Využití volně dostupných (geo)dat pro tvorbu tematických map České republiky

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOINFORMATIKY

Využití volně dostupných (geo)dat pro tvorbu tematických map České republiky

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Monika KORBELOVÁ

Olomouc, 2010

Prohlášení Prohlašuji, že tato bakalářská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování používala nebo z nich čerpala, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj.

V Olomouci dne 1. 6. 2010 ……………………... Monika Korbelová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Zuzaně Němcové (roz. Šťávové) za vedení a odborné konzultace, které mi poskytla během realizace této práce. Velké poděkování patří i mým rodičům za podporu, kterou jsem od nich při studiu dostávala a díky které jsem byla také schopna vypracovat tuto práci.

Obsah 1.

Úvod .......................................................................................................................... 7

2.

Cíl práce .................................................................................................................... 8

3.

Metody a postup práce .............................................................................................. 9

4.

Data ......................................................................................................................... 10 4.1

Grafická a negrafická data ................................................................................ 10

4.1.1

Geodata ..................................................................................................... 10

4.1.2

Atributová data ......................................................................................... 10

4.2

Geodetický referenční systém .......................................................................... 11

4.2.1

Souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální ................. (S-JTSK) ................................................................................................... 11

4.2.2

Světový geodetický referenční systém 1984 (WGS-84) .......................... 12

4.2.3

Souřadnicový systém 1942 (S-42)............................................................ 12

4.3

GIS (Geografický informační systém) ............................................................. 13

4.4

Zájmové území ................................................................................................. 14

4.5

Zdroje dat ......................................................................................................... 14

4.5.1

VÚV T. G. Masaryka, v.v.i. ..................................................................... 14

4.5.2

HEIS VÚV T. G. Masaryka, v.v.i. ........................................................... 15

4.5.3

Ředitelství silnic a dálnic ČR ................................................................... 15

4.5.4

GRASSwikiCZ ......................................................................................... 16

4.5.5

Spolek pro vojenská pietní místa, o.s. ...................................................... 16

4.5.6

Český statistický úřad (ČSÚ) ................................................................... 16

4.5.7

Ústav hospodářské úpravy lesa (ÚHÚL) .................................................. 17

4.5.8

Portál veřejné správy ................................................................................ 17

4.5.9

Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK)....................................... 17

4.5.10

Česká geologická služba........................................................................... 18

4.6

Metadata ........................................................................................................... 19

4.7

Norma ISO 19115 ............................................................................................ 19

4.8

Databáze ........................................................................................................... 19

4.8.1 4.9 5.

Datový typ ................................................................................................ 20

Databáze zdrojů ................................................................................................ 20

Zpracování dat ......................................................................................................... 22 5.1

Formáty dat a načítání do GIS .......................................................................... 22

5.1.1

Shapefile (SHP) ........................................................................................ 22

6.

5.1.2

Microsoft Excel (XLS) ............................................................................. 23

5.1.3

Webové mapové služby (WMS)............................................................... 25

Tematické mapy ...................................................................................................... 26 6.1

6.1.1

Mapa ......................................................................................................... 26

6.1.2

Tematická mapa........................................................................................ 26

6.2

Topografický podklad ...................................................................................... 26

6.3

Tematický obsah............................................................................................... 27

6.4

Kompozice mapy.............................................................................................. 27

6.5

Základní kompoziční prvky.............................................................................. 27

6.5.1

Název mapy .............................................................................................. 28

6.5.2

Legenda .................................................................................................... 28

6.5.3

Měřítko ..................................................................................................... 28

6.5.4

Tiráž .......................................................................................................... 29

6.5.5

Mapové pole ............................................................................................. 29

6.6

Nadstavbové kompoziční prvky ....................................................................... 29

6.7

Kartografické metody ....................................................................................... 30

6.7.1

Metoda bodových znaků ........................................................................... 30

6.7.2

Metoda kartodiagramu .............................................................................. 31

6.7.3

Tečková metoda........................................................................................ 31

6.7.4

Metoda kartogramu................................................................................... 32

6.7.5

Metoda anamorfózy .................................................................................. 32

6.8 7.

Základní definice .............................................................................................. 26

Barva ................................................................................................................ 32

Komentář k mapám ................................................................................................. 34 7.1

Koupaliště ve volné přírodě v České republice v roce 2006 ............................ 34

7.2

Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice ..................... 34 za rok 2007 ....................................................................................................... 34

7.3

Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice ..................... 34 za rok 2007 ....................................................................................................... 34

7.4

Sklizeň obilnin v České republice v roce 2008 ................................................ 35

7.5

Počet obyvatel v okresech České republiky v roce 2001 ................................. 35

7.6

Těžba dřeva v České republice v roce 2008 ..................................................... 36

7.7

Vodoměrné stanice v České republice v roce 2008 ......................................... 36

7.8

Vojenská pietní místa v České republice v roce 2005...................................... 37

7.9

Území vhodné pro výstavbu větrných elektráren v České republice .................. v roce 2008 ....................................................................................................... 37

7.10 Produkce průmyslových odpadů v České republice za rok 2007 ..................... 37 8.

Závěr ........................................................................................................................ 38

9.

Summary ................................................................................................................. 39

10. Použitá literatura...................................................................................................... 40 Seznam obrázků.............................................................................................................. 43 Seznam grafů .................................................................................................................. 43 Seznam příloh ................................................................................................................. 45

1. Úvod

1. Úvod Základem pro tvorbu map, ať už topografických nebo tematických, je třeba velké množství prostorových a atributových dat. Tyto data jsou z velké části sbírány primárně nebo sekundárně soukromými firmami a poskytovány za finanční poplatek. Přesto existují data dostupná zdarma pro širokou veřejnost, ale jejich nalezení je mnohdy velmi obtížné. Tato práce se zaměřuje na shromažďování volně dostupných geodat a atributových dat v digitální podobě, která budou sloužit pro tvorbu tematických map České republiky v územním rozsahu celého státu. Vytvořená databáze může sloužit ve výuce kartografie, geografie a geoinformatiky, nebo jako zdroj pro další práce studentů. Dále může být využita soukromými osobami, jejichž zálibou je tvorba map.

7

2. Cíl práce

2. Cíl práce Cílem bakalářské práce bylo shromáždit volně dostupná geodata či atributová data v digitální podobě, ze kterých uživatel bude moci tvořit tematické mapy v územním rozsahu České republiky. Tato získaná data byla zpracována ve vybraném softwaru GIS a za použití různých kartografických metod z nich byly vytvořeny ukázkové tematické mapy. Součástí práce bylo i vytvoření databáze zdrojů, kde byl zaznamenán zvolený výběr metadat.

8

3. Metody a postup práce

3. Metody a postup práce V první fázi bylo zapotřebí nastudovat normu ISO 19115, podle které byl tvořen metadatový formulář a odbornou literaturu týkající se kartografických metod využívaných při tvorbě tematických map. Nejdůležitější a časově nejnáročnější částí práce bylo získání digitálních prostorových nebo atributových dat z webových stránek institucí a firem přístupných přes Internet. Použité metody získávání dat: -

hledání dat na webových stránkách, které byly používány nebo zmíněny ve výuce,

-

hledání dat pomocí vyhledávače Google,

-

stahování dat ze zdrojů uvedených v odborné literatuře.

