Ý É Á Ú Ý Š ó Ž Š ú Ž ú Ž ú Š Ž ú ú Č ú

tg

DECl(A: Vystřihovánky - Oživléobrázl
venské dopravní letounY

mladých techniku a přlrodoYědců

rt'\

ýMZa

ot
vyžnwg

R4tztu=zatou e#r

z!ít'r
Suudruh

škollríl( r{t rczcrcyaiví

zqZar ,sz ctoy4c ztšr a ndzhzpÁ

jednu

v páté bé," za',Tak děcka' v znívá chodbou zvučný hlas školníka, soudruha Ladislava Kocurka. Tato výzva se pravide|ně ozývá ve středu v poledne. V pátek můžetezase zaslechnout: ''Tak kluci' ve tři a( jste v dílnách, máme hodně práce." zeptáte-li se kolemjdoucího kluka nebo dívky' co že to znamená, bles_ kově vám odpoví: ,,Ale to soudruh školník svolává zkoušku na divadlo nebo kroužek modelářů."

Ano' nemýlíte se, školníkze základnÍ devítiletéškoly ve RtYni v Podkrkonošívede už pěkných pár ABc ml.dých t@hniků . pií.odovědců _

zá. bavně naočný čtrnádidenik přo chlaoce a děv' eata. nosilel ryznamenáni za rynikaiici píáci, vy

znamenaný zapsánim do Kn'hy cti UV ssM, č€siným odznakem JUlia Fučik6 a zlatou modaili Pionýrské oÍganizace Ernsta Thá|manna'

Vvdává Ústředni .ádá PionÝíské oíoanizace ssM v Mladé írontě a ŠéfíedáktoÍV' lóman a zástupce šéíÍedaklorapíom' biol K' Dlnda a Přlrodni vědy _ prom- biol. H. Kholová' csc- a

let dramatický kroužek Po SSM, který má za sebou řadu úspěšných premiér i repríz. Tleskaly jim děti nejen z vlastní školy. ale i z mateřské školy

a všech okolních zDŠ. Nejvíce

se

malí herci i se svým režisérem' her_

cem, maskérem a organizátorem

veškeréhotoho vzruchu' ale i dřiny kolem divadla v jedné osobě těší na představení pro dospělé. pro své ro_

Íechnika _ B. Baudis, M- Pilný' L' Kolářová a zpravodajstvi a Žáimová činnost Po _ H. Škodová. ing' z. Madinová a GraÍická úpÍava_ J- Dráholoupil. z' Kocourková a sekletaÍiát _ M. Kunová, V. Badáková

diče a občany městečka'

Rozšiřuie PNs. předplatné a ot'jednávky píiiimá každá pošta a dořučovalel Do Žahraniči zasila PNs' ústř. exp' tisku. odd- vývořU tisku. Jindřiš' ská t4' l2505 Praha 1' cena vytisku 3 Kčs' Íočnl předplatné 72 Kčs. Tiskne svoboda. graf' Žávo_ dy, n.p' _-závod 5, Praha lo_Malešice. o Mladá í.onta t981

horník na Dole Zdeněk Neiedlý ve Rtyni v Podkrkonoší. Přišla choroba a pak jednoho dne lékař řekl: '.Dost' tuhle práci už dělat nemůžete.Dáme

Rs

4703

R€d.kca:

lg. ěíšlo vyšlo l2, ěorun. í98.| v@olova 3'

t2O OO P.oh. Z-Vidohrrdy télofoí! 24 5i' í3' 24 lo t3

2

''Náš pan školník".jak mu říkají dospělí i děti. pracoval původně jako

vás do invalidního důchodu."

Ladislav Kocurek však nesloŽil

ruce do klína a iako částečně invalid_

ní důchodce nastoupil na právě uvolněné místo školníkav základní devi tileté škole. Protože měl odjakživa rád děti' nezůstal u pouhého ,'školničení".ale hned se dal do aktivní prá-

ce s dětmi v pionýrské organizaci-

Protože je šikovný a zruěný, brzy měl pohromadě partu klukú, kteří se zaiímají o modelařinu- Na světě byl mo_ delářský oddíl, za rok už dva' Jeden pro mladší'druhý pro starší chlapce. Ve školníchdílnách se ozývalo řezání. pilování' přitloukání a brzy tu byla i pruní výstavka yýrobků' úspěchy v soutěži technické tvořivosti mládeže a dárky k různým příležitostem. Ladislav Kocurek však není jen vedoucím modelář.] a divadelníků. Stál i u zÍodu letního pionýrského tábořa ško|y. Pomáhal s výrobou podsad' prostě všude' kde to bylo třeba' Rozdává však i radost těm nejmenším jako vedoucí loutkářského divadla zK RoH, pracuje ve výboru Červeného kříže a je Předsedou svazu invalidů ve Rtyni v Podkrkonoší. Při té vší pÍáci a starostech. i když mu zdraví neslouží' jak by chtěl, si vždycky najde pro každéhovlÍdnéslovo' úsměv

a své školnické povinnosti plní na jedničku. za to iej mají všichni rádi. Spolupracovníci' děti i spoluobčané.

JAN KOLISKO

Foto s. K]čmář

KDY. KDE. KDO. CO

JAK. KTERY" PROC ODI(UD pochází

CO je to ariston? Kotouč na snimku připominá etikeiou

jrnéno koala?

a vzhledem gíamoÍonovou desku' Je to však

kolouč 5e zapiseÍn hudbY pro mechanickÝ hUdebni nastlo] arlston' HIavalo se na něi

koncem ]9' stoleti. l kdyŽ se to Ždá překvapi Vé. osoba hrajicí na aÍiston musela mit,.ryt mus v téIe" Hralo se totiž tak' že se otáčelo

Mezi nejpopulárnějši zvÍřata na světé pa'

tři bezpochYby

klikou, která jednak poÓtačela kotoučem se záznamem hUdby a soUčasně pohybovala měchem, který pumpoval Vzduch' RYchlosl otáčeni tedy ovlivňovala rytmus hudbv' Různě dlouhe olvorV na kotouči. řazené ve dva ceti řadách vedIe sebe. otéviraly pákovÝm mechanismem pišťaly, do nichž p.oudil

aus_

tralský Vačnatec koaIa

medvidkovitý' Jeho

jmeno pocháŽi Ž jazy ká australských domo

rodců a jeho původni

Význam je

,.žádná

voda". Koala medvid

vzduch z měchu' ÍoUhoU Vlastniků aristonu bylo mit co nejVic skladeb' Kotouče s nimi se dokupovaly podobné jako dnes gramoÍonové desky. Nej' většiho použiti dosahly aristooy V domácnos' tech, protože lejich hlas byl daleko |emnějši jdnež zvuk kolovÍátku Foto Jaroslav Duchoň

kovitý se totiŽ vody

napiie jen Velice zřid ka. zá Žcela Výjimeč ných okolnosti. Jedi_ nou ieho potíavou

isoU listY blahovičniků. Zatimco {ento rod je v AustráIii zastoupen několika stY druhy, vy'

biÍaji si koalové z tohoto so.timenlu pouze

asi padesát d.uhů, z čehožjen polovina patři na jejich jidelniček pravidelně Pío védce je stÍava koalů' zeiména pÍoces tráVeni stále ieště zahadou' Koalové trávi svoji vegetariánskou potravu velice pomalU: dva týdny trvá, než polovina požitého listi proide jejich ?aživacim traktem' a úplné stráveni dalši poloviny neni ukončeno dřive než do dvou měsiců' Nabizi se možnévysvětleni' že to dlolhé tráveni zneškodňuje, snad za působeni určitých speciálnich mikroorganismů, učinky blahovičníkového oleje, který je pro zVířata i pro lidi silně jedovatý' Novějšimi výzkumy bYlo zjištěno' že koalové trpi stlesem, smrtelně působicim zeiména v mistech, kde populace zviřat překíočaly počeině únosnou hÍanici' Ío isou take hlavni dúVody, pÍočtato jinak Velmi libezná a alÍaktivni zviřata v Žooiogických Žahradách uvidime jen zcela Výjimečně' to{o aíchiv

aaaaaoaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa

no od jména Sánto Domingo (svatý Dominik)' názývá se tak i h|avni město lohoto státu' _ ns

JA!( vznil
oblast Kastilie' Latinská podoba tohoto ilá^ Hlspaniola ,e Žnama a pouŽrvana dodnes. Haiti je domoÍodý název ostlova

Žvu

a V jazyku tanrnich lndiánů slovo ahiti značilo

hoínaty' skalnatý. Jméno ostrova je v pod_ statě jedinou památkoU na jeho původni oby' Valele, které evropšti dobyvatelé VyhUbili'

NázeV Haiti nlá západni část ostÍova od loku 1790' Jméno Východni části ostrova - samo statné Dominikánské republiky ie odvoze'

JAK se ptáci uřbanizují?

oínitologové hoVoři o tzv' urbanizaci ptáků to znamená jejich přjŽpůsobovánj mést skému píostředi' skutečně - věŽe měst už si málem nelze představit bez obletujicich roíý' sů' nemluvě o městských holubech. kteři se stali živlem až nežádoucim z hledisek hygie nických i jiných' Méně již je Žnámo' žéměst ské přostředí vyhovuie i někteÍým dravcúm' Na Véžichse často usazuji poštolky {v němči_

ně sé poštolka dokonce jmenUje,.TUrn]Íal

ke", což přeloženo doslova znamená,,Véžni sokol")' A tak se ornitologové v poslédni dobé zabývaii myšlenkou, že by mohli urba_ nizovat pravého sokola stěhovaveho _ a za bili by tím dvě mouchy jednou ranou: aktivni ochÍanou zaghovali mizejici živočišnÝdruh' který je doslova na vymřeni, a účinněregulo_

Vali slavy městských holubú, neboť hoIubi vŽdvcky byli na jidélnlčkU sokolů na pívnim

mistě' U jednoho z našrch nejv'étšlch opeienců. čápa bilého, je zase známa jeho záliba v hniz děni na venkovských kominech. ale iak je vidět na našem snimku. usadi se i v měsiskěm sidIišti. obrázek jsme pořídil; ve méstéSvid niku pod Duk|ou' zíe|ňě je v jeho okoli ještě dost mokřadú se žábamj. na které je čáp bilý potřavně, a tim přimo existenčné vázán' Jak je vidět. obyvatelé domU hosta na komině snášeii přiznivé, i když jim trochu ,'zaneřádil"

střechu

Foto Jan ČeřovskÝ

nč.

3

,,Gánov6cký mozok",

tíaveninový výlat€k neandeňálce. Pohléd ré strany' Kresba autoa

Hejno ptákú poplašeně vzlétlo nad korunY stromlj a zamiřilo ke Ýzdálenýn modravÝm horskÝm štitůmLidé' kteří ptákY vYplašili. se však o né nestarali' Kráčeli rychle ý zástupu za sebou vYsokoU travau, křoviskY i skupinami vzrostlÝch stromů, kde sucl1é listi šelestilo pod jejich bosýma nohama' sestoupili tak až k potoku s bažinatými břehY a přešli iej, bořice se po kolena do řidkého bláta a mechu.

Na druhé straně se břeh zase zdvihal' Silný muž mohutnÝmi nadočnicovými obloukY, pod nimiž tu a tam bělmem zasvitlY hIuboko zapadlé oči, dal nYni znamení paží, hustě porostlou ryšavou srsti. Tlupa se zastavila a některé ženY, které neslY nemIuvňata' unaveně klesly do trávy. Unava bYla patrná i na statnÝch mladÝch mužich divokéha vzezřenÍ' kteří se nYni opirali o dlouhé zaostřené tYče a pádné obušky. Jejich zraky se upiraly do svahu nad potokem. Les tam bYl píořidlÝ a za skupinou padlÝch kmenú. sraženÝch před létY vichřici, se tyčil podivnÝ lesklÝ a bělavÝ paharek' Hladké svahY ze světlého kamene klesalY ve stupnich, po nichž stékala perlici 5e voda. Tlurja pozdravila objev pramene ÍadostnÝmi vÝkřikY. snad sem chodi pit i zvěř a to bY znamenalo při trošce trpělivosti a štěsti i dobrÝ ú!ovek' ČlenovétlÚpy se sklonili nad zurčicímistružkami křišťálové čistévody. Ale byta to voda! To poznali hned při prvnich dYchtivÝCh doušCích' Měla lahodnou chuť, bYla plná bublinek a svěži jako Íosa po ránu' Jakživi podobnou nepili na svých dlouhýCh cestách' Náčelnik, následován několika mladšimi mUži a statně jšimi chlapci, vYšplhal mezitim až na vrchol hladké skalní kupY. PodivnÝ pahorek frlél na svém vrcholu v okrouhlé pÍoláklině jezirko ÝYtvOřené vyvěrajici vodou. která přetékala přes jeho hladké bilé hráze. To už byl objev' kterÝ stál za to! Náče!nÍk 5e skloni! nad hladinu iezirka a dlouze, lačně pil, zatimco lovci ho m!čky pozorovali. Zdálo se jim snad' že se nesluší pit steinou vodu jako jejich vúdce. Najednou se oči přihtížejicích rozšiřilY překvapeniftl a vzápěti vÝkřikY děsU zalétlY k ženám a dětenr, roz!roušenÝm dole po svazich 5

pa ho rk u.

Náčelnik' statný muž' najednou těžce padl do vody. několikrát ještě nlalátně pol]nLrl rukama a nohanta a pak ležet nehYbně s oblióejen ponOřenýnl do čirébublajic! vody Nikdo z lovců se neopovážil k něn}u přistoupit. Naopak. zdéšeni nenadálou nehYbnosti svého vůdce ustupovBli pozpátku od jezirka' pak se obrátili a se znatenÝfi křikem běžeIí dolů' stačílO ítěkÓlik jectnodÚchÝch slov a zděšeni se zntocnilo žen i dětt Tak rych|e, jak jen n}ohli. prchali vYděšenílide od podivne11o pran1ene' kterÝ jim vzal jejich s!llteho vůdce

zL:rstal

4

Tato příhoda se udála před řadou desítek tisícůlet

v kraji na jihowýchod od vysokých Tater' u dnešnívemice

Gánovce u Popradu' Možná že neandertálský muž zahynul u pramene jiným způsobem _ třeba ho zabil nějaký dravec nebo snad i jeho vlastní soukmenovci. v každém případě mrtvola léžela dlouho ve vodě pramene. tak dlou_ ho, že z ní zbyly jen čistékosti. Ale to již na kostech' na lebce i v ní počala vyrůstat kůra bělavé vápnité horniny, vylučujícíse z.vody vývěÍu' Tato kůÍanakonec pokryla kosti silnou vrstvou' Po mnoho dalších tisícůlet. pokud vytékal pramen, vrstvy bělavé horniny narůstaly' Pokryly místo dávné tragédie několikametrovou vrstvou. Casem však činnost pramene ustala a v průběhu dalších dlou_ hých věků celá vápencová kupa vyschla a ztvÍdla' za dalšítísícelet třpYtivý pórovitý kámen přilákal lidi _ už daleko a daleko pokroěileiší. než byli jejich neandertálští prapředkové. Železné nástroje se zabořily do svahů pahorku a vznikl lom.

Je tomu zhruba padesát let. co začali v kupě zkamenělého sladkovodního vápence, travertinu' lámat kámen ve velkém, V tÍavertinu je vždy mnoho stop pradávného života. které se otiskly do horniny vylučovanévodou. Jsou tu nejčastéji otisky Íostlinných částí_ stébel, větviěek, listů' ale také ulity měkkýšů' a dokonce kosti živočichů, kteří se nějak do vody dostali' V oblasti na jihovýchod od Vysokých Tater. ve Spiši' kde jsou i naše Gánovce' je mnoho takových větších i velmi rozsáhlých travertinových vrchů. Mezi badateli po stopách pravěkého života však neivíce proslula ta travertinová kupa. o které jsme vám vyprávěli na začátku povÍdky s přavděpodobným při během. V tomto travertinovém pahořku, nazývaném Hrádok. se nacházely při lámání nejen hojné otisky rostlin a měkkýšů.ale i kosti zvířat. Bylo to v roce 1926, kdy dělníci travertinového lomu na Hrádku objevili při lámání podivnou kamennou kouli, podobnou velikému květáku. Tehdejší dílovedoucíKálmán Koky kouli vzal. odloupal z ní nějaké kostěné skořepiny. které zahodil, a chtěl odnést zajímavý ob'iev domů dětem na hraní. Když přišel domů' děti snad právě něco vyvedly. nebo si to Kokv řozmyslel _ zkÍátka kamennou kouli dal do kufříku' kteřý strěil pod postel' Náhodou v té době přišel do Gánovců vysoký starší muž s plnovousem a hledal v travertinových kamenech všelijakéotisky. Ba dokonce od dělníkůněkteré otisky a kusy kamenů s kostmi koupil. Když se Koky dověděl' že ten podivný cizinec za tyhle kameny dokonce platí' vytáhl kuířík zpod postele a přinesl kamennou kouli tomu podivínovi. ,,Tak co - koupil byste tohle?" zeptal se stručně. Do_ stal neméně střučnou odpověd': bankovku vtisknutou do dlaně. A tak se přoÍesor Petrbok, sběÍatel Národního muzea v Praze, stal majitelem tÍpvertinové koule, o nížuž předem věděl. že je to zajímavý a cenný nález.

chal iistě dost - kysličník uhliěitý je totiž těžšínež Travertinová koule se pak ocitla v Petrbokově pracovně v Národním muzeu a viděli ji v průběhu dalšíchlet nejrůz_ vzduch' a proto se držípři hladině vody' kde js ieho vrstva něišíodborníci. Jejich názory se rozcházely, ale v iednom nejhustší. Že ostatní neandertálci svému druhovi nepose shodli: ta travertinová koule je výlitek lebečnídutiny, 'mohli - a staěilo ho odtáhnout od vody na ěistý vzduch mozkovny' nějakého velkého tvora' Někteří soudili' že 1o a za nějakou chvíli by zase nabyl Vědomí - tomu se neie výlitek mozkovny nosorožce, Iiní - a mezi nimi sám múžeme divit. Primitivní lidé viděli v tom náhlém bezvěPetÍbok _ myslili na něco daleko ''senzačnějšího". A bá- domí zásah něiakých nadpřirozených sil, které neznali. dání' provedená v posledních |etech československým a jichž se proto báli . . Ještě dnes je v okolí Gánovců podobné místo smÉi. antIopolog€m dr' Emanuelem Vlčkem a doplněná archeologickým výŽkumem zbytku tÍavertinových vÍstev na V louce pár set metrů na Východ od tÍaveřtinové kupy Hrádok je v zemi Íozsedlin a, jížuniká kysličníkuhličitý do Hrádku u Gánovců, dala Petrbokovi za pravdu: ta travertinová koule je výlitkem mozkovny pračlověka. neander- vzduchu. Plyn nahromaděný V trhliné zabíiídÍobná zvířata, která se sem přicházejí ukrýt' Najdeme tu mrtvé broutálce! ky' žáby, myši i malé ptáky. To je nález, který má nesmírnou cenu. Jenom pro před_ Ale náš pramen smrti už není nebezpečný. Jeho vývěr stavu o jeho vzácnosti: v Československu bylY zatím (a to se posunul několik set metřů dále od travertinové kupy v průběhu přibližně sta let. kdy se provádějí archeologic_ ké výzkumy) ob|eveny pouze tři pozůstatky po neander- a jeho vody využívajímalé 9ánovecké lázně ku prospěchu tálském člověku' Ani ve světě jich není přílišmnoho a vý- ělověka- V budově lázní je i malý bazén. v němž se můželitek mozkovny je dokonce téměř unikátem. Naše země te vykoupat v minerální vodě plné plynových bublinek. se tedy můževe vědeckém světě pochlubit něčímoprav- které příjemně šimrajína kůži.jako když se koupete v sodu vzácným a přispívá tak k poznání vzhledu a života to_ dovce' Až se do Gánovců u Popradu dostanete nebo až v Národním muzeu v Praze uvidíte při některé příležitosthoto pradávného předchůdce dnešníchlidí. Jak ie to však s tím ''pramenem smrti". který možná né výstavě unikátní nález travertinového,.mozku" neanzahubil onoho neandertálského muže? Vysvětlení podá- dertálce, vzpomeňte si na tu dávnou příhodu' která se mohla odehrát u,'pramene smrti". vají ještě současnévývěry minerální vody v okolí Gánov_ ců' voda obsahuje totiž jedovatý plyn kysličníkuhliěitý, který ve větší koncentraci můžezpůsobit nevolnost' bezVLAolMíR sTÁRKA vědomí a posléze smrt toho' kdo jej po nějakou dobu vde_ Foto autor chuie' Neandeřtálec se smrtícíhoplynu při pití vody nadý.

Jeden z mineÍálnich p'amenÚ u Gáňovců, iehož voda Usázuje

bělostné vÍstvy třaveninu

smňicí past

na drobné živočichY Gánovců: trhlina. kteřou dodnes uniká jedovalý kysličnik Uhličitý

na louc€

u

5

KALENDAR MLADEHO

pŘínooovĚoce

zastihnout mezi ..hříbkovými" smrčinami strakonického kopce Kuřidla krásného, stále obezřetně Větřícího srnce. to byla za našich klukov_ ských toulek před šedesáti

lety

opravdu mimořádná Událost. Ani

v rozlehlejšíchpolesích na

druhém břehu otavy nežily početně.išístavy srnčízvěře a na přilehlá pole vycházely jednotlivé kusy až za šera, kdy se jim to panství člověka zdálo bez-

pečnější.srněi zvěř, kteÍá v našich

kra|ích poskytovala obživu již pravěkému lovci (dokazuií to parůžky ukládané jako amulet do hrobu zdatných lovců), neměla tehdy V našem hospo_

dářstvÍ mÍsto' jež jí práveň náleží' V lese se jí připisovaly na vrub občasné nezdary v zalesňování vykácených ploch nebo škody na některých druzích sazenic' které srnec při vytloukání nového parožÍ způsobuje. Na polích se zvěři Vyčítalyztráty spásá_ ním mladých kultur, vyléhání obilí před sklizní apod. Druhá miska vah' kam dnes klademe nemalou užitko' vost zvěře, zůstáVala prázdná, ač i tehdy si lidé pochutnávali na jemné a výživnézvěřině, vydělávali ',divočiny". jak se myslivecky označuie kůže vhodná pro oděvní zpracování, a shromažd'oVali troÍeje.

Dodnes chováme rohaté a parohaté saVce pÍo parůžky,parohy a rohy' trofeje. které zůstávají lovci jako pa_ mátka na zážitky spo.iené se zajíma' vým lovem spárkaté zvěře a příští9e-

neraci myslivců jako doklad o sta-

vech a hodnotách zvěře před mnohý-

mi lety. TehdY ovšem byla srněí zvěř popelkou a ziskuchtiví pachtýři honiteb z kÍuhůbohátých továrníků a velko-

statkářů ji soustavně pronásledovali, takže se mimo les nesměla ani ukázat. Jen v reprezentačníchhonitbách státních i soukromých měla trochu lepšíosud. Po zestátnění bývalých panských, církevních i selských lesů' a zvláště po vytvoření opravdu lidové myslivecké organizace nastal obÍat k lepšÍmu. Ukázalo se, že zdatnými odborníky v chovu zvěře jsou nejen profesionální lesníci' ale i odborné dobře vyškolení hospodáři z kruhu lidových myslivců, kteří lov chápou jen jako odměnu za ce|oročnípráci při ochraně, přikrmování a svědomitém sledování zvěie, jejího zdravotního stavu a chovných kvalit. A tak vznikly i polní populace srněí

zvěře. V tom,.nepřátelském" pro-

středí, kde se kdysi kopaly jámy k óekání na srnce' aby mohl být uloven' sotva překročíokfaj lesa, hranici honitby, se postupně objevily stálé t|upy srnčízvěře. Netoužily již po lese jako po bezpečnémúkrytu, zdomác'

6

sOSUD/ :SRNCI 3Z\/ERE VV

dět z autobusu' při procházce polní

Papánkovy výzkumy ukázaly' že tam' kde člověk můžepři procházce

nebo i za plotam zahrádek V příměstských oblastech. Ve volném terénu

tavuje po intenzívní pláci, snáze obnovuje své síly a schopnosti _ zkrátka i tady představuie zdravá,

něly v otevřené krajině. Můžete je vi-

cestou. kolem svého letního tábora

pozorovat život zvěře, se rychleji zo-

narozená srnčízvěř se již nedá zahnat do lesa. má nový způsob života. zvěří oživená krajina nový eÍekt vyjinak se pohybuje V terénu, jinak slesloveně ekonomického charakteru. stavy srnčítedy v posledních de_ duje nebezpečí_ povšimněte si starpo ších, zkušených srn. téměř celý setiletích prodélaly renesanci. staly se neoddělitelnou součástíkulturní rok se držív malých i Větších stádech. Je obohacením hospodářských krajiny a dobře se přizpůsobují změ_ nám vyplýVajícímz Velkoplošného možností' celkoVé výtěžnosti zvěřiny z každéhohektaru revírů a současné hospodaření. To ovšem neznamená, že tento příznivý výsledek ie zajištěn i půvabným zpestřením naší příVětivé provždycky. Bude záležet na zeměkrajiny.

dělcích' jak uvážlivě a hospodárně

budou užívathnojiva. pésticidy a jiné chemikálie' které ve vyššíchkoncent]acích ohÍožujía hubí 2věř, na traktoÍistech' zda budou pečlivě in-

vit zastoupení obou pohlaví i věkové složenípopulací a. zvýšit odolnost zvěře vůěi nemocem i mimořádně ne-

příznivým podmínkám. chovatelsky

stalovat plašicízařízení při sklizni

cenným srncům a srnám ié třeba poskytnout příležitost. aby zanechali

a nezabíjely samice pernaté zvěře

ovšem třeba mnoho o srněí zvěři vědět a při pozorování ve volné příÍodě

pícnin' aby žacílišty neničily hnízda i novorozená s.nčata. A záležíovšem i na automobilistech, zda budou jezdit tak opatÍně, aby se množstvízvě_ ře' která denně hyne na našich silnicích' co možná nejvíce snížilo. Růst stavů srnčízvěře můžeme doložit ěísly: V roce 1925 se v českých krajích ulovilo 18 83o kusů sÍnčí.po

vynikající potomstvo. K tomu je umět posoudit kvalitu kusu' rozpoznat jeho stáří a také zdravotní stav.

To je třeba se uěit od mládí. a pÍoto 9e v příštíměísle zaměříme na pozorovánÍ srněí zvěře v přírodě a UÍčování iejího stáří. Tento materiál poslou-

žípředevším mladým myslivcům. ale i vy ostatní byste měli nějakou chvilku věnovat poznávání našínejběžnějšía nejkrásnější spárkaté zvěře, která je skutečnou ozdobou našíkra-iinv. Proí. MvDÍ. Václav Dyk

Foto E- studnička

tvrdé zimě v Íoce 1929 ''sibiřsky" jen 15 329. ale v roce 1936 již 46 591. Od roku í958 byl zaznamenán rychlý vzestup. v roce 1973 již činil roění úlovek 87 oz}4 kusů. Na

Slovensku bylo v té době uloveno 12 879 kusů srnčízvěře. Současné

úlovky překračují 1ooooo

-

kusů.

