www.oskovo.cz

10 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 11. BŘEZNA 2010, DATUM VYDÁNÍ: 19. BŘEZNA 2010, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz z EMF ke strategii EU 2020 (II.) – str. 2 z Zprávy ze zahraničí – str. 3

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: z Poradny na přání z Hospodaření základních organizací, daně a účetnictví (II.)

Máme 600 000 nezaměstnaných a 700 000 alkoholiků, ale hospoda je prázdná! Kam se ty lidi vlastně poděli… ????????????????????

V minulých číslech jsme informovali o probíhajícím zápase o zaměstnanecké benefity v podobě novely zákona o DPH. Tímto tématem se zabývala také Rada Odborového svazu KOVO na svém zasedání v Hradci Králové 9. a 10. března. Poté, co úpravu v zákoně, která by nastolila původní stav, vrátil senát sněmovně, a ta úpravu znovu schválila, bude o věci rozhodovat prezident, a pokud – jak už avizoval – nepodepíše, bude opět rozhodovat sněmovna. Bližší podrobnosti přineseme v příštím čísle. Téma zaměstnaneckých benefitů inspirovalo člena redakční rady našeho časopisu L. Zimmermanna, jehož článek otiskujeme níže. (red)

Na téma Výhody SLOVO ČLENA REDAKČNÍ RADY Postavme do jedné řady výhody zaměstnance podniku či družstva apod. a do druhé výhody poslance a nebo senátora Parlamentu ČR.

Ladislav Zimmermann

Doprava do zaměstnání: Zaměstnanec si ji musí zaplatit. Poslanec ji má hrazenu, navíc dostane služební vůz a benzín zdarma. Potrava: Zaměstnanec si svou krmu (mnohde předraženou) koupit musí, má hlad. Poslanec má velmi levné stravování a ještě se mu to nelíbí.

(Pokračování na str. 3)

„KAROSA“ VYSOKÉ MÝTO: Od kočárů po koráby evropských dálnic Ekonomové tvrdí, že u větší firmy připadá na jednoho zaměstnance pět návazných pracovních míst za plotem továrny. Jestliže dnešní vysokomýtská továrna na výrobu autobusových karosérií zaměstnává 2100 zaměstnanců a k tomu připočteme pětinásobek, tj. 10 500 návazných pracovníků, dojdeme k zajímavému závěru. Vysoké Mýto, včetně šesti připojených obcí, má 11 800 obyvatel, z čehož vyplývá, že město i karosárna jedno jest a oba subjekty jsou na sobě plně existenčně závislé. Psal se rok 1895, kdy vysokomýtský podnikatel založil firmu s názvem „První východočeská výroba kočárů Josefa Sodomky“. Po třiceti letech však již kočáry nestačily s dechem rozvíjejícímu se automobilismu, a tak z vrat této továrny postupně vyJaroslav Veniger jížděly první automobily, zároveň do Vysokého Mýta chodily objednávky na první karosérie autobusů a přívěsných vleků. Od kusové výroby se pak přešlo ve 30. letech k malosériové a dřevěné karosérie byly nahrazeny celokovovými. Původní „krabice“ se začaly prodlužovat i zaoblovat a zájem o ně byl v předválečných letech po celé Evropě. Ve válečných letech 1939 až 1945 si továrna zachovala svůj sortiment a rozšířila jej o sanitky, pojízdné dílny i chladírny. Po roce 1945 zaměstnanci karosárny navázali na předválečnou tradici, a i když přetrvával

nedostatek kvalitního karosářského materiálu, firma se již v roce 1947 zúčastnila v Praze prvního poválečného autosalónu.

Poválečný rozjezd autobusů V roce 1948 byla Sodomkova firma znárodněna a převzala na dlouhých 45 let výrazný název KAROSA. Výroba karosérií pro osobní vozy již definitivně skončila a vysokomýtský závod se začal plně věnovat vývoji a výrobě autobusových karosérií pro městskou, linkovou i zájezdovou dopravu. Autobus typu Škoda 706 RTO byl v 50. letech velmi oblíbený v tuzemsku i zahraničí. V následných letech byly pod firmu Karosa přičleněny další příbuzné továrny i karosářské pobočky v Jaroměři, Poličce, Hořicích, Slatiňanech i Brandýse nad Orlicí. Ty se pak po roce 1990 plně osamostatnily. Po roce 1965 byl vysokomýtský závod rozšířen, a tak jeho brány mohlo ročně opouštět 2400 autobusů. (Pokračování na str. 3)

1

KOVÁK číslo 10 — 19. března 2010

KE STRATEGII EU 2020: Jak to vidí Evropská federace kováků (II.) 10. Udržitelná sociálně tržní ekonomika vyžaduje rovněž sociálně udržitelný přechod, zacílený na prevenci hromadného propouštění, podporu programů hladké průmyslové konverze a garantování práv sociálního zabezpečení všem zaměstnancům bez ohledu na jejich kontrakt a zachování/posílení kupní síly, příjmu a vysoce kvalitních pracovních podmínek. Přechod na energetičtější a na zdroje efektivnější ekonomický model musí být zvládnut v rámci propojení zaměstnanosti a sociálních politik, zahrnujících a sjednaných s odbory a zaměstnavateli na všech úrovních. Bez jasné sociální politiky a politiky zaměstnanosti, politiky zmírňující klimatické změny jsme odsouzeni čelit sociálním a politickým konfliktům. Z dlouhodobého hlediska to bude na úkor průmyslové zaměstnanosti, společnosti a prostředí. Proto EMF podporuje včlenění cíle „přechodu“ do strategie EU 2020, při nabídnutí rámce pro sociální opatření a opatření zaměstnanosti na podporu nízko-uhlíkatých průmyslových plánů a globálního sociálního vývoje. 11. EMF je potěšena pozorností věnovanou nutnosti efektivní průmyslové politiky. EMF doufá, že obnovená pozornost věnovaná průmyslové politice od roku 2001 bude vyzdvižena ve strategii EU 2020, prostřednictvím většího zacílení na: z vývoj nových průmyslových strategií a vizí; z vývoj udržitelných výrobních a spotřebních modelů; z podporu a trvale udržitelnou obnovu evropské průmyslové infrastruktury, zejména vývoj chytrých sítí; z sektorové akční plány a systematický a pravidelný screening sektorů; z udržitelné, dostupné a bezpečné energie jako základní pilíř jakékoli proaktivní průmyslové politiky pro evropskou průmyslovou výrobu; z další vývoj integrovaného přístupu, který propojuje všechny politiky mající dopad na průmysl; z další vývoj a implementaci nových nástrojů pro průmyslovou politiku, jako jsou klastry znalostí, zelené veřejné zakázky, technologické platformy, vedoucí trhy, atd. 12. Stojíc před celosvětovým krachem bankovního systému, je nutná pevná politická odpověď. Excesy finanční krize jsou výsledkem deregulace finančních trhů, doprovázené neadekvátními úrovněmi dozoru. To vedlo k vytvoření vysoce pochybných finančních nástrojů a umožnilo finančním institucím obejít existující regulace. Pevná a efektivní politická akce je nutná, aby došlo ke změně pravidel hry ve prospěch striktních regulací a veřejného vlivu na finanční trhy. Úvěrový tlak zničil myšlenku, že neregulované finanční trhy vždy efektivně přivedou úspory k nejslibnějším investičním projektům, došlo k podkopání existujících neoliberálních finančních regulací. Sebe-regulace finančních nefunguje. Finanční krize otřásla základy anglosaského kapitalismu. Deregulace a neoliberální přístup finančních trhů prokázaly svůj zhoubný vliv nejen na sektor samotný, ale rovněž na výrobu a její zaměstnance. Globální pravidla a multilaterální řízení nemohly být důraznější než za současné krize. K zastavení dominance finančního systému nad reálnou ekonomikou je třeba zredukovat globální finanční kapitalismus zpět na jeho podstatu: převést úspory občanů na investice, které podporují ekonomický růst, vytvářejí pracovní místa a splňují potřeby těchto občanů. Reregulace a vhodný dozor jsou nutné k zajištění

