Z obsahu: Dušièkové pobožnosti. Každé èíslo OM najdete na o týden døíve než ve schránce

Ostrovský mìsíèník

2006

Lidský život má smysl aneb Dušièkové zamyšlení

Dušièkové pobožnosti

Pracoval jsem v domovì dùchodcù, který byl postaven uprostøed lesa, asi tøi kilometry od nejbližší vesnice. Když jeho staøí obyvatelé chtìli vyrazit do spoleènosti, museli tuto vzdálenost zdolat dvakrát, pøi cestì tam a zpátky. Není divu, že spíše trávili èas na lavièkách na zahradì a každý kontakt s lidmi „odjinud“ byl pro nì malým svátkem. Když jsem se ptal, proè bylo tenkrát ke zøízení domova dùchodcù vybráno tak odlehlé místo, bylo mi øeèeno, že prý proto, aby nebylo produktivním lidem vystavováno na oèi stáøí a umírání. Zbyteènì by je to deprimovalo. Dnes se už staví domovy dùchodcù uprostøed mìst, ale co v životì má pravou hodnotu a co je marné a zbyteèné. myšlenky na stáøí a na smrt zrovna nejsou na poøadu dne. Domnívám se, že když lidé o Dušièkách navštìvují hroby Z billboardù, z televize, z èasopisù na nás vìtšinou hledí svých blízkých, urèitì si nemyslí, že by jejich život nemìl mladí usmìvaví a úspìšní lidé a skoro to vyvolává dojem, smysl proto, že už zemøeli. Vìtšinou si naopak tìchto lidí jako by staøí, nemocní a neproduktivní už nemìli co dát. vážíme a jsou pro nás obdarováním. Vìøící navíc mohou Nicménì, alespoò v jenom dni v roce, na Dušièky, se doufat, že o tom, co v jejich životì bylo dobré a krásné, „systematicky“ vzpomíná na nám blízké, kteøí už zemøeli. nemusejí mluvit jen v minulém èase. Èlovìk si uvìdomuje realitu smrti, a dokonce ve vztahu Židovský psycholog a psychiatr Viktor Frankl napsal ve k lidem, které mìl rád a kteøí pro nìj nìco znamenali. svých vzpomínkách na koncentraèní tábor: Návštìva høbitova mùže vyvolat zármutek a bolest nad „Má celé toto utrpení, to umírání kolem nás nìjaký smysl? jejich odchodem nebo, pokud se rány již zhojily, i vdìèNebo nemá-li jej, pak by nakonec nemìlo ani pøežití nost za jejich životy a za to, èeho bylo možné si na nich vážit. lágru smysl. Nebo život, jehož smysl stojí a padá s tím, zda Smrt je skuteènost, která zpochybòuje mnoho zbyteèností, se z toho dostanu nebo ne, život tedy, jehož smysl odvisí na nichž v tomto životì stavíme, mnohé zasouvá do od milosti takové náhody, takový život by vlastnì nemìlo pozadí a naopak u mnoha skuteèností, které tøeba nejsou vùbec cenu žít.“ pøíliš cenìny, ukazuje jejich pravou hodnotu. Právì proto Jsem pøesvìdèen, že život má smysl. Že má smysl i život se prý cisterciáètí mniši zdravili slovy: „Memento mori“ toho, kdo už není v produktivním vìku a nemùže (Pamatuj na smrt). Právì proto psávali naši pøedkové na pracovat, toho, kdo je jakkoliv nemocný èi postižený, brány høbitovù: toho, kdo je v terminálním stádiu své nemoci, i toho, kdo „My jsme byli, co vy jste, vy budete, co my jsme“. To nebyl umírá. Myslím, že památka Dušièek mùže být paradoxnì výraz jejich morbidního myšlení, ale pramenilo to z pøepøipomínkou toho, že lidský život má smysl i tehdy, když se svìdèení, že právì tváøí v tváø smrti a vìdomí toho, že život musí nevyhnutelnì konfrontovat se smrtí. každého èlovìka se jednou se smrtí setká, se ukazuje, Pavel Petrašovský, kaplan

2. listopadu: Ostrov 17.00, Pernink 10.45, Abertamy 14.15, Hroznìtín 15.15, Jáchymov 17.00 hod. 4. listopadu: Boží Dar 14.00, Krásný Les 15.30, Stráž nad Ohøí 16.15 hod. 5. listopadu: Bor 14.30, Radošov 15.15, Velichov 16.00, Horní Blatná 16.00, Dìpoltovice 16.45 hod.

Zdarma

11

VIII. roèník

Høbitovní kostel sv. Jakuba v Ostrovì se v souèasné dobì rekonstruuje. V budoucnosti bude sloužit ostrovským obèanùm jako místo rozlouèení se zesnulými. Foto: Archiv Domu kultury Ostrov

Každé èíslo OM najdete na www.eostrov.cz o týden døíve než ve schránce

Michaelská pou byla letos více tradièní. Souèástí programu byl odborný výklad o zaøízení kostela sv. Michaela. Na snímku prùvodkynì Lidmila Hanzlová s jedním z návštìvníkù. Foto: Irena Janeèková

Z obsahu: Výsledky voleb do Zastupitelstva mìsta Ostrova najdete na stranì 2 Návštìva z Einsiedelnu

str. 2

Krmení veverek

str. 3

Zprávy ze škol

str. 5

Rozhovor s N. Dorogovcevem

str. 6

Program Kinokavárny

str. 7

Program Domu kultury

str. 8

Kultura

str. 9

Sport, MDDM

str. 10

Festival FOH

str. 11

Ostrované ve filmu, èást 2

str. 12

Když se ruka k ruce vine

str. 12

Pod èarou

str. 13

Ostrovská zeleò

str. 13

Redakèní uzávìrka pøíspìvkù do pøíštího èísla je 10. listopadu Ostrovský mìsíèník Listopad 2006

1

Výsledky komunálních voleb 2006 v Ostrovì Novì zvolení èlenové mìstského zastupitelstva Ve volbách bylo odevzdáno celkem 90 246 platných hlasù.

Poøadí zvolených kandidátù podle poètu získaných hlasù Bc. Jan Bureš ODS, 1849 hlasù Ing. Jan Zborník ODS, 1783 hlasù Bc. Jitka Samáková ODS, 1637 hlasù MUDr. Oldøich Vastl ODS, 1600 hlasù Ing. Petr Nedvìd ODS, 1571 hlasù Ing. Vladimír Palivec ODS, 1546 hlasù, MUDr. Kvìtoslava Kobíková ODS, 1519 hlasù Karel Bína ODS, 1430 hlasù Milan Matìjka ÈSSD, 996 hlasù Zdenìk Mareš KSÈM, 843 hlasù RNDr. František Wohlmuth ÈSSD, 835 hlasù Vojtìch Písaèka ÈSSD, 747 hlasù Ing. Vladimír Trafina SNK Sdružení zahrádkáøù, 745 hlasù MUDr. Petr Pavelka Strana zelených, 733 hlasù Vladimír Lesser KSÈM, 688 hlasù Ing. Marek Poledníèek KDU-ÈSL, 662 hlasù Jan Blažek KSÈM, 656 hlasù Marcela Fidrmucová SNK Sdružení zahrádkáøù, 655 hlasù Jana Hroudová SNK Sdružení zahrádkáøù, 632 hlasù Mgr. Libor Bílek SNK Evropští demokraté, 618 hlasù Radim Rulík Evropští demokraté, 592 hlasù

Poøadí jednotlivých stran podle poètu získaných hlasù Pro postup byla urèena hranice 5% hlasù. Obèanská demokratická strana 29 471 hlasù (32,65%) Èeská strana sociálnì demokratická 13 126 hlasù (14,54%) Komunistická strana Èech a Moravy 11 952 hlasù (13,24%) Sdružení nezávislých kandidátù, Zahrádkáøi 11 144 hlasù (12,34%) Sdružení nezávislých kandidátù, Evropští demokraté 7358 hlasù (8,15%) Køesanská demokratická unie Ès. strana lidová 5656 hlasù (6,26%) Strana Zelených 5441 hlasù (6,02%) Nezávislí 3923 hlasù (4,34%) Nezávislí demokraté (pøedseda Vladimír Železný) 1637 hlasù (1,81%) Strana Rovnost šancí 538 hlasù (6,25%)

Tøi staletí Einsiedelnské kaple v Ostrovì Pøesnìji øeèeno, dvì stì devadesát šest let pøedstavuje už tento velice konkrétní svìdek vztah, který existuje mezi Ostrovem a švýcarským poutním místem Einsiedeln. Osmého záøí roku 1710 byl na návrší nad ostrovskou piaristickou kolejí slavnostnì vysvìcen barokní klenot, pøesná kopie zázraèné kaple v Einsiedelnu, a po všech ideologických promìnách, v nichž se støídala péèe a úcta s naprostou lhostejností a zanedbáním, byl znovu v celé kráse vrácen svému poslání. Stalo se tak rovnìž osmého záøí v roce 2002. K zachování a zajištìní odborné rekonstrukce této vzácné barokní památky se tehdy kromì našich institucí pøipojilo i partnerské mìsto Ostrova, bádenský Rastatt, i nìmecký spolek ostrovských rodákù. Kaple zase korunuje klášterní areál, „posvátný okrsek“, který postupnì dostává zpìt svou dùstojnou podobu. Jak živé je toto zvláštní spojení dvou tak odlišných a vzdálených míst až po naše dny, o tom svìdèí i nedávná návštìva. Do Ostrova pøijel 12. øíjna páter Othmar Lustenberger, pøíslušník velkého benediktýnského kláštera v Einisedelnu, který se již dlouho zabývá historií zázraèné „poustevníkovy kaple“. Byla postavena na místì poustevny zbožného mnicha Meinrada, zavraždìného zde roku 861. Podle legendy ji vysvìtil sám Spasitel za doprovodu andìlù jako místo pro milostnou sošku své matky, Panny Marie, která se zde zjevila ve vìnci zlatých oblakù a bleskù. Tak jak znázoròuje i náš ostrovský oltáø v Einsiedelnské kapli a jak bylo toto „andìlské svìcení“, potvrzené již roku 964 papežem Lvem VIII., doplnìno legendou z pozdìjší doby. Páter Lustenberger navštìvuje a zaznamenává všechna místa, kde byla postavena pøesná nebo èásteèná kopie této kaple, umístìna kopie milostné sochy èi použito zasvìcení „Naší Milé Paní z Einsiedeln“. Kromì toho nalezl i množství historických památek, svìdèících o veliké oblibì tohoto poutního místa, které mimo jiné poskytovalo øadu milostí poutníkùm, ubírajícím se do španìlské Compostelly, Øíma èi Jeruzaléma. Jsou to poutnické odznaky, upomínky, rytiny, obrazy. K roku 2000 existovalo již pøes 900 míst takových nálezù v Evropì, Severní a Jižní Americe, Africe i Asii. Poutì do Einsiedelnu se konaly zøejmì již od 12. století a nabývaly na intenzitì. Roku 1466 navštívilo Einsiedeln více než 130 tisíc poutníkù. Bylo to rok po požáru, který kapli zachvátil v dubnu roku 1465 a zanechal jen její obvodové zdi. Kaple pak dostala novou podobu, její „andìlské svìcení“ však zùstalo nedotèeno. Byla zpoèátku uctívána pøedevším jako samým Spasitelem vysvìcený svatostánek, teprve ve 12. a 13. století zde pøevážil dobovì podmínìný mariánský kult. Odborné stati pátera Lustenbergera, stejnì jako rozhovory s ním, ozøejmily také zajímavé odlišnosti legend a krajových povìstí, které se vázaly k milostné soše Panny Marie a jejím kopiím. V kamenném nadpraží portálu je vyhloubeno pìt otvorù, pøipomínajících otisk ruky. Kaple v Einsiedelnu tak podle legendy nesla otisk prstù samotného Spasitele, který kapli svìtil. Protože však se pozdìji význam

kaple pøesunul na uctívání milostné sošky, která od kouøe mnoha svící a olejových lampièek zèernala, vytvoøila si lidová fantazie povìst úplnì jinou. Nejen v Ostrovì, ale napøíklad i v nìmeckém Neunkirchenu byl otisk ruky pøipisován naopak ïáblovi. V Ostrovì chtìl zboøit kapli, kterou staviteli pomáhal vèas dokonèit a když se ten pak pøed ním ukryl z obavy o svou duši za milostnou sochu. V Neunkirchenu se o totéž pokoušel ïábel, se kterým podepsal smlouvu mlynáø-èernoknìžník a ze strachu a jako pokání dal postavit tuto kapli. Než ji však ïábel staèil svrhnout do blízkého potoka, zaznìlo z kostelní vìže ranní Ave a on rázem ztratil svou moc. Zbyl jen otisk jeho nièivé ruky. K setkání s pekelnou mocností inspirovala zøejmì tvùrce povìstí právì èerná tváø a ruce Panny Marie i Ježíška. Pùvodní kapli v Einsiedelnu, z doby po požáru roku 1465, poboøily francouzské revoluèní oddíly v roce 1798. Dnešní kaple, umístìná uvnitø chrámu benediktýnského kláštera, je již novostavbou z poèátku 19. století. Kaple, kterou na podìkování za uzdravení svého syna dala postavit Sibylla Augusta, markrabìnka bádenská v Ostrovì, a to podle pùvodních plánù, zaslaných opatem Maurem z Einsiedelnu, zachovává tedy, jako jedna z mála pøesných kopií, podobu pùvodní. Patøí ke tøem v Èechách vybudovaným a vedle èeskokrumlovské se zachovala bez podstatných zmìn. Kopie milostné sošky, markrabìnce zaslaná rovnìž z Einsiedelnu, je proti svému gotickému originálu z doby kolem poloviny 15. století jen mírnì pozmìnìná, vznikla až na poèátku století osmnáctého a vykazuje proto vliv dobového slohu. Patøí nicménì ke kopiím nejstarším. Vinou nevhodného prostøedí i bezohledného zacházení je ovšem již poškozená, chybí postava Ježíška i èásti rukou. V kapli je dnes instalována její soudobá, o chybìjící èásti doplnìná kopie, kterou vìnoval Spolek pøátel mìsta Ostrova. Pro onu historickou, díky rastattským vìøícím i mìstu Ostrovu restaurovanou pøedlohu bude teprve nutno zajistit odpovídající a dokonale zabezpeèené prostøedí. Setkání s milostnou sochou „Naší Milé Paní z Einsiedelnu“ oznaèil páter Lustenberger, kromì radosti nad stavem kaple, za „nejkrásnìjší dárek své dlouhé cesty do Èech“. Mgr. Zdeòka Èepeláková

