Déčka:VvstřihovánkY _ ruÁonaŽí o vojenské Íigurky z F|TVY 9 sLAvKoVA a At_ las ABG
2
_ oDRUDY Vrsrvía st-Áoxovl+
O MONOGRAFIE - Antonov An-2
mladých techniku a přírodoYědců
'4
*
Itr
ffi .w g
#ffif
-&tr
W ffi *
.@ É: ::'.'É..
FOtO
J,
DRAHOKOUPIL
:
ROCNI K
j;::lfr.:.,
*'tQ
CENA 3 Kčs
Pozvánka pro psovody
zkumného ústavu' kdé bude připÍavena Voda i čai p.o všechny žiznivé. Zpestřením loňské_ ho pochodu byla branná soutěž' při niž pes musel překonat dřevěnou překážku a každý člověk se musel strefit 9Íanátem do vytčené'
ho cile. Nevime. jaké překvapeni připravili
pořadatelé lelos, ale pro jistotu si l.ochu za'
trénuite'
Tenhle malÝ knirač se čtYřmi medai|emi !ž
čtyřikrát pochodoval 2a ÍoboÍanem. Je to
tedy vete.án, který absolvoval všechny ročniky tohoto tuÍisticko-kYnologického podniku, ieho pÍvenstvi už těžko kdo ohÍozi' Ale vy to múžete zkusit taky- Výzkumný Ústav pÍo bio_ Íaktory a vete.iná.ni léčivav Pohoři_chotouni (ěetli iste o něm v 15' ěísle minulého ročniku)
i letos připravil dalši Íoěník _ V pořadi už pátý _ Pochodu za Íoboranem pro všechny milovníkY turistiky dvounohé i čtyřnohé. Loň' ský ročnik získal Íekord v Úěasti děti.2e 437 pochodUjicich iich bylo 126, tedy plných
299o. Neni dúvodu' proč by iich lelos ne_ ňohlo být ještě vic. Pochod za lobolanem není ien tak ledajaký pochod- odměnou všem, kdo doidou, isou veteíinárni připravky z pÍodukce ústavu a ovšem i medaile a di' plom.
Nepochybuieme o tom, že jste schopni urazit i iu neidelši z připravenÝch tras -
km. Ne každý pes má však nohy dost dlouhé na dálkové pochody' a tak pro vás pořa datelé vybÍali i trasy kÍatši _ 33, 30, 28, 23 a 18km. '.občerstvovací punkt" bude jako obyčejně v chotouňském dvoře, v areálu vý53
ABc ful.dýoh t chniků. plí.odovědců bavně @UčnÝ čtmáctidonik pÍo chlápc€
il'
a děv-
Thilmanna
vydáýó Ú6t'9dni Íoda' Pionýř8té oÍgsnizacG ssM v Mladé fÍontě a sď@d9ktoÍ V. Tóm'n a zástuFo šófÍodaktor. pÍom. biol' K. Dunda a Při.odni v&y - p.om. biot. H' Kholovó. csc. a
T@hnika _ R. Baudis' M. Pilný, H. vilgusová a zpÍawdajswi a záimová činnosl Po - H. Škodová, i.w' z' Martitrová a Gíafická úpravs _ J. oí'hot@pil, z' Kocourková a s€krotaÍiát M' Kunovó, v. Banáková Roršifuio PNs' předplotné a objodnávky přijimá každá pošla a doručovatel. Do zahraniči zesjlá PNs' údř' exp' tisku' odd' vývdu tisku, Jindřiš_ ská t4' l25 05'Pí6ha l ' cen. ýýtlEku 3 Kčs. ročni přodp|otné 72 K&. Tigkno svoboda, gÍa'' závo_ dy. n'9. závod 5, PÍ.ha l0-M.l6šic€_ o Mladá l98o 'řonta t 20 OO Fdi. z-vlrch..dy bLlon:2a Bt t3. 2a tO 13
2
1
chlapci z Výchovného ústavu pÍo mládež
v Pra.e 4 pod Vedenim vychovatele J. Vašá ka. Pochod se všem zúčastněným libil _ púvaby malebného okoli ústavu vynikly v poča5i téměř letnim' a tak si na nádraži v Jílovém všichni slibovali' že se tu napřesrok sejdou zase. Přijďte i vy, iistě se tu zalíbínejen vám, ale i vašim chlupatým kamaÍádům'
ln9. Jindra Angerová
Foto Bř6tislav voska
Pochod se koná 27'9'' stad Hostivář, koneěná 4 v 7-8 hod'. Kíč_ lnteílov. 7_8. zbraslav nádíaži 6_7. Jilové nádraži 6-9 a pro děti Libřice zast' 7_9
PÍo vůdce n6vidomých n6byl pochod vÝlo16m, ale pÍací.l oni však vypadaii spokojoně
Žá_
črta' Mitd wŽn.mnóni z. Wnik'iici p.áci 9 ilató rudoilB PiďýBké oÍgani.eó E'ngb
Rs 47fil 2. ělslo'wšlo n.d.k@: V@lov. 3..
Dalši atrakci pochodu byla soutěž o nej sympatičtěišíhovořiška. Pořadatelé tak tro_ chu napravili odvékou nespravedlnost kyno' logických podnikú, kde jsou vitáni.ien psi čis tokrevni. Nejvice sympatii, a tedy i pÍvni cenu' ziskala dvouletá íenka Dáda dvanácti letého Michala Andrleho z Prahy. Loňský Íoč_ nik měl i další prvenstvi - zúčastnilise ho i vodici psi nevidomých. Byli to čtyři pěkni němečti ovčáci' kteři se svými pány absolvo_ vali trasu dlouhou I km. soutěž nebyla jen pro jednotlivce, lépe ře' čeno dvojice. ale i pro ko|ektivy. Tu vyhráli
5' ráří 198o
.v Ň:s,Š
,il,.-
B
E
KmY" KmÉ"KDCI
JAK " KTEFIY" PROC
"co
KDE pretmerrí GrNňce?
GO tto jsou vírovéjarnE
orlice, největší východočeský přitok Labe, vŽniká spoienim Divoké a Tiché orlice neda_ leko Týniště nad orlicí- zatimco pramen Ti_ ché orlice ve svazich Jeřábu v Zábřežské vr_ chované jé dobře znám, neni jodnoŽnačné určeni pÍamenů hlavní Ždrojnice _ tedy Di' Voké oÍlice tak jednoduché' Pramennou oblasti jsoU- rašeliništév severozápadnim svahU Bystřických hoí na polském územíne daleko od naši státni hřanice- Přírodni rezervace TorÍovisko pod zielencem (Rašeliniště
Mořské vlny valícíse k pobřeži maji obřovskou silu a dlouhodobým naráženim měni tVářnost po_ břeži' Dobře je to patínév téch Úsecích skalnatého pobřeži, kde jsoU horniny méně mechanicky odolné a pÍostoupené sití puklin.
casto to bývaii piskovce a
pe nce.
pod zolencem) Žahrnuje dVě vétši rašeliniště _ Topieliska a czarne Bagno. Jsou oddělená plochým hřbetem, který je rozvodim dvou úmoři' z Topi€lisek odtéká Voda do Baltské_ ho moře a z czarneho Bagna do seveíniho moře. Rašeliništěm czarne Bagno pÍotékaji pramenné potůčkyoivoké orlice, která pak tvoři vic než dvacetikilometrovou přirozenou českosIovensko polskou státni hranici' Na snamku je jeden z mnoha pramenných potůč_ _ivtkú nad rašeliništěm czarňe Bagno. Foto J. Vitek
Žnáme i z některých našich řek' Foto Jaroslav Duchoň '
KoLlK il:ďí J:l
ř: ř
ei'e-
6o[ S.{
crri*v ó r"';f) t1ě
a
rt"ttr: r-rr
[s..i"*
iz
V roce 1964 připlouvaIo
do
HambÚÍku ročně na 20 000 zámoř' ských lodÍ. V poslednich letech se jejich počet o néco snížil(asi na 18000 plaVidel)' avšak množstvi přeloženého nákládu nadále stoupá, ročně je to asi 50 miliónů tun. Menši počet plavidel přepÍaví vétšimnožstvi nákladu dikV racio-
KTERÝ $í!\'€c jo rte'jrycltÍejší? MYslim, že na otázku, který ze savcú je držite|em světového lekordu V běhu, by Věděl odpo
věď mnohý z Vás' Často ji nacházíme v časopisech: je to jedna z Velkých koček ' gepard. Gepařd skuteěně dovede Vyrazit jako blesk. Byla mu naměřena rychlost aŽ kolem 70 mil, tj' př€s 110km za hodinu' Ale pozor: šelma touto rychlosti dovede běžet jen několik málo set metrů. Gepařd je běžec na krátké tratě. Béhá ia kořisti _ a když mu kořist unikne, musi
zastavit a odpočinoUt si' A kdo je tedy íekordman VytÍvalec? Tim je nejíVchlejši savec NoVého světa _ severoamerická ,.antilopa" _ přežvÝkavec z ěeledi vidloíohovitých _ vidloroh américký čili pronghoÍn. Vědeckým iménem Antilocapra ameÍicana' Toto zviře o hmotnosti až 60 kg (na obíázku) obýValo Íozlehlé americkó pláné spolu s bizony' Pláně se změnily V kulturni krajinu, bizoni zústali jen V národnich parcich a íeze.vacich, ale vidloroh _ i když s peó€tí ohÍože-
ného druhu -
přežil a přeživá_
Dovede totiž snadno přeskakovat ploiy, přopližíso mezi drátěnými ohradami kolem pastvin, a tak se s jeho stádočky setkáváme dosud v Kanadě a na pÍéÍiiicha polo-
pouštich Dalekého západu UsA'
Lov na vidlorohy je omeŽen. zviře prÝ má velmi lahodné maso. Ale i pytlákům doved€ unikat: sedmi' kilometrovou vzdálenost dovede záběhnoUt téměř šodesátkoU á na osmisetmetřovó trati mu byla naměřena průměrná rychlost téměř
90 km/h.
vá_
Voda naťáŽejicich vln při odto_ ku prohIubuie v pobřeži podélné rýhy a okrouhlé jamkv. Do nich isou Vodou dopravoVánY menši i Většíkaménky a pravidelným pohybem vln jsou v jamce posu' novány tam a zpět' Jamka se tím stále proh|ubuje a zvětšuie' Tak Vznikaji virové iamky _ útvary podobné obřím hrncům, kleré
_nc_
nalizací námořni dopraVy (Ukládáním zboži kontejneřech' použiVánim počitačůatd'l'
V
HambuÍský přistav je po Rottérdamu
a Londýnu třeti největši V Evropě' Rozkládá se na ploše ]00 km' a ve 42 bazénech může kotvit najednou kolem tři s€t zaoceánských obrú' Aby se neustále Vědělo' kde se nalézá kterákoliv část z obrovského množství zboži, řidi píáci pěti set těžkých jéřábů a pohYb Vla
ků po 650 km přístavnich koleji samočinné
počitače,které navic i kontrolují kapacitu při_ stavnich skladiší. Protože hamburský přístav leži v rozšiřeném Usti řekY Labe' vYUžiVa|l jej i našo řični óluny' Ve Východní óásti přistavu, nazvaném podle přitoků Labe Vltava á sála, má Československo svá vlastnl skladišiě' Po NDR jsme totiž největšim tÍanzitnim zákaŽní_ kem tohoto přistavu. Na 5nímku je jeden z plovoucích doků na opravu lodi v Hambur_
ku.
Foto M. Rampa
KTERÉ
1s!eř'Eet'!í
!t"!ají r3rsteřr?
Donedávna každý mohl s klidem odpověděti jenom saturn. Kosmické sondy však tuto iistotu zvrátily' Ukázalo se, že sátUrnův prste' nec je sice nejširši a nejvýraznější, aIe že prs' tence maji i jiné planety. zjištěn byl prstenec u Jupitera, Uřana a Nepluna a předpokládá se, že řidké,,prstýnky" z dÍobných úlomků pevné hmoty maji i ostatni planety včetně naší země'
3
KALENDAR MLADEHO MVDr. JARoMÍR PÁV Foto autor a J. Chlumský
ffimřeu#cn" Srněí a jelení zvěř je ozdobou naší krajiny' Snad i ten nejlhostejnějši člověk, zcela imunni vůčipůvabům přirody, ziihne, kdYž znenadání spatří e|e_ gantní srnku, roztomilého koloucha nebo majestátního jelena. Pozornější pozorovatel si však i V tom okouzlení povšimne, že ne všechny kusy zvěře isou v dobrém stavu' Často ie u někte_ rých jedinců vidět nepřirozený posto|, nekvalitní srst nebo špatně Vyvinuté pa_ roži. Příčiny se pak snadno daji najit na střelených kusech- Jedním z těch velmi rozšiřených a zdraVotně závažných onemocnění spárkaté zvěře ie střeěkovitost' VyvoláVa.ií ji larválni stadia střeč-
kú' dosti veIkých cizopasných mUch. Jsou pestře zbarvené, na celém těle hustě ochlupené' takže se tÍochu podo-
baii čmelákům, na rozdil od nich Však bleskurychle létaií.Podle místa' kde larvy cizop8si, rozděluieme s!řečky na podkožni a nosohltanové' Čímjsou
V honitbě vyššistavy zVěře, tím ie Větší
i četnost napadeni. A to je přirozeně velmi citelné na výsledcích chovu, pro_ tože silně napadeni iedinci maií sníženou hmotnost, zhoršenou kvalitu paro' ži, mladé kusy se opožd'uji ve vývoji nebo i hynou a také kůžeisou znehodnoceny. Nyní je v našich honitbách nejvíce rozšiřena podkožnístřečkovitost, která sice působíúhyn jen zřidka, ale zato vznikají vážnéhospodářské škody' a a aaaa a a a ao aaoa o Z galórie
chráněných druhů
Podzimnítuláci Podzim ie čas louč6ni,2 našípřiíody mizí mnoho barvitých přvků. odkvétají posledni květy. ztíácíse hmyz, odlétají ptáci' A přáVě v těch melancholických podzimnich dnech se můžeme setkat s neobvyklými hosty tam, kde jsme ie na jaře a v léténikdy neviděli. Jednim z těch tuláků, kteři využivaji poslednich přiležitosti k vydatné výživě před dalekou cestou do středomoři, do seveíni, středni a někdy dokonce jižni Afriky,je volavka popelavá (Ardea ci_ nerea)' ne.iběžnějši z našich volavek' U nás hnízdíhlavně ňa jižníMoravě a na
ffiB*ffiEffiM
se$eanďmwě#e protože jsou znehodnoceny nejen kůže, a|e i zvěřina.
PůVodcem podkožni střečkovitosti v našich honitbách jsou dva druhy
střečků,hojně|ši střeček srnči (Hypo_
derma diana) a vzácnějši střeček ielení (Hypoderma acteon)' PrVní .ie asi 11 až 12 mm velký, šedočerný,se slabě zlato-
žlutě chlupatou hrudí, druhý má hrud' lysou a tělo žlutohnědé. První napadá
zeiména srnči zvěř, méně jeleny a kamziky a zcela oiediněle daňky a muflony. Druhý cizopasi výhradně u jeleni zvěře. ' oplozené samiěky podkožnich střečků nalétávají za slunných a bezvětrných dnů od konce května až do srpna na zVěř a v letu kladou na srst zadnich končetin a hřbetu bělavá podélná va.jíčka. Ta se přichyti na srsti a asi po čtyřech dnech se z nich lihnou bílé'drátovité protáhlé larvy, které sé provrt8jí do kůže.Pod kůžia mezi svaly pak putují ke hřbetu zvěře a zde se usidlují v pod_ kožnim vazivu' Cesta jim trvá dlouho,
teprve v prosinci a lednu se tyto neimladši larvy (1. stadia) nacházejí pod kůžina hřbetě, proděÍavějí ji a tímto otvorem jsou spojeny s vnějšim prostředim a dýchaji. V mistech, kde se
larvy vyvíjeji, se vytváří charakteristické boulovité zduřeni. Při pečliVémpozorování zvěře v přírodě jsou tyto tzv. střeč_ kové boule dobře viditelné, neboť V ko' nečnéfázi dosahují velikosti tři až čtyř
zim Však můžeme potkat potulujíci se,
6
střečkůVytlačitLarvy se V měsicich únoÍua březnu živi zánětlivým sekretem ze svého okoli přitom a rychle rostou' DvakÍát se svlékají, lařVy ll' a lll. stadia se již od nej_ mladších liši. zeiména posledni, již dospělé, zralé larvy isou velké 25_30 x'l0-15 mm a jsou tmavé' Tyto zralé laÍyY opouštěii svého hostltele od poloviny března do poloviny května dýchacim otvoÍem, padaji na zem a pod listím nebo v mechU se zakukluji. ze soudečkovitékukly vylétá asi po pěti týdnech dospělý střeček. Kukleni i líhnuti probihá většinou V blizkosti stano_ Višť a ochozů zvěře nebo u lesnich cestDospěli střečci během svého kratkého, jen několikadenniho žiVota nepřr1rmaji žádnou potravu. Jejich iediným posláním je na|étnout na zvěř. naklást vajička a založit tak novou generaci. PÍolo isou to Velmi rychlí letci. Nalétáva]ici střečci
zvěř silně zneklidňuji. zviřata prUdce
pohazuji hlavou. oháněji se končetina_ mi a snaži se i krátkým utékem svym paraŽitům uniknout. Siřečci si však vět_ šinou chvilku k nakladeni va1iček do srsti najdou. Napadená zvěř mivá až někcltt desitek střečkových bouli a Velml t{m tÍpí.
Poznáte ji podle toho. že se '€hybUje nřbet. opatrněji, má jakoby nahrben! aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa a aa a a aoÓ
Volavky neien kolem řybníkú' zejména při Výlovach, ale také u struh a náhonů' a dokonce i v polích. Je to zvláštní pohled Vidět Vo|avku, kterou známe z tichých Vodnich zákouti, chodit po poli a zkoumavě se Íozhlížetnebo dokonce na cosi čihat. co tam láká ty obratné lovce ryb7 lnu. změna jídelníčku'Volavka nepohřdne ani Vydatnější stravou' než isou studenokÍovné Íyby' a docela obřatná chytá svým ostrým zobákem hraboše nebo dokonce Větší hmyz.
Volavky se potuluji již v srpnu, ale nejspiše je na nezvyklých mistech zastihneme V záři. A potom nenápadně z našich krajin mizi - odlétajína jih. Je-li však pěkný slunný podzim, volavky s odletem otáleii, iako by se nemohly rozloučit s vlidnou krajinou. Využivaii bohatě prostřeného stolu u Vypuštěných rybniků' a dokonce i v čase pÍvslovensku. v Čechách nejspiš ještě' nich mrazíkůlovi u prudce iekoucich
V jižních rybničních oblastech. Na pod_
centimetrů' Z podkožíulovené nebo odchycené zvěře se pak daji larvy
Vod. Některé z nich 5e u nás zdržuji dokonce celou zimu' pokud ovš6m neni
tmavé útvary, mnohem větší,a usidluji se V hltanu zvÍřat. Někdy se najdou i v průdušnici, v plicich nebo dokonce zabloudi až do mozku. Zde mohou svým působenímVyVolat tzv. Vrtohlavost srnči zvěře, to znamená, že se postižené zvíře pohybuje stále V kruhu' V průběhu dalšího vývoje se dozráló. 30 až 35 mm dlouhé a 7 až'l0 mm širokélarvy stěhuií
matnou srst V mistech se zřetelně Vidi-
telnými boulemi zieženou. Také srst
špatně vyměňuje, takže se zejména na jaře velmi lišíod zdravých kusů. Nejmé' ně bývají napadena srnčata. Na ulovené zvěři si střečkových bouli povšimne i neodbornik, jsou nápadné, dobře hmatatelné, rozložené po obou stÍanách hřbetu. nejvíce na bedrech. Při stahování kůže se nacházeji opouz_
z hltanu zpět do nosnich dutin a nemoc-
ná zvěř je nejčastě|i koncem května, v červnu a v čeruenci vyfrkává. Pada|i na zem a pod listim nebo v jehličíse méni v soudečkovitékukly. z nichž
dřené nebo volně ležicílarvy nejen na těle, ale i na kůži.Ta ie'znehodnocená, proděravělá a Vypadá jako prostřilená broky' V podkoži a ve svalovině beder jsou plošná hnisavá, krvavě huspeninovitá ložiska, takže se nejlepší zvěřina
zhruba po šesti nedělich vylétne dospělý střeček'
Přiznaky nosohltanové střečkovitosti isou V těchto }arních a letnich měsicich nápadné i pro nemyslivce. Napadená zVěř totiž na sebe upozorňuje daleko slyšitelným křečovitým chíaptivým kašlem. pohazováním hlavou a frkáním. silně napadené kusy velmi trpi, značně zakrňuji a zpožd'uii se při výměně srsti'
nedá použít.
Neméně nebezpečná je i nosohltanová střečkovitosl, která nepříznivě ovlivňuje zejména vývoi mladé srněí zvěře. U našíspárkaté zvěře vyvolávaji toto onemocněni tři druhy nosohltanových
střečků, především střeček hltanoVý
(Cephenomyia stimulator), hojný u zvě ře srnčí,pak střeček rudohlavý (Cephenomyia auribarbis), který se vyskytuje u jelení a Vzácněii i u daňčízvěře' a ko-
Nbsohltanovi střečci v období svého
nejintenzívnějšíhoVýVoje narušuií zdárný vývoj parožípředevším u sÍnců v prvém roce života. Při silném napadeni několika desítkami larev může dojít i k ucpání dýchaciho ústroii a k zadušenÍ' V době, kdy nosohltanovi střečci nalétaji, je zvěř nápadně neklidná 8 bráni se Vstřiknuti larev do nozder prudkým pohazováním hlavou, ba i tluěenim zadnich konóetin směrem k hlavě. Bohužel
nečně střeček šedoěerný (Pharyngo'
myia picta), napadajici srnce i jeleny a někdy i daňky a muÍlony' za teplých slunných dnů v červnu, červenci a srpnu
se tito střečci s oblibou shromažd'ují kolem nejvyššíchbodů v krajině _ u rozhleden, vysokých skal, osamě|ých
stromů nebo věži. V polednich hodinách krouží kolem' dochází k zásnubám
často be2 Výsledku. Boi proti střeěkovitosti V honitbách je velmi obtížný.Myslivci přednostně lovi
a páření.
oplozené samičky nosohltanových
střečkůjsou na rozdil od podkožnich
střeěků živoÍodé,kladou nikoli vaiíčka, ale už vylihlé larvy. Vyhledávaií stanoviště zvěře' nalétávají na ni' krouži jí ko_ lem hlavy tak dlouho, až se jim V letu podaří prudce vystříknout kapičku lekutiny' která obsahuie asi dvanáct ži-
vých larviček, do nozder zvěře' Tyto nejmladší larvy
í. stadia jsou velké až
1 mm, maji Vřetenovitý tvar a jsou uzpů-
sobeny k vniknuti do nosních dutin. Na těle
ma
ji totiž jemné trny. a navic se po_
moci dvou ústnich háčkůpřichycuji na
LařVy střeěků podkožních(nanoře)
a hltanových (dole).
sliznicích, takže na ně neplaii ani kýchá_ ní a frkáni.
Nepřiznivé zimni obdobi přeěkáva|i
v nosních dutinách a teprve v březnu se
začinaji rychle vyvijet. Po dvoiim svlékáni a rychlém růstu se larvy změní Ve válcovité, na břišní straně zploštělé
aaGoeaCaaacGoaGaaaaoaŮ{'8oGoat-ceaaacoaaooaaaoaoao při|iš křutá. snad i Volavka uvažuje o tom' Ušetřit 5i namáhavou a nebezpeěnou cestu a stát se ptákem stálým jako řada jiných dÍuhůn"ši.h ptáků--ó-
ních tří planet naší slunečni soustavy Uranu, Neptunu a Pluta. Proto si ti, kdo
Blaií k dispozici dobÍé dalekohledy,
musí na pozorováni těchto obiektů počkat až do přištího roku, a tak se o této
trojici již dále nebudeme zmiňovat.
Foto RNDř. Jan Ševčík Merkur bude Viditelný na večerni oblo_
o ASTRoNoMlcKÉ oKÉNKo
Viditelnost
ze' kdežto Venuše na obloze ranni.
Mars uvidime Večer pouze za neipřízni_ věiších podminek' a to v souhvězdi Šti_ ra. později pak bude směřovat k Hado' noši. Jupiter a salurn nebudou po Gelý řiien viditelné. V listopadu budeme od 10_ vidět
MerkuÍ až do konce měsica na ranní
planet v roce t 980
obloze' VenuŠe bude ještě po c6lý měsíc svitit jako jitřenka. Mars bude V souhvězdí Hadonoše na večerni obloze jen velmi těžko pozorovatelný' ale zato Jupiter a saturn budou k vidéni na obloze
Posledni čtvrtleti roku'l980 neni pro pozo.ování planet přiliš výhodnó. zcela nepřiznivé je pro pozorování posled-
V přosinci bude Merkur pozo.ovatel_ ný pouze v prvnÍ polovině měsíce n'a ranni obloze' pak zmizí. Venuše nás
ranní.
kusy zjevně nemocné, s charakteristickými příznaky. Musi ovšem důkladně likvidovat á důsledně odstraňovat larvy ze wěřiny, z ků-že i larvy vypadlé při úpravě paroži. Cástečně V tom obtížném boji pomáhá myslivcům hmyzožraVé ptactvo _ sýkory, špačciai., kteří vybiraii vypadlé larvy. Bažanti, iezevci i ěerná zvěř zase likviduii kukly v zemi. V posledni době se pak užívá k tlumeni nosohltanové střečkovitosti i léčbypomoci připravků michaných do |aderného krmiva.
aoaoaaaaaa
bude až do konca Íoku přovázet ráno ve funkci jitřenky. Mars bychom Vzhledem k ieho poloze ke sluhci stěžínašli. zato Jupiter a saturn budou zářit na obloze od půlnoci až k ránu.
