Zahrádkářský týdeník
2/13 číslo
10. ledna 2. ročník
4 Elements Group s.r.o.
VSTUPTE DO KRÁLOVSTVÍ PETÚNIÍ Petúnie patří stále mezi nejoblíbenější balkonové květy nejen v Evropě, populární jsou také v Americe i Asii. Jsou neuvěřitelně variabilní – mají vzpřímený i poléhavý (převislý) typ růstu, obrovskou škálu barev, květy prázdné, plné i stříhané. I když jsme v podstatě jen před pár týdny uklidili z balkonu do sklepa prázdné bedýnky, ani se nenadějeme a za dalších několik týdnů začneme myslet na vysazování letniček na další sezonu. Pokud se rozhodnete pro petunky, musíme mít na paměti, že mají specifické požadavky na pěstování. Populární jsou hlavně v oblastech, kde bývá teplé a suché léto, díky kterému mívají petúnie krásné květy. U nás se uplatňují především jako balkonové kytky vhodné do bedýnek či větších nádob, na terasy, balkony, lodžie. Více na jihu, například v Maďarsku, překvapí množství petúnií vysazených v předzahrádkách či parcích. Velký rozmach pěstování začal v roce 1950, kdy se objevily na trhu první hybridní odrůdy. Jak si připravit sazenice - osivo petúnií vyséváme v únoru až březnu. Lednové výsevy se vzhledem k nižší intenzitě světla nedoporučují. - semena jsou velmi malá, vyséváme je na povrch substrátu, nezasypáváme je - poprvé je musíme dostatečně zalít, aby obal kolem semen praskl - během klíčení udržujeme teplotu 20 až 22°Celsia a vysokou vlhkost vzduchu - po vyklíčení musíme více větrat, abychom zabránili padání klíčících rostlin - po 10 až 14 dnech snížíme teplotu na 16 až 18°Celsia a zajistíme dostatek světla - substrát udržujeme přiměřeně vlhký, ne však příliš, vyhneme se tak kořenovým nemocem - do květináčů nebo bedýnek vysazujeme petunky až v polovině května, kdy už nehrozí nebezpečí posledních jarních mrazíků - dopřejeme jim kvalitní substrát s pH 6 – 6,5 a dostatečným obsahem hořčíku a vápníku. Příliš vysoká hodnota pH může způsobit, že rostlinkám začnou žloutnout vrchní lístky, což způsobuje nedostatek železa. BAREVNÉ KOMBINACE Sytě žlutá barva petúnií byla pro pěstitele dlouho nedosažitelnou metou, průlom ale nastal odrůdou „Prism Sunshine“. Barvou ji šlape na paty odrůda s velkými květy „Záře“ z Jaroměře. Tvoří vitální rostliny, které jsou odolné proti nepřízni počasí. Její unikátní pronikavá žlutá barva ji řadí mezi špičku světového sortimentu. Úplně novým fenoménem je barevná kombinace starorůžové a žluté barvy. „Sophistica Lime Bicolor F1“ nese v sobě další nový prvek – na růžovém podkladu jsou podélné růžové proužky, které mají různou šířku. Odrůda „Debonair Dusty Rose F1“ má zase velký a výrazný žlutý střed, který postupně přechází do růžové barvy na okrajích. - tvar bílé hvězdice uvnitř květu mívá v názvu odrůdy příponu Star (hvězda – např. Star Mix F1) - odrůdy s výrazným bílým okrajem květu mají v názvu Protea odrůdy s tzv. orchid hvězdou jsou známé tmavou žilnatinou na světlejším pozadí květu – např. odrůdy Nora, Klaudia a Brigitta Nižší teploty a krátký den podporují rozvětvení petúnií a jejich kompaktní růst, ale oddálí rozkvět. Proto jsou sazenice pěstované už brzy na jaře nižší, kompaktní a bohatě rozrostlé. S prodlužujícím se dnem a zvyšováním teploty se prodlužují, ale kvetou rychleji. SURFÍNIE Jde o převislé petúnie. Poprvé se jejich květy objevily na balkonech zhruba před dvaceti lety. Říká se jim surfínie, tento název