2

toho, aby finanční trhy podporovaly, spíše než ohrožovaly, růst reálné ekonomiky. Finanční instituce a jejich manažeři by již neměli privátně využívat příjmy z rizikového chování, zatímco ohrožují stabilitu a socializují své ztráty. 13. Dnešní ekonomický progres v převážné míře spočívá na tvorbě znalostí a jejich transformací do nových produktů, služeb a procesů. Vzhledem k tomu, že Evropa není schopná konkurovat na bázi přírodních zdrojů a nehodlá konkurovat na bázi levné práce nebo na úkor životního prostředí, musí EU odpovídat investováním do znalostí, za účelem zvýšení produktivity, vytvoření nových pracovních míst a nových výrobků a služeb s vysokou přidanou hodnotou. Jedinou cestou pro EU je posílit ekonomický růst, udržet svou průmyslovou základnu, při zajištění sociálního progresu a podpoře udržitelnosti prostředí, prostřednictvím technologických

Bez jasné sociální politiky a politiky zaměstnanosti, politiky zmírňující klimatické změny jsme odsouzeni čelit sociálním a politickým konfliktům. a sociálních inovací. Inovace jsou primárním pohonem úspěšné a udržitelné průmyslové politiky. I když toho bylo již mnoho učiněno, je třeba vyvinout mnohem větší úsilí pro implementaci inovačních cílů EU. 14. Sektor ICT je strategickým pro zbytek průmyslu a podpora ICT je důležitým determinantem celkové konkurenceschopnosti, protože přispívá k prohloubení kapitálu a nárůstu produktivity. Proto by podle EMF: z Měly být dále rozvíjeny digitální služby; z Měla být podporována absorpce ICT do tradičních průmyslů; z Měly být podpořeny nové technologické průlomy (například nanotechnologie); z Měla být v Evropě rozvíjena a implementována komprehensivní strategie, pokrývající e-kvalifikace v evropském průmyslu ICT. Strategie by měla mít dlouhodobé zaměření. EMF rovněž volá po vývoji celoevropských kritérií a referenčních nástrojů pro vzájemné uznávání a benchmarking kvalifikací ICT a kompetencí v evropském průmyslu. z Mělo být redukováno digitální rozdělení; z Měl být plně zohledněn potenciál ICT pro podporu udržitelného vývoje. Dnes se vládní a průmyslové iniciativy koncentrují na „zelenání“ ICT, spíše než na řešení globálního oteplování a ekologické problémy, při využití aplikací ICT. Redukce přímých ekologických dopadů ICT by měla vstoupit do druhé fáze a řešit globální oteplování a ekologické problémy s využitím aplikací ICT. S ICT související aplikace, jako ekologické informační systémy, chytrá přeprava a chytré budovy, patří mezi nejvyužívanější aplikace ICT. 15. Implementace Lisabonské strategie byla stěžována nedostatkem zviditelnění, nízkým profilem na národní úrovni a nedostatkem podpory ze strany občanské společnosti, která strategii považovala za podnikatelsky orientovanou a byrokratickou. Nová strategie musí být lépe začleněna do společnosti. Jen poté může být její implementace úspěšná. Proto EMF trvá na větší veřejné transparentnosti a silnější politické koordinaci, právě v souvislosti se strategií EU 2020. Lepší ří-

zení vyžaduje rovněž přímý tlak, závazné cíle a konkrétní metody prosazování. K umožnění širších sociálních závazků v rámci této strategie je nutné strukturované zapojení národních parlamentů a sociálních partnerů do koncepce a implementace nové strategie EU 2020. Jen aktivní zapojení a silně zavázané zainteresované strany přispějí k úspěchu strategie. Proto EMF požaduje plné konzultace návrhu Komise před jeho přijetím. 16. Kromě tohoto komentáře obsahu konzultačního dokumentu Komise, EMF věří, že řada bodů a oblastí v analýze Komise chybí. 17. Strategie EU 2020 musí vytvořit jednotný strategický rámec EU pro příští desetiletí, zaměřený na definování evropského místa v novém světovém pořádku, reflektujíc politické a ekonomické objevení se nových průmyslových zemí. Podle EMF, v širších podmínkách, by se strategie EU 2020 měla koncentrovat na: a) posílení evropských systémů sociálního zabezpečení, za účelem boje s rizikovou prací, chudobou, prací chudých a příjmovou nerovnováhou a současně posílení externí dimenze evropského sociálního modelu; b) podporu ekonomického růstu a investic jako východiska z krize, vytváření pracovních míst a podporu makro-ekonomické rovnováhy; c) definici nového modelu růstu, který je založen na udržitelné spotřebě a produkci; d) vývoj udržitelné průmyslové politiky, schopné vytvářet nová pracovní místa, a transformaci existující pracovních míst v nízko-uhlíkatou ekonomiku, založenou na sociálním přechodu; e) budování nové úlohy pro finanční sektor, sloužící reálné ekonomice, a ne naopak, prostřednictvím vyřešení eticky nepřijatelné a ekonomicky kontraproduktivní situace, ve které je lukrativnější zabývat se finančními aktivy než řízením výrobního závodu; f) vývoj znalostní ekonomiky, založené na evropské znalostní oblasti, silných inovačních systémech a kvalifikovaných, oddaných a respektovaných zaměstnancích, v demokraticky organizovaných podnicích; g) vyřešení změn klimatu, podporu produkce obnovitelných energií a zdrojů a energetické efektivnosti. (Dokončení z minulého čísla)

Poděkování předsedovi V lednu tohoto roku ukončil po šestnácti letech práci ve funkci předsedy ZO OS KOVO TESLA Pardubice pan JAROSLAV MARIEL. Pamětníci, kteří si vzpomenou na dobu, kdy se likvidoval s. p. TESLA Pardubice a následně když firma HTT–Tesla Pardubice skončila v konkursním řízení, vědí, že tehdy náš předseda prožíval těžké chvíle. A především jeho zásluhou dnes ZO TESLA vlastní rekreační zařízení na Horním Bradle, jehož pronájem umožňuje našim členům některé sociální a kulturní výhody. Také díky jemu jsme při kolektivním vyjednávání u hlavních zaměstnavatelů, Foxconnu a T-CZ, nemuseli řešit zásadní spory a vždy našli řešení výhodné pro obě strany, odboráře i zaměstnavatele. Jardo, děkujeme Ti za těch šestnáct let! Přejeme všechno nejlepší k Tvým nedávným pětasedmdesátinám a užívej ve zdraví důchodu ještě dlouhá léta. VZO TESLA Pardubice


„KAROSA“ VYSOKÉ MÝTO:

