www.novapdf

Okopaniny Michal Hejcman

You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)

Okopaniny • Plodiny s velkou listovou plochou • Stejnoměrné rozmístění rostlin v porostu (sponové plodiny) • Název vychází z dřívější nutnosti ošetřování okopáváním • Produkty mají nízkou koncentraci sušiny


Rozdělení okopanin podle taxonomické příslušnosti • č. Chenopodiaceae – cukrovka (Beta vulgaris var. altissima), krmná řepa (Beta vulgaris subsp. esculenta var. crassa) • č. Solanaceae – brambor (Solanum tuberosum) • č. Asteraceae – topinambur (Helianthus tuberosus), čekanka obecná (Cichorium intybus var. radicosum) • č. Apiaceae - krmná mrkev (Daucus carota subsp. sativus) • č. Brassicaceae – vodnice (Brassica rapa var. rapa), tuřín (Brassica napus var. napobrassica), krmná kapusta (Brassica oleracea conv. acephala)


Rozdělení okopanin podle využití • Stolní – brambory • Průmyslové – brambory, cukrovka, čekanka, brambory • Krmné – brambory, krmná kapusta, krmná řepa


Cukrová řepa • • • • • • • •

Údajně nejstarší pěstovaná forma vznikla na Sicílii ve 2. tis. př. n. l. Pěstování v antickém Řecku a Římě jako léčivá plodina Krmná řepa byla pěstována v Burgunsku odkud se dostávala k nám – lidové označení řepy „burgyně“, „burák“, „burgán“. Francouz Olivier de Serres – objevil sladkost šťávy, kterou shledal obdobnou se šťávou třtinovou. Marggraf – poprvé vyrobil řepný cukr roku 1747. 1796 – zahájení výroby cukru ve Slezku, 1799 – termín „cukrová řepa“ Podíl řepného cukru na světové produkci sacharózy je kolem 30 %, zbytek je vyráběn z cukrové třtiny Většina cukru z cukrovky je vyráběna v Evropě


Cukrová třtina (Saccharum officinarum) • Pěstována v tropických oblastech • K získávání sladidel byla využívána již ve starověku • Rozmnožuje se zejména vegetativně pomoci řízků • Pochází z v. a jv. Asie a z Oceánie


Cukrová řepa • Bulva – je část rostliny bez listů • Epikotyl (hlava bulvy) • Hypokotyl (krk bulvy) • Radix (vlastní kořen)


Bulva – technologické požadavky • Větvení kořene (mrcasatost) je nežádoucí - zvyšuje ztráty při sklizni, časté na mělkých nebo kamenitých půdách • Cukernatost – obsah sacharózy je v rozmezí 15 – 22%. • Zpracováním cukrové řepy se v průměru získává 12,5 % bílého cukru, 5,5 % sušených řízků a 4,5 % melasy.


Cukrová řepa – biologie • Jedná se o vytrvalý druh z hospodářského hlediska považován za dvouletý • Planými předky byla řepa přímořská (B. maritima) a řepa vytrvalá (B. perennis). • Rostlina řepy vytváří 44 – 55 listů, které přisedají na bulvu spirálovitě. • Řepa je cizosprašná (blizna dozrává později), tvoří klubíčka květů po 2 – 5. • Dnes již existují jednoklíčkové kultivary • Velikost semene: 1 – 2 mm.


Technologie pěstování • Širokořádkové kultury – 45 nebo 50 cm, vzdálenost v řádku 18 – 21 cm • Optimální počet rostlin: 85 000 – 100 000/ha • Nízká autoregulační schopnost – výsev na konečnou vzdálenost • Kompenzační schopnost – velikost rostliny podle velikosti plochy, kterou má k dispozici • Nežádoucí je mezerovitost (neobsazené úseky řádku delší než 40 cm), ale i přehoustlý porost (rostliny s menší vzdáleností v řádku než 16 cm) • Přípustná mezerovitost je do 5 %, shluky do 2 – 3 %


Makrofenologická stupnice – základní růstové fáze • Klíčení • Růst listů – nízká půdoochranná schopnost • Růst růžice listů – do pol. srpna • Růst kořene – srpen, září, říjen, snižování počtu listů, technologická zralost bulev


