VÝUKA A VÝZKUM V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NA ČVUT FEL BÁLEK R. ČVUT FEL, katedra fyziky, Technická 2, 166 27 Praha 6, ČR Czech Technical University in Prague has a twenty year history of research and education in environmental studies. In the Faculty of Electrical Engineering, students develop ecological literacy and are trained to solve a variety of environmental problems. Students can choose from a wide range of courses, from the basic, such as Introduction to Environmental Science, to more advanced offerings in Environmental Engineering, a course in measurement and monitoring of environmental quantities, to specialized interdisciplinary courses, including Acoustics of the Environment; Ecology of Technological Processes; Methods of Environmental Monitoring; Ecology of Industry; Ecology of Electronic Production; Energy and Environment; Engineering and Ecology in Power Industries; and Ecology and Economy. A major, on-going, collaborative Faculty Research Project concentrates on Pollution Control and Monitoring of the Environment. Research in this project has three main objectives: 1) assessment of the impact of human activity and physical factors on the environment; 2) pollution control; and 3) and development of sensors for the measurement and monitoring of environmental quantities.
Výuka životního prostředí na ČVUT FEL Výuka životního prostředí (ŽP) má na FEL ČVUT mnohaletou tradici. Od roku 1980 je studentům nabízen komplexně pojatý předmět Životní prostředí s humanitním zaměřením. Na tento předmět navazuje předmět výběrový: Ekologie a ekotechnika, zaměřený na měření environmentálních veličin. Finálními katedrami je potom nabízena řada volitelných výběrových předmětů s problematikou ŽP: Akustika ŽP (doktoradské studium), Ekologie technologických procesů (volitelný), Ekologie průmyslu (volitelný), Metody monitorování ŽP (volitelný), Ekologie elektronické výroby (volitelný), Elektroenergetika a ŽP (volitelný), Řízení a ekologie v elektroenergetice (volitelný), Ekologie a energetika (povinný).
Výzkum související s životním prostředím Výzkum na FEL související s ŽP se podařilo soustředit do výzkumného záměru fakulty: Tvorba a monitorování životního prostředí s následujícím členěním [1]: 1) Hodnocení vlivů fyzikálních složek a antropogenní činnosti na ŽP a naopak ŽP na uvedené složky. 2) Tvorba podmínek pro zdravé prostředí. 3) Měřicí, monitorovací systémy a senzory veličin ŽP. Hodnocení vlivů fyzikálních složek na životní prostředí Při hodnocení vlivů fyzikálních složek na ŽP jde o problematiku mimořádně aktuální, zabývá se jí mnoho pracovišť tuzemských i zahraničních. Současný stav je především charakterizován vědomím a mnohdy jen tušením působnosti vybraných fyzikálních sil, polí a toků na ŽP. Detailně je prozkoumána jen část problematiky. V současné době se do popředí zájmu mnoha vědeckých pracovišť dostává problematika nepříznivého ovlivňování životního prostředí elektromagnetickými poli celé oblasti frekvenčního spektra. Je zkoumán jak přímý vliv polí na živý organismus, tak také vliv na životně důležitá zařízení nejrůznější povahy. Na FEL je dlouhodobě řešena problematika zkoumání vlivu elektromagnetického pole vyzařovaného anténou mobilního telefonu na uživatele [2]. Výzkum je zaměřen především na vypracování vhodného matematického modelu [3], který umožní sledovat závislost rozložení energie vstřebávané jednotlivými tkáněmi v hlavě uživatele mobilního telefonu, v závislosti na poloze, vyzařovaném výkonu a vyzařovací charakteristice použité antény. Je využíváno metod CT (počítačové tomografie), NMR (neutronové magnetické rezonance) a pro výpočet pole metody