Vzdělávání, sport, volný čas kulatý stůl
JIHLAVA 8. června 2009, 16.00 – 18.30 hodin Hotel Gustav Mahler – Malá galerie
ZÁPIS
Přítomni: - dle prezenční listiny
Úvodní část koordinátor Projektu Zdravé město a MA21 – Ing. Gabriela Součková Přivítala přítomné, poděkovala za zájem o dění ve městě a za chuť diskutovat a podělit se o názory na rozvoj města. Ve stručnosti představila historii Projektu Zdravé město (dále jen PZM), informovala o asociaci Národní síť Zdravých měst ČR, představila program ZDRAVÍ 21 a AGENDA 21, resp. místní Agenda 21. Podala stručné informace o programu Škola podporující zdraví. Informovala přítomné o osvětových kampaních města a informační strategii vůči veřejnosti. Stručně pohovořila o možných partnerech na poli zdraví, zdravého životního stylu a sociálního poradenství a o Zdravotních plánech měst a profilech zdraví měst a jejich návaznosti na program Zdraví 21. Bližší informace ke všem výše uvedeným pojmům naleznete na www.jihlava.cz v odkazu Projekt Zdravé město a MA21. Dále přítomné informovala, že kulatý stůl na téma Vzdělávání, sport a volný čas je součástí řady diskusních setkání zastřešených mottem „S Vámi o všem? Ovšem!“ a je jednou z klíčových aktivit projektu „Nastartování procesu trvalého zapojení veřejnosti do správy věcí veřejných v Jihlavě“, na který město Jihlava získalo finanční podporu z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR.
statutární zástupce, zástupce ředitele ZŠ Otokara Březiny v Jihlavě - Mgr. Zdeňka Obrdlíková Poděkovala za slovo a věnovala se tématu Škola podporující zdraví, ke kterému sdělila přítomným následující: Nejprve na začátek několik otázek, proč že bychom se měli zapojovat do takových projektů, které podporují zdravý životní styl, které dávají na první místo zdraví, ať už sociální, fyzické a psychické. V roce 2030 se počítá s tím, že nejproduktivnější část populace - muži, ženy kolem padesáti, šedesáti let budou v největším počtu. Za 10 let se posuneme a děti, které dnes jsou u nás na základní škole by nás, co se budeme pohybovat v tom vyšším průměru, měly uživit. Měly by na to mít schopnosti, měly by být adaptabilní, měly by se vzdělávat a měly by být hlavně zdravé, měly by mít zdravý životní styl v sobě, aby všechny tyhle úkony zvládly. Co tedy žáci, aby byli úspěšní musí všechno zvládnout? Musí se umět orientovat v nárůstu informací. Když tady paní Součková přednášela, co všechno je potřeba zvládnout, to je prostě velký nárůst informací. Musí být konkurence schopnou silou, která se bude umět pohybovat v týmu, spolupracovat, která bude zvládat moderní technologie a hlavně pro nás asi důležitý pro školu veliký úkol, aby se žáci chtěli neustále učit, vzdělávat. My ve škole máme ještě jednu z priorit navíc, že chceme, aby uměli komunikovat, komunikovat nejen v českém jazyce, ale i v jazycích cizích, tzn. máme angličtinu, němčinu, francouzštinu, rozvíjíme ruštinu, aby se prostě v Evropě neztratili. Který člověk obstojí na trhu práce? Ten, který bude zdravý, který bude v psychické i fyzické pohodě, v kondici. K tomu bychom rádi vedli naše děti na základě projektu, který jsme začali uplatňovat už v roce 1994, kdy jsme se zapojili do projektu se Státním zdravotním ústavem v Praze a ten program podpory zdraví ve školách vytyčil 3 pilíře – jednak bezpečné prostředí, zdravé učení a otevřené partnerství. Pro naše žáky je velice důležité, aby mezi učením dobře relaxovali, aby si udržovali tu pohodu, takže provádíme cvičení s míči, chceme nově zbudovat přestávkový dvůr – 12 let sloužil, potřebujeme ten dvůr zase vybavit jinak, aby se tam žákům dobře trávily volné chvíle. Bylo tady řečeno i o výživě, snažíme se do naší školní jídelny dostat i biopotraviny a stravovat žáky tak, aby to skutečně zdraví prospívalo. Když jsem mluvila o informacích, tak je třeba ty informace nejen čerpat, ale také nějakým způsobem přebírat, třídit, naučit se je prezentovat, vnímat všechny názory a
posuzovat je. Snažíme se ve škole, aby měli žáci základy kvalitního odpočinku, tzn. nabízíme různé zájmové aktivity, které by si měli osahat a třeba potom ve vyšším věku je nějakým způsobem používat k relaxaci. U nás ve škole je v letošním roce asi 24 zájmových aktivit, které jsou pod školní družinou a školním klubem. Na 2. stupni ještě navíc asi 14 aktivit, které rozvíjí schopnosti, nadání, talent, zájem žáků, kteří u nás ve škole jsou. Tady jsou zvolený jen některé kroužky a zájmové činnosti, kterými se snažíme děti rozvíjet. Důležitý je i dobrý pocit jistoty, tzn. když někomu není dobře, aby si s někým mohl svůj problém rozebrat. Zařídili jsme ve škole schránku důvěry, od předloňského roku i na internetových stránkách a myslíme si, že ta spolupráce s dětmi, jak v tom, když je jim ouvej, tak i když mají třeba spoustu nápadů, je velice důležitá. Proto na naší škole funguje žákovská samospráva, kdy žáci přicházejí s různými názory, připomínkami, co by se mělo ve škole dít, co se jim líbí, co se jim nelíbí. Každoročně s panem ředitelem už mají takové etické hodnocení tříd, aby v tom prostředí, ve kterém jsou, jim bylo dobře. Stejně jako spolupracujeme se žáky, tak důležitá je i spolupráce s učiteli, aby ve škole měli to, co ve své práci potřebují. Pro nás jsou důležitá metodická sdružení, jejich schůzky. Zaměřujeme se hodně na plánování aktivit, aby měly smysl, abychom žáky nepřetěžovali a zároveň, abychom jim dávali něco nového. V poslední době se zaměřujeme také v koncepci školního vzdělávacího programu na hodnocení a sebehodnocení. Spolupráce s rodiči je neméně důležitá. Ve škole stejně jako na ostatních školách funguje školská rada, rada rodičů. S rodiči se domlouváme na třídních schůzkách, informačních odpoledních, rodiče mají informace o žácích a o dění ve škole na internetových stránkách a jsme hrozně vděční za to, že rodiče podporují veškeré aktivity našich dětí, takže když děti mají některé akce, jak v rámci školy, tak v rámci meziškol nebo i na mezinárodní úrovni, tak se o ně můžeme vždycky opřít. Školou prolínají celoškolní projekty, možná znáte náš veletrh zdraví, s některými jsme se určitě potkali. Na prvním stupni jsou to projekty, které právě už od začátku toho mládí by měli utvářet ty základy zdraví a životního stylu a i vztah k městu, kde žijeme, tzn. k Jihlavě, takže jsem tady vybrala některé z těch projektů. Na druhém stupni se snažíme, aby si žáci mohli vybrat podle svého zájmu, podle talentu, podle nadání apod., takže jsou to spíše takové oborové projekty, snažíme se i, aby byli sportovně vytížení, takže jsem tam vložila i jeden lyžařský výcvikový kurs. Když tady paní Součková hovořila o zdraví 21, tak my jsme za to moc vděční, protože projektů velice využíváme, některé projekty jsou na výběru žáků, ale u některých projektů bychom byli rádi, aby se zapojili i žáci. Projekt „Poznávání a pravidla“ byl v letošním roce podpořen tak, aby si žáci mohli vyjet na adaptační kurs a opravdu se mohli zúčastnit všichni žáci. Projekt „Nezávislý“ – ten sice už máme, ale na konkurs se teprve chystáme. Vloni byl u nás úspěšný projekt, který se zabýval sportovními aktivitami, ekologií, první pomocí žáků už ve druhé třídě, byl to výjezd, který byl podpořen právě zdravím 21 a byl velice úspěšný, tak doufám, že se nám ho letos podaří obhájit znova. Pro nás jsou důležití všichni žáci, prvňáčci, kteří k nám vstupují ,aby měli jistotu ve škole, takže spolupracují s deváťáky, kteří od nás odcházejí, aby měli i takový pocit, že jsou užiteční a ne, že už v té škole končí, takže je tento projekt vázán na žáky 9. ročníků. Zdraví, zdravý životní styl se prolíná všemi předměty, potom je prezentujeme přímo ve výuce nebo na nástěnkách nebo před rodiči na třídních schůzkách. Žáci, kteří jsou nadaní, reprezentují naší školu v různých soutěžích, olympiádách nebo jen přehlídkách v rámci výtvarných soutěží, plaveckých závodů, sportovních soutěží, oborových předmětů nebo jazykových. Protože jsem zmínila, že jsme škola, která se zaměřuje na výuku cizího jazyka, velice úzce spolupracujeme s některými evropskými zeměmi, s Holandskem, Dánskem a Rakouskem a máme radost, že se nám právě i v letošním roce podařilo obhájit 3 projekty, které procházejí z malých fondů Kraje Vysočina a jsou podpořeny tak, že děti mohou vyjet na tyto projekty, i když sociální zázemí těch dětí by nebylo tak příznivé, takže i to si myslím, že je podpora zdraví, protože ta sociální podpora je také velice důležitá. Poslední cesta do Anglie, to jsem sem dala, protože tady mám úplně čerstvé fotky, včera se naši žáci vrátili z Anglie, to sponzorují rodiče. Chtěla bych na tomto místě poděkovat všem partnerům, se kterými na našem školním vzdělávacím programu spolupracujeme, jsem ráda, že je vás tady tolik, protože bez nich bychom žádné ty projekty nezvládly. Myslím si, že jenom učitelé ve škole těm žákům nemohou dát tolik jako když nastane ta spolupráce. Partneři, kteří s námi spolupracují na veletrhu zdraví, který je už letos po šestnácté, s námi pořád drží krok. Já jsem tady říkala, že Škola podporující zdraví je začleněna do našeho školního vzdělávacího programu – ten se jmenuje „Naše cesty k učení“ a snažíme se, aby naši žáci dokázali vše, co získají ve škole, jak projekty, tak ve výuce, využívat, aby si na všechno dokázali udělat svůj vlastní názor, případně dokázali obhájit, aby myšlenky, které snad dokážou formulovat nebo se učí formulovat, aby také nějakým způsobem dokázali předat dál a hlavně tedy, aby byli zdraví, aby se chtěli učit, aby se chtěli rozvíjet a byli v dobré psychické kondici.
