Zápis z porady odboru veřejné správy, dozoru a kontroly se zástupci krajských úřadů, Kanceláře VOP, Svazu měst a obcí, Komory statutárních měst, Sdružení místních samospráv, Ministerstva financí, Ministerstva pro místní rozvoj a dalších subjektů konané dne 1. března 2016
1) Úvodní slovo ředitelky odboru Poradu zahájil JUDr. Adam Furek, vedoucí oddělení legislativně-právního odboru veřejné správy dozoru a kontroly, který nejprve přivítal účastníky a omluvil ředitelku odboru Ing. Marii Kostruhovou, která se nemohla dnešní porady z pracovní vytíženosti účastnit. Následně představil vystupující, seznámil přítomné s programem porady a předal slovo paní Mgr. Zuzaně Adameové.
2) Problematika umísťování symbolů a jiných uvítacích zařízení územní samosprávy při pozemních komunikacích Mgr. Zuzana Adameová z oddělení silničního správního úřadu Ministerstva dopravy seznámila přítomné s tématem svého vystoupení a omluvila Mgr. Jána Skovajsu vedoucího oddělení. Informovala, že Ministerstvo dopravy od obcí dostalo nesčetně otázek, jak používat své reklamní poutače v obci v blízkosti pozemních komunikací, z tohoto důvodu se zaměřila ve svém vystoupení na toto téma, které obce aktuálně zajímá. Sdělila, že Ministerstva dopravy a jím vedené silničně správní úřady považují takové poutače územních samosprávných celků za reklamní zařízení ve smyslu zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (pozn.: Zvláštním užíváním dálnice, silnice a místní komunikace je c) užití dálnice, silnice nebo místní komunikace a silničního pomocného pozemku pro zřizování a provozování zařízení pro písemnou, obrazovou, světelnou nebo jiným způsobem prováděnou reklamu nebo propagaci (dále jen „reklamní zařízení“). Dále sdělila, že ve svém vystoupení se bude věnovat otázkám, o jaké poutače jde, jaká je jejich právní úprava v zákoně o pozemních komunikacích a jakým způsobem je vůbec možné tyto poutače propagovat, aby byla zároveň dodržena bezpečnost a plynulost silničního provozu, resp. obecní poutače musejí být v souladu se zákonem o pozemních komunikacích,
1
Informovala také o skutečnosti, že je nutné rozlišovat pojem „reklama“ ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy s pojmem „reklamní zařízení“, což je zařízení pro písemnou, obrazovou, světelnou nebo jiným způsobem prováděnou reklamu nebo propagaci ve smyslu zákona o pozemních komunikacích. Upozornila na „propagace“, z tohoto důvodu je pojem „reklamní zařízení“ širší než pojem reklama, tento pojem může zahrnout i šíření informací vůči veřejnosti, které nesleduje dosažení zisku. Z tohoto důvodu je nutné, aby obecní poutače byly v souladu se zákonem o pozemních komunikacích.
Bližší informace k danému tématu naleznete v prezentaci, která je přílohou tohoto zápisu.
Dotazy k danému tématu: p. Ondřich, Ministerstvo pro místní rozboj: „Chtěl jsem především upozornit na důležitou skutečnost, že i když budete mít souhlas silničního správního úřadu, ale pokud se s takovým zařízení, které je větší jak 0,6 m2, dostanete mimo zastavěné území obce nebo zastavitelnou plochu ve smyslu stavebního zákona, tak takové zařízení vyžaduje i územní rozhodnutí. V rámci tohoto územního rozhodnutí potřebujete pak závazné stanovisko silničního správního úřadu (je to podklad pro rozhodnutí). Není tedy nutný pouze souhlas silničního správního úřadu, je však nutné, aby byl dodržen i postup podle stavebního zákona“. „Dále jsem se chtěl zeptat, zda je už stanoveno, kdo vymezuje ochranné pásmo?“ -
-
Mgr. Zuzana Adameová: „Je to vymezeno přímo zákonem“.
