém stupni veřejné produktivity. Některé z nich (ty hodně veřejné) tu a tam koncertují např. v Kotvě při různých příležitostech (vernisáže, Fotojatka, nebo jen tak). Mezi stálice nejen našeho interního jeviště patří hlavně „fakultní“ kapely Turkey Buzzards, Mons Pubis nebo Smutný Karel. Buzzardi (v překladu kondoři krocanovití) se mohou pyšnit podmanivým basem Chrise Steera (kdo ho ještě neznáte, tak ho jistě poznáte na hodinách angličtiny) a hrají především kousky od Johnnyho Cashe. Pubisové (stydcí pahrbci) jsou doktorandská kapela, identifikující se s underground-punkrockem (jednotlivé členy pravděpodobně osobně potkáte, jsou to Bubák, Květník, Chrž a Onyx). Smutný Karel je ze jmenovaných nejstarší a zabývá se psychedelickým undergroundem (jedním z členů kapely je nejméně dvou-naturový Miroslav Oborník). Nutno ještě dodat, že všechna tato uskupení potkáte na jednom místě, totiž v Černém Velbloudu (občas taky v Solnici, Železné Panně nebo baru 138). Těžkou lokální klasiku si můžete užít v Haklových Dvorech v hospodě U Hasiče (na konečné autobusu č.1). Uzříte vystoupení jedinečného tělesa s názvem

Prohlídka pivovaru Budvar (http://www.budweiser.cz/web/Navstevnickecentrum/Prohlidky-pivovaru.html)

Exkurze do pivovaru na ISIC za 25Kč a navíc spojeno s ochutnávkou, nebo multimediální expozice "Příběh budějovického piva" – na ISIC za 30Kč – spojeno s pivními hologramy. Možná je

SPOUTANEJ – ilustrace z přebalu  stejnojmenného cédéčka kapely Mons pubis 

- 45 -

předvedlo Cimrmanovo Dobytí severního ŠuKaS – tedy Šuspův kakofonický sbor, ve pólu a Ringo-Čechovu Dívčí válku. kterém působí učitelé (příp. jejich rodoví Pokud vám není lhostejné, co se příslušníci) a občas i muzikálně nadaní děje s přírodou kolem nás, příp. byste rádi studentové z fakulty. Hudba je přiložili pacičky k dílu, pak je tu pro vás produkována podle ŠuKaSího motta: studentské sdružení Na Hnízdě „Nejsme stroje, hrajem lidsky“ a jestli občas (http://filmarum.prf.jcu.cz//nahnizde). zazní v některé z písní sprosté slovo, vzniklo Rádi přijmou pomoc při svých aktivitách, jistě náhodnou deformací zvukových vln a že jich není zrovna málo. Jejich největším při celohospodském zpěvu. Mutací ŠuKaSu počinem je bezesporu spoluorganizace je takzvaná promenádní forma, která se Ekofilmu, festivalu na kterém se nejen odehrává před Béčkem. promítají filmy s environmentální tématikou. Další béčkovou (nemyslíme tím Letos proběhne od 6. do 12. října a pokud nekvalitní) pařbou je vánoční večírek. se chcete přijít podívat, tak nemusíte Koná se obvykle poslední týden před nikam daleko – velká část festivalu se koná vánoci v prvním patře Béčka a oficiálně jej přímo v Béčku. V návaznosti na Ekofilm pořádají zoolozi a botanici. Je spojen probíhá i celoroční cyklus Filmárum – s promítáním fotek z předešlé mezioborové veřejné promítání o přírodě a lidech, často exkurze ( Exkurze, str. 9) a čas od času následované besedou či zajímavým i ochutnávkou kulinářsky méně povídáním o zážitcích z cest po využívaných zvířat (tapír, pštros či dalekých krajích. Na jaře mohli ostnojazyčnatec…) … návštěvníci fakulty okukovat Na fakultě se také jednou Třeba Červenáček, fotografickou a výtvarnou týdně schází pěvecký sbor toho máme rádi, výstavu, každý může také přispět Přírodovědecké fakulty pod pořád sedí v klubovně a propíjí tam mládí krmivem hladovému vedením Ondry Lenze Píše do kroniky různý Baterkožroutovi a Hliníkožroutovi – ([email protected]). statistiky, přitom ani jedny otesánky najdete před V repertoáru dominují hlavně nerozezná krávu od motyky knihovnou, druhé v menze. Za spirituály a swing, takže pokud vás zpívání jednoduše těší, Mirek je jen jeden, Mirek je nashromážděný hliník se potom nebojte se připojit – posily jen jeden, ten zná všechny koupí knihy do fakultní knihovny. prasárny hlasové (nejen hlasité) jsou vřele a tak nás teda vede vítány. Na co nesmíme Další studentské aktivity Kdo nám ještě schází zapomenout, je v budově B v Majáles třeba Rychlonožka, zimní zahradě nově Tomu je to taky jedno, (http://budejovicky.majales.cz) zakomponované zasloužilé Anča nebo Božka Náruživě sbírá vajgly a Podobně jako v jiných větších piano. Piano je veřejně hravé pivní tácky českých městech, i v Budějcích se pouze v nepracovní době Taky má rád škubánky a můžete v prvních květnových zaměstnanců fakulty (ovšem ani hlavně zelný placky dnech zúčastnit tradiční oslavy během probíhajících večerních My jsme správná pětka příchodu jara – festivalu Majáles přednášek by - byť precizně z jedný pražský čtvrti, organizovaného hlavně pojďte s náma do přednesený - klavírní koncert jistě středoškolskými studenty. Na klubovny, nebyl přijat s velkým zlejem se jak několika pódiích si můžete povděkem...). Klíček od piana je chrti vyslechnout koncerty známých Sami nebudeme, máme možné si vypůjčit na vrátnici kapel, zhlédnout divadlo, zahrát si druhý křídlo akademie a po skončení Přijde Bohouš, Štětináč a na piano přímo na ulici, užívat si umělecké chvilky jej tam zase taky Dlouhý Bidlo jaro, obléknout si nápaditou masku vrátit. a vyrazit v průvodu volit krále Já jsem Mirek Dušín Pod taktovkou Zuzky Majálesu! Občas se rád zruším Veverkové vzniká na fakultě A jak mluvím, nevěřili byste YMCA vlastním uším divadelní těleso, sice (http://www.cb.ymca.cz/) ultraamatérské, avšak jeho Mirek je jen jeden… neboli křesťanské sdružení mladých divadelní kousky vás pobaví, někdy i rozchechtají k slzám. Úryvek z klasické lidí se scházívá na koleji K4. Aktivit Jmenuje se to Kašpárkův ŠuKaSové písně Rychlý mají povícero. Provozují např. hrobeček, ansámbl to nemá šípy (originál od Zvlášňý čajovnu U Robinsona, promítají ještě docela ustálený a zatím to školy); pro další texty filmy, můžete se zúčastnit různých navštivte ŠuKaSí stránky akcí (mj. akce Přežití). na http://sukas.cz

- 46 -

O H E Ň !   Kdo  by  to  neznal...  Na  každého  občas  přijde  nezvladatelná  touha  rozkřesat  oheň  pod  úhledně  složenou  hraničkou, ohřát si nějaký ten špalíček tofu, popít z lahvinky modré ZONky a zapět starou dobrou hitovečku od  Evy  a  Vaška.  Jenže  kde  najít  vhodný  plácek,  dostatečně  vzdálený  od  lidí,  lesa  a  vysoce  hořlavých  látek  či  živočichů?  Je  tomu  už  pár  let,  co  fotbaloví  dorostenci  z  neznámé  východní  země  (bydlívají  na  kolejích  v  době  letních  prázdnin)  takové  místo  hledali  ve  výtahu  na  K1.  To  se  ovšem,  tuším,  neosvědčilo.  O  něco  úspěšnější  bývají  táboráky  pořádané  na  ostrově  na  Bagru,  případně  na  břehu  rybníka  U  Hada.  Jedná  se  ovšem  o  akce  vhodné  pouze  pro  společensky  založené  jedince,  kteří  si  rádi  popovídají  s  městskou  hlídkou  a  potěší  je,  že  mohou někomu předat své odsobní údaje (tato místa jsou pod pravidelným dohledem). "Víte, že ty stromy mají  kořeny?  Vy  ten  oheň  sice  uhasíte,  ale  strom  třeba  zatím  chytnul  pod  zemí  a  za  pár  týdnů  už  tu  nebude!  Měli  jsme o tom školení." Jelikož jsou tato strážníkova slova svatosvatě pravdivá, nemůžeme Bagr ani Hada doporučit,  ač stromy dosud stojí a policie se na naše kontaktní adresy více neozvala.  Odlehlejší ohnišťata jsou rozmístěna při okraji lesa Boru, který se táhne až k Ufu (vodojemu na Švábově hrádku  sveřepícím  se  za  fakultou),  a  ta  vám  doporučit  můžeme,  dokonce  vřele  (nebojíte‐li  se  ducha  obývajícího  Bor).  Několik jich je i v lese za Májem, jedno výjimečně výtečné u Šuspova rybníčku; tam se ostatně několikrát ročně  konají eskymácké ‐pardon, indiánské‐ sauny v proutěné klícce pokryté dekami (zájemci nechť kontaktují Šuspu:  [email protected]).  No a nakonec, bezproblémové ohniště je i to před kolejemi, mezi K4 a hospodou Na Louce; doporučili nám jej  samotní policisté, zřejmě proto, že pozemek patří univerzitě a ta si, co víme, ještě nestěžovala. Pokud si odněkud  dotáhnete  dřevo  (v  nejbližším  okolí  žádné  není,  vyjma  židlí  z  hospody  Na  Louce),  nic  vám  už  nebrání  naladit  kajtru podle bratří Nedvědů, vycákat foukací harmoniku a nechat se polknout těžkou romantikou. 

