VYUŢITÍ VYBRANÝCH OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Hospodářská politika

VYUŢITÍ VYBRANÝCH OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY Utilization of selected renewable energy sources in the Czech regions Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

Doc. RNDr. Milan Viturka, CSc.

Bc. Andrea Kmentová

Brno, 2011

J mé no a p ř í j mení aut or a:

Bc. Andrea Kmentová

Ná z e v di pl omové pr áce: v regionech České republiky

Vyuţití

Ná z e v pr ác e v angličt i ně: Czech regions

Utilization of selected renewable energy sources in

Ka t e dr a:

Regionální ekonomie a správa

Ve douc í di pl omové pr áce:

doc. RNDr. Milan Viturka, CSc.

Rok obha j oby:

2011

vybraných

obnovitelných

zdrojů

energie

Anotace Předmětem diplomové práce „Vyuţití vybraných obnovitelných zdrojů energie v regionech České republiky“ je analýza rozmístění solárních, větrných a vodních elektráren v krajích České republiky. V teoretické části práce jsou charakterizovány alternativní zdroje energie, výhody a nevýhody spojené s jejich vyuţíváním. Jsou stručně popsány právní předpisy v Evropské unii a České republice, které řeší problematikou obnovitelných zdrojů energie. Praktickou část tvoří analýza krajského uspořádání vybraných obnovitelných zdrojů energie.

Annotation The aim of the thesis „Utilization of selected renewable energy sources in Czech regions“ is analysis of location of solar, wind and water power in regions of the Czech republic. In the theoretical part of thesis, alternative energy sources, advantages and disadvantages, which have connection with the use, are described. The legislation on renewable energy sources in the European union and the Czech republic is defined. The practical part presents analysis of regional allocation of selected renewable energy sources.

Klíčová slova Elektrická energie, obnovitelné zdroje energie, větrná energie, vodní energie, solární panely

Keywords Electric power, renewable energy sources, wind power, water power, solar power

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Využití vybraných obnovitelných zdrojů energie v regionech České republiky vypracovala samostatně pod vedením doc. RNDr. Milana Viturky, CSc. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 27. dubna 2010 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. RNDr. Milanu Viturkovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji panu Mgr. Stanislavovi Cetkovskému za poskytnuté informace a konzultace.

OBSAH ÚVOD……………………………………………………………………………………..………………………7 1

ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE ....................................................9

1.1 Solární energie ............................................................................................................9 1.1.1 Termické solární kolektory .................................................................................9 1.1.2 Fotovoltaika ......................................................................................................10 1.1.3 Výhody a nevýhody fotovoltaiky .....................................................................11 1.1.4 Ekonomické aspekty instalace solárních systémů a boom jejich instalace ......11 1.2 Energie větru .............................................................................................................12 1.2.1 Výhody a nevýhody větrné energetiky .............................................................14 1.2.2 Ekonomické aspekty větrných elektráren .........................................................15 1.2.3 Odborná konzultace ..........................................................................................16 1.3 Energie vodních toků ................................................................................................17 1.3.1 Vodní elektrárny ...............................................................................................18 1.3.2 Hydroenergetický potenciál v ČR.....................................................................18 1.3.3 Malé vodní elektrárny .......................................................................................19 1.4 Geotermální energie ..................................................................................................21 1.5 Energie biomasy .......................................................................................................22 2

Přínosy a nedostatky využívání obnovitelných zdrojů energie ..............................................23

2.1 2.2 3

Výhody a nevýhody obnovitelných zdrojů energie ..................................................23 SWOT analýza obnovitelných zdrojů energie ..........................................................24

Právní předpisy týkající se obnovitelných zdrojů energie ......................................................25

3.1 Evropské právní předpisy .........................................................................................25 3.1.1 Směrnice 2001/77/ES .......................................................................................25 3.1.2 Směrnice 2009/28/ES .......................................................................................25 3.1.3 Smlouva o přistoupení k Evropské unii ............................................................26 3.2 Právní předpisy České republiky ..............................................................................26 3.2.1 Zákon č. 180/2005 Sb. ......................................................................................26 3.2.2 Vyhláška MŢP č. 482/2005 Sb. ........................................................................28 3.2.3 Vyhláška ERU č. 475/2005 Sb. ........................................................................28 3.2.4 Vyhláška ERU č. 502/2005 Sb. ........................................................................29 4

Obnovitelné zdroje a jejich potenciál v krajích České republiky............................................30

4.1 Hlavní město Praha ...................................................................................................31 4.1.1 Energie vody .....................................................................................................31 4.1.2 Solární energie ..................................................................................................32 4.1.3 Větrná energie ...................................................................................................32 4.2 Jihočeský kraj ...........................................................................................................32 4.2.1 Energie vody .....................................................................................................32 4.2.2 Solární energie ..................................................................................................33 4.2.3 Větrná energie ...................................................................................................33 4.3 Jihomoravský kraj .....................................................................................................34 4.3.1 Energie vody .....................................................................................................34 4.3.2 Solární energie ..................................................................................................35 4.3.3 Větrná energie ...................................................................................................35 4.4 Karlovarský kraj .......................................................................................................36 4.4.1 Vodní a solární energie .....................................................................................36 4.4.2 Větrná energie ...................................................................................................36 4.5 Královehradecký kraj ................................................................................................37 4.5.1 Energie vody .....................................................................................................37 4.5.2 Solární a větrná energie ....................................................................................38

4.6 Liberecký kraj ........................................................................................................... 39 4.6.1 Vodní a solární energie ..................................................................................... 39 4.6.2 Větrná energie ................................................................................................... 39 4.7 Moravskoslezský kraj ............................................................................................... 41 4.7.1 Energie vody ..................................................................................................... 41 4.7.2 Solární a větrná energie .................................................................................... 42 4.8 Olomoucký kraj ........................................................................................................ 43 4.8.1 Vodní a solární energie ..................................................................................... 43 4.8.2 Větrná energie ................................................................................................... 44 4.9 Pardubický kraj ......................................................................................................... 45 4.9.1 Energie vody ..................................................................................................... 45 4.9.2 Solární energie .................................................................................................. 45 4.9.3 Větrná energie ................................................................................................... 46 4.10 Plzeňský kraj ............................................................................................................. 46 4.10.1 Energie vody ..................................................................................................... 46 4.10.2 Solární energie .................................................................................................. 47 4.10.3 Větrná energie ................................................................................................... 47 4.11 Středočeský kraj........................................................................................................ 48 4.11.1 Energie vody ..................................................................................................... 48 4.11.2 Solární a větrná energie .................................................................................... 50 4.12 Ústecký kraj .............................................................................................................. 50 4.12.1 Vodní a solární energie ..................................................................................... 50 4.12.2 Větrná energie ................................................................................................... 51 4.13 Kraj Vysočina ........................................................................................................... 52 4.13.1 Energie vody ..................................................................................................... 52 4.13.2 Solární a větrná energie .................................................................................... 53 4.14 Zlínský kraj ............................................................................................................... 54 4.14.1 Vodní, solární a větrná energie ......................................................................... 55 5

Shrnutí rozložení OZE v krajích ČR........................................................................................... 57

5.1 5.2 5.3 5.4 5.5

OZE v ČR v roce 2010 ............................................................................................. 57 Větrné elektrárny ...................................................................................................... 59 Vodní energie............................................................................................................ 62 Sluneční energie........................................................................................................ 63 Shrnutí obnovitelných zdrojů energie v krajích ČR ................................................. 65

ZÁVĚR ................................................................................................................................................... 66 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY…………………………………………………………………...……...68 SEZNAM TABULEK……………………………………………………………………………………....…...71 SEZNAM GRAFŮ………………………………………….……………………………………………..….…72 SEZNAM OBRÁZKŮ………………………………………………………………….…………………..…...73 SEZNAM ZKRATEK………………………………………………………………….……………………......74 SEZNAM PŘÍLOH……………………………………………………………………………………...………75

Úvod Lidstvo pro uspokojování svých potřeb vyuţívá energii. Hlavním zdrojem energie jsou nerostné suroviny, ale jejich zásoby nejsou nekonečné a tedy dochází k jejich vyčerpání. Pozornost se obrací na obnovitelné zdroje energie (dále jen OZE), které by v budoucnu mohly nahradit fosilní paliva a sníţit znečišťování ţivotního prostředí. Existuje mnoho definic pro jejich charakteristiku, nejobecněji lze říci, ţe se jedná o přírodní zdroje, které jsou prakticky nevyčerpatelné nebo se dají obnovit a jsou volně dostupné v přírodě. „Obnovitelnými zdroji energie se rozumí obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu a energie bioplynu.“1 Tato charakteristika OZE vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES a je pouze upravena pro potřeby České republiky, eliminována o energii přílivu a vln. Další charakteristika rozděluje obnovitelné zdroje do tří základních skupin. „Obnovitelné zdroje energie jsou energetické zdroje, které jsou člověku v přírodě volně k dispozici a jejich zásoba je z lidského pohledu nevyčerpatelná, nebo se obnovuje v časových měřítcích srovnatelných s jejich využíváním. Principiálně je možno obnovitelné zdroje energie rozdělit do tří základních skupin podle základní energie, na které jsou založeny. Jsou to zdroje založené na rotační a gravitační energii Země a okolních vesmírných těles, tepelné energii zemského jádra a energii dopadajícího slunečního záření.“2 Do první skupiny patří přílivová energie, do druhé geotermální energie a třetí skupina vytváří největší potenciál a zahrnuje přímé sluneční záření, energii větru, energii mořských vln, tepelnou energii prostředí, energii biomasy a energii vodních toků. Důleţitým momentem ve vyuţívání OZE byla energetická krize v 70. letech 20. století. Po prudkém nárůstu cen ropy se pozornost lidstva začala obracet na jiné neţ nerostné suroviny. Cílem diplomové práce je analýza rozloţení obnovitelných zdrojů v krajích České republiky. Největší pozornost je zaměřena na větrnou, vodní a solární energii a jejich podíl na výrobě elektřiny v ČR. Diplomová práce je členěna na teoretickou a praktickou část. V teoretické částí jsou charakterizovány jednotlivé obnovitelné zdroje na území České republiky, výhody a nevýhody spojené s vyuţíváním OZE. S pouţitím získaných informací byla vytvořena SWOT analýza obnovitelných zdrojů. Poslední kapitola teoretického úseku popisuje právní 1

Zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů. §2, odst. 1. 2 Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2005 [cit. 2011-01-15]. Příručka Obnovitelné zdroje energie. Dostupné z WWW: . Str. 4. 7

předpisy, které jsou spojeny s obnovitelnými zdroji na území EU a v ČR. Účelem praktické části diplomové práce, je naplnění stanoveného cíle, tedy analýza rozmístění OZE v krajích ČR. Je také zhodnoceno splnění hodnoty 8% podílu obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě, která byla stanovena EU.

8

1

ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE

Na území ČR se OZE rozumí především biomasa, solární energie, vodní a větrná energie. Začiná se také rozvíjet vyuţívání geotermální energie.

1.1 Solární energie Sluneční záření je největším zdrojem energie na Zemi. „Množství energie, které získává zemský povrch ze slunečního záření převyšuje 15 000 krát současnou celosvětovou spotřebu energie.“3 Slunce reprezentuje nevyčerpatelný zdroj a nabízí mnoho moţností pro vyuţití. Dopadající sluneční energie se projevuje v podobě energie fosilních paliv (ropa, uhlí, zemní plyn), které v minulosti vznikly z biomasy. Ohřívání planety vyvolává větrné proudění, tedy energii větru, a také způsobuje koloběh vody – vodní energie. Sluneční záření umoţňuje ţivot na Zemi. Vyuţití solárního záření lze přímo výrobou elektrické a tepelné energie a nepřímo pomocí energie vody, větru a biomasy.4 Jelikoţ se sluneční záření v průběhu roku mění, je samotné vyuţívání sluneční energie ovlivněno dobou a intenzitou slunečního záření. Oba faktory jsou sledovány meteorologickými stanicemi. Průměrná doba slunečního záření v ČR je 1 500 hodin za rok a 75 % slunečního záření dopadne na území ČR v sedmi měsících, od dubna do října. Existuje spousta moţností jak dopadající sluneční záření vyuţít a přeměnit na elektřinu nebo teplo. Pasivní vyuţití představuje solární architekturu, tedy aplikaci solárních systémů přímo do obvodových stěn a střech budov. Sluneční záření je přímo zachyceno konstrukcí budovy. Dále se jedná o důkladnou tepelnou izolaci a vhodnou orientaci skleněných ploch. Aktivní vyuţití sluneční energie znamená její přeměnu na tepelnou či elektrickou energii. Tepelná energie je získávána pomocí termických kolektorů a elektřina pomocí fotovoltaických kolektorů. Tyto kolektory (sběrače) ovšem nepracují samostatně a pro svou funkčnost potřebují přídavná technická zařízení. Po jejich přidání se jedná o solární systémy.5 1.1.1 Termické solární kolektory Tyto kolektory slouţí pro výrobu tepelné energie a dají se pouţít pro ohřev vody v bazénech, teplé uţitkové vody (dále jen TUV) a vytápění. Dle jejich pouţití se rozlišují tři druhy termických kolektorů: bazénové, ploché a vakuové. Bazénové kolektory jsou nejjednodušším typem, ploché kolektory mohou ušetřit aţ 75 % ročních nákladů na ohřev vody. Vakuové 3

Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2005 [cit. 2011-01-15]. Příručka Obnovitelné zdroje energie. Dostupné z WWW: . 4 Zpracováno podle: Informační portál o solární energii a jejím využití [online].[cit. 2011-01-21]. O solární energii a slunečním záření. Dostupné z WWW: . 5 Zpracováno podle: Informační portál o solární energii a jejím využití [online]. [cit. 2011-04-21]. Vyuţití solární energie. Dostupné z WWW: . 9

kolektory mají sice vyšší pořizovací cenu, ale vysokou účinnost a jsou vhodné pro vytápění budov. Nemohou ovšem fungovat samostatně a je důleţité jejich napojení na ostatní technická zařízení, tím vznikají dva solární systémy – na ohřev vody a na vytápění.6 1.1.2 Fotovoltaika Fotovoltaika znamená přeměnu sluneční energie na elektrickou. Existují dva systémy, které tuto přeměnu umoţňují. Ostrovní systém je vhodný tam, kde není moţné připojení do rozvodné sítě nebo je toto připojení příliš nákladné a druhou skupinu tvoří systémy zapojené do rozvodné sítě. Jelikoţ sluneční záření kolísá, nabízí se moţnost získanou energii akumulovat pro její budoucí vyuţití. K tomuto účelu slouţí akumulační baterie, které ovšem sniţují ekologickou stránku vyrobené energie, protoţe obsahují malé mnoţství olova. Je také moţné pouţít doplňkový zdroj energie, který pokryje energetické potřeby v době méně příznivé pro sluneční záření.7 České republika začala solární energii vyuţívat v nedávné době. První solární elektrárna o výkonu 10 kW byla postavena na hoře Mravenčník v Jeseníkách v roce 1998.8 „V roce 2000 činil instalovaný výkon fotovoltaických článků pouhých 72 kW. O sedm let později jde již o 5,3 MW, což představuje nárůst o více než 7 000 %.“9 Obrázek 1: Průměrný roční úhrn globálního záření v ČR

Pramen: SolarHit [online]. [cit. 2011-04-23]. Solární záření v ČR. Dostupné z WWW: .

6

Zpracováno podle: Informační portál o solární energii a jejím využití [online]. [cit. 2011-04-21]. Termické solární kolektory. Dostupné z WWW: . 7 Zpracováno podle: MOTLÍK, Jan , et al. Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice. Praha : ČEZ, a.s., 2007. 183 s. ISBN 978-80-239-8823-9. Str. 131-136. 8 Zpracováno podle: Alternativní zdroje energie [online]. [cit. 2011-02-15]. Sluneční elektrárny. Dostupné z WWW: . 9 MUSIL, Petr. Globální energetický problém a hospodářská politika se zaměřením na obnovitelné zdroje. Praha : C. H. Beck, 2009. 224 s. ISBN 978-80-7400-112-3. Str. 135. 10

Z obrázku je patrné, ţe nejlepší podmínky pro vyuţívání sluneční energie jsou hlavně na území jiţní Moravy. Nejméně vhodnou lokalitou jsou severní Čechy. 1.1.3 Výhody a nevýhody fotovoltaiky Výhody solární energie jsou: slunce je nevyčerpatelným a obnovitelným zdrojem energie, ekologicky nezávadné, nevyvolává škodlivé emise, údrţba solárních panelů je minimální, nízké provozní náklady, více účelů budoucího vyuţití (např. auta poháněná solární energií), snadná instalace zařízení. K nevýhodám sluneční energie patří: sluneční záření kolísá a intenzita je rozlišná v jednotlivých oblastech, vysoké počáteční náklady, zařízení funguje pouze přes den, kdy na Zemi dopadá sluneční svit, nutná velká plocha pro aplikaci solárních panelů, které by vyprodukovaly potřebné mnoţství energie.10 1.1.4 Ekonomické aspekty instalace solárních systémů a boom jejich instalace Energetická návratnost (Energy Pay Back Time – EPBT) je významný ukazatel, který určuje dobu, za kterou solární panel vyrobí tolik energie, kolik bylo vynaloţeno na jeho vyrobení. Tento indikátor je dán jednoduchým podílem veškeré vstupující energie do zařízení (včetně energie na jeho výrobu, instalaci a provoz) a průměrným mnoţstvím energie vyrobené za rok provozu. Energetická návratnost je závislá na pouţité technologii a průměrná doba pro ČR je 2 – 6 let.11 Doba návratnosti investice je ovlivněna dostupností slunečního záření a cenou samotného systému. Na území ČR nejsou velké rozdíly v intenzitě slunečního záření, ale z celosvětového pohledu existují území, která jsou více zvýhodněna (africké pouště, Austrálie…). Cena solárního systému je klíčovým faktorem, který ovlivňuje návratnost investic. Je tvořena cenou samotného solárního panelu, elektrotechnickým zařízením a instalací. Pokud systém financujeme půjčkou, musíme ke konečné ceně přičíst i úroky.12 10

Zpracováno podle: Renewable energy sources [online]. [cit. 2011-03-12]. Advantages and disadvantages of solar power. Dostupné z WWW: . 11 Zpracováno podle: Biom [online]. 2004 [cit. 2011-02-26]. Energetická návratnost fotovoltaických systémů v podmínkách ČR. Dostupné z WWW: . 12 Zpracováno podle: MOTLÍK, Jan , et al. Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice. Praha : ČEZ, a.s., 2007. 183 s. ISBN 978-80-239-8823-9. Str. 141-143. 11

V roce 2009 došlo k poklesu investičních nákladů aplikace solárních panelů. Tato skutečnost spolu s výhodnými výkupními cenami elektřiny získané ze slunečního záření byla velice příznivá pro investory a vedla k obrovskému a nekontrolovatelnému rozmachu instalace solárních elektráren po celém území republiky. Fotovoltaika získala převahu mezi ostatními OZE a systém výkupních cen zaručoval neustály zisk. Tabulka 1: Vývoj výkupních cen elektrické energie u vybraných OZE Rok

2007

2008

2009

2010

2011

Výkupní cena pro větrné elektrárny (CZK/kWh) Výkupní cena solární elektřiny (CZK/kWh)

2,46 13,46

2,46 13,46

2,34 12,79

2,23 12,15

2,23 5,50

Výkupní cena u malých vodních elektráren (CZK/kWh)

2,39

2,60

2,70

3,00

3,00

Pramen: Cenová rozhodnutí pro jednotlivé roky, vlastní zpracování

„Lze tedy zjednodušeně konstatovat, že všem zákazníkům v České republice dodávka elektřiny v roce 2010 při zachování současného stavu zdraží pouze z titulu rozvoje fotovoltaiky o více než 50 Kč/MWh.“13 Reakce na boom solárních elektráren během roku 2009 a 2010 místopředsedy Energetického regulačního úřadu (dále jen ERÚ) Blahoslava Němečka byla: „Ve správním řízení nyní máme solární elektrárny o výkonu zhruba 600 megawattů. Většina z nich nebude dokončena nebo připojena do sítě včas.“14 Jelikoţ v roce 2011 dochází ke sníţení výkupních cen elektřiny vyráběné ze solárních panelů, jejich instalace nebude jiţ tak zisková. Tedy investice se stává méně atraktivní pro investory oproti minulým rokům.

1.2

Energie větru

Energie získaná z větru a stavba větrných elektráren (dále jen VtE) jsou ovlivněny přírodními podmínkami. Nejdůleţitějším faktorem je rychlost větru v dané lokalitě, která se dá předvídat pomocí dlouhodobého měření. Všeobecně platí, ţe stavba VtE má smysl v oblastech, kde průměrná roční rychlost větru ve výšce 100 m n.m. dosahuje alespoň 6 m/s. Problémem je naopak příliš vysoká rychlost větru, okolo 20 m/s, kdy je nutno provoz VtE zastavit, aby nedošlo k jejímu poškození. Je důleţité najít vhodnou oblast, kde vítr nefouká málo ani příliš mnoho.

