České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra počítačů
Bakalářská práce
Využití CMS v informačním systému malé obce Josef Maitah
Vedoucí práce: doc. Ing. Vojtěch Merunka, Ph.D.
Studijní program: Otevřená informatika, Bakalářský Obor: Softwarové systémy 20. května 2012
iv
v
Poděkování Chtěl bych vyjádřit poděkování svému vedoucímu bakalářské práce panu doc. Ing. Vojtěchu Merunkovi, Ph.D. za cenné připomínky, odborné rady a podněty k zamyšlení během vypracování této práce.
vi
vii
Prohlášení Prohlašuji, že jsem práci vypracoval samostatně a použil jsem pouze podklady uvedené v přiloženém seznamu. Nemám závažný důvod proti užití tohoto školního díla ve smyslu §60 Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
V Praze dne 18. 5. 2012
.............................................................
viii
Abstract This bachelor thesis is aimed to design and implement information system to manage and record a municipality properties and related agendas which should serve to simplify the administrative work of the municipality and also to increase the public awareness. This bachelor thesis was divided into two main parts. In the first part I dealt with the theoretical basis of the solution and I dealt with the practical application of such a proposal.In the second part with the use of the theoretical knowledge acquired in the first part, I designed the solution and implementation of information system of the municipality. In this part I presented the segments of the structure of such a system. I suggested the implementation by the means of content management system Wordpress, mainly because of its high flexibility.In this part, I pointed out examples of practical implementation of an information system using process diagrams. Here, as an example, I proposed and presented an example related to achieving a building permit in a number of possible cases, especially with the building permit with and without territorial decision. Key words: Information system, public administration, Wordpress, municipality, building permit.
Abstrakt Tato bakalářská práce měla za cíl navrhnout a uvést implementaci nenáročného řešení informačního systému pro správu a evidenci městského majetku a souvisejících agend, který by měl sloužit k zjednodušení administrativní práce zastupitelského úřadu a též pro zvýšení informovanosti občanů. Předloženou bakalářskou práci jsem rozdělil do dvou hlavních dílů. V prvním díle jsem se zabýval teoretickým základem, v druhém díle praktickou aplikací takového návrhu. V druhé části s využitím teoretických poznatků získaných v první části jsem navrhnul řešení a implementaci informačního systému obce. V této části práce jsem uvedl vhodnou strukturu segmentů takového systému. Navrhnul jsem implementaci pomoci redakčního systému Wordpress, především z důvodu jeho vysoké flexibility. V této části jsem uvedl praktické příklady realizace informačního systému pomocí procesních diagramů. Zde jako příklad uvádím proces související s udělením a vyřízením stavebního povolení a to v několika možných případech, zejména udělení stavebního povolení s územním rozhodnutím a bez územního rozhodnutí. Klíčová slova: Informační systém, veřejná správa, Wordpress, obec, stavební povolení.
ix
x
Obsah 1 Úvod
1
2 Organizační vymezení veřejné správy 2.1 Charakteristika organizace veřejné správy 2.2 Státní správa a veřejná samospráva . . . . 2.3 Obce, druhy obcí . . . . . . . . . . . . . . 2.4 Klasifikace obcí . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.1 Obec . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.2 Městys . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.3 Město . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.4 Statutární města . . . . . . . . . . 2.4.5 Správní území . . . . . . . . . . . . 3 Struktura informačního systému 3.1 Informační systém . . . . . . . . . . . 3.2 Data . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Informace . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4 Data versus informace . . . . . . . . . 3.5 Informační a komunikační technologie 3.5.1 Výhody využití ICT . . . . . . 3.5.2 Nevýhody využití ICT . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
3 3 3 4 4 4 5 5 5 6
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
9 9 10 10 11 11 12 13
4 Informační systém obce 4.1 Systém pro podporu řízení obce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1.1 Struktura systému pro podporu řízení obce . . . . . . . . 4.1.2 Subsystémy pro zajištění chodu úřadu . . . . . . . . . . . 4.1.3 Subsystémy pro tvorbu rozpočtu . . . . . . . . . . . . . . 4.1.4 Subsystémy pro výkon přenesené působnosti státní správy 4.1.5 Subsystémy pro chod vlastní samosprávy . . . . . . . . . 4.2 Systém EVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.1 Implementace systému EVA . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.2 Hlavní funkce systému EVA . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.3 Hlavní výhody pro občana při využití systému EVA . . . 4.2.4 Možnosti aplikace ADAM . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
15 15 15 17 17 18 18 19 19 20 21 21
xi
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
xii
OBSAH
5 Systém pro správu obsahu 5.1 Základní funkce CMS . . 5.2 Výhody CMS . . . . . . 5.3 Nevýhody CMS . . . . . 5.4 Open Source CMS . . . 5.4.1 Wordpress . . . . 5.4.2 Joomla . . . . . 5.4.3 XWiki . . . . . .
. . . . . . .
CMS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6 Softwarové inženýrství 6.1 Standard UML . . . . . . . 6.1.1 Diagram aktivit . . . 6.1.2 Procesní modelování 6.2 Metoda BORM . . . . . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
23 23 24 24 24 25 26 27
. . . .
29 30 30 31 31
7 Návrh řešení a implementace 35 7.1 Instalace Wordpress . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 7.2 Implementace segmentů obce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 7.3 Názorná ukázka aplikace použití systému - žádost o stavební povolení . . . . . 36 8 Závěr Použitá literatura
39 41
A Seznam použitých zkratek
43
B Procesní dokumentace
45
Seznam obrázků 3.1 3.2 3.3 3.4
základní schéma informačního systému podle [Voříšek, 1996] . . . . . . . . . . 9 dělení informačního systému podle [Hřebíček a kolektiv, 2004] . . . . . . . . . 10 datový cyklus podle [Hřebíček a kolektiv, 2004] . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 informace, data a znalost ve vztahu k informačnímu systému podle [Hřebíček a kolektiv, 2004] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
4.1 4.2
struktura systému pro podporu řízení obce podle [Špalek a kolektiv, 2004] . . 16 Schéma fungování systému EVA zdroj: www.naseeva.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Systém EVA zdroj: www.naseeva.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
4.3
5.1
Wordpress CMS
5.2
Joomla CMS
zdroj: www.wordpress.org zdroj: www.joomla.org
5.3
6.3
7.1
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26
XWiki CMS zdroj: www.xwiki.org
6.1 6.2
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
Příklad diagramu aktivit, převazato od [Merunková, 2011] . . . . . . . . . . . 30 Proces vyřízení stavebního povolení dle stavebního zákona. převzato z [Zezulák et al., 2004] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Modelové karty popisující chování participantů v procesu. převzato z [Zezulák et al., 2004] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 procesní diagram stavebního řízení zdroj: vlastní vypracování autora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37
B.1 procesní diagram stavebního řízení zdroj: vlastní vypracování autora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 B.2 procesní diagram stavebního řízení zdroj: vlastní vypracování autora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 B.3 procesní diagram stavebního řízení zdroj: vlastní vypracování autora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48
xiii
xiv
SEZNAM OBRÁZKŮ
Kapitola 1
Úvod Posledních 15 let žijeme v době, kdy informační a komunikační technologie udávají tempo rozvoje společnosti ve všech směrech a hrají mimořádnou a nezastupitelnou roli. V důsledku toho, se staly informace nejvyhledávanějším a nutným artiklem úspěchu ve společnosti. V dnešní době lze tvrdit, že ekonomický úspěch a prosperita země, ba i jednotlivce, jsou mimořádně závislé na míře využití informačních a komunikačních technologií. Informační a komunikační technologie představují hnací motor ve všech sektorech, ve školství, zdravotnictví, zemědělství, dopravě a jinak tomu není ani ve veřejné správě. Cílem této bakalářské práce je návrh a implementace nenáročného řešení informačního systému pro správu a evidenci městského majetku a souvisejících agend, který by měl sloužit k zjednodušení administrativní práce zastupitelského úřadu a též pro zvýšení informovanosti občanů. Má předložená bakalářská práce se zabývá využitím informačního systému v malé obci bez pravomocí obce s rozšířenou působností. Bakalářská práce se skládá z 8 kapitol. Práce začíná úvodem, který shrnuje celkový obsah bakalářské práce. Ve druhé kapitole jsem se nejdříve soustředil na organizační vymezení veřejné správy, kde jsem vysvětlil charakteristiku organizace veřejné správy. V další části této kapitoly jsem popsal státní správu a veřejnou správu. V závěru této kapitoly jsem se věnoval klasifikaci obce podle českých zákonů. Třetí kapitola se zabývá vlastní strukturou informačního systému. V této kapitole věnuji pozornost struktuře informačního systému a zabývám se vazbami mezi jeho jednotlivými prvky. V této kapitole zároveň věnuji pozornost funkcím jednotlivých článků informačního systému a též výhodám využití takového systému v praxi. Ve čtvrté kapitole se zabývám rozborem informačního systému obce. V úvodu této kapitoly jsem popsal strukturu informačního systému pro podporu řízení obce a zároveň jsem vysvětlil systém fungování základních registrů podle zákona číslo 227/2009 sb., též v této kapitole jsem popsal subsystémy pro zajištění chodu úřadu, subsystémy pro tvorbu rozpočtů a též subsystémy pro výkon přenesené působnosti státní správy. V závěru této kapitoly jsem popsal elektronický systém nazvaný EVA, který byl zaveden v České republice v roce 2002. Zde jsem popsal jeho hlavní funkce a výhody pro občany a porovnal jsem tento systém s aplikací ADAM, která je určená pro pracovníky úřadů. Pátá kapitola se věnuje systémům pro správu obsahu - CMS. Zde uvádím základní funkce veřejně dostupných systémů pro správu obsahu i výhody jejich využití. V této části práce
1
2
KAPITOLA 1. ÚVOD
jsem popsal hlavní typy systémů pro správu obsahu. Věnoval jsem pozornost především těm nejpoužívanějším a nejrozšířenějším jako Wordpress, Joomla, a XWiki. Kapitola číslo šest je věnována softwarovému inženýrství, se zaměřením na UML a BORM. Tato část práce se věnuje především modelovacímu jazyku UML a analýze modelovací metody BORM. Sedmá kapitola obsahuje návrh řešení a implementaci informačního systému obce. V této části práce uvádím vhodnou strukturu segmentů takového systému a též praktický přiklad použití informačního systému pomocí procesního diagramu. Zde jako příklad jsem uvedl proces související s udělením a vyřízením stavebního povolení a to v několika možných případech, zéjména udělení stavebního povolení s a bez územního rozhodnutí. Kapitola osmá je závěr, který shrnuje dosažené cíle bakalářské práce. Práce zároveň obsahuje seznam literatury, seznam použitých zkratek, seznam obrázků a přílohu procesní dokumentace.