vedoucí odboru školství, kultury a tělovýchovy – Mgr. Tomáš Koukal Poděkoval za slovo a věnoval se tématu koncepce sportu, ke kterému sdělil přítomným následující: Když se po vás rozhlédnu, tak by asi nebylo na místě, abych hovořil obšírně o koncepci, o tom by dokázali déle hovořit moji kolegové za sportovní komise. Já jenom chci říct k té koncepci, že vznikla v roce 2007, byla schválená Radou města Jihlavy. Ta koncepce je živý organismus, není to žádné dogma, proto v dubnu letošního roku dosáhla jistých změn, které vykrystalizovaly z těch zkušeností z uplynulých 2 let, proto bych využil této příležitosti, kde se zde setkáváme a požádal vás, kteří do volnočasových aktivit, eventuálně do sportu děláte, abyste nám zasílali své náměty k této koncepci, své připomínky a pakliže budou opodstatněné a z pohledu města zvážené jako důležité, není problém je zakomponovat. Jak už jsem řekl, Jihlava dosáhla jistých změn, ty změny nebyly nějakým způsobem zásadní, takže tu koncepci, jak jste znali z minulých let, najdete s menšími obměnami na webu města Jihlavy. Kolegyně Ing.Součková již hovořila o tom, na jakém místě ty informace najdete. Ta koncepce je rozdělena do základních 4 oblastí, z nichž asi nejdůležitější jsou volnočasové aktivity mládeže a obyvatel statutárního města Jihlavy a proto se s ní setkáváme i na tomto meetingu. Druhá část je podpora výkonnostního sportu ve Statutárním městě Jihlavě a třetí neméně důležitá část jsou jednotlivé akce a aktivity, které se ve městě Jihlavě dějí. Samozřejmě město Jihlava nezapomíná ani na nadstandardní aktivity jako je reprezentace Statutárního města Jihlavy, podpora sportu s majetkovou účastí, ale co si budeme povídat, na začátku jsou peníze a na konci jsou ještě větší peníze, takže i celá koncepce je postavená na tom, jakým způsobem město Jihlava disponuje volnými prostředky. My bychom obecně byli rádi a teď si dovolím hovořit i za zde přítomné členy samosprávy, když by těch peněz bylo více, ale bohužel, jsme rádi tedy i za to, že se tam dostává alespoň takových prostředků, které jsou v letošním roce do toho sportu, do té tělovýchovy investovány. Já si myslím, že v tuto chvíli je to ode mě asi všechno. Je tady přítomen pan primátor jako předseda sportovní komise, jsou tady přítomní členové sportovní komise, nebráníme se žádné diskusi a naopak budeme rádi, když se třeba kolem koncepce rozvine nějaká diskuse a budeme si moci cokoliv říci. Pracovní část moderátor akce, koordinátorka Projektu Zdravé město a MA21 – Ing. Gabriela Součková Poděkovala Mgr. Zdeňce Obrdlíkové a Mgr. Tomáši Koukalovi za úvodní slovo a doplnila informace o grantovém programu kraje Vysočina - pokud jsou školy zapojeny do tohoto programu (Škola podporující zdraví) , tak si mohou dosáhnout i na finanční prostředky, ne z Ministerstva zdravotnictví, ale tady na kraji Vysočina hlavně z grantových programů kraje Vysočina, protože kraj Vysočina má zpracován program Zdraví 21 a vlastně má na to navázaný grantový program, ze kterého dává příspěvky a každý žadatel, který je oprávněným žadatelem, kterým Škola podporující zdraví je, si může ročně požádat o 3 projekty v celkové výši až 180 000 Kč. Poté vysvětlila přítomným jak bude probíhat pracovní část setkání a zahájila diskuzi nejprve k oblasti Plánu zdraví a kvality života písmeno D a F, kdy znovu představila priority, které byly pro tyto oblasti naformulovány na podzimním Fóru Zdravého města a MA21 (dále FZM a MA21). Následně vyzvala přítomné k případnému doplnění těchto priorit příp. návrhů na řešení. Dále vyzvala přítomné, aby sdělili fóru pokud právě jejich organizace má nějaké programy či projekty zaměřené na některou z těchto oblastí. Informovala přítomné, že v materiálu, který dostali při příchodu (návrh Plánu zdraví a kvality života) jsou obsaženy informace, získané od kolegů napříč úřadem. Jedná se o informace o tom, co se pro jednotlivé priority již činí nebo co se v letošním příp. příštím roce bude činit. Bohužel k některým těm bodům zatím žádná aktivita neexistuje, což je samozřejmě impulz pro úřad, aby se tím začal více zabývat. Představila priority z návrhu Plánu zdraví a kvality života: D: KULTURA, SPORT A VOLNÝ ČAS D.1
Rozšířit odpovídající prostory pro pořádání kulturních a sportovních akcí
D.2
Odstranit nepoměr v podpoře profesionálního a neprofesionálního sportu a jiných volnočasových aktivit (podpora ze strany města).
D.3
Zpřístupnit školní sportoviště veřejnosti.
D.4
V rámci propagace kulturních a sportovních akcí uvádět výši vstupného.
D.5
Zvýšit podporu menších pravidelných akcí pro trávení volného času (nesportovní aktivity) – podpora.
D.6
Podporovat celorodinné volnočasové aktivity (budování univerzálních zařízení pro děti, rodiče i prarodiče). F: VZDĚLÁVÁNÍ A OSVĚTA
F.1
Zřídit v Jihlavě praktickou školu (návaznost chráněných dílen).
F.2
Bude 10P
F.3
Podporovat další vzdělávání dospělých.
F.4
Zvýšit podporu volnočasových aktivit a zájmové činnosti dětí. Podporovat celorodinné aktivity.
F.5
Podporovat čtenářskou a informační gramotnost.
F.6
Řešit nedostatek míst v předškolních zařízeních (jesle, mateřské školy).
probíhat
prevence
kriminality
a
patologických
jevů
dět
a
mládeže.
Poté vyzvala přítomné, aby stávající výčet priorit doplnili, pokud v nich dle jejich názoru něco chybí či doplnili nějaký konkrétní námět, který patří do této oblasti, a který přítomní cítí jako problematický nebo třeba opomíjený. Připomněla, že všichni jsme obyvateli jednoho města, ale každý z nás se něčím zabývá a někdy bývá velmi složité vykročit z tzv. provozní slepoty a podívat se na město a život v něm jinýma očima. Člověk nemůže být odborník na všechno a přítomní jako zástupci veřejnosti a především NNO mohou mít informace např. od klientů, kterým poskytují své služby, na které „šijí“ své projekty a pro které vytváří určité aktivity. Pokud se tedy přítomní domnívají, že v prioritách opravdu něco závažného nebo něco co považují za důležité chybí, tak teď je čas o tom diskutovat. Josef Sklenář, zastupitel: No, já nemám úplně připomínku k tomu, co by tam mělo přibýt, ale spíše mám připomínku k tomu, co si myslím, že by tam být nemělo. Já bych docela slyšel, nevím, jestli od vás, proč veřejné sportoviště pro letní sporty je v kategorii školní zpřístupněné veřejnosti, když to má být vybudováno jako zařízení nové, ne už u žádné základní nebo mateřské školy, tento D3 jsme přece zařídili právě proto, aby ta hřiště, která dnes slouží jenom těm školním zařízením sloužila také veřejnosti, tady mě to přijde trochu špatně zatříděné. Mgr.Tomáš Koukal, vedoucí odboru OŠKT MMJ: Já teď nedokážu říct, proč D3 je zrovna, ale on to souvisí, nicméně… Koordinátorka: Já už jsem o tom mluvila na tom minulém setkání, dnes dostáváte naprosto stejné informace, rozšířené o to, co se tady prodiskutovalo minule, ale jinak ty jednotlivé věci, které město chystá k těm jednotlivým bodům jsou tam stejně, protože já bych chtěla slyšet názor, minule už tady zazněl a já bych chtěla slyšet další názory, takže zatím to tam je z toho důvodu, že původně se ta ledová plocha měla budovat u ZŠ Seifertova. Pan náměstek k tomu chce něco říct. Mgr. Radek Vovsík, náměstek primátora: Dobrý den ve spolek. Já bych na to rád zareagoval, já si myslím, že ta tréninková ledová plocha nebyla určena jen pro ZŠ Seifertova nebo pro školní děti, ale tam se jedná i o podporu takového sportu jako třeba kluby amatérské, dospělí lidé, veřejné bruslení pro děti apod., čili já si myslím, že to s tím právě velice souvisí s tím zpřístupněním tohoto sportu pro veřejnost. Josef Sklenář, zastupitel: Fajn, ale tak by to mohlo být třeba v B1, ale ne v D3, ta je přece primárně určená k tomu, aby se zrealizovaly nebo upravovaly stávající školní zařízení. Diskutující 1: Tam u té Seifertovy školy chodí odjakživa dospělí lidé na školní hřiště. Já jsem tam před 30 roky taky hrával fotbal. Josef Sklenář, zastupitel: To je v pořádku, ale v rámci tohoto je dotaz č.2, myslel jsem si, že to nebudeme řešit hned na začátku, dnešní otázka proč to není u Seifertovy školy tak, jak to bylo původně plánováno, ale dnes je to nad Tyršovou ulicí a je tu podnět, který jsem si myslel, že vzejde zespodu z těch našich setkání a ne z politického rozhodnutí. Přemístit.
Koordinátorka: Na Tyršově ulici by to mělo být tam, kde je teď stávající venkovní plocha. Ale k tomuto já nemohu nic říct, k tomu by se měl vyjádřit někdo z vedení města, jestli si vezme někdo slovo. Proč ne na Seifertově ulici a proč na Tyršově. Pan primátor? Děkuji. Ing. Jaroslav Vymazal, primátor: Dobrý den dámy a pánové, nevím, jak dalece jste informováni, je to poměrně dlouhý proces, který jsme absolvovali, ale asi by to mělo zaznít, abyste o tom věděli opravdu více. Jsme v jedinečném období, v programovém období 2007- 2013, kdy máme jedinečnou šanci udělat projekty, na které bychom dosáhli ve velmi dlouhém horizontu a my teď můžeme využít ty prostředky, které sem jdou a můžeme posunovat tu infrastrukturu krokem dopředu a zlepšit kvalitu života. Víte, že Jihlavě patří hokej, to je bez diskusí a víte, že v letošním roce byla přijata nová kniha o Jihlavě. Říkám to proto, že i historikové tady potvrdili, že ten hokej je zcela dominantní a sehrál velkou roli v identifikaci občanů s tímto městem. A to souvisí s tím podzimem po 2. světové válce a ti lidé…je potřeba je dát do kupy a v podstatě tak, aby se s tím ztotožnili a hokej tady sehrál významnou roli. Je těžké dát hokej někam úplně stranou, to není jenom o tom hokeji, ono je to o těch ledních sportech a dnes už to není ani o těch ledních sportech, ale každé město krajského významu by mělo mít odpovídající multifunkční zařízení. Znamená to tedy, že to není jen ledová plocha, ale plocha, kde se dá přes noc postavit palubovka a hrát tam tenis nebo basketbal či tam pořádat koncerty apod. A teď budu konkrétní. Když jsem přišli s tím projektem, že tady stařičký Horácký zimní stadion, který byl postaven v roce 56 a tuším v roce 65 zastřešen, tak už potřebuje generální opravu. To není jen o generální opravě, ono by to mělo být o generální přestavbě a přestavbě v multifunkční halu, která bude splňovat i akustické požadavky a to kulturní prostředky tak, jak jsme už v dnešní době zvyklí i v ČR v některých městech. Aby to mohlo být multifunkční, tak k tomu je potřeba 2. ledová plocha, aby ten program, který probíhá na hlavní ploše v době, kdy tam bude jiná kulturní či sportovní akce, se mohl přemístit na tu 2. plochu. Když jsme dali tento projekt, tu žádost, obrátili jsem se na Úřad Regionální rady, tak nám bylo řečeno, že tím, že je tam lední hokej jako profesionální, tak na to nemůžeme dostat ani korunu. Říkal jsem zkusme to dát na tu tréninkovou plochu, ta je pro veřejnost, bude pro žactvo, nebylo to možné. Bylo mi strašně líto, aby město této velikosti, tohoto významu a takové historie, aby mělo 1 plochu. Já si myslím, že Jihlava by uživila klidně 3 a bylo by to smysluplné bylo by to preventivní. Vyskytla se tady otázka, zda kdyby to bylo u školy, zda bychom tu dotaci mohli mít. Bylo nám řečeno ano. Proto jsem i já s tím přišel, ona o tom uvažovala i paní ředitelka, my jsme to spolu konzultovali a já jsem to osobně tlačil tento projekt dopředu, aby ta ledová plocha byla u ZŠ Seifertova, kde máme třídy hokejové. První odhad byl asi 60 milionů, my bychom dostali asi 92,5%, říkám – to je úžasný, to nemůžeme pustit, ale ten vývoj nějak běží, rozběhlo se to programové období, začalo se čerpat, získali se 1. zkušenosti a ejhle my se po dvou letech spolupráce s Úřadem Regionální rady dozvídáme, že teď vyvstala nová informace, že opravdu ta tréninková plocha na Tyršově ulici, že by byla financovatelná z regionálního finančního programu a tak teď co máme dělat, víte kolik to stojí, čili ta hladká přestavba to jde do ½ miliardy, tj. zhruba 400 – 500 milionů a ta tréninková zhruba 200 milionů a jestliže nám na tu tréninkovou plochu někdo dá náklady, uvidíme, co bude uznatelné, co bude neuznatelné za náklady, ale zhruba to bude kolem 70%, tak přece stojíme před problémem. Financujeme tu hlavní plochu, tu tréninkovou a ještě 3. plochu, tak člověk musí stát na reálných základech a proto jsme se většinově shodli na tom, že teda tento projekt v současné době nebudeme dělat na Seifertově ulici a využijeme ty prostředky, které můžeme získat a postavíme tu tréninkovou halu a tím vlastně nastartujeme celý proces výstavby víceúčelové haly, protože pokud budeme mít tréninkovou plochu, tak veškerou činnost můžeme také převést na tuto tréninkovou plochu. Je úplně nemyslitelné, že bychom získali tolik hodin v okolí a to jsou okolí jako Žďár, Třebíč, Havlíčkův Brod, kde jsou ty plochy také vytížené, tak kam chcete jet a vozit tam lidi a přerušit činnost na rok na dva, to není možné. Proto je projekt Seifertova ve stádiu studie, je zmražen. Já pevně věřím, že v budoucnosti se zrealizuje a jsem přesvědčen o tom, že všechny 3 ledové plochy by byly velmi prospěšné v Jihlavě, ale říkám, stojíme na reálných základech a proto, jestli chceme, já myslím, že je to priorita udělat tu multifunkční halu, to jsem si dali jako závazek, využijme, jestli můžeme dostat ty peníze. Jestli vám to takto stačilo, nevím. Snažil jsem se to zestručnit, jak byla ta historie celého projektu. V současné době jsme ve fázi, kdy se projektuje tréninková hala a pokud to půjde podle harmonogramu, tak přesně za rok by mohla nastat realizace té haly s tím, že v září 2011 ta hala bude otevřena a pokud tady budou finanční toky, jsme zase v náročném období, tak uvidíme, co to s námi udělá, ale pokud ty dopady nebudou nějaké zoufalé, tak věřím, že bychom mohli plynule v roce 2011 navázat a začít s rekonstrukcí toho současného chatrného stánku, takže realizace 2012, 2013 by mohla být hotová. Proto, prosím vás ta Seifertova, která měla být tou třešinkou, tím bonusem, proto jsem se stáhli, protože se to nějak vyvíjí celá ta situace a je potřeba na to reagovat a musíme být realisty a ne snílky. V nějaké budoucnosti se to postaví a bude to smysluplné, ale v současné době, pokud ty prostředky, energie a čas se tomu budou věnovat, je to jedna z priorit, tak tento postup vidím jako správný a většinově jsme se na tom shodli. Pokud máte nějaké konkrétní dotazy, ptejte se.
