Odbor územního plánování a stavebního řádu oddělení stavebního řádu
Všem stavebním úřadům Zlínského kraje
datum
vyřizuje
2008
Miroslav Zeman
Zápis z porady vedoucích stavebních úřadů Zlínského kraje konané dne 28. 2. 2008 v zasedací místnosti KÚ ZK
Program:
Zahájení porady 1. poznatky z kontrol stavebních úřadů za rok 2007; plán kontrol, školení a porad na rok 2008 2. poznatky z odvolacího řízení 3. vybraná stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj ČR a rozsudky soudu 4. nový stavební zákon a stavebně správní řízení v praxi 5. odpovědi na dotazy 6. různé
Zahájení Poradu zahájila vedoucí odboru územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Zlínského kraje Ing. Alena Miklová, která přivítala přítomné a seznámila je s programem porady.
Vedoucí stavebních úřadů obdrželi přehledy o výkonu státní správy za rok 2007, brožurku oddělení stavebně správního a materiál týkající se akce Stavba roku.
Krajský úřad Zlínského kraje tř. Tomáše Bati 21, PO Box 220 761 90 Zlín
IČ: 70891320 tel.: 577 043 451, fax: 577 043 452 e-mail:
[email protected], www.kr-zlinsky.cz
1. Poznatky z kontrol stavebních úřadů za rok 2007; plán kontrol, školení a porad na rok 2008 V loňském roce provedeno 18 kontrol SÚ – provedeny podle starého stavebního zákona 50/1976 Sb.; nebyly zjištěny takové nedostatky, které by svědčily přijetí zvláštních opatřeni; zvážit navýšení počtu pracovníků v souvislosti s novým stavebním zákonem. Plán kontrolní a metodické činnosti na rok 2008 – bude více metodika k novému stavebnímu zákonu 183/2006 Sb. (dále jen „SZ“). Vedoucí byli seznámeni s konkrétními terminy naplánovaných kontrol v roce 2008. Dále byli přítomni seznámeni s termíny dvoudenních porad: 24. - 25. dubna 2008 okres Uherské Hradiště a Kroměříž 9. - 10. října 2008 okres Zlín a Vsetín Obě porady se uskuteční v rekreačním středisku Kopánky.
2. Poznatky z odvolacího řízení (Mirek) Projednávání přestupků a správních deliktů – zjištěn nepoměr mezi provedenými řízeními o odstranění stavby a udělenými pokutami. Odbor UP požaduje, aby při postoupení spisu týkajícího se řízení o odstraněni stavby, byl informován o případných udělených pokutách. Doručování – při rozhodování podle starého správního řádu 71/1967 Sb. nepoužívat nové dodejky! Ověřovat účastníky řízení ještě před vydáním rozhodnutí. Vyloučení ÚŘ – pro vyloučení účastníka nestačí uvést jako důvod, že není mezujícím sousedem. Řízení o odstranění stavby – pokud stavebník sám podá žádost o dodatečné povolení stavby, SÚ vede řízení o žádosti a nemusí zahajovat řízení o odstranění stavby. Jinak vždy zahajuje z moci úřední řízení o odstranění stavby, které po podané žádosti přeruší a vede řízení o podané žádosti. Podle výsledku řízení rozhodne.
Poznatky z rozhodovací činnosti odboru ÚP (Danka) Nesprávná aplikace právních předpisů Stavební úřady do správních řízení, vedených podle zákona č. 71/1967 Sb., aplikují ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., v platném znění. Nejčastěji se tak děje při přerušení řízení. Pro toto procesní rozhodnutí musí stavební úřad použít ust. § 29 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., dle něhož správní orgán řízení přeruší, jestliže bylo zahájeno řízení o předběžné otázce nebo jestliže byl účastník řízení vyzván, aby ve stanovené lhůtě odstranil nedostatky podání. Dle ust. § 29 odst. 3 správního řádu se proti rozhodnutí o přerušení řízení nelze odvolat. Správní orgán v řízení pokračuje z vlastního podnětu, nebo z podnětu účastníka řízení, jakmile pominuly překážky, pro které bylo řízení přerušeno, popřípadě jakmile uplynula lhůta stanovená pro odstranění nedostatků podání (ust.§ 29 odst. 4 zákona č. 71/1967 Sb.). Stavební úřady se dopouští pochybení, když na přerušení řízení, zahájeného za účinnosti zákona č. 71/1967 Sb., nesprávně aplikují ust. § 64 zákona č. 500/2004 Sb. a o přerušení řízení vydávají usnesení s tím, že proti tomuto je možné podat odvolání, které nemá odkladný účinek. Stavební úřady v těchto případech rozhodují podle právního předpisu účinného až od 1. 1. 2006, zatímco řízení zahájili z moci úřední před tímto datem. Uplatnění zpětného působení právního předpisu je nepřípustné. Použití této legislativní techniky je též v rozporu se zásadou právní jistoty.
2
Dalšího pochybení se stavební úřady dopouští, když při řízeních zahájených za účinnosti zákona č. 71/1967 Sb. ukládají za použití ust. § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb. a ust. § 6 odst. 1 vyhl. č. 520/2005 Sb., povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši 1 000,- Kč nebo oznamují ostatním účastníkům řízení za použití ust. § 86 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., že proti vydanému rozhodnutí bylo podáno odvolání.