-
p. Ondřich, Ministerstvo pro místní rozboj: „Dobře, ale kdo konkrétně“.
-
Mgr. Zuzana Adameová: „Silničně-správní orgán, který vydává příslušné povolení“.
3) Informace o registru přestupků Následně Mgr. Bc. Radka Paulová, ředitelka Rejstříku trestu poděkovala za pozvání na poradu a představila téma svého vystoupení – „Informační systém evidence přestupků“. Nejprve sdělila, že Rejstřík trestu společně s Ministerstvem spravedlnosti realizuje jeden z důležitých projektů, který se bude dotýkat celé veřejné správy. Informovala také o spolupráci s Ministerstvem vnitra. Vzájemná součinnost těchto orgánů umožňuje, aby tento systém mohl být plně funkční, jak předpokládá zákon č. 204/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, což je také legislativní rámec této centrální evidence. Mgr. Paulová informovala také o spuštění rutinního provozu evidence přestupků (tak aby bylo možné z této evidence data získávat a vkládat), která se předpokládá ke
2
dni 1. října 2016. V současné době Rejstřík trestu vyhlásil výběrové řízení na vytvoření informačního systému evidence přestupků, dne 31. března 2016 se bude konat otevírání obálek s nabídkami a nejpozději do konce května letošního roku se pak předpokládá uzavření smlouvy. Systém by měl být navrhnut, tak aby nebyl složitý. Do této centrální evidence bude přistupovat značné množství orgánů veřejné moci - editorů. Dále informovala, že v současné době centrální evidence neexistuje, existují pouze dílčí evidence, které si vedou jednotlivé správní orgány. Neexistence této centrální databáze pak stěžuje adekvátní poskytování sankcí v rámci přestupkového řízení. Do tohoto systému budou mít přístup i orgány činné v trestním řízení. Hlavní přínosy, které se očekávají se zavedením této evidence: 1) jsou zvýšení informovanosti správního orgánu o deliktním jednání pachatelů 2) možnost individualizace pachatele, resp. obviněného z přestupku a 3) postihování bagatelní kriminality. Základní rámec, podle kterého se bude postupovat v rámci zápisu do evidence přestupků, nalezneme v zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích, resp. jej do tohoto zákona implementoval již zmíněný zákon č. 204/2015 Sb. – do evidence přestupků budou data vkládat pouze správní orgány, které o daném přestupku budou rozhodovat v posledním stupni řízení, zároveň tyto orgány za tato data ponesou odpovědnost, Rejstřík trestu nebude zkoumat validitu těchto dat. Informovala také o skutečnosti, že pokud jde o správní orgány, je již nadefinováno zhruba 1600 správních orgánů – editorů, kteří budou do této evidence vstupovat a vkládat zde data. V současné době nebudou evidovány všechny přestupky, systém nejde do maximalistické verze (resp. nebyla schválena), evidovat se budou pouze přestupky, které mají výrazný dopad do života člověka, jde o přestupky proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití, proti majetku a některé další. Po určité době bude celý tento systém vyhodnocen, v případě že takto nastavený systém bude fungovat a bude efektivní, je možné přijmout legislativní změny, které okruh evidovaných přestupků rozšíří. Shrnula a zopakovala, že evidenci přestupků povede Rejstřík trestu, který bude také správcem tohoto informačního systému, předpokládá se, že evidence bude elektronická s minimem manuálních zásahů. Mgr. Bc. Paulová dále informovala o technických parametrech systému (o technickém řešení systému). Do této evidence bude možné vstoupit dvěma způsoby 1) přes webové rozhraní a 2) prostřednictvím formuláře na CZECH POINTu. Na daném orgánu veřejné moci bude záležet, jaký způsob bude preferovat. Doplnila, že Ministerstvo spravedlnosti nadefinuje webové rozhraní, což bude na přelomu května a června, do kterého budou moci „vstupovat“ orgány veřejné moci. Následně dané téma o technické poznatky doplnil Ing. Jan Ladin, ředitel odboru informatiky Ministerstva spravedlnosti. Ubezpečil přítomné, že předmětný registrační systém je velmi jednoduchý – je nastaven pomocí jedné datové věty, která je ve dvou verzích, resp. jednou datovou větou se ptáme (otázka, zda byl daný přestupek již spáchán), druhou datovou větou na něco odpovídáme (zapisování přestupku do systému). Systém není nastaven na principu výpisů, ale opisů. Resp. není to systém, který známe z evidence Rejstříku trestů. Dále upozornil na skutečnost, že Ministerstvo spravedlnosti nevytváří evidenci pro veřejnost, ale pouze evidenci pro správní orgány, s tím že občané samozřejmě mohou požádat o opis.
