Výzkumy volebních preferencí

Výzkumy volebních preferencí

Tomáš Lebeda [email protected]

Volební preference nejenže sociální realitu měří, ale ony ji do jisté míry spoluutvářejí. *** Chybná interpretace v médiích může mít dopad na konečné rozhodnutí voličů.

Typy produktů výzkumných agentur souhrnně označovaných jako volební preference • • • •

Stranické preference Voličské preference Volební prognózy Stranické sympatie Dohoda na jednotné terminologii byla iniciována asociací SIMAR a dohodnuta a signována agenturami CVVM, STEM a Factum. Jiné agentury se však touto terminologií nemusely řídit (např. preference agentury SC&C a jiných)

•

•

Volební model Nový typ produktu dohodnutý po volbách 2006 Volební potenciál Nový typ produktu dohodnutý před volbami 2013

Kdo se v tom má vyznat?

Jak se agentury dotazují? Tradiční příklad dotazu CVVM před volbami do sněmovny v dubnu 2006. 1. „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Šel byste volit?“ Následuje dotaz položený pouze dospělým respondentům s volebním právem

2. „Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“ Poslední dotaz je položen jen těm, kteří na předcházející otázku odpověděli „nevím“ nebo „žádnou stranu“.

3. „I když zatím nevíte, jakou stranu byste volil, je Vám některá strana sympatičtější, bližší než jiná? Pokud ano, která to je?“ Každá agentura se však dotazuje jinak, některé používají jen dva dotazy, v minulosti se objevovaly i případy jediného dotazu. Otázky se liší i tím, zda jsou otevřené, nebo uzavřené. Na základě takovýchto dotazů by agentura měla být schopna vytvořit alespoň tři ze čtyř základních typů výzkumů: stranické preference, stranické sympatie a voličské preference. Z takto získaných dat se vytváří i volební model.

Stranické preference Citace z dohody výzkumných agentur:

„Podíl osob, které preferují určitou politickou stranu, ze souboru všech oprávněných voličů. Součet 100 % budou u tohoto údaje tvořit příznivci jednotlivých politických stran, lidé, kteří hodlají volit, ale v době realizace výzkumu nevěděli, na kterou stranu se přiklonit, a lidé, kteří volit nechtějí.“

Stranické preference Informují, jak celá dospělá populace deklaruje své rozhodnutí v případných volbách. Základem (100%) jsou odpovědi všech dospělých respondentů ve výzkumu, kteří mají volební právo. Obsahují:

kategorie s procenty hlasů pro jednotlivé strany kategorii „nevím“ (koho bych volil, zda se zúčastním) kategorii „nezúčastnil bych se voleb“

Nemohou odpovídat skutečnému hlasování ve volbách. Proč? … • Soubor respondentů obsahuje i ty, kteří se voleb nechtějí zúčastnit – preference pro jednotlivé strany dosahují výrazně nižších hodnot. • Konečná volba skupiny nerozhodnutých voličů se může výrazně lišit od rozhodnutých. • Procento volební účasti bývá výrazně menší, než jak deklarují respondenti. Skupina skutečných voličů hlasuje do jisté míry jinak.

Stranické preference nejsou určené k předpovědi výsledků voleb

Mediální dezinterpretace dubnových stranických preferencí STEM Právo 20.4.2006:

Mladá fronta DNES 20.4.2006:

Graf z tiskové zprávy STEM

Podoba stranických preferencí STEM (2006) Tisková zpráva – Stranické preference STEM duben 2006 „Obdobně jako minulý měsíc řeklo své jasné ANO ohledně účasti ve volbách 54% respondentů, jasné NE řeklo 16% občanů a 30% není dosud rozhodnuto.“ (STEM)

Otázka STEM: "Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?" Výsledky neobsahují skupinu respondentů, kteří nechtějí jít k volbám. • Tato skupina čítá 16% respondentů (STEM) • Kde jsou?

• Není použit filtr přes účast ve volbách. V této podobě se tento produkt blíží spíše „stranickým sympatiím“.