Bytové domy – výměna balkonů za lodžie, zateplování Stavební úřady se dopouští pochybení, pokud vedou správní řízení a rozhodují na základě žádosti společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“). Stavební úřad je již při podání předmětné žádosti povinen tuto řádně přezkoumat z hlediska, zda je podána oprávněným subjektem ve vztahu k zákonu č. 72/1994 Sb., v platném znění, o vlastnictví bytů, který řeší vzájemné vztahy vlastníků jednotek jakož i spoluvlastnictví ke společným částem budovy. Podle ust. § 9 tohoto zákona je SVJ právnickou osobou, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu, popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu tohoto zákona a činnosti související s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám. Rovněž dle výpisu z obchodního rejstříku bývá většinou předmětem činnosti SVJ pouze správa domu. Pokud podaná žádost není spojena se správou, provozem či opravami společných částí domu nemůže být SVJ jako právnická osoba vzhledem k rozsahu předmětu své činnosti žadatelem o vydání stavebního povolení. Stavební úřad tedy musí po obdržení takového návrhu SVJ vyzvat k úpravě žádosti tak, aby žadatelem byli jednotliví spoluvlastníci. SVJ by mohlo být v daném případě navrhovatelem pouze za předpokladu, že by jej jednotliví nebo všichni spoluvlastníci zmocnili k zastupování – potom by společenství jednalo jako zástupce spoluvlastníka, případně spoluvlastníků. Stavební úřad je povinen vyhodnotil podanou žádost i z hlediska rozsahu projednávané stavby. Stavebníci často v podané žádosti uvádí, že hodlají mimo jiné provádět „výměnu“ balkonů, z předložené projektové dokumentace pak vyplyne, že původní balkony mají být odstraněny a nahrazeny lodžiemi. Přístavba lodžií je dle ust. § 2 odst. 5 písm. b) stavebního zákona změnou dokončené stavby, jíž se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou. Taková přístavba pak dle ust. § 76 stavebního zákona vyžaduje i rozhodnutí o jejím umístění a pokud stavebníci požádali pouze o vydání stavebního povolení, je třeba je vyzvat k k úpravě či doplnění podané žádosti. Pochybení se stavební úřady dopouští rovněž tím, když vydají územní rozhodnutí či stavební povolení bez toho, že by navrhovatelé v souladu s ust. § 11 odst. 5 zákona o vlastnictví bytů řádně doložili doklady o souhlasu vlastníků jednotek (k přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby a o změně stavby je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek; jde-li o modernizaci, rekonstrukci, stavební úpravy a opravy společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, postačuje souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek). V případě rozhodování o stavbách bytových domů či jejich změnách se často může jednat o řízení s velkým počtem účastníků. Dle ustanovení § 144 odst. 1 správního řádu, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, rozumí se řízením s velkým počtem účastníků řízení s více než 30 účastníky. Jedná se zvláštní typ správního řízení, které se vyznačuje zejména širším využitím doručování písemností prostřednictvím veřejné vyhlášky. V takovém případě je třeba k obecné právní úpravě správního řádu o doručování písemností veřejnou vyhláškou v případě řízení s velkým počtem účastníků uplatnit současně zvláštní právní úpravu dle stavebního zákona týkající se doručování ve stavebním řízení.Dle ustanovení § 113 odst. 3 stavebního zákona doručuje-li se účastníkům řízení oznámení řízení veřejnou vyhláškou, stavebníkovi a vlastníkovi stavby, na které má být provedena změna (stavební úpravy, nástavba, přístavba) se oznámení doručuje do vlastních rukou. Dle ustanovení § 115 odst. 5 stavebního zákona se účastníkům řízení, kteří byli o zahájení stavebního řízení uvědoměni veřejnou vyhláškou, stavební povolení oznamuje doručením veřejnou vyhláškou. 3
Stavebníkovi a vlastníkovi stavby, na které má být provedena změna, se však doručuje stavební povolení do vlastních rukou. V případě, že stavební úřad stavebníkovi a vlastníkovi stavby v takovém případě oznámení o zahájení řízení a vlastní stavební povolení do vlastních rukou nedoručí, lze konstatovat, že tito účastníci nemohli uplatnit svá procesní práva v rozsahu předpokládaném zákonem, což způsobí nezákonnost rozhodnutí stavebního úřadu.
Zamítnutí návrhu žadatele odkazem na vnitřní směrnici příslušného úřadu Dle ust. § 68 odst. 1 správního řádu obsahuje rozhodnutí výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků. V odůvodnění rozhodnutí je správní orgán povinen uvést důvody výroku rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů a informace o tom, jak se vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a jejich vyjádření k podkladům pro rozhodnutí (ust. § 68 odst. 3 správního řádu). Odůvodnění zamítnutí návrhu stavebníka odkazem na vnitřní směrnici úřadu je neakceptovatelné z toho důvodu, že vnitřní směrnice jednotlivých správní orgánů nejsou zahrnuty mezi závazné právní předpisy, podle kterých stavební úřad přezkoumává podanou žádost o stavební povolení a skutečnosti, které má stavební úřad povinnost ověřit ve stavebním řízení v souladu s ust. § 111 stavebního zákona. Pro rozhodování správních orgánů dle českého právního pořádku platí, že správní orgány jsou povinny jednat a rozhodovat pouze v rozsahu pravomoci jim svěřené právními předpisy. Stavební úřad je povinen se při posuzování podané žádosti o stavební povolení řídit stavebním zákonem, prováděcími vyhláškami, případně zvláštními právními předpisy. Individuální správní akty vydává stavební úřad v přenesené působnosti a tato rozhodnutí tudíž nelze odůvodňovat odkazem na vnitřní právní normy jednotlivých úřadů. Tento postup lze pak hodnotit jako nezákonné zasahování orgánů samosprávy do působnosti orgánů vykonávajících svou činnost v oblasti státní správy, tedy oblasti, která byla obcím svěřena zákonem. V případě, že návrh po přezkoumání ze všech zákonem požadovaných hledisek vyhoví, nemá stavební úřad důvod tento zamítnout. Rovněž nelze vlastníka stavby omezovat ve výkonu svého vlastnického práva, hodlá-li realizovat stavbu či její změnu v souladu s požadavky stanovenými příslušnými právními předpisy.
Zamítnutí návrhu žadatele z důvodu porušení urbanistických a architektonických hodnot V případě, že stavební úřad hodlá zamítnout návrh žadatele z důvodu porušení urbanistických a architektonických hodnot, musí odůvodnění výroku rozhodnutí obsahovat přesvědčivé správní uvážení týkající se urbanistických a architektonických hodnot stávající zástavby. Je nezbytné, aby stavební úřad tyto hodnoty stávající zástavby náležitě specifikoval a zdůvodnil, jakým způsobem navrhovaná stavba způsobí jejich narušení. Pouhé konstatování, že dle názoru stavebního úřadu by realizací návrhu žadatele došlo k porušení urbanistických a architektonických hodnot je bez dalšího nedostačující a způsobuje nepřezkoumatelnost takového rozhodnutí, což je k jeho zrušení a vrácení věci prvoinstančnímu správnímu orgánu k novému projednání.
Další nedostatky zjišťované odvolacím orgánem při jeho rozhodovací činnosti Odvolacím orgánem jsou při jeho přezkumné činnosti dále zjišťovány nedostatky, spočívající v nesouladu podané žádosti a předložené projektové dokumentace, týkající se zejména rozsahu stavby a vymezení pozemků, na nichž má být stavba umístěna či realizována. V rozhodnutí není odůvodňován stanovený okruh účastníků řízení. Situační výkresy předkládané k územnímu řízení o umístění stavby nebývají zpracovány v souladu s příl. č. 4 vyhl. 503/2006 Sb., bod D písm. b), kdy v situačním výkrese nebývají zakresleny všechny
4
stávající stavby a to ani tehdy, pokud jsou účastníky řízení uplatněny námitky týkající se zastínění stávajícího objektu, ohrožení stávající studny apod.,
Danka – odpovědi na dotazy Ust. § 95 SZ – zjednodušené územní řízení – lhůta pro uplatnění námitek je 15 dnů od zveřejnění návrhu či 15 dnů od posledního dne vyvěšení ? Dle ust. § 95 odst. 4 SZ lze námitky účastníků proti zjednodušenému územnímu řízení podat písemně ve lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění návrhu. Na zveřejňování písemností ve věcech územního plánování, tj. i územního rozhodování, se vztahuje ust. § 20 SZ. Zveřejňuje-li se písemnost vyvěšením na více úředních deskách, považuje se za den vyvěšení den, ve kterém byla písemnost vyvěšena nejpozději. Lhůta pro uplatnění námitek je tedy 15 dnů od zveřejnění na poslední úřední desce ( 15 + 15)
Lze formu územního souhlasu využít i pro dělení a scelování pozemků (viz. ust. § 96 odst. 7 SZ) ? Nelze. Územní souhlas postačí pouze v případech uvedených v ust. § 96 odst. 2 SZ. Poslední věta ust. § 96 odst. 7 (územní souhlas s dělením nebo scelováním pozemků pozbývá platnosti, nebylo-li v uvedené lhůtě dělení nebo scelování provedeno v katastru nemovitostí) je tzv. „mrtvé ustanovení“, nepatří tam a dostala se do zákona historickým vývojem.
