Vzdělávání v oblasti práv dítěte pro děti a žáky na základní škole

„ Projekt Centrum nových metod a příležitostí ve vzdělávání“, reg. č. CZ.1.07/1.2.00/14.0011

Vzdělávání v oblasti práv dítěte pro děti a žáky na základní škole

Obr. 1 – Titulka

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

ŠKOLA

Práva dítěte pro žáky na základní škole

2

ŠKOLA


3

Realizátor projektu: DENEB Int., s.r.o. Masarykovo náměstí 40/2 680 01 BOSKOVICE [email protected] www.cnmpv.cz

Partneři projektu: Petrov o. s., Dětský dům Zábrdovice, Lazaretní 1, 615 00 BRNO SOŠMaP, Vranovská 17, 614 00 BRNO ZŠ a MŠ Merhautova, Merhautova 37, 602 00 BRNO ZŠ Ostrava - Kunčičky, Škrobálkova 51/300, 718 00 OSTRAVA ZŠ Masarykova, Masarykova 291, 757 01 VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ ZŠ a MŠ Vsetín, Turkmenská 1612, 755 01 VSETÍN SŠSPaS Zábřeh, nám. 8. května 2, 789 01 ZÁBŘEH ZŠ a DD Zábřeh, Sušilova 40, 789 01 ZÁBŘEH

ŠKOLA


4

PODĚKOVÁNÍ Autorský kolektiv děkuje všem kolegům ze škol a organizací zapojených do projektu, kteří přispěli svými zkušenostmi a příklady dobré praxe k vytvoření této publikace.

ŠKOLA


5

PŘEDMLUVA I. Práva dítěte jsou pedagogy, pedagogickými a výchovnými pracovníky v diskursivním proudu vzývána i zatracována. Část odborné veřejnosti namítá proti právům dítěte, že brání jejich subjektům uznávat a plnit povinnosti anebo nést autonomní odpovědnost. Předložený argument poukazuje na jednostranné vnímání či porozumění právům dítěte, a to nejen v nitru pedagogické veřejnosti, ale také u rodičů. Uznaná práva děti neuvolňují z povinností či pozitivně chápané odpovědnosti, již se mají naučit naplňovat. Děti právní či morální povinnosti – vzdor platnosti jejich práv – musejí ctít v sociálním prostředí školy i v obvyklých behaviorálních situacích. Základní funkcí práv dítěte není kontrolovat povinnosti a jejich náležité plnění ze strany organizované společnosti, státu či dospělých (učitelů či výchovných pracovníků). Naopak prvořadou funkcí takových bytostných práv je uspokojovat nejlepší zájmy, případně sociální potřeby dětí. Formálně právní uznání práv dítěte zajišťuje ve světovém měřítku Úmluva o právech dítěte, která vstoupila v platnost před dvaceti třemi roky. Nyní zavazuje 193 smluvní státy. Daná smlouva prohlašuje práva dítěte, poskytuje jim povahu soubornosti s integrujícími účinky, vnitřní soudržnost i vzájemnou podmíněnost. Smlouvu doplňují tři protokoly, přičemž prvé dva jsou povahy substantivní, a tak rozšiřují hmotně právní rozsah souboru práv dítěte. Kdežto třetí, má zatím velmi daleko k platnosti, je procesního charakteru. V systémovém rámci je Úmluva formálním pramenem mezinárodního práva, tam normativně žije a formálně existuje. Avšak jejím cílem je vyvolat právní účinky uvnitř smluvních států, uprostřed zorganizovaných společenských vztahů, a tak učinit práva dítěte společenskou, institucionální a individuální praxí v její banální každodennosti. Vnitrostátní právo řady států umožňuje formální inkorporaci Úmluvy, jejímž právním následkem je možnost přímo používat smluvní ustanovení povinnými subjekty. Podle ústavních norem se stává Úmluva součástí vnitrostátního práva. V případě České republiky je smluvní instrument součástí ústavního pořádku: normového souboru vyznačeného nejvyšší právní silou. Úmluva učinila z dítěte subjekt práv, podstatně změnila jeho formálně právní status, ale především jeho společenské postavení. Poskytla každému dítěti nárok na sociální, a tím právní aktivitu, třebaže její normová funkce ve věci péče, pomoci a ochrany dítěte nemůže být ŠKOLA


6

přehlížena. Podle Úmluvy musí být dítě ve školním i jiném společenském prostředí respektovaným sociálním aktérem. II. John Stuart Mill tvrdí v utilitaristickém zaujetí, a to nikoliv v lexikálním smyslu, že právo jednotlivce je platným nárokem vůči společnosti. Společnost má chránit jeho subjektivní právo buď formou donucení nebo prostřednictvím vzdělání (When we call anything a person's right, we mean that he has a valid claim on society to protect him in the possession of it, either by the force of law, or by that of education and opinion…). Donucení je znakem vnější povahy právního systému, ale i jeho funkcí: donucení se uplatní, jakmile je norma upravující právo člověka porušena. V tomto smyslu jde o funkci konsekutivní a nikoli přesvědčovací; je to nutný a spravedlivý následek protiprávního chování. Stuart Mill na druhém místě odkazuje na cíl i vnější funkci vzdělání ve vztahu k ochraně subjektivních práv člověka. Obdobnou záměrnou úvahou se řídí strany Úmluvy o právech dítěte. Podle čl. 29 odst. 1 písm. b) jedním z cílů vzdělávání je posilovat úctu k lidským právům a k základním svobodám. Práva dítěte jsou, jak všeobecně známo, přítomna mezi cíli edukačního procesu. Avšak funkce vzdělání je ve vztahu k právům člověka jiná než represivní funkce donucení. Vzdělání v oblasti práv umožňuje dítěti rozvíjet dobré sociální vztahy v různém sociálním prostředí: rodině, škole či neformální skupině přátel, a to za předpokladu, že jim dobře porozumí. Dokonce umožňuje dítěti postavit se proti institucionálnímu bezpráví. Rovněž umožňuje dítěti jeho sebepoznání a vyhranění vlastní lidské totožnosti. III. Rámcové vzdělávací programy pro předškolní, základní nebo střední vzdělávání jsou v českém školním prostředí vysloveně orientační a obsahově ploché vůči společenskovědním otázkám lidských práv či práv dítěte. Vertikální vztahy mezi jednotlivcem a společností i horizontální mezilidské vztahy jsou prvotně upraveny mezinárodními a ústavními normami, jež upravují práva člověka či dítěte. Odtud musí vzdělávání začínat, přestože znalost norem není samospasitelná. Spíše je nutné klást důraz na behaviorální ztotožnění, na pochopení toho, proč jsou dobré ve společenském i individuálním smyslu.

ŠKOLA


7

Vzdělávací programy pouze označují objekt učiva a jeho očekávané kognitivní výsledky. Programy přisuzují problematice lidských práv či práv dítěte téměř zanedbatelný význam. Ačkoli Česká republika záhy po svém zřízení nabyla postavení strany Úmluvy o právech dítěte, nedokázaly za dlouhý čas její příslušné orgány a školy různých stupňů účinně naplnit cíl vzdělávání uložený do čl. 29 odst. 1 písm. b). Problematika práv dítěte je slabou složkou učiva v mateřských, základních nebo středních školách, jak konečně vzdělávací programy doslovně přiznávají. Předkládaná publikace pro vzdělání v oblasti práv dítěte by se mohla stát jedním z prostředků částečné nápravy škol, a to v duchu Komenského Všenápravy (Panorthosie). Publikace odpovídá na otázky proč a jak učit práva dítěte. Publikace je napsána pedagogy pro pedagogy a má vlastnost, která smluvnímu i programovému podchycení práv dítěte v ontologickém smyslu obvykle chybí: konkrétnost. V tom tkví jejich věcná niternost a odborná identita. Proto by mohla být nejen pedagogickou veřejností přijata, ale taktéž, snad i průběžně, používána. To je přání tvůrců nad jiná.

Brno, podzim 2012

Dalibor Jílek

ŠKOLA


8

Obsah Předmluva (Dalibor Jílek)

5

Úvod

9

1. Jak na výchovu k lidským právům a právům dítěte 1. 1 Práva dítěte a lidská práva ve výuce – kde odhalíme lidskoprávní souvislosti?

10 11

2. Učení ve skupině a jak na to?

13

2. 1 Jaká mají být pravidla

17

2. 2 Cvičení na podporu práce ve skupině

17

2. 3 Hodnocení skupinové kooperativní práce

19

2. 4 Vzdělávací přístupy a metody skupinové práce

21

3. Výuka v projektech a jak na to?

23

3. 1 Příklad struktury projektových hodin

26

Závěr

35

Doporučená literatura

36

Použitá literatura

37

Přílohy

38

Příloha č. 1 Práva dítěte a lidská práva ve vztazích mezi námi - točíme video

38

Příloha č. 2 Poznáváme se a respektujeme navzájem - budujeme pocit sounáležitosti

40

Příloha č. 3 Poznáváme UNICEF v matematice, výtvarné a občanské výchově

42

Příloha č. 4 Přemýšlíme v hodině informatiky, proč jsou lidská práva pro nás důležitá

51

Příloha č. 5 Lidská práva začínají u nás v obci - v zeměpise a výtvarné výchově

54

Příloha č. 6 Nepřípustnost rasové a národnostní diskriminace v historii i dnes

58

Příloha č. 7 Tvoříme svá pravidla chování ve třídě na druhém stupni s Jaroslavem Foglarem a Rychlými šípy

60

Příloha č. 8 Tvoříme svá pravidla chování ve třídě na prvním stupni

65

Příloha č. 9 Právo na jméno, svůj názor a jeho vyjadřování

67

Příloha č. 10 Všeobecná deklarace lidských práv a jak by život vypadal bez ní

70

Příloha č. 11 Cíle vzdělávání podle Úmluvy o právech dítěte - rozvoj aktivního přístupu k ochraně životního prostředí

74

ŠKOLA


9

Úvod Výchova k lidským právům a k právům dítěte směřuje k vytváření respektu vůči lidským právům každého jednotlivce a citlivosti na jejich porušování. Dále se snaží rozvíjet potřebné dovednosti k ochraně lidských práv v konkrétních každodenních situacích. Výchova k lidským právům vybaví žáky k tomu, aby se mohli stát aktivními občany, kteří si uvědomují svou spoluzodpovědnost za dění kolem sebe a jsou připraveni a ochotni chránit lidská práva. Cílem pedagogického působení je rozvíjet znalosti, dovednosti, hodnoty a postoje. Pedagog ve výchově k lidským právům nevyučuje, ale je průvodcem, dává příležitost k osvojení těchto kompetencí prostřednictvím vlastní zkušenosti. Veškeré aktivity jsou založeny na spolupráci, aktivní účasti, učení se zážitkem. Cílem je uvědomit si souvislosti mezi jednotlivými lidskými právy každého člověka, překonat názor, že nás se to netýká, a vést děti k tomu, že lidé jsou zodpovědní i za ochranu práv ostatních. Publikace se snaží především prakticky přiblížit pedagogům, jakým způsobem naplňovat témata lidských práv a práv dítěte na I. a II. stupni základní školy. Primární cílovou skupinou jsou tedy děti a žáci, materiály však slouží především pedagogům. Uváděné principy a metody práce jsou vhodné nejen pro předmět výchovy k lidským právům, ale i pro další předměty. Podstatnou část publikace tvoří příklady dobré praxe, které, jak se ukazuje, jsou pro pedagogy nejpřínosnější.

ŠKOLA


10

1. Jak na výchovu k lidským právům a právům dítěte Neexistuje univerzální pravidlo jak na výchovu k lidským právům a právům dítěte. Záleží na věku žáků, prostředí, ze kterého přišli, rodinném zázemí, dokonce na městě či regionu, z něhož pocházejí, na míře předsudků a stereotypů, jimiž jsou zatíženi z rodiny a svého nejbližšího okolí, na jejich zkušenostech, na názorech a ideologii skupiny, ke které patří sami či jejich nejbližší přátelé, ale i na osobnosti pedagoga, jeho přístupu k žákům, osobním vzoru, pravdivosti, kongruentním chování, schopnosti naslouchat a respektovat názory svých žáků a nesnižovat je a na ochotě občas se nechat i poučit od svých žáků. Na základě zkušeností členů projektového týmu, pedagogů a pedagogických pracovníků se pokusíme vymezit několik bodů z jejich praxe, které je užitečné mít při výchově žáků k lidským právům na paměti. 

Nechávejte žáky samy objevovat lidskoprávní problémy a hledat na ně své vlastní odpovědi. Nepředkládejte jim svá vlastní hotová řešení ani je nepřesvědčujte o svém názoru. Spíše je samotné nechejte objevovat důvody, příčiny a z nich vyvozovat odpovědi. (Příklady: Proč je nepřípustná diskriminace? Proč děti potřebují samostatnou úmluvu na ochranu svých práv?)



Stavějte na samostatnosti dětí.

Jednejte s nimi jako s myslícími bytostmi

a partnery. Nekritizujte a neodsuzujte, protože tím se stavíte do role nadřazené. Pracujte raději jako průvodce na jejich vlastní cestě. Osvědčily se metody, při nichž jsou žáci samostatní. Sami mají vyjádřit svůj názor, sdělit ho ostatním. K tomu je vhodné využívat samostatné skupinové práce, diskuse, diskusní a komunitní kruhy. Učitel pouze sleduje dodržování pravidel komunikace a práce, nicméně nechává žáky volně diskutovat a hledat řešení a odpovědi, do diskuse se zapojuje, ale jako jeden z účastníků, ne jako autorita. 

Podporujte spolupráci mezi žáky, veďte je k interakcím a uvědomování si svých pocitů z nich, rozvíjejí tak své dovednosti, sociální inteligenci a empatii, z níž jejich pochopení pro lidská práva vychází.

ŠKOLA




11

Začínejte u praktického a nechejte děti samotné podle jejich vyspělosti dovozovat obecnější. Děti by si měly nejprve uvědomit svou osobnost a význam lidských práv pro svůj život, pak mohou sledovat lidskoprávní aspekty dění kolem sebe a ve společnosti. Na základě svých zkušeností pak mohou teprve usuzovat na obecnější pravidla a principy.

1. 1 Práva dítěte a lidská práva ve výuce – kde všude odhalíme lidskoprávní souvislosti? Obvykle se úvahy o výuce o lidských právech a právech dítěte vztahují k OSV (Osobnostní a sociální výchova), ale smysluplné lidskoprávní souvislosti lze odhalovat i v dalších předmětech, např. v zeměpise/vlastivědě, dějepise nebo matematice. Cílem práce je odhalit a dětem představit, či pokud možno je samotné nechat odhalovat, souvislosti vyučovaných předmětů a otázek lidských práv, pro inspiraci uvádíme alespoň některé osvědčené nápady: 

V zeměpise lze zařadit zjišťování lidskoprávní situace probíraných států či regionů. Typickou průřezovou otázkou může být postoj k trestu smrti a ke svobodě projevu nebo k právům dítěte a k právům žen.



V dějepise lze zaměřit pozornost na otázky z dnešního pohledu spadající do problematiky lidských práv, např. postavení žen a dětí, svoboda jednotlivce, ochrana v rámci soudního řízení, ochrana před mučením. V rámci moderních dějin lze zařadit či děti nechat vyhledávat příběhy porušování lidských práv typické pro některá období či regiony.