SLOVENSKO HLEDÁ PRÁCI

(Dokončení ze str. 1)

stup k odborům ze strany majitelů firmy,“ poznamenal předseda Veniger. „Za uplynuDalší významná technologická změna se lých 20 let se nám daří nejen vyjednat praviudála v Mýtě roku 1981. Do provozu byly uve- delnou valorizaci mzdy překračující celodeny NC-stroje, nastala postupná robotizace státní inflaci, ale postupně i vylepšovat a konstrukčně byl motor spolu s převodovkou firemní sociální politiku a nejrůznější bopřemístěn za zadní nápravu. nusy, o kterých se může v okolních kováckých fabrikách jen zdát.“ U příležitosti stého výročí Zdařilá privatizace i majetkové trvání firmy uspořádal zaměstnavatel slavtransakce nostní večeři pro všechny zaměstnance, a když „Vstup do 90. let minulého století nebyl pro předseda navrhl generálnímu řediteli pořádání Karosu a jeho kolektiv příliš povzbudivý,“ takových společných setkání každoročně, vzpomíná na první roky po „sametu“ předseda ihned se té myšlenky ujal a od roku 1996 jsou ZO OS KOVO Jaroslav Veniger, který je pro již tyto akce pravidlem. Z celkového počtu 2098 zaměstnanců ke tuto funkci v podniku již od roku 1992 uvolněný. “Tehdy se odbytový trh v rámci RVHP konci roku 2009 je organizována v odborech rozpadl, bylo propuštěno na tisíc zaměstnanců zhruba polovina a nečlenové ZO dnes již povaa firma bojovala o přežití. Naštěstí probíhaly žují za samozřejmé, že za ně odbory vyjednájiž tehdy ńámluvy´ mezi ńevěstou´ Karosou vají kolektivní smlouvu. Předák mi prozradil, a ńápadníkem´ francouzskou automobilkou že když se připravovala celozávodní večeře Renault, která se záhy stala hlavním akcioná- koncem minulého roku, rozmnožil pro všechny řem firmy,“ pokračuje J. Veniger. Poté se začaly zaměstnance souhrn všech výhod, které pobív Mýtě dít věci: strukturální změny, obnova vý- rají díky kolektivnímu vyjednávání, a pro větrobní technologie a firma začala být přímo ří- šinu z nich to byl šok. Hosté se tak dozvěděli, či zena francouzským majitelem. Poté došlo k do- si znovu připomenuli „černé na bílém“, že mají hodě s firmou IVECO, která rovněž vyráběla například denní pracovní dobu o půl hodiny užitková vozidla nad 3,5 tuny, vojenskou tech- kratší, dovolenou o týden delší, pro pracující na niku a samozřejmě autobusy, že se s Renaultem rizikových pracovištích je další týden volna, že o Karosu akciově podělí v poměru 50 : 50 a pod se od 1. 4. 2009 zvýšila tarifní mzda o 5,33 pronázvem IRISBUS tu bude vyrábět výlučně au- centa, že pobírají „vánoční příplatek“ za protobusy. V konečné fázi se stala stoprocentním speritu 12 000 korun, dále mají zajímavé přívlastníkem bývalé Karosy firma IVECO Czech platky za přesčasy, odpolední, noční i víkendové Republic, a. s. Nejmodernějším typem se stal směny. K tomu k životním výročím pobírají následně autokar RC 757 HD 12, který kromě 5500 až 7500 Kč, při odchodu do důchodu za klimatizace byl vybaven rovněž kuchyňkou, odpracovaných 10 let 6500 Kč, k pracovnímu výročí od 8000 Kč do 18 000 Kč za 15 až 40 let ledničkou, WC a videosystémem. „Oslavy stého výročí založení firmy v roce práce, benefity formou poukázek v hodnotě 1995 již probíhaly v plné konsolidaci odbytové 3400 Kč ročně, pozůstalým při úmrtí zaměsti personální a autobusy městské, linkové i zá- nance je vyplaceno 10 000 Kč a při narození jezdové se začaly úspěšně vyvážet do Francie, dítěte obdrží zaměstnanec 5000 Kč, dále může Itálie, Německa, Finska, Švýcarska, zemí Be- každý dostat bezúročnou půjčku na bydlení až neluxu, ale i do Egypta, Libanonu a postupně 100 000 Kč, samozřejmostí je měsíční příspěse vracíme i na trhy Polska a Ruska. Autobusy vek na penzijní připojištění od 300 Kč do 3 proIVECO se nyní pravidelně účastní evropských cent z vyměřovacího základu a do „závodky“ se autosalónů a přivážejí si z nich nejrůznější chodí na obědy za 19 - 24 korun dle výběru typu ocenění,“ zdůrazňuje J. Veniger. jídla. Předseda ZO OS KOVO Jaroslav Veniger si Kolektivní vyjednávání vždy na závěr neopomenul hořce dloubnout do vlastkorektní ních řad: „Když závodní výbor pořádá atrak„Někteří odboráři by mě mohli označit za tivní autobusový zájezd, tak musíme vypravit žluťáckého předáka, ale já jako předseda od- tři autobusy. Když ale ČMKOS svolá do Prahy borové organizace si v žádném případě ne- celostátní demonstraci, sejde se nás v autobuse mohu stěžovat na nekorektní a neférový pří- tak dvacet.“ (rur)

Na téma Výhody (Dokončení ze str. 1) Dovolená: Některý zaměstnavatel přispívá, jiný nikoli. Naši zákonodárci využívají státní rekreační zařízení za směšný peníz s příspěvkem daňových poplatníků a ještě brblají. Mají spoustu dalších výhod, například telefon zdarma, kancelář zdarma, počítač s internetem zadarmo apod. A další nezdanitelné náhrady. Ale podle některých mocipánů i médií je nerozumné, když si zaměstnanci hájí své výhody. Nazývají je vyžírky, vydřiduchy a podobně. Ale o poslancích

a senátorech se taktně pomlčí! A to by se státní kasa malinko zvedla, kdybychom si na ně posvítili: Když nepracuješ, nedostaneš mzdu! To zní docela logicky. Kdyby byly naši poslanci placeni za poslední měsíce za to, co udělali a jak byli přítomni v poslanecké sněmovně, tak by byl výsledek následující: bez problémů by bylo možné lidem platit první tři dny nemocenské, zvýšit výplatu mateřské a ještě by zbylo na vytvoření nových pracovních míst... Těch řečí kolem nějakých výhod. Proč se ti, co na ně poukazují, nepodívají na své výhody, než začnou křičet. Asi nemají soudnost a nebo jsou jim přednější jejich Výhody? LADISLAV ZIMMERMANN, předseda dílenské organizace č. 25 Slévárna litin, ZO OS KOVO Škoda-Auto, a. s., Mladá Boleslav

BEZ ZAMĚSTNÁNÍ JE JIŽ 370 000 LIDÍ! Ve Slovenské republice je v současné době již 370 000 nezaměstnaných, potvrdil počátkem března Statistický úřad SR. Desetitisíce Slováků, které vlekoucí se krize připravila o pracovní a sociální jistoty, si budou muset na zlepšení své situace ještě počkat, konstatoval ve svém internetovém vydání slovenský deník Hospodárske noviny. Do poloviny letošního roku však přibude jen málo nových pracovních příležitostí a i později bude vývoj k lepšímu jen pomalý, uvedl list. Mnohé rodiny jsou dnes nuceny žít jen z dávek v hmotné nouzi a všemožně šetřit. „Prohloubil se propad spotřeby slovenských domácností, který odráží všeobecné zhoršování finanční situace,“ upozornil analytik UniCredit Bank Lubomír Koršňák. Podle údajů Statistického úřadu SR utrpělo slovenské hospodářství v roce 2009 propad o 4,7 procenta ve srovnání s rokem 2008. Beznaděj nezaměstnaných bude terčem politických stran před blížícími se parlamentními volbami, shodují se analytici. A pokud se vývoj ještě zhorší, ublíží to nejvíce vládním stranám, hlavně straně Směr, zdůraznil sociolog Martin Slosiarik z agentury Focus. „Lidé potřebují viníka za současnou neutěšenou situaci a argument, že vše zavinila celosvětová krize, již neobstojí, zejména pokud se někoho dotýká přímo,“ podotkl Slosiarik. Lidé, kteří si doposud udrželi pracovní místo, jsou vděčni za plat, který dostávají, i když se jim v minulém roce nezvýšil. „Vydělávám kolem 800 euro měsíčně, jsem rád, že mám práci, neboť kdybych o ni přišel, nevím, co bych si počal,“ svěřil se deníku HN jeden z horníků v Revúci. On sám patří mezi ty šťastnější, kteří si v regioně takříkajíc žijí nad poměry. Průměrná mzda v okrese totiž nedosahuje podle údajů společnosti Mercedes ani 600 euro a je jednou z nejnižších na celém Slovensku. Naopak tradičně nejvíce vydělávají a nejjistější zaměstnání mají lidé v informačních technologiích. „Poptávka po odbornících v IT nekončí a bude stále větší. Dá se říci, že se jich krize nedotkla,“ prohlásil analytik Dávid Dereník z UniCredit Bank. Jeho slova potvrzují i firmy z branže, které již dnes přijímají nové pracovníky. „Od začátku roku jsme obsadili několik desítek nových míst a v nejbližších měsících budeme v náboru pokračovat,“ řekl šéf marketinku a komunikace společnosti Accenture Marek Gešo. Také Eduard Hagara, hlavní ekonom ING, optimisticky tvrdí, že aktuální vývoj naznačuje, že se trh práce již stabilizuje, a proto neočekává pokračování růstu nezaměstnanosti, jež by se měla usadit kolem 14 procent. Podle již citovaného D. Dereníka budou dokonce platy růst přirozeným způsobem, a to nejen kvůli tomu, že firmy donedávna propouštěly pracovníky s nízkými příjmy. „Většina podniků loni nezvýšila platy, ale jakmile uvidí náznaky konjunktury, pravděpodobně tak učiní v letošním roce,“ dodal Dereník. Podle něho by tento pozitivní obrat měl přijít již v druhé polovině roku. Rovněž šéf personální společnosti ProAct People Slovensko Petr Paška vidí vývoj slibně. „V tomto roce - v porovnání s loňským - pozorujeme vyšší poptávku po dělnických profesích, o něž se zajímá více než 90 procent našich klientů,“ prohlásil. JAN HÁLA