FDTD (finite difference time domain). Součástí výzkumu je příprava speciální měřící aparatury s mikrosondami na přímá měření pole. V poslední době bylo vypracováno několik prací, souvisejících s výpočtem polí v okolí elektrických rozvaděčů, kde bylo podezření, že by mohly nepříznivě ovlivňovat některá životně důležitá zařízení, jako na příklad elektronická vybavení operačního sálu, elektronickou ústřednu, ale i samotné ŽP např. překročením hygienických limitů. Součástí těchto prací byl návrh úpravy rozvodných skříní a jejich optimální umístění. Pokud je všeobecně známo, nemají dosud projektanti vhodný nástroj, který by jim umožnil provádět podobné výpočty při tvorbě stavebních projektů. Dílčí výsledky byly v letošním roce nabídnuty zájemcům z praxe. Studium korónového výboje za atmosférického tlaku se sice datuje do předválečného období, ale teprve v poslední době se začíná věnovat pozornost vlivu na okolní prostředí. V současné době je možné sledovat několik výzkumných směrů: kromě čistění vzduchu (resp. vody) je sledována produkce různých chemicky aktivních látek (NOx …) v korónovém výboji a emise akustických a elektromagnetických vln výbojem na vedení IUAPPA Praha 2000
358
Section: C
Bálek R.: Výuka a výzkum v oblasti životního prostředí na ČVUT FEL vysokého napětí [4]. Vzhledem k tomu, že korónový výboj spontánně existuje v přírodě na rostlinných objektech, začíná se studovat stimulace rostlin tímto výbojem, především z hlediska výsledného biologického efektu. Prakticky vůbec je neznámá produkce látek takovými výboji ani zpětné ovlivnění korónového výboje okolním prostředím. Práce probíhají i v oblasti výzkumu inhibice vývoje některých mikroorganismů pomocí fyzikálního plazmatu a nízkoenergetických forem elektrických výbojů, jakož i v oblasti stimulace růstu rostlin s využitím elektrických výbojů [5]. Málo je známo o vlivech atmosférických výbojů, které významně ovlivňují spolehlivost dodávky elektrické energie. V poslední době jsou v celém světě vyvíjeny systémy pro detekci bleskových výbojů umožňující detekovat čas a polohu výskytu a další elektrické parametry (polaritu, velikost proudu). Snažíme se proto vypracovat studii posuzující vhodnost ve světě existujících detekčních systémů pro použití v geografických a klimatických podmínkách ČR a shromáždit požadavky na výstupní informace, které jsou důležité pro energetiku, meteorologické ústavy, letectvo, armádu, pojišťovny atd. Zhoršující se životní prostředí působí negativně nejenom na společenství rostlin a živočichů, kulturní památky [6], je ale i hlavní příčinou znehodnocování (degradace) technických zařízení. Vlivy prostředí výrazně ovlivňují funkčnost, životnost a spolehlivost zejména elektrotechnických zařízení. Výzkum je zaměřen zejména na monitorování korozní agresivity provozních prostředí ve kterých je umístěna elektronika. Výsledkem jsou poznatky o korozním chování vybraných kovů používaných v elektronice ve vnitřních prostředích. Výzkum probíhá ve spolupráci s firmou Envikoron s.r.o. Tvorba podmínek pro zdravé prostředí K tvorbě prostředí patří vytvoření komplexní pohody člověka. K ní v daném prostředí přispívá řada faktorů a činitelů. Činitelé podmiňující světelnou pohodu jsou zejména hladiny a rozložení jasů, směrovost a stínivost osvětlení a barevné řešení prostoru. K objektivnímu vystižení směrovosti a stínivosti osvětlení a prostorového dojmu a prosvětlenosti prostoru se využívá integrálních charakteristik světelného pole, např. střední kulové a válcové osvětlenosti, střední kubické osvětlenosti a světelného vektoru, jejichž praktické využívání se v současné době postupně analyzuje a propracovávají se metody výpočtu