Kmenový jaÍnístáv kolem 3oo ooo kusů činíz našich krajů pokladnici srnčízvěře. Bude ovšem vyžadovat značného úsilí,abychom si tento stav ud.žélia současně zlepšili kvalitu zvěře. Je třeba zvýšit průměrnou váhu, jakost parožení' vhodně upra-

sRNČE do nitra džungle pÍoniká civilizace-

Na prvni pohled by se mohlo zdál, že

se amerieké opice od svých afrických a asiiských přibuzných mnoho neliši. ve skutečnosti zde však isou důležité.ozdily. AmeÍické opice řadime do tzv. skupiny opic ploskonosých (Platyrhini, dnes ceboidea)' pÍotožeieiich nosni

přepážka ie šiÍoká a nozdry stoii daleko od sebe. Nap.oti tomu opice asiiská a africká neboli opice starého světa patři do skupiny opic úzkon'osých (catarhini. nyní ceřcopithecoidea). opice Nového světa se děli m dvě základni větve, kosmanovité (sem patří drápkaté opičky. iako tamařini' kosmani. lvičkovéa.i.) a malpovité. jimž ie atlas v lomto óisle věnován. Mezi malpovitými opicemi nenaidemé lediný díuh' kteď by byl přizpůsoben životu na zemi nebo v be2lesé kra'ině' Všechny druhy malpovitých jsou zviřata výlučně střomová, což se o starosvětských opicich nedá říci. Dalšim ťoŽdílem. iímžse p|oskonosé opice liši od úzkonosých. ie d|ouhý chápavý ocas, sloužici iako pátá konóetina (nemaii ho však všechny americké druhy). Vedle toho se liši .ieště znaky anatomickými, iako ie počet zubů' postaveni pal ce a utvářeni rukY a řada dalšich. Fosilni nálezy dokazuii' že se opice starého a Nového světa vyvijely odděleně. Dávní předkové opic přišli do Jižni

Ameřiky někdy před 6o milióny lety. lépe řečeno z této doby ie známe. Po Ódděléní seveíni části amerického kon-

tinenlu se vyviiely zcela samostatně'

nezávisle na ostatnich pÍimátech' Když se Severni a Jižni Amerika znovu spo|i

V celých oblastech se tak poÍušuje přiíodni íovnováha a konečným Výsled_ kem působení ělověka ie devastÓvaná kraiina téměř bez života. Kromě toho,

že člověk ničíživotníprostředi mno_ hých dřuhů. opice také lovi pro maso i p.o obchod se živou zvěři.

K Atlasu ABC v tomto

čísle

P.o ilustraci: Prvni žiVý velmi vzácný chápan če.ný. který se vědcúm dostal do rukou. bylo mládě, iehož matku zasiřelili lidé stavějicí silnici. Úbytek některých druhů si iiž Vynutil' že byly pro hlášeny za chráněné, avšak ien málokterý iihoamerický stát je schopen účinně kontrolovat úředně vyhlášený zákaz lovu' Rychle rostouci počet obyVatel JižníAmeriky. nedostatek potra_ Vin Ve Vnitrozemi a neklidná politická situace V mnoha státech ieště Vice kom plikuji beztak má|o účinnouochranu zvířat' Všechny ameÍické opice s výiimkou otužilých a přizpůsobivých malp isou Velmi choul9stivé a těžko snášeii zajeti.

l 11""H:; oPlČíPRoBLÉMY iiil[i:]-"{ť#"ůíi':i době něktefé zoologické zahrady do la vytvořenim Panamské šíje' nepronik ly opice dále než do Mexika.

pIacovaly nepopiťatelných úspěchů v chovu těchto zviřat. přece ien nelze

vyhubeni_ ohíomné oblasti amazonského deštného pralesa. ktený je domovem většiny opic, jsou stále rychleji mýceny'

chránit chovem v zaieti. A tak iedinou spolehlivou cestou k zachováni existence vzácných primátů JižníAmeriky ie přísná a důg|edná ochrana v iejich při íozenémdomově _ V pralesích ameÍic_ kéhÓ kontinentu_ EVŽEN KŮs Foto Vladimiř Motyěka

vlastni čeleď malpovitých (cebidae) * děli na několik podčeledi. celkem sem patři l2.odů s přibližně 37 druhy' Toto bohatství památných druhů je však ohÍoženo, celá řada druhů je v bezprostředním nebezpečíúplného

počítat s tim' že by bylo možnévšechny

ohroženédruhy amerických opic

2a

7

někdo podstrčil inventurní soupis ze

skladu spotřebnÍho zboží.Prosím, raěte si vybrat: pneumatiky, liňo_

leu.m. porcelán' SkIenice, tvářnice. starý džbán. Kočárek, sporák a po_ Žární hadice. Konzervy. traveřzy a z kola vidlice. Dětské šidítko, školní pravítko, stará trepka, kaněí leb-

ka. blatník. patník, kůžez laně, prasklé saně. .' a hadry, kosti, staré

železo . . . FotograÍie však potvrzují neblahé

tušení.Zádný sklad' ale hrůzostraš_

né exponáty z rafinovaných skládek a smetišť, pro něž si nápaditý civilí_ zovaný tvor zvolil břeh a koíyto řeky. Třeba to voda odnese . . . Na přůsvitce Íormátu A2 nakreslili mladí přírodovědci modřou stužku

Desné i s jejími přítoky' Tříramen_ ným potokem-, Mertou' Losinkou

a Kamenicí. siroká modřá stužka značívodu velmi čistou. Tou se může pochlubit jen Hučivá Desná a kousek řeky mezi Kouty a Loučnou' Pak už se k modré přidává i červená a žlutá - voda znečištěná. od Sumperka k řece Moravě se smutně klikatí hně_ dá" Přílišmnoho se barua skutečné Desné od 9rafického záznamu neliší. Zásluhu na té pestÍobaÍevnosti mají četnépřítoky. které stvořil člověk' Kanály' výpustě a odpadové výtoky z lidských obYdlí. továř6n' zemědělských závodů obohacují Desnou

Pionýři

splašky, olejem' saponáty. močův_ kou, ba dokonce i extraktem ze

z Loučné nad Desnou

skládky kyanových kalů.

HořnÍ tok. Desné je ještě prost všech škodlivých baktérií.Voda je

zde průzračná, řeka má svou samočisticíschopnost a domorodci i výlet' níci se nebojí séběhnout do řečiště pro vodu na čai. Avšak dolní část řeky už dary civilizace nestačí zvlád_ nout. Ani ty největší průtoky nedoká-

žíodplavit kolonie pevného a kapalného odpadu. Reka Desná v těchto

Bystřiny spředené z uspěchaných, praménků. stružek a potůčků,takové, co pádí z prudkých zalesněných svahů do údolí.aby tam V dávno vymletém korytě plném balvanů a oblázků stvořily potoky a o kus dál. řeku, mají nahoře' pod Spáleným vrchem' Klínovou horou nebo na úbočíchDivokého dolu, mnohačetnou

tvář. A často velice rozmarnou. V mrazivé zimě vězí spoutány pod ztuhlým příkrovem. V horkých let-

ních dnech je ten lenivě se vinoucí

hádék pramenité vody sotva k nalezení. Jen nejvydatnější prameniště

odvádí navyklou cestou svůj příděl

vody do nížin,aby nasytil potoky a řeku.

Dva nepokojné potoky, které od-

vodňují západní a severozápadní část Jeseníků' si své názvy určitě po prá-

vu vysloužily. Hučivá a Divoká Desná. oba se setkávají v Koutech, aby dál nechaly plynout a valit se řeku' tentokÍát už zbavenou VýstiŽných

nad Desnou' v které sídlípionýrská skupina otakara Jaroše' a tedy i je-

.iich oddí|, to mají k řece kousek ces-

tY. Kolem ní přiiíždějíi docházejí do školy 2 okolních obcí. Je to jejich

řeka. a tak do plánků, kartiček' 2ápisníků,deníkůi kronik pečlivě zaznamenávají údaje o rostlinném i živočišnémspolečenstvu, na které ie chráněná krajinná oblast Jeseníky i tady bohatá. Desná zde tvoří část

její západní hÍanice. V přírodovědných materiálech pionýrů z Loučnénad Desnou nechybějí ani herbáře, fotograÍie chráněné flóry a íauny' očíslovanýseznam vyvěšených ptačÍchbudek i záznaÍny o pozorov ání hnízdícíhoptactva.

V posledních třech letech přibyla do bio'logické pokladnice oddílu zcela

zvláštní složka v zelených deskách'

vyimete_li z ní kteřýkoliv z listů' ať už

je popsán drobnými literami

nebo

ozdoben Íotografiemi, jímá vás pojednou hrůzaa děs. A přijde-li vám do rukou seznam '.endemitů''' které se přívlastků. Mladí přírodovědci svou řeku dů- běžnému biotogickému názvosloví vérně znají. Z budovy školy v Loučné zcela vymykají, máte pocit. že vám

a

úsecíchzačínábýt opÍavdu děsná. Právě tah|e bolavá Íána se pionýrům z devítiletky v Loučnénad Desnou přestala líbit. V plánech-mlbdých přírodovědců není jen poznávání přířody' ale i snaha o úěinnou pomoc ži_ votnímu prostředí, které je obklopu_ je. A kdo jiný by si v tomto případě zasloužil většípozornosti a péčenež jejich řeka Desná! Pionýři se pustili do náročnépráce. Několikťát na svých výpravách prošli celé povodí. avšak pro detailní nrůzkum ohroženíčistoty vody si vybrali jedenáctikilometrový úsek Desné z Koutů po Loučnou a část TříÍamen_ ného potoka. zpoěátku. v roce 1978. kdy celou akci začínali.to byla zajímavá náplň schůzek a vycházek. Něco jako napínavá hra. oddílovítopografové a kreslíři vyzbrojeni mapou' busolou a pastelkami Žhotovo_ vali plánky' íotograíovó cvakali méně či více exponované snímky. V míst_ ním rozhlase _zazněly-v Den ochrany přírody dětské hlasy, které upbzorňovaly spoluobčany na projevy lhostejnosti a nekázně ve vztahu k ochraně povrchových a podzemních vod. Pro_ střednictvÍm poslanců národního výboru putovaly do příbytků obyvatelstva varovné letáky. Skupinky'pioný-

rů lovily z vodního toku tu konzervy. kočárek a válec od mlátičky, iinde sud' pneumatiku nebo jízdní kolo. Jenže kam s tím? co dál? odborným poradcem v celé akci by'la mladým přírodovědcům jejich oddílová vedoucí a uěitelka Miluše Růžičková.Náročný úkol přece potřeboval promyšlenou přípravu a dě_ tem bylo potřeba vštípitdo vědomí i dalšíznalosti a vědomosti, které s aktivním průzkumem úzce souvisí. NejdůležitějŠíVšak bylo najít cestu

k uplatnění výsledků pionýrského

průzkumu. Mezi loučenské pionýry přichází vedoucí laboratoře okresní

hygienické stanice v Sumperku PhMr. Hana Kašparová. Přichází

a žasne. Zájem a výsledky práce pio-

nýrského oddílu j| natolik nadchly, že se do Loucné nad Desnou několiktát vrací' Ze vzájemné spolupráce oHEs a pionýrského oddílu Mladí přírodo vědci tak dostáVá průzkum známku odborné věrohodnosti' A to už do hry mohou, či spíšmusí vstoupit další partneři - Místní nářodní výbor v Loučnénad Desnou a odbor vodní' ho a lesnÍho-hospodářství a zemědělství oNV Sumperk. odtud putují k největŠímznečiŠťovatelůmstrohé a přísně úřední listiny. Ustanovení paragraíůse s viníky nijak 'nemazlí. Rada MNV v Loučnénad Desnou vydává opatření proti nešvarům a ne_

dostatkům. které ve věci .'Desná"

mají na svědomí občanéi organizace obce. Kopie všech těchto dokumentů jsou poctivě uloženy ve složce se zelenými deskami. Jeden z nich je však hřejivý. MNV v něm hodnotí činnost pionýrského oddílu mladých přírodovědců. ocenění práce však mladé ochránce přírody neukolébalo. Jejich řeka stále ieště není taková, jakou by ji chtěli mít' Lidská lhostejnost má přece .jen poněkud tuhý život. A to pio_ nýři z Louěné nad Desnou' Tejholic a Koutů vědí. Pochopili' že nenápadná hra' kterou před třemi roky zahájili' neskončila. -DAGFoto archív mladých přírodovědců z Loučnénad Desnou

ru H4/qErRovou

Pfus'

,íz--š:-

ri -*^

6o!

vtptš

7^ť,*%3z

"&N PRaÉ
>)>

Zadáno pro Operaci B 81

(((

Jaro i školni rok se chýIí ke konci a zanedlouho nastoupi svoji vládu léto s prázdninami. Přesto se ale vrátíme ještě k 2imnimu obdobÍ a přečteme si pár úryvků z vašich pozorování. ES 6 ochránci z Hrotovic V zimé jsme se zaměřili hlavně na zoologickÝ průzkum planety, ale nezapomněIi jsme ani na průzkum ekologický. Zjistili jsme, že na naši planetě je nlnoho zajiců a srn. Jsou tam Však i jini živočichovémyši, lasice, káně lesni, bažanti, sýkory a veverky' Podle stop jsme zjistili, že zvěř chodi k lidským obydlÍm. S vodou je to trochu jinak: v zimě je rybniček zamrzlý, tak musi chodit zvěř pit do tesa k potoku. ES 63 VIci z Jelení hory a Velkých Pavlovic V zimnich měsícíchobývalo naši planetu asi deset kuslj srnči zvěře. zajici, bažanti' koroptve' vrány' chocholouš obecnÝ a hejna vrabců a sýkor' od vánočních svátků jsme ze tří míst odebrali vzorky snéhLt pětkrát. Nejšpinavějšísníh byl ve středu Velkých Pavlovic, mirně špinavý v jihovýchodni části a nejčistšije od Brodku vzdáleného od.Velkých Pavlo vic asi jeden a půl kilometru' Es 67 Oriolus z Brestovan _ Hlavnim úkolem letošni zimy bylo přikrmováni zvěře. Naše posádka při návštěvě v prvnich lednových dnech instalovala na orionu několik krmitek pro ptáky' Jako krmivo jsme sypali slunečnicj, ptači zob, řepku olejku a občas imák' Dávali jsme lůj istrouhanou mrkev a ořechy. Mezi ptačimi druhY, které využlvaly naše služby, byly sýkory' drozdi, mlynařici, brhlici, stehlici a vrabci Krontě toho jsme s myslivci rozváželi kukuřici, obilný odpad i seno pro bažantY' zajice a vysokou zvéř' Dalšim našim Úkolem bylo zkounláni čistotY sněhu a stopován!: Ze stop jsme si potom doplnili pozorováni o tom, jaci živočichovéžiji na naši planetě' Našli jsme i několik zimnrch Úkrytů plšika lískového. které si velnti pohledně uvil na keřich.

9

ffi*F*FJ-

.'_

*#m%ň*fi#'

Ko", ;.-. V ABc č. 18 loňského ročniku otiskli celou stránku obrázků mo d€lů různých historických děl a kanónú, chtéli jsme pomoci těm modelářúm, kteři o ně žádali. Byly to obÍázky. jak isme tehdy napsáli, pro inspiráci' slíbili isme Vám zároveň, že někteÍá z těchto děl zkusime zpřacovat v náVodech podrobněii. NedáVno jste dostali náVod na lodní dělo' dnes přinášime náVod na histoíický polní kanón anglické aÍmády ze zaěátku 1 9. století' Jeho půVodni řo2měry byly: délka 4'4 m; šiřka

2,5 m;

Výška 1'7 m' Přesnou ráži isme neŽiistili. Malý model si můžetevyrobit podle následuiíciho návodu. Nejprve si Však

opatřete potřebný mateÍiál k Výrobě: hranol měkkého dřeva (ideálni je lipo-

Vé) í50 x25 x 35 mm; překližku tloušťky 3-4 mm' modelářské lišty, špejle; ten-

ký mosazný plech. málé hřebióky (šeVcovské}; mosaznou tyěku, kulatinu o o 15 mm; Lepox nebo jiné epoxidové le_ pidlo; mořidlo odstinu hněd' tmavá; bezbarvý lak. Pokud nebudete mit možnost soustíužénimÓsazné tyčky (hlaVeň). pak potřebuiete kulatinu z tvrdšího dřeva o 15 mm a bronzovou barvu. Jestliže zachováte měřitko podle našeho plánku, bude kanón v poměru 1:30 ke skutečné Velikosti. z mosazné tyčo' viny ie třeba na soustÍuhu VVrobit hla-

veň

(1

)

a

osu

pío

hlaveň

a

4 mm x 23 mm. PozoÍ! otvoř pro tuto

osu musíté do hlavně vyvÍtat mimo střed. tak iak je Vyznačeno v plánku-

,1 ,*

PRO TEEHNfiKV

Dále ie zapotřebi Vysoustružit osičky kol (3)' středy kol (z dřevéné kulatiny) a konce nabiiáku (6). Protože klasický soust.uh nemá každý k dispozici, lze všechny tyto díly zhotovit také na do máci kutilské VÍtačce se stoianem (např- Narex combi. Black & Decker apod.). Materiálem Však musi být tvrdši

dřevo, kteÍé dodatečně napatinUiete bronzovou barvoU (k dostáni v droqé_ íiích). Kdo nemá možnost takového soustružení, musi tÍpěliVě pracovat

niaturnimi hřebíčky připevnite kovové obíuče.Vystřihnéte ie předem z tenkého plechu' který naěernite. ocelový (železný) plech lze rozehřát dočervena v ohni a pak hodit do misky s olejem,

zčeíná sám a nebude koťodovat' Dalši dil. tíámec pÍo osy kol (4}, vyro' bite Ž modelářského nosniku 7 x 1o mm

nebo z jakéhokoliV kousku dřeva' Na

ieho koncich Vyvrtáte kolmo v osé otvoÍY @ 4 mm pro osy kol. LaÍetu (5) Vyrobite z dřevěných hía pilnikem' pa nolů podle výkrésÚ (|e kíeslen v pomě' s rašpli, nožem a brusným pirem, ru 'í:1). Kulatou íašpli vytvořite lúžko přo hlaveň kanónu. Hotovou, zaéistěKola (2) daií nejvice práce' ale iejich výroba neni obtižiá' z překližky sily nou lafetu namoříte a přelakuiele. Nyní si vyrobíte mosazné pásky z plíšku 3 4 mm vyřiznete co nejčistélia neipřesněji dva kíuhy o Vněiším průméíu 4 x 25 mm, kte.ými pomoci malých hře64 mm a vnitřním průméřu 56 mm_ zabičkú připevníte hlaveň k latetě. ze st€jného tenkého mosazného p|echu si čistite bíusným papirem. Do vŽnaktých Vystříhnete a dopiluiete d.obné doplňráfků si přesně rozměříte rozteče dírek, kteřé budou mit píůměrshodný s píů_ ky. Jsou to držáky na nabiiák' na lano' rukojeti ná konci laÍety' dřobná kováni. měíem použifých špeili. Je třeba v.tat co nejpřesněji, kolmo na střed osy íáf- Tyto detaily mohou mit důlčíkemna zoaěené nýtováni a hřeby a k lafetě ie ku. neilépe VÍtáěkou upevněnou do stoianu' a ráfek mit přichycený do malého stačípřilepit. Ještě si vyrobite nabaják zé špejle' na svěráčku pod VrtačkoU. Paprsky kol Vsazuite postupně píoti iejiž konce vlepite tlouky. Pak se dáte sobě a spojujte hned se středem pío do koneóné montáže. Nasadite kolá na osy (měla by se otáčet)' Mezi trámec osu kola. Jaž od pÍvníchdvou proti sobě a střed kola nasad'te podložku s vněj_ upevněpých, paprsků je třeba kolo cenšim pÍůměrem 9 mm a vnitřnim průměÍrovat měřenim. Všéchny spoie rem 4 mm. Připevnite nabiják, namotá_ zaiišťujtě lepidlem_ Hotová kola zaóiqiěte, namořte a přelakujte. Na předem te kousek silněiší(řežné} nitě na dížák' (špejle vše začistítea model kanónu je hotov. vyhlazený obvod ráfku kola ne_ Foto Maítin Pilný Milan Trnka směij nikde Vyčnivat} nalepite nébo mi_

,ffi$

2142 ,to

@ óz

ii

Uděleiťe sl mokasíny Šetřímesurovinami. odevzdáváme

do sběru kovy' papíÍ. textil atp. Ale co

se starou aktovkou z kůže,kuÍrem' ná kupní taškou z koženky nebo z pěkného silného plátna' co s kabátkem a s dět ským spacim pytlem z umělé kožešiny,

s kabelami z iemného boxu

ozdobnost, mÍt iást

můŽe

A postÍani-

ce na obou stranách širši,prostřihané do třepení. Bovněž vršek B

vyšlými můžebýt prodlouještě ženo,,jazyk"stře mnohé užiteÓné a potřebné věci. Dnes penim. Podle veli popišeme výrobu alespoň jedné z nich. kosti své nohy si Náš návod vám umožňuje udělat si uděláte prVni střih bez velké námahy a speciálnich nástro' tak, že chodidlo pojů lehké, pohodlné a praktické mokasi ložíte na papir, ny. Mohou se nosit na táboře, venku' obk.eslite je tužkou v klubovně' ve škole. ale hlavně doma. a Vystřihnete' Též Ke zhotoveni potřebujeme: dva kusy můžetepoužit kou kůže.koženky atp. na spodek a vÍšek pených vložek do bot vašeho čisla. mokasinů' šest řeminků nebo šest tka Podle rozměrové niček do bot 50 až 60 cm dlouhých' Ře' minky šiře asi 3 mm lze téžnastřihat, sitě si překreslete na Většípapír zvétše avšak s tkaničkami se lépe pracuie' Pak ný střih. Vystřihnutý papirový střih si ještě kruhový vysekávač průměru asi nejdřive vyzkoušejte na noze a případ ně upravte Velikost (spodek i s vrškem). 3 mm (který sa můžete i vypůjčit) a klaAbyste opÍavdu dobře měřili, je dobré divko. Na obrázcich pracovniho návodu je Vzít si téžza vzor liný domáci střevic. Po střih na mokasíny sestáVaiici ze spodni Úpravě tepÍVe přeneste obrys obou dilů části A a vrchni části B. PotÍpite li si na na material (kůžiatp.) a nůžkami |e vy-

z módy? Z nich se daji zhotovit

střihněte' Nezapomeňte dÍuhý střih obrátit, jinak byste měli mokasiny třeba

oba levé. Podle střihu téžvysekněte otvory o průměru asi 3 mm dirkovaóem

(kladívkem na dřevěné podložce)' Ne_ že počet direk spodku

zapomeňte,

s Vrškem musi souhlasit'

Jak postupovat při praci: Pro spojeni spodni části A a vrchni části B použiiete prvniho iemlnku_ nebo lépe koupene

tkaničky do bot' Šijese běžným obšiva. cim stehem skrz prosekané otvory. Na koncích obou stran se Žakonči podvlék

nutím a uzliky. Zadni část mokasínů

v opatku téžsešijete tkaničkou obšiva cim stehem. který můžetezakončit za vázánim na kličku (připadně

i

zkrácenrm

tkaničky). Třeti tkaničku provléknéte odzadU oběma postranimi přehybY (jako štepovacim stehem) do direk ve

vršku B a zakončete zavázáním na klič_ ku jako u noímálnich bot. Nepaiřné rozdily ve velikosti lze ještě upravit pev' nějš|m nebo volnějším ulahoVánim tka' niček (slehů)'

Původni mokasíny byly součásti in' diánského kroje' Každý kmen měl svůj střih i zdobeni' lndianske kmeny žijici na jihozápadnich pláních Ameriky nosi ly moLasíny s podeŠvr tvrdou' kmeny ži-

jici V lesich nosily mokasiny s podešvi měkkou' Tak si je můžeteupravit i Vy

vložkou vystřiženou z tvrdšiho materiálu nebo koupenou hotovou. Mokasiny lze téžpodleplt imechovou gumou při měřené tloušťky lepidlem Alkapren (na tře se jedna i drUbá lepená stfana. ne chaji se zaschnout, pak se slabě natře jen jedna strana a části se přiloží k sobě, popřipadě stáhnou nebo zatiži). zvláště praktické pro zimu jsou mokasi_ ny zhotovené z pravé nebo umělé kože

šiny (s vlasem dovnitř)-

Nakonec Vám chceme poÍadit, že

mokasiny můžetezhotovit také pro Íodiče' sourozence nebo i kamarády a věnovat je jako Vhodný a praktický dáÍek k různým přiležitostem' -JK

12

Kosmický *:i:

r':.9

taxft

':j:ýi',,;

!f* Pívnímumělým kosmickýň télesem se stal sovětský sputnik, prvním ólově-

kem ve vesmiru sovětský občan Juri.i Gagarin' Není divu, že pyšná AmeÍika těžce nesla prVenstvi s@ialistického státu v tak důležitéoblasti' jakou je kosmická technika' Nejlepši sily své védy i prúmyslu věnovala na urychlenó

splněni vlastních plánů kosmického pfogramu' sláVu prvniho člověka na Měsíci sklidil diky tomu Američan,

i když. nebo právé proto, sovětští vědci podobný cil nesledovali. stejně velkorysé a ekonomicky náročnéiako měsič_ ni přogram Apollo byly i dalšíplány' obydlená stanice na Měsici' vývoj kos

mického létadla' let člověka na Mars'.

od pilotovaného letu k Marsu bylo pro zatim upuštěno, slavba základny na

Měsici byla odložena na neurčito, a tak se někdy od roku 1970 pracovalo jen na

zdánlivě neiiednoduššim záměru _

stavbě kosmického letounu, mnohokÍát použitelnéhodopravniho prostředku spojuiiciho pozemská letiště s vesmir nými oběžnými díahami_

zdálo 6y se, že s ohledem na dlouholeté zkušenosti ve stavbě letadel i raket nebude obtížnéspoiit dobré v|astnosti obou prostřédků v nový, nésouci ozna' čeni Íaketoplán' Již v roce l964 předPo_ vidal vývoi podobného dopÍavniho p-ío středku šéfkonstruktérsovětské kos-

mické techniky KoroljoV|,,Domnivám

se' že nasta| čas konstÍuovat mnohoná sobně použitelné kosmické lodi"' ldealni předstaVU raketoplánu ovšem dnešni úřoveň techniky splnit negenerace raketoplánú je dokáže. 'ešté Prvni

tedy uÍčitýmkomp.omisem me.i píánim a možnostmi' soÚčasný raketoplán

si z letadlových prvků zachoval pouze

přistáni. Všechny ostatni manévry Včetně startu iej zařazují do kategorie raketPřes tvto ústupky od cestv, kteÍou se podle prohlášeni sovétských odboÍniků

BIA bude ubírat i sovětská kosmonautika' přibývalo při stavbě raketoplánu pro-

sobnik je odhozen, zanikne ovšem během svého pádu v atmosÍéře.