Veškerá data byla roztříděna a uložena podle tematického obsahu do jednotlivých skupin. Součastně byl k datům tvořena databáze zdrojů, která obsahuje některá metadata získaných dat. Databáze je společně s daty dostupná na přiloženém DVD. Nejčastějšími formáty dat, ve kterých jsou získané podklady publikovány, jsou Shapefile (SHP), Microsoft Excel (XLS), tabulka (TAB, DBF) nebo WMS. Tato data byla následně připojena do ArcGIS, kde z nich byly sestaveny tematické mapy. Tematické mapy byly tvořeny v souřadnicovém systému S-JTSK, protože nejvíce dat bylo získáno právě v tomto kartografickém zobrazení. Zvolené měřítko je 1:1 300 000, aby mapy nejlépe vystihly znázorněné prvky. Nejčastěji použitými kartografickými metodami je kartogram a kartodiagram. Mapy jsou pro lepší přehlednost vytištěny na list ve formátu A3. Úprava a kartografické zpracování je provedeno v prostředí ESRI ArcGIS 9.3 s licencí ArcInfo zakoupené Univerzitou Palackého v Olomouci. Přiložený metadatový formulář je vytvořen v programu Microsoft Access 2003. Tato bakalářská práce popisuje a zpřesňuje výše vyjmenované kroky.

9

4. Data

4. Data 4.1 Grafická a negrafická data Většina geografických entit lze vyjádřit jako více či méně složitou konstrukci základních topologických objektů – bodů, linií, ploch, sítí, povrchů a objemů. Každá z těchto prostorových geografických entit může být v podstatě vyjádřena těmito geometrickými elementy. Vyjádření a popis geografických entit jsou založeny na dvou různých typech digitálních dat: grafická (prostorová) a negrafická (neprostorová, tematická) data, nazývaná též atributy. [5] 4.1.1 Geodata Geodata neboli geografická či geoprostorová data jsou data počítačově zpracovatelná s implicitním nebo explicitním vztahem k místu na Zemi, identifikující geografickou polohu a charakteristiky přírodních a antropogenních jevů a hranic mezi nimi. [22] Jsou reprezentována tzv. Feature class, což je třída prvků shodného geometrického typu a atributů vyjádřených v souřadnicovém systému. Základními typy Feature class: -

bod – objekty, které mají pouze polohu v prostoru (dimenze 0 → 0D), reprezentuje objekty, které nemají žádný rozměr nebo jejichž rozměr je vzhledem k měřítku příliš malý,

-

linie – objekty, které mají délku (dimenze 1 → 1D), vyjadřuje prvky obsahu mapy liniemi,

-

plochy – objekty, které mají délku a šířku, skládají se nejméně z 3 bodů (dimenze 2 → 2D), slouží ke zvýraznění a vzájemnému odlišení areálů.

4.1.2 Atributová data Jsou popisné údaje vztažené ke geografickým objektům (názvy, rozměry, vlastnické vztahy, časové údaje aj.). Negeografická data popisují entity – výška budovy, nadmořská výška vrstevnice, jméno řeky, objem vodní nádrže, stáří porostu apod. Mohou jimi být různé druhy dat, které jsou obsaženy v tradičních databázích, např. texty, celá nebo reálná čísla. [5]

10

4. Data

4.2 Geodetický referenční systém Nařízení vlády č. 430/2006 Sb. stanovuje geodetické referenční systémy závazné na území České republiky: -

Světový geodetický referenční systém 1984 (WGS84),

-

Evropský terestrický referenční systém (ETRS),

-

Souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK),

-

Katastrální souřadnicový systém gusterbergský,

-

Katastrální souřadnicový systém svatoštěpánský,

-

Výškový systém baltský - po vyrovnání (Bpv),

-

Tíhový systém 1995 (S-Gr95),

-

Souřadnicový systém 1942 (S-42/83).

4.2.1 Souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK) Nejvíce získaných dat je v souřadnicovém systému S – JTSK, který je definován Besselovým elipsoidem, Křovákovým zobrazením (úhlojevné kuželové zobrazení v šikmé

poloze),

převzatými

prvky

sítě

vojenské

triangulace

a

jednotnou

trigonometrickou sítí katastrální. Křovákovo zobrazení navrhl Ing. Josef Křovák roku 1922.

Obr. 1 Schéma Křovákova zobrazení (převzato: GRASSwikiCZ 2009)

11

4. Data

4.2.2 Světový geodetický referenční systém 1984 (WGS-84) Vojenský souřadnicový systém používaný státy NATO. Referenční plochou je elipsoid WGS 84 = World Geodetic System. Použité kartografické zobrazení se nazývá UTM = Univerzální transverzální Mercatorovo (Mercatorovo zobrazení). Systém má počátek v hmotném středu Země – jedná se o geocentrický systém.

Obr. 2 Schéma souřadného systému WGS 84 (převzato: Szofran,2009)

4.2.3 Souřadnicový systém 1942 (S-42) Vojenský systém, používaný ve většině turistických map České republiky. Používá Krasovského elipsoid. Je založen na válcovém zobrazení poledníkových pásů (Gauss - Krügerovo – zobrazení elipsoidu do roviny bez použití referenční koule), každý pás zobrazuje území široké 6°. Česká republika je na 3 a 4 pásu.

Obr. 3 Schéma Gauss – Krügerova zobrazení (převzato: Křovákovo zobrazení 2009)

12

4. Data

4.3 GIS (Geografický informační systém) GIS

je

organizovaný,

počítačově

založený

systém

hardwaru,

softwaru

a geografických informací vyvinutý ke vstupu, správě, analytickému zpracování a prezentaci prostorových dat s důrazem na jejich prostorové analýzy. [5]

Jednoznačná a všeobecně přijatelná definice pojmu GIS zatím neexistuje. Definice, které byly dosud sestavny, jsou závislé na přístupu autorů. Základními funkcemi GIS jsou získávání dat, kontrola, transformace, tvorba databáze a dotazů, analýza dat, prezentace a vizualizace.

GISy lze chápat v různých rovinách: -

jako software,

-

jako konkrétní aplikace,

-

jako informační technologie.

Struktura GIS: -

hardware – technická zařízení, pro provoz softwaru GIS, výstupní a vstupní zařízení počítače, počítačové sítě,

-

software – programové vybavení pro práci s daty,

-

data – nejdůležitější a mnohdy finančně nejnáročnější součást GISu,

-

pracovníci (uživatelé) – osoby pracující s GISy a koncoví uživatelé,

-

metody – postupy, podle kterých GIS pracuje a zajišťuje propojení všech těchto součástí systému.

GIS se v současnosti stává běžným pracovním nástrojem v mnoha různých oborech a institucích (geografie, ekologie, kartografie, geologie, státní správa a samospráva, plánování dopravy a správa inženýrských sítí, armáda atd.).

13

4. Data

4.4 Zájmové území Data byla hledána v územním rozsahu celého státu České republiky. Existuje mnoho zdrojů, které poskytují data zaměřená na určitou část našeho státu. Tyto data většinou nabízí samotné kraje, po zaregistrování uživatele.