Jak vidite' posledni ětvrtletí přineslo
z celého roku ne.|méně možnostípozo-
.ování planet. Přesto však se domniváme. že pozorování planet neni bez zajimavosli a že si je rádi zopakujete i V příštim roce. Na Íozdíl od ustálených ottrazcú souhvězdí na obloze isou planetY objekty velmi proměnlivými, bě_ hem roku se mění nejen ieiich poloha, ale u některých i'v6likost' Nu a právě proto není snadné se s našimi Vesmírnými sousedy důvérnéseznámit. Dr. Josef Olmr
o 7
Rvbáři V ďešťi
se tam sjeli
i
celé republiky na národni
kolo zlaté udice, přiliš Úspěšni v lovu
ryb udici nebyli. Voda byla kalná, z okolních poli a luk se do proudu spla-
VoVal dostatek potravy. takže to s tim branim nebylo slavné' Některé děti ne' ulovily Vůbec nic. ostatni jen drobné ryby _ oukleje, plotice, okouny. Vitězovi téio discipliny to dohromady dalo něco málo přes kilo.
Jenže tihle rybáři vlastně na loveni
Íyb ani tak moc nejsou. Však jsem také
u vody nepotkala ani jednoho. Zato u kulatých žlutých teÍčůse neustále střídal celý táboÍ. Trénovali _ a věděli
proč' Na vlastní kůžijsem si vyzkoušela, že tíefit se kapkou na konci vlasce do pětasedmdesáticentimetrového terče neni legrace' A to isem značně ošidila vzdálenost a nebyla od něj ani tu nej kratši. která je 8 metrů. Nejvzdálenějši terč - 13 metrů daleko _'mi připadal nedosažitelný a nezasažitelný' Tato disciplina, kdy se závodnici treÍuli postup ně za sebou do pěti nestejně Vzdálených teróů, se jmenuje zátěž skish a je jedna z nejnáročnějšich. Protože tady se bud'treÍite a máte body, nebo netreíite a nemáte nic-
Podsiatně lépe je na tom disciplina,
která se jmenuje Arenberg. Házi se stejnou zátěži, ale terč má v průměru přes tři metry (přesně 315 cm|, Upro střed je desitka, pak to postupně po
dvou bodech klesá' Minout takovouhle plachtu, to už mUsi být opravdu smůla, i já jsenr se do ni trefila, tedy ne do desítky, samozřejmě' Podobnou zátěži se házi ještě do dál ky, to už jsem vyzkoušet nestačila' Ne zkoušela isem ani muškařské disciplíny. tv isou dvě a házi se lehounkou muš-
kou' Na rozdil od té, co na ni chytaji rybáři, však nemá háček. Tim těžšim prvkem, diky kterému to Vlastně celé
leti dopředu, 1e muškařská šňůra. Ne vyzkoušela jsem to proto. že prý bych neměla dost sily' No, je to možné,nej. mladŠi závodnik. osmiletý Patrik, zoufa-
le zápolil s dlouhým prutem a při
nej
!epši vůli nepřehodil mušku ani přes hlavu' Je to prostě sport a to znamená hodiny tréninku.
Zlatá udice však neni jen sportovni kláni, i když se mu věnuje nejvic času
Takový rybář musi znát a umět mnohem víc. Samozřejmě předevšim ryby, musi je umět ipřesně zvážit a změřit' To byl také jeden z úkolůteoretické
zkoušky. Ale měl by znát i ostatni běžné živočichy,kteři žiji ve vodě a V iejím nejbližšímokolí. Pořadatelé měli proto
pro závodniky připraveno dvacet
V dešti prý ryby nejlépe berou. Věřila isem tomu dost dlouho, a proto mi le tošni léto připadalo pro Íybáře docela
a
ideálni. Jak je to Ve skutečnosti, jsem se dozvěděla na zaÓátku července ve stráži nad Nežárkou' Mladi rvbáři, kteři
nej
různějšich živočichůod měkkýšů a čle_ novců až po ptáky a savce vázané na vodni prostředi. A protože voda a jeii okoli má i své typické rostlinstvo, ne'
mohla chybět ani,,poznávačka" vod' nich a bahennich rostlin.
neiúspěšnějšimladí přirodovědci sešli v Karlových Varech Dalovicich.
Každoročněna začátku prázdnin vr Choli celé řada soutěžÍ, probíhajÍjejich národní kola. Patři mezi ně i národní kolo Biologické olYmpiády' Letos se
V průbéhusoustředěni
navštivili
Účastnici setkání célou řadu místních zajimavostí, retervaci Soos, chráněnou krajinnou oblast Slavkovský les, ale i karlovarskou porcelánku, seznámili se s přírodnimi zajimavostmi mésta i okolí.
Hlavnim bodem programu však byla vlastní soutěž, která měla jako obvykle
část teoretickou a část praktickou, Jak vidíte. není lehké být rybářem'
A to jsem se tady na národnim kole se tkala s těmi nejlepšimi z každéhokraje' V šestičlennéhlídce hájilo barvy svého kraje vždy pět chlapců a jedna dívka. DíVky tu tedy byly ve výrazné menšině' Určitě se však necítily nějak odstrčené nebo ,'ušlápnutó". Sebevědomi jim do dáVala přítomnost zasloužilé mistÍyně sportu a mistryně světa v rybolovné technice Věry Čapkovénebo i druhé reprezentantky té lepši poloviny lidstva, mistryně sportU EVy Haškovcové' ostatně, umistěni hlídky záviselo na výsledcích všech jejích členů,a tak se všichni soutěžici bez rozdilu, kIuci i hol
ky, snažili, jak mohli, bez ohledu na déšťa zimu' Navzdory nepřtznivému počasi tedy lze iicl, že tento, tak trochU
jubilejni, desátý ročnik Zlaté udice skončil Úspěšné' To nejcennější, prvni místo, si ze stráže odvážela již potřetí za sebou hlidka Jihočeského kraje, dru hé misto ziskala hlidka Jihomoravského kraje a třetí Severomoravského. V soutěži jednotlivců v kategorii divek zvitězi
a obhajoby samostatnýCh prací. soutěž byla letos zaměřena na vodu, jako jed-
nu ze základnich podminek života na
zemi a na vodnÍ biotopy' V úkolech šlo hlavně o to' abY se děti naučilY chápat přirodu jako celek a uvědomily si vztahy mezi živými organismy a jejich prostředím' Za každou kategorii se národniho kola soutěže zúčastnilo 23 dětÍ' Převládali chlapci a to se projevilo i na vy' sledcich, v žadnékategorii se mezi prv-
nimi třemi neobjevila divka. v kate-
gorii A zvitězil Roman Roháček z Mélnika se svou prací Voda a životníprostře'
dí, Ve které zpracoval část potoka PšoVka v CHKO Kokořínsko' Druhé místo ziskal Daniel Podhorský z Karlových Varú s prací Patrovitost lesnich porostů doplněnou fenologickými pozorovánlmi' Třetí tnísto získal František Jaskulka z Hradce nad MoravicÍ, mimochodem teprve šesťák, s praci Lišejniky jako in dikátory čistoty ovzduší v Hradci nad Moravicí' V kategorii B ziskal prvni misto Aleš Hájek z ČervenéhoKostetce, kterÝ zpracoval květenu rybníků Červeného Kostelce. Druhý, Radek Pelc z Mělníka, se zabÝval suchozemskými želvami běžnÝmi v našich teráriich a třeti, To' máš Peš z Chuchelné' zpracoval pozo' rováni Iišky obecné v zajetÍ.
Tak tedy skončil letošní, vlastně už
loňský ročníkBiologické olympiády
a začínádalší. Letos bude hlavni téma les a lesni biotopy' Náměty už byly rozeslany do škol, takže všichni Zájemci sl je mohou vyzvednout u svých učitelů biologie
&
PiFíK Copyright 1 98O, Editions de vaillant' PaÍis
la Jana Vacková z Humpolce, druhá byla Michala Křižová z Plzně a třeti
Martina Kubátová z Příbrami' Kategorii chlapců Vyhrál Milan DVořák z Humpol ce. druhý byl Vlastimil Janků z Břeclavi a třetí Milan Andrýsek z Uherského H radiště
ZDENA MARTINOVA
9
:
.
:
i.;il
.r;;li$: .il i] r:, -.:
:]i
J;'l
i iF,rl, !i I.1 i-- ' 'I l r'.-t i\ii
j]__:
ii
;".''
]-ř
NovÝ SEBIÁL
nÁvooÚ un
+&ť* i1'_:,
... ({
.
:.j ..
.i= E ili
,i
:;-i_ll
ils{F 'l
l]=j'ai-:lil:iY_iji|.tr.ŤPř:-:e.='j.J-.Éi!a.í.d;j:.::r'=/j!'i]j=.!_}išojf'Ě
maiqety
histnrickýe
ilt
luďí
přání řadl čtenářů, kteří si psali o návody a podktadové vÝkresy pro stavbu maket starých historickÝch lodí, předevšim 'ch9eme splnit plachetnic, Ja'k vypadaly a jak se měnil jejich vzhled. vám ukáže náš novÝ seilál návodli. Po dobu as'i dvou let budeme ne-pravidelně otiskova't 2ákladnÍ míry. popis a detaily _ všechny ve stejném měřítku 1:2oo. Budete si tak moci postavit flotiIu neplovoucích maket, určených především méně zkušeným ňodelářúň, kteří si zatím netroufají stavět vetké a složitéňodety. Ploto bUdou i pracovnÍ postupy co neivíce zjadnodušenY, aby stavbu zvládli i úplní2ačátečníci.Ti 2kUšenější si již poradí. jak vylepšit základní modety. Hned na počátku se rozhodněte. bUdete-li stavět fudkety na stojáncích, tedy'i s ponořenou částítfupu, nebo jen makety stotní, tj, bez čá'sti.trupu pod čarou Ponoru. v našich nákresech bude vždy uiáděna vÝška tiupu pro oba zpúsoby' StoliÍ modety jsou snaišÍpři výtobě.
EGYPTsKÁ LoĎ
z období roku 1 5oo př. n. l.
Patři mezi nejstarši námořni lodě a jeji po doba ie podle dochovaných skalnich kreseb z obdobi kolem roku 1500 př. n. l., kteÍénašli archeologove U egyptskych lodí je zajimavá jejich konstrukce' daná zvláštnostmi plavby po Nilu a nedostatkem vhodnéhc stavebního dřeva. Trup lodi byl složen z krátkých prken, spojovaných dievěnými čepy Aby se táková křehká lod'při vlnobiti Vahou převislých kon_ ců nerozlomila, by|a stažena silným lanem, napnutým a přichyceným po celé délce lrupu. Při stavbě modelu můŽete vŠechnyroŽmě ' ry a prúřezy přenášet přimo z výkÍesu bez dalšího přepočitáváni' Kóty neudáVaji sku tečnérozmě.y lodi, ale velikost základniho dřevěného špaliku, který budete pro stavbu potřebovat. Rozměry isou pouze orientační. pÍotožeaž do novověku íeexistovalY technic_ ké výkresy a každá lod' byla jiná' stavělo se podle oka mistÍa lodaie' ktery na zemi vYzna. čil osu lodi a vykolikoval jeji půdorys podle vlastni zkušenosti' PÍoto nevadi, seženete'li hranol. jehož řozměry se budou nepatíně lišit od našeho nákresu, přizpůsobte jen tvary' Volte raději měkké dřevo, bez suků a lovně řezané. Základni hÍanol ize také slepit Ž částí tak, jak je naznačeno v návodné kíesbéč' 1'
Nejvétšišpalik (al použijte na trup, menš|
{b, c) na Žvýšení přidě a zádě. Na takto slepe_
ný kus si nakreslete obrysy trupu (obr. 2} Malou pilkou s jemnějšimi zuby odřežte pře bytečné dřevo v rozich a rašpli zhruba tvar opracujte' skelným papirem (od hrubšího po jemný) pak tÍup dokončete a 2ačistěte' z překližky silné 1 mm čj Ž kartónu (stači z krabice od bot) vyřizněte dva úzké proužky pro paženi lodi a přilepte na oba ok.aje palu_ by (obr.3)' Přesné íoŽměry odměřte přimo z Íozpracovaného |odniho trupu' z překljžky 2 mm silné vyřežte předni vaz (náŽVy předni a zadni ýa2 Žde užÍVáme jen pÍo názornost, neboť lod' ještě neměla kýl)' VaŽ očistěte skelným papiÍem a zalepte do štěrbiny pro_ ři2nUté lupenkovou pilkou do přidi- PÍacnéjší bude zadni vaz, který má tvar sty|izovaného lotosového květu. Lotos vyřežte z překližky či prkénka 5 mm silného, obruste do oblých lvarů a Upravte podle nákresu. KVět přilepte k zádi.
Nyni trup pečlivě nabarvite' Je to ÍoŽhodu jici operace (tak jako tomu bude u všech dalšich modelů), nebot upatlaný model s nánosy nékolika vrstev baíev působi odpudivě Při stupujte k této práci iako modeláři_kjtaři' Lze barvlt hUstyml temperovými barvaml či mo_ delářskými barvami Unicol, Humbrol a po dobně' Přidě a zádě egyptských lodi bylY Vel_
mi p€stré' Lotos býval nejčastěji zelený,
avšak na dochovaných egyptských památ' kách se objevuie l modrý' Paženi je červené a barva je přetažena až na přid'a Žád'po celé
10
byla bez
ba'
Íť"B?J,f11?JfTJ;.:":[Ť$,jT:'í:"Í ":"j3:!:lsjÍ",?:il"j:.""Ť"Jtů"!l:3:li: il[:!ť""'':i*i:T rjJ;:il.-;l...:nffil
l"Ťi"Íl",l',jj:'"'.*:l:iJ:"o"
l:i:j'l"i'i,,lr''l::liB::ff íýI}:""'"l'"Í?"'i:fi l]}",,1"?3l']ili);'"',lJuTJ'.'J'"Ť-Y':;",:-i'!:
smYček na píidi a zádi si předem pečliVévy měřte, musi zbýt misto a pro ostatni doplňky'
b
ky a zabruste hřanV, nebo spodní rovné části sloupků uříŽněte ze špeile a horni Žlábky vv
b
/r/
il
./,'
Z'adn i vaz
D
íi)
\[!
Přední vaz
L.l |
loĎ r. 1500 př n.l. f
Předni můstek
EGYPTSKÁ
M 1:200 ffiREffi$*1#liÉtí*
?
D
ffi c
r--.--7
zadni \ / H můstek\-__J lil
ffiLil
|
Stěžeň Á
qilt ,A
lil
trŮ
il I
11
tvarujte ze slabši lepenkY. odstřižek lepenky přitom ohněte do pú|kulata okolo oblého předmětu (šÍoubovák apod'). Ke sloupkům pak lepenku přilepte' Vidlice zapusÍte do otvoÍt], které jste si předvÍtali v palubě. sloupkY proto musi bý,t o zapuštěnou část delši' Než začnete napinat lano, zaíazte do paluby podle umistění na baÍevnémpúdorysu úvazniky' k nimž budet€ Vázat lanovi' Uvazniky snadno zhotovite ze špendlikú tak. že odštipnete hoÍni čásl i s hlavičkou v délce asi 6 mm' Do paluby pak tyto kousky zatlučete lak, aby špendlik Vyčnival asi 3 mm. obarvěte je unikolkou hnědě' K vnitřnim hÍanám paženi přilepte Véslařské lávky ze slabši lepenky. Z druhého' silnějšiho motouzu zhotovte napinaci lano. Je Vedeno po celé délce trupu a leži ve žlábcich sloupků' způsob upevněni ke smyčkám je v návodné kresbě na obÍázku 4 a 5. Dbejte, aby lano procházelo přesně
nad osou lodi' Stěžeň stoii mimo osu! Ne_ smél překážst lanu. zhotovte jej Že špeile,
kteÍou směrem vzhúru mirně obruste, aby se zužoVala. zapusťte ji pak do paluby' KoÍmidla vyřizněte íovněž z překližky nebo tenkého prkénka' Jsou po obou stfanách zádi lodi vzepřena na vidlicich. podobných těm pro napinací lano. U skutečných lodí byla kormidlová vesla k vidlicim piiváuána prova_ zem a k trupu přichycena lanovou smyčkou, aby se mohla Volně otáčet okolo podélné osy' U naši makety však uvázáni jen naznačí_ te omotánim režnou ěeÍnou niti a přilepením malého obloučku z provázku. Kormidla do vidlic i k bokům lodi přilepte. Vidlice vesel byly zapuštěny V silném trámu, jehoŽ konce Vyčnivaly po obou stranách trupu a sloužily k zakotveni Vidlice lany. Tato lana můžete vy_
nechat, naznačte však vyústění konců trámů malými odřezky híanolku 3 x 5 mm, které při_ lepile podle nákresu k trupu. Loď měla dva můstky _ na přidi pro pozo_ rovatele (,,navigátola"|, na zádi pro kapitána a velitele' Tyto můstky si překresleto na silnějši kartón (prešpan}, nabarvěte, vYstřihně_ te a slepte' Vnitřky můstků isou světle hnědé' Můstky byly Ve Vodoíovné poloze udržovány dřevěnou konstrukcí, kterou u makety naznačÍtedřeVěnými klinky podle obrázku 6. Nakonec z kancelářského papiru nebo ze starého kapesníku zhotovte plachtu' Ta byla
napnuta mezi dvěma ráhny. složenými ze
dvou části' Ráhna vyřežte z překližky V celku, zeštihl6te brusným papirem a sloŽeni naznač te omotánim niti. Plachtu natřete nebo přestříkněte bezbarVým lakem (raději matným), aby se vyztužila. Po dobrém Žsschnuti ji přilepte hornim okÍajem k ráhnu podle obrázku 7. K dolnimu ráhnu ji přichyíte jen za špičky Ue vhodné ie ponechat při vystřihováni tro_ chu delši)' Ráhna s plachtou přilepte ke stěž' ni tak. aby plachta zústala mirně Vydutá, ia_ koby naplněná větrem' Podle nákresu pak navažte zbývajici lanovi. stavite_li maketu i s ponořenou části trupu, zhotovte si ještě z překližky stojánek složený ze dvou čel podle obráŽku 8, spoiených nos_ nikem 3 x 5 mm. dlouhým asi g0 mm' VšechnY starověké lodi byly za bezvětři nebo při nepřiznivém větÍU poháněny veslY' U naší makety se o ně pro náročnost práce nebudete pokoušet Předpokládejme' že náš koÍáb právě chytil dobrý vitÍ a veslaři odpoči_ vaii s ves|y na palubě' zkušenÍ modeláři pak vědi, iak loď veslv dokončit. Také vám přeje_ me.,DobÍý vitr" při práci'
PňEMYSL KUBELA
VLADlrvlín PRocH Áu
zemřel. Zpráva. která ohromila Všochny' kteří jej znali. Vždyíi přes svých 72 let byl stále do posledni chvíle ói_
lým a hlavně činným modelářem. Prá_ Vě nyni, kdy jsme vzpomínali při příle_ žitosti 25. Výroěí ABc na jeho prvni náVod v úp|ně pNním čisle ěasopisu' dělal si plány, co nového pro vás čtenáře připraví' Vždyťob}evil_li se v redakci, Védélijsme. že ie středa a že nese něiaký zajímavý nový nápad či hotový plánek.
V dětských letech mu učarovaly modely |etadélek na gumu. A těm zů-
stal Že Všeho neivíc Věrný dodnes.
V prvním ěisle óbÍěkajste se seznámili s novou skladbou našeho ěasopisu' Mezi novinky také patři přepracovaná podoba monografii. které budete na' cházet V každémdÍuhém ě|s|e a iež maji sloužit přizniVcům letectví, lodi, automobllú, bolove technlky' ale hlavně Až dosud isme se u mono_ ''kitařům". grafií řidili zásadou (alespoň u letadel a bojové techniky) zveřeiňovat techni' ku, která je v modelové produkci našich Kovozávodú Prostěiov, směru Praha
nebo dalšich výrobců ze socialistických
zemi. Důležitoupodmínkou také byl prodei těchto modelů na našem trhu. ovšem béhem několika let' co jsou mo-
nografie zveřeiňovány' isme již témóř Vyčerpali u nás prodáVané modely. z těchto důvodůnajdete v letošnÍm roóníku i někte.é typy letadel a tanků, které v modelové podobě dodáVá soVětský výrobce NoVo, britský Airfix a ja_ ponská Tamyia.
12
Jsme si plně vědomi toho, že sta_
Vebnice modelů jsou u ňás obtižně dosažit€lné a že je můžeteziskat pouze Výměnou se zahíaničnimi modeláři' z těchto dúVodů bychom chtěli znát váš názo., zda monografie těchto modelů zveřejňovat ěi nikoli. Chtěli bychom
znát typy, kteřé chcete nacházet na stránkách ABc. _ Hned na začátku však upozorňujeme, že nebudeme například zveřejňovat letouny' kteřé létaly v.racistické luÍtwaŤíe. chceme vás seznámit s letadly, která byla či jsou použivána u nás. nebo se
kterými boiovali Češia Slováci na rúzných bojištich světa. ostatni lechniku pak VybirámB podle zaiimaVosti' chcete-li se k uvedené'problematice Vyjádřit' napište svů.i názor na korgs_ pondenčni listek. V záhlavi však nezapomeňte připsat heslo,,Monograíie"Václav Šorel
V Íoce 1956 byl mistřem republiky volných motorových letadel. Později nalezl zálibu i v lodičkách, které sám Vy_ mýšlel a konstruoval. Byl takó iednim z těch, kteři dokázali. jak potřebné je modelářství v naši Pionýrské organi' zaci ssM, a byl iednim ze zakladatelů bývalé p.odejny M ladý technik v Praze. Napsal přes 20 íů2ných modelářských knižek _ snad ze všech oboÍů, které existuii, a stovkami plánků a náVodů pomáhal dětem i vedoucim kroužkúpři jejich modelářské óinnosti. Vždyť jen pro náš časopis Vymyslel' napsal a nakresli| 93 rúzných plánků' za svou ěinnost byl mnohokřát Vy_
znamenán. iak ústředním VýboÍem ČsM' tak později Ústřední radou Po SSM a ÚV ssru a iako aktivni svazarmovec dostal Vysoké oceněni i od UV Svazarmu.
Jeho rýsovaci souprava i psaci stroj osiřely, zůstalo však po něm mnoho užitečnépráce. Jeho plánkV budoU
jistě ještě dlouho sloužit našim mode_ lářům. zvláště těm začinajícím'pro kteíé měl Vladimir ProcháŽka Vždy nejVětši pořozuměni.
ČEsT JEHo PAMÁTCE.
Proč idou kovy
ných napětích, ale obsahuie-li' krystal dislokaci o (obi. 1b), pak při podstatně nižšímnapětí se bude dislokace pohybovat (obÍ.1c) a posouvat postupně horní část krystalu pioti spodní o meziatomovou vzdálenost (obr. 1d). Při zvýšenéteplotě pomáhaji kmity atomů dislokacím v překonáváni překážek, a proto ie tvářeni při vyššíchteplotách, např' kovánim, mnohem snazši' Tento výklad tVáření křystalických látek bvl teoreticky navržen v roce 1934 a teprve v roce 1950 experamentálně dokázán. Dnes je známa iiž celá řada metod přimého pozorování dislokaci.
kova t 2 ooooooooooo ooooooooooo ooooooooooo ooooooooooo
o o o 0 0 0 0 0 0 0.o
ooooooooooo ooooooooooo ooooooooooo
Přiklad takového pozorováni je
na
obr. 2, který ukazuje rozloženi dislokaci
Ve slitině železa s křemíkem.
ooooooooooo ooooooooooo ooooooooooo ooooooooooo
oo
oDo o.o o o o o
ooooooooooo ooooooooooo ooooooooooo
Češtinapatři k těm málo jazykům, v nichž pojmenováni kovů je spojeno
s možnosti jejich snadného kování. Ve
Většině jazyků je totiž název kovů odvozen z řeckého metalan, li. hledati. Kovy v pevném stavu patří k látkám krystalickým. podobně jako horniny, keramické látky nebo i krystaly někte_ rých organických sloučenin' V krystalic-
jsou pouze při vysokých teplotách.
odpověd'na naši otázku tedy zní: Kovy isou (podobně iako některé iiné kÍystalické látky) kuiné proto, že obsahují pohybliVé dislokace. Mezi tvárnosti kovů a ostatnich nekovových látek ie přece jen iistý rozdil. Naši předkové volili ve slovech kov a kováni steiný základ proto, že kovy byly pro ně kujné ve stavu nacházeném v přírodě. Dosažení kuinosti krystalických látek nekovových ie naproti tomu dosti složitý technologický problém, od přípravy čistých materiálů až po zvláštní podmínky tváření. V souěasné době tyto otázky řeši různá výzkumná praco-
ooooooooooo
o o o o o o o o oo o o o o o o o o oo
o
o
o
ooooooooooo o oo oooo o oooo ooooooooooo ooooooooooo
o o o o o o oDo o o
l v nekovových krystalech je
ooooooooooo ooooooooooo ooooooooooo ooooooooooo ooooooooooo ooooooooooo ooooooooooo ooooooooooo
d
b
a
přece jen méně pohybliVé, při nízkých teplotách isou proto křehké a tváíné
Velké
množstvi dislokaci a v mnohých z nich isou pohyblivé steině iako v kovech' Takové látky je rovněž možno ,'kovat". Většina nekovových látek má dislokace
Viště s peÍspektivou ziskání nových technologií zpracování např. keramických materiálů a výrazného zlepšeni tejich mechanických Vlastností'
Fřantišek Křoupa
kých látkách isou ionty, atomy nebo molekuly seřazeny do pravidelné mříž_ ky. obvyklý polykrystalický materiál je pak tvořen z jednotlivých krystalků na_ Vzáiem natočených a spoiených. Zvláštnosti kovů je to. že krystalická mřížka tvořená ionty je pÍostoupena Volně pohyblivými elektÍony, které isou zodpovědny za jejich dobíou elektrickou vodiyost a také za typický lesk. Nejsou
však zodpovědny za tvárnost
kovů.
