ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Název: Student: Vedoucí: Studijní program: Studijní obor: Katedra: Platnost zadání:
Analýza a návrh informačního systému pro správu úvěrů Karel Šmejkal Ing. David Buchtela, Ph.D. Informatika Informační systémy a management Katedra softwarového inženýrství Do konce zimního semestru 2017/18
Pokyny pro vypracování Cílem práce je vypracování zadávací a projektové dokumentace informačního systému správy úvěrů pro zvoleného poskytovatele úvěrů. 1. Formou rešerše se seznamte s problematikou poskytování úvěrů v ČR. 2. Po dohodě s vedoucím práce proveďte pro zvoleného poskytovatele úvěrů (půjček) analýzu uživatelských požadavků na IS správy úvěrů. 3. Na základě analýzy požadavků vytvořte návrh řešení IS v souladu s osvědčenými metodami softwarového návrhu. Návrh zpracujte ve formě zadávací dokumentace pro budoucí implementaci. 4. Vypracujte podrobnou projektovou dokumentaci (studii proveditelnosti) obsahující, kromě technického řešení, ekonomické zhodnocení potřeby zdrojů (finančních, personálních, ...) na pořízení a provoz IS pro poskytovatele. Odhadněte i budoucí přínosy nasazení navrženého IS.
Seznam odborné literatury Dodá vedoucí práce.
L.S.
Ing. Michal Valenta, Ph.D. vedoucí katedry
prof. Ing. Pavel Tvrdík, CSc. děkan V Praze dne 24. února 2016
České vysoké učení technické v Praze Fakulta informačních technologií Katedra softwarového inženýrství
Bakalářská práce
Analýza a návrh informačního systému pro správu úvěrů Karel Šmejkal
Vedoucí práce: Ing. David Buchtela, Ph.D.
17. května 2016
Poděkování Rád bych poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce p. Ing. Davidu Buchtelovi za rady, pomoc a trpělivost. Dále bych také chtěl poděkovat mé rodině za jejich podporu během mého studia.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předloženou práci vypracoval(a) samostatně a že jsem uvedl(a) veškeré použité informační zdroje v souladu s Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací. Beru na vědomí, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona, ve znění pozdějších předpisů. V souladu s ust. § 46 odst. 6 tohoto zákona tímto uděluji nevýhradní oprávnění (licenci) k užití této mojí práce, a to včetně všech počítačových programů, jež jsou její součástí či přílohou, a veškeré jejich dokumentace (dále souhrnně jen „Dílo“), a to všem osobám, které si přejí Dílo užít. Tyto osoby jsou oprávněny Dílo užít jakýmkoli způsobem, který nesnižuje hodnotu Díla, a za jakýmkoli účelem (včetně užití k výdělečným účelům). Toto oprávnění je časově, teritoriálně i množstevně neomezené. Každá osoba, která využije výše uvedenou licenci, se však zavazuje udělit ke každému dílu, které vznikne (byť jen zčásti) na základě Díla, úpravou Díla, spojením Díla s jiným dílem, zařazením Díla do díla souborného či zpracováním Díla (včetně překladu), licenci alespoň ve výše uvedeném rozsahu a zároveň zpřístupnit zdrojový kód takového díla alespoň srovnatelným způsobem a ve srovnatelném rozsahu, jako je zpřístupněn zdrojový kód Díla.
V Praze dne 17. května 2016
.....................
České vysoké učení technické v Praze Fakulta informačních technologií c 2016 Karel Šmejkal. Všechna práva vyhrazena.
Tato práce vznikla jako školní dílo na Českém vysokém učení technickém v Praze, Fakultě informačních technologií. Práce je chráněna právními předpisy a mezinárodními úmluvami o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským. K jejímu užití, s výjimkou bezúplatných zákonných licencí, je nezbytný souhlas autora.
Odkaz na tuto práci Šmejkal, Karel. Analýza a návrh informačního systému pro správu úvěrů. Bakalářská práce. Praha: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta informačních technologií, 2016.
Abstrakt Tato práce se zabývá problematikou poskytování úvěrů a jejich správou za pomoci informačního systému. Cílem práce je navrhnout informační systém, který je schopen uchovávat všechny informace o úvěru. Práce se zaměřuje na analýzu a návrh takového systému. Výstup práce poslouží firmě k rozhodnutí o budoucí implementaci mnou navrženého systému. Přínosem této práce je snadnější a efektivnější správa informací o úvěrech než nabízí momentálně používaný software evidence půjček fungující na bázi tabulkového editoru. Klíčová slova Informační systém, návrh, analýza, poskytování úvěrů, bankovnictví, úvěrový proces
ix
Abstract This thesis deals with the granting of loans and their administration using information systems. The goal is to design an information system that is able to store all the information about the loan. The thesis focuses on the analysis and design of the system. The contribution of this work is an easier and more effective management of credit information than the currently used software and offers a functioning evidence-based loans spreadsheet. Keywords Information system design, analysis, lending, banking, credit process
x
Obsah Úvod
1
1 Teorie 1.1 Úvěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Úrok a úročení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Poskytovatelé úvěrů v České republice . . . . . . . . . . . . . .
3 3 6 7
2 Analýza 2.1 Situace ve společnosti . . . . . 2.2 SWOT analýza společnosti . . 2.3 Funkční požadavky . . . . . . . 2.4 Nefunkční požadavky . . . . . . 2.5 Rozdělení práv v rámci systému
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
11 11 11 13 14 14
3 Návrh 3.1 Případy užití . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Databázový model . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Uživatelské rozhraní . . . . . . . . . . . . . 3.4 Softwarová architektura a diagram nasazení
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
17 17 23 26 30
4 Studie proveditelnosti 4.1 Popis projektu . . . . . . . . . . . . 4.2 Rizika projektu . . . . . . . . . . . . 4.3 Harmonogram projektu . . . . . . . 4.4 Ekonomicko-manažerské zhodnocení 4.5 Budoucí přínosy . . . . . . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
33 33 34 40 41 43
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
Závěr
45
Literatura
47 xi
A Seznam použitých zkratek
49
B Obsah přiloženého CD
51
xii
Seznam obrázků 1.1 1.2 1.3
Úvěrový proces . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Banka jako finanční zprostředkovatel . . . . . . . . . . . . . . . . . Bankovní systém ČR [10] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 3.9 3.10
Hiearchie jednotlivých rolí v rámci informačního systému Diagram případů užití: Klient . . . . . . . . . . . . . . . . Diagram případů užití: Zaměstnanec . . . . . . . . . . . . Diagram případů užití: Administrátor - správa uživatelů . Databázový model . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Přihlášení do aplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Přehled úvěrů z pohledu klienta . . . . . . . . . . . . . . . Vytvoření nového úvěru z pohledu zaměstnance . . . . . . Seznam uživatelů z pohledu administrátora . . . . . . . . Diagram nasazení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
18 19 20 22 24 27 28 29 30 31
4.1
Harmonogram projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
41
xiii
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
5 8 9
Seznam tabulek 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8 4.9
RZ01 - Neefektivní práce zaměstnanců s novým softwarem . RZ02 - Nedostupnost systému . . . . . . . . . . . . . . . . . RZ03 - Ztráta užitečných dat . . . . . . . . . . . . . . . . . RZ04 - Posun dodání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . RP01 - Nekompatibilita použitých technologií . . . . . . . . RP02 - Posun dodání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . RP03 - Nedostatečná komunikace mezi projektovým týmem kazníkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Průměrná sazba vývojářů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Náklady na vývoj aplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
xv
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a zá. . . . . . . . . . . .
