VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra elektrotechniky a informatiky Obor Počítačové systémy. Analýza egovernment sluţeb v regionu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra elektrotechniky a informatiky Obor Počítačové systémy

A n a l ý z a e G o v e r n m e n t s l u ţ e b v re g i o n u bakalářská práce

Autor: Michael Fiedler Vedoucí práce: ing. Mirka Sigmundová Jihlava 2016

Abstrakt Předmětem bakalářské práce "Analýza eGovernment sluţeb v regionu" je rozbor eGovernment sluţeb dostupných v regionu Vysočina a souvisejících pojmů. První část se zabývá definicí pojmu eGovernment a analýzou jeho vývoje v České republice a způsobem hodnocení OSN a Evropské unie. Jsou popsány sluţby a pojmy jako datová schránka, elektronický podpis, Czech POINT, základní registry a jiné, které s touto problematikou souvisí. V druhé části jsou analyzovány sluţby dostupné pro občany a podnikatelské subjekty v jednotlivých obcích regionu Vysočina. Dostupné sluţby jsou ohodnoceny hodnotícími kritérii Evropské unie.

Klíčová slova eGovernment v České republice, hodnocení dle Evropské unie a dle Organizace spojených národů, sluţby eGovernmentu dostupné v regionu Vysočina.

Abstract The goal of the submitted thesis “Analysis of eGovernment Services in the Region” is an analysis of eGovernment services available in the region of Vysočina and related terms. The first part deals with the definition of eGovernment and analysis of its development in Czech Republic in frameworks for benchmarking used by UN and EU. There are described services and terms such as data mail box, electronic signature, Czech POINT, basic registers and other ones related to this problem. In the second part there are analyzed services available for citizens and business companies in the localities of Vysočina region. Available services have been benchmarked by the criterions of European Union.

Key words eGovernment in Czech Republic, EU benchmarking, UN benchmarking, eGovernment services available in Vysočina Region.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne

............................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval své vedoucí práce ing. Mirce Sigmundové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

Obsah 1

Úvod.......................................................................................................................... 9 1.1

2

3

eGovernment obecně .............................................................................................. 11 2.1

Vymezení pojmu eGovernment ....................................................................... 11

2.2

Metody hodnocení eGovernmentu ................................................................... 12

2.2.1

Organizace spojených národů ................................................................... 12

2.2.2

Evropská unie ........................................................................................... 13

Základní pilíře eGovernmentu v České republice .................................................. 15 3.1

Právní ukotvení eGovernmentu...................................................................... 15

3.2

Základní registry .............................................................................................. 15

3.2.1

Právní vymezení a účel základních registrů ............................................. 15

3.2.2

Informační systém základních registrů ..................................................... 16

3.2.3

Princip získávání údajů ze základních registrů ......................................... 17

3.2.4

Bezpečnost a ochrana údajů ...................................................................... 18

3.3

Datové schránky ............................................................................................... 18

3.3.1

Právní ukotvení a definice datových schránek ......................................... 18

3.3.2

Datová zpráva ........................................................................................... 19

3.3.3

Informační systém datových schránek ...................................................... 19

3.3.4

Přístup do datové schránky ....................................................................... 20

3.4

4

Cíl práce ........................................................................................................... 10

Elektronický podpis ......................................................................................... 22

3.4.1

Zaručený elektronický podpis ................................................................... 22

3.4.2

Uznávaný elektronický podpis.................................................................. 22

3.4.3

Princip elektronického podepisování ........................................................ 23

3.5

Elektronická značka ......................................................................................... 24

3.6

Elektronické časové razítko ............................................................................. 24

3.7

Portál veřejné správy ........................................................................................ 25

3.8

Czech POINT ................................................................................................... 25

IT gramotnost .......................................................................................................... 26 4.1

Cesty k získání IT gramotnosti ........................................................................ 27

4.2

IT gramotnost v Kraji Vysočina – základní statistické údaje .......................... 27

4.3

Opatření pro rozvoj IT gramotnosti v Kraji Vysočina ..................................... 29

4.3.1

Rekvalifikační kurzy s IT tématikou ........................................................ 29

4.3.2

Bezplatné internetové připojení ve veřejných knihovnách ....................... 30

4.3.3

Opatření pro seniory ................................................................................. 31

4.3.4

Univerzita třetího věku ............................................................................. 31

5

eGovernment sluţby v Kraji Vysočina ................................................................... 32 5.1

Státní instituce v Kraji Vysočina...................................................................... 32

5.1.1

5.1.1.1

Krajský úřad ...................................................................................... 33

5.1.1.2

Obecní úřady ..................................................................................... 33

5.1.2 5.2

Analýza eGovernment sluţeb v Kraji Vysočina .............................................. 35 Podání daně z příjmu fyzických osob ....................................................... 35

5.2.2

Sluţby hledání zaměstnání........................................................................ 37

5.2.3

Ţádost o dávky sociálního zabezpečení .................................................... 38

5.2.4

Ţádost o vydání osobních dokumentů ...................................................... 39

5.2.5

Registrace vozidel ..................................................................................... 40

5.2.6

Ţádost o stavební povolení ....................................................................... 40

5.2.7

Oznámení pro policii ................................................................................ 41

5.2.8

Sluţby veřejných knihoven ....................................................................... 42

5.2.9

Získání osobních certifikátů...................................................................... 43

5.2.10

Moţnost zaslání přihlášky na vysokou školu ........................................... 44

5.2.11

Oznámení související s přestěhováním ..................................................... 44

5.2.12

Sluţby ve zdravotnictví ............................................................................ 44

5.2.13

Sociální benefity pro zaměstnance ........................................................... 46

5.2.14

Podání daně z příjmu právnických osob ................................................... 46

5.2.15

Přiznání k dani z přidané hodnoty ............................................................ 47

5.2.16

Registrace nové společnosti ...................................................................... 47

5.2.17

Celní deklarace ......................................................................................... 49

5.2.18

Odevzdání dat pro statistické účely .......................................................... 50

5.2.19

Povolení týkající se ţivotního prostředí.................................................... 52

5.2.20

Veřejné zakázky ........................................................................................ 52

Další eGovernment sluţby v regionu ............................................................... 54

5.3.1

Kontaktní místa Czech POINT v regionu Vysočina ................................. 54

5.3.2

Geografický informační systém ................................................................ 55

5.4

7

Územní orgány státní správy .................................................................... 34

5.2.1

5.3

6

Úřady vykonávající územní samosprávu .................................................. 32

Shrnutí .............................................................................................................. 57

Návrh opatření ........................................................................................................ 61 6.1

Implementace vhodných eGovernment opatření ........................................... 61

6.2

Propagace sluţeb eGovernment ....................................................................... 62

6.2.1

Propagace sluţeb eGovernment mezi mládeţí ......................................... 62

6.2.2

Propagace sluţeb eGovernment mezi seniory a ostatní populací ............. 62

Závěr ....................................................................................................................... 64

Seznam pouţité literatury ............................................................................................... 66 Seznam obrázků .............................................................................................................. 70 Seznam grafů .................................................................................................................. 70 Seznam tabulek ............................................................................................................... 70 Seznam pouţitých zkratek .............................................................................................. 71 Přílohy............................................................................................................................. 72 1

Analýza sluţeb v regionu ........................................................................................ 72

2

Obsah přiloţeného CD ............................................................................................ 72

1 Úvod Důvěryhodný a stabilní vztah mezi státními organizacemi a veřejností je jedním z podstatných indikátorů signalizujících vyspělost společnosti. Za posledních dvacet let prošel intenzivním vývojem. Důleţitým hybatelem těchto změn byl prudký rozvoj ve vyuţívání moderní výpočetní techniky, jeţ byl nastartován po „sametové revoluci“ v roce 1989. S otevřením trhu se na začátku devadesátých let začaly na stolech státních úředníků objevovat osobní počítače, na kterých byly provozovány jednoduché programy na platformě MS-DOS pro zpracování některých evidencí dat a dokladů. Elektronické zpracování dat nebylo v této době ještě zapracováno do zákonných předpisů, a proto bylo vyuţíváno jako podpůrná činnost k agendám vedených v tradiční listinné podobě. Elektronické evidence však podstatně zjednodušily a zrychlily zejména vyhledávání dokladů. V polovině devadesátých let přichází ve státní správě období, kdy jsou počítače propojovány do lokálních sítí a v nich zpracovávaná data jsou ukládána a archivována na společných sdílených prostředcích. Postupně je do některých zákonných předpisů zapracována moţnost učinit podání v elektronické podobě (na nosičích dat, v té době především na disketách). V takto legislativně upravených agendách dochází k ještě masivnějšímu pouţití počítačů a k podstatnému zrychlení řízení mezi veřejností a státní organizací. S přelomem tisíciletí přichází propojování lokálních sítí do rozsáhlejších celků WAN sítí a intenzivní posilování datové komunikační infrastruktury umoţňuje vyuţívání Internetu a jeho prostřednictvím poskytovaných datových sluţeb, jako je např. elektronická pošta. Firmám s velkým objemem obchodů je u některých druhů řízení umoţněno

komunikovat

se

státními

orgány

prostřednictvím

licencovaných

zprostředkovatelů – VAN operátorů, čímţ je postupně vytlačováno podávání prohlášení na nosičích dat. Se zavedením elektronického podpisu, jehoţ pouţití umoţňuje jednoznačně identifikovat odesílatele, dochází k masivnímu vyuţívání elektronické pošty jako prostředku běţné a jednoduché komunikace. Zásadním přínosem pro elektronickou komunikaci bylo zavedení datových schránek v roce 2009, kdy byla orgánům veřejné moci příslušným zákonem legislativně zadána povinnost komunikovat v elektronické podobě. V současné době se stále častěji 9

objevuje pojem elektronizace státní správy, která by se měla do budoucna stát nástrojem pro urychlení, zefektivnění a zlevnění úkonů ve státní správě. Plná elektronizace agendy je základním předpokladem pro plnohodnotné obslouţení ţadatele na jakémkoli úřadě, ve stejné kvalitě a rozsahu bez ohledu na jeho místní příslušnost. Odvrácenou stranou plně elektronické komunikace jsou obavy z tzv. sociálního vyloučení těch, jejichţ počítačová gramotnost je na velmi nízké úrovni, či těch, kteří nemají přístup k Internetu. V této souvislosti se v informační společnosti hovoří přímo o digitálním vyloučení (absence digitální gramotnosti). Některé veřejné instituce nabízejí základní kurzy pro získání počítačové gramotnosti, obce ve svých prostorech nabízejí bezplatně bezdrátový Internet pro občany, kteří k němu z jakýchkoli důvodů nemají přístup. Cílem by mělo být dosaţení stavu, kdy sociálně vyloučen bude pouze ten, kdo o elektronické sluţby státu nebude mít zájem.

1.1 Cíl práce Tato bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části práce je vymezen pojem „eGovernment“ a jeho přínos pro státní správu na straně jedné a občana na straně druhé. Problematika eGovernmentu je pojednána v širší perspektivě Organizace spojených národů a především Evropské unie, které definují jednotná hodnotící kritéria úrovně eGovernmentu a provádějí pravidelné hodnocení jejich naplňování. Jsou vyjmenovány základní pilíře eGovernmentu v ČR, vysvětluje se princip jejich fungování a shrnuje legislativní ukotvení eGovernmentu v právním systému ČR V praktické části je zkoumána IT gramotnost v Kraji Vysočina. Je provedena analýza eGovernment sluţeb, které jsou v poskytovány občanům a podnikatelským subjektům regionu Vysočina ve vybraných oblastech, jeţ se nejvíce dotýkají jejich běţného ţivota. Míra elektronizace těchto sluţeb je v této práci hodnocena metodikou, kterou pouţívá Evropská komise k pravidelnému hodnocení eGovernmentu členských států EU. Z výsledků analýzy vycházejí návrhy sledující jednu z hlavních idejí eGovernmentu: umoţnit občanovi interaktivně elektronicky komunikovat s organizacemi státní správy bez nutnosti fyzicky navštívit úřad.

10

2 eGovernment obecně 2.1 Vymezení pojmu eGovernment Termín eGovernment, nebo také často e-Government, je zkratkou anglického „electronic government“,

tedy elektronické vládnutí. Pod tímto spojením se

zjednodušeně skrývá „Veřejná správa prostřednictvím elektronických technologií.“[1] Definic pojmu eGovernment existuje velké mnoţství a liší se především mírou obecnosti. Například R. Heeks chápe eGovernment značně široce jako všechna pouţití informačních a komunikačních technologií ve veřejném sektoru[2]. Podobně definuje eGovernment i Evropská komise ve svém materiálu European eGovernment Action plan 2011–2015 z roku 2011. V něm vymezuje eGovernment jako pouţití nástrojů a systémů, jeţ jsou zde díky komunikačním a informačním technologiím pro poskytování lepších veřejných sluţeb občanům a podnikům[3]. Organizace spojených národů definuje eGovernment pro účely hodnocení jeho úrovně jako pouţívání internetu a webovských technologií pro šíření informací ze strany státu směrem k občanům a pro poskytování sluţeb občanům[4]. Pokud je o domácích zdroje, eGovernment je zde např. definován jako vyuţívání informačních technologií veřejnými institucemi pro zajištění výměny informací s občany, soukromými organizacemi a jinými veřejnými institucemi za účelem zvyšování efektivity vnitřního fungování a poskytování rychlých, kvalitních a dostupných komunikačních sluţeb[5]. Dle definice formulované bývalým Ministerstvem informatiky lze eGovernment chápat jako transformaci vnitřních a vnějších vztahů veřejné správy pomocí informačních a komunikačních technologií s cílem optimalizovat interní procesy. Cílem je rychlejší, spolehlivější a levnější poskytování sluţeb veřejné správy nejširší veřejnosti a zajištění větší otevřenosti veřejné správy ve vztahu k uţivatelům. eGovernmentu lze rovněţ obsahově vymezit z hlediska přínosu jak pro samotnou státní správu tak pro veřejnost: Přínos eGovernmentu pro veřejnou správu, resp. pro úřady: efektivnější výkon veřejné moci, 11

úspora času potřebného pro zpracování podání nebo ţádosti úředníkem, kvalitnější příprava podkladů pro rozhodování, zlepšení toku informací, systémové změny v řízení a organizaci práce, vedoucí k odstranění duplicit a multiplicit, snadné, rychlé a spolehlivé předávání dat, údajů a informací mezi úřady, omezení korupce (elektronicky nelze tak snadno přijmout úplatek jako při fyzickém kontaktu s klientem). Přínos eGovernmentu pro občany: úspora finančních nákladů, např. za poštovné, dopravu na úřad, moţnost vyřídit věc kdykoliv, 24 hodin denně, úspora času při elektronické komunikaci prostřednictvím Internetu, moţnost participace občanů prostřednictvím elektronických anket, průzkumů, diskusních fór, potírání korupce, např. elektronicky nelze tak snadno dát úplatek úředníkovi.

2.2 Metody hodnocení eGovernmentu Význam vyuţití potenciálu dnešní informační společnosti v hospodaření jednotlivých zemí je obecně znám. Nadnárodními organizacemi je soustavně sledována a hodnocena míra implementace elektronických agend ve veřejném sektoru v jednotlivých zemích. Pro hodnocení jsou definována různá kritéria a celé jejich soubory, šetření a hodnocení jsou prováděna cyklicky v jednoročních nebo dvouletých intervalech, jsou sestavovány ţebříčky podle různých aspektů provedených šetření.

2.2.1 Organizace spojených národů Touto organizací, konkrétně její sekcí UNDPEPA (United Nations Division for Public Economics and Public Administration) je prováděno hodnocení eGovernmentu pravidelně na základě dokumentu Benchmarking e-Government z roku 2001 ve 190 členských zemích. UN definuje hlavní aspekty eGovernmentu takto:

12

Je nutné budovat a poskytovat sluţby zaměřené na občana. Jde o nástroj, který činí sluţby státu občanovi lépe dostupné. Předchází sociálnímu vyloučení. Poskytuje konzistentní informace oprávněným osobám. Je nástrojem pro efektivní vyuţívání státních zdrojů. V metodice OSN pro provedení hodnocení úrovně eGovernmentu je vyjmenováno pět stupňů, které v podstatě odpovídají hodnotící metrice Evropské unie. Benchmarking podle této metodiky byl doposud proveden v roce 2001, 2003, 2004, 2005, 2008, 2010, 2012, 2014. Česká republika se úrovní svých eGovernment sluţeb řadí v roce 2001 na 30. místo do skupiny s nejvyšším ohodnocením High E-gov Capacity (z celkem hodnocených 190 zemí světa), zatímco v roce 2014 se umístila na 53 místě[6]. V rámci hodnocení OSN je posuzováno větší mnoţství faktorů neţ v metodice Evropské unie.