Kdyby totiž mřižka krystalických látek vóetně kovů byla naprosto dokonalá,
nebyly by vůbec tvárné a při zatiženi by se náhle porušily až při ohÍomných napětích, nejméně desetkrát vyšších,než je pevnost současných kovových kon_ strukónich mateÍiálů. Tvářeni krystalických látek 'je umož-
něno tim, že jejich krystalová mřižka obsahuje různéporuchy. Pro tvárnost maji základni Význam tzv. dislokace' tvořené poíušenou protáhlou oblastí,
soustředěnou kolem tzv' dislokační čáry. Rozloženi atomů (znázorněných
kroužky} v řovině kolmé k dislokačni čáře ie ukázáno pro jednoduchý případ^ tzv' hranové dislokace na obr' 1b, c. Dislokace vznikají v krystalové mřižce vé velkém mnoŽstvi, např. již při tuhnutí taveniny. Významnou vlastností dislokaci ie to, že se mohou při působeni sil snadno mřížkou pohybovat malým vzá|emným přesouvánim atomů a postupně při tom měnit tvar krystalu' Ukazuie to schema_ ticky obr' 1, kde dokonalá mřižka z obr. 1a by se deformovala teprve při ohrom-
a Pohyb dislokaG6 kry5tal6m při působenÍ sil (dislokaění čára D jé kolmá k rovině obrázku) > Oislokace vo žel92a slitině s 3 o/o křemíku po tváření při toplotě (zvětše-160'c ní 5() ooo l
13
Rybářské městečko Hemingsvaer Lofotech
na
Foto autoÍ
fjordy, které umožňují lodim Vplouvat
hluboko do Vnitrozemí, i když často kÍ_
kolomnou cestou těsně kolem
ska|
a četných ostrůvků.Neidelším fiordem je sognefjord' který se k|ikatí splavnou eestou l87 km do vnitrozemí' Norsko je poměrně hornatou zemi, i když bez velehorských velikánů' Hory jako by vyrůstaly přimo z moře, a zdaji se proto větši. Tající snih a ledovce napájejí horské řeky, které ěasto konči svoji pouť k moři prudkým spádem nebo vodopádem. Plout v takových Vodách se spletí ostÍovú,podvodních útesůa skal vyžadu|e
k severu NonGE' Norway znamená cesta k severu. Takto nazvali svoji zemi Norové. Už při
let_
mém pohledu na mapu vynikne nápadně podlouhlý tvar Norska, v neiuišímmístě pouze šest kilometrů široký' zato Však 1 75o km dlouhý' měř€no vzdušnou čarou' Vzdálenosti klamou, proto pro názornost iedno srovnání' z oslo na nejsevernějšÍ cíp NoÍska _ Nord_ kinn i6 stejně daleko jako do Říma, tedy napřÍě celou Evropou. Přitom poloh8 NoÍska jasně ukazui9 cgstu k severu' Název země je tedy napřosto výstižný.
je moře. Za- turisty přitažlivé, jsou v podstatě oby. Neidelši hranici Norska tim se-njkdo.nep_okusjl Vypočítatdélku čejnéňořské záliúy, ovšóm ledovcové_ pobřeží Norska přesně, neboť ie děleno ho původu. Ledovcb, které kdysi pokrý_ stovkami zálivů -. fjordů' a to do tako- valy skandináVský poloostíoú,itékaiy vé ě]enitosti, kteÍá.jo p.řirodním divem' do'moře a korytá řák se běhóm |ejicn NaVíc je kolem takto děleného pobřeži tání zařezávalá hluboko do žulóvého rozseto na 150000 ostrovů a ostÍůVků.a rulového podloží' Byla to tedy obÍovFjordy' které se staly tak známé a přo ská síla lédu, '|ež modelovala dnešní Porost VřésU na podzim, tŽv' ''ruska"
od námořníků velké mistrovstvi. Však také Norové isou mistři navigace, zvláště za Velmi špatného počasí, které na pobřeží zerně často panuie. Jsou to pravi potomci Vikingů' dobyvatelů. kte-
ří osidlili Grónsko a Severni Ameriku. Vůně čistéhomoře, pach ryb a tisíce lodi na pobřeží i ve floÍdech, to .ie obvyklý pohled. silnice často koněí
u přivozu, dál nevede. Bez použiti lodi nelze v této zemi cestovat ani automobilem. oíky teplému GolÍskému proudu podstatná část pobřeži vůbec nezamrzá' zato na rozhrani studeného vzduchu nad poloostrovem a Vlhkostí nad mořem vzniká hodně mraků. V Bergenu, krásném a slavném městě na západnim pobřeží Norska. pršÍ 300 dní v roce' Horská kraiina Norska, která je vlast_ ně téměř všude, kromě malých nížin na .jihu země, Vypadá střoze a relativně vyšší,nei Ve skutečnosti je. J6 to způsobeno jednak zeměpisnou polohou, dále přitomností sněhových polí a le_ dovců. l když stále odtávají a tím se menší,ten neivětší,Jostedalsbre, měří 815 km', Nalézá se poměrně blízko jihu Norska. Ledovec svartisen měří pouze 300 km', ležívšak přimo na polárnim kruhu.
Hojnost srážek. tání sněhu a ledovců
napáií množství řek a |ezer. Celková plocha norských iezer (13000km'} ie většínež výměra zemědělské půdy v Norsku' Tok řek je krátký, zato však
dynamický. s velkým spádem. A řeky isou tu křišťálově ěisté. pro lososy, pstruhy a úhoře jako stvořené.
NoroVé Využivajíenergie prudkých
řek k výrobě elektřiny. Je to Výroba nej_
levnější a neičistši. V této zemi téměř neuvidite tovární komín, který provázi
všechny průmyslové provozy u nás. PÍostě všechno tady obstará levná energie z říčnichelektráren. Proto se všechny vhodné toky postupně plní
přehradními zdmi. Získá se tím élektřina. ale lososům a úhořůmse tak stavi do cesty nepřekroěitelná překážka' Ryby v Norsku to opravdu nemaii lehké. A nejenom ryby. ovzduší znečištěné nad západní Evropou kysličnikem siřičitým unáši Vitr až nad Norsko' kde tuto
zplodinu spalovacÍch procesů stíhává déšťk zemi a okyseluje vodu jezer. Ryby, žijícív podmínkách na rostliny a vodní živočichyponěkud chudších než u nás, hynou. Přiroda skandináv_ ského poloostrova, zvláště na severu.
14
je jednodušší a bezbrannějši v zápase
o přežitív kÍutých podminkách
naše příÍoda.
než
Ryby v moři. pokud nebudeme hovořit o znečištěnía stálé hrozbě z nově otevřených naftových Vrtů ze dna, si nožiiío nic lépe. Lodě rybářů isou VybaVeny tak citlivými přístro.ii, že najdou každou Větši rybu nebo hejno menších ryb a nepovoli, dokud je nezachytí do sítí'RYby skoro nemají šanci uniknout' zvlášť kdyŽ rybáři znaji jeiich obvyklé tahoVé cesty. Neni divu. že ryb |e stále méně. Loví se Óasto bezohledně, i před dobou třeni. Přesto zústává řybolov pro Většinu obyvatel severu Norska jedinou šanci, jak vydélat peníze' Nad polárním kruhem, ve skupině souostroví LoÍoten a Vestraalen při západním pobřeži Nor ska, je mnoho Vesnic, které jsÓu v letnich měsicích téměř bez obyvatel. V únoru a březnu však ožíVaiínebýValým ruchem. V tu dobu totiž táhnou tresky. NastáVá čas .,velké loterie", jak řikají Norové. V ieden den lze zbohatnout nebo i zahynout. Moře ie V tU dobu krutó a ve špatném počasíse mnohé
lod'ky rybářů ztrati.
l když to
nejsou
Veslice' ale pořádné motorové lodě
s rádiovým systémem, navic sledované z pevniny' Pomničky zahynulých rybářů isou dokladem tvrdého života zdejších námořníků.
Takové rybářské městečko poznáte
iiž zdáli. stoji na dřeVěných pilotách v klidných zátokách. všude plno tóiJi' sítě' a hlavně veliké sušáky na ryby'
kteÍéVypadaji jako rozsáhlé žebřiny. Na nich se sušívyvržené tresky, vždy po dvoÚ pověšené za ocáskv. Na kost
vysušená treska ie velikou pochoutkou. Tresky se suši i půl íoku' Vlastně přes celé léto. a přesto se nezkazí. Nesedne na ně jediná moucha' Tak vysoko na se_ veřu mouchy totiž neisou. Největším nepřitelem lidí na severu Norska Však nejsou zimy, ale slunce. Neni to nepřitel, který by .iim ztrpěoval život' Přesto střídání nekončíciho dne v létě a Věčné tmy V zimě ztěžuje život. A ryb trvale ubývá. Není proto divu, že isou některé rybářské vesnice opuštěné. ožiji jenom V sezóně, v době' kdy lodě přivážeii náklady ryb' kteÍése zpracováVaji v míst_ nich továrničkách' Norové jsou velmi hrdí na svou zem. zvláště na je|i přirodu a nádherné krajinné scenérie. Ve.všech ěástech země vyhlásili rozsáhlá územi za národni parky' Jsou zvykli chodit do příÍody a nej_ řaději žiiív malých chatkách při pěších
cestách' systém přístřeškůbudova_
ných po tradičním laponském způsobu z trámů a drnů je Velice obliben. Když
idete celé dny horami, máte kdykoliv
možnost takovou chatiěku naVštivit
a ubytovat se v ní. V některých národnich parcích jsou postav€ny celé chaty, kteÍéjsou volně k použiti návštěvníků. Pobyt v horách a Vůbec V norské přírodě ie opravdovým zážitkem. l když vegetace nenÍ tak bohatá, na severu Íostou jenom řídké porosty zakrslých vrb a bříz, kraiina s jezery. řekami a vo-
Le{ja)vEc:]ýliÍ:3er1 I
Oaa"iý}ir:. I
20C rn
í]$l:eiš, lj..al
: }.'jl-lsiiu. íížj i t]orib{.',;
íe!?.o:d
dopády působi dojmem čistoty a rozlehlosti. symbolem severských zemí'
Norska' Svédska a Finska, je sob
a s ním nerozluěně spoiená postava La-
ponce. Sobů j€ stále dost, zato Laponci už nevedou starý zpŮsob života - putováni za stády těchto divokých zvířat, ienom napůl ochočených. Dnešnim nekorunovaným kÍálem severu se však siává los. Ještě před padesáii lety byl na vyhubeni. Přísným Žákazem odstřelu V NoÍsku i ostatních 2emích se V krátké době dosáhlo pozoruhodného zvýš€ní poětu tohoto krásného zviřete. Vzhledem k tomu, že nekonkuruje ani ělověku, je předpoklad, že se bude i nadále dobře množit. zato trádični představa vlků vyjících na sněžných pláni-ch je ta tam. V Norsku i sousednim Svédsku isou Vidět jenom zřídka, a to ještě dale-
ko na severu země. Norsko zůstáVá dodnes iednou z po-,
sledních zemi' kde přiroda nsustoupila člověku za hÍanici únosnosti. Je to způsobeno především vhodnými přirodními podminkami a také postoiem samotných obyvatel. Lidi' kteří bojuii o svoii obživu tvrdou praci s mořem. skalami a nepřiznivými povětrnostnimi podmín-
kami' V Norsku Vyrostli takovi muži' jako byli Fridtiof Nansen, Roald
Amundsen. Thor Heyerdahl. V jedné z nejkrásnějšich zemi Evropy, při Gestě na sever.
Nrrski pir:ocla v.i,thar;,
i ctunSarnaal
N4rcc-jnI park Bagc j€
za poiaÍ*'m l(rrlheÍF
a::
Jan Baltus
lazmouýhořák
reze Y
Y
svarl ,
Y,
Na tomto principu byl již vytvořen plazmový hořák a agÍegát' při jehož konstrukci se mimochodem uplatnilo
25 patentovaných vynálezů. 30ooo stupňů celsia dokáže, aby voda z'vodoVodu doslova hořela extrémním žárem. V této fázi pak stačípřidat vo formě prášku chrommagnezit či jinou směs a můžezaěít tzv, šopování. Je
to vlastně nastřikování určitérozta_ Vené hmoty na kovové součástky, které budou vystaveny velmi vyso-
kým teplotám' Jsou to například šou_
pátka u Vysokých pecí V hutích' transportní válečky ve Válcovnách' sklářskó plenžry' dávkovače roztave_ né skloviny a mnohá dalšíz9ří2ení
aždý žák ví z hodin fyziky. že
exlstuje pevné, kapalné a plynné skuponství hmoty, Máte_li v Íuce
včetně nékterévojenské techniky. Pomocí plazmového hořáku lze za Využitívysokých teplot roztavit těžko tavitelné kovy. Jsou-li takto v dosta-
tečně silné VÍstvě naneseny na urče_ né souěástky' pak tyto díly vzdorují vysokým toplotám a například roz-
žhavená ocel po nich stéká jako Voda po igelitovém plášti. Československý plalmový hořák vóetně agre9átu představuje V tomto oboru světovou špičku.Není výsledkem bádání jednotlivce' ale prací ce-
lého týmu vědeckých a technických pracoVníkú podniku ÚV sVazarmu AquacentÍum. výroba nových plaz_ mových hořáků a agregátů k nim je zatím V prvovýrobě' sériová Výroba se dosud neřozběhla. Rovněž práce
s hořákem je posud pouze mgchanická a vyžaduie od obsluhy znaěnou dovednost. Navíc pracovní prostředí také ještě příliš nevyhovuje. ZáÍení, prach. hluk - to vše škodízdraví'
ovšem pracovníci podniku chtějí
kostku ledu
a zahřÍváte ii teplem dlaně. zvyšujete její energetický obsah.
molokulární vazby se uvolňují a
ná_
sledkem toho vzniká kapalina. Přidá_ te_li do ní dalšíenergii, rozkmitáte molakuly a kapalina se změní v plyn_ nou Íázi. KdyŽ ještě více zvýšíte ener-
9ii' dojde k ionizaci plynné Íáze a k rozpadu molekuly. Vznikne čtvrté skupenství hmoty _ v našem přípa_
dě vodní plazma. To je řečeno jen ve zkratce, tak, jak se nám to snažil Vysvětlit ing. Zvěřina ze svazarmovské-
ho podniku Aquacentrum v Praze. ono jB to totiž z vědeckého i praktic_ kého hlediska daleko složitější"Faktem však zůstává, že vzniklé čtvrté skupenství hmoty - plazma - má před sebou velkou budoucnost.
15
Plazmový hořák upévněný
vé stojanu řeže 1í4
mili_
metřú silnou tvřdou kovo" Vou d6gku tak čistě, žo se st.uktuřa mat6řiálu v ok.a_ jích kol€m řézu téméř ne mění
oBRAzoV^šKoL^cE *
_
0bchŮrkát
s!0ikový klÍč
UDRŽB
--rg
A TRATI Molorový vozík
}lolorová drezína
TATRA
E |e kl ri cké podbíiečky rat cu .p
'--
-*
1 Údtrová
J
viIračni
Ručnl
l-t
pod baiení
praiců krunpáĎ
5lrojní podbíječky prrŽců
--'ň;
?' -?
|
1 vahadlo 2 vÝstřsdrrik 3 ÍámBil0
A
tvp STP
B
62
lyp MAIISA
Bl\lRI'85
Čističkašlěrkovéhc loŽe RM-ó2
4 klídi!u priÍlril stroiíli
pndlÍisckv
)'-'ň*L C,D sněhomety
Boi se rněhem
A
přÍvěsný pluh
B proudový rozmrazo_ vac
-8
E zárnĚžky
Jednou z nesporných výhod Že-
Iezničnídopravy ie to. že železnice má snadno udržovatelnou' levně|ší a jednoduššíjizdni dráhu _ a to jsou koleje. Nerušítak krajinu, nevyžadují při stavbě tak široký pás z krajiny - lako např. silnice nebo dokonce dálnice. Po koleiích lze dopravovat náklady značných hmotností, celé vlaky vozů tažené jedinou lokomotivou, s malým počtem lidí. Není však na světě nic' co by mělo |enom své výhody. l kolej má svou problematiku. Jednak koleje maií různérozchody. Za normální rozchod se považUie ten' kde mezi vnitřnimi hranami
kolejnic ie Vzdálenost
Úulihu lru|í
1435 mm.
Jeho otcem ie sám veliký stephen-
son' Angličan, který stavěl prvni
pařostroiní dráhy' Mezi prvnimi vo-
zidly využívalsilničnídostaVniky, mezi ie|ichž kola se mu nevešly oba parni válce parního střoié.
Vzdálenost kol na nápravách musel rozšířit. Tak se zrodil jeho rozchod. kteřému se říká normálni. Všechny
rozchody, které maií tuto míru
menší, jsou úzkéa ty. které 'ii mají větší, isou široké. K měření rozchodu sloužírozchodka. Jinak se stav koleje kontrolu|e různými způsoby.
Nejjednoduššíie osobni prohlÍdka
obchůzkářem' který zvláště dříve
odstraňoval drobné závady na tra_ ťovém svršku' Proto má s sebou spojkový klič a v brašně mi. také třaskavky. aby mohl zastavit vlak v případech poškození ko|€ie. Když nebyl tak rozšířenautomo_ bilový provoz na silnicích, jezdilo
se na různékontroly drezínami' z nichž v představě iednoduchou drezinou byl osobni automobil na železničníchkolech.
Železničnítrať má v podstatě dVě části. Jednak železnični spo-
dek, což !€ železničnípláň s umělými stavbami (mosty, propustky, tunely atd.), a iednak železničnísvršek' což isou pražce s kolejnicemi. štěrk a drobné kole|ivo (šrouby, spojky, podkladnice atd.). A pro úpravu tohoto svršku musí mit železnice celou řadu pomůcek istroi-
niho zařizení' známé a typické u nás byly nizké třaťové vozíky s motorovými vozíky Tatra. Dal se
iimi přiváž6t různý materiál na trať i odvážet z trati. Vlastní kolej musi
mít uÍčitouvýškovou i směrovou polohu. Tu určuji plány se svými
předpisovými ustanovenimi a traÍ_ mistr ji musi podle nich udržovat.
dóčko 2
Jednoduchý způsob' jak lze kole| zvednout. je |eií podbíjení.Existu-
je ručni nebo mechanizované. K ruěnimu podbijeni sloužíkrum-
páč s tupou hlavou. kterou lze pěchovat štěrk pod jednotlivé pražce, ať už jsou z borového' dubového či smrkového dřeva anebo z předijatého betonu' Rutni podbijení lze mechanizovat elektrickými podbíječkami, ale i to ie namáhavá práce. Práci usnadňují strojní podbíječky různých typů. V principu Všechny maji motorový pohon. takže kladivy se štěrk pěchuie pod pražce bez námahy. Někleré podbíječkysoučasně podbíjeji na ieden záběr i několik pražců. Ty nejmoderněiší upravuji současně výšku i směr koleie (proto ie před nimi předsunutý iednonápravový podvozek s aparaturou}. Jsou to stroie složitéi s elekt-
ronickými prvky. Nepřítelem každédopravní cesty je voda. Plati to i pro železniční trať. Vodu nutno odvádět z tratě všemi způsoby. Proto také štěrk vodu propoušti. Jestliže se však štěrk znečist|, vodu nepropoušti a 'ie nutné.iej vyčistit. K tomu slouži řada konstrukcí čistiěek štěřkové-
ho lože. ČističtypodhrabáVaií kolej, štěrk i s nečistotami dopravuji
do části. kde se nečistoty odděluji a sypou buď vedle koleje' nebo do vozů za čističkou.Vyčistěný štěrk se opět sype zpět do kole|e a za čističkoujedoucí podbíiečka uvádí traťový svršek do původnÍho stavu. Kolei musí brit vždy ěistá za každého počasíi ročníhoobdobí. Nesmí na ní být ani sníh ve vyššich
vřstvách nad temeny koleinic. Jsou známé případy, že při vieti do závějé s mokrým sněhem se vlak i vyšinul. Proto nejsnadnější způsob, jak odklÍzet sníh z koleje. ie používáni odebratolných pluhů na lokomotivách, které se v obdobi bez sněhu ukláda|í V lokomotivních depech. ProtoŽe zkušenosti ukázaly, na které trati se snadno tvoři závěie, roz-
kládají se a stavěií se na těchto místech zásněžky z dřevěných prken.
Kde sněhové vrstvy dosahuji nepřekonatelných výŠek,tam se musí sníh odstraňovat' V poslednich le_ tech se k tomu použivaii i letecké proudové motory na vozech. Výfukové plyny z motořu tavi snih a odfuku.ji. Jistou nevýhodou ie to, že voda ze sněhu zatéká do různého traťového zaíizeni, jako do drátovodů k závorám nebo výhybkám. a tam zasB znovu zmrzne. Provoz proudového rozmrazovače ie také drahý'
snad ' doposud neiúčinněišími
sněhomety byly parni (D). Sněhomet měl parní kotel lokomotivniho
typu. zásoby uhli i vody měl
za sebou. Sám se nepoháněl, tlačily ho před sebou lokomotivy. Velikou růžicivpředu poháněl paÍnístroi. Tento rotačni sněhomet odstraňoval vrstvy sněhu do výše i několika metrů a odhazoval iei do vzdálenosti až 60 metrů od tratě. Při sněhových kalamitách na Štrbě si probiiely tyto pluhy cestu skrz slole sněhu vysoké i 4 metry' Každý pluh tlačily až tři lokomotivy řady 556.0. v t€ndru
Mezi nová řešení patři elektric-
ké rotaění sněhométy (C). Ve
Vlastnim pluhu jsou elektrické motory' kterými se pohánějí přes pře-
vody jednak krájeci šnek vpředu a jednak růžiceza timto šnekem. Šnekovépodavače rozrušu|ísníh a dopravuii ho k růŽici, kteřá jei odmetává od tratě. Elektromotory v pluhu se poháněii proudem z při-
věšené motorové lokomotivy. PlUh i přivěšenou lokomotivu před sebou tlači jedna nebo vice lokomotiv.
Stálá modernizace udržování traťového svršku i železnični pláně vyžaduje nové a nové konstrukce strojů. z nichž dnešni škola přináši |en na ukázku principy a způsoby, !ak přinutit stroje, aby odstranily lidskou dřinu' lng. Jindřich Bek
lU'
s
{ os š ó
-{
o ř 0 x o
o s
š
ó
:<
o,
ň
z. !
z
:! ^
řo z
o t {r z
2 il
r-{
-{
U)
C)
s
s
š
ó
z
z
,!D
,!D
o = Y o J o
o = Ý o J
ah
z
'=
=
= o É' o o
8/'
o
É
o
o
t(1,
iiiĚĚgiiii:iiiii;ilii
z
z
,u,
'AD
o =
o = :z
Y
o
o
J
ar,
J u,
z
'=
4'
'AD
=
o
o
slgilislii :siigl;iiiiiiiii
.z
j
É'
o
o
o = !a o J
v,
z {)
r =
.3
É'
í)
o
a€e ái
g
še: řĚř;t
ei;ig :;:-:11; si;ě:€5"tiE:i::E ':
ě
l
EEt€š etiEpE E;E sa4=
>e>o
dsňÓóť
1=
!š;:;E;15Ea;-íE=Ě; F'ÉPžš "'ď6 oaŤ:ú 9 i!!