34 35 36 37 38 39 40 42 42
Úvod Cílem této bakalářské práce je analyzovat a navrhnout informační systém pro správu úvěrů pro nejmenovanou českou společnost(dále zadavatel), která je nová na trhu poskytování úvěrů. Z důvodu zkvalitnění poskytovaných služeb, efektivity, zvýšení příjmů a větší konkurenceschopnosti na již přesyceném trhu v této oblasti firma poptává moderní informační systém. Od založení společnosti používá zadavatel jako dočasné řešení velice nepraktický a z mnoha důvodů nevyhovující software pracující na základě tabulkového editoru. Na základě výstupu této práce se zadavatel bude moct rozhodnout o případné implementaci informačního systému. Bakalářská práce se dělí na čtyři části. První, literární rešerše, seznamuje čtenáře s teorií úvěrů v České republice. Získá informace o pojmech nutných k pochopení problematiky poskytování úvěrů. Následuje rozbor poskytovatelů úvěrů působících v České republice. Část druhá již přistupuje k samotnému projektu a představí čtenáři zadavatele. Popisuje obecnou funkčnost systému a specifikaci požadavků. Ve třetí části je samotný návrh, vycházející z analýzy provedené ve druhé části. Obsahuje popis dílčích částí informačního systému pomocí případů užití, zobrazuje databázový model a je zde také navrženo uživatelské rozhraní. Ve čtvrté části je vypracována studie proveditelnosti obsahující stručný popis projektu, možná rizika a harmonogram práce na projektu. Následuje ekonomicko-manažerské zhodnocení a odhad budoucích přínosů po zavedení informačního systému.
1
Kapitola
Teorie V úvodní kapitole si vymezíme pojmy, které je důležité znát v oblasti poskytování úvěrů a půjček. Postupně si vysvětlíme, co je úvěr, úrok a nakonec se zaměříme na poskytovatele úvěrů v České republice.
1.1
Úvěr
Pojem úvěr představuje formu postoupení peněžních prostředků nebo jiného zboží věřitelem dlužníkovi na principu návratnosti, který za tuto půjčku zaplatí určitý úrok. Z pohledu banky se jedná hlavně o poskytnutí finančních prostředků svým klientům, ale existují i takové formy, kdy banka pouze garantuje poskytnutí prostředků. Vzniká mezi žadatelem o úvěr, neboli budoucím dlužníkem, a dále poskytovatelem úvěru, který se tak stává budoucím věřitelem. Dlužník za toto zapůjčení zaplatí úrok ve formě finančních prostředků v předem dohodnuté výši. Pro dlužníka to znamená určitý závazek vůči věřiteli a pro věřitele pohledávku vůči dlužníkovi. A jaký je rozdíl mezi půjčkou a úvěrem? Předmětem půjčky nemusí být pouze peníze, ale i jakákoliv hmotná věc, u které je možné určit množství, míru či váhu. U půjčky není povinností sjednání odměny, může být i bezplatná. V tom se zásadně liší od úvěru [1]. V obchodním zákoníku je úvěr definovaný následovně: „Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“[2]. Pro banky je poskytování úvěrů jedno z jejich nejvýznamnějších aktiv. Bankovní obchody jsou výnosovým, ale velice rizikovým obchodem. Poskytování bankovních obchodů je regulováno centrální bankou [3].
1.1.1
Dělení úvěrů
Jak už bylo uvedeno výše, úvěr vzniká mezi dlužníkem a věřitelem, proto lze pohlížet na jeho dělení ze strany klienta a ze strany poskytovatele úvěru. 3
1
1. Teorie Z pohledu klienta můžeme dělit úvěry na dvě skupiny: • úvěry, které poskytují bankovní společnosti, • úvěry, které poskytují nebankovní společnosti. U úvěrů poskytovanými bankovními společnostmi je kladen větší důraz na schopnost splácet, než je tomu u nebankovních úvěrů. Bankovní úvěry levnější a výhodnější než nebankovní. Úvěry poskytované nebankovními společnostmi jsou vyřešeny velmi snadně a rychle, často za pár minut prostřednictvím internetu či telefonu. Klient nemusí nikam chodit, nic vyřizovat a papírovat. Nemusí si zakládat žádný účet. Nebankovní instituce většinou nepotřebují vědět účel úvěru ani ručitele. Nebankovní instituce nabízejí také půjčky bez registru, což je výhodné právě pro ty klienty, kteří mají záznam v registru dlužníků. Všechny tyto výhody jsou ale vykoupeny vyšší úrokovou sazbou. Za prodlení splátek jsou vyšší pokuty [4, 5].
1.1.2
Splácení úvěrů
Dle [6] existují následující varianty splácení úvěrů : • Úvěr splatný najednou v době splatnosti. Je zde pevně sjednán termín splatnosti a celá částka je splacena najednou. Úroky jsou však splatné na konci sjednaných period. • Úvěr splatný najednou po uplynutí výpovědní lhůty. Tento úvěr je poskytnut na předem neurčitou dobu, ale výpovědní lhůta pro jeho vypovězení je dohodnuta předem. Úroky jsou splatné na konci sjednaných period. • Úvěr splacený v pravidelných splátkách. Úvěr je splácen v pravidelných splátkách. Přitom je předem sjednaná pevná částka jako výše ročního úvěru, která je v pravidelně splácena. Zároveň se splátkami jsou splatné i úroky. • Úvěr splacený konstantními anuitami. Probíhá splácení v pravidelních splátkách – anuitách, které se nemění po dobu splácení.
1.1.3
Úvěrový proces
Úvěrový proces představuje jednotlivé kroky, které jsou mezi věřitelem a klientem provedeny. Proces začíná žádostí budoucího dlužníka o poskytnutí úvěru a končí jeho kompletním splacením [7]. Tento proces znázorněn na obrázku 1.1.
4
1.1. Úvěr
Obrázek 1.1: Úvěrový proces
• Žádost o úvěr - každá instituce poskytující úvěry si sama stanoví podmínky, které musí každý žadatel splnit. Žádost o úvěr obsahuje informace o klientovi, výši úvěru, návrh zajištění a způsob splácení úvěru. Obsahuje také údaje o závazcích klienta k jiným finančním institucím. • Úvěrová analýza - cílem úvěrové analýzy je zjistit, zda klient může splatit úvěr. Vyhodnocení shromážděných údajů o klientovi je předpokladem konečného rozhodnutí o poskytnutí úvěru. V úvěrovém procesu využívá banka podle [8] více zdrojů: – Informace od klienta - informace, které uvede klient v žádosti o úvěr. – Interní informace banky - jsou založeny na dosavadních zkušeností banky s daným klientem. Banka nahlíží do běžného účtu klienta, pokud má účet u ní. Vytvoří si tím přehled o příjmech a výdajích klienta. 5
1. Teorie – Informace od ostatních bank - v tomto případě probíhá výměna informací o jednotlivých klientech mezi bankami a to obvykle přes úvěrové registry. Úvěrový registr je společná databáze pro výměnu informací mezi bankami. • Uzavření úvěrové smlouvy - Po úspěšné úvěrové analýze je klientovi vypracován návrh úvěrové smlouvy. V této chvíli se klient stává dlužníkem. Podstatou tohoto bodu je závazek věřitele, že úvěr poskytne a na druhé straně závazek klienta, že poskytnuté prostředky vrátí za dohodnutých podmínek.