zmíněných veličin [7, 8]. Dospělo se konkrétním závěrům, že při větších vyzařovacích plochách svítidel je nejvhodnější vycházet z rovnoměrného rozložení svítivosti po vyzařovací ploše a při výpočtu svítící plochu svítidla rozdělovat na řadu dílčích plošek, jejichž příspěvky lze pak vhodně sčítat podle jejich konkrétních poloh. Činitele podmiňující tepelnou pohodu jsou zejména tepelná a rychlostní pole a řada subjektivních činitelů. V současnosti používaná metodika hodnocení tepelné pohody člověka vyvinutá firmou Brüel & Kjær zahrnuje vliv subjektivních činitelů , teplot a rychlostí, nikoli však vliv teplotního a rychlostního pole. Proto byla výzkumná činnost zaměřena právě do této oblasti. K vytvoření akustické pohody je nutno se zabývat kvalitou zvuku, oborem, který vychází z metod psychoakustiky a obvykle představuje nadstavbu ke klasickému snižování hluku. Vychází z prosté úvahy, že nepříjemnost sluchového vjemu souvisí nejen s hladinou vnímaného zvuku, ale také s jeho barvou ostrostí apod. Nejznámějším odborníkem v tomto oboru byl německý akustik Zwicker, který se svými spolupracovníky vytvořil celou řadu subjektivních i objektivních kritérií kvality zvuku. Jedním ze základních poznatků je, že většina těchto kritérií je velmi obtížně zobecnitelná, a proto je potřeba pro každý případ hledat alespoň modifikaci stávajících kritérií. Touto problematikou se u nás okrajově zabýval VUZORT, který po své likvidaci nemá v tomto oboru nástupce. Na našem pracovišti byly vytvořeny testy pro testování kvality zvuku některých přístrojů. Byla provedena celá řada experimentů, především ve spolupráci s podnikem ETA a.s. Hlinsko, na vysavačích. Výzkum byl zaměřen i na problematiku aktivního snižování hluku. Počátek vývoje metod aktivního snižování hluku (ANC - Active noise control) spadá do konce sedmdesátých let i když opravdový rozmach byl zaznamenán až v letech osmdesátých a především devadesátých v době, kdy stoupla výkonnost signálových procesorů a zároveň klesla jejich cena. V současné době lze hlavní trendy vývoje rozdělit do tří oblastí: Řídící členy a algoritmy pro ANC, měniče pro ANC a především hledání nových aplikací. Současně s tím probíhá obdobný výzkum v oblasti aktivního snižování vibrací, která je díky větší komplexnosti problému poněkud méně rozpracována. Aktivní snižování hluku v trojrozměrném prostoru se dělí na lokální snižování hluku, které spočívá ve vytváření relativně malých zón ticha a globální snižování hluku, které si klade za cíl snížit celkové množství zvukové energie v prostoru. V současné době se kolektiv řešitelů na FEL věnuje zejména otázkám měničů a zpracování signálů pro aktivní ochranu proti hluku. S problematikou měničů souvisí rovněž generace intenzivních akustických polí pro čištění odpadních tekutin pro dezintegraci pevných částic v tekutinách apod. Cílem výzkumu aktivní ochrany je miniaturní chránič s digitálním zpracováním signálu [9, 10, 12, 13] a ANC ve vlnovodech [11]. V současné době také chystá Škoda a.a.s. rozsáhlý program směřující k vylepšení zvuku v interiéru pro typ Octavia. V oblasti ANC v potrubích, zejména těch, kde není nutno předpokládat vznik vyšších módů, je dnes výzkum již ve stádiu průmyslových aplikací [14, 15, 16, 17, 18, 19]. Odstraňování polutantů ze vzduchu je významným prvkem, který přispívá k tvorbě životního prostředí. Moderní technologií sloužící k tomuto účelu je využití netermálního plazmatu, které je produkováno elektrickými výboji [20, 21]. Princip metody pro destrukci plynných polutantů spočívá v generaci energetických IUAPPA 2000
359
Section: C