Tělocvik není povinnou součástí studia na PřF. Vlastně není vůbec žádnou součástí studia – fakulta nedisponuje katedrou tělesné výchovy a sportovní kurzy budete v Růžence hledat marně. Aktivity zušlechťující tělesnou schránku jsou tak ponechány svobodné volbě každého studenta. To jistě potěší ty, pro něž představuje posilování svalstva jedné ruky periodickým zvedáním

cca 0,5 kg závaží (hmotnost je proměnná, v čase se snižuje, v pravidelných intervalech však skokově znovu nabývá původní hodnoty). jedinou přijatelnou sportovní aktivitu. Nicméně, ani ti, pro něž představuje sport a fyzická aktivita zcela neoddělitelnou součást (každodenního) života nemusejí propadat zoufalství – příležitostí k uspokojení svých potřeb naleznete přehršel.

Pro ty z Vás, kteří se chtějí věnovat sportovním aktivitám ve svém volném čase přinášíme alespoň stručný a neúplný přehled, kde a za jakých podmínek se lze oddávat této bohulibé činnosti. Pro větší přehlednost jsme rozdělili jednotlivé sportovní discipliny na outdoorové (tj. provozované především venku, ve volné přírodě) a indoorové (tj. provozované uvnitř speciálních sportovních zařízení). Každé skupině sportovních disciplin věnujeme samostatný oddíl textu. Vzhledem k tomu, že klasifikace není ve všech případech zcela jednoznačná, doporučujeme nahlédnout do obou částí.

OUTDOOROVÉ SPORTOVNÍ AKTIVITY Turistika : Zajímavosti v okolí Budějovic Na krátkou vycházku do přilehlého okolí Budějovic určitě doporučujeme Vrbenské rybníky. Jedná se o přírodní rezervaci chránící unikátní vodní a mokřadní ekosystémy hostící množství vodních ptáků (čírky, zrzohlávky,

volavky, velká kolonie racků) a také vzácných druhů rostlin. Rezervace je protkána sítí cest vedoucích po hrázích jednotlivých rybníků, takže pohyb po celém území je na výletové vybavení nenáročný. Nejsnazší přístup je ze sídliště Vltava odkud také odjíždí nejvíc autobusů směrem do města, a také

- 47 -

do blízkosti fakulty (nejlepší je asi trolejbus č. 14 odjíždějící ze zastávky U Parku na Husově třídě). Na rybníky se dá pohodlně dostat i pěšky - cesta vede přes sídliště Máj a pak přes bývalé vojenské cvičiště (Tankodrom) mezi sídlištěmi Máj a Vltava.

Půldenní výlet už představuje návštěva zámku a přilehlého městečka Hluboká nad Vltavou. Z Budějovic jezdí k tomuto známému zámku i městská hromadná doprava (linka 104 odjíždějící od nádraží), nicméně rychlejší způsob dopravy představují běžné meziměstské autobusy (některé z nich staví i na zastávce U Parku na Husově třídě nedaleko PřF). Z dalších atrakcí Hluboké kromě zámku samotného je třeba určitě doporučit ještě procházku zámeckým parkem, nebo návštěvu Zoologické zahrady Ohrada ležící na břehu nedalekého Munického rybníka. Návštěva dalších zajímavých míst v okolí Budějovic už zabere celý den Na skalnatém ostrohu nad Vltavou jižně od Budějovic se vypíná romantická zřícenina hradu Dívčí Kámen, dva kilometry vedle leží největší jihočeské keltské oppidum v Třísově se zachovalými valy a zbytky brány. Přístup sem je velmi jednoduchý vystoupíte na některé ze zastávek (Vrábče, Holubov, Třísov) ležících na železniční trati vedoucí do Českého Krumlova. Velmi pěkná je procházka kaňonem Vltavy od zříceniny Dívčího Kamene až do Boršova nad Vltavou, odkud už jezdí MHD (linka 7). Velmi populární jsou i výlety na místní "kultovní" horu Kleť (1083 m.n.m.) - nejvyšší vrchol CHKO Blanský les. Z rozhledny na vrcholu se otevírá široký pohled na celou jižní část jižních Čech, za pěkného počasí bývá vidět až do Alp. Nejsnazší doprava je opět vlakem do zastávky Holubov, dostat se sem však dá i pěšky, jak o tom ostatně svědčí i tradiční podzimní

Ani kamínek, Mařenko, jenom támhle si vodník na stavidle šije botičky

poměrně pohoří.

liduprázdného

Vysokohorská turistika – Ačkoliv

v Jižních Čechách žádné vysoké hory samozřejmě nenajdete, není situace milovníků této aktivity zdaleka beznadějná. Asi 80 km za rakouskými hranicemi se vypínají první vrcholky Alp, z nichž například Totes vápencové Tak co, vidíš Gebirge dosahují již ňákou skalku, zajímavých 2500 m n. m. Jeníčku? Alpy stojí za návštěvu v podstatě v kteroukoli roční dobu, ideální je to však na podzim, kdy bývá nejstálejší počasí. Velkou výhodou Alp je, že se povětšinou pohybujete mimo národní parky a rezervace (i když jak kde, chce to předem zjistit) a na rozdíl od Šumavy si tak nemusíte dělat vrásky kvůli ochranářům. Aneb horolezectví v Jihočesku Komplikovanější je to však s dopravou. Je třeba výstup Biologické / Přírodovědecké si buď obstarat auto, nebo se fakulty. spolehnout na solidaritu řidičů Perlou jihočeské a vydat se na cestu stopem. architektury je v seznamech Rakouští řidiči mají stopaře celkem Český UNESCO zanesený rádi, takže za maximálně cca půl Krumlov. Dostat se sem dá jak dne jste většinou na místě. Jen vlakem (za 1 hodinu), tak dávejte pozor, abyste neuvízli na autobusem (30 minut) dálnici v okolí Lince – stopování je Symbolem jihočeských tam zakázané a policie hor je samozřejmě Šumava, do nemilosrdně vybírá pokuty. jejíž jihovýchodní části se dá na Horolezectví – Příroda jednodenní výlet dostat i z bohužel neobdařila Jihočesko Budějovic (vlakem směr Černý bohatstvím horolezeckých terénů. Kříž). Nejlepší trasy procházející Příhodných skalních stěn tu touto částí Šumavy jsou Medvědí najdeme opravdu jen poskrovnu. stezka a cesta vedoucí na Plešné Všech několik skal, které se v okolí jezero a případně až na Budějovic vyskytují, je tvořeno hřebenovou partii Plechý krystalickými vyvřelými a Třístoličník. přeměněnými horninami, takže na Menším, rozhodně však pískovec, nebo nedejbože vápenec neméně zajímavým jihočeským můžete zapomenout. Budějovicím pohořím jsou Novohradské hory. nejbližší příhodné skály jsou: Autobusy jezdící na Dobrou a Hojnou Vodu vás zavezou do samého středu tohoto romantického a stále ještě