3
Ing. Ladin během svého poutavého vystoupení řešil i praktické příklady ze současného dění (například přestupkové jednání z Nového Jičína). Mgr. Radka Paulová poté ještě doplnila informace týkající se opisů z evidence přestupků, resp. sdělila, že není možné zaměňovat tento systém přestupků se systémem, který je znám z evidence Rejstříku trestů (v rámci výkonu soudní moci), kdy na základě této evidence si může občan požádat o „svůj“ výpis z rejstříku trestů. Rejstřík přestupků je založen na opisech, tento rejstřík bude sloužit a je také koncipován pouze jako pomoc orgánům veřejné moci v rámci vedení trestně-správního řízení, tedy nikoliv jako služba občanům. Závěrem sdělila, že občané si pochopitelně budou moci zažádat o tento opis v režimu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, budou si moci požádat o to, jaké informace orgán veřejné moci o osobě shromažďuje. Pozn.: Dle ustanovení § 12 zákona č. 101/2000 Sb.: Přístup subjektu údajů k informacím (1) Požádá-li subjekt údajů o informaci o zpracování svých osobních údajů, je mu správce povinen tuto informaci bez zbytečného odkladu předat. (2) Obsahem informace je vždy sdělení o a) účelu zpracování osobních údajů, b) osobních údajích, případně kategoriích osobních údajů, které jsou předmětem zpracování, včetně veškerých dostupných informací o jejich zdroji, c) povaze automatizovaného zpracování v souvislosti s jeho využitím pro rozhodování, jestliže jsou na základě tohoto zpracování činěny úkony nebo rozhodnutí, jejichž obsahem je zásah do práva a oprávněných zájmů subjektu údajů, d) příjemci, případně kategoriích příjemců.
Dotazy k danému tématu: -
pí. Stejskalová, Plzeňský kraj: „Uvažujete o nějakém školení ohledně zápisů do evidence rejstříku?“ „Obce tedy budou moci zapisovat do rejstříku pomoci CZECH POINTu, obce však ve většině případů mají pouze jednoho pracovníka, který má do daného systému přístup. Přestupkové řízení je neveřejným řízením, které vedou přestupkové komise. Pokud to tedy dobře chápu, postup bude takový, že přestupková komise rozhodne o vině, poté předá tyto informace pracovníkovi, který spravuje systém CZECH POINT. Tímto postupem se však dostáváme do situace, kdy o přestupku - o vině a o trestu, dozví další osoba, která není oprávněná úřední osoba. Co mají obce tedy v této situaci dělat?