Kapitola 2
Organizační vymezení veřejné správy 2.1
Charakteristika organizace veřejné správy
Veřejná správa je základním správního práva. Legální definici pojmu veřejná správa v žádném právním předpisu nenajdeme, i když řada právním předpisů ho používá [Horzinková, et al., 2005]. Vymezit nebo definovat veřejnou správu je poměrně složitou záležitostí, zejména pro její mnohotvárnost a různost správních činností i pro specifické vztahy, které zde vznikají. Správní činnosti, jejich obsah a forma se mohou měnit v důsledku změn, ke kterým ve společnosti dochází. Veřejná správa aktivně organizuje a řeší nejrůznější společenské situace. Můžeme jí obecně vymezit jako správu veřejných záležitostí vykonávanou subjekty veřejné správy a jejich orgány. Prostřednictvím veřejné správy se zabezpečují veřejné úkoly a veřejná správa vytváří předpoklady pro jejich realizaci a současně je také uskutečňuje. Podle jednotlivých autorů lze veřejnou správu chápat v materiálním nebo organizačním smyslu [Horzinková, et al., 2005].
2.2
Státní správa a veřejná samospráva
Veřejnou správu jako systém pak vymezujeme podle subjektů, které jí zabezpečují jako státní správu a veřejnou samosprávu (územní samosprávu a zájmovou samosprávu) a ostatní veřejnou správu (část veřejné správy, která není vykonávána státem ani územní samosprávou a jedná se o instituce se specifickým postavením), příčemž uvedené subsystémy nejsou systémy oddělené, ale naopak se dopňují a prolínají [Horzinková, et al., 2008]. V klasickém pojetí je hlavním subjektem veřejné správy stát. Veřejná správa vykonávaná státem a jeho orgány se nazývá státní správa vykonávaná přímo. Státní správu můžeme chápat jako realizaci výkonné moci státu. Státní správa může být tedy vykonávána orgány přímo nebo nepřímo. Přímo vykonávají státní správu orgány státu, nebo správní úřady jako organizační složky bez právní subjektivity nebo ostatní součásti. Nepřímo vykonávají státní správu na základě zákonné delegace jiné subjekty veřejné správy než stát (např. kraje a obce) svými orgány jako přinesenou nebo propůjčenou působnost. Na jiné právní subjekty může být výkon státní správy ve vymezeném rozsahu delegován zákonem, nebo rozhodnutím učiněným na základě zákona. Část výkonu určitých veřejných záležitostí může být přenesena na subjekty
3
4
KAPITOLA 2. ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY
odlišné od státu, zpravidla na veřejnoprávní korporace. Veřejná správa uskutečňovaná veřejnoprávnímy subjekty nestátního charakteru se nazývá veřejná samospráva, která společně se státem zabezpečuje jeho správu jako veřejnou správu. Samospráva je právo uspořádat a řídit část veřejných záležitostí ve vlastním zájmu a ve vlastní odpovědnosti. Své úkoly plní samospráva vlastními silami a prostředky. Výkon samosprávy je vázán jen právními předpisy a pro samosprávu obecně platí menší vázanost právem. Mezi orgány veřejné správy při výkonu samosprávy neexistují vztahy nadřízenosti a podřízenosti, ani mezi orgány samosprávy navzájem, ani mezi orgány samosprávy a orgány státní správy [Průcha, 2007]. Říct přesně co to je veřejná správa není snadné. V průběhu let si veřejná správa prošla četnými změnami, a to co mohlo dříve být považováno za veřejnou správu již dnes nemusí platit. V minulosti se veřejná správa rozdělovala především na správu vojenskou, finanční, vnitřní, justiční a zahraniční. Od 19 století je veřejná správa chápána stejně jako je tomu dnes, tedy jako věc v zájmu zabezpečení veřejných služeb. Bližším studiem můžeme narazit na hned několik definic které se vzájemně doplňují. Oběcně můžeme tvrdit, že veřejná správa je účelovou činností, kde určenými subjekty veřejné správy jsou vykonávány úkony ve veřejném zájmu [Horzinková, et al., 2008].
2.3
Obce, druhy obcí
Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů, tvoří územní celek, který je vymezen hranicí územní obce. Obec je veřejnoprávní korporací, má právo vlastnit majetek. Obecně je korporace sdružení osob se společným zájmem. Založením korporace vzniká právnická osoba na členském základě. Územní veřejnoprávni korporace spojuje členskou základnu, která je uzemně organizována na určitém území s plněním veřejnoprávního cíle. Obec jako veřejnoprávní korporace musí tedy splňovat tyto základní podmínky [Sládeček, 2004]: • členská základna (občané obce, kteří mají trvalý pobyt ve správním území obce), • správní území, • plnění veřejnoprávních úkolů. Podle čl. 99 Ústavy se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky. Obce jsou právnickými osobami, jejichž vznik je upraven zákonem. Ke své samostatné existenci nepotřebují žádnou registraci nebo souhlas správního orgánu. Obec jako právnická osoba může nabývat práv a povinností, způsobilost nabývat práva a povinnosti je možné omezit pouze zákonem. Podle úpravy obsažené v občanském zákoníku jsou jednotky územní samosprávy právnickými osobami. Obec jako právnická osoba může zaniknout pouze způsobem uvedeným v zákoně o obcích [Horzinková, et al, 2008].
2.4 2.4.1
Klasifikace obcí Obec
Obec je základním typem jednotky územní samosprávy. Nekteré obce mohou být za plnění určitých podmínek prohlášeny za městys, město nebo statutární město. Zvláštní postavení potom má Hlavní město Praha.
2.4. KLASIFIKACE OBCÍ
2.4.2
5
Městys
Městys nebo také městečko je historický typ obcí stojících mezi městem a vsí, kterým bylo uděleno právo pořádat výroční a dobytčí trhy (tím se městyse lišily od vsí). Městyse musely mít městský charakter a museli plnit roli spádového městečka pro okolní vesnice. Podle současné právní úpravy je obec městysem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Obec, která byla oprávněna užívat označení městys přede dnem 17. května 1954, je městysem, pokud o to požádá předsedu Poslanecné sněmovny. Předseda Poslanecké sněmovny tak na žádost obce stanoví a zároveň určí den, od kterého se obec stává městysem. Sloučí-li se dvě nebo více obcí, z nichž alespoň jedna je městem, je nově vzniklá obec městem. Sloučí-li se dvě nebo více obcí, z nichž žádná není městem, ale aspoň jedna je městysem, je nově vzniklá obec městysem. Oddělí-li se část městyse a vzniknou dvě nebo více obcí, pak obec, které zůstane název dosavadního městyse nebo část jeho názvu, je i nadále městysem [Horzinková, et al, 2008].