- 48 -

Sokolčí (autem cca 1 hodinu, autobusem snad taky, ale dost špatně) Na poměry celkem pěkná a rozsáhlá stěna nad řekou Černá u Soběnova (východně od Kaplice). Relativně těžké lezení (víceméně od 4 výše, většinou 6-7). Slušně zajištěné nýty a kruhy. Jelení Skok (na kole cca 1,5 hodiny Druhá relativně dostupná stěna tentokrát ležící severně od Hluboké na pravém břehu Vltavy (západně od vesničky Poněšice). Leze se ve Vltavském kaňonu již nad vzdutím vodní nádrže Hněvkovice (část stěny je zatopená). Cesty jsou krátké a je jich jen pár. Nepříliš hustě zajištěné. Domoradice 0,5 hodiny autobusem do Přísečné (ne do Domoradic), pak asi 20 minut pěšky Asi nejdostupnější a zároveň nejrozsáhlejší horolezecký terén v okolí Budějovic. 8 skal (dle místní hantýrky śpiců) tyčících se nad Vltavou. Leze se na 5. až 8. špic (6. je trochu rozrachtaný, sem tam uvolněné kameny, občas i padají). Zajištěné nýty a kruhy, na skalách vyznačená obtížnost cest (převážně 5-6). Cykloturistika – Pro výlety na kole jsou k dispozici jihočeské silnice, silničky a cesty. Specializovaných cyklostezek se moc nenajde. Na rušnějších silnicích si dávejte pozor. Ač jihočeští řidiči patří v ohleduplnosti k národnímu nadstandardu, vždycky se neudrží a některé silnice jsou takřka lemované křížky (třeba silnice směrem na Římov). Přes toto drobné varování lze říci, že přebývat v Budějcích a nemít tu kolo skoro hraničí s nerozumem; vždyť to, co nejvíce irituje horolrzce, totiž přívětivě zvlněný terén, je ideální pro jednodenní cyklovýlety – vážně, dojede se leckam, klidně to vyzkoušejte. Osobně doporučuji směr na Novohradky. Kolo lze vozit

Umělé lezecké stěny Těch je narozdíl od skal po okolí rozeseto dostatek: Lanovka.cz (pochopitelně na Lannově třídě) - momentálně nejlepší umělá stěna v ČB, obdoba pražského Smíchova. Dvouhodinový vstup koštuje 100,- Kč a k dispozici jsou cesty všech obtížností, bouldrovací místnost či kavárna. Vesmír (v bývalém kinosálu zhruba naproti nepřehlédnutelnému hotelu Gomel) nabízí nižší stěnu vhodnou spíše pro začátečníky a bouldristy. Za vstup se platí třicetikorunou. SKP - Venkovní policejní stěna v sportovním areálu za Rudou hvězdou. Po cyklostezce na Hlubokou je to pár set metrů od Dlouhého mostu po pravé straně. Bývá tam otevřeno, pokud tam nikdo není, neplatí se. Jinak vybírali 40 Kč. Neměli byste tam ale být bez doprovodu někoho, kdo je členem některého lezeckého oddílu, tedy samozřejmě pokud sami nejste. Stěna je ale v dost špatném stavu, chyty se točí, cest tam není moc. Dobré pro základní nácvik práce s lanem. Staré Hodějovice –.Nachází se v tělocvičně ve stejnojmenné vsi kousek od ČB a je tam spousta cest různých obtížností, i převislých. Cena 200Kč za 6 časově neomezených návštěv. Možnost vypůjčení vybavení (lano, expresky, sedák, karabina, osma, boty vám nepůjčí). Doprava MHD č.11 od nádraží na zastávku Staré Hodějovice, Náves. Jezdí většinou alespoň 1-2x za hodinu. Vstup na stěnu je přes hospodu, což je příjemné hlavně při odchodu. Také otevírací doba je tím velmi příjemnádá se lézt, dokud hospoda nezavře. Horažďovice – Trénink na tropické lezení. Stěna je přímo na krytém bazéně – z převislých cest můžete vyslanit až na skokanský můstek. Pořádně se tam zapotíte, nahoře je nesnesitelné vedro. Vstupenka se platí podle doby, jak dlouho tam chcete být a můžete to zkombinovat i s bazénem a saunou (http://bazen.horazdovice.cz). Doprava nejlíp autem, možno vlakem na Plzeň. Sokolovna – Malá bouldrovka přímo v Sokolovně (naproti Budějovickému krytému bazénu). Stěnku obhospodařuje HK Pavouk a přístup pro veřejnost tam byl loni každé úterý mezi 1720 hod. Cena 50 Kč s tím, že se po 10ti vstupech můžete stát členem oddílu a pak už vás tam pustí kdykoliv, kdy je otevřená sokolovna (tzn. když je na vrátnici ten protivný pan vrátný, kterým se nenechte odradit). Bouldrovací šutr před Městskou knihovnou - určitě si všimněte,že je celý bílý od magnesia. Existuje prý na něj i lezecký průvodce. Leze se i po vlastní knihovně, po památníčku za šutrem, po jehlanu ve Stromovce na lávce nad kolejema... Prostě, co najdete, ale my vás nenavedli! koneckonců i vlakem – v létě bývá připojen speciální vagon k motoráčkům mířícím na Šumavu. Na Kvildu i po bližším okolí jezdí cyklobus.

Vodátství čili kanoistika – Přímo Budějcemi protéká Vltava a vlévá se zde do ní řeka Malše. Obě jsou vhodné pro sjíždění na lodích, Malše ovšem jenom při vyšším stavu vody. V obou případech lze

- 49 -

říct, že optimální hladina vody je při dolní hranici 2. stupně povodňové aktivity. Disponujete-li nafukovacími loděmi typu Pálava, můžete se snadno dopravit autobusem do Římova a odtud sjet Malši zpátky do Budějovic. Jen dávejte pozor na jez mezi Plavem a Rožnovem – je zcela zaručeně nesjízdný, v případě, že se o to pokusíte doporučujeme předem uzavřít vysokou životní pojistku. Obdobně lze sjet Vltavu

Krádež kola "Tak vy děláte v laboratoři? Tak to máte ty částečky, co prodlužujou život, že jo?" nejmenovaný policejní důstojník při sepisování protokolu o krádeži kola, 2003 Řeknu vám to tak, nejvíc bolí druhé nebo třetí kolo. Když vám ukradnou páté, člověk je už většinou dokonale smířený s během světa. Kolo číslo pět navíc téměř nikdy není tak pěkné jako byla jednička s dvojkou. Pochopitelně, lze i podniknout několik kroků, abyste oddálili takový trudný osud. Nejlepší je samozřejmě mít štěstí. Krom toho ale hraje roli například i volba ustájení. Mě ho tedy v okolí kampusu ukradli skoro odevšaď. Od kolejí, od menzy, od hospody, od vrátnice... Vrátnice se vůbec zdá být nejjistějším místem pro zbavení se nepohodlného kola; byl tu dokonce i případ, kdy rebicyklační podnikatelé odvezli celý kolostav i se pozamykanými stroji. U kolejí je zase zvýšená rychlost eroze; občas se může stát, že Vám zmizí ventilky, sedačka, zadní kolo nebo jiná zbytečnost. Naopak opravdu hájeným se zdá být prostor za vrátnicí - stojany u děkanátu, Béčka, za branou - tam vydrží i nezamčené kolo. Věřím hákům v přízemí kolejí a klícce na Sádkách. Pozor: nebezpečný je dvoreček kolem Vily, zřejmě v návaznosti na různé temnnobytné ústrojence, kteří po zešeření vylézají ze Stromovky. Takto se nám svěřuje jeden z botaniků: Pakliže byste snad

z Krumlova Do Budějc; je to něco přes 40 km. V době jarního tání trvá plavba asi půl dne. Otevřené šlajsny českobudějovických jezů vám připraví nezapomenutelný zážitek. Nejsou-li otevřené, je lepší skončit už v Boršově a dojet pomocí MHD. Z okolních řek jsou sjízdné ještě Stropnice a Lužnice.