Podoba stranických preferencí CVVM (2006) Výběr z dubnové tiskové zprávy CVVM:

Výsledky (tabulka 1.) neobsahují skupinu respondentů, kteří nechtějí jít k volbám. Přitom CVVM uvádí, že tato skupina čítá 24% respondentů. Kde jsou? Není použit filtr skrze ochotu účastnit se voleb. V této podobě se tento produkt blíží spíše „stranickým sympatiím“.

Volební model Informuje, jak celá dospělá populace, která nevyloučila účast ve volbách a zároveň ví, koho by volila, deklaruje své rozhodnutí v případných volbách.

Základem (100%) jsou odpovědi: všech kteří chtějí jít k volbám a kteří ví koho budou volit Obsahují:

kategorie s procenty hlasů pro jednotlivé strany

Nejvíce se blíží volební prognóze, ale… • Konečná volba skupiny nerozhodnutých voličů se může výrazně lišit od rozhodnutých.

• Procento volební účasti bývá výrazně menší, než jak deklarují respondenti. Skupina skutečných voličů hlasuje do jisté míry jinak.

Porovnání dvou variant volebního modelu CVVM – duben 2006 Oficiální varianta CVVM – odpovědi kontaminovány nevoliči

Přepočet na základě stejných dat CVVM

N = 817, tj. 84% opráv. voličů

N = 684, tj. 70,4% opráv. voličů

ostatní; 3,2% KSČM; 15,7%

ČSSD; 26,9% Zelení; 11,8%

ODS; 31,1%

KDUČSL; 11,3%

KSČM; 16,4%

ostatní; 2,8% ODS; 32,9%

ČSSD; 26,8% Zelení; 9,8%

KDUČSL; 11,3%

Volební model CVVM podzim 2013

Volební model CVVM říjen 2013

Do souboru (N=545) jsou zařazeni ti dotázaní, kteří: • deklarovali volbu nějaké strany a • zároveň uvedli, že by se voleb zúčastnili (tj. v dotazu na volební účast zvolili varianty „rozhodne ano“ a „spíše ano“). VM nezahrnuje respondenty, kteří: • se voleb nechtějí zúčastnit nebo • nevědí, zda se jich zúcastní (varianty „spíše ne“, „rozhodne ne“ a „neví“), • případně se voleb zúčastnit chtějí, ale nejsou rozhodnuti pro konkrétní stranu.

Volební model jinak – TNS Aisa podzim 2013 VM je matematický konstrukt, který by měl věrněji odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat. POPIS KONSTRUKCE: Do volebního modelu vstupují pouze respondenti, kteří: nevylučují svoji účast ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka 1 = 1, 2, 3), uvedou konkrétní preferované politické uskupení pro volby do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka 2 nebo Otázka 4) a nepovažují za pravděpodobné, že by aktuálně preferované uskupení vyměnili za jiné (Otázka 5 = 1, 2, 3) Volební preference respondentů, kteří splní všechny tři podmínky, jsou sumarizovány a přepočteny na 100 %. Politická uskupení, která dosáhnou nízkých hodnot, bývají v grafických výstupech zahrnuta do kategorie „Ostatní“.

Jak se TNS Aisa ptá? (1) Otázka 1: (Všichni respondenti) Kdyby se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? (1 - Určitě ano, 2 - Spíše ano, 3 - Spíše ne, 4 - Určitě ne)

Otázka 2: (Všichni respondenti) Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny a Vy byste šel(šla) volit, kterou stranu nebo hnutí byste pravděpodobně volil(a)? Otevřená otázka Pokud respondent uvede konkrétní stranu, přechod na Otázku 5.