je chráněný, ale zlidověl natolik, že dnes se tak označují petúnie s extrémně dlouhými výhonky dosahujícími až jeden metr. Tvoří velké množství organické hmoty, pravidelné hnojení je proto nezbytné. Komplexní tekutá hnojiva nebo ve vodě rozpustná krystalická hnojiva typu Kristalon květ jsou pro ně ideální. Ze začátku se odrůdy rozmnožovaly vegetativně, a to odřezky. Tento způsob umožňuje uvést co nejrychleji na trh nové odrůdy. - Purple Velvet F1 je fialové barvy a asi 5 cm velké květy, rostlina kvete celou sezonu a tvoří metrové výhonky - odrůda Velvet Salmon Shades F1 má bohatý růst a jeho květy jsou lososově růžové - Rose Vein Velvet F1 – tato odrůda má nejen bohatý převislý růst, ale i zajímavou kresbu uvnitř květů. Jsou růžové a od středu se rozvětvuje tmavší žilkování
Zahrádkářský týdeník
ZAKRSLÉ PETÚNIE Ve srovnání se surfíniemi jsou na opačném konci růstového spektra. Obsahují gen, který je zodpovědný za kompaktní růst, rostliny jsou nízké a přerůstají, nevyžadují použití regulátorů růstu. Květy, které se tvoří v listových ramenech, vyrůstají na zkrácených výhoncích hustě. Přirozeně zakrslé petúnie se hodí na menší balkony a terasy, ale i okraje záhonů. Jsou určené těm, kteří nechtějí vystavovat své rostliny na odiv před sousedy, ale chtějí sami těšit z jejich nádhery. Odrůda „Mambo F1“ (multiflora) vyniká nízkým růstem, bohatou škálou barev a je odolná vůči nepříznivému počasí. Když se petunky příliš „vytáhnou“ a přestanou kvést, seřízněte je zhruba o dvě třetiny a přihnojte. Obnoví pak růst a opět začnou kvést. Měli bychom dávat pozor na rostlinky v bedýnkách, protože jsou náročné na zalévání. Je ale nutné dávat pozor, časté zalévání rychleji vyplavuje ze substrátu živiny, proto nesmíme zapomínat na pravidelné hnojení. Déšť a větrné počasí křehkým květům petúnií nedělá dobře. Po déle trvajícím dešti je nutné věnovat kytkám pár minut péči – odstraníme rozmočené, poškozené a uvadlé květy, dáme šanci poupatům, rostlina bude během několika dnů opět v plném květu. A jedna zajímavost - květy petúnií jsou jedlé, v létě můžeme jimi ozdobit zeleninové nebo ovocné saláty i míchané nápoje. Odborníci většinou tyto rostliny dělí na velkokvěté (grandiflora) a na mnohokvěté (multiflora). Ty první mívají květy o průměru 10 až 12 centimetrů, jsou hodně oblíbené, i když je dost může poškodit déšť a vítr. Právě proto, že jsou velmi citlivé, se hodí spíše na chráněné balkony a terasy. Naopak multiflory mají menší květy, ale za to je jich více, mají kompaktnější růst, po větrném a deštivém počasí dobře regenerují. Květy jsou odolnější proto, že na povrchu květu je vrstvička vosku, která odpuzuje vodu. Přezimování petúnií je docela náročné, a tak si zájemci raději koupí na jaře hotovou rostlinku. Pokud je přesto chceme přezimovat, musíme je na podzim seříznout, odstranit nemocné a suché části. V zimě by neměly zaschnout. Na konci zimního období rostlinku zaštípneme, vrcholové řízky necháme na rozmnožení, když zakoření, zasadíme je do květináče a znovu zaštípneme. Pokud chceme získat kytku ze semen, první týden misku s výsevem přikryjeme tabulkou skla nebo ji dáme celou do igelitového pytlíku a zajistíme tak stoprocentní vlhkost, která je pro klíčení optimální, i v domácích podmínkách. Vyséváme v únoru nebo v březnu, ideální podmínky pro klíčení jsou při teplotě 20 až 22°Celsia.