-
Mgr. Radka Paulová: „Vymýšlíme systém, který by měl být velmi jednoduchý, zapisování do systému by mělo být zvládnuto i bez školení. Nicméně za Rejstřík trestu chci říct, že pokud o školení bude
4
zájem, není problém v době, kdy bude informační systém připraven, školení organizovat. Je možné mě kontaktovat na emailové adrese. „Pokud jde o druhý dotaz, je možné využít dva možné přístupy – zmíněný CZECH POINT, nebo webovou službu (webové rozhraní). Je to však především o nastavení na úřadě, jak si danou povinnost zajistí. Původně vše bylo zamýšleno tak, že předseda přestupkové komise bude současně i odpovědná osoba za vkládání dat (a bude mít přístup do tohoto systému). Přiznám se, že dnes slyším tuto informaci poprvé, že by tato skutečnost mohla činit obcím problém. Budeme o této skutečnosti přemýšlet, děkuji Vám za Váš dotaz“. -
p. František Malý, Jihočeský kraj „Rád bych se Vás zeptal na jinou situaci, která bude vznikat ohledně městské policie. To s sebou má mít městská policie tablety nebo si má zavolat, zda přestupce své chování neopakuje? Nerozumím tomu, jak na místě, resp. v terénu městský policista zjistí, že přestupek byl již spáchán“. „A můj názor je takový, že pokud se tento rejstřík přestupků bude rozšiřovat i o jiná přestupková jednání, zaměstnavatelé pochopitelně budou chtít tyto informace získávat, což mohou například zaměstnavatelé zneužívat (např. přestupky v dopravě), v tomto vidím problém“.
-
Mgr. Radka Paulová: „Městské policie statutárních měst budou oprávněny samy vkládat data do systému a tuto činnost také předpokládá zákon. V případě ostatních zákon stanoví povinnost a odpovědnost za vkládání dat do systému příslušnému městskému, resp. obecnímu úřadu. Bude záležet na konkrétním místě, jak si systém nastaví, tj. zda prostřednictvím příslušného úřadu bude do systému vstupovat městská policie. Již jsem se setkala s tím, že vše bude řešeno pomoci tabletu či mobilu a mobilní aplikace, jiné městské policie budou vše řešit telefonicky, hlídka na místě telefonicky kontaktuje centrálu, která se dotáže poté nás Rejstříku trestu, my obratem odpovíme. Na téma městských policií budeme muset ještě komunikovat, aby nevznikaly problémy. Zároveň chápeme skutečnost, že některé městské policie jsou malé (tým maximálně tří lidí) a nedisponují např. „operačním důstojníkem“. Uznávám, že městské policie na malých městech se v současné době z hlediska přístupu mohou jevit jako problém, ale věřím, že vše bude vyřešeno. Nicméně musím upozornit na skutečnost, že je to odpovědnost obce/města, alespoň takto zní zákon. Obce/města musejí zajistit tzv. přenesenou působnost a je na tajemníkovi, případně starostovi, jak aplikaci zákonné normy vyřeší. My nabízíme maximální vstřícnost a komunikaci“.
Bližší informace týkající se daného tématu naleznete v příloze tohoto zápisu.
5
4)
Problematika informačního systému registru smluv
V dalším době porady Ing. Roman Vrba, ředitel odboru eGovernmentu Ministerstva vnitra informoval o zákoně č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv). Obecně nejprve sdělil, že prostřednictvím registru smluv se povinně bude uveřejňovat soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je Česká republika, územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, státní příspěvková organizace, státní fond, veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola, dobrovolný svazek obcí, regionální rada regionu soudržnosti, příspěvková organizace územního samosprávného celku, ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem, obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem, státní podnik nebo národní podnik, zdravotní pojišťovna, Český rozhlas nebo Česká televize, nebo právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby. Zdůraznil skutečnost, že odbor eGovernmentu je realizátorem technického řešení tohoto systému. Dále sdělil, že zákon o registru smluv nabývá účinnosti dne 1. 7. 2016, odbor eGovernmentu je správcem tohoto systému a neručí za zveřejněný obsah. Dále informoval o aktuálních informacích - v současné době je vypsáno výběrové řízení na aplikační úroveň tohoto systému a jsou zajišťovány hardwarové prostředky, na základě kterých bude tento systém fungovat. Metodika týkající se této problematiky by měla být veřejnosti poskytnuta v dubnu letošního roku. Závěrem sdělil, že jde o nezávazný dokument a již nyní je jasné, že jeho obsah bude měněn judikaturou, jde o novum. -
K danému tématu byly poté řešeny technické dotazy a proběhla diskuse na téma obchodního tajemství. Ing. Jan Ladin společně se zástupci Ministerstva vnitra poté také diskutovali nad zkušenostmi z vedení registru smluv na Slovensku.