1.2
Úrok a úročení
Úrok je důležitý při uzavírání všech peněžních obchodů mezi věřiteli a dlužníky. Jsou jedním z hlavních faktorů, který výrazně ovlivňují výhodnost obchodů. Výnosy z úroků, které banka získává poskytováním finančních prostředků, je hlavním zdrojem zisku bank.
1.2.1
Úroková sazba
Úroková sazba je označení procentního vyjádření zvýšení půjčené částky za určité časové období. Úroková sazba se nejčastěji uvádí jako roční. Úroková sazba je výsledkem působení velkého množství vlivů na její výši. Jako příklad můžeme uvést rizikovost úvěru nebo délka splatnosti úvěru [9]. Úroková sazba pro úvěrové obchody může být podle [10] stanovena v zásadě dvěma možnými způsoby: 1. Pevná sazba (fix rate) Výše smluvně zakotveného úroku se nemění po celou dobu trvání úvěrového vztahu. Pevnou sazbu má většina krátkodobých provozních úvěrů. 2. Pohyblivá sazba Může se v průběhu splácení úvěru měnit, není to však bezpodmínečně nutné.
1.2.2
Jistina
Jistinou rozumíme částku, která byla půjčena dlužníkovi a která je postupně splácena. Z výše jistiny jsou pak vypočítávány úroky a to jak klasické, tak i úroky z prodlení a jiné penále, pokud dlužník nesplácí tak, jak bylo dohodnuto ve smlouvě [11]. 6
1.3. Poskytovatelé úvěrů v České republice
1.2.3
Úrokové období
Úrokovým obdobím je doba, po kterou jsou úroky připisovány. Nejčastějším úrokovým obdobím je roční, které se zpravidla neoznačuje.
1.2.4
Úročení a druhy úročení
Úročení je způsob, kterým z úvěru počítáme úrok. Jedná se tedy o způsob, jakým je k jistině úrok připisován. Existují dva základní druhy úročení: • jednoduché - úroky se počítají stále ze stejného kapitálu. Používá se hlavně u krátkodobých úroků, kdy doba úročení je kratší než jedno úrokové období, • pohyblivá úroková sazba - úroky jsou připisovány k počátečnímu kapitálu a spolu s ním se dále úročí. Doba úročení tedy přesahuje přes jedno úrokové období.
1.3
Poskytovatelé úvěrů v České republice
Zde si rozebereme dva hlavní poskytovate úvěrů v ČR a těmi jsou bankovní a nebankovní instituce.
1.3.1
Bankovní instituce
Banka je podnik, který poskytuje finanční služby. Její základní činností je shromažďování dočasně volných peněžních prostředků, které formou úvěru dává k dispozici. Provozuje celou řadu různých činností, jako hlavní můžeme označit tyto: • finanční zprostředkování, • emise bezhotovostních peněz, • provádění platebního styku, • zprostředkování finančního investování. Za pomoci bank dochází k přesunu prostředků mezi deficitním a přebytkovým subjektem. Deficitní subjekt nemá dostatek volných finanční prostředků a zdrojem mu jsou disponibilní zdroje od přebytkového subjektu. Postavení banky jako finančního zprostředkovatele si můžeme ukázat na obrázku 1.2. 7
1. Teorie
Obrázek 1.2: Banka jako finanční zprostředkovatel
1.3.2
Bankovní soustava
V tržních ekonomikách probíhá mezi bankami vzájemná konkurence, ovlivňují se a vzájemně sledují své záměry. Bankovní soustava je tedy souhrn všech bank působících v daném státě a jejich vzájemné vztahy. Dle [12] bankovní soustavu lze rozdělit na: • jednostupňovou - je složená z jedné hlavní banky, která vykonává veškeré činnosti a funkce, • dvoustupňovou - centrální banka spolupracuje s vládou a má jiné úkoly něž banky komerční, které na podnikatelském principu zprostředkovávají pohyby dočasně volných finančních prostředků. Pro lepší pochopení slouží obrázek 1.3. V České republice byl náš bankovní systém do roku 1989 systémem jednostupňovým, který je typický pro ekonomiku, která je řízena centrálně. Nyní je bankovní soustava v ČR dvouúrovňová [10].
1.3.3
Bankovní regulace v České republice
Regulace je tvorba a nastavovaní pravidel a podmínek činnosti bank. Především se jedná o udělování bankovních licencí. Jedním z hlavních důvodů vyšší regulace bankovnictví je skutečnost, že banky z velké části neobchodují s vlastními penězi, ale mají na starosti peníze podniků a fyzických osob. V ČR je bankovním regulátorem Česká národní banka [6]. 8
1.3. Poskytovatelé úvěrů v České republice
Obrázek 1.3: Bankovní systém ČR [10]
1.3.4
Trh úvěrů v ČR
Nejvíce bankovních úvěrů v ČR poskytuje Raiffeisenbank, Česká spořitelna, Komerční banka a ČSOB. Mezi nejvýznámnější poskytovatele nebankovních úvěrů patří Home Credit, Provident Financial a Cetelem, kteří dohromady tvoří okolo 80% celkově poskytnutých úvěrů [13].
9
Kapitola
Analýza Obsahem této kapitoly je krátké představení zadavatele, shrnutí funkčních a nefunkčních požadavků a vymezení uživatelských rolí.
2.1
Situace ve společnosti
Společnost působí na českém trhu od konce roku 2015. Poskytuje nebankovní úvěry až do výše 30 000 Kč a klade důraz na rychlost realizace úvěrů. Společnosti stoupá poptávka po jejich službách, které momentálně není schopna efektivně pokrýt. Dle vedení společnosti je největší problém v časové náročnosti poskytnutí úvěru každému žadateli o úvěr. Společnost chce celý proces zoptimalizovat a to především v oblasti rychlosti poskytnutí úvěru. Zadavatel nepoužívá momentálně žádný informační systém pro poskytování úvěrů, ale pouze jednoduchý software, který pracuje na základě tabulkového editoru. Toto řešení ovšem není schopné ustát na trhu dnešní konkurence, protože není dostatečně přehledné a uživatelsky přívětivé. Také v něm nelze uchovávat historii klientů a nejsou v něm obsaženy všechny funkční požadavky, které by si zadavatel přál. Například z pohledu bezpečnosti nemůžou mít všichni zaměstnanci přístup ke všem informacím. V takto navrženém softwaru může nastat únik osobních dat klientů společnosti.