Cukrová řepa – zařazení v osevním postupu • Nejhodnější předplodinou jsou ozimé obilniny, zcela nevhodné jsou vojtěška, kukuřice (zhoršená vzcházivost, pozdní uvolňování N) • Cukrovku zařazovat nejdříve po 4 – 5 letech, při častějším pěstování vhodné zařazovat brukvovité meziplodiny s antinematodním účinkem


Cukrová řepa - hnojení • Plodina hnojená hnojem • P, K, N – příjem soustředěn do června a července • Ca, P, K – zásobní hnojení k předplodině • N – před setím či při výsevu 60 kg N/ha, do fáze uzavírání porostu 60 kg N/ha (do 15. června)


Odběr živin při výnosu bulev 50 t/ha (v našich podmínkách je výnos kolem 40t/ha)

• • • • • • •

N – 240 kg/ha P – 35 K – 360 Ca – 70 Mg – 40 Na – 75 S - 30


Odrůdy cukrové řepy • Výnosové – vysoký výnos kořene, ale nižší cukernatost (16 – 17%) • Normálního typu – střední výnos a cukernatost • Cukernaté odrůdy – nižší výnos, ale vysoká cukernatost (18- 22 %)


Plevelná řepa • Podstatné snížení výnosu cukrovky • Šíření chorob (beet necrotic yellow vein virus) • Tok genů z GMO cukrovky do plevelné řepy – rezistence proti chorobám • Jednoletá řepa produkující dormantní semena • Poprvé zaznamenaná v Anglii 1973 – 1977. • Šíření kontaminovaným osivem • ČR: 50% polí s pěstováním cukrovky kontaminováno plevelnou řepou v 90-tých letech


Krmná řepa


Sklizeň řepy


Skládka řepy


Year


2005

2000

1995

1990

1985

1980

1975

1970

1965

1960

1955

1950

1945

1935

1930

1925

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1920

Potatoes production (milion t)

Pěstování brambor v ČR

0.6 0.5 0.4 0.3 0.2 0.1

Year


2005

2000

1995

1990

1985

1980

1975

1970

1965

1960

1955

1950

1945

1935

1930

1925

0 1920

Potatoes cropping area (million ha)

Pěstování brambor v ČR

Pěstování brambor v ČR 30

Potato yield (t ha-1)

25 20 15 10 5

Year


2005

2000

1995

1990

1985

1980

1975

1970

1965

1960

1955

1950

1945

1935

1930

1925

1920

0

Brambory • Patří do skupiny hlíznatých okopanin • Společně s kukuřicí a tabákem patří k nejvýznamnějším rostlinám pocházejícím z jižní Ameriky • Vývojové centrum v Andách, kde roste a pěstuje se více druhů bramboru • Pěstování brambor již 500 let př. n. l. • V 16. století hlavní potravina Inků


Solanum tuberosum • Pochází pravděpodobně z druhu S. andigenum, který vytváří hlízy za krátkého dne • Do Evropy se dostaly z Peru přes Španělsko (1565, S. andigenum), hlízy s červenou slupkou rohlíčkovitého tvaru, okrasná (barevné květy) a léčivá rostlina • Kulturní brambory dovezeny 1585 do Anglie z pobřeží Chile (S. tuberosum), bílá slupka a kulaté hlízy • Drake chtěl 1586 v Kolumbii zkřížit cestu španělské flotile vezoucí zlato a jiné poklady do Evropy, zmeškal ji o 12 hodin, místo zlata dovezl brambory, které koupil od indiánů při doplňování zásob • V Irsku v roce 1625 již byly základní potravinou, tvrdilo se, že se na březích Irska objevily poprvé roku 1588 ze ztroskotané španělské lodi Armady.