2.4.3
Město
Legální definici pojmu město v našem platném právu nenajdeme. Každý má představu o tom, co je to město, ale ve chvíli kdy máme stručně město definovat, zjistíme, že je taková definice velmi obtížná. S pomocí historické metody můžeme konstatovat, že v minulosti byl zásadní rozdíl mezi obcí (myšleno venkovskou obcí) a městem ve způsobu obživy jejich obyvatel, kdy ve městech převažovali řemesla a služby a na venkově zemědělská výroba. V současné době je takové dělení nepoužitelné. Musíme se tedy spokojit s vymezením pojmu město, jak jej uvádí platné právo. Městem je obec, která má nejméně 3000 obyvatel a pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, po předchozím vyjádření vlády. Obec, která byla městem před 17. květnem 1954, je městem, pokud o to požádá předseda Poslanecké sněmovny. Předseda poslanecké sněmovny tak na žádost obce stanoví a zároveň určí den, kdy se obec stává městem. V tomto případě nemusí splňovat podmínku počtu obyvatel a k žádosti se nevyjadřuje vláda. Vláda stanovila svým usnesením č.418 ze dne 2.května 2001 kritéria pro posuzování žádosti obcí o stanovení městem. Žádající obec musí spňovat zákonem stanovené podmínky a dále podmínky stanovené vládou. Posuzuje se zde, zda zástavba středu obce odpovídá svým charakterem soustředěné městské zástavbě s náměstím, které má zpevněný povrch. V centru má převažovat vícepodlažní zástavba a všechny ulice a veřejná prostranství obce musí být pojmenovány. Větší část obce má být vybavena veřejným vodovodem a kanalizací, místními komunikacemi a chodníky s bezprašným povrchem. Mezi znaky charakterizující město jako správní a hospodářské centrum patří i jeho funkce pro obyvatelstvo nejen vlastní obce, ale celého spádového území. V obci musí být základní škola, zdravotnické zařízení s nejméně třemi stálými lékařskými místy (zpravidla praktický lékař, praktický lékař pro děti a dorost a stomatolog) a lékárnou. V obci má být také ubytovací zařízení nejméně s dvaceti lůžky, pošta, společenský sál a sportoviště. Při plnění kritérií vydá vláda souhlasné stanovisko [Horzinková, et al., 2008].
2.4.4
Statutární města
Zvláštní skupinou tvoří statutární města. Jsou to města vyjmenována v zákoně, která se mohou členit na městské části se provede statutem města, který je vydán jako obecně zá-
6
KAPITOLA 2. ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY
vazná vyhláška, odtud statutární město. Tyto obvody, nebo části mají potom vlastní orgány samosprávy [Průcha, 2007]. Je třeba zdůraznit, že statutárním městům je zákonem umožněno členit se na části nebo obvody. Této možnosti však statutární město nemusí využít, případně může tuto možnost využít kdykoliv v budoucnu. Město vyjmenované v zákoně je statutární město bez ohledu na to, zda se člení na části či obvody anebo ne. Ve statutu se stanoví zejména výčet jednotlivých městských obvodů a městských částí a vymezí se jejich území. Velmi důležité je stanovení pravomoci orgánů (statutárního) města a orgánů městských obvodů a městských částí a jejich vzájemné součinnosti. Městské části a obvody nemohou nabývat vlastního majetku. Ve statutu je proto třeba upravit majetek (statutárního) města, který se jim svěřuje a rozsah oprávnění při nakládání s tímto majetkem a při výkonu s tím souvisejících práv. Oprávnění městské části a obvodu hospodařit se svěřeným majetkem se eviduje v katastru nemovitostí [Průcha, 2007]. Městským obvodům a částem může být svěřeno oprávnění zákládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky. Statutární město může svěřit městskému obvodu nebo městské části schvalování programu rozvoje městského obvodu nebo městské části a rozhodování o některých majetkoprávních úkonech. Městské obvody a části mohou mít také svěřeno zřizování trvalých a dočastným fondů, projednávání správních deliktů podle zákona o obcích a výkon funkce zaměstnavatele pro zaměstnance zařazené do úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části nebo do jejich organizační složky. Pravomoc rozpustit zastupitelstvo městského obvodu nebo městské části vykonává zastupitelstvo (statutárního města). Usnesení zastupitelstva města a rady města v záležitostech, které nebyly zákonem, nebo statem svěřeny městskému obvodu nebo městské části, jsou pro orgány městských obvodů a městských částí závazná. Orgány statutárních měst vykonávají přenesenou působnost, která je zákonem svěřena pověřeným obecním úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností. Orgány městských obvodů a městských částí vykonávají přenesenou působnost, kterou podle zvláštních zákonů vykonávají orgány obcí. Statutární město může statutem určit městské obvody a městské části, jejichž orgány budou vykonávat zcela, nebo zčásti přenesenou působnost svěřenou zvláštními zákony pověřeným obecním úřadům, popřípadě některou přenesenou působnost svěřenou zvláštními zákony obecním úřadům obcí s rozšířenou působností. Městské obvody a městské části jsou při výkonu přenesené působnosti správními obvody. Rozhodnutí orgánů městských obvodů a městských částí vydaná ve správním řízení přezkoumává magistrát, pokud není tato působnost svěřena zvláštnímu orgánu města nebo zvlášní zákon nestanoví jinak. Hospodaření městského obvodu nebo městské části přezkoumává v přenesené působnosti magistrát města [Horzinková, et al., 2008].
2.4.5
Správní území
Každá část území ČR je součástí území některé obce, pokud zákon nestanoví jinak. Součásné obce nejsou vojenské újezdy. Činnost, kterou obce vykonávají jako přenesenou působnost zabezpečují újezdní úřady jako výkon státní správy. Obyvatelé vojenských újezdů nemají právo na samosprávu a nevolí tedy zastupitelstvo obce. Změnou, nebo zrušením vojenského újezdu může vzniknout nová obec. Správní uzemí obce tvoří jedno, nebo více katastrálních území. Změny hranic obcí, při nichž nedochází ke sloučení, rozdělení nebo připojení obcí, se uskutečnuje na základě dohody zúčastněných obcí po projednání s příslušným katastrálním úřadem. K takové změně hranic postačí dohoda, jejíž uzavření je vyhrazeno zastupitelstvu
2.4. KLASIFIKACE OBCÍ
7
obce. Vzhledem k tomu, že současně dochází ke změně hranic katastrálního území, vyžaduje se předchozí projednání s katastrálním úřadem [Sládeček, 2004].
8
KAPITOLA 2. ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY
Kapitola 3
Struktura informačního systému Od konce dvacátého století se snaha o vlastnictví svého informačního systému stala jednou z nejžádanějších snah téměř všech měst a obcí. V době revolucí informačních technologií se stala tato snaha žádoucí aktivitou ve všech sektorech ekonomiky a to jak v soukromém sektoru, tak ve veřejném. Dříve, než začnu věnovat svou pozornost vlastnostem a specifikám informačních systémů obcí, je velmi důležité vymezit prvotní předpoklady nutné pro zdárné fungování takovýchto systémů. Dále je také nezbytné zmínit, že informační systémem obce se chápe informační systém využívající informačních a komunikačních technologiích.
3.1
Informační systém
Informační systém je systém, umožňující účelné uspořádání sběru, uchování, zpracování a poskytování informací. Jinými slovy, informační systém se skládá ze dvou částí a to z automatizované části (používající počítače) a z neautomatizované části informačního systému. Na termín informační systém existuje mnoho odlišných názorů. Základní pohled na informační systém znázorňuje obrázek 3.1. realita
data
potřeba informace
dotaz
Obrázek 3.1: základní schéma informačního systému podle [Voříšek, 1996] Informační systém se skládá ze dvou dílčích částí. Jednu část jsme schopni ovlivnit svými návrhy, kdežto druhou část nejsme schopni svými návrhy ovlivnit. Toto dělení detailně znázorňuje obrázek 3.2.
9
10
KAPITOLA 3. STRUKTURA INFORMAČNÍHO SYSTÉMU
informační systém
nemůžeme návrhem ovlivnit
můžeme návrhem ovlivnit
média uložení dat
zařízení HW
algoritmy SW
uživatel
lidský činitel
provozovatel
vybavení
technologie
administrátor
Obrázek 3.2: dělení informačního systému podle [Hřebíček a kolektiv, 2004]
3.2
Data
Data reprezentují text, obraz, zvuk, video, měření a fakta, ve většině případů v kontextu pozorovaných situacích. U dat rozlišujeme následující vlastnosti [Hřebíček, 2004]: • schopnost nezávislost na uživateli, kde data častokrát zobrazují stav reality, • schopnost zjednodušit komplexnost reality. Při rozvoji informačního systému tato vlastnost vede ke změnám a inovacím, v důsledku čeho se buď dodávají data nová či dojde k modifikaci dat starých. • schopnost představovat velký objem dat • schopnost se rychle a často měnit • schopnost se verifikovat Na na obrázku 3.3 je znázorněn typický datový cyklus. proces
produkt
proces
produkt
vstup DATA
výstup INFORMACE zpětná vazba
zpětná vazba zpětná vazba
Obrázek 3.3: datový cyklus podle [Hřebíček a kolektiv, 2004]
3.3
Informace
Pojem informace lze chápat hned v několika různých významech [Hřebíček a kolektiv, 2004]:
3.4. DATA VERSUS INFORMACE
11
• „laický“ – zpráva, jazykový projev, sdělení, ve kterém se co nejlépe věcně vyjadřují určité skutečnosti tím, že se komunikuje – sdělitelná znalost, • „sémantický“ (kvalitativní) – jedná se absolutní zisk informace který může například odpovídat významu konkrétních slov, • „pragmatický“ – předchozí ovlivňuje následné, • „idealizovaný“ – zisk informace záleží na zhodnocení příjemcem, • „kybernetický“ – zpráva o objektivní realitě, • „matematický“ – kvantitativní, uvádějící veličinu, jejíž hodnota je úměrná zmenšení entropie systému. U informace rozlišujeme následující vlastnosti [Hřebíček a kolektiv, 2004]: • neoddělitelnost informace od fyzikálního nosiče (relativní závislost komunikovaného obsahu na nosiči a autorovi) a současně diskrétnost (relativní nezávislost komunikovaného obsahu na nosiči a autorovi), • stárnutí informace - stárne nikoli s časem, ale s objevením se novější relevantnější informace, • kumulativnost - vytvoření nové informace nezničí informaci starou (zpravidla se mění její hodnota). Někdy se dokonce hovoří o exponenciálním nárůstu, to se však týká spíše množství zdrojů než informací samotných. • užitná hodnota - je relativní, nikoli absolutní
3.4
Data versus informace
Je nutno říci, že hranice mezi daty a informacemi nelze jednoduše vymezit. To, co považujeme v této chvíli za data, můžeme příště považovat za informace a obráceně. Obecně lze považovat za data to, co se vkládá do informačních systémů a též, to co pomocí těchto systémů se vyhodnocuje. Tyto zpracovány data pak lze označovat za informaci. Je nutné vědět, že takto získané informace mohou v zápatí být použity jako vstupní data. Pojem znalost, kterou lze získat na základě získaných informací a která nám též pomáhá přiřazovat datům význam, je znázorněna na obrázku 3.4.
