ww2-60.jpg

JAPONSKÁ IMPERIÁLNÍ EXPANZE A VÁLKA V TICHOMOŘÍ 1940 - 1945

http://www.archives.gov/research/ww2/phot os/images/ww2-60.jpg

JAPONSKO – cesta k velmocenskému postavení otevřeno Západu v roce 1854 commodorem M. Perrym (USA) v samotném Japonsku v 60. letech 19. stol. – reformy MEIDŽI – zavádění západního průmyslu, hospodářství – MODERNIZACE + zavedení armády evropského typu (dril, uniformy, moderní zbraně) v politické rovině zlomena moc aristokracie (v čele nejmocnější z nich: šógun) a obnovena moc císaře

Japonský imperialismus snaha vyrovnat se koloniálním mocnostem; kritický nedostatek surovin (uhlí, ropa); Japonců neustále přibývalo; trpěli hladem porážka Ruska u Mukdenu a Cušimy (1904-5) – obsazení části Mandžuska a Koreje; účast v první světové válce na strany Dohody (smlouva s VB 1902) – zisk německých kolonií v Tichomoří; koncese v Číně

Vnitřní politika ve 20. – 30. letech 20 stol. armáda začala nabývat vrchu nad politiky; začala MILITARIZACE SPOLEČNOSTI – do každé školy přidělen důstojník, aby dohlížel na výcvik studentů; dětem se vštěpovala úcta bojovým uměním a byli cvičeny na válku… v politice se prosadil TZV. TAI SEI JUKUSAITAI = SYSTÉM JEDNÉ STRANY – umožňovalo to ARMÁDĚ KONTROLOVAT POLITIKU

HIROHITO – JAPONSKÝ CÍSAŘ

EXPANZE ZAČÍNÁ září 1931 zinscenovaný incident na jihomandžuské železnici – tažení proti Číně – INVAZE DO MANDŽUSKA – kvůli nerostným surovinám Společnost národů – kritika Japonského postupu, ale omezila se na slova; Jap. vystoupilo ze SN); 1932 – vyhlášen loutkový stát Mandžukuo pod vládou posledního čínského císaře Pchu-i červenec 1937 boje jap. a čín. jednotek v Pekingu (obsazen) – invaze do nejvyspělejších oblastí Číny – Šanghaj, Nanking – tehdejší hlavní město – zde masakr – 200 000 civilistů

říjen 1938 – 1/2 milionová armáda Japonců v Číně – za cenu 70 000 vlastních obětí OVLÁDALI HLAVNÍ PŘÍSTAVY NA VÝCHODĚ A EKONOMICKY NEJPRODUKTIVNĚJŠÍ OBLASTI ČÍNY

HIDEKI TÓDŽÓ („BŘITVA“) VÁLEČNÝ PREMIÉR JAPONSKA

komunistický odpor – Mao Ce-tung – partyzánská válka X Japoncům – ti odpověděli TAKTIKOU TŘÍ V: VŠECHNO VZÍT, VŠECHNO SPÁLIT, VŠECHNO ZABÍT čínskou vládu (Čankajšek) podpořily USA – vojenské dodávky – proudily tzv. BARMSKOU CESTOU – ovšem Japonci dobyli Barmu a cestu tak odřízli Jap. expanze vyvolala přímý konflikt s Ruskem – červenec 1938 – hranice vnitřního Mongolska – řada krvavých střetnutí – srpen 1939 – Georgij K. Žukov – jeho jednotky zničily jap. 6. armádu – zabránily obsazení Mongolska

gen. NAGUMO a JAMAMOTO

1940 po drtivé porážce, kterou utrpěli od Rusů v srpnu 1939, se japonská expanze zaměřila na JV Asiii a do Tichomoří Japonci – spolupráce s nacistickým Německem (Pakt pro Kominterně, Osa Berlín-Řím-Tokio, Pakt tří) obsadili francouzskou INDOČÍNU (VIETNAM) USA vyhlásily embargo na dovoz ropy do Japonska (kvůli jap. expanzivní politice) – pro Japonce to byl jediný zdroj ropy…

plán obsadit ROPNÁ POLE v HOLANDSKÉ VÝCHODNÍ INDII = INDONÉSII tento plán narážel na zásadní problém: jak odtud dopravit ropu do několika tisíc km vzdáleného Japonska, aniž by japonské lodě nebyly vystaveny útokům: britského válečného loďstva (BRITOVÉ ovládali MALAJSII (na Malajském poloostrově – na jihu centrum SINGAPUR + v severní části ostrova Borneo) silného válečného loďstva USA, kotvícího na základně v Pearl Harboru na Havaji