Jak se TNS Aisa ptá? (2) Otázka 3: (Pokud respondent spontánně neuvede konkrétní stranu v Otázce 2.) Neuvedl(a) jste, jakou stranu byste volil(a). Přesto, o jakých stranách byste reálně uvažoval(a) a u kterých tedy existuje možnost, že byste je mohl(a) volit, pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly příští týden? Kdyby se volby konaly příští týden, uvažoval(a) byste o volbě… ? Respondentovi jsou postupně čteny jednotlivé názvy všech kandidujících politických subjektů, u každé z nich možnosti odpovědi ANO / NE / NEVÍM, NEZNÁM STRANU Otázka 4: (Pokud respondent uvede ANO u více než jedné strany v Otázce 3.) Uvedl(a) jste, že pokud by se volby konaly příští týden, reálně byste uvažoval/a o následujících stranách: Respondentovi jsou přečteny názvy všech kandidujících politických subjektů, u kterých uvedl v Otázce 3 odpověď ANO. Kdybyste si musel(a) zvolit pouze jednu stranu, která by to byla?

Jak se TNS Aisa ptá? (3) Otázka 5: (Ti, kteří v otázce 2. nebo v otázce 4. uvedou konkrétní stranu) Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu ……. již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? 1 - Jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu, 2 - Je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu, 3 - Je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu se ještě změní, 4 - Je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu se ještě změní

Voličské preference Informují, jak respondenti, kteří nevyloučili účast ve volbách, deklarují své volební rozhodnutí. Jsou vyloučeni všichni, kteří jasně řekli, že by se voleb nezúčastnili. Obsahují:

kategorie s procenty hlasů pro jednotlivé strany kategorii „nevím koho bych volil“

Procenta hlasů pro jednotlivé strany stále neodpovídají skutečnému hlasování ve volbách. Proč? … • V souboru odpovědí stále zůstávají ti, kteří nevědí, zda by se voleb zúčastnili a ti, kteří neví, koho by volili. • Konečná volba skupiny nerozhodnutých voličů se může výrazně lišit od volby rozhodnutých. • Skupina nevoličů bývá výrazně větší, než jak se respondenti deklarují. Proto jsou v souboru velmi pravděpodobně i ti, kteří se voleb nezúčastní. Voličské preference nejsou předpovědí výsledků voleb, ale vypovídají o postojích těch, kteří volit chtějí (nebo s účastí váhají).

Volební prognózy Cílem je co nejpřesněji předpovědět volební výsledek. Základem (100%) je sociální skupina předpokládaných voličů. • Nemělo by se jednat o prostá procenta zjištěná ve výzkumu. • Konstrukce volebních prognóz je složitá a metodologie bývá utajována. Vedle dat ze šetření je potřeba know-how a řada empirických podkladů. • Klíčové je správně odhadnout volební účast a správně určit segment respondentů, kteří se k volbám skutečně dostaví. • U nás se však za volební prognózy často vydávají pouze přepočtené preference. Chybí empirie z řady po sobě jdoucích voleb a know-how.

Obsahují: Neobsahují:

kategorie s procenty hlasů pro jednotlivé strany kategorie typu: „nevím“, „nezúčastnil bych se“

Volební prognózy mohou být postaveny na výzkumech volebních preferencí jen z části.

Stranické sympatie Cílem je přinést obraz o sympatiích k politickým stranám u co nejširší části veřejnosti. Základem (100%) jsou odpovědi všech dospělých respondentů ve výzkumu, kteří mají volební právo. Obsahují:

kategorie s procenty hlasů pro jednotlivé strany kategorii „nevím“ (koho bych volil, zda se zúčastním) kategorii „nezúčastnil bych se voleb“

Jsou sestaveny s cílem minimalizovat podíl nekonkrétních odpovědí „nevím“ a „neúčastnil bych se voleb“. Opakovaným dotazem jsou zjištěny postoje nerozhodnutých voličů a nevoličů. Lze je využít jako pomocný nástroj pro vytváření prognóz. Jsou ideální jako vysvětlující proměnná při zkoumání postojů veřejnosti. Samostatně jsou vhodné pro srovnání s prognózami, jako rozdíl mezi preferencemi celé populace a té části, která se hodlá zúčastnit voleb. Stranické sympatie nemají s předpovídáním voleb nic společného