Procenta v závorce vyjadøují pomìr hlasù pro jednotlivé strany k celkovému poètu platných hlasù. Celkový poèet volièù, kteøí odevzdali platné hlasy, byl 4721 (33,9%). mìsíèník 2 Ostrovský Listopad 2006

Starosta mìsta Jan Bureš s páterem Lustenbergerem pøi jeho návštìvì v Ostrovì.

Foto: Walburga Mikešová

Mìstská knihovna V tomto mìsíci zahajujeme v hudebním oddìlení cyklus podveèerních setkávání s hudebními kapelami. Jako první se 23. listopadu v 18 hodin hudbou i slovem pøedstaví hudební soubor DRC. Vstupné 20 Kè, vstupenky k dispozici v knihovnì. Srdeènì zveme všechny zájemce a fanoušky kapely. Další poøady budou následovat podle zájmu návštìvníkù. Èítárna mìstské knihovny nabízí klidné a pøíjemné prostøedí pro ètení novin a èasopisù. Máte možnost si pøijít zdarma pøeèíst Váš oblíbený èasopis nebo denní tisk. V èítárnì je celkem 140 titulù periodik. Pokud si budete chtít èasopisy pùjèit domù, je nutná registrace. Podrobnosti ke všem akcím najdete: na tel. 353 842 528, osobnì v knihovnì nebo na www.knihovna.ostrov.cz. Mgr. Irena Leitnerová

Mateøské centrum Ostrùvek Burza dìtského a dospìláckého obleèení: prodej v sobotu 11. listopadu od 10 do 16 hod., pøíjem do prodeje v pátek od 17 do 19 hod., výdej neprodaných vìcí v nedìli od 10 do 12 hodin. Informace a pøidìlení èísla na tel. 602 747 447 nebo pøímo v MC. Další dobrodružná, tentokrát „Listopadová noc“ v MC pro samostatné pøedškoláky se koná v pátek 24. listopadu od 18 hodin, pøihlásit své dítì mùžete na tel. 608 914 469. Zápis pro zájemce o angliètinu se koná 13. listopadu v 16.30 hod. v MC. Novì jezdíme každé poslední úterý v mìsíci s dìtmi vlakem do Sokolova na plavání. Další Vítání miminek pøipravujeme na nedìli 3. prosince od 14 hod., pøihlásit se mùžete do 25. listopadu na tel.602 747 447. V pondìlí 4. prosince pøijde za dìtmi do MC Mikuláš: v 10 hod. bez èerta a v 16 hod. s èertem. Poèet míst je omezený, proto neváhejte a vèas se pøihlaste v MC nebo na tel. 602 747 447. Pøehled pravidelných dopoledních, odpoledních i veèerních akcí MC najdete na letáècích v Infocentru v DK nebo ve vysílání kabelové Lenka Kottková, MC Ostrùvek televize.

Ostrovští hasièi v záøí

Krmení veverek

V záøí uplynulo pìt let od leteckého útoku a následného požáru dvou vìží Obchodního centra v New Yorku, který narušil konstrukci budov natolik, že došlo k jejich zøícení. Ostrovská jednotka v tomto mìsíci zasahovala u dvanácti mimoøádných událostí (ètyøi dopravní nehody, tøi požáry, ètyøi technické pomoci a jeden únik látek). Mezi nejzávažnìjší události tohoto mìsíce nepochybnì patøí požár garáže v Hroznìtínské ulici, kde zasahovala naše jednotka spolu s karlovarskými kolegy. Díky vèasnému profesionálnímu zásahu se podaøilo zachránit zaparkovaný osobní automobil a zabránilo se vìtším škodám. 23. záøí byla na ústøednu jednotky nahlášena dopravní nehoda na silnici mezi obcemi Bor a Pulovice s vìtším poètem zranìných. Na místì bylo zjištìno, že se jedná o nehodu dvou osobních automobilù a v jednom došlo ke zranìní pìti osob, z èehož byly tøi dìti. Všichni byli okamžitì ošetøeni a pøevezeni do nemocnice. 25. záøí došlo k velkému úniku hydraulického oleje z nakladaèe v Nádražní ulici. K poškození životního prostøedí nedošlo. 30. záøí bylo provedeno provìøovací cvièení zamìøené na zásah u dopravní nehody. Místo události bylo situováno na místní komunikaci u firmy Papos. Na zásah dohlížel velitel jednotky a èlenové místní organizace ÈÈK. Po provedení zásahu bylo cvièení na zbrojnici vyhodnoceno.Další informace pro vás stále pøipravujeme na www.hasiciostrov.wz.cz.

Zdá se, že veverky se z volné pøírody stahují stále èastìji do mìstských parkù, kde nacházejí dostatek snadno dostupné potravy. Èasto mùžeme vidìt i veverky loudící u lavièek s lidmi, kteøí právì konzumují svaèinu. Nejinak je tomu i v našem mìstì.

Pavel Všelko, JSDH Ostrov

Další úsek Hlavní tøídy byl slavnostnì otevøen Slavnostní otevøení rekonstruované Hlavní tøídy V. etapy zpestøily ostrovské mažoretky, jejichž vystoupení vìtšinou nechybí na všech významných akcích ve mìstì. Kromì zástupcù mìsta a kraje byli pøítomni i hosté z nìmeckého mìsta Annabergu, øeditel tamního mìstského úøadu Holger Trautman s chotí. Pøítomné obèany pøivítal pøed Penzionem pro dùchodce starosta mìsta Jan Bureš, k dobré pohodì pak zahrál soubor Karlovarská šestka. Pátá etapa rekonstrukce stála celkem 8 798 738 Kè, z toho fond Intereg IIIA pøispìl èástkou 2 660 000 Kè. (jan)

Ostrovské mažoretky pochodují po novì otevøeném úseku Hlavní tøídy.

Foto: Irena Janeèková

Bìžnì se veverky živí se semeny, plody, pupeny a letorosty døevin, houbami a podobnì. Sežerou také hmyz, vejce i mláïata ptákù, pokud na nì narazí. Zejména semena ukrytá v šiškách tvoøí významnou složku jídelníèku veverek. Smrkovou šišku, kterou zkonzumovala veverka, poznáme snadno. Z celé šišky totiž nezùstane nic jiného než støedové jádro s nìkolika šupinami na špièce. Na rozdíl od jiných hlodavcù veverky neupadají do zimního spánku. Pouze krátká období za nepøíznivého poèasí pøeèkávají ve svých kulovitých hnízdech nebo pro nì postavených budkách na stromech. Na zimu si veverky opatøují zásoby oøíškù, hub, bukvic a žaludù. Èasto se stává, že zapomenou, kam si zásobu ukryly, a nevìdomky tak napomáhají k šíøení dubù, bukù a dalších døevin. V zimním období je možné pøedkládat veverkám ve skupinách stromù ve mìstì i v zámeckém parku lískové oøíšky, žaludy èi bukvice, veverka nepohrdne ani kousky vyschlého neochuceného peèiva. Pak budou na takových, avšak nerušených místech veverky k vidìní ještì èastìji. V dubnu letošního roku byly v Ostrovì umístìny budky pro veverky. Vyrobili je žáci ostrovských základních škol.

Ing. Tomáš Èepelák, odbor životního prostøedí Ostrovský mìsíèník Listopad 2006

3

Plán oblasti povodí se dotkne každého z nás Dobrý stav vody, vodohospodáøské služby a ochranu pøed povodnìmi má zajistit nový Plán oblasti povodí Ohøe a Dolního Labe, který zahrnuje i území Karlovarska. Jeho vypracování si vyžádal vstup ÈR do Evropské unie a promítnutí unijních právních pøedpisù do èeských zákonù. Cílem Plánu, jehož poøizovatelem je Povodí Ohøe s.p., je dosáhnout dobrého stavu vod do roku 2015. Nový plán bude mimo jiné sledovat, aby byl vody dostatek, aby neškodila povodnìmi, byla èistá, vhodná ke koupání, vytváøela dobré podmínky pro život vodních živoèichù a pomáhala vytváøet pøíjemné a zdravé životní prostøedí. O kvalitu vody bychom se mìli zajímat všichni. Proto budou mít obèané možnost nepøetržitého jednoduchého pøístupu k základním informacím o Plánu oblasti povodí a mohou se aktivnì zapojit do jeho pøípravy. Prùbìžnì mohou zasílat své pøipomínky a informace o zjištìných problémech, týkajících se napøíklad kvality vody, údržby vodních tokù, ochrany pøed povodnìmi apod. V souèasné dobì se pøipravuje Pøehled významných vodohospodáøských problémù, které bude nutno øešit. Po dokonèení budou jednotlivé etapy plánu vždy zveøejnìny na níže uvedených adresách a obèané se k nim rovnìž mohou vyjádøit, a to nejménì po dobu šesti mìsícù pro každou etapu. Adresy pro veøejnost: Osobnì po pøedchozí domluvì na tel. 474 636 285: Povodí Ohøe, státní podnik, odbor VHP, Bezruèova 4219, 430 03 Chomutov (postup pøípravy plánu, dokumenty) nebo na: www.poh.cz, sekce plánování v oblasti vod, www.portal.gov.cz a www.mze.cz (výzvy, odkazy). Všechny uvedené kontakty slouží také pro pøipomínky obèanù. (jan)

Rozšíøení služeb pro zrakovì postižené TyfloCentrum Karlovy Vary o.p.s. rozšíøilo sociální služby i na území mìst Ostrov, Jáchymov a jejich okolí. Poskytuje služby také pro zrakovì postižené obèany: prùvodcovské a pøedèitatelské služby, sociální poradenství, služby sociální rehabilitace a sociálnì aktivizaèní služby. V Ostrovì bude jedenkrát mìsíènì, vždy poslední úterý v mìsíci, od 13 do 16 hodin pøipraven program pro klienty v prostorách Zlatnictví klenoty na Starém námìstí 44-45. Bude zde možnost využít služeb sociálnì právního poradenství, informovat se o zmìnách v novém sociálním zákonu, poradit se a seznámit se s kompenzaèními pomùckami. Podrobné informace: všední dny: tel. 353 224 324, 603 265 875, Sobota a nedìle, veèer: tel. 353 843 137. Pavel Rogaczewski, øeditel TyfloCentra Karlovy Vary o.p.s.

mìsíèník 4 Ostrovský Listopad 2006

Klub èeských turistù listopad 4. listopadu: Z Božího Daru do Potùèkù podél státní hranice 11. listopadu: Putujeme z Bochova do kostela sv. Linharta v Údrèi 18. listopadu: Na „Poslední puchýø“ z Karlových Varù do Sokolova 25. listopadu: Konèíme v Bøezové u Sokolova na koštu v palírnì Pøipravujeme na prosinec 2. prosince: Pøedvánoèní Praha (Vyšehrad, Divadlo Na Fidlovaèce) 9. prosince: Valdštejnùv okruh v Chebu 16. prosince: Adventní Drážïany (zámek Moritzburg, Frauen Kirchen) 23. prosince: Nejdek, vánoèní trh pod Krušnými horami 26. prosince: Tradiènì o Vánocích do Kadanì 30. prosince: Na pøedsilvestrovský pøípitek do zámku Mostov Bližší informace (doba odjezdu, délka trasy, organizaèní pokyny) budou k dispozici pro pøíslušný sobotní termín vždy od støedy ve vitrínì KÈT na Mírovém námìstí u autobusové zastávky na Karlovy Vary a na internetové adrese http://www.turiste.webpark.cz nebo na rozcestníku (Informaèní centrum, Sport, KÈT) webových stránek Ostrova http://www.ostrov.cz. Všechny uvedené akce jsou volnì pøístupny i pro neèleny Klubu èeských turistù. RNDr. František Wohlmuth, pøedseda KÈT