4.5

Zdroje dat

Jedny z největších poskytovatelů dat v České republice jsou firmy a instituce: ARCDATA Praha, Český úřad zeměměřický a katastrální, Cenia, Česká geologická služba atd., ale bohužel jsou tato data placená. Dalším možným zdrojem jsou některé krajské mapové portály (např. Královéhradecký, Liberecký, Pardubický), které nabízí shapefile ve svém územním rozsahu po vyplnění registračního formuláře a online Webové mapové služby (WMS). Cílem této bakalářské práce bylo získat volně dostupná data na Internetu, která uživatel získá zcela zdarma v územním rozsahu celého státu, proto žádný z výše uvedených zdrojů není pro nás vhodný. Získaná data byla roztříděna a uložena, podle tematického obsahu, do jednotlivých datových sad – vodstvo, doprava, sport, zemědělství a lesnictví, cestovní ruch, životní prostředí, topografický podklad a webové mapové služby.

4.5.1 VÚV T. G. Masaryka, v.v.i. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, byl v roce 2006 zřízen Ministerstvem životního prostředí. Hlavní činností této instituce je výzkum stavu, užívání a změn vodních ekosystémů, hospodaření s odpady a obaly, odborná podpora ochrany vod a protipovodňové prevence. Oddělení GIS nadefinovalo základní autorizované sady v oblasti vodohospodářských objektů - DIBAVOD (Digitální báze vodohospodářských dat), která obsahuje 75 objektů v 10 skupinách. Data byla zpracována na podkladě ZABAGED (Základní báze geografických dat). Uživatelé mohou stáhnout aktualizované vrstvy na webových stránkách Oddělení geografických informačních systémů, ve formátu shapefile (kompresované ve formátu ZIP). Většina prostorových vrstev je v souřadnicovém 14

4. Data

systému S-JTSK (kapitola 4.2.1), měřítku 1 : 10 000, vrstvy jsou bodové, liniové i polygonové.

Obr. 4 Struktura DIBAVOD

4.5.2 HEIS VÚV T. G. Masaryka, v.v.i. Hydroekologický informační systém VÚV T. G. Masaryka, v.v.i. je součástí informačního systému Hydroekologického informačního systému ČR (HEIS ČR), vytvářeného k zabezpečení jednotného informačního systému pro podporu státní správy ve vodním hospodářství. [10] Zdrojem dat HEIS jsou datové sady vznikající při řešení projektů VÚV T.G.M.. Uživatelé mohou stahovat vrstvy ve formátu shapefile (kompresované ve formátu ZIP), metadata ve formátu XML (extensible markup language) a datovou sadu ve formátu TXT (text). Většina shapefile je v souřadnicovém systému S-JTSK (kapitola 4.2.1), měřítku 1 : 50 000, vrstvy jsou bodové, liniové i polygonové. HEIS poskytuje uživatelům i připojení dat formou WMS služeb.

4.5.3 Ředitelství silnic a dálnic ČR Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) je státní organizace zřízená Ministerstvem dopravy České republiky. Hlavní činností organizace je výkon vlastnických práv státu k nemovitostem tvořícím dálnice a silnice I. třídy, zabezpečení správy, údržby a oprav dálnic a silnic I. třídy a zabezpečení výstavby a modernizace dálnic a silnic I. třídy.

15

4. Data

Uživatelé si mohou stáhnout vrstvy ve formátu shapefile (kompresované ve formátu ZIP) a tabulky DBF (kapitola 5.1).

4.5.4 GRASSwikiCZ GRASS (Geographic Resources Analysis Support System) je geografický informační systém určený pro správu geoprostorových dat. V nabídce Godata → FreeGeodataCZ → Download (archiv) jsou volně dostupné data sety obsahující topografický podklad České republiky. Data lze stáhnout ve formátu SHP (kompresované ve formátu TAR.GZ). Vrstvy jsou poskytovány v souřadnicových systémech S-JTSK (kapitola 4.2.1) a WGS-84 (kapitola 4.2.2). Vrstvy jsou bodové (např. města, obce, silniční uzly), liniové (např. silnice, železnice, řeky) a polygonové (např. území ČR, kraje, okresy, vodstvo).

4.5.5 Spolek pro vojenská pietní místa, o.s. Toto občanské sdružení mapuje vojenská pietní místa a osudy hrdinů a obětí válek na našem území. Projekt mapování probíhá od roku 2004 a data se stále doplňují a upřesňují. Data jsou poskytována ve formátu shapefile (kompresované ve formátu ZIP). Většina vrstev je v souřadnicovém systému WGS-84 (kapitola 4.2.2), nejčastějším typem shapefile jsou body.

4.5.6 Český statistický úřad (ČSÚ) Český statistický úřad poskytuje statistické informace o sociálním, ekonomickém a ekologickém vývoji České republiky a jeho jednotlivých částí na základě zákona o státní statistické službě. Uživatel si může stáhnout data ve formátu XLS (kapitola 5.1) nebo PDF (Portable Document Format), který nelze připojit do ArcGIS. Pro velké množství dat byly staženy jen tabulky s informacemi o sklizni zemědělských plodin za rok 2008 a lesnictví v roce 2007.

16

4. Data

4.5.7 Ústav hospodářské úpravy lesa (ÚHÚL) Ústav hospodářské úpravy lesa je organizace zřízená Ministerstvem zemědělství České republiky. Hlavní činností je provádění inventarizace lesů ČR, vyhotovování a správa dat oblastních plánů rozvoje lesů atd. Ústav vypracovává SLHP (souhrnné lesní hospodářské plány), které jsou volně dostupné na Internetu ve formátu XLS (kapitola 5.1). Data jsou poskytována v územním rozsahu okresů, krajů a celé České republiky.

4.5.8 Portál veřejné správy Provozovatelem a správcem mapových služeb Portálu veřejné správy (PVS) České republiky je CENIA (Česká informační agentura životního prostředí). Zřizovatelem bylo dnes již neexistující Ministerstvo informatiky ČR, provozovatelem mapových služeb je Ministerstvo životního prostředí ČR. Provoz pak zajišťuje sama CENIA. PVS nabízí jednotlivé vrstvy, které jsou rozděleny podle tematického zaměření prostřednictvím WMS služeb. Data jsou podporována ve čtyřech souřadnicových systémech - S-JTSK, S-42, UTM, WGS-84 (kapitola 4.2).

4.5.9 Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK) ČÚZK poskytuje bezplatný přístup ke grafickým datům katastru nemovitostí prostřednictvím WMS (Webové mapové služby). Zpřístupněné datové sady jsou vektorové - ZABAGED (Základní báze geografických dat), vektorový soubor správních a katastrálních hranic, GEONAMES (kompletní soubor informací o standardizovaných geografických jménech a názvech sídelních jednotek), bodová pole a státní sítě CZEPOS a rastrové - katastrální mapa, Státní mapa 1 : 5 000, Základní mapa 1 : 10 000, Základní mapa 1 : 50 000, Ortofoto ČR.