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč, L. Zimmermann • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3


VEŠLI DO DĚJIN ČESKÉ TECHNIKY Medailonky předních osobností (XVII.) Od 60. let 19. století nabývalo v našem technickém a hospodářském životě na významu první využití elektrotechnických poznatků pro výrobní účely. Objevení dynamoelektrického principu umožnilo snížit závislost výrobního podniku na parním stroji nebo i vodní síle a nahradit je daleko levnějším elektrickým motorem. Ten byl jednou z významných novinek další fáze průmyslové revoluce, která přinesla podstatné změny například v železářství aj. odvětvích průmyslu, v elektrizaci a mechanizaci výroby a její další specializaci. Do tohoto období vstoupil i český technik, vynálezce a průmyslový podnikatel František Křižík, jehož životní příběh chceme dnes vyprávět. František Křižík Narodil se 6. července 1847 v pošumavském městečku Plánici nedaleko Klatov (v Pamětech Františka Křižíka, zpracovaných podle jeho vlastního vyprávění, se uvádí 8. červenec, my přebíráme informaci otištěnou v encyklopedii Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, IV. díl., 2004, dále jen Technické památky). Jeho otec Václav Křižík byl synem hospodského šenkýře a vyučeným obuvníkem, matka Marie pocházela z rodiny drobného rolníka a bednáře. Manželé Křižíkovi se nejprve živili výnosem z obuvnické dílny a příležitostnými pomocnými polními pracemi, později otec Václav Křižík jezdil s obuví po okolních výročních trzích. Když bylo malému Františkovi šest let, začal v Plánici chodit do trojtřídní obecné školy, hlavní školu a dvouletou nižší reálku navštěvoval v Klatovech, kam se jeho rodiče přestěhovali. V roce 1859 odtud odešel studovat na malostranskou německou reálku v Praze, později přestoupil na první a tehdy i jedinou českou pražskou reálku v Panské ulici, kde již dokončil své středoškolské vzdělání (František Křižík, Paměti. Uspořádali V. List a J. Veselý, Praha, 1952, dále jen F. Křižík, Paměti; též Technické památky). V období 1867 – 1869 byl zapsán jako mimořádný posluchač vysoké školy technické v Praze. Ještě za studií na tomto ústavu přijal své první místo – stal se zaměstnancem Markuse Kaufmanna, zámožného pražského obchodníka, majitele realit a mechanické pražské dílny (továrny) na výrobu telegrafních přístrojů a zvonkových signálních návěsti-

KŘÍ ŽŽOOVVKA KŘÍ KA Každý... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je Publius Vergilius Maro (70 př. n. l. - 19 př. n. l.), nejslavnější římský básník Augustovy doby, která je označována za zlatý věk římské literatury. Vergilius studoval v Cremoně, Milánu a Římě rétoriku, filosofii a matematiku. Protože však měl slabý hlas a byl ostýchavý, nelákala ho veřejná dráha, na niž se rétorikou připravoval. Z jeho básnického díla je nejproslulejší epos Aeneis o bájném antickém hrdinovi prchajícím z Tróje. (jk) Vyluštění z Kováku č. 9/2010 (výrok F. Mauriaca): Milovat někoho znamená být jediným, kdo hledí na zázrak, jenž… je pro ostatní neviditelným.

4

del pro železnice. Sám Křižík – tehdy jedenadvacetiletý - na tu dobu vzpomíná s humorným nadhledem: „Já jsem toho znal z elektrotechniky velmi málo…, ale kuráže jsem měl hodně. Ostatně, jak jsem brzy seznal, nebylo… vůbec tehdy ani zapotřebí velkých znalostí z elektrotechniky. Užívání elektrického proudu bylo ještě v plenkách.“ (František Křižík, Paměti). Takto tedy hodnotil počátky vlastní profesní dráhy muž, který proslul jako propaIng. Dr. h. c. František Křižík, gátor a průkopník snímek z roku 1927 využití elektrické energie v průmyslu, zemědělství i v domácnostech. Po odchodu od Kaufmanna v roce 1870 začal F. Křižík pracovat jako zprvu prozatímní a později definitivní dozorčí podúředník na úseku zvukových signálních zařízení u Severní dráhy císaře Ferdinanda (Ferdinand I., 1835 – 1848) v Olomouci a v Brně, odkud odešel do služeb Moravsko-slezské ústřední dráhy s umístěním v Krnově (od 1. 8. 1872) na pozici inženýra-asistenta. Krátce poté se oženil s Pavlínou Štulíkovou, dcerou mlynáře. “Získal jsem vzornou ženu, jakých je málo.

Na sobě šetřila, ale pro děti a pro mne dovedla učinit a opatřit vše,“ vzpomínal po letech sám Křižík (F. Křižík, Paměti). Prvním vynálezem Františka Křižíka bylo roku 1872 vylepšené elektrické distanční návěstidlo a v roce 1875 následovalo zkonstruování zabezpečovacího zařízení a blokovací přístroj pro potřeby Plzeňské dráhy. Důležitým momentem v Křižíkově činnosti bylo seznámení s Jabločkovovou obloukovou lampou, kterou viděl na světové výstavě v Paříži roku 1878 (Jabločkov, Pavel Nikolajevič, ruský elektrotechnik, 1847 – 1894 – poznámka autorky). Křižík byl jí inspirován ke zkonstruování vlastní lampy, vybavené samočinným regulátorem řízení, které Jabločkovova lampa postrádala. Vlastní elektrotechnickou výrobu Křižík zahájil roku 1880 založením dílny v Plzni; o čtyři roky později svůj závod přemístil do Prahy Karlína. Orientoval se na osvětlování cukrovarů, veřejných budov, například v roce 1887 zavedl pouliční osvětlení v Písku a Jindřichově Hradci, roku 1890 rozšířil výrobní program o stavbu dynamoelektrických strojů. Postavil první pražskou elektrickou dráhu od Letenských sadů k Výstavišti ve Stromovce a tamtéž instaloval podivuhodnou světelnou fontánu (u příležitosti Jubilejní zemské výstavy roku 1891). Křižík zrealizoval osvětlení Václavského náměstí (v roce1894), v roce 1896 instaloval a zprovoznil 8 km dlouhou pouliční elektrickou dráhu z Florence do Vysočan. Po neúspěšném návrhu na realizaci elektrifikace českých zemí sítí vzájemně propojených vodních a parních elektráren se mu podařilo prosadit stavbu první elektrifikované železniční tratě v monarchii, vedoucí z Tábora do Bechyně. Od roku 1900 si Křižík nechal patentovat několik elektrických zabezpečovacích železničních systémů vlastní výroby (Technické památky). František Křižík byl za zásluhy o technický rozvoj oceněn zlatými medailemi v Paříži, Mnichově a Vídni, obdržel řád císaře Františka Josefa I. (1830 – 1916). Udržoval odborné styky s řadou evropských předních elektrotechniků, úzce spolupracoval s domácími odborníky. Finanční potíže za I. světové války byly jednou z příčin jeho pozdějšího odchodu do soukromí. Poslední dny života prožil u dcery v Bechyni a u syna ve Stádlci u Tábora, kde zemřel 22. ledna 1941. Pochován je na vyšehradském Slavíně. Připravila: PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.