Bálek R.: Výuka a výzkum v oblasti životního prostředí na ČVUT FEL elektronů, které se dále využívají k disociaci a ionizaci polutantů, případně samotného nosného plynu, což vede ke vzniku radikálů. Tyto radikály jsou potom schopny v následných plazmachemických procesech různě reagovat a vytvářet látky, které již škodlivé nejsou. V uplynulém období byla navázána spolupráce v této oblasti se dvěma zahraničními pracovišti (TRINITI - Moskevská oblast - Rusko a University of Ghent - Belgie). Společně s universitou v Gentu je tato problematika řešena v rámci grantu NATO. Obnovitelné a netradiční zdroje energie jsou jednou z možností, jak snižovat zatížení životního prostředí. Záměry jejich vyššího využívání jsou obsaženy v základních dokumentech EU včetně jejich předpokládaného podílu v jednotlivých časových horizontech. Vláda ČR v červnu 1998 přijala Program podpory využití obnovitelných zdrojů energie a úspor energie a deklarovala zájem na vyšším nasazení a využívání těchto zdrojů. Toto se promítá i v navrhované Energetické politice ČR. Tyto zdroje elektrické energie jsou však svými technicko-ekonomickými vlastnostmi odlišné od klasických zdrojů (pohotovost a zabezpečenost výkonu, spolehlivost dodávky apod.). S tím souvisí i nové a dosud neřešené otázky stanovení reálných (objektivních) výkupních cen elektřiny, posouzení vlivu na elektrizační soustavu ČR a posouzení přínosu těchto zdrojů pro životní prostředí. Tyto problémové okruhy nabývají na významu i v souvislosti s probíhajícím procesem liberalizace a vytváření trhu v energetice. V nových podmínkách liberalizovaného trhu s energiemi výše uvedené problémy spolu s problematikou nacházení nejvhodnějšího způsobu státní podpory nabývají na ještě větší důležitosti než dosud. Uvedená problematika dosud není v ČR vyřešena. V našem výzkumu byly proto analyzovány základní vlastnosti obnovitelných zdrojů energie z hlediska „kvality“ elektřiny (spolehlivost, nezávislost, regulovatelnost výkonu a pod.) ve vazbě na fungování elektrizační soustavy. Byla zpracována obecná metodika pro výkup elektřiny z tzv. nezávislých zdrojů, do které byly promítnuty základní technickoekonomické vlastnosti těchto zdrojů a předpokládaná podoba fungování trhu s elektřinou. Dále byla prováděna expertní činnost v rámci expertní komise pro posouzení dostavby jaderné elektrárny Temelín, a to z hlediska širších souvislostí elektroenergetiky a ekonomiky obnovitelných zdrojů elektřiny [22, 23, 24]. Měřicí, monitorovací systémy a senzory veličin životního prostředí Monitoring veličin životního prostředí (zde máme na mysli především sběr dat z rozsáhlých území, např. z celé ČR) je v závislosti na počtu měřicích míst a na jejich umístění vzhledem k základní komunikační infrastruktuře řešen různými způsoby: - Osobní sběr dat. Pověření pracovníci osobně obcházejí (objíždějí) jednotlivá měřicí místa a shromažďují zaznamenaná naměřená data. Tato metoda je finančně náročná a neposkytuje okamžité hodnoty stavu sledovaných veličin, není tedy možné reagovat na okamžité změny hodnot. Výhodou je nezávislost na komunikační infrastruktuře, nutnou podmínkou je pouze fyzická dostupnost v době sběru dat. - Telefonický sběr dat. Sběr dat je prováděn buď zcela nebo částečně automaticky prostřednictvím běžné telefonní sítě. To omezuje umístění monitorovacích stanic pouze na místa s příslušnou infrastrukturou. Výhodou řešení je neustálá dostupnost dat a možnost vyžádání si obsluhy jednotlivými stanicemi, pokud detekují nežádoucí hodnoty sledovaných veličin. - Radiový sběr dat. Data z měřicích stanic jsou přenášena prostřednictvím radiové sítě. Výhodou řešení je úplná nezávislost na jakékoliv standardní infrastruktuře, přináší však s sebou vysoké pořizovací náklady. Vzhledem ke způsobu