Diskutující 2: Jestli tomu správně rozumím, tzn., že město uhradí plně celou rekonstrukci tu přestavbu, zhruba asi těch 700 milionů jak bylo řečeno s tím, že potom se dostane dotace následně ve výši 70%? Ing. Jaroslav Vymazal, primátor: Ne, teď se jedná o tu tréninkovou halu, na kterou už můžeme získat dotaci z regionálního finančního programu a na těch zhruba 200 milionů je zhruba 70%, může to být 65% nebo 72% až podle hotového projektu, až co nám řekne Rada, co je uznatelné, co neuznatelné. Ale podle toho, jak s tím byli seznámeni, je to zhruba v této relaci. My dostaneme 92,5% na uznatelné náklady, ale protože tam bude určitý podíl neuznatelných nákladů, tak na tu celkovou dotaci, kterou bude potřeba, to bude dělat méně než 92,5%. Co se týká té hlavní haly, na to nedostaneme z regionálního finančního programu žádné dotace, ale já konkrétně jsem jednal s vedením kraje, s panem hejtmanem a dalšími a oni jsou si vědomi toho, že je to významný prvek ve městě, který by se měl realizovat a chápou to tak, že kraj by to podpořil. V současné době vám ale nikdo neřekne v jaké výši. Bude to desítka milionů, více nebudeme uvažovat, ale jestli to bude 10, 50 nebo 70, to je až otázka nějakých 2 let. O tom se ale ví, s tou informací se pracuje a pokud tady máme nějaké státní zdroje a máme tady některé významné státní instituce nevědeckého charakteru, s kterými bylo jednáno, ví se o tom a je to ale otázka příštích a dalších let než se k tomu přiblížíme. Ale jsou tady možnosti jak získat to spolufinancování toho hlavního projektu, ale město by si muselo na to vzít samozřejmě úvěr, ale vzhledem k tomu jak zdravé hospodaření města je, tak to je bez problémů. Mgr. Miroslav Němec, DDM: Ano, to samozřejmě mohou být různé názory, v tomto případě Zastupitelstvo je pro zábavu, takže je celkem zbytečné o tom hovořit. Jenom velice stručně. Já třeba osobně mám jiný názor, než jste tady prezentoval pane primátore. Já si myslím, že do té velké haly, jak to nazýváme, kdyby se tam strčila miliarda, tak z toho nebude nikdy kvalitní multifunkční zařízení včetně kvalitní kultury, která by tam měla být a dalších kvalitních věci za předpokladu, že nechce zabrat okolní park, ale ve stávajícím prostoru se to podle mě udělat nedá ani za žádný peníz. Ale v tomhle případě, jestliže se zafinancuje ta malá hala, malé sportoviště, to se může automaticky, aniž jakýkoliv zastupitelé mohou dál rozhodnout, to už se musí opravit za těžký peníze i ta velká hala, když už bude stát vedle ta malá, tam už není potom žádná vůle a já se domnívám, že velká hala nikdy nebude multifunkční tak, jak bychom si asi jako občané představovali. Ing. Jaroslav Vymazal, primátor: Já vám váš dojem neberu a samozřejmě, že to rozhodnutí nebylo dělané od stolu a samozřejmě, že jsme k tomu měli patřičné podklady. Pokud se chcete přesvědčit, že přestavbou lze získat pěkný stánek, můžete se jet podívat do Českých Budějovic či do Pardubic, které šly touto cestou. Jiná cesta je na zelený louce, ale tam je to o miliardě a víc a my bychom nedostávali žádné prostředky. Jestliže vezmeme těch 700 milionů a z toho předpokládám, že nějakých 150 milionů dostaneme, když to odečtete, tak je to nějakých 550 milionů a to není miliarda. Ten stánek doufám a věřím tomu, že bude pěkný a že bude splňovat veškeré ty předpoklady, protože s tím záměrem je to projektováno a takové bylo zadání. Není důvod, proč by tak tomu nemělo být. Máme celou řadu zrekonstruovaných budov a splňují ty nevyšší požadavky na to, co se k tomu má dělat. Mgr. Radek Vovsík, náměstek primátora: Já možná bych si dovolil v tuto chvíli…teď trošičku vaříme z vody, protože rozhodnutí o rekonstrukci Horáckého zimního stadionu jako takového bude rozhodnutí budoucího Zastupitelstva, to už nebude rozhodnutí stávajícího Zastupitelstva. My dneska co víme bezpečně, co si Zastupitelstvo odsouhlasilo je ta tréninková hala, to asi snad nikdo nezpochybňuje, že by tady měla vyrůst. A budeme rádi, protože pak by tady zase do toho roku 2011… a nepomůžeme ani těm dětem, co se věnují hokeji. O té druhé etapě rekonstrukce HZS bude v podstatě rozhodovat jiná politická garnitura. Vít Prchal, zastupitel: Já myslím, že je veřejným tajemstvím, že budeme mít praktický spor s panem primátorem a dalšími zastánci rekonstrukce Horáckého zimního stadionu a vedlejší ledové plochy. Chci říct, že ta vedlejší ledová plocha více souvisí s tím Horáckým zimním stadionem a se samotnou rekonstrukcí. Já samozřejmě s některými body, které tu říkal pan primátor nesouhlasím a jsou akce, které jsme si už vyříkali a nemá cenu je tady otevírat, ale 2 zásadní věci budu mít a ještě řeknu panu Němcovi, skutečně o rekonstrukci HZS ještě dosud nerozhodli, všechno je jenom ve fázi plánování. Vy jste tady proto, aby jste nám řekli, jestli to chcete podporovat nebo ne, respektive vy všichni a ostatní občané Jihlavy, protože Zastupitelstvo udělá v tomto případě to, co řeknete vy a není to tak, že politická garnitura nebo Zastupitelstvo rozhodlo, hlavně naopak, tato jednání, tyto besedy jsou proto, aby my jsme se od vás všech dozvěděli, co potřebujete, co vlastně chcete, proto je to velmi účelné a praktické a znovu opakuji o revitalizaci HZS není zatím rozhodnuto. Zpět k tomu, co řekl pan primátor, naprosto s vámi souhlasím, musíme být realisté, ne snílci. Realisté ve 2 věcech – jednak, co chce občan v Jihlavě a za druhé, co si radnice může dovolit, co může zaplatit. Ale jak jsem řekl na začátku, nechci to rozebírat, protože by se to rozvinulo do spousty debat. Já bych rád, aby z těch besed jako jsou tyto vyšel jasný názor od Jihlavy, od občanů Jihlavy. Chceme tu halu, respektive opravu HZS,
nebo potřebujeme jiné věci? Já jako politik, pan primátor, pan Vovsík, pan senátor Dokulil si můžeme myslet co chceme, ale udělat musíme, aby naše povinnost…to chce občan Jihlavy. Zde už to máme v některých kulturách nastavené a rekonstrukci HZS jsem tam neviděl, ani nic podobného. Priorita multifunkční hala. Tady pane primátore v žádném případě nesouhlasím, já nevím, kdo to řekl, že prioritou je multifunkční hala. Kdo z občanů Jihlavy to řekl, možná vy a já váš názor naprosto respektuji, stejně tak jako vy musíte respektovat můj, že pro mě rekonstrukce HZS priorita není a to ze 2 důvodů, jednak, že to momentálně Jihlava nepotřebuje, máme daleko jiné starosti a větší problémy s jinými věcmi, podniky apod., to vše víme a za druhé tak nejasných okamžiků, tak nejasné financování té haly nevyhovuje mně a ostatním, kteří mají trochu ekonomické myšlení podpořit tuto věc. Já si troufám říct panu primátorovi do očí, že se mu to hodí……My ten spor vedeme, já bych prosil ať to někdo ukončí, aby vzešel nějaký primitivní názor občanů Jihlavy, který by vyvrcholil dejme tomu na podzim, kdy bude myslím ještě ta uzávěrka, aby vy jste řekli z toho výstupu, chceme toto nebo ne a my se tím musíme řídit, děkuji. Petr Coufal, člen dozorčí rady HC Dukla Jihlava: Já tady mám 2 věci. Chci navázat na pana Němce, co řekl tady pan Prchal, že není rozhodnuto o stavbě, ale já chci říct, že to rozhodnutí skoro předjímá výstavba tréninkového centra, když to bylo velice dobře vymyšleno. Musím říct jako člen dozorčí rady Jihlavy, myslím, že je to opravdu velice dobře vymyšleno, ale na druhou stranu si musíme opravdu nalít čistého vína a přiznat si, že toto rozhodnutí částečně už předjímá rozhodnutí budoucího Zastupitelstva. Toto chci říct. To říkal myslím pan primátor nebo pan Vovsík ohledně toho, že ty peníze – to rozdělení, že by se nedaly získat. Pojďme se podívat do Chomutova, kde vládne ODS, tam je výstavba na zelené louce, obrovský komplex. Pojďme se opravdu bavit o tom, jak je to velký komplex jak kulturní tzn., že jsou nějaké haly pro kulturu, tak pro sport, pro hokej i pro fotbal, tam je vše na zelené louce a jelikož tam radnice rozdělila tyto projekty v rámci projektů do několika malých segmentů tak tam i tak, přestože to bylo na zelené louce, získali peníze z evropských zdrojů. Ing. Jaroslav Vymazal, primátor: Ano, samozřejmě na to mohu zareagovat. Prosím vás, Chomutov se nachází úplně v jiném NUTSu a oni mezi těmi NUTSi jsou trošičku rozdíly. Já jsem to řekl na začátku, v rámci toho našeho NUTSu, začátek byl naprosto neprůchozí, tam to vypadalo, že nezískáme ani korunu. A teď po 2 letech získáváme nakonec zhruba 150 milionů a já jsem z toho byl zpočátku špatný, protože to vidím jako zásadní věc na rozdíl od pana Prchala a mám v tom naprosto jasno a žádný spor nevedu s panem Prchalem, já v tom mám jasno a nepotřebuji o tom dále diskutovat. Já jsem si ale říkal ano, je to na druhou stranu pro Jihlavu velké štěstí, protože my kdybychom měli možnost tu multifunkční halu postavit, my si vyčerpáme veškerou alokaci, kterou máme na ty 3 na jedničce, to je urbální dimenze a my bychom to vyplýtvali na 1 projekt a to právě bylo i hlavní myšlenkou Úřadu Regionální rady, že nechtějí udělat 1 projekt, proto i Brno to nerealizuje tímto způsobem, mají s tím problém a hledají cestu, jak to zrealizovat, protože potřebují multifunkční halu také připravit, potřebují to přestavět. Já jsem si říkal tak dobře a hledejme veškeré cesty pro to, aby peníze, které tady máme na řadu projektů, ať uděláme spoustu drobnějších v uvozovkách 50-ti, 60-ti, 70-ti milionových projektů, které výrazným způsobem zvednou kvalitu života ve městě a my uděláme vše pro to, abychom našli cesty a prostředky, abychom udělali tu multifunkční halu. Bude to pracnější se k tomu dostat , ale toto když docílíme, tak to bude pro to město daleko větší přínos. Jak jste se podívali, my právě díky tomu, že děláme multifunkční halu, kdybychom si to jako ODS prosadili a udělali, tak my teď děláme Heulos, to je nádherné dílo. Děláme, připravujeme Český mlýn, to bude úžasné kolem řeky, co tam bude. Budeme schvalovat nad tunelem, tam budou krásně spravená hřiště, budeme schvalovat u Hegerova mlýna, tam budou 2 hřiště, těch akcí bude hodně. Opravujeme, rekonstruujeme kostel Povýšení sv. Kříže, dělá se ZŠ Speciální, zcela rekonstruujeme ZUŠ a to jsou projekty kolem 50-ti a 70-ti milionů a na to by se nevešlo. Tak co je lepší? Proto si říkám, že je to pro nás nakonec štěstí, že nám to nedovolili. Jsem rád, že alespoň těch 150 milionů na to dostaneme a jsem přesvědčen o tom a jak jsem vedl ta jednání, trochu jsem to naznačil, dají se získat i jiné prostředky, ale je to o velké práci ,ale jako město na to máme. My jsme tady od toho, abychom získali nějaké podněty a ne, abychom se tady přeli, to až na Zastupitelstvu. Petr Coufal, člen dozorčí rady HC Dukla Jihlava: To, co jsem tady řekl ohledně Chomutova já neznám podmínky NUTSu, ale podle mě pokud se postaví tento zimní stadion na místě stávající haly…kdyby se postavil někde jinde, dal by se postavit kdekoliv. Na ulici Seifertova byly problémy s hlukem a dalšími věcmi. Podle mě by se dal postavit kdekoliv. Toto rozhodnutí, že by se umístil zde přímo na ploše, která byla dříve jako druhá ledová plocha, už dnes předjímá, zavazuje Zastupitelstvo, aby tady vůbec nějaký jihlavský zimní stadion byl, zavazuje budoucí jihlavské Zastupitelstvo, aby odsouhlasilo tu rekonstrukci. Trochu dáváme do vínku budoucím zastupitelům něco, co by třeba nechtěli odsouhlasit.