V matematice lze zařadit příklady zjišťující matematicky vyjádřitelné dopady konkrétních porušování lidských práv na společnost, např. lze vyčíslit počty žen, které kvůli genderové diskriminaci chybějí ve školách, počty dětí, které se podle statistik kvůli chybějícím hygienickým zařízením a tím rozšířeným onemocněním v dané zemi nedožijí pěti let, náklady, které státy vydávají na zbrojení nebo ztratí korupcí ve srovnání s náklady na zřizování škol apod. ŠKOLA




12

V českém jazyce a literatuře lze odhalovat lidskoprávní otázky ve známých literárních dílech.



V anglickém jazyce lze např. pracovat se zdarma dostupným animovaným seriálem pro děti o právech dítěte: http://en.cyberdodo.com/cartoons/childrens-rights/



Ve výtvarné výchově lze odhalit lidskoprávní konotace či motivace tragickými případy porušení lidských práv u mnohých slavných děl.



Pro starší děti lze uspořádat nebo s nimi společně pořádat promítání a besedy o lidských právech nad dokumentárními filmy zdarma dostupnými od Člověka v tísni (www.promitejity.cz) nebo s pracovníky lidskoprávních organizací. Jako inspirace při výběru může posloužit i časopis pro vzdělávání o lidských právech Amnesty International nebo jejich webové stránky zaměřené přímo na vzdělávání o lidských právech: http://www.lidskaprava.cz/student/uvod-do-lidskych-prav

Obr. 2

Beseda o právech dětí, ZŠ a MŠ Merhautova, Brno

ŠKOLA


13

2. Učení ve skupině a jak na to Učení ve skupině je preferovaným typem práce pro výchovu k lidským právům, protože podporuje interakce mezi jejími členy, usnadňuje praktické poznávání dynamiky vztahů a rozvíjí spolupráci a empatii. Skupina naplňuje cíl své existence již v momentě, kdy je ochotna spolupracovat. Než při vyučovacím procesu přejdeme k samotnému tématu lidských práv, je dobré zaměřit se na podporu rozvoje dobrého klimatu třídy, vymezit nějaký čas na to, aby se žáci naučili ve skupinách pracovat. Níže popsané návody a pravidla umožní, aby žáci skupinovou prací dosáhli maxima pro své vlastní poznání řešených lidskoprávních otázek v kontextu své osobní zkušenosti. Ve skupinách ale pracujeme pouze tehdy, když to vede k efektivnějšímu učení, ke spolupráci, která přinese víc, než by dokázali sami jednotlivci. K výhodám práce ve skupině patří rozvíjení: 

sociálních dovedností (společná práce, vzájemná komunikace),



rozumových dovedností v důsledku nutnosti vysvětlovat jeden druhému, domlouvat se o významech a řešit vzájemné problémy,



emoční podpory prostřednictvím motivačních účinků nadšení celé skupiny nebo jejích vůdčích členů.

Tři druhy učení ve skupině 1. Děti pracují společně na individuálních úkolech. 2. Děti pracují ve skupině na úkolu se společným výsledkem (např. na řešení problému nebo konstrukční úloze). 3. Děti pracují společně na činnostech, které přispívají ke společnému výsledku (např. při zpracovávání různých částí jednoho projektu). Složení skupin Třída je uskupení dětí s různými výkonnostmi. Děti s vysokými schopnostmi pracují obvykle dobře v jakkoli schopné skupině, do které jsou zařazeny. Pracují-li spolu, mají dobré výsledky, často se ujímají vedení, vysvětlují úkol, organizují řešení problému. Pro slabší děti je dobře pracovat s nadanějšími, aby se vzájemnými interakcemi motivovaly, inspirovaly. Složení skupin by se mělo měnit, rozbíjejte trvalé konstelace a veďte děti k tomu, aby se ŠKOLA


14

poznávaly a rozvíjely vztahy mezi sebou mimo jejich obvyklou „partu“. Změnami konstelací skupin posilujeme soudržnost třídního kolektivu a stírání možných rozdělení uvnitř třídy. Úkoly pro práci ve skupinách Skupinová práce nemá být jen sociální zkušeností, ale má na zúčastněné děti klást i kognitivní nároky. Jaké druhy úkolů jsou nejvhodnější pro skupinovou spolupráci? Interaktivní diskuse, v níž skupiny zkoumají zadané téma a diskutují o něm (např. nějaký obraz, zhlédnuté video nebo jiný výtvor) tak, že shromažďují nápady, jak daný objekt vysvětlit, sdělují si zkušenosti vztahující se k tématu nebo vyslovují názory a hodnocení. Příklady: skupinová četba, uspořádávání věcí do posloupnosti (např. rozstříhané řádky článku novin), řazení věcí podle preferencí, zařazování věcí do souborů (např. co vnímáme jako kladné a co jako záporné). Řešení problému, kde skupiny prodiskutovávají otázku nebo situaci s otevřeným koncem a rozhodují se mezi různými možnými postupy. Příklad: jak uspořádat sbírku na dobročinný účel, řešení ekologického nebo sociálního problému, řešení úlohy na počítači, příprava na skupinové vystoupení. Výroba výtvoru, kdy skupiny pracují jako týmy při vytváření nějakého hmotného produktu. Příklad: výroba plánků města, přispívání různými prvky ke společnému výtvoru (příprava časopisu) nebo práce na jednom velkém výtvoru (stavba papírové věže). Skupinové činnosti  interpretativní diskuse (např. zaujímání postojů, práce s textem)  řešení problému (např. experimentování, pozorování, hledání a třídění informací)  výroba výtvoru (např. modelů, map, prezentací, soupisů, výtvarných prací) Tyto úkoly dětem umožňují stanovení cíle (vymezení problému, definování, čeho chce skupina dosáhnout), vytvoření strategie (postupu k dosažení cíle), shromáždění informací a materiálů, jejich zpracování a prezentaci.

ŠKOLA


15

Plánování skupinové činnosti Úspěch skupinové činnosti závisí na dobrém plánování. Při plánování skupinové činnosti je vhodné začít jednoduše a strukturovaně. Dvojicím dětí zadáme jednoduchý úkol, například předpovědět konec příběhu. Potom spojíme dvě dvojice dohromady, aby si vzájemně předaly své nápady. To je užitečné, protože každá dvojice má svůj příspěvek do diskuse. Tato skupinka pak může sdělit své závěry velké skupině, tedy celé třídě. Tuto strategii lze stručně vyjádřit: „Mysli – prober s partnerem – uplatni ve skupině – vyslov přede všemi.“ K hlavním prvkům při plánování skupinové činnosti patří: 

velikost skupiny: Jak velké skupiny budou dobře pracovat?



složení skupiny: Podle volného výběru, přátelských vazeb, se smíšenou nebo stejnou úrovní schopností?



řízení skupiny: Jaké dovednosti a jaké strategie vedou k úspěchu?

Velikost skupiny 

Žádné striktní pravidlo není: K různým úkolům a účelům lze užívat skupiny o třech, čtyřech nebo pěti členech.



Pravidlo čtyř: To tvrdí, že čtyřčlenné skupiny umožňují maximum komunikace mezi jednotlivci a že ve skupinách o třech nebo o více než čtyřech členech zůstávají často někteří členové stranou.

Dovednosti pro skupinovou práci – vytváření týmů Děti je třeba učit, jak ve skupinách spolupracovat, a vést je k tomu, aby si uvědomily, které dovednosti a způsoby chování vedou k úspěšnému učení ve skupinách. Cílevědomým úsilím je třeba ze skupiny dětí vytvářet efektivní týmy, a tak překonávat různé problémy související se zaváděním kooperativní práce dětí ve vyučování. K tomu žáci potřebují získat tyto dovednosti: 

schopnost chápat potřeby druhých a dávat jim prostor,



schopnost vyjádřit svůj názor, ŠKOLA


16



schopnost naslouchat názorům druhých,



schopnosti odpovídat, klást otázky, diskutovat, přít se a argumentovat.

Následující typy činností pomáhají rozvíjet dovednosti potřebné pro skupinovou spolupráci. Kdo pracuje nebo hraje ve skupinových týmech? Děti uvádějí různé druhy skupin nebo týmů, např. sportovní družstva, nemocniční týmy, školní sportovní družstva atd., sepíší je a přečtou nahlas nebo zapíší na tabuli. Zvolte z nich jeden druh, např. sportovní družstvo. Diskutujte: Na čem závisí v takovém družstvu dobrá týmová práce? Kdo ve skupině pracuje? Se žáky navrhujte důvody, proč pracovat ve skupině. V první třídě dostala paní učitelka tyto odpovědi: abychom si cvičili, jak spolu navzájem vyjít, naučili se to, co už druzí znají, pomáhali si s pravopisem, řešili problémy, přišli na to, co udělat atd.

Obr. 3

Učení ve skupině, ZŠ a MŠ Merhautova, Brno

ŠKOLA


17

2. 1 Jaká mají být pravidla Požádejte děti ve skupinách, aby vymyslely šest až deset pravidel pro společnou práci. Až se na nich děti dohodnou, mohou je vyvěsit na nástěnce ve formě plakátu a seznámit s nimi ostatní. Pak ať si je řeknou také ve formě práv a povinností, aby si uvědomovaly souvislosti mezi pravidly/právy/povinnostmi. Např.:  Dej každému příležitost promluvit.  Když někdo mluví, neskákej mu do řeči.  Pomáhej druhým a podporuj jejich snahu přispět do diskuse.  Neposmívej se něčemu, co řekl někdo druhý.  ... Podle těchto pravidel lze formulovat doplnění vět: Podle pravidla ... má každý právo na to, aby ... Podle pravidla ... má každý povinnost, aby ...

2. 2 Cvičení na podporu práce ve skupině Dokážete si předvést skupinový výtvor? Požádejte žáky, aby si naplánovali výrobu díla, k němuž by přispěl každý člen skupiny, např. nějakého modelu. Každému členu můžete svěřit jeden prvek budoucího výtvoru, např. jeden barevný fix nebo jeden segment díla. Dílem může být text, projekt, hudební nebo pohybové vystoupení, výrobek, loutkové představení. Přežili byste jako skupina na pustém ostrově? Skupiny si představí, že ztroskotaly na pustém ostrově. Co by potřebovaly k přežití? Čím by mohl každý člen skupiny přispět, aby pomohl ostatním přežít? Co by bylo potřeba udělat? Jak by se členové o tyto úkoly podělili? Kdybyste našli mořem vyplavenou bednu, co byste v ní nejraději nalezli, aby vám to pomohlo přežít? Shodněte se na deseti předmětech a pokuste se seřadit je podle důležitosti. Porovnejte si své seznamy navzájem mezi skupinami.

ŠKOLA


18

Dokáže vaše skupina navrhnout řešení problému? Skupiny uvažují o předloženém problému. Mají jej prodiskutovat a pokusit se dohodnout na společném návrhu, jak jej řešit. Příkladem problémů můžou být obecná mravní dilemata, např.: Dva žáci najdou na ulici peněženku s 200 Kč. Co by s ní měli udělat? Dokážete si ve skupině číst? Skupina se střídá v hlasitém předčítání povídky nebo knížky a žáci mají o přečteném diskutovat. K tomu bude většina skupin potřebovat nějaké vedení. Může být užitečné společně sestavit z nápadů všech skupin soupis otázek, které zaměří pozornost skupin na děj, na ilustrace a na způsob, jak je příběh napsán. Aby se skupinová výuka dobře dařila, je třeba vhodně vybrat děti k sobě navzájem a také správně zvolit úkol vhodný pro danou skupinu. Některé děti vyžadují od učitele individuální pozornost. Jedním ze způsobů, jak se vyvarovat nadměrných nároků, je zavést pravidlo: „Přijímám otázky pouze od skupiny.“ Pouze mluvčí týmu může jednat s jiným týmem. Pokud ani tak nedokáže najít odpověď, je dovoleno položit za celý tým otázku učiteli. Záměrem je převést tým ze závislosti na učiteli ke skupinové nezávislosti. Dělba rolí Mají-li členové skupiny zastávat role, např. předsedající, zapisovatel, mluvčí, zpravodaj, poradce, časoměřič, rozdělte role předem vy. Vyjasněte žákům i svou vlastní roli v pomáhání, hodnocení a odměňování jejich skupinového snažení. Cílem je, aby si skupina mohla nakonec říct: „Dokázali jsme to sami!“ Na co nezapomenout při výběru aktivit Je důležité vybrat takovou aktivitu, která odpovídá vaší úrovni a úrovni vaší skupiny a zapadne do časového rámce, který máte k dispozici. Je důležité promyslet, zda je aktivita vhodná pro vaši skupinu, jak na ni bude reagovat. Pokud chcete pracovat ve skupinách, je důležité zajistit si prostor. Aktivity můžete modifikovat, vybírat si myšlenku z jedné aktivity, ale metodu z jiné. Nezapomeňte, že jste profesionálové a kreativní lidé.

ŠKOLA


19

2. 3 Hodnocení skupinové kooperativní práce Hodnocení průběhu a výsledků skupinové práce samotnými žáky je důležité. Žáci by měli sledovat, jak si ve vzájemné spolupráci počínají, a ujasnit si, čemu se naučili. Co se jim osvědčilo nebo naopak, co nefungovalo. Pozornost by se měla soustředit na to, co se opravdu dělo, co se kdo touto zkušeností naučil. Učitel sleduje, jak se kdo zapojuje a jakých pokroků skupina dosahuje: 

přímé pozorování a dělání poznámek (nebo poslouchání zvukového záznamu diskuse),



rozhovor s jednotlivci, skupinou, celou třídou – sebehodnocení jednotlivce, sebehodnocení skupiny, hodnocení skupin navzájem,



sledování reakcí členů skupiny. Je vhodné soustředit se v jednom týdnu na jednu skupinu a zaznamenat klíčové

zkušenosti. Náměty k otázkám pro reflexi práce ve skupině (vždy je ovšem třeba zadat jen jednu otázku): 

Jak se vám dnes pracovalo?



Pracovali jste co nejlépe?



Drželi jste se tématu?



Co vám dělalo problém?



Jak jste problém řešili?



Dařilo se vám dodržovat pravidla?



Co jste cítili při plnění rolí?



Co jste se naučili od ostatních?



Co se vám podařilo?



Co udělat příště jinak, aby to už bylo dobré?

Po skončení práce může každá skupina prezentovat své závěry ostatním nebo může reflexe proběhnout opět jen v rámci jednotlivých skupin s učitelem (skupina s učitelem

ŠKOLA


20

například odchází na koberec, zatímco ostatní pracují na dalších úkolech). Nedoporučuje se srovnávat výsledky jednotlivých skupin, aby nepřevážil soutěživý prvek. Hodnocení kooperativní výuky Základní zásadou je, že se skupinová práce neznámkuje. Místo známek zaujímá v kooperativní výuce reflexe toho, jak se podařilo splnit úkol, a reflexe procesu spolupráce. Tam, kde je výuka uspořádána tak, že se u dětí vytváří návyk odvést co nejlepší práci, nejsou známky ani třeba. Výkon odvádějí pro svůj vnitřní pocit. Pokud učitel potřebuje známky, měly by pocházet výslovně z individuální práce každého dítěte. Těžiště hodnocení se mění dvěma směry: 

I když učitel svou roli při hodnocení neztrácí, těžiště hodnotících procesů se do značné míry přesouvá na skupinu samotnou.