Je ust. § 96 odst. 2 písm. a) SZ totožné s ust. § 96 odst. 2 písm. h) SZ Není. Ust. § 96 odst. 2 písm. a) SZ se týká mimo jiné změn staveb, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení podle ust. § 103 odst. 1 a 2 SZ. Ust. § 96 odst. 2 písm. h) SZ se naproti tomu týká změn všech staveb, tedy nikoli pouze staveb uvedených v ust. § 103 odst. 1 a 2 SZ. Z předešlého je zřejmé, že změnu jakékoliv stavby je možné za splnění podmínek uvedených v ust. § 96 odst. 1 SZ umístit pouze na základě územního souhlasu, tedy bez vedení územního řízení.
Lze povolit sklep na ovoce na pozemku se stavbou rodinného domu bez povolení výjimky? Nelze. Dle ust. § 21 odst. 6 vyhl. č. 501/2006 Sb. lze na pozemku rodinného domu dále umístit garáž a stavby a zařízení uvedené v ust. § 103 odst. 1 písm. a) bod 1, 4, 5 a písm. d) bod 5 SZ (podzemní podlaží mohou mít z výše uvedených staveb pouze stavby pro chovatelství a zimní zahrady a skleníky). Dále lze na pozemku RD umístit jednu stavbu pro podnikatelskou činnost, odpovídající svými parametry ust. § 104 odst. 2 písm. d) SZ, není-li z prostorových a provozních důvodů možno zabezpečit uvedené funkce v RD. Dle ust. § 21 odst. 4 vyhl. č. 501/2006 Sb. lze na pozemcích staveb pro bydlení umístit stavbu bytového nebo rodinného domu a dále stavby, terénní úpravy a zařízení, nezbytné k bezpečnému užívání pozemků, bezprostředně související a podmiňující bydlení. Dle názoru odboru ÚP není stavba sklepu na ovoce stavbou nezbytnou k bezpečnému užívání pozemku a podmiňující bydlení. Z výše uvedeného lze konstatovat, že pro stavbu sklepu na ovoce na pozemku se stavbou RD je třeba nejprve povolit výjimku z ust. § 21 odst. 6 vyhl. č. 501/2006 Sb.
5
Vydává úřad územního plánování k územnímu řízení a ke změnám v území (ust. § 6 odst. 1 písm. e) a f) stanoviska nebo závazná stanoviska dle ust. § 4 SZ ? Ust. § 4 SZ je ustanovení obecné, které platí pro všechny dotčené orgány. Úřad územního plánování je dle ust. § 6 odst. 1 písm. e) dotčeným orgánem v územním řízení z hlediska uplatňování záměrů územního plánování, pokud nevydává územní rozhodnutí. Dle ust. § 6 odst. 1 písm. f) SZ je úřad územního plánování dotčeným orgánem v řízení podle zvláštního právního předpisu, v němž se rozhoduje o změnách v území. Dle ust. § 4 odst. 2 SZ vydávají dotčené orgány pro vydání rozhodnutí dle tohoto zákona (tedy i pro vydání územního rozhodnutí) závazná stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak. Stanovisko vydává úřad územního plánování pouze pro postupy podle tohoto zákona, které nejsou správním řízením.
Pokud požádá stavebník nebo stavební úřad úřad územního plánování o stanovisko k územnímu řízení a ke změně ve využití území (ust. § 6 odst. 1 písm. e) a f) ), je tento povinen ho vydat ? Ve výše uvedeném případě vydává úřad územního plánování závazné stanovisko, pokud sám není příslušný k vedení územního řízení
Pokud požádá stavebník nebo stavební úřad úřad územního plánování o stanovisko k „záměru“ je tento povinen ho vydat ? V případě, že stavební úřad nevede územní řízení, nemá úřad územního plánování postavení dotčeného orgánu. Dle ust. § 8 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní orgány v zájmu dobré správy vzájemně spolupracují. S odkazem na předešlé by tedy úřad územního plánování stanovisko k záměru vydat měl.
Pokud požádá stavební úřad působící na úřadě, který je pořizovatelem podle ust. § 6 odst. 2 SZ úřad územního plánování o stanovisko k „záměru“ je tento povinen ho vydat? Opět lze použít odkaz na ust. § 8 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., a zásadu dobré správy. Odbor ÚP v souvislosti s výše uvedeným připomíná, že posouzení souladu navrhovaného záměru s platnou územně plánovací dokumentací je zcela na odpovědnosti příslušného stavebního úřadu, tzn. že stanovisko úřadu územního plánování není v daném případě stanoviskem dotčeného orgánu a příslušný stavební úřad tedy nemůže případný nesouhlas se záměrem z hlediska souladu s ÚPD odkazovat na stanovisko úřadu územního plánování.
Odpovědi na dotazy (J. Morávková) 1) Koordinované stanovisko Městský úřad je dotčeným orgánem podle zvláštních právních předpisů např. podle zák. č.185/2001 Sb., 86/2002 Sb.,254/2001 Sb., 114/1992Sb., … . Musí tento orgán vydávat v souladu s ust. §4 odst.6 vždy koordinované stanovisko, nebo může vydávat několik samostatných stanovisek. ( dotaz se týká předkládaných dokladů v návaznosti na § 86 odst.2 písm.b, §95 odst.1 d, §96 odst.1, §98 odst.2, §105 odst.3, §110 odst.2 d, §122 odst.1, §127 odst.1 SZ )
6
Správní orgán vydává koordinované stanovisko či koordinované závazné stanovisko v případě, že je dotčeným orgánem podle dvou a více zvláštních právních předpisů. V případě, že žadatel či navrhovatel předloží k žádosti (návrhu,ohlášení) samostatná závazná stanoviska (stanoviska) dotčených orgánů, není třeba již vydávat koordinované závazné stanovisko (koordinované stanovisko), pokud nezbývají ještě dva a více dotčené orgány k vydání svých závazných stanovisek (stanovisek).