Ing. Jaroslav Vymazal, primátor: Naše Zastupitelstvo dostalo do vínku to, že předchozí Zastupitelstvo koupilo jako město pozemky od Sokola, dodnes je splácíme a koupili jsme stadion, protože už to nás zavázalo, čili předjímáte naprosto správně a já se to cestou netajím, já jsem ji tady nastínil, takový by měl být harmonogram výstavby celého areálu. Jsou tam samozřejmě plusy a jsou tam i mínusy, ale ty plusy z našeho pohledu jednoznačně převýšily a tak jsme se pro to rozhodli. Petr Coufal, člen dozorčí rady HC Dukla Jihlava: Pokud se dostanu k multifunkčnosti té haly, tak nemyslím, že je vhodné uvádět cestu rekonstrukce pardubického zimního stadionu jako dobrou referenci z toho důvodu, že ta rekonstrukce se nepovedla, byla drahá a dnes město neví, co s tím a multifunkční stadion to rozhodně není, protože jakákoliv přestavba, která se tam děje každých 14 dní na basketbal, na volejbal a na florbal, tak ta přestavba stojí řádově statisíce, protože se tam musí ručně ta hala předělávat. Samozřejmě České Budějovice, tam neznám ten případ, neznám jak funguje multifunkční hala, to skutečně nevím. Dostávám se v podstatě k tomu, proč multifunkční hala. Multifunkční hala z toho důvodu, že tady chybí jakékoliv zázemí pro ostatní sporty či pro kulturu. Otázka je proč tady město…nebyla tu myšlenka, proč nepostavit méně stánků než 1 obrovský. To je cesta, kdy v Jihlavě dochází, s panem Vovsíkem jsme na to téma již poseděli, že tento měsíc by se měla začít bourat sportovní hala Start Jihlava a v tu chvíli tady v Jihlavě zůstává pár sportovišť na halové sporty. Město se dostává do pozice, že nemá žádnou městskou halu, pokud pominu kulturu, promiňte paní Wagnerová a skutečně se zaměřím jen na sportovní stánek, neberu hokej, tak v tuto chvíli se halové sporty dostávají do pozice, kdy tady zůstávají jenom Bedřichov, dále Sportovní klub Jihlava a sportovní hala, která je nad tunelem a je pouze pro basketbal, pro nic jiného. Dnes se dostáváme do pozice, že tady chybí jakýkoliv stánek. To, co říkal pan primátor, pojďme do toho. Pojďme zde stavět několik menších sportovišť. Nebudujme nějaké megalomanské stavby, pojďme pro hokejisty udělat menší stánek. Myslíme si pane primátore nebo obecně občané města Jihlavy si myslí, že tady někdy bude ta hala, i když samozřejmě vím, že rekonstrukce haly za 750 milionů, původně byla nižší, je přibližně pro 5000 lidí, ale sedících, i tak si myslím, že je to maximální možný počet a doba, kdy se skutečně chodilo na hokej ve velkém je pryč. Pojďme stavět menší stánky, je to méně náročné. Vy kroutíte hlavou pane primátore. Já si myslím, proč stavět megalomanské stavby, proč stavět něco, co tu máme v okolí a podle mě nenaplníme, neobsadíme aktivitami tu velkou megalomanskou stavbu, ať to budou jakékoliv koncerty atd. Podle mě tady ekonomicky nemá smysl pro region, který má 100 000 obyvatel pro spádovou oblast, možná o něco více, naplnit nějaké další aktivity. Takže si myslím, že by se měl postavit menší stánek pro hokej, ale vedle toho z uspořených peněz pojďme stavět další stánky pro kulturu a pro sport. Mgr. Radek Vovsík, náměstek primátora: Já bych reagoval. Ta vaše kritika rekonstrukce HZS, ta je obecně známá a mně to připomnělo, jak sem nastoupíte v plném šiku, že je to trošičku zneužití této věci. Ty sice říkáš, že chceš poslouchat občany, ale občany jste ještě nepustili ke slovu. Diskutující 3: Prosím vás, můžeme do toho vstoupit jako občané? Promiňte pane Vovsíku, já tedy jestli mohu za občany, jestli odvolíte. Vy jste určitě vedli politické diskuse, znáte se navzájem, já jsem si našel čas a šel jsem si to vyslechnout jako občan. Já bych vám chtěl jako občan sdělit, že 20 let po revoluci nemáme kde sportovat, nemáme halu. My jako školy jezdíme sportovat do Třeště, kde provozní hodina stojí zhruba o 50 – 70% méně než v Jihlavě. Tady házíme stovkami milionů jak vybudujeme sportoviště a já se ptám, kolik bude stát provozní hodina v tomto zařízení a jestli se tam jako občan dostanu, ať už je to sportovní sdružení, občanské sdružení nebo škola, my se tam prostě nedostaneme, to je jedna věc. Pak další věc, chtěl bych s zeptat, proč když se bavíme o koncepci sportu, proč je priorita kopaná, proč je prioritou fotbal? Nás jako občany kopaná ani hokej nezajímají. Nezlobte se na mě, máte to tam jako 1 z bodů, je to pěkné, odstraňme preferenci profesionálního sportu. Já když si založím s.r.o., známe příklad pana Blechy – DKO, čerpal x let po sobě na s.r.o., protože jsem tam pořádal 12 let za sebou akce – maturitní plesy, tak vím, jak pan Blecha zvyšoval nájem, který se zvýšil několikanásobně od té doby, co to začal a už konečně tu dotaci nečerpá od města. Bavme se o tom, jak vznikají normální sportoviště, proč mohou vznikat jednoduché a levné sportoviště po celé republice, jezdíme všichni po celé republice a ta sportoviště vznikají a Jihlava 20 let po revoluci, my tady nemáme kde sportovat. Tady se neřeší v zimě na běžky, tady nikdo neprořízne stopu, až jsme telefonicky urgovali provozovatele Šacberku. To je zase dědictví z minulého Zastupitelstva, chápu to, smlouvu jsme si četl a všechno, beru je to dědictví, právní spor jsme prohráli, ale my jako občané nemáme kde běžkovat, protože provozovatel Šacberku to neprořízne, až po urgencích to protáhne, dobře, fajn, bezvadný…a další a další věci. Bavíme se o stamilionových investicích, je to všechno krásné až to bude, ale kdy to bude. Trvá to příliš dlouho. Děkuji. Koordinátorka: Já bych do toho vstoupila, jestli můžu, já jsem se toho trochu obávala, že se tady na HZS a případné rekonstrukci trochu zasekneme, ale vzhledem k tomu, že vidím, že je zde téma, které
všechny zajímá, tak si myslím, že by bylo fajn udělat veřejné setkání, veřejné slyšení či diskusi speciálně na toto téma, abychom se zde opravdu nedostali do situace, že tu budeme sedět ještě v 8 hodin večer a stále mluvit o tom, zda ano, zrekonstruujeme HZS nebo ne, nezrekonstruujeme ho. Já ani nevím, jaké veškeré projekty, studie či podobně existují a kdo do nich nahlédl, nenahlédl. Před chviličkou jsem o tom mluvila s panem primátorem, s panem náměstkem, že by bylo skutečně vhodné udělat speciální akci, která by se týkala jen tohoto velkého rozvojového projektu. Jestli by jste s tím souhlasili, že bychom pokročili dále a my se pokusíme v nějaké době, nevím, jestli to bude do prázdnin, to předpokládám, že určitě ne, ale určitě do konce roku by proběhlo setkání, které by se týkalo speciálně sportovišť, podpory profi a neprofi sportu a HZS, takže jestli bychom se mohli na tomto dohodnout. Josef Sklenář, zastupitel: Můžu jen technickou poznámku. Jestli byste se mohla zeptat nebo jestli by někdo z té veřejnosti, ne z politiků, kteří si to vyříkávají na každém Zastupitelstvu, jestli by nechtělo k tomu tématu něco říct, protože od toho tu jsme, tak pokud se to týká, tak někdo z ostatních, z veřejnosti, myslím jako návrh. Jan Mráka: Já bych chtěl dát námět, mě by zajímalo, jak vedení v Jihlavě počítá s rozvojem nejrozšířenějšího sportu v Jihlavě a to je malá kopaná. V současné době malá kopaná registruje v Jihlavě přes 2200 aktivních hráčů. Tito hráči každý týden 8 měsíců v roce sportují v Jihlavě. Domnívám se, že současné podmínky, které máme a to jsou 3 šatny a 1 toaleta neodpovídají tomuto sportu a jeho rozšíření, které Jihlava má. Mrzí mě, že v koncepci rozvoje sportu v Jihlavě není o malé kopané ani zmínka. Malá kopaná nefiguruje ani v seznamu sportů, které tam jsou včetně šipek a všeho možného. Nevadí mi tyto sporty, mrzí mě, že nejrozšířenější sport je úplně mimo, není ani uvědoměn, není o něm ani zmínka. Myslím si, že právě s tou malou kopanou, kdyby se to vyřešilo, dnes kde jsme – ptáme se několika škol, vždy to dopadne špatně, nikdo nás tam nechce, když si představíte tu masu lidí, tak to chápu, nikdo nás nepustí do šaten, nikde nemáme zkrátka možnost nějakého sociálního zařízení. Řešením pro nás nejsou městská jednotlivá nová hřiště…, kde bude hřiště jak na malou kopanou, které stejně bude pro nás na nevhodném povrchu, které nebude mít umělé osvětlení. Všichni to hrajeme po práci, začínáme dnes jako každý den od 6-ti hodin do 9-ti do večera, takže potom bychom už nemohli v podstatě nikde hrát. Jsme rádi za to, že můžeme využívat sportoviště FC Vysočina Na Stoupách a u bazénu, ale jsou tam problémy na Rošického s lidmi, stěžují si, že je tam hluk, že tam bydlí 20 metrů od hřiště, takže tady bych znovu apeloval na vedení města, jestli by se touto otázkou mohlo začít zabývat, po 22-ti letech, co je malá kopaná v Jihlavě a jestli jste se ptali na názor občanů na lední hokej v Jihlavě a můj názor je takový, že profesionální sporty nemůže platit město, musí je platit sponzoři. Pokud ty oddíly na to nemají peníze, bohužel, město má spravovat sportoviště, má je budovat občanům, aby na těch sportovištích sportovali a myslím si, že právě naše organizace je typickým příkladem, kdy lidé o sport mají zájem a dejme tomu od 14-ti do 65-ti let. Ještě otázka, jestli se vůbec v koncepci počítá se sportovním vyžitím seniorů, protože my uvažujeme o seniorské lize, řada lidí nechce hrát s dvacetiletými chlapci a myslím si, že je škoda odchovat jenom mládež. Za loňský rok jsme dostali jen 9000 Kč na mládež, to bylo všechno a od města 4000 Kč na turnaje. To jen pro porovnání s prostředky, které se dávají profesionálním sportovcům možná i miliony korun. Děkuji. Ing. Jaroslav Vymazal, primátor: Jsme dospělí lidé, vy jste to tady správně řekl a to jsou hlavně 2 pilíře koncepce sportu, tak, jak to vnímá současné vedení města a sice budovat infrastrukturu, aby bylo kde sportovat – to je 1. pilíř a 2. pilíř je maximální podpora mládeže, na tom nám nejvíce záleží. A co se týká dospělých, je tu profesionální sport – ano, ti by měli být placeni a měli by být mimo město, ale má to určitou historii a nelze to nevyužít. Víte, že se nám podařilo zbavit se 50% podílu FC Vysočina. Ale s novou halou se nám to povedlo také, ale nelze to najednou. To bych chtěl říct k tomu profesionálnímu sportu. Co se týká kopané a té koncepce a nějakého areálu, s tím areálem jako samotným pro malou kopanou opravdu nepočítám. Ale když se podíváme do historie po 22-ti letech, všechny ty plácky, asi všichni víme, kde jste všude hráli a částečně hrajete, ale dejte si ruku na srdce, máte 2 pěkné plochy na Rošického s umělým povrchem. Jan Mráka: Bez toalety, bez šatny. Ing. Jaroslav Vymazal, primátor: Mluvili jsme o tom, je to otázka domluvy. Je tam bazén na Rošického. Máme tady Mirka Veselého, já myslím, že se dá o tom mluvit nebo s FC Vysočina. Další 2 plochy vám byly dány využívat dole na Stoupách. To jsou 4. Do měsíce se začne budovat, bylo to s tím záměrem projektované, takové bylo zadání, aby to bylo na malou kopanou, aby se tam dal hrát basket a další. Mají tam být 2 hřiště, pokud si dobře pamatuji. Počítá se s tím. Co se týká volna na těch Stoupách, tam jsme si vědomi toho zázemí, že tam chybí, ale je tam atletický stadion, jsou tam atletické sektory, víme, že tam to zázemí chybí. Víte, že v současné době se realizuje 1. etapa malého Heulosu a