Zmìny stavu obyvatel Ostrova v záøí 2006 V záøí se v Ostrovì narodilo deset dìtí, zemøelo dvanáct obèanù. Bylo uzavøeno osm sòatkù. K trvalému pobytu se v záøí pøihlásilo 31 osob vèetnì dìtí a 14 obèanù se odstìhovalo. V záøí tedy do mìsta pøibylo celkem 15 obèanù. Celkový poèet obyvatel mìsta Ostrova k 30. záøí 2006 byl 16 893. Jana Pecková, Soòa Szarková, odbor DS

Diabetici poradí veøejnosti, jak pøedejít cukrovce Územní organizace svazu diabetikù v Masarykovì ulici 715 v Ostrovì je pøístupná i všem zdravým lidem, kteøí se chtìjí dozvìdìt nìco o prevenci onemocnìní diabetem. Pøestože cukrovka, odbornì diabetes melitus, existuje pøes tøi a pùl tisíce let, není pøesná pøíèina jejího vzniku dosud známá. Vzhledem k tomu, že zdravá životospráva dává reálnou nadìji na ochranu pøed tímto onemocnìním, nemìli by lidé tuto možnost podceòovat. Ostrovská územní organizace nabízí napøíklad pøednášky o diabetu, jeho léèbì, komplikacích a dietì. Zajišuje pohybovou aktivitu pacientù jako úèinnou složku léèby (bazén, tìlocvièna, pobytové rekondice). „Díky obìtavému pøedsedovi ostrovské organizace panu Horákovi, držiteli plakety profesora Syllaby, se podaøilo zajistit pro naši organizaci vhodnou kanceláø. Nemalý význam mají i rady, vliv a pøístup obìtavé lékaøky Alice Valentové, rovnìž držitelky tohoto ocenìní,“ uvedl Jiøí März z ÚOSD. Za Svìtový den diabetu byl vyhlášen 14. listopad jako den narození Frederika Bantinga, objevitele inzulínu. Objev inzulínu pøinesl lék, který zastavil úmrtí pacientù s touto poruchou. Jen v ÈR je jich pøes 750 tisíc. Pokud diabetici dodržují lékaøské pokyny, mohou se dnes už dožívat bez komplikací i vysokého vìku. (jan)

Ostrovští pamìtníci se sešli už podeváté Spolek pøátel mìsta Ostrova uspoøádal již deváté setkání ostrovských pamìtníkù, pøevážnì obèanù, kteøí v našem mìstì žili v letech 1945 až 1950. Setkání podpoøil Mìstský úøad Ostrov a ostrovský Dùm kultury. Ve ètvrtek 21. záøí mohli náhodní kolemjdoucí spatøit pøed základní školou v Masarykovì ulici nezvyklé množství zaparkovaných vozidel, jejichž poznávací znaèky svìdèily o úèasti bývalých obyvatel Ostrova nejen z rùzných èástí Èeské republiky, ale i ze zahranièí. Po úvodním vystoupení populárních mažoretek pøivítala za Spolek pøítomné hosty Zdena Èepeláková, po ní si vzal slovo starosta Ostrova Jan Bureš. Podìkoval organizátorùm setkání a mimo jiné vzpomnìl s lítostí na nedávno zesnulou èestnou obèanku mìsta Ostrova, Štìpánku Balouškovou. Poté už se ve školní jídelnì, zaplnìné do posledního místa, rozproudila volná zábava. (jan)

Zprávy ze škol Ostrovská prùmyslovka ZŠ J. V. Myslbeka a MŠ Gymnázium má další Loni byl na našich internetových stránkách zveøejnìn zmodernizované uèebny má novou uèebnu Støední prùmyslová škola Ostrov se zúèastnila Spoleèného regionálního operaèního programu, spolufinancovaného ze státního rozpoètu Èeské republiky a Evropského fondu regionálního rozvoje. V rámci projektu Využití poèítaèových technologií ve strojírenství pro celoživotní vzdìlávání vznikla na škole nová uèebna CNC strojù, jejíž slavnostní otevøení se konalo 4. øíjna. Hosty, mezi kterými byl i starosta Ostrova Jan Bureš, nejprve pøivítal øeditel školy Záviš Kulík. Manažerka projektu Dana Ptáèková, která je také autorkou nových uèebních textù, pak posluchaèùm pøiblížila jednotlivé etapy projektu. „Museli jsme sehnat nejrùznìjší potvrzení, jedním z posledních byl doklad o tom, že nová uèebna neohrozí hnízdící ptactvo v Zámeckém parku,“ uvedla mimo jiné. Nato se všichni odebrali na prohlídku novì zaøízené uèebny. Celkové náklady projektu dosáhly témìø tøí milionù korun, z toho 80% èinila dotace z fondu, 12% vlastní podíl, který zahrnoval pøíspìvek z rozpoètu Karlovarského kraje a takzvané neuznatelné náklady, zbytek zajistila státní dotace. Realizace projektu od jeho odevzdání do otevøení uèebny trvala necelé dva roky. (jan)

nový Školní vzdìlávací program (materiál na více než 400 stránkách, na jehož koncepci se podíleli všichni vyuèující), podle nìjž je od letošního roku zahájena výuka i na druhém stupni, týkající se v plném rozsahu žákù šestých tøíd. V prvních roènících vyuèujeme od záøí též cizí jazyk a do programu jsou zapojeny i dìti s poruchami uèení. Smyslem nové koncepce je v duchu motta ŠVP to, aby každé dítì mìlo možnost zažít ve škole úspìch nejen z výsledku, ale i z dosaženého pokroku pøi osvojování si znalostí a dovedností na úkor pocitu zoufalství nad negativním hodnocením striktnì vyjádøeným známkou. Záøí bylo tradiènì naplnìno øadou sportovních akcí. V soutìži úèasti na masovém bìhu Ostrovská míle naše dìti obsadily druhé místo, školní kolo fotbalového Mc´Donald´s Cupu vyhráli ve svých kategoriích žáci 3. B a 4. C, v Bìžecké štafetì na høišti obsadila smíšená družstva žákù 2. až 5. tøíd ètvrté místo a na høištì AC Start do Karlových Varù si v soutìži atletického ètyøboje zajeli chlapci pro 15. a dìvèata pro 16. místo v konkurenci 24 škol.

Studenti mají nyní k dispozici nové stroje i poèítaèe. Foto: Irena Janeèková

Do téhož mìsta, tentokrát však na prodejní akci obchodního domu Tesco, se vydali i dva naši devááci, jmenovitì Josef Obešlo a Radek Kušta. Dá se øíci, že i oni zvítìzili, a to nad pokušením našeptávajícího ïáblíka nezaslouženého osobního zisku na úkor ztráty nìkoho jiného. Chlapci totiž pøed marketem nalezli na opuštìné lavièce penìženku s padesátitisícovou hotovostí a odevzdali ji v informaèním centru obchodního domu. Následnì se jim dostalo i zadostiuèinìní pøi osobním setkání s roztržitými majiteli. Chtìli bychom jim i jejich rodièùm touto cestou podìkovat i za tuto reprezentaci. Snad jsou si vìdomi, že svým èinem udìlali hodnì i pro sebe. Mgr. Vladimír Vízdal

SPŠ informuje

ZŠ Klínovecká

Vedení školy se už brzy pustí do dalšího projektu, jenž by mìl rovnìž zkvalitnit výuku. Vyuèovaná látka na naší škole se chce pøiblížit co nejvíce také požadavkùm podnikù operujících v Karlovarském kraji, a proto od pøíštího školního roku rozšíøíme nabídku vyuèovaných oborù na SPŠ Ostrov o „Øízení jakosti ve strojírenství“. O jeho zaøazení se nejvíce zasadila firma Witte v Nejdku. Tato dynamicky se rozvíjející spoleènost požaduje po absolventech technických oborù kreativitu, znalost minimálnì dvou svìtových jazykù, základù psychologie, stejnì jako poznatkù ohlednì øízení jakosti. To všechno nový obor nabídne, zároveò støedním kádrùm otvírá možnost uplatnit se na trhu práce za mnohem lepších podmínek.

Nejvíce pozornosti našich žákù na sebe v minulém mìsíci strhnul, jak jinak, Dìtský filmový festival Oty Hofmana. Ještì pøed festivalem soutìžily naše tøídy 3.A a 3.B s tøeáky ostatních ostrovských škol v soutìži Mìstské knihovny Ostrov Pohádkové zpívání a malování. A vedli si výbornì! Tøída 3.A soutìž vyhrála a s prázdnou neodešly ani dìti z 3.B: byly ocenìny za nejlepší kostýmy. Také na høišti naši žáci podávali dobré výkony. V okresním kole atletického ètyøboje zazáøili pøedevším Monika Fialová a Ondøej Atexinger z 8. A, v hodu míèkem byli oba první. Dìti prvního stupnì si v okresním kole bìžecké štafety dobìhly pro støíbrnou medaili. Do hodin obèanské a rodinné výchovy žákù 7. až 9. tøíd byl zaøazen komponovaný poøad Ivana Doudy z Drop In a Josefa Richtera, zamìøený na prevenci drogové závislosti. Svou návštìvou nás poctil také zpìvák Ivan Hlas, který oba pøednášející doprovázel a pøi besedì zazpíval nìkteré ze svých písnièek. Mgr. Jana Paøíková

Den otevøených dveøí 7. prosince 10 až 17 hodin: žáci devátých roèníkù základních škol a jejich rodièe si mohou prohlédnout novì otevøenou uèebnu CNC strojù a seznámit se s perspektivním studijním oborem. Mgr. Libor Háèek

Základní umìlecká škola 9. listopadu 17.00 hod., Koncertní sál ZUŠ Interní koncert žákù hudebního oboru. Vstupné dobrovolné 9. listopadu 17.00 hod., MINIDIVadélko Èaj o páté. Pøednes poezie a prózy žákù Lucie Velièkové 28. listopadu 17.00 hod., Koncertní sál ZUŠ

Interní koncert žákù hudebního oboru. Vstupné dobrovolné Akce mimo Ostrov 25. a 26. listopadu, Litvínov Pøehlídka dìtských divadelních souborù. Pøestaví se soubor Na poslední chvíli Lucie Velièkové s pøedstavením Neschovávejte se, když prší. Jaroslav Chmelík, zást. øed. ZUŠ

Modernizace interiéru školy je soustavná a systematická. Jsme velmi rádi, že toto tvrzení mùžeme i nyní doložit novými fakty. Bìhem prázdnin byly zrekonstruovány další uèebny. Interaktivní tabule, poèítaè a dataprojektor jsou nyní v nové uèebnì dìjepisu a èeského jazyka. Novou tváø má také jazyková reprezentativní uèebna a hudebna. Všechny místnosti pøevlékly uniformní bílo šedou kombinaci do pestré a inspirující barevnosti. Radost máme také z nové uèebny výpoèetní techniky. Na gymnáziu je již tøetí, je vybavena 20 poèítaèi pro studenty a jedním uèitelským poèítaèem. Ty jsou doplnìny moderními monitory. Vybavení dataprojektorem a interaktivní tabulí už je témìø standardem. V souèasnosti mùže tedy probíhat výuka s aktivním využitím rùzných výukových programù èi internetu, pøi níž studenti ovládají svùj poèítaè, již ve tøech uèebnách najednou. Této možnosti využívají vyuèující témìø ve všech pøedmìtech a v dalších jedenácti uèebnách má poèítaè k dispozici alespoò vyuèující. Výuka mùže být mnohem názornìjší a zajímavìjší, studenti jsou do ní aktivnìji zapojeni. Díky dlouholetým kontaktùm s našimi partnerskými školami v sousedním Nìmecku se nám nabízejí èetná srovnání. V mnohém dosud našim nìmeckým kolegùm trochu závidíme. Ukazuje se však, že ve vybavenosti moderní technikou jsme leckdy západ již nejen dohnali, ale i výraznì pøedbìhli. Mgr. Libor Velièka