2.2
SWOT analýza společnosti
SWOT analýza je užitečný nástroj, který slouží na zhodnocení vnitřních a vnějších faktorů ovlivňujících úspěšnost společnosti a její produkty a služby. SWOT je zkratka složená z počátečních písmen slov: • Strengths - silné stránky; • Weaknesses - slabé stránky; • Opportunities - příležitosti; 11
2
2. Analýza • Threats - hrozby. SWOT analýza má přimět manažery a zaměstnance organizace zamyslet se nad těmito prvky a vyvodit z nich příslušné důsledky [14]. Silné stránky S1. Nízké náklady na údržbu stávajícího softwaru; S2. Jednoduché ovládání stávajícího softwaru; S3. Nízké náklady na zaškolení nových pracovních sil; S4. Finanční kapacity na rozvoj. Slabé stránky W1. Nízká produktivita práce; W2. Časová náročnost prověřování žadatelů o úvěr; W3. Nedostatečná flexibila na případné změny na trhu; W4. Problém s centralizací dat; W5. Žádná propagace firmy na internetu; W6. Žádná možnost uchování historie již poskytnutých úvěrů; W7. Špatná vnitřní komunikace; Příležitosti O1. Vzrůstající poptávka po úvěrech; O2. Neustálé zkvalitňování nabídky - držet krok před konkurencí; O3. Další rozvoj sítě poboček; O4. Posílení loajality a spokojenosti stávajících klientů; O5. Příchod nových kvalifikovaných zaměstnanců; O6. Nízká zadluženost na českém trhu - možnost oslovit občany a představit jim přednosti úvěrování před spořením. 12
2.3. Funkční požadavky Hrozby T1. Nesplácející klienti; T2. Vysoká konkurence; T3. Únik citlivých dat; T4. Ohrožení budoucího rozvoje firmy; T5. Státní regulace. V rámci návrhu řešení se zaměřím na minimalizaci slabých stránek a maximalizaci příležitostí. Aplikujeme strategii MIN-MAX.
2.3
Funkční požadavky
F1. Rozdělení práv v rámci IS. V rámci nového IS budou vytvořeny uživatelské účty s různými právy - práva klientů, řadových zaměstnanců a vedení společnosti. F2. Správa uživatelů. Každý registrovaný uživatel bude mít možnost přístupu do systému po přihlášení po zadání rodného čísla a hesla, které obdrží od administrátora při registraci. Anonymním uživatelům bude vstup do aplikace zakázán. Každý uživatel si může po přihlášení zobrazit svůj profil. Vytváření nových uživatelských účtů stejně tak jako editaci bude moct pouze vedení firmy. U každého uživatele je vyžadována evidence jména, příjmení, rodného čísla, adresy a telefonního čísla F3. Správa úvěrů a investic. Systém musí umožňovat vytváření nových úvěrů a investic a prohlížení těch stávajících, ale i historii všech poskytnutých úvěrů a investic. U každého úvěru se musí evidovat dlužník(jméno, příjmení a rodné číslo), investor, číslo úvěru, počáteční a aktuální částka, datum poskytnutí, úrok, fixní úrok a dokumenty s ní spojené. U investic je třeba evidence čísla investice, informací o invetorovi, velikost investice, datum a dokumenty s ní spojené. F4. Správa dokumentů. Systém bude umožňovat náhled do dokumentů spojených s poskytovanými službami. Tvorba těchto dokumentů bude automatizováná na základě informací zadaných při vytváření úvěru nebo investice. Případné smlouvy či jiné dokumenty může také vytvářet vedení firmy. F5. Možnost vyhledávání a aplikace filtru na úvěry a investice. V systému bude možnost vyhledávání jednotlivých úvěrů, investic i uživatelů. Při zobrazení seznamu úvěrů a investic půjde aplikovat filtr, který zobrazí pouze záznamy v určitém časovém období nebo finanční výši. 13
2. Analýza
2.4
Nefunkční požadavky
N1. Webová aplikace. Systém bude realizován jako webová aplikace. Uživatelé se budou přihlašovat a pracovat s aplikací přes internet. Toto zajistí, že klienti i zaměstnanci budou mít přístup k potřebným informacím i z domova. N2. Rozšiřitelnost aplikace. Systém musí být realizován tak, aby byla možnost v budoucnosti ho rozšířit o nové funkce. N3. Podrobná uživatelská a správcovská dokumentace. Systém bude obsahovat dokumentaci, která umožní lepší správu systému a pomůže uživatelům při jeho používání. N4. Centralizace dat. Nejlepším způsobem se jeví cloudové úložiště, ale to bohužel kvůli regulacím ČNB není možné. Tudíž zadavatel bude muset investovat do vlastní databáze.
2.5
Rozdělení práv v rámci systému
V rámci aplikace se mohou objevit 3 typy uživatelů. Administrátor • Práva pro: – čtení, – editaci, – mazání. • Přístup do všech částí informačního systému • Nejvyšší možná uživatelská role Tato role je nejvyšší možná uživatelská role určená pro manažery společnosti. Administrátor může vkládat, editovat a mazat ostatní uživatele. V rámci systému má všechna postupná práva, například právo nahrávat smlouvy a přístup ke statistickým výstupům společnosti. Má také právo vytvářet nové úvěry a zaznamenávat investice. Zaměstnanec • Práva pro: – čtení, – editaci. 14
2.5. Rozdělení práv v rámci systému • Omezené možnosti při tvorbě nových dokumentů a uživatelů. Tato role je určena pro všechny zaměstnance firmy, kteří budou se systémem pracovat. Oproti roli administrátora nemůžou vytvářet nové uživatele. Vytvářejí a spravují půjčky a mají přístup ke všem dokumentům. Dále mají za úkol uzavírat nové smlouvy. Takový přístup plně vyhovuje menším a začínajícím firmám, které mají pouze několik zaměstnanců a všem plně důvěřují. S postupným růstem firmy však vzniká potřeba vytvořit větší množství specializovaných rolí a omezovat jejich přístup k citlivým informacím, které nejsou pro jejich práci třeba. Klient • Práva pro: – čtení. • Slouží pouze pro možnost prohlížení stavu úvěrů. Hlavním cílem těchto uživatelů je získat díky systému přehled o svých osobních údajích, které o nich firma má a kontrolovat své úvěry. Tento typ uživatelů se systémem pracuje pouze pasivně. Využívá ho jen na získání informací, žádné údaje do systému nevkládá, ani nemá možnost zobrazená data nějak modifikovat. Pokud si budou chtít vyžádat úpravu osobních údajů, musí využít kontaktu se zadavatelem. Nepříhlášený uživatel. aplikace.
Nepříhlášený uživatel nemá možnost vstupu do
15
Kapitola
Návrh V této kapitole je navrženo řešení, které splňuje funkční i nefunkční požadavky popsané v analytické části. Nejdříve rozeberu jednotlivé role pomocí use case diagramů, které zobrazují chování systému tak, jak ho vidí uživatel. Účelem diagramu je popsat funkcionalitu systému, tedy co od něj očekáváme. Diagram vypovídá o tom, co má systém umět, ale neříká jak to bude dělat. Ke každému diagramu popíšu více do detailu každý případ. Dále jsem navrhnul databázový model s popisem jednotlivých prvků modelu. Následuje návrh uživatelského rozhraní.
3.1
Případy užití
Tato část se zabývá jednotlivými případy užití informačního systému pro každého uživatele. Hierarchie uživatelských rolí je zobrazena na obrázku 3.1.