13

Ministerstvo životního prostředí [online]. 2010 [cit. 2011-02-25]. Větrné elektrárny. Dostupné z WWW: . 14 Zpravodajský server Lidových novin [online]. 2010 [cit. 2011-04-14]. Solární boom končí uţ teď. Stovky vychytralých investorů zapláčou. Dostupné z WWW: . 12

Obrázek 2: Větrná mapa České republiky

Pramen: Obnovitelné energie [online]. 2009 [cit. 2011-04-23]. Větrné elektrárny. Dostupné z WWW: .

Z větrné mapy ČR vyplývá, ţe nejperspektivnějšími oblastmi pro výstavbu VtE, z hlediska průměrné rychlosti větru, jsou Krušné hory, Luţické hory, Českomoravská vrchovina a Jeseníky. Zájem investorů o VtE nabyl na významu aţ po roce 2005, kdy byl přijat zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z OZE a garantoval návratnost investice do 15 let. První VtE se na území ČR začaly stavět po Sametové revoluci, ale z počátku byla většina projektů ovlivněna chybnými výpočty rychlosti větru a došlo k jejich zkrachování. ČR nemá příliš příznivé podmínky pro rozvoj větrné energetiky na svém území, avšak v současné době je díky vyspělým technologiím moţné postavit VtE i v lokalitě s méně výhodnými podmínkami.15 Platí, ţe rychlost větru roste s výškou terénu, proto jsou stavěny VtE, jejichţ stoţáry obvykle dosahují výšky 80 aţ 110 metrů. Trendem poslední doby je velký průměr rotoru (okolo 100 metrů) a minimální výkon 2 aţ 3 MW, jelikoţ tak dochází ke sníţení nákladů a k maximálnímu vyuţití lokality. Zvýšení efektivnosti lze dosáhnout i sloučením VtE do skupin, tzv. větrných farem. „Nevýhodou větrných parků je vzájemné stínění jednotlivých zařízení. Jestliže stojí větrné elektrárny hustě vedle sebe, mohou si navzájem brát větrné proudy. Výkon zařízení, která stojí za sebou pak klesá. Aby ztráty výkonnosti nebyly tak velké, musí se hlavní instalace umístit pokud možno ve větší vzdálenosti a tyto rozestupy

15

Zpracováno podle: Ministerstvo životního prostředí [online]. 2010 [cit. 2011-02-25]. Větrné elektrárny. Dostupné z WWW: . 13

je pak třeba dodržovat. Ztráty, vyvolané vzájemným stíněním, se však úplně eliminovat nepodaří. Větrný park má vlivem těchto zastínění účinnost od 85 do 97 %.“16 Elektrárna pracuje na plný výkon při rychlostech 10 aţ 15 m/s, coţ je ovšem jen zřídka a většina VtE běţí na niţší neţ maximální výkon. Celkový instalovaný výkon VtE na konci roku 2009 byl 193,2 MW a aţ na malé výjimky jsou všechny VtE napojeny do rozvodné sítě.17 VtE, které slouţí pro soukromé účely svých majitelů, dosahují velice malého výkonu a jsou nazývány ostrovními systémy. V roce 2010 došlo k navýšení výkonu VtE v ČR na 217,8 MW.18 Problémy, které jsou spojeny s výstavbou VtE jsou zaloţeny na přírodních podmínkách a dále se mohou týkat konfliktu se zájmy ochrany přírody, leteckým provozem, elektrickým vedením atd. Také je u VtE nutné provést posouzení vlivů na ţivotní prostředí tzv. Environmental Impact Assessment (dále jen EIA). Posudek je prováděn na základě zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Hodnotí se zejména vliv VtE na krajinný ráz, ptactvo a hlučnost VtE.19 „V praxi není vzácným jevem, že na stejný záměr mají různé posudky zpracované různými odborníky odlišný závěr. Zpravidla se autoři shodnou na tom, že působení větrných elektráren bude představovat silný vliv, zejména na harmonické měřítko krajiny a na estetické hodnoty krajinného rázu, avšak názor ohledně přijatelnosti či nepřijatelnosti výstavby větrné elektrárny v posuzované lokalitě se může u různých autorů lišit.“20 1.2.1 Výhody a nevýhody větrné energetiky Výhody VtE: sníţení emisí z CO2 a ostatních emisí, které vznikají při výrobě elektřiny, sníţení spotřeby fosilních paliv a závislosti na jejich dovozu, turistický cíl a odborné exkurze, coţ má za následek nepřímý přínos pro obec, kde je VtE umístěna (provozovatel VtE navíc po dobu ţivotnosti elektrárny finančně přispívá obci), nízké provozní náklady (obsluhovány centrálním počítačovým systémem), rychlá montáţ a demontáţ elektrárny, 16

QUASCHNING, Volker. Obnovitelné zdroje energie. Praha : Grada Publishing, a.s., 2010. 296 s. ISBN 97880-247-3250-3. Str. 177. 17 Zpracováno podle: Energetický regulační úřad [online]. 2009 [cit. 2011-03-20]. Roční zpráva o provozu ES ČR 2009 Dostupné z WWW:. 18 Zpracováno podle: Energetický regulační úřad [online]. 2010 [cit. 2011-04-21]. Měsíční tabulka instalovaného výkonu. Dostupné z WWW: . 19 Zpracováno podle: Odborná konzultace s Mgr. Stanislavem Cetkovským. 20 CETKOVSKÝ, Stanislav; FRANTÁL, Bohumil; ŠTEKL, Josef. Větrná energie v České republice : Hodnocení prostorových vztahů, environmentálních aspektů a socioekonomických souvislostí.. Brno : Ústav geoniky AV ČR, v.v.i., 2010. 200 s. ISBN 978-80-86407-84-5. Str. 151. 14

jedná se o OZE s nejniţší výkupní cenou, má tedy i nejniţší nárok na podporu, krátká energetická návratnost, moderní VtE mají většinou výkon 2 MW a ročně vyrobí cca 4 430 MWh elektrické energie, coţ představuje spotřebu asi 3 200 osob.21 Nevýhody VtE: hlučnost, která ovšem není velkým problémem, protoţe VtE jsou stavěny dále od obytných sídel a hluková studie je součástí dokumentace pro stavební povolení, stroboskopický efekt nepředstavuje závaţný problém, jelikoţ elektrárny jsou umístěny ve větší vzdálenosti od obydlí, narušení krajinného rázu, v tomto případě se jedná spíše o nezvyklou stavbu umístěnou v krajině, stoţáry elektrického vedení také nejsou estetickou záleţitostí.22 „Větrné elektrárny v chráněných krajinných oblastech, stejně jako v obytných čtvrtí jsou tabu. Pokud elektrárny dodrží minimální vzdálenosti od sídlišť a obydlených míst, jsou ekologické zátěže, jako je hluk nebo vrhaný stín, velmi malé.“23 1.2.2 Ekonomické aspekty větrných elektráren Ţivotnost VtE je 20 let. Výkupní ceny elektřiny vyrobené pomocí VtE (viz. Tabulka 1: Vývoj výkupních cen elektrické energie, strana 10) zaručují investorovi jejich návratnost do 15 let. Pokud jsou pouţity lepší technologie je návratnost investice kratší. Neustále sniţování výkupních cen zelené elektřiny z VtE představuje vyhlídku, ţe pro větrnou energetiku nebudou v budoucnu potřebné dotace. Větrná energie je nejlevnějším OZE.24 Energetická návratnost znamená: „Doba, za kterou větrná elektrárna vyrobí tolik energie, kolik bylo spotřebováno na její výrobu se pohybuje v rozmezí 6-12 měsíců při životnosti větrné elektrárny 20 let.“25 Výpočet prosté ekonomické návratnosti VtE je důleţitým krokem, který činí kaţdý investor, před vkladem peněz do projektu. Ekonomická efektivnost VtE je ovlivňována investičními náklady. Důleţitou roli hraje úroková sazba, pokud investice pocházejí z cizích zdrojů. V úvahu se musí vzít i měnový kurz při nákupu zařízení v zahraničí. Ekonomická efektivnost

21

Zpracováno podle: Česká společnost pro větrnou energii [online]. 2010 [cit. 2011-04-21]. Přínosy větrné energetiky. Dostupné z WWW: . 22 Zpracováno podle: Ministerstvo životního prostředí [online]. 2010 [cit. 2011-02-25]. Větrné elektrárny. Dostupné z WWW: . 23 QUASCHNING, Volker. Obnovitelné zdroje energie. Praha : Grada Publishing, a.s., 2010. 296 s. ISBN 97880-247-3250-3. Str. 186. 24 Zpracováno podle: Česká společnost pro větrnou energii [online]. 2010 [cit. 2011-04-21]. Energetická návratnost větrných elektráren. Dostupné z WWW: .Str. 15. 25 CETKOVSKÝ, Stanislav; FRANTÁL, Bohumil; ŠTEKL, Josef. Větrná energie v České republice : Hodnocení prostorových vztahů, environmentálních aspektů a socioekonomických souvislostí.. Brno : Ústav geoniky AV ČR, v.v.i., 2010. 200 s. ISBN 978-80-86407-84-5. Str. 15. 15

je ovlivňována i ţivotností VtE, provozními náklady a mnoţstvím vyprodukované elektřiny.26 Prostou dobu ekonomické návratnosti získáme podílem investičních nákladů projektu a ročního cash-flow (dále jen CF). Tento jednoduchý výpočet ovšem nepředpokládá změny v CF v jednotlivých letech projektu. Pro výpočet CF musíme znát roční výrobu elektrické energie a její výkupní cenu. Součinem těchto dvou hodnot vznikne hrubý zisk, po odečtení provozních nákladů je vygenerován čistý zisk projektu, tedy CF.27 Investor usiluje, aby hodnota ukazatele byla co nejniţší, především musí být niţší neţ ţivotnost VtE. 1.2.3 Odborná konzultace Problematika větrné energetiky byla zkonzultována i s panem Mgr. Stanislavem Cetkovským, který pracuje ve společnosti VENTUREAL s.r.o., která se zabývá provozem a realizací větrných parků. Názory a připomínky pana Mgr. Stanislava Cetkovského ohledně větrné energetiky v ČR, povolovacím řízení stavby VtE jsou zformulovány v následujícím textu. Podmínky pro stavby VtE nejsou v ČR ideální a lidé jsou vesměs skeptičtí k jejich umístění do jejich blízkého okolí, bojí se hluku a sníţení cen nemovitostí. Obec proto získává od investora dotaci za povolení umístění VtE do svého území. Největším problémem pro investora je dlouhá doba mezi záměrem postavit VtE a jejím uvedením do provozu. V dnešní době se jedná o 5-7 let. Povolovací proces pro výstavbu VtE je sloţitý, zejména z hlediska trvání samotného povolení stavby VtE. V současné době je větrná energetika na území ČR vyuţívána minimálně vzhledem k potenciálu, který se zde nachází. Chybou je právě povolovací proces, jehoţ součástí je i EIA, jejíţ vypracování trvá aţ dva roky. Situace výstavby VtE je ovlivněna i politickými problémy. Pro zlepšení situace a zvýšení moţností dalšího rozvoje větrné energetiky je nutné zjednodušit povolovací proces. Pan Mgr. Stanislav Cetkovský navrhnul jako vítanou změnu zahrnutí EIA přímo do územního řízení. Novelizací zákona o podpoře OZE došlo ke ztrátě 5% brzdy ve sníţení výkupních cen, coţ znamená, ţe investor nezná její výši v následujících letech. Budoucí nejistota ovlivní investiční rozhodování. Pro zlepšení tohoto systému je moţné načerpat inspiraci v Rakousku, kdy je výkupní cena zafixována ke dni vydání stavebního povolení a investor získává dva roky na stavbu VtE. Náklady na připojení VtE do sítě nese investor a tvoří významnou sloţkou celkových nákladů. Cena 1 metru kabelu, který je nutné přivést k rozvodné stanici, se pohybuje 26

Zpracováno podle: Česká společnost pro větrnou energii [online]. 2010 [cit. 2011-04-21]. Kolik energie vyrobí jedna moderní elektrárna. Dostupné z WWW: . 27 Zpracováno podle: Tzb info [online]. 2010 [cit. 2011-04-21]. Výpočtová pomůcka ekonomická efektivnost investic. Dostupné z WWW: . 16

od 3. tisíc korun českých. Důleţité je tedy získat povolení pro připojení od distribuční sítě. Po skončení ţivotnosti VtE se vţdy provádí její demontáţ, která obvykle trvá 2 aţ 3 dny a krajina není narušena stavbou VtE.28 Obrázek 3: Větrné elektrárny s výkonem nad 2 MW

Pramen: Energetický regulační úřad [online]. 2009 [cit. 2011-04-23]. Roční zpráva o provozu ES ČR 2009. Dostupné z WWW: .

Z obrázku je patrná situace, ţe většina VtE je umístěna v Ústeckém a Olomouckém kraji. Naopak Plzeňský, Jihočeský, Královehradecký a Zlínský kraj nemají vystavěny VtE.

1.3 Energie vodních toků Elektrická energie získávaná z vody je ekonomicky výhodná a má bohatou tradici ve světě i na našem území. Jiţ před 2. světovou válkou byly v provozu stroje na konání mechanické práce pomocí vodní energie, jako například mlýnská kola, mechanický pohon pil, ale také elektrárny s výkonem do 10 MW.29 Vodní energie patří mezi nejdéle vyuţívané energetické zdroje a způsob výroby elektřiny je zcela ekologicky čistý. První vodní elektrárna (dále jen VE) byla vybudována v roce 1896 na Niagaře v USA. Celkový rozvoj vyuţití hydroenergetického potenciálu byl podmíněn technickými vynálezy v této oblasti.30

28

Zpracováno podle: Odborná konzultace s Mgr. Stanislavem Cetkovským Zpracováno podle: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2005 [cit. 2011-01-15]. Příručka Obnovitelné zdroje energie. Dostupné z WWW: . 30 Zpracováno podle: MOTLÍK, Jan , et al. Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice. Praha : ČEZ, a.s., 2007. 183 s. ISBN 978-80-239-8823-9. Str.45. 17 29

1.3.1 Vodní elektrárny Vodní elektrárny členíme dle jejich výkonu na: velké elektrárny – výkon nad 100 MW, střední elektrárny – výkon do 100 MW, malé vodní elektrárny (dále MVE) - výkon do 10 MW, o MVE průmyslové, veřejné, závodní – výkon do 1 MW, o MVE drobné – výkon do 100 kW. Dle uspořádání vodních elektráren je dělíme na: průtočné elektrárny, které jsou v přímém kontaktu s vodním tokem, derivační elektrárny, ty jsou umístěny na uměle vytvořeném kanálu, akumulační elektrárny vyuţívající vodní nádrţe se schopností odběru vody dle potřeb energie, přečerpávací vodní elektrárny (dále jen PVE) s rezervní funkcí systému. Vodní elektrárny lze rozdělit i podle zapojení: samostatné – ty jsou nezávislé na veřejné rozvodné síti a slouţí pro vlastní vyuţití, zapojené – napojeny na veřejnou energetickou síť.31 „Podle metodiky EU se přečerpávací vodní elektrárny a malé vodní elektrárny s instalovaným výkonem nad 10 MW mezi zařízení vyrábějící elektřinu z OZE nepočítají.“32 1.3.2 Hydroenergetický potenciál v ČR Vodní toky na území České republiky jsou řízeny pěti správami. V minulosti byly tyto správy akciovými společnostmi, ale v roce 2001 došlo k jejich přeměně na státní podniky. Jedná se o Povodí Labe, Vltavy, Odry, Ohře a Moravy. V ČR je jiţ v současnosti 70 % hydroenergetického potenciálu vyuţíváno a další moţnosti pro budování velkých vodních děl jsou vyčerpány. Hydroenergetický potenciál představuje přírodní bohatství kaţdé země a znamená celkovou energii odtékající vody.33 Většina velkých VE je soustředěna na povodí Vltavy, kde vytváří Vltavskou kaskádu, výjimkou jsou VE Dalešice, VE Mohelno a VE Dlouhé Stráně.34 Volný vodní potenciál v ČR lze charakterizovat nevhodnými podmínkami pro vybudování elektrárny, jako jsou nízký spád a nedostatečný průtok vody. Technicky by výstavba elektrárny v tomto prostředí byla moţná, avšak moderní technologie je finančně náročná a znamenala by delší návratnost investice, tudíţ tyto oblasti nejsou pro investory atraktivní a jsou ekonomicky nevýhodné. 31

Zpracováno podle: MOTLÍK, Jan , et al. Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice. Praha : ČEZ, a.s., 2007. 183 s. ISBN 978-80-239-8823-9. Str. 54. 32 Skupina ČEZ [online]. 2010 [cit. 2011-04-21]. Voda. Dostupné z WWW: . 33 Zpracováno podle: MOTLÍK, Jan , et al. Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice. Praha : ČEZ, a.s., 2007. 183 s. ISBN 978-80-239-8823-9. Str. 46. 34 Zpracováno podle: Elektřina [online]. 2010 [cit. 2011-04-21]. Vodní elektrárny v ČR. Dostupné z WWW: . 18

Nejstarší vodní elektrárna na území České republiky byla vybudována v roce 1888 v Písku. Začátkem 20. století byly také zbudovány dvě elektrárny v Praze na Těšnově a Štvanici. V roce 1930 bylo v provozu celkem 10 514 VE, přičemţ dvě třetiny z nich měly výkon do 100 kW. Po roce 1948 došlo ke změnám v politickém systému, byla zrušena soukromá iniciativa v této oblasti, a tím došlo i k zániku většiny malých elektráren. V 90. letech po znovuobnovení soukromého sektoru zaţily MVE velký rozvoj. V současné době je jich V ČR v provozu asi 1 400.35 1.3.3 Malé vodní elektrárny MVE tvoří významný prvek výroby elektrické energie. Poţadavkem pro její vybudování je vhodný hydroenergetický potenciál dané lokality, který je závislý zejména na spádu a průtoku vodního toku. Na základě těchto údajů, které je moţno získat od Českého hydrometeorologického ústavu nebo příslušného Povodí, lze stanovit výkon MVE a předběţnou roční výrobu energie. Před samostatnou realizací MVE je důleţité učinit několik důleţitých kroků, především ekonomické vyhodnocení podnikatelského záměru. Z něj lze vypočítat indikátor návratnosti vloţených investic. Doba návratnosti je ovlivněna samotnou výrobou energie a její cenou. V dnešní době je optimální doba návratnosti investice 15 let. Důleţité je také zváţit vyuţití moţnosti čerpáni finančních podpor ze strukturálních fondů EU, či dalších systému podpory, které jsou nastaveny v ČR. Efektivnost MVE je ovlivněna mnoha faktory: náklady na pořízení technologie, hydrologické podmínky, správa, údrţba a opravy, sazba elektrické energie, cena paliv, výkupní cena elektrické energie. Pořizovací náklady MVE neustále rostou, především náklady na technologickou část. Ekonomicky výhodnější neţ výstavba nové MVE je její rekonstrukce či obnova. Realizace MVE je ovlivněna legislativními, ekonomickými, majetkoprávními podmínkami a zvláštním charakterem lokality. Vodohospodářské orgány většinou schválí bez problémů vodní dílo tam, kde jiţ v minulosti bylo. Pokud na daném území v minulosti nebyla vodní energie vyuţívána, je nutné splnit řadu technických a legislativních podmínek. Zvláštním charakterem lokality se rozumí předpisy chráněných území, zemědělského půdního fondu, lesů, zákon o rybářství 35

Zpracováno podle: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2005 [cit. 2011-01-15]. Příručka Obnovitelné zdroje energie. Dostupné z WWW: . Str. 5. 19

a dopady samotné stavby MVE na ţivotní prostředí. Majetkoprávní úprava určuje vlastníka elektrárny. Dnes jsou VE řízeny společností ČEZ, a.s., jednotlivými rozvodnými podniky a jinými subjekty. Ekonomické podmínky mají největší váhu při ovlivnění výstavby elektrárny. Důleţitým ukazatelem je jiţ zmíněná doba návratnosti investice, která závisí na spoustě faktorů. V posledních letech se doba návratnosti zvýšila na 15 let, především díky vysokým úrokovým mírám, nízké výkupní ceně elektrické energie a rostoucí ceně technologií.36 V minulosti se při budování vodních děl nebral zřetel na ţivotní prostředí. Nejdůleţitější byla pouze ekonomická efektivnost projektu. V současné době se environmentální stránka dostává do popředí zájmů a dopady výstavby elektrárny musí mít minimální zásahy do svého okolí. Spotřeba vody ve světě roste a vodní nádrţe jsou nenahraditelné zdroje zásobování vodou, je nutné při jejich stavbě najít soulad s ţivotním prostředím. Mezi klady vodních děl patří neznečišťování ovzduší, krajiny, podzemních vod. Jsou čistým zdrojem energie. „Každá kilowatt hodina vyrobená ve vodní elektrárně ušetří přibližně 1 kg uhlí v tepelné elektrárně. Vodní elektrárny nám v tomto smyslu ročně nahrazují asi 3 mil. tun hnědého uhlí.“37 K nevýhodám MVE patří kontaminace vody ropnými produkty, ovlivnění hydrologie vodních toků, akustické projevy provozu MVE, vliv realizace na dotčené prostředí. Znečištění vodního toku je způsobeno pouţíváním ropných maziv, namísto ekologicky šetrných. MVE musí udrţovat sjednané mnoţství vody, které je určeno vodohospodářskými orgány. V tomto případě dochází k pochybení lidského faktoru, jelikoţ se snaţí o maximální výrobu, tedy nerespektují sjednané mnoţství vody. Můţe dojít k zaplavení či vysušení území. Hlučnost MVE je důleţité kontrolovat a nastavit na přijatelnou hladinu, pokud to bude nutné, instalovat protihlukové bariéry. Díky moderní technologii je moţné MVE zabudovat do vodárenských objektů pro zásobování pitnou vodou. V ČR existuje řada zařízení, která kombinují výrobu elektrické energie a zásobování pitnou vodou jako je například Stanovice u Karlových Varů.38

36

Zpracováno podle: MOTLÍK, Jan , et al. Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice. Praha : ČEZ, a.s., 2007. 183 s. ISBN 978-80-239-8823-9. Str. 45-61. 37 MOTLÍK, Jan , et al. Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice. Praha : ČEZ, a.s., 2007. 183 s. ISBN 978-80-239-8823-9, str. 58. 38

Zpracováno podle: MOTLÍK, Jan , et al. Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice. Praha : ČEZ, a.s., 2007. 183 s. ISBN 978-80-239-8823-9. Str. 47. 20

Obrázek 4: Mapa vodních elektráren

Pramen: Energetický regulační úřad [online]. 2009 [cit. 2011-04-23]. Jaderné a vodní elektrárny ES ČR. Dostupné z WWW: .