Raketoplán tedv má pět velkých motorú, větši množstvi menšich motoÍků

pÍo řizeni stroie na oběžné dráze' zcela nové křidlo' a protože se při návratu vnoři do atmosÍéry rychlosti 27 ooo km/ hod'. potřebuie i úplně nový druh tepel-

né ochrany. Všechny tyto části neni dost dobře možnéVyzkoušet v pozemských podmin]<ách a ÍovněŽ ne při letu

bez posádky_ PÍoto to napětí před sta.tem' proto tolik odkladú. PÍvni zkušebni let íaketoplánu columbia so podařil, kosmonauti John Young a Robert C.ippen si oddychli a s nimi i tisice techniků a pracovníkůkosmického střediska a základny EdwaÍds' kde byla pro při stání vybudována 12 kilomet.ů dlouhá díáha. l kdYŽ nakonec columbii stačily ion tři kilometřy,_byl právě přistáVaci manéVÍočekáván s největšim napětím' Jakmile se na ochranném tepelném obalu složenémz 31 000 keramických destiček zvýšila teplota na 12oo'c. zapoiil se automaticky program řizeného sestupu. K přistávaci ploše se raketoplán přibližuie řychlosti 5o0 km/hod.' a navíc pod mnohem stÍměišímúhlem, než.ie obvyklé u letadel. Nyni' po úspěšnémletu, se Columbia vrátí na hřbetě boeingu zpět na Floridu. kde technici namontuií zpět oba přídav né motory i novou přídavnou nádÍž a připÍaví ja k druhému zkušebnimu letu v záři. zkušební lety (celkem čtyři) ne_ mají v programu žádnévědecké expeřimenty. ale budé se při nich přověřovat činnost motorú. naváděcich a orientaěnich systémú' ovládání nákladních dveři (v nákladním proštoru lze umistit ná_ klad o rozměrech 'l8 x4'5 m a hmotnosta 29 500 kg), a především systém tepelné ochÍany, se kterým byly při premié ře potiže. Teprve pátý start v řijnu 1982 by měl znamenat přiležitost pro vědce _ devět letú již bylo pronajato různým institucim. Do roku l985 by se letka raketoplánů měla rozíůst o dalši tři stroie a celkem

blémůrychleii, než se je dařilo řešit_ Kolos 37 metrů dlouhý, s delta křídlem o rozpěti 24 me!ďa' váži při startu 2000 tun! Většinu z této hmotnosti ztÍati se v tomto desetileti počitá asi s 500 béhem 120 sekund chodu dvou přidavstarty_ Již dnes se ovšem vi' že plná tře_ ných motoíůna pevné palivo (ty se na tina bude řešit voienské expe'amenty' padácích Vráti zpět na zefri' aby by|y a to je Íakt' který nás nuti pohližot na znovu desetkíát použity) a v dalšich deposledni úspěch techniky se smišenými seti minutách. kdy tři hlavni motory spaluji tekuté palivo 2 hlavní nádÍžé pocity, Rudoll Baudis o obsahu 1,4 miliónu litÍů'l tento zá-

:ř5i ,i Pl ':l ..:. -.-

,i-

'Ý ý'

'9

: *ÍŤ;.',''a;'r;o;"r-$'

,6s:ž'_1}

':'.t;

loni oslavila 25 let sVé óinnosti. ale má za sebou už pořádný kus práce' KnihoVna pro mládež' to není jenom pů.|čovna.kam si zaskočÍtevypůjčit knížku, když nemáte zrovna co čist. KnihoVna. aspoň taková..jakou maji v Košicích' s knihou i časopisem pracuje a všemožnépomáhá čtenáři' ať je to slabikující prvňáček nebo dokonce dítl(o předškolrrího věku, či Xošičti modeláři ňás překvapili miňoiádné pěkně zpracovanymi modelY z ABc. které si piinesll na

K novinářskému řemeslu neodděli'

telně patří spojení se čtenáři. Přoto naVŠtěVujeme rúznékonóiny naší

vlasti a na besedách nejrůznějšiho typu odpovídáme na dotazy malých ivelkých a vyprávíme o tom. jak se dělá časopis' V úVodu nás zpravidla vítá několik vět o Vzácných, eventu' álné milých hostech, takže jsme si zvykli brát to jako obvyklou zdvořilost. Ale v Košicích nás opravdu při-

iali iako hosty v tom neilepšímsmyslu slova. snad ani zahraničnídelegace nemohla mít peóliVěji přrpravený program. ačkoli čtyřhodinové zpož-

dění našeho rychlíku

připravilo

organizátorům, zejména našíobětavé průvodkyni soudružce Martě Juskové, ne|ednu horkou chvilku. Jen díky tomu. že nikdo ze zúčastněných, od řidióe po vedoucí pracovníky. nehledél na čas a na osobní pohodlí' jsme Všechno stihli a vy naidete na stránkách příštíchčíselABC řadu za' iímavých repoítážíz neivÝchodnějšího kraje našírepubliky. Kdo nás vlastně pozval a vénoval nám takovou péči?Byl to partner pro nás trochu nezvyklý, |ediná knihovna pro děti a mládež v CSSR, Mestská knižnica pre mládež v Košiciach. Tato unikátní knihovna má 21 poboček, z toho 14 přímo na školách. více než čtvrt miliónu knih a asi 2oo titulů časopisů'samozřejmě také ABc. Je

jen o málo stařši nei náš časopis.

14

pokroěilý ětenář. připravující se už na svou životní dráhu' Především mají košičtíčtenáři k dispozici nejen katalogy, kde jsou názvy všech publikací, které se V knihovně nacházejí' ale i kaÍtotéky. uspořádané podle témat. V kartoté_ kách nejsou jen tituly knih' ale i vý_ znamnějších článkůz časopisů,tedy i z ABC. Vedle toho vydává knihovna i bibliograÍické publikace, soupis knih a článkůvztahujících se k určitému vědnímu oboru. třeba k chemii'

k Zemědělství atd. Avšak ani ten' koho moc nebaví přebírat se v karto-

tékách, nemusí V knihovně tápat. Odborná literatuía je tam přehledně

uspořádaná podle mezinárodního desetinného třidění. Má-li tedy záiem o přírodnívědy' postačímu, když si

zapamatuje číslo5' je-li jeho koníčkem téchnika, pak 6 a ten' koho zajímá zeměpis, dě|epis nebo životopisy slavných lidí. najde je pod číslem9. Vedle práce s knihou a ěasopisem

a ěasopisem' samostatná knihovna přo děti a mládež nikde v r€publice

není a není ani mnoho knihoven. které by měly k dispozici krásný historic_

ký dům na hlavní třídě s dostatkem

prostor pro knihy i pro děti- AlB

ke své práci i později? Jsou pro vás knihy a ěasopisy opřavdu stálými přáteli a trualými pomocníky, anebo

jen chvilkovým rozptý|ením?

Uvažujte o tom' A až poiedet€ do Košic, zastavte se v Mestskej knižni_

skromnějšíGh podmínkách lze zku_

ci pre mládež na Leninově loa. Až

ba právě v tom uspořádání kartoték. Ve vytváření bibliograÍiía v přehledném uspořádání literatury podle oborů. Možná že ivy mát6 ve svém pionýrském domé nebo klubovně

s tisíci svazků úhledně zabalených do

iv

šenosti košické knihovny využíttře_

knihovniěku. Dovedete z ní vytěžit vše' co tam je? Dovedete si vybrat z časopisu to. co budete potřebovat součásti by|y l

uvidíte přívětivé půjčovnya studovny

polyetylénové Íólie, až se podivíte hemžení malých i větších ětenářů. vrátíte se domů s přáním' aby i ve vašem městě byl takový dům' kde se doširoka otvírajídětem dveře veliké_ ho světa kulturY. vědY i

,".n.'*''

_n._

besedy

vÝslavky odborných kňih plo ml3dé pii.odovédce

však Mestská knižnica ořganizuje ijiné podniky - setkáni s ne.jmenší_ mi pod náŽvem Moja prvá kniha, exkurze k volbě povolání s těmi nejstar-

šímia v neposlední řadě i besédy se spisovateli a v'hvarniky a také s pracovníky ředakcí dětských časopisů. Tak jsme se do Košic dostali imy a zúčastnili se hned dvou besed prvé s pracovnicemi a pracovníky

knihovny a druhé s pionýry v hezkém a velmi moderním pionýrském domě přímo na jednom z košických sídlišť. Beseda je vždycky za'iímavá hlavně pro ty. kdo se jí zúěastnili. Pro vás jsme Však přivezli z Košic 5píšepříklad, iak pracovat s knihou .:

..f,,

: I

,,Suchý" kontinent si pomáhá iledovci Nejmenšímu světadílu Austrálii se říká ,.suchý" kontinent právem, neboť devět desetin územítípínedostatkem vody. Na

Foto

Martin PilnÝ

jiňi ,,suchého" kontinentu svědčíi -proteče jen asi 74 miliard m'vody'

to, že ročně což je fréně' než čini napiiklad ročni pfú tok NjlÚ 185 miliard m"). v australských řekách je málo vody také proto. že na horách nenÍ věčný sníh. Proto v Austfálii vodou tolik šetii a podnikaji i nákladná technická díla |viz obr.), aby vodu dostali tam. kam potřebují' NedovolujÍ mnohým řekáfr, aby mizely ve vnitrozemských pouštích' obraceji jejich toky do jiných řek' čÍfržse tyto

statisícich čtverečníchkilometrech se rozkládají pouště a polopoušté (Velká píseč' ná poušť, velká viktoriina poušť, Gibsono' va poušť aj.)' vodních tokŮ je velice málo toky obohacujÍ o vodu atd. Některýň a skutečná jezerc skoro žádná. ve většině ..odebirají" vodu i podzémními tunely. ji' řek netečévoda po celý řok a v jezerech je namísto vody bahno a sůl. Žádný jiný svě' tadíl nemá tak ro2sáhlé oblasti bez stálÝch toklj. Největší nézavodněnou oblastí je převážná část západoaustralské tabule' která má lozlohu asi 2-5 miliónu čtverečnich kilomeÚů. Praýda, prší tam. ale téch 15o až 3oo mm ročníchsrážek pohlti

pouště a pórovité horniny. Nejvic řek je ve vÝchodní části Austrálie. na severntm a zapadnlm pobieži ie ien několik krátkých toků a vnittozemi nemá ani jednÚ skutečnou řeku. Žádná z řek. která pramení v středoaustralských poho' řích. nedoaeče k moii' všechny mi7i v nenasytných pouštích. Reky z východní strany Mac Donneloýa pohoií se ztraceji v pts-

ku Simpsonovy pouště' takže k moij ani nedotečou' a do lndického oceánu na celém ,600 km dlouhém jihoaustralském

pobřeží neústÍani jedna řeka. o nesňírném nedostatku vody v iekách

I

miž ji vedou do nádrží a piéhrad a z nich do

vodovodů ve městech. rakovéto tÚnely s měiují pře d evš íň z vých o do a u st ral sk é ho pobřeží do vnitrozemi' Málokde na světě je tolik vodních nádrží jatío v Austrálii. zachycují se v nich i srážky v obdobÍ dešíů,aby život frohl pulsovat téžv dobách sucha. A protože zásobování měst pitdou vodou z přehrad nestačí,po' máhaií si Australané i dovážením ledovců z Antarktidy. což není sice levné, ale přece jenofr vÝhodnéjší než velice nákladné získávání užitkovévody destilací z maře. nš-

t na ooěasí' na zpožděni stotu na chodbiěkách. T o více než sto zidlo, kterém

ahé voisech se žá-

ostatní

Jaké budou čtenáře. Proto isme uvítali. že se mezi

v

VAGÓNY maií bohatou historii zaěína.jícíotevřenými uhelnými vozy s dřevěnými sedátky nebo prostě jen k stání pro chudé cestující první železnice světa z Liverpoolu do Manchesteru. o jeiich rozkvět se zaslou-

žil ze'jména chicagský

řemeslník

G. M. Pullman' který pro paciÍickou železnici vymyslil lůžkovývagón a po něm i vagón řestaurační. Jeho dálkové vlaky složené jen z přepychových

vozů se nakonec prosadily i v Evropě. Ale ještě před sto lety se na evÍopských železnicíchjezdilo převážné

bez vytápění, bez záchodů, bez

osvětlení -' zato s odvážnými brzdaři rozesazenými na střechách Vagónů. Naproti tomu dnešní vagón je kolos dlouhý 23 až 27 metrů s hmotností od 3o do 5o tun. Na rozdíl od

konstruktérů automobilů se kon' struktéři vagónů musí řídit nej'en přísnými bezpečnostními předpisy. ale isjednocovacími normami MezinárodnÍ železničníunie UlC. Skříně vagónů |sou svařeny z lehké samo_

Pohled do patrového širokořozchodnóho vagónu, kt€rý bY mél v bUdoucnu uftožnit tak pohodlné ceslo vání. iaké n€múi€ nabídnout žádnÝ jiný dopravní píostiedek (Kresba 8' Túňová)

nosné oceloVé konstrukce nesené otoěnými podvozky. PoužitÍm kyvných ramen, spirálových i pneumatic_ kých pružin a speciálních tlumičůse

konstruktéři snažídosáhnout toho' aby kmitání vagónů nepřesahovalo člověkem příjemně pociťovanou hodnotu 1,2 kmitu za sekundu. To .ie totiž přirozená frekvence lidské chůze a na takové ,'kývání" si tělesné orgány ělověka přivykly. V Japonsku se iiž aač,alo a na vybraných tratích Evropy se postupně začne cestovat rychlosti 2OO km/hod. i rychleji. Za bezpečnou hranici pro klasické železniění kolo a kolej je pokládána rychlost 3OO km/hod. Aby se od6tranil vliv příčnés|ožky sil působícíchpři průjezdu oblouku trati Vysokou rychlostí' začínáse zavádět tzv' výkyvná vagónová skříň. Vlaky nemusí snižovat rychlost v obloucích. Vzduchové vaky na místě ocelových pružin se ve směru do zatáčky poněkud vyprázdní, kdežtd na druhé straně se ,.přiÍouknou"' Tak se skříň vagónů nakloní asi o 9 do zatáčkY a zmenši nepříznivé působení odstředivé síly na cestující. Do rychlosti 160 km/hod.' kteíá

má být na vybraných úsecích zaváděna i na našich tÍatích. se vystačí. s klasickou železničnízdržovou brz' dou. jejíž,,špalky"jsou přitlačovány na obvod kol' PÍo Ýyššířychlosti při' budou na podvozcígh brzdy kotoučové. samozřeimě mohutnější než ty

automobilové. Zdvoiený kotouč ze Šedélitiny má uvhitř žebrování pro lepších|azeni vzduchem. Pro intenzívnějšÍbrzdění a přbsné zastavení Vlaku se montují i brzdy elektromagnetické, jejichž kluzné plochy se ''přisáVaií" k hlavě kolejÍ.

Moderní lokomotiuní depo Spolu s výměnou parních lokomotiv za elektrické a motorové se nutně muselo svým vybavenim a zařizenim změnit i lokomotivni depo. Zatímco v parním píovozu se lokomotivy zbrojily uhlim, muselo být zajištěno rozsáhlé

vodni zásobováni i ve stanicÍch na trati. musel se odvážet popel a opravárenské zařizeni bylo vysloveně stroiiÍensképovahy, vyžaduji elektrické i motorové lo-

komotivy zcela odlišnéošetřováni i údržbu'

Podobně ie tomu také s iednotlivými pracovnimi proÍesemi' Nejsou již zapotřebi kotláři, vymývači kotlů, foukači kotlových trubek, vylévači ložisek. ko-

váři pro údržbua opravu listových pružnic, zednici na stavění klenUtí v topeniŠ' tich lokomotiv. předtápěči udržujicílokomotivy v pohotovostnim stavu v depu, ani Íopiči,kteři za jizdy uóržovali kotle. Ž:eleznice jako jeden z prvnich podniků z dob vzniku průmyslu obvykle stále využívá staré obiekty a mezi nimi také

lokomotivní depa' Nelze proto počitat s tim, že při zavedeni elektrického a motoÍového pÍovozu se současné poslavi obiekty zcela nové, ale že se stávajici budovy využiji a vybavi novým zařizenim. Proto se v nových podmínkách musi zachovat pro nové lokomoťiVy ta stáni, kteÍá jsou krytá. Na těchto stánich se lokomotivy připravují před iizdou i ošetřuií po ní - musi se mazat potřebné kluzné části a kontroluje se Íunkce všech důležitých zařízení' NěkÍeréz těchto stáni se využije pro vy-

zkoušeni Vlakového zabezpeóovače,

který musí při jizdě po trati pracovat naprosto spolehlivě.

Elektrická hnaci Vozidla (elektrické

lokomotivy a elektrické vozy nebo jednotky) nemají tak složitou mechanickou óást, li. podvozky a skřiň, jako motoro' vá hnací vozidla (molorové lokomotivy a motorové vozy či iednotky)' u nichž je navic složitý naftový motoÍ a jeho při' slušenství. Při e|ektrickém ptovozu roVněž odpadaii staíosti s palivem a jeho skladováním a totéžplatí pÍo mazivo' Lokomotivní depo s motorovým proVozem je složitějši.Musi mit nádrže pro skladování motorovó nafty a různédruhy ole|ů a také zařizení pro úpÍavuchla-

dici vody' Pro ty lokomotivy, které maii parní generátory k Vytápění soupravy

Kromě údržbylokomotiv V depu je nutné pravidelně provádět j kontrolu a opravy žeIezniěních trati. K tomu slouží speciálnÍ těžkéstroje _ podbíječky' Ta na snÍmku je vÝrobkem švýCarskélirmy Matisa a je doplněna zařízením kontrolujícím nejen rozchod kolejí s přesností na 1 mm, ale i jejich správný smér Zjištěnou chYbu na místě opravl směrovací kleště' Novinkou těChto strojů je jejich zÚženÝ profil, takže mohou pracovat i podél nástupišť ve stani' cích. Foto R. Bebstóck

párou' musí mít depo zařízeni pro Úpravu Vody i pro vymýváni parnich generá-

torů. Motorové lokomotivy s elektrickým přenosem výkonu se musi po opravě seřidit ve Výkonu' Dělá se to tak' že se svorky generátoru připojí k elektrickému odporníku s vodnim

chlazenim. Begulovánim tohoto odporníku lze měnit zatěžování jak trakčniho geneÍátoru, tak i naftovóho motoru a tak tyto stroje seřizovat.

Důležitýmsystémem V každémlokomotivním depu ie zařízení odpadních vod. Lokomolivy a jeiich části se musi často mýt a chemikáliemi znečišiěná Voda se pochopitelně nesmí vypouštět do veřejné kanalizace. MUsi proiit úpravnou a teprve zbavená škodlivých látek se vypouští. K tomu jsou nutné shromažd'ovaci jimky, čerpadla, úpravny a složitá potrubi' chemická laboratoř je dnes prakticky nulnou součástí každéhodepa. zvláště molorového. Provoz naftových motoÍů ie bezpodminečně závis|ý na kvalitě mazaciho oleje. jehož životnost se sle' duie chemickými rozbory. Pro vyvazováni trakčníchmotorů (Vyvazováni je demontáž a montáž části z vozidla a na vozidlo) nebo celých pod-

se s úspěchem Využivaji nehodové ie_ řáby'

Neizákladnějšim vybavenim každého lokomotivního depa je dostatek montážních iam mezi kolejemi, použivaných

pro drobněiši opravy všeho druhu.

obdobné jámy, prohližecí. slouži. iak z je|ich názvu vyplývá, jenom k prohlid_

kám a jsou i mimo budovy, na volném prostranstvi- Protože se u hnacich vozidel dosti opotřebovávaji obruče kol, je

nutné upravovat je do původniho tvaru. K tomu sloužípodúrovňovésoustruhy, obvykle v samostatných budovách, kde

se obruče upravuji, aniž ie nutné ce|é dvojkoli vyvazovat z podvozku. Urychlu-

ie se tak Vlastni soustruženi a zkracuje doba odstaveni vozidla z provozu.

V lokomotivním depu musi být i pomocné provozy. Důležitáje kupř' akumulátorovna, v nížse upravuji baterie

tak, aby byly opět schopné provozu.

PÍo opraVy mechanických části lokomotiv jsou určeny opravna rychloměrů, zómečnická dílna (Včetně tzv' režijni čety opÍavuiici vlastní zařizeni depa}, klem_

pirna a také truhlárna' Náhradni díly jsou uloženy Ve skladu. Včetně nářadi, které se běžně opravuje v nástrojárně. V lokomotivnich depech je Provoz

složitý a snad jsme ani všechno nevy_ jmenovali. zmiňme se ještě o kotelně' který lze s vyvázanou čásli lokomotivy skládkách uhlí nebo mazutu a kancelá_ řich Vedení podniku' které se děli na spustit do jámy a odtud opět vyzvednout mimo koleje k opravě či důkladné složku provozní a na složku správkárny. Každá z nich má svoji důležitosta neprohlídce. Jiný způsob využívá zvedáků. iimiž se vyzvedne celé vozidlo a dÍl obe'|de se bez vzájemné spolupráce se určený k opravě zůstane na koleii. PÍo všemi Útvary depa' Jinak by to ani ne' vozků maii v někten|'ch depech tzv. hřiž'

Je to mostový pruek na iedné koleii'

vyvazováni naÍtových motorů nebo trakčníchgenerátorů' což se provádi hoÍem' po odmontováni části střechy,

šlo, tak iako všude na železnici.

lng. Jindřich Bek Kreslil Joseí Janata

d,

'Í,iF"""

ď

l_

--

,

ťl

LoKoMoTlvNí DEpo ",i,_-Ě

ařr ..-

e I e ktr ick á a tra kc e tc r( Éi'lřd

-+i--:-n

řmfui

r;

fh

\š L\ ffiI

HALA

PROYO_Z

x -'

r

Ř E

Ni

Legenda k obrázku: l _ stáni pro E lokomotivy. )=BŤfi - budova vedeni provozu' 4 _ točna. 5 _ j:!i,T"ŤY''.#::,l' ::"J' ;,3J:i''Í:?;Li ŤT"lj;Íl;:ff'il"' 9 * hala provozniho ošetřeni E lokomotiv, 10 - šatny, umývárny' 'll _ pÍovozni dilna a laboratoř, l2 stroimistři, dozorce depa, 13 - vedení depa, administrativa' stravovna, l4 _ vrátnice, !5 _ šatny' nocležny, umývárny, 16 - sklad MTZ, náhr' dily,17 _ Íemi_ za pantograf. jednolek, 18 - opravy lok. E a EM jednotek, 19 neplanované opravy. 20 _ dilny: zámečnická, soustružna' nástro_ járna, motorY, 21 _ dilna: ÚdÍžba, řemeslnici, !č,ni,22 _ opÍavy E pro T lokomotivy, 3

_ opravy T lok., 24 * podÚrovňový soustruh. 25 _ myčka' sušárna pisku, vydej,27 výdej PHM,28 _ nádrže PHM

lok., 23

Q-.

ffi: 'ď'ať -.

,*'.{"8 *l!'1

a-1eřáb. b'hriž, c podvozek d.prohlidková jáma, e_prohlíd. lávka, Í.řeznéústroi|, j-vedení, kmyci rám yálce. n'velin

xlta spnÁvxÁnnv(t9)

mzEl - uvČra

pooÚnovŇovÝ soUsTRUll

-.

-\€iř

{

4Á'

š &!

á> LZ 0

*_1

r @ g ó

m, \r.lYil

1.

o u.

>m ďb, :4

I

9r !.< :m 3< ;d 6!

š

ó

=> Iz

9r am i>

-{

o

s

-.1

c

@

š

5'!

e.

(/l,

B>

@

š

ó

aD

É>

ao

o

s-{

a. Ó

Í_

@

š

ó

{ o

š ó

{ @

î Br H='

š ó

U''

s

š

ó

ao ;o s< É{ ]=:

déčko3

.u

ts

o ou =

IL

o

iiiiEĚiiĚiitÍEgÉiiiiEišti:iiiš€E fi:{l;:f;Ěellti=iiEitiE*É;Bsl*: B i;€iŤEÉ;:ii!igiiÉ!iiFá;iEg!*Et i

igáiíEifiři*ŤilEEI!ĚišĚši*rilĚE i

,q

E

o q. J

u =

iit ;iíĚiáiii:; šiit ĚĚi ifi

áEE

fi

i-

ltililrililgiiiiigisllliilsl

išĚĚi;á*iEiEiĚ;iiiEEEEři;lÉiiiĚiiE:iĚ;EiiŤiiĚiš€:íEi:ii3ĚEšÍEti:

o o. o

iiiiiiiiiÉĚliiiiiÉiiiiiiíiitiii'-iiiiifi .U

F

5 o E J

= u o L

o

E

o 4 J

riiilllis$iii

;Ě:řĚiiĚiiiI*iÍiááiÉšiii;iiffiš aii;giii;i*;tĚglEgtšiĚiEíi;*Ě- 3 E Éí:Ě;Eiiá5liÉřfBÉiiĚgáiĚ:i€išÉš ÉÉ€{

,u

iliffi

ťEff ĚĚit;;áff f

áÉ €

:* *Ef

li

:

ji

gg

tiliiaigiiilll* lilliitslsi

iiilřiÉiÉiťi;Ě;ĚiiiĚEtiácEEBiiu ili aitEiišiiÍiiiliiÍiĚii*i Í;gE€šřÉfflf EEiE5šgiii!;:iiEEš ř

q

= o L

o

iĚEiiiiliŤiliiÉÉEiiiiiiiiiĚiii's iiiiiiiiiiiiisiiliii šáE ii!j ;Éá :íE EĚ:! EĚEi*ĚÍ iii íí g

déěko 4

Ě

iii

ii ir

AE

Parní

@ @@ ,@ .@

'-@

'-@

lokomotiua

233.0 Dnes nabiziňe milovnikům lokomotiv a začinajicim modelářům novinku' lvluzeum lokomotiv ABc, iehož pÍvni část V dnešnim čisl€ nacházite. vas v pokračovánlch seznámi s řadou historických parnich lokomotiv. Věř|me, že budete s modely spokojeni, a těšifie se na Vaše dopisy. Vystřihovánka ie model parni lokomotivy pro osobni vlaky, jejimž Výřobcem byla v le' tech 1868 -70 videňská továrna G. Sigl' V ČeV počtu asi 22 kusů na severoi chách Posledni z nich skončila službu u ČsD dÍáze. 'ezdila v roce'1928 s označenim řady 233'0. s lokomotivou se použivalV tendry řady 309.l '

NÁvoD KE stlv8Ě: Model je postaven v měřítku 1:50' Než se pustite do siavby, seznamte se po' drobně s návodem i samotnou vystřihován' kou' Lomové čary, kteíébudou naiezávánv shora, jsou značeny čá.kovaně (_-_), naiezáýané z Íubu čeÍchovaně {_._.-) a Vy' řezávané plochy jsou pÍoškrtnuty čeíveným

křižem' Plochy, na kteíé se lepí iiné části.