:;ii9iá€;šiE!s*=iE
iĚ'-* i i:iÉlŠ!r=r${3E ; ni,ig iĚ*-aĚ l Ěg áE Í l 'É**EPE:á*E!á;€ B '€ i č.E a-3 :..i'ř= a E 5: š'' .3g
';íEE E **; E áó ;g'Ě a'P gÉE
=
a É,
o
o
áě s*a*
i
í: 3! Éi'3áš :Ě
i
€
Ěs !f ÍE'i EÉEE'ĚÉ;Ést a
*;iaiĚiĚgĚÍáiĚšEĚĚ !::É3Ě3:l:e€sĚEi: ;;; E B;Ť íĚ:!:i ÉEE -" €EeĚ:ii'"g:E-aEt;!i E':sĚŤ5'gšíáÉJiE:i!í s: Í;t É€ Éť;: c 'ř; s € !š t*]Š]šE,:g3!9i;:E:E il.;giÉ€e:{:;: gÉ;:i ::€É:a*litÉi€iE:*É Ť lg;g.ÉiiĚ it i!iĚ! 5 E €9s FĚš ĚE;ÉtÉá::a;i l e
'z Ý,
o = o J
at
'ž ,AD
=
o É'
o o
isi ritii
ii*lslii
lissi
r
i jó;só
z iEě;Ě:.9á:gÉ:Eř{ : g;!fř {,
o = Ý o
o = Ý. o
J
U'
J
,=
,z
u,
,U,
o .) É' o o
;ĚÉišĚgigÉii
ái€:E€ÉíEšitgšiE Ě;;í :BiEig€:i,!Ě' E
'=ó!
z 4t)
=
ĚsĚe
Ú)
iiiiiiirsi*illiilili
déčko4
=
oř6'č.9Poó]tó
;i;Éii;ÉiišÉi;i iáĚĚĚí' ;iiÍiiEiĚiíiiáĚEišáíli
o
o o
aÉ
s
ÉEiš ff
gi; áie;:iii: Ěii ;
Nádražíw
Mnoho našich čtenářůnám psalo a prosilo, abychom opět jednou zařadili do,,déčka" vystřihovánkU nádÍaži. Jejich přáni plnime, 8 zejména pro vláčkové kolejiště typu ,,N" jsme připravili střed nádÍaži,k němuž si mohou připojit ieště z jedné střany perón a Ž druhé
nákladni řampU. Na návodné kresbé jsou tyto části Vyznačeny čárkovaně a vo vystřihovánce isou pÍo ně ieště připřaveny doplňky _ hodiny a dvě lavičky. PÍo stavbu si budete musgt vyrobit základni konstrukci z překližky. sololitu nebo balzy podle střihú. kteÍé jsou připoieny' Dřive než zaěn€te s vlastni stavbou, zhotovite základ. slepíte jednotlivé desky (1 _4), zaližile je a po přoschnuti po obvodu zabrousíte' ověřte si' Žda tvar odpovidá základové desce l na střihu, a pak teprve přikročte ke stavbě nádraži' ohyb papiru, kteÚ nařezáváme shora, má lomovou čáru kÍeslenou plně černě a mimo kÍesbu dilu vyznačenou černou šipkou, jejiž špičkasměřuje na ohyb. ohyb papiÍu, který nařezáváme z Íubu vystřihovánky, ie značen ěerchovanou čarou (-.-.-.)' obrysy ploch. na které se přilepují d8lši dily, jsou vymezeny čárkovanou čarou. oi|y, které se na ně tepi, jsou vyznačeny svými čisly. stejně jako na ch|opnich; mimo kresbu pak tebdy' kdvž se dil lepi na íubovou stíanu - v takovém připadě je před číslemŽnaménko '/. - ceívenou čarou v černémíámeěku jsou vyznaěeny prořezy. U dilu 31 nebylo možno zakÍeslit proiez podél
kratši č€rné strany a pÍostřih u chlopně. ověřte si proio jeho tvar na návodné kresbě podle něi jednodUše zjistite, kde je píostřih. A teď už k vlastnÍ stavbě| jednotlivé dokončenó části zatim nebudete lepit na již zhotovený základ; postavite ie na mista, kam patří, a zatižito je. Po dokoněení pak přilepíte c6lou
a
stavbu naiednou.
začnete částínádíažni restauíace - zkompletuiete obě předsunUté konstrukco 35 a Žalepite do prostřihů v dile 6, do jehož šritu zevnitř osadite přesahujici spodní čásl 7. Vyivaíujete a rkomplelujete střechu 31, napojite na ni štit 32 a c€lek přilepite na 6. celek lehce
zatižite a na základové konstrukci necháte dokonale proschnout'
samostatně zpřacujete odbavovací halu. Ke štitové stěně 9 připojíte,,silu'' nosníku 8
stejně jako k€ stěně l 1 ,.silu" 10' Do vstupniho průěelí 12 zalepite do prořezu zkomp|€tovanou střechu vstupu 'l3. Ted' postupně napojite nosnik 8 na 12 a po proschnuti steině tak i nosnik 10 na 'l2' střišku vchodu přilépíte bočními chlopněmi k oběma nosnikům. s Vélkou peč|ivosti napoiito část nádražni řestauíace na odbavovaci halu' stěny'l1.9 a přesah střochy 12 napojite na obvodovou stěnu 6 a ke stěně 9 pak přilepite zbylé části Íestaulac€, tj.6 a střechy 31. colek usadite na základ (bez přil€pení) a pod zátěži necháte proschnout' zkomplelujete kryty Vstupů haly 2 x 33, hodiny 26 a nápisové tabule 27 a 34' Nejdřive do prořezů v dilu 6 zalepít€ krytY 2 x 33 a na ně nápis 34. Na střišku vstupu osadite hodiny 26 a nápis 27' Dalši samostatnou části ie služebni budova. zkompletujete prosklenoU konstrukci věže l6 a zakÍyjete střiškou l7. cást věie 15 připojíte k6 14. do věže zalepíte prosklenou konstrukci a uzavřete střechu věže. zkompletuiete Žadni stěnu budovy 18 a napojíle na 14' Vytvaruj€te střechu l9 a postupně přilepíte na í4,15 a l8. Hotovou budovu opět necháte proschnout pod zátěži a teprve pak ji postupně napojite na stěnu odbavovaci haly (dil l 1 ).
Tím je dokončená,,hrubá stavba" a můžeteji přilepit na základ' Před lepenim si na základ přiložte části peronů |dily 21,22,23 a 24) a narýsujte si přesně misto, kam stavbu přilepite. PÍacujte přesně - při chYbě by se mohlo stát' že by byly objekty natočeny a pak by někde kryt perónú přesáhl a někd€ n€dosahoval' os8zené obiekty opět !ehce zatižítea necháte pÍoschnout' Vnějši úpravy zahájite teÍasou restauračni části 20' PokÍačujete bokem u štitu objektu 21. nástupištěm 22, částíu díu_ hého štitu 23 a rampou 24' VyrovnáVaci stup6ň před vstupem 25 nalepite na balzový dil 5 a celek vlepite přgd vstupní přůčeli_ k dílům8' l0 a 12' z dílů36 a 37 zhotovite schůdky na Íampu a připoiite podle návodné kíesby k dilu 23. Na nástupiště přgd restaurací osadile tři zkompletované lavičky 38. Pokíačujetévybavenim restauíaěníterssy: zkompletujete střišky tři slunečniků28. navlečete je na špendlíky 43, které ŽkÍátite n8 délku 23 mm, a zevnitř za|ij€te lepidlem (neilép€ kanagom€m nebo super' cementem). Po pÍoschnuti na špendliky navlečete dgsky stolkú 3x29 a 9mm od kraie špendliků je napevno přilepite' slunečniky pak zabodneto do teřasy v pravid6lném rozestupu iak. abY kol6m stolků bylo dostatečnémisto na židle (orientujte se podle náVodné kÍesby)' a u paty špendlikú zaliiete lepidlem' zkompleiuiete 12 židli 30 a řozestavite je kolem stolkůzbývaji dva vo2ikY na zavazadla 39, kteÍézkompletujete a osadite podle vlastní př€dstavy. střed nádíaii je tedy hotov a |e na vás, abyste iei vhodně začlenili do kolejiště. Bud8te_li ie Íozšiřovat o perón a rampu, iak ie Vyznačeno v návodné kÍesbě, máte možnost je ješlě doplnit o dvě lavičky 42 a hodiny, kt€ré zhotovite z dilú 40 a 41. DouÍáme. že jste s výsledkem práce spokoieni a že múžete s pýchou správných stavbařú předat nádraži do provozu. Na shledanou u dalšich vystřihovánek se těši
BiGha'd vyškovský
aoaooaaaaaaaoaaooooaooaaoaaaoa
ooaaaaaaaa
REDAKčNíozNAMoVATEL uveřejňujeme jen takové ZprávY, kteé piimo souvisi s obsahem našeho ' v této rubrice je s'techniko! a přírodovědou, jen časopisu,''to
a těm čténářúm'kteři za každých pět slov zprávy přiložili do dopísu iednu korunovou 2námku' Pište čitelně' své zplávy záčinéjtevždy jméneň a pčesnou adrosoÚ. obálku označte náFrisem Redakěni oznanovatel! síoslný'.ul' ge'n. Kholla l8s, 26t 0i Přibram Vll _ sháni všechny vystřihovánky -F 1'Ja.omí. (s návody)' Nabizi vystiihovánky Fiat t25. z8stava 1100, ponorku Pomstá. Íatra 23 Bul'dog, lnterkosmos4, sojuz-Apollo, autobus LauÍin & Klement, Vaz 2121 Niva, hrad Litice (i jednotlivě); Jan Mígl' SNP 33, 400 11 Ustí n' Lsbém pár, ale i vice kusů Aeqiu- sháni dens ma.oni.(akila h_nědá), standardni kusy' Vyměni za akvarijní rostliny a růiné (sznam pošle); Ceněk Uher. Kounice 779, 357 31 Horni slavkov _rybky, sháni vše, có se týká TT (vagóny' semafory, literatuíu apod.); Jiří Tomášok' RYchtářská 616,460 l4 Liberei shani_samoJost_do iednatřicetilitrového akvária. Vymění za různédÍuhy akvarijnich rostlin; stanislrv- Flachs, DVojákova 456, 388 0l Blatná - sháni kity dragsterú, připaáně stavebni návody; Jiří chalupník. Pivovarská 405/ll,5660l Vvsoká M'4ó _ sňárii zdravá štěně dlouhosrstóho jeŽevéika. odepíševšem; Jan Jílek' Kratochvílova 282, 75000 Přerov shání starši i m_irně poškozený kotouěový magnetoÍon, připadně za něco Vymění. odepiše všem; Pavel Kolá., Dukelská 69, 669 02 Znoimo stjveb - sháni vystřihovánky lidových a plánky maket stanich pistolí; Jan KiiÍhaber, Husova 23, 671 72 Miroslav _ sháni ABC
roč. 24 č. '| _9 {jen úplné.s déčky) i jednotlivě. Vyměni Ža cokoliv.
dóěko 5
r-T-l
Malottera bitva vybojovaná na našem úze_ mi vzbuzuie dodnes takový záiem současni. ků, jako,,bitva třl cisařů" u slavkova. V níž cisař Napoleon porczil 2' 12. l805 * v den prvniho výroči své korUnovace - spojené ar_ mádY ruského cara a rakouského cisaře. Ne_ chceme tu ličit pÍůběhbitvy ani události, kt8 Íéjí předcházelY' Ale řekneme si v souvislosti s naš|mi vystřihovánkami o drobných, ale tak častých akcich ,,před nepřitelem", o nichž se z ličeni bitev v odborné llteratuie ani při p.o_ mítáni historických filmů mnoho nedozvime _ o službě na předních strážich lehké jiŽdy' Všimneme si Vojáků, z nichž tolik _ ať vitězů, či poraženÝch _ skončilo v hromadných hro_ bech slaVkovského bojiště' Bitvy iako u Slavkova, Borodina nebo Wa' terloo byly vyvrcholenim celé řady akci ne_ přátelských armád, pochodů a píotipochodú, složitých manéVrú'pokusů o obchvaty a odřiznuti jednotlivých částíprotivnikovy armády, ústupových boiú' snahy vynutit si za přihodných okolnosti bitvu, nebo se ji v nevý_ hodné situaci vyhnout' Při všech těchlo akcich hrály důleŽitou Íoli útvary určenéke strážni službě a rekognoskaci (průzkumu terénu)' oóima a ušima armády byla lohká iít_ da. Jako tykadla postupovaly hlidky husarů' jiŽdních myslivců a ko2ákŮ před švališérů, vlastnim vojskem, snažily se zjistit Íozloženi
roku 1805 a úmYsly nepřitele, odhalit léčkY,přivést za_
jatce' Proti nim vysilal protivnik své vlastní
lehké útvary, aby právě tomu všemu zabránil a naopak ziskal stejné informace' Je samo' zřejmé, že při tom často docházelo ke střet_
nutim _ někdy k drobným, ale dramatickým šaÍvátkám' jindy i k vážnějšimU boji' U zkušeného důstojnika nebo poddůslojni_
ka lehké kavaléÍi6se předpokládal
nejen
smysl pro orientaci V terénu a Íychlý postřeh' ale i spousta praktických znalosti. Musel napřiklad odhadnout v noci podle množstvi tá_ borových ohňú počet tábořícich nepřátel. Tak kolem ohně ve francouzském l6ženi sedávalo obvykle deset mužú, u Rusú čtyři, u Holanďanů pět, u ohně Anglióanů, Rakušanů a německých útvaÍůvúbec většinou po šesti vojá' cich. Tábořila_li jizda v blizkosti nepřitele, vysíla' la proti nómu tzv' YodotY. Jezdec seděl na koni stojicim na mistě, pokud možno krytý, ale tak, aby měl dobrý výhled a aby na sebe jednotlivé vedety viděly. Předpis stanovil' že má mit připravenou karabinu nebo pistoli a tasenou šavli zavéšenou na zápěsti' Přimé ohÍoženi signalizoval varovný výstřel' zjistil li jezdec něco podezřelého' dal znameni veliteli hlidky popojižděním koně na malém pÍoslo' ru. Ten s několika dalšími muži zaujal posta_ veni v dohledu vedet, které íozestavoval, hodnotil. upřesňoval jejich hlášeni a tvořil spoieni mezi nimi a tzv. po|ni stráži' Polní st.ái byl jezdecký oddil umistěný dále vzadu, ve středu za oběma křidly rozvinutých Vedet, obvykle při cestách, po nichž se mohl přibližit nepřitel' Polní stÍáže podpo_
PTÁTE sE NÁs, co chYstáme v tomto ročníkuABc . . . Podle vašich dopisú i teleÍonátů vás nejvice zajimá, jaké vystřiho_ vánky můžeteočekávat během tohoto a příštiho roku Ač neradi pro_ zrazujeme' co se,,vaři V íedakčnikuchyni"' Vašich dotazů přibývá. Tedy alespoň některé z chystaných Vystřihovánek prozradime Brzy se dočkáte dalšiho modelu do naši série stavebnich stíoiů ' bude to maličký JoBDoG a za čas bude za nim následovat podstatně větši universálni rypadlo. Milovniky kosmické technikY jisté potěšime podrobnou maketou Lunochodu a dvěma dalšímidružicemi' oblibená řada malých modelů (1|87) boiové techniky bude doplněna dvěma lehkými tanky Štodaa ČKo a horským kanónem Škoda vz. l5. z leta_ del připravujem€ model Zlin, Aeío A l0 a dalši- Autičkáře jistě potěši malý citroen 2 CV v safari verzi, dalši vůz formule 1 (jaký' to neprozra_ dime, bude z novějšich) a navic zopakujeme tolik žádaný vůz F l Fer' Gri 312 Í2 a později také Tyrrell proiekt 34' Ti z vás, kteři si oblibili
figurky a malá dioÍámata' jistě uvitaii dalši tři série historických scén' Na řadu žádosli připravujeme drobrlé železničnistavby pro kolejiště a přo skanzen ABc chystáme dalši tři modely ze slovenska' Kdo si rád hraje, může již netrpělivé očekáVat několik nových stol_ nich her a zvláště malý .,papírový počitač"s programovými karlami pro rúzné hry.
Nebudou chybět ani tradični kotouče pro mladé přirodovědce dalši pomůcky přo vaše záliby a činnost V oddílechJ6 však takó na vás, abysto nám napsali' jaké Wstřihovánky se vám libi a iakó ne, co byste potřebovali ke své práci v oddílech i doma, čímbychom vám udélali radost. Vaše přání se budeme snažit a
splnit.
Maňin Pilný
---l*i--T .-ž
t2 2', -'--
-'-'1+a I
Eu$ufim$ufrufiu$ Í_lt-tl-rl:t
_l|') ! I
t, i
ÍtTEl
ilTE]%
EfTEn Err-rn déčko8
---l
_t((Í
ÚrH
rovaly přgdni hlídky. přiiimaly ja' když byly n8padeny nepřitélem' a umožňovaly vzadu tábořicimu ÚtvaÍu ziskat čas, piipravit se k obraně nebo ustoupit. JeŽdci polní stÍáže směli střidavě klmit koně' mohli rozdělat i oheň' nesměli však odsedlat. Křomě tohoto zaiištěni se vysilaly před ře_ těz vlastnich vedet - zvláště když nebyl te_ rén dostatečně piehledný' pohyblivé patroly. PatÍolu tvořili obvykle dva či tři jezdci ve_ deni zkuš6ným staršim vojákem nebo poddústojnikam. Tábořila_li pěchota a jizda spolu, stavéla pěchota vedety' jiŽda vysilala patroly. K dÍobným srážkám na přednich střážich dochárelo často. Někdy to bylo jen cslkem neškodnó harcováni, kdy se jezdci navzáj€m č8stovali výstřely u karabin nebo na sebe na_ jižděli' aby vystřelili pistol€ a pokud moino se zdravou kůžise vrátili k vlastnim liniím' Jindy se toto znepokojováni a oťukáváni změnilo v ostrou šarvátku, a pokud na36dily obě strany dalšÍsily (aby n8př. iedna z nich kryla něiaký pohyb většich j6dnolek), rozvi_ nul se boj, do kteróho zasáhla i pěchota a iízdní dělostřelectvo. zesílená činnost na přednich strážich signalizovala obvykle vážnějši události. Velmi nopřiiBmným 8 nevypočitat€lným prolivnikgm v této dÍobnéválce byli kozáci' Vynik8jici j9zdci a individuálni bojovnici' mis_ trně ovládali kopi. oriBntovali so znamenitě i v noznámém te.énu. často pÍoklouz|i i tam, kds j6 nopřitel neiméně čskal, vyvolali zma_ tek a dovedli ho vYužit. Nabezpečni byli i leh' dy, když byli poÍažgni a p.otivnik se dal přiliš rYchlo strhnout k pÍonásledováni. Útěk byl totiž ěasto láměrným vlákánim pÍonósledo_ vatolú do léčky'Jindy skupiny kozáků, zdánli_ vě b6ž cilg harcuiicí v předpoli, sa na sotva postřehnutslný signál vrhlY v r8pÍavid6lné li_ nii (l8va| proti pěšim strážim nebo volnému řelě.u střelců, a pokud se nepodařilo.ozpiýlené pěchotě včas semknout' zažila horké chvíl€. Př€vládajicí barva kozáckých stejnokrojú byla modrá, ale r. 1805 nebyly ještě všechny
pluky oblečeny předpisově a také vý.broj a Výstroj neměla jednotný charakte.. zaiimavá svědectvi o tom podávaii dobová vyobÍazeni a ličsni memoárové liteÍ8tury. Po boku kozáků vidime rakouské husary pluku Hassen-Homburg. Jsou to' jako všichni hus8ři rakouské aÍmády, Maďaři. Uhry isou pÍavlast husarů a jeiich stejnokroj si přes rúzné módní změny uchoval až do konc€ výrazny národni charakter, Jednotlivé pluky se odli_ šovaly baruami dolm8nů, kožišků.kalhot' šňůr'čáky. Husaři n8 vYstřihovánce jsou v polních unifoÍmách' Také zslení ÍÍancouzštijízdni myslivci a óervenomodři husaři jsou nakresleni tak, jak prodělali taženi roku 1805. o řadové Íran_ couzské pěchotě tohoto obdobi má většina čtenářú a diváků historických Íilmů zkÍesle_ nou př€dstavu. Roku l805 Írancouzšti pěšáci nenosili ještě čáku, ale dvourohý klobouk staršího typu a v kloboucich také vybojovali taŽeni r' 1806 a 1807. Pouzé l8hká pěchota no_ sila čáku. zavedenou r. l80l. Vzhled fÍancoU.ského pěšáka v poli ovliv' ňov8lo i to. že př€s těsné černékamaše nad kolena a úzkébilé kalhoty normálního steino_ kroje oblékal dlouhé světlé volné kalhoty, n6jčastěji bilé. lehká pěchoia modré. A pÍávě
tyto kalhoty a boty nejvice trpělY za dloÚhých a vysilujicich pochodú na cestách' jejichž
úroveň si dnes dovedeme sotva představitPrach za slunečného poěasi, blá1o za dešíů, ča3ténocováni pod širým nebem za nepoho_ dy ve vlhké trávě nebo na rozmoklé zemi _ to vše vtisklo výra.né stopy uniÍoÍmám Všech armád a pozlátko přehlidek a promenád ustoupilo tVrdé lealitě Války. Věřime, že touto VystřihoVánkou potěšime pěknou řádku čtenářů' kteři nás pÍáVě o vo. jenské figuíky 2 této bitvy píosili. A pro ty. kteři nebyli čtenáři ABC v době, kdy vyšli hu_ sité ó lndiáni, uvádime jen pár pracovnich rad' celé střánky podlepie slabým kancelář ským papírem, zatéžkejtea nechte dobře proshnout. Vystřihujte a vyřezáVejte opatr_ ně. kolem zbrani _ kopi a pušek _ nechte nepatrný bilý okraj. Podstaveček narýhujte, po|ovinu vyhněte ven, polovinu dovnitř a nalepte na obdélničGkbalzy nebo ka.tónu. Jok figurky rozestavit a jak Vytvořit pomocí pisku, kaminkú a Věivič€k vhodný terén, vám iistě nemusíme rádit. llustracemi na této stránce chcgme mimo iiné pomoci těm čtenářům. kteři se sami doma pokoušeii o amatéÍskou výrobu cinových vojáěků a nás prosili o radu. j8k ziistit spÍáVnou sýstřoj a výzbÍoj těchto vojáků' Radost ze hrY a úspěch při píáci přeje akad. mal. KaÍel Toman,
autor vystřihovánky, článku i ilustraci
a oBBÁzKÚM: l Fróncouz3ký ky'yrník 2 F..ncou.aký l.hký pšIák 3 F'áncou:lký Jírdnl myrliPoPlsKY
K
v.o oí..ř.kó ga.dY
polna .tojnokřqi
t8o6 4 Burký pršák -- muškoÝ. 6 REkou.ký paaák 6 Ru3ký e.?dový pašák Přoob..'.nikllho plu*u 7 Rurký kyryr-
nÍk lÍ2dní g'řdY - polní ite|ňok.oi pĎčl dĎlo.tř.loc E Fř.ncout.ký
BALONIANA 1980 Výtvarná soutěž
Balon-klub Praha. Ae.oklub Svazarmu čSR, vypisuje lv-.oěník výtva.nó 6outěže v dětskó k.osbě na.ámót lótání volných balónů pod názvem BALoNlANA í 98o' O soutěže se mohou zúčastnit děti narozené
v íoce
'l969 a mladši.
O Práce musi být pÍovedena akvarelovou nebo lempeÍovou technikou na Íormátu A4 (29,5
x
21 cm).
a Námětem praci musi býl tematika volných plynových nebo horkovzdušných ba|ónú' a Počet prací je neomez€ný. a Práce musi být na zadni stÍaně čitelně označeny jménem a příjmenim autora, datem jeho naíozgni. přesnou adřesou a €ventuálně dalšími údaji o kresbě'
i
O Uzávěrka soutěže ie 30. říina t 98o.
Práce se zasílaiína adřesu BALoN-KLuB PBAHA' PoB.190' t11 2í P'aha Í VýtvaÍné práce Žaslané do soutěže budou
posouzeny odbornou porotou sestavenou
oÍganizátoÍem soutěže' Tři nejlepši práce bu_ dou odměněny Věcnými cenami V celkové
hodnotě 1000Kčs' Porota můžepočet cen roŽšiřit' sto vybÍaných pÍaci bude zasláno do mezinárodni soutěže o cenu BALoNlANA
1980, kterou vypisUj€ každoročněspolečnost Ballongarkiv stockholm ve Švédskupod zá_ štitou NáÍodniho švédskéhoaeroklubU' Již ve lřech minulých ročnicich velkou cenu této soutěže převzali osobně ve stockholmu déti z Československa. zaslané práce zůstáVaji majetkem Balon-klubu Praha. Srdečně zveme k Účasti vš€chny děti, členY i nečleny výtvaÍných kÍoužkůna školách i v pionýrských oíganizacich.