1.4 Geotermální energie Geotermální energie představuje tepelnou energii zemského jádra. Její projevy jsou viditelné na povrchu Země ve formě sopečné činnosti, gejzírů a horkých pramenů. Největší potenciál je soustředěn na hranicích zemských desek, kde je geotermální aktivita nejsilnější. Mezi hlavní přednosti vyuţívání geotermální energie patří dostupnost, tedy nepřerušovaná dodávka tepla na zemský povrch, vysoký a stálý výkon a především malé vlivy na ţivotní prostředí. Nevýhodou vyuţívání energie zemského jádra je nejistota a nestabilita území, kde je nejvýhodnější tuto energii čerpat, tedy na území sopečné a tektonické činnosti. První geotermální elektrárna na světě byla uvedena do provozu v roce 1904 v italském městě Larderello.39 V České republice nejsou zatím velké zkušenosti s jejím vyuţíváním pro výrobu elektrické energie. Pilotního projektu výstavby geotermální elektrárny na území České republiky se ujalo město Litoměřice, které v roce 2006 uskutečnilo ověřovací vrt výstavby. Odhadované náklady realizace projektu byly vypočítány na 1,6 mld. korun českých, ukončení stavby je plánováno na rok 2013 a uvedení do provozu o rok později. Elektrárna měla být postavena v roce 2010, ale kvůli růstu cen došlo k navýšení nákladů a město Litoměřice bylo nuceno zajistit dodatečné mnoţství finančních prostředků. Návratnost projektu je určena na 15 let. Město Litoměřice buduje také vodní elektrárnu na Labi a snaţí se o osamostatnění

39

Zpracováno podle: Skupina ČEŽ [online]. 2010 [cit. 2011-04-21]. Geotermální energie. Dostupné z WWW: . 21

a nezávislost v oblasti energetiky.40 Druhá geotermální elektrárna měla být postavena v Dětřichově na Liberecku. Její výstavba byla ovšem pozastavena společností ČEZ, a.s., která ustoupila od jejího financování a ostatní investoři prozatím nemají dostatek finančních prostředků.41 Geotermální energie ve formě tepla je na území České republiky vyuţívána například městem Ústí nad Labem pro vyhřívání plaveckých bazénů a městem Děčín pro vytápění budov.

1.5 Energie biomasy Biomasa je OZE, který v sobě skrývá největší budoucí realizovatelný potenciál na území ČR. Pojmem biomasa se rozumí organická hmota rostlinného nebo ţivočišného původu. Její energie pochází ze slunečního záření a fotosyntézy, proto se řadí k obnovitelným zdrojům energie. Základní dělení biomasy je na suchou (dřevo, sláma…) a mokrou, kam se řadí tzv. kejda (výkaly hospodářských zvířat smíchané s vodou). 42 Vyuţíváním biomasy lze vyrobit teplo, elektřinu nebo biopaliva. Zpracování můţe probíhat několika způsoby a nejčastější formou z energetického hlediska je její spalování, dále ji lze zpracovat na kapalné či plynné produkty. K výhodám obnovitelného zdroje biomasa patří její nefosilní původ, obnovitelnost a fakt, ţe vyuţívá odpadní látky, a tím odpadá problém s jejich likvidací. Nevýhodami jsou naopak velké nároky na obsluhu, jelikoţ je nutné biomasu pravidelně obstarávat a skladovat. Pěstování je omezeno velikostí plochy, která bude vyuţita pro tento účel, protoţe není vhodné pěstovat biomasu v lokalitách s úrodnou zemědělskou půdou, jako jsou černozemě. Dále samotné náklady na svoz biomasy k zařízení, kterým bude zpracována jsou velké.43 Na území České republiky se k energetickým účelům vyuţívá biomasa odpadní, kam například patří rostlinné a lesní odpady, odpady ze ţivočišné výroby a biomasa produkována přímo k energetickým účelům, jako je například řepka olejná či slunečnice. V roce 1995 byl vytvořen první projekt na spalování biomasy v elektrárně Tušimice, který ovšem nebyl realizován prakticky. O tři roky později ovšem proběhlo první spalování biomasy v elektrárně Hodonín.44

40

Zpracováno podle: ČT 24 [online]. 2010 [cit. 2011-04-21]. Litoměřický geotermální vrt bude aţ v roce 2014. Dostupné z WWW: . 41 Zpracováno podle: Ekonom [online]. 2010 [cit. 2011-04-21]. ČEZ zastavil výstavbu geotermální elektrárny v Liberci. Dostupné z WWW: < http://ekonom.ihned.cz/c1-49590840-ekonom-cz-cez-zastavil-vystavbugeotermalni-elektrarny-v-liberci>. 42 Zpracováno podle: Alternativní zdroje energie [online]. 2010 [cit. 2011-04-21]. Výroba energie z biomasy. Dostupné z WWW: . 43 Zpracováno podle: Energetický poradce [online]. 2010 [cit. 2011-04-21]. Energie biomasy. Dostupné z WWW: . 44 Zpracováno podle: 22

2

PŘÍNOSY A NEDOSTATKY VYUŽÍVÁNÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE

Vyuţívání obnovitelných zdrojů energie přináší lidstvu mnoho výhod, ale samozřejmě je jejich uţívání spojeno i s jistými nevýhodami.

2.1 Výhody a nevýhody obnovitelných zdrojů energie Mezi hlavní přednosti patří nevyčerpatelnost obnovitelných zdrojů a sniţování závislosti na energetických surovinách. Fosilní paliva zřejmě nedokáţeme zcela nahradit, ale je podstatné sníţit závislost, která je s jejich čerpáním spojená a obrátit pozornost na zdroje volně dostupné v přírodě. Jejich vyuţívání nepoškozuje ţivotní prostředí a přispívá k trvale udrţitelnému rozvoji, tedy harmonii hospodářského a společenského růstu se ţivotním prostředím. Přínosy obnovitelných zdrojů energie: minimální poškození ţivotního prostředí, zpomalení postupného vyčerpávání neobnovitelných zdrojů energie , neprodukuje nové skleníkové plyny, nevznikají jaderné odpady (výjimkou je biomasa, kdy vzniká malé mnoţství popela, který ovšem neobsahuje toxické látky), zásoby fosilních paliv jsou omezené a je nutné najít plnohodnotnou náhradu, zabezpečení lidstva do budoucna – obnovitelné zdroje jsou prakticky nevyčerpatelné, jsou k dispozici v daném regionu, vyuţívány decentralizovaně – nevznikají náklady na dovoz, zvýšení energetické nezávislosti státu, sníţení ztrát při přenosu a převodu energie, jejich vyuţívání je energeticky výhodné, jelikoţ vyrobí více energie neţ se vynaloţí na její výstavbu a provoz, příznivé sociální dopady jako nová pracovní místa, pokud jsou OZE ekonomicky konkurenceschopné dochází k ekonomickým úsporám, zlepšení image podniku, firmy, obce, města či regionu. Nedostatky obnovitelných zdrojů energie. vyšší jednorázové a jednotkové pořizovací náklady, které souvisí s malým mnoţstvím vyráběných zařízení a nerozvinutou výrobou, energie, která je zachycována má malou plošnou hustotu, a proto je zařízení technologicky náročnější a draţší,

Skupina ČEZ [online]. 2010 [cit. 2011-04-21]. Jak funguje výroba energie z biomasy. Dostupné z WWW: . 23

nerovnoměrná nabídka energie (slunce nesvítí, vítr nefouká nepřetrţitě a spotřeba energie je soustavná, jedná se tedy o závislost na přírodních podmínkách).45

2.2 SWOT analýza obnovitelných zdrojů energie SWOT analýza OZE analyzuje silné a slabé stránky OZE, příleţitosti a hrozby OZE. Silné stránky: nevyčerpatelné zdroje energie, ekologická výroba energie, nenáročná obsluha, dlouhá ţivotnost zařízení na výrobu elektřiny z OZE, rozsáhlá nabídka technologií pro vyuţívání OZE, obrovský potenciál ukrytý v OZE, výzkum v oblasti OZE. Slabé stránky: vysoká počáteční investice, závislost na přírodních podmínkách oblasti, nároky na poměrně velkou plochu území, nízká informovanost o OZE, neúplná statistika ohledně vyuţívání OZE v ČR. Příleţitosti: omezení závislosti na dovozu energetických surovin, zvýšení ekonomické samostatnosti země, vyuţití dotací (EU a národní úroveň), podpora OZE EU. Hrozby: výběr vhodné lokality s příznivými podmínkami pro vyuţívání OZE, konflikty příznivců a odpůrců OZE, slabá politická podpora OZE, trh OZE je relativně novým trhem, nedostatečná spolupráce energetických a environmentálních agentur, negativní reakce občanů na některé projekty OZE.46

45

Zpracováno podle: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2005 [cit. 2011-01-15]. Příručka Obnovitelné zdroje energie. Dostupné z WWW: . Str. 2. 46 Zpracováno podle: Euroquality files [online]. 2009 [cit. 2011-04-23]. Analysis of renewable energy. Dostupné z WWW: . Str 27-28. 24

3

PRÁVNÍ PŘEDPISY TÝKAJÍCÍ SE OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE

3.1 Evropské právní předpisy 3.1.1 Směrnice 2001/77/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou. Evropská směrnice byla přijata dne 27. 9. 2001 a v účinnost vstoupila o jeden měsíc později. Členské státy EU musely na jejím základě schválit právní předpisy pro dosaţení souladu s evropskou legislativou. Hlavním důvodem jejího přijetí byl fakt, ţe kapacita vyuţívání OZE je nedostatečná. Klíčovou prioritou Společenství se stala jejich podpora. Byla schválena potřeba státní podpory ve prospěch OZE, coţ souvisí s ochranou ţivotního prostředí a udrţitelným rozvojem. Pro účely směrnice se pojmem OZE rozumí „obnovitelné nefosilní zdroje energie (vítr, sluneční energie, geotermální energie, energie vln a přílivu, energie vody, biomasa, plyn ze skládek, z čistíren odpadních vod a bioplyny).“47 Směrnicí byl určen globální cíl pro rok 2010, a to 22 % (po rozšíření Evropské unie 21%) podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny ve Společenství a dále byly určeny i cíle pro jednotlivé členské státy, tzv. referenční hodnoty. Nebylo ovšem stanoveno jakým způsobem mají členské státy daných hodnot dosáhnout, jejich povinností bylo pouze informovat Evropskou komisi ohledně plnění svých cílů kaţdé dva roky. Pro ČR byla stanovena referenční hodnota 8%.48 3.1.2 Směrnice 2009/28/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře vyuţívání energie z obnovitelných zdrojů a změně a následujícím zrušením směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES o podpoře vyuţívání biopaliv nebo jiných obnovitelných hmot v dopravě. Směrnice byla přijata 23. 4. 2009 а jejím schválením byl potvrzen závazek rozvíjet energii z OZE. Pro rok 2020 byl stanoven závazný cíl 20 % podílu energie z OZE na celkové spotřebě energie ve Společenství a minimálně 10 % podíl biopaliv na celkové spotřebě pohonných hmot v kaţdém členském státě. Klíčovým cílem se stalo i 20 % zvýšení energetické účinnosti Společenství do roku 2020. Stejně tak jako ve směrnici z roku 2001

47

Přístup k právu Evropské unie [online]. 2001[cit. 2011-04-21]. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES. Dostupné z WWW: . Článek 2, odst. a. 48 Zpracováno podle: Přístup k právu Evropské unie [online]. 2001 [cit. 2011-04-21]. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES. Dostupné z WWW: . Článek 1-11. 25

byly stanoveny závazné cíle podílu energie z OZE na hrubé konečné spotřebě energie pro jednotlivé státy EU. Pro ČR byla stanovena hodnota 13 % podílu.49 3.1.3 Smlouva o přistoupení k Evropské unii Česká republika jejím podpisem odsouhlasila stanovenou referenční hodnotu 8 % podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie do roku 2010. „Údaj je založen na vnitrostátní výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie vydělené hrubou národní spotřebou, která se zakládá na údajích z roku 2000.“50 OZE jsou podporovány EU a existuje pět systémů podpory. Jedná se výkupní ceny, zelené certifikáty, tendrové systémy, investiční pobídky a daňové stimuly. ČR kombinuje výkupní ceny, investiční pobídky a daňové stimuly. Podpora OZE pomocí výkupních cen se pouţívá ve většině členských států. Jedná o stanovení minimální ceny, která je hrazena výrobcům elektřiny z OZE a je platná po dobu ţivotnosti zdroje. Velkou výhodou je právě zaručená cena, která investorovi garantuje zisk. Obdobou jsou zelené bonusy, kdy je za elektřinu z obnovitelných zdrojů energie stanovena fixní prémie vyplacená příplatkem k normální trţní ceně elektřiny. Výrobce elektrické energie, který vyuţívá zelené bonusy, musí pro vyrobenou elektřinu najít sám uplatnění na trhu.51 „Hlavním argumentem pro podporu je skutečnost, že obnovitelné zdroje nejsou vždy schopny konkurovat těm typům energetických zdrojů, které jsou v současnosti standardně využívány. Přesněji řečeno, jde o cenovou konkurenceschopnost.“52

3.2 Právní předpisy České republiky 3.2.1 Zákon č. 180/2005 Sb. Zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře vyuţívání obnovitelných zdrojů energie). Před platností zákona byla oblast OZE nedostatečně právně upravená. Počátkem reálné legislativní podpory obnovitelných zdrojů energie byl energetický zákon účinný od 1. 1. 2002. Tento zákon udělil výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů energie právo na přednostní připojení k distribuční síti a stanovil povinnost výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.

49

Zpracováno podle: Přístup k právu Evropské unie [online]. 2010 [cit. 2011-04-21]. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES. Dostupné z WWW: . Ods. 1-10. 50 KLOZ, Martin, et al. Využívání obnovitelných zdrojů energie : Právní předpisy s komentářem. Praha : Linde Praha, a.s., 2007. 512 s. ISBN 978-80-7201-670-9. Str. 41. 51 KLOZ, Martin, et al. Využívání obnovitelných zdrojů energie : Právní předpisy s komentářem. Praha : Linde Praha, a.s., 2007. 512 s. ISBN 978-80-7201-670-9. 52 MUSIL, Petr. Globální energetický problém a hospodářská politika se zaměřením na obnovitelné zdroje. Praha : C. H. Beck, 2009. 224 s. ISBN 978-80-7400-112-3. Str. 165. 26

Nový zákon č. 180/2005 Sb. byl schválen dne 31. 3. 2005 a v platnost vstoupil 1. 8. 2005. Základním důvodem přijetí bylo začlenění evropské legislativy do českého právního systému, jednalo se tedy o implementaci evropské směrnice 77/2001/ES. Účelem zákona je zajištění splnění indikativního cíle podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny stanoveného EU. K dalším cílům patří sníţení závislosti na dovozu energetických surovin, přispět k trvale udrţitelnému rozvoji a podpora vyuţívání obnovitelných zdrojů energie, která souvisí s vyšší lokální zaměstnaností. Zákonem jsou charakterizovány elementární pojmy jako obnovitelné zdroje energie, elektřina z obnovitelných zdrojů, zelený bonus a hrubá spotřeba elektřiny. „Hrubá spotřeba elektřiny znamená v tuzemsku vyrobená elektřina s připočtením dovozů a odečtením vývozů elektřiny.“53 Definice obnovitelných zdrojů vychází z evropské směrnice 77/2001/ES, která jiţ byla uvedena, je ovšem upravena pro podmínky České republiky. Zeleným bonusem rozumíme odměnu výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Podporována je pouze elektřina z obnovitelných zdrojů vyrobená na území České republiky, výjimku tvoří větrné elektrárny s výkonem nad 20 MW o rozloze do 1 km2, a další omezení podpory se vztahuje na elektřinu vyrobenou z biomasy. Jednotlivé druhy OZE jsou podporovány odlišně, jelikoţ i kvalita z nich vyrobené elektřiny je rozdílná. Například energie větru a elektřina vyrobená pomocí větrné energie je méně předpověditelná a spolehlivá neţ elektřina vyrobená z biomasy. Zákonem jsou stanovena práva a povinnosti účastníků na trhu s elektřinou z obnovitelných zdrojů. K zásadním povinnostem provozovatele distribuční soustavy elektřiny patří preferenční připojení zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů a výkup celého vyrobeného mnoţství této elektřiny, na kterou se vztahuje podpora tohoto zákona. K dalším úkolům patří vydání potvrzení původu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Výrobce elektřiny z OZE má právo výběru, zda svou elektřinu nabídne k prodeji za výkupní ceny nebo zda bude ţádat o zelený bonus. Zákonem jsou vytyčena pravidla pro určení výkupních cen a cen zelených bonusů. Tyto ceny jsou stanoveny pro jednotlivé obnovitelné zdroje ERÚ vţdy na kalendářní rok dopředu. Hlavním pravidlem určování cen je dosaţení minimální patnáctileté doby návratnosti investic za podmínky dodrţení technických a ekonomických parametrů a splnění závazku stanoveného podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny. Dalším pravidlem pro předepsání výše výkupních cen bylo maximálně 5% roční pokles výše těchto cen. V roce 2009 byla tato hranice novelizací zákona zrušena.54 Při určení výše ceny zelených bonusů přihlíţí Energetický regulační úřad k vyšší 53

Zákon č 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů. §2, odst. 2,c. 54 Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2009 [cit. 2011-04-22]. MPO zrovnoprávní podporu obnovitelných zdrojů energie. Dostupné z WWW: . 27

míře rizika uplatnění zelené elektřiny na trhu, jelikoţ pro systém zelených bonusů neplatí povinnost výkupu. „Výše výkupních cen a zelených bonusů se odvozuje od součtu průměrných investičních nákladů zdroje, průměrných nákladů na připojení zdroje k elektrizační soustavě a průměrných provozních nákladů a je stanovena vždy pro průměrné hodnoty technických a ekonomických parametrů.“55 Zákonem je určena i povinnost pro Energetický regulační úřad monitorovat naplnění cíle podílu výroby zelené elektřiny na hrubé spotřebě elektřiny stanoveného EU.56 3.2.2 Vyhláška MŽP č. 482/2005 Sb. Vyhláška MŢP č. 482/2005 Sb. o stanovení druhů, způsobu vyuţití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy. Vyhláška byla přijata 2. 12. 2005 a stanoví druhy biomasy a způsoby jejího vyuţití, na které se z hlediska ochrany ţivotního prostředí vztahuje podpora zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Zajišťuje soulad zákona s koncepcí ochrany ţivotního prostředí při získávání elektřiny z biomasy. „Příloha číslo 1 této vyhlášky stanoví zařazení druhů biomasy, které jsou předmětem podpory.“57 Z příspěvků jsou vyloučeny rašelina, dřevo a dále některé druhy vyšších rostlin, které narušují ekosystém. Tyto rostliny jsou vypsány v příloze číslo 2. Rozdílná podpora jednotlivých druhů biomasy je především určena výhřevností biomasy a objem průměrných nákladů na její obstarání. Doplňkovým faktorem je přínos k udrţitelnému rozvoji, tedy dopad na sníţení emisí a zvýšení zaměstnanosti. Vyhláška kategorizuje biomasu do tří skupin pomocí uvedených parametrů. První skupina zahrnuje účelně pěstované rostliny pro energetické vyuţití a biopaliva, druhá skupina je tvořena biomasou a zbytkovou biomasou, která nemá jiné neţ energetické uţití a ve třetí skupině je biomasa, která má materiálové vyuţití.58 3.2.3 Vyhláška ERU č. 475/2005 Sb. Vyhláška ERU č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře vyuţívání obnovitelných zdrojů. Vyhláška byla schválena dne 30. 11. 2005 a účinnosti nabyla dnem jejího vyhlášení. „Tato vyhláška stanoví termíny a podrobnosti výběru způsobu podpory elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, termíny oznámení záměru nabídnout elektřinu vyrobenou