2) Územní souhlas V souladu s ust.§96 odst.4 vydá (pokud jsou splněny všechny podmínky) stavební úřad územní souhlas se záměrem. Tzn. může vydat i druhý den po oznámení, ale nejpozději = max. do 30 dnů. Dle ust.§96 odst.5 žadatel zajistí, aby informace o jeho záměru byla vyvěšena na veřejně přístupném místě po dobu nejméně = min.30 dnů. Jaký by měl být postup, když stavební úřad vydá např.16 den souhlas a 17 den dostane od osoby uvedené v §85 odst.2 písm.a) a b) písemně nesouhlasné stanovisko se stavbou, přestože k žádosti byl dodán písemný souhlas. Stavební úřad posoudí písemné nesouhlasné stanovisko jako podání dle ust. § 37 správního řádu, toto podání posuzuje dle jeho skutečného obsahu. Vzhledem k tomu, že toto podání brojí proti stavbě umísťované na základě vydaného územního souhlasu, je nutno takové podání posoudit jako podnět k postupu dle ust. § 156 odst. 1 SŘ (nesprávnost souhlasu) nebo ust. § 156 odst. 2 SŘ (nezákonnost souhlasu). Za předpokladu, že byl územní souhlas vydán v souladu se zákonem za splnění všech zákonných podmínek, stavební úřad jako příslušný správní orgán dle ust. § 156 SŘ s použitím ust. § 42 SŘ a přiměřeným použitím ust. § 94 odst. 1 SŘ sdělí podateli do 30 dnů, že neshledal důvody k zahájení přezkumného řízení ohledně vydaného územního souhlasu.
3) Doručenky s modrým pruhem Jak postupovat při doručování viz. Příloha Jako příloha bylo doloženo stanovisko Ministerstva vnitra, odboru legislativy a koordinace předpisů k užívání doručenky s modrým pruhem při doručování podle správního řádu z 8. 2. 2007 č.j. MV-11909-2/LG-2008. Stanovisko bylo stavebním úřadům předáno na poradě a doporučen postup při doručování dle tohoto stanoviska.
4) Informování §104 odst.2 písm.e) až p) Musí být součástí ohlášení stavebnímu úřadu u staveb uvedených v §104 odst.2 písm.e) až p) doklad o tom, že o svém stavebním záměru prokazatelně informoval vlastníky sousedních pozemků a staveb na nich? Dle našeho názoru ano. Ale z §104 odst.1 to není zcela zřejmé, protože v úvodu tohoto odstavce jsou uvedeny pouze stavby dle odst.2 písm. a) až d). Povinnost stavebníka doložit spolu s ohlášením, že o svém stavebním záměru prokazatelně informoval vlastníky sousedních pozemků a staveb na nich se vztahuje v souladu s ust. § 104 odst. 1 SZ pouze k ohlášení staveb uvedených v ust. § 104 odst. 2 písm. a)- d) SZ. Tato povinnost tedy u staveb dle ust. § 104 odst. 2 písm. e) – p) SZ splněna být nemusí.
7
5) Provádění stavby Které stavby mohou být prováděny svépomocí a které dodavatelsky? Musí být stavbyvedoucí osoba autorizovaná podle zákona č.360/1992 Sb.? Která osoba může vykonávat stavební dozor? Jak prokazovat vzdělání a praxi? Stačí jejich čestné prohlášení? Tuto otázku řeší právní úprava v ust. § 160 odst. 3 a 4 SZ. Všechny stavby lze provádět prostřednictvím stavebního podnikatele (tedy dodavatelsky). Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce vyjmenované v ust. § 103 a § 104 SZ lze provádět svépomocí za podmínky zajištění stavebního dozoru. U staveb pro bydlení a změn staveb, které jsou kulturní památkou, je dle ust. § 160 odst. 4 SZ stavebník povinen při provádění stavby svépomocí zajistit tzv. odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Stavbyvedoucí je dle ust. § 134 odst. 2 SZ osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a mí pro tuto činnost oprávnění podle zvláštního právního předpisu (autorizaci dle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších právních předpisů) Stavební dozor je dle ust. § 2 odst. 2 písm. d) SZ odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má V3 vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední v zdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. Vzdělání se prokazuje veřejnou listinou prokazující ukončení studia (diplom, maturitní vysvědčení) a praxe se prokazuje zejména potvrzením zaměstnavatele o provedené praxi nebo dokladem o dosavadním průběhu zaměstnání, ze kterého je patrný výkon praxe při provádění staveb případně výpisem ze živnostenského rejstříku doplněným kopiemi daňových přiznání za tři roky s předmětem podnikání provádění staveb, jejich změn a odstraňování (provádění jednoduchých staveb, jejich a odstraňování) příp. jiným dokladem jednoznačně prokazujícím požadovanou skutečnost. Tyto doklady nelze nahradit čestným prohlášením.
6) Výměna jádra Je možné povolit výměnu jádra v souladu s ust.§104 odst.2 písm.n)? Trochu sporný bod se týká zásahu do nosných konstrukcí. Tím je myšlen zásah do vodorovné nosné konstrukce a to z hlediska přitížení novou konstrukcí jádra. Stavební úprava dle ust. § 104 odst. 2 písm. n) SZ musí být vždy mimo jiné podmínky (bez zásahu do nosné konstrukce, nedojde ke změně vzhledu a není třeba posouzení vlivu na ŽP) stavební úpravou pro změny v užívání části stavby a to jakékoliv stavby. U výměny jádra se může jednat o stavební úpravu dle ust. § 103 odst. 1 písm. h) SZ za předpokladu, že nebude zasaženo do nosné konstrukce stavby, nezmění se vzhled stavby (změna vzhledu fakticky nepřichází v úvahu) ani způsob užívání stavby, nebude třeba posouzení vlivu na ŽP a provedení stavebních úprav nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost. Vždy je třeba posouzení statika, zda dojde či nedojde k přitížení nosné vodorovné konstrukce. V případě, že k přitížení skutečně dojde, nejedná se o stavební úpravu dle § 103 odst. 1 písm. h) SZ ani stavební úpravu dle ust. § 104 odst. 2 písm. n) SZ a je tedy nutno tuto stavební úpravu povolit ve stavebním řízení.