17
3
3. Návrh
Obrázek 3.1: Hiearchie jednotlivých rolí v rámci informačního systému
3.1.1
Klient
Viz. obrázek 3.2 • Přihlásit se Po zadání webové adresy informačního systému do prohlížeče je uživatel vyzván k vyplnění přihlašovacích údajů. Pokud jsou přihlašovací informace správné, proběhne přihlášení uživatele do systému, kde si bude moci zobrazit nebo vyhledat investici či úvěr. Pokud uživatel nezadá správné přihlašovací údaje, je vyzván k opakovanému zadání údajů. • Odhlásit se Po výběru možnosti odhlášení a následného potvrzení systém odhlásí uživatele a zobrazí webovou adresu informačního systému, kde má možnost se opětovně přihlásit. • Zobrazit úvěry Zobrazí aktivní úvěry i historii úvěrů daného uživatele. Na tyto úvěry je možné aplikovat omezovací filtry a možnost vyhledávání. • Zobrazit úvěr Po výběru konkrétního úvěru se zobrazí informace s veškerými detaily evidované u tohoto úvěru. • Zobrazit základní údaje Zobrazí základní údaje evidované u úvěru nebo investice. 18
3.1. Případy užití
Obrázek 3.2: Diagram případů užití: Klient
• Zobrazit aktuální výši jistiny Zobrazí aktuální výši jistiny. • Zobrazit splátky Zobrazí veškeré splátky evidované u tohoto úvěru. • Zobrazit pokuty Zobrazí veškeré pokuty evidované u tohoto úvěru. • Zobrazit investice Zobrazí historii investic daného uživatele. • Zobrazit investici 19
3. Návrh Po výběru konkrétní investice se zobrazí informace s veškerými detaily evidované u této investice. • Zobrazit moje dokumenty Zobrazí veškeré dokumenty evidované u daného uživatele.
3.1.2
Zaměstnanec
Viz. obrázek 3.3
Obrázek 3.3: Diagram případů užití: Zaměstnanec
• Přihlásit se Viz Přihlásit se v 3.1.1 20
3.1. Případy užití • Odhlásit se Viz Odhlásit se v 3.1.1 • Vytvořit nový úvěr Po zvolení možnosti zobrazí informační systém formulář a vyzve zaměstnance pro zadání údajů potřebných pro jeho vyplnění. Po vyplnění formuláře zkontroluje informační systém, zda-li jsou správně zadaná data a uloží tento úvěr do databáze. Pokud informační systém nalezne chybu ve formuláři, upozorní na ní zaměstnance a bude požadovat opětovné vyplnění. • Zobrazit úvěry Zobrazí aktuální úvěry i historii úvěrů všech uživatelů. U zobrazených úvěrů jsou evidovány aktuální stavy. Na tyto úvěry je možné aplikovat omezovací filtry a možnost vyhledávání. • Editovat úvěr Po výběru této možnosti zobrazí informační systém editovací formulář k dané půjčce. Po editace údajů a uložení proběhne opět kontrola upravených údajů a pokud systém nalezne chybu, upozorní na ní zaměstnance a bude požadovat opětovné vyplnění. V opačném případě uloží upravený úvěr. • Zobrazit investice Zobrazí historii investic všech uživatelů. Na zobrazených investicích je možné aplikovat omezovací filtry. Také je zde možnost vyhledávaní požadovaných investic. • Zobrazit investici Viz Zobrazit investici v 3.1.1 • Zaznamenat investici Po zvolení možnosti zobrazí informační systém formulář a vyzve zaměstnance pro zadání údajů potřebných pro jeho vyplnění. Po vyplnění formuláře zkontroluje informační systém, zda-li jsou správně zadaná data a uloží tuto investici do databáze. Pokud informační systém nalezne chybu ve formuláři, upozorní na ni zaměstnance a bude požadovat opětovné vyplnění. • Zobrazit seznam uživatelů Po výběru možnosti se zaměstnanci zobrazí seznam všech uživatelů registrovaných v systému. 21
3. Návrh • Zobraz úvěr Viz Zobraz úvěr v 3.1.1 • Zobraz základní údaje Viz Zobraz základní údaje v 3.1.1 • Zobraz aktuální výši jistiny Viz Zobraz aktuální výši jistiny v 3.1.1 • Zobraz splátky Viz Zobraz splátky v 3.1.1 • Zobraz pokuty Viz Zobraz pokuty v 3.1.1
3.1.3
Administrátor - správa uživatelů
Viz. obrázek 3.4
Obrázek 3.4: Diagram případů užití: Administrátor - správa uživatelů
22
3.2. Databázový model • Vytvořit nového uživatele Po výběru možnosti nabídne informační systém formulář s údaji potřebnými k vytvoření nového uživatele. Pokud administrátor vyplní všechny položky formuláře, systém uloží nového uživatele. Pokud je jedna nebo více položek špatně vyplněná, musí administrátor vyplnit formulář znovu. • Editovat uživatele Po výběru možnosti se administrátorovi zobrazí aktuální informace daného uživatele. Tyto informace má možnost upravit a uložit. Při ukládání nově upravených informací systém zkontroluje korektnost všech informací. Pokud jsou tyto informace správné, tak se upravené údaje o uživateli uloží. Pokud je některý z údajů nesprávný, musí administrátor vyplnit formulář znovu. • Přidat roli Přiřadí roli vytvářenému uživateli. • Zobrazit seznam uživatelů Po výběru možnosti se administratorovi zobrazí seznam všech uživatelů registrovaných v systému. U těchto uživatelů má administrátor možnost editace údajů a zobrazení detailu vybraného uživatele.
3.2
Databázový model
V následující časti je obrázek 3.5 databázového modelu, doplněný o popis jednotlivých prvků tabulky. • Loans – DebtorId: Identifikátor dlužníka – InvestorId: Identifikátor investora – LoanId: Identifikátor úvěru – OriginalAmount: Počáteční částka – CurrentAmount: Aktuální částka – Created: Datum vytvoření – Interest: Úrok – FixedInterest: Fixní úrok – Comment: Komentář – FileName: Název souboru – UserId: Identifikátor uživatele 23
3. Návrh
Obrázek 3.5: Databázový model
• LoanTransaction – LoanTransactionId: Identifikátor peněžní operace – LoanId: Identifikátor úvěru – Amount: Částka – Processed: Stav zpracování transakce • Investments – IvestmentId: Identifikátor investice – UserId: Identifikátor uživatele – Amount: Částka 24
3.2. Databázový model – Date: Datum investice – Comment: Komentář – FileName: Název souboru • Users – UserId: Identifikátor uživatele – Name: Jméno uživatele – Surname: Příjmení uživatele – BirthCertificateNum: Rodné číslo uživatele – Phone: Telefoní číslo uživatele – Adress: Adresa uživatele – DisponibleAmount: Částka, kterou má k dispozici • UsersinRoles – UserId: Identifikátor uživatele – RoleId: Identifikátor uživatelské role • Roles – RoleId: Identifikátor uživatelské role – RoleName: Název role – Description: Popis role • Documents – DebtorId: Identifikátor dlužníka – InvestorId: Identifikátor Investora – FileName: Název dokumentu – LoanId: Identifikátor úvěru – InvestmentId: Identifikátor investice – UserId: Identifikátor uživatele – Description: Popis dokumentu
3.2.1
Uložiště dat
Úložiště dat je softwarová komponenta databázového serveru, která je používána v databázi k základním operacím systémem řízení báze dat (DBMS). Vhodnou volbou je Microsoft SQL Server 2008, vyvinutý firmou Microsoft. Tento databázový systém je schopný výkonově zpracovat miliony záznamu v řádu milisekund a je vhodný jak pro malé, tak i velké aplikace [15]. 25
3. Návrh
3.2.2
Databázový systém
Pro správné fungování aplikace je důležité zvolit správný databázový systém. Pro účely aplikace bude pro ukládání dat vhodné použít multiplatformní databázový systém Transact-SQL. Je to rozšírení jazyka Structured Query Language(SQL).