Foto: Mgr. Libor Velièka

Základní škola speciální a základní škola praktická Žáci již zcela pøivykli svým každodenním školním povinnostem. Koncem záøí jsme se ve Žluticích zúèastnili prvního sportovního turnaje tohoto roku, a to ve vybíjené. Náš výbìr v nìm ukoøistil první místo. Hojnì jsme navštìvovali festival Oty Hofmana se všemi jeho bájeènými filmovými pøedstaveními. Novinkou, která postihla nejprve naše pedagogy a brzy ovlivní i vyuèování žákù, je tvorba rámcových vzdìlávacích plánù. Již tradièní je na naší škole podporování ekologického cítìní sbìrem recyklovatelných surovin. Daniela Brodcová, uèitelka Podzim (žákovská práce) Nevím, jestli se mám radovat ze svých zážitkù, nebo se mám bát. Hroznì rád chodím s celou rodinou na houby. Letos bylo opravdu hodnì hub, mnì se poprvé podaøilo najít spoustu pravých høibù. Mìl jsem obrovskou radost. Až do té doby, než mi mamka prozradila, co øíkala moje prababièka. Ta totiž tvrdila, že když je hodnì pravých høibù, tak bude válka. Doufám, že je to povìra starších lidí a že se nic takového u nás nestane. Vždy je toho násilí a terorismu na svìtì moc. I ta pøíroda nám ukazuje svoji sílu povodnìmi, hurikány a zemìtøeseními, pøi kterých umírají stovky lidí. Moc si pøeji, aby to byla jen hloupá povìra mojí prababièky, aby lidi pochopili, že jsou na svìtì chvíli a zaèali se mít rádi a pøestali nièit pøírodu. Pavel Holý, žák ZŠS a ZŠP Ostrovský mìsíèník Listopad 2006

5

Rozhovor

Akordeon posluchaèe vždy pøekvapí, øíká Nikolaj Dorogovcev Uèitel hry na akordeon v ostrovské ZUŠ Nikolaj Dorogovcev se narodil pøed pìtaètyøiceti lety v ruském Rostovì na Donu. Je to milionové mìsto na jihu Ruské federace, necelých 50 kilometrù vzdálené od Azovského moøe, s více než 350letou historií a kozáckou tradicí. Kozáky mìl hudebník Dorogovcev kolem sebe od dìtství a v dospìlosti byl èlenem slavného Sboru donských kozákù, známého po celém svìtì. V dalším kozáckém souboru, tøicetièlenném Donu, jež získal na festivalu v Holandsku Grand Prix, byl umìleckým šéfem. Se svou harmonikou se Nikolaj Dorogovcev dokonce dostal do knihy o kozáckých souborech. Žertem o sobì øíká: „Mám národnost kozáckou.“ Letos v listopadu to je osm let, kdy tento hudebník pøišel do Ostrova.

Co vás vedlo k emigraci do Èech? V mé zemi byla koncem devadesátých let všeobecnì velmi špatná situace, trápily nás ekonomické potíže i velké politické problémy a já už toužil po klidnìjším životì. Navíc tam bylo soustøedìno zhruba patnáct svìtových mistrù ve høe na akordeon. Karlovarsko jsem znal ze svých døívìjších cest do Nìmecka a vždycky se mi tu líbilo. Mám rád èeskou mentalitu a mezi èeskými hudebníky mám hodnì kamarádù.

Jak jste v Èechách zaèínal? Zaèátky byly problematické, asi tak jako u každého, kdo se rozhodne emigrovat. Zpoèátku jsem hrál hlavnì v restauracích èi barech a brzy si mì lidé zaèali zvát jako hudební doprovod i na soukromé oslavy, nakonec jsem získal práci jako uèitel v ostrovské ZUŠ, a tak teï mohu øíct, že už mám koneènì trochu klidu.

Vyhovuje vám povolání uèitele hudby? Hudbu jsem vyuèoval ve školách už ve své vlasti a tady jsem velmi spokojen, dìtem prostì zahraji, co je tøeba a ony to zopakují po mnì, hudba je mezinárodní, takže s dorozumíváním nemáme problémy. Èesky jsem se nauèil èásteènì z knížky a odposlechem, mluvené øeèi rozumím dobøe, i když kvùli hraní nemám moc pøíležitostí spoleèensky žít a èastìji konverzovat. Mrzí mì ale, že mám zatím jen dvì žaèky, pøitom jiná výuka na akordeon v Ostrovì ani okolí není. Jako by se rodièe i dìti akordeonu báli. Možná je to nedostateènou informovaností, vìtšinou jsou totiž pøesvìdèeni, že se na nìj hraje pouze lidová muzika, pøitom se jedná o ryze koncertní nástroj. Èeská republika má ve høe na akordeon své svìtové mistry, napøíklad Jana Meisla, Jaromíra Zámeèníka, Ondøeje Øímka, ale témìø nikdo je nezná, nemluví se o nich v televizi, rozhlase ani tisku, to mì pøekvapuje.

protože to není bìžná profese, ale pro mne tato práce rozhodnì není nová, ve své zemi jsem získal bohaté zkušenosti v kozáckých souborech. Hudba mì velmi baví, takže na jiné koníèky nemám èas, ale ani chu.

Je vaše láska k hudbì dìdièná? Moje maminka byla lékaøka a otec zedník, ovšem jako samouk doma hrával na harmoniku. Myslím si, že jsem hudební nadání zdìdil po nìm. Høe na akordeon jsem se sice zaèal uèit pomìrnì pozdì (ve 12 letech), ale mìl jsem úspìch, vystudoval jsem s vyznamenáním konzervatoø a hudební akademii, vyhrál jsem tøi mezinárodní soutìže. Hraji také na klavír a kontrabas. Starší dcera Julia hraje na housle a chce se pøihlásit na konzervatoø, i když to pro ni bude složité, je totiž na mateøské dovolené. Spoleènì vystupujeme na koncertech, na klavír nás doprovází vynikající klavíristka Irina Širokaja, která rovnìž uèí v ostrovské Zušce. Mladší desetiletá dcera Maria hraje na klavír a uèí se klasický balet a osmnáctiletý syn Ilja studuje hru na bicí. Ve dvanácti letech získal v Petìrburgu tøetí místo na mistrovství svìta ve høe na balalajku. Jak to tak vypadá, v naší rodinì je hudební nadání zøejmì skuteènì dìdièné. Rozhovor pøipravila Irena Janeèková

„V naší rodinì je zøejmì hudební nadání dìdièné.“

Z rodinného alba

Co je to akordeon První nástroj tohoto druhu zaèal stavìt v roce 1822 Friedrich Buschmann v Berlínì. Patent na akordeon získal o sedm let pozdìji vídeòský nástrojáø Cyril Demian. Akordeon, též tahací harmonika, vydává zvuk pomocí kovových jazýèkù, rozechvívaných proudem vzduchu. Pro jeho ovládání slouží klávesy nebo kulatá tlaèítka, uspoøádaná do dvou až šesti øad. Ke každému tónu pøísluší vìtší poèet jazýèkù, vybíraných pomocí takzvaných rejstøíkových spínaèù, takže je možno sepnout tóny v nìkolika oktávových polohách. Na koncertní akordeon lze zahrát témìø jakoukoli skladbu, psanou pro libovolný nástroj. (rep)

Jaký je váš koncertní repertoár? Asi nejradìji mám Johana Sebastiana Bacha, ale zaøazuji i mnoho dalších oblíbených autorù, pøevážnì z oblasti klasické hudby. Harmoniky mám celkem ètyøi, z toho nejvzácnìjší je právì koncertní knoflíková harmonika, mistrovský nástroj „Bajan Jupiter“. Má rozsah sedm oktáv jako klavír a zvukem dokáže napodobit všechny bìžné nástroje, takže mùj repertoár mùže být opravdu široký. Posluchaèi, kteøí ještì tento typ akordeonu neslyšeli, jsou vždy pøekvapeni, když zní jako varhany, pøípadnì jako celý orchestr. Harmoniku ale využiji nejen pøi koncertech, v ostrovské ZUŠ pracuji také jako taneèní korepetitor.

V èem spoèívá práce korepetitora? Zjednodušenì øeèeno, hraji na akordeon a dìti podle té hudby tanèí. Místo korepetitora se tìžko obsazuje a pøede mnou toto místo v ostrovské ZUŠ bylo volné, mìsíèník 6 Ostrovský Listopad 2006

Nikolaj Dorogovcev nejèastìji koncertuje s dcerou Julií za doprovodu klavíristky Iriny Široké.

Foto: Rodinný archiv

KINOKAVÁRNA KINOKAVÁRNA OD 15.00 HODIN nedìlní promítání pro dìti Zaèátky pøedstavení v 15.00 hodin, není-li uvedeno jinak

5. nedìle, 77 minut, vstupné: 50 Kè, pøístupný dìtem a rodièùm

STRAŠPYTLÍK I malé kuøe mùže být velký hrdina. Èeská verze 12. nedìle, 52 minut, vstupné: 35 Kè, pøístupný dìtem a rodièùm

tel, nemá kamarády. Svou zlost si vybíjí na mraveništi ve dvoøe. Mravenci mu to však oplatí stejnou mincí. Použijí kouzelný lektvar a Lucas se zmenší do velikosti mravence a je nucen žít v mravenèí kolonii. Tady se nauèí, co je to pravé pøátelství, získá nový náhled na svìt a hlavnì, stane se sám sebou. Produkce: USA. Žánr: animovaný rodinný 16. a 17. ètvrtek a pátek, 107 minut, èeské titulky, premiéra

Vstupné: 65 Kè, do 12 let nevhodný

ZIMNÍ VÍLA

HADI V LETADLE

Klasická hraná pohádka, ve které vítìzí láska nad zlem

Na palubì letadla pøes Atlantický oceán je pøepravován dùležitý svìdek za zvýšených bezpeènostních opatøení k jeho ochranì. Na palubì nìkdo tajnì veze dopravní klec plnou tìch nejjedovatìjších plazù. Produkce: USA. Žánr: thriller

19. nedìle, 65 minut, vstupné: 25 Kè, pøístupný dìtem a rodièùm

MACH A ŠEBESTOVÁ Pásmo animovaných pohádek pro nejmenší diváky 26. nedìle, 132 minut, vstupné: 50 Kè, pøístupný dìtem a rodièùm

LETOPISY NARNIE - LEV, ÈARODÌJNICE A SKØÍÒ Prožijte neopakovatelná dobrodružství v zemi kouzel. Èeská verze

KINOKAVÁRNA OD 17.30 HODIN Zaèátky pøedstavení v 17.30 hodin, není-li uvedeno jinak

2. ètvrtek, 109 minut, èeské titulky, premiéra Vstupné: 65 Kè, mládeži do 12 let nevhodný

TRÁVA Prohulená ironická adaptace muzikálové parodie dnes již klasického osvìtového filmu z roku 1936 proti užívání marihuany. Tráva je drsná komedie o hodných dìtech, které sejdou na špatnou cestu do pekelných hlubin marihuanového a sexuálního šílenství. Ve filmu se støídají èernobílé zábìry, ve kterých je použito odlišné svìtlo, se záøivými a sytými barvami. Zámìrem bylo pøiblížit se tak muzikálùm ze 40. a 50. let. Produkce: USA/Nìmecko. Žánr: komedie 3. až 5. pátek až nedìle, 105 minut, èeské titulky, premiéra

Vstupné: 55 Kè, mládeži pøístupný

SUPER NÁHRADNÍK Každý má svá tajemství. Od scénáristy filmu Pravá blondýnka a Deset dùvodù, proè tì nenávidím. Duke touží po Olivii, která miluje Sebastiana, který je ve skuteènosti Viola… Skuteèný Sebastian randí s Monikou, která na Olivii žárlí a nenávidí ji… Super náhradník je od zaèátku do konce nabitý bøitkým humorem, komickými situacemi a spoustou bláznivých nápadù. Lepší než si myslíte! Produkce: USA. Žánr: animovaná pohádka 9. a 10. ètvrtek a pátek, 120 minut, èeské titulky, premiéra

Vstupné: 65 Kè, mládeži nepøístupný

VOLVER Když duchové tanèí tango. Svým v poøadí již 17. snímkem se nejvìtší evropská režisérská ikona (Pedro Almodóvar) vrací ke svým koøenùm, ke své matce, k místùm, kde vyrùstal. V hlavní roli Penélope Cruz. Volver je pøíbìh o pøežití: všechny ženské postavy filmu se snaží pøežít a režisér obdivuje jejich odvahu, projevující se v situacích tragických i komických. Produkce: Španìlsko. Žánr: komedie 11. a 12. sobota a nedìle, 89 minut, èeská verze, premiéra

Vstupné: 65 Kè, mládeži pøístupný

MRAVENÈÍ POLEPŠOVNA Lucas se nedávno pøistìhoval do mìsta, je bez pøá-

18. a 19. sobota a nedìle, 83 minut, èeské titulky, repríza

vstupné: 65 Kè, mládeži pøístupný

SCARY MOVIE 4 Ètvrtý a poslední díl slavné trilogie. Co mùže být ještì neuctivìjší, vtipnìjší a dìsivìjší než Scary Movie 3? Samozøejmì Scary Movie 4! Produkce: USA. Žánr: komedie 23. ètvrtek, 102 minut, èeské titulky, premiéra Vstupné: 60 Kè, mládeži pøístupný

SKY FIGHTERS: AKCE V OBLACÍCH Zapomeòte na Top Gun. Nastupují Sky Fighters!!! Fascinující letecká akrobacie, bojové scény v oblacích a pøátelství na život a na smrt je spoleèným jmenovatelem této napínavé podívané. Produkce: Francie. Žánr: akèní 24. až 26. pátek až nedìle, 129 minut, èeské titulky, premiéra Vstupné: 55 Kè, do 12 let nevhodný

