M
ěs
t ys Ko m áro
v
Komárovák červen - červenec 2016
č a s o p i s
m ě s t y s u
K o m á r o v
Bc. Zdeňka Bublová Jak vnímáte programové prohlášení zastupitelstva městyse Komárov 2014-2018, kde vidíte vy určité priority a váš přínos k jeho naplňování? Programové prohlášení vnímám jako důležitý dokument pro rozvoj obce pro volební období. Všechny oblasti prohlášení jsou velice důležité. Já osobně za prioritní považuji - Rozvoj obce, výstavba a péče o životní prostředí a druhou oblast - Školství, sport, kultura a volný čas. Jsem ráda, že se úkoly programového prohlášení daří naplňovat a také, že rada městyse sleduje možnosti získání dotací i pro další projekty. Jsem osobně přesvědčena, že náš městys je atraktivní lokalitou pro bydlení i pro mladé rodiny z jiných měst a vesnic, které zde staví nové domy nebo rekonstruují staré a tak přispívají k rozvoji i zvelebení Komárova. Velmi dobrá občanská vybavenost a snadná dopravní dostupnost tvoří vhodnou kombinaci pro kvalitní a plnohodnotný další rozvoj městyse. Já sama osobně přispívám k naplnění Programového prohlášení tím, že spolu se svými kolegyněmi a kolegy postupně odstraňuji zjištěné nedostatky a doporučuji radě vhodná opatření pro možné úspory ve výdajích a pro
jejich optimalizaci. Do budoucna má Komárov dobrý potenciál z hlediska turistického ruchu a poskytování služeb a ubytování pro návštěvníky CHKO Brdy, aby naší obcí jen neprojížděli na kole nebo v autech, ale zastavili se a strávili zde třeba i několik dní. Komárov má nejen překrásné okolí tvořené brdskými lesy a rybníky, ale i velmi pěkné Muzeum litiny a slévárenství, zříceninu hradu Valdeka nebo pozůstatky po těžbě rud například na Jedové hoře. Byla by věčná škoda tento potenciál nechat ležet ladem, může zatraktivnit náš městys a pomoci dalšímu rozvoji podnikání a tím i vytvoření pracovních příležitostí pro občany Komárova. Jste předsedkyní finančního výboru zastupitelstva městyse. Seznamte, prosím, naše čtenáře s funkcí tohoto výboru a jeho dosavadní činností. Finanční výbor je výkonným orgánem zastupitelstva městyse, provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce. Plní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo městyse. Z kontroly FV pořídí zápis, jehož obsahem je, co bylo kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a do-
poručení k odstranění nedostatků. FV předkládá zápisy z kontrol zastupitelstvu městyse. V roce 2015 jsme se zaměřili na kontrolu významných výdajových položek městyse (např. Snižování spotřeby energie v DPS Komárov a Protipovodňová opatření městyse), dále na hospodaření s příspěvky od zřizovatele v základní a mateřské škole. V kontrolách pokračujeme i v roce 2016. Dále se zabýváme i jednotlivými paragrafy rozpočtu, abychom potom ve zprávě přiblížili jak zastupitelům městyse, tak občanům konkrétní položky v hospodaření městyse.
Poděkování Sboru dobrovolných hasičů Jménem městyse Komárov a všech spoluobčanů, kterým pondělní bouřka a kroupy dne 23.5.2016 způsobila škody na majetku, tímto děkujeme jednotce Sboru dobrovolných hasičů. Díky jejich rychlému a profesionálnímu nástupu jsme dokázali neočekávaný živel zvládnout bez větších komplikací v relativně krátké době. P. Dobrý
Zprávy z radnice Pro toto vydání Komárováku jsme se rozhodli ještě jednou oslovit zástupce obce v záležitosti již několikrát probírané studie revitalizace sídliště. Na posledním zasedání ZM, konaném 3.5.2016 v sále DK Komárov, bylo zřejmé, že mnoha občanům Komárova je důvod a obsah celé studie nejasný. Proto tedy přicházíme s jasnými otázkami a odpověďmi na téma revitalizace sídliště. Proč vlastně vznikla studie revitalizace sídliště? Revitalizace sídliště je jedním z bodů programového prohlášení zastupitelstva městyse Komárov pro období 2014-2018. Rada městyse tedy zadáním zpracování studie naplňuje programové prohlášení. Studie je základním dokumentem, který uceleně mapuje současný stav komunikací, parkovacích míst, zeleně a průchodnosti sídliště. Zároveň přichází s návrhem maximálního možného využití daného území. Je studie závazná? V žádném případě. Studie je pouze návrhem, nikoli závazným řešením. Co se bude dít dál? Studie nám, jak již bylo uvedeno, zmapovala území sídliště a ukázala možné využití. Díky studii tak máme možnost pustit se do revitalizace samotné. Realizace je ale odvislá od zajištění finančních zdrojů. Jak bude revitalizace probíhat? Průběh revitalizace závisí do jisté míry na zastupitelstvu městyse. Celá věc by měla probíhat následujícím způsobem: Komise pro výstavbu, rozvoj a životní prostředí by měla v součinnosti s radou městyse připravit podklady pro jednání ZM. To znamená určit etapu, která se bude provádět a vybrat ze studie prvky, které by bylo vhodné v dané etapě realizovat s přihlédnutím k zaslaným a zaznamenaným podnětům občanů. ZM by posléze mělo projednat návrh a po jeho schválení by měl být vybrán projektant, který připraví prováděcí projekt. Rozumím-li tomu dobře, realizace studie tak jak byla představena 3.5.2016, je tedy v podstatě nereálná? Ano, stále se snažíme dokola vysvětlovat, že to co držíme v ruce je maximální možné využití daného území. Úkolem studie bylo představit možnosti. Co se bude ze studie realizovat, závisí na rozhodnutí ZM a na vyjádření vlastníků sousedních nemovitostí k projektu dané etapy. Věřím, že snad všechny nejasnosti byly objasněny. Pokud máte ještě jakýkoli dotaz, neváhejte a zeptejte se prostřednictvím redakční rady Komárováku (
[email protected]). Za odpovědi děkujeme RM. Kateřina Havlíková redakční rada Komárováku 2
Vstup do bývalého Vojenského újezdu Brdy Vládním nařízením č. 292/2015 Sb., podle § 25 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, byla s účinností k 1.1.2016 vyhlášena Chráněná krajinná oblast Brdy k zajištění ochrany přírody a krajiny části území Brdské vrchoviny. Území zůstává v majetku České republiky - Ministerstva obrany, s právem hospodaření zejména pro Vojenské lesy a statky ČR, s.p. a Agenturu hospodaření s nemovitým majetkem. Před vznikem CHKO Brdy mnozí z občanů v přilehlých obcích měli možnost svépomocí získat výjimku ze zákazu vjezdu do dnes již bývalého Vojenského újezdu Brdy. V současné době je možné toto území využívat jen pro účely turistiky a cykloturistiky s tím, že značení cyklostezek a naučných stezek bylo zahájeno v roce 2016 a s ohledem na průběh pyrotechnické očisty se dokončení předpokládá k 31.12.2017. Vjezd motorových vozidel do celého území CHKO Brdy je zakázán. Výjimku ze zákazu vjezdu do lesa můžou udělit Vojenské lesy a statky ČR, s.p., se sídlem v Jincích. Tyto výjimky se udělují pouze pro některé obce, respektive pro jejich občany, kterým bylo rozšířeno katastrální území o části v CHKO Brdy. Pokud obec nesplňuje tuto podmínku, byť je v těsné blízkosti, není možné žádným způsobem docílit získání povolení k průjezdu motorovým vozidlem. Městys Komárov podal písemnou žádost na ředitelství Vojenských lesů a statků ČR, poté se osobně zúčastnil schůzky s ředitelem Hořovické divize Vojenských lesů a statků ČR Ing. Švandelou a vedoucím CHKO Brdy panem Fišerem a přes veškeré vynaložené úsilí nebylo všem podaným žádostem o udělení výjimek vyhověno právě s odkazem na zmiňovanou podmínku sdílení hranic. Ing. Petr Dobrý
Vážení občané, mnozí z vás zajisté zaregistrovali náhlý přesun zubní ordinace Stomkom, s.r.o. na Polikliniku v Králově Dvoře. Bohužel nebylo možné zrušení zubní ordinace nijak ovlivnit, byla vyklizena o víkendu ve dnech 30.4.2016 až 1.5.2016 bez jakéhokoliv předchozího upozornění. Výpověď smlouvy ze strany této společnosti Úřad městyse Komárov obdržel ke dni 6.5.2016. Společnost Stomkom, s.r.o. byla v obecních prostorech pouze v podnájmu a na ukončení své lokální působnosti má zákonný nárok. Současnou politováníhodnou situaci je možné řešit pouze vzetím do podnájmu jiného stomatologa, na což bude vynaloženo maximální úsilí. S obdobným jednáním jaké se nám dostalo ze strany společnosti Stomkom, s.r.o. jsme se nikdy dříve nesetkali, nebylo tedy v našich silách se na něj jakkoliv připravit. Klienti této společnosti, kteří mají možnost dojíždění, najdou zubní ordinaci na nové adrese - Průmyslová 614, Králův Dvůr. Kontaktní spojení: 311 572 135, 722 532 538.
Mobilní rozhlas Vážení občané, městys Komárov zvažuje zavedení nové informační sítě v rámci zkvalitňování veřejných služeb a snaze zlepšit informovanost všech obyvatel. Mobilní rozhlas je komunikační brána, pomocí které je možné informovat občany o dění v obci, zahájit krizové řízení nebo zprostředkovat obecní referendum. To vše pomocí SMS zprávy, hlasové zprávy nebo e-mailu. Koncepce celého projektu je založena na možnosti informovat jednotlivé skupiny obyvatel přes jejich mobilní telefon, skupiny nesou název např. informace z úřadu, hlasové ankety ohledně dění v obci, akce v obci, senioři apod. Záleží jen na vás, do jakých skupin budete chtít zaregistrovat a dostávat s tím spojené zprávy. Veškeré informace poskytované prostřednictvím současného rozhlasu (plošného ozvučování) by bylo možné dostávat pomocí mobilního telefonu s možností zpětné vazby a tedy možností o dění rozhodovat.