fungování těchto sítí, kdy stanice bližší centru pracují také jako retranslační pro stanice vzdálenější hrozí při výpadku jediné z nich výpadek dat i z mnoha dalších. Stejně jako u předchozího řešení jsou data dostupná neustále a je zachována i možnost vyžádání si obsluhy z centra. Z výše uvedeného shrnutí je zřejmé, že ani jedna z dnes běžně využívaných metod není optimální a při volbě vždy volíme tu nejméně špatnou. S výše zmíněnou problematikou sběru dat z monitorovacích stanic souvisí sběr dat a jejich předzpracování v místě měření. Automatizovaný sběr dat (telefonní nebo radiová síť) vyžaduje převod hodnot naměřených jednotlivými senzory do digitální podoby a teprve poté jejich vyslání. V této oblasti neexistuje žádná standardizace připojení jednotlivých senzorů do systému sběru dat, často jsou automaticky měřeny pouze hodnoty některých veličin a ostatní odečítány při osobních návštěvách. S tím souvisí také nemožnost předběžného vyhodnocování stavu životního prostředí přímo monitorovací stanicí a hlášení kritických situací do vyhodnocovacího centra. Byla proto v rámci našeho výzkumu vypracována koncepce řešení monitorovacího systému a také variantní koncepce řešení monitorovacích stanic, odpovídající nejnovějším trendům. Byly zvoleny vhodné typy modemů a napsány a odladěny knihovny pro tyto modemy. Vyřešeny byly dva základní okruhy: 1) komunikace mezi centrem a monitorovacími stanicemi a 2) koncepce monitorovací stanice typické konfigurace. Řešení představuje distribuovaný systém sběru dat využívající programovou implementaci protokolového zásobníku a standardního sériového rozhraní. V oboru senzorů a senzorových systémů je výzkum na FEL ve vysokém stupni rozpracovanosti [25, 26, 27, 28, 29]. V uplynulém období byla rozpracována především problematika integrovaných mikrosenzorů pro monitorování kyslíku v plynech. Byly provedeny některé práce a rozbory ve vývoji mikrosenzorů pro monitorování rychlosti a směru proudění větru, měření malých průtočných množství plynů a kapalin, senzorů pro měření záření a jeho vlivu na lidský organismus. Jsou zpracovány rešerše prací zaměřených na vývoj mikrosenzorů pro měření znečištění ovzduší. V tomto směru lze využít řady principů detekce znečištěnin na základě měření změn indexu lomu, změn rychlosti šíření elastických vln v prostředí ovlivněném detekovanými IUAPPA 2000
360
Section: C
Bálek R.: Výuka a výzkum v oblasti životního prostředí na ČVUT FEL veličinami. Další nadějnou metodou je měření amplitud a fáze laserem vybuzených teplotních vln v materiálech citlivých k detekovaným veličinám [30, 31]. Širokého výzkumného zázemí FEL lze využít při monitorování magnetických polí [32, 33, 34]. Hygienické normy pro stejnosměrné magnetické pole v současné době v ČR neexistují. Extrapolací ze známých světových norem vycházejí pro dlouhodobý pobyt lidí takové hodnoty indukce stejnosměrného a pomalu proměnného magnetického pole, které jsou již neslučitelné s činností některých technických zařízení. Magnetické pole nízkých frekvencí a hodnot, jehož vliv na lidský organismus není prokázán, může vyvolat účinky nepřímé, např. zvýšenou neuropsychickou zátěží při práci s počítačovými monitory ovlivněnými magnetickým polem. Z tohoto hlediska je v dnešní době velkého využití výpočetní techniky, monitorování stejnosměrných a pomalu proměnných magnetických polí velmi aktuální. Je-li činnost na tato pole citlivých zařízení v prostředí s rušením nevyhnutelná, nastává problém se stíněním těchto polí. Stínění slabých magnetických polí je spojeno s využitím vysokopermeabilitních materiálů. Na základě provedených experimentů byl získán dostatek poznatků pro návrh a výrobu stínicích