7) Platnost vyjádření síťařů V současné době jsou vyjádření většiny síťařů časově omezena. V případě delšího vedení správního řízení (přerušení, odvolání, zrušení, nové projednání) může dojít k překročení
8
lhůty platnosti uvedené ve vyjádření. Předpokládáme, že při překročení této lhůty bude nutné zajistit žadatelem nové vyjádření + zaplatit další poplatek za toto vyjádření (nemění se stavba ani podmínky v území). Vlastníci veřejné technické a dopravní infrastruktury mají v územně a stavebně správním řízení postavení účastníků řízení, stavební úřady tedy z tohoto hlediska i jejich stanoviska posuzují. Vlastníci veřejné infrastruktury mají možnost se na základě proseních úkonů stavebního úřadu (oznámení o pokračování řízení, oznámení o novém projednání věci, seznámení s podklady pro rozhodnutí, atd.) dozvědět o správních úkonech, které v řízení probíhají, či byly učiněny a k těmto úkonům se mají právo vyjádřit. Stavebník předložil zákonem předpokládané doklady při podání žádosti, příp. na základě výzvy stavebního úřadu a bylo by nepřiměřeným zatěžováním účastníků řízení požadovat stále nové a nové podklady z důvodů průtahů v řízení, neboť stanoviska vlastníků veřejné infrastruktury mají platnost 1 rok. V této souvislosti upozorňujeme i na koncentraci územního a stavebního řízení a důsledné uplatňování zásady rovnosti účastníků řízení.
8) Podmínky síťařů Stále se opakují problémy s podmínkami síťařů, které uvádějí ve svých vyjádřeních. Je jich mnoho a velmi často se netýkají projednávané stavby. Nelze „zatlačit“ na síťaře, aby vyjádření byla vydávána ke skutečným stavbám uváděným v projektové dokumentaci a ne v obecné formě obsahující např. stavba se nedotýká našich zařízení,ale v případě, že dojde … Vlastníci veřejné technické a dopravní infrastruktury mají v územně a stavebně správním řízení postavení účastníků řízení, stavební úřady tedy z tohoto hlediska i jejich stanoviska posuzují. Podmínky, resp. námitky vlastníků sítí, které stavební úřad posoudí jako oprávněné, zezávazní v podmínkách rozhodnutí. Podmínky resp. námitky vlastníků sítí, které s projednávanou stavbou nesouvisí nebo jsou bezpředmětné buď zamítne, příp. vypořádá se s nimi v odůvodnění rozhodnutí. Stanoviska vlastníků veřejné infrastruktury nezbytná k záměru na vydání územního souhlasu či k ohlášení stavby by měla být v rozsahu uvedeném výše zapracována již v návrhu či ohlášení, stavební úřad vyslovuje pouze územní či stavební souhlas, který neobsahuje žádné podmínky, tedy ani podmínky vlastníků sítí.
9) Územní souhlas Tento dotaz souvisí s dotazem č.8. Územní souhlas nelze, kromě jiných omezení, vydat i v tom případě, že stavební úřad dojde k závěru, že je nutné, na základě vyjádření síťařů, stanovit podmínky pro realizaci. Pokud stavební úřad obdrží „obecné“ vyjádření, že … v případě provádění stavebních prací v blízkosti našeho zařízení, je nutné provádět práce ručně …, dojde s největší pravděpodobností k závěru, že nelze vydat územní souhlas. Ale tyto podmínky jsou uvedeny i v těch případech, kdy prokazatelně nebudou prováděny práce v blízkosti stávajících vedení. Jak postupovat v takových případech? Viz. odpověď k bodu 7, stavební úřad posuzuje, zda je záměr na vydání územního souhlasu mimo jiné v souladu s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu (§ 90 písm. d) SZ ve vztahu k § 96 odst. 4 SZ), z uvedeného důvodu tedy bude nezbytné za určitých okolností rozhodnout usnesením o projednání záměru v územním řízení. Dle našeho názoru je nejvhodnější poučit podatele záměru o tom, že je třeba požadavky na veřejnou infrastrukturu zapracovat již přímo do záměru tak, aby mohl stavební úřad vyslovit územní souhlas a nemusel kvůli podmínkám ze strany vlastníků sítí pokračovat uzemním řízením.
9
10) Podmínky – podmínky pro realizaci Tento dotaz navazuje na předcházející. Je možné uvést do územního souhlasu podmínky síťařů? A to např. i tehdy, když obsahují např. podmínku … v případě provádění stavebních prací v blízkosti našeho zařízení, je nutné provádět práce ručně …, ale dle názoru stavebního úřadu nemůže jednoznačně dojít k situaci, že stavba bude prováděna v blízkosti zařízení síťaře. Ne, územní souhlas nelze podmínit, je třeba postupovat tak, jak je uvedeno v odpovědi na otázku č. 8.
11) Spojené řízení – 2x výrok = 2 x účastníci Je nutné ve spojeném řízení, když budeme vydávat rozhodnutí s dvěma výroky uvádět v části územního rozhodnutí samostatně rozsah účastníků řízení a v části stavebního povolení zase rozsah účastníků řízení, nebo lze, pokud rozsah účastníků jak v územním, tak stavebním bude stejný, stanovit rozsah společně s tím, že budou uvedeny všechny příslušné paragrafy a důvody. Dotazujeme se z toho důvodu, že u některých staveb je rozsah účastníků velký a v případě, že je stejný jak pro územní, tak stavební řízení, opakuje se jejich seznam dvakrát a samotné rozhodnutí je potom mnohem delší. Dle našeho názoru je možné stanovit rozsah společně s tím, že budou uvedeny všechna předmětná ustanovení zákona a důvody okruhů účastníků řízení. Odbor územního plánování a odbor stavebního řádu uveřejnil na adrese: http://www.mmr.cz/uploads/MMR_Temata/UZEMNI_PLANOVANI_STAVEBNI_RAD/Informace_U dalosti_UPSR/030308_Spojene_UR_SR_2.pdf Metodické doporučení ohledně spojeného územního a stavebního řízení
12) Odstupy Jak postupovat při aplikaci ust. § 25 odst.4 a ust. § 25 odst.5 vyhlášky č.501/2006 Sb., především z hlediska zachování stávajících hodnot zástavby. Postupuje se dle ust. § 25 odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb., není třeba rozhodovat o výjimce, ale je třeba se dostatečně zabývat pojmem „stávající hodnota zástavby“. Pokud tento pojem nebude moci být aplikován, je třeba pro umístění jinak než předpokládá ust. § 25 odst. 4 vyhlášky, nejprve rozhodnout o výjimce.