KOVÁK číslo 10 — 19. března 2010/příloha

PORADNY NA PŘÁNÍ Na přání mnoha členů OS KOVO zavedl Kovák v roce 2002 rubriku Poradny na přání, která je podle ohlasů čtenářů velmi oblíbená. Jde o odpovědi na dotazy z různých oborů a oblastí, které zajímají širokou čtenářskou obec: právo, zákoník práce, zdravotní a sociální pojištění, nemocenské a důchody, psychologie, bydlení, medicína. Odpovídají přední odborníci OS KOVO i ČMKOS. Piště, mailujte nebo faxujte nám své dotazy (nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, fax: 222 717 666, e-mail: [email protected]). Rubrika pokračuje i v roce 2010. Těšíme se proto, že i nadále nám budete svěřovat svá přání, podněty a připomínky a klást otázky, které budou zajímat i ostatní čtenáře.

Právní servis

Proč mi pojišťovna odebrala náhradu za ztrátu na výdělku? Mgr. DANA SIGMUNDOVÁ, Regionální pracoviště OS KOVO Olomouc

V roce 1994 mi byla uznána nemoc z povolání. Na základě této skutečnosti mi začala pojišťovna vyplácet náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti dle § 195 zákona č. 65/1965 Sb. V souvislosti s finanční krizí se zaměstnavatel rozhodl v únoru roku 2009 propouštět, a proto s každým zaměstnancem byl proveden osobní pohovor. Na tomto pohovoru mi byla předložena dohoda o rozvázání pracovního poměru z důvodu organizačních změn. S tímto mi bylo nabídnuto i odstupné ve výši 10násobku průměrného měsíčního výdělku a dále mi bylo sděleno, že se nemusím bát, že na tom budu po ukončení pracovního poměru špatně, neboť kromě podpory v nezaměstnanosti budu nadále dostávat i náhradu za ztrátu na výdělku od pojišťovny. S těmito informacemi jsem se spokojila a dohodu podepsala. Na konci března 2009 jsem obdržela oznámení od pojišťovny o ukončení výplaty náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Byla jsem překvapena, neboť zaměstnavatel mne ujišťoval o tom, že mi tato náhrada bude přináležet. Zajímá mne tedy, zda byl postup pojišťovny správný, tj. zda mi mohla náhradu za ztrátu na výdělku odebrat? H. O., Olomouc Po předložení všech podkladů bylo zjištěno, že dne 14. 6. 1994 byla u paní H. O. zjištěna nemoc z povolání. Na základě této skutečnosti byla přeřazena na vhodnou pracovní pozici, kde však dosahovala nižšího výdělku než před zjištěním nemoci z povolání, a proto pojišťovna počala vyplácet v souladu s § 195 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Tato byla vyplácena nepravidelně (tzn., že v některých měsících byla ve výši 0 Kč) v průběhu let 1997 až 2008. Dne 14. 2. 2009 paní H. O. uzavřela se zaměstnavatelem dohodu o rozvázání pracovního poměru k poslednímu dni února 2009 z důvodu organizačních změn a v této souvislosti jí bylo vyplaceno odstupné ve výši 10násobku průměrného výdělku. Na základě této skutečnosti bývalý zaměstnavatel paní H. O. požádal pojišťovnu o pokračování ve vyplácení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti dle § 371 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění. K této žádosti připojil i podklady pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle § 195 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb. Z těchto „podkladů“ vyplývá, že průměrný hrubý měsíční výdělek paní H. O. za 4. čtvrtletí roku 2008 činil 19 381 Kč. Co tato částka znamená? Je to tzv. „stop výdělek“, který je nutné stanovit v případě, kdy byl se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr z důvodu organizačních změn a tento zaměstnanec pobíral náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Z tohoto výdělku se následně bude odvozovat případná náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti po ukončení pracovního poměru. Jedná se o průměrný měsíční (hrubý) výdělek stanovený z rozhodného období – kalendářního čtvrtletí

před rozvázáním pracovního poměru z důvodu organizačních změn (IV. čtvrtletí roku 2008). U paní H. O. stanovený stop výdělek přesahuje výši valorizovaného průměrného měsíčního hrubého výdělku, který jí byl stanoven ke dni zjištění nemoci z povolání. Musím tedy konstatovat, že pojišťovna postupovala správně. Pokud by však stop výdělek nepřesáhl výši valorizovaného průměrného měsíčního hrubého výdělku, který byl stanoven ke dni zjištění nemoci z povolání, pak by pojišťovna nadále paní H. O. poskytovala náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Obecně tedy náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přichází v úvahu v případě, že zaměstnanci v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání poklesl výdělek. Náhrada pak představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem zjištěným ke dni vzniku škody a nově dosahovaným výdělkem, k němuž se připočítává případný plný (částečný) invalidní důchod přiznaný ze stejného důvodu, pro který je náhrada poskytována. Pro přesnější vysvětlení výše uvedeného uvádím příklad: a) průměrný (hrubý) měsíční výdělek před vznikem škody činil 15 000 Kč b) průměrný výdělek před skončením pracovního poměru (stop výdělek) činil 10 000 Kč c) částečný invalidní důchod poskytovaný z titulu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání činil 3000 Kč (pro tyto účely je třeba v souladu s § 14 zákona č. 183/1994 Sb., o zvýšení důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1994 – 1995, odečíst částku 220 Kč, a proto činil 2780 Kč) Výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti bude činit: 15 000 – 12 780 (10 000 + 2780) = 2220 Kč. (Pokud by však stop výdělek činil například 15 998 Kč, tak by nám škoda nevznikla a náhrada by se nevyplácela.)

VÝVOJ INFLACE V ÚNORU Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, úsek odborové politiky OS KOVO Inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen domácností celkem dosáhla v únoru 2010 proti stejnému období minulého roku hodnotu 100,6 procenta. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posled-

ních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v lednu 0,8 procenta. Bleskový odhad meziročního růstu HICP (harmonizovaný index spotřebitelských cen) pro eurozónu za únor 2010 je 0,9 procent, jak uvedl Eurostat.