RECEPT Možná se mezi našimi čtenáři najde někdo, kdo se během vánočních svátků nepřejedl všech možných i nemožných bramborových salátů doma nebo u příbuzných či známých. Pro ty je určen ještě jeden – tentokrát jde o salát mírně inovovaný, do kterého se přidávají na první pohled nesourodé ingredience. Netradiční bramborový salát Co potřebujeme: 600 g brambor uvařených ve slupce, hrst čerstvého kopru, 3 stroužky česneku, 3 lžíce posekaných vlašských ořechů, 150 ml tatarské omáčky light Jak na to: uvařené brambory nakrájíme na kostičky a smícháme s posekaným koprem, přidáme utřený česnek, nasekané ořechy, tatarku a opatrně promícháme. Necháme uležet jeden den v ledničce. Redakce Týdeníku doporučuje!
POTRAVINY, KTERÉ ZLEPŠÍ NÁLADU Protože žijeme v zeměpisném pásmu, kde se počasí mění, měli bychom dávat důraz na potraviny, které posilují imunitu. Právě odolnost imunitního systému hraje významnou roli v tom, jak se bránit malým virům či infekcím. Na naší odolnost má samozřejmě vliv i genetika a prostředí, v němž žijeme. Dobrou zprávou je, že stravovací návyky mohou imunitní systém značně ovlivnit, a tak zvýšit odolnost organismu vůči bakteriálním infekcím, ale i vzniku rakoviny. To, co jíme, ovlivňuje působení bílých krvinek – a ty působí v našem těle jako strážci pořádku. Neměli bychom se vyhýbat ani sportu a neodsuzovat vegetariány. Podle některých neoficiálních zdrojů prý mají dokonce sportovci a vegetariáni lepší imunitní systém, což ale neznamená, že i vy ho nemůžete mít stejně dobrý. A pokud jste do svého jídelníčku zařadili následující potraviny, děláte pro své zdraví určitě hodně: 1. potraviny s vysokým obsahem zinku – když zinek tělu chybí, nemůže imunitní systém pracovat naplno. Lidé, kteří nemají v organismu dostatek zinku, trpí častěji infekcemi dýchacího ústrojí. Zinek obsahují játra, tmavé maso, mléko, vaječné žloutky, fazole, ořechy, dýňová seme-
na a jeho největším zdrojem jsou ústřice. 2. jogurt – bojovník proti nemocem, který výrazně posiluje imunitní systém. Mluvíme samozřejmě o přírodním bílém jogurtu. Jeho pouhých 170 gramů denně zabraňuje chřipce, senné rýmě a špatnému trávení. Kromě toho jsou už běžně dostupné kozí či ovčí jogurty, které jsou balzámem na naši trávicí soustavu. 3. česnek – přírodní antibiotikum s protizánětlivými i protiplísňovými účinky, šťáva z česneku umí zastavit nebo alespoň zpomalit až dvacet druhů bakterií a na šedesát druhů plísní. Jistý lékař doporučuje až 15 stroužků česneku denně, snad nebude vadit, když je s ohledem na naše okolí nahradíme přírodními tobolkami, které lze sehnat v každé lékárně. 4. ovoce a zelenina bohaté na karoten – do jídelníčku bychom měli zařadit mrkev a špenát, a to buď v salátech, nebo jako šťávy. Karoten zvyšuje imunitní ochranu proti bakteriálním a virovým infekcím. Když vám mrkev či špenát nechutnají, sáhněte po jiné zelené či červené zelenině nebo ovoci. 5. houby shii-take (houževnatec jedlý) – velké hnědé asijské houby s výraznou chutí obsahují lentinan – tento glukan řadí v Japonsku mezi látky, které podávají onkologickým pacientům.