17

4. Data

4.5.10 Česká geologická služba Česká geologická služba vznikla již v roce 1919. Je státní příspěvkovou organizací, resortním výzkumným ústavem Ministerstva životního prostředí. Jejím úkolem je soustavný výzkum geologické stavby v rozsahu celého území České republiky. Nasbírané údaje dále zpracovává a předává správním orgánům pro politická, hospodářská a ekologická rozhodování. Prostřednictvím WMS nabízí tři rastrové a devět vektorových podkladů.

Existují samozřejmě i jiné zdroje poskytující grafická data, než jen ty, co jsou popsány výše. Mnoho z nich ale bohužel nesplňovalo některou ze zadaných podmínek (kapitola 2). Volně dostupných WMS služeb je velké množství, v bakalářské práci je zaznamenáno jen několik na ukázku. Pokud máme k dispozici grafická data, není problém k nim v ArcGIS připojit tabulku na základě společných atributů (kapitola 5.1).

Pro ukázku, nejvíce získaných SHP ze socioekonomického prostředí je z kategorie cestovní ruch, které naprosto převyšují ostatní skupiny s hodnotou 55 vrstev. V oblasti dopravy a sportu moc dat k dispozici není, v dopravě jsou 3 vrstvy a v oblasti sportu jen 2 Shapefile.

Graf 1 Počet Shapefile v jednotlivých kategoriích socioekonomického prostředí Počet Shapefile v kategoriích socioekonomického prostředí pro území České republiky 60

Shapefile

50 40 30 20 10 0 Cestovní ruch

Doprava

Sport

kategorie

18

4. Data

4.6 Metadata Metadata jsou data popisující datové prvky, datové modely a datové struktury. Doslova to jsou data o datech. [5] Zahrnují nejen informace o datech samých, tedy o tom, co znamenají, v jakém jsou formátu, odkud pocházejí nebo jakých mohou nabývat hodnot, ale také informace o jejich vzájemných vztazích a o způsobu, jakým se mohou navzájem ovlivňovat. Metadata pro prostorová data by měla být organizována a spravována s využitím metainformačních systémů. Metainformační systém tak podporuje efektivní využívání samotných dat. [1] Součástí bakalářské práce je databáze vytvořená v programu Microsoft Access 2003, ve které byla zapsána některá metadata získaných dat. Popis metadat byl inspirován v normě ISO 19115.

4.7 Norma ISO 19115 Normy standardizují metapopis prostorových dat. Existuje mnoho organizací zabývajících se standardizací norem pro metadata prostorových dat. Nejvýznamnějšími jsou International Organization for Standardization (ISO), Federal Geographic Data Committee (FGDC) a European Committee for Standardization (CEN). Standart ISO 19115 (International Standard Organization - Mezinárodní organizace pro normalizaci) udává podobu metapopisu prostorových dat. Standard ISO 19115 (Geographic Information – Metadatase) se stala ČSN (Českou státní normou) pro popis prostorových dat v roce 2003. Norma definuje schéma potřebné pro popis geografické informace a služeb. Poskytuje informaci o identifikaci, rozsahu, jakosti, prostorovém a časovém schématu, prostorové referenci a distribuci digitálních geografických dat. [17]

4.8 Databáze Základní činností databázového programu je operace s evidencí, resp. dá se říci, s více evidencemi najednou. Takovou evidenci si jistě umíme všichni dobře představit. 19

4. Data

Může se jednat o seznam pracovníků určité firmy, seznam studentů školy, seznam knih, kterými disponuje knihovna. [1] Databáze vykonává mnoho funkcí – založení evidence, naplnění daty, editace zapsaných dat, doplnění údajů, mazání dat, zápis nových dat, výpočty, řazení seznamů, výběr údaje, tvorba formuláře, tiskové sestavy, export/import dat, makra moduly atd.

4.8.1 Datový typ Datovým typem (obor hodnot) se udává druh proměnných, to znamená, jaký údaj se do něj bude zapisovat. Datový typ musí být určen u každého atributu. Datové typy v Microsoft Access: -

text – kombinace textu a čísel (až 255 znaků),

-

memo – pro vložení delšího textu nebo čísla (až 65 536 znaků),

-

číslo – matematické výpočty s výjimkou peněžních hodnot,

-

datum/čas – typ určený pro vložení data nebo času,

-

měna – ukládání peněžních hodnot,

-

automatické číslo – jsou vkládány automaticky po sobě jdoucí čísla nebo náhodná čísla,

-

ano/ne – data, která mohou nabývat pouze jedné ze dvou možných hodnot, jako je Ano/Ne, Pravda/Nepravda, Zapnuto/Vypnuto,

-

objekt OLE – vkládání dokumentů (Microsoft Word, Microsoft Excel), tabulky, obrázku nebo zvuku o maximální velikosti 1MB,

-

popis – doplnění názvu pole.

4.9 Databáze zdrojů Databáze zdrojů je součástí bakalářské práce. Data byla roztříděna do 8 skupin (vodstvo, doprava, sport, zemědělství a lesnictví, cestovní ruch, životní prostředí, topografický podklad a webové mapové služby). Obsahuje 220 záznamů, které popisují metadata získaných dat. Návrh databáze byl inspirován normou ISO 19115 (kapitola 4.7), záměrně nebyly zaznamenány veškeré části normy z důvodu zbytečnosti pro účely databáze. Výjimkou je návrh tabulky webové mapové služby, která není inspirována výše popsanou normou. 20

4. Data

Tabulky v databázi obsahují následující pole: -

ID – identifikátor,

-

název – název vrstvy,

-

název vrstvy – pracovní název, pod kterým byla vrstva stažena a uložena na DVD,

-

adresář – hypertextový odkaz na složku, ve které je vrstva uložena,

-

link – hypertextový odkaz na zdroj, z kterého byla vrstva stažena,

-

poskytovatel – název instituce nebo firmy, která data poskytuje,

-

formát – formát dat (např. SHP, XLS, DBF),

-

typ vrstvy – body, linie, polygon (u SHP), tabulka (např. u XLS),

-

souřadnicový systém – souřadnicový systém, ve kterém jsou data poskytována (např. S-JTSK (kapitola 4.2.1)),

-

měřítko,

-

velikost – udávaná v B (bajtech), kB (kilobajtech) a MB (megabajtech),

-

datum vzniku dat,

-

datum aktualizace dat,

-

datum stažení.

Obr. 5 Databáze zdrojů

21

5. Zpracování dat

5. Zpracování dat 5.1 Formáty dat a načítání do GIS 5.1.1 Shapefile (SHP) Formát shapefile od firmy ESRI slouží k současnému ukládání prostorových a atributových dat. Geometrie vrstev je uložena jako shape zahrnující sadu vektorových souřadnic. SHP pracují s jednotlivými vrstvami (bodová, liniová, polygonová), které se mohou vzájemně překrývat, nebo k sobě vůbec nepřiléhat. Shapefile se skládá ze tří souborů, které musí mít stejný název: -

název_vrstvy.shp – hlavní soubor,

-

název_vrstvy.dbf – atributová data jednotlivých vrstev,

-

název_vrstvy.shx – hlavička vrstvy.

Tento formát se do ArcGIS načte pomocí ikony Vložit data (Add Data), nebo přes příkaz Vložit data (Add Data) v nabídce Soubor (File).