K uskutečnění je samozřejmě nezbytný sběr telefonních čísel, který by proběhl buďto zaregistrováním pomocí jednoduchého formuláře na internetu, nebo pomocí vyplnění registračního letáku, který následovně stačí doručit na podatelnu městyse Komárov. Vaše telefonní čísla budou sloužit pouze k tomuto účelu, nebude s nimi jinak nakládáno. Zapojení občanů do dění v Komárově a jeho vývoji je pro nás klíčové, proto je zde snaha o zavedení tohoto druhu komunikace. Není ovšem v našem zájmu provozovat něco, co pro vás není nijak zajímavé a nemáte o to zájem. Žádáme tedy o vyjádření co největšího počtu obyvatel k tomu, zda je zájem z vaší strany o pořízení komunikačního kanálu tohoto druhu. Váš názor můžete zaslat pomocí e-mailu na adresu dobry@ikomarov. cz nebo hlasovat na stránkách www.ikomarov.cz, kde naleznete anketu vytvořenou speciálně pro tento účel. Děkuji každému z vás za projevený zájem. Ing. Petr Dobrý
Tak jak se vám žije u vody...? zvolal redaktor rozhlasu ještě než se dveře jeho auta zavřely v očekávání, že má odpověď bude plná rozpoložení, prozářeného zrcadlením hladiny s krásou krajiny, kde ticho kolem ruší jen zpěv ptactva. Žel, každá krása je něčím vykoupena a to nejen prací, která se často s přírodou mění v boj. Boj ale čestný, s úctou a pokorou, na rozdíl od boje s úřady, který často připomíná boj s větrnými mlýny. Krátký článek v minulém Komárováku „O přehradách, krajině dětství, penězích, slušnosti a lidech“ mě přiměl, abych něco doplnil, něco poopravil, a sám o problematice něco napsal. Nebude na škodu uvést kolem povodně 1995 něco konkrétnějšího, stejně tak o povodňovém nebezpečí, které přetrvává. Jedna z největších povodní, která v dohledné minulosti Komárov postihla a přinesla lidem v okolí škody a utrpení, byla povodeň v roce 1872. Podílel se na ní jak tok Červeného, tak Jalového potoka. Další větší povodeň proběhla v roce 1954, kdy katastrofální následky byly umocněny protržením hráze nádrže Dráteník. I k této povodni se vrátím, protože se váže ke zmíněnému článku v Komárováku i dnešku. V souvislosti s povodní v roce 1954 je nutné si uvědomit, že všechny nádrže na Červeném potoce, Záskalská, Dráteník i Červený rybník, jsou nádrže průtočné, kde zdrojem největšího nebezpečí pro ně samé a tím i pro osídlení a materiální hodnoty pod nimi, byl nedostatečný profil přelivu a malý výškový rozdíl mezi přelivem a korunou hráze. Nebyl schopen pojmout povodňový průtok. Následek, který potkal nádrž Dráteník - protržení, mohl potkat i obě zbývající. To tento typ hrází není schopen přežít. Po krátkém promílání proudem vody hráz
neodvratně končí protržením. (Proto se vzdušná část hráze pečlivě udržuje zatravněná, aby lépe odolávala a to i dešťovým srážkám, které by mohly hráz časem narušit.) Hodnota průtoku takzvané „stoleté vody“ je u Červeného potoka 37,5 m3/ sec., u Jalového potoka 41,0 m3/sec. Na takovou hodnotu byla dříve většina vodních děl projektována. Vlivem změn počasí a kolísáním průtoků přes tyto hodnoty, je z důvodu bezpečnosti při stavbě vodních děl nutné kalkulovat s vodou takzvanou tisíciletou a vyšší. (Neznamená to desateronásobek stoleté vody - v případě Červeného potoka je to přibližně 100-115 m3/sec.) Při rozvahách nad povodňovou situací bylo nutné připustit i vznik „zvláštní povodně“, spojením předpokládané povodňové vlny s průlomovou vlnou vzniklou protržením hráze. V případě Záskalské nádrže nebo Dráteníku je lépe neznat rychlost proudu, časy postupu vlny,
plochu zaplavení a výšky postupující vlny. (V průřezu hřiště pod školou by povodňová vlna v prvních minutách dosáhla výšky 3-4 m s momentálním průtokem 1500-2500 m3/sec.) Po uvědomění si následků, investici ve výši 79 a 97 milionů do nápravy stavu úpravou korun hrází a přelivů můžeme jen vítat. Někomu vadí v přírodě beton a pokažené koupání „z hráze“. Nelze jinak. Nádrže tu už byly a já si myslím, že nebylo možné konat jinak. Naopak, vidím stavbu jako harmonickou. Je rovnocennou odpovědí přírodě. Jistě je můj pohled trochu podjatý. Vnímám jejich podstatu. Vodní díla jsou nadčasová a i tím se řadí mezi nejkrásnější díla, která člověk kdy vybudoval. V dané souvislosti neznám slovo megalománie. Jednou možná poděkujeme, stejně jako bylo děkováno za jiná zatracovaná či zpochybňovaná vodní díla. Pokračování na stranách 4 a 5.
3
Tak jak se vám žije u vody...? Dokončení ze strany 3. Úvod k tomu, co chci vyslovit Jak jsem uvedl, povodeň v roce 1872 způsobila velké škody a to i ze směru Jalového potoka. Skutečnost, s kterou se běžný občan setkává ojediněle, zapadne v zapomnění. Pokud je poznání předáváno generačně, trvalé nebezpečí se z hlavy vymazat nedá a je součástí každodenního pohledu na svět. Vodní nádrže bývalého mlýna se zásadně liší od nádrží na Červeném potoce. Nejsou průtočné. Jsou od hlavního toku odděleny a napájeny odbočujícím náhonem. Liší se řešením hrází, jejich rozměry, přelivy a jejich kapacitou, která je omezená. V nadjezí, kde tok Jalového potoka tvoří oblouk, došlo při povodni ve zmíněném roce 1872 k přelití povodňové vlny přes pravý břeh toku do nádrží mlýna. Povodeň zničila nadjezí, jez a splavenými nánosy poznamenala existenci vlastní nádrže. Pod hrází ke Komárovu se rozvodněný tok rozlil do dvou ramen. Jedno směřovalo do středu obce, druhé se ale konfigurací terénu odklánělo zpět do hlavního toku. Po povodni byl jez obnoven a zmíněný oblouk pravého břehu, v délce téměř 100 m, byl regulován kamenem. Další velká povodeň přišla v roce 1954. Došlo opět k přelití z nadjezí Jalového potoka. Současně došlo k vylití před mostem na Zaječov. Jak zmiňuje článek, voda se do toku pro násep silnice nemohla vracet. Pravobřežní regulace Jalového potoka, dnes více než stoletá, je svým stavem a povodní v roce 1995 varováním. Voda, která Jakubovi tekla do kuchyně, již nepřišla přes cestu z potoka (ten se za léta neúnosně prohloubil), ale opět přelivem povodňové vlny u jezu. Naštěstí pro obec, voda si z náhonu rybníka vymlela hluboké koryto zpět do hlavního toku a pouze část vody pokračovala přes nádrž mlýna, přes plachty urychleně položené přes hráz, k Jakubovi ... a na náměstí. Ano, násep silnice směrem na Zaječov se stal svodidlem. Snahy o nápravu nevyhovujícího stavu nadjezí Jalového potoka Katastrálních mapy, které byly ve druhé polovině minulého století vedeny podle
4
pěstovaných kultur, byly po novém vyměření kolem roku 2000 nahrazeny novými, kde byly přesně určeny majetkové hranice pozemků. Z map vyplynulo - Košťálkovic 300 m2 orné půdy tvoří dno toku Jalového potoka a ona regulační stěna stojí zčásti na jejich pozemku a zčásti na pozemku městyse. Na základě těchto skutečností správce toku, Povodí Vltavy s.p., odmítal provést nápravy regulace s tím, „že to není jejich“. Svým způsobem měl pravdu. (Pokud taková stoletá stavba byla v minulosti zjištěna, existoval v rámci okresu orgán, který „nalezenou“ stavbu posoudil a do jednoho roku určil vlastníka a správce.) Nikdo se nepostaral a tento orgán zatím zanikl. Podle zjištěného stavu oprava regulace zůstává na vlastnících pozemku, pokud nevyužijí možnost převést vlastnická práva na stát, aby mohl naplnit zákonné povinnosti prostřednictvím správců toku. Související korespondence Snažil jsem se pomoci stav vyřešit a tak následovala široká korespondence a jednání se správcem povodí, jejich nadřízeným orgánem Ministerstvem zemědělství, Českým hydrometeorologickým ústavem, Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových a dalšími institucemi. Po únavném a nekonečném psaní a jednání jsem měl v úmyslu celou korespondenci nabídnout v originálu k otištění, s jistou malou nadějí, že publikování věci pomůže, aby se řešení v obci ujali ti, kterým to přísluší a kterých je to povinností. Všechny dopisy, kopie dopisů, informace a zjištěné poznatky byly adresovány v kopii úřadu městyse. Ze strany úřadu zůstaly naprosto bez reakce. Z úřadu městyse odešel pouze jeden dopis s jednou větou a to ne pro správce povodí, ale na mou adresu: „Rada městyse Komárov podporuje uvedené skutečnosti.“ Je nadále neúnosné, aby pokračoval stav založený na tom, že „on je první na řadě, on už se nějak postará“. Uvádím jen základní skutečnosti, z toho klíčová vyjádření v doslovné podobě: Jednal jsem na Povodí Vltavy s.p. o možnostech řešení, jaké jsou například za použití prostředků z EU, které dle vyjádření vlády byly v ob-
lasti protipovodňových opatření nedostatečně čerpány. Při jednání mi bylo sděleno, že městys vlastně nic nepožaduje, že to takhle vyhovuje a když dojde k nějakým splaveninám, že se to odstraní. Po dalším měsíci jsem 24.3.2014 dostal písemný zápis, který jsem si vyžádal a doslovně ho níže uvádím: „Na středisko Beroun jste přišel jednat o opevnění strmého pravého břehu Jalového potoka v ř. km 1,075. V tomto místě jsou majiteli levého a pravého břehu a dokonce i koryta potoka částečně Městys Komárov a soukromí majitelé. Povodí Vltavy, státní podnik, zde nemá žádný pozemek. K tomu zákon 254/2001 Sb. (tzv. vodní zákon) v § 50 - „Povinnosti vlastníků pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků“ v odst. b) říká o povinnostech vlastníků doslova „udržovat břehy koryta vodního toku ve stavu potřebném k zajištění volného odtoku vody, odstraňovat překážky a cizorodé předměty ve vodním toku, s výjimkou nánosů, pokud tyto činnosti neznamenají vynaložení zvláštních nákladů, zvláštní odbornou způsobilost, nebo použití speciální techniky“. Nikdo z vlastníků pozemku nepředložil žádný návrh na opevnění a proto peníze nejsou.“ Povodňová nebezpečí uvedená ve vašem dopisu ztrácí dokladovou použitelnost tím, že nejsou současně uvedena v zápisu z prohlídky povodí. (K prohlídkám povodí jsem obcí po léta nebyl přizván!) Jako po mnoho let v minulosti, jsou odpovědi povodí účelové a zavádějící, s překrucováním práva a povinností v souladu s tendencí využití zákonů v současnosti. Odpověď je nesmyslná, navíc vynechává to, co se nehodí. Citovat v souvislosti s touto stavbou § 50 je v dané věci bezpředmětné a zavádějící. Doplňuji správcem povodí zamlčené: Státní podnik Povodí Vltavy vykonává při hospodaření s majetkem státu práva vlastníka podle zvláštních právních předpisů, vlastním jménem jedná v právních vztazích týkajících se majetku státu podle zákona č. 77/1997 Sb., a je oprávněn po schválení smlouvy zřizovatelem, tedy Ministerstvem zemědělství, podle § 16 pozemky i vykoupit. V dané věci je
nutno vycházet z § 44, odst. 1 vodního zákona č. 254/2001Sb., odst. 1 a 2 a § 45 o změně koryta vodního toku, odstavec 1 a 2. Pokud se správce povodí odvolává na vlastnictví pozemku fyzické osoby v toku potoka, (v daném případě 1617/4 a 1579/8 a další), které tak údajně brání správci toku v naplnění jeho povinností, je nutné pro možnost zpracování plánů realizace činnosti povodí podle § 25 a pro zvládnutí povodňových rizik podle § 26, nezbytné, aby správce povodí, jako orgán znalý všech skutečností, sám inicioval realizaci řešení stavu vykoupením dotčeného pozemku podle § 45 odst. 1 a 2 výše citovaného vodního zákona. Se strany PV st.p. byla po všech dopisech a nakonec i při mém osobním jednání obnova regulační stěny zpochybněna s odůvodněním naplánované stavby nádrže pro akumulaci povrchových vod nad daným místem, vedené v Generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod pod p.č. 50 s názvem Kleštěnice - Jalový potok. Telefonicky jsem se obrátil na Ministerstvo zemědělství jako k nadřízenému orgánu o pomoc, kdy došlo k nabídce místního šetření pracovníky ministerstva s doporučením předjednat možný převod dotčených pozemků od soukromého majitele do majetku státu. Jako zprostředkovatele jsem požádal Úřad městyse Komárov a byl jsem informován, že bylo vše s vlastníky pozemků úspěšně předjednáno. Ministerstvo zemědělství - voda RNDr. Pavel Punčochář, CSc. e-mail 26.8.2014 Vážený pane doktore, odvolávám se na náš telefonický rozhovor z dnešního rána stran povodňového nebezpečí ve výše uvedené lokalitě a pro celkovou informovanost přikládám část korespondence, která se věci dotýká. Děkuji za vstřícný přístup a jsem s pozdravem Petr Vávra. P.S. Odkoupení pozemku bylo projednáno úřadem městyse Komárov s vlastníkem pozemku a pracovníkem úseku PV Berounka. Posléze bylo řešení stavu ze strany PV ústně zpochybněno údajnou plánovanou stavbou nádrže pro akumulaci povrchových vod, vedenou v Generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod pod p.č. 50 s názvem Kleštěnice - Jalový potok.