2.2.2 Evropská unie Zatímco ve „fyzickém“ off-line světě se za několik let evropské integrace podařilo mnohé z komunikačních bariér odstranit (např. vzájemným respektováním dokladů totoţnosti v jednotlivých členských zemích EU), v on-line komunikaci existuje stále mnoho překáţek, jeţ brání volnému pouţívání elektronických sluţeb. Ve snaze změnit tento stav vypracovala a v březnu 2001 schválila Rada Evropské unie za účelem kaţdoročního hodnocení rozvoje e-Governmentu v členských státech EU seznam oblastí, v nichţ je hodnocena míra elektronizace agend. Mezi oblasti sledované z hlediska občanů se řadí: podání daně z příjmů fyzických osob, sluţby hledání zaměstnání, ţádost o dávky sociálního zabezpečení, ţádost o vydání osobních dokumentů (občanské průkazy, cestovní pasy apod.), registrace vozidel, ţádost o stavební povolení, oznámení pro policii, sluţby veřejných knihoven (on-line katalogy s moţností objednání, aviza), získání tzv. osobních certifikátů (např. rodný list, oddací list) či jejich kopií, moţnost zaslání přihlášky na vysokou školu, 13

oznámení související s přestěhováním, zdravotnické sluţby. Oblasti sledované z hlediska firem a podnikatelů jsou: sociální benefity pro zaměstnance, podání daně z příjmu podnikatelů, podání (zúčtování) daně z přidané hodnoty, registrace nové společnosti, odevzdání dat pro statistické účely, celní deklarace, povolení týkající se ţivotního prostředí, veřejné zprostředkování (zakázky). Pro hodnocení poskytnutých eGovernment sluţeb ve výše uvedených oblastech jsou pouţívána dvě základní kritéria. Kritérium dostupnosti ověřuje, zda je daná sluţba alespoň částečně elektronická, byť jen v podobě návodu, jak při jejím vyřizování postupovat. Kritérium sofistikovanosti pak pětistupňovou škálou hodnotí „vyspělost“ poskytnutí dané sluţby[7]: Stupeň 1 – „Informace“ – postačí, kdyţ je na internetu umístěn alespoň návod k vyřízení dané agendy. Stupeň 2 – „Jednocestná interakce“ – je nutné mít ke staţení elektronický formulář, nezjišťuje se však, zda jej lze i elektronicky odeslat. Stupeň 3 – „Dvoucestná interakce“ – hodnotí se, zda jsou k dispozici elektronické formuláře s moţností vyplnění a on-line odeslání. V ČR k hodnocení sluţby v tomto stupni postačí, kdyţ jsou dostupné formuláře, které lze následně odevzdat prostřednictvím ISDS. Stupeň 4 – „Transakce“ – hodnotí se úplné elektronické „zúřadování“ dokumentu, jenţ je vyplněn a následně zaslán on-line nebo prostřednictvím datové schránky. U většiny sluţeb představuje nejvyšší moţné hodnocení. Stupeň 5 – „Personalizace“ – téţ „proaktivní eGovernment“, v zemích s vyspělou elektronizací státní správy. Dokumenty zasílané úřady, např. daňové přiznání, chodí od úřadů předvyplněné a statistická šetření jako např. sčítání lidu jsou, díky údajům z registrů, realizována bez nutnosti vyplnění formuláře. 14

3 Základní pilíře eGovernmentu v České republice 3.1 Právní ukotvení eGovernmentu Prvním impulsem k zásadním změnám v oblasti elektronizace státní správy bylo Usnesení vlády ČR č. 1085 ze dne 20. září 2006. Jednalo se o soubor opatření pro urychlení rozvoje eGovernmentu v České republice. Usnesení ukládalo tehdejším ministrům informatiky a vnitra zpracovat a připravit návrhy zákonů, které by vytvořily právní rámec pro vytvoření univerzálního kontaktního místa (dnes známo jako CzechPoint), pro rovnoprávnost uţití elektronických dokumentů s dokumenty listinnými, pro umoţnění vedení elektronických spisů a pro správu a uţívání centrálních registrů. Dne 19.8.2008 byl ve sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Tento zákon, téţ nazývaný jako zákon o eGovernmentu nabyl účinnosti od 1. července 2009. Jeho cílem bylo vytvoření optimálních podmínek pro elektronickou komunikaci mezi úřady a občany i mezi úřady samotnými. Byly v něm poprvé definovány nové pojmy jako např. datové schránky, informační systém datových schránek či autorizovaná konverze dokumentů. Zároveň jím byla právně ukotvena povinnost orgánům veřejné moci komunikovat mezi sebou a s podnikatelskou veřejností přednostně prostřednictvím datových schránek a vést spisy ve správních řízeních v elektronické podobě.

3.2 Základní registry 3.2.1 Právní vymezení a účel základních registrů Dalším významným legislativním krokem ve vývoji eGovernmentu v České republice bylo přijetí zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Smyslem zákona bylo právně sjednotit proces pořizování a sdílení dat, která byla do té doby jednotlivými orgány státní moci a státní správy zpracovávána ve velkém mnoţství samostatných databází, přičemţ data byla sdílena pro veřejnost nepřehledným a málo transparentním způsobem. Ideou celého projektu je postupně odstraňovat značnou roztříštěnost evidencí, kdy jednotlivé sloţky státní správy ukládaly obsahově stejná data v různých strukturách na 15

různých místech. Data tedy byla vedena opakovaně s jistým rizikem, ţe se od sebe v různých časových úsecích budou lišit. Účelem základních registrů je výrazně zvýšit komfort fyzickým a právnickým osobám, které nebudou muset při kaţdém řízení předkládat doklady, protoţe si je státní instituce budou moci opatřit samy z centrálních evidencí, v nichţ budou data pouze v jediné platné a aktuální reprezentaci. Informační systém základních registrů tedy představuje mechanismus, který jako jediný nabízí relevantní a nezpochybnitelná data. Ostrý provoz Informačního systému základních registrů byl zahájen 1. července 2012. Jednotlivé registry jsou vymezeny Zákonem o základních registrech v § 3. Kaţdý základní registr má zákonem pověřeného správce, jenţ zajišťuje vedení údajů v jím spravovaném registru: Základní registr obyvatel (dále jen „registr obyvatel“). Správcem je Ministerstvo vnitra ČR, vede refenční údaje o všech fyzických osobách jako jsou jméno a příjmení, datum narození, adresa místa pobytu, státní občanství, údaje o datové schránce, byla-li zpřístupněna atd. Základní registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci (dále jen „registr osob”). Správcem je Český statistický úřad, vede evidenci právnických osob a podnikajících fyzických osob. Ukládanými referenčními údaji jsou především obchodní firma, jméno a příjmení podnikající fyzické osoby, datum vzniku nebo zániku z evidence dle jiných právních předpisů, právní forma, údaje o datové schránce atd. Základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí (dále jen „registr územní identifikace”). Správcem je Český úřad zeměměřičský a katastrální, vede evidenci územního členění státu. Obsahuje referenční údaje o stavebních objektech, pozemcích, ulicích, katastrálních územích atd. Základní registr agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností (dále jen „registr práv a povinností”). Správcem je Ministerstvo vnitra ČR, vede působnosti a oprávnění orgánů veřejné moci v jednotlivých agendách[8].

3.2.2 Informační systém základních registrů Informační systém základních registrů (dále jen „ISZR”) je páteří celého systému. Jeho úkolem dle zákona o základních registrech je zejména: 16

zajišťovat sdílení dat mezi jednotlivými základními registry navzájem, zajišťovat sdílení dat mezi jednotlivými základními registry a agendovými informačními registry, spravovat oprávnění přístupu k datům, zajišťovat ostatní činnosti podle tohoto zákona. Správcem ISZR je Správa základních registrů, správní úřad, který je podřízen Ministerstvu vnitra ČR.

Obrázek 1: Fungování systému základních registrů.

3.2.3 Princip získávání údajů ze základních registrů Orgány veřejné moci získávají referenční (právně závazné) údaje ze základních registrů prostřednictvím svých agendových informačních systémů (dále jen „AIS“). AIS je dle § 2 zákona o základních registrech „informačním systémem veřejné správy, který slouží k výkonu agendy“. Jedná se tedy o aplikace, jeţ jsou úředníky provozovány při jejich kaţdodenní pracovní činnosti. Orgán veřejné moci se prostřednictvím svého AIS připojí k ISZR. Oprávněnost kaţdého takového připojení je následně prověřována prostřednictvím registru práv a povinností. Je prověřováno, zda je příslušný AIS zaregistrován a zda má připojující se úředník oprávnění dotazovat se na předmětné údaje v daném základním registru. Pokud je ověření v pořádku, následuje zpracování vlastního dotazu prostřednictvím ISZR a následné zaevidování realizovaného dotazu do registru práv a povinností. 17

3.2.4 Bezpečnost a ochrana údajů Protoţe základní registry obsahují citlivá data, přístup k nim můţe mít pouze oprávněná osoba, a to pouze v rozsahu zákonného oprávnění. Důleţitou součástí systému základních registrů je tzv. ORG-převodník zajišťující ochranu osobních údajů, které jsou uloţeny v základních registrech. ORG-převodník generuje pomocí speciálního algoritmu pro kaţdou fyzickou osobu zdrojový identifikátor fyzické osoby (dále jen „ZIFO”). ZIFO je neveřejný identifikátor, z něhoţ nelze odvodit osobní údaje o osobě, které byl přiřazen. Ze ZIFO a kódu agendy je ORG-převodníkem dále odvozen agendový identifikátor fyzické osoby (dále jen „AIFO“). AIFO je neveřejný identifikátor, jenţ je určen výlučně k jednoznačné identifikaci fyzické osoby v agendě, pro niţ byl vytvořen. V praxi to tedy znamená, ţe úředník má ke kaţdé agendě, jejíţ prostřednictvím se připojuje k základním registrům, vygenerován unikátní AIFO. Je tedy zřejmé, ţe systém základních registrů je vţdy schopen pomocí AIFO jednoznačně určit osobu, která v daném okamţiku s chráněnými daty předmětné agendy pracovala. Orgány veřejné moci mají zákonem danou povinnost o kaţdé transakci s údaji v základních registrech informovat osobu, o které jsou tyto údaje vedeny. Tyto informace se zasílají prostřednictvím datových schránek souhrnně za kaţdý uplynulý rok v případě běţných transakcí a bez zbytečného odkladu v případě změny referenčních údajů. Základní registry jsou projektem, jehoţ realizace posunula celý český eGovernment na vyšší kvalitativní úroveň. Představují mocný nástroj, který veřejnosti výrazně zjednodušuje a zkracuje úřední řízení se státními institucemi, jejichţ AIS jsou s ISZR propojeny.

3.3 Datové schránky 3.3.1 Právní ukotvení a definice datových schránek Základní právní normou, která upravuje problematiku pouţívání datových schránek, je zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Ve Sbírce zákonů byl publikován 19. srpna 2008 a účinnosti nabyl 1. července 2009. Tento zákon vymezuje datovou schránku jako elektronické úloţiště, které je určeno k doručování orgány veřejné moci, provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci 18

a dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících osob a právnických osob[9]. Správcem a zřizovatelem datových schránek je Ministerstvo vnitra ČR, provozovatelem Česká pošta. Motivací k zavedení datových schránek bylo především zajistit vyšší efektivitu v komunikaci mezi orgány veřejné moci a soukromým sektorem, mezi orgány veřejné moci navzájem a dosáhnout sjednocení postupů v problematice doručování. Datové schránky nahrazují nezabezpečenou e-mailovou komunikaci pomocí běţných protokolů SMTP, IMAP nebo POP3 mnohem bezpečnějším a důvěryhodnějším komunikačním nástrojem. Základní komunikační entitou je datová zpráva.

3.3.2 Datová zpráva Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu definuje v § 2 datovou zprávu jako „elektronická data, která lze přenášet prostředky pro elektronickou komunikaci a uchovávat na technických nosičích dat, používaných při zpracování a přenosu dat elektronickou formou, jakož i data uložená na technických nosičích ve formě datového souboru“. Datová zpráva se skládá z obálky a vlastního obsahu zprávy, kterým můţe být jedna nebo více příloh v některém z povolených elektronických formátů. Seznam povolených formátů příloh je uveden v příloze č. 3 vyhlášky č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností uţívání a provozování systému datových schránek. Informační systém datových schránek umoţňuje odeslat pouze datovou zprávu s přílohami, jejichţ celková velikost nepřesahuje 20 MB[10].

3.3.3 Informační systém datových schránek Informační systém datových schránek (dále jen „ISDS“) je informačním systémem veřejné správy, který obsahuje údaje o datových schránkách, jejich uţivatelích, přístupech do schránky a dalších událostech spojených s jejich provozem[11]. Správcem systému je Ministerstvo vnitra, provozovatelem Česká pošta s. p., která je drţitelem poštovní licence. Údaje ze systému jsou neveřejné, správce ani provozovatel systému nemají přístup do datových schránek jiných uţivatelů. Zřizovatelem datových schránek je Ministerstvo vnitra ČR. Mohou být zřízeny dvěma způsoby:

19

Ze zákona – orgánům veřejné moci, právnickým osobám zřízeným zákonem, právnickým osobám zapsaným v obchodním rejstříku, insolvenčním správcům, advokátům a daňovým poradcům. Na ţádost – pro subjekty, kterým není datová schránka zřizována ze zákona. Jedná se o většinu fyzických osob – podnikatelů a část právnických osob (církve a občanská sdruţení). Pokud obsahuje ţádost všechny zákonem dané náleţitosti, zřídí těmto subjektům ministerstvo datovou schránku bezplatně do 3 pracovních dnů ode dne podání ţádosti. Datová schránka je pojmenována jedinečným identifikátorem, který je správcem ISDS vytvářen automatizovaně pomocí algoritmů pro generování náhodných čísel.

3.3.4 Přístup do datové schránky Dle ustanovení § 8 zákona č. 300/2008 Sb. mohou do datových schránek přistupovat tyto kategorie osob s následujícími oprávněními: 1. „K přístupu do datové schránky fyzické osoby je oprávněna fyzická osoba, pro niž byla datová schránka zřízena. 2. K přístupu do datové schránky podnikající fyzické osoby je oprávněna podnikající fyzická osoba, pro niž byla datová schránka zřízena. 3. K přístupu do datové schránky právnické osoby je oprávněn statutární orgán právnické osoby, člen statutárního orgánu právnické osoby nebo vedoucí organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, pro něž byla datová schránka zřízena. 4. K přístupu do datové schránky orgánu veřejné moci je oprávněn vedoucí orgánu veřejné moci, pro něhož byla datová schránka zřízena.“ Výše uvedené oprávněné osoby se do datové schránky přihlašují pomocí přístupových údajů, které jsou jim zasílány poštou do vlastních rukou. Dle § 1 vyhlášky č. 194/2009 Sb. tvoří přístupové údaje uţivatelské jméno a bezpečnostní heslo. Uţivatelské jméno je pro kaţdou osobu jedinečné, tvoří ho řetězec nejméně šesti a nejvýše dvanácti znaků, který je vytvořen automatickým generováním. Bezpečnostní heslo nesmí být shodné s uţivatelským jménem a je tvořeno řetězcem nejméně osmi a nejvýše třiceti dvou znaků. Vţdy je tvořeno kombinací číslic, písmen a přípustných speciálních znaků. 20

Přihlášení pomocí přihlašovacích údajů není jedinou metodou, jak se lze k datovým schránkám přihlásit. Vyhláška připouští i přihlášení prostřednictvím elektronických prostředků, tzv. nosičů, které obsahují soukromý kryptografický klíč, veřejný kryptografický klíč a certifikát slouţící k autentizaci uţivatele (dále jen „autentizační certifikát“), vše v souladu s technickými normami uvedenými v příloze vyhlášky. Za účelem posílení bezpečnosti má uţivatel moţnost zvolit rozšířené zabezpečení přihlašování vyuţitím jednorázového hesla buď formou SMS kódu doručeného prostřednictvím placené sluţby Premium SMS nebo formou bezpečnostního kódu generovaného

software/hardware

prostředkem

dle

specifikace

RFC4226[12].

Bezpečnostní heslo je pak tvořeno statickou částí (přihlašovací údaje obdrţené od správce ISDS po zřízení datové schránky) a tímto jednorázovým bezpečnostním kódem. Pokud oprávněná osoba obdrţela jeden z výše uvedených prostředků pro přihlášení ke své datové schránce, můţe se k ní připojit dvěma způsoby: přímo přes webové rozhraní na adrese https://www.mojedatovaschranka.cz/ nebo přes rozhraní aplikační pomocí programu, který je schopen se s rozhraním ISDS propojit. Aplikační rozhraní je vyuţíváno zejména velkými organizacemi, které pouţívají vlastní komplexní systém pro správu dokumentů (DMS). Příkladem takového systému mohou být aplikace pro vedení elektronické spisové sluţby u orgánů veřejné moci.

Obrázek 2 : Webové rozhraní pro přístup k datové schránce – přihlašovací stránka

21

Přístupové údaje jsou oprávněným osobám zaslány do vlastních rukou bezodkladně po zřízení schránky. Ke zpřístupnění datové schránky dojde prvním přihlášením oprávněné osoby nebo patnáctý den po doručení přístupových údajů.

3.4 Elektronický podpis Problematiku elektronického podepisování upravuje jako základní právní norma zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. Zákon v § 2 vymezuje pojem elektronický podpis jako „údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě“.

3.4.1 Zaručený elektronický podpis Česká legislativa definuje pojem zaručený elektronický podpis. Ten lze chápat jako jakousi vyšší právní formu elektronického podpisu. Jeho náleţitosti upravuje zákon č. 227/2000 Sb. Dle § 2 tohoto zákona musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto poţadavky: 1. „je jednoznačně spojen s podepisující osobou, 2. umožňuje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, 3. byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, 4. je k datové zprávě, ke které se vztahuje, připojen takovým způsobem, že je možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat“ Zaručený podpis tedy zajišťuje integritu a nepopiratelnost původu podepsaných dat.

3.4.2 Uznávaný elektronický podpis Nejvyšší právní formou elektronického podpisu, který je definován českou legislativou, je uznávaný elektronický podpis. Zákon č. 227/2000Sb. jej jmenuje jako jedinou formu podpisu, kterou lze uţít k podepisování nebo označování dokumentu v podobě datové zprávy při komunikaci s orgány veřejné moci. Uznávaný elektronický podpis je zákonem v § 11 odst. 3 definován jako:

22

a) „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb a obsahujícím údaje, které umožňují jednoznačnou identifikaci podepisující osoby, b) zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném poskytovatelem certifikačních služeb, který je usazen mimo území České republiky, byl-li kvalifikovaný certifikát vydán v rámci služby vedené v seznamu důvěryhodných certifikačních služeb jako služba, pro jejíž poskytování je poskytovatel certifikačních služeb akreditován, nebo jako služba, nad jejímž poskytováním je vykonáván dohled podle předpisu Evropské unie.“

3.4.3 Princip elektronického podepisování Princip elektronického podpisu je zaloţen na vyuţití páru kryptografických klíčů, privátního a veřejného. Privátní klíč se ukládá do důvěryhodného úloţiště jeho majitele (typicky na disk počítače nebo na čipovou kartu), veřejný klíč je volně zveřejněn. Při šifrování zpráv se aplikuje princip asymetrické kryptografie. Nejprve je vytvořen otisk (tzv. hash) dokumentu, krátký řetězec konstantní délky vytvořený z libovolně dlouhého textu pomocí hashovacího algoritmu. Vyhláška č.194/2009 Sb. povoluje pro komunikaci prostřednictvím datových schránek hashovací algoritmy SHA-1 (délka otisku 160 bitů), SHA-2 (256, 384 nebo 512 bitů) a RIPEMD (160 bitů). Vytvořený hash je pak zašifrován privátním klíčem odesílatele. Tím vznikne elektronický podpis, který je spolu s dokumentem zaslán příjemci. Na straně příjemce následně dojde k výpočtu hashe z dokumentu a dešifrování hashe elektronického podpisu pomocí veřejného klíče odesílatele. Jestliţe jsou oba hashe totoţné, je celá zpráva povaţována za důvěryhodnou. Vlastnictví privátního a veřejného klíče i svou identitu prokazuje majitel prostřednictvím kvalifikovaného certifikátu, který mu je vydán certifikační autoritou, nezávislým důvěryhodným subjektem. Na území ČR v současné době působí tři kvalifikovaní poskytovatelé certifikačních sluţeb: První certikační autorita, a. s., Česká pošta, s. p. a eIdentity a. s.[13]. Certifikační autorita ověří totoţnost subjektu ţádajícího o certifikát, jehoţ prostřednictvím sváţe identifikaci ţadatele s daty pro tvorbu elektronického podpisu. Všichni kvalifikovaní poskytovatelé certifikačních sluţeb mají své kvalifikované certifikáty, které pouţívají 23

k podepisování certifikátů, jeţ vydávají, tzv. kořenové certifikáty. Ty jsou volně dostupné na webových stránkách certifikačních autorit a na stránkách Ministerstva vnitra ČR. Pokud je má uţivatel nainstalovány na svém počítači, všechny na něm provozované aplikace důvěřují certifikátům vydaným touto certifikační autoritou.