3.3
Uživatelské rozhraní
Tato část se zabývá orientačním návrhem uživatelského rozhraní. Uživatelské rozhraní ve většině případů rozhoduje o použitelnosti koncové aplikace a oblíbenosti u zadavatele a uživatelů, jedná se tedy o jeden z nejdůležitějších prvků. Uživatelské rozhraní musí přehledné, tak aby uživatel byl schopen najít všechny požadované funkčnosti. Grafická podoba a prostředí není podstatnou částí bakalářské práce, chci hlavně nastínit rozmístění jednotlivých objektů v rámci koncové aplikace. Jednotlivé návrhy slouží pro demonstraci nejdůležitějších funkcí aplikace a to z pohledu všech uživatelských rolí.
3.3.1
Přihlášení do aplikace
Po zadání webové adresy do prohlížeče se musí uživatel přihlásit pomocí rodného čísla a hesla. Pokud jsou zadané informace správné, systém přihlásí uživatele do aplikace. V opačném případě je uživatel nucen zadat tyto údaje znovu. Tato funkce je zobrazena na obrázku 3.6 a je stejná pro všechny uživatelské role.
26
3.3. Uživatelské rozhraní
Obrázek 3.6: Přihlášení do aplikace
3.3.2
Přehled úvěrů z pohledu klienta
Po kliknutí na možnost „zobrazit úvěry“ zobrazí aplikace kartu s aktivními úvěry. Je zde i karta s historií všech úvěrů přihlášeného uživatele. Na obě tyto karty se dá aplikovat filtr, který zobrazí úvěry dle zvoleného data nebo v rozmezí zadané části. Dále jdou také zobrazit u každého úvěru informace jako: základní údaje, pokuty, splátky a aktuální výše jistiny. Takto navržené GUI je demonstrováno na obrázku 3.7.
27
3. Návrh
Obrázek 3.7: Přehled úvěrů z pohledu klienta
3.3.3
Vytvoření nového úvěru z pohledu zaměstnance
Po kliknutí na možnost „zobrazit úvěry“ zobrazí aplikace formulář s potřebnými údaji, které je třeba vyplnit pro vytvoření nového uživatele. Po uložení tohoto formuláře je úvěr přiřazen uživateli na základě rodného čísla. Pokud nejsou údaje korektně vyplněny, zahlásí aplikace chybu a bude požadovat nové vyplnění formuláře. Součástí formuláře je také nutnost schválení podmínek a informace o uživateli, který úvěr schválil. Demonstrace tohoto uživatelského rozhraní je na obrázku 3.8. Tato možnost je přístupná pouze pro uživatelské role administrátor a zaměstnanec.
28
3.3. Uživatelské rozhraní
Obrázek 3.8: Vytvoření nového úvěru z pohledu zaměstnance
3.3.4
Seznam uživatelů z pohledu administrátora
Po kliknutí na možnost „Zobrazit seznam uživatelů“ zobrazí aplikace seznam všech registrovaných uživatelů. U každého uživatele má administrátor možnost zobrazení detailu a editace. Také je zde možnost vytvoření nového uživatele. Pro uživatelské role zaměstnanec není možnost editace a vytvoření nového uživatele zobrazena. V seznamu lze vyhledávat pomocí pole pro vyhledávání. Demonstrace tohoto uživatelského rozhraní je na obrázku 3.9.
29
3. Návrh
Obrázek 3.9: Seznam uživatelů z pohledu administrátora
3.4
Softwarová architektura a diagram nasazení
Aplikace má být snadno rozšiřitelná a udržitelná. Vzhledem k tomu, že systémové funkcionality můžeme dále rozšiřovat je vhodná vícevrstvá architektura, konkrétně architektura MVC(Model-view-controller). Výhoda architektury MVC spočívá v jednoduchém nahrazení či upravení jednotlivých vrstev, aniž by to mělo vliv na funkčnost aplikace jako celku. Rozmístění jednotlivých zdrojů můžeme zobrazit pomocí diagramu nasazení na obrázku 3.10.
30
3.4. Softwarová architektura a diagram nasazení
Obrázek 3.10: Diagram nasazení
31
Kapitola
Studie proveditelnosti Následující kapitola obsahuje studii proveditelnosti výše navrženého informačního systému. Začnu stručným popisem projektu. Poté přejdu k rizikům, která by mohla během tvorby informačního systému nastat. Následuje rozdělení do jednotlivých etap a jejich stručný popis doprovázený ganttovým diagramem, zobrazující harmonogram každé etapy. Nakonec systém zhodnotím podle předpokládaných nákladů na implementaci a následnou údržbu. Dále se zaměřím na návratnost investice a nakonec zhodnotím celkový přínos informačního systému zadavateli.