Japoncům bylo jasné, že v konvenční válce by neuspěli – vymysleli proto plán nenadálé a bleskové expanze (povzbuzeni Německými úspěchy v Evropě) admirál JAMAMOTO - průkopník – zasadil se o budování LETADLOVÝCH LODÍ - jako vysoce účinné zbraně; v případné válce s USA věřil, že Japonci mohou vítězit 6 měsíců a pak sjednat výhodný mír

7. prosince 1941 – překvapivý útok na Pearl Harbor japonské letadlové lodě nepozorovaně překonaly vzdálenost 6 500 km a zastavily se 320 km od Havaje v neděli 7. 12. 1941 v ranních hodinách vyslán signál k útoku „TORA, TORA, TORA“ - vzlétla první vlna z celkem 300 letadel, které nesly bomby a torpéda… útok se zdařil, byly zničeny či poškozeny všechny bitevní lodě a torpédoborce; zemřelo 3600 lidí; 200 poškozených či zničených letadel, ale nepodařilo se zničit tři americké letadlové lodě (Enterprise, Saratoga, Lexington), které byly na širém moři…

ÚTOKEM NA PEARL HARBOR BYLA ZAHÁJENA JAPONSKÁ EXPANZE V TICHOMOŘÍ

JAPONCI PŘED ÚTOKE NA PEARL HARBOR

HAVAJ – PEARL HARBOR SÍDLO TICHOMOŘSKÉ FLOTILY USA 7. 12. 1941

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jan Dušek. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802–4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

BYLA DOBYTA INDONÉSIE, FILIPÍNY + obsazeny taky americké základny na tichomořských ostrovech WAKE, GUAM paralelně s tímto útokem začal také útok na SINGAPUR – dobyt v únoru 1942 = největší porážka VB (120 000 zajatců) + v únoru 1942 dobyt HONG – KONG JAPONCI OVLÁDALI JV ASII – IMPOZANTNÍ BLESKOVÁ VÍTĚZSTVÍ… - vytvořili jakési japonské jezero opírající se o ostrovy a poloostrovy jako ozbrojené body chránící všechny přístupové cesty; japonská propaganda mluvila o „SFÉŘE SPOLEČNÉ PROSPERITY VE V ASII“



PREZIDENT USA F. D. ROOSEVELT – 8.12.1941 VYHLÁŠENÍ VÁLKY JAPONSKU

vlevo: CH. NIMITZ (admirál) vpravo: McARTHUR (generál)

JAPONSKÁ EXPANZE 1941-1942

Po zákeřném napadení V Pearl Harboru vyhlásily USA Japonsku válku, na stranu Japonska se o čtyři dny později přidaly také Německo a Itálie ZAJÍMAVOST Dodnes trvá odborná diskuse o otázce, zda Američané mohli předejít Pearl Harboru. Bylo prokázáno, že severoamerické zpravodajské služby disponovaly informacemi, které mohly upozornit na blížící se nebezpečí. Odtud vyplynulo i obvinění prezidenta Roosevelta, že věděl o připravovaném útoku, ale neučinil nic - s výjimkou odvolání letadlových lodí z ohroženého prostoru, protože chtěl, aby Spojené státy byly zataženy do války, a nutně potřeboval "léčbu šokem", která by zasáhla tradiční izolacionismus Druhé obvinění se týká Winstona Churchilla. Britský premiér měl údajně zatajit klíčové informace, neboť také požadoval, aby se Spojené státy aktivně angažovaly ve válečném konfliktu. (V. Nálevka, Dějiny druhé svět. války)

