VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Hornicko-geologická fakulta Institut geoinformatiky

ˇ VYSOKÁ ŠKOLA BÁNSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Hornicko-geologická fakulta Institut geoinformatiky

PROJEKT OPEN STREET MAPPING Z POHLEDU GEOINFORMATIKA diplomová práce

Autor: Vedoucí diplomové práce:

Ing. Daniel B ÁRTA Ing. Jan S TANKOVI Cˇ , Ph.D.

Ostrava 2009

Daniel Bárta: OpenStreetMapping z pohledu geoinformatika

Anotace diplomové práce Práce pojednává o komunitním projektu OpenStreetMap, který vytváˇrí a udržuje svobodná geografická data. První cˇ ást práce poskytuje prvotní náhled na projekt, seznamuje s jeho klíˇcovými vlastnostmi a vývojem. Druhá cˇ ást pˇrispívá do debaty o tvorbˇe dat na základˇe mˇerˇ ení nízkocenových GPS pˇrijímaˇcu, ˚ cˇ eské lokalizaci projektu, navrhuje pˇripojení vybrané cˇ eské datasety, demonstruje využitelnost projektu a také poukazuje na jeho problémy.

Klíˇcová slova OpenStreetMap, OpenAerialMap, geodata, OpenSource, JOSM, GPS, webserver, mapserver

Anotation of Thesis This thesis deals with the OpenStreetMap community project, with the aim to create and provide free geographic data. The first part gives a brief insight to the project, presents its key features and its history. The second part contributes to the discussion about creating data based on surveys from low-price GPS recievers, adjustments of the project’s wiki to czech environment, proposes the addition of selected czech datasets, demonstrates the project’s utility and points to several problems.

Keywords OpenStreetMap, OpenAerialMap, geodata, OpenSource, JOSM, GPS, webserver, mapserver

2009

2


Prohlášení Celou diplomovou práci vˇcetnˇe pˇríloh, jsem vypracoval samostatnˇe a uvedl jsem všechny použité podklady a literaturu. Jsem byl seznámen s tím, že na moji diplomovou práci se plnˇe vztahuje zákon cˇ .121/2000 Sb. – autorský zákon, zejména § 35 – využití díla v rámci obˇcanských a náboženských obˇradu, ˚ v rámci školních pˇredstavení a využití díla školního a § 60 – školní dílo. Beru na vˇedomí, že Vysoká škola bánská ˇ – Technická univerzita Ostrava (dále jen VŠB-TUO) má právo nevýdˇeleˇcnˇe, ke své vnitˇrní potˇrebˇe, diplomovou práci užít (§ 35 odst. 3). Souhlasím s tím, že jeden výtisk diplomové práce bude uložen v Ústˇrední knihovnˇe VŠB-TUO k prezenˇcnímu nahlédnutí a jeden výtisk bude uložen u vedoucího diplomové práce. Souhlasím s tím, že údaje o diplomové práci, obsažené v abstraktu, budou zveˇrejnˇeny v informaˇcním systému VŠB-TUO. Rovnˇež souhlasím s tím, že kompletní text diplomové práce bude publikován v materiálech zajišt’ujících propagaci VŠB-TUO, vˇc. pˇríloh cˇ asopisu, ˚ sborníku˚ z konferencí, semináˇru˚ apod. Publikování textu práce bude provedeno v omezeném rozlišení, které bude vhodné pouze pro cˇ tení a neumožní tedy pˇrípadnou transformaci textu a dalších souˇcástí práce do podoby potˇrebné pro jejich další elektronické zpracování. Bylo sjednáno, že s VŠB-TUO, v pˇrípadˇe zájmu z její strany, uzavˇru licenˇcní smlouvu s oprávnˇením užít dílo v rozsahu § 12 odst. 4 autorského zákona. Bylo sjednáno, že užít své dílo – diplomovou práci nebo poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠB-TUO, která je oprávnˇena v takovém pˇrípadˇe ode mne požadovat pˇrimˇerˇ ený pˇríspˇevek na úhradu nákladu, ˚ které byly VŠB-TUO na vytvoˇrení díla vynaloženy (až do jejich skuteˇcné výše). Digitální verze dokumentu je dostupná on-line: http://gis.templ.net/dp-osm_git.pdf.

V Ostravˇe, na svátek sv. Marka, 25. dubna 2009 2009

3


Obsah 1

Prolog

9

2

Open source, Free software, Open geodata

9

3

Otevˇrenost geodat 3.1 I. svoboda . . 3.2 II. svoboda . . 3.3 III. svoboda . 3.4 IV. svoboda . . 3.5 INSPIRE . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

10 10 11 12 12 12

4

Vznik OSM

13

5

Historie

14

6

Licence

14

7

Referenˇcní rámec a model geodat 7.1 Polohopisná složka . . . . . . . . 7.2 Výškopis . . . . . . . . . . . . . . 7.3 Tématická složka . . . . . . . . . 7.4 Datová primitiva . . . . . . . . . 7.5 Rozšiˇrující prvky . . . . . . . . . 7.5.1 Záznamy z GPS pˇrijímaˇcu˚

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

15 15 15 15 16 16 17

8

Zdroje dat

17

9

Souˇcásti projektu

19

10 Software 10.1 API . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.2 Uživatelské editory dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.3 Renderery . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

20 20 23 25

11 Fenomén OSM 11.1 OpenAerialMap . . . 11.2 The State of the Map 11.3 Místní setkání . . . . 11.4 Nadace OSM . . . . .

28 28 28 28 28

2009

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

4

Daniel Bárta: OpenStreetMapping z pohledu geoinformatika 12 Vlastnosti komunitního projektu 12.1 Pohled geoinformatika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.2 Projekt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.3 Uživatelé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

29 29 31 31

13 Úkoly a cíle práce

32

14 Zadávání dat z výstupu˚ GPS pˇrijímaˇce 14.1 Pˇredpoklady editace OSM geodat . 14.2 Výchozí stav . . . . . . . . . . . . . 14.3 Pˇresnost mˇerˇ ení . . . . . . . . . . . 14.3.1 Dopravní prostˇredky . . . . 14.3.2 Krajina . . . . . . . . . . . . 14.4 Návrh dopravních komunikací . . 14.5 Základní schémata pro editaci dat

33 33 33 34 34 38 40 40

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

15 Lokalizace znaˇckování geodat

49

16 Zaˇclenˇení volnˇe dostupných dat 16.1 Plnˇe využitelné zdroje . . . . . . 16.1.1 Obce a cˇ ásti obcí . . . . . 16.1.2 Vodstvo . . . . . . . . . . 16.1.3 WMS UHUL . . . . . . . . 16.1.4 Další zajímavé zdroje . . . 16.2 Doplnkové ˇ zdroje . . . . . . . . . 16.2.1 Stavební objekty . . . . . ˇ 16.2.2 Silniˇcní a dálniˇcní sít’ RSD 16.2.3 POI . . . . . . . . . . . . . 16.3 Ovˇerˇ ovací zdroje . . . . . . . . . 16.3.1 WMS Cenia . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

51 52 52 53 54 55 55 55 55 56 56 57

17 Porovnání datasetu˚ (Import silnic I. a II. tˇrídy) 17.1 Postup porovnání datasetu˚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17.2 Problémy a vlastnosti použité metody . . . . . . . . . . . . . . . . . .

57 58 58

18 Možnost využití geodat mimo projekt 18.1 Mapa v osobním poˇcítaˇci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18.2 Mapa v mobilním poˇcítaˇci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18.3 Data v GIS aplikaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

60 60 62 62

19 Závˇer a zhodnocení

64

2009

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

5


Seznam použitých zkratek API - application programming interface – rozhraní pro programování aplikací CDV - Centrum dopravního výzkumu, veˇrejná výzkumná instituce CENIA - cˇ eská informaˇcní agentura životního prostˇredí – zˇrizuje ministerstvo životního prostˇredí ˇ ˇ CSÚ - Ceský statistický úˇrad ˇ ˇ CÚZK - Ceský úˇrad zemˇemˇerˇ ický a katastrální DEM - digital elevation model – digitální výškový model DIY - Do it yourself – subkultura vytváˇrející hodnoty svépomocí DPZ - Dálkový pruzkum ˚ zemˇe EGNOS - European Geostationary Navigation Overlay Service – systém rozšiˇrující družicový NAVSTAR GPS v Evropˇe pomocí geostacionárních družic EPSG:4326 - European Petroleum Survey Group – název bývalé výzkumné organizace spravující databázi geodetických prostorových referenˇcních systému. ˚ ˇ Císlo 4326 definuje kartografické zobrazení WGS-84. FSF - Free Software Foundation – nadace pro podporu svobodného softwaru (vznik 1985) GML - Geography Markup Language – Standard OGC pro ukládání dat v XML GNSS - Global Navigation Satellite System – Globální družicový polohový systém GNU - GNU’s Not Unix – projekt puvodnˇ ˚ e zamˇerˇ ený na tvorbu svobodného softwaru (vznik 1983) GPL - General public licence – oblíbená licence tvurc ˚ u˚ svobodného softwaru GPS - Global Positioning System – zkrácený název GNSS Navstar GPS GPX - GPS eXchange format – XML formát souboru˚ vhodný pro zjednodušený záznam výstupu˚ GPS pˇrijímaˇcu˚ a pˇrípadná další uživatelská data ˇ GTOPO30 - Globální DEM v rozlišení 30 úhlových vteˇrin (na území Ceska cca 1km), autor U.S. Geological Survey HEIS VUV - Hydroekologický vodohospodáˇrského 2009

informaˇcní

systém

Výzkumného

ústavu

6

Daniel Bárta: OpenStreetMapping z pohledu geoinformatika HTTP - Hypertext Transfer Protocol – aplikaˇcní protokol puvodnˇ ˚ e urˇcený pro výmˇenu dokumentu˚ ve formátu HTML IP - Internet Protocol – protokol tvoˇrící základ dnešního Internetu INSPIRE - INfrastructure for SPatial InfoRmation in Europe – smˇernice a iniciativa Evropské komise pro správu geodat KM-D - Katastrální Mapa-Digitalizovaná – nasnímaná a rektifikovaná papírová katastrální mapa MPSV - Ministerstvo práce a sociálních vˇecí NIMA - National Imagery and Mapping Agency – Americká agentura pro geodata a mapování NASA - National Aeronautics and Space Administration – Agentura pro letectví a vesmír OGC - Open Geospatial Consortium – neziskové sdružení zabývající se standardizací v geoinformatice OSM - OpenStreetMap – komunitní projekt pro tvorbu geodat RZM10 - Rastrová základní mapa v mˇerˇ ítku 1:10 000 ˇ ˇ RSD - Reditelství silnic a dálnic – státní organizace spravující z povˇerˇ ení Ministerstva dopravy silnice I. tˇrídy, dálnice a rychlostní komunikace PNG - Portable Network Graphics – rastrový grafický formát souboru˚ s bezeztrátovou kompresí POI - Points of Interest – body zájmu SBAS - Satellite Based Augmentation System – obecné oznaˇcení rozšiˇrujících systému˚ pro NAVSTAR GPS SVG - Scalable Vector Graphics – 2D vektorový grafický formát souboru˚ založený na XML SRTM3 - Shuttle Radar Topography Mission – projekt globálního DEM s rozlišením 3 vteˇriny (cca 90m) a pokrytím 80% souše vytvoˇrený pˇri misi raketoplánu NASA v roce 2000 TCP - The Transmission Control Protocol – umožnuje ˇ komunikaci v síti UIR-ADR - Územnˇe identifikaˇcní registr-adres – gestorem je MPSV, obsahuje ˇ adresy stavebních objektu˚ v Cesku s domovním cˇ íslem 2009

7

Daniel Bárta: OpenStreetMapping z pohledu geoinformatika UIR-ZSJ - Územnˇe identifikaˇcní registr-základní sídelní jednotky – gestorem je ˇ CSÚ, obsahuje místní cˇ ásti, obce, vyšší územní celky, pˇriˇrazuje orientaˇcní souˇradnice ÚHUL - Ústav pro hospodáˇrskou úpravu lesu˚ – organizaˇcní složka pˇri ministerstvu zemˇedˇelství USA - The United States of America – Spojené státy americké US CENSUS - Statistický úˇrad USA USSR - The Union of Soviet Socialist Republics – dnes již neexistující Svaz sovˇetských socialistických republik WFS - Web Feature Service – standard OGC pro poskytování vektorových dat ve formátu GML WMS - Web Map Service – komunikaˇcní standard OGC pro výmˇenu rastrových geodat a vizualizovaných map WGS-84 - World Geodetic System 1984 – celosvˇetový souˇradnicový systém XML - eXtensible Markup Language – jednoduchý znaˇckovací jazyk používaný pˇredevším pro výmˇenu dat XSL - eXtensible Stylesheet Language – standard pro definici transformací z jednoho XML do jiného XML Zabaged - Základní báze geografických dat – digitální geografický model území ˇ ˇ Ceské republiky v mˇerˇ ítku 1:10 000 z produkce CÚZK