'a
a d
a o
ú' 'Ž
B E
.!
o Y
I ah
J
ó
N C'
o
llBffi11
'čt'MBUffi NARoDNí poolvIK BRNo, PŘuíun \t
\t
UCNE
pro stroje azařízeni, pro výrobu a montáž potrubí
cH EMlcKÁ zAŘÍzENÍ anorganická ch6mie _ orgánická chemie plynárenství _.6linérie ropY
PoTRUBí
NASE MONTAZE
Vnější a vnitřní rozvody včeině oceiových konstrukcí u všech dřuhú matériálú: ocel uhlikatá _ oc6l legovaná - hliník _ umělé
rvslÍiÁnruv
z6říz€nÍ vYsokollaká
nízkotlaká
_ střédotlóká _
výíobní halY_véže _ nosné konsitukce dopíávní a potřubní mostY - speciólnÍ ocelové konstrukce
w
W ffi
& W .&u.mw&
&
r{xv
WW
'.šil]
f
VoooHosPooÁŘsKÁ zAŘízENí
čistírnYk3nalizačních a přůmyslových odpadních vod : úpravnY vod - vodojémy
oňEvooBRÁBĚcÍ sTRoJE
všechny druhY a typy dř6voobíáběcích a dř6vozprácujících stÍojů
Ň
&
Ň
zÁsoBNÍKY A UsKLADŇovAcl NÁDBŽE kulové žásobníky _ nádrže pro řopu. mazul. topné oleje 6 jiné kapalné látky KoMPLETuJÍcÍ zAŘízENÍ _ KUsovÉ
splchové chladič6 _ sušičea t? icí stanic6 _ zásobnl(y - odpařovací stanice zkapalnĚných plynů _ peřlilová hospodářství
AŤoMovÉ ELEKTRÁRNY vodní hospodářství'
Mezi významnějšíexportní akce patří montáž oce|ové konstrukce v Aíghánistánu, elektrárny v Šanghaji v Čině, '1eřáby v Koreji a v lndii. dřevozpracující stroje a linky v Jugoslávii, Rumunsku, Bulharsku' Vietnamu, Brazílii a lndii, chemická zařízení v Polsku' Mad'arsku, Sovětském svazu. Egyptě, Sýrii' lráku a jinde.
zájemci se mohou hlásit nebo získat podrobnější iníormace osobně, teleÍonicky i písemně přímo Ve výchově kádrů v n. p' chemont Brno, Baštv 2.657 91 Brno, telefon 260 1 l - 19. klapka 50.
déěko t 2
Affif0il0U
Am "?,
uooenŘŮv
o1234 m
krcsba J.VELC
déčkoí3
Jedním z nejstaršich plastikových modelů firmy VEB Plasticart z NDR je viceúčelový dvouplošník Antonov An_2' o tom' že se jedná o model starši generace, se přesvěděíte okamžitě po ote_ vření krabice. Neúměrně zdůrazněné nýtování, hrubé spáry' nepřiliš přesný tvaÍ, to vše model chaÍakteíizuje. ovšem Antonov An-2. u nás přezdívaný ,,andula", je pro naše soudobé sportovni letectví tak dalece významný, že by :ť#.? -1i"''::'#"''3!lT"-,',1i"'!i!1?'LiJI
ilrTÍlilr0 -
VE
:.'l""".iT:slfff"tťj?f';:J:í'i'J,l' P při urěité shovivavosti zařadíte do
své
AN-2 B
LAsTI cART
sedačky Výsadkářů. V dalši fázi stavby sbírky' se řidíténávodem Výrobce. Vybarveni modelu: Stavba modelu: Dnešni monografie ukazuje dvě verze TBUP. Ten při rekonstrukci dozná nejvice úprav. Předevšim odstÍanite An-2 českoslcvenskéholetectva. Jedje nak vojenskou, s pořadovým číslem otvory původnich okének a nahÍadíte novými. Ve stavebnici isou totiž hrana- 74'14, .iednak svazarmovskou. imatrikutá, což neodpovídá skutečnosti' No lovanou oK-GlB. Antonovy An-2 českoobrázku č. 1 je nakreslen stavebni po- slovenského Vojenského letectva létaii stup. Z lisovaci hmoty lhodí se neprů- ve dvoubarevné kamuÍláži - horní plohledné stoiánky s minimálni tloušťkou chy jsou zelené (možno použit odstin hmoty 'l mm) Vyřiznete obdélničky, do Humbrol HT 1 Topside Green). spodni nich vyvrtáte olvory a 3,5 mrň a obdél- světle modré. Pro spodni plochy si muničky Vlepite do obou polovin trupu. site požadovaný odstín namichat z baZ průhlednélisovaci hmoty (tentokrát rev HumbÍol bilé MATT 34, Light Blue použijete průhledné stojánky} vytvaru- HG 5 a Light Blue HG 10. Ceskosloven_ iete kulatá okénka (o 3'5 mml a Vlepite o&iyk ie do piíslušných otvorů' ďW-@,M
o'':?ť,'n""l?1.Ji:,:'
1ut;li;',"",'ílli!ÍJ r
;i:iťi:H:'#nť:tl$ri\nlj{Ě' víčkaod mléčnéhokrému a pohodí dobně)' Na podlahu připevníte
sedaěpoloviny
ky, celek pak vlepite do pravé trupu. Po dokonalém zaschnutí nabarVí te vnitřní plochy trupu šedou barvou. Hodi se odstín Humbrol HB 6 Sea Grey
\l fhln [ď -ll t l E v lé.=
u---
Trup uzavřete přilepením levé polovi-
vybarvíte černou MATT 33. stejně jako vrtuli a,.pneumatiky" podvozku. Konce vrtulových listů jsou žluté(HT 6 lNslGNIA Yellow).
,.Andula" výsadkářů Svazarmu létá
celá krémová s červenými dop|ňky.
Také krémový odstin si musíte namí_ chat. základ tvoři opět bílá MATT 34 s přidáním HB l2 Mid Stone. HG 7 Ger-
man Pale Yellow a HT 6 lnsignia Yellow. Ti z vás, kteří vlastni barvy GLoY. mohou použítbarvy White (bilá) a RAF Yellow A 308. Červenéplochy vybarvíte odstínem Humbrol HT 5 Marker Red, ostatni doplňky isou steiné jako u Vojenské Verze letounu. lmatrikulaci OK-GlB zhotovite barvou MATT 33, československou vla_
ječku použiiete z obtiskového archU stavebn ice.
ANToNOV An_2.
Konstruktér
Antonov zaéal letoun konslruovat
v roce 'l948 na základě požadavku Ae_
roflotu. Vznikl stroj schopný sloužit
V dopravě. armádě i zemědělství, tedy univerzálni letoun' U nás použivá An-2 armáda a aerokluby svazarmu. V obou připadech létaji antonovy jako výsad_ kové stroje. Antonov An_2' jednomotorový viceúčelovýdvouplošník celokovové konstÍukce. Křidla ma.ií kostru potaženou plótnem a jednoduchou VzpěÍu do l'
Trup je duralová skořepina s palubnim
pÍostorem pro dva piloty a náklad' odpérovaný podvozek je dvoukolový s iiditelným ostluhovým kolem. Motor
RoZPĚTí 18.18 m, DÉLKA 't2,95 m.
ny a průhledného kabinového krytu'
déčkoí 4
odstínem MATT 34 přímo na trup modelu' nebo si zhotovíte obtisk. Plošku proti oslnění před pilotním prostoíem
A5-621 B poháni kovovou čtyřlistou vrtuli V-509-D9. která nahradila půVodní ',šavlové" V-509 A.
Medium.
Popsaný způsob úpravy inteÍiéru patři k nejjednodušším.Zkušenějšímodeláři mohou navíc vyrobit palubni désku, znázornit palubni přistroie' zhotovit řizeni' prvni trupovou přepážku a také
a
l ** I '**
ské výsostné znaky použi|ete z obtisků některé staVebnice KovozáVodů Prostě-
jov' bilé pořadové čislo nakreslite
ffi.9
HMOTNOST PRAZDNEHO LETOUNU 3410kg, MoToR 4Š-621 R o Výkonu
73s kw (1000k). MAX. BYCHLOST 253 km/h. DOSTUP 4350 m, DOLET 905 km
Václav Šorel
Stupačky Lidé dlouho šplhali na stromy docela
po opičim způsobu, jenže neobratněji' NeivýŠesi Vypomáhali kouskem lana. Civilizace však člověku ubrala na původni zdatnosti a obratnosti a zároveň vyžaduje, aby šplhal i na takové objek-
ty' kde by ani opice neuspěla, napřiklad na telegrafni sloupy nebo na výběrové stromy, které jsou výběrové proto, že mají kmeny docela rovné á hladké. Ná_ sledkem toho musel člověk vymyslet něco, čim by si šplhání usnadnil. Vymyslel stupačky' Jsou to železa různé-
ho tv3ru opatřená zuby, která se
při_
pevňuji na obUV. Při lezeni člověk zatiná ozuby do dřeva nebo vlastni vahou napomáhá uchycení stupačky na podkladu' Díky jim dokáže vyŠplhat i na hladkou tyč, a|e řádně se při tom zapoti. Jako mnoho jiných lidských vynálezů nedosahují stupačky ani zdaleka takoVých parametÍů jako jejich přirodni vzory, které mají napřiklad veverky. Ani veverčídrápky Však ne.isou tim nejdokonalejším patentem. Stupačky vynikajici konstrukce maji na nohách ti nejpřitul' nějši přislušnici třidy hmyzu vnějši
paraziti' Pochopitelně. Taková veš se
musí svého hostitele držet jako kliště, bez něi je ztracena' Následkem cizopasného způsobu života ztratila křidla, která jejÍ předkové kdysi měli, a pěšky
2 oeeu
také moc chodit neumi. Musi mít tedy
takové zařizení, kteró by ji umožnilo po_ hybovat se naprosto bezpečně za všech okolnosti po hostitelově srsti. Za všech okolnosti, to znamená při skocích, úpr_ ku' prodiráni se křovinami, ba i při potápění (tuleni vši}' Má tedy většina vši chodidlo přeměněné v patentní stupačku' Holeně noh jsou velice krátké. chodidlo je zredukováno na jediný článek' který zato nese silný, srpovitě zahnutý
dráp' Ten drápek 2apadá do výřezu
v holeni. Vydá_li se veš po vlasu, počiná si podobně jako elektrikář na sloupu.
odklopi stupačku, posune ii výše' za_ chyti ji vlas, pak přitáhne drápek k ho-
leni a zacvakne. Noha pevně držína
mistě. můžese posunovat dalši' Vzh|e_ dem k tomu, že má veš přichytky na všech šesti nohách, je téměř vyloučeno, že by sama z vlasu spadla' Podobné, ale méně dokonalé přichycovaci za_
řizení maji i všenky. zato paÍazitické mouchy střečci. kloši. loinice a dalši _ maji stupaěky 1eště dokonalejší. ne-
boť jeiich drápky jsou ozubené. Však také není snadné je vyprostit z Vlasů, splete_li si nás náhodou některý z těch parazitů se svým obvyklým hostitelem. Není třeba pochvbovat o tom, že drápky přeměněné ve stupačky jsou
ien Výsledkem přizpůsobení zvláštnimu
způsobu pohybu, souvisejicim se způ-
sobem života. Kromě příkladů kladných máme i záporné - existuji paraziti, kteři takové zařizeni na nožkách nemaji' Například veš sloní nic takového nepo_ třebuje, protože iejí hostitel má chlupů po těle pomálu' Žije v záhybech jeho tlusté kůže,a proto nemá silné a stupačkami vybavené nohy' ale docela obyčejné. poměrně slabé nožky s obyčejným jednoduchým drápkem' Příroda zkrátka Vybavila každésvé dítě právě tim, co ke svému životu nejvic potřebu_ je' Jenom k človékuse zachovala trochu macešsky. Dala mu však vynalózavý mozek, a tak člověk pilné vynalézá a nahrazuje své nedostatky rozmanitými nástroji' Jenom tak trochu zapomíná, že by mu při tom mohla být přiroda velkým a užitečnýmvzorem'
--č-
o
Pařaziti se stupačkami. a' Všenka psi (Trichodectes canis), slovensky sřstiařka psia b. Peřovka Vřaní (Philopteřus ocellatus). periařl
e. Veš prasečí (Haématopinus suis)' Voš svinská Í' Detáil chodidla a holeně vši Křesby J soVoVA
(plttot'y) éasoPigu ABc mlgdých tEchniků a přírodovědoó. Ročník25 í 1980- 81). Adresa ředrkca: voc€lova
3' í 20 oo
Praha
i
déěko 15
7Y sTnAz8l,:,#ůťip'#!i!,i:#{Ěťi#lď'Íl!if,:,:l*ý#;.":tÍ,,,Šri1fj!i#
ulo?rfc sář aa2zrrr reÓP! rsi, qe.oc n-csazt)t
\
Dt r(A2
kat c, ! ,s,
an
s
raž-
eeávt -\ wR., 'ponetu! .l 'to
cr r"Pt)a, ,?t ?rtac
Páéáto aoarl<
strážci tedy slovo splnili a vlaštovčlsuperd.ak 2novu odstartoval Všeuměl Hadži dokonce Ýymyslel a s pomoci ostatnich strážců zhotovil vzdušnou lanovku,'s'jejÍ_ž pom99! !Y! do výškY vynašen padáček s medvldkem jako parašutistou. Dovedli byste taié zhotovit podobné zařizeni' n€bo dokonce |ilé a ješiě důmys|nějšl7Zkust€_ao nad tlm zamyslet. a podail l' se vám nějaká konstřukce lsamoŽřeimě vy2kouše;á!), můžeteji poslat do redakce ABc' A k.omě toho se múžeblaaaanó dalša příběh z kroniky stÍážců.kteíý náidete v přištim č|ile' o
'E
ybuc.v
Tomen. lÍcrÍ.
]ibuše Kovařiková
]
9a0
Makrofoto9řaÍie kteřý vznikl
Hrubé schéňá hlavice plázmového hořáku: 1 _ 2dřoj proudu. 2 _ katoda' 3 - přísun spéciálního studeného plynu' vytvářeiícího ochran_ nou chladicí vrstvu (plášť),4 _ plazma o Vysoké teplotě, 5 - anoda' pomocná ánoda 6
-
toto Žkušební období rychle překle-
nout. neboť budoucnost plazmového hořáku je V automatech. které nahradí plně ělověka.
Ředital podniku ing. Karel Rybák nám řekl mimo jiné: ,.První plazmový hořák nsšívýroby spatřil světlo světa
již v roce 197o. Prošel stovkami zkoušek a stále vlastně ještě není hotov. Na zdokonalování se pořád pracuje. Škodaže se u nás dosud ne_ našel výrobce' ienž by mohl začítvyrábět malé série hořáků a zároveň vý_ robu spoiil s dalšímVědeckým Výzku_ mem. Je to na škodu našemu národ_ nímu hospodářství."
těmto válečkům prodloužit životnost z jednoho mésíc6 na šest. znamená to ročníúsporu 5 732 ooo devizo_
vých korun! obdobně je tomu v SoNP Kladno' Kaučuku Kralupy
nebo severočeském SKLo UNloNu. Vertexu Litomyšl a jinde. Je přjrozené, že Využití plazmových hořáků má tedy velkou budoucnost, tak jako vy-
Tffi
Výsledky práce podniku jsou již vi_
dět. Podnik nejen splnil stanovené vládní úkoly V hodnotě 15 miliónů korun' ale o naše plazmové hořáky
projavili zájem i zahraniční partneři. sovětský svaz již zakoupil ětyři soupravy, Polsko jednu. NSR pět a Francie jednu. V souěasné době probíhají obchodní jednání o dodánÍ hořáků do USA a Japonska' o dalšízařízení má
zájem sssB. Mimochodem _
za
každou soupravu dostáváme 8o ooo dol a.ů !
V Československu iiž také pracu'e
řada těchto plazmových hořáků' předevšímv ocelárnách a ve sklárnách. A výsledky? Neilépe o Vysoké hospo_ dářnosti svěděí jaden příklad: Výcho_ doslovenské železárny v Košicích dovážely přepravní válečky z Francie.
Za cenné devizy. Pomocí šopování plazmovým hořákem se podařilo svářeč připravujici agr€gát stál
U
pro pla'ňové sváieňí VYpadá, iako bY běžnébodové svářečkY
užitíplazmy samotné. Neboť v tomto oboru téchnika j€ště zdaleka neřekla poslední slovo a odbořníci tvrdí' že isou zde ukryty zatím netušenémožnosti využití.Jen se k nim musí technici tvrdě',prokousávat" systematickým výzkum€m a zdánlivě primitivními zkouškami.
zDENĚK vLČEK
MŮJ roruíČex
MOJE ZALIBA
Pěstuieme iedlé houby ll JAK pĚsrovar
QA
listovku nebo humózní
zahradni
formalinÚ. záhony se bezprostředně po po' krytí zeminou mirně
zalijivodouavprůběhu dalšiho pěstování
V porovnánÍ se žampióny ie pěstováni lim-
vodu a již přišiiho dne po
se podle potřeby jednou až dvakrát týdné zalévaji '
První plodnice se objevuji po dvaceti až třiceti dnech. V prúběhu sklizně se 2áhony chráni před velkým Naplněný záhon, pařeništé či polyetyléno_ pytel se osází sadbou límcovky {dodavate' lem sadby limcovkY ie seupRe rLÓRa, rro_ měřiž)' Jeden balíček sadby vystači na 1 m' záhonové plochY' sadbu před použitim roz_ dělíme na kusy o velikosti vlašského ořechu a sázime je na vzdál€nost 25 x 25 cm od sebe do hloubky 7 až'l0 cm pod povřch substrátu' Čtvrtinu celkového množstvi sadby rozdÍobíme a pohodíme po povrchu osázených záho_ nů' PovÍch záhonú se urovná. mírně utlači a zakryje vrstvou silné vlnité papírové lepen' ky nebo několika vrstvami balicího či novino vého papiíu. Papír pokřopíme vodou a záho' ny zakÍyieme fóliíz umělé hmoty' Tim se udrži dostatečná Vlhkost slámy v záhonech, potřebná pÍo dalši růst podhoubi limcovky' Mycélium limcovky roste nejlépe v teplotě 24"c. Po 20 až 30 dnech jsou celé záhonY prorosllé podhoUbim. PapiÍ z povrchu záhonu odstíanime a pokřyjeme ie kryci zeminou, vrstvou 2 až 5 cm silnou. Na rozdíl od přípra_ vy zeminy při pěstováni žampiónú se použivá íašelina beŽ přidavku vápence' Místo Íašeliňy
ý
KDY VzNlKLA v BANSKÉ Šrlavrulc! BÁŇsKÁ Šrour
dýchnou sÍateti' A nahlédnete_li do mést-
Navštivíte_li sIovenské město Banskou ;}:;'"i"Tl:".x?l:itl!i'?ii.liftllhiii Štiavnici, už při procháŽce ulicemi na vás vysoká škola-
zdůvodněni náVfhu
na její zřizeni v Banské
Štiavnicibylo stručně, ale obsažné' Každé slovo náVrhu je podlo'
Ženo fakty|
úroveň
hgrnictvi na Slovensku byla odjakživa vynikajíci'.- o slovenské horniky p.oieVil zájem
Uak o tom svědči žádost uheÍskému králi
Matějovi) i ruský kniže lvan lll. ' ' ' už od íoku 1740 se v štiavnických
dolech vytěžilo 2429 marek zlata a 92267 marekstřibra'..
1A
zeminu,
avšak také dezinÍikovanou jako při pěstováni žampiónů dVouprocentnim íoztokem
PRSTENITOU (oBŘí)?
odkapáni přebyteěné Vody lze zakládat záhony. Připřavujeme-li větši množstvi slámy, roz' ložímeji na čistépevné ploše a zde ji několik dnů po sobě polóváme za stálého přehazováni, aby byla stejnoměrně navlhčena' Po sed_ mi až desiti dnech se navlhčená sláma zaklá_ dá na záhony (výška vrstvy ěini 25 až 30 cm)'
i
ie možné použit též
lírucovt
změkne, přijm€
vt á
pytl
vnÁsčlro_
covky iednodušší. Tato houba se u nás v při rodě běžně nevyskytuje a roste hojněji ve FÍancii, NsR a NDR' Do kultuíy byla zavede' na před deseti lety Výzkumniky v NDR- Rá' z€m se Však stala nejoblibenějši pěstovanou houbou tisíců zahrádkářů v NDB a postupem ěasu i v ČssR' K iejimu pěstování je zapotřebi kvalitni, v suchu skladovaná sláma, menši pěstební plocha a sadba' Nejlépe je začit s pěstovánim límcovky na jaře, v dubnu' Houba potom p|odi přes léto aŽ do zámrazu' Je ji možno vysazovat též v záři. substrát se nechá totiž prorůst' přes zimu se záhony chráni rohožemi a plodnice se sklizeji na jaře' Límcovku lze pěstovat jak na záhonech ohraničených prkny' V pařeništi či polyetYlé_ nových pytlich, tak i ve volné půdě nebo ve skleníku. Misto k pěstováni je třeba chránit před přimým slunečnIm svétlem' V malém 5e substrát přip.avuie tak. že slá_ mu naplníme do bednY či pytle z umělé hmo_ ty a zde ji poléváme horkou vodou za stálého péchování' Takto namoóená sláma rychle
límcovkY sč itop r st€n ité polVetylónovém
Plodnic€ v
kolisánim teplot, pře_
devšim pak před přimým slunečním světlem.
Houby se nejlépe vyvíjejí v teplotě 15 až
20'c. Krátkodobě však limcovka snáši i teplotu 30'c. Plodnice se sklízeji od léta do
podzimu' Jednotlivé plodnice mají pÍúměI-
nou hmotnost 30 až 60 g. Výiimkou však nejsou ani exempláře 300 gramů těžké' stejně jako jiné kultury má i limcovka své škůdce. Pokud jeii podhoubi nepřoÍoste do' konale slámou, objevuji se na povrchu záho_ nú jiné plevelné houby, jako kustřebky, hnojniky' které nejsou jedlé. V ku|turáoh se mohou vyskytnout i slimáci, kteří požiraji jak zá' íodky plodnic, tak i dospělé plodnice' Účin_ nou ochranoÚ proti nim je kolem záhonů umistit připravek Limacid' Plodnice límcovky jsou miíně kořenité chuti a upravují se podobně jako žampióny
Foto ing. lvan Jablonský
Návřh na vysokou školu byl schválen, ne boí sami Habsburkové měli záiem na zvýšeni
Úrovně hornictvi, na tom. aby se iu těžilo ještě více zlata, střibra a jiných kovů. A tak dvotr
ská komora ve Vidni vyda|a l3. čeíVna1763
dekÍet, kteďm se v Banské Štiavnici zakláda la katedra chemie, mineÍalogie a metaluÍgle. Rok nato tam.ačal přednášet profesor Miku_ láš Jacquin. o vzniku školy se brzy dověděla celá EVro_ pa. Přibyly dalši katedry' přibylo i posluchačů.Vždyť to byla vůbec první báňská škola na světě, v niž se za vyučování a uěebni pomůc' ky neplatilo. A navic přijimala posluchače bez ohledu na iejich národní a náboženskou pří_ slušnost' ba dokonce i bez ohledU na to' jest|i jsou bohali nebo chudi. Mezi posluchače školy patřil napřiklad i vynikajici německý vě_ dec a cestovatel Alexander von Humboldt (na obr.) nebo slovák Ján Knechtel, kteď se
stal nejvyššim ředitelem dolů turecké řiše.
Sláva školy, která zanikla po rozpadu íakous' ko-uherské monarchie, patří k bohalé historii _vš_ Banské Štiavnice'
U KoLÉBKY
RoHÁčŮ
E
stalo se 5' ěervna l980 V Hluboké nad Vltavou na zahřadě inženýra Janovského' Ze zeme, té době ztvrdlé suchem, vylezl na pěšinku v koutě zahrady brouk roháč' Propracovával 5e na povrch pomalu a těžce. Nejprve se v malé kulaté dírce ukázaly konce velikých roháčich kusadel. Tívalo mnoho hodin, než se kusadla dostala ven z půdy a než se objevila hlava' Potom už byl otvor dostatečně velký, takže mohl vylézt celý bÍouk' odpoledne se přehnal déšťa zavlažená půda změkla. Na tento okamžik zřejmě pod zemi čekali dalši roháči. Na několika mistech se objevila dalši roháči kusadla a také drobné trhlinky v zemi, podobné těm' které zná každý pečlivý houbař' Každá trhlina signalizovala lihnouciho se roháěe. Na prvni pohled bylo patrné. jak jim déšť usnadnil pracné přohřabáni Žemě. Přiložili jsme ruku k dilu, trochu jim uvolňovali cestu a pomáhali na svět. Při tom se V
ukázalo, že veliká kusadla samcům při Vyhrabáváni ze země vic překážeji. než pomá-
JAK KVETE
MANDRAGORA?
Snad žádná Íostlina nebYla nikdy považoVána za tak Všemocnou, přimo kouzelnou, jako mandragora. středověk ji cenil jako |ék proti všem neduhúm _ a nejen to: chřánila prý před čarodějnicemi a sama přiěarovávala penize. Každý toužil mit ,,pro každÝ případ" jeji kořen. Je řepovitý, Větvený a svým tva' rem připominal malého mužička'Řikalo se, že prý nařiká, když ho tahajl ze Žemě'
l když mandÍagoÍa obsahuje jedovaté a zároveň i léčivélátky,zejména alkaloidY' je iisté. že tvaÍ kořene dal vzniknout různým pověrám. V našich zemich byla mandragoÍa samozřeimé také známa, i když u nás neroste' Ve volné přirodě se vyskytuje ve středozemi, náš snímek pocházi Že sicílie' Rostlina _ vědeckým jménem Mandíagora
haji. Samice se prohrabaly snadněii. celkem jsme během dvou
t- A Půda powolila a b.ouk se d€.o n6 povrch
dnů pozorovali lihnuti
devatenácti
a dvou samiček'
5amců
Hledalj jsme Vysvět|eni, proč se tito vzác ni brouci usidlili přirlo v zahradni ětvrti měs-
ta' Ukázalo se, že na
mistě, kdg se dnes lih-
nou roháči, stával oř€ch Vlašský, který bYl asi před deseti lety
poražen. Dá se před-
pokládat, že jeho trouchnivějíci paíez našla př€d nějakými pěti letY samička ro-
2. saňec a samico roháěe ob€cnóho ^ 3- v v9likost řoháčů i jeiich kusadel je různá
háče a nakladla do něi vajička' Larvy ve skrytu dokončily svúj vývoj a nám náhoda pomoh15 Šlédovai lihnuti
nové geneface toho křásného chráněného hmyzu.
obávali jsme se, aby so roháči neíozlezli po ulici a nedo-
stali se pod kola aut. PÍoto jsme je všechny sebrali a odnesli do
staÍého dubového lgsa, kde se roháči občas vyskytují a který se nám zdál bezpečný' Roháči patrně náš ná-
zor sdileli. Šplhalispokojeně po kmeni dubu a zanedlouho zmizeli z dosahu Iidských oči'
ofíicinarum' čéskynazývaná pokřin obecny - patří do čeledi lilkovitých, tedy do přibuzenstvi brambor, ru|iku nebo tabák!. Nemá téměř žádnou lodyhu. z řepovitého kořene Vyrůstá při zemi růžicevelkých. syté tmavo2elených krabatých listů' UpÍoslřed růžiceVyrůstaji kíatičce stopkaté květy' Jsou pětičet-
né a maji Velmi pěknou. světle až tmavě íialo' vou barvu, podobnou bařVě tzv' afrických Ťialek' Když květy odkvetou (nejčastěji kvetou V zimních měsicich) a dozrávaii kulaté dužnaté ořanžové bobule, listy se zvětšuii, takže celá při zemi Íozprostřená Íostlina dorústá V průměru až přes púl metÍu' Nehledejte tuto kouzelnou bylinU středověkých pověsti a pověr na nějakých zvláštnich stanovištich: ve
své vlasti je io dost běžný pleveI na polich a na
rumištích'
-nč-
Foto Jan ČeřovskÝ
Jan And.oska Foto ing. Jiří And.€ska
* op'Evte si:
V ABc č' 2l na stL 20 autor foto' grafie chybné popsal obrazek č' l s tukanem'
I
Jde o tukana velkého (Ramphastus toco). V A7c č.24 na str.4_5 zaměnila tiskárna snimky ústřičnika a kajky. za tato nedopatře-
ni se omlouváme.