3.5 Elektronická značka Pojem elektronická značka byl do našeho právního řádu zaveden v novele zákona o elektronickém podpisu, jeţ vyšla ve sbírce zákonů pod č. 440/2004 Sb. Elektronická značka je zde v § 2 definována jako „údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené a které splňují následující požadavky: 1. jsou jednoznačně spojené s označující osobou a umožňují její identifikaci prostřednictvím kvalifikovaného systémového certifikátu, 2. byly vytvořeny a připojeny k datové zprávě pomocí prostředků pro vytváření elektronických značek, které označující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, 3. jsou k datové zprávě, ke které se vztahují, připojeny takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoli následnou změnu dat.“ Technicky se elektronická značka nijak neliší od elektronického podpisu. Také vzniká šifrováním pomocí privátního klíče a ověřuje se aplikací veřejného klíče, obsaţeného v certifikátu. Skutečný rozdíl spočívá v tom, ţe elektronická značka je zaloţena na systémovém kvalifikovaném certifikátu, jeţ můţe být vydán jak fyzické osobě, tak i právnické osobě či organizační sloţce státu. Z toho vyplývá, ţe elektronická značka není, na rozdíl od elektronického podpisu, spjata s konkrétní fyzickou osobou, a proto můţe být pouţita k automatickému strojovému označování dokumentů a plní funkci jakéhosi firemního či úředního razítka.

3.6 Elektronické časové razítko Časové razítko propojuje elektronicky vytvořený dokument s časovým okamţikem jeho vzniku. Zaručuje tedy, ţe nejpozději v razítkem označeném časovém okamţiku dokument existoval. Pokud je časové razítko vydáno v souladu s českou legislativou kvalifikovaným poskytovatelem certifikační sluţeb – časovou autoritou, hovoříme o tzv. kvalifikovaném časovém razítku. Tento pojem byl po právní stránce vymezen, 24

stejně jako elektronická značka, novelou zákona o elektronickém podpisu, tedy zákonem č. 440/2004 Sb. Kvalifikované časové razítko je zde v § 2 definováno jako „datová zpráva, kterou vydal kvalifikovaný poskytovatel certifikačních služeb a která důvěryhodným způsobem spojuje data v elektronické podobě s časovým okamžikem, a zaručuje, že uvedená data v elektronické podobě existovala před daným časovým okamžikem.“ Princip označování elektronickým razítkem spočívá v tom, ţe hash dokumentu, pro který má být razítko vystaveno, je časovou autoritou opatřeno aktuálním časovým údajem získaným např. z přesných „atomových“ hodin. Takto vytvořená data jsou následně zašifrována privátním klíčem časové autority, čímţ je zaručena důvěryhodnost vloţeného časového údaje. Vytvořené časové razítko je zasláno zpět ţadateli. Při ověření platnosti časového razítka na straně ţadatele se opět zjistí hash dokumentu, pro který se časové razítko vystavovalo, a jeho hodnota se porovná s hashem časového razítka dešifrovaného veřejným certifikátem časové autority. Pokud se oba hashe shodují, časové razítko je neporušené a časový údaj platný.

3.7 Portál veřejné správy Informační systém umístěný na adrese http://portal.gov.cz, který byl pro veřejnost spuštěn v roce 2003. Portál je nejobsáhlejším a nejvýznamnějším ze všech portálů veřejných institucí. Jeho správcem je Ministerstvo vnitra ČR. Hlavní funkcí portálu je podávat občanům informace ze všech oblastí veřejné správy. Je vcelku přehledně a intuitivně členěn dle jednotlivých sfér ţivota veřejnosti, aby mohl být nápomocen i osobám, jejichţ stupeň počítačové gramotnosti není vysoký.

3.8 Czech POINT Czech POINT (Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál) je projektem s garancí státu, jehoţ cílem je redukovat administrativní zátěţ ve vztahu občana a veřejné správy. Ideou je vytvořit sluţbu pro rychlou a efektivní komunikaci se státem prostřednictvím jednoho univerzálního kontaktního místa. Zde je moţné získat a ověřit dokumenty ze širokého spektra činnosti státních institucí např. výpis z Katastru nemovitostí, výpis z Obchodního rejstříku, výpis z Rejstříku trestů apod.

25

4 IT gramotnost Pro kvalitní a efektivní vyuţívání sluţeb, které poskytuje eGovernment, je nezbytně nutné, aby občan jako klient státních institucí disponoval základními schopnostmi a dovednostmi pro práci s výpočetní technikou. Měl by pochopit a být schopen vysvětlit základní pojmy z oblasti informačních technologií, naučit se tyto technologie rutinně ovládat a s jejich pomocí vyhledat, třídit a zpracovávat informace. Souhrn takových schopností nazýváme počítačovou gramotností. Informační a komunikační technologie jsou dnes jiţ běţnou součástí našeho kaţdodenního ţivota a schopnost populace pracovat s prostředky výpočetní techniky bývá jedním z důleţitých indikátorů vyspělosti jednotlivých zemí. Ani bezproblémové osvojení práce s IT technologiemi však nemusí mít potřebný efekt, pokud jednotlivec postrádá motivaci tyto technologie ve svém kaţdodenním ţivotě pouţívat. Motivace k uţívání výpočetní techniky bývá velmi často oslabována nepřekonatelnými obavami ze zvládnutí práce s informačními technologiemi a také subjektivními pocity jedince, ţe uţití digitálních technologií není v jeho konkrétní situaci přínosné. Tyto pocity bývají často způsobeny malým povědomím o moţnostech, které IT technologie nabízejí. Motivační sloţku IT gramotnosti v ČR lze názorněji rozkrýt z odpovědi na otázku o důvodech nepouţívání digitálních technologií (typicky internetu). V odpovědi uvedlo 32 %

respondentů,

kteří

nepouţívají

internet,

ţe

neví,

jak

jej

pouţívat,

25 % respondentů internet shledalo neuţitečným, dalších 22% nemá počítač nebo internetové připojení a 5 % respondentůů odpovědělo, ţe internet je pro ně příliš drahý. Zbytek uvedl jiné důvody[14]. Významným přínosem k odstranění digitálního vyloučení části populace ČR v oblasti přístupu internetu jsou aktivity knihoven. Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních sluţeb, nařizuje provozovatelům knihoven umoţnit všem obyvatelům bez rozdílu bezplatný přístup k internetu. Jednou z výslovně uvedených sluţeb je mj. zprostředkování informací ze státní správy. Dle statistického průzkumu z počátku roku 2013, který zkoumal přínosy IT technologií ve veřejných knihovnách v ČR, vyuţilo bezplatné veřejné připojení k internetu v uplynulých dvanácti měsících 0,3 milionu dospělých (tj. 4 % dospělých). Z tohoto průzkumu vyplývá, ţe hlavními důvody obyvatel ČR pro uţití počítačů 26

v knihovnách jsou bezplatné internetové připojení (33 % respondentů), skutečnost, ţe respondent nevlastní počítač (19 % respondentů) a nemoţnost připojit se k internetu někde jinde (18 % respondentů). Přibliţně kaţdý pátý uţivatel počítače ve veřejné knihovně (22 %) vyuţil ve sledovaném období bezplatného připojení ke komunikaci s veřejnou správou. Nejčastějším formami této komunikace bylo získávání informací z internetových stránek veřejných institucí (17 %), stahování úředních formulářů (9 %) a posílání vyplněných formulářů (9 %)[15]. Vybavení knihoven bezplatným připojením k internetu v praxi cílí mimo jiné na nízkopříjmové vrstvy obyvatelstva, které jsou z hlediska digitálního vyloučení jednou z nejrizikovějších skupin.

4.1 Cesty k získání IT gramotnosti K získání IT gramotnosti vedou tři základní cesty: Individuální učení – zřejmě nejpřínosnější cesta k nabytí dovedností. Probíhá tempem, které je kaţdému jednotlivci vlastní a vyplývá z jeho kaţdodenních reálných potřeb. K efektivitě individuálního učení je třeba silná motivace jedince, snadný přístup k IT technologiím a alespoň základní úroveň předchozích znalostí. Vzhledem k výše uvedeným předpokladům nebývá tato metoda učení účinná u starších a sociálně vyloučených jedinců. Učení prostřednictvím neformálních skupin – těmito skupinami mohou být např. rodina, zájmový klub, on-line komunity. Jde o neformální proces, ve kterém se jedinci učí pomocí pozorování, dotazů a přebírání dovedností od počítačově

gramotnější

autority.

Práce

v důvěrně

známém

prostředí

nevyvolává ostych a stres obvyklý u oficiálních kurzů, proto můţe být velmi efektivní zejména u starších jedinců. Formalizované vzdělávání – prostřednictvím oficiálních kurzů nebo školní výuky. Nevýhodou můţe být menší souvislost mezi obsahem výuky a reálnými potřebamí účastníků kurzů.

4.2 IT gramotnost v Kraji Vysočina – základní statistické údaje Pro stálé zvyšování počítačové gramotnosti obyvatel Kraje Vysočina je jedním z nejdůleţitějších faktorů vybavenost domácností informačními technologiemi a jejich připojení k Internetu. Ze statistických údajů[16] vyplývá, ţe v kategorii vybavenosti

27

prostředky výpočetní techniky prošly domácnosti v regionu Vysočina v posledním desetiletí poměrně prudkým vývojem. Jestliţe v roce 2005 bylo osobním počítačem vybaveno 34 % domácností, v roce 2013 to bylo jiţ 69 %. Ještě strmějším růst je patrný v podílu domácností připojených k Internetu. V roce 2005 jich bylo připojeno 21 %, v období do roku 2013 včetně došlo ke strmému nárůstu na 68 %. Ještě v roce 2005 byla většina domácností připojena k internetu pomalými typy připojení (např. vytáčená telefonní linka). Rychlý vývoj technologií způsobil, ţe tato pomalá připojení byla postupně nahrazena vysokorychlostními systémy (ADSL, VDSL, Wi-Fi…). Ve všech výše uvedených ukazatelích Kraj Vysočina v roce 2013 mírně zaostával za celorepublikovým průměrem. V podílu domácností vybavených osobním počítačem o 3 %, v podílu k Internetu připojených domácností o 4 % a v podílu vysokorychlostně připojených o 5 %.

69,0%

67,6%

65,1%

34,4% 20,7% 7,2%

Osobní počítač 2005

Připojení k Internetu

2013

Připojení k vyskorychlostnímu Internetu

Graf 1: Podíl domácností v Kraji Vysočina vybavených IT technologiemi (zdroj: Český statistický úřad)

Dalším sledovaným ukazatelem je podíl jednotlivých uţivatelů informačních technologií a některých elektronických sluţeb na celkové populaci Kraje Vysočina. V roce 2005 uţívalo osobní počítač 42 % občanů, v roce 2013 uţívání počítače činilo 69 %. K internetu v roce 2005 přistupovalo 32 % populace, v roce 2013 to bylo jiţ 69 %. Charakteristickou sluţbou, která můţe být poskytována skrze internet, je nákup zboţí. Tuto sluţbu vyuţívalo v roce 2005 pouze 7 % občanů, v roce 2013 prostřednictvím internetových e-shopů nakupovalo jiţ 36 % obyvatel.

28

Zajímavé je srovnání nárůstu počtu majitelů mobilních telefonů a uţivatelů osobních počítačů. Nárůst počtu uţivatelů osobních počítačů ve sledovaném období je výrazně strmější. Je to způsobeno tím, ţe vybavenost mobilními telefony nastala o několik let dřive neţ masivní vybavování domácností osobními počítači. Většina populace regionu tak jiţ v roce 2005 mobilní telefon vlastnila.

96,4% 80,3% 69,4%

69,3%

42,0%

36,1%

32,5% 7,4% Mobilní telefon 2005

Osobní počítač

Internet

Nákup přes Internet

2013

Graf 2: Podíl občanů v Kraji Vysočina vyuţívajících IT technologie a sluţby (zdroj: Český statistický úřad)

Vzhledem k příznivě se vyvíjejícím cenám počítačů, notebooků a tabletů se dá předpokládat, ţe podíl domácností vybavených touto výpočetní technikou a také připojením k internetu nadále poroste. Snadný přístup k IT technologiím je jedním z nejdůleţitějších předpokladů pro rozvoj digitální gramotnosti jedince formou individuálního učení. Domácnost vybavená počítačem vytváří i příznivé neformální prostředí pro předávání IT dovedností mezi členy rodiny. Největšího efektu lze touto formou učení dosáhnout u dětí činících své první kroky při práci s výpočetní technikou a také seniorů, kteří v mládí nemohli projít etapou počátečního IT vzdělávání, protoţe počítače v podobě jak ji známe dnes ještě neexistovaly.

4.3 Opatření pro rozvoj IT gramotnosti v Kraji Vysočina 4.3.1 Rekvalifikační kurzy s IT tématikou Jsou určeny pro uchazeče o zaměstnání a jsou zabezpečovány prostřednictvím Úřadu práce ČR. Cílem těchto rekvalifikačních kurzů je zvýšení úrovně IT gramotnosti 29

jednotlivce na úroveň potřebnou pro efektivní vyuţívání digitálních technologií a na úroveň uplatnitelnou na trhu práce. Pobočka Úřadu práce pro Kraj Vysočina se sídlem v Jihlavě vypsala v roce 2015 výběrové řízení na dodavatele těchto rekvalifikačních kurzů: Základy obsluhy osobního počítače, Počítačová gramotnost, Správce operačních systémů pro malé a střední organizace, Technik PC a periferií. Tyto rekvalifikační kurzy by měly být pořádány v letech 2015–2018 v Havlíčkově Brodě, Jihlavě, Pelhřimově, Třebíči a Ţďáru nad Sázavou[17]. U nezaměstnaných osob můţe být klíčovým problémem správné obsahové zacílení rekvalifikačního kurzu. Je ţádoucí, aby v uchazeči rozvíjel digitální schopnosti a dovednosti, které bude skutečně moci uplatnit na pracovním místě, o které se hodlá ucházet. Dalším problémem můţe být nevhodný výběr rekvalifikačního kurzu v důsledku nesprávného vyhodnocení vlastní IT gramotnosti. Většina kurzů totiţ předpokládá u účastníka určitou úroveň počátečního IT vzdělání.

4.3.2 Bezplatné internetové připojení ve veřejných knihovnách Dle údajů, které pro Český statistický úřad v roce 2014 shromáţdilo Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (dále jen „NIPOS“), bylo v Kraji Vysočina 527 veřejných knihoven a 72 jejich poboček. V těchto knihovnách bylo umístěno 841 počítačů, z nichţ bylo 777 připojeno k internetu. Bezplatného připojení v knihovnách vyuţilo ve sledovaném roce téměř 89 tisíc návštěvníků knihoven[18]. Jak vyplývá z celostátního průzkumu šetřícího motivaci k uţívání internetu ve veřejných knihovnách (viz úvod do kapitoly 4),

bezplatné připojení je většinou

pouţíváno občany, kteří nemají moţnost připojit se k internetu jiným způsobem. Lze předpokládat, ţe většinou jde o občany, kteří nemají finanční prostředky na pořízení vlastního počítače či připojení k internetu. Vybavení knihoven počítači s internetem není opatřením, které by výrazně přispívalo k rozvoji IT gramotnosti, napomáhá však nízkopříjmovým vrstvám obyvatelstva vyhnout se úplnému digitálnímu vyloučení.

30

4.3.3 Opatření pro seniory Občané vyššího věku jsou z hlediska digitálního vyloučení jednou z nejrizikovějších skupin. Jednou z hlavních příčin je absence učení digitálních dovedností a vědomostí v období prvotního vzdělávání. V době, kdy v ČR začaly osobní počítače zvolna přicházet na trh, byli dnešní senioři ve středním věku a všechny zcela nové informace o IT technologiích začali vstřebávat aţ ve druhé polovině svého ţivota. Starší lidé často pochybují o přínosu IT technologií a o tom, ţe zvládnou osvojení práce s výpočetní technikou. Hlavní roli v jejich lepším začlenění do „digitálního ţivota“ hraje rodina. Podrobným šetřením tištěné a internetové inzerce bylo zjištěno, ţe kurzy se zaměřeřením na osvojení základů výpočetní techniky, které by byly určeny výslovně pro seniory, nabízejí v Kraji Vysočina pouze dva komerční subjekty.