I


HOSPODAŘENÍ ZÁKLADNÍCH ORGANIZACÍ, DANĚ A ÚČETNICTVÍ (II.) JINDRA PLESNÍKOVÁ, specialistka na daně, úsek odborové politiky OS KOVO

Příjem z kapitálového majetku - úroků Úroky z běžných účtů nejsou u odborové organizace předmětem daně v souladu s ustanovením § 18 odst. 4 písm. c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Předmětem daně jsou výnosy z termínovaných vkladů, certifikátů, vkladových listů apod. Je nutné zvažovat, do kterého peněžního ústavu své prostředky základní organizace vloží. Dále je vhodné při nákupu například vkladových certifikátů, aby tyto nebyly na doručitele. Je vhodnější, aby byly na jméno organizace. Dále je nezbytné uzavírat smlouvu s peněžním ústavem tak, aby nebyla jednostranná, tzn. aby neuváděla pouze povinnosti vkladatele a práva banky. Ve smlouvě je nutné mít zakotveno, jak se vybírají finanční prostředky včetně oprávněnosti, tj. podpisový vzor a razítko ZO. Dále pak, že jakékoliv nakládání s účtem lze provést až na základě dvou podpisů, nikoliv jednoho. Doporučujeme převody úroků a výnosů provádět po dohodě s peněžním ústavem bezhotovostně, přímo na běžný účet organizace, a to především z důvodu ochrany těchto finančních prostředků. Ze stejného důvodu je nevhodné podepisovat bianko šeky do zásoby. V případě ztráty těchto šeků by opět organizace mohla o své prostředky přijít, protože je velmi snadné jejich zneužití. Tyto příjmy, rozumíme výnosy z termínovaných vkladů apod., již nejsou počínaje rokem 2008 od daně z příjmu u odborových organizací osvobozeny ve smyslu zákona č. 586/1992 Sb., v platném znění (do této doby platilo, že v souladu s ustanovením § 19 odst. 1 písm. u) novely č. 492/2000 Sb. ze dne 29. prosince 2000, platné od 1. 1. 2001, byly tyto příjmy osvobozeny do výše, v jaké byly ve zdaňovacím období jejich dosažení a třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích prokazatelně použity k úhradě výdajů nezbytných k uskutečňování činností spočívajících v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem). Znamená to tedy, že toto osvobození mohly odborové organizace uplatnit naposledy v daňovém přiznání za rok 2007, a za rok 2008 jim tudíž vznikla povinnost podat daňové přiznání. Od 1. 1. 2004 navíc již banky nesrážejí daně ve výši 15 %, takže organizace dostává na svůj účet hrubý výnos úroků. Pojištění vkladů stanovuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, který byl zákonem č. 433/2008 Sb. v prosinci loňského roku novelizován. Původní částka 25 000 eur byla nahrazena částkou 50 000 eur. Dále podle novely jsou pojištěny vklady v bankách a družstevních záložnách na 100 procent do výše 50 000 eur. Klient tak v případě krachu banky nebo kampeličky obdrží vše, pokud jeho vklad nepřesahuje 50 000 eur (pochopitelně přepočtených na české koruny). Do účinnosti novely to bylo 90 procent. V současné době vláda schválila pojištění až do výše 100 000 eur. Pokud tudíž tento návrh projde legislativním procesem a podepíše jej prezident, začne platit již v roce 2010.

Příjem z pronájmu Jedná se o příjem z pronájmu například vlastní nemovitosti nebo autobusu. Tyto příjmy podléhají daňové povinnosti podle zákona č. 586/1992 Sb., v platném znění, s výjimkou pronájmu vlastní nemovitosti při splnění podmínky uvedené v předchozím odstavci, tzn. u odborových organizací, a to stejně jako u předchozího bodu (Příjem z kapitálového majetku) pouze do 31. 12. 2007. V daňovém přiznání od roku 2008 tudíž již nebylo možné toto osvobození uplatnit. V případě pronájmu hraje velmi důležitou roli i smlouva. Ve smlouvě je nezbytně nutné mít zahrnuty veškeré podstatné skutečnosti, které mohou nastat (opravy, investice, valorizační doložku, způsob placení, případné sankce při neplnění smlouvy, řešení způsobu škod, další pronájmy jiným osobám apod.).

II

Ostatní příjmy Jedná se o příjmy z vlastní činnosti, například symbolické poplatky za užívání předmětů pořízených z prostředků ZO, vybírání příspěvků na zájezdy, dětské tábory, popřípadě divadelní představení apod. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o službu pro členy, příjmy z takovéto činnosti nejsou předmětem daně - za předpokladu, že náklady na údržbu a správu těchto předmětů nebo náklady na pořádání konkrétní akce přesahují příjmy, nebo příjmy kryjí právě pouze nutné náklady. Je nutné ale upozornit na to, že veškeré účastnické poplatky, jako například na rekreaci, či za půjčovné, se počítají do obratu 1 000 000 Kč pro účely daně z přidané hodnoty. U prodeje majetku podléhá dani z příjmů rozdíl mezi příjmy a výdaji (výnosy a náklady). Může se jednat například o prodej knihoven, skladu sportovního a kempinkového vybavení. Zde není podstatné, komu tyto předměty základní organizace prodá. Obdobně to je například u prodeje vlastního autobusu nebo vlastního rekreačního zařízení. Zde musí ZO uhradit převodní poplatky (tzn. poplatek z převodu motorového vozidla), daň z převodu nemovitosti při jejím prodeji, a to 3 % z ceny odhadní. Je-li cena prodejní vyšší než odhad, platí se daň z převodu nemovitosti z ceny prodejní. Před vlastním prodejem je ale nezbytné provést inventuru a zjistit, zda prodávaný majetek je výhradně majetkem odborové organizace a v jakých hodnotách ho má odborová organizace ve své evidenci. Znovu zdůrazňujeme, že zůstatková hodnota (po daňových odpisech) prodávaného majetku je uznaným nákladem proti příjmu z prodeje, a to je zejména u prodeje nemovitého majetku, popřípadě autobusu, velmi podstatná položka. Stejně jako u pronájmu i při prodeji majetku hraje významnou roli smlouva.

Podnikání odborových organizací Řídí se především ustanoveními obchodního, občanského a živnostenského zákona. Při podnikání odborových organizací je ale nutné respektovat zákon o daních z příjmů, zákon o správě daní a poplatků, DPH a další. Civilně správní úsek Ministerstva vnitra ČR vydal v minulosti „Stanovisko k výdělečné činnosti občanských sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů“, kde vychází ze skutečnosti, že platné právní předpisy výslovně nevylučují možnost podnikat, ale naopak se o podnikání zmiňují: § 766 obchodního zákoníku Zakladatelé družstevních podniků podle zákona č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví, zákona č. 176/1990 Sb., o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví, zřizovatelé podniků (hospodářských zařízení), občanských sdružení a účastníci společných podniků podle hospodářského zákoníku převedou uvedené podniky na obchodní společnosti nebo družstva podle tohoto zákona, a to nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí jeho účinnosti, anebo je do této doby zruší. Nestane-li se tak, soud i bez návrhu nařídí likvidaci uvedených podniků. § 5 odst. 1 živnostenského zákona Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené tímto zákonem (dále jen „podnikatel“); státní povolení k provozování živnosti (dále jen „koncese“) se vyžaduje jen v případech vymezených tímto zákonem. Zde důvodová zpráva k tomuto ustanovení uvádí, že subjektem oprávněným provozovat živnost mohou být i právnické osoby, jejichž hlavním předmětem činnosti není podnikatelská činnost. Obdobně lze postupovat i v souladu s ustanovením § 19 a občanského zákoníku, kdy opět je v důvodové zprávě uvedeno, že podnikatelským subjektem mohou být i takové právnické osoby, jejichž hlavním posláním či předmětem činnosti je působení v různých oblastech. Tzn. i občanské sdružení. Příjem z podnikání po odečtení nákladů podléhá daňové povinnosti.


Poplatníci, kteří nejsou založeni za účelem podnikání, a tudíž i odborové organizace, si mohou snížit základ daně až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li takto získané prostředky na krytí nákladů souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. V případě, že snížení je nižší než 300 000 Kč, lze odečíst částku 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně (zákon č. 586/1992 Sb., § 20 odst. 7, v platném znění). Vzorec Příjem X

Náklady -

Y

Hospodářský výsledek (ZD před snížením) = HV

Snížení HV - 30 % =

Základ daně ZD

snížení se týká hospodářského výsledku před zdaněním Dále upozorňujeme, že ještě před tímto odpočtem lze od základu daně odečíst některé položky podle § 34 zákona o daních z příjmů. Pokud prostředky nebudou použity v souladu se stanovenou podmínkou, je nutné po uplynutí lhůty o nečerpané prostředky základ daně zvýšit v souladu s ustanovení § 23 odst. 3 písm. a bod 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění.