Těžiště přechází od hodnocení individuálních výkonů k hodnocení skupiny.



Hodnocení individuálního přispívání v rámci skupiny.

Dalším podstatným momentem v kooperativním systému je komplexnost hodnotícího procesu, který se projevuje využíváním a kombinací čtyř různých možností: 

Skupiny hodnotí celoskupinové procesy.



Členové skupiny jsou podněcováni k hodnocení jeden druhého.



Jednotlivci hodnotí sami sebe v kontextu skupiny.



Konečná prezentace nebo produkt může být hodnocen jinou skupinou a učitelem.

V kooperativním učení je důležité, aby se ve spolupráci neztrácel jedinec – jeho úsilí, jeho specifická cesta za úspěchem. Kooperativní učení by tedy mělo být organizováno tak, aby žák, který se učí ve skupině, prokazoval svůj pokrok v učení, dokázal, že se prostřednictvím spolupráce s jinými něco učí nebo se již naučil (individuální skládání účtu) – monitorování skupin i jednotlivců v nich, testy po skončené práci, náhodné vyvolání jednotlivce ze skupiny, aby prokázal, co se naučil apod.

ŠKOLA


21

Ne každá činnost je vhodná pro kooperativní skupiny. Spolupráce musí mít smysl. Pokud může úkol zvládnout jeden člen skupiny, aniž by druzí měli čím přispět, pak je to úkol pro individuální práci a nikoliv pro skupinu. Většina lidského učení je sociálním procesem, při němž ten, kdo se učí, nějak spolupracuje s ostatními. Úspěšná skupinová činnost rozvíjí schopnost sociálního i kognitivního učení.

2. 4 Vzdělávací přístupy a metody skupinové práce Pro připomenutí uvádíme přehled metod, které sem spadají. Věříme, že zkušený pedagog uvážlivě vybere ty, které jsou pro práci s danou skupinou na daném stupni vhodné: 

Brainstorming



Diskuse



Diskuse ve dvojicích



Práce v malých skupinkách



Hraní rolí



Práce s obrázky



Práce s filmy, rozhlasovými záznamy



Lidskoprávní případy



Návštěvy a besedy

Brainstorming Umožňuje rychle vyvolat velké množství nápadů (zvolit téma – formulovat ho jako otázku, která je napsaná tak, že ji všichni vidí – účastníci vymýšlejí různé odpovědi, zapisují – ukončit po vyčerpání nápadů – projít všechny nápady – dohodnout se). Práce v malých skupinkách Podporuje zapojení každého účastníka, rozvíjí týmovou spolupráci. Velikost záleží na podmínkách, ale nejosvědčenější se ukazuje počet čtyři. Zde je podstatné, aby byla práce jasně definována, aby měl každý svoji roli v týmu a aby všichni směřovali k určitému cíli, o kterém pak budou referovat.

ŠKOLA


22

Hraní rolí Krátká dramatizace, většinou improvizace. Cílem je navodit určité okolnosti, události, které ještě nezažili, umožnit jim vcítit se do role, ale také jim pak dát čas na vystoupení z role. Vhodné role je třeba citlivě vybírat a dobře zmapovat jednotlivé aspekty každé z nich. Filmy K využití jsou vhodné zejména krátké dokumentární filmy, po jejich promítnutí musí vždy následovat diskuse či další práce s materiálem, mnohé organizace již nabízejí k dokumentům i nabídky konkrétních dalších aktivit na filmy navazující (např. Člověk v tísni http://clovekvtisni.cz/index2.php?id=848, Varianty http://varianty.cz/index.php?id=30)

Lidskoprávní případy Spadají sem různé formy práce s konkrétními lidskoprávními případy, ať už třeba řešenými soudy v současnosti či nedávné minulosti nebo známými z historie, které nabízejí celou řadu způsobů využití. Díky tomu, že jejich jádrem je vždy příběh konkrétního člověka, nabízí se u nich snadné zpracování pro hraní rolí, pro diskuse. Jako především lidské příběhy jsou snadno uchopitelné a motivují děti ke vcítění se do jejich pocitů a k pochopení jejich motivací. Jako jejich zdroj lze použít webové stránky nevládních organizací a široké spektrum lidskoprávních publikací sledujících také různé nároky na podání příběhu podle věku a zájmů dětí. Návštěvy a besedy S dětmi lze navštěvovat místa důležitá pro lidská práva – soud, Kancelář Veřejného ochránce lidských práv, nevládní organizace zabývající se lidskými právy nebo charitativní činností apod. Besedy mohou probíhat v návaznosti na návštěvy nebo zvlášt ve škole – pozvěte a nechejte vyprávět některého rodinného příslušníka nebo někoho z komunity dětí, nebo jiného aktivistu, kdo se zasazuje o lidská práva, pamětníka nějaké lidskoprávně významné události. Předávání lidskoprávních příběhů a historie vyprávěním pomůže dětem vcítit se a porozumět lidským právům jako součásti jejich života. Oba tyto způsoby výuky posilují praktický charakter nezbytný pro efektivní výuku lidských práv.

ŠKOLA


23

3. Výuka v projektech a jak na to Významným zdrojem pro učení se každého jednotlivce a jeho motivací jsou jeho vlastní zkušenosti a prožitky. Ty získávají děti díky přátelství, rodičům anebo cestováním. Významnou rolí školy je pomoci dětem na jejich zkušenostech stavět, vnímat je v kontextu, hodnotit je a využívat je ke svému dalšímu rozvoji. Škola musí pracovat se zkušenostmi žáka, není možné je přehlížet, protože žáci samotní je mnohdy vnímají velmi emocionálně, významněji než poznatky získané ve škole. Také motivaci pro jejich školní práci velmi pomůže, když tato práce na jejich zkušenostech staví. Výuka v projektech je ideálním prostředkem uplatnění této individuální zkušenosti, stavění na zkušenosti i k jejímu dalšímu rozvíjení. Projektová výuka dobře motivuje, protože vede žáky k vytváření z jejich pohledu logických a smysluplných souvislostí a řešení praktických otázek. Žáci v práci na projektu vnímají svůj vlastní vklad a své samostatné rozhodování o jednotlivých krocích při jeho realizaci. Co nabízí projektové vyučování Projektové vyučování 

Dává prostor pro začlenění poznatků z různých oborů.



Poskytuje příležitost pro pěstování spoluzodpovědnosti žáka.



Vytváří prostor pro rozvoj samostatnosti v bezpečném prostředí školy.

Co je to projekt Projekt je větší pracovní celek, ve kterém si žák sám zvolí či vybere z nabízeného své téma, sám si určuje metody své práce a vnímá jej jako „svůj podnik“. Je to něco, za co žák přebírá zodpovědnost. Jsou to praktické i teoretické činnosti, které směřují ke konečnému produktu. Znaky projektu: 

odpovědnost za vlastní učení,



samostatné objevování poznatků,



žákovo úsilí o dosažení cíle (produktu).

ŠKOLA


24

Dobře připravený projekt motivuje žáka k činnosti. Řeší se obvykle v delším časovém úseku, v projektovém dnu, týdnu nebo v průběhu školního roku. Projekt řeší žáci buď individuálně, nebo skupinově, někdy i napříč ročníky. Učitel projekty plánuje, hledá témata blízká žákům, promýšlí úkoly. Čím více má žák pocit spoluúčasti na projektu, tím je projekt pro něj zajímavější a z hlediska vyučování účinnější. V projektu se využívá principu svobodného výběru. Žák si sám zvolí z nabízených témat, hledá vlastní způsob zpracování úkolu, plánuje si čas, rozděluje si práci. Učitel žáka podporuje v motivaci, udržuje jeho zájem. Je připraven mu poradit, kdyby se žák dostal do slepé uličky, ale nechává ho samostatně pracovat a rozhodovat o dílčích otázkách a postupech.

Obr. 4

Projektové vyučování na ZŠ Ostrava - Kunčičky

Motivující faktory k aktivní účasti: 

smysluplnost úkolu, ŠKOLA


25



konečný produkt (vlastní noviny, časopis, film, výstava aj.),



veřejná prezentace za přítomnosti odborníků z dané oblasti (např. v muzeu, galerii).

Co není projekt: 

tematická vycházka, výlet, exkurze,



výtvarná práce bez spoluzodpovědnosti žáka,



produkt, který nepřekračuje sdělení referátu nebo domácího úkolu,



samostatná práce podle pracovního listu (dílčí úkol projektu).

Kdy začít s projekty Než začneme s projekty, je třeba žáky začít připravovat na samostatnost, seberegulaci v učení, práci s různými metodami práce a také na sociální dovednosti, především komunikaci a kooperaci. Projekt by měl být tedy výsledkem úspěšné práce učitele se žáky. To, jestli bude úspěšný, závisí na dobré připravenosti třídy, na skupině, která je kooperativní, umí vyjadřovat své názory, vzájemně diskutovat. Projekt může zpracovávat jeden žák samostatně nebo skupina žáků. Cílem této kapitoly je pomoci si uvědomit, co projekt opravdu je. Předchozí kapitoly pak lze použít jako dobrou přípravu pro úspěšnou práci žáků na jejich projektech.

Obr. 5

Projektové vyučování na ZŠ a MŠ Turkmenská, Vsetín ŠKOLA


26

3. 1 Příklad struktury projektových hodin Cílová skupina: 20 - 30 žáků 8. či 9. třídy ZŠ Zpracovala: Petra Ali Doláková Časový harmonogram: 1. jedna hodina na výběr nosné myšlenky projektu 2. šestihodinový projekt Prostor: přístup do knihovny a na internet, 6 - 10 pracovních stolů po obvodu učebny (jeden stůl pro jednu trojici žáků) + volný prostor uprostřed Úvod – východisko: Učitel si zvolí téma a od začátku školního roku cílevědomě vytváří příležitosti, jak žáky do tématu vtáhnout (např. diskutuje se žáky nad aktuálním děním, pracuje s informačními zdroji apod.). Čeká, až pro dané téma uzraje správný čas. Pak nabídne žákům projekt na „vybrané“ téma - v tomto případě to jsou např. „globální problémy“. Týden před realizací projektu si žáci z předložených výroků vyberou každý jeden jako nosnou myšlenku svého projektu. (Poznámka: např. s pomocí aktivity hledání priorit skupiny). Výroky - příklady: „Rozvojová pomoc je morální povinností všech rozvinutých států včetně ČR.“ „Volný trh světového obchodu je příčinou vzniku mnoha globálních problémů.“ „Bez ochoty a vůle spolupracovat na řešení globálních problémů je jejich řešení nemožné.“ „Nejsi-li na straně řešení, pak jsi na straně problému!“ „Řešení globálních problémů by nestálo více peněz, než se vydává na zbrojení.“ „Zemi nedědíme po svých rodičích, ale půjčujeme si ji od svých dětí.“ „Žijme tak, aby se příští generace měly alespoň stejně tak dobře jako my.“ (Poznámka: žáci mají možnost naformulovat si i svoji vlastní nosnou myšlenku) Žáci si jako nosnou myšlenku svého projektu vybrali výrok: „Nejsi-li na straně řešení, pak jsi na straně problému!“, podle kterého projekt nazvali: „Mysli globálně, jednej lokálně!“

ŠKOLA


27

Cíle projektu: 

Žáci vlastními slovy definují pojem globální problém a popíší alespoň pět globálních problémů včetně jejich vzájemných souvislostí.



Žáci vytvoří plakát k vybranému globálnímu problému, na kterém analyzují konkrétní informace (dle předem zadaných kritérií) vyhledané z předložených zdrojů.



Žáci vyjmenují alespoň pět činností, kterými by mohli přispět k řešení globálních problémů.



Žáci si sami vyberou a naplánují alespoň jednu reálnou činnost, kterou ještě nedělají a kterou by mohli osobně přispět k řešení vybraného problému. Měli by být schopni zahájit ji do půl roku.



Žáci si ve skupině rozdělí potřebné role tak, aby se každý na tvorbě produktu podílel.



Žáci porovnávají různé zdroje informací a posuzují důvěryhodnost jednotlivých zdrojů.

Postup: 1. krok: Společné nastavení pravidel, formulace kritérií hodnocení (vycházejících z cílů projektu!) a jejich zápis na velký arch papíru včetně vyvěšení v učebně. 2. krok: Evokace - volné psaní na téma: „Když slyším globální problém, tak se mi vybaví ...“ a společné čtení některých volných psaní. (Poznámka: pravidla všech aktivit jsou zapsána na velké archy papíru a vyvěšena v učebně na dobře viditelném místě) 3. krok: Evokace - brainstorming na téma: „Jaké znáte globální problémy?“ včetně zápisu všech nápadů žáků na tabuli. 4. krok: Rozdělení žáků do trojic podle kritéria: „Vytvořte trojice tak, aby v každé trojici byl alespoň jeden chlapec a jedna dívka.“ Vytváření trojic předchází seznámení s úkolem a rolemi, které budou pro splnění úkolu potřeba. Zadání úkolu i role s popisem činností jsou zapsány na tabuli či velký arch papíru a vyvěšeny v učebně.

ŠKOLA


28

5. krok: Každá trojice si vybrala jeden z uvedených globálních problémů. (Poznámka: problémů bylo více, než je počet trojic) 6. krok: Uvědomění si významu - zadání úkolu pro každou trojici: „V následujících dvou hodinách vytvořte plakát k tématu vybraného globálního problému dle zadaných kritérií s využitím následujících zdrojů (literatura, internet, tisk, jiný učitel aj.).“ (Poznámka: rozdělení kritérií na „povinná“ a „doporučená“ provedli žáci s ohledem na název a cíle projektu) Mezi povinné položky (kritéria) plakátu žáci zařadili: 1. výstižný název, datum a jména autorů 2. motto, citát či báseň k tématu 3. plakát je psán čitelně, velikost písma je minimálně 5 cm 4. stručný popis vybraného problému 5. jaké jsou možnosti řešení daného problému 6. co může udělat každý z nás ve prospěch řešení 7. grafika - fotografie, obrázek, mapa, graf, schéma, 3D výtvor apod. 8. volný prostor (¼ plakátu) na „myšlenkovou mapu“ souvislostí a vzájemných vazeb s ostatními problémy - tu žáci vytvoří na základě výstupů z aktivity hledání souvislostí 9. přehled/citace použitých zdrojů „dle platných norem“ (u www stránek: odkaz + název organizace, která je zřizuje, případně jméno autora) Mezi doporučené položky plakátu žáci zařadili: 1. Jaké jsou tři základní příčiny vzniku vybraného problému? 2. Jak to vypadalo s vybraným problémem před 100 lety a jak to asi bude vypadat za 100 let, pokud se problém nebude řešit a pokud se bude řešit? 3. Jaké dopady má vybraný problém na Zemi a jaké přímo na nás? (Poznámka: kritéria a pravidla všech aktivit jsou zapsána na velké archy papíru a vyvěšena v učebně na dobře viditelném místě) 7. krok: Každá skupina má pět minut na prezentaci svého plakátu. Žáci si sami nastavili kritéria pro prezentace: ŠKOLA


29

 Na prezentaci se podílejí všichni členové skupiny.  Prezentace není čtená, na pomoc mají žáci pouze svůj zpracovaný plakát.  V rámci prezentace vytvoří žáci prostor na dotazy. Následuje diskuse s důrazem na zdroje informací a jejich důvěryhodnost a hodnocení výstupů (plakátů a prezentací) jednotlivých skupin vzhledem ke kritériím. 8. krok: Žáci zviditelňovali vzájemné vazby, vztahy a souvislosti pomocí klubíček vlny aktivita hledání souvislostí a následovala diskuse. Nalezené souvislosti žáci zpracovali do myšlenkové mapy, která je součástí výstupu, případně mohou nalepit vyplněný formulář z aktivity hledání souvislostí na vyhrazené místo plakátu. 9. krok: Reflexe - volné psaní na téma: „V průběhu projektu mě velmi zaujalo a oslovilo ...“ a společné čtení některých volných psaní. (Poznámka: volná psaní a fotografie všech výstupů si každý žák uloží do svého portfolia v případě fotografií lze využít individuální elektronické portfolio, na které má každý žák přístup v rámci webových stránek školy) 10. krok: Reflexe - zadání domácího úkolu: „Vyber si a naplánuj, co bys mohl (a) ve svém životě do půl roku změnit ve prospěch řešení některého z globálních problémů (musí to být něco, co ještě neděláš!) a zapiš to na předložený papír.“ Pak každý žák dostal obálku, napsal na ni své jméno, vložil do ní úkol a zalepenou ji druhý den předal učiteli. 11. krok: Po půl roce každý žák obdržel obálku se svým jménem. Následovala diskuse na téma: 1. Komu se podařilo úkol splnit? 2. S jakými problémy se potýkal? 3. Jak reálný úkol si kdo dal? 4. Co by mu/jí pomohlo, aby úkol splnil? 5. Jaký úkol by si vybral dnes apod.?