3.5
Informační a komunikační technologie
Informační a komunikační technologie (ICT) jsou dalším významným článkem, bez kterého by současné informační systémy nemohly pracovat. Pokud máme ve stručnosti říci, co to informační a komunikační technologie jsou, pak lze říci, že jsou to všechna zařízení, která nějakým způsobem zpracovávají informace. Tyto technologie zpracovávají, analyzují a přenášejí informace. V tabulce 3.1 jsou uvedeny základní funkce informačních a komunikačních technologií.
12
KAPITOLA 3. STRUKTURA INFORMAČNÍHO SYSTÉMU
data
informační systém
informace
znalosti
Obrázek 3.4: informace, data a znalost ve vztahu k informačnímu systému podle [Hřebíček a kolektiv, 2004] FUNKCE Sběr informací
Předávání informací Uskladnění informací Hledání informací
Zpracování informací Ilustrování informací
POPIS Sběr a prezentace informací ve formě dovolující přenos, zpracování a jejich uskladnění. Předávání informací od jejího zdroje k příjemcům. Doprava informací bezpečné místo k pozdějšímu uchování. Hledání a dostupnost daných informací uživatelům. Tvorba informací na základě dostupných zdrojů. Prezentování informací ve vhodné formě.
PŘÍKLADY Klávesnice, záznamník a mobilní telefon. Internetová síť, satelitní vysílač a telekomunikační síť. Diář, CD-ROM, disketa a flashdisk. Hledání v informačních databázích, v knihovnách a v pamětových segmentech médií. Softwarové programy a administrátoři. Webové stránky, počítačové tiskárny, obrázky a zvukové záznamy.
Tabulka 3.1: základní funkce ICT podle [Buchalcevová, 2005]
Počítače, satelity, mobilní telefony, internet a veškeré telekomunikační prostředky. Například moderní přístroje používané v lékařství, letectví či vědě, lze považovat za informační a komunikační technologie. Jen velmi obtížně abychom si dnes dokázali představit naši každodenní rutinu.
3.5.1
Výhody využití ICT
Mezi hlavní výhody využití ICT technologií jsou [Basl a kolektiv, 2011]: • poskytnutí informačního systému a možnost komunikace občanů s orgány veřejné správy prostřednictvím internetu, • zvýšení úrovně bezpečnosti a řízení v mimořádných a krizových situacích, • zvýšení dovednosti reagovat na možné změny na trhu práce,
3.5. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
13
• zvýšení životní úrovně s výběrem služeb a zábavy, • zvýšení úspor našich přírodních zdrojů a životního prostředí, • zlepšení vzdělanosti společnosti, • poskytnutí nových možností pro uplatnění tvůrčích schopností, • zlepšení účinnosti legislativy a administrativy, • podpora elektronického obchodu, • zvýšení konkurenceschopnosti výrobců.
3.5.2
Nevýhody využití ICT
Mezi hlavní nevýhody využití ICT technologií patří [Basl a kolektiv, 2011]: • ztížení situace pro méně kvalifikovanou pracovní sílu na trhu práce, • vznik dalších nákladů na rekvalifikaci a celoživotní vzdělávání • vznik možné kriminální oblasti, jako například podvody související s autorskými právy, osobními daty, duševním vlastnictvím, pirátstvím a šířením počítačových virů. Je zřejmé, že výhody informačních a komunikačních technologií jednoznačně převyšují potenciální potíže spojené s jejich využitím. Výhody informačních a komunikačních technologií přináší společnosti obrovské vymoženosti, kdežto potíže související s využitím těchto technologií lze dnes již efektivně eliminovat určitými zásahy do legislativy a sbírek zákonů a možné pachatele případně potrestat. Je zapotřebí říci, že nutným předpokladem k maximalizaci přínosů využití informačních a komunikačních technologií je informační gramotnost společnosti.
14
KAPITOLA 3. STRUKTURA INFORMAČNÍHO SYSTÉMU
Kapitola 4
Informační systém obce Informační systém byl již mnohokrát definován, jak odbornou veřejností, tak i právními předpisy České republiky. Podle českého zákona o informačních systémech veřejné správy je informační systém definován jako funkční celek, nebo jeho část poskytující cílevědomou a systematickou informační činnost. Jelikož může poskytovat cílevědomou informační činnost i část celku, dělí se tento systém na subsystémy. Zákon dále uvádí, že informační systém disponuje daty, která jsou uspořádána tak, že je můžeme kdykoliv zpracovat a zpřístupnit veřejnosti. Zákon též určuje, že do takové informační činnosti patří i sběr, vyhledávání, prezentace, předávání a ukládání dat na informační nosiče [Hřebíček a kolektiv, 2004]. Na informační systém obce, lze nahlížet ze dvou hledisek. Informační systém obce můžeme chápat jako systém pro podporu řízení obce nebo jej můžeme chápat jako veřejný informační systém obce. Toto dělení uvádím záměrně, jelikož tyto systémy stále paradoxně fungují na úrovni obce samostatně [Špalek a kolektiv, 2004].
4.1
Systém pro podporu řízení obce
Tento systém lze chápat jako počítačový systém, jehož úkolem v rámci obecného úřadu je zjednodušit řídící a rozhodovací činnost obce. Častokrát je tento systém nazýván vnitřním informačním systémem obce. V budoucnu se počítá s jeho spojením nejen s veřejným informačním systémem obce, ale i s dalšími složkami informačního systému veřejné správy.
4.1.1
Struktura systému pro podporu řízení obce
Struktura systému pro podporu řízení obce se skládá z několika funkčních částí (subsystémů). Tyto funkční části systému (subsystémů) se pak dělí na další subsystémy a dále až na úroveň jednotlivých dat, které reprezentují nejnižší část systému. Hlavním základem tohoto systému jsou databáze a základní registry, které jsou vždy spojené s vyčleněným územím. Prostřednictvím komunikačních vrstev jsou pak tyto registry propojeny s ostatními funkčními částmi celku. Hlavním základem tohoto systému jsou databáze a základní registry, které jsou vždy spojené s vyčleněným územím. Prostřednictvím komunikačních vrstev jsou pak tyto registry propojeny s ostatními funkčními částmi celku. Tyto subsystémy slouží pro následující funkce [Špalek a kolektiv, 2004]:
15
16
KAPITOLA 4. INFORMAČNÍ SYSTÉM OBCE
• pro zajištění chodu úřadu • pro tvorbu rozpočtu • pro výkon přenesené působnosti státní správy • pro chod vlastní samosprávy Vazby těchto subsystémů na jádro systému musejí být logické a odůvodněné. Jádro systému zaručuje, že informace jsou do systému vloženy pouze jednou a jejich změny jsou registrovány na všech úrovních. Bližší vysvětlení poskytuje obrázek 4.1.
Základní registry Subsystémy pro výkon přenesené působnosti státní správy
Subsystémy zajištující chod úřadu
Jádro systému Subsystémy pro vlastní samosprávy
Subsystémy pro tvorbu rozpočtu Další dílčí subsystémy
Obrázek 4.1: struktura systému pro podporu řízení obce podle [Špalek a kolektiv, 2004] Tato struktura znázorňuje obecný charakter řízení obce jednotlivými subsystémy a nelze ji považovat za univerzální. Do struktury systému pro podporu řízení obce jsou zařazeny i základní registry, které představují jednu z hlavních složek informačního systému veřejné správy. Registry představují základní kámen pro výkon státní správy a samosprávy. Informace, které jsou obsažena v registrech, nelze v žádném případě nahradit jinými zdroji dat. Základní registry jsou naprosto výjimečné. Zásadním krokem k fungování systému základních registrů bylo přijetí zákona č. 111/2009 Sb. o základních registrech a zákona č. 227/2009 Sb. na počátku roku 2009. Základní registry jsou celkem čtyři [Špalek a kolektiv, 2004]: • Registr obyvatel (ROB) - obsahující základní údaje o občanech a cizincích s povolením k pobytu, mezi tyto údaje patří: jméno a příjmení, datum a místo narození a úmrtí a státní občanství.