Solanum tuberosum • V Čechách jsou první zmínky o pěstování brambor z pol. 17. století • Velkoplošné pěstování od poč. 19. století • Od pol. 19. stol. v lihovarech začali nahrazovat žito • Největší plochy brambor u nás byly v meziválečném období • Využití světové produkce brambor: 52% lidský konzum, 35% krmné účely, 11 % nová výsadba, 3 % výroba škrobu, 1% výroba lihu • Spotřeba v ČR: 80 kg na obyvatele za rok


Rozdělení brambor – podle komerčního využití • Konzumní rané – dodávány do 31. 8., velikost hlízy min. 28 mm příčné délky • Konzumní pozdní – brambory varného typu A – C, velikost min. 35 mm • Průmyslové – produkce škrobu, lihu, sušené produkty • Krmné – určené ke krmným účelům buť v syrovém, či vařeném stavu, většinou odpad při pěstování konzumních • Sadbové – pěstované ve vybraných sadbových oblastech bez výskytu karanténních chorob a škůdců


Rozdělení brambor podle délky vegetační doby • • • •

Velmi rané – 90 – 100 dnů Rané – 100 – 110 Polorané – 110 – 130 Polopozdní – nad 130


Solanum tuberosum • Jednoletý druh rozmnožující se jak vegetativně tak generativně • Vegetativní rozmnožování zcela převládá • Hlíza je stonková! Zkrácený a modifikovaný vzrostný vrchol stonku • Hlíza je připojená ke stonku stolonem • Plodem je bobule obsahující 50 – 100 semen


Složení hlíz • Obsah sušiny: 23 – 24 % (13 – 38%) • Obsah škrobu: 8 – 30%, závisí na odrůdě, nízký obsah rané odrůdy • Popeloviny: 5 % (Mg, Fe, Zn, Ca, K, Na atd.) • Glykoalkaloidy souborně označované jako solanin (přípustná hranice max. 200 mg/kg)


Pěstování • • • • • •

Vyhovují oblasti se zvýšenou vzdušnou vlhkostí (přímořské klima, v nížinách u raných odrůd nutná závlaha) Velká citlivost ke změnám teploty – i krátkodobý mráz poškozuje nať, nad 30°C zastavení růstu Optimální počet vysazovaných hlíz: 40 – 60 000 rostlin na ha, řádky 750 mm. Počet stonků na plochu je základní výnosotvorný prvek, 5 – 7 stonků na rostlinu, ovlivněno teplotou skladování sadby, nízké teploty – předpoklad vytvoření většího počtu stonků Počet hlíz na rostlinu: 10 – 14, ovlivněno odrůdou, průběhem počasí, počtem stonků, výskyt chorob a škůdců Hmotnost hlíz – větší u odrůd s delší vegetační dobou, průměrně 100 g


Proč se v našich podmínkách nepoužívá osivo? • Heterozygotnost pěstovaných odrůd – značné štěpení potomstva • Malá velikost hlíz u rostlin pěstovaných ze semene • Prodloužená délka vegetace, velká potřeba nákladné lidské práce • Zaplevelení množitelských ploch • Využití osiva zejména v tropických oblastech – obtížná skladovatelnost hlíz, infekční prostředí (viry)


Pěstování • Konzumní – nejdříve po třech letech na stejném pozemku, sadbové po 4 – 5 • Důvod: choroby (plíseň bramborová, kořenomorka bramborová, virózy), výskyt mandelinky bramborové, háďátko bramborové • Část hlíz při sklizni zůstává v ornici – rostoucí rostliny přenášejí choroby a škůdce


Hnojení brambor • • • • • • • •

Organicky hnojené – obecně zlepšující plodina N – na produkci 10 t hlíz brambory odeberou 50 kg N (příjem zejména N03) N hnojení kromě velikosti hlíz ovlivňuje množství N látek a podíl škrobu na sušině P – ovlivňuje kvalitu produkce, urychluje vývoj a dozrávání, podpora vývoje kořenového systému, odběr zhruba 9 kgP/10t hlíz, nejintenzivnější odběr ve fázi poupat a květu K – nedostatek způsobuje poruchy růstu trsů, předčasné ukončení vegetace, modrání, šednutí až černání dužniny hlíz, odběr 70 kg K/10t hlíz Ca – 22kgCa/10t hlíz, problémy na půdách s nadbytkem K (omezuje příjem Ca) Živiny se aplikují před sázením, část N lze aplikovat za vegetace do fáze poupat (spolu s posrřikem proti mandelince, plísni bramborové) Hromadění dusičnaná v hlízách 500 mg u ranných a 300 mg u pozdních