2009

8


1

Prolog

Dovolím si úvodem zaˇcít své úvahy v letmé odboˇcce k sociologii. Ta na spoleˇcnost nahlíží v jedné ze svých terorií jako na organické seskupení lidí, které zvyšuje nebo úˇcelovˇe orientuje své znalosti a zkušenosti ke svému prospˇechu. K tomuto postupnému duševnímu vývoji spoleˇcnosti patˇrí i sebeosvobozování a zrání. Euroatlantická kˇrest’anská spoleˇcnost v dˇejinách získává jedineˇcné sebevˇedomí a schopnost obhájit a udržet nová lidská práva. Dlouhodobé a pˇrirozené snahy po skonˇcení velkých migraˇcních procesu˚ (stˇehování národu, ˚ kolonizace, váleˇcné konflikty) o práva a svobody (napˇr. svobodu vyznání, svobodu slova, politické svobody) jsou dnes již pro tuto kulturu brány jako charakteristické a samozˇrejmé. Tedy smˇerˇ ujeme-li k svobodné spoleˇcnosti, hrají v ní nezanedbatelnou roli nevládní a neziskové, tzv. obˇcanské organizace. Jejich existence reprezentuje nˇekteré svobody spoleˇcnosti[Giddens00]. Proces uskuteˇcnování ˇ a naplnování ˇ tˇechto práv a svobod v životˇe je dlouhodobý a nekonˇcící a navazují na nˇej další dílˇcí svobody a práva, které naplnují ˇ puvodní ˚ tradiˇcní úmysl. Pˇristupujeme-li k exaktnímu poznání svˇeta skrze triádu data, informace a znalosti[Rapant06], mužeme ˚ dovodit, že svobodná spoleˇcnost logicky musí mít svobodný pˇrístup k mnoha datum, ˚ informacím a znalostem. Jako svobodné znalosti ˇ mužeme ˚ oznaˇcit svobodný software, na svobodné informace je v Ceské republice zákon o svobodném pˇrístupu k informacím. Na svobodná data nebo respektive geodata se zamˇerˇ íme v dalších kapitolách.

2

Open source, Free software, Open geodata

Koncem 80. let 20. století zaˇcala vznikat, snad nejprve mezi programátory, potˇreba vytváˇret svobodné/otevˇrené programové vybavení. Snahy jednotlivcu˚ o vytvoˇrení vhodných licencí pro publikování programu, ˚ propagace a pˇrípadnˇe hájení práv autoru˚ a uživatelu˚ byly pozdˇeji spojeny pod hlaviˇckou nadace Free Software Foundation GNU, nebo neziskové organizace Open Source Initiative. S odstupem cˇ asu mužeme ˚ rˇ íci, že mnohé projekty vzešlé z této myšlenky hrají významnou roli v mnoha odvˇetvích informaˇcních technologií - nápad nˇekolika nadšencu˚ se zmˇenil ve fenomén. Pro pˇríklad uved’me jádro operaˇcního systému GNU/Linux, který je šíˇren pod licencí GNU GPL, která je dnes ve tˇretí verzi. Klíˇcovým prvkem všeobecného rozšíˇrení otevˇreného softwaru byl pˇresun hardwarového vybavení ze sálu˚ výpoˇcetních stˇredisek na každý pracovní stul ˚ v zamˇestnání cˇ i domovech. Obdobným procesem prošel i hardware geoinformatiky a pˇríbuzných oboru. ˚ V devadesátých letech 20. století byl uveden do provozu a zpˇrístupnˇen veˇrejnosti projekt americké armády Navstar GPS [Rapant02]. Pˇrijímaˇce družicového signálu se z ponorek a amerických letadlových lodí postupnˇe dostávají do každého motorového 2009

9

Daniel Bárta: OpenStreetMapping z pohledu geoinformatika vozidla, do rukou turisty. Prvotní potˇreba bˇežných uživatelu˚ byla zjišt’ování polohy a navigace, pozdˇeji pˇribyla i zábava jako napˇríklad geocaching. Není tedy žádný duvod ˚ proˇc by obdobný proces jako bylo osvobození programového kódu nemohl zaˇcít v oblasti geoinformatiky a také, což je pˇredmˇetem této práce, osvobození geodat.

3

Otevˇrenost geodat

FSF popisuje [fsf96] možnost nahlížet na poˇcítaˇcové programy skrze míru svobody, s jakou lze s nimi pracovat. Analogií tohoto pˇrístupu, použitou na geodata, pak mužeme ˚ uvažovat:

3.1

I. svoboda

Možnost zobrazit data (metadata), za jakýmkoliv úˇcelem. Tˇechto možností je dnes mnoho, jak prostˇrednictvím produktu˚ komerˇcních subjektu, ˚ tak státních organizací. Pro zobrazování dat využívají bud’ úˇcelové nebo obecné webové mapservery. Využití dat je díky licenci možné pouze pro zobrazení, nebo osobní potˇrebu, informace o metadatech jsou k dispozici jen z mlhavých dedukcí uživatelu. ˚ Nejjednodušším zpusobem ˚ provedení jsou v bˇežném internetovém prohlížeˇci zobrazitelné webové mapservery, které jsou veˇrejnˇe a anonymnˇe pˇrístupné, bývají pˇrizpusobené ˚ pro uživatele avšak nevhodné pro strojové zpracování. ˇ Ceské komerˇcní mapové servery obsahují obvykle družicové nebo letecké snímky, automapu, uliˇcní mapy mˇest, turistické mapy nebo trasy, pˇrípadnˇe staré ˇ mapy z 19. století. Jsou zaˇcasto omezené územím Ceska, pˇrípadnˇe nejbližších sousedu. ˚ Pˇríkladem muže ˚ být: • mapový server Amapy portálu Atlas.cz [1] • mapový server Mapy portálu Seznam.cz [2] • mapový server Supermapy portálu Centrum.cz [3] Zahraniˇcní komerˇcní mapové servery obsahují pestrou nabídku s vˇetším územním pokrytím a ruznorodou ˚ kvalitou závisející na již existujících geodatech, na vyspˇelosti státu nebo hustoty urbanizace. Poskytovány jsou zejména družicové nebo letecké snímky, automapy a uliˇcní mapy mˇest. Napˇríklad: • mapový server Google.com [4] • mapový server Yahoo.com [5] • mapový server Live.com [6] 2009

10

Daniel Bárta: OpenStreetMapping z pohledu geoinformatika Výjimeˇcnˇe se na cˇ eském Internetu objevují netypické služby jako napˇríklad: • vizualizace MPSV UIR-ADR na RZM10 [7] Pokroˇcilejší zpusob ˚ výmˇeny vizualizovaných geodat poskytuje služba standardu WMS provozovaná obvykle nad mapovým serverem, kterou lze snadno dále využívat v programovém vybavení nebo automatizovanˇe zpracovávat. Jako pˇríklad jsou uvedeny dvˇe, které jsou veˇrejnˇe a anonymˇe dostupné: • WMS CENIA (neposkytuje korektní výstup pro EPSG:4326) [8] • WMS ÚHUL - oblastní plán rozvoje lesu˚ [9] ˇ • WMS CÚZK - katastrální mapa [10]

3.2

II. svoboda

Možnost studovat data a metadata a adaptovat je ke svým potˇrebám. Pˇredpokladem je pˇrístup k zdrojovým datum. ˚ Zde už je možností výraznˇe ménˇe. Mužeme ˚ sáhnout po ucelených komerˇcních ˇ sadách subjektu˚ (CÚZK viz tabulka 1, Arcdata, T-Mapy, . . . ). U tˇechto datasetu˚ je však licence obvykle limitována – tedy k dispozici je sice forma zdrojových dat, ale zpusob ˚ využijí je podstatnˇe omezen. ˇ Název balíku dat Cena za území CR Zabaged polohopis 3.700.000 Kˇc Zabaged výškopis 1.000.000 Kˇc ˇ (0,5m/px) Ortofotomapa CR 2.400.000 Kˇc ˇ Tabulka 1: Ukázka ceny dat, ceníku CÚZK platný od 1. 1. 2007, pˇrevzato z [cuzk07] Pro nˇekterá data rastrového datového modelu (letecké snímkování ve viditelném spektru) lze poskytnout zdrojová data skrze WMS službu. Velice zajímavý zpusob ˚ poskytování zdrojových dat vektorového datového modelu je WFS služba. Jednu z mála WFS služeb provozuje v projektu Oblastní plány rozvoje lesu˚ ÚHUL: ˇ [11] • WFS ÚHUL - lesní pokryv CR ˇ puvodce ˇ • WMS ÚHUL - panchromatické letecké snímky CR, ˚ dat CÚZK [12] 2009

11


3.3

III. svoboda

Možnost vytváˇret kopie a volnˇe je distribuovat. Pro typický pˇríklad se musíme poohlédnou do USA, kde je na data vytvoˇrená státními organizacemi uplatnována ˇ nejˇcastˇeji licence public domain, tedy poskytování dat volnˇe, zdarma avšak bez záruky: • vektorová data: NIMA (VMap0, VMap1), US CENSUS (Tiger) • rastrová data: NASA (DEM, Landsat 7, SRTM) Mají celosvˇetové pokrytí v malých mˇerˇ ítkách (VMap0 1:1 000 000) nebo podrobnˇejší pro vybraná území zájmu USA (napˇr. VMap1 pro USA, Mexiko, cˇ ást bývalého USSR). ˇ V Cesku lze taktéž uvažovat o volnˇe dostupných datových sadách s možností redistribuce, nicménˇe u nich neexistuje formálnˇe definovaná licence, byt’ napˇríkˇ lad gestor MPSV, nebo RSD volné nakládání s daty neformálnˇe pˇredpokládá nebo pˇripouští, naopak HEIS VÚV se staví proti [Landa06]. Obecnˇe je postoj organizací a ˇ jednotlivcu˚ v Ceské republice k poskytování vlastních dat tˇretím stranám velmi pasivní a to i tam, kde vznikají z veˇrejných prostˇredku˚ nebo jako volnoˇcasová aktivita. ˇ Na Ceském území se jedná napˇríklad o datasety: ˇ • registry: UIR-ADR gestora MPSV, UIR-ZSJ gestora CSÚ • vektorová data: generalizovaná komunikaˇcní sít’ Silniˇcní databanky Ostrava ˇ správce RSD [22], rˇ íˇcní sít’ a vodní plochy HEIS VÚV [23],vodní toky Povodí Labe [24].

3.4

IV. svoboda

Možnost data upravovat, odvozovat jiná a tyto zmˇeny veˇrejnˇe sdílet. Pˇredpokladem je pˇrístup k zdrojovým datum. ˚ Existují licence, které definici splnují ˇ nebo vynucují, avšak datové sady šíˇrené pod ˇ touto licencí v Cesku nejsou známy (vyjma OSM).

3.5

INSPIRE

Jistou nadˇejí pro uvolnˇení licencí geodat poˇrizovaných z veˇrejných prostˇredku˚ byla smˇernice INSPIRE. V roce 2004 ji Rada Evropské unie navrhla a která si klade za cíl v Evropské unii zvýšit efektivitu sbˇeru geodat, sdílet a propojit ruzné ˚ zdroje, zvýšit dohledatelnost, použitelnost, kvalitu a pˇrístupnost. Koncem roku 2006 vznikla petice PublicGeodata [PublicGeodata06], která kritizovala tu cˇ ást smˇernice INSPIRE, 2009

12

Daniel Bárta: OpenStreetMapping z pohledu geoinformatika která naˇrizuje veˇrejnˇe zpˇrístupnit geodata státním institucím, avšak s možností omezit pˇrístup licenˇcnˇe nebo poplatky. To muže ˚ v dusledku ˚ vést ke zpˇrístupnˇení jen v podobˇe nahlížení, tedy poskytnutí geoinformace nikoliv geodat. 14. bˇrezna 2007 byla schválena finální verze INSPIRE [25]. Komunitní cˇ i svobodná geodata ovlivní INSPIRE jen okrajovˇe, protože smˇernice je spíše zamˇerˇ ena na spolupráci mezi organizacemi vytváˇrející geodata, obvykle napojené nebo souˇcástí státní správy.