4.3.4 Univerzita třetího věku Univerzita třetího věku (dále jen „U3V“) zřízená při Vysoké škole polytechnické v Jihlavě umoţňuje osobám ve věku nad 50 let zvyšovat svoji digitální gramotnost ve čtyřech programech zaměřených na IT tématiku: Pracujeme s PC MS Office – 4 semestrální výuka, Digitální fotografie – 2 semestrální výuka, Grafika a prezentace na webu – 4 semestrální výuka, GPS – Vyuţití pro turistiku a geocaching – 2 semestrální výuka, Trénink mozku pomocí PC – 2 semestrální výuka. Prvně jmenovaný program podává kromě vyuţívání MS Office rovněţ základní informace o vyuţití počítačů v běţném ţivotě. Ostatní programy jiţ vyţadují základní znalost práce s výpočetní technikou[19]. Výuka probíhá formou přednášek, seminářů, cvičení a exkurzí v rozsahu zpravidla 2–3 hodiny týdně. Vlastní studium je bezplatné, platí se pouze zápisné 500 Kč za semestr[20]. Velkou výhodou studia na U3V jsou generační blízkost a podobné vstupní znalosti posluchačů, jeţ působí příznivě na rychlejší odbourávání pocitu ostychu, izolovanosti a nepotřebnosti, kterými senioři velmi často trpí. Výuku vedou akademičtí pracovníci s bohatými pedagogickýmí zkušenostmi, coţ by mělo být, na rozdíl od některých kurzů v komerční sféře, zárukou kvality předávání potřebných vědomostí. 31

5

eGovernment sluţby v Kraji Vysočina

Kraj Vysočina je vyšším územním samosprávným celkem leţícím na pomezí Čech a Moravy. Pod původním názvem Jihlavský kraj byl zřízen ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Tento zákon stanovil názvy krajů a jejich územní vymezení výčtem okresů. Jihlavský kraj byl vymezen okresy Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Ţďár nad Sázavou a definitivně vznikl nabytím účinnosti výše uvedeného zákona dnem 1. ledna 2000. Pod současným názvem Kraj Vysočina existuje od 1. srpna 2011, kdy nabyl účinnosti ústavní zákon č. 135/2011 Sb., kterým byl novelizován původní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. V Kraji Vysočina ţilo k 31. prosinci 2014 celkem 509 895 obyvatel. Počtem obyvatel je třetím nejméně lidnatým krajem České republiky po Karlovarském a Libereckém kraji. Rozlohou 6 796 km2 je pátým největším krajem ČR, hustota zalidnění 75 obyvatel na km2 jej řadí na předposlední místo, méně zalidněn je pouze Jihočeský kraj[21]. Území Kraje Vysočina se administrativně člení na 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 26 obvodů pověřených obecních úřadů. Základní samosprávnou jednotkou jsou obce, kterých je v kraji 704. Průměrná populační velikost obce je 724 obyvatel, coţ je nejméně ze všech krajů ČR[22]. Na konci 2. čtvrtletí roku 2015 bylo v kraji registrováno 109 901 ekonomických subjektů, coţ Vysočinu řadí před Karlovarský kraj na předposlední místo mezi všemi regiony a svedčí to o niţším stupni podnikatelských aktivit. Nejvíc ekonomických subjektů se zaregistrovalo v okrese Ţďár nad Sázavou (25 232) a nejméně v okrese Pelhřimov (16 881)[23].

5.1 Státní instituce v Kraji Vysočina Instituce provádějící veřejnou správu v Kraji Vysočina lze rozdělit na úřady vykonávající územní samosprávu a územní orgány státní správy.

5.1.1 Úřady vykonávající územní samosprávu Územní samospráva je způsob řízení prostorově vymezeného celku, kdy daný orgán o svých záleţitostech rozhoduje sám autonomním způsobem. Hierarchicky nejvyšší 32

institucí se samosprávnými pravomocemi v regionu je krajský úřad, základními samosprávnými celky jsou pak obce s jejich obecními úřady. Jejich právo na samosprávu je zakotveno v Ústavě (hlava první: čl. 8, hlava sedmá: čl. 99–105) a podrobněji vymezeno v zákonech č. 129/2000 Sb., o krajích a 128/2000 Sb., o obcích. 5.1.1.1 Krajský úřad Krajský úřad Kraje Vysočina má sídlo v Jihlavě. Stejně jako ostatní krajské úřady v ČR plní úkoly ve dvou rozsazích působnosti: Vykonává zákonem stanovenou státní správu (tzv. přenesená působnost). Samostatně spravuje své záleţitosti (tzv. samostatná působnost)[24]. 5.1.1.2 Obecní úřady Obce v Kraji Vysočina vykonávají stejně jako Krajský úřad vedle samostatné působnosti i státní správu v přenesené působnosti. Dle rozsahu činností státní správy, které jsou na jejich obecních úřadech vykonávány, se děli na: obce základního typu (neoficiálně označovány jako obce I. stupně), obce s pověřeným obecním úřadem (obce II. stupně), obce s rozšířenou působností (obce III. stupně), statutární město Jihlava. Obce s pověřeným obecním úřadem resp. obce s rozšířenou působností jsou vyjmenovány v příloze č. 1 resp. v příloze č. 2 zákona č. 314/2002 Sb. Vymezení jejich správních obvodů provádí vyhláška č. 388/2002. Jihlava je statutárním městem jmenována zákonem č. 128/2000 Sb. Obce s pověřeným obecním úřadem – na území Kraje Vysočina je jich zákonem ustanoveno 26. Pověřený obecní úřad vykonává v rámci přenesené působnosti na svém území státní správu v širším rozsahu neţ úřad obce základního typu. Rozsah této správy je vymezen právními předpisy a vykonáván i pro všechny obce I. stupně v daném správním obvodu. Pověřený obecní úřad např. rozhoduje v první instanci ve správním řízení o právech a právem stanovených povinnostech fyzických a právnických osob, pokud zákon nestanoví jinak.

33

Obce s rozšířenou působností – na území Kraje Vysočina je jich 15. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností mají oproti obecním úřadům obcí I. a II. stupně některé další oblasti působnosti navíc. Tyto úřady vykonávají zejména tyto agendy přenesené státní působnosti: vydávání osobních a cestovních dokladů, řidičských a cestovních průkazů, evidence obyvatel, ţivnostenská oprávnění, výplata sociálních dávek, odpadové hospodářství a ochrana ţivotního prostředí, evidence motorových vozidel, stanovení místní úpravy provozu, evidence bodů za porušení dopravních předpisů, péče o zdravotně postiţené. Statutární město Jihlava – je jedinou obcí s rozšířenou působností v Kraji Vysočina se zvláštním postavením umoţňujícím vlastní vyhláškou zvanou Statut města zřídit městské části nebo městské obvody, na které můţe přenést části svých kompetencí.

5.1.2 Územní orgány státní správy Kraj Vysočina je poměrně rozsáhlým územním celkem, ve kterém působí velké mnoţství orgánů státní správy. Do základního přehledu v této práci byly vybrány úřady, jejichţ činnostnejvíce zasahuje do běţného kaţdodenního ţivota občanů a soukromých subjektů. Celní úřad pro Kraj Vysočina – má sídlo ve Stříteţi u Jihlavy a územní pracoviště v Pelhřimově, Třebíči a Ţďáru nad Sázavou, Finanční úřad pro Kraj Vysočina – má sídlo v Jihlavě a 14 podřízených územních pracovišť, Katastrální úřad pro Kraj Vysočina – má sídlo v Jihlavě a 9 podřízených územních katastrálních pracovišť, Ţivnostenské úřady – na území Kraje Vysočina působí ve všech obcích s pověřeným obecním úřadem, je jich tedy 15, Stavební úřady – na území regionu Vysočina provozuje svoji činnost 38 stavebních úřadů. Působí ve většině obcí se zvláštním titulem město (obce nad 3 000 obyvatel nebo i menší obce, jeţ o titul přišly v minulém reţimu 34

a o jeho navrácení znovu poţádaly) nebo městys (v minulosti zrušený historický titul, který byl obnoven v roce 2006). Úřad práce – má v regionu Vysočina krajskou pobočku se sídlem v Jihlavě a 14 kontaktních pracovišť.

5.2 Analýza eGovernment sluţeb v Kraji Vysočina V Kraji Vysočina jsou nejčastěji zastoupeny obce s počtem obyvatel menším neţ 500. Jelikoţ je většina činností při výkonu státní správy prováděna na úřadech obcí s rozšířenou působností, obyvatelé menších obcí jsou k vyřízení svých záleţitostí často nuceni cestovat i několik desítek kilometrů. Region je všeobecně znám svým poměrně nehostinným klimatem, které můţe zejména v zimních měsících výrazně zkomplikovat dopravu k místně příslušnému úřadu. Prostředkem k maximálnímu přiblíţení veřejných sluţeb obyvatelům regionu je elektronizace důleţitých agend, která by měla v ideálním případě občanovi umoţnit vyřízení potřebných záleţitostí, aniţ by musel navštívit úřad. Vytvoření optimálních podmínek pro vzájemnou elektronickou komunikaci můţe v konečném důsledku výrazně přispět k posílení důvěry veřejnosti k institucím, které vykonávají státní správu. Jak vyplývá z předchozích kapitol, na území regionu působí velké mnoţství územních orgánů státní správy a úřadů vykonávajících samosprávu. V této práci je podrobněji analyzováno, zda a jakým způsobem jsou elektronizovány sluţby poskytované ve dvaceti oblastech, jejichţ stupeň elektronizace tvoří kritéria hodnocení úrovně eGovernmentu definovaná radou Evropské unie (viz kapitola 2.2.2). Dvanáct z nich je mapováno z pohledu občanů, zbývajících osm z pohledu firem.

5.2.1 Podání daně z příjmu fyzických osob Správou daně z příjmu fyzických osob v regionu Vysočina je pověřen Finanční úřad pro Kraj Vysočina a jeho čtrnáct územních pracovišť. Místně příslušným pro daňové řízení je pro občana územní pracoviště, v jehoţ územním obvodu má své bydliště. Přiznání k dani z příjmů fyzických osob lze učinit osobním podáním na místně příslušném územním pracovišti nebo elektronicky datovou zprávou podepsanou uznávaným elektronickým popisem, nebo 35

odeslanou prostřednictvím datové schránky, nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky[25]. V praxi je moţno vytvořit elektronické podání k orgánu finanční správy třemi způsoby: Pomocí aplikace Elektronická podání pro finanční správu (dále jen „EPO“) přiznání vytvořené prostřednictvím EPO lze odeslat bez uznávaného elektronického podpisu, s uznávaným elektronickým podpisem nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. V případě odeslání bez uznávaného elektronického podpisu je třeba do 5 dnů od odeslání podání doručit na příslušný finanční úřad potvrzení o odeslaném podání, tzv. „E-tiskopis“. V případě, ţe je plátce vlastníkem kvalifikovaného certifikátu, opatří podání vytvořené prostřednictvím EPO elektronickým podpisem a odešle jej. Takto odeslané podání není jiţ nutno jakkoli dále potvrzovat. Třetí způsob podání prostřednictvím aplikace EPO vyuţívá propojení s ISDS skrze Autentizační sluţbu portálu veřejné správy (dále jen „AS PVS“). AS PVS slouţí k autentizaci uţivatelů jiných informačních systémů veřejné správy na základě ověření identity uţivatele pro vstup do jeho datové schránky. V praxi uţivatel vyplní v aplikaci EPO formulář daňového přiznání a poté zvolí volbu „ověřit identitu přihlášením do datové schránky“. Aplikace se přesměruje na AS PVS a je zobrazeno klasické okno pro přihlášení do datové schránky. Uţivatel zadá autentizační údaje jakoby se hlásil ke své datové schránce. Pokud zadá přihlašovací údaje správně, je zobrazena ţádost o vydání souhlasu s předáním informace o datové schránce a uţivateli pro potřeby aplikace EPO. V případě souhlasu je datová zpráva s daty vytvořenými v aplikaci EPO odeslána do úloţiště správce daně a uţivatel je o úspěšném odeslání informován zprávou „Potvrzení o podání písemnosti“.

Data byla

odeslána s identitou, kterou si aplikace EPO „propůjčila“ od datové schránky uţivatele. Podání pomocí datové schránky – musí být v poţadovaném tvaru a struktuře XML souboru. Pro jeho vytvoření lze vyuţít i elektronické formuláře aplikace EPO.

36

Podání pomocí software třetích stran – jedná se o komerční aplikace, které umoţňují vyplnění daňového přiznání na PC poplatníka a následné elektronické odeslání v poţadovaném formátu opatřené elektronickým podpisem. Další moţností v aplikacích třetích stran můţe být vytvoření XML souboru, který uţivatel následně načte do aplikace EPO. Podání je pak moţno zkontrolovat a odeslat nebo uloţit k odeslání datovou schránkou. Finanční úřady nabízejí fyzickým osobám plně elektronickou sluţbu. Pokud je fyzická osoba vlastníkem kvalifikovaného certifikátu nebo datové schránky, můţe daňové přiznání podat elektronicky bez nutnosti navštívit úřad. Elektronicky pak probíhá i případná další komunikace s finančním úřadem v případě zjištění nesrovnalostí. Sluţby v této oblasti dosahují hodnocení ve stupni 4 – „Transakce“.

5.2.2 Sluţby hledání zaměstnání Poskytováním sluţeb v oblasti zprostředkování zaměstnání je v regionu Vysočina pověřena krajská pobočka Úřadu práce se sídlem v Jihlavě a jejích 14 kontaktních pracovišť působících v obcích s rozšířenou působností. Místně příslušným pro zahájení řízení je pro občana majícího trvalý pobyt na území Kraje Vysočina jakékoliv krajské kontaktní pracoviště. Pokud má občan zájem o zprostředkování zaměstnání, můţe zahájit řízení elektronicky zasláním ţádosti opatřené uznávaným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím datové schránky. Ţádost o zprostředkování zaměstnání ve formě interaktivního formuláře je publikována na portálu Ministerstva práce a sociálních věcí. Odkaz k němu je umistěn i v hlavním menu webu Úřadu práce. Kontaktní pracoviště, které elektronickou ţádost přijalo, musí následně vyzvat uchazeče o zaměstnání, aby se dostavil osobně k doplnění podání. Uchazeč zde předkládá především doklad k ověření totoţnosti a doklad o ukončení předchozího zaměstnání (zápočtový list). Po předloţení všech poţadovaných dokladů a jejich kontrole pověřeným úředníkem je nezaměstnaný zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání. Krajská pobočka v Jihlavě spravuje databázi volných míst v regionu. Údaje do ní poskytují zejména zaměstnavatelé, kteří mohou oznámit příslušné krajské pobočce Úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku[26]. Oznámená volná místa jsou pak se souhlasem zaměstnavatele zveřejňována. Elektronická podoba nabídky volných míst v regionu je publikována na 37

internetových stránkách Úřadu práce v sekci „Vysočina“. U kaţdého volného místa jsou uvedeny základní údaje např. kontakt na zaměstnavatele, směnnost, pracovní úvazek, minimální stupeň vzdělání a mzdové rozpětí. Zadáním těchto údajů do vyhledávacího formuláře můţe uchazeč hledat inzerované volné místo, které by nejlépe vyhovovalo jeho poţadavkům. Elektronizace sluţeb v oblasti hledání zaměstnání je limitována nutností osobní přítomnosti uchazeče při zahájení řízení. Uchazeč má k dispozici elektronickou podobu informací o tom, jak záleţitost vyřídit a interaktivní formulář ţádosti, který můţe elektronicky odeslat. Protoţe je však u vlastního projednání ţádosti vyţadováno fyzické ověření jeho totoţnosti, lze sluţby hodnotit jako elektronicky dostupné se stupněm 3 – „Dvoucestná interakce“.

5.2.3 Ţádost o dávky sociálního zabezpečení Hlavními právními předpisy, které upravují problematiku dávek sociálního zabezpečení jsou zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (dávky státní sociální podpory) a zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi (dávky pomoci v hmotné nouzi). Pro ţadatele mající trvalý pobyt na území Kraje Vysočina je k vyřizování ţádostí o poskytování obou druhů dávek místně příslušné jakékoli ze 14 kontaktních pracovišť krajské pobočky Úřadu práce. Řízení o poskytnutí dávek je zahájeno podáním ţádosti. Ţádosti ke všem poskytovaným dávkám ve formě elektronických formulářů jsou publikovány na portálu Ministerstva práce a sociálních věcí. Tyto formuláře umoţňují uloţení ve formátu PDF, vytištění pro případné osobní podání a kontrolu formální správnosti zadávaných údajů. Elektronicky vytvořené ţádosti je moţno odeslat prostřednictvím datové schránky nebo opatřené uznávaným elektronickým podpisem. Ţadatel je však následně vyzván k fyzické návštěvě úřadu za účelem doplnění podání; především je předpisy vyţadováno fyzické ověření jeho totoţnosti. Ţadatelům o dávky je ze strany státní správy poskytována moţnost vyhledat na internetu vhodný formulář a následně jej elektronicky vyplnit a odeslat. Sluţba však není plně elektronizovaná, protoţe k úplnému projednání případu je vyţadována fyzická přítomnost ţadatele. Sluţby v této oblasti lze hodnotit jako elektronicky dostupné ve stupni 3 – „Dvoucestná interakce“. 38

5.2.4 Ţádost o vydání osobních dokumentů Občanské průkazy a cestovní pasy jsou v Kraji Vysočina vydávány na všech patnácti úřadech obcí s rozšířenou působností. Ţádost o vydání občanského průkazu je moţno podat elektronicky pouze za předpokladu, ţe digitalizovaná fotografie občana a jeho podpis jsou vedeny v evidenci cestovních dokladů nebo občanských průkazů a od vydání dokladu, pro jehoţ účel byly vytvořeny, neuplynula doba delší neţ jeden rok. V takovém případě se ţádost zasílá prostřednictvím datové schránky, není-li zaslána datovou schránkou, musí být opatřena elektronickým podpisem. V ostatních případech musí pro vydání nového občanského průkazu ţádatel doloţit svou totoţnost, a to buď stávajícím občanským průkazem nebo v případě jeho ztráty rodným listem či cestovním pasem. Pokud občan ţádá o svůj první občanský průkaz, dokládá totoţnost rodným listem. Po zadání vstupních údajů do databáze občanských průkazů se provede porovnání údajů z předloţeného dokladu totoţnosti s údaji poskytnutými ze základních registrů. Pokud se údaje shodují, vytvoří úředník prostřednictvím aplikace elektronickou ţádost s podpisem ţadatele, který je naskenován pomocí tabletu a elektronické tuţky. Takto upravená ţádost je poté odeslána do státní tiskárny cenin, kde se doklad vytvoří. Vyhotovený občanský průkaz je zaslán úřadu, který je v ţádosti uveden jako vydávající. Občan totiţ můţe poţádat o vydání občanského průkazu a následně si jej i vyzvednout u jakéhokoliv úřadu obce s rozšířenou působností v ČR bez ohledu na jeho místní příslušnost. Proces vydávání cestovních pasů je téměř identický s vydáváním občanských průkazů, jen ţádost o vystavení a následné vyzvednutí dokladu musí být učiněny u úřadu obce s rozšířenou působností, kterému je ţadatel místně příslušný. Novelizace zákonů, která vejde v platnost od 1. ledna 2016, umoţní podat ţádost o vydání cestovního pasu u kteréhokoli úřadu obce s rozšířenou působností. Dalším rozdílem je, ţe u cestovních dokladů se pořizují i otisky prstů, které jsou spolu s fotografií uloţeny na elektronický čip, který je součástí vydaného cestovního dokladu. Jak vyplývá z výše uvedených skutečností, sluţby v oblasti vydávání osobních dokladů splňují pouze základní kritéria hodnocení. Protoţe jsou na webových stránkách úřadů obcí pověřených vydávat osobní doklady dostupné alespoň návody k vyřízení agendy, lze sluţby v této oblasti povaţovat za dostupné se stupněm 1 – „Informace“.