ŠKOLA


30

Popisy některých aktivit použitých výše Krok 3 – Brainstorming Pravidla: 

Každý nápad je přijatelný, i kdyby se zdál být nesmyslný, nepravdivý, mylný.



Všechny nápady se zapisují.



Čím více nápadů, tím lépe.



Je dobré rozvíjet myšlenky všech účastníků.

Postup: 

Napište téma nebo otázku na tabuli.



Vyhlaste oficiálně pravidla pro navození atmosféry a stanovte časový limit, obvykle od 3 do 10 minut.



Požádejte účastníky o jejich nápady, myšlenky a asociace.



Pro rozběhnutí můžete uvést několik příkladů.



Podporujte skupinu a jemně reformulujte jejich nápady - např. slovy: „Mohu to zapsat takto?“



V případě, že se nápady opakují, vyzývejte účastníky k příkladům z jiného úhlu pohledu.



S výsledky brainstormingu dále pracujte. Zdroj: kurz „Čtením a psaním ke kritickému myšlení“

Krok 5 - Hledání priorit skupiny Doporučená délka trvání: 30 minut Prostředí: běžná učebna - skupina sedí na židlích v kruhu Pomůcky: stojan s velkými archy papíru (flipchart), samolepící štítky (3 ks na jednoho účastníka), fixy, sada výroků na konkrétní téma (napsaných na velkém archu papíru) Postup: 1. Každý účastník se seznámí se sadou výroků napsaných na velkém archu papíru. Během deseti minut si z této sady vybere 1 - 3 výroky, které osobně považuje za prioritní.

ŠKOLA


31

2. Pak účastníci vytvoří dvojice (případně trojice) - zpravidla podle toho, jak vedle sebe sedí. V těchto skupinkách mají dalších deset minut na to, aby se po vzájemné diskusi shodli na 1 - 3 výrocích, které společně považují za prioritní. 3. V další fázi se tyto skupinky spojují ve větší skupiny (4 - 6 účastníků) a v dalších deseti minutách mají opět vybrat 1 - 3 výroky, na kterých se vzájemně shodnou. 4. Po této fázi jednotlivé skupiny prezentují (příp. i komentují) svá rozhodnutí, vedoucí označuje v seznamu názvy vybraných výroků. Po prezentaci každé skupiny následuje prostor pro dotazy, připomínky, vyjádření nesouhlasu ze strany ostatních skupin. Pokud stejný výrok preferuje i jiná skupina, udělá vedoucí u jeho názvu na flipchartu čárku, aby bylo zřetelné, že tento výrok vybralo více skupin. V této fázi si skupina vytvoří seznam priorit, který je již daleko užší než původní sada výroků. 5. Každý účastník obdrží „tři hlasy“ v podobě tří samolepících štítků a z vytvořeného seznamu priorit vybere tři výroky, které osobně (avšak teď na základě zkušeností z proběhlých diskusí) považuje za prioritní. Svůj hlas - dle níže uvedených pravidel - přidělí danému výroku tak, že k jeho názvu ve vytvořeném seznamu nalepí samolepící štítek. Pravidla: 

Každý účastník má pouze tři hlasy.



Jedné prioritě může účastník dát 1 - 3 hlasy.



Každý účastník má právo 1 - 3 hlasy neudělit.

Vedoucí sečte všechny individuální hlasy a určí tím pořadí priorit celé skupiny. Následuje diskuse nad vzniklým pořadím. Upraveno dle zdroje: SELBY, D., PIKE, G.: Globální výchova, www.rvp.cz Krok 8 - Hledání souvislostí Stručný popis: Diskusní aktivita, při které účastníci zjistí a objeví vzájemnou provázanost daných či nalezených informací (problémů, jevů, dějů ap.). Doba trvání: 60 minut Prostředí: běžná učebna - skupina sedí na židlích v kruhu, projekční plocha a možnost přitemnění místnosti

ŠKOLA


32

Pomůcky: 20 papírových lístků A5, literatura a jiné informační zdroje; na dvojici (trojici) účastníků pak: jeden hrací formulář, jedny pevné desky se skřipcem, samolepící štítek, popisovač a klubíčko vlny (vítané je, pokud každá dvojice/trojice má jinou barvu vlákna) Postup: 1. Vedoucí dá každé dvojici (trojici) formulář na pevných deskách se skřipcem a poskytne výrazné psací potřeby (popisovače). 2. Jednotlivé dvojice (trojice) si do svého formuláře přepíší název vybraného problému do kolonky „vybraný problém“ tak, aby byl dobře viditelný. 3. Vedoucí vyzve jednotlivé dvojice (trojice), aby si mezi sebou rozdělily dvě (příp. tři) role - stojící vyjednavač a pohyblivý vyjednavač, případně zapisovatel. Role účastníků při „hledání souvislostí“ Stojící vyjednavač - postaví se do kruhu, který tvoří ostatní stojící vyjednavači, a drží před sebou desky s formulářem tak, aby na něj bylo z kruhu vidět. Pohyblivý vyjednavač - obdrží samolepicí štítek, na který si napíše problém, který reprezentuje a viditelně si jej nalepí na oděv. Současně obdrží klubíčko vlny, které ováže „svému“ stojícímu vyjednavači kolem pasu. Zapisovatel - stojí po boku stojícího vyjednavače a zapisuje nalezené souvislosti do hracího formuláře - v případě rozdělení účastníků do dvojic má roli zapisovatele stojící vyjednavač! 1. Pohybliví vyjednavači se i s klubíčkem vlny vydají k některému z ostatních/volných stojících vyjednavačů a začnou spolu diskutovat, zda problémy, které představují, spolu nějak souvisejí. Pokud najdou souvislost, stojící vyjednavač vše zapíše do formuláře a pohyblivý vyjednavač omotá klubíčko kolem pasu stojícího (vlákno musí být napnuto!). Pak se vydá i s klubíčkem k jinému stojícímu vyjednavači a vše se opakuje.

ŠKOLA


33

Hledání souvislostí - formulář:

Vybraný problém: Stojící vyjednavač (případně i zapisovatel): Spoluřešitel Související problémy

Nalezená souvislost - stručně popište

(pohyblivý vyjednavač jiné skupiny)

2. Každý pohyblivý vyjednavač by měl nalézt alespoň pět různých souvisejících problémů. Po signálu vedoucího (zazvonění) se vrátí ke „svému“ stojícímu vyjednavači. 3. Po uplynutí potřebného času vznikne uprostřed kruhu hustá síť souvislostí a vazeb. Vedoucí požádá stojící vyjednavače, aby si opatrně sedli na židli, kterou jim jejich pohybliví vyjednavači přisunou. 4. Nastává diskuse nad vzniklou sítí, hledají se zajímavé souvislosti, nečekané souvislosti, případně problémy, mezi kterými souvislosti nalezeny nebyly. Dobré je rozvinout i diskusi o tom, jak jednotlivé problémy ovlivňuje každý z nás. 5. Nakonec nastává fáze, kdy pohybliví vyjednávači síť opět rozmotají do původních klubíček. Krok 9 - Volné psaní Pravidla: 

Polož tužku na papír a piš, co tě k danému tématu napadá.



Neplánuj si dopředu, co a jak budeš psát. Prostě piš.



Nevracej se v průběhu psaní k tomu, co už jsi napsal, nevylepšuj to, neopravuj.



Nenech se brzdit ve svých nápadech nejistotou, jak se co píše - při volném psaní je dovoleno chybovat. Nikdo ti nesmí chyby ve volném psaní vytýkat. Až budeš s textem dále pracovat, opravíš a vylepšíš ho i po formální stránce.



Piš po celý stanovený čas - nepřestávej psát, i když máš dojem, že už tě nic nenapadá.

ŠKOLA




34

Když tě vážně nic nenapadá, můžeš si vypomoci tak, že napíšeš např. „Co bych ještě mohl napsat k našemu tématu?“ nebo „Jak bych teď mohl v tématu pokračovat?“ apod.



I když píšeš tyto nebo jiné pomocné věty, snaž se myslet na téma a vrátit se k němu.



Nemusíš psát rychle. Piš svým běžným tempem. Nepřestávej psát.



Volné psaní píšeš výhradně pro sebe. Rozhodneš se sám, zda ho přečteš druhým, vyvěsíš, nebo budeš jinak publikovat, anebo zůstane jen pro tebe. Zdroj: kurz „Čtením a psaním ke kritickému myšlení“

Poznámky a doporučení: 

Při prezentacích je nutné hlídat čas - dobré je, když po dvou minutách vedoucí zazvoní na zvonek (triangl), což je pro danou dvojici znamení k dokončení věty či myšlenky.



Zajímavé a plodné diskuse je lépe neukončovat - proto je dobré mít určitou časovou rezervu.



Cílem aktivity je zviditelnění toho, že jednotlivé problémy jsou propojeny ve složitou mnohavrstevnou síť vzájemných vztahů a souvislostí a že je proto nelze řešit odděleně.



Je velmi vítané, pokud klubíčka mají výrazné a odlišné barvy. Vhodnější jsou silná vlákna.



Je přehlednější (nikoli nutné), pokud se pohyblivý vyjednavač po každém nalezení vazby vrací ke svému stojícímu vyjednavači, omotá jej a opět se vydá k jinému stojícímu vyjednavači - síť je sice přehlednější, ale je k tomu potřeba více času i větší klubíčka/delší vlákna.



Při rozmotávání sítě je dobré pohyblivým vyjednavačům povolit přetržení vlákna s tím, aby jej opět navázali - uzlíky na vláknu při aktivitě nevadí.



Při závěrečné diskusi je dobré mít na paměti i nepřímé souvislosti - zejména v případech, kdy se přímá souvislost dvou problémů nenajde (např.: pokud se nenajde souvislost mezi problémy A a B, ale najde se souvislost mezi problémy A a C i mezi B a C, pak problém A přes problém C souvisí s problémem B a naopak).

Upraveno dle zdrojů: SELBY, D., PIKE, G.: Globální výchova, www.rvp.cz

ŠKOLA


35

Závěr Tento materiál vznikl v úzké spolupráci se žáky a pedagogickými pracovníky, kterým je určen. Autorský tým do něj vkládá naděje, že přispěje k co nejlepší práci s dětmi na prvním a druhém stupni základní školy a přinese jim cenný vklad pro jejich další rozvoj. Pedagogickým pracovníkům snad přinese více momentů radosti z úspěchů dětí a především inspiraci pro jejich další práci na jejich výchovných a výukových metodách. Těmto pracovníkům patří především také upřímné poděkování celého týmu a přání úspěšné práce se žáky.

ŠKOLA


36

Doporučená literatura BELZ, H. SIEGRIST, M., Klíčové kompetence a jejich rozvíjení. Praha: Portál, 2001 BRANDER, P. et al., KOMPAS: Manuál pro výchovu mládeže k lidským právům. Praha: Argo/Česká národní agentura Mládež, 2006 http://www.mladezvakci.cz/fileadmin/user_upload/publikace/Kompas_manual.pdf ČECHOVÁ, B. et al., Nápadník pro rozvoj klíčových kompetencí ve výuce. Praha: Scio, 2006 LEBEER, J., Programy pro rozvoj myšlení dětí s odchylkami vývoje. Praha: Portál, 2002 MALÍŘOVÁ, E.; PAVLÍČKOVÁ, M.; RYCHTECKÁ, M. (eds.) et al., Svět do všech předmětů: globální témata pro 2. stupeň ZŠ a víceletá gymnázia. + 1 CD-ROM. Brno: Společnost pro Fair Trade ve spolupráci s Agenturou rozvojové a humanitární pomoci Olomouckého kraje, 2009 MALÍŘOVÁ, E. (ed.) et al., Svět v nákupním košíku (7 manuálů k programu globálního vzdělávání). Brno: Společnost pro Fair Trade, 2008 MDG´15. Rozvojové cíle tisíciletí. Manuál pro učitele středních škol. [online]. Praha: Partners Czech, 2008 http://www.partnersczech.cz/soubory/mdg_prirucka/INDEX.HTML MORVAYOVÁ, P.; MOREE, D. Dvakrát měř, jednou řež. [online]. Praha: Varianty, Člověk v tísni, 2009 http://www.varianty.cz/download/pdf/pdfs_82.pdf SITNÁ, D., Metody aktivního vyučování. Praha: Portál, 2009 POLITEIA – Sada pracovních listů, animací a metodik. Praha: Gemini o. s., 2008. www.cedu.cz a www.politeia.cz Příručka Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia. 3. sv. Pracovní sešit 1, Pracovní sešit 2, Manuál pro učitele. Praha: Scientia, 2008. Varianty:

vzdělávací

program

společnosti

Člověk

v tísni.

[online].

Praha,

2010

www.varianty.cz Metodiky osobnostní a sociální výchovy. [online] Praha: Projekt Odyssea, o. s., 2010 http://www.odyssea.cz/metodiky-osv.php

ŠKOLA


37

Použitá literatura ABC Vyučování lidských práv-praktické aktivity pro výuku lidských práv pro základní a střední školy, OHCRH, 2003 http://www.ohchr.org/EN/PublicationsResources/Pages/TrainingEducation.aspx BRANDER, P. et al., KOMPAS: Manuál pro výchovu mládeže k lidským právům. Praha: Argo/Česká národní agentura Mládež, 2006 http://www.mladezvakci.cz/fileadmin/user_upload/publikace/Kompas_manual.pdf FISHER, R., Učíme děti myslet a učit se – praktický průvodce strategiemi vyučování. Praha: Portál, 1997 TOMKOVÁ, A., KAŠOVÁ, J., DVOŘÁKOVÁ, M., Učíme v projektech. Praha: Portál, 2009 www.rvp.cz http://www.ucitelske-listy.cz/2010/01/zdenek-belecky-serial-vzdelavaci.html VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010

ŠKOLA


38

Přílohy V této části předkládáme pro inspiraci a použití databázi realizovaných projektů a projektových hodin, které ilustrují využití práv dítěte v praxi na prvním a druhém stupni základní školy.