Jsou pÍoškrtnuty černé,nebo jsou oŽnačenv čislem lep€ného dilu. Nejdřive pod|epte celou dvoustranu kla'

divkovou ótvrtkou a nechte dokonale za'

schnout' Vystřihněte dil l, prořizněte vyznačenépíúřezy pro zasunuti patek dilů 12, 14, 16, 20' Podle vyznačeni v přední části dilu l oddělte plášÍ pistnice od podvozku. Nezapo meňte na průřezy v zadni části kotle' Přes híanu stolu vytvalujte oblouk kotle' VaadU na rámu podvozku vyhněte podle lomových čaÍ nosné plošky budky a načeÍněte je luša' U podélné plošiny nad podvozkem lehce nařizněte lomové čáry pod|e označeni _ '_. _._._' složte a vzniklé plošinY pevně slepte' Plošky na konci kotle přilepte na vnitřni st.anV postÍanic podvozku'

Vystřihněte dil 2, proři.něte otvory pÍo na-

sazeni ná.azniků 25 a pÍopichněte otvory o a 2mm v čelech plslnice {jen předni). Dil

vytvarujte podle lomových čar a slepte nejpr_ ve náraznikovou plošinu' Vlepte ěelo dýmni' ce do kotle. zadni kryt pisinice 3 přilepte na voitřní strany podvozku před pÍvni kola tak, aby spodni hťaíakrytu se kÍyla s hřanou podvozkového rámu- Přilepte dno dilu 2 mezi kola' Vytvaíovaný plášť pistnice přilepujte postupně do oblouku přes čela pistnice a za' lepte na dno dilu 2. Připíavte si dvě špejle vyznačené délky (24), natřete je tuši a vlepte do pístnic (nane senim kapky lepidla na zasunuté konce|' Na označenémisto v č6le dýmnice vlepte uzávěÍ 4. Vystřihněte a vytvaru|te dil 5 Nezapomeň le prořiznout otvor pro spojovaci hák 35' Nejprve vlepte do oblouku kot|e topeniště, pak přilepte podlahu budky k vnitřnim stranám podvozku a nakon€c'přilepte spodni výztuhu' Na bocich rámu pak přilepte výstupky p.o schůdkv' NVni je nutné zpevnit celý íám pod vozku vlepenim dilu 30, kteÍý zasuňle co nej hlouběii. (Abyste si ne.ozstřihali programy' dil si překreslete na tužši papir.} Vše nechte dokonale zaschnout a tepfu€ potom umistéte budku. Před zalepenim budkV (7) wzkoušejte jeji osazeni k€ kotli a Íámu _ musi volně dosedat k podla2e' Po piípadných úpravách natřete vnitřni plochy budky tUši' slepovaci plošky na bočnicich budky zahněte pod podlahu a přilepte. Před přilepením střechy 8 pÍořiŽněte otvoÍ pro pišíalu 10 a propichněte na předtištěných mistech dVě diíky pÍo špendliky' střechu vy' tvaÍuite přes hranu stolu a ía rubu natřete

tuši' střecha přesahuje čelni stěnu

asi

o 2 mm. Dva špendlíky prostrčte střechou až na doraz a jeiich ostíékonce přilepte do rohů u dviřek' VYstiihněte oboii schůdky 6. složte, slepte k sobě plošky stupát€k a celek přilep' te na výstUpky pod budkou' Pišťalu l0 volně píostrčtestřechou až ke kotli a na předtištěnou plošku přilepte viko větráku 9' Krlhová sedla l1' l3 s průřezy nalepte na kotel tak, abY se prúřezy vzá|emně kryly' Poiistný ventil 12 zasuňte bez zalepová ni do kotle' Na horni okíai slepeného dilu 16 piilepte pásek 'l 5 {upravte na potřebnou veli kost) a viko 17. Hotový dil zasuňte patkamt do připrave. ných výřezťr na kotli a doplňte oboustÍanným dílem 14, který je kÍatšimkoncem zasunut do vika 17 a delšim do kÍUhového sedla na kotli.

ó

Komin lokomotivy se skládá z dilrj 18, l9 a 20' Peólavým tvarovánim dilu 20 přes kula-

tou tužku zhotovle kominovou Íouru, na ni přilepte dil 'l9 a zakryjte krytem 18 tak, abY rouía přečnivala nad kÍYtem asi 3mm' Vni_

třek kominu začeíněte tuši' Hotový komin 2a suňte patkami do píůřez{]' Lampy se skládaii z dilů 21,22 a 23' Dily 2l vytvaÍUjte do dvou čtveíců,kteíémaii na hoL

ni ploše výstupky. Ty slepte' Vystřižené díly

zadni kryt lampy) přilepte na hrany dilú 21. slepený držák lamp 23 přilepte na spodni část lampy a celé pak na vyznačené misto vpředu na kotIi. Na pravou stranu kotle přilepte složený dil 27. kteíý má na boku při_ lepené čislo 28. Na levou stranu kotle nalepte dÍuhé ěislo 28' Boky bUdky doplňte tabulkami 29. Lokomotivu dokonč€te kompletaci nárazniků z dilů 25,26, kteÍézasuňte do průř€zů v předni části lokomotivy' Vystřihněte hlavni dil uhláku 31' prořiznéte otvor na hák 35 a štěrbiny pro zasunuti patek přÍhÍady 36 a podle lomového značeni vytva Íujte. začněte korboU uhláku od podlahy. zvedněte zadni a obě bočni Vnitřni strany a podle lomové čáry vytvaruite vnějši strany boěnic s podvozkem. obdobně postupujte u zadni vněiši strany. sestavte korbu uhláku a vvtva.ujte čeIni rám, kterým bude připoien k lokomotivě. Slepovat začněte u podlahy koíby' Přilepte k sobé vnltřni a vněišl strany bočnic současné se zadnim dilem tak, aby spojovací ploškY zadni vnitřni bočnice bylY zasUnuty mezi vnitřni a Vnějši postÍanni bočnice. Po dokonalém zaschnuti vYtvarujte a slepte zadni nádrž a náíaznikovou plošinu. U čelniho rámu při. 22 {skla a

lepte výstUpky pro schůdky k

podvozku.

oboji schůdky 6 zhotovte stejným způsobem jako u lokomotivy.

Na předni část korby nalepte dviřka

34

jejich Vnitřni plochy začerněte tuši. Vystřihněte a vytvaíujte oba bočoi Velké tanky 32 i menši 33 a přilepte na vyznačená mista. Dil 33 bude přilepen zaoblenou stÍanou dolú. Do prŮřezů na náraznikové plošině zasuňte kompletni nářazníky 37,38. Do zářezů na vÍchnich hranách bočnic zasuňte přihradu 36. Vnitřní stÍanu (v korbě) Žačerněte' Slepte spoiovaci hák 35 a připoite jjln uhlák k lokomotivě dVě' ma špendliky. kteÍézapichněle do podlahy lokomotivv a uhláku v mistech označených bílymi body' Úspěšné dokončeni modelu přeie aUtoÍ a

M'LoŠ HAMAN

o

I tr t

ilái;i EiiílřEi'i ::til Ěíšěšiíi F

iĚ'''iii:iĚ:Í

Ď

Éiíí5iá Ě

o

ílÉ$ffii

tEiEĚiiišiĚiiíiíišíi

><

t

:l3 F ígáHadí'-==o,,, l í:i=:;iF;ii;ii -' j=iii=;iiť"*"3ťťit'iEE @77u5--u-o

oo

;;::*;; á=-'iřř

o

a=B

-.í€

ři i +;; ll= i,: $; Tř í li;-'l;l= 3 3a 6 B3 * i

i

x

š

iiii1líEáĚ:ií

=lj 'll

í

!o 3 o o

13

'i!!igĚgg;ěi

:í;;=í;*!*a; li;t a5.ďp.0

pEí33ílř:i

;;ls

Ířgřl*

=ĚiĚřiigiíE

r

<,

o

t

ii íili::: -íáíEiEái;:;li=Eišiií:ElĚ

Ěřg'*,-išái l l

ěF

><

-iili

-ÉĚi ; : É'i

o

!.t

l5ig

o E

E

c

ěíáEÍgegi*

x&

Íi''$ Í= :i íá u

o 3

E B E

iiiiiiíiiiiíigí$íii E ;!Ť ŤiEělíí i;*c:i' i5š !íFlíEí; r řóaiiĚĚĚÍiiřg*'EĚÍi Esš q*,!EgiE1*;=.l*

šĚša =ĚEí;É:ŤĚř $*;išJiiB

d.

rt

3 g. Xa

.'-

rnaskou

mA ', ,. Zanedlouho skollÓi

,r ,'

školna rok a rozje clete se na pionýrské tábory. Srrad na žádném nechybi v--sělý kal lleVal. Abys te se rla něj nlohll přlpÍavit už nynl, na bizime vám několik námětů ze stanice nrladych techniků v cottwaldoýě' To, jak nrasku ztvaínlte' za|ežl 1d ýa' šem vkusu a nápaditosti íaírtaziise

meze nekladou' spíšvám chceme několik nápadů a cjetailú Úkázat'

poieni 9Umičky zpeVněte přelepením

Matořiál: k.esllci pápií. papirové sáčky. balici papír bilý. lepicl páska, konÍety, odstřiiky kožešin, klobouková guma. vodové barvy, lepidlo Kanagon]' Pomúcky: nůžkyna papir' nůž.seši Vačka' štětce' papiíové měřítko, tužky' l. Měřeni obličeje přehled neidů ležitěišíchměr pro Výrobu' V místépři_

3. Maska z velkého papirového sáčku. 4. Maska z kornoutu. 5. Nos z koÍnoutu knír ie zhotoven z kožešiny' Dýchaci- otvory vyřízněte podle obličeie. 6 Čepice. 7. Hlavová maska' 8- Plastická maska.

#L

kartónového čtverečku' 2. .Šk.aboškas třásněmi'

ry

(tu(tu (D

*/tl\* ultlll 't

I,

I

\\'

d,

žiYlé obrázky

Princip kinesiskopu popisoval už PUrkyně a v NaÍodnlm technickem muzeu v pídze nrdjI

e^ponát' V němž při ro7točeni a pozoíovani štěíbinami,,ožiVaji'' sadrové íigurky letici husy, husa máVá křidly a vznešeně leti. Na obdobném principu Vznikl kinemato skop a pozděii biograÍ Vždy se jedná o pozo íovanl íoz{azovaného pohVbU' me/erv Jsoll cloněny a rvchlý sled obÍázků V oku splyne a VytVáři doiem pohybU. Na dnešni příloze je model kinesiskopu po dobného jeho Vétšin]u muzejnimu Vzoru' Ve dvoudllne četne kullse A ppč|tvéVyÍiz neme štěíbiny žiletkou pod{e ocelového pra

vitka (v nouzi podle rovné hranY jednostran né pilkY na železo apod )' Šráfovanéplochy na koncich pruhú natřeme lepidlem a pruhY

slepime V jeden kíuh. Lichoběžnikové chlopně ohneme dovnitř. Ž vrchni st.any natřeme lepidlem a vlepinre papiÍový kotouč c lviz VýkÍes sestavy bo koÍYs, řez) z tUhého papiru' Ti pohodlněiši zde mohou skončit Ve stře' du kotouče už jen prostřihnou otvor odpovi' daiici středovémU kolíkU na taliři gíamofonu. kulisu nasadi a pod štěrbiny Vloži některý z obíá.kových pásků P. slepenvch íovněždo kruhU' lPoŽoí oři sleoování oasku. šíafovaná

plocha xl patřl na zadni stranu začátku x2, obdobně Yl zeladu na Y2.) spusti gÍamo'on a mohou sledovat děi.

Důkladněišívyřiznou z překliŽky 6 f,m tlusté kotouče B o průměru l28 mm a nalepi sou_ středně na kÓtouč c. Vzniklá dÍážka po obvo_ du Umožni přesné nasazováni ',filmového" pásku' Majiielé gramoÍonu už jen prov.taji otvoÍ a mohou začit s ,.kinem"' Kdo gÍamoíon nemá, vyÍobi si pohon řUčni' Do stř€du kotouče Žarazi hřebik o přesně kolmo. Špičkuhřebiku pak pilnikem zakulatístoiánok E je z dřevěného špaliku 100 x 35 x 35 mm. Otvo. pro osu D ie zespodu pevňě uzavřen přeštipnutým hřebikem F. Plošku, o kteíou se bude při otáčeni opirat osa D, čistě 'aÍovnáme'

Pohon kulisy obstarává kotouč G o prúměíu 40 mm z tvrdé gumy (nebo z překližky s gumičkou J nalepenou po obvodél a pevnó naíaiený na kličce H' Při sledování páskú ie třgba

mit pásek dobře osvétlený; pozoruieme z€ vzdálenosti

20_30 cm od štérbin. Vystřihovánku isme pro vás připravili ve spolupráci s BE-

slP, vládnim výboÍem

pro

bezpečnost silničníhopÍovozu. Věiime' že při všech svých hÍách na zásady bezpečnosti MK nez8pomináts.

ilil

aa&asGc9€G&G&BssGGG

DAI(č N i ozNÂM oVATE L

RE

v současnédobě se nám v redakci nashromáždilo tolik vašich žádogti o zveřejnění zprávy v Redakčním ozdamovateli. že dalšÍnepřijífrámé. Až se tubfika uvotní. dočtete se o toň na tomto ňístě.

hovánky; Jiří Kružík, Tyršovy sady 1809, Nymburk _ vyměni detonační molor Jena 2'5 ccm Ža motoí o,27 ccÚ

co.; václav Nolčák, Velké Kařlovice l01' Vsetin - sháni všechnv Vystřiho lodi,

vánky aut, letadel, Íoímuli.staveb po 23. ročnik i iednotlivě' připadně vY_

měni za cokoliv. odepiše všem; Jana

Mikuláš Kapral' Marxova 1. 067 6l stakčin č. d' 19l - 2a híajícíkazetový magnetofon s rádiem nebo za kotoučoyý magnetofon dá tři ročniky sovět_ ského časopisu Modélist-konstÍuktoí ('l roč. í2 čisel) a mnoho vystřihovánek. Podle kvality magnetofonu můžedále nabidnout někteÍá čisla ABc, Elektronu'

stopu, barevné píospekty nákladnich automobilů Mercedes, balevné pro-

spekty magnelofonů' gramoÍonů a rádii Grundig, dále obÍazové školy, atlasy a optickou soupravu ve stoprocentnim

Slámová' 25. února 1288/39' 41501 Teplice ll _ by si chtěla dopisovat s přítelkyni nebo přitelem. kteíý má zá

iem o nerosty. Vzájemná výména. Při_ padné přilož seznam; F]antišek Klusák, ŤováÍní 6, 56802 svitavy _ sháni řenesančni Íadnici {ABc ě''l9 roč.20).

dům čp. 1 a 2 (ABc č' 4 íoč.21 )' dům ěp. 3 a 4 + kašna (ABc č' 7 Íoč-21} a vétrný mlýn (ABc č. 9 Íoč.20); Ján K.aiňák' okÍužná40, 0s 01 Levoča _ za stavby skanzenu ABc (kromě těch' jeiichž se_

znam pošle} dá 20 vyslřihovánek,30 obÍazových škol. 366 kaÍtiček Atlasu stavu optik_experiment; EubomíÍŠa- ABc a Technického atlasu, dále dá plán gát. ul- J. Švermu 3216' 971 01 Prievidza - Vymění železnici TT za autodráhu

(seznam pošle); Jiří čeřný, Lučni 739,

46361 Raspenava _ sháni Lotus 72D. Ferrari 312 T2. Mc Laren M23, Tyríell Ford 005 a 008, Proiect 34 šestikolka, Škoda tzo LS a plánek na barevnou hudbu. Dá za ně Pyrene' Kamaz, Fiat Ritmo, Poísche g17/1o' vaz 2121 Niva. Fiat 125 P. Lotus 79 JPS, Brabham BT 44. citÍoen 2 cV. h.ad Litice a mno_ ho iiných dalšich vystřihovánek (staveb do skanzenu); zdena Šlincová' 378 02 st.áž n' Než' _ nabízi diorámata a vystřihovánky. záiemcům pošle seznam; Jan T.dlička' PuÍkyňova l89, 28401 Kutná Hora - nabizi stereomagnetoÍon B 93 Ve výborném stavu; Jaros|av Fal_ tín' Jugoslávská 1670. 434 03 Most 3 nabi2i napáječ elektíodráhy T2 8'10' 12V' plánek na stavbu motokárY, sháni

poškozený kazetový magnetofon; Luboš Hanul, Valeč č' 185 nutně sháni motoÍ z Jawy-pionýr' odepiše všem; Jaroslav Íaifrl, 27321 Hobšovice za samolepky ci2ich Íiřem vymění různá déčka(seznam pošle); Ladistav Gaš_ par' Hůrka' 351 31 p. Libá _ vyměni 2

repíoduktory |5{r| za 2 Íeproduktory l4Q| a nebo nabizi. odepiše všem; vlastimil šimon. 288 02 Krchleby 32 _ sháni lodni motorek za 6 číselABc (bez déček);Yva Křeičiříková,691 25 Vranovice 511 _ by si chtěla dopisovat s chovatelkou cizokrainého plactva ve véku 14_ l5 let; Jiří Kuťimčák, Vol-

gogradská 75, 704 00 ostÍava-zábřeh za íízfrá déčkado 17. íočnikudá déčka od 17. ročnÍku (F 1, stavby ze skanzenu|' za iakékoliv ročniky ABc lo_ 16 dá fota F l; Dušan Pišé,Hlavni 271,76326 Lu' hačovice _ TyíÍellFord 005 a 008 dá 'a Mc LaÍen Brabham M a 10 letadel nebo

Voienskou techniku; Pavel sklonář' Ústecká 277.184oo Píaha 8-Chabry _ sháni ABc č. ] ročník23 za Íůznévystři_

@&€ d'o

€

€

na stavbu metÍového modelu EiÍfelovy věže (i jednollivě); Ján Kiša. 935 03 Bá_ lovce é. 277 _ sháni plán na windsur_ fing (co neidřivei; Radim stopka. sva_ zácká 2' HaViřov 2 _ nabízi ABc Íoč.22 bez t,. 7 a 22, stavebnici Kiiev 2 a elektronické kostky (sssR). lN 70 bez repro' a lad. kon' (na součástky)' sháni ple_

xisklo (silné 3_5 mm) 400 x 85 mm, 3 k5; Pavél šillér, Na nivách 1267. 768 61 Bystřice pod Hostýnem _ vymě_ ní za .Většovák různéVystřihovánky a déčka, fotoaparát Pionýr a corina, hrajici tranzistor Selga, automobil na dá|kové ovládáni De Tomaso Maugus-

ta; Pavel Kadiera' Kosmonautů 44l' 786 65 MaÍiánske Údoli _ shani sitn.; hvěŽdářský dalekohled a astronomické přiručky. Nabizi akvarijni doplňky

(okysličovaci mololek. krmitka atd.); Václaw Fuěík. Zahradni 173/lll. 38o 01 Dačice _ sháni iakÝkoliv hraiici magnetofon- Vyměni 2a vše z ročníku 20 24, akvariiní rostliny, íepřoduktor' rádio

Bena' 2 časopisy PiÍ, stavebnice Merkuí č' 48 a 101 A a fotoapaÍát corina nebo smena; Jaioslav šřol' Potzvalova 47, 04o l1 Košice - sháni Lotus 72D, vše_ chny tři Tyrrell a Fet.a.i 312 T2 (s návo'

dem); Lívius Ďurta. Mikoviniho 7. 'l l Košice - sháni Ligier Js 11 a Lotus 79: Miroslav Hřouda' zápotockého 'l706' 397 01 Pisek - nabizi zá' novni akvárium o obsahu 20 l; Miřoslav Kakuta. sidliště ll'A, blok 3,066 01 Hu menné _ nabizí téměř všechna déčka ročniků2o, 21, 22' 23,24 (neslepená,

04o

Vóetné atlasů, plánkú apod.) za rťtznou literatuÍu (autoÍ} o akvaristice; lvo Plaček, Patrice Lumumby 86' 704 00 ostra_ ýa-zábíeh - sháni tranzisto.ový ste-

reozesilovaě, sta'ý kazetový magneto_ Íon i v dezo|átnim stavu. Nabizí třicet ábiček z Íočnikůl8, l9' 20. íotoaparát Etiud' stabilizátor Vedeni lyží. blesk Midi ll, steřeopřohlížečku + kotouóe,

@€eě&&€a€a€G

mašanku a 50 koleií TT, iakákoliv déčka' obÍazové školy, vystřihovánky, hry; Jurai svoš' sovietskei aímády 90. o52 0l

spišská Nová Ves _ sháni ABc č' 2l

ročnik 24 i s déčky a vystřihovánky aui, raket' lodí a vozŮ F 1 s návody; vladi_ sl.v T€sá'ek, okí' ,'o" bl. 57 č' 2509' 2720'l Kladno ll _ nabízi jugoslávské telofony, stavebnici Optik montage a rúzná déčkaVýměnou za ABC ročnik 7_'16. ABc íoě. 23 ě.4, 5, íočnik17 č' 3, 4,5.6 i iednotlivě (za déčka)' nejíaději s déčky,román Kluk z irských močálú a oobÍodÍužstviV Jižni AÍrice; voitěch Gál. ul. l. máje 32, o7"] 01 Krár. chlmec

shání ABc roč' 24 čisla 4,5, 10, 11, '13.14, 15, 17,14,20,22 {kompletni); Lu-

děk sokol' 74245 Fulnek-Děrná č 32 _ za kity letadel druhé světové války od cizích firem dá déčka'plánky, obra_ zové školy ai-; Eduard Kopček, sidl. ll

t}lok c/2. Dukelských hrdinov. o93 01 Vranov nad Topl'ou sháni zvětšovák. Vyměni jei za magnetofon (kotoučový)'

případně přidá dětskou vysiláčku; Vlastimal Maňák, 696 74 Velká nad Veličkou _ Vyměni některá déčka24' ročniku. sháni historickou plachetnici Pinta t'l6' roč.)_ Jen s návodem; Pav€l Moižíšek' HoÍni Datyně 202, 739 33 Vratimov 3 _ nabízi TT vláček. koleje' výhybky, stromečky. stavby atd': Josef Kopuletý' Kozlany 1o. 67502 Koněšin _ za plánek jednokanálové vysilačky

dá vystřihovánku zemanské tvÍze a Vy_ střihovánku hlavy vlka; Jón Bobov_ ský, čsl. prieskumn. 16, o4oo1 Košice _ nabizi téměř kompletni ročniky ABC 17' 18, 19. 20 s déčky.atlasy a Íomá nem; Miloslav vyjídáček. solnični 1 1, 60200 Brno _ sháni ABc č. 23 ročník 23, ABc ó_ 1' 2, 20 loč. 24; stanislav černý. olomoucká 1249, 752 ol Kojetin _ sháni všechíy vystřihovánky VoŽů F 1. Nabízi za ně íú2ná déčka(seznam pošle); Roman Pit'ingeÍ. Sv. Čecha 20, 695 01 Hodonin _ nabizi chovný pár papoušikúrůžovohrdlých, nebo vyměni za chovný páÍ papoušiků etiopských' popřípadé papoušků Bourkových; Pet] Buchta, nám. RA 60, 790 00 Jesenik _ sháni iakoukoliv autod.áhu' Vyměni za starši typ funguiiciho telelonu; LiboÍ Šuk' Týnská ulióka 8. 110oo Praha 'l

-

sháni figurky lndiánů a kovbojské vozy. Nabízi vzducholod' Druhá výprava' AeÍo

BrandenbuÍg a figurky voiáků; Bad6k Michálek' Kladská 1213/33, 405 02 Dě_ čin 6 sháni plánek na magnetoÍon PAN P64. případně vymění za plánek ty-

ristoÍové barevné hudby; štefan Ško.ko' 0t362 Vel'ké Rovné sháni kompletni čislo ABc 23 Íoč.24 (i s déč'

ky), nebo vyměni' Dále sháni jakoukoliv knihu science fiction od A. c. claÍka, P' Anderskona nebo i od iiného autora (pošli seznam); Rasťo voitek' Vetřná 14. 917 0l Trnava _ shání vystřihován' ku pásový bagř UDs 1 10.

Ll+3ě P (tH)

r=*fu

TEST O TEST O TEST O TEST a TEST O TEST a TEST O TEST

O/

Byli byste dobrýrni To je možná touha řady z vás' VŽdyť také mezi naše dopisovatele. Zkuste zodpovědět

se řadite

losti

í. Myslíte, že Umite popsal sVé příhody tak' aby se zdály zajínravější? 2. Byl Glenn prvnim mužem na Měsici? 3. Zajímajívás Více romány než cestopisné a dobÍodruž ná povidky? 4. Zkusili jste už dělat své vlastni noviny? 5. Vidite-li shluk lidi, běžite tam hned, abyste věděli' co 5e děie?

6. Můžete jmenovat národnosti prvnich tři mezinárodnich kosmických posádek? 7. Dáváte o prázdninách přednost pobytu na jednom mistě před cestoVánim?

8. Uměli byste napsat 100 řádků na daný námět. např.

padajici snih nebo rozpustilé kotě na dvorku? 9. Váháte, iestliže se máte na cokoliv zeptat někoho na ulici? lo. Dovedli byste vysvětlit. co je to laser? 1 1 ' Jestliže vyprávíte nějakou historku' posloucha'i vás všichni pozorně? 12. Nese-li někdo veliký zabalený balik, dohadu.iete se, co můžeobsahovat? 13. Učite se lehce cizim jazykům?