55

MOTLÍK, Jan , et al. Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice. Praha : ČEZ, a.s., 2007. 183 s. ISBN 978-80-239-8823-9. Str. 19. 56 Zpracováno podle: Zákon č 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů. §1-§7. 57 Vyhláška MŢP č. 482/2005 Sb. §3, odst. 2. 58 Zpracováno podle: MOTLÍK, Jan , et al. Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice. Praha : ČEZ, a.s., 2007. 183 s. ISBN 978-80-239-8823-9. Str.22-23. 28

z obnovitelných zdrojů k povinnému výkupu a technické a ekonomické parametry.“59 Výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů je povinen oznámit způsob podpory výroby zelené elektřiny provozovateli distribuční soustavy nejpozději jeden měsíc před zahájením samotné výroby. Mezi další povinnosti patří informovat provozovatele distribuční soustavy o domnělém vyrobeném ročním mnoţství elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ekonomické a technické parametry OZE pro dosaţení minimální patnáctileté doby návratnosti investice jsou ve vyhlášce nastaveny tak, aby bylo dosaţeno pouze efektivního vyuţívání těchto zdrojů. V příloze číslo 3 vyhlášky jsou uvedeny hodnoty ekonomických a technických parametrů pro tyto OZE: energie vody, energie biomasy, bioplyn, skládkový plyn, kalový a důlní plyn z uzavřených dolů, energie větru, geotermální energie a fotovoltaika. Ke kaţdému zdroji jsou přiřazeny ukazatele, které naplňují předpoklad efektivnosti a patnáctileté doby návratnosti investice. Jedná se o: doba ţivotnosti výrobny, poţadavek účinnosti vyuţití primárního obsahu energie, měrné investiční náklady a roční vyuţití instalovaného výkonu zdroje. Pojem roční vyuţití primárního obsahu energie znamená například účinnost nové turbíny, roční průměrnou rychlost větru v dané lokalitě.60 3.2.4 Vyhláška ERU č. 502/2005 Sb. Vyhláška ERÚ č. 502/2005 Sb. o stanovení způsobu vykazování mnoţství elektřiny při společném spalování biomasy a neobnovitelného zdroje. „Tato vyhláška stanoví při společném spalování biomasy a neobnovitelného zdroje způsob vykazování množství elektřiny z obnovitelných zdrojů, způsob vykazování skutečného nabytí množství biomasy a její kvalitu a způsob vykazování skutečného využití veškeré nabyté biomasy pro účely výroby elektřiny.“61

59

Vyhláška ERÚ č. 475/2005 Sb. §1. Zpracováno podle: MOTLÍK, Jan , et al. Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice. Praha : ČEZ, a.s., 2007. 183 s. ISBN 978-80-239-8823-9. Str. 20-22. 61 Vyhláška ERÚ č. 502/2005 Sb. §1. 60

29

4

OBNOVITELNÉ ZDROJE A JEJICH POTENCIÁL V KRAJÍCH ČESKÉ REPUBLIKY

V následující kapitole bude zhodnocen potenciál pro vyuţívání OZE (především větrné, sluneční a vodní energie) v České republice a současně i rozloţení zdrojů v jednotlivých krajích. Zvýšená pozornost, která se na OZE obrací, souvisí především se snahou zbavit se závislosti na fosilních palivech, vstupem ČR do Evropské unie a samozřejmě s omezením znečišťování ţivotního prostředí a jeho zachováním i pro budoucí generace. Pojmem potenciál OZE se rozumí energie, která je v OZE dostupná, ale je doposud nevyuţita. Potenciál lze rozlišit na klimatologický, technický, vyuţitelný, ekonomický a dostupný. Klimatologický potenciál obsahuje informace o tom, kolik energie je moţné vyrobit z obnovitelných zdrojů v daných přírodních podmínkách. Technická kapacita udává, kolik energie je moţno vyrobit při vyuţití všech současných technologií. Vyuţitelný potenciál vyjadřuje moţnosti vyuţití obnovitelného zdroje, které jsou limitovány legislativně, ekologicky či administrativně. Dostupný potenciál určuje maximální moţnou hranici vyuţití zdroje za současných podmínek a ekonomický představuje oblast, kterou je moţno za daných podmínek ekonomicky vyuţít.62 „Teoretický potenciál mnohokrát přesahuje současnou spotřebu. Pro využití však můžeme použít pouze ekonomicky dostupné technologie, což potenciál značně snižuje.“63 Vhodná lokalita pro výstavbu elektrárny je redukována ekonomickými, technickými a přírodními podmínkami. Data a informace pro zpracování skladby obnovitelných zdrojů v jednotlivých krajích České republiky jsou čerpány z Územních energetických koncepcí jednotlivých krajů (dále jen ÚEK), Roční zprávy o provozu Elektrizační soustavy ČR za rok 2009,64 informace o stavbách větrných elektráren jsou převzaty z portálu České společnosti pro větrnou energii (dále jen ČSVE),65 potenciál větrné energetiky je převzat ze studie Ústavu atmosféry fyziky Akademie věd ČR, v.v.i. (dále jen ÚFA AV ČR).66

62

Zpracováno podle: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2005 [cit. 2011-01-15]. Příručka Obnovitelné zdroje energie. Dostupné z WWW: . Str. 2. 63 Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008 [cit. 2011-04-21]. Potenciál obnovitelných zdrojů energie, moţnosti vyuţití. Dostupné z WWW: . 64 Zpracováno podle: Energetická regulační úřad [online]. 2009 [cit. 2011-04-21]. Roční zpráva o provozu ES ČR 2009. Dostupné z WWW: . 65 Zpracováno podle: Česká společnost pro větrnou energii [online]. 2009 [cit. 2011-04-21]. Aktuální instalace. Dostupné z WWW: . 66 Zpracováno podle: Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. [online]. 2008 [cit. 2011-04-22]. Odhad realizovatelného potenciálu na území ČR. Dostupné z WWW: . 30

Data o mnoţství instalovaných obnovitelných zdrojích je obtíţné získat, jelikoţ neexistuje souhrnná statistika, která zahrnuje veškeré obnovitelné zdroje a jejich vyuţívání v krajích ČR. Z tohoto důvodu je vytvořen následující přehled o rozmístění OZE v krajích. Podíl vyuţívání jednotlivých OZE v krajích ČR usnadní přehled naplnění cíle 13% podílu OZE na hrubé spotřebě elektřiny, které byl stanoven EU a musí být splněn do roku 2020. Uvedené hodnoty výroby elektrické energie se týkají brutto elektřiny. Brutto elektřina představuje elektrickou energii celkem, která byla zaznamenána elektrárnou. Pokud se od brutto hodnoty odečte elektrická energie, která je spotřebována na její výrobu, jedná se o netto elektrickou energii. ČR je administrativně dělená do 14 krajů, z nichţ jedním je i hlavní město Praha. Následující přehled slouţí pro seznámení se stavem OZE v krajích ČR a vzájemné srovnání. Kraje jsou seřazeny abecedně.

4.1 Hlavní město Praha Hlavní město Praha je současně i největším městem a kraj Hlavní město Praha má jedinečné postavení v rámci ČR. Rozlohou 496 km2 patří mezi nejmenší v republice, ale na HDP ČR se podílí 25%, coţ je nejvíce ze všech krajů. Kraj přijal ÚEK v roce 2003 s výhledem do roku 2022. Vyuţívání OZE nemá příliš vhodné podmínky, protoţe výstavba elektráren je omezena plochou kraje a z větší části má charakter městské zástavby, tudíţ zde například není dostatek vhodných oblastí pro pěstování biomasy. 4.1.1 Energie vody V kraji je nejvíce z OZE rozšířeno uţívání energie z vody. Roční potenciál výroby elektřiny je odhadnut na 44,994 GWh. Na území kraje je vystavěna řada MVE a ERÚ uvádí tři. Jejich přehled a výroba elektrické energie v roce 2009 jsou zahrnuty v tabulce. Tabulka 2: MVE v Praze uvedeny ERÚ Název

Výkon (MW)

Výroba el. energie v roce 2009 (GWh)

MVE Modřany MVE Podbaba

1,5 1,26

6,87 5,39

MVE Štvanice 5,7 19,77 Pramen: http://www.eru.cz/user_data/files/statistika_elektro/rocni_zprava/2009/index.htm

Je patrné, ţe nejvíce elektrické energie dodává do sítě elektrárna Štvanice, která jako i ostatní MVE leţí na řece Vltavě a je provozována státním podnikem Povodí Vltavy. K dalším MVE, které jsou uvedeny v ÚEK patří například MVE Hostivař, MVE Lipence/Černošce, MVE Kyje a MVE Praha 8. Celkové mnoţství vyrobené elektrické energie v roce 2009 31

pomocí VE bylo 39,1 GWh. V roce 2010 došlo k nárůstu výroby elektřiny pomocí VE o 11,3 GWh, coţ představuje 16 % z celkového mnoţství vyrobené elektrické energie v kraji. 4.1.2 Solární energie Výstavba fotovoltaických elektráren (dále jen FVE) je omezena rozlohou kraje, ale jsou uţívány solární panely pro ohřev teplé uţitkové vody (dále jen TUV). Jejich celkový počet je odhadován zhruba na 300 kusů o celkovém ročním přínosu 1 500 GJ energie. Příkladem fotovoltaických elektráren, které se nachází v Praze, jsou fotovolatické solární panely o výkonu 6 kW, které jsou instalovány na hotelu Panaroma a roční průměrná výroba energie je 4,6 MWh. Od roku 2005 je v provozu FVE o výkonu 40 kW na budově Stavební fakulty ČVUT.67 V roce 2009 dodaly FVE do sítě 0,5 GWh elektřiny během roku 2010 došlo k navýšení o 2,6 GWh. Nárůst výroby elektrické energie pomocí solárních panelů v roce 2010 souvisí s boomem jejich instalace. V roce 2010 se fotovoltaika podílela 1 % na celkové výrobě elektřiny v kraji. 4.1.3 Větrná energie Pro výstavbu větrných elektráren nesplňuje tato lokalita vhodné povětrnostní podmínky a tudíţ vyuţití energie větru pro energetické účely nelze předpokládat.

4.2 Jihočeský kraj Jihočeský kraj zaujímá rozlohu 10 057 km2 a je druhým nejrozlehlejším krajem v ČR. Je tvořen okresy České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. ÚEK kraje byla zpracována společností CityPlan spol. s.r.o. v roce 2002 a je pravidelně aktualizována. Největší podíl na OZE má biomasa a energie vody. V kraji je několik zařízení na spalování biomasy, které slouţí pro vytápění s celkovým instalovaným výkonem 81,5 MW. 4.2.1 Energie vody Hydrologické podmínky jsou zhoršeny malými spády, coţ má za následek, ţe technologie na výstavbu vodních děl jsou náročnější jak po technické, tak i po finanční stránce. I přesto je v kraji vystavěno přes 120 MVE o celkovém instalovaném výkonu cca 20 MW. Potenciál vodní energie byl odhadnut na 60 MW, existují tedy moţnosti pro zvýšení energetického vyuţívání OZE. Vodní akumulační elektrárna Lipno I je součástí Vltavské kaskády a je vlastněna společností ČEZ, a.s.. Instalovaný výkon je 120 MW a velkou předností elektrárny je okamţité najetí na plný výkon. V roce 2009 bylo vyprodukováno 146,96 GWh elektrické energie. Přečerpávací vodní elektrárna Lipno II je součástí nádrţe Lipno I 67

Zpracováno podle: Česká agentura pro obnovitelné zdroje energie [online]. 2010 [cit. 2011-04-22]. Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů energie. Dostupné z WWW: . 32

a má výkon 1,5 MW, v roce 2009 zde bylo vyrobeno 5,8 GWh elektrické energie. K dalším významným vodním zdrojům, které jsou vlastněny skupinou ČEZ patří MVE Hněvkovice, MVE Kořensko 1 a 2. Jejich výkon a výroba jsou uvedeny v tabulce. Tabulka 3: MVE v Jihočeském kraji vlastněné společností ČEZ, a.s. Název

Výkon (MW)

Výroba elektrické energie 2009 (GWh)

MVE Hněvkovice MVE Kořensko 1

9,6 3,8

30,5 9,0

MVE Kořensko 2

0,94

1,7

Pramen: http://www.eru.cz/user_data/files/statistika_elektro/rocni_zprava/2009/index.htm

Celkem se v roce 2009 vyprodukovalo ve VE 262,1 GWh elektrické energie a více neţ polovinou se na výrobě podílela VE Lipno I. V roce 2010 došlo k navýšení výroby elektřiny a celkový objem činil 282,3 GWh, coţ představuje pouze 2 % z celkového mnoţství vyrobené elektrické energie v kraji. Hodnota je ovlivněna jadernou elektrárnou Temelín, které vyprodukuje 93 % elektrické energie v kraji. 4.2.2 Solární energie Podmínky pro vyuţití solární energie jsou vcelku výhodné a v posledních letech zaţily instalace fotovoltaických systémů boom. Instalace, které uvádí ERÚ jsou: FVE Stará Dobev, FVE Volary I a II, FVE Bušanovice I a II, FVE České Velenice I a II, FVE Vimperk, FVE Rodvinov, FVE Protivín a FVE Dívčice. Významnější výroby dosahují FVE Dívčice (v roce 2009–3,088 GWh) a FVE Vimperk (v roce 2009–2,264 GWh). Ostatní roční výroba se pohybuje pod 1 GWh. Celkově bylo pomocí slunečního záření získáno 16,9 GWh elektrické energie v roce 2009. V roce 2010 došlo k více neţ 300% nárůstu ve výrobě elektřiny pomocí solárních panelů, bylo vyprodukováno 71,8 GWh, coţ představuje téměř 12 % z celkového mnoţství elektřiny vyrobené pomocí solárních panelů v ČR. 4.2.3 Větrná energie Předpoklady pro větrnou energetiku nejsou příznivé. ČSVE neuvádí VtE na tomto území. Výstavba VtE je omezena nepříznivými větrnými podmínkami, ale i územními, jelikoţ se zde nachází NP Šumava, kde výstavba není moţná. Celkový potenciál byl ÚFA AV ČR odhadnut na 90 VtE s celkovým výkonem 189 MW. V ÚEK jsou uvedeny VtE, které slouţí pouze pro vlastní spotřebu jejich majitelů. Jedná se o ostrovní systémy VtE s velmi malým výkonem, většinou do 10 kW. Ostrovní VtE vystavěné v oblasti Jihočeského kraje jsou: Hluboká – Moravan, Horuty – Husinec, Tábor, Trocnov a Vrabčice. V roce 2010 bylo ve VtE vyrobeno zanedbatelné mnoţství 0,01 GWh elektrické energie. 33

4.3 Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj má rozlohu 7 196 km2 a je čtvrtým největším krajem v republice, co do velikosti území. Zahrnuje okresy Blansko, Brno–venkov, Brno–město, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. V roce 2004 byla přijata ÚEK Jihomoravského kraje, která byla v roce 2008 aktualizována. Dle ÚEK je podíl elektřiny z OZE 1,3 % k primárním energetickým zdrojům (dále jen PEZ). Nejvíce se na výrobě elektřiny z OZE podílí vodní energie. Graf 1: Struktura zdrojů energií na území Jihomoravského kraje

Pramen: Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje

4.3.1 Energie vody Přestoţe z hydroenergetického hlediska je vyuţití vodních toků v kraji ne zcela příznivé, patří jejich energetické uţití k nejvyšším v ČR. Nevhodnými podmínkami pro výstavbu elektráren jsou malé spády a vodnatost vodních toků. I přes tuto nepříznivou situaci bylo vybudováno mnoho vodních děl a vodní potenciál je zde téměř zcela vyčerpaný. Na území kraje se nachází 19 nevyuţitých lokalit, kde je celkový potenciální výkon odhadován na 2,14 MW a roční výroba asi 8 510 MWh. V kraji se také nachází řada malých vodních děl o výkonu niţším neţ 10 kW, které slouţí majitelům pro vlastní spotřebu. Největší vodní elektrárnou je Vranov s instalovaným výkonem 18,9 MW. Jedná se o akumulační elektrárnu leţící na řece Dyje a je spravována společností E.ON Trend s.r.o.. Roční výroba brutto elektřiny v roce 2009 byla dle ERÚ 39,004 GWh. Ostatní vodní díla, která ERÚ uvádí jsou uvedeny v následující tabulce.

34

Tabulka 4: MVE v Jihomoravském kraji Název

Výkon (MW)

Výroba elektrické energie v roce 2009 (GWh)

MVE Bulhary MVE Brno - Kníničky

0,72 MW 3,1 MW

3,618 GWh 3,1 GWh

MVE Nové Mlýny MVE Hodonín

2,41 MW 1,92 MW

11,291 GWh 7,494 GWh

MVE Znojmo 1,25 MW 6,73 GWh Pramen: http://www.eru.cz/user_data/files/statistika_elektro/rocni_zprava/2009/index.htm

V kraji se v roce 2009 vyrobilo 89,3 GWh elektrické energie pomocí vodní energie a téměř polovina byla dodána elektrárnou Vranov. V roce 2010 došlo k navýšení výroby o 25 % a pomocí VE bylo do rozvodné sítě dodáno 111,9 GWh elektřiny, coţ je 9 % z celkového mnoţství vyprodukované elektřiny v Jihomoravském kraji. 4.3.2 Solární energie Pro výrobu elektřiny pomocí solárních panelů má Jihomoravský kraj nejvýhodnější předpoklady z celé ČR. Dle údajů ERÚ se v kraji vyrobilo největší mnoţství elektřiny v ČR pomocí solárních systémů v roce 2009. Jednalo se o 29,4 GWh, coţ mnohonásobně předčívá ostatní kraje. V roce 2010 došlo k téměř 500% nárůstu výroby elektřiny-169,8 GWh. Elektřina ze solárních panelů tvoří 15 % z celkového vyrobeného mnoţství elektřiny v kraji a 28 % z celkového mnoţství elektřiny ze solárních panelů v ČR. Jihomoravský kraj je špičkou ve fotovoltaice v rámci ČR. Největší instalovaný výkon má FVE Vlkoš–4,5 MW a výroba v roce 2009 byla 0,476 GWh. FVE Sudoměřice má instalovaný výkon niţší o 1 MW, ale výroba elektrické energie v roce 2009 byla šestkrát větší–3,065 GWh. K dalším významným solárním systémům, které jsou instalované na území kraje patří například: FVE Bojanovice, FVE Čejč, FVE Dubňany, FVE Hodonice, FVE Hrabětice, FVE Hrádek u Znojma, FVE Hustopeče, FVE Jaroslavice, FVE Krkovice, FVE Kříţanov, FVE Měnín, FVE Moravský Ţiţkov, FVE Roţná, FVE Syrovice, FVE Velký Karlov, FVE Únavov a FVE Ţeraviny. 4.3.3 Větrná energie Dle ČSVE jsou na území kraje instalované tři větrné elektrárny. Jedná se o VtE Bantice, VtE Břeţany u Znojma a VtE Tulešice. Nejvyššího instalovaného výkonu 4,25 MW dosahuje elektrárna Břeţany u Znojma, která byla uvedena do provozu v roce 2005. Dle ERÚ bylo v roce 2009 vyrobeno touto VtE 5,115 GWh elektřiny. Tabulka 5: VtE v Jihomoravském kraji Název

Výkon (MW)

Výroba elektrické energie (GWh)

VtE Bantice VtE Břeţany u Znojma

2 2

neuvedeno ERU 4,118

VtE Tulešice 4,25 5,115 Pramen:: http://www.eru.cz/user_data/files/statistika_elektro/rocni_zprava/2009/index.htm 35

ÚEK kraje uvádí i další VtE, jako je VtE Drahany s instalovaným výkonem 1,9 MW a vyrobená elektrická energie v roce 2009 činila 5,525 GWh. Dále jsou zmíněny: VtE Kuţelov, VtE Buková a VtE Ostrovačice. Celkový větrný potenciál v kraji byl ÚFA AV ČR odhadnutý na 164 VtE o celkovém výkonu 339 MW. Lokality s vysokým potenciálem se bohuţel nacházejí v oblastech, kde jejich výstavba není moţná. Jedná se o NP Podyjí a CHKO Bílé Karpaty. Z tohoto hlediska se tedy do budoucnosti nepředpokládá větší rozvoj větrné energetiky na území kraje. Vyuţitím energie větru bylo celkem v roce 2009 vyprodukováno 9,2 GWh elektrické energie. V roce 2010 došlo k mírnému nárůstu objemu elektrické energie získané z VtE a výroba činila 13,2 GWh. Větrná energie se v kraji podílí 1,1 % na celkovém vyrobeném mnoţství energie v kraji a necelými 4 % na celkovém mnoţství vyrobené elektřiny pomocí VtE v ČR. Na území Jihomoravského kraje by bylo výhodné z OZE nadále rozvíjet výrobu elektřiny pomocí solárních panelů, jelikoţ podmínky zde jsou bezkonkurenčně nejlepší. Biomasa patří k OZE, který má na celém území ČR velký potenciál.