Lyžování – Za příznivých sněhových podmínek (které trvaly např. předminulou zimu přes dva měsíce, minulou asi dva dny) lze nasadit běžky přímo v univerzitním kampusu . Zpoza hlavní budovy ZF (lidově zvané Pentagon, díky neobvyklému půdorysu) bývá projetá stopa k vodojemu, který vidíte na obzoru po levé ruce vházíte-li do budovy B. Od vodojemu vedou další stopy k většině blízkých vsí a satelitních městeček. Lyžovat lze samozřejmě i v Blanském Lese. Na Šumavě na

uvažovali zanechat zde své kolo déle přes noc, či několik nocí, je vysoce pravděpodobné, že v takovém případě nepomůže ani zamčení hodně silným řetězem. Na druhou stranu zde však stojí několik kol již asi druhou vegetační sezónu, soudě dle množství lián, které je pokrývají až skoro zakrývají. Snad právě maskování jim umožňuje dlouhodobě unikat nenasytným pěti prstům spoluobčanů, kteří zajišťují Budějcích koloběh (tedy oběh bicyklů).“ A ještě na jednu věc je třeba upozornit: zamykejte chytře, ať vám nezbyde jenom přední kolo. Když přijdete ke kolostavu a nikde nic, když si dvakrát ověříte, že je to ten správný kolostav (neboť demence je sestrou dospělosti), pak můžete například začít panikařit. Anebo, jestli máte někde opsané výrobní číslo rámu, lze zavolat cajty, případně švestky. Do hodiny přijede policie a vysvětlí vám, že pravděpodobnost nalezení kola je skoro bezprocentní. Nicméně, kdybyste pak svoje kolo přeci jenom někde potkali (nejspíše v některé z útulných zastavárniček v budějském Bronxu - tedy v okolí Palackého náměstí), zpátky ho dostanete, jen když jste krádež před tím hlásili, takže to vlastně není všechno tak docela marné. Až na to, že partnerským městem cyklomafie Českých Budějovic je Plzeň a žhavé zboží se tam přemisťuje skoro každý den.

lyžaře čekají upravené stopy na lyžařských cestách. Aktuální stav stop a datum poslední úpravy najdete na http://www.bilastopa.cz. (přes léto nefunguje) Za návštěvu stojí i blízké německé a rakouské příhraničí. Podmínky pro sjezdové lyžování jsou podobné jako jinde v ČR – nepříliš ideální. Jediný větší areál je na Kramolíně (vesnice u Lipna nad Vltavou), nějaká ta sjezdovka pak i na Zadově. Pár vleků se najde i v Blanském Lese, ale ty jsou tak maximálně pro děti. Máte-li k dispozici auto, je vůbec nejlepší zajet do Alp. Na rakouské straně Šumavy se sice nachází poměrně dost sjezdovek, nicméně ceny se blíží alpským, zatímco kvalita svahu poněkud pokulhává.

Jezdectví – Kurz jezdectví provozuje ZF a otevírá tento kurz i

- 50 -

omezenému počtu zájemců z jiných fakult. Před zapsáním tohoto kurzu je třeba ověřit zda již není vyčerpána kapacita.

Koupání - Nejdřív trochu indooru: Budějce mají celkem příjemný bazén, který (je-li zrovna funkční - občas ho musejí zavřít, neboť stojí na ostrově, co se potápí) nabízí za standardní cenu plaveckou dráhu, tobogán, vířivku ba dokonce parní saunu. V rozumný čas (takže ne večer) je dokonce možné vyhnout se strašlivé flotile koupacích čepic, tou dobou ale zase nefunguje tobogán. A teď outdoor: celkem nedávno přibyl ke krytému i venkovní bazén (je hned vedle), takže příznivci chlóru se můžou vesele opalovat.

Otevírací doba krytého bazénu: pondělí: 11:00 - 21:45 úterý - pátek: 7:00 - 21:45 víkendy a svátky: 10:00 - 19:45 Cena ve špičce (dospělí): hodina: 40 Kč 90 min.: 50 Kč 2 hodiny: 58 Kč celodenní vstupné: 90 Kč Mimo špičku: 25 Kč Venkovní bazén: Od 1000 hod. do 2000 hod. Celodenní vstupné: 40 Kč, po 1700 hod.: 30 Kč Jinak, Jihočesko je samozřejmě krajem rybníků, což ale znamená,

že i kaprů a přikrmovacího hnoje. Pokud tedy nejste cimprlši, můžete se koupat všude možně. Jestli trochu ano, můžu doporučit některé pískovny, ale ty jsou všechny poměrně daleko (cca 60 Km odtud) – jedny u Veselského Vlkova, další u Suchdola nad Lužnicí. Budějčáci samotní se rádi koupu např. v Mrhálu (původní jméno Vražda) za Hlincovou Horou u Rudolfova nebo v obou řekách. Vltava bývá čistší a studenější, ale neskýtá tolik pěkných bádenplaců jako Malše; na ní vřele doporučuji tři jezy v Rožnově – Malák, Velkas a Špačkovský. Koupání v Rybníčku je činnost, kterou provozuje skupina studentů

PřF pod vedením Ίuspy (viz slovníček). Za tímto účelem se jezdí (na kole, autem, na běžkách) k Rybníčku zvanému též Šuspák (nachází se v lese severně od silnice na Branišov), případně k Malši nad Velkas. Do Rybníčku se jezdí po celý rok, především však v jeho zimní polovině. Zvláštními akcemi jsou potom svíčkové koupání pořádané před Vánocemi a sauna, která se taktéž občas provozuje. Koupací společnost samozřejmě není nikterak uzavřená a všichni zájemci z řad studentstva jsou srdečně vítáni.

INDOOROVÉ SPORTOVNÍ AKTIVITY Většina běžných indoorových sportů probíhá jako kurzy kateder tělesné výchovy PF a ZF. Pokud byste měli zájem zapsat si nějaký z těchto kurzů, je třeba se předem informovat, za jakých podmínek je to možné a zda již není vyčerpána kapacita vašeho vytouženého kurzu. V praxi dává drtivá většina studentů PřF přednost samostatně organizovaným sportovním aktivitám. Volejbal je sport mezi biology značně populární. Hraje se ve Sportovní hale (tu najdete za silnicí u Kauflandu), kterou si lze za tímto účelem pronajmout (lze i jen ½, je to levnější; sítě a příslušenství je na místě k dispozici, míč musíte mít vlastní). Stačí když se vás domluví 12-14 a pak už je jen třeba zjistit, kdy je v hale volno. Přes léto lze volejbal hrát jednak před kolejemi na betonovém hřišti a taky na Sádkách na antukovém hřišti (je přímo naproti Botanické vile). Fotbal se hraje na trávníku v okolí kolejí. K tomuto účelu slouží dvě branky, jejichž poloha

je však proměnná v čase, takže nemá smysl je blíže lokalizovat. Hokej se hraje v zimě. Dobré podmínky bývají na Bagru, někdy i na Vltavě nebo na Malši. Tenis lze hrát buď před kolejemi na asfaltovém hřišti anebo si lze pronajmout kurt (vč. sítě) ve sportovím areálu PF a ZF (v ulici na Sádkách): na asfaltovém povrchu 50 Kč/hod., na antuce 100 Kč/hod. Podvodní hokej je sport v němž se osazenstvo PřF proslavilo asi nejvíce – tvoří totiž drtivou většinu reprezentace ČR. Přidat se může každý. Tréninky i mezinárodní zápasy probíhají v plaveckém bazénu. Můžete se samozřejmě přijít i jen podívat. Podvodní rugby se hraje naopak v bazénu skokanském a jeho protagonisté ho označují za jediný 3D sport. Taktéž můžete vyzkoušet. Posilovna je k dispozici na kolejích (přesněji K2). Vybavená je celkem slušně. Platí se 20 Kč za hodinu.

Stolní tenis (ping-pong) se

taktéž

hraje

- 51 -

na

koleji,

tentokrát však na K4. K dispozici jsou dvě místnosti s pingpongovým stolem a dokonce i pálky. Ty jsou však ve zcela dezolátním stavu, takže je lepší mít vlastní. Pro pasivní milovníky sportu je k dispozici televizní místnost na každé koleji. Každoročně bývá hojně navštěvována během mistrovství světa v hokeji, ale i při jiných příležitostech. Klíč je k dispozici na vrátnici dané koleje. Kromě toho lze v Budějcích přímo navštívit utkání některého ze zdejších sportovních týmů. Tradičně úspěšní a náležitě proslulí jsou volejbalisté Jihostroje. Celkem se daří i hokejistům. S fotbalem je to tuším horší. Všechny tyto tři sporty mají své stadiony a haly rozprostřené okolo soutoku Malše a Vltavy, takže to není ani moc daleko.

.