Bližší informace týkající se daného tématu naleznete v příloze tohoto zápisu.
Poté JUDr. Adam Furek doplnil informace týkající se ochrany „obchodního tajemství“. Pokud jde o ochranu podle zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv, bude ochrana obdobná jako při zveřejňování dle zákona č. 106/1999 Sb. (informační zákon). Zákon o registru smluv má tu výhodu, že pokud ve smlouvách ochranu obchodního tajemství pojmete šířeji, resp. pokud bude v textu smlouvy anonymizováno více, než bylo možné („než je obchodní tajemství“), smlouva se nestává neúčinnou, resp. nezveřejnění neovlivňuje účinnost smluv. Oproti žádosti ve smyslu informačního zákona, kde si obchodním tajemstvím musí být subjekt poskytující informace jistý. Závěrem svého vystoupení JUDr. Furek shrnul, že ve smyslu zákona o registru smluv mechanismus zveřejňování „není nebezpečný“ - situace může být napravena „dozveřejněním“.
6
Pozn.: Ust. § 5 odst. 7 zákon o registru smluv: Způsob uveřejnění (7) Osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo smluvní strana smlouvy může uveřejněnou smlouvu nebo metadata smlouvy po jejich uveřejnění opravit; přitom postupuje podle odstavců 2 až 4 obdobně. Původní smlouva nebo metadata zůstávají v registru smluv uchovány.
5)
Prezentace k uvedenému tématu je přílohou tohoto zápisu.
Informace o aktuálních legislativních úkolech odboru
V tomto bodu programu promluvil JUDr. Adam Furek o novelizaci zákonů o územních samosprávných celcích. Informoval, že důvodem předložení návrhu bylo několik impulsů, byl to i požadavek ČÚZK na řešení územních anomálií („obec v obci“). Návrh byl následně obsahově doplněn o odstranění aplikačních problémů spojených s vazbou zákonů na NOZ. V konečném návrhu bylo doplněno výslovné zákonné oprávnění k využívání údajů z evidence obyvatel a registrů k oceňování významných událostí občanů obce a změny při zřizování výborů pro národnostní menšiny. Návrh je veden jako sněmovní tisk č. 454 http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&T=454 Aktuálně je návrh po třetím čtení, dne 18. února 2016 byl doručen k projednání do Senátu (senátní tisk č. 203). V Senátních výborech (ústavně-právním a pro veřejnou správu) bude návrh projednáván dne 9. března 2016, na plénum je zařazen na schůzi od 16. března 2016.
Bližší informace k danému tématu naleznete v prezentaci, která je přílohou tohoto zápisu.
-
p. Malý, Jihočeský kraj „Chtěl bych se zeptat, zda nepřemýšlíte o změně metodiky týkající se kontrolních výborů? Mnozí členové kontrolního výboru si myslí, že jsou v pozici nad starostou, opravdu máte takové případy. Prosím, zda by mohla být metodika aktualizována, metodika je z roku 2009, bylo by to vhodné“.
-
JUDr. Furek „Děkuji za podnět, na tuto metodiku se můžeme zaměřit. Kontrolní výbory jsou skutečně v aktuální době velmi diskutované téma“.
7
6) Novelizace vyhlášek č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků a č. 304/2012 Sb. o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků V následujícím bodu programu vystoupil Mgr. Jan Roneš vedoucí oddělení vedoucí oddělení vzdělávání a výkonu územní veřejné správy odboru veřejné správy, dozoru a kontroly s informacemi týkajícími se novelizace vyhlášek Ministerstva vnitra č. 512/2002 Sb. a 304/2012 Sb.
Podrobnější shrnující informace naleznete v příloze tohoto zápisu.