Zahrádkářský týdeník
ZAČÍNÁME PLÁNOVAT LETOŠNÍ ÚRODU Již nyní musíme přemýšlet nad tím, kde a co na zahradě vysadíme, musíme brát v úvahu vlastnosti půdy i půdorys pozemku. Je důležité myslet na to, jak celý prostor nejlépe využít tak, abychom splnili požadavky všech pěstovaných druhů – ne každá rostlina má ráda stín nebo přímé sluneční paprsky. Těmto podmínkám je pak třeba vždy přizpůsobit výsadbu. Každá zahrada má svá zákoutí. Podle rozmístění stromů, keřů a typů oplocení či blízkosti budov jsou v ní také zcela zastíněná místa. Už při jejich představě můžeme mít pocit, že tam nic nedopěstujeme, jde o studená a tmavá stanoviště. Je pravda, že ve stínu je růst pomalejší, totéž platí i o dozrávání plodů. Musíme sledovat, kam se slunce v zahradě dostane, protože od toho se odvíjí i teplota a vlhkost stanoviště. Měli bychom počítat i s tím, že ve stínu jen těžce vyrostou sladká rajčata nebo se vybarví papriky. Existují však i druhy s menšími nároky, kterým se ve stínu dařit bude. V plném stínu v horkých letních dnech můžeme pěstovat listovou zeleninu, například listový salát, rukolu, špenát, šruchu zelnou či orientální mizunu, z bylinek se tu bude dařit třeba mátě, stinná místa lze využít také na pěstování hlívy ústřičné. V téměř celodenním stínu, kam se sluneční paprsky dostanou na 3 až 4 hodiny denně, dopěstujeme kromě listové zeleniny maliny nebo rebarboru, a dokonce se urodí i luštěniny. Téměř celodenní stín se vyskytuje na severních stranách budov, či pod opadavými stromy nebo keři. Když je polostín, přímé slunce dopadá do zahrady asi 4 až 5 hodin denně, bývá na západní a východní straně domů, pod stromy a keři. Plodiny na takovém stanovišti musíme zvolit podle toho, kdy bude na ně dopadat slunce. Odpolední paprsky jsou intenzivnější než dopolední. Na místě s odpoledním sluncem se urodí angrešt, maliny, rybíz, bylinky a kořenová zelenina. V opačné situaci, kdy na místo svítí sluníčko dopoledne, se daří zelí, cibuli zelňačce, fazoli, raným bramborám, červené řepě či pórku. Bylinky na sluníčko i do polostínu Stejně jako zelenina i bylinky mají určité požadavky. Druhům se stříbřitými listy, jako jsou levandule a rozmarýn, musíme dopřát vždy teplo a světlo, slunce totiž podporuje tvorbu aromatických olejů. I taková jemná a křehká bazalka potřebuje teplo, s její výsadbou proto začneme až po 15. květnu. Za zmínku stojí kopr, který stačí vysadit přímo na určené stanoviště, s pravidelným odstraňováním soukvětí si prodloužíme i období sběru. Vhodný je rovněž koriandr, který nevyžaduje příliš extra péči. Do polostínu se hodí většinou dvouleté druhy. Zvolit můžete například petržel, která dá úrodu i dvakrát ročně. Pokud máte rádi voňavou omeletu, pěstujte anýz, který ve směsi s jinými bylinkami vykouzlí karamelovou chuť. Stejně tak není náročná na slunce máta – omezte jí růst kořenů, protože se velmi rychle a snadno rozrůstá do okolí. SOUSEDSKÉ VZTAHY Nyní si musíme naplánovat také druhy podle jejich uspořádání na záhonech. Vodítkem nám může být zařazení zeleniny do tratí po hnojení chlévskou mrvou. Ne vždy je to ale možné, zvláště když máme záhony na malém prostoru. To je pak nejlepší vzít si tu tužku a papír a záhony si rozkreslit. Když už budete mít plodiny zhruba rozplánované a rozepsané, dopište jim vhodného „kamaráda“ (viz tabulka níže). Rostliny nemusíme mít uspořádané v zákrytech, afrikán (aksamitník) či měsíček lékařský budou stejně užitečné, i když vyrostou v záhoně úplně náhodou. Díky alelopatii (vztah, kdy jedna rostlina působí na druhou nepříznivě) se sníží množství nemocí škůdců, některé druhy si navzájem pomáhají i při tvorbě úrody. Ukázka alelopatie: aromatické