Příloha č. 1 - Práva dítěte a lidská práva ve vztazích mezi námi - točíme video Pracoviště: ZŠ a MŠ Merhautova, Brno Zpracovala: Mgr. Helena Elsnerová Téma: „Základní vzájemné poznávání“ - všeobecné seznámení dětí s Deklarací dětských práv Forma: Projektová výuka, 1 vyučovací hodina Průběh: 1. ANALÝZA SITUACE – zjistit problémy v dětských vztazích, v jejich potřebách i ve vzájemném poznávání. 2. CÍL PROJEKTOVÉ HODINY – vtáhnout žáky do problematiky dětských práv, zmapovat jejich dosavadní vědomosti, znalosti a postřehy z této oblasti. Posílit jejich vnímaní, že jsou součástí společnosti. 3. ČINNOSTI

PROVÁDĚNÉ

ZA

ÚČELEM

DOSAŽENÍ

CÍLŮ

–

natočení

tyřicetiminutového DVD za účasti žáků v jejich reálném školním životě. Zajistit souhlas rodičů s natáčením delšího časového úseku. Připravit jednoduchý dotazník jako doplněk pro kontrolu pochopení myšlení žáků v oblasti dětských práv. 4. VÝSTUPY - promítání DVD s průběžnou diskusí k jeho obsahu. Zpětným pohledem si žáci lépe uvědomí své chování i vztahy ke spolužákům. Zapojují smyslové vnímání, prožitky a z vlastní iniciativy diskutují. Sledování DVD je dostatečně motivuje a aktivizuje. Řeší konkrétní situace, které souvisejí s dětskými právy a jejich dodržováním. Zkoumají své problémy z různých úhlů pohledu. Nenásilně se seznamují s jednotlivými články dětských

ŠKOLA


39

práv: právo učit se a vzdělávat, právo na volný čas, na život v bezpečí, rozvíjení svých zájmů i to, že všichni jsou stejně důležití. Žáci se vyjadřují k jejich uplatňování. Závěrem vyplní krátký dotazník, který slouží učiteli k poznání, jak žáci pochopili dané téma. Materiál si děti vloží do svého portfolia. 5. HODNOCENÍ - potvrdilo se, že touto problematikou je nutné se zabývat průběžně. Důležitá je zpětná vazba posílená vizuálním vjemem. Propojení s reálným životem podporuje v dětech motivaci a aktivitu. Je potřeba naučit se nejen diskutovat, řešit problémy ale i argumentovat a také rozvíjet schopnosti tolerance a přátelství.

ŠKOLA


40

Příloha č. 2 - Poznáváme se a respektujeme navzájem – budujeme pocit sounáležitosti Pracoviště: ZŠ a MŠ Merhautova, Brno Zpracovala: Mgr. Helena Elsnerová Forma: PROJEKTOVÁ VÝUKA – žáci 5. třídy Téma: Článek 29 Úmluvy o právech dítěte, Respektovat a být respektován - Rozvoj osobnosti dítěte, propojení poznatků s tím, s čím se žáci setkávájí v běžné realitě. Typ práce: komunitní kruh Cíl projektové hodiny: rozvoj vztahů, utváření soudržnosti a pocitu sounáležitosti. Vytvoření pocitu bezpečí u každého dítěte, které se komunitního kruhu účastní. 1. ANALÝZA SITUACE – zjištění problémů v komunikaci a vzájemných vztazích dětí ve třídě. 2. ČINNOSTI PROVÁDĚNÉ ZA ÚČELEM DOSAŽENÍ CÍLE – příprava a zajištění materiálu (magnetická tabule, magnetky, smajlíky, obrázky, jmenovky, seznam žáků, soft míčky). Kontrola souhlasu rodičů s natáčením a fotografováním dětí. Vytvoření technického zázemí a fotodokumentace. Téma je bráno tak, aby samo o sobě bylo motivační. Žáci o sobě zjišťují pozitivní vlastnosti, záliby a přání. Neřeší se a nevyhledávají problémy. Žáci se respektují a dodržují na začátku hodiny vytvořená pravidla. Právo mluvit má jen ten, kdo má v ruce míček. Na základě zjištěných poznatků si žáci namalují obrázky, které souvisejí s tím, co se o spolužákovi dozvěděli a obrázek mu předají s komentářem. 3. HODNOCENÍ – děti se pokusí o sebehodnocení. Důležitá je také zpětná vazba a hlubší rozvíjení vztahů a soudržnosti i nadále. Osvědčila se práce v komunitním kruhu, ve kterém si hráli a pracovali žáci spolu s učitelem i hosty. K dobrému výsledku přispěla i předcházející debata s jednotlivými dětmi na téma – co přispívá k vzájemnému respektování. Příjemné bylo také využití netradičních prostor – sborovny školy (prostředí, ve kterém se pohybují učitelé). Osvědčilo se také přizvání dalších dospělých osob do projektové hodiny (spec. pedagog, školní psycholog, fotograf, třídní učitel atd.).

ŠKOLA


41

Problémem zatím ještě zůstává dodržování domluvených pravidel formulovaných samotnými dětmi a vlastní sebehodnocení. Průběžně se také bude muset pracovat na zpětné vazbě. Velkým pokrokem je, že nikdo ve skupině se nikomu neposmíval, ani neměl nevhodné poznámky. Dobrá zpráva: děti se na tyto hodiny těší a ptají se, kdy se opět sejdeme.

Obr. 6

Projektová hodina „Respektovat a být respektován“ – ZŠ a MŠ Merhautova, Brno

ŠKOLA


42

Příloha č. 3 - Poznáváme UNICEF v matematice, výtvarné a občanské výchově Pracoviště: ZŠ Valašské Meziříčí Zpracovala: Mgr. Pavla Tichá Témata: Organizace na ochranu dětí, dětská práva, občanství Název: „I já mohu pomoci“, „Už vím, o co se snaží UNICEF“. Velikost skupiny: 18+, 2. stupeň ZŠ Doba trvání: 3 x 45 minut:

1. hodina – matematika 2. hodina (následná) – občanská výchova 3. hodina (následná) – výtvarná výchova

Cíle: rozvoj komunikačních dovedností, efektivní vyhledávání informací, prohloubení spolupráce, seznámení s organizacemi na ochranu práv dětí, procvičení učiva Pomůcky: pero, tužka, pastelky, fixy, (nůžky, lepidlo), papír velkého formátu (např. balicí papír), přístup na internet. 1. hodina – matematika Průběh: 1. Vysvětlíme žákům, že do matematických příkladů je zašifrováno téma, kterému se budeme věnovat. 2. Rozdělíme žáky do šesti vyrovnaných skupin (po 3 – 4 dětech). Je potřeba, aby skupiny sestavil učitel tak, aby mohly všechny úspěšně pracovat. (Pokud budou v jedné skupině 3 výborní žáci a v druhé skupině tři slabí žáci, pak se dílo nezdaří.) 3. Každá skupina dostane jedno zadání s příklady a čtvercovou sítí (příklady je možné rozstříhat na jednotlivé proužky a vložit se čtvercovou sítí do obálky) + početní šifru. 4. U každého příkladu je jeden čtvereček ze čtvercové sítě s obrazcem. Když správně vypočítáme příklad, dozvíme se (z početní šifry), kam do čtvercové sítě máme čtvereček umístit (můžeme obrazec dokreslit nebo čtvereček vystřihnout a vlepit). 5. Každá skupina tak do své čtvercové sítě vytvoří část výsledného obrazce. 6. Takto vytvořené obrazce zvětšíme do společné čtvercové sítě, kterou si připravíme (např. na balicí papír) v zadaném poměru (např. 5:1). 7. Získáme nápis UNICEF. ŠKOLA


43

8. Tvorba myšlenkové mapy na téma UNICEF. 9.

Zpětná vazba – hodnocení hodiny.

10. Hodnocení práce ve skupině – anonymní dotazník. 2. hodina (následná) – občanská výchova 1. Ve stejných skupinách, ve kterých žáci pracovali v matematice, hledají na internetu informace, které souvisí s organizací UNICEF i dalšími organizacemi, které se zabývají právy dětí. 2. Je nutné zadat odkazy, na kterých mají děti informace hledat (např. www.unicef.cz, www.childsrights.org, www.savechildren.org.uk, www.illo.org, ….). 3. Skupiny si vylosují témata (např. dětská práce, dlouhodobé programy UNICEF, okamžitá pomoc v nouzi, práva dětí a UNICEF,…). 4. Téma zpracují do několika stručných bodů. 5. Diskuse na téma: „Co můžu udělat já sám nebo naše třída, abychom pomohli dětem, které to potřebují“ (např. zakoupení panenky, DMS, …). 3. hodina (následná) – výtvarná výchova 1. Na balicí papír, na který jsme v matematice vytvořili nápis UNICEF, doplníme grafickou část loga této organizace. 2. Každá skupina připojí téma zpracované do několika stručných bodů. 3. Závěrečné hodnocení práce ve skupině – formou dotazníku. Použité zdroje: Manuál pro výchovu mládeže k lidským právům – Kompas www.logoUNICEF.cz, www.UNICEF.cz

ŠKOLA


44

ŠKOLA


45

ŠKOLA


46

ŠKOLA


47

ŠKOLA


48

ŠKOLA


49

ŠKOLA


50

Početní šifra

A17

=

-22

A18

=

-1,1

2 5

C4

=

11 20

C2 = 5

B16

=

-55

B17

=

4

C5 = 2

2 3

C6

=

1,1

C11 = 1

1 2

C12

=

60

11 14

C18

=

-1 7

D7

=

0,3 D14

=

E3

1 4

17 20

C9

=

5

C10

=

7 20

C15

=

12

C16

=

-1 4

C17

=

D4

=

-1

D5

=

11 12

D6

=

D10

=

-1 2

D11 = 1

11 14

D13

=

D17

=

2 9

E1 = 1

8 15

E2

=

E6

=

-7

E7

=

13 20

E12

=

9

E13

=

-1 3

35

44

E8 = 1

E14

=

ŠKOLA

-2

9 20

B18

=

-0,4

C1

=

C7

=

-0,7

C8

=

C13

=

1,4

C14

=

1 5

D2

=

-8

16 21

D9

=

-30

D16

=

0,5

D1 = 1

D8

=

4 9

D15

=

3

=

0,9

E4

=

-0,8

E9

=

1,2

E10

=

-0,6

E11

=

E15

=

-60

E16

=

0

E17

=

E5 = 4

10

1 3

1 2

16

1 6


51

Příloha č. 4 - Přemýšlíme v hodině informatiky, proč jsou lidská práva pro nás důležitá Pracoviště: ZŠ Ostrava - Kunčičky Zpracovala: Mgr. Natalija Čertanová Forma: Projektové vyučování – hodina Informatiky 8. ročník. Průřezová témata: 

Osobní a sociální výchova



Environmentální výchova



Jsme Evropané



Multikulturní výchova

Hlavní téma: Lidská práva Pomůcky: program PowerPoint, prezentace – text zkrácené verze Všeobecné deklarace lidských práv, dataprojektor Délka projektové hodiny: 135 min Cíl: Seznámit žáky s tématem základních lidských práv, uvědomit si jejich význam pro náš život, analýza informací. Žák se naučí pracovat v programu PowerPoint, vytvoří prezentaci. Aktivita č. 1: Co nám dávají lidská práva? Pomůcky: dataprojektor, text zkrácené verze Všeobecné deklarace lidských práv (www.detskaprava.cz). Čas: 45 min. Zaměření: Seznámení s obsahem základních lidských práv, zamyšlení se nad jejich významem pro náš život. Postup: 1. Na dataprojektoru zobrazíme Deklaraci lidských práv, žáci otevřou tentýž dokument na stránkách www.detskaprava.cz. Dokument okopírují a uloží do Wordu. 2. Každý žák má za úkol rozhodnout, který zákon je pro něj nejdůležitější, a zvýrazní text tohoto zákona červeně, měně důležitý zákon zvýrazní modře a nejméně důležité hnědě. 3. Žáci postupně čtou nahlas zákony, vedou diskusi nad tím, jak jim rozumí. Snažíme se jednotlivá práva dítěte spojit s konkrétními situacemi ze života.

ŠKOLA


52

4. Žáci přiřadí body k označeným zákonům, červeně označené zákony - tři body, modře označené zákony – dva body, hnědé zákony – jeden bod. Diskuse: 1. Bylo těžké rozhodnout o důležitosti některých zákonů? 2. S kterými z těchto zákonů se setkáváš ve škole? …………………………………………… Aktivita č. 2 : Co nám dávají lidská práva? Pomůcky: Deklarace lidských práv, připravená prezentace s nadpisy snímků v programu PowerPoint, internet Organizace třídy: práce ve dvojicích Čas: 45 min. Postup: 1. Žáci si vylosují dvojici (použijeme barevné papírky nebo čísla skupin). 2. Žáci otevřou připravenou prezentaci s nadpisy snímků, společně je přečtou a pod vedením učitele diskutují, vyslovují své názory, kterým článkům by mohli přiřadit daný nadpis. 3. Každá dvojice vloží do snímku podnadpisy článků z Deklarace lidských práv. 4. Žáci pracují s textem, internetem, shromaždují materiály (obrázky) do snímků k článkům, které by mohly charakterizovat smysl daného článku. 5. Vytvoří celou vlastní prezentaci. Diskuse: Co nás bavilo? Co bylo těžké? Co jsme si odnesli? Mají všichni lidé stejná práva? A proč? Co pro to můžeme udělat? Aktivita č. 3: Co nám dávají lidská práva? Pomůcky: dataprojektor Organizace třídy: práce ve dvojicích ŠKOLA


53

Čas: 45 min. Postup: 1. Žáci předvádějí své prezentace. 2. Žáci na list papíru vyhodnotí práci spolužáků, zvlášť po snímku. Líbilo se - nelíbilo se, souhlasím - nesouhlasím. 3. Nejlepší prezentaci předají učitelům jiných předmětů. Diskuse Jak se vám dařilo v práci se snímky? K čemu nám to bude? Proč se učíme o právech dítěte? Závěrečná reflexe projektu: Žáci pracovali se zájmem, hodnotili činnost jako přínosnou a zábavnou. Někteří žáci sami přicházeli na nápady, jak prezentace doplnit a vylepšit. Příště si společně stanovíme pravidla, která budeme v projektových hodinách dodržovat.