39

5.2.5 Registrace vozidel Sluţby v oblasti registrace vozidel na území regionu Vysočina vykonávají odbory dopravy obcí s rozšířenou působností. V řízení o registraci vozidla je místně příslušný obecní úřad, v jehoţ územním obvodu má osoba, která je zapsána v rejstříku silničních vozidel jako vlastník, bydliště nebo místo podnikání. Změna vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla je projednávána na místně příslušném úřadě prodávajícího. Řízení je zahájeno podáním společné ţádosti prodávajícího a kupujícího. Ţádost je moţno vyplnit pomocí elektronického formuláře dostupného na webových stránkách pověřených úřadů a odeslat ji prostřednictvím datové schránky nebo opatřenou uznávaným elektronickým podpisem. K vlastnímu projednání se však musí dostavit osobně oba zúčastnění nebo jeden z nich, který musí být k jednání zplnomocněn druhým účastníkem úředně ověřenou plnou mocí. Po předloţení a kontrole všech příloh, jeţ jsou k ţádosti poţadovány právními předpisy, pověřený úředník uzavře případ a provede přeregistrací zadáním nových údajů do rejstříku silničních vozidel. Obdobný postup platí i pro registraci nového vozidla zakoupeného v ČR nebo vozidla dovezeného ze zahraničí. Liší se pouze obsahem ţádosti o registraci (jsou v ní údaje týkající se jedné osoby) a seznamem příloh, které jsou k projednání vyţadovány. Pro nového vlastníka vozidla je na internetu opět k dispozici elektronický formulář, který je moţno vyplnit před osobní návštěvou úřadu. Sluţba registrace vozidel poskytuje účastníkům řízení moţnost elektronického vyplnění a odeslání ţádosti. Vnitřní předpisy upravující registrační řízení však doposud výslovně vyţadují osobní přítomnost zúčastněných při vlastním řízení. Sluţby v oblasti registrace vozidel lze tedy hodnotit jako dostupné ve stupni 3 – „Dvoucestná interakce“.

5.2.6 Ţádost o stavební povolení Pravomocí vydávat stavební povolení jsou pověřeny stavební úřady. Na území Kraje Vysočina působí v městech a městysech 38 stavebních úřadů[27]. Řízení o stavebním povolení je zahájeno podáním formalizované ţádosti fyzickou či právnickou osobou, která má vlastnické právo k pozemku nebo stavbě. Ţádost, ručně vyplněnou a naskenovanou, lze podat e-mailem na e-podatelnu úřadu (zásilka musí být 40

opatřená elektronickým podpisem) nebo pomocí datové schránky. U vlastního řízení je vyţadována fyzická přítomnost ţadatele, který dokládá svou totoţnost předloţením osobního dokladu a musí k ţádosti předloţit celou řadu příloh, které jsou stanoveny právními předpisy. Ţádost o stavební povolení je na webech stavebních úřadů vystavena pouze jako dokument ve formátech DOC a PDF. Nejedná se o elektronický formulář, který by po vyplnění bylo moţno odeslat online nebo pomocí datové schránky. Ţadatel si vzor ţádosti můţe vytisknout a vyplnit před fyzickou návštěvou úřadu. Sluţby v této oblati je tedy moţno hodnotit jako dostupné ve stupmi 2 – „Jednocestná interakce“.

5.2.7 Oznámení pro policii Nejvyšším policejním orgánem působícím na území regionu Vysočina je Krajské ředitelství policie Kraje Vysočina (dále jen „krajské ředitelství“) s jeho územními odbory, které sídlí ve všech okresních městech kraje. Jeho podřízenými útvary jsou obvodní oddělení, jeţ působí v okresních a dalších větších městech regionu. Nejniţší organizační sloţkou jsou pak policejní stanice. Oznámení pro orgány Policie České republiky (dále jen „PČR“) na území regionu Vysočina lze podat těmito způsoby[28]: Osobním předáním datové zprávy na podatelně krajského ředitelství na přenosném nosiči dat. Takovými nosiči mohou být USB flash disk, DVD disk nebo CD disk. Zasláním datové zprávy na elektronickou adresu podatelny PČR na adrese [email protected]. PČR má jednu elektronickou podatelnu pro všechny své organizační sloţky. Zasláním datové zprávy prostřednictvím ISDS. Krajské ředitelství má jednu datovou schránku pro všechny své podřízené útvary. Zasláním datové zprávy, jejíţ náleţitosti neupravuje ţádný právní předpis (běţná e-mailová komunikace) na adresu kteréhokoliv místně příslušného regionálního útvaru PČR. Datové zprávy zasílané na elektronickou podatelnu PČR nebo do datové schránky krajského ředitelství musí být zaslány v jednom z přípustných formátů. Datová zpráva 41

zaslaná skrze elektronickou podatelnu nemusí být podepsána uznávaným elektronickým podpisem, pokud tento podpis nevyţadují zvláštní předpisy. Její doručení se odesílateli potvrzuje na jeho e-mailovou adresu „Potvrzením o převzetí podání“, které mimo jiné obsahuje datum a čas přijetí datové zprávy a evidenční číslo podatelny, pod kterým byla zpráva přijata. PČR umoţňuje občanům učinit podání v elektronické podobě. Jeho forma však není pevně stanovena, nejsou k dispozici elektronické formuláře pro konkrétní ţivotní situace, které by občanovi pomohly jeho podání zformulovat. Sluţby v této oblasti se dají hodnotit jako dostupné ve stupni 2 – „Jednocestná interakce“.

5.2.8 Sluţby veřejných knihoven Dle údajů, které pro Český statistický úřad v roce 2013 shromáţdilo NIPOS, poskytovalo své sluţby v Kraji Vysočina 527 veřejných knihoven a 72 jejich poboček (viz kapitola 4.3.2). Vzhledem k velkému mnoţství existujících knihoven byly pro účely této práce vybrány pouze sluţby, které svým čtenářům poskytují knihovny v patnácti obcích s rozšířenou působností. Většina knihoven v obcích s rozšířenou působností má své vlastní webové stránky. Výjimkou je pouze knihovna v Náměšti nad Oslavou, která zveřejňuje informace o svých sluţbách na webových stránkách obce, a knihovna ve Světlé nad Sázavou, jeţ se prezentuje na stránkách kulturního zařízení Kytice. U všech knihoven jsou k dispozici online katalogy kniţních titulů, které umoţňují fulltextové vyhledávání dle jména autora, názvu knihy nebo klíčového slova. Knihovny také nabízí registrovaným čtenářům moţnost elektronicky si rezervovat titul, který je momentálně zapůjčen. Zákazník je po vrácení knihy prostřednictvím e-mailu obeznámen, ţe jím rezervovaný titul je jiţ k dispozici pro zapůjčení. Zajímavou

sluţbu

s názvem

E-knihovna

nabízí

čtenářům

Krajská

knihovna

v Havlíčkově Brodě a městské knihovny v Jihlavě a Pelhřimově. E-knihovny nabízí pro registrované čtenáře zdarma moţnost zapůjčení knih v elektronické podobě (e-knihy). Pro zapůjčení e-knihy se čtenář musí zaregistrovat na portále eReading.cz a uvést stejný e-mail, který zadal v uţivatelském kontě knihovny. Po vybrání e-knihy z katalogu a potvrzení zápůjčky je čtenáři zaslán e-mail s odkazem na portál eReading.cz, odkud si můţe objednanou e-knihu stáhnout. E-knihy lze číst na hardwarových čtečkách 42

START2 nebo START3, které jsou nabízeny na portále eReading.cz, a na telefonech nebo tabletech s operačním systémem Android a iOS s nainstalovanou aplikací pro čtení e-knih[29]. Většina knihoven v obcích s rozšířenou působností informuje čtenáře prostřednictvím graficky zdařilých a přehledně sestavených webových stránek. Klíčová sluţba rezervace a půjčování knih je u všech knihoven řešena elektronickým online katalogem a dá se hodnotit jako dostupná se stupněm 3 – „Dvoucestná interakce“. Sluţbu E-knihovna, ve které jsou v elektronické podobě i vlastní knihy, je moţno hodnotit stupněm 4 – „Transakce“.

5.2.9 Získání osobních certifikátů Rodné, oddací a úmrtní listy v Kraji Vysočina vydávají matriky obecních úřadů, na jejichţ území k narození, sňatku či úmrtí došlo. Na území regionu je 89 matrik[30]. Pro vydání rodného listu musí matriční úřad v místě narození dítěte nejprve obdrţet od porodnice tzv. hlášení o narození, po jehoţ obdrţení přidělí novorozenci rodné číslo z registru rodných čísel. Všechny údaje o novém občanovi jsou poté pověřeným úředníkem matriky zadány do informačního systému evidence obyvatel (dále jen “ISEO”) a tím i do základního registru obyvatel. Rodný list je fyzicky předán jednomu z rodičů po ověření jeho totoţnosti. Před svatbou a následným vydáním oddacího listu je nutná osobní návštěva obou snoubenců na matričním úřadě, kde musí

doloţit svou totoţnost předloţením

občanského průkazu a rodného listu, a dále na místě vyplnit dotazník v listinné podobě, který stvrdí svými podpisy. Po sňatku vystaví matrika oddací list a pověřený úředník zadá příslušné údaje do ISEO. Tímto zápisem se provede současně do základního registru obyvatel změna stavu oddaných osob, popřípadě i nové příjmení ţenicha či nevěsty. Oddací list je nutné převzít osobně na matrice nebo je moţné jej zaslat na adresu uvedenou novomanţeli. Hlášení o úmrtí zasílá matričnímu úřadu nemocnice nebo pohřební sluţba. Matrika vystaví úmrtní list a příslušné nové údaje, zejména datum úmrtí, zadá do ISEO. Sluţby v této oblasti splňují pouze základní kritéria pro zařazení do stupně 1 – „Informace“. Řízení o vydání certifikátů jsou zahájena hlášením údálosti jinými 43

institucemi (nemocnice, pohřební ústav) a ukončena fyzickým převzetím dokladů v listinné podobě. Z pohledu občana, vyjma informací o vyřízení záleţitosti na internetu, neobsahují sluţby v oblasti získání osobních certifikátu ţádné prvky elektronizace.

5.2.10 Moţnost zaslání přihlášky na vysokou školu Na území Kraje Vysočina působí v současnosti jediná škola příjímající nové studenty, kterou je Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Uchazeči o studium na Vysoké škole polytechnické se mohou ke studiu přihlásit prostřednictvím elektronické přihlášky. Odkaz na ni je umístěn na hlavní stránce webu školy. E-přihláška vyţaduje při prvním přihlášení registraci uchazeče. Ten vyplní své personální údaje a e-mailovou adresu, na kterou mu je zaslán odkaz na vlastní přihlášku ke studiu. Po vyplnění všech údajů je přihláška odeslána online do informačního systému školy. E-přihláška je elektronickou sluţbou, kterou je moţno hodnotit jako dostupnou se stupněm 4 – „Transakce”.

5.2.11 Oznámení související s přestěhováním Občan, který se hodlá přestěhovat, musí navštívit úřad obce, kam se nově hlásí k trvalému pobytu. Tam předloţí doklady, které potvrzují vztah k novému působišti, jimiţ mohou být např. list vlastnictví, výpis z katastru nemovitostí, kupní nebo nájemní smlouva. Po ověření totoţnosti občana a přijetí vyplněného tzv. evidenčního lístku úředník zadá změnu do ISEO, současně do základního registru osob, vydá potvrzení o změně trvalého pobytu a ustřihne vyznačený roh občanského průkazu. Občan je pak povinnen do 15 ti dnů poţádat o vystavení nového občanského průkazu. Tuto sluţbu je moţno hodnotit pouze stupněm 1 – „Informace“.

5.2.12 Sluţby ve zdravotnictví Krajský úřad pro Kraj Vysočina je zřizovatelem nemocnic v Havlíčkově Brodě, Jihlavě, Pelhřimově, Novém Městě na Moravě a Třebíči.

44

Kraj Vysočina dlouhodobě podporuje masivní nasazení informačních technologií a realizaci dalších modernizačních projektů v jím zřizovaných zdravotnických zařízeních. Jednou z aktivit tohoto druhu je realizace koncepce eHealth, v jejímţ rámci je průběţně implementováno několik projektů, které výrazně přispívají k elektronizaci vnitřních procesů ve zdravotnických zařízeních Kraje Vysočina. K těmto projektům patří mimo jiné: SWLab – modul ke kontrole a řízení výkaznictví zdravotnických zařízeních. Sestavuje případy hospitalizace do skupin a z vyhodnocených dat zhotovuje výstupní sestavy ve formátech, které lze jsou vhodné pro další zpracování v libovolném prostředí. MarkQ – modul, který sehrává a dále zpracovává data z ekonomických agend a nemocničních informačních systémů za účelem sledování a řízení efektivity a kvality poskytované péče. Je svázán s datovým skladem Kraje Vysočina a jeho reportovací a analytickou vrstvou. NeOS – jednotný systém pro objednávání léků a zdravotnického materiálu pro všechny nemocnice kraje. Systém komunikuje s interními lékárenskými systémy a s dodavateli. eMeDocS – realizuje výměnu zdravotnické dokumentace mezi zdravotnickými zařízeními zřizovanými Krajem Vysočina. Sluţbou orientující se na širokou veřejnost je modul eAmbulance, který umoţňuje elektronické přihlášení k ošetření na odborných ambulancích. Modul eAmbulance je řešen jako webová aplikace a odkaz na ni je dostupný na hlavních stránkách krajem zřizovaných nemocnic. Pro přihlášení do systému je třeba získat PIN, který ţadateli přidělí informační centrum některé z krajských nemocnic po předloţení občanského průkazu nebo karty pojištěnce. Přihlašovacími údaji pak jsou rodné číslo uţivatele a přidělený PIN. Druhou moţností přihlášení je autentizace prostřednictvím účtu mojeID. V přihlašovacím dialogu uţivatel kromě svých autentizačních údajů musí zvolit nemocnici, kterou chce navštívit. Při vlastní objednávce nejprve vybere konkrétní ambulanci ze seznamu. Systém vrátí plán moţných návštěv, v němţ je uveden den návštěvy, časový úsek, jméno lékaře, aktuální a maximální počet registovaných pacientů v daném dni. Po zvolení data návštěvy se otevře další dialogové okno, kde uţivatel můţe zadat popis svých zdravotních obtíţí a své vstupní fyziologické údaje (teplota, tep, diastolický a systolický krevní tlak). Po potvrzení všech registračních 45

údajů aplikace nabídne k vytištění souhrnnou informaci o objednávce. Kromě uţivatelem zvolených údajů je v ní uvedeno pořadí, ve kterém bude pacient ambulancí přijat. Ihned po provedení registrace systém automaticky odešle potvrzující e-mail nebo sms zprávu, pokud si tyto kontaktní údaje zadá uţivatel do systému a potvrdí, ţe si přeje informace o dokončené registraci obdrţet. Potvrzující informace jsou pro připomenutí opakovaně odeslány jeden den před plánovanou návštěvou nemocnice. Objednávkový systém eAmbulance je plně elektronizovanou sluţbou, jeţ by měla být přínosem zejména pro pacienty, kteří musí k ošetření dojíţdět a chtějí mít jistotu, ţe budou v rezervovaný termín obslouţeni. Ke dni 7. prosince 2015 se do něj zaregistrovalo 44 138 uţivatelů, kteří zadali téměř 100 000 objednávek k ošetření, coţ svědčí o jeho poměrně častém vyuţívání[31]. Z hlediska hodnocení lze sluţbu povaţovat za dostupnou se stupněm 4 – „Transakce“.

5.2.13 Sociální benefity pro zaměstnance Pro tuto oblast nelze v podmínkách České republiky definovat přesný ekvivalent. Nejblíţe jí odpovídají aktivity organizované a hrazené z Fondu kulturních a sociálních potřeb. Materiály týkající se legislativy pro zřízení tohoto fondu a pravidlech jeho čerpání jsou uvedeny na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. Pro tuto agendu není publikována ţádná aplikace nebo sluţba. V regionu Vysočina není tato agenda řešena ani v rámci přenesené působnosti obcí, a nebyla tedy předmětem zkoumání v této práci. V rámci regionu Vysočina byla tato sluţba hodnocena jako nedostupná.

5.2.14 Podání daně z příjmu právnických osob Správou daně z příjmu právnických osob v regionu Vysočina je pověřen Finanční úřad pro Kraj Vysočina a jeho čtrnáct územních pracovišť. Místně příslušným k daňovému řízení je pro právnickou osobu územní pracoviště, v jehoţ územním obvodu má své sídlo. Pokud má právnická osoba zpřístupněnu datovou schránku, je povinna podat přiznání k dani z příjmů pouze datovou zprávou podepsanou uznávaným elektronickým popisem, odeslanou prostřednictvím datové schránky, 46

s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Elektronické podání, kterým se odevzdává přiznání k dani z příjmu právnických osob, je moţno učinit všemi způsoby popsanými v kapitole 5.2.1. Liší se pouze podobou vyplňovaného elektronického formuláře, a tím i strukturou výstupního XML souboru. Podání daňového přiznání a případná další komunikace s finančním úřadem probíhají u právnických osob výhradně elektronickou cestou. Poskytované sluţby v této oblasti lze hodnotit jako dostupné ve stupni 4 – „Transakce“.