4

Vznik OSM

Vznik projektu OSM (pˇrípadnˇe obdobných) je obvykle motivován: • Absentujícími geodaty, pˇrípadnˇe existující geodata nejsou dostupná veˇrejnˇe a za dostateˇcnˇe volných podmínek. • Lidskou potˇrebou tvoˇrit a vytváˇret hodnoty i mimo cˇ innost honorovanou. • Potˇrebou sdílet své znalosti a výsledky bez restrikcí a poskytovat je komunitˇe, sekundárnˇe veˇrejnosti. a pˇredpokládá: • svobodu pohybu • volný cˇ as (po práci, po škole) • levný a dostupný hardware • pˇrístup ke službám (GPS, Internet) Za tˇechto okolností muže ˚ vzniknout komunitní projekt a OSM není samozˇrejmˇe první projekt zamˇerˇ ený na vytváˇrení/soustˇredˇení geodat. Nejˇcastˇeji ho pˇredcházely mapy vytváˇrené uživateli pˇrijímaˇcu/navigátor ˚ u˚ GPS Garmin. Pozdˇeji v západní Evropˇe vznikají lokální mapy na podobném principu jako OSM, úˇcelové mapy napˇr. pro projekt Wikipedia, lokální mapy mˇest, nebo speciální mapy, dále soubor dat tˇretích stran FreeGeodataCZ. OSM je ale výjimeˇcný svou životaschopností, pˇrizpusobivostí ˚ a lidským potenciálem. Zabývá se sbˇerem dat komplexnˇe, nezávisle na cílovém mapovém výstupu a upotˇrebení, pˇresto však buduje rozhraní pro snadný import a export na stávající cílová zaˇrízení (proprietární GPS moduly, GIS programy). Jasnˇe a zˇretelnˇe se hlásí k svobodným licencím a využívá jiné ˇ legální zdroje dat. Cásti datového modelu jsou otevˇrené uživatelum, ˚ kteˇrí je upravují dle svých potˇreb a možností. Projekt není urˇcen jen pro vybraný region, vytváˇret data lze pro celém svˇetˇe a v libovolném jazyce. Cílem projektu je tedy vytváˇret otevˇrená polohopisná geografická data s širokým okruhem obslužných aplikací na principech komunitní otevˇrené a sdílené práce. 2009

13


Obrázek 1: Logo projektu OpenStreetMap.

5

Historie

Projekt OSM vzniká v cˇ ervenci roku 2004 v Anglii, kde je registrována doména www.open street map.org, stojí za ním Stephen Coast, Richard Fairhurst. Výrazné osoby se pˇridávají z Nˇemecka Immanuel Scholz, Frederik Ramm, Jochen Topf a další... Ve zmínˇené Anglii a Nˇemecku má projekt nejvˇetší poˇcet aktivních uživatelu˚ a vývojáˇru. ˚ • V zaˇcátkem roku 2006 zaˇcínají vznikat národní sekce, obvykle na na úrovni státu, ˚ které spolupracují pˇri tvorbˇe dat v daném regionu. • V dubnu 2006 vzniká nadace OpenStreetMap, která má za úkol shromažd’ovat finanˇcní prostˇredky na podporu projektu OSM. ˇ • V rˇ íjnu 2006 se pˇridávají první uživatelé z Ceska a vznikají zde první data. • V prosinci 2006 je pro OSM významné uvolnˇení družicových snímku˚ Ikonos prostˇrednictvím serveru maps.yahoo.com [5] pro legální tvorbu dat. ˇ plnˇe dostupná silniˇcní sít’ I. a II. tˇríd a dálnic • V listopadu 2007 je v OSM CR

6

Licence

V rámci projektu OSM je zvykem využívat licence GNU GPL pro podpurný ˚ ˇ software. Casto se jedná o Java, Perl, C, Python, Ruby aplikace využívající jiné ˇ knihovny svobodného softwaru. Tato licence je i v Cesku podle rozboru˚ nˇekterých ˇ právníku˚ pod právní ochranou [Cermák01, Aujezdský05, Otevˇrel07]. Pro geodata je užívána licence Creative Common Attribution-ShareAlike 2.0 (CC BY-SA 2.0) [13], nˇekteˇrí uživatelé je navíc poskytují pod licencí Public Domain. Licence CC BY-SA 2.0 umožnuje ˇ data volnˇe kopírovat, mˇenit i prodávat za pˇredpokladu, že jejich libovolná modifikace nebo interpretace bude opˇet dostupná pod touto licencí. 2009

14

Daniel Bárta: OpenStreetMapping z pohledu geoinformatika Ve Francii dˇríve formulovaná licence Public Geodata License [14], nebyla nakonec komunitou použita. Protože je však CC BY-SA 2.0 licence urˇcená pˇredevším pro licencování umˇeleckých dˇel nevyhovouje všem potˇrebám komunity pro licencování kartografických dˇel. Proto se uvažuje o vývoji licence nazvané Open Database License (ODbL)[ODbL-draft08].

7

Referenˇcní rámec a model geodat

7.1

Polohopisná složka

Projekt OSM se zabývá sbˇerem polohopisných dat, pro nˇež je využíváno geodetické datum WGS-84, jak je definováno v EPSG:4326.

7.2

Výškopis

Výškopis není pˇredmˇetem sbˇeru dat. Pro úˇcely pˇrekrývajících se objektu˚ (nejˇcastˇeji mosty, tunely, plochy zelenˇe a vody) lze využít tématický klíˇc, kterým lze definovat poˇradí zobrazení jednotlivých prvku. ˚ Uvažuje-li se o využití výškopisných dat jako doplnující ˇ informaci k polohopisu v podobˇe reliéfu nebo vrstevnic, pak jako zdroj je nejˇcastˇeji užíván SRTM3, nebo GTOPO30.

7.3

Tématická složka

Tématická složka [OSM Map Features] je robustní a nejvíce dynamickou složkou komunitního wiki. Uživatelé navrhují a schvalují rozliˇcné vlastnosti, které mají potˇrebu mapovat, nebo je považují za duležité. ˚ V souˇcasné dobˇe obsahují sady znaˇcek (tagu) ˚ pro fyzické objekty: • dopravní komunikace a zaˇrízení • prumyslové ˚ a vojenské objekty • využití kulturní, urbanistické krajiny nebo krajinný pokryv • obˇcanská vybavenost • turistické a historické objekty a abstraktní, rozšiˇrující, doplnující ˇ nebo omezující sady znaˇcek (tagu): ˚ • trasy 2009

15

Daniel Bárta: OpenStreetMapping z pohledu geoinformatika • hranice • volnoˇcasové aktivity • okolí prvku˚ • pˇríslušenství a obecné vlastnosti • omezení • názvy • místopis • poznámky

7.4

Datová primitiva

Centrální databáze [OSM Database schema] shromažd’uje uživateli vytváˇrená geodata, která jsou tvoˇrena dvˇema základními prvky, které nesou unikátní index, cˇ asové razítko, autora a informaci o své existenci(platnosti). Jsou to: nodes (uzly) - jako jediné nesou samy o sobˇe pˇrímou polohovou informaci. ways (cesty) - jsou uspoˇrádané orientované posloupnosti nodu, ˚ kde se každý uzel vyskytuje nejvýše jednou. areas (plochy) - v pˇrípadˇe že cesta je uzavˇrená (první a poslední uzel je totožný) a tvoˇrí kružnici, považuje se za plochu.

7.5

Rozšiˇrující prvky

tags (znaˇcky) - jsou popisnou složku geodat skrze výˇcet promˇenných a jejich hodnot relations (vztahy) - pokroˇcilý datový prvek umožnující ˇ seskupování a urˇcování rolí primitivních typu. ˚ Vývoj struktury datových primitiv je ve zkratce následující:[Coast07] 1. nodes, segments(orientované hrany) + tags 2. nodes, segments(orientované hrany), ways(posloupnost hran) + tags 3. nodes, ways(posloupnost uzlu) ˚ + tags 4. souˇcasný stav: nodes, ways + tags, relations 2009

16

Daniel Bárta: OpenStreetMapping z pohledu geoinformatika 5. budoucnost?: nodes, vrstvené ways + tags, relations, historie zmˇen [Ramm-Topf07, Schuyler07] Jejich schématické zobrazení je na obrázku 2 a význam v dimenzích v tabulce 2, strukturu zápisu do souboru na obrázku 3. Centrální databáze OSM skrze API (viz kapitola 10.1) poskytuje uživatelum ˚ poslední aktuální data z požadované geografické oblasti a jejich opravy pˇrijímá inkrementálnˇe. Veškerá historie zustává ˚ tedy archivována, její využití není zatím do žádného uživatelského editoru plnˇe implementováno, cˇ ásteˇcnou lze najít v online editoru Potlatch. Jako demonstraci možností historie je webová aplikace OSM History [15] vytváˇrející animovaný rastrový obrázek rustu ˚ množství geodat vybrané oblasti v cˇ ase.

Obrázek 2: Tˇri základní datová primitiva: nody, ways, areas

7.5.1

Záznamy z GPS pˇrijímaˇcu˚

Databáze má také vyhrazenou cˇ ást pro sbˇer samotných záznamu˚ z GPS pˇrijímaˇcu˚ (tracklog) ve formátu GPX. Zdrojová data tak nezustávají ˚ skryta u puvodních ˚ uživatelu, ˚ ale mohou být použita jako podklad pro nová geodata odvozená jiným zpu˚ sobem, nebo v jiném cˇ ase.

8

Zdroje dat

Zdrojem dat pro projekt OSM jsou pˇredevším individuální záznamy (tracklogy) uživatelu˚ z pˇrijímaˇcu˚ GPS. Jejich postupný rust ˚ doplnuje ˇ nˇekolik licenˇcnˇe kompatibilních datasetu˚ s rozsáhlým pokrytím: • vektorová mapa Vmap0 (autor NIMA) - celý svˇet 1:1 000 000 • družicové snímky Landsat 7 poˇrízené v roce 1999-2001 (autor NASA) - rozlišení 30m 2009

17


<node id="" lat="" lon="" visible="" timestamp="" user=""> <way id="" visible="" timestamp="" user=""> <member type="" ref="" role="" /> Obrázek 3: Zjednodušené XML schéma zápisu dat do souboru pro primitiva: nodes, ways, areas a rozšíˇrené role: relation

rozmˇery geoprvku˚ 0D

1D

2D

node

way

area

2,5D

3D

0D 1D rozmˇery prostoru

2D 2,5D 3D

Tabulka 2: Vztah dimenze prvku˚ OSM a dimenze prostoru

2009

18

Daniel Bárta: OpenStreetMapping z pohledu geoinformatika ˇ • družicové snímky hlavních mˇest státu˚ (poskytovatel Yahoo) - v Cesku Praha a okolí (rozlišení ∼2m, snímky družice Ikonos z roku 2002) ˇ z let 1998-2001 jejichž puvodcem ˇ • letecké snímky území CR ˚ je CÚZK, poskytovatel WMS a licence pro OSM je ÚHUL. ˇ od ÚHUL) • mapy bez autorských práv - volná licence (lesní pokryv CR ˇ • mapy, kde vypršela autorská práva - v Cesku 70 let od smrti (posledního) autora Lokální datasety jako napˇr. TIGER v USA nebo AND v Holandsku nejsou ve výˇctu uvedeny a starají se o nˇe obvykle národní mapovací skupiny OSM.

9

Souˇcásti projektu

Projekt OSM se skládá z nˇekolika fyzicky nebo logicky dílˇcích cˇ ástí [OSM Platform Status]: • www (Amsterdam, NL) - webový mapserver, který zpˇrístupnuje ˇ databanku rastrových výˇrezu˚ • tile (Londýn, UK) - databanka výˇrezu˚ map v rastrovém formátu • tilegen - rendrovací server, který z planet.osm vytváˇrí rastrové výˇrezy map • planet (Londýn, UK) - týdenní export aktuální verze geodat z databáze do jednoho XML souboru, jeho velikost je po kompresi bz2 ve stovkách MB (300 MB v cˇ ervenci 2007) • api (Londýn, UK) - API k databázi geodat (viz 10.1) • db (Londýn, UK) - databáze geodat, provozovaná v MySQL, která poskytuje data k editaci a pˇrijímá modifikovaná nebo nová data, udržuje historii dat • wiki (York, UK) - wiki rozhraní pro dlouhodobou výmˇenu informací uvnitˇr projektu, spravovaná všemi uživateli • svn (York, UK) - subversion rozhraní pro vývoj aplikací a skriptu˚ • dev (Amsterdam, NL) - testovací rozhraní vývojáˇru, ˚ nˇekterý vývoj a testování probíhá na soukromých strojích, jako napˇr. JOSM (viz 10.2) v Nˇemecku. • mail (York, UK) - rozhraní pro e-mailové konference talk, talk-dev, talk-* • blog (York, UK) - blog struˇcných zpráv z konferencí a událostí okolo OSM

2009

19


Obrázek 4: Diagram komponent OSM, pˇrevzato z [16]

10 10.1

Software API

API [OSM Protocol] je klíˇcovou cˇ ástí OSM nebot’ propojuje vnˇejší svˇet s databází geodat. Maximálnˇe využívá existujících standardu˚ a jen to nezbytné pˇridává. Základem je sít’ová vrstva IP, transportní vrstva TCP a aplikaˇcní vrstva HTTP (viz obrázek 5). Poslední a jediná podporovaná verze API je 0.5. Základní požadavek klienta je pro HTTP specifikován: "http:"

"//" host [ ":" port ] [ abs_path ["?" query ]]

Dotaz skrze API na jeden konkrétní prvek napˇríklad viz níže. Podrobnˇeji se jimi zabývá tabulka 3: http://api.openstreetmap.org/api/0.5/node/35

2009

20

2009 PUT GET GET GET GET

edituj objekt (nutná autorizace)

vymaž objekt (nutná autorizace)

získej mapový výřez

získej historii objektu

získej více objektů stejného druhu

získej objekty podle jejich značek

GET

GET

GET

Objekt /node /way /relation /node /way /relation /node /way /relation /node /way /relation /map /nodes /ways /relations /nodes /ways /relations /node /node /way /relation /node /way /relation /changes /ways /relations /search /search

//ways //relations //relations //relations //full //full //full

//history //history //history

Příkazy / / / /create /create /create / / / / / /

?hours=&zoom=<1..16> /type=&value= /type=&value=

?nodes=,... ?ways=,... ?relations=,...