ŠKOLA


54

Příloha č. 5 - Dětská práva začínají u nás v obci – v zeměpise a výtvarné výchově Pracoviště: ZŠ Ostrava – Kunčičky Zpracovala: Mgr. Martina Vítovcová Právo na mapě: Kde dětská práva začínají? … Blízko domova! Věk: 14 – 15 let Doba trvání: záleží na schopnostech dětí a na tom, jak je téma zaujme Předměty: zeměpis, výtvarná výchova Cíle: 

prohloubit znalosti o právech dítěte



práva v každodenním životě dětí



posouzení dodržování práv dítěte ve vymezené oblasti



rozvoj klíčových kompetencí - sociálních, komunikativních, občanských, kompetencí k učení i k řešení problémů

Pomůcky: internet (letecká mapa), mapy, atlasy, balicí papír, kreslicí a psací potřeby, fixy, nůžky, lepidlo, Úmluva o právech dítěte Příprava: Průřezová témata: 1. Osobnostní a sociální výchova (OSV) 2. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS) 3. Multikulturní výchova (MuV) Rozvoj klíčových kompetencí: -

k učení - uvádí věci do souvislosti, využívá různé zdroje informací, prezentuje výsledky své práce, porovnává a posuzuje výsledky,

-

k řešení problémů - volí vhodný způsob řešení, pokouší se řešit problémy samostatně, vyhledává vhodné informace,



komunikativní - formuluje a rozvíjí své myšlenky, naslouchá druhým,



sociální - spolupracuje s druhými, podílí se na vytváření pravidel práce v týmu,



pracovní - dodržování hygienických pravidel, bezpečné používání materiálů, pomůcek a vybavení. ŠKOLA


55

Dovednosti: 

rozvíjet schopnost žáků pracovat ve skupinách,



rozvíjet schopnost vnímat souvislosti mezi jednotlivými informacemi,



rozvíjet tvořivost a komunikativní dovednosti, vyhledávání a třídění informací + jejich praktické využití při práci, rozdělení úkolů uvnitř skupiny a spolupráce všech jejích členů, objektivní posuzování výsledků práce druhých,



výroba mapového schématu Kunčiček.

Popis projektu: Projektovému dni předcházely dvě hodiny RV, ve kterých byli žáci seznámeni s Úmluvou o dětských právech a dvě hodiny VV, ve kterých si žáci vyráběli dvě mapová schémata Kunčiček (jejich domova) na balicí papír. a) V projektovém dni si žáci zopakovali pravidla pro práci ve skupinách - při práci hovoříme potichu, pomáháme si, spolupracujeme atd. Pak byli žáci rozděleni do dvou skupin a do své mapy vyznačovali jednotlivé objekty - veřejné budovy (pošta, škola, kostel, ….), veřejné služby (lékařské středisko, požární stanice, …) a další důležitá místa (obchod s potravinami, hřbitov, …). b) Když děti všechny objekty vyznačí, prezentují svou práci druhé skupině a vzájemně si kontrolují správné umístění objektů. c) Následuje diskuse vyučujícího se žáky, jak jsou různá místa na mapě spojena s právy dítěte. d) Jakmile žáci pochopí tuto souvislost, opět každá skupina samostatně připíše čísla článků z Úmluvy k jednotlivým objektům na mapě. Například: kostel – svoboda myšlení, náboženského vyznání, škola – právo na vzdělání, knihovna – právo na informace. Evaluační část: V předem stanovený čas každá skupina prezentovala svou práci a její výsledky druhé skupině. Po každé prezentaci vyučující moderovala diskusi, ke své práci se mohli vyjádřit i autoři prezentací. Bylo těžké nakreslit mapu naší obce? Dozvěděli jste se něco nového o této oblasti? Liší se vaše mapa od mapy druhé skupiny? ŠKOLA


56

V které části mapy je největší, nejmenší, koncentrace práv dítěte? Je některá část mapy, kde prakticky neexistuje souvislost s právy dítěte? Které články z Úmluvy jste do mapy nezahrnuli? Je některá oblast na mapě, kde jsou porušována práva dítěte? Je v této oblasti místo, kde lidé podnikají kroky k ochraně práv dítěte? Své výtvory si žáci vystavili ve třídě. Závěrečná reflexe projektu: POZITIVA • změna učebního řádu – něco nového • zařazení do skupiny dle vlastního výběru • řešení problémů a snaha vyřešit je • poznání toho, že práce ve skupině je snazší než úkol řešit individuálně • nechat si poradit se vyplácí • práce kvapná málo platná • práce s informacemi • prezentace /možnost vyjádřit se, hodnotit druhé, porovnávat, obhajoba vlastní práce/ • učit se srozumitelně mluvit a vystupovat před ostatními • vytvořené práce je možno dále používat, doplňovat • poznání děti z druhé stránky – nevýrazné děti se dokáží v menší skupině lépe prosadit, vyniknou jejich lepší vlastnosti X třídní „raraši“ ve skupině zanikají a mají problémy se uplatnit a stmelit práci do jednoho celku NEGATIVA • náročnost na přípravu a čas • aktivita je náročná na vzájemnou spolupráci dětí, v každé skupince potřebujeme osobnost, aby koordinovala činnost skupiny a stmelovala práci v jeden celek • musíme dávat pozor na to, aby úkol byl přiměřený věku dětí

ŠKOLA


57

Obr. 7

Projektová hodina „Kde dětská práva začínají?“ – ZŠ Ostrava - Kunčičky

Obr. 8

Projektová hodina „Kde dětská práva začínají?“ – ZŠ Ostrava - Kunčičky

ŠKOLA


58

Příloha č. 6 - Nepřípustnost rasové a národnostní diskriminace v historii i dnes Pracoviště: ZŠ a MŠ Vsetín, Turkmenská Zpracovali: Mgr. Věra Kvasnicová, Mgr. Ivo Trunkát Téma: Židé – historie a kultura Cílová skupina: žáci 2. stupně ZŠ (6. - 9. ročník) Průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova a multikulturní výchova. Úmluva o právech dítěte (čl. 2) – právo nebýt diskriminovaný pro svou rasu a barvu pleti. Cíle: 1. Seznámení s historií a kulturou židovského národa 

dějiny, náboženství, zvyky, …



holokaust



Židé ve Vsetíně

2. Uvědomění si rovnosti všech lidí bez ohledu na rasu a barvu pleti. Metody a formy práce: 1. skupinová výuka (v jednotlivých učebnách) 2. frontální výuka 3. individuální práce (na počítači) 4. diskuse 5. film 6. přednáška Program dne:  seznámení s židovskou historií a kulturou (ve škole)  komponovaný pořad „Po stopách Židů ve Vsetíně“ - (kino Vatra Vsetín)  ověření získaných poznatků formou kvízu (ve škole)  výtvarné zpracování tématu (v následných hodinách Vv)

ŠKOLA


59

Rozdělení úkolů: Za projekt zodpovídá tým pedagogů, kteří si mezi sebou rozdělí jednotlivá témata a úkoly: dějiny Židů, zvyky, náboženství, období 2. světové války, košer kuchyně – seznámení s hlavními zásadami vaření, Izrael – jeho nejkrásnější kulturní památky, nejdůležitější pojmy židovství na internetu, židovská kultura – tanec, prezentace akce na veřejnosti, výtvarné zpracování tématu. Pomůcky: počítače s internetem, cvičná kuchyň, DVD Izrael, výtvarné potřeby Organizace dne: 

Učitelé, kteří zodpovídají za jednotlivé úkoly, připraví jednotlivá stanoviště třídy (7. třída, cvičná kuchyň, knihovna, počítačová učebna).



Žáci 2. stupně jsou rozděleni do 4 skupin a střídají se v jednotlivých učebnách, kde se seznamují s danými tématy.



Žáci odcházejí do kina Vatra, kde se zúčastní komponovaného pořadu „Po stopách Židů“ ve Vsetíně, poté se vracejí do školy.



V jednotlivých třídách probíhá diskuse o nabytých vědomostech – vyplnění kvízu.



Výtvarné ztvárnění tématu (v následných hodinách Vv).

Výstupy: fotodokumentace, kvíz, výtvarné práce na dané téma, oběd připravený podle židovské receptury Prezentace akce na veřejnosti: 1. článek na webových stránkách školy 2. článek v tisku

ŠKOLA


60

Příloha č. 7 - Tvoříme svá pravidla chování ve třídě na druhém stupni s Jaroslavem Foglarem a Rychlými šípy Pracoviště: ZŠ a MŠ Vsetín, Turkmenská Zpracovali: Mgr. Věra Kvasnicová, Mgr. Ivo Trunkát Cílová skupina: žáci 2. stupně ZŠ (8. - 9. ročník) Téma: Žijeme spolu (vytváření pravidel chování ve třídě) Zaměření: Průřezové téma osobnostní a sociální výchova Úmluva o právech dítěte - čl. 12 (právo na participaci) - čl. 13 (právo na svobodu projevu) Cíle: 1. sestavení pravidel chování ve třídě 2. seznámení s tvorbou Jaroslava Foglara – beseda v knihovně Metody a formy práce: 1. skupinová výuka (v jednotlivých učebnách) 2. frontální výuka 3. beseda (v knihovně) 4. diskuse 5. film Program dne: 1. seznámení s cílem projektového dne (ve škole) 2. beseda v knihovně na téma Jaroslav Foglar – chování a vlastnosti jeho literárních postav 3. Jaroslav Foglar – zopakování údajů o spisovateli formou výukového programu na interaktivní tabuli (ve školní knihovně) 4. 1. a 2. díl seriálu Záhada hlavolamu (ve školní knihovně) – společné zhlédnutí 5. sestavení pravidel chování ve třídě (diskuse v jednotlivých třídách) Rozdělení úkolů: organizace a příprava projektového dne, rozdělení úkolů mezi jednotlivce, doprovod žáků do městské knihovny, sestavení pravidel chování ve třídě, prezentace díla Jaroslava Foglara na interaktivní tabuli. ŠKOLA


61

Pomůcky: interaktivní tabule, knihy Jaroslava Foglara, DVD – Záhada hlavolamu Organizace dne: 

třídní učitelé ve svých třídách prodiskutují nutnost dodržování pravidel chování, vysvětlí, proč se zúčastníme besedy o Jaroslavu Foglarovi



přesun do Masarykovy knihovny Vsetín



beseda v městské knihovně zaměřená na dílo Jaroslava Foglara a vlastnosti a chování jeho literárních postav



návrat do školy



shrnutí nabytých vědomostí o Jaroslavu Foglarovi prostřednictvím prezentace na interaktivní tabuli



sestavení pravidel chování ve třídě

Metodický postup: 1. Slovo „pravidla“ – napiš všechno, co tě napadá, když je slyšíš. 2. Každý žák píše samostatně (pravidla silničního provozu, pravidla stolování, pravidla hry v karty, při sportu…). 3. Společná diskuse, rozbor, co by se stalo, kdyby pravidla neplatila, vadilo by nám to? (Žáci sami přijdou na to, že to bez nich nejde.) 4. Jak je to mezi vámi ve třídě? (Upozornit, že nejde o školní řád.) Máte nějaká pravidla chování? (Většinou řeknou, že ne.) Ukážeme si na příkladu z literatury, jaké mohou existovat způsoby chování a zároveň pravidla chování mezi dětmi (konkrétně v partě chlapců), která jim nikdo nepředepsal a která chtějí samy dodržovat. 5. Žáci přejdou do městské knihovny, kde je pro ně připraven program na téma Jaroslav Foglar, jeho tvorba. 6. Jaké vlastnosti by měl mít podle J. Foglara ideální chlapec? Lovení bobříků – vysvětlení, praktická zkouška (děti ve skupinách loví bobříka květin a paměti). 7. Kdo to byly Rychlé šípy, jaké měli vlastnosti jednotliví členové? ŠKOLA


62

8. Zkusíme si vyvodit z ukázek, jaká pravidla chování členové Rychlých šípů mezi sebou dodržovali. 9. Žáci se rozdělí na skupinky. 10. Zkusí sami napsat své postřehy ohledně chování členů Rychlých šípů (nemluvili sprostě, neposmívali se sobě navzájem, pomáhali si, …). 11. Pokud žáky nic nenapadá, znovu si přiblíží jejich vlastnosti nebo jednotlivé příhody. Mohla by podobná pravidla chování fungovat i mezi vámi, ve třídě? Zkusíme si je sestavit pro nás, aby se nám ve třídě lépe žilo. 1. Žáci formou brainstormingu podávají jednotlivé návrhy a nápady, učitel zapisuje na tabuli bez komentáře (dobrá je kontrola, zda jsou zastoupena pravidla z oblasti komunikace, vzájemné úcty, ohleduplnosti, slušného chování). 2. Vrátíme se k jednotlivým pravidlům, některá umažeme, přeformulujeme do pozitivní formulace. 3. Stačí několik pravidel (5 - 8), u kterých se žáci shodnou, že by je mohli zkusit ve třídě dodržovat. 4. Pravidla vyvěsíme ve třídě, abychom se k nim mohli stále vracet a snažit se je neporušovat. Výstup – ukázka PRAVIDLA CHOVÁNÍ V 6. TŘÍDĚ 1. Navzájem si pomáháme. 2. Slušně se k sobě chováme. 3. Jsme k sobě kamarádští. 4. Mluvíme o sobě hezky. 5. Neskáčeme si do řeči. 6. Mluvíme spolu ve vyučování česky. 7. Jsme kamarádi i mimo školu.

ŠKOLA


63

Autoevaluace žáků 1. V následujícím období upozorňujeme žáky na způsoby chování ve třídě, hlavně chválíme dodržování některých pravidel (na nedodržování upozorníme, ale nekáráme). 2. Pozor - u romských žáků jsou pravidla chování trochu odlišná (např. půjčování věcí je samozřejmostí, na kterou se nikdo nemusí ptát, stejně jako společná svačina). 3. Přibližně za měsíc žáci vyplní autoevaluační dotazník, ve kterém zhodnotí, jak se jim daří dodržovat pravidla chování, která si sami stanovili, a jak se s nimi ztotožnili (viz níže). Autoevaluační dotazník k pravidlům chování ve třídě Třída: ……………………. Jméno a příjmení: ………………………………………… 1. Souhlasím s pravidly, která jsme si v naší třídě stanovili. 

Se všemi souhlasím.



S některým pravidlem nesouhlasím.



S většinou pravidel nesouhlasím.



Se žádným pravidlem nesouhlasím.

2. Řídíme se pravidly, které jsme si v naší třídě stanovili. 

Všemi pravidly se řídíme.



Některé pravidlo porušujeme.



Většinu pravidel porušujeme.



Žádnými pravidly se neřídíme.

3. Pravidla chování, která jsme si v naší třídě stanovili, mají vliv na naše chování. 

Chování ve třídě se změnilo.



Chování ve třídě se změnilo jen částečně.



Chování ve třídě se téměř nezměnilo.



Chování ve třídě se vůbec nezměnilo.

ŠKOLA


64

4. Chování v naší třídě se po přijetí pravidel: 

zlepšilo,



mírně zlepšilo,



zůstalo stejné,



mírně zhoršilo,



zhoršilo.