Ministerstvo zemědělství, které přislíbilo návštěvu a řešení, vyjádřilo podiv nad tím, že jako nadřízený orgán není obeznámeno s realizací akumulační nádrže. Po čase mi pak MZ telefonicky sdělilo, že stavba akumulační nádrže se stává aktuelní a že si dovolili všechnu mou korespondenci postoupit Povodí Vltavy, s.p. Plzeň. Ten od té doby nereagoval. Do dnešního dne vše zůstalo bez odpovědi. Paní Košťálkovou mi bylo řečeno, že neví, že nějaký jejich pozemek leží v toku Jalového potoka, ani o regulační stěně na jejich pozemku, tedy těžko s ní někdo projednával vykoupení pozemku. (S Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových jsem jednal tedy sám. Převzetí pozemku není jednoduché, podléhá složitému předběžnému šetření a pozemky se přijímají pouze bezúplatně jako dar.) Pro urychlení bychom se měli s postoupením pozemků obrátit přímo na podnik Povodí Vltavy! Skončil jsem opět na Ministerstvu zemědělství v odboru správy povodí, který jako nadřízený orgán správců povodí by záležitost měl vyřešit. Podle vyjádření ministra Mariana Jurečky jsou peníze na tento účel k dispozici a nejsou dokonce ani čerpány. Závěrem Jelikož nebylo zatím jiného řešení, v rozporu s majetkovými skutečnostmi, jsem v rámci možností realizoval nejnutnější úpravy a stavební činnost. Díky pochopení majitele pravobřežního pozemku v nadjezí, pana Košťálka, s přesvědčováním, že vlastně jde o vodu na jejich dvoře (i o vodu na náměstí), souhlasil a díky pochopení dalšího, pana Křikavy, který už také ví, co voda umí, byl sousedskou pomocí pravý břeh v délce 50 m zvýšen návozem jílu o 50 cm. Spolu s tím byla navýšena i regulační stěna. V potoce léta neodstraňovaná náletová vegetace dosáhla obřích rozměrů, zužovala profil toku a zvyšovala namáhání regulační stěny za větších průtoků. Byla v délce 70 m odstraněna a za výpomoci „specielní technikou“ byly v šířce 2,5 m v uvedené délce 70 m odbagrovány nánosy a potočiště rozšířeno o 2,5 m. Průrva pod jezem, (přes pozemek městyse) vzniklá povodní v roce 1995, byla na vlastní náklady zavezena a oboustranně opatřena dlažbou.
Vše vlastně v rozporu se zákonem a provizorně! Usvědčím se fotografiemi. Snad ostatní uvedené texty pomohou alespoň někomu ze zúčastněných. Vážení spoluobčané, víc udělat nemohu! Pokud se to nestihne a nebo plachty nebudou stačit, může být příště na náměstí znovu nejen voda povodňová, ale i voda z nádrží mlýna, včetně hrází. P.S. Jinak se mi Jakubův článek líbí, svobodou myšlenek a vůbec, že byl napsán. Poznámka k nádrži Kleštěnice - Jalový potok Jak je patrné, velké stavby jsou podivuhodně přitažlivé a nějak přicházejí samy, na rozdíl od těch menších, o jejichž realizaci se musí bojovat. V souvislosti se záměrem stavby nádrže č.p. 50 Kleštěnice - Jalový potok se jedná o jiné výchozí podmínky a mnohem komplikovanější vazby, než byla stavební činnosti na nádržích Dráteník a Záskalská. Bohužel, na Jalovém potoce nebylo prováděno sledování srážek a průtoků. Hodnoty byly stanovovány empiricky podle stanice v Mrtníce. Snažil jsem se podle poskytnutých průřezů zaplavení a spádů Jalového potoka za povodně v roce 1995, získat za pomoci uznaného odborníka, který by praxí a výpočty určil skutečnou dosaženou velikost povodňové vlny. Neuspěl jsem. Jsou to svým způsobem ošemetná data, která by se asi mohla dostat do rozporu s jinými. Je nutné pečlivě zvážit všechna pro a proti. Pokud nepůjde o možnou a reálnou zásobní nádrž vody, je z mého pohledu pouze protipovodňový účel pochybný. Použití termínu polder s vazbou na tok v úzkém údolí nechápu. Jedno nebezpečí je nahrazováno druhým. Myslím, že by bylo vhodné svými (zvolenými, ale skutečnými) odborníky, ohlídat si účelnost i pohledem z jiné strany. Pro obec by bylo přínosnější, kdyby investice byla nasměrována na dokončení jednoho díla - dokončení třetího stupně kaskády, do Červeného rybníka. Do jeho nevyhovujících přelivů a do odtoku od hráze vnitřkem zástavby. I ten je nevyhovující a může být stejně tak zdrojem škod a nebezpečí. I tudy půjde ona předpokládaná tisíciletá voda. Petr Vávra
5
CHKO BRDY - díl druhý Dovolte mi navázat na můj článek o nové CHKO Brdy, který jsem napsal před 2 měsíci. Zcela záměrně jsem totiž vynechal jedno pro mne - ale doufám i pro mnoho jiných nejdůležitější téma. Začnu ale rekapitulací. Co se za 2 měsíce změnilo. Tedy především se změnilo názvosloví - z cyklostezek se staly cyklotrasy - a je splněno, na jednu cestu se vejde cyklotras kolik chcete - tam, zpátky, jedna trasa odbočí na jednu stranu, další jinam. Značení turistických tras ještě ani nezačalo. Je mi jedno, kdo to má na starosti a kdo to má udělat, skutečnost je taková a veškeré plány nevím proč vzaly zasvé. S čím se ale začalo, to je vypalování vřesovišť - zatím na zkoušku, s patřičným humbukem, vysvětlováním ve sdělovacích prostředcích všeho druhu jaký že to bude mít pro brdskou přírodu přínos - ten byl ostatně v televizi vidět, jak docela velké plameny olizovaly krásnou osamocenou borovici na jordánské dopadovce - kolik ta chudák borovice toho musela vytrpět na pláni u bunkrů, než vyrostla do výšky jako solitérní strom. Pak přijde odněkud jakýsi blb s ohněm... a ostatní mu ještě tleskají. Mimochodem - na starých mapách je právě toto území označováno jako Komárovská jedlina - nikoli Komárovské vřesoviště. K vypalování vřesovišť jsem se vyjádřil již v minulém článku. A nemíním na tom měnit ani písmeno. Nicméně si na toto téma přesto dovolím několik poznámek. Zaprvé - ve prospěch uměle vytvořených ploch a do nich zavlečených rostlinných či živočišných druhů se musí přizpůsobit stávající systém, který zde fungoval pro obyvatele v této oblasti. Je to asi širší trend a podobnost s vynucovaným vývojem společnosti v současné době ať si každý najde. Pokud chce. Zadruhé - docela mě překvapilo mlčení různorodých společenských struktur - každá politická strana, hnutí, spolky... mají ve svém programu ochranu životního prostředí, zdraví lidí - ale to asi jenom v předvolebních letácích. Jindy je lepší a okázalejší se na Šumavě přivazovat ke stromům či 10 roků bránit v severních Čechách dostavbě dálnice. Nebo raději mlčet.
6
A třetí poznámkou bych popsal cestu do slepé uličky. Asi jsme to již všichni zažili. To se odněkud vynoří člověk či skupina lidí zarputile prosazující to jediné a správné řešení čehosi. Řešení většinou neprověřené a neodzkoušené, o to však více slibující světlé zítřky jakéhokoli druhu. A o to více se to ukřičí a prosadí. Tito lidé mají vzácnou vlastnost. Proti nám ostatním vytuší podstatně dříve, že s jejich idejemi je cosi v nepořádku a ještě s aureolou slávy a naditými prkenicemi potichu zmizí škodit jinam. Nám ostatním pak zbývá škody napravovat. V případě vypálených a odplavených ploch vrcholových partií na Toku a Jordánu je to běh ne na roky či desetiletí. Přidejte ještě jednu nulu. A nyní hlavní téma. A tím je VODA. Jednoduchá sloučenina ze 3 atomů a 2 prvků, ale kolik neobyčejných chemických či fyzikálních vlastností má. I takový neznaboh, jakým jsem já, musí při výčtu těchto vlastností zapochybovat, zda ty jsou jenom výsledkem bezduchých sil Všehomíra. A staré heslo Voda - základ života není klišé, ale skutečnost, kterou bereme jako samozřejmost, aniž bychom si uvědomovali, jak systém navázaný na výskyt vody je křehký. Jsou veliké oblasti ve světě, kde to vědí. Rostlinný pokryv vrcholových partií jakýchkoli hor má tu vlastnost, že zadrží srážkovou vodu a tu pomalu pouští podzemními cestami dolů do pramenišť potoků. Považte, všechna tato prameniště, nacházející se pod vypalovanými brdskými vřesovišti, slouží pro jímání pitné vody. V případě tocké dopadovky prostřednictvím nádrže Octárna pro zásobování Příbrami a okolí, v případě jordánské dopadovky prostřednictvím studní na Mourovém potoce pro Zaječov a prostřednictvím zářezů a úpravny na Červeném potoce pro zásobování Komárova, Oseka a Hořovic. A co se stane, když se zmenší přísun vody shora z vrcholových partií - kromě menší vydatnosti se zhorší i kvalita vody. A to už bych asi strašil, když bych zmínil možnost přívalového deště působícího na bezprostředně vypálená vřesoviště. Gravitace funguje i v Brdech a jímací zářezy na Červeném potoce plné popela a zeminy budou k nepotřebě. Samozřejmě - my v Komárově se můžeme utěšovat, že máme ještě jeden
zdroj - totiž studny v údolí za Jivinskou horou. Zdroj kvalitní a dostatečný. Bohužel ale jenom do té doby, než se začne těžit les na okolních svazích - na jivinské straně patří les knížeti Colloredo, na straně Miliny nevím komu, ale tam se už těží. Pak bude i tady nouze. A nouze se bude muset nějak vyřešit. Nevím jak kdo sleduje televizi, ale již loni v srpnu jakýsi vládní potentát přišel se zajímavým podnětem - rozdělit cenu vody - stálý obyvatel v obci bude mít denně vodu v objemu např. 30 l za 20,Kč za kubík a spotřebovanou nad 30 l denně za 200,- Kč za kubík. Epidemie salmonely či napuštění bazénu může v rodinných rozpočtech udělat pěknou paseku. To je ale řešení následků, důležitější by mělo být řešení příčin. K tomu by měla ale být akceschopná a především odvážná vedení dotčených obcí. Vždyť co brání představitelům těchto obcí začít něco dělat - komunikační prostředky na to, aby se spojili přece mají. Zábranou může být pohodlnost přemýšlet, nedostatek odvahy či přesvědčení, že nic se nestane a pokud ano, bude lepší si postěžovat, jak nám zase někdo ubližuje. Mimochodem, v pátek jsem volal ing. Marešovi do berounských vodáren a popsal jsem mu situaci s vypalováním. Řekl - cituji: „Ježíšimarjá, i když je to mimo ochranné pásmo, my o tom vůbec nic nevíme.“ Na druhé straně - zastupitelé Strašic rezolutně a hlasitě odmítli stavbu poldru na Padrťském potoce a upřednostnili odstranění příčin možných povodní - tedy věnovat se lesnímu hospodářství v Brdech tak, aby zdravý les vodu co nejvíce zadržel. Podle nich, ale i podle mého je to jediná cesta, jak Brdům pomoci. Vypalování je sice také cesta, ale ta slepá. A na závěr něco optimistického. V minulém týdnu na jednom místě na samotném okraji Komárova bylo možné shlédnout 2 klenoty české živé přírody - přímo u mostu na Zaječov poletovali 2 otakárci fenykloví a o kus dál v potoce se několik dnů promenoval čáp černý. Ještě to není tak špatné, aby za tuto faunu a prostředí kolem nás nestálo za to se vzít. Hezký den. ing. František Sojka předseda Občané pro Komárov, z.s.