Stranické preference Neví; 5,0%

ostatní; 2,7%

ODS; 23,3%

Neúčast; 24,1%

KSČM; 15,3%

Neví; 6,6% ODS; 30,7%

KDUČSL; 8,0%

ostatní; 2,1% KSČM; 11,6%

Voličské preference

Zelení; 6,9%

ČSSD; 25,0%

ČSSD; 19,0%

Zelení; 9,2%

Stranické preference bez nevoličů a nerozhodnutých

Stranické sympatie žádná; ostatní; 6,1% 3,1%

KDUČSL; 10,5%

Neví; 1,4% ODS; 27,9%

KSČM; 16,4%

ostatní; 2,8% ODS; 32,9%

KSČM; 14,0%

ČSSD; 24,6%

KDUČSL; 10,5% Zelení; 12,4%

ČSSD; 26,8% Zelení; 9,8%

KDUČSL; 11,3%

Volební potenciál VP ukazuje, kolik procent hlasů by strana mohla v současnosti hypoteticky získat, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří její volbu reálně zvažují a nevylučují účast u voleb

VP je matematický konstrukt, který by měl v aktuální realitě velkého počtu váhajících a nerozhodných voličů věrněji a komplexněji odrážet volební uvažování české populace. Do volebního potenciálu Strany A vstupují lidé, kteří: •nevylučují účast u voleb (určitě ano, spíše ano, spíše ne v Otázce 1) •A ZÁROVEŇ: b1) uvedou spontánně danou politickou Stranu A jako hlavní preferovanou (Otázka 2) •NEBO: b2) uvedou spontánně jinou politickou stranu jako hlavní preferovanou (Otázka 2), ale řeknou, že si v případě své účasti nejsou zcela jisti jejím výběrem (Otázka 3) a mezi dalšími vážně zvažovanými uvedou STRANU A (Otázka 4 a 5) •NEBO: b3) neuvedou spontánně žádnou politickou stranu jako hlavní preferovanou (Otázka 1) a mezi vážně zvažovanými uvedou STRANU A (Otázka 4 a 5)

Jak byl dotazován volební potenciál pro ČT? Otázka 1 Zúčastnil(a) byste se voleb do Poslanecké sněmovny, kdyby se konaly v příštím týdnu? 1) Určitě ano → na Otázka 2. 2) Spíše ano → na Otázka 2. 3) Spíše ne → na Otázka 2. 4) Určitě ne → přeskakuje na další blok

Jak byl dotazován volební potenciál pro ČT? Otázka 2 Kterou stranu nebo hnutí byste do Poslanecké sněmovny nejspíše volil(a), kdyby se volby konaly v příštím týdnu? Otevřená otázka (tazatel má k dispozici seznam kandidujících politických subjektů,, který neukazuje respondentovi – do něho zaznamenává odpovědi) → na Otázka 3. + 96) Jiná strana ….. (mimo seznam, který má k dispozici tazatel) → na Otázka 3. 97) nevím, zatím nejsem rozhodnut(a) → na Otázka 4. 98) nemohu si vzpomenout na název strany → na Otázka 4. 99) odmítá uvést → na Otázka 4. 999) nevolí / určitě by nešel volit → přeskakuje na další blok Otázka 3 Jste zcela rozhodnut(a), že byste v případě své účasti ve volbách do Poslanecké sněmovny v současnosti volil(a) právě tuto stranu……..? 1) Zcela rozhodnutý/á – jinou stranu bych teď nevolil(a) → přeskakuje na další blok 2) Takřka rozhodnutý/á – ale zvažoval(a) bych i jiné strany / stranu → na Otázka 4. 3) Nejsem rozhodnutý/á – uvedená strana je jen jedna ze zvažovaných → na Otázka 4.

Jak byl dotazován volební potenciál pro ČT? Otázka 4 Znění pro odpovědi na otázku 2<97 Uvedl(a) jste, že byste nyní zřejmě volil(a)……………., ale nejste si tímto výběrem zcela jistý/á. O jakých dalších stranách vážně uvažujete a je reálná šance, že byste je v současnosti volil(a)? Znění pro odpovědi na otázku 2=97,98,99. Neuvedl(a) jste, jakou stranu byste nyní volil(a). O jakých stranách vážně uvažujete a je reálná šance, že byste je v současnosti volil(a)? Respondentovi jsou postupně čteny jednotlivé názvy kandidujících politických subjektů, u každé z nich možnosti odpovědi ANO/NE/NEVÍM, NEZNÁM STRANU Pokud v Otázce 4 uvedl(a) více než 1 (další) zvažovanou stranu Otázka 5. Uvedl(a) jste více stran, jejichž volbu byste zvažoval(a). O kterých z těchto stran uvažujete skutečně vážně a mají opravdu reálnou šanci, že byste je v současnosti mohl(a) volit?