4.4 Karlovarský kraj Karlovarský kraj leţí v západním cípu ČR a rozkládá se na ploše 3 314 km2. Vznikl sloučením tří okresů: Cheb, Karlovy Vary a Sokolov. 4.4.1 Vodní a solární energie ERÚ neuvádí MVE ani FVE na území Karlovarského kraje. Dle ÚEK se v této oblasti nachází cca 55 vodních elektráren s instalovaným výkonem 4,85 MW. Například vodní nádrţ Jesenice, jejíţ součástí je i MVE o výkonu 0,3 MW. Dále je v kraji vybudována MVE Skalka o výkonu 0,7 MW, která v roce 2009 vyrobila 1,835 GWh elektrické energie. V roce 2010 vyrobily VE 31 GWh elektřiny a solární panely 5,3 GWh. 4.4.2 Větrná energie Nejvýznamnějším OZE po biomase je větrná energie. Budoucí rozvoj VtE je omezen chráněnými oblastmi, ale i tak není zanedbatelný. Jedná se především o hřebeny Krušných hor a potenciál byl ÚFA AV ČR odhadnutý na 56 VtE s výkonem 121 MW. ČSVE uvádí v kraji celkem 11 VtE. Celkový instalovaný výkon je 24,09 MW. Přehled elektráren je uveden v tabulce.

36

Tabulka 6: VtE v Karlovarském kraji dle ČSVE Název

Výkon (MW)

Vyrobená elektrické energie v roce 2009 (GWh)

VtE Boţí Dar – Neklid VtE Boţí Dar – Neklid II

0,315 0,66

neuvedeno ERÚ 1,21

VtE Boţí Dar – Neklid III VtE Číţebná – Nový Kostel VtE Číţebná – Nový Kostel II

0,8 0,315 1,5

neuvedeno ERÚ 0,79

VtE Horní Částkov VtE Jindřichovice

4 1,2

4,54 1,02

VtE Mlýnský Vrch – Krásná u Aše VtE Trojmezí A VtE Trojmezí B

8 1,2 1,5

0,57 1,87

VtE Vrbice 4,6 Pramen: http://www.eru.cz/user_data/files/statistika_elektro/rocni_zprava/2009/index.htm

V roce 2010 bylo vyprodukováno 29,8 GWh elektrické energie ve VtE a na výrobě elektřiny v kraji se VtE podílí 0,6 %. Nejvíce z OZE se na produkci elektřiny podílí VE a VtE. Fotovoltaika je rozvinuta v minimální míře, jelikoţ v této oblasti nejsou příliš výhodné podmínky pro další aplikace solárních panelů. V budoucnosti lze předpokládat rozvoj především u VtE, které mají budoucí potenciál.

4.5 Královehradecký kraj Královehradecký kraj je tvořen okresy Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněţnou a Trutnov. Rozloha kraje činí 4 758 km2. ÚEK kraje byla zhotovena v roce 2003 a od té doby je pravidelně aktualizována. Největší potenciál OZE má biomasa, stejně jako na celém území ČR. Jedná se především o dřevní odpad a obilní a řepkovou slámu. Za rok se v průměru získá spalováním biomasy cca 633 TJ energie. Největší podíl na výrobě energie mají dva závody: ALFA Solnice a PIANA Týniště nad Orlicí. Tyto firmy patří k nejvýznamnějším společnostem v kraji, které se zabývají spalováním biomasy. 4.5.1 Energie vody Energie vody je po biomase druhým nejvyuţívanějším OZE v kraji. ERÚ uvádí čtyři MVE. Přehled elektráren, instalovaného výkonu a výroby elektřiny za rok 2009 je vypsán v tabulce.

37

Tabulka 7: MVE v Královehradeckém kraji Název

Výkon (MW)

Výroba elektrické energie v roce 2009 (GWh)

MVE Les Království MVE Hradec Králové

2,21 0,75

8,276 3,232

MVE Hradec Králové III MVE Smiřice

0,69 2,4

1,515 10,727

Pramen: http://www.eru.cz/user_data/files/statistika_elektro/rocni_zprava/2009/index.htm

MVE Les Království zahájila výrobu elektrické energie jiţ v roce 1923. Vodní dílo bylo v roce 2005 zrekonstruováno a patří k nejkrásnějším přehradám na území ČR. Od 1. 7. 2010 se MVE Les Království stala národní kulturní památkou. V roce 2010 vyrobily VE 113,6 GWh elektrické energie a na celkovém mnoţství výroby elektřiny v kraji se podílí necelými 13 %. 4.5.2 Solární a větrná energie Předpoklady pro vyuţití solární a větrné energie jsou nepříznivé. Solární panely jsou instalovány pouze ojediněle především na rodinných domech či budovách podnikatelského sektoru a jsou uţity především pro přípravu TUV. ERÚ uvádí pouze FVE Třebeš, která se nachází na území kraje. Instalovaný výkon je 2,2 MW a výroba elektrické energie za rok 2009 činila 0,218 GWh. V roce 2010 ovšem došlo k rozvoji instalací solárních panelů v ČR, tedy i v Královehradeckém kraji. Celkový objem elektřiny vyrobené pomocí solárních panelů vzrostl, v roce 2010 se jednalo o 27 GWh, coţ představuje 3 % z celkové výroby elektřiny v kraji. Větrné podmínky jsou na většině území zcela nevhodné pro výstavbu VtE. Průměrná roční rychlost větru je na většině území pod 4m/s, pouze okolí Trutnova má příznivější předpoklady. Průměrná roční rychlost větru zde dosahuje rychlosti 6m/s. V této oblasti by se tedy do budoucna dalo uvaţovat o výstavbě VtE. ÚFA AV ČR byl kraj zhodnocen jako jeden z nejchudších v oblasti potenciálu větrné energie. Odhadovaný potenciální výkon VtE v kraji je 64 MW. ČSVE neuvádí VtE, která by byla zbudována na území kraje. V roce 2010 bylo pomocí VtE získáno nepatrné mnoţství 0,03 GWh elektřiny. OZE nemají na území Královehradeckého kraje zcela výhodné podmínky. Hydroenergetický potenciál je jiţ téměř plně vyuţíván. U solární a větrné energie se nepředpokládá budoucí rozvoj, coţ je způsobeno nevhodnými přírodními předpoklady. Z OZE se kraj musí zaměřit především na spalování biomasy. Podíl OZE na PEZ je 1,9 %.

38

4.6 Liberecký kraj Liberecký kraj leţí v severní části Čech a rozkládá se na poloze 3 163 km2. Kraj byl vytvořen sloučením okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily. ÚEK byla zpracována v březnu minulého roku společností ENVIROS, s.r.o.. Ze studie vyplývá, ţe podíl elektřiny z OZE na celkové spotřebě elektrické energie je 2,85 %. Největším potenciálem, stejně tak jako ve všech ostatních krajích ČR, je biomasa. V kraji má sídlo cca 30 zdrojů na spalování biomasy, ale ţádný z nich nevyrábí elektrickou energii. Biomasa je uţívána především pro výrobu tepelné energie. Potenciál biomasy je z OZE odhadován na 80 %. 4.6.1 Vodní a solární energie Na území kraje se nachází přibliţně 112 MVE o celkovém instalovaném výkonu 20,8 MW čemuţ odpovídá roční výroba elektrické energie 70,4 GWh. Počet vystavěných vodních děl vypovídá o výhodných hydrologických podmínkách dané lokality, jedná se především o oblasti Jizerských a Luţických hor. Nejvýznamnějším vodním dílem je MVE Spálov s výkonem 2,4 MW a mnoţství vyrobené elektřiny za rok 2009 bylo 11,621 GWh. Ostatní MVE mají instalovaný výkon menší neţ 1 MW a výroba elektrické energie v roce 2009 se pohybovala v průměru cca 2 GWh. VE dodaly v roce 2010 do rozvodné sítě 82,1 GWh elektrické energie a podílí se téměř 50% na celkové produkci elektřiny v kraji. Solární energie nemá úplně příznivé předpoklady pro její vyuţití na území Libereckého kraje a potenciál představuje 4 % z OZE. Dopadající sluneční záření a jeho intenzita na území kraje jsou podprůměrné v rámci ČR a celkový roční potenciál výroby elektrické energie pomocí slunečního záření byl odhadnut na 18,7 GWh. ERÚ neuvádí FVE, která se nachází v této oblasti, ale celková výroba elektrické energie v roce 2009 s vyuţitím slunečního záření byla 0,7 GWh. Díky příznivým podmínkám, které nastaly pro fotovoltaiku došlo v roce 2010 k více neţ 1 000 % nárůstu instalace solárních panelů na území kraje. V roce 2010 bylo vyrobeno 9,8 GWh elektrické energie, coţ znamená necelých 6 % z celkové výroby elektřiny v kraji. V lokalitě jsou instalovány například FVE elektrárny: FVE Habartice a FVE Stráţ pod Ralskem. 4.6.2 Větrná energie Větrná energie má v této lokalitě příznivé podmínky pro další rozvoj, které jsou ovšem omezeny chráněnými oblastmi pokrývajícími 32 % území Libereckého kraje. Z mapy kraje se znázorněnými omezeními pro výstavbu VtE vyplývá, ţe potenciál pro další rozvoj větrné energetiky na území kraje není příliš velký. Dle ÚFA AV ČR se jedná o 34 VtE s celkovým výkonem 71 MW, coţ představuje 10 % z OZE.

39

Obrázek 5: Omezení pro výstavbu VtE v Libereckém kraji

Pramen: Územní energetická koncepce Libereckého kraje, str. 86

ČSVE uvádí dvě větrné farmy na území kraje. Jedná se o VtE Jindřichovice pod Smrkem s výkonem 1,2 MW a vyrobená elektrická energie v roce 2009 byla 1,022 GWh. Druhým větrným parkem je Lysý vrch u Albrechtic o instalovaném výkonu 3,1 MW a výroba elektrické energie v roce 2009 přesáhla 3,5 GWh. Celkové mnoţství elektrické energie vyrobené VtE v roce 2010 na území kraje činilo 3,6 GWh, coţ představuje 2 % v rámci celkové výroby elektřiny v kraji. Graf 2: Dostupný potenciál OZE v Libereckém kraji

Pramen: Územní energetická koncepce Libereckého kraje, str. 90

40

Z grafu je patrné, ţe největší část dostupného potenciálu OZE je uloţena v biomase, především v pěstování energetických plodin. Větrná energetika má na území kraje také výrazný dostupný potenciál spolu s FVE. V budoucnu zde předpokládat rozvoj v instalaci solárních panelů, pravděpodobně ne jiţ tak rapidní jako v loňském roce, protoţe výkupní cena elektřiny ze slunečního záření pro rok 2011 výrazně poklesla.

4.7 Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj leţí v severovýchodní části ČR a je tvořen okresy Bruntál, Frýdek– Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava – město. Rozloha kraje je 5 427 km2. 20. 5. 2004 byla přijata ÚEK Moravskoslezského kraje, která mimo jiné řeší i problematiku vyuţívání OZE v kraji a dostupný potenciál jednotlivých druhů OZE. Reálný potenciál OZE je uveden v tabulce. Tabulka 8: Potenciál OZE v Moravskoslezském kraji OZE

Potenciál GJ/rok

Geotermální energie Energie biomasy

2 266 843 3 927 668

Energie slunce Energie vody

343 800 98 000

Energie větru zanedbatelný Zdroj: http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/temata/koncepce/en_kon_a-b.pdf

Největším potenciálem disponuje biomasa. Účelné vyuţívání biomasy je především v blízkosti jejího pěstování a sběru, aby náklady na dovoz nebyly příliš vysoké. Moţnosti uţití biomasy jsou omezeny velikostí plochy, kde se nachází či pěstuje. Největší energetický potenciál mají okresy Bruntál a Opava. Elektrická energie z biomasy se získává v Krnově, kde je zařízení na její spalování provozováno společností Dalkia a.s.. Další pouţití biomasy je zejména pro individuální vytápění. 4.7.1 Energie vody Vyuţívání vodní energie je uplatněno pomocí MVE, jelikoţ podmínky pro výstavbu větších vodních děl nejsou na území kraje ideální. K významným vodním dílům, na území kraje patří Jez Podhradí, Jez Studénka, MVE Šance, MVE Kruţberk, MVE Morávka, MVE Ţermanice, MVE Slezská Harta, MVE Těrlicko, Jez Lhotka, MVE Ţimrovice a ostatní menší vodní díla. Celkový instalovaný výkon je 7,89 MW a celková výroba elektřiny ročně je cca 40 GWh. ERÚ uvádí následující MVE na území Moravskoslezského kraje.

41

Tabulka 9: MVE na území Moravskoslezského kraje Název

Výkon (MW)

Výroba elektrické energie v roce 2009 (GWh)

MVE Lhotka MVE Kruţberk

0,628 4,38

2,384 12,007

MVE Slezská Harta MVE Šance

3,05 1,03

17,103 5,034

MVE Ţimrovice 0,95 2,648 Pramen: http://www.eru.cz/user_data/files/statistika_elektro/rocni_zprava/2009/index.htm

Z tabulky je patrné, ţe nejvíce elektřiny za rok je vyrobeno v MVE Slezská Harta a v MVE Kruţberk. Tyto dvě vodní elektrárny vyprodukují polovinu elektrické energie, která je v kraji získávána pomocí energie vody. V roce 2010 bylo vodní energií získáno 75,9 GWh elektrické energie a je nejvýznamnějším OZE v kraji, i kdyţ se na celkovém vyrobeném mnoţství podílí 1 %. Je to ovlivněno tím, ţe v kraji je 94 % elektřiny vyráběno spalováním uhlí. 4.7.2 Solární a větrná energie Podmínky pro výstavbu solárních elektráren jsou na území kraje průměrné a solární panely jsou vystavovány zejména pro ohřev TUV. Solární elektrárnou je Starojická Lhota, která byla uvedena do provozu v roce 2009 a instalovaný výkon je 1,1 MW. Celkové mnoţství vyrobené elektřiny za rok 2009 pomocí solárních panelů bylo 2,3 GWh. V roce 2010 došlo k výraznému nárůstu (o 500 %) instalací solárních panelů a získaná elektřina byla 14,1 GWh. Větrná energie nemá na území kraje vhodné podmínky, průměrná rychlost větru je 4m/s a nepředpokládá se tudíţ významnější vyuţívání větrné energie do budoucnosti. ČSVE eviduje na území kraje dvě VtE: Veselí u Oder s instalovaným výkonem 4 MW a Norberčany–Stará Libavá o celkovém výkonu 2 MW. Tabulka 10: Výroba elektřiny ve VtE v roce 2009 v Moravskoslezském kraji Název

Výroba elektrické energie v roce 2009 (GWh)

VtE Veselí u Oder VtE Norberčany – Stará Libavá

8,794 3,687

Pramen: http://www.eru.cz/user_data/files/statistika_elektro/rocni_zprava/2009/index.htm

V roce 2010 dodaly VtE do sítě 9,1 GWh elektřiny, coţ je nejméně z OZE. Moravskoslezský kraj se snaţí o navyšování podílu OZE na celkové spotřebě PEZ, největší potenciál je dostupný v biomase, kde lze do budoucna očekávat navýšení výroby elektrické energie pomocí jejího spalování.

42

4.8 Olomoucký kraj Olomoucký kraj má rozlohu 5 267 km2 a je tvořen okresy Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk. Radou Olomouckého kraje byla v roce 2004 schválena ÚEK, která se také zabývá vyuţitelným potenciálem OZE v kraji. OZE se na výrobě elektřiny podílejí 9,9 % a cílený vývoj kraje je alespoň 14 %. V následující tabulce je uveden odhad potenciálu jednotlivých OZE, kdy nejvýznamnější podíl zaujímá biomasa. Významný zdroj energie představuje i energie vody. Tabulka 11: Odhad využitelných potenciálů OZE v Olomouckém kraji Druh obnovitelné energie Využitelný potenciál Geotermální energie 29 480 [GJ/rok] Energie biomasy 4 160 466 Energie slunce 114 509 Vodní energie 216 472 Energie větru 1 552 Celkem 4 522 479 Pramen: Územní energetická koncepce Olomouckého kraje

4.8.1 Vodní a solární energie Největší vodní elektrárnou na území kraje, s největším instalovaným výkonem v celé České republice, je elektrárna Dlouhé Stráně, která leţí na vodním toku Divoká Desná v okrese Šumperk. Instalovaný výkon je 650 MW, výroba elektřiny v roce 2009 byla 315,46 GWh. PVE Dlouhé Stráně byla uvedena do provozu v roce 1996 a je ve vlastnictví Skupiny ČEZ, a.s.. VE patří i první příčka v ČR a jedná se o největší spád–510,7 metrů.68 Dále je na území kraje vybudováno cca 145 vodních elektráren o celkovém instalovaném výkonu 10,51 MW. ERÚ uvádí výběr vodních elektráren provozovaných mimo skupinu ČEZ, a.s., kde z Olomouckého kraje jsou uvedeny MVE Troubky, MVE Hranice a MVE Přerov. Tabulka 12: MVE v Olomouckém kraji Název

Výkon (MW)

Výroba elektrické energie v roce 2009 (GWh)

MVE Hranice MVE Troubky

0,63 0,7

1,938 0,54

MVE Přerov

0,5

1,241

Pramen: http://www.eru.cz/user_data/files/statistika_elektro/rocni_zprava/2009/index.htm

68

Zpracováno podle: Skupina ČEZ [online]. 2009 [cit. 2011-04-24]. Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Dostupné z WWW: . 43

V roce 2010 dosáhla výroba elektrické energie pomocí VE 379,9 GWh a VE mají suverénně největší zastoupení mezi OZE v kraji a podílí se 40 % na celkové výrobě elektřiny v kraji. Pro vyuţívání sluneční energie jsou rozhodující data ohledně intenzity slunečního záření. V Olomouckém kraji je dle údajů z ÚEK kraje instalováno 2 300 m2 aktivní plochy slunečních kolektorů, kdy průměrná roční výroba je 690 MWh. Takto vyrobená energie je vyuţita především pro ohřev uţitkové vody. V roce 2010 bylo pomocí solárních panelů získáno 36,3 GWh elektrické energie a fotovolatika představuje 4 % z celkového mnoţství vyrobené elektrické energie. 4.8.2 Větrná energie Na krajském území je postaveno celkem 13 větrných elektráren, které eviduje ČSVE. U vybraných elektráren uvádí ERÚ výrobu elektřiny za rok 2009. Tabulka 13: VtE v Olomouckém kraji Název

Výkon (MW)

Výroba el. energie v roce 2009 (GWh)

VtE Brodek u Konice VtE Drahany

1,2 2

1,663 5,525

VtE Horní Loděnice – Lipina VtE Hraničné Petrovice

18 1,7

15,795 neuvedeno ERU

VtE Lipná VtE Maletín

2 2

neuvedeno ERU 3,923

VtE Mladoňov VtE Mravenečník

0,5 0,54

neuvedeno ERU 0,444

VtE Ostruţná VtE Potštát

3 0,45

1,985 5,234

VtE Protivanov I VtE Protivanov II

0,1 3

neuvedeno ERU 5,964

VtE Velká Kraš

neuvedeno ERU 0,225 Pramen: http://www.eru.cz/user_data/files/statistika_elektro/rocni_zprava/2009/index.htm

Z tabulky je zřejmé, ţe nejvíce elektrické energie je vyrobeno větrnou farmou Horní Loděnice–Lipina, která má zároveň i nejvyšší instalovaný výkon a je tvořena devíti samostatnými elektrárnami. Vyrobená elektrická energie je odváděna do distribuční sítě společnosti ČEZ Distribuce a.s.. Z hlediska počtu instalovaných větrných elektráren se Olomoucký kraj nachází na prvním místě v České republice. Potenciál pro větrnou energie je rozmístěn především okolo územních hranic kraje a dle ÚFA AV ČR je potenciál odhadován aţ na 71 VtE s celkovým výkonem 156 MW. V roce 2010 bylo ve VtE vyrobeno 67,6 GWh elektřiny a Olomouc patří po Ústeckém kraji

44

k největšímu výrobci elektrické energie z VtE. Podíl výroby elektřiny VtE na celkovém vyrobeném mnoţství elektrické energie v kraji je 7 %.