4.1. SYSTÉM PRO PODPORU ŘÍZENÍ OBCE
17
• Registr práv a povinností (RPP) - obsahující referenční údaje o působnosti orgánů veřejné moci, mj. oprávnění k přístupu k jednotlivým údajům, informace o změnách provedených v těchto údajích apod. Tento registr slouží jako garance bezpečné správy dat občanů a subjektů vedených v jednotlivých registrech. • Registr osob (ROS) - obsahující údaje o právnických osobách, podnikajících fyzických osobách, orgánech veřejné moci i o nekomerčních subjektech, jako jsou občanská sdružení a církve. • Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RUIAN) - spravující údaje o základních územních a správních prvcích.
4.1.2
Subsystémy pro zajištění chodu úřadu
Pro zajištění chodu úřadu je subsystém dělen do dvou specifických části. První část tohoto subsystému je podsystém, který reprezentuje ekonomické záležitosti. Jsou to podsystémy obsluhující ekonomické aplikace, které nesou informace o chodu úřadu obce. Ekonomické podsystémy jsou reprezentovány především v následujících disciplínách [Šmíd, 2005]: • sledování finančních toků úřadu, • mzdová agenda, • vedení účetnictví, • evidence majetku Další nezbytnou částí pro chod úřadu reprezentují kancelářské systémy. Do této části patří především plánovací kalendáře, programy pro správu elektronické pošty a textové a tabulkové editory.
4.1.3
Subsystémy pro tvorbu rozpočtu
Agenda rozpočet je v rámci ekonomického subsystému tvořena soustavou aplikačních komponent (produktů), které slouží ke sběru požadavků na rozpočet a jejich variantnímu balancování jednotlivými správci rozpočtu pro potřeby rozpisu schváleného rozpočtu, včetně jejich začleňování do jednotlivých investičních a neinvestičních akcí. Takový subsystém má za úkol zajistit automatické zpracování a evidenci rozpočtu obce a především jeho [Šmíd, 2005]: • bilanci příjmů a výdajů obce, • daňový výkaz a výkaz poplatků, • souhrnné účetnictví obce Jedna z předností tohoto systému je jeho schopnost komunikovat s informačním systémem Ministerstva financí.
18
KAPITOLA 4. INFORMAČNÍ SYSTÉM OBCE
4.1.4
Subsystémy pro výkon přenesené působnosti státní správy
Přenesená působnost územní samosprávy znamená, že obsah výkonu státní správy je v určitém rozsahu státem přenesen (delegován) na územní samosprávu. V podstatě tedy stát vykonává státní správu v přenesené působnosti prostřednictvím úředníků, kteří nejsou zaměstnanci státu, ale zaměstnanci obcí či krajů. Orgány obcí a krajů spravují své záležitosti samostatně v rámci samostatné působnosti a dále ještě vykonávají státní správu v rámci přenesené působnosti. Tento subsystém má za úkol zajistit především následující úkony [Šmíd, 2005]: • činnosti související se sociální péčí, • činnosti související s územním plánováním, • činnosti související s matrikou, • činnosti související s živnostenským úřadem, • činnosti související s územním a stavebním řízením apod.
4.1.5
Subsystémy pro chod vlastní samosprávy
Obecná zastupitelstva v rámci samosprávné působnosti, se rozhodují o důležitých otázkách obce. Především sestavují programy a plány obce, předkládají vyúčtování hospodaření obce za uplynulé období a schvalují obecně závazné vyhlášky. Též rozhodují o účasti obce v obchodních a komerčních společnostech. Tato zastupitelstva bývají výhradně samosprávným orgánem, výjimkou je jejich působnost ve schvalování územního plánu obce, jež je podle zákona o územním plánování a stavebním řádu výkonem státní správy. Činnosti subsystémů pro chod vlastní samosprávy reprezentují následující činnosti [Šmíd, 2005]: • činnosti související se školstvím, • činnosti související se zdravotnictvím, • činnosti související s občanskou vybaveností, • činnosti související s ekonomickými subjekty ( např. zemědělstvím a obchodem), • činnosti související s bytovým fondem (domy, byty), • činnosti související s technickými službami (např. dálkovým topením a vodou), • činnosti související s památkami, • činnosti související s životním prostředím, • činnosti související s půdním fondem (majetkem obce), • činnosti související se sociálními poměry v obci, • činnosti související s kulturou
4.2. SYSTÉM EVA
4.2
19
Systém EVA
V České republice je od roku 2002 v provozu systém s názvem „Elektronická Vlídná Administrativa“ (EVA). EVA poskytuje asistenční služby a informační servis všem občanům ČR. Systém EVA mohou naplno využívat občané řešící záležitosti, které územně patří do lokality, která je přihlášená k systému EVA. Dále systém nabízí využití zcela veřejně dostupných internetových a informačních stánků nacházejících se v daných obcích. Na obrázku 4.2 je znázorněné jednoduché schéma fungování systému EVA.
Obrázek 4.2: Schéma fungování systému EVA zdroj: www.naseeva.cz
4.2.1
Implementace systému EVA
Systém EVA je implementován jako internetová aplikace (viz. obrázek 4.3)1 , která poskytuje služby občanům, ale též pracovníkům úřadů. Vnitřně se systém skládá z několika dílčích aplikací, které tvoří2 : • EVA - vlastní aplikace, která slouží jako rozhraní ve formě webových stránek, • ADAM - aplikace, která slouží jako rozhraní určené pro úředníky zapojené do systému EVA ve formě internetové aplikace. 1 2
20
KAPITOLA 4. INFORMAČNÍ SYSTÉM OBCE
Obrázek 4.3: Systém EVA zdroj: www.naseeva.cz
• Stánky EVA - samoobslužné stánky (terminály), které jsou instalované ve vybranách obcích. Tyto stánky slouží jako základní přístupové místo pro využití služeb systému EVA, • Centrum EVA - poradenské a asistenční centrum poskytující informace ve všech záležitostech týkajících se systému EVA.
4.2.2
Hlavní funkce systému EVA
Eva poskytuje celou řadu funkcí, mezi hlavní patří3 : • usnadnění získávání a vyplňování různých formulářů, • usnadnění komunikace občanů s úřady, • usnadnění vyřizování záležitostí občanů, • podává odkazy na nejžádanější informace, jako jsou výměny občanských průkazů, pasů a jiné, • podává informace k úspěšnému řešení různách životních situací, • poskytování návodů a vzorů, • poskytování informací z uvedených lokalit, jako jsou například vyhlášky, zprávy z obce a nařízení, • umožňuje vstup do Katastru nemovitostí. 3
4.2. SYSTÉM EVA
4.2.3
21
Hlavní výhody pro občana při využití systému EVA
Mezi hlavní výhody, které při využití systému EVA jsou poskytnuty občanům patří4 : • Občan při vyřizování na úřadě nemusí úřad navštěvovat osobně vícekrát a v některých případě se vyřízení dané záležitosti obejde zcela bez jeho osobní návštěvy. • Stánky EVA poskytují vyřizování záležisotí bez ohledu na úřední hodiny úřadu. • Občan má možnost být online informován o průběhu vyřizování jeho záležitosti na úřadě. • Na stánku EVA má občan možnost zjistit, kde se co vyřizuje a nebo na koho se obrátit ve vyřizování jeho záležitosti
4.2.4
Možnosti aplikace ADAM
Jak již bylo zmíněno, v rámci systému EVA je také aplikace ADAM, která je určena pracovníkům úřadů zapojených do systému EVA. Programové vybavení ADAM svými funkcemi pokrývá tyto oblasti5 : • Redakční systém - dovoluje úředníkům přes toto rozhraní zveřejňovat v systému EVA důležité informace pro občany. • Zpracování záležitostí občanů - zajištění řádného přijetí a také zpracování elektronických podání občanů. • Workflow - ADAM dovoluje pro jednotlivé typy podání definovat takzvaně workflow pravidla, pomocí kterých je řízeno zpracování podání až po jejich vyřízení, včetně sdělování lhůt a přidělování úkolů. • Správa spisů - ADAM obsahuje základní nástroje pro správu písemností. Řídí oběh písemností, zařazování do spisů, přidělování jednacích čísel a dále také skartaci a archivaci. • Vazba na vnitřní systémy úřadu - v případě, že na úřadě byl již zaveden jiný počítačový systém, ADAM poskytuje elektronické rozhraní, které je schopno oba systémy propojit v jeden funkční celek. Toto dovoluje využívat výhod obou systémů společně. • Statistiky - ADAM zajišťuje tvorbu a distribuci statistik o činnosti úřadů a pracovníků úřadu (počty přijatých a vyřízených podání za určité období, plnění úkolů apod.)
4 5
22
KAPITOLA 4. INFORMAČNÍ SYSTÉM OBCE
Kapitola 5
Systém pro správu obsahu - CMS Systém pro správu obsahu (CMS z anglického výrazu content management system) je software zajišťující správu dokumentů, nejčastěji webového obsahu. V dnešní době se jako CMS zpravidla chápou webové aplikace, někdy s případným doplňkovým programovým vybavením u klienta. Pro CMS se někdy používají i oborově podobné termíny jako redakční či publikační systém. Tento systém je znám především tím, že umožňuje rychlý vývoj webových stránek a hlavně přináší jejich lepší správu. Tato vlastnost zajištuje, že už není obsah stránek závislý pouze na jednom člověku, který stránku navrhnul a implementoval. Z pohledu webových vývojářů je tento systém velmi flexibilní, snadno rozšířitelný a nabízí mnoho možností [BOIKO, 2004].