?bbox=,,,

Parametr

/api/0.5/nodes?nodes=35,38 /api/0.5/segments?segments=35,38

/api/0.5/search/ways?type=railway /api/0.5/search/ways?value=rail /api/0.5/search/ways?type=railway&value=rail

/api/0.5/map?bbox=16.43,49.18,16.46,49.21 /api/0.5/node/35/history /api/0.5/way/35/history

Příklad http://api.openstreetmap.org /api/0.5/node/35 /api/0.5/way/35 /api/0.5/relation/35

Tabulka 3: Pˇríkazy v OSM API (mimo operace s GPX soubory

získej podřízené vazby objektů získej seznam změn mapových čtverců

GET

PUT

vytvoř objekt (nutná autorizace)

získej nadřazené vazby objektů

GET

Metoda

získej objekt podle klíče

Požadavek


21


Obrázek 5: Jednotlivé vrstvy API 0.5, pˇrevzato z [17]

2009

22


10.2

Uživatelské editory dat

Jedná se o programy, které uživatelé provozují na svých domácích poˇcítaˇcích a s nimiž upravují geodata OSM. • JOSM (viz obrázek 6) - Java off-line editor, puvodním ˚ autorem je Immanuel Scholz. Plnˇe funkˇcní a použitelný editor OSM dat. Na zaˇcátku editace je tˇreba si stáhnout aktuální data z databázového serveru, po ukonˇcení editace jej konfrontovat s aktuálním stavem na serveru, vyˇrešit pˇrípadné konflikty a data na nˇej uložit. Program vlastní nástroje na vytváˇrení, pohodlnou editaci a modˇ ifikaci dat, jejich znaˇckování. Reší konflikty ruzných ˚ verzí aktuálních editací a zobrazuje autory jednotlivých prvku. ˚ Nyní je dostupný zkompilovaný ve stabilní verzi 1.5 a vývojové verzi. Umožnuje ˇ vytvoˇrená data ukládat na disk, podkládat záznamy cest z GPS pˇrijímaˇcu˚ (tracklogy) ve formátu GPX. Je rozšiˇritelný pomocí pluginu, ˚ mezi nejzajímavˇejší patˇrí WMS klient, Mappaint pro vylepšené zobrazování editovaných dat, Validator korektního znaˇckování). • Potlatch - Flash aplikace pro on-line editaci dat, jejíž autorem je Richard Fairhurst. Aplikace je vyvíjena pˇredevším pro licenˇcní kompatibilitu s Yahoo Maps používaných jako podkladní vrstva pod vynášená geodata. Vyvíjena od ledna 2007. • a jiné jako Osmeditor, Merkaator, Osmpedit, Java on-line applet - jejich vývoj byl z ruzných ˚ duvod ˚ u˚ ukonˇcen nebo jejich vývojáˇri nedrží bezprostˇrední krok s vývojem projektu OSM a jejich poslední vydání nemusí být kompatibilní s aktuálním API.

2009

23


Obrázek 6: Java editor JOSM 1.5 (WMS a mappaint plugin) s daty z Brna 9. 6. 2007, podloženým snímky z Landsatu. Provozováno na GNU/Linux Ubuntu 7.04 a SUN Java 1.6.

2009

24


10.3

Renderery

Programy, které vizualizují data ze souboru XML formátu OSM na vektorové obrázky XML formátu SVG nebo rastrové obrázky PNG. • Mapnik (viz obrázek 7) - program napsaný v C++, rozhraní v Pythonu a propojený s jinými knihovnami, urˇcený pˇredevším pro bˇeh na serveru. Pˇredpokládá import Planet.osm do PostgreSql databáze. Po definování výˇrezu v zemˇepisné šíˇrce a délce vytvoˇrí databanku obrázku˚ použitelných pˇredevším pro webový mapserver. Výsledek aktualizovaný pˇribližnˇe jednou týdnˇe je dostupný jako implicitní zdroj dat na webovém mapserveru www.open street map.org. • Osmarender (viz obrázek 8) - individuální renderer aktuální verze 6. Využívá transformaˇcních stylu˚ XSL a skrze XML parser vytváˇrí vektorové obrázky map ve formátu SVG. Je urˇcen pro koncové uživatele (dostupný i jako plugin pro JOSM). • tiles@home - rozšíˇrená a upravená verze Osmarenderu o schopnost distribuovatelných výpoˇctu˚ podle vzoru seti@home. Uživatel si bud’ vybere oblast, kterou chce udržovat aktuální, nebo pˇrevezme od serveru požadavek, který je na základˇe žádosti uživatelu˚ nebo zmˇeny dat v databázi. Klient si stáhne aktuální data, vytvoˇrí výstup obrázku˚ pro databanku a zašle jej zpˇet. Výsledek, prubˇ ˚ ežnˇe aktualizovaný, je dostupný jako volitelný zdroj dat na webovém mapserveru www.open street map.org.

2009

25


Obrázek 7: Ukázka zobrazených dat ve webovém prohlížeˇci. Dálnice a rychlostní ˇ silnice Ceska a jeho sousedu˚ z renderu Mapnik dostupného na webmapserveru www.open street map.org ze dne 2. 4. 2007.

2009

26


Obrázek 8: Ukázka zobrazených dat ve webovém prohlížeˇci. Oblast centra mˇesta Brna (pouze nekompletní silniˇcní sít’) z renderu Osmarender verze 4 dostupného na webmapserveru www.open street map.org ze dne 2. 4. 2007.

2009

27


11

Fenomén OSM

11.1

OpenAerialMap

Postupnˇe jak se projekt OSM rozšiˇruje mezi uživatele vznikají sesterské projekty, které pˇrímo s OSM nesouvisí, ale poskytují mu podporu, nebo rozšiˇrují jeho možnosti. Jedním z takových projektu˚ je OpenAerialMap [18], který si klade za cíl agregovat známé snímky DPZ ve viditelném spektru pod volnou licencí. Základem je snímek z Landsat 7, který je v malých mˇerˇ ítkách pˇrekryt podrobnˇejšími snímky. Server komunikuje pˇredevším WMS rozhraním a webovým mapserverem, které požadavky uživatelu˚ pˇreposílá na puvodní ˚ servery správcu˚ dat a zárovenˇ jsou, pokud to licence dovoluje, ukládány do vyrovnávací pamˇeti. Další možností je vložit pˇrímo nasnímané a rektifikované snímky. Nˇekteˇrí uživatelé jdou až tak daleko, že kombinací bezpilotních leteckých modelu, ˚ GPS pˇrijímaˇcu˚ a fotoaparátu, ˚ produkují svá puvodní ˚ data DPZ.

11.2

The State of the Map

Mnoho uživatelu˚ OSM vystupuje se svými pˇríspˇevky o projektu na rozliˇcných konferencích. Uvnitˇr komunity však vznikla potˇreba potˇreba zpˇetné vazby projektu. Proto byla 14.-15. cˇ ervence 2007 na univerzitˇe v Manchesteru (UK) uspoˇrádána konference The State of the Map [19] o teoretických základech, stavu a vývoji OSM cˇ i sesterských nebo jiných inspirativních geoinformaˇcních projektech. Další roˇcník konference je plánován v Limericku (Irsko) na 12.-13. cˇ ervence 2008.

Obrázek 9: Logo konference The State of the Map

11.3

Místní setkání

V zemích západní Evropy, kde se také nachází vˇetší poˇcet uživatelu, ˚ se poˇrádají školící akce pro nové uživatele, neformální setkání a mapovací akce. Úkolem mapovacích akcí je systematicky pokrýt daty dosud nezaznamenávanou cˇ ást území, nebo domapovat odlehlé cˇ ásti zpravidla v urbanizovaných oblastech.

11.4

Nadace OSM

V Anglii vznikla i nadace nezávislá na projektu, která si klade za cíl získávat peníze na podporu, propagaci a vývoj projektu OSM. Jedná se o právnický subjekt, který 2009

28

Daniel Bárta: OpenStreetMapping z pohledu geoinformatika reprezentují osoby podílející se pˇrímo v projektu.

12

Vlastnosti komunitního projektu

Komunitní projekty mají své specifické vlastnosti, které vyplývají z charakteru uživatelu˚ a jejich organizace. Pˇri takových úvahách nám muže ˚ pomoci pˇríklad Wikipedie, která má delší historii a popularitu a pˇres jiné zamˇerˇ ení obdobné problémy.

12.1

Pohled geoinformatika

Pro základní hodnocení projektu˚ obvykle uvažujeme mˇerˇ ítka finanˇcní a cˇ asové efektivity, nebo úˇcelnosti. V OSM není možno finanˇcního mˇerˇ ítka pro nevýdˇeleˇcnost využít, cˇ as dosažení i obecného cíle je velmi subjektivnˇe chápán každým uživatelem. Jako jeden z cílu˚ mužeme ˚ definovat vytváˇrení polohopisných map velkých mˇerˇ ítek s možností generalizace pro stˇrední a malá mˇerˇ ítka s obsahovou náplní automap, plánu˚ mˇest, turistických map a pod. Další z cílu˚ je routovací mapa pro navigaci. Architektura systému tyto dva cíle umožnuje ˇ a jejich naplnˇení v obecném slova smyslu je jen otázkou poˇctu dobrovolníku˚ a definování požadované úrovnˇe kvality a pˇredevším obsahové náležitosti. Také hardwarové rˇ ešení je pro tisíce dlouhodobˇe aktivních uživatelu˚ hardwarovˇe udržitelné v provozu. Vývoj datového modelu ukazuje jeho živelný rust ˚ spolu s touhou uživatelu˚ pracovat. Snaha zaˇcít projekt zcela od poˇcátku bez robustního a odzkoušeného datového modelu zpusobuje ˚ ještˇe nyní komplikace. Jedná se pˇredevším o konvertibilnost formátu OSM do standardních formátu˚ GIS a následné možnosti využití nástroju˚ geoinformaˇcních technologií (napˇr. GDAL). Další historickou tíží datového modelu je nevhodnost snadné a dlouhodobé údržby dat, nebot’ dosavadní implementace modelu v editorech vyžaduje pˇrístup k datum ˚ na nízké úrovni, tedy i dostateˇcné znalosti a zruˇcnosti uživatelu. ˚ Puvodní ˚ jednoduchost datového modelu umožnovala ˇ snadný vývoj obslužných aplikací, nyní však v pˇrechodném stádiu od jednoduchého k pokroˇcilé struktuˇre modelu je jak správa geoprvku˚ tak obslužných aplikací netriviální. Mezi klíˇcové problémy vektorové cˇ ásti datového modelu patˇrí: • topologie zvláštˇe pak u plošných objektu, ˚ pˇrípadnˇe vzájemnˇe u objektu˚ plošných a lineárních, plošných a bodových, linearních a bodových není popsaná ani definovaná. Aˇckoliv sdílení jednotlivých nodu˚ je možné, praktická 2009