ŠKOLA


65

Příloha č. 8 - Tvoříme pravidla chování ve třídě na prvním stupni Pracoviště: Základní škola a Dětský domov Zábřeh Cílová skupina: 1. a 2. třída Zpracovali: Mgr. Koukolová Renata, Mgr. Kacálková Nela, Mgr. Sonntagová Silvie, Mgr. Lachnitová Eva Časový rozsah: 2 vyučovací hodiny (+ žáci o tématu přemýšleli samostatně během víkendu) 2 vyučovací hodiny – grafické zpracování vybraných pravidel Forma práce: samostatná, skupinová práce, diskuse pod vedením třídního učitele Technické zázemí: školní třída Materiál: psací potřeby, tvrdý barevný papír Cíl: Tato projektová výuka si kladla za cíl především spoluvytvoření pravidel společného soužití, bezpečnosti a chování. Žáci posilovali prosociální chování a empatii. Učili se spolupracovat. Pedagog vede žáky k zamyšlení nad průběhem dopoledního vyučování a vytvoření určitých kritérií. Pokud některé děti (obzvláště děti se speciálními vzdělávacími potřebami) nemají jasné a pevné hranice, vyvolává to v nich nejistotu, úzkost a reakcí na to může být i agresivní chování. Děti často testují možnost porušení stanovených pravidel. Jejich cílem není zkoušet, co vydržíme, ale ujistit se, že jsou věci, které platí, které jsou předvídatelné. Viz: A. Pesso, D. Boyden – Psychická potřeba limitu a hranice. Postup: Každý žák dostane úkol, aby během víkendu popřemýšlel, co se mu ve třídě líbí, nelíbí, co by změnil. V pondělí při diskusním kroužku si žáci navzájem sdělují, jak by si představovali dodržování pravidel, která by vedla ke zkvalitnění vyučování. Žáci si napíší na papír pravidla chování, která by chtěli zavést ve třídě. Úkolem pedagoga je vyzvat žáky k diskusi k jednotlivým pravidlům. Cílem každého žáka je obhájit si svůj názor a prosadit své pravidlo. Zároveň žáci respektují názory ostatních, jsou schopni diskutovat a oponovat svým spolužákům. Výsledkem tohoto „výběrového řízení“ je určitý počet (7, 10, …) pravidel chování, na kterých se shodli všichni žáci včetně pedagoga.

ŠKOLA


66

Poté následuje grafické zpracování vybraných pravidel. Tuto část lze realizovat různými způsoby: a) Žáci se rozdělí do skupin (podle počtu žáků a počtu pravidel). Jednotlivé skupiny dostanou za úkol výtvarně zpracovat jedno pravidlo. Do skupin rozdá pedagog tvrdý papír, psací potřeby, pastelky, fixy,… Při této práci se fantazii meze nekladou. b) Další možností, jak vypracovat tuto část, je práce s počítačovými programy a internetem. Žáci se opět rozdělí do skupin (podle vybavení ICT místnosti, podle počtu žáků a počtu pravidel). Záleží na pedagogovi, jestli zvolí jednotné téma pro zpracování nebo nechá žákům „volnou ruku“. Z internetu si žáci ukládají různé obrázky, které použijí pro svůj výtvor. Velmi snadno se hledají obrázky na www.google.cz/obrázky.

V programu

Microsoft

Word

spojí

žáci

obrázky

s vybraným pravidlem a vytvoří tak velmi pestrý a výstižný plakát. Na závěr si žáci společně vyvěsí svá pravidla ve třídě a dohodnou se, že se je budou snažit dodržovat. Výstup z projektu: Zajímavé bylo, že žáky na této komunikaci nejvíce zaujalo, že si sami vyberou pravidla a musí za své chování převzít i zodpovědnost. Úsměvné bylo, že první reakce na „pravidla třídy“ bylo: nová okna, nová tabule, počítače atd. Nikoho ani nenapadlo, že by bylo něco v nepořádku s chováním ve třídě. Dokumenty a tiskopisy – použité zdroje: http://ms-brtnice.blog.cz/galerie/pravidla-ve-tride-motylku# http://msrooseveltova.webnode.cz/pravidla-souziti-ve-tride/ http://clanky.rvp.cz/clanek/o/p/2263/JAK-JSME-SI-VYTVARELI-PRAVIDLA-VE-TRIDEKOTAT.html/ http://www.cernamirka.wz.cz/inter1.htm

ŠKOLA


67

Příloha č. 9 - Právo na jméno, svůj názor a jeho vyjadřování Zpracoval: zpracoval kolektiv ZŠ a DD Zábřeh Název: „Já“ – to zní hrdě Časový rozsah: 1 vyučovací hodina Forma práce: samostatná práce žáků, diskuse Materiál: kalendář, psací potřeby, pracovní list na dané téma Cíl: zamyšlení nad vlastním jménem i nad ostatními jmény; vyjádření a obhájení vlastního názoru; (koresponduje s: „Máš právo říkat, co si myslíš. Právo na svůj názor.“; „Máš právo na své jméno.“); respektování názorů druhých, ochota pracovat ve skupině a spolupracovat Cílová skupina: 1. a 2. stupeň ZŠ Postup: Každý žák dostane pracovní list „Jméno“, a pokud je to možné, dostane jeden kalendář se jmény (případně stačí jeden kalendář pro tři žáky). Následuje samostatná práce (cca 25 min.), při které se žáci zamýšlejí a odpovídají na otázky. Po vypracování pracovní listů se žáci posadí do kruhu a začíná diskuse. Během diskuse si žáci sdělují své odpovědi a obhajují si své názory na svá jména. V diskusi lze zmínit také příjmení a jejich původ; rozdíl mezi ženským a mužským příjmením; jména v ČR/Americe/Rusku/atd. Výstup: Žáky toto téma velice bavilo. Bylo zajímavé, že většina žáků nebyla spokojená s vlastním jménem a vybrala by si jiná jména. (Lze zmínit, jak probíhá změna jména, co je k tomu potřeba, kolik to stojí, …). Žáci nevěděli, kdo jim vybral jména, ani jak by se jmenovali, kdyby se narodili v opačném pohlaví. Otázky vedou žáky k zamyšlení nad sebou a v diskusi si trénují schopnost obhájit vlastní názor. Poznámky pro pedagogy: Je vhodné připravit si předem význam jednotlivých jmen, který lze najít na internetu: http://krestni-jmena.cz/vyznam/.

Tuto projektovou výuku je vhodné realizovat v době, kdy do třídy nastoupí nový žák – nenásilnou formou dochází k seznamování a vzájemnému sbližování spolužáků.

ŠKOLA


68

Pro nižší ročníky je potřeba delší časová dotace na vypracování otázek v pracovním listě.

Jména v kalendáři Časový rozsah: 2 vyučovací hodiny Forma práce: skupinová práce, diskuse Materiál: kalendář se jmény, psací potřeby, pracovní list „Kalendář“ Cíl: zamyšlení nad vlastním jménem i nad ostatními jmény; vyjádření a obhájení vlastního názoru; respektování názorů druhých, ochota pracovat ve skupině a spolupracovat Postup: Podle počtu rozdělíme žáky do skupin (ideální jsou skupiny po 2 – 4). Každé skupině dáme kalendář se jmény a pracovní list „KALENDÁŘ“. Ve vzniklých skupinách žáci pracovali na úkolech cca 60 min. V každé skupině si žáci zvolili jednoho, který zapisoval do pracovního listu (žák, který nejlépe píše). Po vypracování úkolů se žáci posadili společně do kruhu a následovala diskuse. Výstup: Žáky činnosti spojené se jmény v kalendáři bavily a nenásilnou formou získali množství informací a poznali lépe sami sebe i své spolužáky. Během projektové výuky je velice vhodné střídat společné, samostatné a skupinové práce. Stereotypní forma výuky žáky často utlumí a demotivuje pro další výkon. Poznámky pro pedagogy: Při závěrečném hodnocení projektové výuky se žáci vyjadřovali k tomu, jaká byla spolupráce ve skupinách, zda jim tato forma vyhovovala a podobně. Je dobré tyto poznatky dále využít. Internetové zdroje: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/ZVD/9469/JA-%E2%80%93-TO-ZNI-HRDE.html/

ŠKOLA


69

Obr. 9

Projektová hodina „ Já – to zní hrdě – právo na jméno“, ZŠ a DD Zábřeh

Obr. 10

Projektová hodina „ Já – to zní hrdě – právo na jméno“, ZŠ a DD Zábřeh

ŠKOLA


70

Příloha č. 10 - Všeobecná deklarace lidských práv a jak by život vypadal bez ní Pracoviště: Základní škola a Dětský domov Zábřeh Cílová skupina: 4. a 5. ročník I. stupně, II. Stupeň Název projektu: Vetřelci Zpracování projektu: Mgr. Kacálková Nela, Mgr. Koukolová Renata, Mgr. Lachnitová Eva, Mgr. Sonntagová Silvie

Doba trvání: dvě vyučovací hodiny. Formy práce: skupinová práce, samostatná práce, diskuse, obhajoba názorů. Technické zázemí: školní třída Materiální pomůcky: pracovní listy pro žáky, archy papíru A4, psací potřeby Popis projektu: Téma Vetřelci je rozděleno na čtyři části. První dvě části se dají realizovat v jedné vyučovací hodině a zbylé dvě části v další vyučovací hodině. Zde jsou podrobněji popsány všechny části: 1. část – společné čtení příběhu Na planetě Zemi přistáli Vetřelci z jiné galaxie. Pomocí tajné zbraně mohli ze světa vymazat všechno, co se jim zachtělo, a vládli proto neomezenou mocí. Na Zemi zaváděli nová pravidla soužití. Nebyli to však úplní tyrani - řekli si, že některé současné zákony a práva Pozemšťanům přeci jen zachovají. Ze Všeobecné deklarace lidských práv začali nejprve škrtat, po chvíli je napadlo, že zbytek úprav nechají na lidech samých. Rozeslali tedy do světa tuto zprávu: „Vyberte si z těchto dvaceti práv jen deset.“ Hrozivá zvěst se rychle rozšířila po celém světě a lidé začali bedlivě vybírat. 2. část – výběr deseti práv V této části rozdělíme žáky do skupin po 3 – 4. Každá skupina žáků dostane pracovní listy, arch papíru A4 a psací potřeby. Úkolem pedagoga je vyzvat žáky, ať ve skupinách navrhují, která práva chtějí zachovat, a své návrhy i protinávrhy zdůvodňují. Cílem je vyřazovat práva, která se zdají žákům méně důležitá, až se dostanou k počtu deseti. ŠKOLA


71

Každá skupina zapisuje svá vybraná práva na archy papíru. 3. část – další rozkaz od Vetřelců Stále se pokračuje ve stejných pracovních skupinách. Učitel oznámí žákům, že se Vetřelci mezitím rozhodli posílit své pozice a přikázali zkrátit seznam práv ještě o polovinu. Žáci pokračují v aktivitě, dokud se neshodnou na pěti nejdůležitějších právech. 4. část – proč právě tato práva V této poslední části nastává společná kontrola a diskuse nad závěry skupinové práce. Každá skupina si zvolí svého mluvčího. Ten zvolí důvody, proč si jeho skupina vybrala právě tato práva. Žáci mohou mluvit i o těch, které vyškrtli až nakonec. Další žák ze skupiny krátce načrtne, jak by asi vypadal jejich život, kdyby měl pouze pět vybraných práv. Žákům klademe otázky:  Lišil by se od vašeho života, nebo by se nic výrazného nezměnilo?  Shodly se skupiny na některých právech?  Proč je považujete za nejdůležitější?  Jak velké nebezpečí by hrozilo vašim životům? Když všechny skupiny přednesou své výsledky, pedagog reaguje na výsledky druhých skupin a společně diskutujete. Jestliže se jejich výsledky od vašich liší, řekněte jim, jak důležitá rizika nevzali do úvahy. Každá skupina se snaží hájit svůj výběr tak, že poukazuje na větší nebezpečí, která by hrozila v případě, že by se zbavili některého z ponechaných práv. Na závěr formulujeme spolu konečný poznatek, že lidská práva jsou nedělitelná. K tomu, aby plnila svůj smysl a umožňovala každému jednotlivci jeho rozvoj a naplněný život je třeba všech lidských práv. Cíl projektu: Cílem našeho projektu bylo naučit děti komunikovat, vyjadřovat svůj názor hlasitě, respektovat názory druhých. Vést žáky k uvědomění si důležitosti a dodržování lidských práv. ŠKOLA


72

Máme na zřeteli, že je jedná o žáky se SVP, proto jsme zvolili především hravou formu a jednoduché pracovní listy zaměřené pouze na doplňování. Výstup z aktivity: Všeobecně lze říct, že u našich dětí je potřebný delší časový úsek pro tuto práci, vzhledem k jejich specifickým potřebám – grafický projev, problém se čtením a pochopením čteného. Byla tedy nutná větší dopomoc pedagoga, především v nižších ročnících. S dětmi jsme nejprve danou tematiku probrali tak, aby byla přijatelná pro danou věkovou skupinu. Celkově práce žáky bavila, byla pro ně zajímavá. Na prvním stupni jsme pracovali většinou společně či ve skupinách – nevýhodou bylo, že se děti daly mnohdy snadno ovlivnit názory spolužáků a zpočátku měly tendenci ustupovat od svých původních myšlenek. Ještě bude nějakou dobu trvat, než si dokážou obhájit vlastní názor a naučí se přijmout jen ty správné myšlenky druhých. Mnozí ze žáků jsou ale na dobré cestě. Především děti z dětských domovů jsou zvyklé více diskutovat, u romských dětí jsou zřetelné zážitky z různých životních situací a hledání způsobu řešení. Zajímavé byly některé konkrétní závěry - např. v tématu Máš právo mít své kamarády – téměř všechny děti napsaly, že mají svého nejlepšího kamaráda, ale nejsou si jisty, zda i ony jsou nejlepšími kamarády někoho. Menší děti jako své kamarády téměř bez výjimky jmenovaly své spolužáky. V tématu – Máš právo žít v míru - věděly téměř všechny děti, že spory se mají řešit domluvou – praxe je ale jiná. Teprve až jsme to s nimi prodiskutovali, zjistily děti rozpor mezi tím, co píší, a tím, co dělají /neustálé pošťuchování, občasné rvačky, nadávky/. Je dobré zjištění, že v tématu – Máš právo rozvíjet svoje zájmy a nadání - děti sdělovaly, že mají spoustu rozličných zájmů a zálib. Potěšilo nás, že hodně dětí navštěvuje s velkou chutí zájmové kroužky ve škole. I téma – Máš právo na svůj názor- nebylo vcelku pro naše žáky neznámé. Vědí, že to znamená říct něco k tématu, ale horší bylo zjištění, že i oni musí naslouchat tomu druhému. Netradiční projektová výuka žáky velmi zaujala a práce ve skupinách je bavila. Byli ochotni diskutovat o vybraných právech a prosazovat své názory. Všechny skupiny měly ve svém nejužším výběru právo na život. V ostatních právech se skupiny částečně lišily. Celkově lze říct, že některé věci označili žáci jako „nevím“ – patrně některým věcem nerozuměli, nebo se jimi nechtěli zabývat. Jsme škola pro žáky s lehkým mentálním ŠKOLA


73

postižením, dětem často chybí motivace a vůle překonávat překážky. Ostatní kolegové měli obdobné zkušenosti, sami sdělovali, že děti jsou rády, že se o jejich svět a problémy někdo zajímá, protože mnoho našich dětí pochází buď z dětského domova, nebo ze sociálně znevýhodněných rodin a doma tuto zpětnou vazbu většinou nemají.