Vzpomínka na slavné hudebníky Hořovicka
ZAPOMENUTÝ GÉNIUS
Hlasy všech lidí, které miluji, splývají se zvukem varhan, a to je můj život. Alma Mahlerová, 1924 Majitelé hořovického panství, Vrbnové Eugen I., Rudolf a Eugen II., zastávali významné úřady u vídeňského dvora, ale těžištěm jejich činnosti byla železářská výroba na Hořovicku, kterou dovedli k vysokému stupni rozvoje. Za hraběte Rudolfa (1761-1823) poutaly hořovický i jinecký zámek pozornost řady významných osobností z monarchie i z ciziny. Do vrbnovských železáren v Komárově, prožívajících tehdy nejslavnější dobu svého vzestupu za ředitele Václava rytíře Rosenbauma (1753-1833) a šichtmistra Pavla Fiedlera, jezdili nejen pruští a sasští odborníci, ale návštěvou byli i císař František, princ Ferdinand a arciknížata s četnými doprovody. Také profesor techniky František Josef Gestner (1758-1832), slavný numismatik Mader a jiní... Znamenitým bylo také hudební prostředí, o čemž svědčí i hudební kroužek vytvořený kolem revidenta komárovských železáren Josefa Labora (1790-1872). Laborové se objevují ve službách majitelů hořovického panství Vrbnů již od poloviny 18. století. Prvním byl Josef Labor, původně nadlesní na panství v Hostinné. Jeho syn, také Josef, byl hutním písařem a kontrolorem materiálu v Komárově. Z jeho manželství s Barborou, dcerou mrtnického mlynáře Václava Morávka, se narodil 1. února 1790 další Josef Labor, který se za vrbnovské podpory vzdělal a stal se již zmíněným hutním písařem a revidentem. Bydlel v domě č. 5 v nádvoří starého hořovického zámku. Hudební zájmy jej sblížily s rodinou hořovického kantora Antonína Slavíka (1782-1853), který právě do jeho památníku zapsal svoji Pjsen k Sw. Gilgj, patronu osady Horzowské. Později svého otce napodobil i houslový virtuos Josef Slavík (1806-1833), jenž do Laborova památníku napsal Polonézu D dur a další skladby... Revident Josef Labor se poměrně pozdě oženil s Josefou Wallnerovou, dcerou vojenského nadlékaře z Vídně. Dne 29. června 1842 se jim v Hořovicích narodil geniální klavírista, varhaník, hudební skladatel a pedagog JOSEF PAUL LABOR, který však ve třech letech po neštovicích oslepl a rodina se odstěhovala do Vídně, kde chlapec navštěvoval c.k. Slepecký výchovný ústav a Konservatorium der Gesellschaft der Musikfreunde. Jeho pedagogy byli především Simon Sechter a Eduadr Pickhert. V letech 1863-1866 absolvoval turné velmi úspěšných koncertů po hlavních evropských městech, seznámil se s hannoverským králem Jiřím V., jenž mu svěřil výuku své dcery a jmenoval ho královským dvorním klavíristou. Posléze se Labor usadil ve Vídni, věnoval se pedagogické činnosti (Alma Mahlerová, Arnold Schoenberg,
Paul Wittgenstein...), hře na varhany (c. a k. dvorní varhaník od roku 1904), skladbě (přes 80 kompozic). Byl členem Společnosti pro podporu německé vědy, literatury a umění v Čechách, účastnil se redakce Deutsche Tonkunst in Osterreich, spolupracoval na vydávání skladeb rakouských císařů (Kaiserwerke), vypracoval generální bas k houslovým sonátám Heinriche Ignáce Bibera a k Cestiho opeře Pomo d’oro... Dokonce vyvinul notové písmo pro slepce. Když jeho žák Paul Wittgenstein (1887-1961) přišel v 1. světové válce o pravou ruku, Labor pro něj pohotově zkomponoval Sonátu pro housle a klavír jednou rukou a Klavírní kvintet pro housle, violu, violoncello a klavír jednou rukou (1916). Ještě za skladatelova života byl založen JOSEF LABOR CHOR (1919) a v roce 1923 SVAZ JOSEFA LABORA s cílem propagovat skladatelovo dílo. Filozof Ludwig Wittgenstein (1889-1951, bratr slavného klavíristy) řadil hořovického rodáka Josefa Labora vedle Mozarta, Haydna, Beethovena, Schuberta a Brahmse mezi šest skutečně velkých skladatelů. Základní umělecká škola Josefa Slavíka Hořovice připomněla život a dílo geniálního hořovického rodáka, od jehož úmrtí uplyne 26. dubna 2016 již 92 let a jehož 175. výročí narození přinese červen 2017, koncertem Hommage a Labor již v červnu 2012 a to v kostele sv. Jiljí v Hořovicích. Zpívala Květuše Ernestová a Dívčí komorní soubor Základní umělecké školy Josefa Slavíka Hořovice, chrámové varhany z dílny proslulého varhanáře E. Š. Petra rozezněl a na Laborovo téma improvizoval varhaník svatomikulášského chrámu v Praze Přemysl Kšica. Vzpomínka na slavné hudebníky Hořovicka Květuše Ernestová 7
František (Franta) Anýž
modelér, cizelér, medailér, šperkař, řezbář, návrhář a výrobce kovových uměleckých předmětů, podnikatel Je dalším z významných osobností ve vztahu ke Komárovu a jeho okolí. Jeho výrobky z třicátých let dodnes plní aukční síně, internetové obchody, expozice muzeí. Byla o něm napsána kniha, obdivné články v novinách, konaly se výstavy a v uměleckých kruzích má dodnes své jméno. Narodil se 1.2.1876 ve Svaté Dobrotivé (Zaječově), v části nazývané Nová Ves, jako první dítě z osmi, manželů Františka Anýže a Benigny, rozené Černé. Rád později vzpomínal na pana učitele Kareše, vzorného a vzácného muže, který vštěpoval svým žákům lásku k přírodě, poutavými příklady je nabádal k práci a přemýšlení. Vyučil se modelérem, cizelérem a formýřem v komárovských železárnách. Pro své nadání, prokázanou šikovnost, píli a fantazii, mu byla navržena sedmiletá studia na Umělecko-průmyslové škole v Praze. Byla náročná i po existenční stránce. Rodina prý prodala krávu za sto zlatých, aby umožnila synovi vzdělání. Stipendium od majitele železáren knížete z Hanau činilo 7,50, později 15 zlatých měsíčně. Bylo na skromné živobytí a učební pomůcky. O prázdninách si vydělával prací v železárnách. Čekala jej nejprve tříletá přípravka v dekorativním modelování u profesora C. Kloučka a další studium uměleckého zpracování kovů pod vedením prof. Emanuela Nováka. A co musel zvládnout? Umět předměty nejen kvalitně navrhnout, ale i vyrobit, zrealizovat je i podle návrhů architektů, či výtvarných umělců, precizně zvládnout všechny řemeslné techniky s důrazem na jejich výtvarný výraz. Profesoři si vážili skromného a nadaného studenta. Opět obstál na výbornou, a proto mu byla umožněna roční studijní cesta do Německa a Francie. Okouzlila jej a inspirovala zejména úroveň „Světové výstavy“ v Paříži. 8
Začátkem jeho podnikání v Čechách byl maličký ateliér v bytě v Žitné ulici v Praze a návrhy šperků. Se spolužákem Prokopem Nováčkem založili v roce 1900 společný „Umělecký ateliér pro průmyslové práce kovové“ v Táborské ulici. Oženil se (1901) s Pavlínou Schnirchovou, neteří sochaře B. Schnircha (autor slavné Trigy na fasádě Národního divadla, spolupracoval i s komárovskými železárnami, v muzeu máme modely jeho Světlonošů pro Zemskou banku). Zlepšená finanční situace dovolila Anýžovi r. 1902 rozšířit společný ateliér. Byl rovněž v Praze, Na Moráni. Vymýšlel vlastní návrhy, řídil veškerou výrobu. Díky svým výrobkům si postupně získával jméno i v uměleckých kruzích a rozvíjel styky s elitou české společnosti jako člen Spolku výtvarných umělců Mánes Hynaisem, Hellichem, Kubelíkem, Kafkou, Bílkem, Suchardou, Úprkou a dalšími. Těšil se postupně oblibě zákazníků z Čech, Moravy i Slovenska. V roce 1906 se stěhuje s dílnou do Senovážné ulice. V této době má 15 zaměstnanců a 30 externích spolupracovníků. Na již moderním zařízení, elektrickém soustruhu, brousícím a leštícím stroji i v nezbytné galvanizovně, vybavuje kovovými předměty stavby dle projektů J. Kotěry, A. Balšánka, O. Polívky a dalších. Patří sem i výzdoba významných budov, jako Obecní dům, Národní dům na Smíchově, Vinohradské divadlo, divadlo v Plzni, mřížemi,
lustry, kováním, podle svých návrhů i návrhů zmíněných architektů. Je zhotoven i stříbrný relikviář pro Svatovítský chrám. Na výstavě ARCHITEKTURY A INŽENÝRSTVÍ r. 1908 získávají výrobky z Anýžovy dílny stříbrnou medaili. V roce 1910-11 rozšiřuje své podnikání třípodlažní stavbou továrny na pozemku v Praze-Holešovicích, U Průhonu, proti Měšťanskému pivovaru. Jsou v ní sály pro kovosoustružníky, kovotlačitele, zámečníky, brusiče, cizeléry, galvanizovna, ateliér, dobré sociální vybavení pro 60-100 dělníků a další zaměstnance. Elektrické osvětlení prostor, zavedený plyn, tekoucí voda. V r. 1912 přibude i rodinný dům, v němž žije již sedmičlenná rodina. Mají dva syny a tři dcery. Jaroslava, Františka, Pavlínu (+1913), Ludmilu a Věru. Zakázky má nejen pro významné
budovy v Praze, Poděbradech, Náchodě, Kladně, ale i pro carský dvůr v Sofii a císařský dvůr ve Vídni. Válka zasáhla i do osudu našeho rodáka. Rukuje, bojuje na ruské frontě, je zajat, prodělá malárii a další choroby. Jako válečný invalida je vyměněn do Rakouska, domů se vrací koncem února 1918. S pomocí rodiny a přátel se mu podaří splatit vzniklý dluh. V nové republice se mu opět postupně daří rozvinout výrobu. Žádaným artiklem se díky elektrifikaci stávají svítidla. Nástěnná, stropní, stolní lampy. Vznikají dle jeho návrhů a často i podle návrhů manželky Pavlíny Anýžové. Otvírá vzorkové prodejny v Praze na Národní třídě, v Brně, Ostravě, Bratislavě, Teplicích. V třicátých letech se zapojuje i nejstarší syn Jaroslav. Vydávají katalog svítidel, výrobní značkou je IAS = Inženýr Anýž Světla. Patentem je chráněna nejen „Bezstinná operační lampa“, ale třeba i stolní lampy. Těmito výrobky konkuruje F. Křižíkovi, který rovněž vlastnil provozovnu na výrobu svítidel. V roce 1926 stoupá opět věhlas podniku. Rozšířením umělecké slévárny, která je největší ve střední Evropě, se realizují zakázky předních sochařů. Bronzové plastiky T. G. Masaryka,
pomník Wilsona (1928, zničen nacisty 1941, replika obnovena 2008), Myslbekova socha Krista pro Hannauerovu hrobku, Bílkova socha pro hrob Otakara Březiny, socha Zavraždění sv. Václava a sochy českých patronů pro Starou Boleslav, socha M. R. Štefánika se lvem pro Bratislavu, socha „Ukřižovaný Kristus“ na kupoli MOHYLY MÍRU u Slavkova, odlita jsou Španielova bronzová vrata ke Svatovítskému chrámu, veškeré kovové, stříbrné a mosazné doplňky oltářů, svícny, kalichy pro tento chrám a další kostely, např. i v Olomouci. Kovové mříže a zařízení pro Městskou knihovnu a Živnostenskou banku (ČNB) v Praze, kovové prvky pro palác Adria... V r. 1932 se objevují opět těžkosti, doléhá krize, vyrábí se na sklad, aby se zamezilo propouštění dělníků, je mnoho neplatičů i statisícových částek. Vzniká a je zaregistrována obchodní rodinná společnost FRANTA ANÝŽ a SPOL. Majiteli jsou synové Jaroslav, František a dcera Ludmila Adámková. Zhoršuje se zdravotní stav F. Anýže, zakladatele firmy. Umírá 8.10.1934 v sanatoriu v Tatranské Pol‘jance. I po jeho smrti firma díky rodině opět prosperuje.