připravuje se 2. etapa. V rámci 2. etapy by se mimo jiné mělo budovat to sociální zázemí pro sportoviště na Stoupách, takže se nedá říct, že se s tím nepočítá. Ví se o té velké aktivitě a hledáme cesty, jak to podpořit, ale všechno má nějaké své priority a snažíme se otevřít ta hřiště, která jsou u škol. Jan Mráka: Mě na tom mrzí to, že všechny priority jsou pro daleko menší sporty než jsme my a největší sport v Jihlavě je zkrátka odsunut na dalších 20 let. Ing. Jaroslav Vymazal, primátor: To není odsunutí, možná to tak vnímáš, ale podmínky se pro to vytváří, já v tom žiji…že se pro vás nevytvoří speciální areál, to je těžké. Jan Mráka: O tom jsi mluvil, že malý areál je za 1/10 ceny 750 milionů, to přesně odpovídá našim potřebám. Já jsem dal návrh a najednou slyším, že je tento návrh neprůchodný. Ing. Jaroslav Vymazal, primátor: Já mám ještě poznámku. Samozřejmě to jsou projekty za 50 milionů. Město není jen sbor, to se týká i veřejných prostranství, to se týká i škol a kultury. Ono těch peněz zase tolik není, je třeba si zvolit nějaké projekty a v klidu číst nad těmi projekty a realizovat je a ne, že povedeme projektové dokumentace ve statisících nebo v milionech a v zápětí řekneme další rok tohle ne, uděláme něco jiného. Když už ten záměr je v Jihlavě takový, tak je třeba ty projekty dotáhnout. A pak bude potřeba přijít s dalšími projekty, ale nemůžeme všechny projekty realizovat najednou. Mgr. Radek Vovsík, náměstek primátora: Mně úplně stačí informace pana primátora. My s panem …komunikujeme např. v červnu, kdy je Zastupitelstvo, kdy je změna územního plánu, která bude kolem toho vybudování areálu ZŠ Demlova a Březinova, pokud to bude podpořeno v Zastupitelstvu, není důvod proč by tomu tak nemělo být. Otázka je financování, to jsem předpokládal, že se dohodneme na tom, že vaše občanské sdružení vyvine větší aktivitu směrem k..zahraničnímu financování .Tam se zatím tolik neděje čili tam mám pocit, že trochu spíte i vy. Jan Mráka: Je pravda, že zatím jsme nedostali jedinou odpověď od města, že se něco děje, zatím je to pořád dokola – naše vaše zastupitelstvo, takže… Mgr. Radek Vovsík, náměstek primátora: Já bych ještě pokračoval. Co se týká toho, co říkal pan primátor, zase jsem spolu už komunikovali, víte, že to nebude úplně přesně na požadavky malé kopané, které by vyhovovaly. Jedinou výjimka bude, že tam nebudete moct hrát v noci z důvodu životního prostředí, z důvodu ochrany rybníka, ale za denního světla to je plně využitelné pro malou kopanou, bude tam další nové hřiště, takže to můžete pro malou kopanou plně využívat. Když se ještě vrátím k tomu, kolik bude stát provozní hodina, to se nedá říct, ale určitě tím, že to bude multifunkční hala a vedle bude tréninková hala, tak tady bude větší prostor pro sporty, aby se do toho dostaly. Dnes stojí 1 hala, která je plně využita hokejisty, ale prostor pro ostatní sporty bude určitě větší než je dnes. Diskutující 3: Proč se třeba neuvádí, kolik bude stát provozní hodina? Mgr. Radek Vovsík, náměstek primátora: Co se týče provozu, bavili jsme se s projektantem na téma tréninkové haly, kde bude mít projektant dané, že před vydáním stavebního povolení nám dá srovnávací studie, kolik bude stát provoz. Ono se ještě dodnes neví, jestli tam bude freon nebo jestli tam bude čpavková technologie, takže z tohoto důvodu to srovnání ještě nemáme. Ještě to není schválené. Koordinátroka: Není schválen záměr. Diskutující 4: Ani nevíme co tam bude a kolik to bude stát, nic. To je přece podstatné vědět, když něco schvaluji, abych věděl, co tam bude za technologii, kolik to bude stát, jak to bude velké atd. To zastupitele nezajímalo, když jste to v Jihlavě schvalovali? Mgr. Radek Vovsík, náměstek primátora: Teď se bude projektovat stavba vedlejší tréninkové plochy, začíná se projekt podpisem smlouvy. My právě v tomto okamžiku ladíme, jestli tam budeme chtít čpavkovou technologii, která je sice investičně méně náročná nebo obráceně, která je více náročná, ale na provoz zase více náročná nebo obráceně jestli tam dáme freon technologii, která je investičně méně náročná, ale bude asi dražší v provozu. Tyto náklady se nám vyčíslují a na základě toho my rozhodneme. Smlouva ještě není podepsaná, ještě není rozhodnuto. Mgr. Miroslav Němec, DDM: Jestli dovolíte ještě pár mých poznatků. Jednak se domnívám, že tady v tom materiálu se bavíme jen o bodu B, kultura a sport, myslím si, že jsou některé věci, které by vůbec město nemuselo řešit, že to je typicky komerční záležitost, viz. Lanové a horolezecké centrum by nemělo řešit město, nemělo by to financovat město, nemělo by se tím vůbec zabývat. To je záležitost pro nějakého soukromníka, občanské sdružení nebo komerční sféru a takových věcí je tu
podle mě víc, které by město nemuselo řešit, jen být vstřícní těm pozemkům a těm záležitostem. Vybudování alternativy kulturní scény, já jsem bohužel nebyl na posledním veřejném slyšení, takže nevím, co je tím míněno. Koordinátorka: Tam se jedná o alternativní kulturní scénu v Sokole, tuším. Mgr. Miroslav Němec, DDM: Ne, Sokol je jinde, to se tam dubluje. Já dodám, že alternativní kulturní scéna v Jihlavě je, ale tím, že nemá dlouhodobě provozovatele, viz. parkán v ulici Matky Boží, tak jsou tam zbytečně utopené městské peníze a nikdo to neprovozuje, proto to chátrá. Dokud tam byl provozovatel, fungovalo to, bylo to na vynikající úrovni pro alternativní scénu, teď je to tam 2, 3 roky pusté, myslím si, že za malé peníze by se to mohlo obnovit. Co se týká inovace zimního stadionu a vzhledem k občanům nejsem politik, nejsem zelený politik, já jsem pro opravu stávajícího zimního stadionu tak, aby ještě pár let vydržel, aby to mohl fungovat čili ne za ty obrovské peníze a jsem pro výstavbu multifunkční haly na zelené ploše tak, aby se tam opravdu mohla dělat i kvalitní kultura, protože nám se nikdy nepřijede 5, 6 kamionů s technikou pro velkou kulturní akci, uvidíme, jak se s tím vypořádají Alexandrovci v sobotu, jak to tam bude kolem vypadat. Nikdy tady nebylo velké parkoviště, což by u nové haly mohlo být. Hlavně, aby ten provoz nebyl drahý, tak je potřeba mít tam spoustu komerčních zón a pronajmout je, aby si ta hala na sebe vydělávala různými obchody a vším možným, aby to právě nebylo tak drahé, což tady na Tyršové se nikdy ty komerční zóny nedají udělat. O druhé hale bylo řečeno dost, mě teda mrzí, že Seifertova ledová plocha šla mimo, myslím si, že by se to zase mohlo nějak otevřít a že by tam mohla být. Je tady zpřístupněno hřiště ŽS Březinova a Demlova, nevím, proč jenom tyto 2, proč tady není zpřístupnění školních hřišť. Další hřiště, velice pěkné na ZŠ Masarykova, jsou zavřená, bohužel dlouhodobě. Kdyby se nacházely stamiliony na opravu profesionálních sportovišť, tak pár tisíc na správce ředitelům škol se tam bohužel asi nenacházejí a ta sportoviště jsou bohužel pořád zavřená. Poslední věc, já už nebudu zdržovat, D6 – podporovat celorevírní volnočasové aktivity atd. Vy jste říkala, že je potřeba něco vybudovat, vystavět atd. Já si myslím, že to nebude potřeba. Koordinátorka: Ani ne tak vybudovat, vystavět, ale spíše dát lidem možnost, ten prostor a hlavně vymyslet tu náplň. Mgr. Miroslav Němec, DDM: Možná pro pány a paní z politiky není novinka, že kraj Vysočina nabídl městu Jihlava zřizovatelskou funkci profesionálního volnočasového zařízení Domu dětí a mládeže, takže až to bude Zastupitelstvo projednávat a pokud s tím bude Zastupitelstvo souhlasit, že si pod svá křídla toto zařízení převezme, tak si myslím, že toto jihlavské zařízení od ledna příštího roku podle kraje, by se mohlo zapojit do celé řady záležitostí, které tady jsou, nejen do třígenerčaních záležitostí, ale i do otázek prevence sociálněpatologických jevů, otázek kultury, sportu, myslím si, že tam se dá na toto téma nabalit celá řada oborů, které jsou v tomto projektu. Děkuji. Koordinátorka: Já ještě něco k těm školním hřištím. Mgr.Tomáš Koukal, vedoucí OŠKT MMJ: Já se to pokusím objasnit. U toho zpřístupnění školních hřišť v areálu ZŠ Otokara Březiny je poznámka, to tam asi dávali kolegové z OSR, kteří to řeší aktuálně. Já chci říct, že samozřejmě stávajícím záměrem školáků je zpřístupnit všechna stávající hřiště. Já věřím tomu, že areály škol jsou v současné době přístupné, pokud se nejedná o nějaké speciální hřiště s umělým povrchem, mluvím konkrétně o ZŠ Demlova. V současné době jsou v rámci FRB zpravovány projekty na několik školních hřišť tak, aby se zlepšilo prostředí a vybudovala se tam sportoviště pro veřejnost, která by odpovídala 21. století a nebyla to udusaná hlína neb asfalt, ale samozřejmě je to běh na dlouhou trať. Moje vize je, že by u každé ZŠ bylo plně funkční sportoviště s umělým povrchem nebo s tartanovou dráhou, ale jak tu už bylo řečeno, město má jiné priority, ale i toto je krok dopředu a tady toto je jakoby vytržené z kontextu a já jsem si to poznamenal… Koordinátorka: Já jsem žádala o aktivity, které se budou letos konkrétně v nejbližší době nebo příští rok dělat, aby tam nebyly věci, které už jsou v nějakém plánu, ale v horizontu 5-ti, 10-ti let, kdy to teď není pro nás úplně podstatné. Potřebujeme vědět, kde ti lidé budou moci příští rok sportovat. Mgr. Miroslav Němec, DDM: Ale toto je v plánu do roku 2013, ne? Možná by bylo dobré tam neuvádět školní budovy, ale spíše všeobecně. Koordinátokra: Já chci právě požádat pana magistra, až se na vašem odboru objeví nějaké nové věci, tak určitě, abyste mi dali vědět, já je tam zapracuji. Mgr.Tomáš Koukal, vedoucí OŠKT MMJ: Já jsem si to poznamenal, zařídíme to. Samozřejmě školy by si zasloužily větší pozornost a město tímto směrem jde. Mgr. Miroslav Němec, DDM: Přístupné je Masarykovo hřiště dírou v plotě.