Obr. 11

Projektová hodina „Vetřelci“, ZŠ a DD Zábřeh

Obr. 12

Projektová hodina „Vetřelci“, ZŠ a DD Zábřeh

ŠKOLA


74

Příloha č. 11 - Cíle vzdělávání podle Úmluvy o právech dítěte – rozvoj aktivního přístupu k ochraně životního prostředí Pracoviště: Základní škola a Dětský domov Zábřeh Název projektu: „Zelená je in“ Zpracování projektu: Mgr. Holinková Jana, Mgr. Drábková Jana, Mgr. Kacálková Nela, Mgr. Koukolová Renata, Mgr. Lachnitová Eva, Mgr. Sonntagová Silvie Motto projektu: ,,Protože i ty jsi součástí světa, měl bys vědět, co všechno smíš dělat, co všechno můžeš chtít. Máš svá práva, ale máš také své povinnosti. To, co děláš, se může zdát nepodstatné, ale je mimořádně důležité, že to přesto děláš.“ Cíl projektu: Cílem projektu je vzbudit a posílit aktivní přístup žáků k tomu, co se děje kolem nich, zlepšit umění diskutovat o problému, najít řešení a dosáhnout konkrétních výsledků. Časový rozvrh: dvakrát 4 vyučovací hodiny a jednou 2 vyučovací hodiny v rozmezí 14 dnů, tedy celkem tři části projektu Cílová skupina: všichni žáci ZŠ a DD Zábřeh. Technické zázemí: budova školy, školní hřiště, terén v okolí školy, hráz rybníka a parčík městské části Materiální vybavení: skicák, psací a kreslící potřeby, lepicí papírky, kartičky na hodnocení skupin, pytle na odpadky, zelené oblečení a doplňky, obrázky z přírody, vzorky neživé přírody, modely kontejnerů na tříděný odpad Formy práce: skupinová práce, diskuse, brainstorming, vyhledávání informací, komunikace s lidmi mimo školu, kreativní myšlení Postup: Během školního roku se žáci v prvouce na 1. stupni a v přírodopise na 2. stupni seznamují s rozmanitostí přírody a s její ochranou. V první části projektu si získané vědomosti připomenou, upevní, a tak dostanou základ pro další činnosti. ŠKOLA


75

1. část – Zelená stezka probíhá formou soutěže tří až pětičlenných hlídek, jejichž úkolem je co nejrychleji proběhnout stanovený okruh a na stanovištích splnit dané úkoly, či odpovědět na vylosované otázky. Ještě před startem si žáci sami vyberou družstva a rozdělí úkoly v jednotlivých hlídkách (učitelé hrají roli poradců – řeknou dětem, že je třeba se nejprve na stanovištích poradit, a pak teprve odpovídat na otázky či plnit úkoly, je třeba běžet společně, povzbuzovat ty slabší atd.). Během soutěže se čekající třídy sejdou a formou brainstormingu (psaní na zeď) zkouší navrhnout, jak bychom mohli pomoci životnímu prostředí v našem městě. Následuje diskuse, ze které vzejde jeden návrh za každou třídu. Po celkovém vyhodnocení soutěže jsou návrhy nalepeny na skicák a vyvěšeny na nástěnce. 2. část – Ukliďme svět, ale nejdřív si zameťme před vlastním prahem: Protože zvítězil návrh ,,vyčistit ulice“, žáci 8. třídy vyhledají na internetu možnost spolupráce s Vilou Doris Šumperk a Ekoservisem Zábřeh. Zajistí pytle na sesbíraný odpad, rukavice a domluví teritorium úklidu a svoz pytlů. Vše s podporou učitelů. Následuje motivace formou kreslení plakátů města před úklidem a po něm. Žáci v domluveném termínu utvoří skupinky, zvolí si vedoucího, který bude zodpovědný za práci skupiny, a posbírají odpadky v určené oblasti. 3. část - Zelený den: Konečnou částí projektu je splynout s námi vyčištěnou zelenou částí města a strávit jeden den ve škole v zeleném oblečení a doplňcích. Žáci se o této aktivitě dozvědí několik dní předem a mohou se tedy mezi sebou domluvit, aby byli co nejoriginálnější a měli na sobě co nejvíce zeleného. Součástí je i módní přehlídka dívek s vlastnoručně ušitými modely v praktických činnostech. Vyhodnocení proběhne na školním hřišti a každý žák má právo, ale ne povinnost hlasovat pro nejoriginálnějšího zelenáče. Výstup z projektu: Žáci se do projektu zapojili s nadšením, se sebedůvěrou. V některých třídách museli učitelé pomoci s rozdělením do skupinek i s rozdělením rolí v jednotlivých skupinách. Jinde se děti obešly zcela bez pomoci, byly schopny se domluvit a dovedly spolupracovat. Nezáleželo tady na věku dětí. Při vlastní soutěži se vyskytly případy nespolupráce, kde část skupiny běžela napřed a nepomohla slabším členům. Šlo však spíše o výjimky, ostatní respektovali pomalejší tempo některých dětí a snažili se jim pomoci. Přesto je třeba stále děti učit respektovat se navzájem! Při vyhodnocení se žáci zajímali o výsledky, ŠKOLA


76

jedno družstvo z 9. třídy si dokonce vyžádalo nahlédnutí do kartiček, aby zkontrolovalo stav, neboť se jim zdálo, že se měli umístit lépe. (Chybu nenašli.) Při brainstormingu se objevovaly zajímavé návrhy (vícekrát například, že by spolužáci neměli kouřit), nicméně většina tříd uvedla jako společnou odpověď úklid města. My jsme s tím samozřejmě počítali a měli naplánovanou i spolupráci s výše uvedenými organizacemi, ale chtěli jsme, aby si žáci tuto činnost vybrali sami, což se velmi osvědčilo. Děti nás překvapily svou pracovitostí a snahou pomoci životnímu prostředí. Při sbírání probíhaly četné diskuse na téma: ,,Proč to ty lidi nevyhodí do koše?“ a ,,Nemělo by se u nás odhazování odpadků trestat?“ atd. Dalo nám to náměty k další práci s dětmi. Na poslední část projektu se většina dětí, ale také učitelů důkladně připravila a počet zelených věcí byl dost vysoký. Také tady se projevila spolupráce mezi dětmi a někteří přinesli věci i pro ostatní. Velkým překvapením pro děti bylo, že zvítězili učitelé. Cíl projektu se podařilo splnit, dosáhli jsme konkrétních výsledů, žáci byli aktivní a zajímali se o dění kolem nich, diskutovali, spolupracovali a uplatňovali svá práva. Tak věříme, že budou i nadále.

Obr. 13

Projektový den „Zelená je IN“, ZŠ a DD Zábřeh

ŠKOLA


77

Zelená stezka – organizace a otázky ZELENÁ STEZKA – organizace Forma soutěže: soutěžní stezka - zde budou připravena stanoviště - každá hlídka obdrží na cestu stezkou průvodku Družstva: soutěže se zúčastní všichni žáci školy, žáci se rozdělí do družstev a určí si role ZELENÁ STEZKA - otázky: ASTRONOMIE 1. Tělesa obíhající kolem Slunce jsou a/ měsíce b/ planety c/ meteority. 2. Hvězdy, které tvoří na obloze neměnné vzory, jsou a/ asteroidy b/ souhvězdí c/ planetky. 3. „Červená planeta“ – čtvrtá planeta od Slunce je a/ Mars b/ Země c/ Jupiter. 4. Nepředstavitelně velký prostor s množstvím hvězdných soustav je a/ nebe b/ vesmír c/ naše planeta. 5. „Modrá planeta“, na které je život, je a/ Saturn b/ Země c/ Uran. 6. Ochranný oblek astronauta je a/ neoprén b/ skafandr c/ protipožární oblek. 7. Druhá největší planeta sluneční soustavy je a/ Země b/ Saturn c/ Jupiter. 8. Hvězda sluneční soustavy, kolem které obíhají planety, je a/ Slunce b/ Polárka c/ Severka. 9. Plynný obal planety je a/ hydrosféra b/ atmosféra c/ vzduchosféra. 10. Mimozemské těleso, které vlivem gravitace Země dopadne na zemský povrch, je a/ meteorit b/ kometa c/ planetka.

ŠKOLA


78

BOTANIKA - mladší 1. Jmenuj, co potřebují rostliny ke svému životu. 2. Pojmenuj správně stromy - viz ukázky. 3. Co je BEDLA? a/ jedovatá houba b/ rostlina c/ houba 4. Jmenuj dvě přírodniny ŽIVÉ a dvě přírodniny NEŽIVÉ. 5. Pojmenuj JARNÍ ROSTLINY - viz ukázky. 6. Co je RAJČE? a/ plodová zelenina b/ listová zelenina c/ kořenová zelenina 7. Popiš, z čeho se skládá tělo rostliny – viz ukázka. 8. Co je to KOPŘIVA? a/ jarní květina b/ léčivá bylina c/ lišejník 8. Znáš nějaké léčivé byliny?

BOTANIKA - starší 1. Co znamená pojem BOTANIKA? a/ nauka o stromech b/ nauka o květinách c/ nauka o rostlinách 2. Rostliny potřebují ke svému životu a/ vodu a světlo b/ teplo a živiny c/vzduch a půdu d/ světlo, teplo, kyslík, živiny, vodu. 3. Z jakých částí se skládá rostlina? a/ kořen, stonek, květ b/ stonek, plod, list c/ květ, plod, kořen, list, stonek 4. Roztřiď přírodniny na ŽIVÉ a NEŽIVÉ. kámen, stůl, Slunce, voda, narcis, kůň, vosa, čmelák, jabloň, Měsíc, sůl, auto, jedle, voda, žula, vzduch, kopretina, bedla, plíseň hlavičková, jasan, lípa. 5. K čemu rostlině slouží květ? a/ k dýchání a rozmnožování b/ k rozmnožování c/ k získávání medu 6. Les má patro ŠKOLA


79

a/ mechové a bylinné b/ keřové, bylinné, stromové c/ mechové, stromové, bylinné, keřové. 7. Pojmenuj správně stromy - viz ukázky. 8. Jmenuj 5 léčivých bylin. 9. Rozhodni, co je bylina. a/ rostlina s dřevnatým stonkem b/ rostlina s dužnatým stonkem c/ lodyha 10. Druh stonku je STVOL - je to a/ stonek s listy b/ duté článkované stéblo s listy c/ bezlistý stonek. 11. Druh stonku je LODYHA - je to a/ bezlistý stonek b/ duté stéblo c/ stonek s listy.

ZOOLOGIE - mladší 1. Čím je pokryto tělo ptáků? 2. Jmenuj DOMÁCÍ zvířata. 3. Pojmenuj jednotlivé části těla KOČKY. 4. Čím je užitečná VČELA MEDONOSNÁ? 5. Jmenuj dvě SLADKOVODNÍ ryby. 6. Kde žije LIŠKA? 7. Poznej stopy zvířat - viz ukázky. Na 2. a 7. otázku odpovídají všechny hlídky (5 stop, 5 domácích zvířat)

ZOOLOGIE - starší 1. Co je ZOOLOGIE? a/ nauka o obojživelnících b/ nauka o motýlech c/ nauka o živočiších 2. Mezi OBRATLOVCE patří a/ hmyz, obojživelníci, motýli, měkkýši, kroužkovci b/ členovci, ptáci, savci, hadi, ryby c/ obojživelníci, savci, plazi, ryby, ptáci. 3. BEZOBRATLÍ jsou živočichové, ŠKOLA


80

a/ kteří mají kostru složenou z kostí b/ kteří nemají kostru složenou z kostí c/ kteří mají páteř. 4. Poznej stopy zvířat - viz ukázky. 5. Mláďata savců se živí a/ loví drobné savce b/ drobným hmyzem c/ sáním mateřského mléka. 6. Tělo savců je kryto a/ peřím b/ srstí c/ tenkou, vlhkou kůží. 7. Slunéčko sedmitečné je a/ motýl b/ brouk c/ blanokřídlý hmyz. 8. Jikrami se rozmnožují a/ hadi b/ ryby c/ obojživelníci. 9. Zařaď správně živočichy - viz kartičky. Na 4. a 9. otázku budou odpovídat všechny hlídky, určí 5 druhů stop a 5 druhů živočichů.

METEOROLOGIE 1. V jakém podnebném pásu se nachází Česká republika? a/ tropickém b/ mírném c/ severním 2. S rostoucí nadmořskou výškou teplota. a/ stoupá b/ klesá c/ je stejná 3. Co je počasí? a/ velké množství srážek b/ slunce a déšť c/ okamžitý stav ovzduší na určitém místě 4. Čím je charakteristický mírný pás? a/ střídá se den a noc b/ střídáním čtyř ročních období c/ střídáním dešťů a sucha 5. Počasí ovlivňuje a/ poloha místa na Zemi b/ nadmořská výška c/ vzdálenost od moře d/ všechny faktory v bodech a – c. 6. K určení světových stran se používá a/ kompas b/ kompas a buzola c/ buzola. ŠKOLA


81

7. V přírodě lze určit světové strany i podle a/ mechů b/ stromů c/ mechů a lišejníků. 8. Magnetická střelka kompasu a buzoly míří k a/ východu b/severu c/ jihu d/ západu. 9. Kam směřuje polední stín? a/ k východu b/ k severu c/ k jihu d/ k západu 10. Kam směřuje SEVERKA neboli POLÁRKA? a/ na jih b/ na sever c/ na západ d/ na východ

MINERALOGIE 1. Hnědé uhlí se těží a/ v hlubinných dolech b/ v povrchových dolech c/ v kamenolomu. 2. Hornina se skládá a/ z kamenů b/ z nerostů c/ z uhlí. 3. Nejrozsáhlejší krasové území v ČR je a/ Litovelské Pomoraví

b/ Moravský Kras c/ Mladečské jeskyně.

4. Druh plynného paliva je a/ železná ruda b/ zemní plyn c/ ropa. 5. Zrna křemene a živce v sypkém stavu tvoří a/ žulu b/ písek c/ štěrk. 6. Výrobek z ropy je a/ uhlí b/ benzín c/ ropa. 7. Černé uhlí se těží a/ v hlubinných dolech b/ v povrchových dolech c/ v kamenolomu. 8. Hornina, tvořená křemenem, živcem a slídou je a/ mramor b/ žula c/ vápenec. 9. Drahý kov žluté barvy je a/ stříbro b/ zlato c/ diamant. ŠKOLA


82

10. Lesklé šupinky, které jsou součástí žuly, je a/ slída

b/ křemen c/ živec.

11. Láva je geologické označení a/ roztavených nerostů

b/ roztavených hornin c/ roztavení ropy.

12. Magma je podzemním ekvivalentem a/ lávy b/ žuly c/ vápence.

EKOLOGIE - starší 1. K národním parkům patří a/ Krkonošský NP b/ Porýní c/ České Švýcarsko a Šumava KRNAP, Podyjí.

d/ České Švýcarsko, Šumava,

2. Oblasti se zachovalou přírodou byly prohlášeny jako a/ národní parky b/ chráněné krajinné oblasti c/ rezervace. 3. V chráněných oblastech musíme dodržovat základní a/ práva b/ povinnosti c/ pravidla. 4. Která chráněná oblast je nejblíže naší škole? a/ Beskydy b/ Litovelské Pomoraví c/ Český les 5. Emise jsou a/ látky ve vodě b/ škodlivé látky, které se dostávají do ovzduší c/ znečištěná voda. 6. EMISE jsou a/ kyselý spad b/ dopad škodlivin na zemský povrch c/ skleníkový efekt. 7. SMOG je a/ spojení emisí a mlhy b/ spojení emisí a mlhy c/ spojení emisí a kyselého deště.

EKOLOGIE mladší - určit barvu kontejnerů - plast, papír, sklo a roztřídit odpadky.

ŠKOLA

Vzdělávání v oblasti práv dítěte pro děti a žáky na základní škole

DENEB Int., s.r.o. Masarykovo náměstí 40/2 680 01 BOSKOVICE [email protected] www.cnmpv.cz 1. vydání Brno – Boskovice, 2012 ISBN: 978-80-905407-6-7

Vzdělávání v oblasti práv dítěte pro děti a žáky na základní škole

Recommend Documents