Dotazy k danému tématu: -
Tajemnice, obec Dobříš „Jak je možné, že v případě dvou úředníků, kteří studovali stejnou školu i studijní program (obor), je rozhodnutí Ministerstva vnitra rozdílné, kdy jednomu je rovnocennost vzdělání uznána, druhému nikoliv?“
-
Mgr. Jan Roneš „Je třeba posuzovat každé podání individuálně, byť úředníci studovali stejnou školu popř. i stejný studijní program (obor). Z praxe posuzování těchto případů lze říci, že i tak mohou být doložené podklady o studiu rozdílné – je třeba brát v potaz, že student má vedle povinných předmětů možnost si individuálně zvolit v průběhu studia i předměty tzv. povinně volitelné, popř. si na některých školách v průběhu studia volí celé moduly zaměření, což pak ve svém důsledku znamená, že byť studovali stejný studijní program, ve výsledku se předměty liší. Roli může hrát i rok studia, kdy z roku na rok se mohou měnit osnovy. Další rozdílnost může být i v rámci předchozího studia (SŠ a VOŠ – pozn. u SŠ uznáváme jen předměty zakončené zkouškou u komise, tedy předměty v rámci maturitní zkoušky). Dále subsidiární roli hrají i absolvované kursy v akreditovaných institucích v rámci Ministerstva vnitra atd.“
7) Různé Aktuální problém: „specifika dozoru nad samostatnou a přenesenou působností versus principy dobré správní praxe“ V posledním bodu porady vystoupil Ing. Bc. Miroslav Veselý vedoucí oddělení dozoru odboru veřejné správy, dozoru a kontroly s aktuální a podstatnou problematikou, která se dotýká nejen ústředních správních orgánů, ale i krajských úřad, tématem jeho vystoupení bylo „Principy dobré správní praxe v činnosti ústředních orgánů státní správy“, resp. uplatňování principů dobré právní praxe v činnosti ústředních orgánů státní správy. Informoval o skutečnosti, že toto téma je nutné otevřít a diskutovat o něm i na ústřední úrovni
8
i s ohledem na fakt, že tato problematika sebou v poslední době přináší značné množství problémů a nejasností. Ing. Veselý dále upozornil na specifika dozoru nad samostatnou a přenesenou působností, ať již na obecní či krajské úrovní. Konstatoval, že určitý problémem přináší skutečnost, že máme v rámci státní soustavy dva typy orgánů - jednak dozorové orgány a jednak orgány ústřední orgány státní, které mají v gesci jednotlivé zákony. Krajské úřady v oblasti přenesené působnosti a Ministerstvo vnitra v oblasti samostatné působnosti musí vykonávat dozor nad působností obcí a samozřejmě se neobejdou bez spolupráce gestora předmětného zákona. Informoval, že s některými resorty (ministerstvy či jinými ústředními správními orgány), resp. s určitými odbory resortů je spolupráce velmi dobrá, od některých resortů však Ministerstvo vnitra potřebuje ke své dozorové činnosti součinnost, a ta se bohužel ne vždy dostaví. Sdělil, že Ministerstvo vnitra se často setkává i se skutečností, že potřebuje-li například výkladové stanovisko k určité problematice či zákonu, odpověď přichází v lepším případě po delší době nebo nepřichází vůbec, tímto je výkon dozor ze strany Ministerstva vnitra pochopitelně velmi ztížen. Dále upozornil na některá ustanovení zákonů, která konstituují či „vyjasňují“ jednotlivé vztahy ve veřejné správě, které musejí veškeré orgány veřejné správy dodržovat: vztah obcí a krajského úřadu – ust. § 67 zákona o krajích § 67 (1) Krajský úřad vykonává přenesenou působnost s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny zastupitelstvu a radě nebo zvláštnímu orgánu. Krajský úřad a) přezkoumává rozhodnutí vydaná orgány obce v řízení podle zvláštních zákonů, pokud není zákonem tato působnost svěřena zvláštnímu orgánu nebo zákon nestanoví jinak, b) ukládá sankce podle zákona, c) poskytuje odbornou a metodickou pomoc obcím, d) zabezpečuje koordinaci výstavby a provozu informačního systému kompatibilního s informačními systémy veřejné správy, e) provádí kontrolu výkonu přenesené působnosti obcí, f) zřizuje funkci koordinátora pro romské záležitosti, g) vykonává další působnosti svěřené mu zákonem. (2) Krajský úřad kontroluje v potřebném rozsahu a prostředky, které zákon dává k dispozici, činnost orgánů obcí při výkonu přenesené působnosti.