Mgr.Tomáš Koukal, vedoucí OŠKT MMJ: To s tebou musím polemizovat, tou dírou se nikdo neprotáhne. Mgr. Miroslav Němec, DDM: Ne, protože děcka sundaly celé to pletivo a už to tam urvaly, takže… Mgr.Tomáš Koukal, vedoucí OŠKT MMJ: Ale ta škola je obehnaná takovou armaturou. Mgr. Miroslav Němec, DDM: Bylo tam pletivo, děcka ho už ale urvaly. Mgr.Tomáš Koukal, vedoucí OŠKT MMJ: To hřiště je zpřístupněný ze Žižkovy ulice, já si to schválně půjdu o víkendu vyzkoušet, pošlu ti mail, to hřiště by mělo být přístupné. Ale nechci polemizovat, neznám aktuální stav, normálně kolem školníka se dá projít. Koordinátorka: Já se zeptám, jestli má k tomu ještě někdo něco konkrétního? Já jsem vám v těch materiálech dala ještě takový 1 volný list, kde jsou ještě další už konkrétní náměty, které vzešly z těch jednotlivých jednání, aby to nebylo jen tak úplně obecné, tzn., na úplně prvním Fóru, co se týkalo kulturní scény, vzešlo to, že by město mělo podporovat co nejvíce malých klubů. Byl tam názor, že Jihlava není schopná nějak pravidelně několikrát za rok pojmout velký koncept. Další co vzešlo je, že na Horním kosově chybí hřiště pro děti, na minulém jednání se tady řešila hřiště, konkrétně hřiště na Havaji, v současné době je. A ještě od paní Simony Havlové z Vrakbaru tady minule vzešel nápad, že by se volnočasové aktivity mohly propojit právě s preventivními programy, což dělají nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, tzn. že i nějaká podpora těchto zařízení. Pokud k tomuto už nic dalšího není, tak bychom se přesunuli k bodu F, což je vzdělávání a osvěta. Prvním bodem, které vzešlo z Fóra Zdravého města, je zřídit praktickou ZŠ v návaznosti chráněných dílen, jak už tady bylo řečeno, tento bod se už v podstatě realizuje. Další a to bylo zařazeno i do těch deseti nejproblematičtějších věcí je, že by se měla podpořit prevence kriminality a patologických jevů dětí a mládeže. Dalším bodem bylo podporovat další vzdělávání dospělých, zvýšit podporu volnočasových aktivit a zájmové činnosti dětí, zase jsem u toho – podporovat celorodinné aktivity, tzn. v rámci té náplně, potom podporovat čtenářskou informační gramotnost a řešit nedostatek míst v předškolních zařízeních – jesle a MŠ. Jestli má někdo k tomuto něco do diskuse? Zase jsou tam vyjmenované jednotlivé aktivity, které naše město dělá, ale pokud má k tomu někdo z vás…Ano, prosím. Lenka Taláčková: Dobrý den, já jsem Lenka Taláčková, ZŠ Polná a jsem členkou etického fóra ČR a chtěla bych vám sdělit nejnovější informace ohledně jedné výborné možnosti v oblasti primární prevence sociálněpatologickcýh jevů. Ministerstvo školství, to je úplná novinka, pořádalo ohledně předmětu, který se jmenuje etická výchova – je to předmět, který je v návrhu pro rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání od příštího školního roku tak, aby mohla být etická výchova vedena jako tzv. doplňující předmět, tzn. měla by postavení jako třeba 2. cizí jazyk nebo dramatická výchova, byl by to tedy 3. předmět a školy by měly možnost vybrat si, jestli tento předmět budou zařazovat do svých školních vzdělávacích programů, ať už jako předmět povinný, předmět volitelný nebo nepovinný. Tento předmět vyučují učitelé, kteří prošli dvouletým vzdělávacím kursem a jsou to lidé, kteří mají pedagogické vzdělání, takže mají vlastně 3. aprobaci a v podstatě jedině, co je třeba podpořit, je informovanost o tomto předmětu, protože to je vynikající možnost, jak zapojit děti a mládež do toho, aby sami za sebe zodpovídaly a měly vnitřní motivaci k tomu chovat se dobře. Témata, které se v etické výchově probírají jsou např. komunikace, empatie, spolupráce, pomoc druhým a takové jako nejvyšší téma je prosociálnost, což znamená umět, aniž bych já na tom tratil, pomáhat druhým, prostě proto, že to přináší nějaký prospěch i druhým lidem. Je to takový základní kámen k tomu, aby mohla společnost existovat i bet toho, aniž by byla okleštěná legislativou. Aby už odmalička bylo v dětech pěstováno to, jak se mají chovat a jak ne. Je samozřejmé, že první úlohu v tom má rodina, ale jestliže rodina selhává, tak může škola automaticky sáhnout po této možnosti. V současné době je určitě spoustu programů a projektů, které se tomuto věnují ,ale já tento program považuji za nejlepší možný ze všech současných a to z několika důvodů, tzn. hlavní je ten, že to v sobě pojí dvě věci: jednak to není nějaké mentorování kantora u tabule, kdyby těm dětem říkal, jak se mají chovat a jak ne. Ale je to velice praktický předmět, kdy děti si v bezpečných podmínkách ve třídě mohou zkusit různé sociální dovednosti, takže je to velice praktické a děti se všem těm dovednostem učí, jako je třeba komunikace, umění naslouchat druhým atd. Ale zároveň musím zdůraznit, že se celým předmětem táhne rozlišení dobra a zla. Není to tak, že by děti získaly např. dovednost asertivity a posléze to někde pro nějaký svůj účel zneužily, tak jak se to běžně děje. Naučíme se nějakou sociální dovednost, např. umět spolupracovat a potom to zneužije k tomu, že se spojím s nějakou bandou silnějších kluků a budu ostatní šikanovat. Tam je ošetřena i ta druhá část, mravní zodpovědnost za sociální chování a projev ve společnosti. Považuji to za etickou výchovu, za vynikající možnost, aby se školy mohly chytnout, protože je to velice relativně levná záležitost, jak může škola ošetřit primární prevenci sociálněpatologických jevů ve škole. Děkuji.
Koordinátorka: Já děkuji za příspěvek. Pan Němec? Mgr. Miroslav Němec, DDM: Průřezem několika diskusí se tady nese nutnost jazykové vybavenosti mladých lidí, což všichni jistě chápeme, do budoucna to bude ještě více potřeba. Máme otevřenou Evropu, ti mladí se jistě dostanou do Evropy, ta multikulturnost je určitě důležitá, aby tam poznávali další záležitosti, zejména jim pomáhat atd. A reakce na to – město zruší komise pro zahraniční vztahy, takže tomu nerozumím. Já si myslím, že právě nějaká taková komise by mladým a organizacím měla pomáhat, více se do té Evropy dostávat a více spolupracovat. Myslím si, že v tom by se mohlo něco udělat, jestli nebyli ti správní lidé v té komisi, tak třeba pak v jiné nebo nevím jaký byl důvod zrušení této komise, šetříme, nevím. Druhá věc: otázka sprejerství, grafiti nás trápí všechny. Vzhledem k tomu, že všechny tyto otázky nějakým způsobem souvisí s tím zaměstnat mladé lidi. Studentský parlament Jihlava seznamoval pana primátora a pana náměstka s některými aktivitami a na říjen chystáme takový „Open air“ nebo „Workshop“ na Masarykově náměstí, kde bychom chtěli občanům města ukázat, že sprejování nebo grafiti může být i street artové umění, nikoliv jen ty škaredé tegy apod. Kdyby se chtěl někdo z nějaké organizace zapojit nebo přímo Zdravé město a pomoci studentům s touto záležitostí a ukázat, že to může být umění a nejenom ty hnusné čmáranice, tak by to určitě studentský parlament Jihlava přivítal. Koordinátorka: Určitě. Když už jste tady mluvil o studentském parlamentu, my už jsem se chtěli dvakrát sejít a nevyšlo to, tak až budete mít další termín zasedání, dejte mi vědět. Naposledy byla akce na náměstí, takže jsem bohužel nemohla. Ale až budete toto dělat, určitě nám dejte vědět, abychom to zveřejnili a abychom oslovili i další partnery, jestli by na tom chtěli participovat. Ing. Pavel Šlechtický, zastupitel: Pan Němec tady mluvil o tom, že rada zrušila komisi pro zahraniční vztahy. Já bych chtěl k tomu dodat, že rada zrušila školskou komisi, komisi pro vzdělávání. Tato komise tady fungovala v přechodných obdobích. Musím zdůraznit, že je to zvláštní záležitost, proč se ruší komise. Buď tam lidi nechtějí dělat nebo já nevím. Dále jsme neobdrželi zdůvodnění jako zastupitelé a když už tady o tom začal pan Němec hovořit, tak mně nedá, abych se k tomu nepřipojil. Možná, že je to také tím, že u členů rady nebo u lidí, kteří byli v těch komisích je znát opotřebení nebo nechuť to dělat, takže asi tolik. Koordinátorka: Paní náměstkyně se chce k tomu vyjádřit. ak.mal. Irena Wagnerová, náměstkyně primátora: Já bych alespoň ze svého pohledu řekla, co se týká zahraniční komise, tak ze zahraniční komise nevypadlo, alespoň podle mého názoru, za 3 roky co jsem na radnic,i nic, co by se dalo použít. Dokonce i když byla setkání zástupců města nebo lidí, kteří by se měli podílet na rozvoji zahraničních vztahů, tak v případě návštěv z Purmerendu a z Heidenheimu nikdy nepřišli, a nikdy z nich nevypadl jakýkoliv názor jak tu zahraniční spolupráci utužovat. Jediné bylo, že bychom si ještě mohli pořídit nějakou družbu s Francií, protože tam mají dobré víno a to si myslím, že ta komise je skutečně k ničemu. Navíc komise schvalovala naprosto daná pravidla, bylo to zástupné pro cesty do zahraničí, kde podle vzdálenosti to které sdružení, respektive jednotlivec dostává peníze a následně to schvalovala rada. Tam ten mezikrok byl úplně zbytečný, já jsem ráda, že ta komise zanikla, protože to skutečně bylo úplně k ničemu. Co se týče školské komise, k té tedy moc říkat nemohu, ale vzhledem k tomu, že mám pod sebou odbor školství, tak ani ze školské komise nevzešel nikdy žádný podnět nebo náznak řešení. Pamatujete si všichni na humbuk kolem sloučení škol Rošického a Jarní a ani v té době nám nebyla tato komise schopna nějak pomoci. Jen si pamatuji, že jsme tu komisi udělali, abychom informovali členy komise, co jsem všechno udělali a čemu jsme čelili a že konečné rozhodnutí bylo správné, což se ukázalo i dnes, kdy vidíme, že ZŠ Rošického je dnes bez problémů škola s druhým největším počtem žáků. Ani z této komise nevzešlo nic, žádná inspirace pro volnočasové aktivity, žádná nabídka aktivit, které by přesáhly hranici školy a já musím říct, že daleko přínosnější pro mě je, když se já sejdu s odborem a s řediteli škol, protože na té schůzce si vždy daleko více řekneme. Padla tady slova o etice. Před dvěmi lety když jsme na den učitelů předávali knihy, tak já jsem sama nabízela těm školám nebo jsem se ptala, jestli mají možnost etiku vyučovat, jestli to dovolují osnovy a jakou formou by se to vyučovalo. Vím, že tam o to zájem byl, ale že to tehdy neumožňoval vzdělávací program, takže jsem ráda, že se to posunulo. Já jsem o této informaci slyšela z médií, ale ani to nevzešlo ze školské komise, že by se etika měla dostat do vyučovacích osnov. Já si myslím, že skutečně komise, která nepracuje tak, jak by se to od ní očekávalo, tak je úplně zbytečná. Ing. Pavel Šlechtický, zastupitel: Já bych jen doplnil stručnou poznámku, pane primátore. Uvědomujeme si, že samozřejmě ani nedali žádný podnět, ale to je jednoznačné, že vede k ničemu. Já bych chtěl jenom říct, že to jsou komise tvořené současnou koalicí, možná kdybyste tam pustili opozici, že bychom měli o čem hovořit. Děkuji.