krytů. Na podobném principu je založena i magnetopneumometrie [35]. Pro tento druh monitorování znečištění plic lze využít na FEL vyvinutých fluxgate senzorů [36, 37]. Doposud provedené studie magnetických vlastností průmyslových prachů a první pokusy o konstrukci magnetopneumografu naznačují možnost úspěchu [38, 39, 40]. K tomu je však nutno vyřešit problémy s účinným potlačením rušivých polí a se stabilitou astatizace magnetometru. V rámci výzkumu jsou řešeny magnetické vlastnosti biologických vzorků (plicní tkáň z biopsií, patologické preparáty) skupiny s profesní zátěží (vysoký podíl feromagnetického respirabilního prachu svařovny, brusírny, slévárny) a kontrolní skupiny obyvatelstva. Výsledky měření jsou porovnávány s výsledky získanými standardní metodikou užívanou v pracovním lékařství a slouží ke škálování magnetopneumografického nálezu - k odhadu celkové hmotnosti deponovaného prachu z měřeného rozložení magnetického pole plic živých jedinců. Současný stav výzkumu v oblasti monitorování ŽP měřením elektrických parametrů dřevin a jejich porostů, elektrické vodivosti, spontánní koróny, produkce nabitých částic, alergenního pylu, ozónu a některých aromatických látek se vyznačuje pouze ojedinělými zmínkami v literatuře. Náš výzkum byl zaměřen na periodické pozemní měření poměrné absorbance korun listnatých dřevin s následným využitím výsledků měření pro odhad znečištění ovzduší. Ve stadiu rozpracovanosti je výzkum porovnání indikátorů kvality prostředí dané lokality - např. kořenové soustavy dřevin, s objekty kontrolními. Byla vyvinuta unikátní elektrická nedestruktivní metoda pro zjišťování velikosti aktivního povrchu kořenů přijímajících půdní vodu. Problematika sledování vybraných elektrických parametrů ovzduší pracovních i obytných interiérů, distribuce a redistribuce aerosolů a mechanismy jejich nabíjení včetně produkce ozónu, oxidů dusíku a volných radikálů, je řešena ve spolupráci se SZÚ v Praze [41].
Poděkování Uvedený příspěvek vznikl na základě kolektivního řešení výzkumného záměru „Tvorba a monitorování životního prostředí“ J04/98:212300016.
ČVUT FEL v Praze
Reference: [1] Bálek R.: Výzkumný záměr „Tvorba a monitorování životního prostředí“, CEZ: J04/98:212300016, ČVUT FEL [2] Dlouhý R.: „Electromagnetic exposition of mobile-phone users" doktorská disertační práce, FEL ČVUT, 1999 [3] Kopecký R.: „Digitální model lidské hlavy“, bakalářská práce, FEL ČVUT, 1999 [4] Aubrecht L., Koller J., Zahoranova A.: „Trichel“ pulses in negative atmospheric corona discharge on trees, J. Phys. D: Appl. Phys. 32(1999), No. 18, L87 – L90 [5] Aubrecht L., Koller J., Staněk Z., Zahoranová A.: Damage of plants in atmospheric corona discharge and some surface effects, Proc. 14th Int. Symp. Plasma Chemistry, Praha 1999, 2601 [6] Knotková, D., Vlčková J., Kudláček I: „Monitorování vlivu prostředí na kulturní památky. Návrh typového monitoringu na příkladu Katedrály sv. Víta“, 1/99/ Enviro, 1999 [7] Habel J., Kyncl J.: Rozbor poměru střední kulové a krychlové osvětlenosti. In: Sborník „Kurz osvětlovací techniky XVII“. Česká společnost pro osvětlování a VŠB-TU, Ostrava, 1999, str. 8 – 16 [8] Habel J., Kaloč R.: Přístroj pro měření činitele jasu. In: Sborník: „Technika osvětlování XVIII“. Česká společnost pro osvětlování a ZČU Plzeň, 1999, str. 35 – 37 [9] Škvor, J. : Theoretical and experimental study of electrostatic transducer with a non-planar backplate. In: Proceedings of Joint Meeting 137th Regular Meeting of the Acoustical Society of America, Forum Acusticium 99 and 25th German Acoustic DAGA Conference. Woodbury: Acoustical Society of America. 1999, pp. 281-284. 2aEA8. ISBN 3-9804568-5-4..