5.1
Základní funkce CMS
Mezi základní funkce CMS (obvykle se člení na administrátorské a uživatelské) patří: • řízení přístupu k dokumentům, zpravidla se správou uživatelů a přístupových práv, často s funkcemi workflow či groupware, • tvorba, modifikace a publikace dokumentů (článků) zpravidla prostřednictvím webového rozhraní, často s využitím jednoduchého online WYSIWYG editoru nebo jednoduchého systému formátování textu (není nutná znalost HTML), • správa obrázků či galerií, • statistika přístupů, • kalendářní funkce, • správa souborů, • správa diskusí.
23
24
KAPITOLA 5. SYSTÉM PRO SPRÁVU OBSAHU - CMS
5.2
Výhody CMS
• možnost zasáhnout kdykoli do obsahu webové prezentace či e-shopu a změnit tak požadovanou náplň webu přes redakční systém, • úspora nákladů za změny webu, • možnost vkládat přímo do stránky webu: – obrázky, – tabulky, – videa – formátované texty (bold, odstavce, odrážky, kurzíva, zarovnání, odkazy, velikost a barvu písma, vlastní styly). • vícerozměrné menu (jednotlivé stránky webu lze vkládat jako podúroveň jiné stránky. Tím lze vytvořit stromovou strukturu www stránek, kterou lze dále rozšiřovat), • pověření dalších správců internetové domény, • při vstupu do CMS jsou uživateli zobrazeny změny od posledního přihlášení. Uživatel má tak přehled o změnách v době kdy web nesledoval, • možnost dohledat jednotlivé změny nad záznamy, historie úpráv je zaznamenávána.
5.3
Nevýhody CMS
• Redakční systém se nehodí pro internetové prezentace, kde se nepočítá s dalším rozšiřováním a úpravami, tedy statické weby. • Při malém počtu úprav na stránkách, řádově několik za rok, je investice do redakčního systému neefektivní. • Při vysokém počtu složitých úprav na stránkách je práce v redakčním systému časově neefektivní.
5.4
Open Source CMS
Open source, tímto výrazem bývá označován SW s otevřeným kódem, což znamená, že je bezplatně dostupný každému, kdo o něj projeví zájem. Otevřenost zde garantuje nejenom technickou dostupnost kódu, ale též legální dostupnost - licenci software, která umožňuje při dodržení jistých podmínek uživatelům zdrojový kód využívat, například prohlížet a upravovat. Jinými slovy, softwarový program může být označován za svobodný pouze tehdy, pokud uživateli zaručí svobodu spouštění, upravování a redistribuování dalším zájemcům, at’ už je to za poplatek, či bezplatně. Nutnou podmínkou pro takový SW je samozřejmě dostupnost zdrojových kódů. Je tedy nutno vidět rozdíl mezi svobodným SW a SW zdarma. Existuje mnoho licencí pro svobodný SW. Mezi těmi nejznámějšími patří GNU General public licence
5.4. OPEN SOURCE CMS
25
(GNU GLP), kterou používají všechny vybrané CMS systémy uváděné dále v mé bakalářské práci. Znamená to tedy, že lze získat zdrojové kódy, které můžeme upravovat, šířit a dokonce i zpoplatnit’, ale v žádném případě nejsme schopni změnit jejich licenci - která vždy zůstává GPL. V současné době existuje celá řada open source CMS, z tohoto důvodu se budu dále věnovat pouze těm nejvíce používaným a nejrozšířenějším1 .
5.4.1
Wordpress
Wordpress bývá označován za vyspělý a stabilní systém, jehož začátky sahají do roku 2001 (obrázek 5.1). Je založený na technologiích PHP a MySQL. Má mnoho vlastností zahrnujících architekturu plug-in, která dovoluje uživatelům dynamicky rozšiřovat jeho funkcionalitu. V současné době je obecně považován za nejpopulárnější CMS na celém Internetu2 . Následující seznam uvádí hlavní vlastnosti CMS Wordpress3 .
Obrázek 5.1: Wordpress CMS zdroj: www.wordpress.org
• Šablony - uživatelé wordpress mohou instalovat a přepínat mezi různými šablonami, které dovolují systému praktiky během okamžiku mít naprosto odlišný vzhled bez porušení jeho obsahu. Šablony mohou být naistalovány pomocí nástroje „Dashboard“ nebo prosřednictvím manuálního náhrání do patřičného adresáře přes FTP. Kódy PHP a HTML těchto šablon se dají také editovat přímo v administračním prostředí. • Pluginy - jedna z populárních vlastností Wordpressu je pohatá pluginová architektura, která dovoluje uživatelům a vývojářům rozšiřovat jeho schopnosti mimo rámec základního instalačního balíku. Wordpress v současné době obsahuje databázi bohatou na více jak 18 000 různých pluginů. • Widgety jsou malé moduly, které nabízí uživatelům možnost využívat vlastnost „dragand-drop“ během úpravy jeho obsahu. Tyto moduly mohou rozšířít funkcionalitu webu o různé funkce jako je například „slideshow“, „Facebook like box“ a mnohé další. 1
3 2
26
KAPITOLA 5. SYSTÉM PRO SPRÁVU OBSAHU - CMS
• Více uživatelský přístup dovoluje Wordpressu aby jeho obsah byl upravován více uživateli, což poskytuje vysokou flexibilitu. Každý z těchto uživatelů má přidělena určitá práva, která určují do jaké míry má pravomoc zasahovat do jeho obsahu. • Mobiles - tato vlastnos dovoluje přístupnost některých funkcí přímo z mobilních zařízení schopných technologií, jako jsou WebOS, Android nebo iOS. Tento přístup je velmi žádaný z důvodů velké poptávky po mobilních technologiích.
5.4.2
Joomla
Název tohoto CMS pochází z Svahilského slova „ jumla“, které znamená všichni společně či celek (obrázek 5.2). Počátky Joomla pochází z roku 2000, kdy byl založen projekt „Manboo“. Od této doby tento systém získal několik ocenění a v roce 2005 byl vyhlášen jako nejlepší Open Source projekt. Později z tohoto systémy vznikl další projekt „Open Source Matters“. Je považován za více než jen CMS, je to celá komunita. Zahrnuje tvůrce obsahu, vývojáře, systémové administrátory, designery a samozřejmě ty nejduležitější - koncové uživatele. Následující seznam uvádí hlavní vlastnosti CMS Joomla 4 .
Obrázek 5.2: Joomla CMS zdroj: www.joomla.org
• Uživatelský manažer - Joomla disponuje registračním systémem, který dovoluje uživatelům si nastavit určité prvky podle jejich vlastních přání. Obsahuje devět různých uživatelských skupin, které jednoznačně určují, které vlastnosti systému jsou a nejsou jednotlivým uživatelům přistupny. • Mediální manažer - jedná se o nástroj, který dovoluje jednoduše manipulovat s mediálními soubory či složkami. Tento manažer také podporuje funkci „drag-and-drop“, poskytující rychlý přístup k digitálním mediím. • Jazykový manažer - Joomla poskytuje bohatou jazykovou sadu obsahující mnoho jazyků včetně kódování UTF-8. Tento systém dovoluje mít obsah webu v jednom jazyce a administrátorské rozhraní v jazyce naprosto odlišném. 4
5.4. OPEN SOURCE CMS
27
• Menu manažer - tato vlatnost dovoluje uživateli vytvářet rozsáhlá menu s velkým počtem položek. Menu mohou být do sebe začleněny, aby dovolily vytvářet mnohoúrovňovou hierarchii.
5.4.3
XWiki
Začátky XWiki sahají do roku 2003, kdy byl vytvořen Ludovicem Dubostem (obrázek 5.3). Ludovic při psaní tohoto systému zjistil, že obyčejná architektura wiki nestačí. Z tohoto důvodu XWiki neobsahuje pouze Wiki stránky a odkazy mezi nimi, ale též mnoho různých atributů. Tyto atributy reprezentují bežná datové primita. Tento CMS je téměř dokonalou kopií systému TikiWiky. XWiki na rozdíl od jiných Wiki systémů disponuje hned několika atraktivními vlastnostmi uvedených v následujícím seznamu5 .
Obrázek 5.3: XWiki CMS zdroj: www.xwiki.org
• Full text search - tato technologie umožnuje hledání v systému XWiki v co možná nejkratším čase. Jednotlivé stránky jsou důkladně indexovány pro případný pozdější přístup. • PDF export - XWiki disponuje dnes žádanou vlastností exportu obsahu do souborů typu PDF • Version control - tato vlastnost dovoluje více uživatelům lepší práci s obsahem tím, že se uchovávají předešlé verze příspěvků. Dále dovoluje efektivní síťovou spolupráci. • Protokoly - XWiki bohatou sadou různých přístupových protokolů mezi které patří například WebDAV, REST, XmlRpc a GWT. • Uživatelská práva - každý uživatel systému XWiki má přídělenou určitou úroveň práv, která určují do jaké míry je schopen zasahovat do obsahu.