Kromě již zmíněných výrobků se od třicátých let vyráběly i reliéfní desky, plakety, novoročenky, upomínkové předměty a odznaky pro všesokolské slety, secesní stylové šperky, často s českými granáty, příbory, psací soupravy... ale to už je další historie, která definitivně končí zánikem, po r. 1948 nástupnické firmy ZUKOV, v roce 1991. František Anýž, rodák ze Svaté Dobrotivé, člověk umělecky nadaný, poctivý, pilný, houževnatý, zvyklý překonávat životní překážky i prohry. Vždy si vážil svých spolupracovníků při vědomí, že bez nich by tolik krásy nemohlo vzniknout. „Pokorný a zanícený služebník krásnu, který se snažil svým ctižádostivým, ustavičným úsilím přinést lidem to nejkrásnější a nejpoctivější, co ze sebe mohl dát“ - O. Vančura 1944. Až půjdete Prahou, či navštívíte některá zde jmenovaná místa, vzpomeňte si a pokochejte se. I takoví lidé u nás žili. Zdroj: „Franta Anýž 1876-1934 selfmademan uměleckého průmyslu v Čechách“ - Dr. J. Hübsch Další články muzeum Komárov, fotografie tamtéž + soukromá sbírka -lh- muzejní komise 9
Základní škola T. G. Masaryka Komárov Den země
V pátek 29. dubna 2016 proběhl v komárovské škole Den země. Celkem bylo 10 týmů a 10 stanovišť. Jako každý rok se pořádá pod Chlumem. Tento rok bylo téma Ekosystémy. Les, louka, potok, pole, moře a pár dalších... Na prvním a druhém stanovišti jsme se ocitli v lese. Poznávali jsme houby, rozeznávali jsme, jestli jsou jedlé či ne. Luštili jsme křížovky, doplňovačky, ... Zkoušeli jsme se trefit šiškou do stromu. U třetího stanoviště nás přivítal potok. Přeskočíte potok? Na tomto stanovišti jste to mohli zjistit! Vybralo se 6 členů týmu a skákali snožmo. Dva lidé dávali dohromady co nejvíce věcí, co patří k potoku. Na čtvrtém stanovišti nás přivítal rybník. Soutěžilo se zde v poznávání ryb, přenášení vody slámkou. Na pátém stanovišti nás znovu čekal les. Vyplnili jsme si křížovku, přirovnávali jsme zvířata ke stopám a po splnění úkolů nás čekala odměna ve formě sladkých pečených hadů na ohni. Na 6. stanovišti jsme navštívili louku. Starší odpovídali na otázky na kartičkách, které nám nosili mladší žáci. Na 7. jsme skládali puzzle zvířat žijících na louce. Na 8. stanovišti jsme navštívili bažinu, ve které vyla různá strašidla. Pomocí týmové spolupráce jsme se dostali přes řadu létajících kamenů na kterých, musel vždy někdo stát. Jinak by nám ho záludná bludička sebrala a vrátila by nám ho jen 10 sekund z 10minutového limitu. U 10. stanoviště 8. ročníky poznávaly po čichu koření a jedno překvapení. Zbytek se rozdělil na dvojice a jednomu zavázali oči a druhý ho navigoval v bludišti. Jakmile byli všichni hotovi, tak se nás zeptali na pár záludných otázek a mohli jsme jít. Pořadí skupin: Tmavě modrá, 1. místo; oranžová, 2. místo; tmavě zelená, 3. místo; růžová, 4. místo; světle modrá, 5. místo; fialová, 6. místo; světle zelená, 7. místo; žlutá, 8. místo; červená, 9. místo; a nejlepší na konec bílá, 10. místo. Den země se každoročně v naší škole pořádá proto, aby se více upozornilo na problematiku znečištění země. Vydařilo se nám pěkné počasí, proto se nám mimo jiné také den velmi líbil a vydařil se. Všichni se těšíme na příští rok, co nám deváté ročníky tentokrát připraví. Radim Skála
BESIP - Dopravní výchova Dopravní výchovu můžeme bezesporu zařadit mezi klíčové aktivity v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Jednou z priorit dopravní politiky Ministerstva dopravy ČR patří zvyšování ochrany života dětí v silničním provozu. Od roku 2013 proto povinně vstupuje dopravní výchova do výuky na základních školách. Dopravní výchova si klade za cíl žákům předat jak teoretické poznatky, tak praktické dovednosti. O naplnění těchto cílů se snažil pan Kubec u žáků 4. tříd. 10
V několika lekcích se děti seznámily s pravidly silničního provozu a s dopravními značkami. Dozvěděly se, jak si vybrat správné kolo, jak se o něj starat a jak bezpečně řešit křižovatky, aby nedošlo k nehodě. Pan Kubec daroval všem účastníkům přednášek reflexní samolepky zvířátek, které teď zdobí nejeden školní batoh. Simona Rybková
Mc Donald´s Cup 2015/2016
Ve čtvrtek 5. května se uskutečnilo na hořovickém hřišti okrskové kolo největšího fotbalového turnaje pro žáky 1. stupně ZŠ. Letos se koná již 19. ročník a patronem této soutěže je Vladimír Darida. Do soutěže jsme přihlásili jedno družstvo z 1.-3. třídy a jedno ze 4.-5. třídy. V mladší kategorii se utkalo celkem 8 škol. Hrálo se systémem 5 + 1 po dobu 2 x 7 minut. Naše družstvo obsadilo 4. místo ve skupině. Ve starší kategorii bylo přihlášeno celkem 9 škol a zde se hrálo systémem 7 + 1 po dobu 15 minut. I toto naše družstvo obsadilo 4. místo ve skupině. Bohužel do okresního kola postoupila pouze první dvě družstva ve skupinách. Kluci přesto předvedli pěkný fotbal. K vidění bylo spoustu zajímavých situací a došlo i na penaltu. Fotbalistům děkuji za reprezentaci školy a velké díky patří také pánům Vajnerovi a Královi za skvělý koučink. Mgr. Eva Štochlová
Tiché šlapací království
V úterý 10. května se celý první stupeň naší školy vypravil do Hořovic na hudební pohádku Zdeňka Svěráka Tiché šlapací království. Představení secvičili účastníci dramatického kroužku Domečku Hořovice, mezi kterými byli i žáci naší školy - Veronika Kubíčková a Kamila Hnízdilová. Pohádka o zamilovaném elektrikáři Karlovi a princezně Bohunce, ve které bylo i plno vtipných písniček, se všem moc líbila. Na konci jsme herce odměnili za jejich výborný výkon bouřlivým potleskem. I. Hošková
Plavecko-běžecký pohár
Ve čtvrtek 10. května se 15 žáků naší školy vydalo změřit své síly s konkurencí v okresním kole Plaveckoběžeckého poháru. Plaveckou část si závodníci odplavali v hořovickém bazénu a v běžeckém závodě zdolávali cesty přilehlého Remízku. Na startovní čáru se postavilo celkem 121 závodníků a závodnic v osmi kategoriích. V cíli na všechny čekal tradiční přívěsek s logem PBP. V tomto kole se nám povedlo dosáhnout na 7 cenných kovů. Na nejvyšším stupni stanula Denisa Červenková. Stříbro patřilo Kateřině Červenkové, Janu Šmídovi, Anežce Abrahámové a Nele Ungrové. Bronz si odnesli Matěj Huml a Bára Šoltisová. Všichni tito závodníci postupují do krajského kola, které se koná 14. června v Čelákovicích. I ostatní závodníci podali bojové výkony a zaslouží si poděkování za vzornou reprezentaci školy. Mgr. Eva Štochlová
Pietní akt se konal na Národním hřbitově před Malou pevností v Terezíně. Akci, jako každoročně, organizoval Památník Terezín ve spolupráci s Ústředním výborem Českého svazu bojovníků za svobodu, Terezínskou iniciativou, Ústeckým krajem, městem Terezín a Federací židovských obcí v ČR. Záštitu nad konáním Terezínské tryzny 2016 převzal ministr kultury ČR Daniel Herman. Žákyně a žáci školy shlédli pietní obřad, při kterém byly kladeny zástupci vlády, senátu, sněmovny a mnoha zastupitelských úřadů a velvyslanectví věnce a květiny k hrobům obětí pohřbených na Národním hřbitově v Terezíně. Následovala společná prohlídka prostor Malé pevnosti, míst, kde byli vězněni a mučeni odpůrci nacistického režimu, společně jsme navštívili místo, kde byla provedena 2. května 1945 poslední poprava. Poslední a zároveň největší poprava v Malé pevnosti byla provedena v samotném závěru 2. světové války a bylo při ní zastřeleno 49 mužů a 3 ženy, většinou členů odbojové organizace Předvoj. Druhou zastávkou naší celodenní cesty se stala obec Lány. Zde jsme položili květiny k hrobu prezidenta Tomáše G. Masaryka a uctili jeho památku a připomněli si jeho odkaz. Mgr. Jiří Veverka
Terezínská tryzna
V neděli 15. května letošního roku se skupina 16 žáků ze základní školy spolu s pedagogickým doprovodem zúčastnila tryzny v Malé pevnosti v Terezíně. Tryzna v Terezíně se každoročně koná vždy třetí neděli v květnu na závěr Mezinárodních pamětních dní odboje jako odkaz tzv. Buchenwaldské přísahy. Jejím obsahem bylo prohlášení osvobozených vězňů koncentračního tábora Buchenwald v roce 1945, že neustanou v připomínání válečných událostí, dokud nebudou vymýceny všechny kořeny nacismu.