vztah mezi ústředními správními orgány ke krajům, popř. krajský úřadům je složitější – zákon upravuje kontrolní roli ústředních správních orgánů, přezkoumávání rozhodnutí, součástí by však mělo být i poskytování metodické činnosti § 92a zákona o krajích Vztah ministerstev ke krajům Příslušná ministerstva, do jejichž působnosti náleží úseky státní správy vykonávané orgány kraje,
9
a) přezkoumávají rozhodnutí orgánů kraje vydaná na úseku přenesené působnosti ve správním řízení; na přezkoumávání rozhodnutí orgánů kraje vydaných ve správním řízení se vztahují ustanovení správního řádu, b) kontrolují výkon přenesené působnosti orgány kraje na svěřeném úseku.
Koordinační role Ministerstva vnitra Ministerstvo vnitra by mělo koordinovat výkon veřejné správy v rámci České republiky a Ministerstvo vnitra považuje za nezbytné (a zároveň za svoji povinnost), aby upozorňovalo na problémy, které se objevují: ust. § 12 odst. 3 zákona a ust. § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (dále jen „kompetenční zákon“): § 12 Ministerstvo vnitra plní koordinační úlohu v oblasti organizace a výkonu veřejné správy. § 24 Ministerstva pečují o náležitou právní úpravu věcí patřících do působnosti České republiky; připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim vláda uložila; dbají o zachovávání zákonnosti v okruhu své působnosti a činí podle zákonů potřebná opatření k nápravě.
Ing. Veselý konstatoval, že se systém veřejné správy, resp. fungování veřejné správy neobejde bez zpětné vazby Ministerstva vnitra, jakož to dozorového orgánu, s jednotlivými ministerstvy, jakož to gestory jednotlivých zákonů. Konstatoval, že je nezbytné, aby jednotlivá ministerstva dbala na existenci náležité právní úpravy a případné nedostatky, na které jsou upozorňovány, byly odstraněny. Dále sdělil, že se Ministerstvo vnitra setkává s výrazným problémem v situaci, kdy zákon svěří obcím do samostatné působnosti určitou činnost a neobsahuje bližší mantinely pro výkon této činnosti a ani zvláštní dozorové orgány a postupy ze strany gestora zákona a uplatňuje se obecné pravidlo, tj. dozorová činnost Ministerstva vnitra. Sdělil, že se Ministerstvo vnitra již v rámci připomínkového řízení (v procesu schvalování zákonů) snaží pro obce nastavit mantinely (v případě zákonných zmocnění v rámci samostatné působnosti v jednotlivých zákonech), a to především z důvodu zkušeností, které Ministerstvo vnitra má. Výkon samostatné působnosti, resp. obecní samospráva, je oblast nová a živá, která se vyvíjí, a obce bohužel v mnoha případech aplikují zákony v rozporu s tím, co zákonodárce zamýšlel a co je možné vyčíst z důvodových zpráv k jednotlivým zákonům. V této souvislosti Ing. Veselý apelovat na ostatní ústřední orgány státní správy, aby věnovaly zvýšenou pozornost v případě, že jim Ministerstvo vnitra postupuje určité věci či podněty, eventuálně se jich dotazuje na určité oblasti a problematiky. Konstatoval, že je nezbytně nutné, aby v případě že se již ústřednímu správnímu orgánu jeví nutnost iniciovat legislativní změny, byly tyto legislativní činnost skutečně iniciovány,
10
resp. byly připraveny změny, tak aby výkon státní správy mohl probíhat bez větších problémů. Dále se Ing. Veselý ve svém vystoupení věnoval také zasílání podkladů a stanovisek a v této souvislosti zmínil ust. § 27 kompetenčního zákona: §27 Ministerstva si navzájem vyměňují potřebné informace a podklady. Nižší orgány státní správy jim podávají zprávy a sdělují údaje, které si příslušná ministerstva vyžadují v rozsahu nezbytně nutném, pro plnění svých úkolů.