4.1
Popis projektu
Na základě požadavků zadavatele byla identifikována potřeba zavedení rozsáhlého informačního systému pro správu úvěrů. Zásadním požadavkem je přístup do informačního systému z prostředí webového prohlížeče, který umožňuje zaměstnancům i klientům přístup z pohodlí vlastního domova. Nedílnou součástí informačního systému je možnost vkládání, editování a vyhledávání úvěrů a automatické zařazování úvěrů do databáze. Tato aplikace nabízí možnost filtru, který se dá aplikovat na tyto úvěry z důvodu snadnějšího vyhledávání určitých úvěrů. Systém také usnadňuje ověření informací pomocí dokumentů, které se budou evidovat u každého úvěru. Tyto vlastnosti systému podporují vyšší efektivitu práce. Systém umožňuje přístup třem skupinám uživatelů. Manažeři mají administrátorská práva umožňující správu jednotlivých uživatelů, úvěrů, investic a dokumentů. Běžní zaměstnanci mohou spravovat jednotlivé úvěry, investice a dokumenty. Klienti přistupují k historii i aktuálnímu stavu svých úvěrů a investic. Mohou také zobrazovat dokumenty spojené s jejich účtem. 33
4
4. Studie proveditelnosti
4.2
Rizika projektu
4.2.1
Rizika zadavatele
Tabulka 4.1: RZ01 - Neefektivní práce zaměstnanců s novým softwarem Stav Vlastník Pravděpodobnost výskytu Dopad
Potenciální Zadavatel 5% Neefektivní využití informačního systému, ztráta času a zisků
Plán pro mitigaci rizika • Konzultace mezi vývojáři systému a pracovníky zatavatele • Vytvoření pracovních manuálů • Interní testování systému Krizový plán • Intenzivní konzultace s pracovníky • Helpdesk • Zjednodušení funkcí
systémových
• Přeškolení pracovníků zadavatele
34
4.2. Rizika projektu Tabulka 4.2: RZ02 - Nedostupnost systému Stav Vlastník Pravděpodobnost výskytu Dopad
Potenciální Zadavatel < 5% Ztrátu zisků, ztráta klientů, odliv zaměstnanců
Plán pro mitigaci rizika • Softwarová údržba
a
hardwarová
• Testování informačního systému před nasazením Krizový plán • Dočasný přechod na tabulkový editor
35
4. Studie proveditelnosti Tabulka 4.3: RZ03 - Ztráta užitečných dat Stav Vlastník Pravděpodobnost výskytu Dopad
Nastalo Zadavatel 40% Ušlý zisk, ztráta potenciálních klientů
Plán pro mitigaci rizika • Přehledná archivace dat • Přiřazení dat k relevantním projektům s pomocí issue trackingu • Zálohování dat Krizový plán • Znovuvytvoření již existujících dat • Přiřazení odpovědnosti za správu dat pro zabránění opakování situace
36
4.2. Rizika projektu Tabulka 4.4: RZ04 - Posun dodání Stav Vlastník Pravděpodobnost výskytu Dopad
Potenciální Zadavatel 35% Prodloužení neefektivní činnosti firmy, v důsledku toho ztráta stávajících a potenciálních klientů a zaměstnanců
Plán pro mitigaci rizika • Průběžné konzultace mezi zadavatelem a dodavatelem • Projektové milníky • Projektové řízení • Efektivní gram
časový
harmono-
Krizový plán • Realokace prostředků • Pokračování ve vedení tabulkovým editorem
37
4. Studie proveditelnosti
4.2.2
Projektová rizika Tabulka 4.5: RP01 - Nekompatibilita použitých technologií Stav Vlastník Pravděpodobnost výskytu Dopad
Potenciální Dodavatel 5% Problémy s fungováním informačního systému jako celku, výpadky funkčních celků
Plán pro mitigaci rizika • Testování jednotlivých funkčních celků a jejich provázanost před nasazením • Analýza alternativ ke zvoleným technologiím Krizový plán • Změna zvolené technologii pro problematický funkční celek a jeho znovuimplementace • Vytvoření adaptéru pro zvýšení kompatibility
38
4.2. Rizika projektu Tabulka 4.6: RP02 - Posun dodání Stav Vlastník Pravděpodobnost výskytu Dopad
Potenciální Dodavatel 20% Ztráta zisku, nutnost úpravy harmonogramu, ztráta důvěryhodnosti v očích zadavatele
Plán pro mitigaci rizika • Průběžné konzultace mezi zadavatelem a dodavatelem • Projektové milníky • Projektové řízení • Efektivní gram Krizový plán
časový
harmono-
Nutnost svolání řídíci rady za účelem: • Zkrácení testovacího období a celkové úpravy harmonogramu • Realokace prostředků v rámci projektu
39
4. Studie proveditelnosti Tabulka 4.7: RP03 - Nedostatečná komunikace mezi projektovým týmem a zákazníkem Stav Vlastník Pravděpodobnost výskytu Dopad
Potenciální Dodavatel 30% Prodloužení termínu nasazení projektu, nepřesná implementace požadavků, zvýšení rozpočtu projektu
Plán pro mitigaci rizika • Zapojení zákazníka do vývoje projektu • Testování městanci
s
interními
za-
Krizový plán • Prodloužení termínu nasazení • Krizové jednání v rámci řídícího výboru a z něj vycházející direktivy
4.3
Harmonogram projektu
Tato část se zaměřuje na konkrétní kroky, vedoucí k dosažení cílového stavu. Popisuje harmonogramy jednotlivých etap. V závěru jsou uvedeny představy následujícího vývoje po nasazení systému a vize na rozvoj systému. Vzhledem k rozsahu navrhovaného řešení a požadavku zprovoznění systému do jednoho roku od začátku projektu je vhodné projekt rozdělit do tří realizačních etap: • Etapa 1: návrh a implementace IS 1.0, obsahující základní funkce pro tvorbu, provádění a archivaci úvěrů a investic. Také implementace vytváření a editaci uživatelů. • Etapa 2: Integrování tvorby dokumentů a možnosti aplikace filtru (IS 2.0) • Etapa 3: Rozšiřování IS o další funkce, podpora a rozvoj systému Na obrázku 4.1 je znázorněn rámcový harmonogram etap 1-3. Data v harmonogramu jsou pouze orientační pro ilustraci délky trvání projektu. Začátek je 40
4.4. Ekonomicko-manažerské zhodnocení možné po dohodě se zákazníkem odsunout na pozdější datum. Plán jednotlivých etap je blíže popsán v následujících kapitolách.
Obrázek 4.1: Harmonogram projektu
4.3.1
Možnosti třetí etapy
V této etapě budou řešeny případné požadavky, založené na používání nového systému. Jednou z potenciálních funkčností pro další rozvoj systému je možnost zavedení emailu v rámci aplikace. Mezi další potencionální funkčnost patří měsíční import účetních dat z informačního systému zadavatele a vytvoření nástěnky na hlavní stránce aplikace, kde se budou zobrazovat nové produkty zadavatele. Další možností je také přísnější rozdělení uživatelských práv a vytvoření nových uživatelských rolí. Využitelnost těchto vlastností bude vyhodnocena v případném ostrém provozu systému. IS je také navržen pro možnost přidávání modulů, bude tedy možné zavádět další nové funkce, které vyplynou z provozu systému. Předpokládáme, že třetí etapa bude přímo navazovat na etapu 2, během které mohou být identifikovány nové žádoucí funkce systému a dokončena bude přibližně na konci srpna roku 2016.
4.4 4.4.1
Ekonomicko-manažerské zhodnocení Náklady na implementaci systému
Hlavní část nákladů tvoří hlavně finanční ohodnocení vývojářů a celková časová náročnost. Na pokrytí nákladu spojených s vývojem a implementací informačního systému uvažujme průměrnou sazbu dle tabulky 4.8. Jedná se pouze o hrubý odhad, ve výsledku se mohou čísla lišit. 41
4. Studie proveditelnosti Tabulka 4.8: Průměrná sazba vývojářů Pozice SW architekt GUI designer Programátor Tester
Sazba/den 2400 Kč 2000 Kč 2200 Kč 2000 Kč
Platy vývojářů jsou poté dle harmonogramu práce na obrázku 4.1 vynásobeny trváním každé části etapy. Konečná cena 129 200 Kč je výsledkem tabulky 4.9. Tabulka 4.9: Náklady na vývoj aplikace
1. Etapa
Celkem za etapu 2. Etapa
Celkem za etapu 3. Etapa
Celkem za etapu Celkem
Název Kickoff Technický projekt Implementace Testy Nasazení Kickoff Technický projekt Implementace Testy Nasazení Kickoff Technický projekt Implementace Testy Nasazení
Cena 8 600 Kč 7 200 Kč 17 600 Kč 4 000 Kč 8 600 Kč 46 000 Kč 8 600 Kč 4 800 Kč 13 200 Kč 4 000 Kč 8 600 Kč 39 200 Kč 8 600 Kč 9 600 Kč 13 200 Kč 4 000 Kč 8 600 Kč 44 000 Kč 129 200 Kč
Celkové očekávané náklady na implementaci na všechny etapy jsou tedy 129 200 Kč. Dle mého očekávání by IS mohl být pro základní použití připraven již za 14 pracovních dnů od začátku práce na projektu. Maximální odchylka odhadů nákladů na implementaci činí 30%. Do odhadu ovšem není zahrnuta cena HW, tudíž musíme předpokládat, že celková cena bude vyšší.