Divadlo U Hasičů Praha
V pondělí 16. května jsme s dětmi ze čtvrtých tříd vyrazili do Prahy do vinohradského divadla U Hasičů na pohádku Bob a Bobek. Jelikož náš program začínal v 9.30 hodin, vyjížděli jsme z Komárova již v půl osmé. Po příjezdu do divadla jsme odložili bundy a pohádka mohla začít. Hned v úvodu se odkudsi vzal velký černý klobouk, ze kterého vyskákal Bob a hned za ním Bobek. Spolu s nimi jsme pak cestovali napříč všemi světadíly. Nejdříve jsme se podívali do Afriky za šamanem, pak na Antarktidu za právě vylíhnutým tučňákem. Dokonce jsme se seznámili i s trosečníkem z Tichomoří, který dal Bobovi a Bobkovi jméno Pátek a Páteček. Příběh končil ve chvíli, kdy Bob a Bobek dorazili zpátky ke svému kouzelníkovi Pokustónovi. V závěru představení děti obdržely omalovánku s motivem Boba a Bobka a odměnily herce hlasitým potleskem. Simona Rybková 11
Třetí výročí svěcení komárovské kapličky (22.5.2016)
12
KNIHOVNA INFORMUJE Besedy pro děti
Měsíc knihy a čtenářů přinesl ještě několik dalších akcí pro děti. Poslední březnový den patřil dětem druhé a třetí třídy. Druháci si vyslechli pověsti Komárova a okolí. Zalistovali jsme v knize lochovického pana Sládka Pohádek a pověstí a děti s velkým zaujetím sledovaly osudy vědecké bílé a černé paní, obdivovaly statečnost komárovského Pešíka, prohlédly si znak městyse Komárova. Besedu jsme na závěr odlehčili veselou Macourkovou knihou Pohádky. Že děti opravdu pečlivě poslouchaly jsem si mohla ověřit na krásných obrázcích, které mi děti poslaly. Téměř na každém byl velmi zdařilý znak Komárova, po valdeckých hradbách pobíhala černá či bílá paní, která čeká na své vysvobození. Tato výtvarná dílka jsou vystavena na nástěnce před knihovnou. Ten samý den navštívili knihovnu i žáci třetí třídy. V hrubých obrysech se dozvěděli, jak vzniká kniha, jak jsou knížky řazeny v naší knihovně, jak se chovat ke knížkám. Všem třeťákům se líbí knížka Mach a Šebestová na cestách. Při čtení se vždy ozývá veselý smích. Něco ale také musí být na vážno. Z knížky Neobyčejná dobrodružství si děti vyslechly několik příběhů s poučením - například o tom, jak nebezpečná může být elektřina. Chováme-li se zbrkle a neuváženě, může nám vzít třeba i kamaráda navždy. 14. a 26. dubna přišli ti nejmenší. Děti z místní mateřské školy si vyslechly řadu básniček - mnohé jsme říkali všichni společně - hledaly odpovědi na hádanky, poslouchaly pohádky a bavily se příběhem dětí ze školky - kluka Kosprda a holčičky Telecí. Potom všichni dostali bonbón na cestu a vydali se na dopolední vycházku. Knihovna připravuje na 7. června pasování prvňáčků na čtenáře. O této akci budete informováni v příštím čísle.
Nové knihy pro vás
Vladimír Antonín: Houby Atlas obsahuje 185 popisů a fotografií vybraných velkých hub, které nejčastěji najdete v našich lesích. Při určování se však neopírejte jenom o obrázek. Velice důležitý je i popis houby. Marc Chagall: Ma vie. Můj život V autobiografickém románu nahlédneme do malířovy duše jeho vlastníma očima. Rob MacGregor: Mlha Co se stalo s Letem 19 - když pět bombardérů námořnictva zmizelo během rutinního výcviku - a s nespočtem všech ostatních, kteří v Bermudském trojúhelníku zmizeli? Robert Merle: Smrt je mým řemeslem Světoznámý román je sugestivní zpovědí Rudolfa Langa (ve skutečnosti Rudolfa Hesse) od dětství až po své působení v koncentračních táborech, kde dohlížel na smrt nespočtu lidí. Na jedné straně milující otec a manžel, na straně druhé se stal pro miliony lidí symbolem zla a smrti. Byl to muž, jenž postupně ztratil víru v boha, ale našel novou - v Německo... Jenny-Mai Nuyen: Dračí brána Pro čtenáře od 12 let je určena dračí fantasy plná napětí. Když mladík Revyn vstoupil do ar-
mády dračích bojovníků, aby unikl své temné minulosti, objevil v sobě zvláštní dar - umí mluvit s draky. Tajuplná zvířata však mizí v husté mlze vysílané neznámou mocí. Aby Revyn draky zachránil, spolčuje se s elfí dívkou Yelanah, která, jak se zdá, zná jejich tajemství. Philip Steele: Vlaky: Legendární dráhy Nastupovat! Začíná fascinující projížďka železniční historií od vynálezu parní lokomotivy po moderní vysokorychlostní vlaky. Vysouvací stránky a otevírací okénka umožňují nahlédnout do nitra vlaků, kde můžete vidět proslulé cestující, jako byli Robert Stephenson nebo Agatha
Christie a její románový detektiv Hercule Poirot. Čtení o velkých činech techniky a stavebních památkách uspokojí každého mladého nadšeného obdivovatele vlaků a železnic. Kniha je srozumitelná už pro čtenáře od 8 let. Další knihy: Andler-Olsen: Žena v kleci, W. Smith: Zlatokopové, A. Quick: Zátoka lží, Z. Válka: Vojáci a válečníci, U. Eco: Pražský hřbitov, L. Weisberger: Pomsta nocí Pradu, K. Dřišťanová: Panovníci českých zemí, J. Barnet: Okouzlující čarodějka, P. Dvořáček: Ilustrované dějiny naší země pro děti i dospělé + komiks a jiné. Jitka Prokopová (knihovnice)
100 slov
Sedím v maturitní komisi a zažívám naprosto nové pocity, než když jsem já skládala zkoušku dospělosti. Nervozita na obou stranách stolu je totiž totožná. Liší se jen v jednom - zkoušený je po 15 minutách v pohodě, stres zkoušejících po 15 minutách dosahuje vrcholu. Musí totiž objektivně ohodnotit výkon zkoušeného, s vědomím, že jejich rozhodnutí může ovlivnit cizí životy. Jen tak rozhodnout o osudu jiných není jednoduché! Toto téma zajímavě zpracoval film Skříňka. Jak často naše rozhodnutí ovlivní někoho dalšího? Jako rodiče ovlivňujeme život našich dětí, naše rozhodnutí ovlivní nadřízené i podřízené apod. Mějme vždy na paměti zodpovědnost za svá rozhodnutí! Kateřina Havlíková, členka OBČANÉ PRO KOMÁROV z.s.
13
Ohlédnutí za 42. ročníkem „Pešíkova pochodu“ V neděli 8. května 2016 uspořádal turistický oddíl TJ SOKOL Komárov již 42. ročník „Pešíkova pochodu“. A jaký byl? Počasí: Příznivci „Pešíkova pochodu“ vyráželi do čisté jarní přírody, zbarvené jasnými odstíny zelené barvy bohatě protkané bíle kvetoucími stromy a keři a žlutými květy na polích, loukách i zahradách. A počasí? - ráno jasno, později polojasná obloha, teploty až k 20°C, ranní bezvětří dlouho nevydrželo, foukal čerstvý východní vítr, který místy ztěžoval jízdu cyklistům. Celková účast: 632 pochodníků a cyklistů + 36 pejsků + 22 pořadatelů (190 účastníků z Komárova). Odkud byli „ostatní“ účastníci? Hořovice, Osek, Praha, Chaloupky, Cerhovice, Tlustice, Zaječov, Záluží, Zdice... Vzdálenější účastníci byli z Křince, Karlových Var, Zahájí... A nejvzdálenější? – Richard Pytelka z Meziboří, který absolvoval cyklotrasu o délce 60 km. Zastoupení „účastníků“: 319 dívek a žen - 226 pěších, 93 cyklo 313 chlapců a mužů - 183 pěších, 130 cyklo a 36 pejsků Pořadatelé: Na startu byli Olina Kleknerová, Dana Suttrová, Božka Horová, Hela Štroblová, Pavlína Jánská, Pepík Drnec, Eva Veigendová, Lucka Rudolfová, Hanka Novotná, Dan Syřiště a Libor Štochl. V cíli účastníci obdrželi pamětní listy a sušenky od Honzy Jelena, Boženky Horové a Pavlíny Jánské. Čaj pro účastníky uvařila Boženka Horová. Každý účastník obdržel na startu popis a plánek trasy. „Pěšáci“ dostávali na kontrolách razítka. Již na startu si mohl každý účastník vybrat trasu, na kterou se vydá. Na panelech byly vyvěšeny mapky s barevně vyznačenými jednotlivými trasami a popisy (pěší i cyklo), včetně historie Pešíků v Komárově, zajímavostmi o Komárovu a místech, kterými se procházelo nebo projíždělo na cyklotrasách. Vyznavači pěší turistiky: Na trasy 13, 18, 23 a 28 km se vydalo celkem 409 pochodníků + 36 čtyřnohých „miláčků“. Na trasy vyrazilo: 13 km: 308 pochodníků: 176 žen 132 mužů 18 km: 44 20 24 23 km: 43 23 20 28 km: 14 7 7
14
Trasy 13 a 23 km směrovaly přes Chlum do Mrtníka, zde se setkaly na K1 s trasou 18 a 28 km, které zavedly pochodníky k rybníkům Krejcárek a Noviny. V Mrtníku se trasy rozdělovaly. „13“ a „18“ nasměrovaly pochodníky na Kleštěnici, další dvě k Záskalské nádrži, přes Neřežín (K2), kolem zříceniny hradu Valdek, kolem rybníka za Valdekem, na Malou Vísku, Vitinku až do Zaječova (K3). Společná kontrola (K4) pro všechny trasy byla na vrcholu hory „Jivina“ (613 m), kde byl kvíz „Kdo to ví, odpoví“ - otázky z přírody. Odpočatí pochodníci se pak vydali k cíli přes Dlouhou leč. Kdo dával „PEŠÍKOVSKÁ“ razítka na kontrolách? K1 – Mrtník – Radmila Redlichová K2 – Valdek – Míra Sojka K3 – Zaječov – Jiřka Kadlecová a Jarda Ungr K4 – Jivina – Míra Suttr a Franta Vaníček Vyznavači cykloturistiky: (celkem 223) si mohli vybrat z pěti silničních tras a „tajné“ trasy. 32 km: 82 účastníků: 42 žen 40 mužů 47 km: 76 34 42 60 km: 18 8 10 80 km: 19 5 14 100 km: 14 0 14 „tajná“ 66 km: 14 4 10 Trasy zavedly účastníky tentokráte jižně od Komárova směrem na Dobřív. „Kratší trasy“ se stáčely doprava směrem na Medový Újezd, Těškov, Lhotu pod Radčem a přes Kařízek do Komárova. Trasy 80 a 100 km za Dobřívem pokračovaly směrem na Mirošov nebo přes Skořice na Padrťské rybníky, dále do Orlova a přes Obecnici nebo Hluboš zpět do Komárova. Na trasách byla opět vytypovaná místa, která vybízela k zastavení. V letošním roce se cyklisté při „tajné“ trase vydali na trasu 66 km, která vedla brdskými lesy, kde je zatím minimální značení. Vyžaduje dobrou orientaci v mapě i terénu. Tajná trasa nebyla vhodná pro silniční kola - jelo se po méně kvalitních asfaltových silnicích, místy i po lesních cestách. Nejmladší účastník: dvouměsíční Adélka Alblová z Hvozdce. Nejstarší účastník: osmdesátiletý Jiří Zýma z Berouna (pěší 18 km). A závěrem? Pešíkův pochod není pro pořadatele jen „samotný“ pochod, ale předchází mu pečlivá příprava v podobě desítek hodin. Pěší trasy, které byly shodné s předchozím ročníkem, se musí projít a označení některých úseků obnovit - zajistil Honza Jelen. Cyklotrasy se ale každoročně mění - „nasměrování“, ale i průjezdná místa. Pro účastníky musí být připraveny pamětní listy a mapky včetně popisů tras. Samostatnou přípravu potřebuje vždy K4 na Jivině, kde na pochodníky čeká překvapení - soutěž, kterou pravidelně připravuje Míra Suttr. V letošním roce to byl kvíz „Kdo to ví, odpoví“ - záludné otázky z přírody. S rekordní účastí v historii pořádání Pešíkova pochodu byli pořadatelé spokojeni. Přispělo k tomu jistě i krásné jarní počasí!