Výsadba • Při teplotě půdy 6 – 8°C, v kukuřičné oblasti velmi rané odrůdy do 10. 4., bramborářská oblast do 30. 4. • Kultury brambor – nízká protierozní ochrana, pěstování na pozemcích max do 8°


Ruzyně Fertilizer Experiment

• Založen v roce 1955 • Kombinace minerálních a organických hnojiv You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)

Závislost výnosu na obsahu makro prvků v bramborách N R2: 0.78 P: <0.001

(a) 35 30

Yield t.ha-1

25

20

15

10

5

0 0

20

40

60

80

100

120

140

160

180

200

220

N kg.ha-1


Závislost výnosu na obsahu makro prvků v bramborách

(b)

35 P R2: 0.68 P: <0.001

30

Yield t.ha-1

25 20 15 10 5 0 0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

P kg.ha-1


22

(c)

35

30

Yield t.ha -1

25

20

15

10

5

0 0

25

50

75

100

125

150

175

200

K kg.ha-1 You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)

225

(d)

35 30

Yield t.ha -1

25 20 15 10 5 0 0

1

2

3

4

5

S kg.ha-1 You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)

6

7

8

Vliv hnojení na výnos brambor (a)

35 30

Yield t.ha-1

25 20 15 10 5 0 0

50

100

150

200

250

300

350

400

N kg.ha-1


450

Vliv hnojení na výnos brambor (b)

35 30

Yield t.ha -1

25 20 15 10 5 0 0

20

40

60

80

100

120

140

P kg.ha-1 You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)

Vliv hnojení na výnos brambor (c)

35 30

Yield t.ha-1

25 20 15 10 5 0 0

50

100

150

200

K kg.ha-1 You created this PDF from an application that is not licensed to print to novaPDF printer (http://www.novapdf.com)

250

300

1.0

PSs

6.1

CuA PbA NiA MnA ZnA CdA AsA

control PSsN3P2K2

5.9

PSsN4P2K2 CrA

6.6

PSsP2K2

6.4

6.2

sII

PSsN1P1K1 PSsN2P1K1 CrC

PC NC

6.0

sI PbC

CuC N2P1K1 NA 5.7 N1P1K1 MnC CdC ZnC 6.2 P2K2 AsU N3P2K2 sIIN1P1K1 CaC NiC PbU sIP2K2 CdU sIN3P2K2 PU KC 5.3 NiU sIIN3P2K2 NU N4P2K2 FeU CuU MgC MnU PA ZnU sIN4P2K2 5.6 yield sIIP2K2 KU sIIN2P1K1 KA sIIN4P2K2 sIN2P1K1 5.4 MgU AsC CrU FeC

-1.0


1.0

Topinambury • • •

• •

•

Původ: Severní Amerika Začátek pěstování v Evropě: pol. 17. století Využití: konzum, výroba přírodního sladidla pro diabetiky, krmná plodina, energetická plodina Pěstování u nás zejména u zahrádkářů a myslivců Zásobní látka inulin – fermentován až v tlustém střevě, proto má nízkou energetickou hodnotu – vhodné pro diety Hlízy snadno vysychaní – krátká skladovatelnost


Krmná mrkev • Dietetické krmivo doplňkové • Dvouletá rostlina • Vysoké nároky na živiny, ale nesnáší přímé hnojení hnojem (praskání, hniloba, hořká chuť) • Opakované pěstování po 4 letech • Kořen: 15% sušiny, 0,8% bílkovin


Krmná kapusta • Dvouletá rostlina • Využití k zelenému krmení a na siláž • Snáší horší klimatické podmínky • Výnos kolem 20 t sušiny na hektar • Dobře snáší mrazy až do -10°C


Čekanka obecná •

• • • •

•

Výroba kávovin, hodně inulinu – pražením se mění v karamel, sladidlo pro diabetiky Zeleninové využití – čekankové puky Výnos kořenů 40t/ha Obsah sušiny 26%, inulin 16% v sušině Přerušuje vývojový cyklus háďátka řepného, je hnojem hnojená, pěstování Polabí, jižní Morava Setí přesnými secími stroji, 450 mm řádky


www.novapdf

Recommend Documents