Č

eské Budejovice v

„V Českých Budějovicích by chtěl žít každý…“ Jára Cimrman ústy maniakálního důstojníka ze hry Záskok Z příliš nepohnut nepohnuté historie města

Přemysl Otakar Druhý nechtěl být ve svém státě až druhý a proto zpupným Vítkovcům, kteří se mu roztahovali na jihu, postavil do cesty klášterní opevněné městečko Zlatou Korunu. Vítkovce to naštvalo, to se ví, ale ne dost, a tak po několika letech založil ještě Budějovice. On byl PO2 vůbec vášnivým městotvůrcem; dokazuje to fakt, že nebývale rád mluvil do řemesla svým projektantům a lokátorům. Kaliningrad například sám umístil tak šikovně, že se celé město po jeho smrti zvedlo a odstěhovalo pár kilometrů vedle. Budějovice nicméně zůstaly poslušně sedět na jílovitém podloží veprostřed močálů v záplavové zóně Vltavy a Malše a ještě k tomu vzkvétaly. To Vítkovce rozzlobilo už doopravdy, a protože odvaha zdobí muže, statečně počkali, až král zemře, a pak město trochu povyplenili (akci vedl Záviš z Falknštějna - jistě, ten od Kunhuty, ale žádný bulvár, prosím). Však nebojte se, Budějovice se brzo zase dostaly do vládních rukou a dobře se jim v nich vedlo až na věky věkův (tedy aspoň té bohatší, převážně německé, části města). Z dob jejich počátku Budějovicím zůstaly tři hlavní věci. Jednak je to půlkruh hradeb na konci Malše, i s hláskami Železnou pannou, Otakarkou a Rábnštejnskou. Železná panna je z nich nejznámější, neb ji někdo za bratří husitů (nepřátel našeho slušného města) opředl nepěknou a nespravedlivou pověstí o jakémsi mučení (i když, pravda, kavárna tam není z nejlevnějších). Nad hradby skvělejší je ovšem přilehlý

jinanu), brány jeruzalémské, hříšníci marně deroucí se dovnitř pod lomenými oblouky, neobvyklé středověké fresky... Taky skautská klubovna (věděli jste, že vlk a světluška jsou staré zednářské symboly? Namoutě) a lidová škola umění (že by líheň symbolů všelikých?). Nu, a ze strany k řece odlehlé, nad dlažbou Piaristického náměstí, se na klášterní zeď svým nepatrným tempem sápe velká kamenná žába. Až vyleze nahoru, svět to definitivně zabalí. A jestli spadne, tak taky. Nechci nic říkat, ale už je skoro u střechy; magistrát by měl uvažovat o nějaké nástavbě. A konečně, jasným dokladem inženýrského vzniku města je jeho náměstí (133x133 m2; největší čtvercové ve střední Evropě, ne-li v celém středním vesmíru) se šachovnicí přilehlých ulic (původně to tedy bylo tržiště a popraviště). Dominantou tohoto gigantického a nevídaného čtverce je Samsonova kašna, ovšem o poznání mladší; až z dalekého osmnáctého století (upozorňuji, že to není samsonová kašna vodu z ní nepijte, ani kdyby měla smetanovou pěnu). V dlažbě náměstí, mezi jeho středem a hotelem Zvon, je vsazen Bludný kámen. Marně cestu hledati budeš, kdož jej překročíš - tedy jen v určitou denní dobu a zřejmě taky jen v určitém stavu. Nicméně až se budeš potáceti z rohu do rohu, věz, že vodítkem ti bude Černá věž, dvaasedmdesátimetrová bývalá zvonice sousední Svatomikulášské katedrály. Sline, že Černá se jmenuje proto, že kdysi trochu ohořela; není to pravda, říká se jí tak, neb je prostě do černa. Mimochodem, za třicetileté války se tu skrývaly korunovační klenoty, což by byla velká

dominikánský klášter, starý jak město samo a gotický jak stehno rytířovo. Rajská zahrada se stromem poznání (dnes jím je ztepilý samec

52

a možná ještě dřív, stačila jen, dokud lidi uspokojovalo přemisťovat omezené náklady pojmutelné karavanou. Síla vody je nad všechny soumary, Karel IV proto uvažoval o poněkud šíleném zdymadlovém propojení Vltavy a Dunaje. Kupodivu, stejný (byť upgradovaný) projekt vytáhl i průmyslový revolucionář Gerstner, když císař František I. nabyl dojmu, že teď, v nové silné době člověka, by všechno mělo nějak jít. Naštěstí Gerstner náš projekt opět zasunul a přišel s něčím docela novým (a přitom vlastně starým); říkal tomu železná silnice. Na trase České Budějovice-Linec nechal navršit náspy, postavit mosty a natáhnout 120+ kilometrů dřevěných kolejnic pobitých železem. Stejně jako tisíc let před tím tu dopravu obstarávala koňská síla, jenže teď se cesta už nepočítala na týdny; expres trval z ničeho nic jenom 14 hodin. Nu a zájezdní hostinec na poslední štaci koněspřežní dráhy je právě už avizovaná hospoda U Zelené ratolesti. Takže i když tu nedostanete pívo v kelímku a mikrovlnně ošetřený párek, je to vlastně hodně stará nádražka, dost možná nejstarší na kontinentě (Angličani nás předběhli, ale co, zasejc maji hnusný počasí (to je samozřejmě jenom pověra, ale aspoň jim to můžem přát)). Nakonec lze ještě dodat, že Gerstner stavěl železnici tak solidně, že ho vyhodili pro mrhání státními penězi. Nicméně díky tomu o třicet let později stačila jen drobná modernizace a po kolejích mohly jezdit vlaky. Takže až se vydáte s ČD směrem na Dolní Dvořiště, bude asi rozumné, když si dovolíte drobnou depresi z toho, že právě opotřebováváte nejstarší neanglické drážní těleso na světě.

pocta, tedy kdyby se o tom trochu víc vědělo. Katedrála, ke které věž původně patřila, ohořela doopravdy, takže teďka vypadá úplně jinak, než na začátku - ze zdobné gotiky (byla trochu jako malý svatý Vít v Praze) jí přestavěli do ranného baroka; stanou se ale i horší věci. Renesanční domy kolem náměstí mají podloubí. Jestli si myslíte, že podivné normy jsou až vynálezem Unie, tak vám prozradím, že mít obloubené náměstí nebylo svého času dovoleno jen tak někomu; Budějovice si toto právo samozřejmě zasloužili svým spořádaným chováním. V době, kdy na jihovýchodě Rakouska Osmani vítězoslavně stavěli mešity, Budějovice měly své ješity. Měšťané se tu předháněli, kdo si může dovolit vyšší dům, vrchní patro je proto často jenom kamuflované, s falešnými okny a tak. Koukněte se na to z věže, Potěmkin hadr. No a dvě poslední budějcké pamětihodnosti, o kterých se ode mně ještě dozvíte, fungují v současné době (shodou okolností) jako hospody. Zelená ratolest a Masné krámy, obě trochu do nóblova, druhé jmenované dočasně mimo provoz. Masné krámy byly postaveny spolu s Černou věží (tedy kolem roku 1550) a, jak jméno napovídá, původně sloužily k výhradně nevegetariánským účelům. Zelená ratolest je proti tomu mladá jak letošní víno - pochází až z první poloviny devatenáctého století; zato je však součástí něčeho daleko většího. Poslyšte krátký příběh: Jihočeši odjakživa cítili potřebu obchodovat se soudruhy zpoza Šumavy, jenže právě Šumava jim to vždycky dost ztěžovala. Solná stezka, používaná už Kelty

A nakonec ještě drobné etnografické poučení, poněmž už budete chápat skoro všechno… Pokud jste zdaleka, je vám třeba něco říci. V Budějcích žijí Doudlebové. Ona to vlastně není tak docela pravda, Doudlebové byli slovanský kmen, který již dnes nelze dobře rozlišit od okolní smíšené populace, ale přesto: v Budějcích žijí Doudlebové. Všiml si toho poprvé Stanislav Komárek ve své knize 100 esejů (nebo alespoň já jsem si u něj poprvé všiml, že si toho někdo všiml) a použil Sádlovskou definici Doudeblie jako oblasti geograficky víceméně odpovídající jižním Čechám, kterou obývá svébytné obyvatelstvo. Tuto svébytnost uvidíte (nebo