Í4. Pišete si Inebo jste

dobu nsaí?} denit? 5. Dáváte přednost závodům před jiným druhem společenských her7 t5. Dokážete se 15 sekund dívat na něiaký obrázek a po tom, aniž byste se na něj dívali, imenovat 1 2 věci. které kres ba obsahuje? 1 7. Vite, co ie to lokálkář? 18. Máte stÍoj. který běži bez poruch. Myslíte, že není nut_ né vědět. iak tento stÍoi pracuie? za odpověd' ano U otázek 1, 4, 5, 6,8. l0, 11. 12. 13. 14, 16, l7 si deite I bod. za odpověď ne u otázek 2. 3. 7, 9, 1 5. l B si dejte také l bod. 'l

Výsledek:

Více než 12 bodů: Dveře novin a časopisůisou Vám otevře- ien iestli neděláte mnoho pravopisných chyb! 6 až 12 bodů: Jsi pravděpodobně dobrý pozorovatel, ale uvědom si' že zaměstnáni Íeportérapotřebuie mnoho času' ny

navic rubriky novin nejsou příliš volné. Méně než 6 bodů: Dej přednost pocitům čtenáře před po_ city autora.

zkontrolujte si některé odpovědi: 2' Neil Armstrong. ČssR, Polsko' NDR. t0. Laserjesvětelnýzdroj, který produkuje velmi intenzivni světelný paprsek. l7' Novinář. který piše

6.

místni krátké aktuální zpráVY'

TEST O TEST O TEST O TEST' TEST O TEST O TEST O TEST

O

Vyhodnocení soutěže 9 ornylů Na zadní stÍaně přílohy v ě. 14 jsme uveřejnili deset obrázků chíáněných živočichů.z nichž pouze jediný byl bez nápadné do očíbiiící chyby. Většina z vás poznala' že to byl dudek chocholatý (i když 3e vyskytlo dost nesp.ávných řešenÍ}' Mnozí navíc poslali i zevrubné rozbory, kd€ uváděli podřobnosti o ,,omylech" výtvarníka' málokdo však tÍ6íi| hřebík na hlaviěku. N€jl€pší ř€šení nám poslal Mil8n Ghytrý z Lipůvky' Přotože postihuje všBchny podstatné ,'oňvlv", otiskujeme i€ho dopis: obecná: břicho kuňky nošedénohy s Vratiprstem. Dudek druhů, které isou ještě navíc velmi Va''Bopucha prsty na přední noze obráceny chocholatý: růžová skvrna na ocase. riabilni, hlavu a zadeček nemá nikdy obecné, červené,ale černé.Netopýř ušrtý: směrem dozadu, svislá zornice v oku, červenézbarvení téla' bíléskvrny na zelený proužek na okraii hřbetní strany. křídle nenápadné. Kamzík horský: červenéaž rezavé bříško, ocas a nohy neisou obÍostlé blánou, ocas navic delKonipas bílý: žlutá čepička.1ahlavě, růžkyob1'áceny dopředu, ocas vztyóen zelená záda, červené nohy. Cáp bílý: nahoru. Zelva bahenní: na krunýři pře' ši než nohy. Jak vidite, u každého druhu jsem nějakou odchylku našel' Dá se Žlutýzobák'zelenénohy.peřinahřbetě vládá žlutá Ue to krunýř želvy řecké}. zbarveno do Žluta, peři na břiše s náde- tlama směrem nahoru (ve skutečnosti těžko posoudil, co maliř myslel iako chem do modra. otakárék ovoený: hranatá až oblá). Mravenec lesní: chybu a také co ie ién |eho individuální viděni živočicha,kde třeba špatný druh zadní křidla patří otakárku fenyl1lové- z jedné strany těla Vyrůstají 4 nohy papiru změnil barvy' Jako ,bezchybný' mu, předni křidla tmavě žlutá. Zluva z druhé 2' ostatni se dá ien těžko po_ však vypadá neispiše dudek chocholahajní: hnědá čepičkana hlavě. červená soudit. iestli je to chyba nebo není, netý, kteÍý se liši jen odchylkami barev." skvrna v týle' bílézrcátko na křidle, čer- bof mravenec lesni vytváři řadu pod-

Milanovi chytrámu poaíláme za jeho dobřé zna|osti chráněných živoěichů pěknou knížku. Dále byli vylosováni; Marián Lachyta, Michalovce' Monika Žabokrtská' Rychnqv nad KněŽnou. Petr Plaček. Palkovice.

TECHNICKYATLAS abc

čosko3lovanskó dopÍení l3touny

LETov š

'9

TEcHNlcKÝATLAS abc

Českoslovcnskó doprgÝní l.touny

AERO A 22

TECHNICKYATLAS abc

českostovenská dopravnÍ latouny

AEBO A 35

čcskoglovcnrká dop.avní lgtounY

AVIA F-r,ll

TECHN|cKÝATLAS abc

Čegkoeloveneká dopravní lotounY

AI'IA F-IX D

TECHNlcKÝATLAS abc

čcskoslovenské dopravní letounY

LEŤov Š32

TEGHNlcKÝATLAS abc

Čoskoglovenské dopřavní letouny

AERO A 3A

Napsal Václav Šorel

Československé dopřavní lqtouny

FORD 5-AT-C

Kresby Jaroslav Velc

AvlA F-vll- Fokk€rovy

dopravni lélouny představovaly v polovině dvacátých let světovou špičku, a lak se n6můž€m€ Avii divlt. is zakouoila licénčniDíáva o kvalilách československých fokkeÍů svédčl skul€čnost' ie šedm stro|ů pila írancou.ská spoločnost clNDA' Tyto srÍoje bYly vybaveny motoÍý Gnóme 'akou' Rhóne Titan. F_vll ceskoslov€nských státnicli a€;oiinii motofu Castoi továrnv Walt€í' BylY lo iaké pryni l€touny ČsA. kteíén€sly naše soudobé o'načoni oK' Fokkery F_Vll u nás nalátaly 2 306 it87 km AV|A F_vll. třimotorový 9amonosný hornoplošnik smišenékonstíukce. Křidlo celodřevěné' tÍup svařen z ocelových kubek a potažen plálnem Posádku lvořill dva piloli' píostorna kabina poiála dvanáct cestujicích' Motory umislény do gondol pod křldlém' prostiedni do předku ttupu' Podvozek klasický odpércva_ ný s oslruhou' F'Vll Československych statnich aerollnii ve dvoubaÍevném píov€deni. Trup hnědý. ki'dlo a vodoíovná ocásní plocha'střiblné lmat'ikU|ace č€rná s bilvň lemovánim Ná svisle ocasni ploše československ6 vlaika Bo_zP_ĚTi 2'1.7 m. DÉLKA l4.5 m. HMoÍNosT PRÁZDNÉHo LEToUNU 2750 ko, l''!g lo! q] motory walteí castoÍ o výkonu jednoho motoíu 177 kW l24o k'i'

MAx RYCHLOST20Ekm/h. DOSTUP5000m, DOLET800 km

LETov Šr9. obchodni neÚspěch s letounen Šm la sr vynahrádil Alois Šmollk dvouplošÍiikem Šl9' Popud k'jeho konslrukci a výÍobě áalo opét ministetslvo veřeiných praci. Jednou z podminek zakázkY byla kablna s minimá]ni kapacltou čtyř cestuiicich' v Letové podminkU splnili a pívni strote piedali ceskosloven. ským statnim aeroliniim ve druhé poloviné íoku l925' celkem bYlo postaveno sedm s lg ve dvou vaÍlantách' kteíé se nav.ájem lišily použitym motorem a tva. Íem ocasírch ploch' Tíi slÍoje létaly s motorem Maybach Mb'lva a člyři s mo' torem WalteÍ W lV' U csA sloužilY do Íoku l927, převážně na lince PÍahó_Košice' celkem nalétalv 135808 km' LEToV Št9' iednoňoloíový vzpéíovÝdvouplošnik smišenékonstrukce TlUp svařen . ocelových tíÚbek, kostra křidel a kormidla dřevěná s duíalovými konci celý letoun potaŽen plátnem. Pilolni pÍostor trádióně oteviený, kabina cestuii cich uvnitř tÍupu. zajimavé. i kdYž ne přiliš pohodlné bYlo nastupováni cestuii' cich do l€tounU. VYstupovali po ž€břiku ná hřbet trupu a teprye potom odklop' !ým vlkem do kabinY. Podvozek letounu byl kl3sický s oslruhou' s 1g ceskoslovenských s|átnich aerollnii byly celé slilbÍné NekÍeslený l€toun černá' 9 imalrikulaci L_BALK i€ Veřa s molorem Welteí w_lV' lmatrikulac€ RozPĚTi l4'l m, DÉLKA 8.85 m. HMoTNosT PnÁzDNÉHo LEToUNU 14M kg' MoToR Walieí w lV o vYkonu 1st kW (260 k). MAx' RYcHLosT l78 km/h. DOSTUP4900 m. DOLET 770 km.

AvlA F-lx o" Uspěch s dopřavnimi F'Vll vedl ke stavbě dalšiho FokkeÍova rypu, F-lX D V Avia využili licenčni výrobY bombardovacich F_lx k rekonslrukci na vérzi D a dáli tak vzniknout neivěršimu dopíavnimu lelounU domáci prodUkce' celkem byly postaveny tři stroio' z nichž dva. imatrikulované oK AFF a oK AFG' létalY ve službách ceskoslovenskÝch stálnich aeÍolinii' Na lince P.aha Užhorod_BukuÍešínálétalY do íoku l933 celkem 686 249 km AVlA F lx D. iřimoto.ový samonosný hoÍnoplošnik smiš6nó konstrukce Křidlo iako U F'Vll celodřevěné, tíup svařen 2 ocelových trubek a s výjimkou krycich plechú potažen plátnem. Třičlenná posádka v zakíyté kabině. uvnilř tÍupu pro stor pÍo sedmnácl cestujicich' Hvěrdicové motory Walter Pegas pohánély dvoulisté vdule Lelov. Podvo.ek klasický s ostÍuhou. BáÍevné provedeni iako U F Vll' Ro'díl pouŽ€ v ocasnich plochách. kterě jsou stejné jeko lřu2 hnédé Křidlo a předok lrupu střibrné' lmatÍikUlacé černá 5 bilým lemovánim. na svisié ocasni plošé čéskoslov€nská vIajka. Nakreslený letoun. imatrikulovaný oK AFF' havaroVa| při mezipřistáni na brali. slavskóm letišti a shořel. Ro'zPĚTi 27,14 m, DÉLKA l9.3 m. HMoTNosT PRÁZDNÉHo LEToUNU 6750 kg'

MoToR tři motory Walter Pegas o výkonu jednoho motoÍU 405 kW l55o

MAX. BYCHLOST 225 km/h, 0OSTI..JP 5000 m, DOLET 830 km.

k)'

LETov š 32. V íoce í932 2ač.lv létat na vnitloslálnich linkách ČsA tiimotolo vé hoínoplošniky Š32' KonstÍuktéÍ Alols Šmolik návrhl slroi hodné podobny íokk€íům VylabánÝm y Avii Aékol'v vznikla poméÍnépokíoková konstíukce' neměl lenloktát Alois smolik šÍaslnou luku LetoUn byl poddimenzován, a navlc v někteíÝch detailech konstřukčně nedořešen' Konstíukčnivady Žpůsobily, že

AERo A 2?. Čoskoslovenská letecká doprava před druhou světovou válkou

nebyly jen Československéstátnj ae.olinié nebo'Československá letecká spo lečnost' o vlasiíi podnikáni v oblasli lelecké dopravY sB pokoušély vedle j€d_ notlivců a sklpin i jednotlivé letecké závody' charakteriBtickým přikladem tři upravené vo'enskó dvouplošniky, kte4'mi továrna Aero dopravovala cestujici 'sou na lince Pr3há_MaÍiánské Lá2ně A 22 vznlkly rekonstlukci původn'ch vo|enských píl]zkumnych strolú A t2' Jeiich drak byl Urpůsoben k přepravě pilota a dvou cestu|iclch ceiksm náloialy 82 434 km k plné spokoienosti cestujicich i výrobc6' AERo A 22, jednomotoíový vzpěíový dvouplošník' celodřevě_na kostra lÍidel a koímldel polaž6ne plátnem TÍup svařen z ocelových lÍubek' Radový motoí MaYbach Mb.lV poháněl dievé nou dvoulistou víuli a byl kapotován hlanikovým kryt€m' ze sleiného mateíiálu byl raké krý vdule' Klasický dvoukolový podvozek byl odpérován gumovými prova:ci Baíevné provedeni A 22 stsndardni' TÍup s výjimkou kapoláže a směíovkY hnědý, zbylá část leiounu střibrná. lmatrikulace čeřná

BozPĚTi 12.3 m, DÉLKA 8.2 m, HMoTNosT PRÁZDNÉHo LFToUNU l 1o5 kg, MoToR MaYbach Mb lV o výkonu l91 kW (260 k). MÁX. nYcHLosT 201 kň/ň. oosŤUP7000 m, DoLET

-'

AERo A 35'. Vznik letounu iospiřova| legendáÍni Lindbelghův pie|et Atlantské-

ho oceánu. ceskoslovenšti piloti kpt. Malkovský a por' P6vlovský chtěli Ameí_

č'ná Lindbeígha napodobit a podniknout dálkový př€let

Evíop6_UsA' stavby

ieden letoun v roce 1934 havaroval pobliž Karlových VaÍů'což mělo za následek slaženi lvou 2 orrvo2U l EToV š'32' ;elokovový třimototovy ho.noplošnik Kiidlo s dUÍalovou kostrou i potahem' trup svařen z ocelových tíubek a s vý'imkou krycÍch pléehů potažen plálnem. Dva odkMé motory Waller n6seňY v gondolách pod křidlsm. tř€ti' zakrytý prstencem Íownend, v přídi trupu' Posádká dva piloti, kabina pro ces_ l.ujici s pěli sedadly' Podvozek klasický odpérovaný' s 32 ceskoslovenských slátnlch aelolinii mély hnédý lÍup. kiidlo a ocasnl plo. chy střibrné' lmatÍikÚlace opét čeÍnás bilým lemováním' Havarovaný letoun byl imatíikulován oK_ADB'

řekoÍdniho lotounu se uiala továÍna Aero a na podzim roku l928 byl doholoven protolyp' Let se však pro nesouhlas oíiciálnich misl neuskuÍečnil' Byla 2dé oba_ va z neúspěchu akce, á tim poškozeni dobíéhojména č6skoslovenského l€tec tvi Továrna Aeío proto rekordni letoun přepíacovala na dopíavni a po ÚspěšnÝch lej nabidlá_mInist8.stvu vořejnych pÍaci To oblednalo seni péti stío 'kouškách |ů, kleré vé službách céskosloveostých slálnich aerolinii nalétaly 798 028 km AE8o A 35, jednomotoíový vŽpétový hornoplošnik smišené konstrukce Křidlo dřevěné, lÍUp svařen. ocelových trubek' celek polažon plálnem' Pilot již seděl v Uravřene kabině' pěl cestujicich Uvnili lrUpu' Podvozek klás;cký odpérovany' slroie v baruach csA. to ie hnědý trup' křidlo a ocasni plochy slnbrne lmaln kulace čeínás bilým lemovánim.

RozPĚTi t 7'24 m, oÉLKA 1 1,6 m' HMoTNosT PBÁZDNEHo LEToUNU 1 85o kg' MoŤoR tři motory walter Mars o výkonu jednoho motoru l07 kW íl45 k}, MAXRYCHLOST203km/h, DOSTUP3500m. DOLET600km.

RozPĚTi l4'5 m. DÉLKA 9'7 m' HMoTNosÍ PFÁZDNÉHo LETouNU 1l20 kg. MoToR walteí castor o výkonu 177 kw |24o k}, MAX- RYcHLosŤ 197 km/h. DosŤUP4800 m. DoLET 660 km'

iglD q-AT-c' ilnak nazývany Tíi_Motor' bYl dalšim sroj€m Českosloven' skÝch slátnich aeÍolinil' Našo ne]vérš' přédváiečnaIétecká šoolečnost iei !a. koupila v Íoce l930 pii předváděni tirmy Fold v PÍa.e Ačloliv;e iednalo'o'mo. deíni konstrukci' nebyl u nas FoÍd Tí Motol úspéšny' zakouoenÝ letoUn i€šlě v témže roce havaÍoval na ceskomolavské vÍchoviné a tim leho eÍa skončilá' FoRD 5.AT.c, tilmotoÍový celokovový hornoplošnik' DuÍal'ová kongtÍukc€ křid la potaŽena vlnitým plechem typu alcad (duralovÝ plech z obou slran ootaženv slabou vtslvou čistého hliniku)' Tíup 2e slejného m6teriálU plo patnáct cestu|i' cich a dva členy posádky' Tii motory PÍatt Whitnev nekMv' Dva nesenv odd křidlem' třeti v přidi trupu' VnUle dvoulisté kovové Podvoz;k klasický odběro vaný s ostruhovým kolem' XonstrukcÓ letounu dovolovála čelnéúoravv a iak ie znám€ v jiných zémich s lYiemi nebo dokonce s plováky Ford 5_AT.c ceskoslovenských slátnich aerol'nÍ v pův'odni barué alcadu' imat rikulg'c! qK_FoR č€íná' Na kýlové ploše červéný émblémfirmy Ford a náp|s TRI.MOTOR

AERo A 3a je dalšim článkem ř€tězu

RozPĚTÍ 23,7l m, DÉLKA l5.l8 m, HMoTNosT PRÁZDNÉHo LEToUNU 3400 kg-_MoToR iř; motory Pratt whilneY Wasp o výkonu jednoho motoru 3o9 kW 1420 kt. MAx. RYcHLOST2IT km/h, DOSTUpssdt m. DOr ETgso km.

dopravnich tYpú lovárny Aero. Vznikl v íoce'1923. Jeho vzdáleným předchúdcem ie dvouplošnik A€ro A 23, ovšem A 38 ie iiž modeÍnéjši'Podíváme'la se na obrázek' vidime Velkou kabinu pro cestuiici' pohodlná nástupni dvjřka a zakrytý pilotni píosloí' kleÍy se pomalu stával samozř€imosti' Tij letouny sloUžily u ceskoslovenských stáinich áelolinii' kdo nalélaly 340426 km. dva u Írancouzské společnosti clNDA. která je nasadi' la na linkÚ Praha_Videň. Jeden stíoi létal u českoslo{ vojenského letectva' AERo A 38, jednomotorový vzpě.ový dvouplošnik smišené konstrukc€ Trup svařen z ŇelovÝch tíubek, křidla a ocasní plochy dřevěné celý letoun pot6žon plálnem' V kabině misto pío osm cestujicich, posádka dva piloti' Podvožek klasický odpérovaný. zb6fueni letounů odpovidalo slaňdaÍdu své dobY' oživuji ie pouze dva odstiny hnéde baÍvy na tíUpU' lmatrikulace čeÍna s bilym lemová

nim' Na boku tÍupu lnak AERo a nápls c€sKosLoVENsKÉ sÍAlNi AERoLl_ NlE- TováÍni znak táké na směrovce. lmalrikulace letounU pro č€skoslovenské dopíavni le|ectvi ie však významná' protože Aero A 38 byly poslední dopÍavni

letoun'y, 'kt€ró nesly naše nejslaÍši civilni oŽnačeni L_B' aoZPETl 16'6 m, DELKA l2'8 m. HMoTNosT PRÁZDNEHo LEToUNU l74o ko MoToR Wált€r Jupite. o výkonu 3o9 kW Í42o kl' MAX' RYCHLosT l90 km/ř' DOSTUP4800 m, OOLET 570 km.

aby se Vzdělával i za hranicemi. Archi-

ly v té době na straně Kartaginců. Řimané město obléhali dva roky a z té doby pocházeii dalši dvě známé histor-

médes využil pozváni egyptského krále Ptolemaia ll. FiladelÍa a odiel do neivětšiho střediska starověké vědy, do Ale' xandrie, kde působila řada vynikajicich vědců. Mnozi historikové se domnívaji, že Archimédes převzal dokonce misto po slavném řeckém matematiku Euk|idoVi. který působil V alexandriiském Múseiu. Byla to tehdy instituce. kterou bychom mohli s trochou nadsázky přiÍovnat k dnešni Akademii věd. Egyptšti panovnici ii podporovali a snažili se zde soustředit neivýznačněišívědce' kteři

ky, které se V souvislosti s Archimédem uváději' Archimédes prý soustředil sluneční paprsky z vydutých lesklých štitů vojáků na dřevěné válečnélodě obléhatelů tak důmyslně, že římské lodě vzplály a útok loďstva byl odražen. TUto pověst mnohokrát přetřásali historikové vědy a zajimala i techniky v moderni době. Před několika lety se napřiklad řecký inženýr Sakkas o této možnosti přesvědčoval pokusem. Dřevěná bárka u Syrakus, na niž byly ze vzdálenosli asi padesáti metrů soustředěny slunečni paprsky z padesáti naleštěných ,,kopii" bronzových štitů.začala za několik minut skutečně hořet. zda však tento kousek Archimédes kdysi Římanům opravdu proved|, se už asi nedozvime. neboť

měli v Múseiu k bádáni na tehdeiší

dobu vynikajici podminky: studovny,

dilny, sbirky. malou zoologickou a botanickou zahradu a obrovskou knihovnu, neivétšíve staÍověku vůbec. Byly v. ni soustředěny statisice rukopisů básniků, historiků, f|lozofů, geografů' astrono' mů, matematiků od nejstaršich dob. Při

vpádu Arabů do Alexandrie v roce Ml knihovna vyhořela a s ní i všechna pi-

spolehlivá Íakta z té doby pro to ne-

jso u.

Bezpeóně se ale vi, že Archimédes

Nedotýkei se mých kruhŮ !

Tento slaVný výrok vstoupil do déjin stejně iako jméno muže, který ho pro nesl a jenž patřil k nejslavnějšim posta

Ván] starověku Byl to AÍchimédes,le_

den z ne|vétšich starověkých malenratiků, fyziků a vynálezců. Vyslovil také velice důleŽitý zákon, s kterým se sezna' muje kaŽdY již v průběhu školni výuky. Zakon nese Archrmédovo jméno a uvá

di' že těleso ponořené do kapaliny

je

lesa' Tomuto přoblému prý přišel

na

nadlehčováno silou rovnajici se tize ka_ paliny téhožobjemu, jako je obiem tó_

kloub při koupani ve vaně- Všiml si. že

zcela pochopitelné' že se boje nevy-

hnuly ani strategickému ostrovu, sicilii. Syrakusy ležicína východě ostrova stá-

1

o třetinu menši než obiem Válce této kouli opsaného a že téžjeji povrch

.ie

o iednu třetinu menši než povrch onoho

valce' obievil zákon páky, zákon skládání rovnoběžných sil. sestrojil klad-

kostroj (obÍ. 1) na zvedáni těžkých břemen (soustavu několika volných kladek a jedné pevné' které byly Všechny Vzá;emně spojeny lany}, přístroi na čerpani

man mU kresbu zastiňoval' ByI schýlen a pohrouŽen do svých Úvah nad kruhy narýsovanými V pisku' Rimský vojevůdce Marcellus si byl dobře vědom, jak znamenitého učence jeho voják zabil, a dal Archimédovi

vody, který je znám iako AíchimedůV šroub (obr. 2), jehož se dodnes použivá

v Středomoři na přečerpáváni Vody

postavit kamenný náhrobek s Vytesa ným obrazcem - kouli vepsanou do válca, jak si učenec přál. Památnik byl ještě ve sta'é dobé opraven, ale dnes už neexistuje' Mista. která se nyni turis'

chimédůvrodný

dlouhých a úporných válek mezi dvěma tehdejšimi mocnostmi v Středomoři, Kartágem a Rímem. Tyto řiše zápasily o nadvladu v Středozemntm moři a ie

Ludo|fovo čislo - pi) ie mezi 3'll objem koule ie a 3'"l,,, dokázal.'t že

šil složitégeometrické problémy a Ři.

méně než zlato a steiné množstvi má větší obIem. Archimédes, mimocho

a konec jeho života spadá do období

o kouli a válci, o měřeni kruhu, o spirá' lách, o kuželech a sÍéroidech, o kvadratuře paraboly, o plovoucich tělesech, o mechanických pouókách atd. Vypočí' tal objem a povrch válce a lěles, která vznikaji rotaci elipsy, hyperboly a paraboly, byl pruní' kdo vypočítal poměr délky kružnice k lejimu průměÍu a dokázal, že tento poměr (dnes známý iako

potom pÍobodl. učenec totiž zrovna ře'

tům v Syrakusách

dem Hieronův přibuzný' na to svými výpočty, které vycházely z porovnáni různých těles ponořených do vody, přišel a zlatnikovi se zle vedlo. Archimédes byl souóasnikem slavné' ho kartaginského válečnika Hannibala

Archimédes napsal řecky řadu vé-

deckých knih. z nichž některé se docho-

valy jen částečně.jiné pouze v latinských a arabských překladech. Psal

dovi přistoupil řimský voják, který ho

při vstupu do naplněné vany vyteklo to_ lik vody, ko|ik ji Vytlačilo jeho tělo. Díky tomuto postřehu molrl pak usvědčit i jednoho klenotnika z podvodu. Zlatnik zhotovil pro syrakuského vládce Hiero_ na zlatou korunu, avšak přimisi| do ni

značnémnožstvi střibra, které váži

semná dila, jež se zde uchovávala'

účinně pomáhal při obraně města, které bylo jeho rodištěm. že vynalezl těžké stroie' kteÍébyly schopny vrhat veliké kameny na značnou vzdálenost, že se jich použivalo, že obléháni syrakus tÍValo dva roky a že město nebylo dobyto z mcře' ale útokem z pevniny v roce 212 před n. l' Při pleněni města byl zabit i Archimédes. Jeho posledni slova. která údajně pronesl (,,Nedotýkej se mých kruhů"), vešla do dějin jako jeden z nejznámějšich výroků starověku' Je to Výrok již trochu pozméněný' nebot -- iako Už to v pověsti býVá _ se zachovaly v řečtině dvě verze: ,,Ustup, člověce' od mých kruhů" a méně známý ,.Zastiň mou hla_ vu, a nikoli obrazce"' Když k Archimé_

na

vyprah|á polička a na přepravu sypkých látek' Archimédovo jméno ie spjato i s konstrukcí planetária s mechanickým pohonem a tolika dalšimi věcmi. že se ani nelze divit, kolik historek se o něm vypráví. Neboť Archimédes byl velikán vědy a techniky nejenom ve starověku. -daale zůstal jim dodnes.

ukazuji {mislo, kde stál náhrobek a Aídomek), jsou smyš_ lená.

- Archimédes byl Rek a narodil se v roce 287 př. n. l.

Jeho rodiště, Syra-

kusy, byly

tehdy

proslulým řeckým

městem. Archimé_ dův otec, astronom Feidas. umožnil sy-

novi, aby získal ši_ roké vědomosti ne' 1enom od něho' ale

ffi

9Dóěka {přílohyl ě8sopisu ABc mladých techniků a přírodovědců. Roěník 25

< Archimédůvklgdkostřoj

V Archimédův šroub

I

(

í98o- 8r

}'Adresa redakce:vocelova 3.12o oo Praha 2

Bude ostuda?

7Y

STRAZCI cqpEHE

pqqY

Ú

)/>

s PAîl 7va^.ryeurl 8u€/'4E yrrÍaecžda/\r^ .rťs

stražcúm se podařilo odstÍanit mřiž, která je věznila v jeskyni. Začinaji stihat své věznitele Rangery. aby dostali Iilm se zaběry' jež je fuají zesméšnitpřed všerti kluky a děvčaty' cestou potkávají dvojici kluků, která zřejmě FangeÍúm pamáhala vlákat stÍážce do pasti. Bobin a Kája je maji ýyslechnout' 24

' . zJr' -/z r, žE ya's zuiqe zF .rkozt zěll lsnr cporc ulurrr o JEskYM P,{éa 21zkE4 - PR€l yî, rc u?č/ré PFaW/A B< r4x 44a6Eě, bs7Arou-

N:37r:",Â!'

al kpE JÉ 2lfr2!| czauacpz'1

7rk P/7oh/ -'uL'JsH€ dfu už 4s,

stihani nangelú 1edy nedopádlo dobie a situace Stíážcú byla o lo horŠi' že neměli sebemenšl poluchy o znlóeném falmu Povedént kovbo'ičkové s€ pochopile]né svýln nezdarem nep;chlubili Teprve po několaka dnech začato 51rážcům svltat a shodli se V ňázoru, Že 5e Bangérůfr Ío1ograíie as. nepovedlY J'na\ by jisté Už ly ostudné 2áběly Vis€ly na kdeiakém rohu' řekl k lomÚ Zrzek Po dnech ;apěti a obav dostali tedy chlapci opét doblou náladU' A vY se pokuste uhodnoul' ploč se Rangerům Íilm Žka'll' Můžele o tom napsat i do redakce Piše ] Vlast,slav Toman. NÍesll' Libuše Kovařiková l981

VagÓny budoucnosti?

nají dvakrát tolik cestujícíchnež

,,Račte si vybřat na podnos a pak zapláth U pokIadnY!" Nahliží' me do výtveřné piékfásné řeš6ného inte_

riéÍuva9ónu,'oUick

v

tradičnímjídelnim voze.