4.9 Pardubický kraj Pardubický kraj zaujímá rozlohu 4 519 km2 a je tvořen okresy Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí. ÚEK byla zpracována v roce 2003 a od té doby neproběhla její aktualizace. Téma OZE je v ÚEK zmíněno, ale nepřináší konkrétní výsledky o tom, kolik energie je vyrobeno pomocí OZE a jaký je jejich podíl vyuţití na PEZ. 4.9.1 Energie vody Hydroenergetický potenciál kraje je téměř plně vyuţíván. Bylo zde vystavěno pět MVE o celkovém instalovaném výkonu 20,17 MW a v roce 2009 vyrobily 40,1 GWh elektrické energie. Největší instalovaný výkon má MVE Práčov–9,75 MW a vyrobí také nejvíce elektrické energie ročně. V roce 2009 se jednalo o necelých 15 GWh. Zbylé vodní elektrárny a jejich roční výroba elektrické energie pro rok 2009 jsou uvedeny v tabulce. Tabulka 14: Vybrané MVE v Pardubickém kraji Název

Výkon (MW)

Výroba elektrické energie v roce 2009 (GWh)

MVE Pardubice MVE Pastviny

1,96 3

6,207 5,17

MVE Přelouč 2,34 8,815 MVE Seč 3,12 5,196 Pramen: http://www.eru.cz/user_data/files/statistika_elektro/rocni_zprava/2009/index.htm

VE se nejvýznamněji z OZE podílejí na výrobě elektřiny v kraji, a to 1,5 % za rok 2010, kdy bylo vyprodukováno 86,4 GWh elektřiny. 4.9.2 Solární energie Území kraje má v celku vhodné podmínky i pro budování solárních elektráren a ERÚ uvádí ve své zprávě čtyři solární elektrárny, které se nachází na území kraje. Jedná se o: FVE Rozstání, FVE Bohuňovice, FVE Lukavice a FVE Voděrady. Přehled jejich instalovaných výkonů a mnoţství vyrobené elektřiny pro rok 2009 je vypsán v tabulce. Tabulka 15: FVE v Pardubickém kraji Název

Výkon (MW)

Výroba elektrické energie v roce 2009 (GWh)

FVE Bohuňovice FVE Lukavice

3,011 1,6

0,051 1,617

FVE Rozstání 2 0,004 FVE Voděrady 4 0,193 Pramen: http://www.eru.cz/user_data/files/statistika_elektro/rocni_zprava/2009/index.htm 45

Nejvíce elektrické energie vyrobila solární elektrárna Lukavice a jedná se o 1/3 celkového mnoţství elektrické energie získané pomocí slunečních paprsků. V roce 2010 se solární panely podílely 0,5 % na výrobě elektrické energie v kraji a dodaly do rozvodné sítě 26,9 GWh elektřiny. 4.9.3 Větrná energie Na území kraje je u ČSVE evidováno šest větrných elektráren o celkovém výkonu 15,20 MW. Potenciál byl odhadnutý ÚFA AV ČR na 77 VtE o celkovém výkonu 161 MW, přičemţ většina vhodných lokalit pro vybudování elektráren se nachází v okrese Svitavy. VtE na území kraje jsou uvedeny v tabulce i s jejich instalovaným výkonem. Tabulka 16: VtE v Pardubickém kraji Název

Výkon (MW)

Anenská Studánka Janov u Litomyšle

5,5 4

Pohledy u Svitav Ostrý Kámen

0,75 3,75

Ţipotín Ţipotín II

1,2 2

Pramen: http://www.eru.cz/user_data/files/statistika_elektro/rocni_zprava/2009/index.htm

Nejvyšší instalovaný výkon má elektrárna Anenská Studánka, která za rok 2009 vyrobila 4,5 GWh elektrické energie dle ERÚ. Elektrárna Janov, která má výkon o 1,5 MW niţší vyrobila podstatně méně elektrické energie, a to jen 0,218 GWh. V roce 2010 bylo celkem pomocí VtE vyrobeno 18,1 GWh elektřiny. Podíl výroby elektrické energie z VtE na celkovém vyprodukovaném objemu v kraji je pouze 0,3 % a zaujímá poslední pozici mezi OZE v kraji.

4.10 Plzeňský kraj Plzeňský kraj svou rozlohou 7 561 km2 zaujímá pozici třetího nejrozsáhlejšího kraje v ČR. Byl vytvořen sloučením sedmi okresů: Domaţlice, Klatovy, Plzeň–město, Plzeň–jih, Plzeň– sever, Rokycany a Tachov. ÚEK byla vypracována a schválena v roce 2003. Největší potenciál se ukrývá v biomase a vodní energii. Biomasa se v současné době vyuţívá především pro vytápění v domácnostech. 4.10.1 Energie vody I přes nepříznivé hydrologické podmínky, jako je velikost spádu, bylo na území Plzeňského kraje vybudováno několik vodních děl. Výstavba je ovšem technicky i finančně více náročná. 46

ERÚ uvádí vodní díla, která jsou i s výkonem a výrobou elektrické energie pro rok 2009 vypsány v tabulce. Tabulka 16: Významné vodní elektrárny v Plzeňském kraji Název

Výkon (MW)

Vyrobená elektrická energie v roce 2009 (GWh)

PVE Černé Jezero MVE Bukovec - Mlýn

1,5 0,54

0,18 1,70

MVE Bukovec MVE Hracholusky

0,63 2,55

1,14 10,56

MVE Vydra 6,4 29,60 Pramen: http://www.eru.cz/user_data/files/statistika_elektro/rocni_zprava/2009/index.htm

Největší podíl vyrobené elektrické energie je produkován v MVE Vydra a MVE Hracholusky a jedná se o polovinu celkového mnoţství elektřiny pomocí vodní energie. VE se podílí největším zastoupením 6,7 % na výrobě elektrické energie pomocí OZE. V roce 2010 bylo získáno 80,4 GWh elektřiny ve VE. 4.10.2 Solární energie Předpoklady pro výrobu elektrické energie pomocí dopadajícího slunečního záření jsou průměrné a energie slunce je spíše vyuţívána individuálně a solární panely jsou umístěny na stavbách rodinných domů k ohřevu vody. ERÚ uvádí šest solárních elektráren: FVE Bor, FVE Černošín, FVE Holešov, FVE Mlýnec, FVE Strašice a FVE Stříbro. Z hlediska instalovaného výkonu je nejvýznamnější FVE Stříbro, kdy instalovaný výkon je 13,61 MW, ale vyrobená elektrická energie pouze 0,013 GWh. Dle mnoţství výroby elektrické energie je nejúčinnější elektrárnou FVE Holešov s výkonem 1,25 MW, která v roce 2009 vyrobila 1,058 GWh. V roce 2010 byl objem solární elektřiny 67,4 GWh, coţ znamená necelých 6 % z celkového vyrobeného mnoţství v kraji. 4.10.3 Větrná energie Větrná energie zde nemá vhodné předpoklady pro své vyuţití a nelze očekávat budoucí rozvoj větrné energetiky. Celé území Plzeňského kraje má nepříznivé větrné podmínky pro výstavbu VtE. ČSVE neuvádí instalaci na území kraje. ÚEK zmiňuje čtyři malé VtE, které jsou ostrovními systémy, tedy nedodávají elektrickou energii do veřejné sítě a slouţí pouze k soukromým účelům. Jedná se VtE: Manětín, Všeruby, Stráţov a Ţlhobce. V roce 2010 bylo ve VtE vyrobeno minimální mnoţství elektrické energie a jednalo se o 0,001 GWh.

47

4.11 Středočeský kraj Středočeský kraj je plošně největším krajem v ČR a jeho rozloha činí 11 015 km2. Byl vytvořen sloučením dvanácti okresů: Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha–východ, Praha–západ, Příbram a Rakovník. ÚEK byla schválena v roce 2003. Největší rezervy OZE jsou stejně jako u ostatních krajů v biomase. Podíl výroby elektřiny z OZE je 13 %, jak vyplývá z následujícího grafu. Graf 3: Podíl výroby elektřiny z OZE ve Středočeském kraji 13%

87%

obnovitelné zdroje

klasické zdroje

Pramen: Územní energetická koncepce Středočeského kraje, str. 9

4.11.1 Energie vody Nejvíce vyuţívaným OZE je energie vody. Středočeský kraj má výborné podmínky pro výstavbu vodních děl, ale v současnosti je veškerý dostupný potenciál téměř vyčerpán. Na území kraje se nachází významná vodní díla, která jsou součástí Vltavské kaskády. Velké vodní elektrárny jsou vlastněny společností ČEZ, a.s.. Vodní dílo Orlík je nejobjemnější akumulační nádrţí v ČR, která reguluje výkon celostátní elektrizační soustavy. Instalovaný výkon je 364 MW a roční výroba elektrické energie v roce 2009 byla 474,4 GWh. Akumulační elektrárnou je i Kamýk s výkonem 40 MW a výroba elektrické energie v roce 2009 dosáhla 83,6 GWh. VE Kamýk se podílí na provozu elektrárny Orlík. Akumulační vodní elektrárna Slapy má instalovaný výkon 114 MW a výroba elektrické energie v roce 2009 činila 360,8 GWh. Vodní přehrada Štěchovice I je také akumulační elektrárnou s instalovaným výkonem 22,5 MW a v roce 2009 bylo vyrobeno 98,7 GWh elektřiny. Umoţňuje špičkový výkon elektrárny Slapy. Akumulační elektrárna Vrané vytváří poslední stupeň Vltavské kaskády a instalovaný výkon činí 13,88 MW. V roce 2009 vyrobila 53,5 GWh elektrické energie. PVE Štěchovice II s výkonem 45 MW vyprodukovala 46,4 GWh elektrické energie v roce 2009. Nejproduktivnějším vodním dílem 48

z hlediska produkce elektrické energie je VE Orlík. Elektrárna byla budována sedm let, do provozu byla uvedena v roce 1961 a je významná zejména z hlediska okamţitého najetí na plný výkon.69 Obrázek 6: Vodní elektrárna Orlík

Pramen: http://www.freeyacht.cz/clanky/prehrada-orlik.html

Seznam ostatních MVE dle ERÚ na území kraje je uveden v tabulce. Tabulka 17: MVE ve Středočeském kraji Název

Výkon (MW)

Výroba elektrické energie v roce 2009 (GWh)

MVE Brandýs nad Labem MVE Hradišťko

1,88 2,006

11,152 7,262

MVE Klecany MVE Kostelec nad Labem

1,2 2,1

6,004 11,289

MVE Kostomlátky MVE Libice

2,7 4,78

10,314 26,714

MVE Lobkovice MVE Miřejovice

2,2 3,5

8,243 11,919

MVE Obříství MVE Tři Chaloupky

3,358 1

11,554 6,343

MVE Vesňany

2,5

13,013

Pramen: http://www.eru.cz/user_data/files/statistika_elektro/rocni_zprava/2009/index.htm

VE je nejvýznamnějším OZE v kraji a podíl objemu výroby elektřiny z VE na celkovém mnoţství v roce 2010 činil 15 %, coţ představuje 1447,9 GWh elektřiny. 69

Zpracováno podle: Skupina ČEZ [online]. 2008 [cit. 2011-04-22]. Vodní elektrárna Orlík. Dostupné z WWW: . 49

4.11.2 Solární a větrná energie Solární energie je uţívána spíše pro ohřev teplé vody. ERÚ uvádí jednu solární elektrárnu Ţišov s instalovaným výkonem 2,821 MW a produkce elektřiny v roce 2009 činila 1,283 GWh. Po boomu fotovoltaiku se solární energetika stala druhým nejvýznamnějším OZE v kraji. Celkový výroba v roce 2010 činila 74,2 GWh elektrické energie a v rámci celkového krajského objemu představuje necelé 1 %. Potenciál pro větrnou energii je rozmístěn po celém území kraje a dle ÚFA AV ČR je odhadnut na 110 VtE s celkovým výkonem 221 MW. V současnosti je v kraji vybudována dle ČSVE jedna VtE Pchery, která má instalovaný výkon 6 MW a v roce 2009 vyrobila 6,465 GWh elektrické energie. Celková produkce elektřiny v roce 2010 pomocí VtE byla 7,9 GWh, coţ je nejméně z OZE.

4.12 Ústecký kraj Ústecký kraj má rozlohu 5 335 km2 a byl vytvořen sloučením okresů Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem. ÚEK kraje byla schválena v roce 2004 a vyplývá z ní, ţe podíl OZE na PEZ je 0,1 %. Stejně tak jako na celém území ČR je největší potenciál ukryt v biomase a kraj usiluje o rozvoj tohoto OZE. 4.12.1 Vodní a solární energie Nejdůleţitějším OZE v kraji je energie z vody, jelikoţ se celé území vyznačuje výhodnými předpoklady pro její vyuţívání. Nejvýznamnějším vodním dílem je elektrárna Střekov s instalovaným výkonem 19,5 MW, kterou vlastní Skupina ČEZ, a.s.. Průtočná elektrárna Střekov leţí na řece Labe a je v provozu je od roku 1936. Roční výroba elektrické energie v roce 2009 byla 90,033 GWh. Dalším velice významným vodním dílem je akumulační elektrárna Nechranice o celkovém výkonu 10 MW. Elektrárna leţí na řece Ohře a je provozována státním podnikem Povodí Ohře. Výroba elektrické energie v roce 2009 činila 66,117 GWh. Ostatní elektrárny patří k MVE a jejich instalovaný výkon je tedy menší neţ 10 MW. ERÚ uvádí následující seznam MVE s instalovaným výkonem a roční výrobou elektrické energie za rok 2009. Tabulka 18: Vybrané MVE v Ústeckém kraji Název

Výkon (MW)

Výroba elektrické energie v roce 2009 (GWh)

MVE Hradiště MVE Meziboří

3,2 7,6

11,197 7,782

MVE Ţelina

0,63

2,2

Pramen: http://www.eru.cz/user_data/files/statistika_elektro/rocni_zprava/2009/index.htm

50

VE jsou nejproduktivnějším OZE v kraji a v roce 2010 bylo získáno 254,1 GWh elektrické energie. Na celkovém objemu vyrobené elektřiny v kraji se podílí pouhým 1 %, protoţe 97 % elektřiny je vyráběno spalováním nerostných surovin. Intenzita dopadajícího slunečního záření na území kraje je průměrná a sluneční záření se spíše vyuţívá pro ohřev TUV neţ pro výrobu elektrické energie. ERÚ uvádí čtyři FVE: FVE Ţatec, FVE Vrbice, FVE Mastířovice a FVE Souš o celkovém výkonu 8,3 MW. Solární elektrárny dodaly během roku 2010 do rozvodné sítě 34,3 GWh elektřiny. 4.12.2 Větrná energie Větrná energie v Ústeckém kraji je vyuţívána ve velké míře. V současné době je zde instalováno 60 % veškerého celkového výkonu VtE. Nejvýhodnějšími oblastmi pro další rozvoj větrné energetiky je území Krušných hor, kde průměrná roční rychlost větru dosahuje aţ 8,5 m/s. Celková plocha, která je vhodná pro výstavbu dalších VtE byla odhadnuta na 533 km2 a výstavba je podpořena i nízkou hustotou osídlení v této lokalitě. Dle ÚFA AV ČR je potenciál odhadnut na celkový výkon 366 MW, coţ představuje 161 VtE. ČSVE zmiňuje 11 VtE, která jsou zbudovány v Ústeckém kraji. Největší farmou z hlediska výkonu i výroby elektrické energie je větrná farma Kryštofovy Hamry s celkovým instalovaným výkonem 42 MW a 97,074 GWh vyrobené elektrické energie za rok 2009. Obrázek 7: Větrná farma Kryštofovy Hamry

Pramen:http://sdplitvinov.cz/stavby-pro-vyrobu-energie-z-obnovitelnych-zdroj-1/farma-ve-krystofovy-hamry

Ostatní VtE Ústeckého kraje jsou pro přehled uvedeny v tabulce.

51

Tabulka 19: VtE v Ústeckém kraji Název

Výkon (MW)

Výroba elektrické energie v roce 2009 (GWh)

VtE Habartice u Krupy VtE Hora Sv. Šebestiána

2,05 4,5

neuvedeno ERÚ 5,05

VtE Klíny VtE Loučná

4 1,8

9,18 2,74

VtE Mníšek VtE Nová Ves v Horách

2 8

neuvedeno ERÚ 16,20

VtE Nové Město – Vrch Tří pánů VtE Petrovice

6 4

14,50 8,90

VtE Rusová – Podmíleská Výšina 7,5 12,25 VtE Stráţní Vrch v Horách 8 neuvedeno ERÚ Pramen: http://www.eru.cz/user_data/files/statistika_elektro/rocni_zprava/2009/index.htm

Ústecký kraj se podílí největším zastoupením v rámci ČR na výrobě elektrické energie ve VtE. V roce 2010 bylo v kraji vyrobeno 165 GWh elektřiny ve VtE a Ústecký kraj je špičkou v ČR.

4.13 Kraj Vysočina Kraj Vysočina leţí na hranicích Čech a Moravy. Rozloha je 6 795 km2 a skládá se z pěti okresů: Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Ţďár nad Sázavou. 16. 9. 2008 byla přijata ÚEK kraje Vysočina. Nejperspektivnějším OZE je biomasa. Trendem vyuţívání biomasy je nahrazování ostatních tuhých paliv dřevem zejména v malých zdrojích, jako jsou rodinné domky. Potenciál biomasy je na Vysočině omezen dřevozpracujícím průmyslem, která zpracovává hodně dřeva, které by mohlo být pouţito pro výrobu tepla. 4.13.1 Energie vody Kraj má vhodné podmínky pro výrobu elektřiny pomocí vodní energie. Na území se nachází PVE Dalešice o celkovém instalovaném výkonu 450 MW. Elektrárna byla uvedena do provozu v roce 1978 a leţí na vodním toku Jihlava. Je sloţena z nádrţe Dalešice a nádrţe Mohelno a slouţí jako zásobárna vody pro provoz jaderné elektrárny Dukovany.70 Vodní elektrárna Dalešice v roce 2009 vyrobila 191,1 GWH elektřiny. Na území kraje je dále instalováno cca 122 MVE a ERÚ uvádí ve svém výběru vodních elektráren následující: MVE Vír I, MVE Vír II, MVE Ţelivka a MVE Mohelno.

70

Zpracováno podle: Skupina ČEZ [online]. 2008 [cit. 2011-04-22]. Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice. Dostupné z WWW: . 52

Tabulka 20: MVE v kraji Vysočina Název

Výkon (MW)

Výroba elektrické energie v roce 2009 (GWh)

MVE Mohelno MVE Vír I

1,76 MW 7,1 MW

6,5 GWh 15,123 GWh

MVE Vír II 1,772 MW 1,955 GWh MVE Ţelivka 2,16 MW 4,598 GWh Pramen: http://www.eru.cz/user_data/files/statistika_elektro/rocni_zprava/2009/index.htm

Toky s energetickým potenciálem jsou jiţ z větší části vyuţívány a zastavěny vodními díly. Celkový instalovaný výkon dle okresů v kraji je patrný z grafu. Největší instalovaný výkon MVE je ve Ţďáru nad Sázavou, jsou zde umístěny MVE Vír I a MVE Vír II, dále Třebíč, kde leţí VE Dalešice a MVE Mohelno. Dle ÚEK byl dostupný potenciál vodní energie odhadnutý asi na 20%. VE během roku 2010 vyprodukovaly 357,5 GWh elektrické energie, coţ v rámci celkového krajského objemu jsou pouhé 2 %. Situace je ovšem ovlivněna jadernou elektrárnou Dukovany, která se na celkovém objemu podílí 96 %. 4.13.2 Solární a větrná energie Dostupný potenciál sluneční energie dle ÚEK kraje činí 224 893 GJ ročně. ERÚ uvádí jednu solární elektrárnu, která se nachází na území kraje,v okrese Ţďár nad Sázavou, a jedná se o FVE Kříţanov. Elektrárna o výkonu 1,031 MW zahájila výrobu v září roku 2009 a mnoţství vyrobené elektřiny do konce roku bylo 0,216 GWh. Fotovoltaika přinesla 30,3 GWh elektrické energie do rozvodné sítě během roku 2010. Větrná energie má nejvýhodnější podmínky právě na území kraje Vysočina. ÚFA AV ČR odhaduje potenciál na 200 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 428 MW a jedná se největší potenciál na území republiky. Výstavba VtE je zde omezena územními podmínkami. Jedná se o CHKO Ţďárské vrchy a CHKO Ţelezné hory, kde jsou soustředěny nejvýhodnější lokality pro výstavbu větrných elektráren. ČSVE uvádí 3 VtE, které se nachází na území tohoto kraje. Jedná se o: VtE Kámen u Habrů, VtE Pavlov I, II a VtE Věţnice. Výkon a výroba elektrické energie jsou uvedeny v tabulce. Tabulka 21: VtE na území kraje Vysočina Název

Výkon (MW)

Výroba elektrické energie v roce 2009 (GWh)

VtE Kámen VtE Pavlov I

2 4

5,371 8,371

VtE Pavlov II 1,7 0,789 VtE Věţnice 4 neuvedeno ERÚ Pramen: http://www.eru.cz/user_data/files/statistika_elektro/rocni_zprava/2009/index.htm 53

V roce 2010 bylo celkové mnoţství vyrobené elektrické energie bylo 20,8 GWh. V kraji by bylo nadále vhodné rozvíjet větrnou energetiku, která zde má jedinečný potenciál.