Sdělil také, že v tomto ustanovení je deklarována vzájemná povinnosti součinnosti a informovanosti mezi jednotlivými orgány státní správy navzájem. Tato součinnost by měla být poskytována také v čase, který je adekvátní dané situaci. Závěrem svého vystoupení se Ing. Veselý věnoval problematice „principů dobré správy“. Sdělil, že dobrá správa označuje takový postup úřadů, který je nejen v souladu se zákonem, ale zároveň mu nelze vytknout svévoli, účelovost, vyhýbavost, neefektivnost, liknavost a jiné nežádoucí znaky. Informoval, že některé z principů dobré správy jsou v zákonech a existujících dokumentech různého původu i úrovně, byly zmíněny i jednotlivé principy dobré správy: soulad s právem nestrannost včasnost - Úřad vyřídí každé podání osoby v rozumném a přiměřeném čase bez zbytečných průtahů. Jestliže si vyřízení vyžádá delší dobu, než je obvyklé, úřad o tom osobu vždy vyrozumí, přičemž uvede důvody prodlevy a předpokládaný termín, kdy bude podání vyřízeno. Pokud může mít rozhodnutí úřadu vliv na výsledek jiného řízení, snaží se úřad rozhodnout ještě před ukončením tohoto souvisejícího řízení. O svém postupu ve věci uvědomí včas úřady, pro které je výsledek jeho řízení důležitý.
předvídavost přesvědčivost přiměřenost efektivnost odpovědnost - Úřad se nevyhýbá posouzení otázky nebo přijetí rozhodnutí ve věci, která spadá do jeho působnosti. V případě, že úřad udělá chybu, jasně a výslovně tuto chybu přizná, písemně se za ni osobě omluví a neodkladně přijme účinná opatření k nápravě, popřípadě osobu poučí o možnosti žádat o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem.
otevřenost vstřícnost - Úředník se chová k osobám s respektem a zdvořilostí a je korektní vůči jiným úředníkům. Všem sdělením věnuje náležitou pozornost a na všechna podání řádně odpovídá, s výjimkou podání anonymních a opakujících se. V rámci svých možností se snaží osobě pomoci dosáhnout cíle, který sleduje svým podáním. Úředník za žádných okolností nenarušuje lidskou důstojnost osob, neboť si je vědom toho, že náplní jeho práce je služba veřejnosti.
Na úplný závěr svého vystoupení Ing. Veselý sdělil, že je nutné na toto téma otevřít diskuzi, aby došlo ke zlepšení.
11
Danou problematiku naleznete zpracovanou i ve formě prezentace v příloze tohoto zápisu. Nebyly vzneseny žádné dotazy.
Na závěr porady JUDr. Adam Furek poděkoval za účast na poradě, sdělil datum další porady, která se uskuteční dne 7. června 2016. Vyzval účastníky, aby zaslali další návrhy témat porad. Sdělil, že Odbor veřejné správy dozoru a kontroly velmi vítá zprávy o oblastech, které obce zajímají a které by měly být na poradách probrány, jakmile odbor tyto informace obdrží, pokusí se předmětného gestora oslovit, aby bylo dané téma otevřeno a bylo nad ním diskutováno a mohly být případně iniciovány změny.
Schválila:
Ing. Marie Kostruhová ředitelka odboru veřejné správy, dozoru a kontroly
Přílohy zápisu: 1.
Umísťování symbolů a jiných uvítacích zařízení územní samosprávy při pozemních komunikacích
2.
Evidence přestupků
3.
Aplikace zákona o registru smluv
4.
Novelizace zákonů o územních samosprávných celcích
5.
Novelizace vyhlášek č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků a č. 304/2012 Sb. o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků
6.
Principy dobré správní praxe v činnosti ústředních orgánů státní správy
12