Obr. 6 Vložení dat v prostředí ArcMap

22

5. Zpracování dat

5.1.2 Microsoft Excel (XLS) Formát od firmy Microsoft, vytvořený v aplikaci Microsoft Excel. Data jsou uložena v binárním formátu. Tabulka vytvořená v Excelu do ArcGIS načíst nelze, proto je třeba tabulku uložit ve formátu dBASE - uloží pouze text a hodnoty tak, jak jsou zobrazeny v buňkách aktivního listu. Veškeré formátování buněk, nastavení rozložení stránek, grafické objekty, objekty a jiné funkce aplikace Excel budou ztraceny. Data zobrazená v aktuálním zobrazení kontingenční tabulky budou uložena, všechna ostatní data kontingenční tabulky budou ztracena. [15] Všechna převáděná data se označí myší a zvolí se příkaz Uložit jako v nabídce Start. Typ souboru je třeba nastavit na DBF 4 (dBASE IV), který ukládá až 255 sloupců aktivního listu. Soubor se uloží ve formátu DBF, který lze načíst do GIS.

Obr. 7 Uložení dat ve formátu dBASE Do softwaru se načte dBASE jako tabulka. Proto, pro zobrazení dat, je nutné k ní připojit geometrii pomocí funkce Připojit (Join) v nabídce vrstvy. Spojování dat je používáno k doplnění polí z jedné tabulky do jiné na základě společných atributů obou tabulek.

23

5. Zpracování dat

Obr. 8 Připojení tabulky v ArcMap pomocí funkce Join

Obr. 9 Propojení dat na základě společných atributů

24

5. Zpracování dat

5.1.3 Webové mapové služby (WMS) Je to služba, která byla vytvořena ke sdílení dat v prostředí Internetu. Jedná se o nástroj nejen pro GIS systémy, který zpřístupňuje informace ve formě map (rastrů). Výsledkem požadavku např. GIS softwaru na WMS server jsou primárně obrazová data v nejrůznějších formátech (JPEG, TIFF, PNG, aj.), které zobrazují tematické geografické informace (tematickou mapu - vrstvu). Tyto obrazová data mohou být výsledkem překrytu více vrstev (mapová kompozice).[25] Komunikace mezi počítači probíhá na základě standardizovaných protokolů Open Geospatial Consortium (OGC). V prostředí ArcGIS se připojí WMS služba přes ikonu Vložit data (Add Data), v následujícím dialogovém okně se klikne na GIS server, z nabídky se vybere Vložit WMS Server (Add WMS Server). Do pole URL se vyplní adresa WMS služby, dostupné vrstvy se zobrazí po kliknutí na tlačítko Získat vrstvy (Get Layers). Poté vše odsouhlasíme tlačítkem OK. V dialogovém okně vybereme příslušný server, a poté dostupnou mapovou službu.

Obr. 10 Připojení WMS služby do ArcGIS

25

6. Tematické mapy

6. Tematické mapy 6.1 Základní definice 6.1.1 Mapa Mapa je zmenšený generalizovaný konvenční obraz Země, kosmu, kosmických těles nebo jejich částí převedený do roviny pomocí matematicky definovaných vztahů (kartografických

zobrazení),

ukazující

prostřednictvím

metod

kartografického

znázorňování polohu, stav a vztahy přírodních, sociálně-ekonomických a technických objektů a jevů. [22]

6.1.2 Tematická mapa Podle Mezinárodní kartografické asociace ICA (1973) – Tematická mapa je definována jako mapa, jejíž hlavním obsahem je znázornění libovolných přírodních a socioekonomických jevů (objektů a procesů), ale také jejich vzájemných vztahů.

6.2 Topografický podklad Slouží k určení topologie jednotlivých prvků mapované tématiky a prostorově lokalizuje prvky tematického obsahu mapy. Topografický podklad obsahuje pouze prvky

topologicky

důležité,

zejména

vodstvo,

komunikace,

sídla,

politicko-administrativní hranice a prvky s vazbou na tematiku mapy, např. kóty, hranice katastrů atd. [4] Topografický podklad tematických map se liší podle tématu mapy. Základními prvky pro mapy z oblasti fyzickogeografické je vodstvo, vrstevnice a vegetace.

Na

socioekonomických

mapách

jsou

podkladem

často

hranice

administrativního členění, sídla a komunikační síť. V mapách, které jsou součástí bakalářské práce, byly použity jako topografický podklad vrstvy získané z GRASSwikiCZ. Využity byly vrstvy obce, řeky, silnice, železnice, hranice okresu, krajů a státní hranice České republiky.

26

6. Tematické mapy

6.3 Tematický obsah Tematický obsah je souhrn obsahu mapy tvořící mapovanou tematiku nebo s ní úzce souvisejí. Tematický obsah tvoří hlavní část obsahu tematických map. Tvoří jej jeden nebo více prvků, jimiž mohou být libovolně fyzickogeografické nebo socioekonomické objekty a jevy. Vyjadřuje výsledky vědeckého výzkumu a statistických šetření rozličných vědních oborů, které používají kartografické vyjádření pro jeho názornost a přehlednost. [4]

6.4 Kompozice mapy Kompozicí mapy se rozumí rozmístění základních náležitostí mapového díla na mapovém listu. Závisí především na účelu a měřítku mapy, kartografickém zobrazení, tvaru a velikosti znázorňovaného území a na formátu mapového listu. Kompozice tematické mapy je úzce spjata s účelem mapy. Účel každé mapy musí být stanoven zcela jednoznačně. Musí být z něho zřejmý [2]: -

cíl, jemuž má příslušná mapa soužit,

-

okruh budoucích uživatelů, přičemž se přihlíží k požadavkům uživatelů, jejich vzdělání a kvalifikaci i praktickým zkušenostem,

-

způsob užití a práce s mapou, případně její vazby na další mapová díla.

6.5 Základní kompoziční prvky Mezi základní kompoziční prvky patří název, legenda, měřítko, tiráž a mapové pole. Tyto prvky mají většinou všechny mapy, výjimkou mohou být mapy se specifickým obsahem, například státní mapová díla. Tematické mapy vytvořené v rámci bakalářské práce mají kompozici mapy znázorněnou na obrázku 11.

27

6. Tematické mapy

Obr. 11 Kompozice tematických map

6.5.1 Název mapy Spolu s mapovým polem tvoří nejdominantnější prvek mapové kompozice. Musí obsahovat věcné, prostorové a časové určení. Název by neměl obsahovat slovo mapa. Je-li název mapy příliš dlouhý, dělí se na titul (velkými písmeny, tučně a bez patek) a podtitul (písmena mají poloviční velikost titulu, první písmeno je velké a ostatní obvykle malá).

6.5.2 Legenda Legenda podává výklad použitých mapových znaků a ostatních kartografických vyjadřovacích prostředků včetně barevných stupnic. [2] Legenda tematické mapy musí být úplná (co je v mapě, je v legendě a naopak), nezávislá (jeden jev nesmí mít dva znaky), uspořádaná (od nejdůležitějšího k méně důležitému, strukturovaná), v souladu s označením na mapě (provedení znaků v mapě musí být shodné s provedením v legendě), srozumitelná (musí být jasné, co je v legendě napsáno).