- 53 -

Zatímco na jižní Moravě je přikoupen v tichosti ještě jeden vepř a vystrojena reprezentativní hostina pro široký okruh známých, „aby viděli“, a to i za cenu částečného zruinování, odpovídalo by doudlebské mentalitě rozšířit čtrnáct dní před plánovaným termínem zprávu o vepříkově onemocnění a posléze i o jeho úmrtí. Tento je pak v naprosté tichosti zabit, jitrnice uskladněny a konzumovány v homeopatických dávkách. Stanislav Komárek, Sto esejů o přírodě a společnosti

vlastně neuvidíte), když se projdete o víkendu nočním městem: nebojte se, nevybuchnul Temelín. To nežití je naprosto přirozené. Obdobně skutečnost, že hostinský od Hasiče nemá rád, když mu lidi chodí do hospody, není cimrmanovský vtip, nýbrž prostý Doudlebský fakt. Zdejší lid nehýří a má rád svůj klid; je na tom něco zas tak špatného? Uvědomme si, že se jedná o území osídlené již před érou Indoevropanů (slovo Doudleb je tedy směšně mladé). Přitom se tu nikdy nic dějepisuhodného neudálo. Kelti si postavili majestátn Magidion (dnešní Třísov) a zase ho rozebrali. Germáni tahali přes lesy tuny zlata a soli - a co? Husiti se uTábořili na severu na řece Lužnici a běhali po břehu nahatí. Hm. Národy přicházely, národy odcházely, stálé doudlebské obyvatelstvo na to koukalo, kývalo hlavou a sypalo slepicím. Pak šlo radši rychle spát, aby jej slepice náhodou nepředběhly. Tady to berte s rezervou, vědcům nelze nic věřit, nicméně vyskytl se dokonce názor, že některá nepřímá vodítka spojují Doudleby s Khoisany (křováky) a kupodivu i Basky (to jsou španělští teroristi, dál o nich radši pomlčím). Khoisani patří k nejstarším lidským skupinám (vznikli ještě před oddělením hlavních etnografických ras) a jsou adaptovaní na život v pouštních podmínkách; pojí se s tím nápadná materiální nenáročnost, malá postava a zásoba tuku uložená v extrémně zbytnělých hýždích (tzv. steatopygie). Doudlebové jsou obdobně přizpůsobení mnohatisíciletému životu v nehostinné mokřadní krajině. Stejně jako u křováků je v této společnosti snížená míra kriminality, zejména krádeží osobních automobilů. Pověry o snížené závisti mezi křováky již byly překonány, takže i to je v pořádku. Bylo by zajímavé blíže prozkoumat, zda dlouhodobý pobyt v bažinách měl u Doudlebů nějaký vliv např. na šířku chodidel. No a nakonec by možná neuškodil malý jazykozpytný exkurz. V Budějcích není těžké se domluvit, na křovácké mlaskavky zde nenarazíte. Tento kraj spadá do jihozápadočeské oblasti obecné češtiny, takže se zde mluví docela normálně (jako dyž voblejzneš lidovopa, tvrdí zlí jazykové odjinud). Přesto je občas zaskočen i člověk, který má pocit, že pochopil, jak se věci mají. To třeba když mu jinak normální doudlebský kamarád řekne s úsměvem do očí: "Spačák"*. Zažil jsem, že se skupina nováčků s nedočkavostí vrhla na stánek s pikadory a byla zklamaná, když dostala, co dostala. "Pikador" má indoevropskou bázi (s)piko-, která znamená sloveso probodnutí nebo také "datel". Do Evropy se slovo dostalo s románskými jazyky a ve Španělsku dodnes působí picadoři (zapichovači), kteří při koridě dráždí a oslabují býka vbodáváním kopí do jeho šíje (případně pracují v dolech, na kaučukových plantážích anebo hřebelcují koně - možných překladů je více). Je tedy nad slunce jasnější, že v nedaleké Doudlebii toto slovo nemůže znamenat nic jiného, než právě "párek v rohlíku". A všimněte si, že důsledně píšu Budějce a nikoli Budějovice nebo Budějice. Že Budějovice je dlouhé slovo, které je třeba zkrátit, pakliže se to tu má vydržet, to dá rozum. Ale mnohý novousedlík si klidně chodí po Dlouhém mostě, metá kolem sebe "Budějice" a má pocit, bůhvíjak nezapadnul. Přátelé, "Budějice" je slovní nedodělek, to -i- je tam navíc, narušuje rytmiku slova a vůbec. Zakončení -ovice se odjakživa a dojakmrtva zkracovalo na -jce, viz například Kralovice-Kralojce. A sám za sebe se přimlouvám: neříkejte Budějky. Mějte si Pardubky a Olmíky, proti tomu žádná. Ale nestěžujte si, že v Budějkách voblizujou lidovopy. *) Spačák = spací pytel; podle vzoru jehličňan = jehličnatý strom

Kdyby přeci jenom zůstaly nějaké pochybnosti, máme tu pro vás slovníček některých pojmů, se kterými se u nás často potkáte. Tak ať slouží! Akademická obec - Soubor všech studentů a přednášejících vysokých škol. Jak brzy poznáte, velmi zvláštní komunita. Má své vlastní mravní zásady, které je třeba dodržovat. Jde to dost ztuha, protože nikdo netuší, jaké vlastně jsou. Akademický rok – Něco jako školní rok na vysoké škole. Začíná oficiálně 1. září a končí 31. srpna, ale je to dost relativní, neboť např. Letošní zimní

semestr začíná 24. září (začátek září je vyhrazen prvákům). Bagr – nádržka uprostřed Stromovky (nedostavěné koupaliště), dokonce s vlastním ostrovem. Ten funguje jako dějiště mnoha kulturních počinů. Co se týče vody, už na první pohled není pěkná, takže se zde lze koupat jenom potmě. Bakalářka – Diplomka, kterou je třeba napsat během bakalářského studia. Je to samostatná práce studenta na zvolené téma (volí se zpravidla v průběhu druháku), s níž by vám měl pomáhat váš školitel. Počínaje vaším ročníkem má mít bakalářka (pro obor Biologie) podobu literární rešerše – tedy promyšlené diskuze nějakého problému založené především na poznatcích

- 54 -

z literatury (většinou z vědeckých článků). Neznamená to však, že vystačíte s pár vhodně zkombinovanými texty postahovanými někde z internetu. Celou práci je totiž nutné obhájit před komisí složenou z přednášejících dané katedry, případně přizvaných odborníků a úspěšná obhajoba je podmínkou připuštění ke státnici. Béčko, budova B – nejnovější budova v areálu PřF, je zde většina poslucháren, sídlí zde též velká část kateder. Bílí a zelení- Dva základní druhy biologů, kteří se liší hlavně svým pracovním prostředím (plenér X laborka), v návaznosti na to zhusta i stylem života. Obecně lze říci, že současný trend přeje spíše bílým a od drtivé většiny zelených se očekává, že během své práce také alespoň načas zasednou k pipetě (kdežto bílé do močálů nikdo nehoní). Biologické centrum AV ČR. Pod tento záhadně znějící název se ca před rokem a půl „schovala“ většina ústavů Akademie věd ČR, které najdem v Budějovicích (jmenovitě ústav Parazitologický, Entomologický, Molekulární biologie rostlin, Hydrobiologický a Půdní biologie) Bobík – celouniverzitní počítačová učebna. Viz též ÆPočítače, str. 15. Cvičení - Praktická výuka ukončená zápočtem, která má sloužit k praktickému ověření a demonstraci teoretických pouček získaných na přednáškách. Některá cvičení bývají oblíbena, jiná ne, ale přesto je nutno na ně chodit, protože jsou na rozdíl od přednášek většinou povinná. Povolen je jen určitý počet absencí za semestr (zpravidla 2-3),a kdo tento limit překročí, musí nahrazovat nebo psát nějakou práci navíc, někdy mu dokonce hrozí i nezískání zápočtu. Vedou je většinou doktorandi. Dostálková – Dr. Iva Dostálková, dobrá duše, jež se stará o chod počítačových učeben, přiděluje mailové adresy apod. Její kancelář je střežena smrtícím jezevčíkem Kačenkou, který je podle posledních genetických studií ve skutečnosti jednohlavým Kerberem. Eros – prof. Karel Prach, vedoucí katedry botaniky, zabývá se hlavně rostlinnými invazemi a sukcesí (ale nejen tím). Hlavní organizátor večerních botanických seminářů a všemožných exkurzí, především geobotanických a velkých mezioborových (účast se vřele doporučuje). Exkurze - Šance, jak se v rámci výukových hodin dostat mimo přednáškové sály a laboratoře. Exkurze mají kromě odborné náplně i určitý „volnější“ program, ze kterého může být někomu i nevolno. Zkušenosti z exkurzí všeho druhu vás zpravidla připraví na život lépe než všechny přednášky dohromady. Viz též ÆExkurze, str. 9. Hasič – Znáte tu cimrmanskou o tom, jak si jeden zařídil hospodu, ale chodili mu tam lidi? No, Hasič si zařídil hospodu s pijánem (jedinou širokodaleko a ještě dál), ale začaly se mu tam dělat ÆŠukasy… Jde tu o oboustranně prospěšný vztah, tak vás prosím, snažte se jej točit co nejméně, on se třeba bude snažit točit tak akorát. Hlavně neodnášejte padesát tisíc půllitrů, neprovádějte autorské sestřihy živých plotů v okolí a neodjíždějte na místních zemědělských strojích, ju? Hanys – Dr. Jan Kaštovský, algolog (zabývá se řasami), vede cvika z algologie, přednáší malou algologii pro péčisty, vede velkou část algologických diplomek. Senátor