í9
-n+qrj*at
(J
D
o o U ,z
rI]
! N
KJ
()
F
O
D .l
a F 3 t!
a o
-
i,:
f {
,,Matko," pravila Uka a hluboko se
uklonila' ,,přináším znepokojivou
zvěst-" ,,UŽ zas?"
broukla Ja_sin a mladistvá tvář se jí pokryla mrakem, předcházejicim bouři.
,,Za
těch pár set let,
co jsem si tě wvolila, nosíš vŽdycky jenom znepokojivé zvésti.'' zvedla
před brání přijmout cokoliv nového. Uka se nadechla. ,,HlásÍli z hvězdárny' že se k nám blÍŽi jakési ne-
identif ikovateIné předmětyJ' ;,Neídentifikovatelné předměty," usmála se opovrŽlivé Ja-sin. ,,Neqařídila jsem, aby se mi dostávaly informace úplné,uzavřené a jasně stylizované?'' ,,Jistě, matko. Hvězdárna předala
hlavu ke kopuli, k mod rojasné obloze za jednosl ranně průh]edným skleněným příklopem, lYrobeným z mate- hlášení laboratořím' Jde o kovové riá]u, který zvenčíneodráŽel sluneČní předměty poměrné veliké velikosti'" paprsky. ,'Tak povidej. co zas máš.'' ,,Kdv uŽ si koneÓně zqykneš mluvit, dodala hašteřivé' jako když se uŽ na_ jak se mluví?" utrhla se Ja-sin' ,,začÍ-
20
nám mít' doiem, Že se dostáváš do
období Velké touhy' Jestli s tím něco neuděláŠ' udelám něCo já s tebou.'' '.Ano. matko." řekJa pokorně Uka a sklopila oČi na béŽovošedou podla_ hu z velkých dlaŽdic' sestavených do mnoŽstvi modelů atomového'jádra. Táhly se velkou sÍníZdánllvě do ne_ koneČna a zrcad]ové sténv je násobi_ Iy' ',Jis[ě' mal-ko.'' ZnoVu pok'ívla Uka, ale pod víčkyji zablesklo ihned potla-
čenésvětýlko. ,.oba předmÓty maji hmolnost po 1řerh a půl lunách. zivé organiSmy nebyly zjištěny."
nýma iako čepel noŽe' ,,To se ptáš sama za sebe, nebo se vás ptá víc?" ,,S nikým isem o tom nemluvila"" ÝYpravila ze sebe Uka. Ale.. . ale ..." ponětí, jinak by se přišli podívat v cemýlila?" ,,Tak," lydechla Ja-sin. ,,Velká touha Uka pocítila teplo v tvářích a vědělých houfech." Ja-sin se odmlče]a jako davová psychóza." ZnenadánÍ se Ia, že jÍ zrůŽovély. ,'Nemám Žádné a Čelo jí prota'la jediná kolmá vráska. rozkřičela a, ozyéna ve velké sÍni sílu předstalry, matko," řekla prudčeji, neŽ ,,Nevíš, Čímto je, Že tvá přítomnost mě ieiího pro'evu násobila' Uka se přikrvŽdycky přiměje k povÍdavosti?" Ne- člla a stáhla hlavu mezi ramena.,,Jak měla v úmyslu' ti, děvče," řekla Ja_sin té_ Čekala na odpověď. ,,Co ještě zjistili?" si to předstal'ujete? Co čekáte?" "Nevěřím měř smířlivě, hlas 1í však ihned Uka nebyla s to promluvit, a kdyŽ ,.všechno nasvědčuje pokusu o přiztvrdl. ,,Takových jako ty jsem tu uŽ stání'" se jí to podařilo, stěŽí poznávala svůj viděla.'. A kaŽdá se z to}ro bÍzy vzpahlas. .Jsou to - isou to přece muŽi, ,,Kde?" lT/štěkla Ja-sin' matovala' Nic jiného ]im nezbylo. Je,,PťVní předmět s největší pravdě- kdo se odvaŽuji létat mezihvěZdnými nom ty se pořád stavíšna zadnÍ. VíŠ, podobností na územÍ Chryse Plata- koráby'" co tě čeká jestli co neidiÍv nedostania, u druhého'se domněnky různÍ, ,Á co?" neš rozum?" ale převládá názor, Že zamíťík Cydo_ ,,Tady jsme jenom samé Ženy. '." odpovědě]a tiše Uka' nii." ,JenomT' 'VÍm," prosím," rozhněva]a se Ja-sin' ,,Tvoie ústa řÍkají vím, a přitom Uka měla dojem, Že to jediné slovo 'Noje to tady. A co to dalo starostí, rYvolalo v kaŽdém lydechnutÍ slyŠímhromabouři, klerá děsí a lyhroŽu_ "Už je koneČně tvoje du vzdoru. Ale to je, ale zároveň nutÍ se strachu vzepřÍt neŽ '" Mávnutím ruky odehnavěc. Povídej dál.'' ještě la nepříiemné myšlenky.,7A' to se a za}rnat tíseň. ,'Proč tedy poČítáme 'sme.. ,,PrvnÍ předmět by se měl dostat na můŽou rozmys]et 9, přistát si, kde se na pozemské roky? Proč měříme iejich míra,mi, jeiich časy, používáme ie_ naši oběŽnou dráhu přesně za deset jim zamane." dnů, druhý za Šestinásobnou dobu." jde ienom o automaty," pro_ jich ýrazů, pojmenovánÍ? Kte4í ''VŽdyt nes]a z naŠich dávných předků nám kromě ,,Sa'pristi, sapristi," pokýwala hlavou nesměle Uka. Ja-sin, iako by na předeŠlou dobu zatoho zanechal i iiné dědictví, tu tou.Jo. ale s tykadly a moŽnáí s kapespomněla. ,,Zase starosti. co s tím?" ními laboratořemi, jak uŽ dlouho hu, rozechvěnÍ, které, iak iste sama, říA opřela si hlavu do dlaní. předpovídám' Já je znám...'' S úle- kala, nás čas od času přepadá, aspoň Uka tiše čekala a její nohy na \Y- kem se zarazila a Zpra'ŽL|a Uku mra_ ty mladšÍ, co ieště neupadly do letarhřívané podlaze se ani nepohnuly. ziým pohledem. ,,odsud se kťomě gie..." Hleděla na skloněnou hlavu, na čer- mých rozkazú nelT/nese ani slovo, je ,,Dost' dost, dost|" křičela Ja-sin' né lesklé vlasy rozděIené uprostřed ti to jasné?" ',Vezmeš si raketu krátkého doletu pěšinkou a odhalujícÍ drobné růŽové ,Áno, matko," opět sklonila hlal'u a zrnizíš.KatapultáŽ. Návrat ne_ uši, a náhle pocítila se svou předstaUka, ale poznámka představené jí za- Žádoucí." venou bezdůvodnou a zároveň hlu- Iomcova]a. Ona je zná, musela je tedy Uka opět poslušně sklonila hlalu bokou účast.Dávný utajený vzdor vjdět, moŽná s nimi i mluvila... Zdálo a hrůza se zhmotnila, dostala zřeteltrochu ustoupil, ale Uka věděla, Že se ií, Že se jí na přsa poloŽila tíŽe a po- né a jasné dimenze, ienomŽe uŽ neděčeká v pozadí na prunÍ impuls, aby koušíse ii rozdrtit' si]a, nebo neděsila právě proto, Že znovu v neinevhodnějŠím okamŽiku ,Jenom Žádné bláznění," varovala ji končila přetvářka a skrýryánÍ a při' lyskočil. cházelo řešení, řešení iakékoliv, ale matka představená.,Á teď si pamatuj matko," řekla 'oni nedají a nedaií pokoj," bruČela mé příkazy. Bedlivě sledovat předpo- konečné.,,RozumÍm, si Ja-sin zlostně' ,,UŽ deset let, a v pokládané mÍsto přistání a předem sotva slyšit'elně a pak zvedla Lrlavu. s]ední době jako by úplně Zešíleli'" odstranit veškeré případné důkazy ,^le myslÍte si, malko, Že kontaktúm Mrkla po své společnici a zno}Lr se gxistence Života, i třeba jen mikroor- s nimi zabráníte? Ze se dalšía další zadumala' ,,Dokud se na náS jenom ganismů. Je nutno počÍtats neirůz_ nebudou pokoušet o setkánÍ s muŽi? dívali dalekohledy' ieště to šlo, přestoNikdo nás to neučí,nesmÍ, ale cítíme, nějšími druhy zkoušek, jistě uŽ hodně Že nikdo nemá rád, kdyŽ mu někdo pokročili v biochemii, fotosyntéze Že takhle je n኎ivot poloviční.Že mu nahlíŽí do oken. Dalo dost práce je i v práci s obohaceným radioaktivschází smysl." Uka se zadýchala. ,,Zezll..ást, a'l'e stá]ó to za to' Teď jich ním uhlíkem' MusÍ mÍt dojem, Že naše mřU," dodala však skoro nevzrušeně, máme nékolik na obéŽnédráze, tři planeta je jenom samá pouŠť.Pak s iakýmsi strnulým klidem, polo'ale přistály a přilétají další.Poslouchአsnad dají pokoj." Žím vám jeŠtě jednu pťisné zakázamě?' proČ?" wyhrkla Uka a sama se nou otázku. Nevím, Že by tu existova'Áotázky ,Áno - vlastně ne," zakoktala Uka. své k smrti polekala. Byla ien ly umělé líhně' Nikdo o nich nikdy ,,Nemáš co poslouchat' kdyŽ přepokračovánÍmmyšlenky, která v ní neslyšel. Kde jsme se tu tedy vzaly mýŠlím,"utrhIa se Ja-sin' po přiznání představené my? Kde se berou dalŠí'ty mladší? nechtěném ,,Pamatuieš se, co jste se uči]y ve stále jeŠtě doznívala. Stále nové generace? A pokud se tu ško|e oZZ?" rodí děti, jsou to jen Ženy? A jest]i ne, ,,Co proč?" zepta,la se Ja-sin zlověst,,Ano, matko." co se děje s dětmi muŽského pohlaně. a najednou věděla' Uka Že uŽ nepřeříkej' Ale bez koktá- můŽe mlčet, ,,Tak mi to musí promluvit' uŽ jen vi?" nl. Ja-sin zalapala po dechu.,,BěŽ"' řektřeba proto, aby neobelhávala sebe matko." Uka se podvědola tvrdě. ,,Pohlídám si' abys s nikým ',Prosím, a své okolí, byla aby čirá' upřimná mě napřímila. ,,Zák|adní Změny. a otevřená, jak bvlo na Marsu od ne- nemluvila." Roku osmnáct set sedmdesát pět po,/A.no, matko. Sbohem, matko," uklozemského času stavba kanálů na paměti prvotním zákonem' nila sé Uka s dúrazem na oslovení proč?" opakovala Ja-sin tento- a otočila se, otázka zmalel:í ziištěnéhopozorováni. Pozvšak zůstala viset 'Co ději zrušení kanálů z téhoŽ důvodu. krát s prastarou únavou v hlase, kte- ve wduchu, jako by ze sálu uŽ nikdy rá svědČila o tom' Že tato situace pro nemělawprchat. Přeměna terénu na oblasti zdánlivě pokryté lávou, popelem a pouŠtí' ni nenÍ nová, že se ji už mnohokrát Ja-sin se zvrátila do opěradla a zaovlivnění průzkumných sond, aby na dříve musela zabíryat. vřela s wýrazem beznaděje oči' je vy viděla," lyhrkla Zemi vznikl nezor o iedovaté atmoiste ''Vy sféře s devadesáti osmi procenty kys- Uka a sama cÍtila zděšenÍ.které se po ličníkuuhliČitého,s tlakem pouhých těch několika slovech zmocnilo před_ nehybném sedmí milíbarůa s pronikavým Ves. stavené, přestoŽe na neobrazila jedi_ mírným zářenÍm' Vzbuzení dojmu obličeji bez vrásek se 'eiím !'ulkanické činnosti a rozsáhlých ]e- ná myšlenka' ,,Proč se s nimi nesmiooa doých ploch. Půl roku a,tmosféric- me setkat i my?" A dodetečně ji zahrůzou nad vlastní prašných troufa_ kých bouří o rychlosti dvě mrazilo stě padesát kilometrú za hodinu pro lostí' Ja-sin chví'Ii sledovala oČima chla'dzakrytí přesunů..." ,Jo," kývla Ja-sin, ,,a mně se zdá, Že
,Á tak dále. Zřeimě ti musím v jed-
je ti to lÍto' Kde jsi vzala ty určité nom kuse něco odpouštět, ia,ko teď ty představy o Žiqých organismech, co nepřesnosti a mezery. DůleŽitéje, Že se ti honí hlavou? Nebo Že bych se zatím, aspoň doufám, o nás nemají
21
KOMPAS
PIONYRSKY
P':D \ rady
-/
',My j5me volili demokratickým
dopisovatelé hlásí
způso-
bem," odpověděl MarekHonŽa, který toho dne chyběl, je srce moc hodný kluk, ale 1ichý a tak trochU neohlaba' ný' Prolo ho má třidni ráda' Je dobrý V mati-
VOLBY
ce,Íyziceavchemii.
,,Každý mohl zvolit, koho chtěl, a Honzovo jméno se neobjevilo ani jednou," dopIňovala lvlaÍka olina' ..My proti Honzovi nic nemáme a máme ho rádi jako kamaráda. Ale v radě nemohou být Všichni'" prohlásila Petra. ,,on se dobře Uči a Vzorně připravuie na hodiny," praVila třídnÍ. ,,My to vime a taky s nlm počitáme pro práci, které on roŽumí," řekl Aleš'
Jmenuji s6 Pavlina' Jsem k.onikářkou naši oddilové rady. Vedu kroniku, ale kromě ní mám ještě jeden zápisnik. kam si zaznamená vám takové postřehy a poznatky, které se ostatním zdají jako nicotné maličkosti' Nevím proó, ale rozhodla jsem se' že se s Vámi o ně poděIím' Totiž vinou takových maličkosti se někdy zřiti celá velká véc ' ' ' Tak naše rada má pět členů'Aleš je před' sedou, Mařek praporečníkem, olina redaktoÍkou nástěnných novin a Petra nás Žastupu' je ve skupinové radě' Jinak je re'eÍeiltkou přo různou činnost oddilu. Volby píobihaly tak' že každý člen oddílu napsal na listek jméno svého kandidáta a při'
,,No, nevím, musim si o tom promluvit s Va_
šim vedoucim," zakončila rozhovor třidni a Žačala vysvětlovat noVou látku'
Nevím, iak dopadla rozmlUva s lvlilošem, to je náš vedouci' Nic se V radě nezměniIo, ale na hodinách s naši třidni miVám pocit, jako bychom provedli něco špatného'. ' Vždyť jsme stáli za svou Věci' Nebo ne? KÍonikářka PaVIina
padně mohl připsat i Íuňkci' Vedoucí vzal
všechny listky a post!pně zapisoval na tabuli Jména a navrhované ÍUnkce' seŽnam naši
- zbyněk zavadil, dopisovatel ó. 189' Brno_ Rečkovice - Táborová připrava' Tahle dVě slova sg na konci školniho roku často ozýVala z úst členůnašeho pionýrského odddílu. co to Vlaslně znamená? Je to Všechno' co je tře_ ba udělat, zařídit, a hlaVně naučit se před odjezdem na podnik Uzavirójici naši celoroční činnost _ na letni stanový táboí. Byl to především trénink Ve Vařeni' prani, myti nádobi a jiných všednich pracich. Někomu by se to možná mohlo zdát divné, al€ mY dobře víme, že během tábora bUdeme odkázáni ien sém' na sebe' Protože letošni rok je rokem XXll. oH v Moskvě, také celotáborová hra' kterou jsme Žahájili už začátkem června, má mnoho společnéhos olympiádou Stejně tak jako
sportoVci celého světa museli splnit svůj limit pro nominaci na Ólympiiské hry' musely i naše družiny splnit limit pro Účast na táboře Našim limitem vŠak nejsou jen spoÍtovni vý'
kony, ale i zn6lost všech Žákladních doved
vÝzvA
ností kaŽdého 5píáVného tábornika' Ten, kdo tuto znalost neprokázal, nemůže se celotábo_ rové hry zÚčastnit; Antonín u.ban' dopiso Vatel č. 187. chotěboř Před koncem školni'
Na tomto místě býVá pravidelná rubrička Fotoíeportéř chváli' Dnes jsme je postoupili pionýlského oddílu Tábornici z Bo' humina 1' To pÍoto, že i tento č]n je hodný chvály'
ho roku pořádala naše škola ve smetanově Ulici branný závod jednotlivých třid dÍuhého
VÝŽVě 49'
_
PionýÍe, drUžino, oddileI
Vezměte do socialistické péčečást městské z€|eně (parčik' zelený ostrůvek, plochU kolem dětského hřiště a piskoViště, prostranstvi u pomniku nebo pamělní desky apod'), aby zelené plochy celého města bylY V péči
stupně' Na trati byly konlroly: azimut, hod g.anátem na cil, zdraVolnictvi. topo9rafie a nasazováni plynových masek' Tento po_
odstraňoVání
předmětů z
ních toků a nádÍ
-- ujišťováni
a
automobiIistú
parkujicich na Želených
plochách; upozorňování občanůničicich zeIené plo_ chy piechazen'm mimo chodniky VZTAH ČLoVĚKA K PŘÍRoDĚ JE UKAZATE LEM JEHo KULl UBNÍ VYsPÉLosTl
_
pionýrů' Vdechněte zeleň Vašemu městu
a
Pionýrštíffi
radY zůstal napsán na tabuli. Druhého dne se nás třidni ptala na přúběh voleb.,,Proč jste nezvolili Honzu? Myslim si, že by měl být Ve vaši íadě a možná předsedou,'' řikala třidni'
jeho ulicemi rozhod'te pestrobarevnost kVě
sledni Úkol zpestřili vojáci tim' že na trať na_ házeli dýmovnice, jejichž kouřem jsme měli píoiil' cesta Vedla po silnici a lesem' kde na nás čeka|y skácené stromy' bažiny, přéchod přes řeku po laně a jiné discipliny.
a
.
tů!
Pionýrské skUpiny!
spoite se s občanskými výbory ve svých
(V. L Lenin)
Hra pro váš oddíl- HoDlNovÝ '
GoLF
K této zajímavé hře stači kus větve dole zahnuté do oblouku a l2 plechovek od kon_
2erv' Na íovnélouce vYznačte šestimetrový kruh, vysekeite v něm tÍáVU a na obvod kruhu
zasad'te ]2 plechoVek' Každou plechovku
zbavte vička, Vymyjte horkou Vodou, hladce vYklepejte jeji holni okraj a do dna nadělejte
velkým hřebíkem diry, aby po dešti mohla
Vsakovat Voda do Žemě' Upravené plechoVky maji být zapuštěny do země tak, aby ani kou
síčeknevyčníValynad okolni drny' Rozmisté
te je po obvodu šestimetrového kÍUhu a očíslujte je tak' jako kdyby z nich měl být čiselník Velkých hodin' Potom udělejte malou vyvýše ninkÚ, které se řiká podstavek a 2 niž budoU hráči odpalovat miček do jamek {do plecho Vek). Podstavek umjstěte mimo střed kruhu'
abY z něho bylo k růŽným jamkám
da
růŽně
leko. HÍaje se tak. že každý hráč poloŽi malý mi_
ček na podstavek a odpáli jej ho|i na jamku
číslo'l. Když míčspadne do přvní plechovky, híáčjej znovu položi na podstavek a odpaluje na jamku číslo2' Jestliže první plÚchovku netreÍí,nechá miček ležet tam, kde se zastavil' a přestáVá hrát do té doby, až znovu přijde na řadu' Pak odpaluje na prvni jamku Ž toho mist6, kde jeho miček minUle zůstal ležet. Hráči odpaluji miček postupně do jamek počinaje ] a konče 12' Vyhrává ten, kdo za sáhne Všochny jamky V předepsaném pořadí -zebneimenšim počtem úderů. KÍesbá J. Tesař
22
Nová,,prafese" Zuzanu GrombiřikovoU z Hodonina znaii všichni pilni črenáři ábíčka'osobně ne, ale
z její dopisovatelské činoosti' Patřila
totiž
nejpilnějším. Dnes už absolvovala prvni ročnik zdravotní školy, ale svému pionýrské mu odd'lu, v klerém Vyrostla, Žůstala věÍná' Teď už jako instťuktorka. Dopisováni ji stále bavi' ale místo V ábíčku necháVá těm mlád ším.Zkouši ted'novoÚ,,píoíesi" _ fotogra_ fováni' Ze svých pokÚsů nám poslala jeden opraVdu 2dařilý snimek' k těm
Text k Íoto:
stovky rozkvetlých chranénych hlaváóků jar nich viděla děvčata 2 pionýrského oddilu Ve selá srdce z Hodonina na vápencových sva_ zich Pálavy' objeviIa však i desitky prázdných , jamek, které zbyly po rostlinách diky Vandal sky se chovajicim náVštěvnikům' A přece se dá krásou květiny pokochat jen pohledem a k důkladnému prozkoumáni nemusí Vždy sloužit bYlina vylisovaná v herbáři'
gÝÉRAc"
**n
celé soutěže musi Es uskuteÓnit akci Exkuřzion. cilem'budou závody' podniky a družstva' jimž základni výrobni su.oVinu poškytuie přiroda.
Jak to dĚlaiÍ jind€? bude název dalšiho speciálniho úkolu. K němu budete shromažďovat výstřižky, zptávy a zá' znamy, které Vás informovaly o tom. jak
se ochranou přírody a životniho pÍoslředi zabývají dětské a pionýíské oÍganizace nebo i dospěli v socialistických zemich' Tak tohle všechno a ještě mnoho dalšich zaiimavostí jsme pro Es ABc při-
PoHOTOVOST PRo expeolčtví SBORY t_
Na samém sklónku prázdnin, v době' kdy torny, spaci pytle a pryskyřici poskvrněné tábornické košile ještě nevyčichly z parfému táboÍových ohňů a přitom se už neúprosně do popředi zájmů tlačil čas, Ve kteřém bylo třeba se rozpomenout, kam byly ukryty před dvěma měsici penály. kružitka a matemalické tabulkY; V tom obdobi, kdy i nám v íedakci doznivaly ve vzájemných rozhovorech dojmv z dovolených, tak právě tehdy přišla do budovy č.3 Ve Vocelově ulici očekávaná návštěva. Byl to doktor Gadames, sám velký náčelnik opeÍace BÍontosauIus. sestoupil z Výšin a přibližil se z dálek kosmu' aby se s námi podělil o dramatické zážitky . ovoskafu. zavital k nám s přáním náhlédnout do hlášeni eXpediěnich sborů ABc a přišel také pÍoto' abY nám prozÍadi| nový plán oPERACE BRoNTosAURUs 81. V každóm sudém čisle tohoto 25' ročniku ABc naidete jeden dil celoÍočnisoutěže pro m|adé techniky a přirodovědce, hlavně však pÍo ty, kteři chtěji poznávat a isou rozhodnuti pomáhat chránit příÍodu. V operaci BÍontosaurus 8'l budete i nadá|e sledovat' co se děje na planeté Exodus, kteťá nezanikla' ale Úsilim oby-
vatel se stala opět živou planetou. zpávy z Exodu budou tentokrát stÍučné' protože dr' Gadames bude odkázán na to, jak se mu podaři navázat spojeni s osádkou Časostroie a ieiich hostiteli
- antropy.
Expedióni sbory ABC však zahálet nebudou' Po loňském přípravném obdobi se Vydaji na biologický a ekologický p'ůzkum své planoty! Tuto planetu si Však musí neidříve vyhledat. zaměřit a zmapovat' Po celý Íok s ni nesměji ztratit kontakt. Čtyřit
pravili v nové soutéži. Podrobnosli i íady a návody, iak který úkol plnit. se postupně doětete V dalšich čislech ABc. co však uděláte neidříve? 1' založto oxpodiění sboŤ 6 vy_
2' Pošlgte přihlášku do rodakco ABC, Vocelova 3, 120 O0 Praha 2-Vinohrady, s heslem Brontosaurus 81 na obálce. V přihlášce uved'te název Es' iméno vedouciho (můžeiím být ipio-
nýrský instřUktor), adÍesu a vék vedou-
ciho, seznam členůs uvedenim Věku'
název pionýÍské skupiny (oddílu, školy. záimového útvaru). Pozorl ES z minulé-
ho ročníkumusí rovněž poslat novou přihlášku
!