6.5.3 Měřítko Měřítko mapy je poměr zobrazovací plochy při konstrukci mapy. Dělí se na číselné, grafické a slovní (hlavně na starých mapách). Nejvíce se doporučuje používání 28

6. Tematické mapy

grafického měřítka (dekadické), jeho hlavní výhodou je zachování poměrů při kopírování.

Obr. 12 Číselné a grafické měřítko

6.5.4 Tiráž Obsahuje informace o autorovi mapy, rok a místo vydání. Dále může obsahovat např. kartografické zobrazení, pořadí vydání, nakladatele, druh tisku. Umisťuje se nejčastěji k dolnímu okraji mapy.

6.5.5 Mapové pole Mapové pole tvoří vlastní mapa, určuje celkovou kompozici mapy.

6.6 Nadstavbové kompoziční prvky Nadstavbovými prvky kompozice se někdy zvyšuje informační hodnota tematické mapy i její atraktivnost. Vhodnou kompozicí mapy lze zlepšit čitelnost, přehlednost a názornost. [4] Nadstavbovým kompozičním prvkem může být směrovka, logo, tabulky, grafy, vedlejší mapy, obrázky, textová pole, blokdiagramy, citace, rejstříky a seznamy nebo reklamy.

Obr. 13 Druhy směrovek (upraveno podle: Voženílek 2001)

29

6. Tematické mapy

6.7 Kartografické metody Grafické prostředky znázorňování reality se mění a vyvíjí od nejstarších dob. Volba metody závisí na podstatě znázorňovaného jevu, charakteru území, účelu mapy, měřítku mapy, technických prostředků tisku a okruhu budoucích uživatelů. Metody kartografického znázorňování můžeme dělit [4]: -

metoda bodových znaků,

-

metoda kartodiagramu,

-

metoda půdorysných čar,

-

metoda pohybových čar,

-

stuhová metoda,

-

metoda izolinií,

-

metoda barevných vrstev,

-

areálová metoda,

-

tečková metoda,

-

metoda kartogramu, asymetrická metoda,

-

metoda anamorfózy.

V tematických mapách přiložených k této práci byly použity následující kartografické metody.

6.7.1 Metoda bodových znaků Bodová metoda slouží k vyjádření: -

bodového jevu – bodový znak je v měřítku mapy, hodnota jevu je udána velikostí znaku (kóta, severní pól),

-

plošného jevu - bodový znak je mimo měřítko, velikost znaku nic neudává, slouží k zobrazení malých ploch, které nelze plošně vyjádřit v měřítku mapy, jeho rozměry jsou v měřítku menší než 0,5 x 0,5 mm.

Bodové znaky můžeme dělit na geometrické (jednoduché geometrické obrazce, jako je čtverec, kruh, trojúhelník, elipsa atd.), symbolické (tvarem připomínají objekt, který mají symbolizovat, jde např. o symbol letadla pro letiště, symbol kotvy pro přístav), obrázkové (vyjadřuje konkrétní objekt, používají se hlavně na mapách pro veřejnost 30

6. Tematické mapy

a děti např. Eiffelova věž, Pražský hrad), písmenkové (jen jedno písmeno např. H - nemocnice, C – kemp, I – informace), číslicové (společně s písmennými se často používají pro označování kódu území nebo zobrazení data, jako symbolu významné události). Parametry bodových znaků jsou tvar, velikost, výplň, orientace, polohové určení, struktura. Kvalitu měníme tvarem a výplní, kvantitu měníme velikostí znaku.

a)

b)

223

d)

c)

Obr. 14 Druhy bodového znaku a) geometrický; b) číslicový; c) symbolický; d) obrázkový

6.7.2 Metoda kartodiagramu Kartodiagramy jsou používány pro prezentaci statistických údajů. Hodnoty vyjadřuje vždy v absolutní hodnotě. Nejčastějšími typy diagramů jsou jednoduché, složené, součtové,

strukturní,

srovnávací,

dynamické,

směrové,

hvězdicové,

korálové

a typogram.

složený

součtový

srovnávací

Obr. 15 Druhy diagramů (upraveno podle: Voženílek 2001)

6.7.3 Tečková metoda Tečkové mapy se používají především k vyjádření rozložení kvantitativních charakteristik. Tyto charakteristiky se vyjadřují pomocí váhy teček, kdy je každému symbolu připojena konkrétní hodnota (např. 1 tečka = 3 000 osob). Rozmístění teček v mapě znázorňuje polohu jevu ve skutečnosti.

31

6. Tematické mapy

6.7.4 Metoda kartogramu Kartogram je mapa s dílčími územními celky, do kterých jsou plošným způsobem znázorněna statistická data (relativní hodnoty), většinou geografického charakteru. [2] Kartogramy se dělí na pravé (např. počet obyvatel na 1 km2) a nepravé neboli pseudokartogramy (nemají prostorový základ). K základním druhům kartogramů patří jednoduchý, složený, síťový, strukturní a objemový.

6.7.5 Metoda anamorfózy Anamorfóza je výrazně abstraktní přeměna geometrické kostry mapy a s ní spojeného mapového obsahu za účelem zvýraznění tematického obsahu. Anamorfóza mapového obsahu spočívá v přetvoření jeho polohově přesné půdorysné složky použitím matematické schematizace, přičemž toto anamorfní přetvoření může mít rozmanitý konstrukční základ. [4]

Obr. 16 Mapa států světa anamorfovaná podle počtu obyvatel (převzato: ArcDATA 2007)

6.8 Barva Barva je samostatným vyjadřovacím prostředkem a zároveň je i součástí všech prvků mapy. [4] Proto má mezi kartografickými vyjadřovacími prostředky kartografie důležitou roli. Pomocí barevných modelů lze definovat jednotlivé odstíny barev, 32

6. Tematické mapy

nejpoužívanějšími jsou modely RGB a CMYK. Model RGB vychází z faktu, že lidské oko obsahuje tři základní druhy buněk citlivých na barvu. Tyto buňky jsou citlivé na vlnové délky, které zhruba odpovídají červené (vlnová délka 630 nm), zelené (530 nm) a modré (450 nm) barvě. Kombinací těchto barev lze získat téměř všechny barvy barevného spektra. Barevný model CMY je typický pro míchání malířských nebo tiskařských barev, proto je tento model používán především v tiskařské technice. Podíl jednotlivé barevné složky je opět definován v rozmezí 0 až 255 nebo v procentech.[8] Přidáním černé barvy vzniká model CMYK.

RGB

CMYK

Obr. 17 Barevné modely RGB a CMYK (převzato: Krištof 2007)

U barev jsou důležité parametry, které se dělí na tón (pestrý, nepestrý), sytost (syté, bledé) a jas (světlé, tmavé). U kvantitativních jevů se řídíme pravidlem, čím intenzivnější jev, tím intenzivnější barva. U kvalitativních jevů volíme světlé barvy pro velké plochy a tmavé barvy pro zvýraznění malých ploch. V neposlední řadě je důležitý princip barevné hypsometrie neboli metoda barevných vrstev. Používá se pro vyjádření výškových stupňů u jednotlivých výškových vrstev. Mezi nejpoužívanější stupnice barev patří Sydowova – Wagnerova stupnice (modrozelená – zelená – žlutozelená – žlutá – žlutohnědá – oranžovohnědá – hnědá – hnědozelená) nebo stupnice regionálních barev (zelená barva pro nížiny, hnědá pro pohoří).