WORLD TRADE CENTER Policisté Will Jimeno (Michael Pena) a John McLoughlin (Nicolas Cage) jako první reagovali na volání o pomoc z vìží Svìtového obchodního centra a když se obì vìže zøítily, zùstali uvìznìni v jejich troskách. Jako zázrakem pøežili, ovšem pohøbeni pod šesti metry sutì. Od svobody je dìlilo nekoneèných dvanáct hodin, po které se k nim dostávali záchranáøi. Skuteèný pøíbìh dvou mužù, kteøí jako poslední vyvázli živí. Drama Olivera Stonea. Produkce: USA. Žánr: drama 30. ètvrtek, 104 minut, èeské titulky, repríza Vstupné: 55 Kè, do 12 let nevhodný

RYCHLE A ZBÌSILE: TOKIJSKÁ JÍZDA V rychlosti je krása. Ve tøetím díle se pøesuneme do japonské metropole Tokia, kde se nauèíme driftovat, rozpálit auto na co nejvyšší rychlost, v pravý okamžik dupnout na brzdu a nádhernì se „smeknout“. Produkce: USA. Žánr: akèní

KINOKAVÁRNA OD 20.00 HODIN Zaèátky ve 20.00 hodin, není-li uvedeno jinak 3. a 4. pátek a sobota, 105 minut, èeské titulky, premiéra

Vstupné: 55 Kè, mládeži pøístupný

SUPER NÁHRADNÍK Každý má svá tajemství. Od scénáristy filmu Pravá blondýnka a Deset dùvodù, proè Tì nenávidím. Duke touží po Olivii, která miluje Sebastiana, který je ve skuteènosti Viola… Skuteèný Sebastian randí s Monikou, která na Olivii žárlí a nenávidí ji… Super náhradník je od zaèátku do konce nabitý bøitkým

LISTOPAD humorem, komickými situacemi a spoustou bláznivých nápadù. Lepší než si myslíte! Produkce: USA. Žánr: animovaná pohádka 10. a 11. pátek a sobota, 96 minut, premiéra Vstupné: 60 Kè, mládeži pøístupný

GRANDHOTEL Grandhotel je v poøadí ètvrtým filmem režiséra Davida Ondøíèka. Nový film nás zavede do hotelu Ještìd, tyèícího se nad Libercem. V nìm pracuje údržbáø Fleischman (Marek Tacík), který není schopen opustit své rodné mìsto. Chce se vznést k nebi a uletìt z hotelu. Blázen by sestrojil køídla, Fleischman si šije balón, ve kterém uletí. Do života mu ale vstoupí Ilja (Klára Issová)… Produkce: ÈR. Žánr: komedie 17. a 18. pátek a sobota, 108 minut, premiéra Vstupné: 55 Kè, mládeži pøístupný

HEZKÉ CHVILKY BEZ ZÁRUKY Nový film režisérky Vìry Chytilové. Film by mìl pùsobit jako kaleidoskop nejrùznìjších komických, tragických i banálních støepù lidské existence, tak jak se jej pokusily autorky postihnout, aby vynikla smìšnost i hrùza žabomyší existence mnohých z nás. Produkce: ÈR. Žánr: komedie 24. a 25. pátek a sobota, 129 minut, èeské titulky, premiéra

Vstupné: 55 Kè, do 12 let nevhodný

WORLD TRADE CENTER Policisté Will Jimeno (Michael Pena) a John McLoughlin (Nicolas Cage) jako první reagovali na volání o pomoc z vìží Svìtového obchodního centra a když se obì vìže zøítily, zùstali uvìznìni v jejich troskách. Jako zázrakem pøežili, ovšem pohøbeni pod šesti metry sutì. Od svobody je dìlilo nekoneèných dvanáct hodin, po které se k nim dostávali záchranáøi. Skuteèný pøíbìh dvou mužù, kteøí jako poslední vyvázli živí. Drama Olivera Stonea. Produkce: USA. Žánr: drama

CO PØIPRAVUJEME V KINÌ NA PROSINEC? Prachy dìlaj èlovìka Happy Feet 24.12. Stormbreaker Potomci lidí Confetti Asterix a Vikingové 31.12.

NOVINKY PÙJÈOVNY DVD Domu kultury Ostrov STÍNY MINULOSTI Steven Seagal v novém thrilleru ŠIFRA MISTRA LEONARDA Skrytá tajemství DOBA LEDOVÁ 2: OBLEVA A chládek je fuè. HLEDÁME YDOL Velká reality show zaèíná… ÚSTAV Vášeò nezná hranic. FIREWALL Není nic nebezpeènìjšího než muž, který mùže ztratit vše. Nová rodinná komedie Marie Poledòákové 16 BLOKÙ Jeden svìdek… 118 minut … 16 blokù RAFÁCI Komedie od tvùrcù filmu Snowboarïáci

Pùjèovna DVD otevøena: Pondìlí - sobota 8.00 - 21.00 Nedìle 9.00 - 11.00 16.00 - 21.00 Každá desátá výpùjèka zdarma, VHS do 30 Kè

Ostrovský mìsíèník Listopad 2006

7

LISTOPAD Program Domu kultury 4. listopadu 19.00 hod., Stará radnice Ostrov

KAPELA TULÁCI Koncert trampské skupiny Tuláci k 20. výroèí založení kapely. Vstupné: 40 Kè „M“ 5. listopadu 17.00 hod., Stará radnice Ostrov

S(PLYNUTÍ) Vernisáž výstavy fotografií ostrovských autorù: Petra Macáka, Tomáše Lnìnièky, Lubora Šimka, Míly Lukášové, Jany Novotné, Lenky Kubínové, Honzy Sládka, Jaroslava Sokola. Na zahájení výstavy vystoupí Martin Jiøík, Lubor Šimek (blue folk) s autorským ètením se pøedstaví Jana Novotná, Karel Ulrych a Dan Pich. Nebude chybìt ani Etno jam proto si pøineste vlastní bubínky, chøestítka, didžeridu a jiné libozvuèné nástroje. Konec výstavy 30.11.2006 Vstupné: 40 Kè „M“

Úspìšná fraška, výbornì napsaná pøesnì v duchu feydeauovských situaèních komedií. Bláznivý pøíbìh talentovaného, ale nesmìlého a opomíjeného èlovíèka, který èeká na svoji životní pøíležitost. Dojemné lidské okamžiky se tu støídají s výbuchy slovní a situaèní komiky. Svižný sled zápletek pak vyústí v závìreèný bláznivý kolotoè zámìn osob a pøesnì do sebe zapadajících omylù a náhodných shod.

28. listopadu 17.00 hod., T-klub DK Ostrov

Max: Václav Vydra Maggie: Simona Postlerová Saunders: Svatopluk Skopal Titto Merelli: Martin Zahálka Maria: Zlata Adamovská, Barbora Munzarová Diana: Jana Marková Julie: Hana Maciuchová, Gabriela Vránová Poslíèek: Michal Novotný Vstupné: 280, 260, 220, 150 Kè

autor: Johann Nepomuk Nestroy

10. listopadu 19.00 hod., Stará radnice Ostrov

INDONÉSIE Pozvání pro všechny, kteøí se chtìjí podívat do zemí vzdálených, exotických, prosperujících. Takovou zemí je Indonésie, zemì stovek ostrovù, tisícovek chrámù a milionù lidí. Pøednáška cestovatele a fotografa Stanislava Hoøínka. Vstupné: 40 Kè „M“ 23. listopadu 16.00 hod., DK Ostrov, klubovna è.8

VÝSTAVA OBRAZÙ A KRESEB VÌZNICE OSTROV 2006 Konec výstavy 28. listopadu 2006 Vstupné: 10 Kè 23. listopadu 18.00 hod., Dùm kultury Ostrov

TOMáš PFEIFFER DUB vás zve na filozofické zamyšlení v rámci cyklu „Tvore lidského stupnì, staò se èlovìkem“ Vstupné: 40 Kè 24. listopadu 19.00 hod., Stará radnice Ostrov

DVÌ MANŽELSKÉ FRAŠKY Dvì veseloherní aktovky Georgese Courtelina a Georgese Feydeaua hraje Divadlo v patøe. S touto inscenací karlovarské Divadlo v patøe úspìšnì reprezentovalo na loòském roèníku pardubické divadelní pøehlídky Divadlo smíchu. Inscenace se hraje v arénovém prostoru, takže každý divák je maximálnì vtažen do dìje. Strasti i radosti svazku manželského jsou zde podány s nadhledem a humorem, ale každý, kdo se alespoò na chvíli v manželství ocitl, pøesnì pochopí, o které konkrétní jeho rodinné situaci èi pøíhodì je øeè. Hrají: Lucie Domesová, Martin Ucík, Karel Beseda, Petra Janeèková. Vstupné: 50 Kè „M“ 26. listopadu 19.30 hod., divadelní sál DK Ostrov Autor: Ken Ludwig

Hradišan:

O SLUNOVRATU

LO STUPENDO ANEB TENOR NA ROZTRHÁNÍ

Pøevzaté pøedstavení Divadla na Vinohradech v Praze Pøeklad: Tatjana a Ivo T.Havlù Režie: Jan Novák Produkce: Agentura HARLEKÝN Praha mìsíèník 8 Ostrovský Listopad 2006

TANEÈNÍ PODVEÈER Spoleèenský veèer pro milovníky starších známých melodií. K tanci a poslechu hraje Taneèní orchestr DK Ostrov. 29. listopadu 19.30 hod., divadelní sál DK Ostrov Premiéra Divadelní scény DK Ostrov

LUMPACIVAGABUNDUS Hrají: Václav Novotný, Otta Seemann, Petr Pokorný, Petr Plic, Ondra Holeèek, Jan Mareš, Lenka Novotná, Vlaïka Holeèková, Monika Novotná, Zuzana Novotná, Jitka Hrachová režie: Jan Mareš hudba: Jaroslav Nunváø Vstupné: 40 Kè

DIVADLO NA VINOHRADECH Ken Ludwig

LO STUPENDO aneb

Tenor na roztrhání

Kultura

Vìznice Ostrov 2006 - Výstava obrazù a kreseb V poøadí již druhá výstava výtvarných prací odsouzených Vìznice Ostrov, která bude zahájena vernisáží 23. listopadu v 16 hodin v Domì kultury, nabídne divákovi nìkolik desítek obrazù a kreseb vyboèujících z bìžné produkce neprofesionálù. Tentokrát to bude pøehlídka prací, zahrnutých do tematicky èi stylovì podobných celkù: napøíklad téma Stromy, Krajiny a zdi, Sarkasmy, Dialogy hluchých,

Koneènì budou v Domì kultury instalovány obrazy tøí autorù, kteøí se pøedstaví ucelenìjšími celky; tito odsouzení souhlasili se zveøejnìním svých jmen a pøíjmení. Sergej Morev zde bude zastoupen nejen velkým triptychem takzvaných Profánních krajin-prostorù, ale pøedevším zajímavými obrázky plných prolínání, kde si každý mùže najít svou poetickou symboliku. Také v èetných vzpomínkových portrétech se rozhodnì jeví jako talentovaný malíø.

Již II. Setkání krajkáøek v Domu kultury se kromì krajkáøek a palièkáøek zúèastnili i dráteníci a dokonce i jeden malíø. Souèástí programu byl výklad o historii krajky a druhý den krajkáøka paní Vránová na svém semináøi uèila všechny pøítomné i technice výroby palièkovaných krajek.

Obdobnì samorostlým talentem je i David Salvetr. Bezdìènì a s obdivuhodnou rychlostí dokáže nakomponovat tvar ženské postavy, aniž by se složitì zabýval jakýmikoli kompozièními principy. A Ilja Soskida zas mnohdy pøekvapí zámìrnou „nedotažeností“ svých obrázkù, kdy pouhé náznaky a ztracené tvary evokují pastelovými tóny prchavost èasu. Lze jen litovat, že do prostoru výstavní místnosti Domu kultury se nevtìsnají mnohé z prací, které by rovnìž mìly být vystaveny. Necelý týden, po který výstava potrvá (do 28. listopadu), je málo k tomu, aby se práce odsouzených Vìznice Ostrov dostaly do povìdomí divákù. Ale i tak si snad mnohý z návštìvníkù uvìdomí, že i odsouzení nejsou jenom ti „na druhé stranì zdi“. Rozhodnì bude stát za to, aby každý, kdo má rád výtvarné umìní, tuto výstavu navštívil. Josef Øízek, speciální pedagog Vìznice Ostrov

Výzva pro ètenáøe Jenom trochu listí (spoleèná práce)

Anekdoty. U tìchto obrázkù autorùm nešlo o estetický zážitek, ale o vyjádøení svých postojù. Ponìkud jinak budou vyznívat pùvabná dílka z oblasti naivního umìní. Mnohé z tìchto obrázkù by mohly zdobit renomované galerie naivního umìní. Další kategorii budou pøedstavovat obrazy vìtších formátù. Jsou to vìtšinou spoleèné práce, které vznikaly postupnì pøispìním nápadù a dovednostmi mnohých odsouzených.