29

Daniel Bárta: OpenStreetMapping z pohledu geoinformatika implementace pro editaci a vykreslování není definována a to ani uvnitˇr jedné atributové tˇrídy prvku˚ (napˇr. krajinný pokryv). • primitivní liniový model je klíˇcovým nástrojem pro mapování objektu, ˚ nejˇcastˇeji pozemních komunikací, vodních cest atd. Nedovoluje však pˇripojovat k základní ose objektu pˇríslušenství za pomocí staniˇcení nebo relativním polohováním, pˇrípadnˇe asociováním. Napˇr. pˇri vkládání zastávy autobusu nebo vlaku je editován geoprvek reprezentující osu komunikace. • relace umožnuje ˇ rozšíˇrení primitivního vektorového modelu vytvoˇrením skupiny. Geoprvky uvnitˇr skupiny mohou mít role nebo funkci. Návrh i implementace této funkcionality je však v úvodním vývoji. Z pohledu operátora GIS má projekt využití jako doplnkového ˇ zdroje dat, pˇrípadnˇe základní orientace, nejsou-li v daném okamžiku dostupná jiná data (napˇr. ovˇerˇ ení informace o elementární korektnosti georeferencování tˇretí stranou). Nyní je v OSM tˇreba uvažovat tyto vlastnosti: • kvalita polohového mˇerˇ ení ani obsahové náplnˇe není v OSM definována. • metadata o mapovaných objektech, provádˇených zmˇenách, zdrojí informací nejsou jednotná ani obecnˇe používaná. • konvence práce pˇri vytváˇrení jsou definovány pouze v obecné rovinˇe. • pokrytí daty, rozsah zmapovaných území není možno specifikovat a nesnadná je i statistická konfrontace úplnosti (napˇr. silnice v OSM versus Jednotná dopravní vektorová mapa) • konvertibilnost dat je netriviální, komplikovaný systém rolí není dostateˇcnˇe triviální pro vytvoˇrení dlouhodobého a univerzálního exportu do jiných formátu. ˚ • geodetické základy využívá parametry WGS-84, tedy po úspˇešné konverzi formátu je už plná kompatibilta se standardy • znalost místního významu obsažená v mapˇe muže ˚ být cennou informací; v optimálním pˇrípadˇe muže ˚ být aktuální (zmˇeny v klasických mapách trvají dlouho a nákup stojí nové peníze) a vyjadˇrující využití území z pohledu (nejen prvotní cˇ i puvodní ˚ úˇcel)

2009

30


12.2

Projekt

Projekt OSM je jako organismus. Neexistuje žádná finální nebo stabilní verze. Stále se navyšuje kvalita obsahu, rozšiˇruje kvantita mapovaného území. Mnoho cˇ ástí projektu je v základním a neustálém vývoji, jsou sice použitelné a zprovoznitelné, ale vyžadují však znaˇcné zkušenosti. V souvislosti s neustálým rustem ˚ a zmˇenami ˇ neexistují cˇ asto manuály skriptu/program ˚ u. ˚ Casté zmˇeny pravidel pro editaci a zadávání dat ponechávají mnohé návazné cˇ ásti projektu˚ ve zpoždˇení a tak napˇr. nˇekteré znaˇcky (tagy) není možno v souhrnném mapserveru renderovat. Velká variabilita systému je ovlivnovaná ˇ poptávkou uživatelu˚ a konkrétním zájmem mapovat. To dává za následek malou jednotnost a koncepˇcnost znaˇckování geoprvku. ˚ Problémem každého zaˇcínajícího projektu je rˇ ídké pokrytí daty, jehož rust ˚ se s cˇ asem zpomaluje, pˇrípadnˇe se zaciluje jen na urbanizovaná nebo navštˇevoˇ asi 10 uživatelu/editor vaná místa. V létˇe 2007 pusobí ˚ na území CR ˚ u˚ dat, na jaˇre 2008 už asi 20, z cˇ ehož polovina má spojitost s Prahou, další jsou rozeseti po mˇestech a mˇestysech. Pro základní a postupné mapování míst "Hic sunt leones" by bylo zapotˇrebí mnohem více uživatelu. ˚ Velkou otázkou také zustává ˚ aktualizovatelnost dat, cˇ i samoopravný mechanismus chyb na stranˇe uživatelu. ˚ Problémem jsou i zmˇeny mapovaných objektu˚ a verifikace dat bez vˇetšího poˇctu zodpovˇedných uživatelu, ˚ kteˇrí by mˇeli pod svým dohledem pˇredevším data z území, kde se každodennˇe pohybují a kde jsou sami znalci místního významu.

12.3

Uživatelé

Hlavním motorem projektu je Evropa a to Angliˇcané a Nˇemci. Ti udávají základní tón projektu a mají také velkou cˇ lenskou základnu. Komunikace je mimo národní celky vždy v angliˇctinˇe. Vˇetšina uživatelu˚ pochází profesnˇe mimo obory geovˇední, cˇ asto se jedná o studenty. Proto se potˇrebují nauˇcit elementární návyky ve vizuální interpretaci dále syntaxi, sémantiku, systematiku a topologii. I pokud odhlédneme od ruzné ˚ vyzrálosti uživatelu˚ a budeme pˇredpokládat, že mají znalosti stejné úrovnˇe a aktuální, je zˇrejmé, že pˇresto produkují ruznou ˚ kvalitu dat ruznými ˚ metodami sbˇeru, editace a osobních zvyklostí a každodenní náplní. Uživatelé mají také o projektu rozliˇcné pˇredstavy z jejichž premis pˇristupují k projektu: • Až jednou charakterizuje uživatele, který vkládání dat vnímá jako dlouhodobý maraton

2009

31

Daniel Bárta: OpenStreetMapping z pohledu geoinformatika • Ihned je charakter uživatele, který vnímá zadání a využití dat aktuánˇe v pˇrítomném cˇ ase • Kvalita je vlastnost, která urˇcuje, že uživatel vnímá vysokou hodnotu dat (pˇresnost, pravdivost, ovˇerˇ enost), jako klíˇcové parametry • Cokoliv je vlastnost, která urˇcuje, že uživatel vkládá cokoliv a hledí pˇredeším na vysokou penetraci dat Všichni uživatelé jsou si rovni a neexistují žádné formální tˇrídy (správci), které by rˇ ešily spory, garantovaly editace a zásahy. Urˇcitá privilegia mají hlavní vývojáˇri, velká míra demokracie je pˇri schvalování nových znaˇcek. Pro pˇríliš velká bílá místa se uživatelé prozatím potkávají zˇrídka a spory jsou zatím jen drobné na mezinárodní ˇ úrovni, napˇr. Recko, Blízký východ, kde obˇcas prosakují dlouhodobé národní politické problémy. Zajímavým aspektem jsou záškodníci, kteˇrí by chtˇeli projekt poškodit. Pokud by se na jejich cˇ innost nepˇrišlo vˇcas, bylo by po jejich zablokování obtížné jejich vandalismus obnovit do puvodního ˚ stavu, nebot’ k historii v hlavní databázi OSM lze pˇristupovat pouze diskrétnˇe a od pˇrítomnosti do minulosti. Navíc pro práci s historií není vyvinut žádný uživatelský program, nebo sada skriptu. ˚

13

Úkoly a cíle práce

Vizí a pomyslnou metou mé diplomové práce je navýšit potenciál projektu pro uživatele, kteˇrí považují za koneˇcný úˇcel snahy vektorové kreslení nad kartografickou projekcí na skuteˇcná prostorová a topologická data reprezentující objekty reálného svˇeta. Na druhé stranˇe je mojí snahou ukázat potenciál projektu a jeho uživatelu˚ geoinformatikum ˚ a demonstrovat jeho hodnotu jako dalšího zdroje geografických dat. Diplomová práce si klade za cíl objasnit a poskytnout výchozí materiál pro zavedení metodik zadávání a editace dat, pˇredevším dopravních komunikací v projektu OSM. Jedná se zejména o práci se zdroji, využití záznamu˚ nízkocenových GPS a jejich zpracovávání. Dále uživatelum ˚ lokalizovat klíˇcové cˇ ásti komunitního projektu ˇ a umožnit jejich vysvˇetlení cˇ i aplikaci na podmínky Ceska. Dále ukázkovˇe vložit na vhodných místech mˇe známých nová data a prokázat použitelnost navržených lokalizací a metodik. Nastínit také možnosti již existujících volných datasetu˚ pro cˇ eské území jako vhodných importu˚ do OSM databáze a vybrané datasety zaˇclenit. Ukázat možnosti využití OSM dat pro uživatele, pˇredevším pro geoinformatiky, jako zdroj dat s vhodnou, nerestriktivní licencí. Znalosti a získané postupy konzultovat s komunitou, sdílet s ní výsledky práce.

2009

32


14

Zadávání dat z výstupu˚ GPS pˇrijímaˇce

14.1

Pˇredpoklady editace OSM geodat

Proto abychom mohli úspˇešnˇe, kvalitnˇe a efektivnˇe vkládat geodata do OSM databáze, je tˇreba disponovat následujícími informacemi cˇ i znalostmi: • záznamy trasy z GPS pˇrijímaˇce (tracklogy), minimálnˇe dva opaˇcnˇe smˇerovˇe orientované • družicový/letecký snímek pro ovˇerˇ ení informací ze záznamu trasy • znalosti z terénního mˇerˇ ení pro úspˇešnou interpretaci záznamu trasy a vhodné oznaˇckování (tagy) • zásady navrhování a charakter mapovaných objektu˚ • standardy, konvence a topologie OSM Dále si tato pravidla pro negeodetický sbˇer OSM geodat podrobnˇe rozeberme.

14.2

Výchozí stav

Základním zdrojem dat je v OSM záznam z GPS pˇrijímaˇce. GPS pˇrijímaˇc posílá svá mˇerˇ ení v možnostech protokolu NMEA 0183[Rabbany02]. Tato zpráva je pak rozliˇcnými programy (GPSbabel, NoniGPSPlot) pˇrevedena na standardní GPX soubor, který bud’ je importován do databáze OSM, nebo používán pouze samotným uživatelem jako jeden z podkladu˚ pro vytváˇrení dat. Uživatelé jsou obyˇcejní lidé, nˇekteˇrí odbornˇe zainteresovaní, mnozí nikoliv. Své záznamy tras získávají cestou do zamˇestnání, bˇehem pracovních cest nebo turistikou nejˇcastˇeji v blízkosti svého bydlištˇe. Používají kola, automobily, autobusy, vlaky, chodí pˇešky, nebo jezdí tˇreba na koni. Nejˇcastˇeji mapované jsou proto dopravní komunikace, nebot’ pˇri sbˇeru dat vyžadují minimum energie navíc. Jsou také nejsnáze pˇrístupné, zárovenˇ vytváˇrí základní strukturu topografické mapy. GPS pˇrijímaˇce jsou optimalizovány právˇe pro tato mˇerˇ ení. Proto se dále budeme zabývat právˇe mˇerˇ ením pˇri pohybu na komunikacích a takto vytvoˇrenými záznamy trasy. Používané pˇrijímaˇce družicového signálu jsou nejˇcastˇeji vybaveny 12–20 kanálovým pˇrijímaˇcem SiRF verze II až III, jemuž konkuruje napˇr. 32 kanálový cˇ ip MTK. Je to nejlevnˇejší tˇrída cˇ ipu˚ montovaných do rozliˇcných mobilních zaˇrízení od telefonu, ˚ kapesních poˇcítaˇcu, ˚ jednoúˇcelových zaˇrízení nebo samostatných modulu˚ pˇripojitelných kabelem nebo skrze systém bezdrátového spojení Bluetooth. Cena modulu je nˇekolik stovek Kˇc. Tyto cˇ ipy pracují na frekvenci L1, kde pˇrijímají kódová mˇerˇ ení standardní polohové služby. Mohou pˇrijímat zpˇresnující ˇ data SBAS, napˇr. EGNOS. U cˇ ipu SiRF lze 2009

33

Daniel Bárta: OpenStreetMapping z pohledu geoinformatika taktéž vypnout funkci statické navigace, což je fixace polohy pˇri zastavení pohybu a následných pomalých zmˇenách polohy, která je ve výchozím nastavení zapnuta a je urˇcena pro použití ve vozidlech. Pˇri chuzi ˚ se tato funkce jeví jako velmi nevhodná a zkreslující výsledky. [USGlobalsat FAQ] uvádí statickou navigaci jako fixaci polohy pˇri rychlosti do 1.2 m/s po 3 sekundy, nebo do horní hranice 1,4 m/s.