33

7. Komentář k mapám

7. Komentář k mapám Důležitou součástí bakalářské práce je vytvoření deseti tematických map, kterými se v následující kapitole budeme zabývat. Popíšeme si u jednotlivých map např. použitou kartografickou metodu (kapitola 6.7), barevnou stupnici, zdroj dat nebo vzniklé potíže při tvorbě jednotlivých map. Všechny mapy jsou v měřítku 1 : 1 300 000 a ve formátu A3 jsou přiloženy k bakalářské práci jako příloha 1 – 10.

7.1 Koupaliště ve volné přírodě v České republice v roce 2006 Tematická mapa je tvořena kartografickou metodou bodových znaků, přičemž vybraný znak vyjadřuje plošný jev. Mapa zobrazuje koupaliště ve volné přírodě v roce 2006. Zdrojem geografické vrstvy je VÚV T. G. Masaryka, v.v.i. Při použití liniové vrstvy řek ČR vznikají bohužel prázdná místa v oblastech vodních ploch. Tematická vrstva koupališť je kvůli velkému měřítku generalizovaná. Mapa je v souřadnicovém systému S-JTSK Křovak East North.

7.2 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice za rok 2007 U druhé mapy je použita kartografická metoda kartogramu nepravého, počet hostů je přepočítán na počet obyvatel v jednotlivých krajích. Mapa vyjadřuje podíl hostů v hromadných ubytovacích zařízeních za rok 2007. Zdrojem použitých atributových dat je Ministerstvo pro místní rozvoj. Použitá barevná stupnice je laděna do červené barvy pro jednoznačnější viditelnost kvantitativního rozlišení daného jevu. Mapa je v souřadnicovém systému S-JTSK Křovak East North.

7.3 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice za rok 2007 U další vytvořené mapy je použita kartografická metoda anamorfózy. Pro lepší znázornění a porovnání zajímavosti dané metody je tvořena ze stejných dat jako mapa 34

7. Komentář k mapám

předešlá (kapitola 7.2). Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních je přepočítán na počet obyvatel v jednotlivých krajích. Nejvýraznější je opět hlavní město Praha.

Obr. 18 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních vyjádřeno metodou anamorfózy

7.4 Sklizeň obilnin v České republice v roce 2008 Tematický obsah čtvrté mapy je reprezentován pomocí kartografické metody pravého kartogramu a složeného kartodiagramu. Pomocí kartogramu je vyjádřen podíl výnosu obilnin [t] na plochu orné půdy [ha]. Kartodiagramy je znázorňena sklizeň jednotlivých obilovin. Atributová data jsou získána z webových stránek Českého statistického úřadu. Barevná stupnice je laděna v odstínech hnědé a zelené.

7.5 Počet obyvatel v okresech České republiky v roce 2001 Pro vyjádření počtu obyvatel v jednotlivých okresech ČR je zvolena tečková metoda, přičemž jedna tečka vyjadřuje 3000 obyvatel. Zdrojem dat je portál FreeGeodataCZ. Jako topografický podklad byla použita vrstva okresy České Republiky a krajská města. Důležitým krokem při tvorbě mapy bylo správné určení váhy tečky.

35

7. Komentář k mapám

7.6 Těžba dřeva v České republice v roce 2008 Na šesté mapě je, díky strukturnímu kompletnímu kartodiagramu, vyjádřena těžba dřeva v krajích v roce 2008. Velikost kruhu určuje množství z celkové těžby dřeva v krajích, přičemž hodnoty jsou rozděleny do tří kategorií. Výseče kartodiagramů určují těžbu jednotlivých druhů dřeva. Barevná stupnice je laděna do odstínů zelené. Zdrojem použitých atributových dat je Český statistický úřad.

Obr. 19 Těžba dřeva vyjádřena kartodiagramem

7.7 Vodoměrné stanice v České republice v roce 2008 Tematická mapa vodoměrných stanic na území České Republiky v roce 2008 je vyjádřena kartografickou metodou bodových znaků. Stanice jsou rozřazeny do dvou kategorií podle příznaku stojaté nebo tekoucí povrchové vody. Jako topografický podklad je využita vrstva krajů, řek a vodních ploch ČR.

36

7. Komentář k mapám

7.8 Vojenská pietní místa v České republice v roce 2005 Osmá mapa vykresluje vojenská pietní místa v České Republice v roce 2005. Je použita kartografická metoda bodových znaků. Pietní místa jsou rozdělena do tří kategorií, která jsou barevně odlišena. Zdrojem grafické tematické vrstvy je Spolek pro vojenská pietní místa, o.s. Mapa je v souřadnicovém systému S-JTSK Křovak East North.

7.9 Území vhodné pro výstavbu větrných elektráren v České republice v roce 2008 Pro vytvoření deváté mapy byla využita služba WMS (kapitola 5.1). Mapa znázorňuje

vhodné

území

pro

výstavbu

větrných

elektráren

v roce

2008.

Poskytovatelem této vrstvy je Portál veřejné správy. Barva je zvolená sytá, pro zvýraznění tématu.

7.10 Produkce průmyslových odpadů v České republice za rok 2007 Jak už název napovídá, poslední mapa představuje produkci průmyslových odpadů v jednotlivých krajích za rok 2007. Pro lepší reprezentaci jsou data znázorněna jednoduchým sloupcovým kartodiagramem. Produkce je porovnávána za tři období, a to rok 2007, 2008 a 2009. Zdrojem dat je Český statistický úřad.

37

8. Závěr

8. Závěr Tato bakalářská práce měla za úkol shromáždit volně dostupná (tj. zdarma dostupná na Internetu) geodata popř. i atributová data v digitální podobě, v územním rozsahu České republiky. Tato data dále zpracovat ve vybraném softwaru GIS a sestavit z nich ukázky tematických map ČR. V dnešní době se nachází na českém trhu velké množství dat, ať už geografických nebo atributových. Geoprostorová data jsou však z velké části majetkem soukromých firem, které si je primárně sbírají a uživatelům pak poskytují za finanční poplatek. Geodat, poskytovaných zdarma, na našem trhu zatím moc nenalezneme. Poskytovatelé těchto dat jsou většinou státní instituce, kraje a jen malý počet soukromých firem. Mezi nejvýznamnější zdroje geodat patří VÚV T. G. Masaryka, v.v.i., HEIS VÚV T. G. Masaryka, v.v.i., Ředitelství silnic a dálnic ČR. Nejvíce dat pro Českou republiku je v souřadnicovém systému S-JTSK nebo WGS-84. Mnoho firem a institucí poskytují svá data také prostřednictvím Webových mapových služeb (WMS). Mezi nejvýznamnější z nich patří Český úřad zeměměřický a katastrální, Portál veřejné správy (provozovatelem je CENIA), Česká geologická služba, krajské mapové servery atd. Atributová data jsou na Internetu široce rozšířená. V případě, že je máme k čemu připojit, lze z nich vytvořit tematickou mapu. Na základě získaných dat bylo vytvořeno 10 tematických map. Při tvorbě bylo použito různých kartografických metod (metoda kartodiagramu, kartogramu, tečková, bodových znaků a anamorfózy). Ukázkové mapy jsou k dispozici na přiloženém DVD včetně zdrojových dat, každé mapy a projektu vytvořeném v aplikaci ArcMap 9.3. Bakalářská práce byla převážně zpracovaná v akademickém roce 2008/2009, proto byl zkontrolován aktuální stav jednotlivých odkazů, které se v práci vyskytují.