V lehkých duralových vagónech expresů pro rychlost nad 250 km/ hod. se cestující dlouho nezdrží, pro_

to býVají tyto Vozy vybaveny jen

le_

teckými typy sklápěcích křesel, v je_ iichž opěradlech isou zabudovány :eproduktory a volič pÍogramů vlakové-

ho rozhlasu. V UsA a Kanadě

se uplatňu'ií tzv. modulové dvoupatrové

vagóny. Pojmou 'l60 cestuiících

otočná kiosla u trojúh€lníkových stolků pro obč€rstv€ní v bU_ Íetovém vore ('l _ prostor pro zavazadlo, 2 - knoýlík na ovládá. ní rozhlasU' jehož Í€.

plodukioí je Žabudo_ vánVopéře,3 _ knoÍ_ lik pro rměnu polohY kiesla. 4 _ trojúhelni.

7

l

Nový ttižkový vagón čSD pro 2OO km/hod. s klimatizací

Na zkuŠebnímželezničnímokruhu

Ve Velimi skončily dlouhodobé zkoušky s novým typem lůžkqvého vagónu vyvinutého Ve spolupráci

s NDR. Nový pbdvozek typu GP 2o0 |e vybaven jednostřannou zdržovou brzdou' kotoučovou brzdou

i

brzdou

elektÍomagnetickou. Rám vagónu

umožní přiio'|ení automatického spřáhla' až bude u nás zavedeno. ln-

teriér řešili průmyslovíarchitekti spolu s konstruktéry. Bylo použito

plechŮ s protihlukovou úpravou a nehořlavé plastické materiály, podlahy jsou ze sklolaminátu. Vagón má vedle služebníhooddílu 'iedenáct oddílů pro cestující'Dva a dva oddíly bude možné spojit v jeden, např. při cesto_

vání rodin na letní rekreaci k moři. KlimatizaěnÍ zařízení umožňuje udržoVánÍnastaVené teplotY Vzduchu v zimě

iv létě.

Podv02ok pro vYsoké řychlosti s pneUmatiakýňi veky V, kotoučovou brzdoU i( a magnetickoU přísavnou

praví obsluhujícÍ' na mikrovlnném

Neobvyklé vagóny

Při dálkových a výletních jízdách se stále Více žáda]i vagony spoleóenské" Jednoduchý interiér z plastic_

kých hmot tvoří pozadí lehkým po. hyblivým křeslům a stolkům z plQstiku' sto|ky lze sesadit ke hře' k deba_ tám' k pozorování televizniho progra_ mu z videomagnetoíonu. Lze si i zatančit při reprodukované hudbě. Ul
zuje se, že cestujícíztratili

irWtláťriť:lř

zá''em

o přepychové jídelny s obsluhou. Mi-

mořádný úspěch mají samoobslužné vozy .,Q.uick-Pick". U jejich pullu si cestujícívybere na podnos z přihrá_ del1 vše' na co má chuť. Minutkv oři-

sporáku. Kolem pokladny si cestující odnáší pokrm k řadě malých trojúhelníkových stolků s křesly u oken. Je to levněiší,rychlejší a za hodinu se

a podle modu!u usazeného jéřábem

lze základní vůz upravit pro místní nebo dálkovou dopravu. Uplnou novink'ou ie samočisticísysÍém v podlaze vóiu a elektronické ukazatele nebbsazených míst u automaticky zavíraných dveří. Aby se pohodlí železničníhocestování mohlo výrazněji zlepšit,' uvažuje se o zvětšení rozchodu železnic až na 4'5 metru. Padesát metrů dloúhévagóny by nahradily píi dálkoVé iízdě hotel se všemi ,,pé"' Jenže zatím chybějí všem zemím prostředky. které by na takovou rekonstrukci hlavf ních tratí musely být vynaloženy. lng.'Jan Ťůma

Jak se děIá

diafon

ěi určenílze diaÍony rozdělit na doku

táni schopných diapozitivů. kteÍé máme

doma k dispozici.

mentární (zachycuji a dokuméntuiÍurči-

Vyšší formou ie ozvučený seriá|.

I.

DiaÍon je slovo sice málo známé, ale

o svém významu samo hodně napovídá.

Je totiž složeno ze dvou ěásti dia - dia_ přičemž,.dia'' je odlíženo od a pozitivu, 'on' a má tudiž vztah k fotogřaÍo-

vání' zatlmco ..Íon" ie zjevně sbratřeno se zvukem. A tak wsvětleni záhadného slůvka ie vlastně docela iednoduché

daafon ig ozvuěsý souboř di.pozitl-vů. stručně ř€čeno, ide o spojení pÍo_

mítaných diapozitivů, dnes iiž výhradně barevných' s doprovodným slovem' pÍovázeným navíc někdy hudbou či iinými nahranými zvuky. Neiiednoduššíformou spoieni obrazu a slova ie ozvučená skupina diapozi_ tivů. Tento útvaÍnebývá propo.ien žád ným ústřednim motivem' každý diapozitiv má vlastni průvodni slovo, vztahujiGí se pouze k obsahu snimku. Timto způsobem lze zpřacovat Většinu přomi-

v němž je sled obrázků propoien iedno_ tícímYšlenkou. z tohoto důvodu ie také vhodné umístit děiové wvřcho|eni na závór caléhÓ seriálu a vytvořit tak iakési finále- ozvučený seriál ie Vhodné tvořit

podle střučného'předem naěrtnutého námětu či přimo scénáře. o kterém se dozvime v dalších pok.ačováních. Nejdokonale|ším dílem ie diafon vytvořený podle podrobného scénáře' v němž .iednotlivé záběry na sebe navazuií iako ve íilmu (střídají se celky' polocelky, detaily apod.). Slovni doprovod je rovněž peělivě sestaven' a to iak obsahově, tak i technicky (namluveni na magnetofonovém pásku)' a Vrcho-

|em ie, je-li obohacen o hudební dopro-

Vod. Takov'ito diafon má velice blizko k Íilmu, proti k'eÍému má výhodu větši dostupno9ti (technicky i finančně je méně náročný), ovšem taky nevýhodu v tom, že promitané diapozitivy jsou bez pohybuPodle způsobu provedeni' zaměřeni

tý stav nebo ěinnost), instruktážní

(předváděií správné a vhodné postupy určitéčinnosti). umělecké, jejíchž hlavním poslánim je Výtvarné zpracování motivu se záměrem působit na estetické citóní diváků atd' Pro naše potřaby by mělo být rozhodujicí, komu ie diaÍon určen, iakému okruhu diváků. zcela jinak budéme asi přistupovat k diafonu urěenému žákůmprvnich a druhých třid zs. jiný bude diafon pro pionýrské zá imové oddily. které se zabývaii ochranou přirody atd' Nad uvedenými základnimi infořmacemi se můžekaždý zamyslet ještě dřive' než se definitivně rozhodne pustit se do tohoto nelehkého úkolu. Každý zájemce by měl předem zvážit svoje

možnosti časové i technické, než se

pustí do diaíonu. Měl by se také poroz hlódnout po schopných spolupracovní. cich. Ale o tom až přišté. Aby však byly předběžné úvahy co neikonkÍétně'šÍ. seznámime se alespoň s přikladem čás_ ti scénáře k iednoduchému diafonu.

Příktad jednoduchého scénáře k označeným diapozitivům Pořadové

ěíslo

L

sním€k

Dop.ovodný text

Kvetoucí jahody

Někdy naideme kvést jahody i dost pozdě v létě. Bývá to v chladnějšich

mistech, kde namajÍ dost slunce. Jahody na našem obrázku kvetly v srpnu v rokli za naší klubovnou'

2.

PřástevnÍk

medvědí

Motýla vyfotografoval Zdeněk na výletě

do chláněné kraiinné oblasti Křivoklátsko. Náš vedouci Pavel řekl, že to je přástevnÍk medvědí a že jeho velké re-

zavohnědé hausenky s d!ouhými chIupy jsme viděIi loni na podzim v trávě.

3.

Sázava

u

Pikovic

Jeden z našich poslednich výletú v loňském roce vedl podél Sázavy- Eva udětala zábér podzimní přírody u Pikovic a obrázek věnovata do našeho diafonu'

E. a

1a

J. Pavláskovi

snimky aUtoři

FOTOHERBAR

LUČNícH ROSTLIN

silenka nadmutá (silene inflata) pokvete až do řijna. Zaiimavý je jeji naíouklý kalich lodtud i jméno druhU) s VVniklýnli žilkanli,

6.

který ie patíný zvlaš1ě oo odkvětu

šim stanovištim' tedy suchým loukam, stránim a paloukům zaznamenáveite si všechny rostliny V okoli a jejich výskyt si můŽete Vyznaóit do mapek s podíobnou legendoU dobY květu jednotlivých drUhů Lučni rostliny mo hou být tieba přvnim společenstvem, jehož si bUdete podrobně'i všimat' Pospěšte si, pro tože před senoseči jsou lo!kV nejkrásnějši. Až se pokosi. můŽete se.améiit na jiná mis'

1 Kostival lékařský (symphytum oÍficinale) roste zvláště na VIhkYch loukách a v přiko pech. Kvete od kvétna aŽ do července Je lé čivý'

2 Řeřišnice luční (cardamine

pratensis)

kvete Už od dubna a v červnu dokvétá' Ma

lichoŽpeřené listy a bile korunni listky s tma VoU žilnatinou' 3' svízélbahenní (GaliUnr palustÍe) ma biié květy s červenými prašniky' KVete od čeÍvna až do sípna. 4' Hvozdík kropeň.tý (Dianthus deltÓides) pravě začiná kvést a pokvete ještě až do řij na Má karminóvě červené květv bile krope n até 5' Šalvěj luění (salvia pratensis) liŽ také kve te a ieii květY naidete až do srpna'

ta, třeba lésY'

-

Všechny rostliny nenajdete na stejných

stanoVištích' To ostatně poznáte, aŽ pů|dete na vycházku na louku Zatlmco prvni tři rostli' nY zastihnete především na Vlhkých loUkách' šalvěj, hvozdik 6 silenka dávaji přednost suš'

a a a a a a a a a a a a a a a i o a a a a a a a a a a a oa.

sLoNí KAMENY

a a o a a a a a a a a o a a a a

loto Zdeněk Drahokouprl

12

da-

3

456 aa a aaa a aaat

a aaaa

aaoaa

Jak tito kamenni sIoni v2nikli? Patrné něja.

kým zajimavým zvětrávánim piskovce, odno'

sem zvětraliny a ohlazovánim zbylé skály'

Domněnky 5e vys|ovuji různě. PÍávě v tomto

Dnes se jim spiše řiká Bilé kameny Jsou u obce Jitrava nedaleko Jablonného v Pod ještédi' Jsou přes 10 m VYsoké a maji nápad-

né zaoblene Vrchoikv. Tyto piskovcové skaly

sviti do dálky jako obroVské světlé pecny cllleba na vysokých podslaVclch s nimiž splývaji. Anebo

nač si vymýšlet jako hřbetv kamennych slonů proto l po|n]enova ni sloni kamenY je nejvýstižnějši' ostatně ani barva těchto skalnich Ůtvarů neni bila. ale še d

ivá

cipU cech dosahl lésnébliŽkosti - a možna dokonce přimo našeho

územi

souvislý se-

Verský ledoVec při čtvrtohornímzaledněni' Někteři vědci dokonce Vyslovi|i domněnku, že i to by mohlo nějak soUviset. Ale Žatím se nevi' snad na to vědci někdy přijdou' Maji čas; státni ochíana přiÍody vyhlásila Bilé ka menY za chráněný přiíodni výtvor. Pokud Všecko nepopletou turisté a horolezci' kteři skály navštěvuii a k přirodě přidávaji různé nové dÍuhv zvětráVani ' ' roto Jan Čeíovskv

'

nč

19

.Nahý lidský obr seskočil so stro_ mu piÍmo na záda obrovského lva. Jeho paže se bleskurychle ovinula kolem mohutné šiie šeLny. MuŽ byl doiista ztělesněnim fyzické dokonalosti a obi{ síly, ale přece výsledek zápasu neuívisel ien na těchto okol_ nostech. Jeho svaly nebyly ničim ve srovnáni se svaly lva. Jeho převaha

tkvěIa |indel

v rychlosti

MESIC nad

rozumu

a v dlouhém ostrém noži. Timto nožem bodala mrržova levice do boku šelmy. Rozzuřené zviře sebou křečovité trhalo, a.Ž se postavilo zpiima na

l(oRou

zadni nohy a zápasilo v tomto nepři_

rozeném posloii.'. Konečně kleslo mrtvo k zemi."

Pacient položil otevřenou knihu na přikrývku. Četto se mu-velice těžko, neboť celá hruď aŽ po bradu vězela vkrunýři obvazů a ruka dÉicíknihu kolmo nad obličeiem mu umdlévala" Bloudil očirng po bělostném stropě nemo€ničnÍho pokoie a po ieho plných rtech přeběhl co chvili prchavý úsměv. Byl to mladý muŽ, něco přes třicet' s plným obličeiem, rámovaným dlouhými kašlanovými vlasy, s krótkým silným nosem a svěllc še_ dýrna očima podvýrazným obočím. vtom 5e otevřely dveře a v dopro_ vodu černésestry vešel host! steršÍ pán' iistě kolem sedmdesátky' vyso_

ký' šlachovitý' s šedobílými v|asy

a bradkou. Z ieho bronzového obliče|e aiřily krásné modré oči, od nichŽ se rozbÍhaly husté věiÍřky wrísek' Byl oblečen ien v širokých khaki šortkóch a bilé košili. sestra odešla. .Helou' Tony," pozdravil tiše nóvŠtěvník.Stiskl pacientovi ruku a posedil se na Židli u lůŽka. Jak se mrlrš,

hocbu?' Tony se usmál, aŽ mu v opólené tvóÍ{ zasvÍtily bilé zuby..Teď už ie všechno all right"'

Šedovlasýpolrýval. ,,To ród slyšim.

Vypeda,lo to dost zle,"

Jsem nešlko"'řekl Tony. si byl předtím zopokoval ''Kdybych Tarzana, mohl můi zápas s Césarem dopad_

Ádamson, ten druhý' nladý' který tu IeŽí na postell v obvazech, ie ieho po_ mocnik a spolupracovník Tony Fitziohn.

Před několika lety zabloudil Lon-

dýňan Fitziohn n& toulkách Po Afric€ *ž do Adamsonova tábora' nazvané ho Kora podle hory, kxerá se nad nim nout iinak.'řImátl po rozečtené kni_ vypíná. Tady se Adamson, někdejší pěstoun osiřelého lvíčeteElsy' iehoŽ ze. si tenhle odstaveček.' ''Přečtěte přelétl očima pár řádek' příběh vyličilo tak skvěle ve své kniŠedovlasý Tarzan'' řekl' .Toho bychom ze jeho žena Joy a který pak prošel 'Copak potřeboveli. Ten by nám rázem vyře_ vítězně celým světem iako film Volášil vŠechnystarosti. Brzo by vyčistil ni divočiny, usadil' aby na ploše 5oo Afriku od pýláků' banditu a řemesl- čtverečnichmil vytvořil ostrov ',divoných zabíiečú.' kého Života"' útočištěnelidsky wbíieco byste pak dělal vr, Geor_ ných zvířat' kousek Áfriky' iaká kdy_ 'ÁIe gtT', si byla. Lidé označili starého muŽe za .Šelbych do starého Železa, kam romantického snilka, ale Tony Fitzdóvno patřím"' iohn našel po ieho boku smysl svého vy musíte dřiv uskutečnit života' stal se Adamsonovým Žákem ''Kdepak, svůi sen," řekl Tony váŽné. a Po traďcké smrti pani Joy ieho neiStarý pán poloŽil knihu' ,,Tohle bliŽŠim spolupracovnÍkem. jsou pohádky' Ále pékně se to čte. Já George Adamson Žiie v Africe uŽ bych rozhodně proti Tarzanově Afri- padesát šest let Všechny své sÍly, ce nic nenamítal . . ." zkušenosli' prostř€dky věnoval na Ten šedivý s bradkou ie šéfttibora uskutečnénísvého snu' Někdeiší zlaKory v africké Keni, proslulý George tokop, obchodnÍk, strážce zvěře, kte-

20

rý časlokrát proŽival bolest člověka

přinuceného, třeba v sebeobraně, zastřelit lvičatům ieiich malku' pochopil' Že poslánÍ člověka v divočině ie nikollv zabiiet' nýbrŽ chránit smrtelné ohroŽené zviřeci obyvatele afrických pralesů a buše. KdyŽ před několika lety přišel do chátraiíciho tábora mladý Fttziohn a řekl Adamsonovi: ,,Chci tu zústat s vámi", nasál George ze své neroz-

lučnélulky a řekl nolna: 'Ále iá

isem chudák' chlapče. Kora ie nejen domovem něře' ale toky bídy. Nékdy mi dělá siarosti' iak opatřit svým triřatům kus velbloudiho masa. Já ti nernohu zaplatit " Tony mávl rukou. ,,Bez starosti' Já na peníze neisem

..

."

S Tonym přiŠla do Kory mladá krev. Umi vŠechno: zachránit rozpadaiÍcíse chatrč' s pomocí nékollka kol dřátu opravil oploceni proti neilanlí'm hostúm z buše, udržovat v chodu zbědovaná vozidla a chátra.iicí výzbroi' zalepovat diry v ubohých pneumatikách a tisic iiných věci ... Ale teď leŽi Tony v nairobské ne-

mocnici, na prsou a na hrdle zle potrhaný lvem. na tom kus viny"' přemitá ',Mám George. nahlas ,,Měl isem poznat dňv' Že ie césar nemocen a Že by mohl někoho napadnout." ,,To istre nemohl, Georgi, a vy to víte"'odporuie Tony. ,Jen buďte klid_ ný' vždý to nakonec dobře dopadlo." ''o vlásek' hochu. TěŽko isem zahnal césara tyÓi. Ty chvile' kdys leŽel celou noc a ještě púl dne v agónii, zatimco iá jsen se snažil zouťale sehnat rádiem létaiicího doktořa, ty uŽ bych nechtěl nikdy pÍoživat." ,,UŽ nebudete. Georgi. Dám si pozor' pochopil !sem, Že neisem Tarzan. A teď mi řekněte, co ie doma nového."

starý muž ožil. Neiprue isou na

řadě lvi: ,,Koretta konečně adoptovala malou Naiu' ditě neboŽky Jo-jo. A bude mit rodinu' už ie to iisté. Mám už taky konecné důkazy, Že Jo-io maii na svědomi Somálci. Bude vás zaii-

mat po%budivá úředni zpráve, že hromadné vraŽdéníkrokodýlú na řece Tana klesá..

-"

Za lrodinu přišla sestra upozornit pana Adamsona, Že musi návštéW

ukončit' KdyŽ podával staÚ pán Tonymu ruku, řekl váhavě:,,viš, hochu, hádel isem' Že tahle nehoda udělá rózný konec tvé práci v Koře." Mladý nuŽ pevně stiskl Žilnatou ruku. ,,Hádal iste špatně. Tahle nehoda mé ienom utvrdila v přesvědčeni, Že jsem se pro Koru narodil." Modré oči se podezřele zaleskly. ,,Na shledanou, hochu. Čekáme tě' vrať se brzo." Pacient osaměl.,,V}Tadá iako Buffalo Bill"' přemitá' ,,ale ie lryroben z úplně iiného těsta. Cody byl řemeslný zabÍieč amerických bizonú, tenhle muŽ obétoval celý život na záchranu

zb}'tkú divoké Afriky.. ." Za dva měsice se Fitziohn s hlubokými iinami na prsou a hrdle vrátil do Kory. Překvapilo ho, iak za tu dobu tábor sešel. ,Jsme úplně bez penóz," svěřuie se George. ,'Neúm' kde seŽenu náiemné' z čeho zaplatim lidi' neúm, co budeme zÍtr& iist my i naše ryířata. celá má penze padla tento mésic na dluhy' Přispévek londj.nského Elsa trus-

tu (podpůrnésdruženi pro záchranu ohrožených ryířat) byl jen malý. Viš' co mi napsali? Že se starám předevšim o lvy. A lvy nepova:Žuie šprávni rad'a za ohrožené. Pošlou pr'1ý peníze, umislím-li v Koře také levharty a no_ sorožce. copak se nestarám i o ně' Tony? Ale nemá význam přesvědčovat pány v Londýaré' Že levhartl a nosorožci isou už beznadéjně odsoueni k zániku."

natou' ale pevnou rukou. ,,společnost pro záchranu divokého Života Kory''

stoiivzóhlavi... KdyŽ si pan Ádamson přečetl sta-

nov!. nově za,|ožené společnosti, začÍ-

ná Tony Fitziohn vypróvět, iak se s pomoci Adamsonových přáltel _

mimo iiné Tonyho Slesingera' manŽelú Virginie Mc Kennové a Billa Traverse {hlamích předslavitelů filmu Voláni divočiny)' výaamné maFitziohn' odpočívaiícipo vysiluiící liřky aířat Sylvie Duranové a mno_ zrodila myšlenka' ie_ cestě v odřené židli ',vyčalounované" ha dalšich stanÍmi gumovými dušemi' přemýšlí. iimŽ výsledkem má být záchrana a fi_ Pak nedne hlavu. nančni zabezpečeni Adamsonovy musíte do

',Georgi' Londýna. Musite prosit' žádal obhaiovat i vyhrožovat. Musíte zdůrazňovatr Nechci nic pro sebe. Prosim za své divoké svěřence. Nebo to dopadne s nimi tak' že si ie budou lidé moci prohlédnout ien v klecích zoologických zahrad.' George Adamson mlči. Fitzlohn naléhá, to nechápete? Jesili to ''Copak neuděláte, můŽete Koru ronou zru-

šit.'

,,Tony," hlesne staný muŽ,

-iá bych

Kory.

Za vrcholem Kory obloha plane tak mocné' iako by byla ozářena

obrovským světlometem. Světlo síli až do okanžiku, kdy se nad siluetu hory vznese kotouč dorůstajÍcíhomě_

sice. Je ngklamným něstovatelem

pamého dne. Ale dvěma muŽúm pozoruiicim tu velkolepou scenérii z verandy své chýše se ten obrovský

ný kotouč měni v přislib dobrého 'aszitřka.

tam nic nepořídil. vím, Že bych se Tony Slesinge1 ýkonný ředitel z Londýna nevrátil. Jó uŽ nesmím společnosti pro záchranu Kory' řekl odeiit z Kory."

Fitziohn se zhltrboka nadechl.,Jak

poiedu

iá..."

Penize na letenku a pobý v městě zapůičilipřátelé z Nairobi' V londýrr-

ských ulicich se Tonyho zmocňuie deprese. VŽdy't tu nebyl léta! Ale myšlenka na šedovlaséhomuŽe v zaprášenóm africkém buši ho posiluie. NavštěWie známé přiznivce, sháni nové' vyprávi o Životě a práci v Koře' vysvětluie kaŽdému' kdo ie ochoten po-

slouchat, prosi, zapřisahá' obhaiuie' trpělivě kresli před očima posluchaÓú nadlidské úsili Adamsonovo. výstiŽně zakončuie: ,,Kora ie směsici 19. a 21. stoleti. Pracuieme s panem Adamsonem za zoufalých podminek, na hony vzdáleni základním vymoŽenostem civilizace. Přitom naše pťáce míří přímo do 2l. stoleti. Neboť Kora, iak se zdá' se za několik let stane poslednim místem na světě, kde africká zvěř bude Žit volně a svobodně, neuvězněná za Železné pruty kleci '.." Tábor Kory leŽí tři sta kilometrú od keňského hlawiho města NairobiMalé letadlo vás tam dopraví z Nairobi za pouhou hodinu. Autem se musite kod rcat l'nrahlým' zaprášeným bušem v pekelném horku deset aŽ dvanáct hodin aŽ do úplnéhotělesného i duševniho vyčeřpání.

Tony Fitziohn ie nucen z finančnich dúvodú použt druhého pro-

středku. Přiiel do tábora aŽ ze šeraŠedovlasýmuŽ ho nevitá obietim ani velkými slovy, ale z ieho modrých očízáÍi radost z návratu mladého přitele. Ten - ieště dřiv' než zasedne ke skromné večeři _ vyiímá z ektovky svazek listú' George ie uchopil Žil-

žurnalistoýi Jeremymu Pascallovi

před ieho cestou do Adamsonovy africké rezeruace: ,,George Adamson ie poslední legendárni postavou Afriky, ieden z vymiraiicich dobrých duchů buše. Naši povinnosti ie zbavit ho finančnÍchstarosti a zaiistit, aby mohl pokračovat ve své práci, na kterou budou iednou navazovat ieho nástup_ ci."

JAROSLAV FENCL

Snímky woman a z autorova archivu

o

Poznámka redakce:

AFBlcKÁ sTATlsTlKA AÍrické rezervace a národni parky známe ien z přitažlivých Íilmů,kteÍé

zachycuií krásu krajiny i zvěře, ale ne iejich problémy. Za poslednich deset let poklesly stavy zvěře v af_ rických rezeroacích katastíoÍálně.