a léčivé rostliny, které PROSPERUJÍCÍ KOMBINACE pěstujeme společně se ze- - fazole keříčková: jahoda, okurka, brambory, salát, červená řepa, rajčata, zelí, kapusta, rebarbora řepa leninou, pomáhají udržet její - hrách: okurka, fenykl, košťálová zelenina, mrkev, celer, červená dobrý zdravotní stav. Na spo- mrkev: hrách, česnek, salát, rajčata, cibule lečném záhonu se doporuču- petržel: jahoda, ředkev setá, rajčata je mít již zmiňované afrikány - celer: keříčková fazole, okurka, mrkev s brambory – látky, které tyto - košťálová zelenina: polníček, jahoda, listový mangold, špenát, fazole zahradní květy vylučují, odpuzují nebo - špenát: brambory, okurka, pórek, mrkev, petržel, rajčata dokonce likvidují larvy. Afri- červená řepa: salát, kedlubna, česnek, ředkev setá kány mají i repelentní účinek - okurka: kopr, hrách, česnek, keříčková fazole, kukuřice, cibule na mšice. Dalším vhodným - cuketa: hrách, hlávkový salát, špenát, fazole, česnek příkladem je bazalka, kterou - brambor: kopr, česnek, kukuřice, křen, máta, brokolice vysadíme k rajčatům, nebo - rajčata: celer, petržel, máta, čekanka, cibule, paprika, česnek, keříčková fazole bob ve společnosti zelí. - paprika: fenykl, kedlubna, rajčata - česnek: jahoda, mrkev, okurka, ovocné stromy, červená řepa, rajčata - cibule: kopr, celer, cuketa, polníček, mrkev
Zahrádkářský týdeník
SEMÍNKA CHIA – ENERGIE NA CELÝ DEN Malá, křupavá semínka chia dodají našemu organismu sílu. Aztécká kultura nazývala chia semínka „pokrmem běžců“. Lidé, kteří v té době fungovali jako poslíčci a celý den pobíhali, měli vždy při sobě hrst právě těchto semínek. Mají totiž značný podíl zdravých tuků, zejména alfa-linolinové kyseliny (ALA), která patří mezi omega-3 mastné kyseliny a má silné protizánětlivé účinky. Jedna polévková lžíce těchto semínek obsahuje 1,2 gramu ALA, což je více, než ve stejné dávce lněných semínek. Tuky mají v jednom gramu 9 kalorií, hladinu energie tak podpoříme už mini dávkou chia semínek. Jsou skvělým zdrojem flavonoidu, který je známý jako quercetin – ten podporuje vytrvalost, což ocení zvláště aktivní lidé, kteří vyhledávají sportovní aktivity. Semínka si můžeme přidat i do snídaně, dostatečně vás zasytí. Když se chia smíchají s vodou, vytvoří gelovou substanci, která zpomaluje vstřebávání sacharidů a tím i jejich přeměnu na cukr, udrží tedy hladinu cukru v krvi nízkou a stabilní mnohem déle. Semínka mají neutrální chuť, můžeme je tedy přidávat do polévek, omáček, koktejlů, případně drcená na ovesnou kaši k snídani. Stačí jich opravdu malinko, a tak vydrží koupený sáček dost dlouho, výhodou také je, že semínka díky vysokému podílu antioxidantů nedostanou žlutou barvu a v dobře uzavřené nádobě mohou vydržet až dva roky.
ZÁJEM O ZAHRÁDKY SE STÁLE ZVYŠUJE Zahrádkáři mohou žádat o převod drobných pozemků, které dosud jen užívali, do svého vlastnictví. Převod se uskuteční prostřednictvím Pozemkového fondu na základě zákona o prodeji půdy. Od roku 1999 se tímto způsobem převedlo v zahrádkářských osadách téměř 68 tisíc pozemků o výměře 1 900 hektarů. Nejvíce se loni převedlo v Libereckém a Jihočeském kraji. Jen v těchto lokalitách šlo celkem o 683 pozemků s rozlohou přibližně 34 hektarů. Letos Pozemkový fond dosud smlouvy o převodech více než 1 700 pozemků o výměře téměř 49 hektarů. Z dat Pozemkového fondu vyplynulo, že se v posledních třech letech zvýšil počet uzavřených kupních smluv a že poptávka po možnosti získat malou zahrádku rapidně roste. Do módy se totiž vrací pěstování zeleniny, čerstvého koření čí léčivých rostlin. Nejvíce parcel bylo od roku 1999 převedeno zahrádkářům v ústeckém kraji – a to téměř 14 tisíc pozemků.