Ing. Jaroslav Vymazal, primátor: Já bych se k tomu vyjádřil jen v obecné rovině. Prosím vás, jen pro ty, kteří se v tom tak nevyznají. Komise Rady nejsou ze zákona stanovené a je na Radě, zda potřebuje nějaký poradní orgán a podle toho si ty komise zvolí. Mezi 23 statutárními městy je velký rozdíl, od toho extrému, kdy jedno statutární město nemá ani jednu komisi až po statutární města, která jako Jihlava mají i 15 komisí. Je na zvážení té Rady, jestli potřebuje odbornou pomoc, nějaký servis a jestliže rada necítí potřebu, tak není vůbec důvod to zřizovat. To je opravdu na tom, jak se Rada cítí, jakou má potřebu, když tu potřebu nemá, tak nikdo nemůže napadnout to, že rada nemá xy komisí. Mgr. Radek Vovsík, náměstek primátora: Já bych to ještě doplnil. Právě zrušení těch komisí, to byl úvazek v Radě města. My jsme si vyhodnocovali činnost těch komisí a dle těch vyhodnocených činností jsme zjistili, jestli ta hranice má nebo nemá přínos pro Radu města. Mgr. Zuzana Šimková, ZŠ Speciální: Já jsem trochu z jiného oboru. Když tady mluvíme o podnětech občanů města Jihlavy, já dávám podnět, který slýchávám velice často v naší škole a to, zda by se nedalo z nějakých fondů nebo projektů získat peníze na dopravu těžce handicapovaných dětí – jihlavských občanů do školy. Mají s tím velké potíže, my máme i ležáky, kteří jsou sourozenci a jsou oba dva těžce zdravotně postižení, imobilní a zajištění plnění povinné školní docházky je povinností rodičů a oni s tím mají velké problémy. Ing. Jaroslav Vymazal, primátor: Já bych na to reagoval. To bych viděl, jako že je to krajská záležitost. Když vezmeme ZŠ Speciální a víte, jaká je naplněnost, že se to týká nějakého procenta, kolem 41%, zbytek je kraj na to dojíždění, čili já to beru jako podnět, který navrhnu na Zastupitelstvu kraje, takovou iniciativu, třeba ve formě grantu, zkrátka takovou pomoc. Mgr. Zuzana Šimková, ZŠ Speciální: Já jsem měla na mysli v tomto podnětu, pane primátore, jen Jihlavské. Je mi jasné, že Jihlava si nebude svážet děti z celého regionu, že to je opravdu záležitost kraje, ale měla jsem na mysli jenom občany města Jihlavy. Mgr.Tomáš Koukal, vedoucí OŠKT MMJ: Já si dovolím rozvést diskuzi. Já přesně nevím, protože tu není kolega ze sociálního odboru, ale nedostávají rodiče nebo těžce postižení občané příspěvek na dopravu? Mgr. Zuzana Šimková, ZŠ Speciální: Na dopravu ano, ale na vlastní automobil ne. Mgr.Tomáš Koukal, vedoucí OŠKT MMJ: A kolik občanů nebo o kolik dětí se jedná v tomto případě? Mgr. Zuzana Šimková, ZŠ Speciální: Já si myslím, že okolo dvaceti dětí. Mgr.Tomáš Koukal, vedoucí OŠKT MMJ: Je pravda, jestli je to známo všem, zajišťujeme dopravu dětí našich spoluobčanů z Horního Kosova do ZŠ Jungmannova, kde to platíme částkou 150 000 Kč ročně, což jsme tenkrát řekli, že sloučíme několik objektů do jednoho. Já si to beru spíše jako svůj úkol a prověřím to ještě s kolegou Labudou, jestli bychom nenašli něco vhodného…, já si nedovedu představit, že bychom zajistili auto, spíše bych to viděl formou nějakého příspěvku. Mgr. Zuzana Šimková, ZŠ Speciální: A nebylo by možné právě nějaký ten projekt Zdravé město, mobility nebo něco takového? Mgr.Tomáš Koukal, vedoucí OŠKT MMJ: Já si to napíšu a prověřím to. Koordinátorka: Má někdo další diskusní příspěvek? Antonín Neuwirth: V Praze existuje klub skeptiků, tzv. Sisyfos, který je napojen na celosvětovou organizaci CSO a provádí každý měsíc v průběhu školního roku odborné přednášky. Moderní skepticismus je vlastně věda kontra iracionalita, takže jsou zajištěné vědecké přednášky, postupně se to rozšiřuje po republice, tak už se přednášky provádějí na Kladně, někde na severu Čech, v Ostravě, v Brně už mají vlastní klub. Já bych navrhoval, aby se pro veřejnost zde zavedl tento způsob veřejných přednášek. Je možno po domluvě klub skeptiků pozvat sem a vlastně jde o finanční zajištění. Já už jsem tuto věc navrhoval před několika lety při zřízení VŠ, ale tam to jaksi nepochopili. Ono to není vyloženě školský způsob, ale je to způsob popularizované vědy, takže tato záležitost by byla velice vhodná pro dospělou populaci, jako pro seniory, tak oni provádějí přednášky i pro školy. Když někam dojíždějí, tak jsou 2 přednášky, pro školy i pro učitele a potom pro širokou veřejnost. Témat těchto přednášek je moc a mohou se volně vybrat. Oni pak určí lektory, kteří by sem dojížděli, čili jde o výměnu místa a o financování lektorů, kteří by to prováděli. Koordinátorka: Pan magistr chtěl reagovat?
Mgr. Tomáš Koukal, vedoucí OŠKT MMJ: Já se nedomnívám, že by toto měla být parketa města organizovat přednášky v čemkoliv, ale historicky bylo několik případů, možná desítky, kdy si organizátor zažádal v rámci dotačních titulů město o příspěvek, zorganizoval to pro veřejnost a město mu přispělo, takže já bych viděl spíše tuto cestu, můžete mě kdykoliv kontaktovat. V letošním roce peníze nemáme, ale v roce 2010…, v září bude třeba situace jiná a viděl bych to formou toho dotačního titulu. Máme tam průběžný grant, který je celoroční. Alokace je do výše maximálně 50 000 Kč, schvalovací proces je z hlediska dlouhodobosti měsíční, takže do měsíce by jste mohl znát resumé a myslím si, že to je cesta i třeba pro tyto zajímavé přednášky. Koordinátorka: Tzn. přes nějakou nevládní organizaci a podobně? Mgr. Tomáš Koukal, vedoucí OŠKT MMJ: Já jsem pochopil, že jste nějaké sdružení nebo může i fyzická osoba, ale město jako… Antonín Neuwirth: To takhle jednoduše nejde, to musí zajišťovat opravdu nějaká organizace. Mgr. Tomáš Koukal: , vedoucí OŠKT MMJ Tak nějaká organizace. Koordinátorka: To může být nevládní nezisková organizace, jsou tady vzdělávací organizace. Antonín Neuwirth: To by mohlo být, ale to zase žádné občanské sdružení nebude nikdy zajišťovat. Koordinátorka: Já se obávám, že ani v těch ostatních městech to neorganizují města. Antonín Neuwirth: Organizují to školy. Mgr. Tomáš Koukal, vedoucí OŠKT MMJ: To se pak domluvit se školami. Antonín Neuwirth: K tomu se žádná škola nechce hlásit, protože to je zase něco mimo práci, mimo zaměstnání navíc. Mgr. Tomáš Koukal, vedoucí OŠKT MMJ: Víte ale, kdo je v těchto záležitostech hodně aktivní, pan profesor z gymnázia, teď mi vypadlo jméno, ale možná kdybychom se spolu zkontaktovali a domluvili se individuálně, tak bychom nějakou cestu asi našli. Oni pořádali také přednášky pro veřejnost a hodně v tom vystupovala církev. Pořádali i vědecké přednášky, to nebylo jako církevní. Antonín Neuwirth: Toto musí být zajištěné z jiných zdrojů, ze špičkové vědy, která se nachází pouze v Praze. Mgr. Tomáš Koukal, vedoucí OŠKT MMJ: Já jsem to chtěl uvést na příkladu, já jsem na té přednášce nebyl, sám jsem nevěřící, možná i proto. Chtěl jsem ale říct, že jsou instituce, které pořádají přednášky pro veřejnost, získají na to dotační titul a ty náklady uhradí město. Ale očekávat, že město bude v tomto iniciátorem, nevím, nebavili jsme se o tom, ale myslím si, že to opravdu do toho ranku města nepatří. Ale to je můj osobní názor. Martin Paclík: Dobrý den, Martin Paclík, já vás tady všechny zdravím. Já tomuto pánovi pomůžu, pak se zkontaktujeme, já mu dám kontakty na někoho, kdo by to uměl zorganizovat a nějak to zkusíme dát dohromady. Antonín Neuwirth: Musí to být skupina mladších lidí, já už na to nejsem ten typ. Já jezdím na Akademii věd na ty přednášky, takže se tam znám s lidmi a už jsem to prohovořil. Martin Paclík: Myslím, že je to jasné, za chvíli se spolu domluvíme. Druhá věc, já jsem byl na veřejném setkání občanů a nejsem taky nikde politicky činný, nikdy jsem nebyl. V DKO na tom setkání jsem seděl u stolu, kde bylo řečeno, že by občané chtěli zařízení, kde by se mohli pořádat nějaké větší akce, že je mrzí, že tady nejsou větší koncerty nebo že by sportovci chtěli udělat státní turnaj a že by prostě chtěli multifunkční halu. Já už se dále nebudu pouštět do toho, jestli rekonstrukcí nebo stavby nové, ale odpovídám, že nás tam sedělo několik a tento názor vzešel od občanů, že chtějí multifunkční halu, kam by se vešlo několik tisíc lidí pod střechu. Josef Sklenář, zastupitel: To není pravda. Já jsem tam také byl. Koordinátorka: Já to tady mám, já si pamatuji, že jsme se o tom bavili, že jsme se tam rozdělili na 2 tábory – více malých sportovišť a jedno velké sportoviště a že to tam nakonec k obecnému konsensu rozštípl pan RNDr.Kos z Krajské hygienické stanice a že se tam právě proto objevilo slovo odpovídající prostory, ale samozřejmě tam padlo i to, že to ale neznamená, že by Jihlava neměla nikdy pořádat nějaké velké akce, protože je samozřejmě přirozené, že v každém krajském městě se nějaké velké akce určitě mají uskutečnit.