Povzbuzením pro pořádání dalších ročníků jsou kladné ohlasy při návratu z tras a přísliby, že příští rok opět dorazí! A porovnání s předchozími roky? Rok
Celková účast pochodníků + psů + pořadatelů
Pěší
1998
279 + 7 + 14
211
68
152
2002
400 + 4 + 13
242
162
170
2003
351 + 3 + 14
192
162
121
2005
229 + 11 + 17
184
56
87
2006
485 + 9 + 15
333
161
176
2007
202 + 7 + 17
154
55
84
2008
469 + 19 + 15
303
185
163
2009
515 + 12 + 16
303
224
148
2010
296 + 9 + 16
146
159
107
2011
443 + 17 + 14
252
191
158
2012
604 + 26 + 17
387
217
199
2013
567 + 21 + 24
359
208
223
2014
550 + 15 + 22
323
227
185
2015
551 + 31 + 22
362
189
170
2016
632 + 36 +22
409
223
190
Cyklo Z Komárova
Již letos si můžete položit otázku: „Co budu dělat 8. května v roce 2017?“ – Odpověď může znít: Zúčastním se 43. ročníku „Pešíkova pochodu“! Takže: všechny příznivce turistiky – pěší i cyklo zveme již tímto na 43. ročník „PP“! S pozdravem „Zdrávi došli a dojeli!“ Odbor turistiky – TJ SOKOL Komárov Olga Kleknerová
42. ročník „Pešíkova pochodu“ ❚ V neděli 8. května pořádal turistický odbor TJ Sokol Komárov již 42. ročník „Pešíkova pochodu“. Ke startu přišlo v době od 7 do 10 hodin 632 účastníků (rekordní účast) 409 pěších + 36 psů a 223 cyklistů. „Pešíkovci“ si mohli vybrat pěší trasu o délce 13, 18, 23 nebo 28 km nebo cyklotrasu od 32 do 100 kilometrů, popř. trasu tajnou - celkem bylo připraveno šest cyklotras. ❚ Trasy pro pěší vedou převážně po turistických značkách lesními a polními cestami v okolí Komárova (např. Chlum, zřícenina hradu Valdek, Kleštěnice, Jívina). Cyklotrasy byly tentokrát směrovány na Dobřív. „Kratší trasy“ se stáčely doprava směrem na Medový Újezd, Těškov, Lhotu pod Radčem a přes Kařízek do Komárova. Trasy 80 a 100 km za Dobřívem pokračovaly směrem na Mirošov nebo přes Skořice na Padrťské rybníky, dále do Orlova a přes Obecnici nebo Hluboš zpět do Komárova. Cyklotrasy vedly převážně po silnicích druhé a třetí třídy, nejdelší trasa částečně i po silnici I. třídy. Tajná trasa o délce
66 km vedla brdskými lesy, kde je zatím minimální značení. Vyžaduje dobrou orientaci v mapě i terénu. Trasa vedla po zpevněných cestách a asfaltkách, které jsou v současné době v některých místech hodně rozbité. ❚ Největší zájem byl tradičně o nejkratší trasy - na pěší třináctikilometrovou trasu se vydalo 308 pochodníků, na kratší cyklotrasy vyjelo 82 cykloturistů na 33 kilometrovou trasu a 76 jezdců na trasu 47 km. Na těchto trasách bylo možné potkat i celé rodiny s dětmi. ❚ Na pěší „18“ vyrazilo 44 pochodníků a jen o jednoho méně na trasu 23 km. Nejdelší 28 km trasu absolvovalo 14 účastníků. ❚ Všechny pěší trasy se setkávají na kontrole na vrchu Jivina, kde je každoročně připravena znalostní soutěž – tentokrát to byl kvíz „Kdo to ví, odpoví“ - záludné otázky z přírody. ❚ Na cyklotrasu o délce 60 km se vydalo 18 účastníků, „osmdesátku“ absolvovalo 19 jezdců a na nej-
delší stovku a nejnáročnější tajnou se vydalo vždy po 14 cyklistech. ❚ Nejmladším účastníkem byla dvou měsíční Adélka Alblová z Hvozdec, ktera pochod tentokrát absolvovala v kočárku. Nejstarším účastníkem byl osmdesátiletý Jiří Zýma z Berouna, který absolvoval pěší „osmnáctku“. ❚ Nejvzdálenější účastník byl z Meziboří - Richard Pytelka, který absolvoval cyklotrasu o délce 60 km, dále pak z Křince a Karlových Varů. Nejvíce jich bylo tradičně z Komárova, Hořovic a Oseka. Z Prahy letos přijelo 34 účastníků. ❚ Pešíkův pochod se koná stále 8. května, stálé počasí ale být nemusí. Tentokrát bylo větrno, ale jinak počasí vyšlo - byl krásný jarní den, plný rozličné zeleně, bílých a žlutých květů i modré oblohy, v odpoledních hodinách s nějakými mráčky – dobré počasí pro všechny účastníky, kteří po návratu do sokolovny v cíli obdrželi pamětní list za úspěšné absolvování 42. ročníku „Pešíkova pochodu“! O.K.
15
Soutěž „O princeznu junior aerobiku“ v Komárově
Malé pirátky v Praze Děvčata z oddílu aerobiku TJ Sokol Komárov nacvičila vystoupení na hudbu z filmu Piráti z Karibiku. Po loňských úspěšných roztleskávačkách se letos prezentují jako malé pirátky a kromě pirátských šátků mají i netradiční náčiní - pirátské šavle. Se svým číslem děvčata vystoupila na Tělocvičné akademii v Komárově dne 18. března a také na Přehlídce pódiových skladeb TJ Sokol Praha Královské Vinohrady dne 19. března 2016. Děvčata před nabitou halou předvedla suverénní výkon bez nejmenšího zaváhání a vysloužila si potlesk publika. Výlet do Prahy se vydařil a děvčata si přivezla opět spoustu nových zážitků. Velké poděkování patří paní cvičitelce Katce Lukavské, která se děvčatům obětavě věnuje již řadu let. -ah16
V sobotu 2. dubna 2016 uspořádal oddíl aerobiku Sokola Komárov již 13. ročník soutěže „O princeznu junior aerobiku“. Změřit si své síly přijelo 109 závodnic z Komárova, Oseka, Milína, Černošic, Mníšku pod Brdy, Dobříše a Hluboké nad Vltavou. Soutěž je otevřena pro všechny děti, které baví aerobik a pohyb vůbec. Závodnice byly rozděleny do devíti kategorií, ve kterých postupně cvičily podle cvičitelek. Techniku cvičení, výraz a schopnost zachycení předvedeného a u starších děvčat také sílu a flexibilitu hodnotila tříčlenná porota, složená ze zkušených cvičitelek aerobiku a gymnastiky. Jako každý rok probíhal současně s touto soutěží i přebor župy Jungmannovy v junior aerobiku. Zde se hodnotily pouze členky naší sokolské župy. Po zkušenostech z minulých let, kdy nejpočetnější bývají kategorie mladších dětí, jsme se rozhodli rozdělit děti do kategorií podle ročníků. Vzniklo nám tedy devět kategorií a tím mělo i více děvčat šanci stanout na stupních vítězů. Letošní ročník patřil v účasti k těm rekordním a soutěž měla velmi dobrou úroveň. Nejpočetnější skupina (38 děvčat) přijela z Milína. Z Komárova se zúčastnilo 28 závodnic a získaly pro místní Sokol jedenáct medailí. Zlato vybojovala Karolínka Kasíková, Julinka Kramáriková a Helenka Kramáriková. Stříbrnou medaili získala Kristýnka Mrázková, Elenka Matějková, Iva Špottová, Anička Lukavská, Denisa Sluková a Natálie Kramáriková. Třetí místo obsadila Amálka Baštařová a Jessica Parkosová. Tato děvčata vystoupila na stupně vítězů, ale pochvalu zaslouží i ostatní, které dělilo od medaile jen několik bodů. Konkurence byla opravdu velká. Stalo se již tradicí, že po skončení soutěžní části mohou diváci a soutěžící zhlédnout několik pódiových skladeb zúčastněných jednot. Předvedla se nám děvčata z oddílu aerobiku a oddílu gymnastiky Sokola Komárov a dále ze Sokola Milín a Dobříš. Se svou choreografií se nám také ukázala Kačka Vondalová, která je mistryní republiky ve sportovním aerobiku. Letošní ročník byl magicky třináctý a také účast byla jednou z největších za poslední léta. A i když venku bylo krásné počasí, myslím, že nikdo nelitoval dne stráveného v tělocvičně. Těšíme se na další ročník v roce 2017. -vei-
Letošní Zálesák Nepříznivá meteorologická předpověď odradila spoustu závodníků z župního přeboru v Zálesáckém závodu zdatnosti, který se konal v sobotu 23. dubna 2016 v okolí vrchu Písek u Jinec. Přesto dorazili účastníci z Dobřichovic, Dobříše, Hlásné Třebaně, Horoměřic, Králova Dvora, Jinec, Mníšku pod Brdy, Žebráku a šestnáct komárovských sokolů, kteří si nevedli vůbec špatně. V kategorii mladšího žactva skončila hlídka Matěj Huml, Jonáš Tenora, Matyáš Pechač a Filip Beneš na krásném druhém místě. V kategorii staršího žactva byly Jana Březovská a Jessica Parkosová spolu s jineckými děvčaty na místě třetím. V téže kategorii postoupili naši stříbrní hoši Jakub Šlapák, Marek Huml a Jakub Kubačák na přebor ČOS do Proseče pod Ještědem. Další naše děvčata v kategorii staršího žactva a v kategorii dorostu skončila těsně pod stupni vítězů. Počasí bylo nakonec celkem příznivé a všichni si užili hezký den v přírodě. -jt-
Komárovské muzeum umělecké litiny
je otevřeno každou sobotu po celou sezonu 1. května - 31. října 2016 od 9.30 do 12.00 hod. Kolektivy po domluvě mají možnost návštěvy kdykoli. Nabízíme: ❚ Stálou expozici umělecké litiny ❚ Novou výstavu krásných minerálů z brdských lokalit a fotografií k historii dolování ❚ Malou výstavu k připomenutí 700. výročí narození Karla IV. ❚ SDH Komárov připravuje ve spolupráci s naším muzeem výstavu k 110. výročí svého založení. Termín zahájení výstavy bude upřesněn. Těšíme se na vaši návštěvu.