14.3

Pˇresnost mˇerˇení

Zaˇrízení a metodiky mˇerˇ ení zajišt’ují za ideálních podmínek pˇresnost do 3 metru˚ podle výsledku˚ z mˇerˇ ení [Barta06], ve skuteˇcnosti mohou být výsledky výraznˇe horší vlivem podmínek. Jedná se zejména o tyto vlivy: • stínˇení v bezprostˇredním okolí pˇrijímaˇce napˇr. kapotou vozidla • stínˇení terénem, vegetací, nebo zástavbou napˇr. v údolích nebo v mˇestských ulicích • odrazy signálu napˇr. zejména ve mˇestech • algoritmus výpoˇctu napˇr. SiRF odmítá pˇrestat mˇerˇ it bez signálu a polohu odhaduje nebo predikuje na základˇe posledního smˇeru pohybu 14.3.1

Dopravní prostˇredky

Interpretace dat se liší podle zpusobu ˚ jejich získání. • chuze ˚ nebo jízdní kolo – Pˇrijímaˇc GPS je umístˇen na konstrukci kola, nebo na batohu, obleˇcení. Jeho pˇríjem je jen cˇ ásteˇcnˇe stínˇen vlastním tˇelem. • automobil – Pˇrijímaˇc GPS muže ˚ mít umístˇenu externí anténu na kapotˇe ˇ vozidla. Castˇeji je pˇrijímaˇc umístˇen na palubní desce, kde je stínˇen cˇ ásteˇcnˇe kapotou nebo nˇekterými typy pokovených skel. Pozorovatelný rozdíl v kvalitˇe obou rˇ ešení nebyl zaznamenán. • autobus, tramvaj – V autobuse lze jen obtížnˇe umístit pˇrijímaˇc na dobré místo a v kombinaci s terénními parametry muže ˚ znehodnotit celé mˇerˇ ení, obzvláštˇe v urbanizovaných cˇ ástech. Ani umístˇení v zadní, otevˇrenˇejší cˇ ásti vozidla, nevykazuje výrazné zlepšení. • vlak – Vlak, jako hromadný dopravní prostˇredek obdobný tramvaji, má však nˇekolik odlišností: velmi cˇ asto jede otevˇrenou krajinou, nebo alesponˇ krajinou jednotného rázu, má pevnˇe danou trajektorii. Pˇríjem signálu lze provádˇet výhradnˇe stranovˇe orientovanˇe, podle smˇeru jízdy a to i pˇri použití externí antény. To se projevuje výrazným posunutím osy záznamu (tracklogu) smˇerem 2009

34

Daniel Bárta: OpenStreetMapping z pohledu geoinformatika mimo železniˇcní svršek. Pˇri obousmˇerném projetí trasy vznikají široké tratˇe (viz tabulka 4 a obrázky 10, 11, 12), které je pro jejich správnou interpretaci tˇreba konfrontovat s tˇretím zdrojem geografické informace. typ železnice fyzická šíˇrka mˇerˇená šíˇrka jednokolejná trat’ 3m 10-15m dvou kolejná trat’ 7m 15-40m Tabulka 4: Vztah fyzické polohy polozastínˇeného pˇrijímaˇce ve vlaku a hodnoty získané GPS pˇrijímaˇcem pˇri mˇerˇ ení opaˇcnˇe orientovaných stran trati v opaˇcných smˇerech jízdy

ˇ Obrázek 10: Syndrom široké tratˇe Brno-Tišnov v úseku Cebín-Tišnov. Šíˇrka dvoukolejné tratˇe v otevˇrené krajinˇe 22m. GPS pˇrijímaˇc FJS Loox N560 se SiRF III, software NoniGPS 2.x nebo OdGgps 1.2. Podkladový ilustraˇcní letecký snímek z WMS ÚHUL, zobrazeno v JOSM.

2009

35


Obrázek 11: Syndrom široké tratˇe Brno-Pˇrerov v úseku Nezamyslice-Kojetín. Šíˇrka dvoukolejné tratˇe v rovné urbanizované krajinˇe 15m. GPS pˇrijímaˇc FJS Loox N560 se SiRF III, software NoniGPS 2.x nebo OdGgps 1.2. Podkladový ilustraˇcní letecký snímek z WMS ÚHUL, zobrazeno v JOSM.

2009

36


ˇ Obrázek 12: Ztráta signálu v tunelech tratˇe Brno-Ceská Tˇrebová v úseku AdamovBlansko. Šíˇrka dvoukolejné tratˇe v údolí rˇ eky Svitavy v Moravském krasu je až 100m. GPS pˇrijímaˇc FJS Loox N560 se SiRF III, software NoniGPS 2.x nebo OdGgps 1.2. Podkladový ilustraˇcní letecký snímek z WMS ÚHUL, zobrazeno v JOSM.

2009

37

Daniel Bárta: OpenStreetMapping z pohledu geoinformatika 14.3.2

Krajina

• kanony ˇ - jedná se o úzká hluboká údolí, nebo úzké ulice s vysokou (3 a více patrovou) zástavbou. Opakovaná mˇerˇ ení ukazují z obou smˇeru, ˚ že svazek tracklogu˚ dosahuje šíˇrky až 30 m, pˇrípadnˇe trasa (tracklog) probíhá nepravdˇepodobnˇe vzhledem ke skuteˇcné trajektorii. Vytváˇrí napˇríklad pru˚ chody zástavbou, nebo se klikatí na spádnici stoupání. Výhodou je, že prumˇ ˚ er onoho svazku leží pˇribližnˇe v ose komunikace, nebo alesponˇ na ní. • polokanony ˇ - jedná se o úpatí kopce, záˇrezy, jednostrannˇe zastínˇené ulice, nebo ulice s výraznˇe vyšším objektem. Záznam trasy se vyznaˇcuje tím, že i pˇri relativnˇe vysoké rychlosti dopravního prostˇredku odskoˇcí o nˇekolik metru˚ kolmo ke smˇeru jízdy, nezávisle na tom, na které stranˇe se stínící objekt se nachází. ˇ Jako pˇríklad muže ˚ sloužit obrázek 13. Cervenˇ e je oznaˇcena šíˇrka kanonu ˇ ulice Kamenomlýnská v Brnˇe – tˇrípatrová oboustranná zástavba v severní stráni Žlutého kopce s vrcholem cca o 100 m vyšším. Šíˇrka kanonu ˇ 25 m, šíˇrka opaˇcnˇe orientovaných prujezd ˚ u˚ komunikace pˇri mˇerˇ ení 4 m. Výraznˇe lépe je na tom pˇeší trasa 3m chodníku pˇri ulici Bauerova, oznaˇcená svˇetle modˇre, kde šíˇrka 7 m odpovídá možnostem GPS. Bezprostˇrední okolí chodníku je volné, prostor je ale taktéž stínˇen na SV Žlutým kopcem, na SZ-JZ Kohoutovicemi, na J Lískoveckým a JV Bohunickým návrším.

2009

38


Obrázek 13: Pˇríklad kanon ˇ u˚ (Lat: 49,195 N Lon: 16,658 E) na ulicích Kamenomlýnská a Bauerova v Brnˇe. Celkem 20 tracku˚ GPX z období únor-ˇcerven 2007 snímáno na jízdním kole. GPS pˇrijímaˇc FJS Loox N560 se SiRF III, software NoniGPS 2.x. Podkladový ilustraˇcní letecký snímek z WMS ÚHUL, zobrazeno v JOSM.

2009

39


14.4

Návrh dopravních komunikací

Jednou z duležitých ˚ znalostí pro mapování je znalost mapovaných objektu. ˚ Nejˇcetnˇeji mapované prvky v OSM jsou komunikace. Jsou to liniové stavby, které spojují dopravní zdroje a cíle s ohledem na minimalizaci délky trasy, výkopu˚ a násypu˚ pˇri realizaci, pˇrípadnˇe s ohledem na jiné geologické cˇ i inženýrské problémy, ekologická omezení a stávající urbanizaci[CSN]. Dopravní inženýr pˇri návrhu dopravní komunikace vychází ze snahy: • vytváˇret smˇerovˇe pˇrímé úseky s výškovým obloukem • nebo vytváˇret smˇerové oblouky výškovˇe nemˇenné kde obloukem je mínˇena kružnicová výseˇc s dvˇema pˇrechodnicemi. Pˇrechodnice je parabola blízká kružnici, u rychlostních komunikací je oblouk tvoˇren témˇerˇ výhradnˇe z pˇrechodnic. Tento zpusob ˚ návrhu se nejvíce uplatnuje ˇ u vyšších tˇríd komunikací a ve vhodném terénu. U místních komunikací nebo komunikacích vedených podle starých/historických cest jsou tato pravidla uplatnována ˇ ménˇe striktnˇe s ohledem na zástavbu a puvodní ˚ technologie. Kˇrižovatková kˇrížení dvou komunikací, úrovnová ˇ i mimoúrovnová, ˇ jsou z hlediska technické proveditelnosti, bezpeˇcnosti provozu, s ohledem na terénní podmínky a výchozí stav puvodních ˚ komunikací navrhována nejˇcastˇeji na sebe kolmá nebo se tomuto úhlu blížící.

14.5

Základní schémata pro editaci dat

Pro jednoduché a názorné sdˇelení, jak optimálnˇe vytváˇret data, byla vytvoˇrena schémata cˇ astých chyb pˇri editaci a jejich správných rˇ ešení. Více viz obrázky 14 až 26.

2009

40


Obrázek 14: GPS záznam pˇrímého úseku není nikdy pˇrímka. GPS i pˇri pˇrímém poˇ hybu zaznamenává skoky mimo trajektorii. Cást záznamu trasy z pˇrijímaˇce GPS (tracklogu), kterým lze proložit pˇrímku, se nahrazuje právˇe jednou úseˇckou (segmentem).

Obrázek 15: GPS záznam trasy (tracklog) ve smˇerovém oblouku není nikdy ideální kružnice, nebot’ reaguje na zmˇenu pohybu relativnˇe pozdˇe a jednotlivé cˇ ásti oblouku vykresluje cˇ asto v odlišných intervalech, než je pro imitaci kružnice hodné. ˇ Cást záznamu trasy, kterým lze proložit proložit kružnice, nebo kˇrivka podobná kružnici, se nahrazuje pˇriléhajícími pravidelnými úseˇckami (segmenty), vˇerohodnˇe charakterizující smˇerové oblouky.

2009

41


Obrázek 16: V pˇrípadˇe, že máme k dispozici více GPS záznamu˚ trasy (z opaˇcných smˇeru), ˚ pak vˇerohodná mˇerˇ ení prumˇ ˚ erujeme a generalizujeme podle pˇredchozích postupu. ˚

Obrázek 17: Duležitou ˚ roli hraje vzestupné nebo sestupné poˇradí numerických identifikátoru˚ hran (segmentu) ˚ v rámci cesty (way), nebot’ s jejich správným poˇradím vznikají orientované hrany grafu a zabezpeˇcuje se korektní vykreslování prvku. Nˇekteré poslední verze editoru˚ zajišt’ují tuto funkci automaticky.

2009

42


Obrázek 18: Segmenty každé cesty (way) by mˇely být jednostrannˇe orientovány a to i když je pro reprezentující prvek jeho orientace nevýznamná.

Obrázek 19: Tˇríramenná kˇrižovatka s kolmými rameny, vyjádˇrená pomocí záznamu˚ trasy z GPS pˇrijímaˇce, mnohdy jen vzdálenˇe pˇripomíná skuteˇcný tvar. Pro správnou interpretaci je tˇreba mít sekundární zdroj geoinformace, nebo záznam z vícesmˇerového vícenásobné projetí kˇrižovatkou. Poté je tˇreba správnˇe interpretovat a generalizovat. Obˇe cesty mají ve styku spoleˇcný uzel (node).

2009

43


Obrázek 20: Obdobnˇe se postupuje u cˇ tyˇrramenné kˇrižovatky. V typickém pˇrípadˇe má úrovnové ˇ kˇrížení spoleˇcný uzel (node) a ramena svírají pravý úhel.

Obrázek 21: Pˇri pˇrechodu mezi dvou a cˇ tyˇr, pˇrípadnˇe více pruhovou komunikací oddˇelenou cˇ asto zeleným pruhem. je tˇreba korektnˇe navázat z jediné osy pro dva opaˇcnˇe orientované smˇery jízdních pruhu, ˚ na dvˇe osy každého smˇeru.

2009

44


Obrázek 22: Zde je znázornˇeno správné rozdˇelení cest (way) podle znaˇcek (tagu) ˚ dopravní komunikace (highway) pro pˇrípad kˇrížení dálnice D1 a rychlostní silnice R52, která využívá vícepruhového tˇelesa pro každý smˇer (motorway), kolektor pro bezpeˇcné pˇripojení a odpojení z tˇelesa dálnice (motorway_link), nájezdy a sjezdy (motorway_link).

2009

45


Obrázek 23: Na stejném kˇrížení D1 s R52 je prezentován význam využití znaˇckování mostu˚ (bridge). Analogický je postup pro tunely (tunnel).

2009

46


Obrázek 24: Železniˇcní tˇeleso se nahrazuje osou cesty (way), která reprezentuje typicky 1 až 3 paralelní koleje. V železniˇcních stanicích, kde dochází k rozšíˇrení poˇctu kolejí, jsou na hlavní prujezdnou ˚ cestu (way) tratˇe navázány pomocné, manipulaˇcní koleje nebo koleje pˇri nástupištích, agregované opˇet pro (1) 2 až 3 koleje.