IUAPPA 2000
361
Section: C
Bálek R.: Výuka a výzkum v oblasti životního prostředí na ČVUT FEL [10] Škvor, Z., Stoffel, A.,: Slot silicon microphone: An analytical and experimental study. In: Proceedings of Joint Meeting 137th Regular Meeting of the Acoustical Society of America, Forum Acusticium 99 and 25th German Acoustic DAGA Conference. Woodbury: Acoustical Society of America. 1999, pp. 261-264. 2aEA6. ISBN 3-9804568-5-4. [11] Zwiener, R. : Modeling of Ultrasonic Transducer using Finite Element Analysis, In: Poster 99. Prague: CTU, Faculty of Electrical Engineering. 1999 [12] Píč, V.- Sovka, P.- Bašta, I.: Simulace systému aktivní protihlukové ochrany ve sluchátku. Sborník 58. akustický seminář ČsAS, Železná Ruda, květen1999, str. 46-49 [13] Píč, V.- Sovka, P.- Bašta, I.: Simulation of ANC System Driven by Various Types of Adaptive Algorithms. Proceedings of the Matlab DSP Conference 1999, Espoo, Finland, November 16-17, pp. 112-115 [14] Brothánek, M.: Použití X-LMS ve frekvenční oblasti pro systém aktivního snižování hluku, Sborník 58. akustického semináře, Železná Ruda, str. 7-10, 1999 [15] Jiříček, O., Koníček, P.: Kompenzace zpětné vazby v ANC systému pomocí Swinbanksova zdoje, Sborník 58. akustického semináře, Železná Ruda, str. 24-27, 1999 [16] Brothánek, M., Jiříček, O.: Realizace jednokanálového ANC s X-LMS ve frekvenční oblasti, Sborník 59. akustického semináře, Velké Karlovice, str. 11-16, 1999 [17] Jiříček, O., Koníček, P.: Adaptive feedforward control of broadband noise, Proc. of the Inter-Noise 99, p. 675-678, Fort Lauderdale, USA,1999 [18] Jiříček, O., Koníček, P.: Application of methods of acoustic feedback compensation, Proc. of the ACTIVE 99, p. 961-972, Fort Lauderdale, USA,1999 [19] Jiříček, O., Koníček, P.: Practical approach to ANC of fan noise with feedback compensation, Forum Acusticum 99, Berlin, 1999 [20] Pekárek S., Kříha V., Šimek M., Atmospheric pressure hollow needle to plate electrical discharge in nitrogen and air, 14th International Symposium on Plasma Chemistry, Prague, August 1999,Symposium proceedings, Vol II, pp.1003-1008, ISBN 80-902724-2-8, Edited by M. Hrabovský, M. Konrád and V. Kopecký. [21] Pekárek S., Kříha V., Šimek M., Bálek R., Hanitz F., Hollow needle-to-plate electrical discharge at atmospheric pressure, Plasma Sources Science and Technology, Vol. 8, No.3, (1999), pp. 513-518 [22] Knápek J., Vašíček J., Geuss E.: Ekonomická a finanční analýza fungování podzemního úložiště radioaktivních odpadů – Richard – Litoměřice, Elektra FEL ČVUT Praha, 1999 [23] Knápek J., Vašíček J., Starý O., Vastl J.: Zdokonalování stávajících metod využívání obnovitelných zdrojů a úspor energie, VÚOZ Průhonice, Praha, 1999 [24] Geuss E., Knápek J., Vašíček J., Branžovský A.: Finanční strategie v souvislosti s přípravou vstupu do EU. Studie pro MŽP, Praha 1999 [25] Palán B.