Válka v Ugandě téměř zničílabohat_ stvi zvěře V tamníGh rezeruacích, ne' pokoie V mnohých afrických zemích a špatná hospodářská situace obyl vatelstva vedou k hubení zvěře v re' zervacich i mimo ně. Jen za posledni dva roky ubyla vic než polovina slonů na africkém kontine.ntu. Téměř denně se musí nové a nové dÍuhy zaiazoval do Červenéknihy Vymira" jícíchživočichů,a to neien velci sav_ ci. ale i některé druhy ptáků, plazů a dalšich' Dokonce uŽ i kdysi Velice hojný a obávaný krokodýl patří dnes k-druhům zatlačeným do něJ
21

PIONYRSKY

Nečekaný volný čas na táboře Kde budete letos tábořit, to už doce la UÍčltéVlle Co s seborr vzit. že máte mít iteplé oblečef,i, gumovky a pláš_ těnky pro případ, že by část Vašeho tá_ borového času.,Vypršela''' to Vite také. Ale jak se vybavil, abyste se ve stanech nenudili. kdyby už se, a já vám to ani trochu nepřeji. něiaký ten dlouhotÍvaji_ ci deštíkspustil? PřemýšIeli jste o tom7 Samozře1mou součastl vašl torny le Iis tě dobÍá kniha. ale.občas je píima, k.Jyž si Ve staBu zorganizujete třeba malé sltrtéženi ve dvou' Po celý čtyřiadvócá

tý i pétadvacátý ročnik vychazeji

na

této dvoustÍaně Flecepty na pestíý život a ty Vám právě Oíi této ořiležitosti mo

KOMPAS

hou velice dobře posloužit' Pokud jste si Vvrobili pomůckyi Vezměte ie s sebou na tábor' Uvjdite, že se nejen dobře po bavite' ale záíoveň si přovéřite, jak Vám hlavinky mysli. Když Už se dáte do luštěni, nenechte si tuto zajinravou zábavu pro sebe, Ve vašem stanu. NavÍhněte Vedeni tábora, aby do těchto '.minisoutěži" zapojilo Veškeíéosazeňstvo táboía. Můžeteluš Íit i v celých družinách a soutěžit nejen mezi jejich jednotlivými členy, ale mo hou soutěžit i celé družiny mezi sebou' Možfrá že iste si připÍavjli něiakou celo táborovou hru' kterou Vám práVě dešti Vé poÓasi můženaíušit A tak namÍsto nékteíýchdisciplin' které se daji plnit jen V době, kdy je péknépočasi, zařaď

te malou soutěž v lušténihlavolamů,

které jsme po calou dlouhou dobu uve iejňovali v Receptech na pestry život' Vždyť právé pÍoto ábičko VycháŽi, aby vas nejen rnlormovalo, ale take rnspiro Valo k p€stre člnnostl, ktera vas poucr

a pobavi nejen na táboře, ale po celý rok v klubovnách. Helena Škodová

oaaaaaaaaaaaaaoaaaaaaoaaoaaoaaaaaaaaaaaaaaaaaaofaa

okíesni dům pioný' rúamládežeVJab lonci, kde byla ve řejnosti při5tupná Výstava prací ze soutěže technické tvořiVosti mládeže a zájmové Umélec

upochodovaných kilometrů to le Vý_ sledek tohoto výletu- Ještě jsme upra vili okoli pomniku Dibrova. Za oddil Planrinek z Kyjova Elena, Lenka, Mirka. Lu-

dék. l ibor; MiÍoslav Fikes. pionýrský oddíl Delfíni, Přaha 6 Jednim

z Úkolů P 60 byl také Den Lidových mili ci. a pÍoto jsme se vypravili na oV KSČ. kde Ve čtvr1émpatře maji sVé sidlo Li

nám moc libily, a proto jsme i my chtěli namalovat svůj obrázek co nejhezči. Pak už jsme se s chuti pustili do práce' Ke konci hodinY vybÍala soudíUžkaučj

ná

aoaaa.-aaaaaoaaoaaaaoaaaaoaaot

lRozHovoR NAšlcH DoPlsovATELŮ Go chystá Kalirnero

Kalimero, to ie piÓnýrský oddíl: Teplé' Jeho dopisovatelka lveta Jeřábková 9plni|a jeden z úkolůzadaných našim dopisovatelům a poslala minirozhovor_ obrátila se na členy oddílové a skupinové radý i na soudruha vedoucího. Píše: _ sama vÍm, že náš jaÍníprogram je velmi bo'hatý. V P 60 nás čeká závěrečná' třoti etapa. navíc plníme úkoly záimového odznaku Mladý turista a podminky ' akce 100 jarních kilometrů. Jestli ještě před pÍázdninami poiedeme na něiaký Výlet s p'enocováním jako loni' na to mi odpověděl náš vedouci soudruh Jaro_ slav MilŤait_,,Loni byl náš oddil v Českémstředohoři_ Ťimto ia.nim tábořením jsme uvitáli 35' výroěí osvobozeni Československa. Byla to vlastně náVštěva kra'io, kterým projižděly sovětské tanky na pomoc Praze. Také letos chystám€ dvoudenní až třidenní výl€t' tentokrát do Prahy. o so_batáeh a nedělíoh budem€ stanovat v okoli Teplé." A v létě? ptám se zvědavě. Bude tábor?,,Jisté' Loni isme byli v Malé Fatř€ a V BÍatislavé, letos navštivímeŠumavu"'

22

sněženek, jediný žiVý divočák Ve VŽdá lenosti asi l0 m' t€plý Óaj a gulášová poléVka na Holubyho chatě a celkem 30

nY práce z ninulých lel' Některé se

Všlěvniků rozhodně neuŠlY výIobky mladýcb leteckých a lod.nich modelářů' stejně jako koláže šikov' ných rukou divek. výrobky ze dřeva, malované kraslice a dalšípékne práceJana Veselá' Jablonec

MtN

hrdinů sNP' z JaVořiny sejdeme do Staré Turé' Lesy kolem Javořiny plné

Bezpečnost silničniho provozu' Ukázala nám kalendář, v kterém byly uveře1né_

ké óihnosti. Na.250 exemplářů VystaVovaly děti z jab'o neckých škol a dÍu Žin mládeže Pozor'

všech

Dne5 ŽaČneme trochu netíadičně. a sice heŽkým pohledem pioný'ského oddílu P|amínek 2 Kyjova! MiIá Íe' dakce, zdravime Vás ze zahájeni akce 1o0 jarnich kilometrů. zahajlll jsme po chodem z Myjavy na Javořinu po cesté

dové n]ilice z našeho obvodu' V loň_ ském Íoce isme zde předáVali zdravici a připíavovali kulturni program' Píoto nás soudruzi pozvali a my jsme letos rádi jejich pozvání přijali' Dozvěděli jsme se spoustu zajímavosti o vysilač kach a jeiich použiti lsme si samr vy_ zkoušeli; /lntonín Uřban' dopísovatel č. 187' chotěboř V hodině výtvar_ né Výchovy nám soudružka učitelka řekla, Že budeme malovai do soutěže

Fotoreportér chválí

nosti

Pionýrští

dopisovateIé hlásí

telka několik nejldailleišlch pracl a po_ slala ie do soutěže; Martiňa Hille_

bÍandová' 4. Po střélka' Ps staré sedlo Náš oddil navštivil předseda mistniho náíodniho výboru soudruh DÍofa. který nás seznámil s praci národ' niho výboíu a řekl nám také o plánech MNV na letošni rok sllblll jsme, že při plněni některých ÚkolÚ pomůŽeme ná rodnimu Výboru i my' Myslivecký pio_

nýřský oddíl L€sní tuláci z Libeřce

Náš oddil pracuie už tři roky' Během dosavadni činnosti jsme ziskali vlastni klubovnU, na niž jsme odpÍacovali řadu brigádnických hodin' Máme patíonát s mysliveckým sdrUženim, zo.ganizovali jsme pro žáky naši školY přirodovědně' brannou soutéž PionýÍ chíánl naši při' rodu. ziskali jsme titul oddil 30- výroči založeni pionýrské organizace, zÚčastňujeme se ce|ostátni hry Pochod za Ru_ dým praporenr' Každym rokem přijlmá_ me pět nových členůdo oddilu a ti nej dřive pracuji samostatně družinka. Naše schůzky se konají každou 'ako sobotu ráno a tÍVaji cele čtyři hodiny' Tenhle posledni přispěvek za oddil poslal jeho Vedouci' ale už byla jmeno Vána oddilová dopisovatelka, a tak se těšime na ieii zprávv'

@gr;n? vll(ToRlÁrusrÝ

Nechce se vám do výÍoby desky a količků?Nakreslete si herni plán na čtvrtku a použijte bíléa černéknofliky nebo dámové kameny. Po každém tahu uděle.ite na listek čárku. Kolika tahy se vám'podaři úkol splnit? Tato hra byla popsána V mnoha cizo_ iazyčných knihách. za nejlepši řešeni a ''světový rekord" byl dlouho považo

Roháě Nt obrázku vidite šachovnici natoěenou rohem vzhůru' Nahoře je deset čeÍných hracich kamenů' dole deset kamenů bílých. To ie základni postaveni při hře dvou soupeřů. Každý z nich se snaži přesunout Všechny svoie kameny co neidřive na opačný konec šachovnice.

HLAVOLÂ,M

Téměř celou druhou polovinu minulého století vládla v Anglii kÍálovna Viktorie. V té době Vznikla na bíitských ost' rovech řada nových her, kte.ým se dodnes řiká..viktoÍiánské"' K nim patří _ hlai tahle znamenitá hra - zábava Volam. Hříčka pío osamělé chvíle' Na desce tvořené dvěma spojenymi

čtverci je celkem 17 polí' Každépole má upÍostřed otvor' do něhož híáč Ža_ sazuje kolíčky. Na začátku partae stoii osm bílých ko-

líčkův levém čtverci. osm černých

V pravém. Pole společné oběma čtver cům zůstane volnéTed'stojate před podobným problémem iako před časem při ,,hře s kame-

ny". Máte přesunout bilé kolíčkydo píavého čtverce' černédo levého. P.o_ střední pole musí zůstat nakonec Volné. A tento úkol píoved'te co neimenšim počtem tahů'

Pravidla dovoluji přesunovat količky

v jakémkoliv pořadi' vždy Však bud'pře_

sunem do sousedniho volného pole'

nebo skokem do volného pole přes kolíčekstojíci na soÚsednim poli_ Bílý smi přeskočit čeíný.černý bilý. za soUsedni pole považuj la dvě pole, která se stýkaii celou iednou stíanou, nikoli pouze rohem.

Tah podle p.avidel je tedy napřiklad z pole l0 do pole 9, nebo z pole 11 do 9 přes kolaček na poli lo. Naproti tomu nesmiš přesunout koliěek z pole l3 do pole 9 aíi skočit količkem z pole 1 do 9 přes 5.

aaaaaaaaaaaaa aaaaaaca

oa aaa

Hra pro váš oddíl

Vrabec

Nejoblibenějši hra našich pradědeč ků byla hra na špačka.Ta je snad neiznáměiši, ale mezi oblibenými lidovými zábavami rozšiřenými v minulém století po celých Čechách bývávala hÍa poimenovaná po dalšim ptáku _ Vrabec' Hráči zatloukli doprostřed hřiště silnějši

kólik tak' aby od země vyčnival asi 25

cm. NahoÍu na něj položili prkénko,

iemuž se řikalo lopatička. Lopatička

byla na jednom konci šiÍši,na dÍuhém užší'Na širši konec se položil míčekVylosovaný híáčpak Udeřil hůlkou na užšíkonec lopatičky a miček vyletěl vysoko do Vzduchu- ostatni hÍáči, kteří byli rozestavěni před kolikem' miček chytali. Když miček spadl na zem' tloukl v.abce opět steiný hráč' Jinak převzal zEr hůlku ten, kdo miček chytil Kresba J Tesař

ván přesun o 52 taŽich. Anglický matematik H_ E. Dudeney však dokázal tento .ekoíd překonat, staěilo mu pouhých 46 tahů_ chcete-li jeho vynikajici výkon

opakovat, nepostačí vám Žaznamenávat tahy ien čárkami. očislUite herní plán a po každém tahu zapište io čislo, z kte.ého přesunujete kolíčeknebo knoflík. Můžetetak lépe Íozebírat spráVný i nesprávný postup.

?aaoa oaaaa aaaaaaaaaa aa..

do mist' kde teď stoii soupeřovy kameny_ Kameny se mohou vzájemně pře-

skakovat. a tim urychlovat postup a přavidla dovoluii skákat přes vlastní i cizi kameny, ale přeskočený kámen zůstane Ve hře'

základní postaveni p.o hru, která je známá pod iménem roháč, ie i východiskem osamělé zábavy. Převeďte všechny kameny na opačný konec podobně iako při íoháči'ale za poněkud pozměněných pravidel. Žádný kámen nesmí b\^ přesunut do sousedního volné' ho pole, každý se může pohybovat jen skoky přes kameny steiné i iiné bárvy. skoky isou dovoleny pouze ve sméru svislém i vodorovném, pohyb po úhlopříčce je zakázán. za těchto podmínek ie úkol neřešitel_ ný, poznáte to už při první zkoušce. Ale

když přidáte na iednu stranu k deseti kamenům ieště dva dalši' můžetevýměnu skutečně provést. Kam přiidou ty

dva kameny navic?

Ještě iedna podmínka: obě skupiny musi b,it po přechodu desky rozloženy přesně tak' iako stálV na dÍuhéstíaně šachovnice. Plati to i pÍo dva kameny' které do híy přidáte. Miloš Kresby Jiří Tesař

a 23

Vsadím se, že většina příslušníkůmužského pohlavÍ sledovala

francouzský televizní sefiáI Muži na křídlech, věnovaný

letectví a době, kdy se z koníčku několika nadšénců zbraň. Patřil k ní i Eduard Biro z Trebíšova, který si o letadlech z podobných.íilmů něco více, a navíc přání, abYchom vydali plakát s námětem leteckého že ho následujícÍ článek i strana tohoto číšIa

tl

;:Í''."l',Tlxx

lL,,"."uy"n

J

iT;

l1']'

apararu , Krere ren vzdáleně připomínají dnešní stíoie. Z obrazovek a z íilmového plátna k nám zavání úsměvná atmosÍéra připomínající úspěchy i zklamání našich pradědečků.Mnohé z nás napa dá otázka: Je vůbec možné, aby stroje ieště dnes existovaly a Nebo se jedná o makety řízené

zt

diem?

Některá letadla skutečně existují v letuschopném st Národní technické se múžepochlubit to stroj

bvk

rizi-

-

ve fil-

ko

ne

maií, sahaií po

KRI tt7-

všepíli.

pro istu. PoF

je

starší, řemesla

yz te

hotoVá'

**'Ěne další

Takhl€

vzniká Hawk€r

v

Anglii

Hullic.ne' TíUp.a šíotiš!ě.křidla se stavějí nová

se drak

přijatelnou motoru a přístro.iů' byť pďfiíffbřé dokumentace. by byla neúň&rně drahá. Kde s€hnat původnímotor a přístroje? Zno_ vu začíná mraveněí pobíhání po muzeích a šÍotištích.o významu ,,stylo_ vého" motoru svědčíÍakt, že objovení zachovalého rotačníhomotolu Gnome. v UsA vedlo k postavení reCamel, dvouplošníku

letounu

ce nu,

(rásná roplika Albatřosu o' V A, postavená

to

illrrrle

dá

kňlh o Bigglesovi. Pro se zase podařilo

německého Albatro motolu MeÍcedes ventilovými vahadlY. p{ivodní motor k do-

su

#rnout k jeho

ná-

letouBn

překoruil|

{,ii ..t::;

vřtuli o

přůř|rě!u

]

2;3i'řtr

I

Motqr',ie

dnes již nedo$ažít€lný, a tá& j€t:ťé

mu,,dabujo" hvězdicový

24

Íl]l::

sei''mivál9e-]

J

continental W679-6A o výkonu 220 koní. Tento motor je pochopitelně

vybavan vrtulí o menším průměru.

V Báiečných mužíchna létajících strojích (tento íilm byl uváděn před časem) měly téměř všechny repliky originální motory nahrazeny moderními (např. plochými ětyřválci Conti_ nental). Motory byly tak nakamuÍlotány, že ani odboÍníknepoznal' že se :inéjednalo o originály motorů Gnome, .'Éd'8none' Anzani a dalších.Jednala-li,.se o hvězdicový motor' zbývající 'válo6,by!y vyrobeny ze dřeva. podob_ něÍo..mu bylo u řadových motorů.

Dokonalé rep|iky však nejsou výsa' dou zahraničnÍch velkofilmů" Stavitel replik Anton Královiě z Treněianských leteckých opraven' člověk se zaníceným srdcem a zlatýma rukama' dokázal pro sbírky muzea ve Kbelich postaviÍ letadla pokládaná za dávno ztracená. Uved'me Avii B 534, u nížvyužil trupu a motoru ze starého vraku, nebo Aero A 1o, které bylo stavěno podle staré výkresové dokumentace celé znovu' Po postavení repliky dojde k prvnímu vytažení z hangáru' Je to slav-

nost rovnající se slavnostnímu ',roll

outu" velkých souóasných letadel.

K takové slávě se se'idou Všichni pří_

Pro naláčení Íilmu Blue Max vznikla iáÝo replika Fokket E1

znivci starého létání.dokonce i pamětníci. Poté musí dojít k zalétání. Jeden z nejznámějších {ilmových pilotů, Neil Williams z Anglie, několikanásobný mistr své země v letecké akrobacii' ělověk' který létal snad na všem. co má křídla a vrtuli, ina mo-

derních reaktivních strojích, řekl: ''Neiprve si seženu všechny dostup-

né materiály tehdejších pllotů a pro-

studuji. co oni píšío pilotáži tohoto letadla, čeho se mám vyvalovat, v čem je letadlo záludné. Beplika mívá podobné letové Vlastnosti'"

williams létal ve Íilmu . Báječní

muži na létaiícíchstrojích s replikou Bristól Boxkite. o tomto letadle říká: ,'Je d'ábelsky těžké na létání.|e nestabilní, protože těžištěje před letounem, díky výškovce, která je umístě-

na na vzpěrách daleko před pilotní sedačkou..Řízení náklonu kolem osy letadla ie velmi těžkéa musí se s ním zacházet nadmíru iemně. Každý větší náklon znamená ztrátú rychlosti, a tím i skloUznutÍ l€ta{lla po křídlě. Rychlost musela být udržoÝána ko_ lem 50 km/h' Když se motoř zastaví'

letadlo ztratí rychlost velmi brzy

a'dojde k pádu," pokraluje Neil Wil_ liams. ,,Nedovedu si předst8vit, k nehod muselo být v ry byly nespo|ehlivé a

Když mi řekli. létat,

F:$ffi směrová

plochy; ňa ýzp výškovka; To vše

iakď]]

P€lubni deska l€tou nu Sopwith Pup

spletí výztuh' vzpěr a lanek řízení' Na

spodním křídle jsem měl sedět na otevřeném sedadle či spíšežidli."

Letadlo' jak víme z Íi|mu, skuteÓně létalo a Neil Williams je mistrně ovládal. Neil Williams byl pravý muž s křídly a celý svůj život vénoval létá-

ní' Zahynul při přelétávání Heinkela t1 1 ze Španělska do Anglie.

Ne všechny repliky jsou stavěny

pro film' NěkteÍé se stavějí jen kvůli zálibé; Pro radost. a hlavně pro kus ,,chlapského polítání" v době elektrbnik'y. Bepliky po splnění svého úko-

lu kohóí většinou v muzeích nebo soukromých sbírkách. v kolekci

shuttleworthského muzea jsou vše" chna letadla z Báječných mužů'Modrého Maxe, Bitvy o Británii a dalších leteckých Íilmů.Letadla jsou pečlivě udržována a občas se představí na

leteckých přehlídkách. Bohužel se

těmito vystoupeními neuhradÍ náklady tohoto největšíhomuzea s letuschopnými exponáty, a proto muselo vedenÍ muzea přikročit k odprodeji letounů.

Je to velká škoda. protože tolik krásných pamětníků se již asi nikdy nepodaří na jednom místě shromáž-

dit. Závěrem si jen'lze přát' aby lidé za-

bývající se dovozem Íilmůmysleli občas více i na nás. letecké íanoušky. Komu by se nerozbušilo srdce. když zaslechne zdravý bublavý zvuk pístového leteckéhq motoru, což ie stále více možnéjen ve filmu? Jan Čech Rudolf Baudis

BépÍoíoloJan cech

a z5

Z KUCHYNE

DIVCICH PRANI

... stačÍte si ieště možná ušit lehkou bavlnénou sukni. Neivhodněiší materiál ie píoužek,puntÍk nebo jiný drobný Vzor z iemné bavlny' krepu či popelinu' mělké boční sukně ie nabraná do pásku, a aby nebyla tak iednoduchá' má šVadlenky se mo záhyby' Ty jsou Vyštepovány pouŽe do hloubky boků. Šikovnější'eště hou ieště pokusit o kapsy všitédo švů.Zaiimavým prvkem ie i skíyté zapináni. je naznačeno na střihU i na Íozkreslenémobrázku. Ná píavé stíaně předniho dilu si odměříte 12 cm na zdvojený záhyb, ten má po složeníÍozměr 3 cm' Podélné dirky se šijíUVnilř složeného a podštepovaného záhybu. spodni díl zapínáni, na kleřý přišiiete knof|íky. nemusi být dvojitý, stači pouze podložit a vYštepovat' Doplňky k sukni už necháváme na vaši fanlazii' mohou to být dokonce i látkové teniskY obarvené na stejnou barvu iako sukně uživá těch neiiednoduššich stehů, předevšímplochého vyšiváni' VYšivačkyse snaži vystihnout barevnost co neivěrné ji, se všemi stiny a světly. Je to však dost náročnéna barevné ladění' kdo nemá smysl a cit pÍo barvy, ať 6e raději o malbu iehlou nepokouši. Při práci dodržuleme několik důležitých zasad. Jehlu vždy vpichUjeme mezi

stehy minulé řady' Vypichuieme ii

V

předchozim stehu' Délku stehú střidá-

me ieden ie dlouhý, drubý křátký, v následuiici řadé je pak střidáme opačně, připadně použiváme nesteině dlouhé stehy' které maii Všechny stejný sklon. sklon stehů je ostatné třeba do

dřžovat téměř vždy- Malba iehlou ie

vhodná hlavně při vyšiváni Větších sou vistých ploch, u monogramů ji využije me jen výiimečně.

Na obrázcich přinášime mimo jiné

ukázku. že i zcela iednoduché pismen-

ko VyšitéVe stejné barvě jako látka

můžebýt docela působivým doplňkem

či ozdobou

IJKI Monogramy

26

Kromě dalši části naši abecedy vám přinášime náVod na Žaiimavou vyšivaci techniku. Tou ie ma|ba jehlou, kteÍá Vy-

Módní

BIBI

RADí

přehIídka

..,*/

mentovala, co předvádóji' Pak každá sestoupila dolů k porotě a ta se pře_ svědčila, jak pečlivě je model ušitý, jestli třeba někde nezapomně|y vyta hat stehováni nebo začistlt podsazeni' Divky se na módni přehlldku připra vovaly velice peólivě, takže porota ne měla zÍovna lehké rozhodováni' Nákonec přisoudila pívni mislo v soutěži družstev hlidce divčiho klubu ze 2- Ps při oDPM Praha 4' Tim taká tato hlíd ka postoupila do městského kola sou= těž€ divčich klubů_ ostatně' niiak mě

Milá Renato. protože je tVůj dopis anonynrnl. mYslíínsi' že tl nebUde nijak vadtl, když z něl čast Uve řelniín Pišeš rni ..Kdvž mé některy kluk po lve lrd Íande, ne!lnl' 'l Čenr sr s nirn mám povidat chodilne Vedle sebe' občas proho dlme pár sloV o škoÍe nebo o nějakých záŽit cich. ale pak se ml to nezdá CJo5l dobre. pío tože jen odpovr e zase n]ló] Velice mě to otravuje Nevrm, Jestlr tY klukY take. ale brzY nato se s nrm rozejdu

Viš. Renato' V torn lven] dopise je Velice lasilě iečeno' že,'chodil" len tak s néiakvnr klÚkenl prostě nelde otraVUleš se tV a bud'

Ujjštěna' že ti klucl zíoVna tak' ne li ještě Vlc' Nevlm' podle čeho sl le Vyblra!, ale UÍčitě ne

podle toho neidÚleŽltěiš]ho podle zaimů a povahovych vlastnostl Dva lide musl mit alespoň něco spoleČneho' 1inak sr skuleóně nemajr co irct. Na ten tvui problem ie velmr Jednoduchá rada NechQd'se žádnYm klUkem hned sáma na r6nde ÍŮ Jsie odkazanl leo sami na sebe a navazová11l jakýchkoliv kon

taktů je tim nesmiÍně Žtlženo Po určitou

dobu se píoto oba dva setkáVejte v paÍtéka maradů' ovšem V pailé' ktera ÍĎá nójake zá tnly. néiaky program' Nesml to byt parta' kte ra tak nanejVyš klabosi na rohU uÍlce V takovémto menšinl kolektlVU se zcela ne násilné a pozvolna naVzajent poznate, kama rádskY Vztah se sám upevnl (lnate ll pro néj předpoklady, a to se projevi). a ai se nĚkdy nečekaně ocltnete san]l' nebUdete mit s ko'

munikaci žadne problémy' Nesmjte si to ovšenr zkazit tim, Že byste Žačali,.chodit na rande"' Prosté ve dvou se budete dál Věno' Vat zálibám a činnosti' kte.á je Vam bliŽka a bavi vás Největšlm nepřitelen všech po

také tvůj dobnych vztahlj je totiž nuda' to staÍosti. hlavni probléilr a důvod všech tvych 'e Iahle Íada Je teméi unlveIlalni. nejelr pro Všechnv' kteil mall píob|em' o čem sl s ně' kým blizkým povidat' ale take pro tY' které v podobných situacich tíápi tréma, rozpaky a červenáni A zároveň mŮŽe byt Renatina zkušenost tak trochu VaroVánlm pro Všechny. kteřl chtěji s někým chodil. přestoŽe ho znajl jen,.od Viděni'' DrŽam ti, Renato, palce a přeii tobě i všem podobným hodně trpělivosti, hezkých zažitků a napadů' jak výplnit volnV čas AhoI Bibi

o

Všechny maminky a babič,rV,,aky' které si udělaly čas a přišly se na podívat, Vitám i vás, děvčata, na nás

naši módni přehlídce." Soudružka Hnízdilová. ředitetka oDPM v Praze 4' pak ještě představila porotu, připo'

mněla podminky soutěže. a hlavně le_

tošni téma: Nová školni móda' Vedouci zdeišiho divčiho klubu Hanka

Kolbabová ieště Všem soutěžícim zo-' pakovala, co všechno porota hodnoti - ne'en tedy dodrženi námětu' nápaditost a provedení, ale také pohybovou kUlturu při předvádění,,,tak se děvčata na porotu moc nemračte". A pak už začaly divky iedna po dru' hé přichá26t na pódium. Trošku se asi ostýchaly, délat sama sobě a svému modelu manekýnku, to přoci není jen tak. Ale tu trému nakonec překonaly Všechny. Prošly se sem a tám, pootoóilv vpravo, vlevo. jeiioh védouci ko-

to nepřekvapilo' VždyÍ tato děvěata 5e Vlona dokonce proboiovala do oalonáÍodníhokola V Plzni_ V soutěži jednotlivců Vyhrálá Leona Bilková z oddilu PÍaktioká divka ze zDŠNa planině. Díuhé misto získala Maíkéta Kotyková a tř6tí Martina Kotrčová. obě z Vitězného onu'",u"'-'o.-

a 1

- Íři.náotitetá Leona se svým prak-

tickým modelem z nodrotiska W-

hrála v soutěži jednotlivcrl

2- Patnáctitetá Markéta si k odpolednímu obl.e'čeníjako doplněk safra udrhala tuhle hazkau kabelku. Za svúi model získala druh'é mÍšto