42
4.5. Budoucí přínosy
4.4.2
Náklady na provoz
Na provoz IS je nezbytný databázový server a zajištění jeho technické podpory. Nákup serveru můžeme vyčíslit jako jednorázovou investici v ceně přibližně 100 000 Kč. Také je nutné vzít v potaz náklady na proškolení zaměstnanců pro práci se systémem, ovšem tato investice nebude dle mých odhadů příliš vysoká.
4.5
Budoucí přínosy
Investice není pro zadavatele výhodná pouze z finanční stránky, ale také z pohledu úspory času a přehledu. Také s využitím IS budou data uložena na jednom místě. To výrazně snižuje šanci ztráty dat. Dojde k posílení příležitostí společnosti. Díky systému bude možné realizovat více úvěrů a díky tomu se začne investice finančně vracet. Finanční úspora. Zadavatel bude mít svůj vlastní software a nemusí platit žádné poplatky za používání softwaru třetím stranám. I přes počáteční investice do HW a implementace se dá očekávat návratnost v období jednoho roku až dvou let. Úspora času. Možnost rychlé tvorby úvěru, investice i nových uživatelů a možnost filtrace jednotlivých výpisů urychlí práci zaměstnanců. Možnost přístupu klientů do systému také usnadní práci zaměstnancům, kteří nebudou muset obsluhovat každého klienta, který chce mít přehled o svých úvěrech nebo investicích.
43
Závěr Cílem této práce bylo vytvořit návrh řešení informačního systému pro správu úvěrů v souladu s osvědčenými metodami softwarového návrhu, a to po důkladném prostudování problematiky poskytování úvěrů v České republice. Toto řešení mělo obsahovat projektovou dokumentaci obsahující, kromě technického řešení, ekonomicko-manažerské zhodnocení na pořízení a provoz informačního systému a nakonec odhadnout budoucí přínosy pro zadavatele. Všechny tyto cíle byly naplněny. V první teoretické části jsem čtenáře seznámil s pojmy úvěr, úrok a úročení. Popsal jsem druhy poskytovatelů úvěrů v České republice a vysvětlil rozdíl mezi bankovním a nebankovním poskytovatelem a dotknul jsem se pojmu bankovní regulace. V praktické části jsem poté shromáždil a analyzoval požadavky na systém a to pomocí SWOT analýzy. Dále jsem definoval jednotlivé uživatelské role, které budou mít přistup do systému. Poté jsem již přistoupil k samotnému návrhu systému a to za pomoci případů užití z pohledů jednotlivých uživatelských rolí. Následoval návrh databázového modelu a uživatelského rozhraní, které reflektuje požadavky stanovené v analytické části. Celou práci jsem zakončil studií proveditelnosti, která by měla zadavateli pomoci se rozhodnout o případné implementaci systému. Výsledkem je tedy navržený informační systém s vypracovaným harmonogramem všech etap případného vývoje a ekonomicko-manažerským zhodnocením. Osobním přínosem této práce bylo rozšíření teoretických znalostí v bankovní sféře České republiky a seznámení se s celým procesem poskytování úvěrů. Díky praktické části jsem měl možnost využít znalosti získané během studia a vyzkoušet si nejen analýzu, ale i návrh informačního systému, který může být nasazen do ostrého provozu. Cennou zkušeností bylo i hledání vhodného zadavatele pro tuto práci a využití mých komunikačních schopností. Právě při komunikaci s potencionálními zadavateli jsem si vyzkoušel práci business analytika a zjistil jsem, že ne vždy je snadné najít kompromis mezi analytikem a zadavatelem. A to nejen z finančního hlediska, ale také z hlediska technického řešení. Výstup této práce bude konzultován se společností 45
Závěr zadavatele a rozhodne se o budoucí implementaci a případném nasazení do provozu.
46
Literatura [1]
Zprávy, Finance, Sport, Počasí - Tiscali.cz. Půjčka není úvěr. Víte, jaký je rozdíl? [online]. [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://zpravy.tiscali.cz/pujcka-neni-uver-vite-jaky-jerozdil-243017
[2]
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. [cit. 2016-04-02].
[3]
DOHNAL, Jakub. Spotřebitelský úvěr: praktická příručka s příklady a judikaturou. Praha: Leges, 2011, 128 s. Praktik. ISBN 978-808-7212769.
[4]
Srovnání půjček. [online]. 7.2.2012 [cit. 2016-04-04]. Dostupné z: http: //www.pujcky.cz/bankovni-a-nebankovni-pujcky/
[5]
SEKERKA, Bohuslav. Banky a bankovní produkty. Praha: Profess, 1997, xii, 532 s. ISBN 80-852-3551-X.
[6]
REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2012, 423 s. ISBN 978-80-7261-240-6.
[7]
ZEMAN, Václav. Bankovnictví: 1. díl. Vyd. 2., rozš. a dopl. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2008, 99 s. ISBN 978-80-214-35803.
[8]
ŠENKÝŘOVÁ, Bohuslava. Bankovnictví. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2010, 253 s. ISBN 978-80-7408-029-6.
[9]
SOUKAL, Ivan a Jan DRAESSLER. Základní bankovní služby a asymetrie informací z hlediska spotřebitele. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-5465-9. 47
Literatura [10]
POSPÍŠIL, Richard, Vladimír HOBZA a Zdeněk PUCHINGER. Finance a bankovnictví. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. ISBN 80-244-1297-7.
[11]
Levná hypotéka na byt: Jak získat hypotéku 2014Co je jistina úvěru? [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://www.uhypoteky.cz/coje-jistina-uveru/
[12]
ČERNOHORSKÝ, Jan a TEPLÝ, Petr. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. ISBN 978-80-247-3669-3
[13]
TEPLÝ, Petr. Navigátor bezpečného úvěru. 1. vyd. V Praze: Karolinum, 2013, 198 s. ISBN 978-802-4622-873.
[14]
Informace pro vaše podnikání - BusinessVize.cz. BusinessVize.cz [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/ planovani/kde-se-vzala-a-k-cemu-vsemu-je-vlastne-swotanalyza
[15]
Product Documentation. Learn to Develop with Microsoft Developer Network | MSDN [online]. [cit. 2016-05-11]. Dostupné z: https:// msdn.microsoft.com/library/hh994727(v=sql.10).aspx
48
Příloha
Seznam použitých zkratek ČR Česká republika ČNB Česká národní banka DBMS Database management system GUI Graphical user interface HW Hardware IS Informační systém MVC Model-view-controller SQL Structured Query Language SW Software
49
A
Příloha
Obsah přiloženého CD
readme.txt...................................stručný popis obsahu CD src thesis.tex..................zdrojová forma práce ve formátu LATEX text ....................................................... text práce thesis.pdf ............................. text práce ve formátu PDF 51
B