Hledáme žaèky taneèních hodin klasického baletu v ostrovské Lidové škole umìní (dnes ZUŠ) v letech pøed rokem 1965. Taneèní výuku vedla Dagmar Hyšperská, která byla autorkou choreografie a návrhù kostýmù, její matka doprovázela hodiny tance hrou na klavír. Uvítáme fotografie, které samozøejmì vrátíme. Podrobnosti a osobní vzpomínku jedné z žaèek (red) pøineseme v pøíštím èísle.

Foto: Lucie Kiliánová

Soutìž pro ètenáøe Ostrovský mìsíèník opìt vyhlašuje soutìž pro ètenáøe o dva lístky na komediální pøedstavení Dvì manželské frašky s hereèkou Lucií Domesovou, o které jsme psali v øíjnovém mìsíèníku. Pøedstavení se koná dne 24. listopadu v 19 hodin na Staré radnici. Odpovìdi na kupónu pošlete nebo pøineste do Informaèního centra v Domì kultury nejpozdìji do 10. listopadu. Výherce ze správných odpovìdí urèí los. Otázka: Jak pøesnì je stará Einsiedelnská kaple v Ostrovì? Nápovìda: V odpovìdi staèí napsat èíslovku, skrývá se v nìkterém ze èlánkù tohoto mìsíèníku. (red) Kupon: Jméno a pøíjmení Telefon: Odpovìï

Ostrovští Tuláci oslaví výroèí koncertem Folkovou kapelu Tuláci jistì znají vyznavaèi folkové muziky v Ostrovì i okolí, ne každý si ale možná uvìdomuje, že tomu je už dvacet let od jejich prvního koncertu. „Nás první koncert byl v Domu kultury v listopadu 1986 a mám radost, že jsme spolu vydrželi tak dlouho. Od té doby se nìkolikrát zmìnilo složení kapely a tím pádem i repertoár, posledních pìt let už máme stálou sestavu. Natoèili jsme tøi samostatná profilová cédéèka s vlastními a nìkterými pøevzatými skladbami a myslím, že jsme už dosáhli velmi dobré kvality,“ øíká manažer a zakladatel skupiny Karel Pýcha. Koncert, kterým chce kapela své dvacetileté výroèí oslavit, se koná 4. listopadu v 19 hodin na (jan) Staré radnici.

Kapela Tuláci si zahrála také na letošní Michaelské pouti. Foto: Irena Janeèková

Ostrovský mìsíèník Listopad 2006

9

Sportovní noviny ZŠ Masarykova První soutìže Sportovní olympiády základních škol karlovarského okresu jsou v plném proudu. Prvním byl lehkoatletický ètyøboj v Karlových Varech. Žáci naší školy obsadili celkovì šesté místo: dìvèata se umístila na místì sedmém, chlapci obsadili místo osmé. Soutìže se úèastnilo celkem 22 základních škol. Z jednotlivcù si pochvalu zaslouží Bára Trojková, která vybojovala celkovì páté místo a Vašek Krejèí, celkovì sedmý. V jednotlivých disciplínách se dále dìvèata umístila: Adéla Kuèerová na tøetím místì v hodu míèkem, Kristýna Rožová na ètvrtém místì v bìhu na 800 metrù a Eliška Ministrová na pátém místì ve skoku dalekém. Z chlapcù dosáhl Adam Šír tøetího nejlepšího èasu v bìhu na 60 metrù a Vašek Krejèí šestého výkonu ve skoku vysokém. V každé disciplínì startovala stovka závodníkù, proto si zaslouží i tato umístìní pochvalu. Výsledky z okresního kola v pøespolním bìhu zveøejníme pøíštì. Soutìž zahájily i naše mladé volejbalistky. Úèastnily se úvodního turnaje v „šestkovém“ volejbalu krajské soutìže. Zvítìzily nad soupeøkami z Karlových Varù a podlehli, volejbalistkám Sokolova. Tìmito výsledky se kvalifikovaly do skupiny B krajského pøeboru a oèekáváme, jak se poperou s možností postupu mezi krajskou elitu. Za zmínku jistì stojí, že naše dìvèata patøí v soutìži k nejmladším. Mezi nejvìtší opory družstva patøily Štìpka Veselá a Vìra Holátová. V øíjnu byla zahájena Školní florbalová liga, do které se pravidelnì zapojují chlapecká družstva všech tøíd II. stupnì a zahajovací utkání mají za sebou žáci šestých a sedmých roèníkù. Pøíjemné podzimní poèasí konèí a sportovní soutìže se stìhují do tìlocvièen Karel Daníèek, uèitel Tv a sportovních hal.

Karate Klub MDDM Po více jak dvoumìsíèní pøestávce jsme v druhé polovinì záøí zahájili novou tréninkovou a soutìžní pøípravu. Jak na tom jsme s výkonem, technikou, fyzickou kondicí, ale i psychicky, to jsme si mohli ovìøit poslední záøijový den na Krajském pøeboru žactva a mládeže v karate v Ostrovì. Náš oddíl reprezentovalo osm závodníkù, z toho šest byli úplní nováèci. Výsledky Kata mladší žákynì: Dominika Lošáková 3. místo, Pavla Mezzeiová 4. místo. Obì závodnice na soutìži startovaly poprvé. Kata dorostenci: David Hoang 3. místo. Kumite mladší dorostenci, do 75 kg: Tomáš Flašar 3. místo. Kumite dorostenci, do 50 kg: David Hoang 1. místo. V této soutìži startoval i náš druhý oddílový trenér Ivo Hodík ml., který v kategorii Kata po dlouhé poradì rozhodèích, kdy se jednalo o první nebo druhé místo, získal støíbrnou medaili. Stejné drama se odehrávalo v kategorii Kumite. Také zde bojoval o zlatou medaili, ale štìstí opìt stálo na stranì soupeøe, a tak si v nastaveném èase vybojoval „jen“ støíbro. Všem závodníkùm dìkuji za bezvadný nástup a reprezentaci našeho oddílu. Ivo Hodík st., trenér a vedoucí oddílu

MDDM Ostrov Okresní turnaj AŠSK v minifotbalu 31. øíjna, skupina B, o 1. až 5. místo 1. listopadu, skupina A o 6. až 10. místo Okresní soutìž AŠSK v minifotbalu pro žáky 6.-9. tøíd. Školní družstvo tvoøí ètyøi hráèi v poli a brankáø. Startují registrovaní i neregistrovaní hráèi a žáci sportovních tøíd (u gymnázií pouze nižší stupeò). Turnaj v ricochetu 7. listopadu 15.00, MDDM Otevøený turnaj v ricochetu je vypsán pro dìti do patnácti let. Rakety je možné si zapùjèit. Podmínkou je sportovní obuv se svìtlou podrážkou. Pøehazovaná 15. listopadu 13.00 hod., tìlocvièna ZŠ Masarykova Pøehazovaná dívek 6. a 7. tøíd je souèástí 11. roèníku Olympiády ostrovských škol o Pohár starosty mìsta. Družstvo tvoøí šest hráèek v poli a maximálnì ètyøi náhradnice. Podmínkou je vhodný sportovní odìv a obuv. Podzimní lukostøelba 15. listopadu 15.00 hod., SMPø Tradièní lukostøelecká soutìž je otevøena všem pøíchozím. Pøijïte si zmìøit síly a vyzkoušet svoji zruènost pøi støelbì z luku. Vlastní luk a šípy jsou vítány, ale nejsou podmínkou. Všichni úèastníci obdrží drobnou odmìnu. Podzim v lázeòských lesích 26. listopadu, sraz v 9.50 hod. na nádraží ÈD Po známých i ménì známých stezkách karlovarských lesù. Pøihlášky do 23. listopadu ve SMPø Mikulášská besídka 4. prosince 16.30 hod., Dùm dìtí Bližší informace k besídce najdete v prosincovém zpravodaji a na plakátech ve mìstì. Vzhledem k tomu, že je o vstupenky velký zájem, doporuèujeme zakoupit si je od 27. listopadu v pøedprodeji v Domì dìtí. Sbìrová soutìž I letos se mùžete od 1. do 30. listopadu zúèastnit soutìžního sbìru podzimních plodù (kaštanù, žaludù a bukvic). Odevzdávat je mùžete ve Stanici ml. pøírodovìdcù ve všední dny od 10 do 16 hod. Nejlepší sbìraèi budou odmìnìni. Povídání o…. Zazimování našich divokých zvíøat. Povídání nejen o zimním spánku, ale i možnosti jeho narušení èlovìkem a podmínkách, jejichž splnìní zvíøatùm zajišuje, aby v poøádku zimu pøestála. Tuto a další dvì desítky besed je možné zamluvit telefonicky pøímo v SMPø. Plavecké kurzy: leden - bøezen V týdnu od 9. ledna zaèínají 10hodinové plavecké kurzy pro zaèáteèníky i pokroèilé a pro rodièe s dìtmi. Zájemci se mohou pøihlašovat v Domì dìtí už nyní v pracovní dny od 8 do 18 hodin.

Útetý, ètvrtek: rodièe a dìti, støeda: neplavci MŠ a 1. tøídy, pátek: plavci 1. až 9. tøídy ZŒ Výtvarná soutìž: Vánoèní hvìzda Uzavírka soutìže je v pondìlí 27. listopadu. Pøipomínáme, že pracovat mùžete libovolnou technikou. Vánoèní hvìzdy oznaète jménem, vìkem a školou. Nejlepší práce budou vystaveny v Domì dìtí od 4. prosince. Výsledky budou vyhlášeny a ceny pøedány pøi Mikulášské besídce 4. prosince. Nábor do kroužkù Dùm dìtí nabízí klukùm od deseti do osmnácti let (nar. 1996 a starší) každé pondìlí od 18 hod. v tìlocviènì ZŠ Masarykova volejbal. Kroužek rokenrolu hledá 14ti až 15tiletou dívku, gymnasticky nadanou, vážící 40 až 45 kg. Máte-li zájem, pøijïte na trénink do Domu dìtí v pondìlí nebo ve støedu od 18 hod. Malí fotbalisté (nar. 1999 a 1998) hledají trenéra, který ovládá fotbal, fotbalová pravidla a umí to s dìtmi. Máte-li zájem, ozvìte se na tel. 353 613 248. Máte rádi zvíøátka a nemùžete je mít doma? Stanice mladých pøírodovìdcù vás zve do kroužku exotického ptactva (schùzky ve ètvrtek v 15 hod.) a akvaristiky (schùzky v úterý v 15 hod.). Informace ke všem akcím i k èinnosti kroužkù: MDDM pondìlí až ètvrtek od 8 do 20 hod., v pátek do 18.30 hod. nebo tel. 353 613 248, k akcím SMPø ve Stanici od 9.30 do 17 hod., tel. 353 842 389, 736 761 913. Upozornìní Vzhledem k rozsáhlé rekonstrukci Zámeckého parku se letos neuskuteèní tradièní Bìh 17. listopadu. Podzimní Ekostezka Bohužel, vìtšina obyvatel Ostrova netuší, že v nejbližším okolí našeho mìsta se rozprostírá evropsky významná lokalita, pøírodní rezervace Ostrovské rybníky. Proto právì sem vedla letošní tradièní podzimní víkendová stezka. Témìø šedesátce úèastníkù pøálo poèasí a dozvìdìli se i mnoho zajímavého. Rezervaci tvoøí ètyøi velké a nìkolik menších navzájem propojených rybníkù, které jsou ideálním místem pro hnízdìní a migraci mnoha druhù ptactva, ve velkém poètu se zde vyskytují vzácní obojživelníci a jsou významným rozmnožištìm kriticky ohroženého èolka velkého, jenž je na seznamu pøísnì chránìných druhù. Malí i velcí turisté žasli nad sedmdesát let starými fotografiemi starého koupalištì s restaurací, kabinami, terasami. Po více než hodinovém putování se v zahradì Domu dìtí posílili vlastnoruènì opeèenými buøtíky a teplým èajem. Každý úèastník si vylosoval zajímavou odmìnu, hlavní cenu si odnesla Kateøina Nekvindová, která se podívá s rodièi do plzeòské ZOO. Šastná desítka dìtí se o podzimních prázdninách vypraví na celodenní výlet do Podkrušnohorského Zooparku v Chomutovì. Vlasta Schartová, MDDM

TJ Ostrov oddíl karate Zmìøit síly na Krajském pøeboru ve sportovním karate se 30. záøí sešlo 52 soutìžících z 9 oddílù Karlovarského a Plzeòského kraje. Zástupci z našeho oddílu získali pìt cenných kovù. Tímto jim dìkuji za reprezentaci oddílu. Další víkend jsme v ostrovské hale TJ poøádali semináø s mezinárodním instruktorem Janem Steklým. Zacvièili si zde dìti i dospìlí z Ostrova, Brna, Prahy, Karlových Varù, Sokolova a Dìèína. Zuzana Tothová, pøedseda oddílu mìsíèník 10 Ostrovský Listopad 2006

Dìtem na podzimní víkendové stezce poèasí pøálo.