4.14 Zlínský kraj Zlínský kraj se rozprostírá v jihovýchodní části České republiky a jeho rozloha je 3 964 km2. Je vymezen územím čtyř okresů: Vsetín, Uherské Hradiště, Kroměříţ a Zlín. V Kraji byla s úmyslem zvýšení rozvoje kraje zaloţena Energetická agentura, o.p.s.. Stanovila na období pěti let akční plán, ve kterém jsou vytyčeny cíle v oblasti obnovitelných zdrojů a úspor energie. Akční plán byl vytvořen pro období 2010 – 2014. Energetická agentura se připojila k projektu CLIMACT, který se soustřeďuje na sledování emisí skleníkových plynů.71 Graf 4: Dostupný potenciál OZE ve Zlínském kraji

Pramen: Akční plán Energetické agentury Zlínského kraje

Z obrázku vyplývá, ţe největší potenciál ve Zlínském kraji má vyuţívání biomasy. Větrná, vodní i solární energie nemají moc výhodné podmínky pro větší rozvoj. Biomasa se na struktuře OZE v kraji podílí téměř 94 %, MVE 3 % a ostatní OZE jsou zastoupeny ve velmi malé míře. V kraji je v provozu pět spaloven biomasy, které jsou ve správě obcí: Slavičín, Hostětín, Broumov–Bylnice, Valašská Bystřice, Bohuslavice u Zlína. Nejsnadněji dostupným zdrojem, tedy i nejvíce vyuţívaným je dřevo a dřevní odpad.

71

Zpracováno podle: Energetická agentura Zlínského kraje, o.p.s. [online]. 2008 [cit. 2011-04-22]. Energetická koncepce ZK. Dostupné z WWW: . 54

4.14.1 Vodní, solární a větrná energie Výroba elektřiny pomocí vodní energie se uskutečňuje v MVE Spytihněv, která byla uvedena do provozu v roce 1951 na vodním toku Morava. Výkon elektrárny je 2,6 MW a po rekonstrukci je elektrárna schopna nepřetrţitě fungovat s tímto výkonem. Za rok 2009 bylo vyrobeno 3,243 GWh elektřiny. Další MVE v kraji je MVE Strţ s instalovaným výkonem 2,8 MW a za rok 2009 dodala do distribuční sítě 9,364 GWh elektřiny. K menším vodním dílům patří přehrada Bystřička a Luhačovická přehrada. Vodní elektrárny mezi OZE ve Zlínském kraji zaujímají za solárními panely druhou příčku ve výrobě elektřiny. V roce 2010 bylo pomocí VE vyprodukováno 27,5 GWh elektrické energie, tedy necelých 5 % z celkového vyrobeného mnoţství v kraji. Na území kraje se vyuţívají solární panely. Ve Zprávě ERÚ je uvedeno 7 elektráren, které působí na území kraje. FVE jsou vypsány v tabulce. Tabulka 22: FVE ve Zlínském kraji Název

Výkon (MW)

Roční výroba elektřiny (GWh)

FVE Honěnice FVE Polešovice

3,337 1,56

1,567 0,513

FVE Uherský Ostroh FVE Břest

1 1,4

0,27 1,598

FVE Bařice FVE Ostroţská Lhota

1,078 0,9

0,247 0,958

FVE Ostroţská Lhota 2 0,64 0,181 Zdroj: http://www.eru.cz/user_data/files/statistika_elektro/rocni_zprava/2009/index.htm

Fotovoltaika představuje nejproduktivnější OZE ve Zlínském kraji ve výrobě elektřiny. V roce 2010 bylo pomocí solárních panelů získáno 45,3 GWh elektrické energie a na celkové výrobě v kraji se podílí 8 %. V kraji je vybudována pouze jedna větrná elektrárna, která byla postavěna na poutním místě Hostýn, o výkonu 0,2 MW. Byla zprovozněna v roce 1994, i přes velké protesty ochranářů přírody, za účelem vytápění místní baziliky. Provoz elektrárny je nepřetrţitý a je ovládán počítačovým systémem.72 V roce 2010 dodala elektrárna do rozvodné sítě 0,3 GWh elektřiny a větrná energetika je zastoupena na celkovém objemu výroby elektrické energie v kraji minimálně, a to 0,05 %. Moţnosti pro rozvoj větrné energetiky na území kraje nejsou příliš veliké. Vhodné lokality se nachází v podhůří Bílých Karpat, kde ovšem budoucí rozvoj větrné energetiky není moţný, 72

Zpracováno podle: Česká společnost pro větrnou energii [online]. 2008 [cit. 2011-04-22]. Hostýn. Dostupné z WWW: . 55

jelikoţ se jedná o CHKO Bílé Karpaty. Celkový potenciál je dle ÚFA AV ČR odhadován na 22 VtE s celkovým výkonem 44 MW. Celkový instalovaný výkon z FVE, VtE a MVE je 74,2 MW. Potenciál pro další moţnosti vyuţívaní OZE je především v oblasti sluneční energie, kdy podmínky pro přeměnu solární energie na elektrickou jsou nejvýhodnější a nejsnadněji dostupné. Rozvoj větrných a vodních elektráren je omezen přírodními podmínkami.

56

5

SHRNUTÍ ROZLOŽENÍ OZE V KRAJÍCH ČR

5.1 OZE v ČR v roce 2010 V roce 2010 bylo z VE, VtE, FVE a spalováním biomasy získáno 5 845,4 GWh elektrické energie. V rámci celkového mnoţství vyrobené elektrické energie se jedná pouze o 7 %. Celkem bylo v ČR vyprodukováno 85 910, 1 GWh elektrické energie. Tabulka 23: Výroba elektrické energie z OZE v krajích ČR Kraje ČR

Celkem elektřina z OZE (GWh)

Podíl na elektřině z OZE (%)

Podíl na elektřině celkem (%)

Hlavní město Praha

53.5

1.2

0.1

Středočeský kraj

1530.0

35.3

1.8

Jihočeský kraj

354.1

8.2

0.4

Plzeňský kraj

147.8

3.4

0.2

Karlovarský kraj

66.1

1.5

0.1

Ústecký kraj

453.4

10.5

0.5

Liberecký kraj

95.5

2.2

0.1

Královehradecký kraj

140.6

3.2

0.2

Pardubický kraj

131.4

3.0

0.2

Kraj Vysočina

408.6

9.4

0.5

Jihomoravský kraj

294.9

6.8

0.3

Olomoucký kraj

533.8

12.3

0.6

Zlínský kraj

73.1

1.7

0.1

Moravskoslezský kraj

99.1

2.3

0.1

100.0

5.0

Celkem ČR

4331.8

73

Pramen: data z ERÚ, vlastní zpracování

Nejvíce výroby elektrické energie z OZE je uskutečňováno ve Středočeském kraji, kde jsou nejvýznamnějším zdrojem VE, které se podílejí 95 % na výrobě elektřiny z OZE v kraji. Důleţitými producenty elektřiny z OZE jsou Olomoucký a Ústecký kraj. V Olomouckém kraji se VE podílí 71 % na elektřině z OZE a VtE 13 %. V Ústeckém kraji pochází 56 %

73

Celkem elektřina z OZE zahrnuje pouze VE, VtE a FVE. Chybí údaje krajského rozloţení výroby elektrické energie spalováním biomasy. 57

elektřiny z OZE z VE a 36 % z VtE. Nejméně elektřiny z OZE je produkováno v Praze a Zlínském kraji. Tabulka 24: Výroba elektřiny z OZE v ČR v roce 2010 OZE GWh Podíl na elektřině z OZE (%) Podíl na hrubé spotřebě (%) Solární elektrárny 615.7 10.5 0.9 Větrné elektrárny 335.5 5.8 0.5 Vodní elektrárny 3380.6 57.8 4.7 Spalování biomasy 1513.6 25.9 2.1 Celkem OZE 5845.4 100% 8.2 Pramen: data z ERÚ, vlastní zpracování

Z tabulky vyplývá, ţe ČR splnila referenční hodnotu 8% podílu výroby elektřiny z OZE na hrubé domácí spotřebě. Hrubá domácí spotřeba v roce 2010 činila 70 961,7 GWh elektřiny. která byla stanovena EU. Nejdůleţitější je v ČR energie z vody, která vyprodukuje 57,8 % elektrické energie z OZE. Vodní energetika má nezastupitelné místo i v jednotlivých krajích. Jedinou výjimkou je Jihomoravský kraj, kde se na prvním místě v produkci elektrické energie z OZE v roce 2010 umístila fotovoltaika. Elektřina získaná spalováním biomasy se podílí téměř 26 % na celkovém objemu elektrické energie z OZE. Biomasa skrývá největší potenciál a lze předpokládat její budoucí vývoj ve všech oblastech ČR. Solární energetika se na elektřině z OZE podílí 10,5 % a největšího rozmachu dosáhla v minulém roce, kdy byla nekontrolovatelně vystavěna spousta elektráren. Větrná energie zaujímá čtvrtou příčku mezi OZE. Výstavba elektráren je v ČR ovlivněna jednak přírodními podmínkami, je nutné nalézt vhodnou lokalitu pro výstavbu VtE, je však také ovlivněna českým právním systémem. Délka schvalovacího procesu umístění VtE do krajiny jistě odradí spoustu investorů. Graf 5: Vývoj instalovaného výkonu u VE, VtE a FVE 2500 1959.1

2000 1500 1045.33

1036.39

1056.11

1000 464.58

500 39.51

150.02

217.8

193.2

0 2008

2009

2010

Pramen: data z ERÚ, vlastní zpracování

58

FVE VE VtE

Instalovaný výkon VE je ve sledovaných letech téměř beze změny. Jedná se o situaci, kdy hydroenergetický potenciál je téměř vyčerpán a existuje jen málo vhodných lokalit pro výstavbu dalších vodních děl. Pozvolný nárůst výstavby je pozorovatelný u větrné energie. Největší boom zaţily instalace solárních panelů, jak jiţ bylo zmíněno. Výkon FVE se mezi roky 2009 a 2010 zvýšil o více neţ 300 %.

5.2 Větrné elektrárny Pro přehled produkce elektrické energie větrnými elektrárnami v ČR byl vytvořen kartogram. Největší zásluhu na výrobě elektřiny ve VtE má Ústecký kraj. V kraji je vyrobeno téměř 50 % z celkového objemu elektřiny získané z VtE v ČR. Olomoucký kraj zaujímá druhou pozici v rámci ČR a produkuje 20 % elektřiny z celkového mnoţství elektrické energie z VtE v ČR. VtE nejsou vystavěny na území hlavního města Prahy a zanedbatelnou produkci mají Plzeňský, Jihočeský a Královéhradecký kraj. Nejmenší objem elektrické energie z VtE vykazuje Zlínský kraj, kde je vystavěna pouze jedna VtE. Liberecký kraj neprodukuje velké mnoţství elektřiny z VtE, i kdyţ má výhodné předpoklady. Existuje zde spousta územních překáţek v jejich výstavbě. Obrázek 8: Kartogram výroby elektřiny ve VtE v roce 2010 v krajích ČR

Pramen: vlastní zpracování, data z Měsíčních zpráv o provozu, dostupné na portálu ERÚ

Objem produkce elektřiny z VtE v jednotlivých krajích je uveden v tabulce.

59

Tabulka 25: Výroba brutto elektřiny ve VtE (GWh) v letech 2009 a 2010 Kraje ČR Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Celkem ČR

2009 (GWh) 0.00 6.50 0.00 0.00 9.00 175.40 4.50 0.00 9.90 16.30 9.20 48.10 0.20 8.80 288.1

2010 (GWh) 0.00 7.90 0.00 0.00 29.80 165.00 3.60 0.00 18.10 20.80 13.20 67.60 0.30 9.10 335.5

Nárůst v roce 2010 (%) 0 21 0 0 231 pokles o 6 pokles o 25 0 82 27 43 40 50 3 16

Pramen: statistiky výroby elektřiny z ERÚ, výpočty vlastní

Největšího procentuálního nárůstu výroby elektrické energie z VtE bylo dosaţeno v Pardubickém kraji, kde se výroba v roce 2010 téměř zdvojnásobila. Naopak pokles produkce byl zaznamenán v Ústeckém a Libereckém kraji. Stejně jako v roce 2009 je největším výrobcem Ústecký kraj i v roce 2010. Nejméně produktivní lokalitou z hlediska elektřiny z VtE je Zlínský kraj. Tabulka 26: Podíl výroby elektrické energie z VtE na elektřině z OZE celkem Kraje ČR Výroba v roce 2010 (GWh) 0.00 Hlavní město Praha 7.90 Středočeský kraj 0.00 Jihočeský kraj 0.00 Plzeňský kraj 29.80 Karlovarský kraj 165.00 Ústecký kraj 3.60 Liberecký kraj 0.00 Královehradecký kraj 18.10 Pardubický kraj 20.80 Kraj Vysočina 13.20 Jihomoravský kraj 67.60 Olomoucký kraj 0.30 Zlínský kraj 9.10 Moravskoslezský kraj 335.5 Celkem ČR Pramen: data z ERÚ, výpočty vlastní

Podíl na elektřině z OZE (%) 0.0 0.1 0.0 0.0 0.5 2.8 0.1 0.0 0.3 0.4 0.2 1.2 0.0 0.2 5.7

Jak jiţ bylo zmíněno, větrná energetika zaujímá poslední místo mezi OZE v ČR. Největší podíl na elektřině z OZE má výroba elektrické energie ve VtE v Ústeckém kraji. 60

Tabulka 27: Výroba elektřiny v MWh z VtE v měsících leden-červen roku 2010 Kraje ČR I 0.0 Hlavní město Praha 533.0 Středočeský kraj 0.2 Jihočeský kraj 0.0 Plzeňský kraj 1353.1 Karlovarský kraj 4841.1 Ústecký kraj 85.9 Liberecký kraj 0.6 Královehradecký kraj 786.6 Pardubický kraj 1287.7 Kraj Vysočina 728.3 Jihomoravský kraj 2254.0 Olomoucký kraj 0.0 Zlínský kraj 583.5 Moravskoslezský kraj Brutto el. celkem ČR (GWh) 12.4 Netto el. celkem ČR (GWh) 12.2 Pramen: data z ERÚ, vlastní zpracování

II 0.0 621.7 0.2 0.0 2361.6 9812.3 407.6 0.8 1281.8 1735.5 552.8 5477.2 0.0 811.6 23.1 23.0

III 0.0 1156.1 1.2 0.0 3352.9 21006.3 498.1 3.8 2209.9 2511.5 1689.3 7953.8 38.1 995.4 41.4 41.3

IV 0.0 493.8 1.1 0.0 1836.1 12538.0 282.2 3.4 986.7 1419.3 1091.8 4742.6 39.6 624.0 24.1 24.0

V 0.0 529.4 0.8 0.0 1568.4 16713.0 303.7 2.4 1755.2 1636.5 1353.3 5743.8 31.2 650.9 30.3 30.2

VI 0.0 368.0 1.0 0.3 1719.3 12862.0 224.2 3.0 1049.6 1296.2 1088.7 6360.2 33.1 923.3 25.9 25.8

Tabulka 28: Výroba elektřiny v MWh z VtE v měsících červenec-prosinec roku 2010 Kraje ČR Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Brutto el. celkem ČR (GWh) Netto el. celkem ČR (GWh)

VII 0.0 356.7 0.7 0.2 1005.1 9068.5 176.2 2.2 891.2 1027.5 830.4 3273.2 35.6 436.1

VIII 0.0 811.5 0.7 0.2 2133.4 14001.9 234.9 2.0 1239.7 1523.7 950.1 4987.4 36.5 641.4

IX 0.0 755.9 0.8 0.2 2226.3 15860.2 231.3 2.9 1689.3 1842.8 1155.7 5694.2 20.6 720.8

X 0.0 638.0 1.0 0.2 4155.3 17297.6 496.6 3.7 1684.3 2255.6 1096.9 6397.5 28.3 797.8

XI 0.0 940.3 1.6 0.2 4410.9 16219.0 450.8 5.4 2346.4 2096.4 1088.7 7907.7 46.6 992.7

XII 0.0 693.9 1.8 0.3 3738.5 14789.0 165.4 3.3 2270.2 2465.7 1342.5 6724.5 35.7 971.5

17.1

26.5

30.2

34.8

36.5

33.2

17.0

26.4

30.1

34.7

36.4

33.0

Pramen: data z ERÚ, vlastní zpracování

Nejvíce elektrické energie z VtE bylo vyrobeno v měsíci březen, jednalo se o 41,4 GWh. Příznivým obdobím pro výrobu elektřiny pomocí VtE jsou podzimní měsíce, především říjen a listopad. V měsíci lednu bylo vyprodukováno nejmenší mnoţství elektrické energie, coţ je ovlivněno meteorologickými podmínkami. Provoz VtE je ohroţen moţnými námrazami. Jihočeský, Plzeňský a Královehradecký kraj vyrábí zanedbatelné mnoţství elektřiny z celkového objemu. 61

Graf 6: Výroba brutto elektrické energie ve VtE v měsících roku 2010 (GWh)

GWh

Brutto el. celkem ČR (GWh) 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Brutto el. celkem ČR (GWh)

I

II

III

IV

V

VI

VII VIII IX

X

XI

XII

Měsíce

Pramen: data z ERÚ, vlastní zpracování

5.3 Vodní energie Tabulka 29: Výroba elektřiny ve VE v krajích ČR (GWh) 2009 39.1 Hlavní město Praha 1313.4 Středočeský kraj 262.1 Jihočeský kraj 73.2 Plzeňský kraj 23.8 Karlovarský kraj 229.0 Ústecký kraj 76.4 Liberecký kraj 83.6 Královehradecký kraj 67.6 Pardubický kraj 299.4 Kraj Vysočina 89.3 Jihomoravský kraj 351.5 Olomoucký kraj 14.2 Zlínský kraj 60.0 Moravskoslezský kraj Celkem ČR 2982.7 Pramen: data z ERÚ, vlastní zpracování

2010 50.4 1447.9 282.3 80.4 31.0 254.1 82.1 113.6 86.4 357.5 111.9 379.9 27.5 75.9 3380.6

Nárůst v roce 2010 (%) 28.9 10.2 7.7 9.8 30.3 11.0 7.5 35.9 27.8 19.4 25.3 8.1 93.7 26.5 13.3

Vodní energie je historicky nejdéle vyuţívanějším OZE v ČR. Hydroenergetický potenciál je v současné době téměř vyčerpán a chybí vhodné lokality pro výstavbu dalších VE. Elektřina získávaná z vody má největší podíl ve všech krajích ČR, kromě kraje Jihomoravského, kde v roce 2010 převládla fotovoltaika. Největší zastoupení na výrobě elektřiny z vody má Středočeský kraj, kde se nachází nejvýznamnější vodní díla, která jsou součástí Vltavské kaskády. Největší nárůst výroby se uskutečnil ve Zlínském kraji. Produkce

62

elektrické energie se téměř zdvojnásobila. Přehled výroby elektřiny ve VE na území ČR je znázorněn v grafu. Graf 7: Výroba elektrické energie v krajích ČR v roce 2010 (GWh)

Pramen: data z ERÚ, vlastní zpracování

VE se podílejí téměř 60 % na výrobě elektrické energie z OZE. Největší zastoupení má Středočeský kraj, který je absolutní špičkou mezi ostatními kraji. Další významnou oblastí výroby elektřiny ve VE je Olomoucký kraj, kde se však vyrobí pouze 25 % objemu, který je vyprodukován Středočeským krajem.

5.4 Sluneční energie Nárůst výroby elektrické energie mezi roky 2009 a 2010 je největší u solárních elektráren. Celková produkce elektřiny získané ve FVE se zvýšila téměř o 600 %. Nárůst výroby je výsledkem boomu, který fotovoltaika proţila v ČR v těchto letech. Mezi OZE v ČR zaujímá výroba elektřiny ze solárních panelů třetí příčku.

63

Tabulka 30: Výroba elektřiny ve FVE v krajích ČR (GWh) Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Celkem

2009 0.5 7.1 16.9 9.4 0.3 4.5 0.7 3.1 3.1 1.3 29.4 2.6 8.1 2.3 88.8

2010 3.1 74.2 71.8 67.4 5.3 34.3 9.8 27.0 26.9 30.3 169.8 36.3 45.3 14.1 615.7

Nárůst výroby v roce 2010 (%) 520.0 945.1 324.9 617.0 1666.7 662.2 1300.0 771.0 767.7 2230.8 477.6 1296.2 459.3 513.0 593.4

Pramen: data z ERÚ, vlastní zpracování

Nejvíce solární elektřiny vyrábí Jihomoravský kraj, který má nejlepší předpoklady pro rozvoj fotovoltaiky a budování solárních panelů. Rozmach výstavby solárních elektráren na území ČR v roce 2010 je patrný z následujícího grafu. Výroba vzrostla nejvíce v Jihomoravském, Jihočeském, Plzeňském a Středočeském kraji. Graf 8: Výroba elektrické energie ve FVE v letech 2009 a 2010 v krajích ČR (GWh)

Pramen: data z ERÚ, vlastní zpracování

64

5.5 Shrnutí obnovitelných zdrojů energie v krajích ČR Graf 9: Podíl výroby elektřiny z FVE, VE a VtE v krajích ČR Celkem ČR Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj

FVE VE

Královehradecký kraj

VtE

Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Pramen: data z ERÚ, vlastní zpracování

Z přehledu jsou patrné následující závěry. Nejvíce je v krajích zastoupeno vyuţívání vodní energie, která se na výrobě elektrické energie z OZE podílí 57,8 %. Vodní energetika je nejefektivnější ve Středočeském kraji. Od roku 2010 se k významným OZE na území České republika připojila solární energetika. Podíl elektřiny získané ze solárních panelů je 10,5 % z celkového objemu elektrické energie vyrobené OZE. Jihomoravský kraj je jediným územím, kde se pomocí fotovoltaiky vyrobí více elektřiny neţ ve VE. Větrná energetika je rozvinuta a vyuţívána především na severu ČR, kde má lepší předpoklady pro rozvoj. Největší potenciál je soustředěn v kraji Vysočina, kde lze do budoucna očekávat rozvoj výstavby VtE. Produkce elektřiny z VtE je nejmenší ve srovnání s ostatními OZE a podílí se pouze 5,8 % na celkovém vyrobeném mnoţství elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Větrná energetika je nejvíce rozvinuta v Ústeckém kraji, který je zároveň nejvýznamnějším výrobcem elektřiny z VtE.