5.2.15 Přiznání k dani z přidané hodnoty Správcem daně z přidané hodnoty v Kraji Vysočina je Finanční úřad pro Kraj Vysočina s jeho čtrnácti územními pracovišti. Místně příslušným k daňovému řízení je pro plátce daně z přidané hodnoty územní pracoviště, v jehoţ územním obvodu má své sídlo. Plátcům DPH je v § 101a zákona č. 235/2004, Zákon o dani z přidané hodnoty, uloţena povinnost podávat přiznání k DPH pouze v elektronické podobě datovou zprávou podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, odeslanou prostřednictvím datové schránky, s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Elektronické podání, jímţ se zasílá přiznání k DPH, lze opět učinit všemi způsoby popsanými v kapitole 5.2.1. Odlišný je pouze elektronický formulář, v němţ se přiznání tvoří, a tím i struktura výstupního XML souboru. Stejně jako u daní z příjmů se jedná o plně eletronickou sluţbu hodnocenou ve stupni 4 – „Transakce“.

5.2.16 Registrace nové společnosti Registrace nových subjektů podnikání se provádí zápisem do obchodního rejstříku. Provádí jej tzv. rejstříkové soudy, které jsou součástí krajských soudů. Místní příslušnost nově zaloţených subjektů vzhledem k justičním orgánům nekopíruje hranice Kraje Vysočina. Subjektům se sídlem v okrese Havlíčkův Brod je místně příslušný Rejstříkový soud v Hradci Králové, pro subjekty v okrese Pelhřimov je to Rejstříkový 47

soud v Českých Budějovicích, a

subjekty v okresech Jihlava, Třebíč a Ţďár nad

Sázavou ţádají o zápis Rejstříkový soud v Brně[32]. Obecně lze všechna podání v elektronické podobě a jejich přílohy soudům zasílat: na elektronickou adresu (e-mailem), prostřednictvím datové schránky, webovou aplikací ePodatelna nebo přimým vyplněním elektronického formuláře. Výše uvedená podání musí být opatřena uznávaným elekronickým podpisem zaloţeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních sluţeb. Zajímavostí je, ţe Ministerstvo spravedlnosti má pro všechny jím řízené orgány zřízenu jednu centrální ePodatelnu[33]. Ta je řešena jako webová aplikace a umoţňuje prostřednictvím intuitivně sestavených dialogových oken s přehlednou nápovědou zvolit, jaký druh podání má být učiněn, toto podání v elektronické podobě dokončit a elektronicky podepsat. EPodatelna pak podání automaticky přepošle na ţadatelem zadaný místně příslušný soud. Návrh na zápis nově zaloţeného subjektu podnikání do obchodního rejstříku, které provádí rejstříkový soud, musí být podán výlučně prostřednictvím elektronicky vyplněného inteligentního formuláře, jenţ je dostupný na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti[34]. Povinnost uţití formuláře je legislativně ukotvena v § 22 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a v § 17 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Inteligentní formulář umoţňuje podat návrh na zápis údajů přehledným a uţivatelsky přívětivým způsobem. Obchodní rejstřík je jako agendový informační systém propojen se základními registry. V důsledku toho jsou při vyplňování některých částí formuláře nabízeny k potvrzení údaje ze základních registrů, coţ ţadateli ulehčuje práci. Formulář má také implementovánu celou řadu logických kontrol, které zajišťují jeho správné vyplnění. Proces vyplnění formuláře je ukončen připojením uznávaného elektronického podpisu a následným odesláním místně příslušnému rejstříkovému soudu k projednání. V případě kladného vyřízení návrhu je nově zaloţený subjekt podnikání zapsán do obchodního rejstříku, a tím i do základního registru osob. Návrh na zapsání nově zaloţeného subjektu podnikání je plně elektronizovanou sluţbou umoţňující ţadateli vyřídit záleţitost bez osobní návštěvy rejstříkového soudu. 48

Z hlediska hodnocení lze sluţby v této oblasti hodnotit jako elektronicky dostupné se stupněm 4 – „Transakce“.

5.2.17 Celní deklarace Oblast celní deklarace se zabývá sledováním pohybu zboţí, které je za účelem obchodu vyváţeno ze zemí EU do nečlenských zemí nebo je naopak z těchto tzv. třetích zemí dováţeno na unijní území. Tento dohled nad pohybem zboţí se nazývá celní řízení a na území ČR je jím pověřena Celní správa ČR. Na území regionu Vysočina provádějí celní řízení Celní úřad pro Kraj Vysočina se sídlem ve Stříteţi u Jihlavy a jeho územní pracoviště v Pelhřimově a ve Ţďáře nad Sázavou. Dlouhodobě spolehlivým subjektům můţe být povoleno provádět všechny úkony v celním řízení elektronicky. Tento způsob projednání se nazývá zjednodušené celní řízení a umoţňuje projednávajícímu subjektu (dále jen „deklarant“) vyřídit všechny úkony, aniţ by musel fyzicky navštívit úřad. Zjednodušené celní řízení lze pouţít, pokud deklarant vlastní: kvalifikovaný certifikát, kterým ověřuje svá elektronická podání, povolení elektronické komunikace, povolení ke zjednodušenému postupu. Obě povolení se udělují na základě ţádosti, které deklarant vytvoří pomocí elektronických formulářů a následně je datovou schránkou zašle celnímu úřadu k projednání. Zboţí vyváţené z území Evropské unie je sledováno od celního úřadu odeslání aţ do místa, kde vystupuje z EU (výstupní celní úřad). Pro účely odpočtu DPH potřebuje deklarant mít potvrzení, ţe zásilka opustila území EU. Reţim vývozu zahajuje deklarant vytvořením elektronického celního prohlášení prostřednictvím komerčních aplikací nebo pomocí webového rozhraní WebKlient umístěného na webových stránkách Celní správy ČR. Data z vytvořeného prohlášení následně putují do centrální databáze, kde je aplikací provedena jejich logická kontrola. V případě odhalení chyb jsou data vrácena deklarantovi k přepracování. Pokud jsou data v pořádku, je dokladu přiděleno evidenční číslo a deklarant si můţe vytisknout listinný doklad doprovázející zásilku. Zároveň je celnímu úřadu odeslání a výstupnímu celnímu úřadu odeslána elektronická zpráva, ţe zásilka je připravena k přepravě. Od tohoto okamţiku plyne lhůta v délce jedné hodiny, 49

ve které můţe celní úřad odeslání rozhodnout, ţe v místě nakládky provede fyzickou kontrolu vyváţeného zboţí. Pokud se celní úřad rozhodne kontrolu neprovádět, můţe zásilka po uplynutí výše uvedené lhůty putovat k výstupnímu celnímu úřadu. Jakmile tam dorazí, výstupní celní úřad potvrdí výstup zboţí z EU. Centrální aplikace pak zajistí zaslání elektronické zprávy o výstupu zboţí deklarantovi, celnímu úřadu odeslání a finančnímu úřadu. Tím je vývoz zboţí uzavřen. V reţimu dovozu je sledován pohyb zboţí od místa, kde vstupuje do EU (vstupní celní úřad) k celnímu úřadu určení. Po vstupu zboţí na unijní území je celnímu úřadu určení odeslána elektronická zpráva, ţe zásilka je na cestě. Po dopravení zboţí příjemci obdrţí celní úřad určení další elektronické avízo, tentokrát od deklaranta, ţe zásilka dorazila. Od tohoto okamţiku opět běţí lhůta v délce jedné hodiny určená k případné fyzické kontrole, ve které deklarant nesmí s dovezeným zboţím nakládat. Případ je uzavřen podáním celního prohlášení a rozhodnutím celního úřadu určení o přidělení celně schváleného určení (nejčastěji propuštění zboţí do reţimu volného oběhu s případným vyměřením dluţného cla). V případě zjednodušeného postupu je deklarantovi umoţněno podávat celní prohlášení souhrnně za předem určené období. Výměnu dat v elektronické podobě mezi aplikacemi deklarantů a Celní správy ČR provádějí certifikovaní VAN operátoři, kteří rovněţ zajišťují šifrování vyměňovaných zpráv. Zjednodušená

forma

celního

řízení

umoţňuje

důvěryhodnému

deklarantovi

obchodujícímu s třetími zeměmi vést veškerou komunikaci s celními úřady v elektronické formě. Deklarant provádí všechny úkony v celním řízení, včetně vyměření a zaplacení případného dluţného cla, aniţ by musel navštívit celní úřad. Sluţby poskytované v oblasti celního řízení jsou z hlediska elektronizace vysoce sofistikované a lze je hodnotit jako dostupné se stupněm 4 – „Transakce”.

5.2.18 Odevzdání dat pro statistické účely V oblasti odevzdávání dat veřejností pro statistické účely lze volit mezi několika agendami, které se liší četností odevzdávání dat. Agendou, která reprezentuje přímo komunikaci většiny občanů s Českým statistickým úřadem, je sčítání lidu, domů a bytů, které probíhá v členských zemích EU vţdy jednou za deset let. Tento jednorázový sběr dat proběhl v ČR naposledy v roce 2011, kdy 50

sčítací archy bylo moţné vyplnit buď tradičně v listinné podobě nebo pomocí elektronicky vyplněného a odeslaného formuláře. Tuto sluţbu lze hodnotit stupněm 4 – „Transakce“ Další z důleţitých statistických agend je průběţné monitorování obchodu mezi členskými státy EU. Povinnosti související se statistickým vykazováním ochodních aktivit v rámci EU upravuje vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváţeného a dováţeného zboţí a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a členskými státy Evropských společenství, ve znění pozdějších předpisů. V ČR je tato vykazovací agenda zpracovávána prostřednictvím statistického systému sběru a zpracování dat s názvem Intrastat. Povinnost vykazovat údaje o svém vnitrounijním obchodu mají právnické osoby, které jsou v ČR registrovány či identifikovány k DPH (dále jen „zpravodajské jednotky“), u kterých hodnota odeslaného nebo přijatého zboţí v kalendářním roku překročí tzv. vykazovací práh. Ten je v současnosti stanoven na 8 000 000 Kč pro odeslané a 8 000 000 Kč pro přijaté zboţí. Vykonáváním činností v agendě Intrastat byla pověřena Celní správa ČR, která zejména: Spravuje registr zpravodajských jednotek. Zajišťuje sběr a kontroly dat pro Český statistický úřad. Místně příslušným úřadem pro zpravodajské jednotky v regionu Vysočina je Celní úřad pro Kraj Vysočina se sídlem ve Stříteţi u Jihlavy. Do konce roku 2009 mohly zpravodajské jednotky vykazovat své údaje na předepsaném tiskopise, od začátku roku 2010 je proces vykazování plně elektronizován a realizuje se dvěma způsoby: Prostřednictvím

aplikace

InstatDesk,

provozované

na

počítačích

zpravodajských jednotek. Pomocí webového rozhraní InstatOnline, které je vystaveno na webových stránkách Celní správy. V obou případech jsou pořízená data ukládána přímo do databází na serveru Českého statistického úřadu. Vše tedy probíhá bez nutnosti navštěvovat v kaţdém sledovacím období, kterým je jeden kalendářní měsíc, celní úřad. Elektronicky probíhá i registrace zpravodajské jednotky. Organizace zasílá prostřednictvím ISDS formalizovanou ţádost o registraci a Celní úřad odpoví do datové schránky ţadatele zásilkou s potvrzením registrace a prvotními přístupovými údaji do systému. Upravené výstupy z Intrastatu jsou pro veřejnost dostupné na webových stránkách Českého statistického úřadu 51

a mohou slouţit jako důleţitá zpětná vazba pro budoucí ochodní strategii firem. Zajímavá můţe být například informace, zda a v jakém mnoţství bylo s danou komoditou v rámci EU obchodováno. Celní správa poskytuje zpravodajským jednotkám prostřednictvím agendy Intrastat plně elektronizovanou sluţbu, která splňuje všechna kritéria, aby mohla být hodnocena jako dostupná ve stupni 4 – „Transakce“.

5.2.19 Povolení týkající se ţivotního prostředí Státní správou v oblasti ţivotního prostředí jsou v Kraji Vysočina pověřeny odbory ţivotního prostředí (dále jen „OŢP“), které jsou organizační sloţkou obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Rozsah činnosti OŢP je poměrně široký. Provádějí řízení a vydávají povolení v oblastech rybářství, myslivosti, odpadového, vodního a lesního hospodářství, zemědělského půdního fondu a ochrany ovzduší, přírody a krajiny. Ţádosti k záhájení řízení v uvedených oblastech OŢP publikují na svých webových stránkách. Tyto ţádosti jsou však v drtivé většině vystaveny ve formátech DOC nebo PDF, které neumoţňují elektronické vyplnění a následné online odeslání. Výjimkou je OŢP v Moravských Budějovicích, jenţ má některé ţádosti zpracovány jako inteligentní formuláře ve formátu ZFO s moţností jejich elektronického vyplnění, podepsání a následného online odeslání datovou schránkou nebo e-mailem. OŢP nabízejí veřejnosti k vyřízení záleţítostí v oblasti ţivotního prostředí pouze vzory ţádostí k vytištění a následnému vyplnění před fyzickou návštěvou úřadu. Sluţby v této oblati je tedy moţno hodnotit jako dostupné ve stupmi 2 – „Jednocestná interakce“.

5.2.20 Veřejné zakázky Zadávání veřejných zakázek je velmi sloţitou problematikou, kterou legislativně upravují zejména zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) a vyhláška č. 9/2011 Sb., kterou se stanoví podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek (dále jen „VOEN“). Zadávání veřejných zakázek se řídí ustanoveními ZVZ s výjimkou tzv. veřejných zakázek malého rozsahu, u kterých není zadávání povinné[35]. Veřejnou zakázkou 52

malého rozsahu se rozumí veřejná zakázka, jejíţ předpokládaná hodnota bez DPH nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo sluţby 2 000 000 Kč nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč[36]. Pro elektronické zadávání veřejných zakázek by měl mít zadavatel zřízen tzv. profil zadavatele, v němţ musí být ve většině řízení o veřejných zakázkách publikována alespoň textová část její zadávací dokumentace[37]. Profil zadavatele je definován v § 17 písm. w) ZVZ jako: „elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek“. Profily zadavatele zřizují certifikované komerční subjekty, které splňují podmínky stanovené ve VOEN, zpravidla na svých úloţištích. Zadavatel má moţnost zřídit si a spravovat svůj profil sám, po absolvování tzv. certifikačního řízení. Některé komerční subjekty certifikované pro zřizování profilů zadavatele nabízejí i kompletní webová řešení, jeţ zadavatelům umoţňují elektronicky publikovat veškeré údaje k zakázce. Registrovaným dodavatelům je pak v rámci jednotlivých zakázek umoţněno vést elektronickou komunikaci s dodavatelem, např. poslat ţádost o dodatečné informace, přečíst si výzvu v rámci zadávacího řízení, odeslat nabídku aj. Ţivotní cyklus veřejné zakázky je tedy plně elektronizován, coţ umoţňuje případným dodavatelům výrazně sniţovat administrativní náklady spojené s výběrovými řízeními. Způsob zadávání veřejných zakázek v regionu Vysočina byl pro účely této práce zkoumáno na všech patnácti obecních úřadech obcí s rozšířenou působností a na Krajském úřadě. Vzhledem k počtu obyvatel ţijících v těchto obcích a úhrnnému rozpočtu jejich samosprávních úřadů se zde produkuje převáţné mnoţství regionálních zakázek, které podléhají zadávací povinnosti. Zkoumáno bylo, jak přehledně je umístěn odkaz „veřejné zakázky“ na webech sledovaných úřadů, zda mají zřízen profil zadavatele a zda je prostřednictvím nějaké aplikace zprostředkována elektronická komunikace s případnými dodavateli. Téměř všechny sledované instituce mají buď přímo na hlavní stránce nebo v hlavním menu umístěn odkaz do sekce, kde jsou jejich veřejné zakázky publikovány a pouţívají aplikaci, jeţ umoţňuje

přímou elektronickou interakci s případnými dodavateli.

Z tohoto pohledu lze hodnotit sluţby v oblasti veřejných zakázet jako dostupné se stupněm 4 – „Transakce“. 53

5.3 Další eGovernment sluţby v regionu 5.3.1

Kontaktní místa Czech POINT v regionu Vysočina

Na území regionu poskytují veřejnosti své sluţby pracoviště Czech POINT, které jsou součástí Krajského úřadu Kraje Vysočina, Magistrátu města Jihlavy, většiny obecních úřadů v regionu, 47 poboček České pošty, kanceláří notářů a Hospodářských komor v Jihlavě a Pelhřimově. Seznam obecních úřadů, které jsou kontaktními místy veřejné správy, a musí tedy mít pracoviště Czech POINT, je uveden v příloze č. 1 vyhlášky č. 364/2009 Sb. Kontaktní místa Czech POINT poskytují pro veřejnost tyto sluţby v těchto oblastech[38]: výpis z Katastru nemovitostí, Obchodního rejstříku, Rejstříku trestů, Rejstříku trestů právnické osoby, přijetí podání dle ţivnostenského zákona – ohlášení ţivnosti, ohlášení údajů (nebo jejich změn) vedených v ţivnostenském rejstříku, ţádost o udělení koncese a ţádost o změnu rozhodnutí o udělení koncese, výpis z bodového hodnocení řidiče – poskytován z Centrálního registru řidičů vedeného Ministerstvem dopravy, vydání ověřeného výstupu ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů splňujících kvalifikační kritéria dle ZVZ, podání do registru účastníků provozu modulu autovraků ISOH – registrace do online systému evidence autovraků, výpis z insolvenčního rejstříku, datové

schránky

–

vyřizování

ţádostí

o

zřízení

datové

schránky,

o znepřístupnění datové schránky, jeţ byla zřízena na ţádost, o opětovném zřízení datové schránky, podání ţádosti o zneplatnění přístupových údajů do datové schránky a vydání nových přístupových údajů, autorizovaná konverze dokumentů, centrální úloţiště ověřovacích doloţek – vede centrální evidenci všech ověřovacích doloţek provedených autorizovanou konverzí dokumentů na ţádost a z moci úřední, úschovna systému Czech POINT – dočasné uloţení dokumentů v rámci konverze, 54

základní registry – výpisy z registru obyvatel, z registru osob a veřejné výpisy z registru osob (neověřuje se totoţnost ţadatele), dále pak výpisy o vyuţití údajů z registru obyvatel, z registru osob nebo z registru práv a povinností (kdo a kdy pouţíval data z registrů), výpis z veřejných rejstříků. Pracoviště Czech POINT jsou silným nástrojem eGovernmentu, který na jednom kontaktním místě soustřeďuje mnoţství agend, které musel občan dříve vyřizovat na několika úřadech veřejné správy. Statistické údaje, uvedené v tabulce č. 1, znázorňují četnost provádění jednotlivých činností na pracovišti Czech POINT Magistrátu města Jihlava. Vzhledem k poloze magistrátu přímo v centru nejlidnatějšího města v regionu lze předpokládat, ţe toto pracoviště bude jedním z nejvytíţenějších. Publikované údaje jsou za úplné měsíce leden aţ listopad roku 2015. Tabulka 1: Činnosti vykonávané na Czech POINT Magistrátu města Jihlava (období: 1–11 2015, zdroj: vnitřní statistiky magistrátu)