Obrázek 25: Železniˇcní stanice je pˇribližné urˇcení místa, kde vlaky staví ve stanici/zastávce. Tento bod (nod) leží na hlavní trati a nese název stanice/zastávky.

2009

47


Obrázek 26: Ve mˇestech je cˇ asto více druhu˚ dopravních komunikací umístˇeno v jednom kombinovaném tˇelese, napˇríklad silnice a tramvajová trat’, nebo silnice a cyklostezka. Vzheldem k citlivosti GPS pˇrijímaˇce je vhodné oddˇelovat jednotlivé druhy dopravy pˇri šíˇrce cesty 20 m a vyšší. K tomu je tˇreba zohlednit provedení tˇeles jednotlivých druhu˚ dopravy. Využívá-li každá své oddˇelené vzájemnˇe nepˇrístupné tˇeleso, je nasnadˇe topologickou separaci upˇrednostnit.

2009

48


15

Lokalizace znaˇckování geodat

Tato kapitola je dostupná na komunitním wiki Roads tagging [21]. Lokalizace pravidel znaˇckování (tagování, více viz kapitola 7.3) na OSM pˇredstavuje pˇreklad a úpravu podle cˇ eských zvyklostí. Nejvíce odlišnosti je patrno ˇ pˇri mapování dopravních komunikací. V Cesku je výchozím dokumentem zákon 13/1997 Sb. - Zákon o pozemních komunikacích. Výsledek adaptace je znázornˇen v tabulce 5.

2009

49

2009

Purpose roadway Other unclassified

Local roadway

Local Fourthclass ways

Local Thirdclass ways

2 7,5; 6,5; 4,0 4

Silnice III. třídy Místní komunikace I. třídy

Účelové komunikace jiné nezařazené

Místní komunikace IV. třídy

Místní komunikace III. třídy

Místní komunikace II. třídy

secondary

A. Sokurovova

P.P. Pasoliniho

A. Tarkovského

bypass without direct connection of house (sběrná bez přímého napojení 2 nemovitostí) service function (obslužná funkce) disable motor vehicle (nepřístupná motorovým vozidlům)

F. Arrabalova

express 2 (rychlostní)

unclassified

service

footway, cycleway, steps (or mixed residential)

residential or tertiary

secondary

primary

trunk

60223 A. Jodorowského tertiary

602

2 9,5; 7,5

Silnice II. třídy

true (if applicable)



true true (if applicable) true (if applicable)

key=highway key=oneway motorway true motorway trunk primary

key=name

nominal width komunikace lanes (meter) or note key=ref Dálnice 4 33,5; 27,5 D1 Rychlostní komunikace 4 33,5; 27,5; 25,5 R43 4 24,5; 20,75 Silnice I. třídy 2 11,5; 9,5 23

Tabulka 5: Tabulka kategorií silnic a pˇripojeného znaˇckování OSM.

Local Secondclass ways

Local Firstclass ways

Expressways First-class roads Roadways Second-class roads Third-class roads

type of ways road Motorways Motorway


50


16

Zaˇclenˇení volnˇe dostupných dat

Tato kapitola je dostupná na komunitním wiki Free_map2osm [21]. Aˇckoliv je projekt OSM zamˇerˇ en pˇredevším na tvorbu dat, nebrání se ani zaˇclenování ˇ dat z jiných mapovacích projektu. ˚ Jedním z cˇ asto používaných je ˇ VMap0. Pro území Ceska se nˇekteˇrí autoˇri snažili shromáždit volnˇe dostupná data [Blazek, Landa07], která pak pˇrevedli do jednotného formátu. Proto ho považuji za ˇ výchozí seznam datasetu˚ dostupných v Cesku a jejich výbˇer je níže rozvinut. Datasety, které jsou kandidáty pro využití v OSM, musí vykazovat tyto vlastnosti: • tématická pˇríslušnost k obsahu OSM • ovˇerˇ itelnost kvality a její srovnatelnost s ostatnímy daty OSM (pˇredevším pˇresnost geografické informace a tématický obsah) • dostateˇcné pokrytí na úrovni regionu nebo státu • kompatibilita s licencí OSM (vlastní licencí nebo vyjádˇrením autora) • možnost vložit/vyjmout/aktualizovat z datové vrstvy OSM • minimální konfliktnost s existujícími daty v OSM Na jednotlivé datasety mužeme ˚ uplatnit ruzné ˚ zpusoby ˚ zaˇclenˇení: • cyklický: vrstvy budou naimportovány a ponechány ve stavu v jakém byly. Jednou za urˇcité období, nejspíše uherský rok (1-5 let), budou kompletnˇe smazány a naimportovány nové. Nebudou uživateli OSM editovány. • jednorázový: vrstvy budou naimportovány a naklonovány k obrazu OSM pouze jednou. U tˇechto dat lze pˇredpokládat dlouhodobá obsahová stálost a jejich pˇrípadná aktualizace bude provádˇena už jen skrze OSM. • referenˇcní: geografická složka dat bude importována jednorázovˇe, zmˇenu nebo aktualizaci bude pˇredstavovat pˇredevším tématická složka, která bude provádˇena za pomoci referenˇcního klíˇce prvku. Za pˇredpokladu, že se u zdroje existuje dlouhodobý jednoznaˇcný indetifikátor, lze refenˇcní informaci provázat i se složkou geografickou. Plán zaˇclenˇení: 1. Získání souhlasu s licencí OSM CC BY-SA 2.0

2009

51

Daniel Bárta: OpenStreetMapping z pohledu geoinformatika 2. Souhlas uživatelu˚ s importem dat 3. Zpracování podkladu˚ do OSM XML souboru (z databáze do shapefile, z JTSK do WGS84...) 4. Vygenerování ukázky vytvoˇrených dat a jejich pˇripomínkování 5. Import do databáze OSM Puvodcem ˚ takových dat muže ˚ být: • státní organizace, které data získala z daní • soukromé organize, které poskytnou svobodnˇe svá data pro filantropii • dobrovolníci, kteˇrí vytvoˇrí data svou volnoˇcasovou aktivitu

16.1

Plnˇe využitelné zdroje

Jedná se o zdroje, které svou kvalitou a pokrytím budou vhodné k importu do OSM nebo odvozování dat. 16.1.1

Obce a cˇ ásti obcí

dataset: registr UIR-ZSJ ˇ gestor: CSÚ, dˇríve Ministerstvo pro místní rozvoj licence: neznámá, pokus o e-mailovou komunikaci bez vˇecného výsledku datová primitiva: body (zˇrejmˇe centroidy ze správního území) odkaz: [26], metadata viz. [27]

Pro OSM jsou zajímavé cˇ ásti a zpusob ˚ importu ilustruje tabulka 6.: • obce [body] • casti_obce [body]

2009

52


klíˇc(key)=hodnota(value) popis place=city obec s vice jak 100.000 obyv place=town obec 10.000 - 100.000 obyv place=village obec 1.000 - 10.000 obyv lace=hamlet mene nez 1.000 obyv place=suburb casti_obci (mˇest) name= jmeno obce/casti_obce note= idob: cislo obce note= nuts: kod nuts obce ˇ postal_code= PSC note= import: datum vydání puvodních ˚ dat (20061226) note= version: verze datového balíku (2006c) source=CUZK: UIR-ZUJ zdroj source_ref=http://www.czso.cz/ odkaz Tabulka 6: Atributové parametry importu UIR-ZSJ do OSM

16.1.2

Vodstvo

dataset: veˇrejnˇe pˇrístupné cˇ ásti HEIS VÚV (Hydroekologický informaˇcní systém) gestor: VÚV TGM (Výzkumný ústav vodohospodáˇrský Tomáše Garrigue Masaryka) licence: neznámá, nejsou s využitím tˇretích stran srozumˇeni [Landa06] datová primitiva: linie a polygony odkaz: [28]

HEIS VÚV obsahuje mimo jiné tyto zajímavé vrstvy: • LcrT [linie] vodní toky - detaily úseku˚ • LcrE [linie] umˇelé pˇrivadˇecˇ e vody v subsystému POV a plavební kanály • OU06 [body] vodní elektrárny • PcrN [plochy] vodní nádrže 2009

53

Daniel Bárta: OpenStreetMapping z pohledu geoinformatika Zpusob ˚ importu ilustruje tabulka 7. klíˇc(key)=hodnota(value) popis waterway=canal LcrE man_made=power_hydro OU06 natural=water PcrN name= nazev note= import: datum stažení puvodních ˚ dat source=HEIS VUV: zdroj source_ref=http://heis.vuv.cz/ odkaz Tabulka 7: Atributové parametry importu HEIS VUV do OSM

16.1.3

WMS UHUL

dataset: panchromatická ortofotomapa (rozlišení rastru 0,5m/px) gestor: ÚHUL ˇ puvodce: ˚ CUZK licence: neznámá, neoficiální souhlas UHUL s odvozováním dat [Sykora07] odkaz: http://www.uhul.cz/ polohové rozlišení je pod možnost prostorového rozlišení (tj. ménˇe než 0,5-4m/px), nasnímáno mimo vegetaˇcní období (1998/1999)/2000/2001, odklon od kolmé osy na okrajích snímku˚ cca. 25 stupnˇ u˚ (chladící vˇež JE Dukovany), nedokonalý digitální model terénu zpusobuje ˚ ve cˇ lenitém terénu výraznˇejší nepˇresnosti Pˇríklad nastavení souboru preferences v JOSM pro použití s WMSplugin: wmsplugin.url.5.name=UHUL Ortofoto 4326 wmsplugin.url.5.url=http://geoportal2.uhul.cz/cgi-bin/oprl.asp ?SERVICE=WMS&VERSION=1.1.1&REQUEST=GetMap&SRS=EPSG:4326 &LAYERS=Ortofoto_cb&STYLES=default&FORMAT=image/jpeg

2009

54


Další zajímavé zdroje

Mezi další zajímavé zdroje, blíže zde nepopisované, patˇrí: Letištˇe a nouzové pˇristávací plochy [29] Vojenské historické opevnˇení a technické památky [30] Sluneˇcní hodiny [31]

16.2

Doplnkové ˇ zdroje

Jedná se o zdroje, kde nˇekterá složka geodat nevykazuje potˇrebné kvality. Jsou to ale vítané zdroje dat pro ovˇerˇ ení nebo doplnˇení pˇredevším atributových údaju. ˚ 16.2.1

Stavební objekty

dataset: UIR-ADR gestor: Ministerstvo práce a sociálních vˇecí licence: neznámá, ale explicitinˇe se pˇredpokládá využití tˇretí stranou zdarma datová primitiva: body odkaz: http://forms.mpsv.cz/uir/ http://mapy2.oksystem.cz/mapy2/mpsv2.html

16.2.2

ˇ Silniˇcní a dálniˇcní sít’ RSD

dataset: vybrané vrstvy ze Silniˇcní databanky Ostrava ˇ ˇ gestor: RSD (Reditelství silnic a dálnic) licence: neznámá, dle neformálního vyjádˇrení lze používat [32] datová primitiva: body, linie (pˇrímky) odkaz: http://www.rsd.cz/ . . . Jedná se o seznam uzlových bodu˚ (kˇrižovatek a koncových bodu) ˚ silnic 1., 2., 3. tˇrídy, dálnic a rychlostních komunikací. Na nich jsou vytvoˇreny prosté pˇrímkové úseky uzel-uzel. Úseky nesou informaci o cˇ íslech komunikací. Souˇcástí nejsou žádné informace o místních komunikacích. Geodata jsou dostupná v shapefilech.

2009

55

Daniel Bárta: OpenStreetMapping z pohledu geoinformatika Geografická informace je velmi strohá a konfliktní s existujícími daty v OSM, nicménˇe vˇetšina kˇrižovatek má pˇresnou lokalizaci. Tématická informace o cˇ íslech silnic je cˇ asto odvoditelná z terénu. U 1. a 2. tˇrídy je cˇ íslování komunikací v dopravním znaˇcení obstojné, u 3. tˇrídy témˇerˇ absentuje a lze dovodit z cˇ íslování mostu, ˚ které je obvykle ve formátu aaaaaa-bbb (ˇcíslo silnice-poˇradové cˇ íslo mostu ve smˇeru staniˇcení). Tato data lze použít jen pro doplnˇení/ovˇerˇení vkládané informace, pˇredevším o cˇ íslech silnic 3. tˇrídy.