65

ZÁVĚR Názory na obnovitelné zdroje se odlišují, stojí proti sobě zastánci a odpůrci. Vyuţívání OZE s sebou přináší určitě spoustu výhod. Jedná se zejména o sníţení znečištění ovzduší a ţivotního prostředí, jelikoţ výroba elektřiny z OZE je ekologicky čistá a nezatěţuje okolní krajinu. Důleţitým argumentem pro další rozvoj zelené energetiky je vyčerpatelná zásoba energetických surovin a neustále se zvyšující spotřeba elektrické energie na Zemi. Výrobou elektřiny z OZE je podporována regionální ekonomika a dochází ke sníţení závislosti státu na dovozech nerostných surovin. Především omezení dovozů energetických surovin je hlavní motivací podpory vyuţívání alternativních zdrojů energie. Podpora regionální ekonomiky, jako je například zvýšení zaměstnanosti v dané lokalitě, se týká především OZE biomasa, jelikoţ ostatní OZE (voda, vítr a slunce) jsou nenáročné na obsluhu a výroba elektrické energie je řízena počítačovým systémem. Lidským faktorem jsou prováděny pravidelné kontroly, které nemají velké nároky na pracovní sílu.

EU podporuje vyuţívání OZE a členské státy musely aplikovat směrnice EU o podpoře obnovitelných zdrojů do svých právních systémů. Subvence OZE musí být nastaveny racionálně, a také je důleţité vymezit mantinely, které zabrání nesmyslným výstavbám zelených elektráren. Výroba elektrické energie pomocí solárních panelů a spalováním biomasy by neměla probíhat na úrodné zemědělské půdě. Solární a větrné elektrárny musí také akceptovat přírodní a územní podmínky. Výstavbě VtE předchází dlouhodobá měření průměrné rychlosti větru a jsou posuzovány vlivy na okolní prostředí.

Ve světě existuje i celá řada odpůrců zelené elektřiny, kteří prosazují jaderné elektrárny. Kritikem OZE je Jesse Ausubel z Rockeffeller University, který působí jako vědecký pracovník v oblasti klimatických změn. Poukázal na fakt, ţe OZE mají obrovské nároky na plochu. Důleţitým faktem je i efektivnost výstavby zelených elektráren. S dalšími stavbami elektráren na výrobu elektřiny z OZE klesá jejich efektivnost, protoţe obnovitelné zdroje jsou závislé na přírodních podmínkách, a pokud jsou jiţ nejlepší lokality zastavěny, kaţdá další představuje niţší efektivnost ve vyuţívání OZE.74

OZE jsou diskutovanou problematikou a v budoucnu by bylo vhodné najít soulad v jejich vyuţívání s ostatními energetickými surovinami, protoţe výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů nepokryje celkovou spotřebu energie na Zemi.

74

Zpracováno podle: New Scientist [online]. 2007 [cit. 2011-04-26]. Renewable energy could rape nature. Dostupné z WWW: . 66

Prvním krokem pro efektivní vyuţívání OZE je nastavení racionální státní podpory. Zejména z důvodů přilákání investic na nový trh. Podpora musí být nastavena úměrně, aby příliš neprodraţila elektrickou energii, a aby vzbudila zájem u investorů. Nemělo by ovšem dojít k dalšímu „solárnímu boomu.“ Relativní sniţování cen OZE oproti ostatním zdrojům povede ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Druhým krokem pro nárůst efektivnosti OZE je výzkum a vývoj na poli technologií pro OZE. Příkladem uţitečného projektu v oblasti energetiky je systém inteligentních sítí, který přispěje ke sníţení spotřeby elektřiny. Vynálezy nových technologií a způsobů, jak lze získat elektrickou energii z OZE, přispějí také ke zvýšení jejich efektivnosti a konkurenceschopnosti. Nejdůleţitější součástí efektivního vyuţívání alternativních zdrojů je analýza lokálních podmínek. Výběr vhodné lokality pro umístění elektrárny vyuţívající obnovitelné zdroje je stěţejním krokem pro zvýšení efektivnosti. Jedná se o zmapování přírodních a klimatických podmínek oblasti a určení vhodných území pro získávání elektřiny z OZE. Výběr oblasti musí být prováděn s ohledem na charakteristiku krajinného rázu. Nemělo by docházet k výstavbám elektráren na územích, která jsou vhodná pro jiné uţití, zejména na úrodné zemědělské půdě. Musí se zváţit i vlivy na obyvatelstvo v blízkém okolí a eliminovat negativní externality elektráren OZE. Limitující omezení výstavby solárních panelů, VtE, VE a spaloven biomasy, které byly popsány, by měly být součástí územní energetické koncepce státu.

ČR je součástí EU, kde podpora vyuţívání OZE je jednou z hlavních priorit Společenství, a musela přijmout legislativní opatření, která povedou ke zvyšování efektivity a konkurenceschopnosti OZE oproti ostatním energetickým zdrojům. Legislativu by měla doplnit územní energetická koncepce, která by zmapovala území ČR, která jsou vhodná pro vyuţívání OZE. Výběr oblastí by měl být proveden odborníky ze sféry energetiky, ţivotního prostředí, výrobců technologií a vypracovaný návrh by přinesl přehled lokalit, které je moţno vyuţít pro získávání elektrické energie z OZE.

Cílem práce bylo analyzovat rozmístění vybraných OZE. Z analýzy vyplývá, ţe nejproduktivnějším krajem ve výrobě zelené elektřiny je Středočeský kraj. První příčka je ovlivněna výhodnými hydrologickými podmínkami a velkými VE, které jsou součástí Vltavské kaskády. Téměř polovina elektrické energie získané z vody pochází právě ze Středočeského kraje. Druhé místo patří Ústeckému kraji, který těţí z výhodných povětrnostních podmínek a je špičkou v ČR ve výrobě elektřiny ve VtE. Fotovoltaika zaţila rozmach v minulém roce a nejvíce elektrické energie ze solárních panelů pochází z Jihomoravského kraje. Do budoucna lze očekávat rozvoj především solární a větrné energetiky, ne tak markantní jako v minulých letech. Další výstavby velkých VE nelze předpokládat, protoţe potenciál je jiţ téměř zcela vyuţit. Největší potenciál pro větrnou energetiku má kraj Vysočina a lze očekávat navýšení výroby elektrické energie z VtE. 67

Seznam použité literatury 1. CETKOVSKÝ, Stanislav; FRANTÁL, Bohumil; ŠTEKL, Josef. Větrná energie v České republice : Hodnocení prostorových vztahů, environmentálních aspektů a socioekonomických souvislostí.. Brno : Ústav geoniky AV ČR, v.v.i., 2010. 200 s. ISBN 978-80-86407-84-5. 2. KLOZ, Martin, MOTLÍK, Jan; PETRŢÍLEK, Petr; TUŢINSKÝ, Martin. Využívání obnovitelných zdrojů energie : Právní předpisy s komentářem. Praha : Linde Praha, a.s., 2007. ISBN 978-80-7201-670-9. 3. MOTLÍK, Jan , et al. Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice. Praha : ČEZ, a.s., 2007. ISBN 978-80-239-8823-9. 4. MUSIL, Petr. Globální energetický problém a hospodářská politika se zaměřením na obnovitelné zdroje. Praha : C. H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-112-3. 5. QUASCHNING, Volker. Obnovitelné zdroje energie. Praha : Grada Publishing, a.s., 2010. ISBN 978-80-247-3250-3. Legislativní předpisy: 1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES 2. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES 3. Vyhláška MŢP č. 482/2005 Sb. 4. Vyhláška ERÚ č. 475/2005 Sb. 5. Vyhláška ERÚ č. 502/2005 Sb. 6. Zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů Internetové zdroje: 1. Alternativní zdroje energie. Sluneční elektrárny. Dostupné z WWW: . 2. Alternativní zdroje energie. Výroba energie z biomasy. Dostupné z WWW: . 3. Biom. Energetická návratnost fotovoltaických systémů v podmínkách ČR. Dostupné z WWW: . 4. Česká agentura pro obnovitelné zdroje energie. Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů energie. Dostupné z WWW: . 5. Česká společnost pro větrnou energii. Aktuální instalace. Dostupné z WWW: . 6. Česká společnost pro větrnou energii. Přínosy větrné energetiky. Dostupné z WWW: .

68

7. Česká společnost pro větrnou energii. Energetická návratnost větrných elektráren. Dostupné z WWW: . 8. Česká společnost pro větrnou energii. Kolik energie vyrobí jedna moderní elektrárna. Dostupné z WWW: . 9. Česká společnost pro větrnou energii. Hostýn. Dostupné z WWW:. 10. ČT 24. Litoměřický geotermální vrt bude aţ v roce 2014. Dostupné z WWW: . 11. Ekonom. ČEZ zastavil výstavbu geotermální elektrárny v Liberci. Dostupné z WWW: < http://ekonom.ihned.cz/c1-49590840-ekonom-cz-cez-zastavil-vystavbu12. 13. 14.

15.

16.

17.

18. 19. 20. 21.

geotermalni-elektrarny-v-liberci>. Elektřina. Vodní elektrárny v ČR. Dostupné z WWW:. Energetická agentura Zlínského kraje, o.p.s.. Energetická koncepce ZK. Dostupné z WWW: . Energetický poradci. Energie biomasy. Dostupné z WWW: . Energetický regulační úřad. Roční zpráva o provozu ES ČR 2009. Dostupné z WWW: . Energetický regulační úřad. Měsíční tabulka instalovaného výkonu. Dostupné z WWW: . Euroquality files. Analysis of renewable energy. Dostupné z WWW: . Informační portál o solární energii a jejím využití. O solární energii a slunečním záření. Dostupné z WWW: . Ministerstvo průmyslu a obchodu. MPO zrovnoprávní podporu obnovitelných zdrojů energie. Dostupné z WWW: . Ministerstvo životního prostředí. Větrné elektrárny. Dostupné z WWW: . Ministerstvo životního prostředí. Potenciál obnovitelných zdrojů energie, moţnosti vyuţití. Dostupné z WWW: .

69

22. New Scientist. Renewable energy could rape nature. Dostupné z WWW: . 23. Oficiální portál pro podnikání a export. Příručka Obnovitelné zdroje energie. Dostupné z WWW: . 24. Přístup k právu Evropské unie. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES. Dostupné z WWW: . 25. Přístup k právu Evropské unie. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES. Dostupné z WWW: . 26. Renewable energy sources . Advantages and disadvantages of solar power. Dostupné z WWW:
28.

29.

30. 31.

32.

disadvantages-of- solar-power/>. Skupina ČEZ. Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Dostupné z WWW: . Skupina ČEZ. Vodní elektrárna Orlík. Dostupné z WWW: . Skupina ČEZ. Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice. Dostupné z WWW: . Skupina ČEZ [online]. 2010 [cit. 2011-04-21]. Voda. Dostupné z WWW:. Skupina ČEŽ. Geotermální energie. Dostupné z WWW: . Skupina ČEZ . Jak funguje výroba energie z biomasy. Dostupné z WWW:
zdroje/biomasa/flash-model-jak-funguje-vyroba-energie-z-biomasy.html>. 33. Tzb info. Výpočtová pomůcka ekonomická efektivnost investic. Dostupné z WWW: . 34. Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i.. Odhad realizovatelného potenciálu na území ČR. Dostupné z WWW: . 35. Zpravodajský server Lidových novin. Solární boom končí uţ teď. Stovky vychytralých investorů zapláčou. Dostupné z WWW:. Odborná konzultace: Odborná konzultace s Mgr. Stanislavem Cetkovským, firma VENTUREAL, s.r.o. 70

Seznam tabulek Tabulka 1: Vývoj výkupních cen elektrické energie u vybraných OZE...................................12 Tabulka 2: MVE v Praze uvedeny ERÚ ...................................................................................31 Tabulka 3: MVE v Jihočeském kraji vlastněné společností ČEZ, a.s. .....................................33 Tabulka 4: MVE v Jihomoravském kraji ..................................................................................35 Tabulka 5: VtE v Jihomoravském kraji ....................................................................................35 Tabulka 6: VtE v Karlovarském kraji dle ČSVE ......................................................................37 Tabulka 7: MVE v Královehradeckém kraji.............................................................................38 Tabulka 8: Potenciál OZE v Moravskoslezském kraji .............................................................41 Tabulka 9: MVE na území Moravskoslezského kraje ..............................................................42 Tabulka 10: Výroba elektřiny ve VtE v roce 2009 v Moravskoslezském kraji ........................42 Tabulka 11: Odhad vyuţitelných potenciálů OZE v Olomouckém kraji .................................43 Tabulka 12: MVE v Olomouckém kraji ...................................................................................43 Tabulka 13: VtE v Olomouckém kraji ......................................................................................44 Tabulka 14: Vybrané MVE v Pardubickém kraji .....................................................................45 Tabulka 15: FVE v Pardubickém kraji .....................................................................................45 Tabulka 16: VtE v Pardubickém kraji ......................................................................................46 Tabulka 16: Významné vodní elektrárny v Plzeňském kraji ....................................................47 Tabulka 17: MVE ve Středočeském kraji .................................................................................49 Tabulka 18: Vybrané MVE v Ústeckém kraji ..........................................................................50 Tabulka 19: VtE v Ústeckém kraji ...........................................................................................52 Tabulka 20: MVE v kraji Vysočina ..........................................................................................53 Tabulka 21: VtE na území kraje Vysočina ...............................................................................53 Tabulka 22: FVE ve Zlínském kraji .........................................................................................55 Tabulka 23: Výroba elektrické energie z OZE v krajích ČR ....................................................57 Tabulka 24: Výroba elektřiny z OZE v ČR v roce 2010 ..........................................................58 Tabulka 25: Výroba brutto elektřiny ve VtE (GWh) v letech 2009 a 2010..............................60 Tabulka 26: Podíl výroby elektrické energie z VtE na elektřině z OZE celkem ......................60 Tabulka 27: Výroba elektřiny v MWh z VtE v měsících leden-červen roku 2010 ..................61 Tabulka 28: Výroba elektřiny v MWh z VtE v měsících červenec-prosinec roku 2010 ..........61 Tabulka 29: Výroba elektřiny ve VE v krajích ČR (GWh) ......................................................62 Tabulka 30: Výroba elektřiny ve FVE v krajích ČR (GWh) ....................................................64

71

Seznam grafů Graf 1: Struktura zdrojů energií na území Jihomoravského kraje ............................................ 34 Graf 2: Dostupný potenciál OZE v Libereckém kraji .............................................................. 40 Graf 3: Podíl výroby elektřiny z OZE ve Středočeském kraji .................................................. 48 Graf 4: Dostupný potenciál OZE ve Zlínském kraji ................................................................. 54 Graf 5: Vývoj instalovaného výkonu u VE, VtE a FVE........................................................... 58 Graf 6: Výroba brutto elektrické energie ve VtE v měsících roku 2010 (GWh) ...................... 62 Graf 7: Výroba elektrické energie v krajích ČR v roce 2010 (GWh) ....................................... 63 Graf 8: Výroba elektrické energie ve FVE v letech 2009 a 2010 v krajích ČR (GWh) ........... 64 Graf 9: Podíl výroby elektřiny z FVE, VE a VtE v krajích ČR................................................ 65

72

Seznam obrázků Obrázek 1: Průměrný roční úhrn globálního záření v ČR ........................................................10 Obrázek 2: Větrná mapa České republiky ................................................................................13 Obrázek 3: Větrné elektrárny s výkonem nad 2 MW ...............................................................17 Obrázek 4: Mapa vodních elektráren ........................................................................................21 Obrázek 5: Omezení pro výstavbu VtE v Libereckém kraji .....................................................40 Obrázek 6: Vodní elektrárna Orlík ...........................................................................................49 Obrázek 7: Větrná farma Kryštofovy Hamry ...........................................................................51 Obrázek 8: Kartogram výroby elektřiny ve VtE v roce 2010 v krajích ČR .............................59

73

Seznam zkratek CF

Cash-flow

ČSVE

Česká společnost pro větrnou energii

EIA

Environmental Impact Assessment

ERÚ

Energetický regulační úřad

MVE

Malá vodní elektrárna

OZE

Obnovitelné zdroje energie

PEZ

Primární energetické zdroje

PVE

Přečerpávací vodní elektrárna

TUV

Teplá uţitková voda

VE

Vodní elektrárna

VtE

Větrná elektrárna

ÚFA AV ČR

Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR

ÚEK

Územní energetická koncepce

74

Seznam příloh Příloha 1: Seznam aktuálních VtE

75

Příloha 1: Přehled aktuálních VtE Celkový Lokalita

Kraj

Výkon (kW)

Počet výkon

Instalace

Hostýn

Zlínský

225

1

225

1993

Velká Kraš

Olomoucký

225

1

225

1994

Ostruţná

Olomoucký

500

6

3000

1994

Mravenečník

Olomoucký

220+315+630 3

1170

1993-1996

Boţí Dar - Neklid

Karlovarský

315

1

315

2001

Protivanov I

Olomoucký

100

1

100

2002

Jindřichovice pod Smrkem

Liberecký

600

2

1200

2003

Nová Ves v Horách I

Ústecký

1500

1

1500

2003

Nová Ves v Horách II

Ústecký

1500

1

1500

2004

Mladoňov

Olomoucký

500

1

500

2004

Loučná

Ústecký

600

3

1800

2004

Vítkov (Lysý Vrch u

Liberecký

500

5+0,6 3100

2004

Čiţebná - Nový Kostel I

Karlovarský

315

1

315

2006

Čiţebná - Nový Kostel II

Karlovarský

500

3

1500

2006

Potštát

Olomoucký

150

3

450

2005,2009

Protivanov II

Olomoucký

1500

2

3000

2005

Břeţany

Jihomoravský

850

5

4250

2005

Hraničné Petrovice I

Olomoucký

850

1

850

2005

Hraničné Petrovice II

Olomoucký

850

1

850

2005

Petrovice

Ústecký

2000

2

4000

2005,2007

Ţipotín-Gruna-Solitary

Pardubický

600

2

1200

2006

Nové Město - Vrch Tří pánů

Ústecký

2000

3

6000

2006

Pavlov

Vysočina

2000

2

4000

2006

Pohledy u Svitav

Pardubický

250

3

750

2004,2006

Anenská Studánka

Pardubický

250

2

500

2006

Rusová-Podmíleská výšina

Ústecký

2500

3

7500

2006

Drahany

Olomoucký

2000

1

2000

2006

Pavlov II

Vysočina

850

2

1700

2006

Boţí Dar II- Neklid

Karlovarský

330

2

660

2006

Veselí u Oder

Moravskoslezský 2000

2

4000

2007

Gruna- Ţipotín

Pardubický

2

4000

2007

Albrechtic)

2000

76

Celkový Lokalita

Kraj

Stará Libavá -

Výkon (kW)

Počet výkon

Instalace

Moravskoslezský 2000

1

2000

2007

Ústecký

2000

21

42000

2007

Mníšek,Klíny

Ústecký

2000

2

4000

2007

Klíny

Ústecký

2000

1

2000

2007

Brodek u Konice

Olomoucký

600

2

1200

2007

Kámen

Vysočina

2000

1

2000

2008

Pchery

Středočeský

3000

2

6000

2008

Maletín

Olomoucký

2000

1

2000

2008

Lipná

Olomoucký

2000

1

2000

2008

Anenská Studánka II

Pardubický

1250

4

5000

2008

TrojmezíA

Karlovarský

600

2

1200

2008

TrojmezíB

Karlovarský

1500

1

1500

2008

Bantice

Jihomoravský

2000

1

2000

2008

Hora Svatého Šebestiána

Ústecký

1500

3

4500

2008

Stráţní Vrch v Nové Vsi v

Ústecký

2050

4

8200

2008

Horní Částkov

Karlovarský

2000

2

4000

2009

Janov

Pardubický

2000

2

4000

2009

Horní Loděnice - Lipina

Olomoucký

2000

9

18000

2009

Ostrý Kámen

Pardubický

1250

3

3750

2009

Věţnice

Vysočina

2050

2

4100

2009

Tulešice

Jihomoravský

2000

1

2000

2009

Mlýnský vrch, Krásná u Aše

Karlovarský

2000

4

8000

2009

Horní Částkov II

Karlovarský

2000

2

4000

2010

Boţí dar III

Karlovarský

800

1

800

2010

Jinřichovice-Stará

Karlovarský

2300

4

9200

2010

Vrbice

Karlovarský

2300

2

4600

2010

Habartice u Krupky

Ústecký

2050

2

4100

2010

Rejchartice(Norberčany) Kryštofovy HamryPřísečnice

Horách

215 MW

Pramen: http://www.csve.cz/clanky/aktualni-instalace-vte-cr/120

77