3. Jako třétí3e v soutěži iadnotlivcú umístila třináctiletá Martina

s tímto roztomilým modelem

iaro a léto Foto z. Martinová

na

27

ReÍlektory ozářená manéžmalých velkých ciÍkusů přitahuje děti dospělé iako magnét už hodně dlouhou dobu' Tu uhrančivou přitažlivost si mohla ud.žet po celá staletí jen p.oto. že 3e tadY za třpYtem ÍlitÍůa pozlátka a za křiklavými barvami kostýmů skrývá néco' co v tak ěisté Íormě iinde nenajdemg - nesmí.há pílé. houževnatost. vytÍvalost a důvtip. soustředěné na popření všeho obvyklého. běžného' obyčejnéhoV manéžise dějí věci. kteřé nikde jinde neuvidíme, které bychom nikdY nepovažovali za možné'Lidé tu tančí na tenkém laně' s neuvěřitelnou obřatností žonglují s neirů2něišimi předměty' vznášeií se me2i hrazdami anebo obratností svých Íukou nás nutí věřit neuvéřitelnému' A co vic' lidé tu dovedou vnutit svou vůli nejen svým tě|úm nebo neživým předmětúm' ale iŽvířatům. Dovedou ie přimět. aby denně proýáděla Věci' kteřé jsou zcela odlišné od jejich přiřozeného chování. Jak se toho dosáhne? Jak dokáže ělověk přinutit zvíře' aby jednalo proti své povaze? A jakými cestami se vlastně dostane obyčejnézvíře do manéžea stane se hvězdou7 o tom si něco povíme v triptychu věnovanému ciÍkusové dřezúře zvířat. !1 i i

Cesta do

manéŽel

i fakt' že kůň ztÍáci svůj hospodářský

Kůň nepatří k neistaršim domácim zviřatům, dávno před nim byly ochoče_ nV ovce, kozy' skot, o psu a kočce ne ' mluvě; v cirkusové manéžije to však hvězda pruni velikosti a žádný program se bez něho neobejde. To proto, že kůň ie zviře společenské,bystré, inteligent_ ni a krásné. Dnes k tomu přistupuje

i vojenský Význam a mizí z našeho každodenniho života; proto pohled na to Ušlechtilézviře vzbuzuje u většiny lidí těžko definovateIný pocit. směs obdivu, libosti a touhy vyšvihnout se do sedla a cválat. _ - Kůň v nás pÍobouzi pocity a vlastnosti zděděnó po předcich z dob, kdy se bez koně nedalo žit a ie iedno, zda tomu řikáme romantika rytiřská, kovboiská nebo prostě sport' A pÍoto i v cirkusech obliba drezÚry koní roste. odmysleme si Však pestré postroie' pvšné chocholy, čabraky a exotické

kóstýmy artistů, které oslňuIi divály, a podive|me se na drezúru koni okem

odbornika. Za dlouhé věky chovu koní vyšlechtil člověk množstvi plemen koni teplokrev_ ných i chladnokrevných' Teplokrevni koně isou orientálniho původu, lehci,

pohyblivi, vznětlivi' Neiušlechtilejši

z teplokrevných koní jsou plnokrevnici' to isou čistokrevni arabšti koně' a pro_ šlechtěním původnich plemen koni Ara' by vzniklý anglický plnokrevník. Chlad nokrevní koně pocházeji z koní západnich a jsou mohutni, těŽci a klidni. SamostatnoU skupinu tvoří ponyové7drob- ' ni severšti chladnokrevnici, pocházejici ze Skandinávie, Britských ostrovů, lslandu apod' Všechny tyto lypy koni nacházejí v cirkuse uplatněni. Lehěich i mohUtněišich teplokrev_

ných koní se uživá ve Volné dreiúře, v různých druzich zápřeže - tandemu, randomu. k výcviku figur Vysoké školy a přirozeně i k jezdeckým disciplinám' Těžcíchladnokrevnici se pro svou klidnoU povahU hodi iako pohyblivá základ-

na pro odvážnéartistíckéVýkony, krasoiizdu, voltyž, žokejskou Iizdu' džigitovku apod' Ponici se hodi stejně k volné dÍezuře iako ke komickým číslům a často účinkuji v kombinaci s velkými koňmi, které podbihaji' obihají apod' S výcvikem se začiná až v době. kdy

je tělesný vývin koně ukončen, kdy pře-

stáVá být nezvládnutelným hřibětem _ tedy asi ve třech, u některých plemen ve čtyřech letech. Nejdřive se musí kůň naučit pohybovat se na povel po obvo du manéže, podél pisty (to je okrajová bariéra složená z dilců)' Nejdřive se cvi či přirozené chody _ krok, klus. cval neboli galop. Drezér stoji Uprostřed manéže, koně drži na lonži (dlouhé otě-

ži široké asi 4cm a dlouhé l0_12m|

_ prásknuti nad hlavou nebo švihnuti' Ne každý kůň se hodi pro drezúru. Dobrý drezér rycha bióem mu dává pobídky

le pozná vlastnosti a vlohy koně a určí' pro klerou disciplinu se kůň hodi' a podle toho s nim v čisle počitá. Bič Íungu_ '|e spiše iako hrozba. Pobidky šVihnutim

nesmi koni ublížit' ien koneček biěe lehce dopadne na to misto těla koně, které aby úpoutal pozornost''neposlouchá", zviřete a přiměl je k poslušnos_

ti. Tomu se řiká tuširování' Po správném

provedeni cviku naopak nikdy nesmí chybět pochvala a sladká odměna, cukr nebo mřkev.

Jakmile se kůň nauči na povel přecházet z kroku do klusu a cvalu, učíse měnit směr pohybu na povel šanžé nebo volté. Asistent drezéra vodi koně za ohlávku a tak iei uči měnit směr pohybu na levou i pravou ruku a také piruetě na místě. Nu a potom se uvažuje o dalším osudu žáka' Méně učenlivý žák se zařadi do ,,frajhaitu'' _ volné drezÚry' ti nejlepši se hodi pro vysokou školu' Figury vysoké školy jsou totiž velmi náročné' ty. které se běžně předváděii V carkusech, se musí nadaný kůň učit půldruhého roku.

Vysoká škola se začiná cvičit bez

jezdce' Drezér má koně na lonži, bičem dává pobídky, tušíruje.U koně isou dva asistenti' ieden jde po pistě a drži koně za ohlávku, druhý ide za koněm. Když se kůň cviku nauči, usedá na něi jezdec, pobidky mu dává ostruhami a zároveň pobízi koně pÍoutkem. Napřiklad chce-li, aby kúň při španě|ském kroku zvedl levou předni nohu' nasadi pravou

nohoU ostruhu, sedem odlehči levoU

stranu a proutkem tuširuje levou plec_ Uzdeěkou v pravé ruce koně zadržuje _ sbirá. Brzy jezdec už proutek nepotřebuje, misto toho dává koni nenápadné znamení cinky _ a pobídky ostru_ hami. cinky -isou rozmanité a ie to Vlastně takové,,VýÍobni tajemstvi"' Mnohdy se v drezérských rodinách dědi z otce na syna a žádný drezér je všechny neprozradi. Pro výcvik španělské vysoké školy jsou nejvhodnějši mohutnější teplo

krevnici a vůbec nejlepší lipicáni. To isou koně staÍošpanělskoitalského

typu. šlechtěni do lehké zápřeŽe a pod sedlo. Mnohé cviky byly funkčníV boii.

např. capriola, kdy se kůň současným úderem obou zadnich zbavil nepřitele dotirajiciho zezadu' Všechny figUÍy kla_ sické španělské vysoké.školy je možno spatřit při produkci ve Španělskédvorni jízdárně ve Vidni. Vysoká škola v ciÍ_ kuse není vždy Úplně totožná se španěl skou školou a hlavní dúraz se klade na působeni na diváka. Proto se předvádí zpravidla jen 5 až 6 figuí vysoké školy (čti piaÍ), dokonalý klus na - piaffe mistě, španělský krok. kdy kůň v kroku přední nohy vznosně zvedá. passage (pasáž). zpomalený vznosný klus' kdy kůň zvedá přední nohy skoro slejně vysoko jako při španělském kroku. ale interval Vznosu' došlap-u i odrazu je co nejvic prodloužený. staigÍováni, to je pohyb koně na zadnich nohách, chůze a otáčení,levada znamená, že se kůň z mista bez Vzepnutí zvedne tak' že předni nohy jsou asi 50cm nad zemí a páteř svirá s podkladem úhel asi 45'Při croupadě (krupadě) se kůň z levady

odrazí šikmo vzhůru a zadni nohy stáh_ ne pod sebe. courbeta (kurbeta) znači, že kůň v levadě nebo štaigru poskočína zadních sounož dopředu. Pirueta znamená, že se kůň V cvalu čtyřmi cvalovými skoky otoči o 360'. Ballotada je pře_ chod z croupady ke capriole' kůň při pokrčenízadnich noh obráti kopyta tak' že jsou zezadu vidět podkovy. Nejobtižnějši Íigurou je capriola, které se nauči jen nejchápavěiši kůň. a to asi za dva

roky- Musi totiž Vyskoóit mohutným

odrazem zadnich noh tak. aby ve výsko' ku stačil skrčit předni nohy pod hrudnik a zadnimi vykopnout dozadu. Volná drezúra neboli írajhajt je skupana obvykle osmi koni, která podle pokynů drezéra tvoři různéÍormace, mění směr' předvádi obÍaty, piruety a taneč-

ní kroky. Neivětši skupina koni dnes pracuje v cirkusu Krone: je jich 36

a pracuji spoutaní ve dvojicích.

ob|íbeným zpestřenim cirkusového

programu isou ozdobná vicespřeži.

Tandem isou dva koně zapřažení za se_ bou, které drezér může ovládat z dalšiho koně, random |sou tři koně za sebou. Pickaxe team ie troiice, kde jeden kůň běží vpředu a dva vzadu, tÍiga nebo troika isou tři koně vedle sebe' quadriga čtyři. Naproti tomu čtyřspřežíjsou dva páry koni za sebou' pětispřeži tři koně vpředu a dva Vzadu, šestispřeži tři a osmispřeží čtyři páry koni za sebou. A teď ieště jak rozeznáme discip|iny' při nichž se užíváchladnokrevníků. Při krasojízdě artisté předvádějí různécviky na hřbetě koně, kteÚ je krytý přikrývkou. Pro žokejskou jizdu ie charakteÍistické' že artista pracuje na koni bez sedla a seskakuje, naskakuje i přeskakuie z iednoho koně na druhého vždy bez dotyku ruky. Voltyž ie velmi dyoa_ mická akrobacie na koni, přiěemž hřbet koně nese zpravidla vyztuženou plošinku, tzv. panneau (čti panol. Při pas de deux (padedé} předvádí dvoiice artistů pózy a figury na dvou vedle sebe klusa_ iicích koních. Jsou_li tři, jde o pas d€ trois (troa)' čtyři pas de quatre (katř) atd' Toto čislo můžebýt předváděno i V komickém duchu. K nejpopulárnějšim iezdeckým čis_ |ům patři džigitovka, odvozená od boio-

vých triků kozáků a asijských |ezdců. Jezdec podlézá pádícího koně, visí hlavou dolů s. obliěejem těsně u kopyt

apod. Misto sedla se při džigitovce užívá popruh koleň břicha a krku koně' Jak vidite' isou koně v carkuse opravdu nepostradatelní a lze je využit nejrůzně|šim způsobem. Skutečnými hvěz' dami cirkusu jsou však výjimečně nada-

ni jedinci' kteří dovedou vic _jsou

hrdiny dramatických scének, dovedou předstírat smrt nebo třeba spát v pos teli' Jeiich výcvik je však zcela zvláštni a každý drezér' který takového výjimeč_ ného koně pro cirkusovou kariéru při pÍavil, si uchovává své taiemství' A tak nám nezbývá než čtyřnohému krasavci, jehož chování budi doiem' že ide o myslíciho tvoía' od srdce zatleskat. Potlesk publika ie totiž čtyřnohým umělcŮm steině milý iako ieiich lidským protějškům. lng. JoseÍ Duben FOTO AUTOR

* ř' Ě

t !

*

i

VELt(ý

PUŤÁK cú tak vysoké módni špičky' že mu do nich jednou při bouři Uho dil blesk," uvaděl Véc na pÍavou miÍu JiÍka. Minuli kopec Boreč.,,o tom se říkalo, že je sídlem bohú, snad sa_ mého Peruna' z kopce stoupalv slouoce dýmu ' ' ''' ..ze bV sop

JíZDA, o ŽtVoT Jirka, Dán a Kalka se skláněli nad mapou'

,,Fakt je' že do Usti se dá jet po silnici l- třidv, ale to bvchom si užila akorát výíukových plynů' Našel jsem tlasu pío puťák a nazval ji Po stopě Libušina koně'" Jirka jel prstem po mapě. .,A začneme slylově na Vyšehradě sraz v 5 ráno " (AbYchom čtenáře nemátli, Vypustime 2 trasy etapu' kteíou leli po ůzemi

PrahY a stiedočeskeho kraje' a začneme az

v Peruci.)

Katka stoÚpla bosýma nohama do potoka a namočený kapesnik s rozkoši položiIa na ztuhlý zátYlek. Dan četl labulku na kmeni vé kovitého dUbu: oldřich 1004 10l2' ,,Tak tam' co se máchá Katka, tam prala Božena, a tady seděl na koni oldřich a pak ji unesl' Tedy jeho kúň. kdyby jeli na kole jako my ' . Aspoň já bych Katku daleko na štangli neuvez." ,,Ténkrát bvli iini mUžšti," dotčeně poŽna ménala Katka' ,.oldřichův syn BřetísláV svou ženu Jitku tókY unesl' A ne2abřánil mu V tom ani silný řetéz natažený V klášterna brá ně' Přesekl ho meóém." Pokíačovaliv cestě' '.Na KošťáloVě,'' Uka zal Jirka na Íozvaliny hradU,,,býval pUíkrabí AlbÍecht ie slavétina, vynálezce hÍomosvo' du''' .'Cože?'' ,'Hisiorka řiká. Že měI u střevi_

,,Sliby se rnají

plnit!"

píohlasil nedáVno náš kanrarád Pld'a'

Pak nám vÝčitavym hlasem Žačal VvjmenováVát Věci, ktéIé jsme slibili v časopise á dosud ne

splnili' Napřiklad vYstřihoVónkU s dokonče

ním cjÍkova slatku v Třebizi, dalši model píe histoíického zviřete vyřezávaný z překliŽkv' parniček Mississjppi, lodičku řizenou na dál ku akustickými signály, vystřihoVánky dalšich modelů vozů Fí

,,Pid'o, zadrž|" zvolali !sme ',Nejsi sám. kdo si stěžUle_ l čtenáři nám piši íozhořčené dopisY' v nichž se dotazull' kdy bUde to

a

ono."

,,Tak pÍočslibené Véci neUdělate?" podivll

se Pid a.

NENEGHTE sl UJíT nový český Íilm.eŽisera Vita olmera sonáta prr zízku, iehož hrdinkou ié třináctjletá Pet ra. Jeji velikou láskou ie Íotbal. a když Úatka očekáVá, Že z ni jednou bude klavirni virtuos ka. Kromé toho je aktivnj členko! pionýrske ho oddilU orlon. s nlmž podnlka ne|různe]šl Výpíavy' Jednoho dne se ve třidě obievi nový spolÚŽak Pavel' Všechny divky se do něho Ža miluji a i Petía ie jim okouzléna' Když mU při

30

VYHRAJE ka7" zeptal se pochybovačně Dan..,Ne. zn'ěl. cová ská|a s puklinami, vodni párY ze spoď' nich teplých vod sloupaly pUklinami a Vyda_ valy se za boŽstvá'" sjeli k řece Bilině do stadic. ',Tak až sem dorazil Litrušin kůň podle sudby. Ale taky se iiká, že Úž tU cestu znal' pÍotože Libuše se znala s Přemyslem z budečskéškoly' Na kaž dý pád támhle, co stoji ten pomnik s pluhem, oraI Přemysl s párem volků' Když Vvslechl poselslvo, plácI ie po zadku, ty volky tedy, a oni zmizeli v blizke skále. Dodnes k té skále nékteři 1uíis'te raději nechodi'

Pak Přemysl zala|il do země otku'

By]a

A tak j9me n]U ňUseli Vysvétlii, proč tomU tak ie, a vám čtenářům to chceme oblásnit

také. Předevšim nic nejde udělat tak rychle, iak by se někomu zdálo' Práce na íednéVy střihovánce trvá napřiklad j měsic a Vice' Při' pravit navod na slaVbÚ modelu truá ješté déle i pŮl roku, Nakreslit a napsat teoretic ký plánek a navod' to lze lakíálko. oViem nodel ie třeba píaktickY vYzkoušet, oVěřit ieho Íunkc€ a vlastnosti. provést úpÍavy a te_ plve polom nak.eslit deÍinitivni plánek a na psat návod' Všechny tYto práce na připíavách vYstřiho_ vánek či modelŮ pro nás dělaji naši externi konstruktéři a spolupracoVnici, a to Ve vol' ném čase po vlastnim zaměslnáni. Tito spolupíacovníci isou také ien lidé a stači, ébV přišlo větši mnoŽstvi soukromých starosli, nemoc a podobné' a dohodnute terminY ie

z lisky' hned se ŽaŽelenala a ořišky z poŽdéji vzrostlého keře byly každoročně posilány na dvúf do Prahy ieštéza KaÍla lV' Dnes ie to tady národni kultuřni pamatka,

připominajici lidový původ píVni českédyn

astie.

Pokračovali v jizdě do Usti nad Labem, kde měli u Jiřkova dědy konečnou' Když je děda Večer rozmistil do lůžek.Ža_ baíal z dýmky a vyprávěl-,.Já se takv najezdi| na kole. jednou jsem jel o svůj živ9t' za války jsem byl zéměstnaný u pekaie. casně ráno

isem ro.Vážel na kole pečivo v núšina zá dech' Táta mi občas dal zalepené obálky a řekl. komu je dát' A ke každéabych přidal Úlohu ze hry dáma' Já tušil. žéje to něiaká

ilegalila, ale když jsem se ptal' řikal táta: Kdo nic nevi, nic nepovi. Tak jsem jednou zase jel, najednou za mnou motocykl se sajdkárou, V něm tři Němci v přilbách' Něco Volali, mož ná, abych uhnul. možná chtě|i rohlíky, ale ia mél V kapse tři obalkV a zpanikařil iseflr' Jdou po mně, strachy bez sebe jsem na Ío šlápnul' Žahnul do přičnéulice dolů s kopcé, ná přišti křižovatce iel prota náklad'ák. já před nim do leva' Němci hnali za mnou. a trim do toho náklad'áku, dodnes si myslim. že ten šoÍér v náklad'áku tomu pomohl, když viděl, že mé honi, aspoň Vúbec nepřibrzdil' VyváŽl jsem ien o Íous, láta mě hned poslaI ven k babičce. Po Válce mi ukázal, iak ty zprávy vypada ly' K deéiÍřováni sloužila ta úloha z dámV' co jsem přidával k obálce zkÚste to'" zkoušeli. ale nákonec musel děda napové děr Druhý den naše parta navštivila vyhláše_ nou ústeckou zoo Vzacne exempláře v exo tá.iu, ve stanici mladých přiíodovědců mož. nost přimého kontaktu s vybranými zviřaty' dokonce s m|ád'aty šelem stá|o to za to.

a

DneŠni Úkoly: pozměnili isme text dědovy

šiÍÍované2píávy' Použijete"li spráVně kliče V podobé ulohY r damy. piečtete jména

'v' iat, kteÍá je mo;no mimo jine vidét V ústecke Te'l zni: TZiKtOAO, VLTOYFAO. PZAK. RAPE, MALPVLAA, DEPRUUMO, NA BMRESŇ' ÁoKKTUBÁ' AÚSYKGNR' Díuhá otázka: K čemu sloužila otka?

zoo.

KUpón nalepte do správného kraje

ilapce.

na

MK

nulno posunout. Také při připÍ?vě nrodelů ' mohou nastat komplikace. práce se nedařl

tak' lak by měla Jisté proto chápete. ie ne

Vždy mohou vyiit plany tak, jak jsme zanýš|e_ li' Navic naše redakce nemá Žase tolik sku

tečnékvalitnich konstruktelů, jaké bychom potřebovali k vVmýšleni a připravě modelťr' (Mimochodem, nevite o dalšich? Bádi naVá žeme spolupráci') V poslednj dobé naši osvédčenI kon5tÍuktéil' jako napi arch R VYškovský, J' Konvička, M Kolář a nělteři

da]ši' se jakobv ',dohodli" a Všichni jsoÚ dost Vážné nemocni' Věřte však. že Všichni nánl v redaŘci i vam čtenářům slibUji. Že své zada né Ukoly a slibV splni Napřiklad ciíkůvsratek bUde j'slé lesté letos. pérničekMlssissippl le před dokonóenlm a da|ši toímule se přlpra vuje.

lvladin Pilný

iedné oddilové soutěži napomůŽe k vitézstvl nepoclivým způsobem, kamaradi jeji Ía|eš nou sollddÍltu odsoudi' Pelíá bízY sama 7listi. že Pavel je Velice samolibÝ a povrchni typ Poslechne rady sveho Učitele a zaóne se pil ně připraVovat na slavilostnl konced' Den přéd vystoupenim Ji kamarádi poŽádaja' aby |im pomohla ý dúleŽllenl fotbalovem Ulkánl Divka neodmltne a mlsto odpočinkU opět chytá v bíance' Pii zpátečnj cesté Je při auto. nehodé 2íanéna' sen jejiho učitele se rozplý. Vá

'

'MAL

KOLEM ADAPÍÉRpÍo sklizgň kukuři6- Jednoúč€lovct zeÍňdělská mshaniaicg w3okou pfo@vní z'co. např. prc pěstování kukuřiac' 'namgná

6Í9ktivno3t' alg zárovcň vede kc znaěnému rczšiřování 3t'oloYóho parku. Jedním . řešoní tohoao p.oblómu je pouŽití Ézných adaptéÍúk rÚkladnímu typu pohonného ag.ogátu. Prc skliteň kukuřice nabízi m!ďar. ská íima Mozógóp Béké$cabaadaptéÍKlado' který vytábí w devíti proprc čtyři, šost a o9m sklizňových řádků. kt..ý lzc přiPevnit n' vedeních l .ůznékombajnY použlvané v zemích BVHP. Kon9t'ukcg adaptáru Klrdo umožnila zvýšit Po|.zdov@ řvchlost strcio. takž6 leho donní výkon 'o pohybujo podle typu od 4(' do 15O tun. Na ob.ázku ie šostiřádková vore typu

Kl.do FxA_6o2M pÍo kombainy E-5í6

z

llDR.

-bk'

TI soLNÝ oŮL v MoŘl- Améřiětívědci

objevili v Mexickém zálivu n6daleko louisianského pobřeží neobvykle slanou vodu. Dolší pátrání v této oblasti p.oká.alo. že v hloubce asi 25o metrů se v blÍlkosti mořského dna io.kládá p.uh dlouhý 24 kilomet'ů a šiřoký t6 kilomotřů, v némž ié slanost vody přinejmenším destk.át vYšší.než jakou se vyznačuje ol(olní moře. Dále bylo v objevmém sla-

něiším přuhu ziištěno několik odlišných vlstev v celkové výšca téméř í 50 met'ů. v jednotlivých vřstvách jé voda solí znaěné zahušténa. Neobvyklou slanost vody v moři rapříěinil ob.ovitý kopec soli, věkY vytvořený na dně zálivu. A protož€ se vodní masy v daném místě pohybuií téměř neznate|ně, .ozpouští se i podmořská.ásoba soli velmi pomalÚ" _t.'

sKuTEČNĚ neob_ YYklý způsob vyukoušení nového. vodu odpuzuiícího spřeje' uřčenéhopro

automobilové elekt'

rické systémY, si zvolil britský náiem' ce gařáží Peter Kee_ gan: ze svého vozu Ford Escort vymontoval okna i dveře' k motořu připoiil trubici k odvodu vý fukových plynů. vÚz

zatížil vy.ovnávací

zátóží,sebe i svého kolegu oblékl do po'

tápéčského úboru

a za odlivu pře.iel po dně řeku Temži, hlu-

bokou v místě pře-

ieždu 4 metrY' -ňin

PoHoTovY KARDlOGRAF. Mad'ařští inženýři vyvinuli minia'

BYcHLosT VĚTRU a jeho teplotu měří tgnto digitální příst oj tnačky T@hno-

vent. Di3ploj zaznamenává údaie zo sondy. v níŽ ie umísténa tuÍbínk 9 tomočlánok. Při napáiení z miniatu.ních lla-cd ělánkú j€ za|ištěn prcvor po dobu do9oti hodin. nydhlost větÍu měří v rc.shu o'4 až 40 m/3 ' a teplotu od -3o do 199,9'c. a je tcdy vltaným pomocnikem při každodonní glužbě na letištícha mot€olologických $tanicích i při Přáca v .úz' ných odvětvích pnimyslu"

TI

lurní l(ařdiogřaf o hmotnosti pouhého í ' 5 kg' který je schopen ?'.covat po dotu iedné hodiny na pohon Ž malé bateÍié- Pade_ \ li .nlIiínel.úširoký papírový pásek pro záznam se pohybuje

.\

|1losti 25 nlm za sekundu_ Toto přiruční zařízení bezpochybY l(.1:dý lékař na sVé služebnípochúzce za Paci€nty' -tr-

uv,ti

v PoLsxÉM osTRÓDzrE byl vy'oben přototyp létajícíhoělu_ nu. ofi.illíě nazývaného ekroplán' který svého času tgořeticky naY'fia nčítttký letecký inžený. Gúntrlrer W. Jórg. člun má ětyř_ místnan *'*inu, pohání jej motor o výkonu í62kW (22ok) o pň rycilosteh kolem 13o km/hod. létá až 50 cm nad vodní hlad&n. Folsl(á létajícíloď poháněna vrtulí. umístěnou v p.o.l d|qlžáÉ ie l'3 m dlouhá' 5'3 m ši.oká. jéiíhmotnost ie t7(X)kg a'a.|a' soolieba paliva na íoo kilometrů plavby, Ě: spíše letu' ěii 1o lťů. -*i'- )

31

,vil&c

?

I

/L
'ť/ ft:c*

pála,

uEln*í rĚŽ<É 3R4Nž?

o ltlENl1APŤ MÁš

]breůlj,E^

Ý

,41r€is/,E l'frŤqčr

x

l,s,1< ,uÝ J/4

!

s laUPEžNh4Í'

UDerE sE NEž pŘyťa

Í\)s/LL)

čtrEřii n€ \5'/9 IÍčNi

z

?

p4L7E! ilElEyÍE F>ěJB|žÍ kE

p7l7E

J"L!pšžu{

lr.J

a?dct"tsiL

7,ý.

K|3ku

'!ž

b97,.i lěurs k y /"14,ri

3ŮD' fr:Čř?

?ala '"lnrělalt'

Jt

Čns, A.3'4,

5E

NT E!:TJ.

Plše

Vác aV s.rel'

kles l

fI.nllsek

K.lbik

]981

Ý É Á Ú Ý Š ó Ž Š ú Ž ú Ž ú Š Ž ú ú Č ú

Recommend Documents