Připřavto 8i palubní deník' nejlépe velký sešit fořmátu 44. Na prvni stÍánku, kteřou iistě Vyzdobíte, napište ,,operace Břontosaurus 8'|", název va3.
šeho expedičního sboru (připadně ieho
znak), seznam členůa misto působeni. Do palubniho deniku si nejdřive zakres-
lite situačni plánek vaši planety' dále
:$
t
( Í,il
pak nákres Vašíorbitálni stanice' sem
budete vlepovat Výstřižky nebo zapisovat zpíávY,,,iak to dělaii jinde". V deníku budete psát o sVé činnosti, o plněni úkolů,o akci ExkUřzion. Na konci roku
myslgto si pÍo něj názov! Es by měl mit 6_ l0 členů.Mohou to být pionýrské družiny (nebo iejich část). Es mohou vzniknout V pionýrském oddíle (může jich být v oddile několik), ve třidě, V zájmovém útvaru, v mistě bydliště.
si jej od vás vyžádáme.
4. Naiděto ai 8vou plan€tu. Hledejte ii v blizkosti sVého bydliště. Mělo by to být misto' které je přirodnó zajimavé {les. louka, Voda) a na kteróm lze pozorovat také Vliv civilizace' Vaše planeta, kterou si jistě poimenujete, nemusí být rozlehlá' Asi tak 500-5000 m".
5. co so známkou na okÍaii tóto stýánky? Tu nám neposile'te' VystřihnĚte si ji nobo pečliVě obkreslete a Vlepte do levého horniho rohu volného listu papiru formátu A4' Totéž udělá-
le i s kupónky v dalšich dilech opeÍace BrontosauÍus 81" KaŽdÝ na zvláštni |ist.
Pod obrázek si budete postupně psát,
co všechno o zobřazené přírodnině víte,
kde jste ji Viděli, našli' co istg zpozoro-
Vali na iejim VýVoji. samozřeimě začnete správným rodovým a druhovým ná' zvem, připadně i názvem latinským. Četli jste pozorně? Už jstB se rozhodli7 Tak Vezměte papir. přopisku, napišle přihlášku a pošlete' To je to jediné. co zatim od vás požadu.'eme. A připravte 5e. Pohotovost pro expediěni sbory je už vvhlášena! '
Štábopeíace B
81
Kresby Heda Vilgusová
23
Dl' Jiři Dlabola otevirá pokladnici
_
krabici s exotickými brcuky
Novinář ňéníčlověk, kteÍý by mohl hovét svým libústkám' Jeho povinností j6 psát o tom, co ie Ířeba, a t6hdy, kdY le to tř6ba' Nestává se mU často, žéby dostal za úkol napsat o lom' co je jeho srdci .vláště miló' Kdyi už so náhodou néco lakoýého povéde, připadá si jako ditě štěstěny' Já |sém si tak připadala' když se mi ná stole sešly dva koras' pondenční lÍsÍky. i€jichž pis'telé si žád€li návšÍívit Entomologické oddělení Nářodního muŽea v Praze' Abyste vědéli. tohl6 oddělění sídlí na samém křáji Práhy. v záméčku v Kun_
raticích. Ns přvňí pohled ten zámok nevypadá ani trochu pohádkově' jo slřízlivý, prostý a třochu otlučený, ale j6 od
Nejvělši lesařík světa se sotva do muzejky vejde
eox#+-
tffi,r
sklepa až po věž plný neuvěřit€lně krásných a zajímavÝch vécí.A tak jsem s radosti zvédla teleÍon. abych oběma zá_ jemcúm. PeteÍu samekovi Košic a lvovi Bělohlávkovi ze j€j'ich přání. Žsm'berka, zařídila
splněňí oba však byli z dal6ka' a proto jsme si muséli exkurui n€chat na přázdniny. kdy j3ou entomologové většinou na csstách' Nekon€c jsme se však př6ce všichni v kunÍarickém.ámečku sešli, abychom 3e podívg|i na ňeivétšísbírku hmyzu v Českoslovengku' sbírku, která odbbřníka zoujmé á neodbořníkovi vyřazí dech Moh|a by 9e klidně im6novát
Poltlad U nezaltletém zámku Jsou zámky bohaté a vznešené, sta_ robylé, romantické i pohádkové. Ten, do kterého isme iednoho červencového dne vkroči|i, nemá nárok na žádné z těchto epitet. stoií uprostřed živé obce' na místě malé kamenné tvrze ho Vystavěli až v roce 1688 a zhruba o půl století později ho hrabě Golč přestavěl do dnešní střiŽlivé podoby. Možná že tu kdysi bývala ta pravá nefalšovaná zámecká atmosféra, ale nejspiš ji odvezli se zlaceným nábytkem a těžkými ča|ouny. Dnes ie celý prostoÍ vyplněn podiv_ ným pachem' nad kterým nejeden náVštěVník ohrne nos. Pro entomologa je Však tou pravou rajskou vůnínad vůně - směs vyčichlého mirbanového oleje, ctihodného prachu, knih a různých che_ mikálií se prostě nedá zapomenout. Naši mladí hosté nezapřeli, že jsou také entomology. Už ve skleněných dveřich zavětřili a na tVáři se iim bezděky obievil spokojený úsměV. A hned byli v z{mku jako doma. Nevím, iak si misto svých tužeb představovali, ale rozhod-
24
ně nevypada|i zklamaně. když našli chodby, schodiště i sály přecpané skři_ němi a regálY a v nich tisíc€ muzeiek a jiných krabic skrýva|ícíchtajemstvi. Pokukovali po nich a prsty se jim nepochybně třásly - moci tak otevřít aspoň jednu z těch černých škatulí, popsaných 2aklínadly latinských názvů:
Cerambycidae, Chrysomelidae, Coccinelidae.. . Ale všechno má svůj čas. Propletli jsme se bludištěm až do stropu sahajicích polic a zaklepali na bilé dveře dokonale ukryté v rohu prostor_ ného sálu' za nimi sidli dr. Jiří Dlabola (to iméno iistě znáte ze stránek ABc). jeden ze zde.jšich vědeckých pracovni-
ka mnoha výzkumných expedic do exo_ tických zemi. A neien poslouchat, Vadět na vlastni oči exempláře nachytané v horách i pouštíchlránU, dovědět se,
kde a jak žiii a iakou fintou se na ně musi, a seznámit se ise znaky, podle nichž se uróuji. Aěkoliv oba doma maji
sbírku brouků (chrobákov, iak pÍavil Peter svou rodnou slovenštinou)' zaujali je i droboučcí křísi' žijicína pichlavých keřich astragalů kdesi na pomezí Afghánistánu. Dychtivě nahliželi do mikroskopu, aby si prohlédli miniaturni kopulač_
ni orgány dosud nepopsaného druhu,
s nímžsi
momentálně doktor Dlabola láme hlavu. opravdu, neni to jednoduché, objevit a popsat docela nový' Vědě dosud neznámý druh živočicha. cestování do náš hostitel přešel od obecného ke míst pustých a neprozkoumaných je konkrétnimu a začal vyprávět o tom'.iak sice nejzajímavější částícelého procese vyhledáva.jí a popisují nové druhy, su, ale neni podminkou. Nezbytně nutchlapcům se rozhořely oči' Jak by také ná !e ta dřina, která následuie potom' ne' Kdypak se českémuklukovi stane, Je nutné dokonale znát celou skupinu aby mohl poslouchat vypÍávěni účastní- hmyzu, do niž popisovaný druh patří, ků. Uvital nás úsměvem a úvodni přednáškou. PÍVnich pět minut vypadali klu ci, jako že se budou nudit. Jakmile však
odborne alotazV n|ladvch koÍeopteralogů zodpov|da dl -jL,sef -le/lnek
mit přehled io té nejsoučasnější literatuře a také mít přistup k exemplářům, podle nichž byly jiné. přibuzné druhy popsány. V tomto ohledu je na tom naše Národní muzeum dobře' Ve sbirkách je mnoho Vypreparovaného hmy-
zu' který má kromě štitku s udáním mís-
ta a doby sběru a etiketkou s určením ješlě červenou cedulku, označujici, že jde o tYp. tedy o jedince, podle kterého byl daný druh popsán. Sám doktor Dla' bola jich popsal hezkou řádku a rovněž
ostatni pracovnici odděleni mají na
svém kontě mnoho popsaných brouků, motýlů, ploštic, much a všelijakédalší havěti.
z cest po Íránu si
entomologoVé z Národniho muzea přivezli mnoho ne známých druhů. například V tamnich horách žiji křísci se zakrnělými křídly. Je to je'|ich ochÍana pÍoti Větru. který by je mohl zanést daleko od příhodných míst, a hlaVné jejich živnýcřl rostlin. ovšem diky té malé pohyblivosti se na izoloVaných stanoVištich vyVinulo mnoho endemických druhů. To jsou takove, které nežiji nikde jirrde než v malém okrsku, třeba jen v jediném údolí nebo na jediné hoře' Pak se ovšem nemůžeme divit' že k dosud známým třiceti tisicům druhů křisů přibýVaji každoročně nové' KaŽdý nový druh musi být samozřej mě nejen přesně popsán' ale i nakreslen' Rozlišovací znaky jsou tak.iemné, že je ze změti detailů nedokáže Vytáhnout ani ta nejlepši fotograÍie' Proto musí být každý entomolog dovedný kreslíř anebo si musí sehnat takto nadaného spolupracovnika' Dr' Dlabola umi, a|e ion uvítal novou pomůcku. visopan, promitaci mikroskop, kde se obraz objevuje misto V okulárU na matnici, takže stačíjen přiložit pauzák a obkreslit. Má ovšem jednu nevýhodu, je třeba s nim pracovat v zatemněné místnosti. Vzdor tomu, že entomologo
lvo obdjvu]e visopan
Vé maji pro sebe celý zámek. nemail tolik mista' protože miliónové sbirky hmy-
zu vytlačily pÍacovniky do okrajových iásti. A tak ten, kdo právě kreslí na visopanu. pÍacuje s bundou přehozenou
přes hlavu. Drobné druhy hmyzu a systematické sbírky jsou nesmiÍně cenné' ale přece jen to neni nic ,,pÍo oko". A tak dr' Dlabola ukázal chlapcům krabice s těmi vétšimicikádami a svítilkami' Do celé muzejky se jich vešlo jen pár - takový Tibicen esfandini je větši než iihoevropská cicada plebeia. Takó zástupci rodu Tacula patří mezi nelstatnciši hmyz' Kluky zajímalo. jak hlasitě ty velké cikády zpivají. skutečně, jejich hlásky jsou daleko slyšitelné,ale mnohý malý druh je hlasitosti a pronikaVosti tónu ješlě předči. To záleži na stavbě jejich zvukových orgánů- Dr. Dlabola se rozpovidal o za'iímavostech zpěVu cikád, ale přitom oteviÍal jednu krabici za druhou' Nosaté surinamské svitilky, pestré dru_ hy z lndie a Cíny. které nezadaji motýlům zbarvením svých křidel - a také druhy vymřelé. Ty ovšem nepocházeji z tropů, ale od nás' Paradorydium lanceolatum žilo na travách v Tró1i, kde je naposledy sbiral profesor Obenberger. od té doby už je nikdo nenašel. Je to škoda, protože zde byl nejseverněiši bod rozšiřeni tohoto teplomilného dru_ hu' Jinou naši vzácnosti je DorycephaI-us bayeri. žiiÍcina stepnich stránich Ceského středohoří. S křisy a přibuzným hmyzem jsme se seznámili opravdu dobře. Pak se ale ukázaly neVýhody prázdnin. Proslulá Kheilova sbirka motýlů byla zamčena, takže o pestrou krásu exotických Lepi_
dopter isme přišli. Bohatě to
Však
chlapcům Vynahradili brouci, kteří jsou stejně jejich srdci nejbližši' obdiVoVali obrovité aÍrické goliáŠe, zelené draho_ kamy Eudicell, stephanorÍhin a jak se Všichni ti afričti zlatohláVci jmenuji, vy-
-
paneéku. to tak ftlit domal
slechli historii měňaVých jihoameric-
kých tesařiků, ieiichž původ byl dlouho zahalen tajemstvim' protože je sběratelé lovili z kalných proudů Amazonky, ale nikdo nevěděl, kde ti mohutni bÍouci do řeky spadli. Samozřejmě že se splnila i zvláštní přáni: Peteř se mohl do sytosti obdivovat sbírce krasců, kterou nashromáždil profesoÍ Jan obenberger, jeho otec mohl potěžkat V ruce krabici s nej_
většim tesařikem světa. který pÍáVem
nese jméno Titanus giganteus, a lvo se mohl podivat na exotické protějšky na-
šich střevlíků i na pestré, řoztodivně
UtVářené tropické mandelinky. Hlavně se vŠak kluci nestačili vyptáVat dr. Josefa Jelínka, jednoho z našich přednich koleopterologů' na Všelijaké entomologické praktiky a 2ajimaVosti' zkrátka náVštěva se vydařila. Po pravdě ovšem musime říci' že na*tom neměli zásluhu Ien pracovnici Národního mUzea. ale také obětaví otcové. kteři sVé ratolesti do Prahy doprovodili a strávili celé to Íušnédopoledne s námi. odcházeli jsme a naši hosté ještě
vrhali lítostivé pohledy na řady muzeiek. do nichž se jim nepodařilo nahlédnout. ovšem projit celé sbirky entomologického oddělení, čita.iícitéměř tři milióny kusŮ zpreparovaného hmyzu a dalšímilióny nezpracovaných sběrů, to pÍostě neni možné.Hřál je však slib, že se mohou na pracovníky Národniho muzea obrátit' kdykoliv budou ve své entomologické kariéře něco potřeboVat. ZáVidite lVoVi a Peterovi7 Zbytečně.
Stejně rádi tady pomohou každémU
vážnému zájemci o hmyzi vědu, protože žádný ze zdeišich pracovniků neni ienom zaměstnancem muzea. Jeden každý z nich ie především nadŠencem, který své vědě věnuje znaěnou část života a rád podá ruku každému, kdo by jednou chtěl v jejich práci pokraóovat.
HELENA KHOLOVA Foto J. Drahokoupil
25
Z KUCHYNE
jmdrtoduehá
emstěrka Než se pustíte do vařeni podle našich
receptů. udělejte si i€dnoduchou zástěíku. zvládne ii i úplná zaěáteěnice V šiti. Jako materiál se hodí plátno, ba_ vlna, len. Jinak barevné odstřažky můžete použit na jeji ozdobení'
Aplikaci bud'našíVáte
entlovacím
stehem'
nebo se můž€te poku-
sit nažehlit ii přes stei_ ně střižený kousek polyetylénu. -abr-
co s ním?
V každé domácnosti se čas od času stane, nespotřebuje všechen nakoupený
že s€
chléb, ten nám doma stárne a tvrdne a nikdo už pak na něj nemá chuť. A př€sto i tento staÍý tvrdý chléb lze doma do posledniho drobečku zužitkovat. Nemluvím o tom, že ho lze použit na zahušíováníněkteďch tmavých
omáček. hlavně guláše, nebo nakrái€ný na kostičky osmažit do polévky' Pro některá jidla je přimo nezbytným základem. Pár tako_
ýých Íeceptů na ukázku přinášime.
zapeěoný chléb
Potřeby: nasucho upečenétopinky. t lžice másla, 1'5lžice polohÍubé mouky, šálek mlé_ ka, sůl' lžičkahořčice' l0dkg st'ouh€ného sýra. Máslo rozpustime, přidáme do něj mouku a postupně za stáléhď míchání přilévámě mléko. Hustou omáčku odstavíme z ohně, přidáme hořčici, tři čtvŤtiny stíouhaného sýra a osolíme. Topinky nakráiíme na proužky nebo na kostičky, dáme do ploché z€pékaci misy nebo pekáčku, přelijeme omáčkou a po_ syp€me zbytkem sýra. V horké třoubě zapečeme do řůžovaa ihn€d podáváme. TopinkY sé 3á.onými voici
Potřeby: 8 topinek, 1,5lžice másla, 4lžice strouhaného sýra, 8 vajec' l0 dkg šunky, súl,
paprika. Topinku dáme do zapékací misky' na ni polo_ žime na másle upečené sázené vejce, posypeme sýrem. okořením€ a dóme.apéct. Još_ té ho.ké posyp€me nadrobno nakrájenou šunkou a hned podáváme'
Jabloěné tou3tv
plátky chleba, máslo;20 dkg šunky' dkg tvrdého sýra, cibule' osmažené topinky lehce namažeme Na másle osmažime na kolečka na_ krájen
4
10
ob.lov.nó tou3ty Potř€by: plátky chleba' 1 lžice másla,2 vejce, trochu mléka' 2-3 lžice strouhaného sý'a
26
(parmgzán, čeda., nival' 2 lžícemouky, petrželoVá nať, sůl, olej. osol€ná vejce dúkladně promicháme s mlé' kem, moukou, sýrem a jemně nasekanou pe' trželkou. V těstíčkuobalUjeme plátky chleba a na rozpáleném tuku po obou st.anách osmážime.
BIBI
neoí
chlebovó polévk€
Potřeby: 1 l Vody nebo vývaru, 2 šálky tvrdého nakrájeného chleba, nejlépe kůrky. 2 středně velké brambory' 1 cibule, 'l stroužek česneku, súl,1 lžícemásla, šálek kyselé smetany, t -2 žloutky, petrželová naÍ. Do hrnce dáme vodu nebo vývar' česnek utřený se soli, nakráienou cibuli, chléb a vaři_ me tak dlouho, až se rozvaři. Po odstavení z ohně přidáme smetanu s rozkvedlanými žloutky'
Milá Evo M.' na chozeni s klukem máš Ve svém věku op.avdu .ieště dost ěasu. V tom má tatínek pravdu. Na díuhou siranu si Však dovedu představit, že ono to vlast-
ně ani žádné opravdové navzájem s klukem neni' Prostě jste si ',chozeni" sympatičti, máte si spolu co řict a ie Vám spolu dobře. Jěnže ted'je otázka' co s rodiči. Tvoie poslední Věta.,,Mám si o tom promluvit s mamkou?", naznačuie. že jsi s ní o tom ješlě nemluvila. Já bych řekla, že rozhodně máš_ Třeba právě na to rodiče čekají. a protože ty mlčiša ó svém kamarádovi doma ne' mluVíš, domníVají se, že něco úmyslně
taiíš.a přirozgně o tebe maii strach' Neméně důléžitýje i Váš vztah navenBk, vůěi okolí. Abys pochopila' co tím mínim' opět se odvolám na tvůj dopis a tvůi prvni konflikt s rodiěi. Píšeš.že iste stáli s děVěaty spolu na Íohu. A iak Vlastně tvůj t8tinek příšel na to, ž€ Pavel ''patři k tobě'' a ne k některé z nich? A dál, nebylo by lepší'než někde klábosit na rohu a třást se, ž€ tě uvidi někdo z rodiny, domluvit se a chodit spolu do ně.iakého zá}mového. sportoVního nebo turistického oddílu ěi kroužku7 Nebo se spoleěně Věnovat něiakému koničku. nebo se třeba ien spoleěně uěit' ale zkrátka něco podnikat' něčemu se věnovat? Mezi námi, myslím. že by to prospělo ivašemu kamarádstvi' ono totiž brzo omrzi bavit se ien o škole, a pokud nebudete mit něiaký další spol€čný zájem. zaěnete se spolu nudit a zákonitě se Vám vaše kamarádství ťozpadne. Přeiu hodně štěstí a ahoi. Bibi
Zdravi základ půvabu
zb v tku OY k uzB
Úvodem
Možná že jste o podstatě krásy a pů' Vabu ieště tak moc nepřemýšlelY. spiš
ji přijimáte jako hotovou věc' clovék
má přirozenoU potřebu krásy, nelze ji však ien přijimat, je třeba také něco dávat a něco pro to udělat. PÍoto se podi_ vejme nejprve kriticky samy na sebe. Myslite, že iste pro svůj pěkný Vzhled (v zásadě a prvotně ovšem pÍo
sVé
zdravi) udělaly skutečně všechno? Ale pozor, to..Všechno" nespočíVáV tom, že ze sady nejpestřejšich a mnohdy
dlaze nakoupených líčidel VybeÍete cosi, o čem se domniváte. že by Vás právě pro tento den či večeI..udělalo krásnou"' Podivejte se kolem sebe a Všimněte
si některých žen či divek, o nichž se Íoz_ hodně nedá tvrdit, že by byly nadmiru
krásné. nápadně naličené nebo exklu_ zivné obleěené. A přesto z nich vyzařuje jakási přitažlivost, půvab. harmonie, jejiž jednotlivé prvky byste možná dost těžko definovaly. Přesto ie to iednoduché, o těchto ženách lze řici' že jsou pěstěné' Bylo by však chybné se domnivat' že jejich pěstěnost je výsledkem někoIikahodinoVého Vysedáváni u toaletního stolku přeplněného nejrúŽ_ nějšímikelimky. tubami a lahvičkami. celé taiemstvi spočivá naopak v tom nejpřirozenéišim, každémupřistupném zdÍoii: v dokonalé čistotě a upravenosti, v důkladné a pravidelné osobni hygieně, jež přestala být povinností a sÍala
se neodmyslitelnou žiVotni nutnosti a vnitřní potřebou.
A že tento přirozený půvab je opravdu lehce dosažitelný pro každou z Vás a že dodÍžovánízásad správné hygieny
není opravdu nic nezvládnutelného, o tom vás
ořesvědči náš nový seriál.
VŠEoBEéNĚo HYGIENĚ'
Na otázku, co je to Vlastně hygiena, lze zkráceně odpovědět, že ie to rozsáhlý
obor lékařské Vědy' jehož úkolem je
uplatňovat správný a zdíavý způsob žiVota' potlačit ngbo alespoň omezit škodlivé vlivy a podpořit vlivy příznivé. Přostředi, v němž pracujeme, ovzduší, V němž žijeme. klade na člověka v době souěasného technického rozvoje znač'
né požadavky; musí se vyřovnávat s pÍoblémy moderniho života a hledat Íovnováhu mezi náíoky svými a nároky
píostředí a musi si uvědomit Všechny
možnosti ochrany sVého zdraVi, svěžesti a celkové Výkonnosti.
Připomeňme si sedm bodů, které
nám pomáhaji tuto řovnováhu Vytvářet' Jsou to: l ' Íicho - protiklad k desitkám zvu_ ků, kteÍé nás stále obklopuji, dráždí a unavují' z lékařsko-kosmetického hlediska ie ticho nejen základnim předpokladem tělesného i duševniho odpoěinku' ale také iednim ze základních kamenú zdÍaví a k.ásy' 2. PÍaVidelný od poči n e k. 3. Každodenní, byt kráiký pohyb na čerstvém vzduchu, kteÍý prospivá krevnimU oběhU. přináši pocit osvěženi a je důležitýpÍo udrženi pevnosti svalů. 4' Dostatek kvalitniho spánku' 5. Pravidelné střidáni činnosti. 6' Rozumné straVováni. 7. Tělesná
hygiena.
zatímco prvních šest bodů ie zcela jednoznačných a neni třeba ie dále rozVÍjet, zastavime se U bodu sedmého' který je obsažnějši a bude mu patřit _peu_ přišti pokraěování-
zaiimavé módni doplňky a přívěsky z nepotřebného koženého odpadu bu'
dou Vitaným zpestřením našeho šatní_ ku. V každédomácnosti se jistě najde celá sbi.ka starých pásků' jednotlivých kožených rukavic, vysloužilá penéženka
nebo iiné zbytky kůže'Všechny tvto
předměty, které by zřejmě dříve nebo později skončily na smetišti, jsou pro náš 2áměÍ vhodným výiobním materiálem.
Dříve než se pustime do řeŽáni a střihání koženého odpadu, rozkres|íme si sVé náVrhy ozdobných doplňků na kus papiru, který nám poslouží iako střih'
U někteÍých Vyřazených páskú staěi
osvěžit barvu' popřípadě vyříznout několik otvorů nebo přišít několik skleněných peřliěek, připevnit módni sponu
apod.