10
Vybrané rozsudky soudu (Katka) 1. Rozhodnutí č. 1293 Řízení před soudem: žaloba proti nečinnosti - k ust. § 65 a § 79 soudního řádu správního Pokud bylo správní řízení pravomocně zastaveno, nelze se domáhat toho, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé v rámci řízení o ochraně proti nečinnosti správního orgánu podle § 79 a násl. soudního řádu správního. Přípustným prostředkem soudní ochrany je toliko řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle §65 a násl. téhož zákona. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 5. 2007, čj. 2 Ans 5/2006-96) Žalobkyně podala dne 23.7.1995 žádost o stavební povolení na rekonstrukci plotu. Žalovaný (MÚ Mikulov) v roce 1996 řízení přerušil do doby odstranění nepovolené stavby hospodářského objektu na pozemku sousedícím s pozemkem žalobkyně. Žalobkyně opakovaně svými podněty žádala odstranění stavby, aby odpadla překážka bránící dalšímu postupu ve věci povolení rekonstrukce plotu. V roce 2002 přiložila k urgenci i kopii jejího návrhu z roku 1995. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepředložila všechny potřebné doklady pro vydání stavebního povolení, vyzval ji žalovaný k jejich doplnění ve stanovené lhůtě a řízení přerušil. Předložené podklady žalovaný nepovažoval za dostačující a řízení zastavil. Žalovaný jako den zahájení řízení uváděl 29.4.2002. Krajský úřad odvoláním napadené rozhodnutí žalovaného potvrdil a žalobkyně podala žalobu proti nečinnosti žalovaného, ve které uvedla, že řízení zahájené v roce 2002 nebylo pokračováním řízení z roku 1995 neboť žalovaný začal činit úkony odpovídající zahájení nového, duplicitního a nezákonného řízení (žalovaný požadoval předložení podkladů dle hmotněprávní úpravy účinné v roce 2002). Krajský soud žalobu zamítl, shledal, že veškeré úkony žalovaného je třeba posuzovat tak, že se týkají správního řízení zahájeného návrhem žalobkyně ze dne 23.7.1995 a není podstatné, že žalovaný uváděl jako datum zahájení řízení 29.4.2002. V roce 2002 byla pouze zaevidována elektronicky původní žádost bez dalších účinků na to, kdy bylo řízení zahájeno. Toto rozhodnutí napadla žalobkyně kasační stížností, v níž uvedla, že odvolání, které proti rozhodnutí žalovaného podala nelze vykládat jako akceptaci nastoleného duplicitního stavu, žalobkyně pouze všemi dostupnými prostředky hájila své postavení. Zastavení řízení z roku 2002 nebrání pokračování řízení z roku 1995, které pravomocné nikdy skončeno nebylo. NSS kasační stížnost zamítl. Konstatoval, že žalobkyně podala jediný návrh na zahájení řízení s datem 23.7.1995, dne 29.4.2002 pouze urgovala rozhodnutí ve věci, když žalovanému poskytla kopii žádosti z roku 1995. S ohledem na to, že řízení podle § 58 SZ z roku 1976 je řízením návrhovým, nelze dospět k závěru, že ve věci byla vedena 2 řízení, byl-li podán pouze jediný návrh ve formě žádosti o stavební povolení. Podání dalšího návrhu ve věci dosud neskončené pravomocným způsobem navíc brání tzv. překážka litispendence. V dané věci tedy probíhalo jedno řízení, které bylo žalovaným dne 17.7.2003 zastaveno. Správní řízení v dané věci je pravomocně skončené, což brání tomu, aby žaloby proti nečinnosti správního orgánu byla úspěšná. Pokud by stěžovatelka považovala konečné rozhodnutí za nezákonné, mohla proti němu brojit žalobou podle § 65 a násl. s.ř.s. (žaloba proti rozhodnutí správního orgánu).
2. Rozhodnutí č. 1295 Správní řízení: obnova řízení - k § 62 odst. 1 písm. c) správního řádu (č. 71/1967 Sb. – srov. § 100 zákona č. 500/2004 Sb.)
11
Za důvod obnovy řízení ve smyslu § 62 odst. 1 písm. c) správního řádu (č. 71/1967 Sb.) nelze považovat případ, kdy správní orgán opomenul existenci účastníka řízení, ačkoliv o jeho existenci vědět měl a mohl, a tomuto účastníkovi neoznámil vydané rozhodnutí. Jeho opravný prostředek proti takovému rozhodnutí je pak nutno podle obsahu posoudit jako odvolání, a nikoliv jako návrh na obnovu řízení. (Podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 3. 2006, čj. 22 Ca 83/2005-23) Žalovaný (KÚ Olomouckého kraje) zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Šternberk, kterým byl zamítnut jeho návrh na povolení obnovy řízení ve věci umístění a povolení stavby čerpací stanice a rozhodnutí potvrdil. KÚ dospěl k závěru, že žalobci v původním řízení svědčilo postavení účastníka řízení jako vlastníku sousedního pozemku, ale skutečnost, že s ním SÚ nejednal nemohla mít podstatný vliv na rozhodnutí. Důvod pro obnovu řízení dle ust. § 62 odst. 1 písm. c) SŘ žalovaný neshledal. Žalobce v odůvodnění žaloby uvedl, že měl být účastníkem stavebního řízení z titulu vlastnictví sousedního pozemku a vlastnictví výtlačného kanalizačního řadu. Pokud s ním jako s účastníkem jednáno nebylo, došlo k porušení ust. § 59 odst. 1 SZ z roku 1976. Krajský soud v Ostravě napadené rozhodnutí zrušil a vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění uvedl, že za důvod obnovy řízení podle ust. § 62 odst. 1 písm. c) SŘ je třeba rozumět situaci, kdy správní orgán existujícímu účastníku řízení odejme možnost účastnit se jeho průběhu buď zcela nebo v jeho části (např. nepřizve účastníka řízení k místnímu ohledání atd.). O obnově řízení lze však i v tomto případě uvažovat pouze za předpokladu, že napadené rozhodnutí je pravomocné ve smyslu ust. § 52 odst. 1 správního řádu (tzn. rozhodnutí je oznámeno všem účastníkům řízení a nelze se proti němu odvolat.) Rozhodnutí, které nebylo oznámeno některému ze známých účastníků řízení, nemůže být v právní moci. Za důvod obnovy ve smyslu ust. § 62 odst. 1 písm.c) SŘ nelze považovat případ, kdy správní orgán existenci účastníka řízení opomenul, ačkoliv o jeho existenci vědět měl a mohl, a tomuto účastníkovi rozhodnutí neoznámil. Jeho opravný prostředek proti rozhodnutí je pak nutno dle obsahu posoudit jako odvolání a nikoliv jako návrh na obnovu řízení. Dle názoru právní teorie lze totiž obnovu řízení provést pouze tehdy, pokud vady postupu správního orgánu nejsou natolik závažné, že znemožnily, aby rozhodnutí nabylo právní moci. V daném případě byl žalobce účastníkem řízení přinejmenším z důvodu jeho vlastnického práva k sousednímu pozemku a SÚ měl a mohl o existenci žalobce jako jednoho z účastníků řízení vědět z údajů obsažených v katastru nemovitostí. Přesto s ním jako s účastníkem nejednal a rozhodnutí o umístění a povolení stavby mu zákonem stanoveným způsobem neoznámil. Toto rozhodnutí pak nemohlo nabýt právní moci. Písemné podání žalobce nazvané „návrh na obnovu řízení“, měl proto správní orgán podle jeho obsahu ve smyslu ust. § 19 odst. 2 SŘ posoudit jako odvolání dle ust. § 54 SŘ. Pokud tak neučinil, zatížil správní řízení vadou, která může mít za následek nezákonnost rozhodnutí. Žalovaný pak měl zjištěnou vadu řízení před orgánem i. stupně v odvolacím řízení odstranit ( § 59 SŘ).