5
28
KAPITOLA 5. SYSTÉM PRO SPRÁVU OBSAHU - CMS
Kapitola 6
Softwarové inženýrství Softwarové inženýrství je inženýrská disciplína zabývající se praktickými problémy vývoje rozsáhlých softwarových systémů. Z této definice vyplývá, že vytváření softwarových systémů sebou přináší mnoho různých faktorů potřebných k úspěšnému zhotovení techto systémů. Mezi tyto faktory patří [Vondrák, 2002]: • Netechnické faktory určené konkrétní strukturou týmu, který vyvíjí daný produkt a jejich ekonomickou kapacitou. • Technické faktory dané konkrétní počítačovou infrastrukturou a softwarovým vybavením. • Požadavkové faktory specifikující požadavky na softwarový produkt. • Lidské faktory určující schopnost aplikovat a uplatnit potřebné znalosti. • Manažerské faktory udávající schopnost využít co nejvíce nejlépe všechny předešlé faktory. Při vývoji prochází software takzvaně softwarovým cyklem, který je posloupností jednotlivých procesů které určují daný stav vývoje. Součástí tohoto cyklu je: • analýza, • návrh, • implementace a • testování Postupem času se na poli softwarového inženýrství objevilo hned několik přístupů jak vyvíjet. Mezi hlavní přístupy patří vývoj: • Sériový (vodopádový) - na vývoj je nahlíženo jako na neustále na sebe navazující posloupnost jednotlivých vývojových procesů. Nevýhodou je zde malá pružnost.
29
30
KAPITOLA 6. SOFTWAROVÉ INŽENÝRSTVÍ
• Inkrementální (spirálový) - patří do skupiny přístupů zvaných “řízený riziky”. Model provádí opakovanou analýzu všech možných rizik. Nevýhodou je, že u velkých projektů je tento přístup velmi náročný na zdroje. • Iterativní - vývoj je zde rozdělen do iterací. Jednotlivým iteracím je možno porozumět jako procesům vodopádového modelu. Na konci každého procesu mají vývojáři k dispozici spustitelný SW s neúplnou funkcionalitou, tedy vývoj se děje po částech. • Paralerní - vývoj je rozdělen na několik dílčích částí, u kterých dochází k vývoji současně.
6.1
Standard UML
UML (unified modelling language) je označován standartizovaný vizuální modelovací jazyk pro záznam, vizualizaci, konstrukci, specifikaci a dokumentaci informačních systémů. Jeho vývoj začal v roce 1996 a v dnešní době představuje velmi uznávaný standart, který slučuje zápis různých schémat a diagramů, u kterých byla dříve různá notace. Můžeme říci, že UML v dnešní době plně sjednotil modelování softwarových procesů a diagramů. Tento jazyk vznikl na základě vysoké poptávky po projektování softwarových systémů [Vondrák, 2002].
6.1.1
Diagram aktivit
Diagram aktivit je v dnešní době standardizovaný vývojový diagram. Hlavní využití je pro něj v případě záznamů počítačových algoritmů, ale je ho možno využít pro záznam jakýchkoliv procesů, u kterých jsou žádoucí postupy a pravidla. Obrázek 6.1 znázorňuje možné zpracování obchodního procesu pomocí UML.
Obrázek 6.1: Příklad diagramu aktivit, převazato od [Merunková, 2011]
6.2. METODA BORM
6.1.2
31
Procesní modelování
Procesní modelování se stalo atraktivní součástí nejen informačních systémů, ale také vývoje speciálních informačních systémů určených pro státní a veřejnou správu. Procesy a procesní modely jsou ověřenou a v praxi dnes velmi používanou metodou pro návrh, analýzu a implementaci potřebných organizačních změn. Dávají nám možnost provádět analýzu a návrh během spolupráce se zadavateli (interview, meeting, workshop, ...). Těmto technikám se věnuje poměrně mladý obor aplikované informatiky, který se anglicky nazývá “requirement engineering”. Podle některých autorů, lze pomocí procesního modelování výhodně navrhnout [Merunková, 2011]: • strukturu systému, • funkce systému, • nové role uživatelů a také • rozsah požadovaného systému. Pro řádné rozhodování ohledně business procesů je potřeba ještě znát souvislosti mezi nimi a atributy systému. Atributů je hned několik druhů a to: • cíle, • úkoly, • problémy prostředí systému a • faktory prostředí systému Během důkladné analýzy založené na “interview” se tyto atributy identifikují a pozoruje se jejich souvislosti s procesy. Nejobvyklejším způsobem prezentace těchto informací jsou matice. Takovou maticí může být matice procesů a cílů, u které řádky reprezentují procesy, sloupce zde reprezentují jednotlivé cíle a buňky matice reprezentují míru ovlivnění daného cíle odpovídajícím procesem.
6.2
Metoda BORM
Název BORM vychází z anglického jazyka - Business and Object Relation Modeling. Tato metoda se postupně vyvíjela od roku 1993. Původní orientace této metody byla podpora tvorby softwarových systémů založených výhradně na čistě objektově orientovaných programovacích jazycích. Postupně se zjistilo, že tato technika a některé její nástroje lze využít k prezentaci znalostí a modelování procesů. Od roku 1996 je tato metoda využívána mezinárdní a poradenskou a konzultační společností Deloitte. Metoda BORM a hlavně její praktická aplikace byla použita mnoha významnými institucemi, jako například pražským zdravotnictvím, bývalým ministerstvem informatiky, Ústavem pro státní informační systém ČR a dále také v zemědělství, plynárenstvím a elektroenergetice. Analýza procesního modelu BORMu byla popsána následovně [Knott et al., 2003]:
32
KAPITOLA 6. SOFTWAROVÉ INŽENÝRSTVÍ
• První krok - plánování scénářů či rozpoznání procesů. Zde se sestaví seznam požadovaných funkcí systému na základě interview. Z tohoto seznamu funkcí se pak vytvoří seznam scénářů systému. • Druhý krok - určení chování jednotlivých objektů - provádí se pomocí modelových karet. Každý rozpoznaný objekt má svoji vlástní modelovou kartu, která obsahuje jeho jméno, seznam jeho aktivit a s ním související seznam s objektem, který je modelován. • Třetí krok - třídění objektů. Zde se provádí předávání dalších informací k modelovým kartám objektů. Zde podle odlišných kritérií dochází k třídění modelových karet. • Čtvrtý krok - vytvoření vztahů mezi objekty. Zde dochází k popisu vztahů mezi jednotlivími objekty. • Pátý krok - modelování životních cyklů jednotlivých objektů. Zde se sestaví model chování objektů pomocí informací v modelových kartách. Nedílnou součástí analýzy procesů v BORMu je analýza jeho pracovních činností, setřídění pracovních míst a návrh nových organizačních struktur odvozených ze struktury procesů. Mezi hlavní elementy procesního diagramu pro popis jeho aplikace v reálném životě jsou účastníci procesu (participanti), jejich aktivity, vztahy mezi sebou a možnými datovými toky. Tato vazba je znázorněna na obrázku 6.2. Obrázky 6.2 a 6.3 ukazují reálný průběh projektu v BORMu, jedná se o předstupeň pro analýzu veřejného informačního systému města Cheb, která je uváděna v knize „Zezulák a kolektiv“ z roku 2004.
6.2. METODA BORM
Obrázek 6.2: Proces vyřízení stavebního povolení dle stavebního zákona. převzato z [Zezulák et al., 2004]
Obrázek 6.3: Modelové karty popisující chování participantů v procesu. převzato z [Zezulák et al., 2004]
33
34
KAPITOLA 6. SOFTWAROVÉ INŽENÝRSTVÍ
Kapitola 7
Návrh řešení a implementace Na základě mnou provedené rešerše a prostudováné vhodné literatury jsem došel k závěru, že nejvhodnějším Open Source CMS systémem pro malou obec bez rozšířené působnosti by byl WordPress systém pro správu obsahu. Tento návrh vychází především z již uvedených výhod tohoto CMS, ale též díky jeho oblíbenosti mezi uživateli, snadnou obsluhou, přehlednou a jednoduchou administrací a v neposlední řade jeho vysokou flexibilitou. V této části práce, uvádím svou představu implementace informačního systému obce bez rozšířené působnosti pomoci výše zmíněného CMS. V textu uvádím vhodnou strukturu segmentů takového informačního systému.
7.1
Instalace Wordpress
Díky poloautomatickému instalačnímu průvodci je instalace tohoto redakčního systému poměrně snadná. K takové instalaci stačí pomocí protokolu FTP nahrát instalační soubory do kořenového adresáře webového serveru a dále založit databázi MySQL. Po úspěšném nainstalování základního systému zbývá pouze nahrát patřičné vzhledové schéma, které se instaluje pomocí průvodce nacházejícího se v administračním rozhraní v sekci zvané „Vzhled“. Právě tato schopnost snadno instalovat nové šablony dovoluje velmi jednoduše provést případný zásah do vzhledu daného informačního systému i v budoucnu v případě, že jsou kladeny nové nároky na jeho výtvarné zpracování.