Příklad volebního potenciálu v Olomouckém kraji před volbami 2013

Jak předcházet dezinterpretacím výzkumů volebních preferencí? Snaha by měla být jak na straně médií tak na straně výzkumných agentur

Východiska: • Jednotlivé produkty výzkumných agentur se od sebe výrazně liší: • tím co měří

• konkrétními výsledky

• Agentury nechtějí měnit tradiční produkty • kvůli časovým řadám • kvůli neochotě předpovídat volby

• Veřejnost zejména před volbami očekává, že se z výzkumů dozví, jak by v daný okamžik dopadly volby. • Média požadují jednoduchou a srozumitelnou informaci o pravděpodobném volebním výsledku.

Jak předcházet dezinterpretacím výzkumů volebních preferencí? Řešení: •

•

Agentury by měly přizpůsobit své produkty společenské poptávce •

To se částečně stalo – nový produkt VOLEBNÍ MODEL

•

sjednotit se na stejném typu produktu pro média

•

důsledné dodržování dohodnutých produktů i jejich charakteru

Média by měla správně interpretovat výzkumy •

nezacházet se všemi jako by se jednalo o prognózy, tedy jako s předpovědí volebního výsledku.

•

dbát na profesionalitu těch, kteří výzkumy interpretují – školení, vzdělávání

•

Provádět osvětu i pro veřejnost

Rychlý nástin dalších problematických otázek souvisejících s výzkumy preferencí I. •

•

Důvěryhodnost výzkumů podle agentury. •

Mají média nutně zveřejňovat všechny výzkumy i od neznámých agentur, které v průběhu volebního období žádné průzkumy nezveřejňují?

•

Průzkum poskytnutý zdarma médiím je forma PR a zviditelnění – mají média poskytovat prostor každému?

Kvalita a důvěryhodnost výzkumů podle použitých metod. •

•

Velikost souboru, reprezentativita, způsob sběru dat (osobní dotazování, bleskový výzkum po telefonu,…), období a délka sběru dat, způsob dotazování (charakter otázek),…

Interpretace s ohledem na parametry výzkumu •

Statistická chyba, výběrová chyba, dlouhodobé trendy,…

Statistická chyba I. Je pouze jednou z chyb, které při výzkumech vznikají  Udává tzv. konfidenční interval  Je závislá na velikosti vybraného vzorku  Je určena pro náhodný výběr  Pro kvótní výběr jen orientační (optimistický) údaj  Proměňuje se s četností zjištěných hodnot 

Statistická chyba II. Počet respondentů 500 950 1100 1700 2000 4000

Podíl odpovědí v procentech 10/90 20/80 30/70 40/60 50/50 2,6 3,5 4 4,3 4,4 1,9 2,5 2,9 3,1 3,2 1,8 2,4 2,7 2,9 3 1,4 1,9 2,2 2,3 2,4 1,3 1,8 2 2,1 2,2 0,9 1,2 1,4 1,5 1,5

Rychlý nástin dalších problematických otázek souvisejících s výzkumy preferencí II. •

•

Důvěryhodnost výzkumů podle zadavatele. •

Ne každý výzkum by média měla zveřejnit, když není transparentní, kdo ho platí.

•

Průzkumy zadávané politickými stranami jsou problematické přinejmenším selekcí informací.

Transparentnost vztahu zadavatel – agentura •

Není jeden výzkum placen více zadavateli? •

•

např. politická strana a některé z médií

Je správné aby ve stejné době pracovala jedna agentura pro politickou stanu i pro např. veřejnoprávní médium?