3. Rozhodnutí č. 1298 Stavební řízení: lhůta k dokončení stavby - k § 106 odst. 3 písm. a) stavebního zákona z roku 1976 Jednou z podmínek stavebního povolení je i dokončení stavby ve stanovené lhůtě. Pokud stavebník tuto podmínku nesplnil, prováděl stavbu v rozporu se stavebním povolením, a tím naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 106 odst. 3 písm. a) stavebního zákona z roku 1976. 12
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 4. 2006, čj. 15 Ca 99/2005-34) V tomto případu žalovaný Magistrát města Mostu uložil žalobci pokutu 100.000,- Kč pro naplnění skutkové podstaty správního deliktu dle ust. § 106 odst. 3 písm. a) SZ z roku 1976, když žalobce prováděl stavbu obchodního domu v rozporu se stavebním povolením. Žalobce podal proti rozhodnutí odvolání, které žalovaný (KÚ Ústeckého kraje) zamítl. Žalobce brojil proti rozhodnutí žalobou. Krajský soud se neztotožnil s tvrzením žalobce, že stavební předpisy vůbec neupravují problematiku lhůty k výstavbě a nedodržení lhůty k dokončení stavby. Stavební úřad ve stavebním povolení stanoví závazné podmínky pro provedení stavby. Na žádost stavebníka může SÚ v odůvodněných případech povolit změnu stavby ještě před jejím dokončením (ust. § 68 odst. 1 SZ z roku 1976). Stavební předpisy neznají institut změny podmínek stavebního povolení, a v něm stanovené podmínky lze proto změnit výhradně v rámci řízení o povolení změny stavby před jejím dokončením. Využití tohoto ustanovení při rozhodování o změnách podmínek neznamená použití analogie ani extenzivního výkladu právního předpisu. Lhůta k dokončení stavby je jednou z podmínek stavebního povolení, takže se o jejím prodloužení rozhoduje v řízení podle § 68 stavebního zákona. I když stavební úřad lhůtu k dokončení stavby neprodlouží, nebrání to stavebníkovi v pokračování stavebních prací, neboť stavební povolení pozbývá platnosti při nezahájení stavby do 2 let ode dne jeho právní moci. V takovém případě však stavebníkovi může být uložena sankce za provádění stavby v rozporu se stavebním povolením. K provádění stavby v rozporu se stavebním povolením dochází uskutečňováním činností, které nejsou v souladu s projektovou dokumentací ověřenou ve stavebním řízení či podmínkami stavebního povolení. Jednou z těchto podmínek je i dokončení stavby ve stanovené lhůtě, a pokud stavebník tuto podmínku nesplní, znamená toto opomenutí provádění stavby v rozporu se stavebním povolením.
4. Rozhodnutí č. 1299 Územní řízení: odepření účastenství - k § 34 odst. 1 SZ z roku 1976 (nyní srov. § 85 odst. 2 SZ z roku 2006) Jestliže někdo tvrdí, že s ním má být v řízení podle § 34 odst. 1 stavebního zákona z roku 1976 jednáno jako s účastníkem řízení, musí především specifikovat své právo potencionálně zasažené rozhodnutím a chráněné právními předpisy a své tvrzení opřít o konkrétní skutkové důvody. Nepřiznání účastenství takové osobě předpokládá, že se správní orgán bude zabývat každým dílčím důvodem, o který osoba domáhající se účastenství své tvrzení opírá, a že kvalifikovaným způsobem vyvrátí opodstatněnost každého jednotlivého důvodu, a tím správnost celého tvrzení. (Podle rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 4. 2007, čj. 57 Ca 15/2006-38) Městský úřad v Klatovech obdržel návrh na vydání územního rozhodnutí pro terénní úpravy spočívající v oddělení stávající vodní plochy od rybníka. Žalobkyně je vlastníkem nemovitosti, které sousedí s pozemky, které mají být místem terénních úprav. Poté, co se žalobkyně podáním domáhala účastenství v probíhajícím územním řízení SÚ rozhodl, že na podkladě zjištěných skutečností není účastníkem řízení. Po zamítnutí odvolání krajským úřadem napadla žalobkyně rozhodnutí KÚ žalobou, jejímž stěžejním žalobním bodem je tvrzení žalobkyně, že jí žalovaný v řízení odepřel účastenství bez náležité opory v důkazech, když rozhodnutí je postaveno na jediném podkladu, kterým je hydrogeologické posouzení území. Ten nedává odpověď na otázku, zda není rodinný dům žalobkyně ohrožen vzdutím hladiny 13
spodní vody v důsledku snížení retenční kapacity rybníka. Pokud to žalovaný uvádí v odůvodnění svého rozhodnutí, jedná se pouze o jeho vlastní závěr, který nemá oporu v odborném posudku. Správní orgány tedy nevycházely z takových podkladů, které by vedly k objektivnímu zjištění právně významných skutečností. Krajský soud dal žalobkyni za pravdu (zrušil rozhodnutí a vrátil k novému projednání).
5. Rozhodnutí č. 1300 Právo na informace: přístup k informacím obsaženým v územně plánovací dokumentaci - k § 133 SZ z roku 1976 a § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů Od práva náležejícího vybrané skupině osob ve smyslu § 133 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, je třeba odlišit obecné právo vyplývající ze zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, tj. obecné právo na informace, které přísluší všem a podléhá omezením stanoveným pouze a jedině zákonem. Ustanovení § 133 stavebního zákona, podmiňující možnost přístupu k informacím obsaženým v územně plánovací dokumentaci a dokumentaci staveb tím, že žadatel o informaci správnímu orgánu prokáže odůvodněnost svého požadavku, nebylo možné chápat tak, že omezuje možnosti obecného poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle § 133 stavebního zákona byly chráněny pouze některé druhy informací, a to z důvodu ochrany zájmů tam uvedených. (Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2007, čj. 5 Ca 126/2006-28) Žalobce požádal městský úřad o poskytnutí informace zasláním kopie stavebního povolení na oplocení pozemku a SP na komunikaci v tomtéž katastrálním území. Byl odmítnut a rovněž bylo zamítnuto jeho odvolaní ke krajskému úřadu s odkazem na § 133 SZ z roku 1976 (nahlížení do dokumentace) . Městský soud uvedl, že žádost, kterou žalobce podal nelze posoudit jako žádost o nahlédnutí do územně plánovací dokumentace či dokumentace staveb ani jako žádost o nahlížení do správního spisu dle SŘ. Žalobce podal žádost o kopii stavebního povolení (požádal o veškeré informace obsažené v tomto rozhodnutí) a jde jednoznačně o žádost dle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Ust. § 133 SZ z roku 1976 není ustanovením, které by omezovalo poskytnutí informací podle zákona č 106/1999 Sb. pouze osobám, jejichž požadavek je odůvodněný ve smyslu ust. § 133 SZ a nelze ho chápat jako omezující možnost obecného poskytování informací dle zákona č.106/1999 Sb. Odepřením kopie stavebního povolení proto, že žadatel neprokázal odůvodněnost svého požadavku došlo k porušení zákona č. 106/1999 Sb. Jiné důvody odepření kopií správní orgán neuvedl.