Josef Sklenář, zastupitel: Pan Kos řekl přesně, že by to nemělo být velkokapacitní zařízení nad 1000 lidí. Martin Paclík: Já jsem tím nechtěl říct, že je to resumé padesáti obyvatel Jihlavy. Já jsem chtěl tímto jen říct, že se v Jihlavě najdou obyvatelé, kteří by multifunkční halu, kde by mohly být větší akce, chtěli, ale zároveň se najde mnoho obyvatel, kteří mají opačný názor, to je všechno. Já jen proto, že jste říkali, ať tady někdo z občanů pokud má k tomu názor, tak ať to řekne. Já bych za sebe uvítal, kdyby tady nějaká větší hala byla a dovedu si představit nějaké akce, které by tam byly. Byť tady hájím zájmy dětského sdružení a mládeže a myslím si opravdu, že podporovat mládež je priorita, oproti tomu, jak jsme se tady bavili o podpoře dospělých, já když si budu chtít udělat jakoukoli aktivitu, tak to dokážu možná lépe než ty děti, protože o ty děti je přece jenom třeba trochu se postarat. Nemůžu svého 9-ti letého syna poslat, jdi si teď v 5 hodin sportovat a nechat ho na pospas. On potřebuje jít někam do nějakého zařízení, tam se musí někdo o něj postarat a pak se mi vrátí domů, ale u dospělého to tak není, ten odejde, může si za své vydělané peníze něco zaplatit atd. Ale přestože jsem za mládež, přimlouvám se k tomu zabývat se i myšlenkou seniorů, protože si myslím, že těch seniorů bude přibývat, zabývat se volným časem seniorů, lidí, kteří už si nemohou pomalu vydělávat. Přimlouvám se za to se nad tímto zamyslet. Koordinátorka: Děkuji za názor a zase to potvrdilo jenom to, že by bylo opravdu fajn zamyslet se nad tím, jaké typy zařízení, zde multifunkční velké či několik menších tady v Jihlavě. Bylo by fajn se na to sejít úplně zvlášť, protože bychom se tady pořád motali v tom kruhu a je potřeba si to víc vyříkat a i aby s tím počítalo vedení, aby si opravdu k tomu připravili konkrétní čísla a věci. Takže necháme to tak, jak jsme se na tom domluvili předtím, že bychom se dokonce roku na to téma té případné přestavby a i té podpory profi a neprofi sportu apod. ještě sešli. Má ještě někdo příspěvek do diskuze? Jestli ne, tak já budu mít na vás ještě pár věcí a to se týká hlavně spolupráce. Za prvé mi jde o akce, které pořádáme my jako město. S mnohými z vás spolupracujeme na nějakých věcech, nicméně všechny ostatní zveme ke spolupráci. Já se pokouším všechny lidi, všechny organizace, na které mám kontakty pravidelně obesílat s tím, že něco chystáme, zda se chtějí připojit apod. Pokud někdo z vás ještě není zapojen v té partnerské skupině a chtěli byste, obracejte se na mě, kontakty jsou na webových stránkách, budou tady potom na konci. Budu jen ráda, protože organizovat akce pro veřejnost tak, aby byly smysluplné, to vyžaduje, aby přicházely stále nové věci a stále noví lidé, aby to bylo zajímavé. My budeme jenom rádi, když s námi budete chtít spolupracovat. Další věc je a ptala jsem se na to i minule, jestli si myslíte, že by bylo opravdu dobré se pravidelně scházet, třeba jednou, dvakrát ročně, ať už na téma sport nebo na téma vzdělávání, sdělit si novinky, abyste se od nás dozvěděli naše rozvojové aktivity, plány, projekty apod., od vás, jaké máte potřeby, takže to je otázka na vás, jestli si myslíte, že by mělo smysl se pravidelně scházet? Mgr. Miroslav Němec, DDM: Já říkám ano, ale aby z toho byly opravdu nějaké výsledky, protože byly 2 schůzky koncepce kultury a sportu jako takového, byly úplně masové a ty závěry, které tam zazněly, tak se nějak nic dlouho… Koordinátorka: Nevím, jak to bylo na těchto schůzkách. Paní náměstkyně na to bude reagovat? ak.mal. Irena Wagnerová, náměstkyně primátora: Já na to budu reagovat. Ty 2 schůzky byly z toho důvodu, že jsem chtěla, aby se vypracovala nová produktivní koncepce, takže se uspořádaly 2 veřejná slyšení za velké účasti veřejnosti a to jednání při samotné tvorbě té koncepce. Všechny připomínky a to jsme ještě neměli Zdravé město, to bylo z iniciativy odboru kultury, všechny ty připomínky jsme zapracovali do současné koncepce, takže na co bychom byli bývali nechtěně zapomněli, tak se do té koncepce dostalo a následně 2. schůzka byla svolaná k dotacím, které na základě této koncepce vzešly a na těch jsme zase se zájemci, kterých přišlo stejný počet, diskutovali, zda je něco na tom systému, co jim vadí, co jim není jasné. Řekli jsme jim, že dotační systém se bude vyvíjet, protože byl nový a ve smlouvách byla spousta věcí, které omezovaly použití té dotace, protože byly přímo vázány na určitý účel. Takže jsme říkali, že vždy po určité době nebo na základě připomínek, které už přicházejí třeba během roku nebo při vyúčtovávání, tak se vlastně znovu zapracovávají a je to taková živá věc, ani ta koncepce nemůže být zkostnatělá, mrtvá na 20 let dopředu, protože se pořád všechno vyvíjí a ukáže se, že je něco špatně, něco je dobře, něco by chtělo větší pozornost a něco se ukázalo, že přestože jsme to nabídli, tak do toho nikdo nevstoupil. To nebylo Zdravé město, to nebylo v rámci těchto schůzek, která je dnes druhá a ty výstupy byly přímo zpracovány do té koncepce. Koncepce je dnes na webu, kdokoliv do ní může nahlédnout a může nějakým způsobem zabilancovat, co se v kultuře změnilo k lepšímu, co se třeba změnilo k horšímu. Zatím máme teda, musím zaklepat, spíše ty reakce, že se to změnilo k lepšímu.
Mgr. Radek Vovsík, náměstek primátora: Já bych ještě doplnil paní Wagnerovou. Já si myslím, že to má určitě smysl, že se snažíme ty podněty, které tady slyšíme, v každém případě zapracovat, začleňovat ty výstupy. Některé podněty jsou v obecné rovině, s nimiž jde pracovat spíše v duchovní rovině, pak jsou podněty, jejíž realizace trvá dlouho, což není běh na krátkou trať a jsou i dílčí podněty, které jdou vyřešit v podstatě okamžitě. Padlo to tady na začátku, já si vzpomínám na minule, jak tady vystoupil Patrik Priesol, aktivista, který se věnuje integraci Romů na Havaji s požadavkem vybudování dětského hřiště pro ty Romy, dnes tam to hřiště stojí, to je konkrétní věc, která padla před dvěma měsíci, dnes už to tam ty lidi můžou najít, bez této skupiny by tam to hřiště nebylo. Já si myslím, že se snažíme s těmi podněty pracovat, něco jde rychle, něco jde pochopitelně pomalu. Koordinátorka: Já ještě za sebe, aby jste věděli, jak to bude s výstupy ze všech těchto jednání. Tak, jak se tady bavíme o tom návrhu toho plánu, tak jak dostávám další podněty od vás, tak vlastně na konci roku by jsme měli mít, protože bude ještě jedno setkání na téma životního prostředí a doprava, které bude na podzim a na konci roku by už jsme měli mít přehled o všech aspektech života tady ve městě, co vás tady trápí, s čím máte problémy, co si myslíte, že by se mohlo změnit. Ten dokument pak půjde na projednání Zastupitelstva města Jihlavy, takže to nebude něco, co si udělám já v rámci své práce pro sebe a zůstane mi to ležet v šuplíku, ale opravdu to bude věc, která půjde do Zastupitelstva, do vedení, tzn. všichni zastupitelé budou mít ten materiál k dispozici, budou vědět, co tam je a to rozhodování a plánování se určitě bude od toho odvíjet samozřejmě s ohledem na všechny možnosti, které jsou. Tak aby jste jen věděli, že tyto věci úplně nikde nezapadnou, že to bude věc, se kterou se bude pracovat, pokud se dohodneme na tom, že má smysl se scházet a kde budeme odškrtávat věci, které se podařily a zároveň budou s časem přibývat jiné věci, které život logicky přináší. V podstatě jsme se i pobavili o tom, jak se navzájem informovat, jak využívat informační kanály. Skutečně, pokud máte pocit, že vám nějaké informace chybí, nebojte se na nás obracet. Minule to tady zaznělo od paní RNDr. Kremláčkové, obracejte se na zastupitele se svými problémy, obracejte se i na jednotlivé náměstky, kteří mají ve své moci určité oblasti, obracejte se na mě, obracejte se na odborníky z úřadu. Myslím si, že jsme schopni a ochotni, nikoho z vás neodmítneme, snažíme se těmi, byť i nejdrobnějšími příspěvky zabývat. Je to jenom o tom naučit se, že vy nemusíte mít pocit, že to nejde, že radnice je něco, co je od občana velmi vzdálené a my jsme zase velmi rádi, že se nám ty podněty dostávají, protože někdy je velmi složité zjistit, co vlastně lidé chtějí. Tím bych vám chtěla poděkovat za pozornost, jsem ráda, že jste přišli a jak už jsem říkala, jsou tady kontakty, obracejte se na mě. Je tu ještě taková drobnost, dostali jste evaluační dotazníky, kdybyste byli tak hodní a vyplnili jste je, je to pro mě, abych věděla, jak by měla ta jednání vypadat, co tady chybělo, co přebývalo…Děkuji vám za pozornost a kdybyste ještě na něco přišli, napište mail, volejte.
Výsledky diskuze k tématu Vzdělávání, sport, volný čas Náměty: 1. podpora spíše co nejširšího spektra malých klubů – nepodporovat obecně mega akce, Jihlava je schopná pojmout velký koncert typu Aneta Langerová tak 1x za rok 2. vybudovat v lokalitě Horní Kosov hřiště 3. propojení volnočasových aktivit s prevencí – podpora nízkoprahových zařízení
Závěrečná část Na závěr jednání poděkoval všem přítomným primátor města Jihlavy i koordinátorka Projektu Jihlava Zdravé město a MA21, která zároveň všechny přítomné pozvala na další veřejná projednávání, kulaté stoly a další Fórum Zdravého města Jihlavy, které se bude konat na podzim 2009.
Jihlava, 15 .6. 2009 Zápis zpracovala: Ing. Gabriela Součková Koordinátor PZM a MA21
[email protected] tel. 567 167 125
Pojmy Místní Agenda 21 (MA21) – mezinárodní program zavádění zásad udržitelného rozvoje na místní úrovni (města, obce, regiony). Je zakotven v dokumentu OSM – Agenda 21, k jehož naplňování se na Summitu Země v roce 1992 zavázala i Česká republika. Cílem je rozvoj procesů, které příznivě ovlivní kvalitu života nejen současných obyvatel měst, ale také život generací jejich dětí, to vše ve spolupráci s veřejností. Více informací na www.ma21.cz. Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM ČR) – asociace sdružující města, obce a regiony, které realizují mezinárodní Projekt Zdravé město (PZM) – Zdravá města, obce a regiony systematicky podporují kvalitu veřejné správy, strategického plánování a řízení v souladu s principy udržitelného rozvoje a podpory zdraví a ptají se aktivně na názory svých obyvatel. Více informací na www.zdravamesta.cz nebo www.nszm.cz. Mezinárodní Projekt Zdravé město - iniciovala a dále rozvíjí OSN – Světová zdravotnická organizace (WHO) od roku 1988. Jedná se o velice aktivní hnutí municipalit v Evropě, které na regionální úrovní realizuje zásady dokumentů OSN – Zdraví 21 (Health 21) a Agenda 21. Česká zdravá města na mezinárodní úrovni reprezentuje NSZM ČR. Zdravé město Jihlava – člen NSZM od 24.10.2007, zapojení do mezinárodních kampaní Den Země, Evropský týden mobility a Evropský den bez aut, do národní kampaně Dny zdraví. Více informací na www.jihlava.cz.