-Santos F.V., Courtois B., Husák M..: Fundamental Noise Limits of ISFET-Based Microsystems. EUROSENSORS XIII, (13rd European Conference on Solid-State Transducers), The Hague, The Netherlands, 12-15 September 1999, pp. 169-172, ISBN: 90-76699-02-X [26] Husak M., Palan B.: The Contactless Measurement System with Capacitive Measure Sensor. XXII. Conference MIPRO’99, 17.-21.May 1999, Rijeka-Opatia –Hrvatska, Linija Vera, Rijeka 1999, pp.54-57. ISBN 953-6042-59-2. [27] Husák M., Palán B.: The Sensor System with One-Chip Microsystem. 6th IEEE Conference ICECS’99, 5.8.September 1999, Pafos-Cyprus, proceedings ,vol.III, pp.1775-1778, ISBN-0-7803-5682-9. [28] Husák M., Palán B.: Use of Absorption Resonance frequency Meter in Measure Sensor System. 2th Conference ECS’99, 6.-8. September 1999, Bratislava-Slovakia, proceedings, pp.77-80 [29] P. Tesar, R.Vit: Design of Chemical Microsystem using FLIP-CHIP Technology, Poster 99, 3rd International Student Conference on Electrical Engineering, Book of Extended Abstracts, May 27, 1999, FEE CTU, Prague, EEC19 [30] Bálek R.: Thickness Mode Piezoelectric Transducers without Electrical Connection to Front Face. Proceedings 29th Annual Conf. Defektoskopie '99, Hradec Králové, ČR, November 17-19, pp.193-199 [31] Bálek R., Šlegrová Z.: Determination of Photodisplacement Excited by Different Modulation of thermal Source. Proceedings of Workshop 99, Vol.3, CTU in Prague, pp. 86 [32] A. Platil, P. Ripka, P. Kaspar: Magnetické senzory pro kosmické a terenní použití, Transfer 99, ISBN 80214-1341-7, p. C-29 [33] P. Ripka, P. Kaspar, A. Platil, P. Kejik , A. Tipek: Magnetic sensors , CTU Workshop 99, p. 187 [34] P. Ripka, M. Tondra, J. Stokes, and R. Beech: AC - driven AMR and GMR magnetoresistors, Sensors and Actuators A (1999) Vol. 76 (1999), pp. 227-232 [35] P. Ripka, P. Kašpar, P. Navrátil, A. Tipek, K. Švábová: Fluxgate magnetopneumography, Imeko World Congress, Osaka 1999 Vol. 8, pp. 161 - 165 IUAPPA 2000
362
Section: C
Bálek R.: Výuka a výzkum v oblasti životního prostředí na ČVUT FEL [36] P. Ripka, S. Kawahito: Processing of the fluxgate output signal, Imeko World Congress, Osaka 1999, Vol. 4, pp. 75-80 [37] P. Ripka: Adjustable race-track fluxgate, Eurosensors 99, proc. pp. 441-444 [38] P. Ripka: New directions in fluxgate sensors, SMM 99, proc. pp. 38 [39] P. Kašpar, P. Navrátil, P. Ripka, K. Švábová: Magnetopneumometric measurements in vivo, Biologické systémy a elmag. pole, 1999, ISBN 80-01-01997-7, pp. 12-14 [40] K. Švábová, P. Ripka P. Kašpar, P. Navrátil: Expozice průmyslovým aerosolům a její stanovení magnetopneumometricky, XXV. kongres pracovního lékařství, Ostrava, 1999, p.43 [41] Staněk Z., Aubrecht L., Koller J., Večeřa Z.: Běžné elektrické spotřebiče a produkce oxidů dusíku, Vytápění, větrání, instalace 1999, No. 4, p.189
IUAPPA 2000
363
Section: C