6. Rozhodnutí č. 1312 Kompetenční spory: věcná příslušnost soudů k přezkumu zákonnosti rozhodnutí o vyvlastnění po 1. 1. 2007 - k § 244 a násl. občanského soudního řádu, k zákonu č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)
14
Počínaje účinností zákona o vyvlastnění (zákon č. 184/2006 Sb.), tj. ode dne 1. ledna 2007, zanikla příslušnost správních soudů k přezkumu zákonnosti rozhodnutí o vyvlastnění ve správním soudnictví. K řízení jsou příslušné soudy v občanském soudním řízení, a to soudy krajské, které přitom procesně postupují podle části páté občanského soudního řádu (§ 244 a násl. o. s. ř.). To, že vyvlastňovací správní akt byl vydán před rozhodným datem, na tom nic nemění, protože zákon o vyvlastnění tuto otázku v přechodných ustanoveních nijak odchylně neřešil; proto se od rozhodného data užije v plném rozsahu nová právní úprava. (Podle usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 8. 6. 2007, čj. Konf 4/2007-6) Judikát se týká sporu o pravomoc mezi obecným soudem a soudem ve správním soudnictví. Dochází ke změně v dosavadní rozhodovací praxi, kdy rozhodnutí o vyvlastnění nemovitosti nebylo posuzováno jako rozhodnutí ve věci vyplývající ze soukromoprávních vztahů a rozhodnutí přísluší soudu ve správním soudnictví. Od 1.ledna 2007 – nabytí účinnosti zákona o vyvlastnění, dle kterého náleží rozhodování ve věcech vyvlastnění soudům v občanském soudním řízení bez ohledu na to, zda vyvlastňovací akt byl vydán před tímto datem.
7. Rozhodnutí č. 1343 – právní věty bez odůvodnění Správní řízení: podmínky obnovy řízení; nepravdivost a nezákonnost důkazu I. „Nemožnost zjednat nápravu v odvolacím řízení“ ve smyslu § 62 odst. 1 písm. c) správního řádu je nemožností v objektivním smyslu. Pro povolení obnovy řízení z tohoto důvodu není určující, zda v odvolacím řízení byla náprava skutečně zjednána, ale rozhodující je to, zda nesprávný postup správního orgánu bylo či nebylo možno uplatnit nejpozději odvoláním. II. Skutečnost, že důkaz byl opatřen nezákonným způsobem, ještě neznamená, že takový důkaz je nepravdivý ve smyslu § 62 odst. 1 písm. e) správního řádu. Důvodně tvrzenou nezákonnost důkazů, o které se rozhodnutí opírá, vyšlou najevo po právní moci rozhodnutí, lze však považovat za důvod obnovy řízení podle § 62 odst. 1 písm. a) správního řádu; „novou skutečností“ by tu byla právě nově najevo vyšlá nezákonnost získání důkazu. Jestliže však účastník řízení již v době řízení o věci samé znal skutkové okolnosti, o které opírá pozdější tvrzení o nezákonnosti použitých důkazů, nejde o skutečnosti nové; takový důvod proto nemůže být důvodem obnovy řízení ani podle § 62 odst. 1 písm. a) správního řádu. K nápravě právních vad pravomocného rozhodnutí slouží jiné instituty správního řádu. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 8. 2005, čj. 5 A 127/2002-42)
8. Rozhodnutí č. 1316 – právní věty bez odůvodnění Řízení před soudem: obnova řízení I. Návrh na obnovu řízení proti rozsudku vydanému v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu je nepřípustný (§ 114 odst. 1 s. ř. s. a contrario). II. O návrhu na obnovu řízení podanému proti rozsudku Nejvyššího správního soudu, jímž bylo skončeno řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu zahájené před 1. 1. 2003, rozhodne tento soud (§ 132 ve spojení s § 113 s. ř. s.). (Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 7. 2005, čj. Na 50/2005-25)
15
Nový stavební zákon a stavebně správní řízení v praxi Magistrát města Zlína – nový SZ ulehčil práci úředníkům; využívají zjednodušujících postupů; uzavírají veřejnoprávní smlouvy Luhačovice - nepřehledné a složité žádosti; nestíhají kontrolní prohlídky; zjednoduš. postupy ne Otrokovice – žádosti; ÚS; kontrol.prohlídky nejsou schopni provést; využívají změnu st. před dok. zápisem do st.deníku; vydávají doklady, že stavba nic nevyžaduje; stavebníci nenahlašují fáze kontrolních prohlídek Valašské Klobouky - nárůst práce; formuláře; projektanti – dokumentace není dle vyhlášky; zjednoduš.postupy – ÚS; veřejnoprávní smlouvy zatím ne; zkrácené řízení Vizovice – zjednodušující post. moc ne; projekty; veřejnoprávní smlouva ne; nárůst práce
Kroměříž – není jednodušší; nelíbí se formuláře; veřejnoprávní smlouva ne; zjednoduš.postupy ne přednost spojené řízení Bystřice pod Hostýnem – spojené řízení, zjednodušující postupy ne, práce stejně Holešov – složitost postupů; zjednodušující postupy málo; veřejnoprávní smlouva 1x, práce více
Uherské Hradiště - omluven Uherský Brod - nárůst práce; zkrácené ne; spojené řízení; ÚS + ohlášení; fáze kontrolních prohlídek neví, veřejnoprávní smlouva ne.
Vsetín - nárůst práce, vyvlastňovací úřad; podání + odesl. pošta zvýšení; zvýšení počtu konzultací; zjednoduš.postupy ano; složitost SZ; personální obsazení – systemizace míst a platů, chybí podpora ministerstva; do měsíce vyvěsit vzory !!! Rožnov pod Radhoštěm – nárůst práce; nesrozumitelné formuláře; využívají ÚPI; zkrácené ne; zjednoduš. Postupy 2x; spojené řízení. Valašské Meziříčí – nárůst práce i administrativní; formuláře; zjednoduš.postupy;
Různé
Po projednání všech bodů programu poděkoval Miroslav Zeman přítomným za účast a poradu ukončil.
Zapsala: Zdeňka Kalíková
16