17
Kleštěnice v roce 2015
O silvestrovské půlnoci se u nohejbalového hřiště na Kleštěnici sešlo 10 místních občanů a dalších 14 občanů z okolních obcí, aby si vzájemně do následujícího období roku 2015 popřáli všeho nejlepšího. Následoval ohňostroj, který trval do 01.30 hod. kdy někteří občané odešli, někteří však se zdrželi podstatně déle.
Leden
❚ V měsíci lednu byly silné větry a 9.1. větrem došlo k poškození a následně ke zničení přístřešku u klubovny Osadního výboru a oddílu SK Balvan. ❚ 25.1. nastala skutečná zima, napadl sníh a poprvé za toto zimní období byl sníh z vozovky odstraňován pluhy. O sjízdnost vozovky se v naší osadě dobře stará Úřad městysu Komárov. ❚ 30.1. na své schůzi oddíl nohejbalu rozhodl, že bude hrát nohejbalovou soutěž pouze na okrese Beroun a svoji činnost v nohejbalové soutěži okresu Rokycany ukončí.
Únor
V měsíci únoru se ve zdraví dožila 70 let Marie Miková, kde za Osadní výbor Kleštěnice jí byl poblahopřát a dárek předat Jiří Fajrajzl st. a M. Procházka.
Březen
❚ V měsíci březnu a to 21. se konala valná hromada oddílu nohejbalu. Byla zhodnocena činnost za uplynulé období a zvolen nový výbor oddílu ve složení: Předseda - Jiří Fajrajzl ml. Místopředseda - Martin Sábel st. Provianťák - Jiří Fajrajzl st. ❚ V tomto měsíci Úřad městysu Komárov zajistil prořezání ovocných stromů podél obecní cesty na Kleštěnici. Několik ovocných stromů muselo být pokáceno, neb tyto stromy byly ztrouchnivělé a hrozilo nebezpečí, že na někoho nebo na něco spadnou. ❚ 30. března se nám vrátila zima. Napadl sníh, padaly kroupy, silným větrem se lámaly stromy a větve, které byly odstraňovány hasiči. 18
Duben
❚ Počátkem měsíce dubna bylo aprílové počasí. Chvílemi padaly kroupy, poté sníh doprovázený silným větrem vystřídaný sluníčkem. Ve čtyřech krajích republiky byl vyhlášen kalamitní stav a desetitisíce rodin byly bez elektrické energie. V zahraničí vlivem tohoto počasí zemřelo 10 osob. ❚ 6. dubna o Velikonočním pondělí se sešly čtyři děti, aby po naší osadě hodovaly a následně dostaly pomlázku. Děti doprovázelo 10 dospělých, kteří také hodovali avšak aby dostali něco na zub a na zahřátí, neb hodovníky doprovázelo velmi studené počasí. Přitom ženy byly vyšlehány pomlázkami, aby byly zdravé a rostly do krásy. ❚ V tomto měsíci se Hana Sábelová a Miroslav Rom st. dožili významného životního jubilea. ❚ 30.4. Filipojakubská noc, čili pálení čarodějnic. V tento den se u nohejbalového hřiště na Kleštěnici sešly čtyři děti a l0 dospělých, aby na připraveném ohni upálili čarodějnici. Někteří dospělí u ohně při sousedské hovoru zůstali do pozdních hodin.
Květen
❚ 23. května se na místním nohejbalovém hřišti pořádal nohejbalový turnaj. Tohoto turnaje se zúčastnilo šest tříčlenných družstev. Vyhodnocení: 1. FC Božek 2. Královák 3. Balvan Kleštěnice 4. Marná snaha 5. Balvan „B“ 6. Žebrák
Hodnotné ceny zúčastněným družstvům předal předseda oddílu Jiří Fajrajzl ml. a místopředseda oddílu Martin Sábel ml. O hladové a žíznivé hráče i diváky se staral Jiří Fajrajzl st. a Pavlína Sábelová. ❚ 25.5. (pondělí) ráno bylo zjištěno, že na volně přístupném pozemku mezi rodinnými domky čp. 12 a 13 došlo u třech zaparkovaných osobních automobilů k proříznutí 10 ks pneumatik. Případ byl šetřen orgány Policie ČR, avšak pachatel nebyl zjištěn. ❚ V tomto měsíci Úřad městysu Komárov zajistil opravu děr ve vozovce s penetračním povrchem mezi pilou Procházka a třetí částí naší osady.
Červen ❚ V tomto měsíci se Jaroslava Fajrajzlová ve zdraví dožila významného životního jubilea. ❚ Byla provedena oprava střechy přístřešku u klubovny OV a oddílu SK Balvan Kleštěnice, který byl poškozen silným větrem v měsíci lednu 2015. ❚ Po 20. červnu bylo několik dnů velmi chladno a kdo doma nechtěl být v zimě, musel topit.
Červenec ❚ V měsíci červenci se v soukromém uzavřeném objektu budovy bývalého pohostinství konala svatba, což v tomto neužívaném soukromém objektu není často. ❚ Od 23.7. se na naší osadě v domku čp. 18 natáčela část filmu Anthropoid pojednávající o atentá-
tu na říšského protektora Reinharda Heydricha, za druhé světové války v Praze. ❚ Měsíc červenec je meteorology uváděn jako nejteplejší za 241 let. Teploty přes den nad 37 stup. Celsia nebyly výjimkou.
Srpen ❚ Od měsíce srpna je v připomínkovém řízení případná výstavba vodní nádrže na Jalovém potoce pod názvem Kleštěnická přehrada. O možnosti stavby přehrady na tomto potoce se hovořilo již v roce 1956. ❚ 7. srpna zemřela nejstarší občanka naší osady paní Věra Schneiderová ve věku nedožitých 94 let. ❚ 24.8. se do čp. 21 přihlásil k trvalému pobytu Milan Bártl z Prahy. ❚ 31.8. naši republiku sužují velká tepla a tento měsíc je nejteplejší za posledních 234 let.
Září ❚ V sobotu 5.9. na místním nohejbalovém hřišti se uskutečnil nohejbalový turnaj trojic. Přes vynaloženou snahu pořádajícího oddílu se tohoto turnaje zúčastnily pouze čtyři družstva. Dvě kompletní družstva která přijela, odjela na jiný, asi atraktivnější nohejbalový turnaj. V turnaji hraném dvoukolově bylo výsledné pořadí: 1. Marná snaha z Loděnice 2. místní družstvo Balvan Kleštěnice 3. družstvo Jivina 4. naše družstvo Balvánek Hodnotné ceny zúčastněným družstvům předali předseda oddílu SK Balvan Jiří Fajrajzl ml. a místopředseda tohoto oddílu Martin Sábel st. O občerstvení pro hráče i diváky se starali Jiří Fajrajzl st. a Pavlína Sábelová.
❚ V tomto měsíci se Zdeněk Sábel ve zdraví dožil významného životního jubilea. Oslavu narozenin měl společně se svou manželkou, na které oba dostali z Osadního výboru Kleštěnice dar. ❚ Meteorologové uvádějí, že letošní rok je nejsušší za posledních 500 let.
Říjen ❚ 4.10. bylo zjištěno, že z klubovny OV a oddílu nohejbalu v rozmezí dvou dnů neznámý pachatel odcizil dva nerezové sudy na 100 piv, když jeden byl prázdný, druhý plný. Případ byl šetřen orgány Policie ČR, avšak pachatel zjištěn nebyl. ❚ 19.10. se v klubovně konala posvícenská „Pěkná“ za účasti sedmi osob.
Listopad ❚ 20. listopadu - první příchod zimy, kdy však napadl pouze poprašek sněhu. ❚ Tento rok je uváděn jako nejteplejší za dobu měření teplot.
Prosinec ❚ Tento měsíc byl bez sněhové pokrývky. Denní teploty nad nulou, pouze několik nocí s mírným mrazem. ❚ O Štědrém dnu Václav Kopp a Miroslav Procházka předali občanům naší osady vánoční blahopřání s přáním všeho nejlepšího v následujícím roce 2016. Během roku 2015 se konalo šest veřejných schůzí Osadního výboru Kleštěnice. Na „Hovory s občany“ byli pozváni zástupci úřadu městysu Komárov Antonín Merhaut - starosta, Radim Šíma - místostarosta a ing. Jan Kříkava - člen Rady, kteří přítomné občany informovali o dění v rámci
městysu Komárov a plánované činnosti na následující období. V diskusi odpovídali na dotazy přítomných občanů. Občany osady Kleštěnice v průběhu roku bylo na zvelebení okolí odpracováno celkem 281 brigádnických hodin. Dále na hřišti a jeho okolí bylo odpracováno dalších 254 brigádnických hodin. Jiří Fajrajzl st.
Kytička Kolikrát se musí člověk poklonit Zemi, než natrhá kytičku lučních květů. Pro lásku trhám je. Uvadnou, ale láska v srdci zůstane.
Přátelství Když zachvěje se přátelství, tak srdce puká žalem. Duše vzlétne k nebesům a prosí za přítele. Pane Bože, pomož nám přátelství zachovat. Zač by potom život stál, kdyby byl ... konec.
Ruce Když láska mysl svazuje, tak ruce hledají. Nejhorší je, když ničeho se chytají. Co je to za lásku, když ruce prázdné jsou. Je jiná láska na světě, tam duše spolu jsou. Ty duše spolu splynou v objetí a ruce k sobě spojí se v pokorném sepětí. Ivana Látalová
19
KOMÁROVÁK vydává OÚ Komárov. Povoleno pod reg. č. MK ČR E 10542. Příští číslo vyjde: 1.8.2016. Uzávěrka příspěvků: 15.7.2016. Příspěvky zasílejte na e-mail:
[email protected]