Imatrikulace - Slavnostní uvedení studentů prvního ročníku do akademické obce. Probíhá během prvních týdnů studia. Je to jedna z mála příležitostí, kdy se šikne společenský oděv. Impakt – Zcela zjednodušeně lze říci, že váš osobní impakt (česky dopad) udává, kolikrát jste byli citováni v odborných časopisech (Ohníček, Rukojeť mladého chovatele japonských tancujících myší, ale ani Živa či Vesmír se nepočítají)… dle některých jedinců je to univerzální veličina k měření vědecké aktivity. V současnosti platí, že dosáhnout pěkňoučkého impaktu je snazší pro bílé, než pro zelené. Index - Knížečka s nápisem „Výkaz o studiu na vysoké škole“. Dostanete ji při zápisu do prváku. Dříve tam bývalo napsáno „výkaz o řádném studiu“, ale pravděpodobně jim došlo, že jen málokdo studuje opravdu řádně. Do indexu se zaznamenávají vaše úspěchy (i neúspěchy) při skládání zápočtů a zkoušek. Island – Vždy horký dekl parovodného potrubí při vstupu do Stromovky. I když se o obyvatelích Islandu říká, že patří k nejdéle žijícím národům, o těch našich to nejspíš neplatit nebude. Někdy jsou spojováni s návštěvami Vily, kdy se ztratily např. čtečky čipových karet od tiskárny. Káčko – Většinou se tím myslí hospoda v přízemí koleje K1, která z tradice hraje roli jedné z hlavních studentských hospod. Ovšem neřízné pivo za dvacku, no… Každopádně tam vždycky najdete nějakého toho biologa, někdy i v číšnické roli. Pozor: jako Káčko označuje mimouniverzitní mládež úplně jiný podnik – totiž klub K2, ÆVrtuli. Káčko u náměstí je pro změnu centrum pro narkomany. Dejte pozor, kam si večer pudete sednout. Kančí stezka – Krytý chodník vedoucí od menzy podél kolejí k Bobíku. Toto označení původně platilo jen pro střechu koridoru, která skýtala snadný přístup na koleje, ale od dob, kdy nejdou otevřít chodební okna na prvním patře, kanci táhnou po zemi a přemístilo se s nimi i jméno. Kleť – 1083 m.n.m., velehora vévodící Blanskému lesu, každoročně na podzim je zdolávána při tradičním (značně hromadném a notně zábavném) výstupu BF/PřF organizovaném Erosem při příležitosti oslavy 17 listopadu. Viz též ÆSportovní vyžití, str. 39. Kniha přání a stížností – shp.prf.jcu.cz/gb Diskusní fórum, které má za úkol zprostředkovat mezi studenty, přednášejícími a vedením fakulty sdílení informací týkajících se školy a studia na ní. Tento úkol plní tak nějak střídavě – krom užitečných diskuzí se v ní již několikrát objevily spekulace na téma něčí lobotomie, číhosi rozchodu apod.. Doufejme, že se do budoucna podaří udržet obsah knihy smysluplným. Kohoutí pařát – Fantomatická, pravděpodobně značně zvrácená osoba, která na svém blogu fakac.blogspot.com provozuje fakultní satiru v podobě krátkých komiksů. Z neumělých krebiček naštěstí nelze poznat, kdo ve stripech účinkuje, a tak se ani nikdo nemůže urazit. Kosák – Mgr. Petr Kos, vedoucí oddělení jazyků a asi nejoblíbenější angličtinář. Jeho hodiny obvykle stojí za to. Kredit - udává „ váhu“ předmětu – teoreticky odráží jeho časovou náročnost a při počítání váženého průměru se jím násobí známka. Počet kreditů je odvozen od počtu hodin týdně, po které se

- 55 -

příslušný předmět koná. Nemusí být tudíž pravda, že se v kurzu za více kreditů také více dozvíte, ani že předmět za více kreditů je těžší. Za šest semestrů musíte nasbírat 180 kreditů – minimum za semestr je 20 kreditů, průměr je 30. Kris – a) Radek Lučan, doktorand, co lítá ve dne za ptákama, v noci za netopýrama a pokud na to přijde, vede nějavké Vomáčky či netopýří diplomanty. b) Chris Steer, v Anglii rodilý mluvčí (angličtiny, samosebou), organizátor kriketů a lidový tvůrce všelikých hudebních nástrojů. Hlas skupiny Turkey Buzzards, která hrává v klubu 138 (tzv. Díra) na začátku Budějckého Bronxu. Křesílka – Bufet Kool s přilehlými stolky a křesly nalézající se při vstupu na půdu →Biologického centra. Pro některé znamená snadný zdroj snídaně (mají od půl osmé do dvou), pro jiné vhodnou lokalitu pro přátelský rozhovor - potkáte zde půlku PřF, ať už sedící nebo běžící do laborky. Často je to místo srazu lidí vracejících se ze zkoušky, kde můžete vyzvědět, na co se zkoušející ptá, jakou má dnes náladu atd. Když už je řeč o výměně informací, zlí jazyci tvrdí různé nesmysly - například, že se tu určití fakultní činovníci scházejí za účelem kutí piklí. Směšné. Prý si dokonce do horké vody přidávají kávu. Přece byste všemu nevěřili. Nezmar – osobitý vedoucí hospody u Nezmara. Vlastním jménem Zdeněk Marek, což ale nikdo neví, kromě nás a teďka i Vás (a možná tedy ještě něho). Navšívit jej můžete ve Sudentské ulici 1. Péčisti – studenti bakalářského oboru Péče o životní prostředí. PNG – Papua – New Guinea, sídlo detašovaného pracoviště PřF, kam je teoretická možnost se skrz svojí diplomku (nejlépe hmyzařskou) dostat na magisterské nebo doktorandské studium. Loni tam byla dokonce pořádána fakultní exkurze (pro 10 lidí). Prázdniny - Nejoblíbenější součást studia. Začínají po složení zkoušek letního semestru (= pro někoho v červnu, pro někoho až na konci srpna, či začátku září) a končí na konci září! Ovšem u spousty studentů začátek prázdnin s uděláním zkoušek nikterak nesouvisí! Prerekvizita – kurz, který se doporučuje absolvovat před tím, než si zapíšete předmět, který vás zajímá. Oficiálně se prerekvizitami nemusíte řídit, pak se ale nesmíte divit, že ve vámi vybraném obtížnějším předmětu nestíháte a ztrácíte nit. Seznam prerekvizit k jednotlivým předmětům najdete v Růžence. Promoce - Slavnostní akt vyřazení studenta z akademické obce a udělení diplomu, absolvujete ji po úspěšném ukončení studia, obhajobě diplomky a složení státnic. Přednášky - Nejpodstatnější součást výuky. Snaha přednášejících zvýšit teoretické vědomosti studentů. Jsou nepovinné, a tak některé přednáškové sály zejí prázdnotou. V prvním semestru se doporučuje navštěvovat většinu přednášek, neboť jinak může být zkouškové období dost svízelné. Předzápis - Probíhá do letního semestru 1.12 – 19.12 06 prostřednictvím StAgu, kam se přihlásíte a podle návodu si navolíte žádané předměty. Není nevyhnutelně nezbytné, aby se přednášky vámi předzapsané opravdu shodovaly s těmi, které si nakonec zapíšete, ovšem na předzápisu záleží, bude-li kurz otevřen (na to je třeba 10