Dary pro odborovou organizaci Dar může odborová organizace obdržet: 1. Od jiné právnické osoby, například od zaměstnavatele svých členů, který podle § 20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, si tento odečte od základu daně za podmínek dále stanovených. Tzn., že od základu daně sníženého podle § 34 může dárce odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 5 % ze základu daně sníženého podle § 34. Takže odborové organizaci lze poskytnout takovýto dar například na pořádání ozdravného dětského tábora, sportovní aktivity pro rozvoj učňů apod. Takto poskytnutý dar je účelově vázán a nelze ho použít k jiným účelům. Dále je ale podstatné, že tento dar je od daně darovací osvobozen (§ 20 odst. 4 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb., v platném znění). Citace: Od 1. 1. 2008 ustanovení § 20 odst. 4 písm. a) zní: „Od daně dědické a daně darovací jsou osvobozena bezúplatná nabytí majetku právnickými osobami se sídlem v České republice založenými nebo zřízenými k zabezpečování činnosti v oblasti kultury, školství, vědy, výzkumu, vývoje a vzdělávání, zdravotnictví, sociální péče, ekologie, tělovýchovy, sportu, výchovy a ochrany dětí a mládeže a požární ochrany, je-li bezúplatné nabytí majetku určeno na zabezpečování uvedené činnosti.“ Dar lze obdržet na základě darovací smlouvy, kde je přesně vymezen účel daru. Odborová organizace má povinnost tento dar do 30 dnů po uplynutí kalendářního roku přiznat svému finančnímu úřadu. Při přiznání daru předloží darovací smlouvu, popřípadě stanovy odborového svazu a vlastní statut, kde jsou vymezeny činnosti, ke kterým je základní organizace založena. Dar za stejných podmínek může odborové organizaci poskytnout i osoba fyzická, a to podle § 15 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., v platném znění. Poznámka: Dar podle § 20 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, nemůžou od základu daně odečíst organizace, které nejsou založeny za účelem podnikání (§ 20 odst. 8 poslední věta). 2. Převodem ze sociálního fondu. Toto ustanovení neplatí pro organizace, na něž se vztahuje vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb (organizační složky státu, dříve rozpočtové a příspěvkové organizace). Výjimky tvoří § 13, podle kterého lze na činnost odborové organizace poskytnout příspěvek na úhradu prokazatelných nákladů, které jí vznikají v souvislosti s plněním oprávnění vyplývajících z pracovněprávních předpisů. Jedná se například o náklady spojené s kolektivním vyjednáváním. U akciových společností, společností s ručením omezeným, ale i tam, kde je zaměstnavatelem fyzická osoba, a je-li tvořen sociální fond, lze dohodnout v kolektivní smlouvě převod do odborových prostředků. Z hlediska daňových předpisů má tento charakter daru a řídí se režimem zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí č. 357/1992 Sb., v platném znění.

U státních podniků nebo u podniků s většinovou účastí státu lze dohodnout příspěvek pro odborovou organizaci přímo ze zisku po zdanění a po povinných přídělech do rezervního fondu a do FKSP. Tento převod stejně jako u akciových společností se řídí režimem daně darovací. Sponzorský dar v těchto případech je upraven sdělením Ministerstva financí ČR čj. 155/35 592/1990. Zde se například dokládá použití daru, nevyčerpané finanční prostředky se vracejí, příjemce daru umožní nahlédnout do účetnictví dárci apod. Nahlédnutím do účetnictví se samozřejmě rozumí ta část týkající se použití daru. Činí-li dar částka, která nepřesáhne 20 000 Kč ve dvou letech po sobě jdoucích, je od daně darovací tento dar osvobozen v souladu s ustanovením § 19 odst. 4 písm. b) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu nemovitosti, a odborové organizace nevzniká povinnost podat daňové přiznání v souladu s ustanovením § 21 odst. 5 zákona o dani dědické, darovací a z převodu nemovitosti. (§ 21 odst. 5 - daňové přiznání k dani dědické nebo k dani darovací se nepodává při bezúplatném nabytí nebo poskytnutí majetku, je-li od daně dědické nebo daně darovací osvobozeno podle § 19 odst. 1 až 4 a 6, podle § 20 odst. 1 nebo podle § 20 odst. 14. § 19 odst. 4 písm b – osvobozeno je nabytí vkladů na účtech u bank (s výjimkou vkladů na účtech zřízených pro podnikatelské účely), peněžních prostředků v české nebo cizí měně a cenných papírů, pokud úhrnná částka všech těchto hodnot nepřevyšuje u osob III. skupiny 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Daň se vybere jen z té části movitého majetku nabývaného každým nabyvatelem, která převyšuje uvedené částky.) Povinnosti odborové organizace jako poplatníka daně darovací jsou tudíž následující: * vést průkaznou evidenci (včetně účetních dokladů) o použití darů, * podat ve stanoveném termínu daňové přiznání k dani darovací. Termín pro podání daňového přiznání: organizace, která dostala dar (bezúplatné nabytí majetku) podle § 20 odst. 4 písm. a) zákona o dani darovací, má povinnost podat místně příslušnému správci daně přiznání k dani darovací, a to do 30 dnů po uplynutí pololetí příslušného kalendářního roku, ve kterém byl dar připsán na účet odborové organizace. Tzn. do 30. července nebo do 30. ledna po uplynutí příslušného kalendářního pololetí. Pokud 30. den připadne na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem 30denní lhůty nejbližší následující pracovní den. Toto platilo ještě pro rok 2008. Od 1. 1. 2009 platí změna týkající se podání daňového přiznání. Dar již nemusí organizace přiznávat do 30 dnů po uplynutí kalendářního pololetí, ale v souladu se zákonem č. 476/2008 Sb., který je novelou zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické…, a který novelizoval i ustanovení § 21 odst. 1 písm. d) zákona, tzn., že daňové přiznání k dani darovací se podává do 30 dnů po uplynutí kalendářního roku. Daňové přiznání zahrnuje veškeré částky, které byly v příslušném období na uvedený účel připsány na účet organizace. Podáním daňového přiznání je v daném kalendářním roce povinnost organizace splněna. Definitivně je však povinnost organizace splněna až tehdy, použije-li dar v souladu s daňovým přiznáním, tzn. na účely, které jsou dle § 20 odst. 4 písm a) zákona o dani darovací osvobozené od daně, jak již bylo uvedeno. Dodatečné daňové přiznání podává organizace, použije-li po podání daňového přiznání dar (jeho část) na účely, které nejsou osvobozeny od daně darovací. Organizace je povinna místně příslušnému správci daně předložit dodatečné daňové přiznání - viz § 41 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Lhůta pro podání dodatečného daňového přiznání je do konce měsíce následujícího po zjištění, že dar byl použit na účely, které nejsou osvobozeny od daně darovací. Dodatečné daňové přiznání zahrnuje všechny částky použité na plnění, která nejsou osvobozena od daně darovací. Správce daně na základě dodatečného daňového přiznání vypočte a vyměří daň. Poznámka: Daň darovací se vyměřuje platebním výměrem. Doměřená daň má být zaplacena ve lhůtě uvedené v dodatečném platebním výměru. Ovšem v případě, že je u organizace část daru určena na činnosti od daně darovací osvobozené a část na účely, které nejsou osvobozeny od daně darovací, postupuje se následujícím způsobem: Pokud darovací smlouva nebo u odborových organizací kolektivní