Činnost kontaktního místa Czech POINT

Počet podání

výpis z Katastru nemovitostí výpis z Obchodního rejstříku výpis z Rejstříku trestů výpis z Rejstříku trestů právnické osoby podání dle ţivnostenského zákona výpis z bodového hodnocení řidiče výstup ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů zřízení datové schránky zrušení datové schránky autorizovaná konverze základní registry výpis z insolvenčního rejstříku

764 284 1658 20 84 79 9 33 74 231 29 6

Celkem

3271

Podíl 23,4% 8,7% 50,7% 0,6% 2,6% 2,4% 0,3% 1,0% 2,3% 7,1% 0,9% 0,2%

5.3.2 Geografický informační systém Geografický informační systém (dále jen „GIS“) je informační systém pro získávání, ukládání, analýzu a vizualizaci dat, která mají prostorový vztah k zemskému 55

povrchu[39]. Vstupní data se ukládají do prostorové databáze, jeţ umoţňuje pouţití prostorových dotazů nebo provádění analýz pomocí GIS softwaru. Výstupem můţe být mapa, trojrozměrný model území, případně animace konkrétního jevu. Data pouţívaná v GIS (dále jen „geodata“) se skládají z geoobjektů, které jsou popisovány dvěma druhy informací: prostorové informace (poloha, tvar, topologie), neprostorové informace (vlastnosti, jeţ jsou specifické pro kaţdý typ geoobjektu). Tématicky stejná data se sdruţují a ukládají do tzv. mapových vrstev. Dle způsobu, jak jsou prezentována geodata, se mapové vrstvy dělí na vektorové a rastrové. Ve vektorových mapách jsou data uloţena pomocí bodů a čar. U rastrových map je nositelem informace pixel, který můţe reprezentovat jeden celý geoobjekt, jeho část, nebo je v pixelu ukryto více geoobjektů, kreré pak nemůţeme rozeznat. Například letecká fotografie o pixelové velikosti 10 cm, kdy jeden pixel reprezentuje čtverec zemského povrchu o rozloze 10x10 cm, nemůţe rozlišit objekt menší neţ je prostorová velikost pixelu. GIS je provozován i některými státními institucemi v regionu Vysočina, které jej vyuţívají ke své vlastní činnosti, přičemţ některé jeho funkce a výstupy poskytují k vyuţití široké veřejnosti. Krajský úřad pro Kraj Vysočina vytvořil v rámci projektu Digitální mapy veřejné správy (DMVS) tzv. Geoportál DMVS. Cílem projektu bylo zejména zjednodušení a zkvalitnění informačního servisu pro všechny, kteří potřebují a vyuţívají mapové podklady pro svou práci. V jeho rámci byla zhotovena digitální podoba účelové katastrální mapy, která pokryla území, jeţ doposud nebylo pokryto státní digitální katastrální mapou. Geoportál Kraje Vysočina nabízí uţivateli širokou nabídku podkladových a tématických mapových vrstev popisujících území regionu a obsluţných funkcí pro práci s nimi. K dispozici jsou, mimo jiné, tyto tématické mapové vrstvy: územní plánování, zemědělský půdní a lesní fond, majetek

příspěvkových

organizací

(zobrazuje

majetek

příspěvkových

organizací v regionu),

56

lesního hospodářství (zobrazuje honitby a kategorizace lesa), vodního hospodářství, rekreace (zobrazuje cyklostezky, cyklotrasy, turistické a lyţařské trasy), tzv. metropolitky (zobrazuje optické telekomunikační sítě Kraje Vysočina), dopravní nehody (zobrazuje události v provozu na pozemních komunikacích). Plná funkcionalita systému je k dispozici pouze registrovanému a přihlášenému uţivateli. Registrace je moţná prostřednictvím jednoduchého formuláře, v němţ uţivatel uvede své základní personální a kontaktní údaje. Přihlášeným uţivatelům je k dispozici také internetový obchod s daty, který jim umoţňuje stáhnout si některá potřebná geodata, aniţ by museli navštívit úřad. GIS provozují a mapové výstupy z něj pro veřejnost nabízejí i města Jihlava, Pelhřimov a Třebíč. Svým provedením jsou podobné Geoportálu Krajského úřadu pro Kraj Vysočina, poskytují však méně tématických mapových vrstev a uţivatelského komfortu.

5.4 Shrnutí Byla provedena analýza eGovernment sluţeb, jeţ jsou státními institucemi poskytovány ve dvaceti vybraných oblastech. Dvanáct z nich se týká běţného ţivota občana, osm zbývajících ovlivňuje podnikatelské aktivity právnických osob. Analýzou, která byla prováděna získáváním informací z veřejných elektronických zdrojů a rozhovory s pracovníky vykonávajícími jednotlivé agendy, byla zjištěna odlišná úroveň elektronizace zkoumaných sluţeb. Velké rozdíly jsou způsobeny různorodostí agend zpracovávaných oddělenými informačními systémy a legislativně definovaných mnoţstvím odlišných právních norem. Procesní a úřední postupy jsou v kaţdém agendovém právním předpisu definovány odděleně s minimální vazbou na ostatní agendy. Oblasti, jejichţ elektronizace byla hodnocena stupněm 1 – „Informace“. Minimálním poţadavkem pro zařazení sluţby do základního stupně hodnocení je existence veřejně přístupných elektronických informací o způsobu vyřízení dané ţivotní situace. V základním stupni byly hodnoceny agendy, k jejichţ vyřízení není k dispozici elektronický interaktivní formulář a k vlastnímu projednání je zákonem nebo vnitřními předpisy vyţadována osobní přítomnost ţadatele. Vydání osobního dokladu je podmíněno fyzickou přítomností ţadatele z důvodu pořízení snímku s jeho aktuální 57

podobou a sejmutí otisku prstů při tvorbě cestovního pasu s biometrickými prvky. Obdobná situace je u osobních certifikátů. Řízení o vydání je zahájeno písemným hlášením události (narození, sňatku, pohřbu) a ukončeno fyzickým předáním certifikátu v listinné podobě. Změna trvalého bydliště občana zase musí být doloţena písemným vyplněním evidenčního lístku na předepsaném formuláři. Oblasti, jejichţ elektronizace byla hodnocena stupněm 2 – „Jednocestná interakce“. K vyřízení agend hodnocených v tomto stupni musí být na internetu umístěny alespoň formuláře ve formátech DOC a PDF, které si ţadatel můţe vytisknout a vyplnit před fyzickou návštěvou úřadu. Stupněm 2 byly hodnoceny elektronické sluţby v oblastech stavebních povolení a povolení týkajících se ţivotního prostředí. Oblasti, jejichţ elektronizace byla hodnocena stupněm 3 – „Dvoucestná interakce“. Tohoto stupně hodnocení dosáhly agendy, k jejichţ vyřízení lze stáhnout elektronický formulář, jehoţ prostřednictvím je vytvořena ţádost k zahájení řízení. Ţadatel vytvoří ţádost, kterou můţe projednávajícímu úřadu zaslat elektronickou cestou (opatřenou elektronickým podpisem nebo prostřednictvím datové schránky). Sluţby v tomto stupni hodnocení však nejsou plně elektronizovány, protoţe vlastní projednání případu musí probíhat za fyzické přítomnosti ţadatele z důvodu doplnění podání a fyzického ověření totoţnosti (sluţby hledání zaměstnání a dávky sociálního zabezpečení) nebo opatření velkého technického průkazu úředním razítkem (registrace vozidel). Oblasti, jejichţ elektronizace byla hodnocena stupněm 4 – „Transakce“. Hodnocení dosáhly agendy, u nichţ k vlastnímu projednání na místně příslušném úřadě není třeba fyzické přítomnosti. Ke staţení je elektronický formulář, který je moţno zaslat online opatřený uznávaným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím datové schránky. Elektronické podání je zde dostačující podmínkou k úplnému vyřízení případu bez nutnosti navštívit úřad. Stupněm 4 jsou hodnoceny všechny sledované elektronické sluţby, které veřejnosti poskytují finanční úřady (přiznání daně z příjmu fyzických osob, právnických osob a zúčtování DPH), i sluţby, jeţ pro zpracování agend celního řízení a vykazování statistických údajů nabízejí celní úřady. Plně elektronizovány jsou i sluţby knihoven, pokud si čtenář hodlá zapůjčít e-knihu. Ze svého počítače se občan můţe prostředníctvím aplikací e-přihláška přihlásit ke studiu na VŠPJ a aplikací eAmbulance se objednat k vyšetření na ambulanci některé z nemocnic Kraje Vysočina. Plně elektronizován je i proces zápisu nových subjektů podnikání do 58

Obchodního rejstříku a komunikace případných dodavatelů se zadavateli veřejných zakázek. Analýzou byla zjištěna niţší míra elektronizace u sluţeb, které v rámci rozšířené působnosti poskytují pro veřejnost obecní úřady. Nízký stupeň elektronizace v případě vydávání osobních dokladů a certifíkátů je dán charakterem sluţby. Občanský průkaz nebo cestovní pas musí být opatřen fotografií s aktuální podobou a biometrickýmí prvky, které úřad získává na místě během vlastního řízení. Vytvořené doklady totoţnosti, rodné, oddací a úmrtní listy musí být osobně předány majiteli, případně jeho zákonnému zástupci, aby se předcházelo jejich případnému zneuţití. Problémem zbývajících sledovaných agend, které jsou vyřizovány na úřadech obcí s rozšířenou působností, je absence interaktivních elektronických formulářů s moţností online odeslání. Aktuálně kaţdá obec s rozšířenou působností publikuje informace a vzory ţádostí jiným způsobem a v různých formátech. 5 4 3 2 1 0

Graf 3: Hodnocení sluţeb – úřady obcí s rozšířenou působností (Zdroj: vlastní šetření)

Hodnocení stupně elektronizace vyznívá lépe pro sluţby, které ve sledovaných oblastech poskytují veřejnosti územní orgány státní správy a příspěvkové organizace.

59

5 4 3 2 1 0

Graf 4: Hodnocení sluţeb – územní orgány státní správy (zdroj: vlastní šetření)

Většina skuţeb je hodnocena ve stupni 4, proces od zahájení řízení do úplného vyřízení případu probíhá výhradně elektronickými prostředky. Územní orgány státní správy přistupují k elektronizaci odlišným způsobem neţ obce s rozšířenou působností. I kdyţ vůči svým místně příslušným subjektům působí autonomně, elektronické sluţby nabízejí centrálně ve formě klientských aplikací (celní a finanční správa) nebo webových úloţišť inteligentních formulářů (úřady práce). Analyzované oblasti z hlediska elektronizace poskytovaných sluţeb jsou souhrnně a přehledně zpracovány v tabulce „Analýza sluţeb v regionu“, která je k dispozici ve formě přílohy č. 1 a v souboru „Analyza_sluzeb.xlsx“ na přiloţeném CD. U kaţdé sluţby, která byla hodnocena jako elektronicky dostupná, je k dispozici internetový odkaz na základní informace k vyřízení dané ţivotní situace. Sluţby, jeţ byly hodnoceny vyššími stupni, jsou rovněţ opatřeny odkazem na úloţiště s formuláři nebo na aplikace potřebné k úplnému zúřadování případu. U oblastí, jejichţ vyřizování je v kompetenci úřadů obcí s rozšířenou působností, je vţdy publikován odkaz na informace a formulářové úloţiště jednoho vybraného obecního úřadu. Tabulka obsahuje i informaci o formách šetření, které byly k analýze jednotlivých sluţeb pouţity.

60

6 Návrh opatření 6.1 Implementace vhodných eGovernment opatření Jak vyplývá z hodnocení e-Government sluţeb poskytovaných v regionu Vysočina v kapitole 5.4, nejniţší úrovně dosahují sluţby poskytované úřady obcí s rozšířenou působností, přičemţ jde aţ na ojedinělé výjimky o sluţby, které jsou poskytovány občanům – fyzickým osobám. Pro vyšší uţivatelský komfort ţadatelů se navrhuje vytvořit webový portál, který by přehlednou a strukturovanou formou zpřístupňoval všechny formuláře ţádostí a podání. Formuláře by byly dostupné ve dvou podobách: v běţném souborovém formátu ke staţení, v podobě inteligentního formuláře s interaktivní moţností vyplnění, podepsání uznávaným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím datové schránky a následného odeslání adresovanému úřadu. V současné době existují pro tzv. inteligentní formuláře komerční aplikace, které umoţňují definovat libovolně strukturovaný formulář, připojení příloh v běţných formátech, moţnost podepsání elektronickou cestou. Nad formulářem je moţno definovat pracovní workflow a vyplněné formuláře ukládat, archivovat a získaná data ukládat do pracovních dabází podle potřeb agendových informačních systémů. Umístění formulářového serveru nebo prostého webového portálu s formuláři ke staţení v souborovém formátu se navrhuje na serverech Krajského úřadu, který zajišťuje metodické a kontrolní funkce pro obce s rozšířenou působností. Na webových portálech těchto obcí by byl na formuláře publikován prostý odkaz. Data získaná z elektronické podoby formuláře by byla distribuována nebo zpřístupněna oprávněným sloţkám k dalšímu zpracování podle typu pouţívaného agendového systému. Tímto návrhem modifikované sluţby by získaly hodnocení dle výše pouţitých kritérií minimálně ve stupni 3 – „Dvoucestná interakce“.

61

6.2 Propagace sluţeb eGovernment 6.2.1 Propagace sluţeb eGovernment mezi mládeţí Cílovou skupinou, která by si měla zvyknout pouţívat eGovernment sluţby a současně tak vytvářet tlak na státní organizace ke zvyšování úrovně, dostupnosti a kvality těchto sluţeb, je mladá generace. Svými osobními zájmy je však vzdálena administrativním úkonům, které do doby dospělosti nemusí svým jménem činit. Bylo by vhodné pro studenty ve věku od 15–18 let bez výjimky zařadit do školní výuky konkrétní téma eGovernmentu a jeho realizace v regionu, kde studují.

Jako námět se předkládá

následující kombinace: hodiny základů společenských věd: legislativní ukotvení eGovernmentu v EU a v ČR, hodiny informatiky: problematika elektronického podpisu, datových schránek, základních registrů, autorizované konverze. Moţnost umístění kvalifikovaného certifikátu na občanský průkaz. Prezentace stávajících elektronických řešení sluţeb eGovernmentu na webových portálech v regionu.

6.2.2 Propagace sluţeb eGovernment mezi seniory a ostatní populací Mezi seniory a

částí populace, která nepřichází do styku s výpočetní technikou

v pracovním procesu, je obecně poměrně malá důvěra v elektronicky poskytované sluţby a rovněţ malé povědomí o moţnostech, kterých lze aktuálně vyuţívat. Doporučuje se tedy vytvořit cíleně zaměřené výukové materiály a přednášky k tématu eGovernmentu, které by zahrnovaly buď celé spektrum problémů souvisejících s elektronizací státní správy, nebo jen postupy pro správné praktické vyuţívání těchto sluţeb. Tento záměr lze realizovat níţe uvedenými způsoby: Rozšířit tématiku rekvalifikačních kurzů (viz kapitola 4.3.1) o samostatný kurz s příkladným názvem „Sluţby eGovernmentu v regionu Vysočina“ (se zaměřením na práci s kvalifikovaným certifikátem, problematiku datových schránek, elektronickou konverzi dokumentů, práce s datovými formáty). Rozšířit stávající nabídku vzdělávacích programů na U3V zřízené při VŠPJ (viz kap. 4.3.4) o jednosemestrální program se zaměřením na klíčové problémy 62

eGovernmentu, včetně zasazení do širší perspektivy (např. hodnocení Organizací spojených národů i Evropskou unií), včetně základních praktických dovedností důleţitých pro vyřizování osobních agend. Organizovat cílené kurzy pro seniory (viz kap. 4.3.3), jejichţ náplní by byl základní

orientace

v eGovernment

sluţbách

poskytovaných

v regionu

a praktické dovednosti, popř. nácvik vyuţití konkrétních sluţeb pro vyřizování osobních agend.

Tuto aktivitu financovat z Integrovaných regionálních

operačních programů. Pro seniory s postiţením (převáţně pohybovým), pro něţ jsou sluţby eGovernmentu velkým přínosem, zřídit sluţbu zaškolení v místě bydliště spojenou s případnou zápůjčkou výpočetní techniky. Vyškolit obsluhu veřejných knihoven pro podávání základních informací o eGovernment sluţbách dostupných v regionu, a to s ohledem na charakter uţivatelů bezplatně dostupného internetu ve veřejných knihovnách.

Tuto

aktivitu financovat z prostředků Integrovaných regionálních operačních programů. Příleţitostná přednášková činnost ve veřejných knihovnách nebo domech seniorů: zorganizovat na téma eGovernment sluţeb v regionu sérii přednášek. Účast a reakce publika vyhodnotit a zpracovat jako cenný zpětnovazební výstup. Tuto aktivitu financovat z prostředků Integrovaných regionálních operačních programů.