Foto: Archiv MDDM

Na festivalu bodoval Andìl Pánì

Soutìž o Šoumena 2006 vyhrála dívka

Promítaèi mají festival rádi

Hlavní cenu festivalu Oty Hofmana, køišálový šaton za film pro dìti do 12 let, udìlený dìtskou porotou, získala pohádka režiséra Jiøího Stracha Andìl Pánì.

Patnáctiletá Andrea Hlaváèová se ani nezúèastnila konkurzu, protože o nìm nevìdìla. Do sálu, kde se shromáždili finalisté, pøišla na poslední chvíli a jako jediná ze soutìžících mìla s sebou pro podporu svou uèitelku Alenu Sysalovou.

Zcela ukryti pøed zraky návštìvníkù jsou na filmovém festivalu promítaèi, na nichž velkou mìrou závisí úspìch jednotlivých filmù. Pracují ve svých kabinách a s diváky témìø nepøicházejí do styku, pøítomnost dìtí v sále poznají spíš podle hluku. Josef Hanus, který zajišuje promítání soutìžních a dalších filmù ve velkém kinì, si na chování dìtí rozhodnì nestìžuje. Slyší je pouze tehdy, když se jim film líbí. „Je pøíjemné slyšet až do promítací kabiny potlesk nebo i hlasité ovace dìtí. Jinak bych øekl, že festival Oty Hofmana je pro mì každým rokem zhruba stejný a vždycky je to radost. Letos poprvé jsme ale promítali také z DVD, to pro nás byla velká novinka,“ uvedl Josef Hanus. Promítání v kinokavárnì má na starosti Jan Hála. V dobì festivalu ho bylo možné zahlédnout vždy na okamžik v pøestávce mezi jednotlivými filmy v prostoru pøed kinokavárnou. Také on je se svou rolí na festivalu spokojen. „Ta práce mì moc baví, jinak bych (jan) to pøeci nedìlal,“ potvrdil.

Odborná porota udìlila tomuto filmu také Cenu Oty Hofmana a Lucii Konášové ještì Zvláštní cenu poroty za dílo s nejvýraznìjším morálním akcentem za scénáø k uvedenému filmu. Køišálový šaton v kategorii filmù pro dìti od 13 do 18 let získal film Rafáci režiséra Karla Janáka. Zlatého Dudka za nejlepší chlapecký herecký výkon obdržel Matyáš Valenta (v roli Honzíka ve filmu Rafáci). Cenu dìtského diváka získal film Zdeòka Kozáka O ševci Ondrovi a komtesce Julince.

Už pøi nástupu na scénu sklidila velký aplaus, zøejmì ji ostrovské dìti dobøe znají, pravdìpodobnì proto, že je trojnásobnou mistryní ÈR v atletickém ètyøboji a navíc tanèí už od sedmi let. V soutìži Andrea pøedvedla svou taneèní kreaci hip-hopu a okouzlila nejen diváky, ale i porotu. Na druhém místì se umístil Jan Èonka s technikou beebop (zvuk bicích vyluzovaný ústy) a tøetí pozici obsadil Ondøej Vaic za žonglováním s hùlkami. (jan)

Zlatého Dudeèka za nejoblíbenìjší tematický film získal snímek A žijí duchové režiséra Oldøicha Lipského. Festivalový štáb se rozhodl udìlit Zlatou buøinku za významný pøínos dìtské tvorbì dramaturgyni Kateøinì Krejèí za její televizní tvorbu.

Jan Hanus v dobì festivalu v kabinì velkého kina. Foto: Irena Janeèková

Režisér vítìzného filmu Jiøí Strach v akreditaèním centru DK. Foto: Irena Janeèková

Závìreèné slovo øeditele FOH

Festivalová školka

Soutìžní program festivalu ukázal, že i nadále pøetrvává neuspokojivý stav ve filmové tvorbì pro dìti. Ocenìní, která získal jediný dìtský film v soutìži Andìl Pánì dokazují, že ještì existují tvùrci, kteøí tu a tam vytvoøí pozoruhodné a užiteèné dílo. Televizní tvorba dokázala, že je kvalitní alternativou filmové tvorby a patøí jí za to veliký dík. Stejnì jako v minulých letech se na festivalu výbornì osvìdèila dìtská média a potvrdila onu jedineènost ostrovského festivalu. Pevnì vìøím, že se do èinnosti médií postupnì zapojí ještì více dìtí a to nejen po dobu festivalu, ale po celý rok. Ing. Marek Poledníèek

Zleva: Ondøej Vaic, Andrea Hlaváèová, Jan Èonka Foto: Irena Janeèková

Letos festivalový program pamatoval i na ty nejmenší dìti, které se pøišly pobavit v doprovodu svých rodièù.

„Letos jsme se pokusili vyzrát na nevyzpytatelný vkus teenagerù tím, že místo abychom do festivalového programu pozvali zavedené hvìzdy, dali jsme pøíležitost dìtem samotným. Soutìž o Šoumena 2006 mì pøekvapila velkou úèastí soutìžících a zodpovìdný pøístup jednotlivých úèastníkù mì až dojal,“ øekla programová vedoucí DK Jaroslava Rošková

V klubovnì Domu kultury pro nì byla dennì pøipravena Festivalová školka s promítáním animovaných filmù, rùzné soutìže, pohádky a také dva klauni se zábavným poøadem. Festivalová zábava nejmenších dìtí vyvrcholila závìreèným karnevalem, na kterém dìti bavila hereèka Gabriela Filippi a veèer(jan) níèkové postavièky.

Malé návštìvníky festivalu obèas èekalo pøekvapení i na chodbách Domu kultury. Foto: Ing. Marek Poledníèek

Dìti se na pøedstavení s klauny dobøe bavily. Foto: Irena Janeèková

Ostrovský mìsíèník Listopad 2006

11

Kabel Ostrov, s.r.o. LISTOPAD Ètvrtek 2. listopadu, moderuje Jana Pavlíková 18.00 Zahájení, soutìž, zprávy 18.20 Pøíprava na zimní sezónu. Za obec Boží Dar hovoøí Ing. Jan Horník, senátor ÈR a Rudolf Chlad, náèelník Horské služby Krušné hory. 18.35 Kulturní mìšec 18.55 Rozcestník 19.00 Informaèní servis Ètvrtek 9. listopadu 15.00 Pøímý pøenos z jednání Zastupitelstva mìsta Ostrova Ètvrtek 16. listopadu, moderuje Jana Pavlíková 18.00 Zahájení, soutìž, zprávy 18.20 Nový zákon o sociálních službách. Hovoøí Miroslava Svìtlíková, vedoucí Odboru sociálnì právní ochrany na MÚ Ostrov. 18.30 S-mix 18.45 Rozcestník 18.55 Informaèní servis Ètvrtek 23. listopadu, moderuje Helena Kyselá 18.00 Zahájení, soutìž, zprávy 18.20 Souèasné taneèní styly. Hovoøí Jan Jirkovský, zástupce RAPtesent Karlovy Vary. 18.30 Školní støípky (ZŠ J.V.Myslbeka) 18.45 Videotip 19.00 Informaèní servis Ètvrtek 30. listopadu, moderuje Jana Pavlíková 18.00 Zahájení, soutìž, zprávy 18.20 Další kroky novì zvoleného starosty mìsta Ostrova 18.30 Svatební promìny (repríza èervencového vysílání) 19.00 Informaèní servis

Jak si Ostrované zahráli ve filmu Pro pøesvìdèivost dìje filmu potøeboval režisér Trajkov zjistit, jak to ve skuteèném vìzení vypadá, jaké pocity mají vìzni. Dostal tip na Miroslava Èernotu z Ostrova, v té dobì prodavaèe v trafice na Mírovém námìstí, který byl v letech totality zavøený za trestný èin pobuøování proti režimu. Trajkov si s ním o zkušenostech z kriminálu pøijel popovídat a nakonec se rozhodl obsadit ho do jedné z vedlejších rolí, postavy èíšníka. „Ivo za mnou pøišel do kšeftu a ptal se, jestli je pravda, že jsem byl v lapáku a jestli bych mu o tom chtìl vyprávìt. A protože dostal od nìkoho hlášku, že jsem sedìl z politických dùvodù, shánìl nìjaké materiály, jako je Charta a podobnì. Nakonec se mì zeptal, jestli bych si v tom nechtìl i zahrát. Odpovìdìl jsem, že jestli mu nevadí, že si ten film zkazí, tak klidnì hrát budu, ale nesmí mì nutit, abych se dal ostøíhat,“ vzpomínal Miroslav Èernota. Rakouský kameraman obdivoval zdejší krajinu Kameramanem filmu Minulost byl Rakušan Klaus Fuxjäger, v té dobì student pražské FAMU. Žertem se pøedstavoval v pøekladu do èeštiny jako „Lovec lišky“. Jeho výslovnosti jsme se nìkdy dost nasmáli, to ale nesnižovalo naši úctu k jeho umìní kame-

èást II.

ramana. Také on se pøi natáèení tohoto filmu, jako všichni ostatní, vzdal honoráøe. V okolí Ostrova se mu velmi líbilo, obdivoval zejména malebnou krajinu Krušných hor a výhled na Ostrov z horní èásti Krásného Lesa. Film Minulost získal ocenìní Film Minulost je v èeské kinematografii ojedinìlým projektem. Zvláštností tohoto psychologicko-kriminálního dramatu je dìj, odehrávající se na plátnì beze slov. Celý pøíbìh je totiž divákùm pøedkládán jakoby z pohledu hlavního hrdiny, neslyšícího Františka. Slova zde nahrazuje hudba a nejrùznìjší zvuky, které sice František ve skuteènosti neslyší, pøesto se s jejich pomocí podaøilo divákùm pøiblížit vjemy, jaké pravdìpodobnì prožívá neslyšící uprostøed hluku okolního svìta. Právì za zvuk i hudbu, pod kterými je podepsán Vladimír Chrenovský, byl tento film u nás nominován na Èeského Lva, v zahranièí pak získal øadu cen. Nejvýznamnìjší z nich asi byla støíbrná Charybda na mezinárodním filmovém festivalu v Taorminì na Sicílii, kde dostal i Cenu divákù. Film byl mimo jiné uveden také na pøehlídce nezávislých filmù v arizonském Flagstaffu v USA. Irena Janeèková

Celotýdenní vysílání Pondìlí, úterý: 9.00 Minizprávy (repríza), poøad, 13.00 Rozhovor, 18.00 Minizprávy (premiéra), poøad, 21.00 Poøad, 22.00 Minizprávy (repríza) Støeda: 9.00 Minizprávy (repríza), poøad, 21.00 Poøad, 22.00 Minizprávy (repríza) Ètvrtek: 18.00 Vysílání (premiéra), 19.00 Opakování vysílání do 24.00 Pátek: 13.00 Rozhovor, 18.00 Vysílání (premiéra), 19.00 Opakování vysílání do 24.00, 22.00 Minizprávy (repríza) Sobota: 8.00 Vysílání (opakování do 12.00) Nedìle: 9.00 Minizprávy (repríza), poøad Nové schéma vysílání se bude dále mìnit a zdokonalovat dle diváckých podnìtù. Jakékoli návrhy, pøipomínky a dotazy volejte na 353 613 694, pište na: [email protected] nebo sms na: 776 696 133. Zmìna programu vyhrazena!

Miroslav Èernota z Ostrova poskytl režisérovi cenné informace o pobytu ve vìzení a ještì si zahrál roli èíšníka. Foto: Ze soukromého archivu

Všechny zaèátky poøadù jsou pouze informativní!