UZAVŘENÉ SMLOUVY O PRODEJI PŮDY KP název Počet parcel Výměra v ha Praha 2 435 112,1 Plzeňský kraj 1 985 101,8 Jihočeský kraj 6 442 117,1 Ústecký kraj 13 843 151,8 Královéhradecký kraj 5 186 136,7 Kraj Vysočina 2 929 129,9 Olomoucký kraj 1 809 193,1 Jihomoravský kraj 2 172 167,7 Zlínský kraj 2 562 210,1 Karlovarský kraj 5 486 141,4 Středočeský kraj 6 688 122,1 Liberecký kraj 6 117 144,8 Pardubický kraj 4 806 91,6 Moravskoslezský kraj 6 334 77,9 Celkem 68 794 1 898,7 Zdroj: Pozemkový fond
VY SE PTÁTE, MY HLEDÁME ODPOVĚDI Je listí z ořešáku vhodné na kompostování? (dotaz poslal e-mailem Pavel J. z Karviné) Ořechové listí – stejně jako listí z jiných dřevin – můžeme do kompostu přidat, nesmíme ale zapomínat, že každé listí má jinou dobu rozkladu. To znamená, že například listí z jabloně se rozloží mnohem rychleji, než listí z ořešáku či kaštanu. Bez ohledu na druh listí je vhodné ho před uložením na kompost posekat zahradní sekačkou, navršit na hromadu a během zimy nechat uležet. Pokud nechcete čekat, míchejte těžce kompostované s tím, které se kompostuje snáze. Dále přidejte i jiný materiál, který obsahuje vyšší podíl dusíkatých látek, které urychlují rozklad (čerstvě posekaná tráva, kuchyňský bioodpad, hnůj, plevel). Listí z ořechu tedy můžete kompostovat, ale v tomto případě je méně někdy více, a proto kompostujte s mírou. Hmotnostní podíl ořechového listí by neměl překročit 30 procent.
Zahrádkářský týdeník
POZVÁNKY - V neděli 27. ledna se v pavilonu A na výstavišti Černá Louka v Ostravě konají Fauna trhy věnované chovatelské a pěstitelské burze. - Do 20. ledna se v Botanické zahradě Masarykovy univerzity v Brně koná putovní výstava, která představuje česká sídla (vesnice a města) v prestižní evropské soutěži Entente Florale Europe – Evropská kvetoucí sídla.
PRANOSTIKA
Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu. Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodnější. Lednový déšť z pecnu odkrajuje. Lednová zima i na peci je znát. Lenivého tahá mráz za nos, před pilným smeká. Holomrazy – úrody vrazi. Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují. Jak vysoko v lednu leží sníh, tak vysoko tráva poroste. Suchý leden, mokrý červen. Když je leden bílý, je sedlákovi milý. Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu. Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu. 10. leden – Na svatého Hygina pravá zima začíná. – Když 10. ledna slunce svítí, budem žita, vína hojnost míti. 14. leden – Svatý Vigil z ledu mosty zřídil, a když nezřídil, to je břídil. – Svatý Hilarus – vyndej saně, schovej vůz 15. leden – Na den svatého Pavla poustevníka pěkný den – dobrý rok, větrný den – mokrý rok.
CITÁTY K ZAMYŠLENÍ I PRO POBAVENÍ Z hlav se setnou ty, co přeční. Zato průměrní jsou věční. Hloupost je nezvláštnější nemocí. Netrpí jí nemocní, ale ti okolo něj.
Maminčin týdeník Turistický týdeník K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.mamincintydenik.cz
K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.turistickytydenik.cz
K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.rybarskytydenik.cz
K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.vinarskytydenik.cz
Rybářský týdeník Vinařský týdeník Policejní týdeník
P O LI C I E
K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.policejnitydenik.cz
Hasičský týdeník K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.hasicskytydenik.cz
4 Elements Group s.r.o.- šéfredaktor Miroslav Ztratil, kontakt
[email protected] adresa - Bořivojova 878/35,130 00 Praha 3. www.zahradkarskytydenik.cz!
Zahrádkářský týdeník 4 Elements Group s.r.o.