63

7 Závěr Země současného světa jsou často hodnoceny a srovnávány podle svých hospodářských ukazatelů, úrovně lidských zdrojů a rozvoje technologií. Běţně pouţívané hodnotící nástroje pro úroveň digitalizace, jakými jsou např. Unites Nation´s eGovernement index (viz kapitola 2.2.1) nebo metoda hodnocení úrovně eGovernmentu Evropským společenstvím (viz kapitola 2.2.2), však mají různá omezení a nemohou tedy postihnout všechny zvláštní aspekty a vyskytující se odlišnosti. V některých případech nejsou hodnotící kritéria dostatečně podrobná, při posuzování úrovně sluţby např. nerozlišují mezi statickými webovými stránkami a vysoce integrovanými a interaktivními portály. S intenzivním rozvojem některých nových technologií, demografickým vývojem, měnícím se politickým a společenským klimatem v Evropě vzniká potřeba přizpůsobovat hodnotící kritéria, aby lépe postihovala aktuální potřeby a trendy technologického vývoje. Evropské společenství zařazuje nově do svých hodnocení např. poţadavek na tzv. cross-border přístupnost sluţeb a přívětivost pro mobilní zařízení. V současné

době

je

rozpracováno

několik

alternativních

konceptů

systémů

hodnocení[40]. Pro účely této práce byl zvolen tradiční hodnotící systém Evropského společenství z roku 2001, který se zaměřuje na existenci a dostupnost sluţby eGovernmentu v různých správních oblastech pro občana a podnikatelskou veřejnost, přičemţ sofistikovanost sluţby je hodnocena poměrně velmi obecně. Některé produkty, jakými jsou Informační systém základních registrů, Czech POINT nebo Informační systém datových schránek však není moţné do výše zmíněného hodnotícího schématu zařadit vůbec,

ačkoliv

jsou

svou

funkcionalitou

základem

komplexně

fungujícího

eGovernmentu. Kombinace datových schránek se základními registry jsou rovněţ významným prvkem pro praktickou implementaci eID neboli elektronické identity, jejíţ zavedení akcentuje Evropské společenství v jiţ zmiňovaném dokumentu Action plan 2001-2015. V předloţené práci byl zjišťován rozsah a úroveň elektronicky provozovaných agend, dostupnost elektronických sluţeb eGovernmentu pro občany a podnikatelské subjekty v regionu Vysočina. Nejvyšší úrovně hodnocení poskytovaných eGovernment sluţeb dosahují sluţby určené pro komunikaci s podnikatelskou veřejností, která je k efektivnější spolupráci šetřící finanční prostředky i čas dobře motivována, je dobře 64

technicky vybavena a s elektronickými agendami má zkušenost jak v oblasti řízení svých vnitřních procesů, tak v oblasti eCommerce a eBanking. Niţší míra elektronizace byla zjištěna u sluţeb, které v rámci rozšířené působnosti poskytují pro veřejnost obecní úřady. S výjimkou jediné oblasti hodnocené systémem Evropského společenství, kterou je oblast Sociální benefity pro zaměstnance, nemající ve veřejné správě v České republice svůj ekvivalent, jsou všechny ostatní oblasti v regionu Vysočina alespoň částečně elektronizovány a jsou veřejnosti dostupné. Pro vyšší uţivatelský komfort chybí sdruţený portál, který by plnil funkci přehledného rozcestníku ke všem dostupným elektronicky provozovaným agendám a sluţbám v regionu. Na základě hodnocení dostupnosti a úrovně sluţeb eGovernmentu je navrţeno několik opatření směřujících především k propagaci dostupných eGovernment sluţeb v regionu. Lze předpokládat, ţe tyto aktivity je moţné spolufinancovat z fondů Integrovaných regionálních operačních programů dle výzvy č. 4[41]. Pro návrh podrobné náplně těchto opatření by bylo vhodné provést podrobný průzkum reálného vyuţívání dostupných sluţeb eGovernmentu v regionu a souvisejících aspektů, a to především mezi navrhovanými cílovými skupinami, kterými jsou studenti ve věku 15–18 let a senioři.

65

Seznam pouţité literatury 1. Digital Austria: What is eGovernment? [online]. 2015, [cit. 2015-12-11]. Dostupné z WWW: . 2. HEEKS, R.: Implementing and Managing eGovernment: An Intrenational Text. 1. vyd. London: SAGE Publication Ltd, 2006. ISBN 0-7619-6791-5. 3. Digital Agenda for Europe: European eGovernment Action plan 2011–2015 [online]. 2011, [cit. 2015-10-15]. Dostupné z WWW: < https://ec.europa.eu/digital-agenda/en/european-egovernment-action-plan-20112015>. 4. Benchmarking E-government: A Global Perspective [online]. 2001, [cit. 2015-10-16] Dostupné z WWW: . 5. LIDINSKÝ, V., ŠVARCOVÁ, I., BUDIŠ, P., aj.: eGovernment bezpečně. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2462-1. 6. UN e-Government Surveys [online]. 2014, [cit. 2015-11-10]. Dostupné z WWW: . 7. Digital Agenda for Europe: eGovernment indicators for benchmarking eEurope [online]. 2001, [cit. 2015-10-10]. Dostupné z WWW: . 8. Zákon č. 111/2009 Sb. ze dne 27.4.2009, o základních registrech. In: Sbírka zákonů České republiky, roč. 2009, částka 33, s. 1267–1287. ISSN 1211-1244. 9. Zákon č. 300/2008 Sb. ze dne 19.8.2008, o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. In: Sbírka zákonů České republiky, roč. 2008, částka 98, s. 4491–4500. ISSN 1211-1244. 10. Provozní řád ISDS [online]. 2015, [cit. 2015-10-15]. Dostupné z WWW: . 11. Wikipedie: Datová schránka [online]. 2015, [cit. 2015-10-10]. Dostupné z WWW: . 66

12. Datové schránky: Přihlášení do datové schránky [online]. 2012, [cit. 2015-10-17]. Dostupné z WWW: . 13. Ministerstvo vnitra ČR: Přehled kvalifikovaných poskytovatelů certifikačních služeb a jejich kvalifikovaných služeb [online]. 2015, [cit. 2015-10-20]. Dostupné z WWW: . 14. Světový projekt o internetu: Internet v České republice 2014 [online]. 2014, [cit. 2015-08- 22]. Dostupné z WWW: . 15. Názory uživatelů na přínosy informačních a komunikačních technologií ve veřejných knihovnách v České republice [online]. 2013, [cit. 2015-08-23]. Dostupné z WWW: . 16. Český statistický úřad: Vybrané údaje za Kraj Vysočina – PC, internet, mobily [online]. 2014, [cit. 2015-08-24]. Dostupné z WWW: . 17. Úřad prace ČR – krajská pobočka v Jihlavě: Rekvalifikace zabezpečované Úřadem práce pro rok 2015–2018 [online]. 2015, [cit. 2015-08-25]. Dostupné z WWW: . 18. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu: Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2014 [online]. 2014, [cit. 2015-08-25]. Dostupné z WWW: . 19. Vysoká škola polytechnická Jihlava: Rozhodnutí rektora č. 20/2015 [online]. 2015, [cit. 2015-08-26]. Dostupné z WWW: . 20. Vysoká škola polytechnická Jihlava: Podmínky studia na U3V [online]. 2015, [cit. 2015-08-26]. Dostupné na WWW: .

67

21. Český statistický úřad: Vybrané ukazatele podle krajů v 1. až 4. čtvrtletí 2014 [online]. 2014, [cit. 2015-08-30]. Dostupné z WWW: . 22. Český statistický úřad: Statistický bulletin Kraje Vysočina 2015 – Mezikrajové srovnání vybraných ukazatelů [online]. 2015, [cit. 2015-10-10]. Dostupné z WWW: . 23. Český statistický úřad: Statistický bulletin Kraje Vysočina 2015 – Meziokresní srovnání vybraných ukazatelů [online]. 2015, [cit. 2015-10-10]. Dostupné z WWW: . 24. Zákon č. 129/2000 Sb. ze dne 15.5.2000, o krajích. In: Sbírka zákonů České republiky, roč. 2000, částka 38, s. 1765–1782. ISSN 1211-1244. 25. Zákon č. 280/2009 Sb. ze dne 22.7.2009, daňový řád. In: Sbírka zákonů České republiky, roč. 2009, částka 87, s. 4038–4104, § 71 odst. 1. ISSN 1211-1244. 26. Zákon 435/2004 Sb. ze dne 13.5.2004, o zaměstnanosti. In: Sbírka zákonů České republiky, roč. 2004, částka 143, s. 8270–8316, § 35 odst. 1. ISSN 1211-1244. 27. Statnisprava.cz: Stavební úřady městských úřadů [online]. 2015, [cit. 2015-12-10]. Dostupné z WWW: . 28. Policie České republiky: Pravidla pro příjem podání [online]. 2015, [cit. 2015-12-12]. Dostupné z WWW: . 29. Krajská knihovna Vysočiny: E-knihovna [online]. 2015, [cit. 2015-12-13]. Dostupné z WWW: . 30. Statnisprava.cz: Matriční úřady [online]. 2015, [cit. 2015-12-10]. Dostupné z WWW: . 31. Krajský úřad pro Kraj Vysočina: eAmbulance [online]. 2015, [cit. 2015-12-07]. Dostupné z WWW: .

68

32. Příloha č. 2 k zákonu č. 6/2002 Sb. ze dne 30.11.2002, o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů. In: Sbírka zákonů České republiky, roč. 2002, částka 4, s. 162–215. ISSN 1211-1244. 33. Portál Justice.cz: ePodatelna [online]. 2015, [cit. 2015-12-14]. Dostupné z WWW: . 34. Portál Justice.cz: Podání do veřejného rejstříku [online]. 2015, [cit. 2015-12-14]. Dostupně z WWW: . 35. Zákon č. 137/2006 Sb. ze dne 14.3.2006, o veřejných zakázkách. In: Sbírka zákonů České republiky, roč. 2006, částka 47, s. 1650–1720, § 18 odst. 5. ISSN 1211-1244. 36. Zákon č. 137/2006 Sb. ze dne 14.3.2006, o veřejných zakázkách. In: Sbírka zákonů České republiky, roč. 2006, částka 47, s. 1650–1720, § 12 odst. 3. ISSN 1211-1244. 37. Zákon č. 137/2006 Sb. ze dne 14.3.2006, o veřejných zakázkách. In: Sbírka zákonů České republiky, roč. 2006, částka 47, s. 1650–1720, § 48 odst. 1. ISSN 1211-1244. 38. Ministerstvo vnitra ČR: Czech POINT [online]. 2015, [cit. 2015-12-17]. Dostupné z WWW: < http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/23>. 39. Wikipedie: Geografický informační systém [online]. 2015, [cit. 2015-12-20]. Dostupné z WWW: . 40. RORISSA, A., DEMISSIE, D., PARDO, T.: Benchmarking e-Government: A comparison of frameworks for computing e-Government index and ranking [online]. 2011, [cit. 2015-12-27]. Dostupné z WWW: . 41. Evropská unie: Výzva č. 4 Aktivity vedoucí k úplnému elektronickému podání [online]. 2015, [cit. 2015-12-27]. Dostupné z WWW: .

69

Seznam obrázků Obrázek 1: Fungování systému základních registrů ....................................................... 17 Obrázek 2: Webové rozhraní pro přístup k datové schránce – přihlašovací stránka…. ..21

Seznam grafů Graf 1: Podíl domácností v Kraji Vysočina vybavených IT technologiemi…………… 28 Graf 2: Podíl občanů v Kraji Vysočina vyuţívajících IT technologie a sluţby……….. 29 Graf 3: Hodnocení sluţeb – úřady obcí s rozšířenou působností……………………… 59 Graf 4: Hodnocení sluţeb – územní orgány státní správy……………………………... 60

Seznam tabulek Tabulka 1: Činnosti vykonávané na Czech POINT Magistrátu města Jihlava…………55

70

Seznam pouţitých zkratek ADSL Asymetric Digital Subscriber Line AIFO agendový identifikátor fyzické osoby AIS agendový informační systém AS PVS Autentizační sluţba portálu veřejné správy DMS Document Management System DMVS Digitální mapy veřejné správy EPO aplikace „Elektronická podání pro finanční správu“ EU evropská unie GIS Geografický informační systém IMAP Internet Message Acces Protocol ISDS Informační systém datových schránek ISEO Informační systém evidence obyvatel ISZR Informační systém základních registrů NIPOS Národní informační a poradenské středisko pro kulturu OSN organizace spojených národů OŢP odbor ţivotního prostředí PČR Policie České republiky POP3 Post Office Protocol SMS Short Message Service SMTP Simple Mail Transfer Protocol U3V univerzita třetího věku VDSL Very High Speed Digital Subscriber Line VOEN vyhláška č. 9/2011 Sb. ZIFO zdrojový identifikátor fyzické osoby ZVZ Zákon o veřejných zakázkách

71

Přílohy 1 Analýza sluţeb v regionu 2 Obsah přiloţeného CD Na přiloţeném CD se v kořenovém adresáři nachází tato bakalářská práce ve formátu bakalarska_prace.pdf a soubor Analyza_sluzeb.xlsx s přehledem analyzovaných eGovernment sluţeb.

72

Příloha 1 Oblast hodnocených sluţeb

Analýza sluţeb v regionu Působnost

Úřad

Stupeň elektronické sofistikovanosti sluţby

Elektronická dostupnost

I

III

IV

V

Způsob šetření Výstup

Rozsah platnosti šetření Internet

terénní šetření

4

4

Daňové přiznání

Např. dodatečný platební výměr v případě nesrovnalostí zjištěných kontrolou

Všechna pracoviště v regionu pověřěná agendou

x

pohovor s pracovníkem oddělení daně z příjmů

Formuláře žádostí

3

3

Žádost

Dokument - seznam pracovních nabídek

Všechna pracoviště v regionu pověřěná agendou

x

pohovor s pracovníkem oddělení zaměstnanosti

Formuláře žádostí

3

4

Žádost

dokument-rozhodnutí o poskytnutí dávky

Všechna pracoviště v regionu pověřěná agendou

x

pohovor s pracovmíkem referátu nepojistných sociálních dávek

1

3

Žádost

Doklad ve fyzické podobě

Všechna pracoviště v regionu pověřěná agendou

x

pohovor s pracovníkem správního oddělení

3

4

Žádost

Zápis nových údajů do rejstříku silničních Všechna pracoviště v regionu vozidel pověřěná agendou

x

pohovor s pracovníkem oddělení dopravně správních agend

Formuláře žádostí

2

4

Žádost

Dokument-rozhodnutí o stavebním povolení

Všechna pracoviště v regionu pověřěná agendou

x

pohovor s pracovnicí oddělení stavebněprávního

eKomunik@ce

2

3

Hlášení

Reakce policejních orgánů dle druhu hlášení

Všechna pracoviště v regionu pověřěná agendou

x

4

3

Objednávka

Elektronický soubor nebo kniha v listinné Knihovny v obcích s rozšířenou podobě působností

x

1

3

Informace, hlášení

Doklad v listinné podobě - rodné listy, úmrtní list, oddací list

Všechna pracoviště v regionu pověřěná agendou

x

3

4

Žádost

Vyrozumění o přijetí přihlášky, další komunikace v rámci přijímacího řízení

Vysoké školy přijímající nové studenty

x

1

3

Hlášení

Zápis nových údajů do ISEO, potažmo do základního registru obyvatel

Všechna pracoviště v regionu pověřěná agendou

x

4

4

Objednávka

Pořadové číslo pro ošetření v ambulanci

Krajské nemocnice

x

0

4

Aplikace EPO

4

4

Daňové přiznání

Např dodatečný platební výměr v případě nesrovnalostí zjištěných kontrolou

Všechna pracoviště v regionu pověřěná agendou

x

pohovor s pracovníkem oddělení daně z příjmů

Informace

Aplikace EPO

4

4

Zúčtování

Např dodatečný platební výměr v případě nesrovnalostí zjištěných kontrolou

Všechna pracoviště v regionu pověřěná agendou

x

pohovor s pracovníkem oddělení nepřímých daní

ano

Informace

Elektronické podání

4

4

Návrh na zápis

Zápis do obchodního rejstříku

Všechna pracoviště v regionu pověřěná agendou

x

Celní úřad

ano

Informace

InstatOnline

4

3

Měsíční hlášení

Informace o zpracování hlášení

Všechna pracoviště v regionu pověřěná agendou

x

pohovor s referentem pro Intrastat

samostatná působnost, územní orgán státní správy

Celní úřad

ano

Informace

Web klient NCTS/ECS

4

4

Celní prohlášení

Rozhodnutí o přidělení celně schváleného určení

Všechna pracoviště v regionu pověřěná agendou

x

pohovor s referentem celního řízení

přenesená působnost státu

Obecní úřad

ano

Informace

2

4

Žádost

Dokument-rozhodnotí o konkrétním povolení

Všechna pracoviště v regionu pověřěná agendou

x

pohovor s pracovníkem oddělení ochrany přírody a krajiny

4

Aktivity dodavetele týkající se zakázky

Reakce zadavatele

Krajský úřad a obce s rozšířenou působností

x

Podání daně z příjmu fyzických osob

samostatná působnost, územní orgán státní správy

Finanční úřad

ano

Informace

Služby hledání zaměstnání

samostatná působnost, územní orgán státní správy

Úřad práce

ano

Informace

Žádost o dávky sociálního zabezpečení

samostatná působnost, územní orgán státní správy

Úřad práce

ano

Informace

Žádost o vydání osobních dokumentů

přenesená působnost státu

Obecní úřad

ano

Informace

Registrace vozidel

přenesená působnost státu

Obecní úřad

ano

Informace

Žádost o stavební povolení

přenesená působnost státu

Obecní úřad

ano

Informace

Oznámení pro policii

samostatná působnost, územní orgán státní správy

PČR

ano

Informace

Služby veřejných knihoven

samostatná působnost, příspěvková organizace

Knihovny

ano

Informace

Získání osobních certifikátů

přenesená působnost státu

Obecní úřad

ano

Informace

Možnost zaslání přihlášky na vysokou školu

samostatná působnost, příspěvková organizace

VŠPJ

ano

Informace

Oznámení související s přestěhováním

přenesená působnost státu

Obecní úřad

ano

Informace

Zdravotnické služby

samostatná působnost, příspěvková organizace

Krajské nemocnice

ano

Informace

Sociální benefity pro zaměstnance

v regionu Vysočina není posuzováno

MPSV

ne

Podání daně z příjmu podnikatelů

samostatná působnost, územní orgán státní správy

Finanční úřad

ano

Informace

Zúčtování daně z přidané hodnoty

samostatná působnost, územní orgán státní správy

Finanční úřad

ano

Registrace nové společnosti

samostatná působnost, územní orgán státní správy

Krajský soud

Odevzdání dat pro statistické účely

samostatná působnost, územní orgán státní správy

Celní deklarace

Povolení týkající se životního prostředí

Veřejné zakázky

II

Přepodkládaný Dosaţený nejvyšší stupeň Vstup dle EU stupeň

samostatná působnost

Obecní úřad

ano

Informace

Aplikace EPO

Formuláře žádostí

Katalog e-knih

e-přihláška

eAmbulance

Formuláře žádostí

Profil zadavatele

4

pohovor s pracovníkem správního oddělení

pohovor s pracovníkem správního oddělení

x

73