Když se ruka k ruce vine aneb Pùvod jednoho rèení

Upozornìní kabelové televize Z dùvodu pøekládky hlavní stanice kabelové televize v Ostrovì, v rámci akce Zkvalitnìní a rozšíøení telekomunikaèních rozvodù mìsta Ostrov, probíhá v termínu od 30. øíjna 2006 odstávka kabelové televize a datových služeb. Odstávka zaène v ranních hodinách a skonèí nejpozdìji do 24 hodin od poèátku. Do této doby budou zprovoznìny ètyøi základní TV programy a datový provoz. Zbývající programy a služby budou zprovoznìny do 48 hodin od poèátku odstávky. Ing. Petr Kovaøík, jednatel mìsíèník 12 Ostrovský Listopad 2006

Když se ruka k ruce vine, pak se dílo podaøí, Bez práce nejsou koláèe, Kdo jinému jámu kopá, Lež má krátké nohy, Co se v mládí nauèíš... Ano, je mnoho a mnoho pøísloví, lidových moudrostí a aforismù, se kterými jsme se setkávali ve škole, v rodinì, v rozhovorech, ale i v rùzných projevech. Urèitì jsou zdrojem dobrých pøímìrù a obecnì pøijatých pravd. Ale hluboce jsem se mýlil v pøípadì úvodního rèení. Nepatøí do této kategorie a jak jsem nedávno zjistil, je to souèást hymny státu, který pøestal existovat pøed 88 lety, právì v listopadu.

dine, císaøe a naši zem... a je pravdou, že tehdejší panovník, František Josef I., byl „zachován“ velmi dlouho. Vždy vládl neuvìøitelných 68 let (1848 až 1916)!...a celá C. a K. hymna konèí ve ètvrté sloce takto:

Tím státem byla velká evropská monarchie, Rakousko-Uhersko. Po prohrané První svìtové válce se øíše rozpadla a vzniklo nìkolik nových státù, mezi nimi i moderní demokratický útvar, Èesko-Slovenská republika s vlastní krásnou hymnou Kde domov mùj a Nad Tatrou sa blýska. Ale vrame se k „císaøské hymnì“. Ta zaèínala slovy: Zachovej nám, Hospo-

Pøi jedné návštìvì Františka Josefa I. v Praze byl novì otevøen jeden z mostù pøes Vltavu. V tehdejším vìhlasném obrazovém èasopisu Svìtozor byla zveøejnìna fotografie panovníka, jak jako první pøechází tento most. Pod fotografií byl lakonický text: Procházka na mostì. Vojtìch Písaèka, dopisovatel OM

„Když se ruka k ruce vine, pak se dílo podaøí; Øíš rakouská nepomine: Sláva vlasti, císaøi!“ Naštìstí pominula a s ní i císaø, kterému Èeši tajnì familiárnì øíkali „Starej Procházka“. Tato pøezdívka vznikla pøíznaènì díky typickému èeskému humoru:

Ètenáøské pøíspìvky Mìstskou zeleò nièí zlodìji V listopadu Na osud kruhového záhonu uprostøed Mírozahrádkáøi uklízejí vého námìstí se v minulosti ptalo èím dál víc ètenáøù. Poukazovali na to, že kvìtiny jsou neošetøené, záhon neupravený, navíc pøes nìj jezdí dìti na kolech, takže je v èím dál horším stavu. Dnes už jistì všichni zaznamenali, že tento záhon byl zrušen a na jeho místì je nová dlažba. Dùvody, které k tomuto opatøení vedly, vyplývají z následujícího sdìlení.

„Záhony byly po ukonèení rekonstrukce osázeny navrženými kvìtinami dle pøíslušného projektu a následnì bìhem krátké doby skoro všechny zcizeny obèany našeho mìsta. Vloni došlo i k odcizení keøových porostù rododendronù z Mírového námìstí. Mìstu rozhodnì není jeho vzhled lhostejný. Ve Strategickém plánu mìsta je i projekt, zabývající se údržbou zelenì, který bude (rozhodne-li tak pøíslušný orgán mìsta) realizován. Ovšem nezbytnou podmínkou je vùle mìstského zastupitelstva vyèlenit finanèní prostøedky. Práce odborníkù, projektantù a zahradních architektù totiž rozhodnì nepatøí k nejlevnìjším. Proto odbor SMM pøistoupil v následujících letech k osázení kvìtinami, které obèany ke zcizení tolik nelákají (afrikány, macešky, sedmikrásky, voskovky aj.) a jsou cenovì dostupnìjší. Roènì stojí údržba keøových a kvìtinových porostù mìsto jeden milion korun, z toho okolí Mírového námìstí zhruba 300 tisíc korun.

Z pestrých barev slavnostního podzimního odìvu se listopadová pøíroda svléká do pokorných tónù hnìdi. Noci se prodlužují a ráno už kolikrát zalézá za nehty. Na práci je pøes den ménì èasu, zato je jí o nìco víc než v mìsíci pøedchozím. Kolik našich rostlin znovu na jaøe ožije, to záleží na zimní pøípravì zahrady.

Tipy pro okrasnou zahradu Ukonèíme výsadbu stromkù a keøù, stávající døeviny opatrnì obryjeme. Hrnkové rostliny citlivé na mráz pøeneseme k zazimování do prostoru s teplotou od pìti do 10°C s dostatkem svìtla (pro ty, co neopa-

dávají). Trvalkám pøisypeme kompostu a druhy citlivé na mráz pøikryjeme chvojím nebo zeminou. Rùže v žádném pøípadì nezastøihujeme. Svážeme sloupovité jehliènany, aby je sníh nepolámal. Okrasná jezírka vypustíme. V pøípadì, že jezírko vypustit nemùžeme kvùli vodním rostlinám èi rybièkám, vložíme na hladinu kuláè døeva nebo pet láhev èásteènì naplnìnou pískem, aby plavala jako bójka.

Tipy pro ovocnáøskou zahradu Dokonèíme sklizeò zimních odrùd ovoce, kolem stromù mìlce poryjeme. Z kmenù odstraníme lapací pásky na škùdce, pod stromy povápníme. Kde hrozí okus zejména mladých stromkù zvìøí, zajistíme dokonalou opravu oplocení, popøípadì kolem kmenù vytvoøíme z pletiva ochranné koše. V pøípadì sucha je nutné zalévat. Spadané listí pohrabeme, prosypeme vápnem a kompostujeme. Ve vinici zarýváme chlévskou mrvu.

Tipy pro zeleninovou zahradu Na záhony zarýváme hnùj nebo zelené hnojení, odklízíme listí. Vyklizené skleníky mùžeme ošetøit proti pøezimujícím škùdcùm. Zušlechujeme zeminu ve sklenících a paøeništích.

Tipy pro technickou èást zahrady

Bohužel, po našich zkušenostech ze Zámeckého parku, kde byly zcizeny všechny vysazené rododendrony a neuvìøitelných 850 kusù vzácného druhu habrù, atraktivní kvìtiny nelze v našem mìstì vysazovat, nebo si nemùžeme dovolit být sponzory zahrádkáøù a drobných pìstitelù. Pøesto náš odbor bude pro rok 2007 navrhovat do rozpoètu mìsta zaøazení výdajù na zpracování studie a manuálu údržby zelenì,“ vysvìtlil vedoucí odboru Správy majetku mìsta Lumír (jan) Pála. Foto: Jaroslav Kováø

Uzavøeme hydranty. Vypustíme zbytky vody z pump. Stále zalitá èerpadla vypustíme nebo uklidíme do bezmrazého místa. Vypustíme trubkové rozvody vody. Oèistíme, nakonzervujeme a poklidíme zahradní náøadí. Zahradní keramiku, která nesnáší mráz, odklidíme. Pøipravíme si lopaty a hrabla na sníh. Zkontrolujeme konstrukce pøístøeškù a zahradních budek, aby je v zimì neznièila vìtší vrstva snìhu. A se všechny rostliny, které jdou nyní spát, na jaøe ve zdraví probudí. A stále ještì nìco kvete, zkuste si spoèítat, kolik druhù objevíte. Milan Jandourek

Pod èarou Také máte prosopagnosii? Už se vám to nìkdy stalo? Na Hlavní tøídì v podveèer vidím kamarádku s dìtmi. Roztáhnu ruce, pøièapnu si na bobek a s širokým úsmìvem volám na jejího synka: „Petøíèku, pobìž ke mnì!“, ale bìda, Petøíèek se mraèí a jeho maminka ještì víc… a já si najednou s hrùzou uvìdomuji, že to jsou naprosto cizí lidé. Jindy zas pravidelnì na procházce se psem zapøádám rozhovor s asi dvacetiletým chlapcem, kterého považuji za Karla, syna bývalých sousedù. Kladu mu i dost dùvìrné otázky, tykám mu (samozøejmì, vždy ho znám odmalièka) a on mi kupodivu odpovídá, i když dost vyhýbavì. Pak potkám skuteèného Karla a dodateènì se èervenám hanbou: teprve teï mi dochází, že jsem se bavila s úplnì cizím mladíkem! Nedávno mì oslovila rozhoøèená známá na ulici: prý už toho má dost, jsem nafoukaná, vždycky dìlám, že ji neznám, schválnì ji nezdravím… co jsem jí na to mìla øíct? Nejèastìji se vymlouvám na to, že špatnì vidím. Pøestože tato známá je mladší než já a mìla by mì tedy zdravit jako první, z obav pøed další scénou ji pak nìkolikrát pozdravím hodnì zvesela a hodnì nahlas, až na to, že to samozøejmì není ona…

Smìšná je i pøíhoda, kdy jdu na ulici za svým bývalým kolegou, je už šero a já si nejsem jistá, je-li to skuteènì on (už se znám), pøitom mu potøebuji nìco dùležitého øíct. Vždycky zrychlím chùzi, abych mu vidìla do tváøe, moc mi to ale nepomùže, stejnì se neodvažuji ho oslovit, co kdybych takhle v podveèer první promluvila na cizího chlapa? Tak jdeme spoleènì témìø pøes celé mìsto, on pøede mnou a já v tìsném závìsu za ním, støídavì po sobì pokukujeme, obèas srovnáme krok, až nakonec tìsnì pøed mým domem se on osmìlí jako první. Mám obrovskou radost, protože mi øíká, že ani on si nebyl jistý, jestli jsem to já… Nejsem v tom sama! A jeden z mých synù to má chudák nejspíš po mnì: vždycky se divil, že jeho známý ho jednou radostnì zdraví, podruhé sotva odpoví na pozdrav, jednou je uèesaný a dobøe obleèený, jindy vypadá skoro jako vandrák… ano, byli to dva rùzní lidé, ale na to mùj syn pøišel až asi po roce. Pøíštì zas svou babièku dìsil vyprávìním, že potkává ve mìstì její známou, která už byla v té dobì nejménì dva mìsíce mrtvá. On se ale dušoval, že to je urèitì ona... Prosopagnosie je neschopnost rozeznávat lidské

oblièeje a je prý dìdièná. Takto postižení lidé mívají problémy ve spoleèenských vztazích: jsou považováni za náfuky, protože nezdraví známé, na ulici si nevšímají sousedù èi spolupracovníkù. Tento druh podivné „slepoty“ má rùzné stupnì, podobnì jako dyslexie. Pokud uvidí nìkoho na správném místì (lékaøe v ordinaci, herce na scénì, prodavaèku za pultem), nemají s rozpoznáním potíže, jakmile ale stejného èlovìka potkají v jiném prostøedí, nepoznají ho. Vìøím, že to mùže být k smíchu a já sama se tìmito svými pøíhodami nìkdy bavím, jenže obèas jde pøitom do tuhého a ve skuteènosti to vlastnì zas tak velká švanda není. Vypracovala jsem si svùj systém: pro jistotu se trochu usmívám na všechny kolemjdoucí a pøitom sleduji, jestli nìkdo z nich „zabere“ a dá mi nìjak najevo, že se známe. A tak tímto prosím všechny známé, které nezdravím, i ty, na které se pøipitomìle bezdùvodnì usmívám, o trochu soucitu a pochopení. Nejhorší trapas se mi stal pøed tøemi lety, když jsem si dvakrát po sobì spletla… ale to už si opravdu musím nechat pro sebe, je to totiž tak pikantní historka, že by mi ji stejnì nikdo nevìøil. Irena Janeèková Ostrovský mìsíèník Listopad 2006

13

PRONAJMU

PRODEJNU V OSTROVÌ

na Karlovarské ulici 220 (nyní ARMY SHOP)

CENA DOHODOU

776 094 317 [email protected]

Raiffeisen BANK

SPOTØEBITELSKÉ ÚVÌRY

Lepší služby každý den

RYCHLÁ PÙJÈKA

Až 200 tisíc bez ruèitele Bez nutnosti otevøít si úèet Peníze do 24 hodin Na servis, který dostanete u nás v bance, si zvyknete tak snadno. Navštivte nás: Karlovy Vary, Krále Jiøího 39, tel.: 353 167 777 po, st: 8.00 - 17.00 h, út, èt, pá: 8.00 - 16.30 h

PRO MUŽE, ŽENY I DÌTI NABÍZÍME: mikiny, svetry, trièka, kalhoty, halenky, rifle, bundy, šaty, ruèníky, povleèení, hraèky, obleèení pro dìti. GARANTUJEME: velký výbìr z nìkolika tisíc kusù kvalitu a ceny, na které nejste zvyklí každou hodinu nové zboží ZBOŽÍ STÁLE DOPLÒUJEME UDÌLEJTE SI RADOST!

Dùm kultury Ostrov - Pøedsálí

6. - 8. listopadu, 8 - 18 hodin Tìšíme se na Vaši návštìvu!

Letošní Michaelskou pou podpoøilo slunné poèasí a poèet návštìvníkù Starého námìstí byl jeden z nejvyšších za poslední léta. Tentokrát si malé dìti mohly užít i malých kolotoèù a stánky se pøedhánìly lákavou nabídkou nejrùznìjšího zboží. Doprovodný program pøedstavil i nìkolik taneèních souborù. Na jednom ze snímkù Lucie Kiliánové tanèí ostrovské Malenky.

Listopad 2006

Nehtové studio

1480

20%

740 740 1480

Listopad 2006