Přes dosažená vítězství - okupovaná území a získané zdroje surovin, potravin a pracovních sil - nemohlo Japonsko konkurovat ekonomické síle Spojených států POMĚR HOSPODÁŘSKÉHO POTENCIÁLU OBOU ZEMÍ BYL 10 : 1 VE PROSPĚCH AMERIČANŮ. V březnu 1941 prezident Roosevelt podpořil Spojence, když prosadil ZÁKON O PŮJČCE A PRONÁJMU umožňující Britům, Číňanům a Sovětům odebírat americké zbrojní a jiné dodávky bez nutnosti okamžitého placení… Konečně po japonském přepadení Pearl Harboru SE OHROMNÉ AMERICKÉ PRŮMYSLOVÉ KAPACITY PLNĚ ZAPOJILY DO BOJE PROTI OSE

VÁLEČNÁ VÝROBA USA

AMERICKÁ NÁMOŘNÍ PĚCHOTA TOUŽILA OPLATIT JAPONSKU POKOŘENÍ Z PEARL HARBORU

Tento a další obrázek: LETADLOVÁ LOĎ: USS LEXINGTON A HORNET

BITVA U MIDWAY (3. - 5. 6. 1942) admirál JAMAMOTO – plánoval rozhodují bitvu s americkým tichomořským loďstvem – měl důvody k sebevědomí (jeho loďstvo: 160 bojových plavidel včetně lodi Jamoto – nejsilnější bitevní lodi, která do té doby byla postavena) naproti tomu CHESTER W. NIMITZ - velitel tichomořského loďstva - mohl proti této impozantní síle postavit pouze 76 lodí Američané měli podstatnou výhodu – ROZLUŠTILI JAPONSKOU ŠIFRU a věděli, kdy a kde Japonci zaútočí – mohli podle toho rozmístit své síly

Jammamoto rozdělil své loďstvo do čtyř hlavních skupin – každý ze čtyř svazů podporovala jedna LETADLOVÁ LOĎ (Akagi, Kaga, Sórjů, Hirjů) – na těchto čtyřech lodích spočíval hlavní útok – velel jim generál Nagumo Nimitz měl k dispozici jen tři letadlové lodě (Hornet, Enterprise, Yorktown) ve dnech 3. až 5. června 1942 se v blízkosti atolu Midway odehrála rozsáhlá námořní a letecká bitva, ve které Američané zlomili japonskému válečnému námořnictvu páteř

POČÍTAČOVÁ ANIMACE LETECKÉ BITVY U MIDWAY – LETADLOVÉ LODĚ BYLY NEJDŮLEŽITĚJŠÍ STRATEGICKOU ZBRANÍ OBOU VÁLČÍCÍCH STRAN

M Š E N A L E T A D L O V É L O D I

[cit. 2010-11-11]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Sea_burial.jpg>

POSTUP AMERIČANŮ 1942 - 1943 gen. DOUGLAS MACARTHUR – naplánoval systém známý jako „STRATEGIE ŽABÍCH SKOKŮ“ = „skoky z ostrova na ostrov“, kdy nechával bez povšimnutí mnohé japonské pozice a nechal dobývat jen určité klíčové body, ze kterých pak americké letectvo a námořnictvo mohlo účinně izolovat zbývající nepřátelské posádky; tato strategie byla velice úspěšná Od začátku roku 1943 vedla americká vojska dvě útočné operace v rovnoběžných směrech – první směřovala přes množství japonských opěrných bodů na filipínský Luzon druhá přes Gilbertovy ostrovy, Mariany a Guam na Okinawu

PROTIOFENZIVY USA OD ROKU 1942

těžké boje za DOBYTÍ NOVÉ GUINEJE v neprostupné džungli byly zahájeny již na sklonku roku 1942 a protáhly se až do konce července 1944 ŠALOMOUNOVY OSTROVY – BITVA O GUADALCANAL 7. srpna 1942 se zde vylodila námořní pěchota – tuhý odpor Japonců - spojenci ovládli celé souostroví až na konci roku 1943

ww2-60.jpg

Recommend Documents