Pokud chceme kůžidále zpracovat, necháme materiál přes noc dúkladně odmoěit V misce s vodou. Je-li kůže
mastná nebo chceme-li proces urychlit, použiieme vlažnou vodu s několika kaó_
kami saponátu. Když kúže změkng
a zvláční,je připlavena pro další Úpía_ vy. Potřobný tvar ji dáme ostíým špiča_ tým nožem. chceme-li vysekat do kůže rúzné otvory. použijeme raznic vhodných velikostí s nabroušeným ostřim. Řezáni kůžei vysekáváni otvorů prová-
dime na podložce. měkkého dřeva. Přiloženou raznici doklepneme dřevénou paličkou'
obaíveni koženého výrobku také neni složité.V obchodě s řemeslnickými potřebami koupíme lihovou barvu
na kůži.kteíou nanášime na suchý materiál vlasovým štětečkem.Měkkou tužkou si však předem ohraničime jednotlivé barevné plochy. Pokud se jednotliVé různobaÍeVné plochy vzáiemně dotýkaii. vybarvujeme je šachovnicovým způsobem a mezery vyplnime baavou, teprve když je sousedni plocha úplně suchá' Barva je Ve vodě nerozpustná. Koženédoplňky můžeme kombinoVat s dřeVěnými korálky nebo zdobit keřamickými perličkami. připadně kovovými kroužky' Nakon6c hotový Výrobek přeleštímebezbarvým krémem na obuv. -JAS-
27
UEIIGI u IUEOPREIUU- ll Vývo! potápěčskét6chniky pÍospěl vš6m vědám. které máií oo činit s oblastmi zatopenými Vodou. aÍ sladkou či slanou. Žádný oboÍ výzkumu s€ však n6dočkal tak přovratných m€tod i obievů iako zoologie. Do té doby' než jim akvalun9 umožnil sestoupit pod hládinu a pozorovat obyvatele mělkých vod steině. j8kÓ to
od6dávna ěinili jojich kolegové na souši. podobali se mořšti biologoVé slgpcům. kteři udicí s háčkem chtěji vylovit obsah hluboké studny. J€iich výsledky byly př€s všechnu p€člivost a snahu náhodné a velice ěasto zkrestené. Život vE vodě má přece ien své zvláštni zákonitosti' kte.é přirozeně nglze postihnout ien z toho, co ulovi
vleěné sítě nebo co uryou dr8páky ode dn3. Možnost pohybovat se volně dostatoěnou dobu pod vodou posk}rtla zoologům obrovskou šanci. A oni ii plně využili. vyvrátili spoustu staných pověr,
řozřešili množslvi píoblémůa přirozeně obievili množství záhad, kteřé teprve na rozřešeni čekaií.
aooaoaaaoaaaaaaaaaaaaoooaaaaaaaoaaaaoaaaoaoaaaaaoaaaaooaaoaaaooa Zoologie je obor nesmírně rozsáhlý, téměř novyčerpatélný' už proto' že se zabývá nejvýše organizovanou Íormou existence hmoty' jejížzáklad_ ní vlastností je proměnlivost. Zoologie oceánů i sladkých vod není o nic jednoduššínež ta suchozemská, i když se jí donedávn€ zabývalo daleko méně vědců. Má však daleko vět_ šípole působnosti - objékty' kt€Íó zkoumá, jsou roztřoušeny v prostoru třigtakřát větším. než je biosféra souše - Životní progtor suchoremských
živočichů.Jenom povrch
jediného zástupcs celý kmén hub, láčkovců'z červůcelá třída mnoho_
moří
a oceánú převyšuje rozlohu souše dvaapůlkrát. Na suché zemi je však osídlena jon tenká vÍstvička. v n6j_ lepším případě třic€t, čtyřicet, výji-
mečně až sto motřů.
Průměrná
hloubka ocgánů je kol€m čtyř kilo-
metřů a calá ta mohutná vÍstva vody
i6 sice népravidelně, ale hustě obyd|ena jedinečným společenstvem živých tvorů. Ani nejhlubšímísta oceá_
nů nejsou bez života' Samo vodní
pro3tř€dí pak je pro život daléko příznivější než neklidný. vysušující'větry zmítaný suchozemský svět' Přoto
s€ v6 vodě zachova|o mnoho staÍobylých živočichůi rostlin.
V mořích je zastoupena většina
štětinatců, z měkkýšůvšichni hlavonoŽci a mlži. všichni zóstupci kmene pŤoudovců ostnokožci i polostřu_ natci a také- všichni pláštěnci, sta.o_ bylí příbuzni obratlovců. A to nemlu_ víme o rybách. Suchá země má proti moři jenom jeden trurnÍ. ale t€n stojí za to. Obrovitá a poměÍně dobře známá třída hmyzu sé v moři vůbec n€vyskytuje, pouze vodoměrky z rodu Halobates místy r6jdí po mořské hladině' Hmyz představuje drtivou většinu obwatel souše a pomáhá jí tak udrž6t si přvgnství v počtu žijícíchdřuhů. ovš6m je sporné, .da jí i to bude co platné. Většina mořských ob|astÍ je zatím prozkoumána jen velmi n€dokonal€ nebo vúbec ne' a to prostředky málo dokonalými. A od těch nedávných
dob' kdy zoologové séstoupili pod mořskou hladinu. bylo již objeveno
skupin celé živočišnéříše, kd6žto
g popsáno množstvídocela
méně druhů a na souši leckteřé chybějí vůbec. Na souši například nemá
téměř denně'
v sladkých vodách najdeme daleko
nezná_
mých druhů. Dalšíobjevy přibývají
o prvních odvážných pokusech Henryho Milne-EdwaÍds6 a Williama
BeBba i3te ěetli v minulém čísle' Avšak pruním zoologem, který na sportovní zdatnosti a potápěčském umání zaloŽil vědeckou práci, byl
podnikaý a dobÍodružný Rakušan Hans Hass. Začal se potápět j6ště před druhou světovou válkou ú Jadarském (1938l a Karibském (í939} moři' používalkyslíkové přístroje a vydatně využíval podmořské ÍotógÍaÍie a Íilmu. Na své výzkumy si vydělával hlavně přednáškami a íilmý. ale zoologickou práci nezanedbával. Jeho diseÍtačnípráce o mořských mechovkách byla oceněna .'summa con laude", což je nejvyššívyznamenání, jenža ve váleěném. stále bom_ baÍdovanóm Berlíně, v troskách vyhořelé univerzity. Proto tato p.ůkopnická práce tóměř zapadla. Válka připravila Hanse Hasse o cenná léta, o část pÍacně RasbíÍanýchmateÍiálů i o drahé vybavení včetně lodi. Po válce začínalznovu v Lichtonštejnsku a v roce l951 získal známou lód' xarlÍa' na nížuskutečnil řadu výprav
za úěasti význačných zoologů. On
sám už 3e věnoval spíše oÍganizační < Tvot hosPodáisky velmi vi'znaňný _ saFička ká.nčarského kraba s vajičkY
2A
V této líhni
s ploutve_
mi" VyÍostlo'.proÍesorů mnoho zaiímavých osobnostÍ, a|e iedna z nich zvláště
stoji za zmínku. Je to první vědátorka s harpunou. dr. Eugenia Clarková. Tato černovlasá ichtyoložka je původem polovičníJaponka a zřejmě zdě' dila nadání japonských potápěček
zvaných ama. Potápět se zaěala v roce 1947 v Kaliíornii' ale pak se
přestěhovala na Floridu' kde se stala ředitelkou Ustavu pro výzkum moře v Sarasoté. věnuje se zejména Vý_ zkumu žraloků,ale podnikla imnoho cest do Ťichého oceánu' Rudého moře a jiných zajímavých oblastí a VYtěžila z nich četnéobjevy a zajímavé poznatky.
Ve stejné době jako dr' Clarková zahájil svou potápěéskou kariéru jiný zoelog na opačnémkonci světa, pro-
íesor pařížskéuniverzity
Pierre
Drach. Jeho specialitou je studium přisedlé zvířeny, společenstev hub,
korálů, mechovek a sumek, která vypadaií spíšejako zahrady plné Ían-
tastických pestrobareVných květů. Jeho učitelem potápění byl Fréderic Dumas' jeden z neislavnějších spolu-
_ Francie, ltálie. UsA - už ztratily svůj monopol' V roce 1957 se začal V sovětském svazu VyÍábět ''AkValang", dýchací přístřoi na stejném principu jako coustesuovy přístrojé, a tím se otevřela cesta k výzkumům ipro vnitrozemské státy. Teplá moře s malebnými korálovými útesy nepřestala lákat' ale hlavní váha výzkumu se přenesla |inam. do méně atraktivních chladných moří i do polárnÍch
oblastí, kde ie sice potápění nepříjemnější a náročnéjší,ale kde má daleko Větší hospodářský eÍekt, protože tato moře '|sou hlavní ob|astí sVě_ tové produkce ryb a iiných cenných mořských surovin' oceánograÍickou
Velmocí se stal sovětský svaz'
Ja_
ponsko a dalšístáty, ale ani naši zoologové nezůstáVají pozadu. Díky spolupráci s Kubánskou akademií věd se uskutečňujíi ěeskoslovenské expedice _ první byla v .oce 1965. l naši zoologové tedy přispěli k výzkumu nesmírného bohatství, které V sobě tají sVětový oceán' Hlavně se vŠakzoologové staví do prvních řad obránců moře' jeho čisto_ ty' nepořušenos-ti ieho společenstev a šetrného, moudrého využíváníjeho zdrojů. Nikdo totiž neví lépe než oni. jak křehká je rovnováha zdánlivě ne. koneěně bohatého podmořského světa. A tak právě zoologové pomáhali prosadit uzákonění někteřých opatření na ochranu moře a byl| i při zrodu prvních podmořských rezervaci národního podmořského - prvního parku v Monaku, národního paíku
pÍacovníkůJ.-Y. cousteaua, a se skupinou kolem lodi Calypso uskutečnil Pierre Drach mnoho výzkumů. Jeho příklad pak přivedl na palubu Calypso i dalšífrancouzské vědce práci a popularizaci Výsledků výpÍav' a po nich i zoology z jiných zemí. ale prof. dr. W. Luther, dr. L Eibl"Ei- objevy se množily jako houby po besÍelt' doc. dr' Gerlach, dr' Klause_ dešti. witz' dr. scheeÍ, dr. Franzisket a dal_ od dob prvních průkopníkůz padešízískali mnoho cenných poznatků sátých let se mnoho změnilo' za tři o nových druzích' o chováni moi_ desetiletí se podmořská zoo|ogie sta_ Exhuma Cays' národního podmořských živočichů,o jejich biologii i fy_ la ze záliby několika podivínských ského párku Key Largo a dalších. ziologii a také o společenstvech, ze_ hazardérůrychle se rozvíjejícím Hledači tajemství života v mořských
jména korálových útesů.
a velmi progesívnim védnímoborem, zatímco Hassova skupina připra_ který přináší nejen vědecké úspěchy' vovala program svých čistě zoologic" ale i důležitéhospodářské výsledky. kých expedic, chYstaly se ke startu Země ležícína březích teplých moří dvě dalšívýznamné skupiny, i když je.jich zaměření se netýkalo pouze mořské zvířeny' V La Jolle na pcbřeží Tichého oceánu je bohatě dotovaná a skVěle zařizená instituce _ scrip psůV oceánograficl(ý ústav' Tady začali zoologové s potápěním krátce p(i válce' Průkopníkem byl conrad Lim'
baugh,
k němuž se brzy přidali
A.
Rechnitzer, C. L. Hubbs, T. Walker. W' North a mnoho dalších' Jednou z prvních akcí byl výzkum Scrippsova kaňonu, podmořského údoli, které
mají pracovníci ústavu přimo pod
okny' Tady si na místédobře přístup_ ném a velmi zajímavém, ikdyž zdaleka ne bezpeóném, Vyzkoušeli celý aÍ_ zenál potápěčských zařizení a méři. cích přístrojů.Jiným polem je.|ich pů' sobnosti byl prales obrovských cha_ luh z rodu Macřocystis, rozkládající se podél pobřeží, V němž objevili mnoho zajímavých živočichů,někte_ rých i zcela nových pro vědu. V roce 1952 vyplula z La Jolly výzkumná lod'Baird a zamířila do Polynésie' Po
tápěči-vědci tady zkoumali Vznik
a VýVoi kořálových útesů,pozorovali domořodé potápěče, jak loví ryby
a perlorodkY, a objevovali nové dru'
hy. Scrippsův ústav patří dodnes
me2i světovou oceánografickou špió_
ku' již v roce 1955 zaměstnáVal 25 ootápěčů z povolánÍ.
hlubinách se stali ieho :li
strážci' _Vok-
Moji milí přátelé,
občas od vás dostávám neveselé dopisy.
Pišete mi, že iste byli svědky zničenílokality někteíého z chranéných druhů' Ze|ména óas_
to se to týká Vstavačů, konikleců a jiných chráněných Íostlin' A ptáte 5e mne, co máte dělat. Tady je dobrá rada drahá' Je pravda,
náš stát chráni přirodu, jeji Vý.namné části a výtvoíy' Jak je doslova psáno v zákoně na ochranU přiÍody č.40 2 1. srpna l956' posky' tUie ochranU,,vzácným díuhům žiVočichů' Íostlin, nerostů a zkamenélin tlm' že je pro_ hlašuje za chráněné, a stanovi způsob a pod-
mínky jejich ochíany" chráněne íostlinY není dovoleno ničjt, vYkopávat' přesazovat, třhat ani jinak rušit v přirozeném výVoji. ochrana
se VŽlahuie na celek každéiednotlivé rostIiny Ve všech stupnich vývoie. Tak praVi zákon' Vy ovšem vidáte' že se třeba poŽemkÝ, kde
rostou Vslavače (všechny jsou chtaněné na celém našem územi)' odvodňUji' vápni' oraji Zemédělský Žávod tdk vzdor záko4ne ochra. ně niči neIen iednotllve rostliny, ale cele je_ jich životni prostředi tak' že nemají žádnou
jednotlivé chíáněné d.uhY, ale celé rezerva' ce' Ve většině připádů však je možnézajistit ochranU přiÍody' aniž by byl hospodářský vý' sledek ohrožen' stači jen znát ná.oky chráně_ ných druhů a trochu přemýšlet. V připadě Vstavaěú je to zvláště zřejmé' odedávna Íos tou na obhospodařovaných lukách' Nesne sou samozřejmě vápněni a melioíáce, ale při měřené odvodnění střUhami jim nevadi' Vstavačové louky mivaji poIostY tak kvalitni a produktivni, že nákladné zásahy ani nepo třebuji' Koseni ani pastva vstavačůmnevadi, naopak, prosplva jim. protože ie zbavuje ne_ žádouci konkuíence' stačítedy maličko, jen trochu rozvahy a ohleduplnosti _ a náš kraj si uchová jeden z přírodnich pokladú beŽ následků pro hospodařeni' Zemědělci však často ani nevědi, že někte' rý dÍuh je chráněný, a nemaji tušeni, iak jej Ize chránit. Tady je přiležitost pro vás' Ve spolupráci s orgány státni ochíany přiíody (konzervátoíy a zpíavodaji) i s náÍodnimi Vý bory propagujte ochranu přirody' V každé obci by měla být Ve škole. na MNV nebo ně' kde v obci vývěska s obrázky chráněných dÍuhů, které se na katastíU vYskytuji. DoŽvi_ te-l; se o tom' že lokalitě chráněného díUhu hfozi zničeni. informujte odbor kultury oNV
nebo přimo konzervátora l\4oÍná že se mu
podaři škodě zabránit' A když ne, je tu ještě jedna možnost Ve spoluprácl s ochráncl pi'_ rody můžete chráněný druh přestěhovat na jiné vhodné stanoviště dřiv. než bude zničen Tak hodně Ždarlll Váš Luciáš vlastni packou
možnost přežitj' zemědělci se ovšem háji
tim, že potřebuji vic orné půdy a víc kvalit' nich lučnich porostů, protože mv Všichni od nich chceme Více masa, mléka, obili. zname_ ná to, že ochrana pi|rodv mUsl ustoUpit" že doslova projime své přirodnr poklady2 cás_ tečně ano' V dů|ežitýchpřipadech mÚ5í těžbě nerostů,
&--#
výstavbě nebo zemědělstvi ustoupit nejen
svĚT POD
zEMí JAVoŘíčsKÉ JEsKYNĚ
V moravské obci Javořičko stoji pamatnik upozorňujíci, že'toto misto na 5amém konci druhe světove vá|ky,5. května ]945' nacisté vypálili a obyvatele povraŽdili' Tento památ nik znaji všichni, kteři sem od roku ]952 při chaŽeji do jeskyni ve Šránku Šránek 1e vá_ pencovÝ vrch' iehož prohlubeninkv už dávno sloužily javoiičským dětem za schovávačkY' V roce 1937 se Však přišlo na to' že Šránek ma i chodby a rozvětvené podzemi, a tak bVly objeveny Vynjkajici krasové jeskyně s bohat' stvinr krápnikových útvarů: suťový dom, siň tisiců brček, PohadkoVá jeskyně NejVětši prostorou je Dóm qiqantů' vV50ky 1B metrťr' dloUhý 56 a široký 34 metrY' Udivujlci ohrom nYmi stalaktity, rudými a bilými stalagmity a tiasňovymi zácIonami' s JaVořičskýml jeskyněmi soUsedi i jesky ně Mir, přistUpna takzvanou Špránkovou chodboU Je to ceiý soubor podŽemnich pro stor se sini objeVitelů' sini naději' Kaktuso VoU jeskVnl a dalšimi Tento javoiičsky pod zenni ceIek patřl \ nelna\štévoVané,šlŤ Ročně sem přicházi piibližfrě sto tisic
VštěVni ků
ná
JIST
o
rŘíŽovrn Tajenka i obrys křižovky znázorňUji nejdů ležitě'šlUŽitkovoU moiskou ÍYbu Lovi se Ve velkém mnoŽstvi Ve studených mořich Měři kolem Jednoho metru a Váži 35_50 kilogra mů. l přes rozsáhlý loV jich však neubývá,. protoŽe jedna iikernačka může produkovat až deset miIiónů iiker' voooRovNĚ: A. cjtoslovce pochybnosti' B. Lesklý nátěr; táhnuii;2kratka pro rov' něž' - c' Mužský zpěvni hIas; ziskat lovem. D' Remen ké kalhotám; řecký bůh války; končetinV' - E Tenké Vlákno k šiti; dvakrát snižený tón a; severský mořský ptál(; odbor' né pěstování zvířectva _ F. Proud; mihnUti; Edisonovo jméno' _ G' Vyhynulý pták bě žec; rumunské město; citosIovce napodobu iícíhlas o5la'
t\{
E l\l
Ecl-NTE
s!
t"t.!
íT
obnovenoU premiéru sovělského fjlmu reži_
séra Georgie Daněliji a lqora
Ta!ank;na
seřiožka. Vypravuje drobné přiběhy
ze živo ta pětiletého vesnického chlapce, který pro cházi svoU školou života' serjoŽka se pomalu učípoznávat, co ie dobro a co je zlo' oostáVá nového tótinka, který se mu brzy stane spiš staÍšímkamarádem. Hodný a rozumný Ko_ rostělov ]e seÍjožkovým vzorem a chlapec by se mu chtěl ve Všem podobat' NovÝ otec re zumí serjožkovi Více než Vlastni matka Na' stáVá důležitýokamžik v životě celé rodinV _
svlsLE| 1
Zkratka Továrny ohýbaného ná
bytku' _ 2 slepovat _ 3 Tělovédec - 4 sPZ aut okresu Kolin; krátký kabát. 5. Ta
]enka. 6' Védni obor; značka miliampérU _ 7. oznámit. _ 8' P.acovati na poli s plu hem _ 9 sloVenska č'slovka' haÍronle
10 Tištěni; řimskými číslicemi51 11 zá huba jedem. - ]2 cást, nádob. ]3' otázka na pťVý
pád'
l4' Značka elektronVoltU
Pomůcky: B' Dto
D.
Áres
G.
Atid
ŠK'
mall se stěhovat na nové praco
Viště Je nUtné vyřešit důležitou
otázku _ zda pojede celá rodina, nebo Žda serjožka zatim zůstane V dosavadnim bydlišti' KorostěloV Ví' Že by se připadné rozloUčení
chlapce velmi dotklo, a tak se šťastný seÍjoŽka přapraVuje na
cestu také ' Film byl oceněn za herecké výkonV a íežiiVelkou cenou na lúe
zinárodnim filmoVém ÍestiValU v KaÍlových Varech 1960'
.MAL-
KOLEM Tl z vAs, kteří letos nir obřazovl{ách viJěli automobilovou GP Monaka,5i iisté r'řpomíinou, iai{ po úvcdní havá.ii chapadla 'ieřábú b!eskovó . úzl<étřátě odstfaniia všechňy h'vařcvané vo:y' JeíábY kolem rávodních trBtí Však nejsou rdaleká ien výsadou Monte caÍla' Lzé je vi.lět i jinde a s jednim t ňich se múžete sétl(af při alltomobilových závodech také v scvcr()ce5;{é;lr Mr,"tě' Jeřáb s llo54ost; 4o tun. po9tavený dússeldořfskou firmÓU i.éo Gottwsld ná podvo'ku sEMEx {což je společnost' up.avliíci náše podvc.ky Ťatra) a .apůjčený l(omořanskými doly v' l' Lenina, tady hlídkure přo případ. že by některý zo závodnich automobilů ha' Varoval na mostě. z néhožby odtažení voŽ! trylo v průběhu žávodůvelice nebezmrn9ečnýnr přoblámem'
zA DvA RoKY budo slavit too. vý.očísvého založeníJadna z nojatařších a ngirnámějších loděnic Dánska i colé Ev.opy - Helsing'r vaerft As. Během těchto l6t tu bylo vyÍobgno ohlomné množstvílodí všech možných typú i velikostí. malících jednu spol6ěnou vlastnost: p.votřídní kvalitu. Jednou z nejzaiímavějšíchlodí, jeŽ v těchto loděnicích v poslgdní době vrnikla' je tÍóninkovó plavidlo postavené spoluprací dánské vlády a spoloěnosti Lauřit on As, vyvinutó pro výuku a výcvik námořní posádky. Loď jo v pod9tatl kombinací tÍóninkovóho plavidla vybavenóho tÍgnažéÍya nejmodeÍnějším zařízoním p.o výuku a nákladní lodě určenépro převoz ielaznóho zboží.Pryní loď tohoto typu byla postavgna pro potřeby kubánské obchodní flotily' dřuhá se plaví pod vlajkou lřáku (na obr.}. -minFRANcoUzŠTÍ KosMoNAUT| v sssR.
Tak t6dy znám9 jmóna dalších budoucích kosmonautů. Jsou z Francie a ke gvému
l9tu se připřavuií v sovětgkóm sva.u. První . nich je podplukovníkgm, jmonuie
Ell
sg Joan-Loup ch.étien, má jodenaětyři_ cet roků a v poslední době Pracoval jako ukušebnípilot. DÍuhý jo majořem' jme_ nuje se Patřick Brud.y' oba jsou loteckými inženýřy' absolvovala vojenskou aka_ demii a lótali no stíhaěkách. Do konkulsu
sa přihlásili v loňskóm řoco' přošli ú3pěš-
ně přohlídkami ve ířancouzském gtřcdisLovY NA svĚTLo' Entomolog J. Lloyd ' ku kosmickóho výzkumu v Toulouso i zá_ ziistil' žo samiěky severoamořických věreěnými nároěnými testy v govótskóm syětlušek t .odu Photuris dokážou napo-
dobit svět.lné signály druhú z tóhoi Ťodu
nebo i jiných. svótolnó signá|y světluš_ číchsamiěak sloužík lókání sameěků;
v tomio případě však sameěek, kte.ý nic zlóho n€tuša přiletí na svétolný signál. je
místo svatebního obietí bez milosti 9ežřán. sameěkovó v říši hmyzu nemají na
řůžíchustláno. neiodnou poslouží své vy_ volené i .a svatobní ho9tinu (např. u kudlanek), ovšom až po páření' tj. po splnění svého životního úkolu. Naproti tomu 3větlušky Photu.is loví samce jiných d.uhů. U světtušek má každý dřuh svó vlastní 9vat6bní signály, kteřó se lašípočtgm a třváním iednotlivých záblosků. P'otořg sg světlušky páří v noci, slouží signály nelót9iících gamiěgk k oÍigntaci $amoěků polétuiícíchtmou- Dř. Lloyd ziistil' že samiěky PhotuÍis ve.sicoloř dokážířozeznat saméčkytří dalšíchpříbuzných druhů a napodobit jeiich signalizaci' Toto !jištění mimo jiné dok9ruig, že světlušky mohou svá signalizaění světla ovládat podlo okamžilépotř9by. -pn-
střgdisku pro příplavu kosmonautů J. A. Gagarina. oo sovětského výcvikováho střediska přacestovgli chřótign a Boudřy l€tos v květnu 9 dalšími dvěma Írancourskými kandidáty ko6mických lgtů. výbóřom pak prošli oni dva. č9ká je náročná teototická příprava, jmonování do posádek' v nichž budou plnit Íunkci pslubnÍho inž6nýřa. vrlit9lom budo vždY rkušgný govětský kosmonaut. Jeden . těchto Írancouzských kandidátů kosmického lotu se pak asi v polovině Íoku t982 vY_ prava v lodi sojuz ke zh]uba týdennímu pobytu na palubě orbitálního komploxu Saljut. -kt-
vÝKoNNÉ ŤAHAČEíiřmy Faun 2najÍ řidiči iz našich silnic" Někdy se na ně tváří
i trochÚ nov?le, když musí čekat, až se íauny s řozměrným nákladém protáhnou rúže-
nými mÍsty nsbo křižovatkami' Tato íirma z Německé spolkovó republiky všgk má mnohem širší výřobní sořti-
ment. Mozi ob|íbonó
pomocníky měst_ ských komunikecí
a strvsbních dělníků patři např. samo_
sběrnó vorY,
odpadkové popelářské automobily, vo.y no ěištění kanálů
a odpadových iímok, stroio přo zemní práce. bagry, letištnívotidla 6 dal_ ší'Na snímku ie vůr
na odvoz tekutého odpadu. -sv-
Astíonom doktoí Mařtin HÍubý se vraci z mezinárodniho kongíesu V Pařiži'
V letadle se seznámi s biologem Štěpánem NoVákem' a pÍotože jsoU oba
Vášnivi milovníci jižních.Čech' dostanoU se ŽáhY do debaty na toto téma. Nakonec Martin VYsloVi myšlenkU, že by se rád ješté jednoL' narodil' žil ve středoVěkU a Vypátral skUtečný dúVod 2ániku lásenické tvrze'
4
b
y4gE yEDa, uĚklJ'
pi|"InÍfu ilhazEng}ec4
o
Úv/Lz4c'rcH ?
o
Nl\ťt žÁDNýŠhoe,žA'DNĚ
(o
$
x IJJ
o =
PíšeÉ Václav Šore|, kreslí e Flantišek Kobík