7.2
Implementace segmentů obce
• Nástěnka - je určena pro přidávání příspěvků. Každý přispěvek má datum kdy byl uveřejněn. Na nástěnku je možné také vkládat dokumenty ve formátu textitdoc a textitpdf. Systém sám tyto formáty převede na kód html, což umožní snadné vkládání příspěvků. • Úřad - usnadňuje komunikaci občanů obce s úřadem ve vyřizování svých záležitostí. Občané zde mohou získat a vyplnit potřebné formuláře, najít potřebné informace jako nařízení a vyhlášky. Jsou zde poskytnuty nejžádanější informace ze státní správy, jako
35
36
KAPITOLA 7. NÁVRH ŘEŠENÍ A IMPLEMENTACE
jsou výměny občanských průkazů a pasů. Občané mají též možnost vstoupit a vyhledávat v katastru nemovitostí, nebo požádat o stavební povolení. • Zábava - segment zábava slouží k informování všech, kteří chtějí vědět, jaké kulturní akce v současné době probíhají na území obce a jejím okolí. Tento segment je také implementován přes příspěvky a to především kvůli snadné administraci a vyhledávání. Každý přispěvek je svázán s určitým datumem, který se automaticky vyznačí na liště kalendář. • Fotogalerie - zde je možné procházet galerii obrázků, rotříděných do jednotlivých albumů. Každé album je svázáno s konkrétním datem, které reprezentuje den, kdy fotografie byli pořízeny. Fotogalerie je implementovaná prostřednictvím volně dostupného rozšíření zvaném „NextGen Gallery“. • Turistika - tato stránka poskytuje zájemcům veškeré informace týkající se turistiky v okolí obce. U této stránky se nepředpokládá častá změna obsahu a proto je její obsah řešen pomocí statických webových stránek. • Knihovna - zde si mohou občané obce prohlížet seznam dostupné literatury v obecní knihovně. Také je zde možnost si zarezervovat konkrétní knížku, či poslat dotaz pracovníkovi knihovny. • Odkazy - tento segment poskytuje odkazy na důležité webové stránky veřejné správy. Tato segment podobně jako segment turistika je implementován pomocí statických webových stránek. • Diskuze - zde mohou uživatelé zakládat diskusní vlákna. Celá diskuze je rozdělena do jednotlivých sekcí podle tématu dané diskuse. Diskuse je implementovaná pomocí volně dostupného rozšíření zvaném „Zingiri“. • Kontakty - tento segment poskytuje kontaktní informace na orgány veřejné správy. Občan zde může najít telefoní čisla a emaily na úřad, policii, záchranou službu, hasiče a další. Implementace kontaktů je opět řešena pomocí statických webových stránek.
7.3
Názorná ukázka aplikace použití systému - žádost o stavební povolení
Na základě doporučení svého školitele, jsem se rozhodl vypracovat ukázku využití informačního systému v praxi a to prostřednictvím segmentu úřad. Na obrázku 7.1 je uveden proces vyřízení žádosti týkající se stavebního povolení a to ve dvou možných případech. Za prvé, v případě, že stavební povolení nevyžaduje územní rozhodnutí obce a za druhé, v případě, že získání stavebního povolení vyžaduje vydání územního rozhodnutí obce. V příloze B připojuji k bakalářské práci částečnou ukázku simulace tohoto procesu. Kompletní simulace pro oba případy stavebního řízení se nachází na přiloženém CD-ROM.
7.3. NÁZORNÁ UKÁZKA APLIKACE POUŽITÍ SYSTÉMU - ŽÁDOST O STAVEBNÍ POVOLENÍ37
Obrázek 7.1: procesní diagram stavebního řízení zdroj: vlastní vypracování autora
38
KAPITOLA 7. NÁVRH ŘEŠENÍ A IMPLEMENTACE
Kapitola 8
Závěr Tato bakalářská práce měla za cíl navrhnout a uvést implementaci nenáročného řešení informačního systému pro správu a evidenci městského majetku a souvisejících agend, který by měl sloužit k zjednodušení administrativní práce zastupitelského úřadu a též pro zvýšení informovanosti občanů. Předloženou bakalářskou práci jsem rozdělil do dvou hlavních dílů. V prvním díle jsem se zabýval teoretickým základem, v druhém díle praktickou aplikací takového návrhu. V úvodní části jsem věnoval pozornost organizačnímu vymezení veřejné správy, zabýval jsem se vlastní strukturou informačního systému a vazbami mezi jeho jednotlivými prvky. Po té, jsem se zabýval rozborem informačního systému obce a též jsem popsal elektronický systém nazvaný EVA (Elektronická Vlídná Administrativa), který byl zaveden v České republice v roce 2002. Popsal jsem jeho hlavní funkce a výhody pro občany a porovnal jsem tento systém s aplikací ADAM, která je určená pro pracovníky úřadů. Podstatnou část své práce jsem věnoval systémům pro správu obsahu - CMS. Zde uvádím základní funkce veřejně dostupných systémů pro správu obsahu i výhody jejich využití. Věnoval jsem pozornost především těm nejpoužívanějším a nejrozšířenějším jako je Wordpress, Joomla a XWiki. Též jsem se zabýval softwarovým inženýrstvím, se zaměřením na UML a BORM. V této části práci jsem se věnoval především modelovacímu jazyku UML a analýze metody modelování BORM.
39
40
KAPITOLA 8. ZÁVĚR
Použitá literatura [1] BASL, Josef a kolektiv. Inovace podnikových informačních systémů, ISBN: 978-80-7431045-4, Praha: 2011. [2] BOIKO, Bob. Content Management Bible. Wiley: 2004. ISBN: 978-0764573712 [3] BUCHALCEVOVÁ, Alena. Metodiky vývoje a údržby informačních systém ů . 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 163 s. Management v informační společnosti. ISBN: 80-247-1075-7 [4] HORZINKOVÁ, E. et al. organizace veřejné správy II. Praha:PA ČR, 2005 [5] HŘEBÍČEK, Jiří a kolektiv. Environmentální informační systémy I. Brno: 2004. Dostupné z:| [6] KNOTT, Roger P.; Merunka, V.; Polák, J.: The BORM methodology: a third-generation fully object-oriented methodology, Knowledge-Based Systems 3(10) 2003, Elsevier Science Publishing, New York [7] KUČEROVÁ, Helena. Projektování informačních systémů. Praha: 2007. Dostupné z: [8] LIDLINSKÝ, Vít a kolektiv. eGovernment bezpečně. ISBN: 978-80-247-2462-1 Praha : 2008. [9] LUKÁŠ, M. Městský informační management. Praha GRADA, 2000. ISBN 80-7169-554-8. [10] MERUNKOVÁ, Iveta. Towards Convergent Approach To Process-Based Modeling And Simulation of Regional Management Knowledge and Subsequent Software Development, Towards Convergent Approach To Process-Based Modeling And Simulation of Regional Management Knowledge and Subsequent Software Development, business process modeling, conceptual modeling, organizational modeling and simulation, object-oriented approach, FSM, BPMN, UML, BORM, 2011, AE-Řízení, správa a administrativa, Příspěvek ve sborníku (mimo kategorie RIV), In Stara Zaragoza, 2011. s. 1-5. [11] PRŮCHA , P. Správní právo, obecná část. Vyd. 7. Brno : MU Brno - Doplněk Brno,
41
42
. POUŽITÁ LITERATURA
2007. 418 s. ISBN 978-80-210-427. [12] SEDLÁČEK, David. Srovnání redakčních systémů . Genmedia.cz [online]. Dostupné z: [13] SLÁDEČEK, V. Obecné správní právo. Praha:ASPI, 2004. [14] ŠMÍD, Vladimír. Informační systém veřejné správy vs. komerční informační systémy. In Tvorba softwaru 2005. Sborník příspěvků. Ostrava, 2005. TANGER, s.r.o. ISBN 80-8598822-6, s. 1-9. [15] ŠPALEK, J., Špaček, D. Informační systémy ve veřejném sektoru. Brno: Masarykova univerzita, 2004, ISBN 80-210-3503-X [16] VONDRÁK, Ivo. Úvod do softwarového inženýrství. Ostrava: 2002. Verze 1.1. Dostupné z: [17] VOŘÍŠEK, Jiří. Informační technologie a systémová integrace. 1. vyd. Praha: VŠE, 1996. [18] ZEZULÁK a kolektiv: Využití metod umělé inteligence ve vodním hospodářství,Academia, Praha 2004, ISBN 80-200-0229-4 Internetové zdroje: [1] [2] [3] [4] [5]
Příloha A
Seznam použitých zkratek CMS - Context Management System ICT - Information and Comunication Technology HTML - HyperText Markup Language PHP - Hypertext Preprocessor PDF - Portable Document Format WYSIWYG - What you see is what you get GNU GLP - GNU General Public License BORM - Business Object Relation Modeling EVA - Elektronická Vlídná Administrativa .. .
43
44
PŘÍLOHA A. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
Příloha B
Procesní dokumentace Vzhledem k velkému počtu diagramů tvořících jednotlivé procesy (více jak 100 diagramů pro jeden proces), uvádím zde pouze částečnou ukázku (3 náhodné diagramy). Všechny diagramy procesní dokumentace se nacházejí na přiloženém CD-ROM.
45
46
PŘÍLOHA B. PROCESNÍ DOKUMENTACE
Obrázek B.1: procesní diagram stavebního řízení zdroj: vlastní vypracování autora
47
Obrázek B.2: procesní diagram stavebního řízení zdroj: vlastní vypracování autora
48
PŘÍLOHA B. PROCESNÍ DOKUMENTACE
Obrázek B.3: procesní diagram stavebního řízení zdroj: vlastní vypracování autora