předzapsanců) a také to, jaký vám bude sestaven rozvrh. Růženka – neoficiální název pro brožurku obsahující seznam všech kurzů, které běží na PřF (ten zahrnuje podrobnější údaje o přednáškách jako kód kurzu, jeho kreditní ohodnocení a také informace o výstupních minimech vašeho bakalářského oboru). Doporučujeme ke koupi, prodává se na studijním za několik desetikorun (5), nově se dá najít i na internetu (pdf soubor s názvem „Seznam přednášek“ v sekci Informace pro studenty. Nenechte se zmást názvem, zdaleka ne každý rok bývá růžová. Rybníček (Šuspák) – tím se myslí pouze jeden jediný konkrétní rybníček v lese mezi Budějovicemi a Branišovem, ve kterém jsou pořádány pravidelné koupací „sessions“ (oblíbené hlavně v zimních měsících). Hlavním organizátorem je Šuspa. Všichni jste srdečně zváni, stačí Šuspovi nahlásit svoji mailovou adresu a on už vám dá vědět. Viz též ÆSportovní vyžití, str. 39. Sádka - Druhý komplex biologického centra, ležící mezi Vilou a Kauflandem. Sídlí zde především půdaři a hydrobiolozi. Od letoška mají novou budovu na dvorku a jsou na ni pyšní. Viz též ÆAnatomie fakulty, str. 8. Semestr - Rozlišuje se semestr zimní (2.10. – 22.12 2006 a 3.1. – 12.1. 2007) a letní (19.2. – 25.5. 2007). V semestru absolvujete přednášky, semináře a cvičení. Nejoblíbenější součástí semestru jsou exkurze, které probíhají většinou na konci semestru, bohužel stejně jako zkouškové období. Semináře - Vznikly na základě myšlenky, že občas by mohli povídat nejen přednášející, ale i studenti. Všechno má svůj háček – studenti se většinou povídat bojí. Přesto jistou aktivitu v tomto směru doporučujeme, je to průprava na obhajobu diplomky i budoucí zaměstnání. Dnes je seminářů nabízena pestrá škála, některé nich jsou vlastně osamostatněným cvičením k přednášce, na jiných se můžete naučit něco praktického. Existuje povinnost odkroutit si dva semináře za bakalářské studium. SHP –- studentské hodnocení přednášek (shp.prf.jcu.cz). Internetová anketa, která umožňuje anonymně vyjádřit názor na vámi absolvované přednášky a cvičení (resp. jejich protagonisty – přednášející a vedoucí cvičení). Výsledky SHP jsou bedlivě sledovány (nejen) vedením fakulty, které podle nich například přihlíží při platovém hodnocení jednotlivých pedagogů. Pozor! Paralelně běží i anketa SHV, která je společná pro celou univerzitu. Ač i tam má PřF svou kolonku, letos ji prosím nevyplňujte. Hodnoťte na našem interním SHP, data budou univerzitě předána (taková jakože technická záležitost). SGA –- studentská grantová agentura. Zajímavý způsob, jak získat od fakulty pár tisíc na svůj projekt (až 30, žádáte-li hromadně) a zároveň, jak si procvičit škemrání o grant, kterážto činnost je podstatnou náplní vědcova života. Koukněte na stránky sga.prf.jcu.cz, pošlete žádost a pak už jenom čekejte… Úspěšnost je vysoká, nebolí to a ani nic nestojí (tedy vás :)). StAg – program provádějící studijní agendu, pomocí něj budete provádět předzápis. Viz též ÆPočítače, str. 15. Staník – Dr. Stanislav Mihulka, botanik a evoluční biolog, až nepravděpodobně čilý publikátor

- 56 -

(OSEL.cz, DNES a další), pověstný vedoucí vomáček, tropický zahradník na Béčku. Přednáší kurs Užitkové rostliny, přičemž využití rostlinstva ovládá nejen teoreticky ale i prakticky. Státnice - Jakási vysokoškolská maturita, prostě trochu větší zkouška. Koná se na konci bakaláře a magistra, když už přednášejícím došly běžné zkoušky. Školitel – Oficiální vedoucí vaší diplomky; člověk, kterého si musíte sehnat, jinak nemůžete začít pracovat. Až jej budete mít, stvrdíte svůj vzájemný vztah zadávacím protokolem. Školitel by vám měl hlavně pomáhat se sháněním peněz nutných k vašemu výzkumu a se vším vám poradit, zejména to druhé ovšem často nechává na někom jiném (zhusta na svých ostatních studentech). Štetke – Dr. Roman Fuchs, přednáší obratlovce, zabývá se ptactvem a předsedáním fakultního Akademického senátu. Taky rozbíjí květináče (občas) a kouří (pořád). Pozná se podle typické dikce, která by se do textové podoby nejspíš přepsala pomocí Arialu Bold, nejméně čtyřiadvacetipalcového v majuskulích. ŠuKaS – Šuspův Kakofonický Soubor, svérázné hudební těleso účinkující jednou za cca 2 měsíce v hospodě U ÆHasiče v Haklových Dvorech, obrázky z minulých představení a zpěvník obsahující vybrané často zpívané písně jsou k dispozici na http://regent.jcu.cz/sukas. První Šukas se obvykle koná vždy začátkem října. Od klasických šukasů se odnožil letní Šukas promenádní, který se odehrává dvakráte doroka okolo bečky na ÆBéčku. Šuspa – prof. Jan Lepš, botanik, rostlinný ekolog, statistik, kapelník ŠuKaSu. Taky senátor. Když najde čas na to, aby mohl vést nějakou z terénních exkurzí, stojí to většinou za to. Štech – Dr. Milan Štech, botanik, taxonom, hlavní přednášející Malé i Velké Botaniky vyšších rostlin. Rovněž senátor a významný člen ŠuKaSu. U Hada – Souhrnné označení pro několik míst za fakultou směrem na Branišov: jednak je to rybník vedle betonárky (nekoupací, ale táborákový), jednak hospoda na Branišovské kousek za městem a nakonec i celý les za Májem, v němž se čas od času objevuje budějcké strašidlo zvané Pištec anebo Šeď. Vacátko – prof. Václav Hypša, šéf katedry Parazitologie (neb sám dělá do parazití fylogeneze) a proděkan pro vnější vztahy. Jakožto vnější vztahař má na starosti propagační činnost (plakátky a tak) a na svědomí má i současnou strukturu webových stránek fakulty (za níž ho lidi chválí).

Vánoční večírek – Koná se obvykle poslední týden před vánoci v prvním patře Béčka a oficiálně jej pořádají zoolozi a botanici. Je spojen s promítáním fotek z předešlé mezioborové exkurze (ÆExkurze, str. 9) a čas od času i ochutnávkou kulinářsky méně využívaných zvířat (tapír, pštros či ostnojazyčnatec…) Vila (Botanická vila) – Sídlo Katedry botaniky, secesní vila z počátku 20. století. Probíhá zde většina botanických přednášek a čas od času taky tzv. vila párty, většina botaniků zde má své pracovny. Viz též ÆAnatomie fakulty, str. 7. Vomáčka – Původně název terénní stanice, kde probíhá terénní praxe pro studenty v 1. semestru. V přeneseném významu se používá pro všechny prvácké terénní praxe (tj. terénní praxi I. a II.). Viz též ÆExkurze, str. 9. Vrtule – Klub K2, hudební podnik ve sklepě budějcké Sokolovny naproti plovárně. Hudební (re)produkce zahrnuje mainstreamové oldies (ve středu) i metal, rock, skáčko, či techno, (občas etnizující) v další dny; někdy tu hrají i naši. Fámy o mafii unášející středeční návštěvníky Vrtule za účelem prodeje jejich perspektivních orgánů, se ukázaly jako nepodložené. Viz též ÆPojďte do hospody. ZaBuBi – kurz „Základy buněčné biologie“ Zápis - Absolvujete jej v prváku hromadně (8.9 2006), v dalších ročnících (resp. semestrech) pak individuálně na studijním oddělení. Během něj si zapíšete předměty navolené v předzápisu do indexu. Zapsané kurzy je nutno splnit (nebo včas škrtnout). Zapsat si musíte alespoň 40 kreditů za rok, doporučeno je tak 60. Zápočet - Lze jej získat za cvičení, seminář nebo exkurzi, většinou odevzdáním protokolů či samostatné práce, ústním referátem nebo někdy i pouhou účastí. Je podmínkou k připuštění ke zkoušce. Zkouška - Postrach většiny studentů. Hodnotí se známkou, v případě udělení čtyřky je třeba ji zkusit znovu. Studenti mají nárok na tři termíny – řádný a dva opravné, někdy jsou i nějaké neoficiální navíc. Nepsaným, ale víceméně striktně dodržovaným pravidlem na BF bylo, že na zkoušky se zásadně nechodí ve společenském oděvu, tak se tužte, ať nám to vydrží i na PřF. Zrzavej (Šedivec, ...) – prof. Jan Zrzavý, evoluční biolog a fylogenetik, fenomenální přednášející, někdy trochu kontroverzní, jinak taky prorektor pro vědu. Zubří stádo – zásoba piva na Mezioborové exkurzi

- 57 -