III


smlouva stanoví, že část příspěvku je určena činnosti, které jsou dle § 20 odst. 4 písm. a) zákona o dani darovací osvobozeny od daně darovací, a část daru je určena na plnění, která nejsou od daně darovací osvobozena - má organizace povinnost podat dvě daňové přiznání. * Jedno daňové přiznání - na tu část hodnoty darů, která je osvobozena od daně darovací. Termín pro podaní je do 30 dnů po uplynutí příslušného kalendářního roku, tzn. do 30. ledna. Týká se příspěvku, který byl připsán na účet organizace. Přiznání zahrnuje celou sumu daru připsanou na účet organizace v příslušném zdaňovacím období na účely osvobozené od daně darovací. Uvedené skutečnosti prokáže organizace darovací nebo kolektivní smlouvou. Příloha daňového přiznání – je platná kolektivní smlouva obsahující závazek o poskytnutí příspěvku a vymezující účel použití příspěvku nebo darovací smlouva. Pokud byl dar použit v souladu s účelem uvedeným v daňovém přiznání, povinnost organizace je podáním daňového přiznání splněna. * Druhé daňové přiznání - na tu část hodnoty daru, která byla určena na plnění, které není osvobozeno od daně darovací. Termín pro podání daňového přiznání je do 30 dnů ode dne připsání prostředků na účet organizace. Přiznání zahrnuje celou částku, která byla připsána na účet organizace na účely, které nejsou osvobozeny od daně darovací. Na základě daňového přiznání správce daně vypočte a vyměří daň platebním výměrem. Daň je poplatník povinen zaplatit nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu byl doručen platební výměr na daň. Zaplacením daně je povinnost organizace splněna. Poznámka: Pod pojmem „darovací smlouva“ (§ 628 občanského zákoníku) se rozumí smlouva, kterou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá. Základní náležitosti darovací smlouvy: * bezplatnost * kdo je dárce, * komu je dar určen, * výše daru, * účel, na které má být dar použit. Velice důležité, zejména ve vztahu k zákonu o dani darovací, je, aby darovací smlouva jednoznačně vymezila účel použití daru.

3. Používání odborových prostředků Odborové finanční prostředky slouží především k uspokojování zájmů a sociálních potřeb všech členů, dále pak k financování činnosti odborových orgánů ZO a jejich zařízení. V některých případech lze odborové prostředky využít i pro rodinné příslušníky člena. Konkrétní použití finančních prostředků a prioritu jednotlivých výdajů schvaluje členská schůze nebo konference spolu s vlastními zásadami hospodaření a rozpočtem. Stejně tak si stanovuje, co je to rodinný příslušník. Obvykle to bývá manžel, manželka, druh, družka a děti vlastní, osvojené nebo v náhradní rodičovské péči. (Věkovou hranici u dětí si stanovuje odborová organizace samostatně.) Je také dobré vědět, že v souladu s § 4 odst. 1 písm. k) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jsou podpory a příspěvky poskytnuté z prostředků občanských sdružení nadále od daně z příjmu osvobozeny, a to bez ohledu na to, zdali se jedná o nepeněžní či peněžní plnění. Dále pak je ale nutné opakovaně upozornit i na změny zákona o dani z přidané hodnoty. Do konce roku 2008 bylo stanoveno, že do obratu veřejnoprávního subjektu se nezapočítávají také výnosy z příslušných plnění, které jsou osvobozeny od daně podle § 61, například u odborových organizací se jedná o poskytnutí služeb a zboží z plnění, které souvisí s ochranou dětí a mládeže, kulturními službami a službami vztahujícími se ke sportu. Od 1. 1. 2009 nejsou odborové organizace pro účely DPH již veřejnoprávním subjektem a do obratu se jim počítají příjmy z pronájmu nemovitostí, ale i účastnické poplatky apod. Prostředky se především používají k následujícím účelům: * sociální opatření ve prospěch členů, * schůzová a hospodářská činnost, * výchovná, kulturní a vzdělávací činnost, * rekreační činnost, * sportovní činnost, * vybavení a investice, * ostatní, * pojistné, daně a poplatky.

IV

Sociální opatření ve prospěch členů * podpora při úmrtí - lze poskytnout při úmrtí člena, popřípadě jeho rodinného příslušníka, a to jak finanční podporu pozůstalým, tak i formou nepeněžního charakteru, jako je úhrada věnců, kytic nebo autobusu; * sociální podpora na překlenutí tíživé finanční situace - limity si stanovuje každá ZO OS KOVO sama, stejně jako hlediska sociální potřebnosti. Zde je vždy dobré mít stanovisko odborového úseku. Jedná se zejména o podpory při ztrátě zaměstnání, nemoci, živelních pohromách apod. * sociální půjčka (návratná sociální podpora) - (bezúročné!). Odborová organizace si může na své konferenci nebo členské schůzi stanovit, že místo sociálních podpor nebo vedle nich bude svým členům poskytovat návratnou sociální podporu - sociální půjčku. V takovém případě je nutné s tímto plněním vůči členům počítat v rozpočtu čerpání, stanovit sociální potřebnost, popřípadě jiná kritéria na poskytování těchto návratných sociálních podpor - sociálních půjček. Dále je nutné tyto podpory-půjčky mít ošetřeny smlouvou tak, aby byla zajištěna jejich návratnost. Odborová organizace může v případě návratné sociální podpory-půjčky požadovat pro zajištění návratnosti i ručitele. Pro sociální účely lze zřídit i vlastní sociálně-podpůrný fond. V takovémto případě je nutné vypracovat statut fondu, který obsahuje způsob naplňování a kritéria pro čerpání. Tyto půjčky a jejich úrokové zvýhodnění jsou od daně darovací osvobozeny (v předchozích obdobích byly zdaněny jako jiný majetkový prospěch), a to za podmínek stanovených § 19 odst. 3 písm. d) - „příležitostných bezúplatných nabytí movitého majetku a jiného majetkového prospěchu, jehož hodnota nepřesahuje 3000 Kč“. U půjček se tím rozumí nikoliv výše půjčené částky, ale výše odpuštěných úroků. Zákon o dani dědické, darovací a z převodu nemovitosti byl novelizován v tomto bodě zákonem č. 148/2002 Sb., který novelizoval zákon č. 569/1991 Sb., o pozemkovém fondu ČR. V případě, že si odborová organizace bude chtít stanovit například manipulační poplatek, daný třeba % z půjčené částky, je třeba si uvědomit, že tento poplatek je u odborové organizace předmětem daně z příjmů. Aby si organizace zajistila návratnost těchto půjček, není již možné použít ustanovení § 551 občanského zákoníku - srážky ze mzdy. Toto ustanovení bylo novelizováno zákonem č. 264/2006 Sb. Lze proto doporučit řešení návratnosti formou srážení ze mzdy prostřednictvím kolektivních smluv.

Schůzová a hospodářská činnost - organizační výdaje Zahrnují se sem veškeré náklady spojené s organizováním činnosti odborové organizace, náklady schůzí, porad, konferencí. Jedná se především o tyto náklady: * věcné náklady na činnost (úhrada nájmů, kancelářského materiálu, účty za telefon aj.), * náklady na cestovné, * mzdové náklady, * náklady na právní pomoc.

Výchovná, kulturní a vzdělávací činnost Zde se promítnou náklady za nákup vstupenek na kulturní akce včetně nákupu permanentních vstupenek. Příspěvek na kulturu může být vyplacen i paušální částkou v hotovosti. Dále tu budou náklady spojené s pořádáním například plesů, tzn. pronájem sálu, hudba, požární ostraha při plese, eventuálně ceny do tomboly. Při kulturních nebo slavnostních akcích lze z odborových prostředků hradit občerstvení a slavnostní přípitek, nikoliv však běžnou konzumaci. Jako další použití prostředků se zde může dále jednat o zabezpečování zájmové umělecké činnosti, kulturních kroužků, jazykových kursů apod.

Rekreační činnost VZO může na základě schváleného rozpočtu přispívat na rekreaci, dětské tábory, a to až do plné výše poplatku. Kritéria pro poskytování příspěvku na rekreaci schvaluje členská schůze nebo konference na návrh závodního výboru. Příspěvek na rekreaci lze z odborových prostředků poskytnout i v hotovosti. U zahraničních zájezdů nelze hradit z odborových prostředků kapesné. (Pokračování příště)

www.oskovo.cz

Recommend Documents