38

9. Summary

9. Summary Aim of this bachelor thesis is gathering freely accessible geodata for thematic maps creation within the teritory of the Czech Republic. This data was divided into eight groups, according to their theme (waters, traffic, sports, agriculture and forestry, turism, environment, topographic basis, and web maps services). Futher step was to create ten thematic maps in the chosen sotware of GIS, using various cartographical methods. Part of this thesis was also to create a database of sources, where the chosen selection of metadata was written down. Databasis of sources, data, and sample maps including the projects, created in ArcMap 9.3. application are to be used on the enclosed DVD.

39

10. Použitá literatura

10.Použitá literatura Knižní zdroje:

[1] DOBEŠOVÁ, Zdena.

Prostorové databázové systémy. Olomouc: Univerzita

Palackého v Olomouci, 2003. 42 s.

[2] KAŇOK, Jaromír. Tematická kartografie. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, 1999. 318 s. ISBN 80-7042-781-7.

[3] MIKULÍK, Oldřich, VOŽENÍLEK, Vít, VAISHAR, Antonín. Studium rozvoje regionu založené na vizualizaci geoinformačních databází. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 181 s. ISBN 978-80-244-1928-2.

[4] VOŽENÍLEK, Vít. Aplikovaná kartografie I.: tematické mapy. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2001. 187 s. ISBN 80-244-0270-X.

[5] VOŽENÍLEK, Vít. Geografické informační systémy I: pojetí, historie, základní komponenty. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 2000. 165 s. ISBN 80-7067-802-X

Internetové zdroje:

[6] Česká geologická služba [online]. [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW:

[7]

Český

statistický

úřad

[online].

[cit. 2009-04-28].

Dostupný

z WWW:



[8] Digitální fotografie - dlouhodobá maturitní práce [online]. [cit. 2009-05-16]. Dostupný z WWW:

40

10. Použitá literatura

[9] GRASSwikiCZ - FreeGeodataCZ [online]. [cit. 2009-02-14]. Dostupný z WWW:

[10] Hydroekologický informační systém T.G.Masaryka, v.v.i. [online]. [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW:

[11] JEROME, A. Judith. ISO 19115: metadata standard proposed element set [online]. [2003-12-21] [cit. 2008-10-13]. Dostupný z WWW:

[12] Kartografie a Geoinformatika – multimediální učebnice [online]. [cit. 2009-03-22]. Dostupný z WWW:

[13] KRIŠTOF, Martin. Dlouhodobá maturitní práce - Výukový modul do EPO Digitální

fotografie

[online].

[cit. 2009-05-20].

Dostupný

z

WWW:



[14]Křovákovo

zobrazení

[online].

[cit. 2009-03-11].

Dostupný

z

WWW:



[15] Microsoft Office Online [online]. [cit. 2009-04-19]. Dostupný z WWW: < http://office.microsoft.com/cscz/excel/HP052034371029.aspx?pid= CH062527711029>

[16] Normy.biz [online]. [cit. 2009-02-14]. Dostupný z WWW:

[17] Numerio [online]. [2007] [cit. 2009-02-14]. Dostupný z WWW: < http://www.numerio.cz/Misag/co-je-misag.aspx>

[18] Portál veřejné správy[online]. [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW:

41

10. Použitá literatura

[19] Ředitelství silnic a dálnic ČR [online]. [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW:

[20] Spolek pro vojenská pietní místa, o.s. [online]. [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW:

[21]

Szofran,

Adam.

Flight

simulator

[cit. 2009-04-05].

–

Global

terrain

[online].

Dostupný

[2009]

z WWW:



[22] Terminologický slovník zeměměřictví a katastru nemovitostí [online]. [2005] [cit. 2009-03-22]. Dostupný z WWW:

[23] Ústav pro hospodářskou úpravu lesů [online]. [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW:

[24] Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, v.v.i. [online]. [cit. 2009-04-28]. Dostupný z WWW:

[25] Web Map Service [online]. [2007] [cit. 2009-04-19]. Dostupný z WWW:

42

Seznam obrázků Seznam grafů

Seznam obrázků Obr. 1 Schéma Křovákova zobrazení ................................................................................ 11 Obr. 2 Schéma souřadného systému WGS 84 ................................................................... 12 Obr. 3 Schéma Gauss – Krügerova zobrazení ................................................................... 12 Obr. 4 Struktura DIBAVOD.............................................................................................. 15 Obr. 5 Databáze zdrojů ...................................................................................................... 21 Obr. 6 Vložení dat v prostředí ArcMap ............................................................................. 22 Obr. 7 Uložení dat ve formátu dBASE .............................................................................. 23 Obr. 8 Připojení tabulky v ArcMap pomocí funkce Join .................................................. 24 Obr. 9 Propojení dat na základě společných atributů ........................................................ 24 Obr. 10 Připojení WMS služby do ArcGIS ....................................................................... 25 Obr. 11 Kompozice tematických map ............................................................................... 28 Obr. 12 Číselné a grafické měřítko .................................................................................... 29 Obr. 13 Druhy směrovek ................................................................................................... 29 Obr. 14 Druhy bodového znaku ........................................................................................ 31 Obr. 15 Druhy diagramů .................................................................................................... 31 Obr. 16 Mapa států světa anamorfovaná podle počtu obyvatel ......................................... 32 Obr. 17 Barevné modely RGB a CMYK........................................................................... 33 Obr. 18 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních vyjádřeno metodou anamorfózy... 35 Obr. 19 Těžba dřeva vyjádřena kartodiagramem .............................................................. 36

Seznam grafů Graf 1 Počet Shapefile v jednotlivých kategoriích socioekonomického prostředí……..17

43

Přílohy

PŘÍLOHY

44

Přílohy

Seznam příloh 1. Koupaliště ve volné přírodě v České republice v roce 2006 (tištěná mapa, volná příloha) 2. Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice za rok 2007 (tištěná mapa, volná příloha) 3. Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice za rok 2007 (tištěná mapa, volná příloha) 4. Sklizeň obilnin v České republice v roce 2008 (tištěná mapa, volná příloha) 5. Počet obyvatel v okresech České republiky v roce 2001 (tištěná mapa, volná příloha) 6. Těžba dřeva v České republice v roce 2008 (tištěná mapa, volná příloha) 7. Vodoměrné stanice v České republice v roce 2008 (tištěná mapa, volná příloha) 8. Vojenská pietní místa v České republice v roce 2005 (tištěná mapa, volná příloha) 9. Území vhodné pro stavbu větrných elektráren v České republice v roce 2008 (tištěná mapa, volná příloha) 10. Produkce průmyslových odpadů v České republice za rok 2007 (tištěná mapa, volná příloha) 11. DVD (volná příloha, elektronická forma dat)

45