16.2.3

POI

dataset: POI gestor: jednotliví uživatelé licence: neznámá, dle jejich html fóra nechtˇejí komerˇcní využití své práce [35] datová primitiva: body odkaz: http://www.poi.cz/poi/ Nevýhoda POI je velmi ruzná ˚ kvalita každého jednotlivého bodu, jak v geografické (pˇresnost stovky metru) ˚ tak tématické složce (nepˇríliš smyslupný jednoˇrádkový textový obsah), nerovnomˇerné pokrytí území státu, regionu. Tato data lze pˇrípadnˇe použít jen pro doplnˇení/ovˇerˇení vkládané informace. Potenciálnˇe zajímavé vrstvy mohou být (název(poˇcet prvku)): ˚ CZAmbasada(102), CZ-Aquaparky_bazeny(54), CZ-Banky (nˇekolik skupin), CZCerpaci stanice(nˇekolik skupin), CZ-Divadlo (468), CZ-Fotbalove_stadiony(41), CZ-Financní_úrady(219), CZ-Golf(83), CZ-Hokejove_Stadiony(23), CZ-Hory a pohori(9303), CZ-Hrady(96), CZ-Hranicni_Prech(nˇekolik skupin), CZ-Letiste(65), CZ-Muzeum(813), CZ-Nemocnice(382), CZ-Pohotovost(222), CZ-Policie(569), CZPosta_ceska(3372), CZ-Poutni_mista_Morava(32), CZ-Rozhledny(196), CZ-Soudní sín(102), CZ-Vyskove body(11590), CZ-Vysoké_skoly(179), CZ-Vystaviste(10), CZ-Zamky(1020), CZ-Zeleznicni_stanice(2707), CZ-ZOO(16), CZ-Zriceniny(383).

16.3

Ovˇerˇovací zdroje

Jedná se o data, která z licenˇcních duvod ˚ u˚ nesmˇejí být použita pro vytváˇrení geodat v OSM. Lze je však úspˇešnˇe použít pro ovˇerˇ ení existujících tracklogu˚ nebo geodat. Lze z nich také dovodit pˇresnost, nebo vhodnost podkladu˚ a úspˇešnˇe je provozovat v JOSM. 2009

56


WMS Cenia

dataset: barevná ortofotomapa (1m/px) gestor: CENIA puvodce: ˚ Geodis a.s. licence: neznámá odkaz: http://www.cenia.cz/ Pˇríklad nastavení souboru preferences v JOSM pro použití s WMSplugin: wmsplugin.url.4.name=Cenia Ortofoto cewmsplugin.url.4.url=http://geoportal.cenia.cz /wmsconnector/com.esri.wms.Esrimap/ceu_b_ortorgb1m_sde ?SERVICE=WMS&VERSION=1.1.1&REQUEST=GetMap&LAYERS=0 &&STYLES=&SRS=EPSG:4326&FORMAT=image/jpeg

V souˇcasné dobˇe není WMS CENIA použitelný v projekci WGS84, protože není korektnˇe provedena konverze ze zdrojových dat, která jsou v souˇradném systému S-JTSK. Proto se data stahují na jiný WMS server, který korektní konverzi provádí za pomoci knihovny GDAL: wmsplugin.url.4.name=BN:Cenia Ortofoto wmsplugin.url.4.url=http://www.bnhelp.cz/cgi-bin/crtopo2 ?service=wms&SERVICE=WMS&VERSION=1.1.1&REQUEST=GetMap &SRS=EPSG:4326&LAYERS=fotoc&STYLES=&FORMAT=image/jpeg

17

Porovnání datasetu˚ (Import silnic I. a II. tˇrídy)

ˇ Na podzim 2007 Jáchym Cepický vyjednal poskytnutí datasetu projektu OSM od firmy Help Service - Remote Sensing s.r.o.(HS-RS). Data byla pˇredána ve formátu ESRI Shapefile a v kartografické projekci WGS84. Data puvodnˇ ˚ e vznikla ze záznamu˚ pˇrijímaˇcu˚ GPS umístˇených na vozidlech, lokálnˇe byla data silnˇe generalizovaná, v silniˇcních obloucích cˇ asto s odskoky, dílem neaktuální nebo neodpovídající skuteˇcné situaci. Pˇredností datasetu je však úplné pokrytí území ˇ ˇ ty Ceské republiky. Puvodnˇ ˚ e obsahovala i dálnice a rychlostní komunikace v CR, 2009

57

Daniel Bárta: OpenStreetMapping z pohledu geoinformatika však nebyly pˇredmˇetem zájmu, nebot’ již byly zmapované, dále rozlišenou I. a II. tˇrídu silnic, vˇetšinou cˇ íslo pˇríslušné komunikace. Silniˇcní sít’ v OSM byla již cca 1 rok cˇ ásteˇcnˇe mapována. Navíc byla ohlášena zmˇena z API verze 0.3 na verzi 0.4. Poslední týdenní planet OSM byla z data 3. rˇ íjna 2007. Pozdˇejší sice už existovaly, ale nad novu verzí API nebyl funkˇcní skript osm2shp a jeho budoucnost byla nejistá.

17.1

Postup porovnání datasetu˚

Porovnání provedeno na GNU/Linux Ubuntu 7.04, OpenJump 1.2D pro pˇrekryvné operace nad vektorovými daty, skripty OSM: osm2shp, planetosm-excerpt-tags +area 1. stažení poslední planet OSM API 0.3: planet-071003.osm.bz2 (nekomprimovaná velikost archivu 930MB) wget http:\\ ... \planet-071003.osm.bz2 ˇ 2. oˇrezání datatasetu na obdélník nad území Ceské Republiky zcat planet-071003.osm.bz2 | planetosm-excerpt-area.pl -bbox 48,12,51,19 | bzip > mini-planet.osm.bz2 3. vyˇrazení objektu, ˚ které neobsahují atribut highway planetosm-excerpt-tags.pl source.osm target.osm 4. export datasetu OSM na ESRI Shapefile osm2shp node.shp OSMway.shp OSMarea.shp OSMplanet.osm 5. dále se pracuje jen s výstupem OSMway.shp 6. naˇctení do OpenJUMP OSMway.shp a dataset silnic importHSRS.shp 7. vytvoˇrení obalovou zónu (buffer) 50m nad prvky OSMway.shp 8. každé entitˇe importHSRS.shp pˇridán databázový index 9. prvky polyline v importHSRS.shp byly rozdˇeleny na nejmenší prvky, tj. úseˇcky 10. výbˇer prvku˚ z vrstvy importHSRS.shp, které leží v ploše buffer/OSMway.shp operací "select by location/intersect" 11. výmaz výbˇeru a uložení importHSRScrop.shp (asi 1/4 silnic vymazána) 12. znovuseskupení objektu˚ "dissolve" na základˇe indexu. 13. import pomocí skriptu shp2osm.sh, jehož autorem je Pavel Machek

17.2

Problémy a vlastnosti použité metody

Tento postup není ideální a má nˇekolik nevhodných vlastností, cˇ asto vyplývající z kompromisu velikosti obalové zóny 50m: • silnice nebyla importována aˇc pouze kˇrížila existující OSM silnici 2009

58


ˇ z Obrázek 27: Stav datové sady silnic z Planet OSM k 3. rˇ íjnu 2007, hranice CR datasetu FreeGeodataCZ. Projekce WGS84/UTM 33N. Zobrazení dat uDig 1.1.

Obrázek 28: Analýza datové sady silnic navržené k importu firmy Help Service ˇ z datasetu FreeGeodataCZ. Projekce WGS84/UTM Remote Sensing s.r.o, hranice CR 33N. Zobrazení dat uDig 1.1.

2009

59

Daniel Bárta: OpenStreetMapping z pohledu geoinformatika • silnice nebyla importována, protože je vedena pˇríliš blízko OSM silnici • silnice byla importována, protože byla mimo ochrannou zónu OSM, aˇc již tatáž v OSM existuje • drobné problémy s topologií pˇri konverzi ESRI Shapefile versus OSM Další problémy: Oba datasety (planetOSM, importHSRS) nejsou topologicky zcela bezchybné, jejich atributy nejsou vždy zcela správné. Z toho duvodu ˚ v malém množství vznikly v importu problémy, které museli uživatelé odstranit ruˇcnˇe. Spojením obou datasetu˚ vznikly pˇrerušené a nenavazující silnice, které je nutno ruˇcnˇe provázat.

18

Možnost využití geodat mimo projekt

Uživatelé, kteˇrí se zapojují do projektu OSM mají mnoho možností, kde se mohou realizovat. Mohou pˇridávat záznamy z GPS pˇrijímaˇcu, ˚ editovat geodata, editovat atributy již existujících geodat, podílet se na vývoji a smˇerˇ ování projektu. Svou práci mohou rozvíjet v rámci neformálních skupin, jako je na pˇríklad WikiProject_Czechia. Jedním z požadavku˚ uživatelu˚ je také data ve formátu OSM exportovat do standardních formátu, ˚ které jsou standardnˇe používány jak v mobilních poˇcítaˇcích (PDA, GPS, TabletPC), tak i pro další práci v GIS, pro tisk papírové mapy, nebo integraci do webové stránky.

18.1

Mapa v osobním poˇcítaˇci

Uživatel pracující na osobním poˇcítaˇci, který má vybavený základními kanceláˇrskými aplikacemi, muže ˚ snadno využít: mapserver , který poskytuje výstupy klientovi ve standardech HTML/Javacript a lze si pomocí webového prohlížeˇce prohlížet, ukládat pozice na mapˇe. Pˇríkladem muže ˚ být oficiálnˇe provozovaný mapserver OSM www.open street map.org, nebo také www.information freeway.org. SVG je vektorový formát obrázku, který mužeme ˚ získat použitím skriptu Osmarender. Je urˇcený pˇredevším pro tisk nebo další zpracování. PNG je rastrový formát obrázku, který mužeme ˚ získat uložením dat z mapserveru, nebo konverzí z SVG výstupu Osmarenderu, napˇr. programem Inkscape. Využitím je pro vložení do dokumentu, na webové stránky, tisk.

2009

60


Obrázek 29: Ukázka dat OSM ve formátu garmin pˇrímo v mobilním poˇcítaˇci Garmin 60CSx. Pˇrevzato z [OSM GarminMap]

2009

61


18.2

Mapa v mobilním poˇcítaˇci

Uživatelé v terénu, kteˇrí mají mobilní poˇcítaˇce, využívají data pˇredevším pro orientaci, navigaci nebo jako podklad pˇri mapování. Garmin Pˇrístroje Garmin jsou u uživatelu˚ velmi oblíbené, pˇredstavují komplexní úˇcelový mobilní poˇcítaˇc, který využívá schopnosti GPS. Jednou z možností pokroˇcilých verzí pˇrístroje je vkládání vlastní mapy. Ke konverzi dat z formátu OSM do proprietárního Garmin je vyvíjen program v Java jazyku Mkgmap. GPX Do tohoto XML formátu je možné pˇrevést data OSM v editoru JOSM PNG je rastrový formát obrázku, který mužeme ˚ získat uložením dat z mapserveru. Jeho použití je jako georeferencovaný podklad v jednoduchých prohlížeˇckách spoleˇcnˇe s polohou pˇrijímaˇce GPS, typicky v PDA.

18.3

Data v GIS aplikaci

osm2shp Pro konverzi do ESRI Shapefile lze využít perlovského skriptu. Vytvoˇrí tˇri vrstvy - bodovou, která obsahuje všechny nody, polyline pro way a polygon pro plochy. Nevýhodou je, že neumí pracovat s novými vlastnostmi OSM 0.5 jako relation. OSMlibRuby Je knihovna, která má umožnit univerzální konverze do vektorových datových formátu, ˚ jako je GML, KML, SHP, GPX. mapserver Mapový server postavený na Mapnik/Osmarender je možno si zprovoznit i nad lokálními/vlasntími daty. WMS Toto rozhraní globální server neposkytuje, ale lokální komunity využívají ˇ jiné WMS servery k propojení s OSM mapserver, napˇr. pro území Ceské republiky http://kubjz.kbx.cz/wms. ESRI ArcGIS skript [33] v Pythonu pro ArcGIS dostupný na ESRI ArcScripts je pˇrímý import Planet OSM [Stubbins07] do geodatabáze. XSLT zdatnˇejší uživatel muže ˚ využít XML/XSLT transformace pro práci s OSM daty. Nevýhodou je vysoká alokace operaˇcní pamˇeti. PostGIS Pro import do Postgre/PostGis, nebo SQLite je dostupná sada skriptu˚

2009

62


Obrázek 30: Ukázka dat OSM v rastrovém formátu v prohlížeˇcce OSMTracker v PDA. Pˇrevzato z [OSM GarminMap]

2009

63


19

Závˇer a zhodnocení

V diplomové práci je pˇredstavena cˇ ást práce na metodikách, která byla prezentována a je sdílena komunitou na komunitním wikimedia serveru jako takzvaná pravidla, zásady a standardy pro editaci a zadávání dat dostupné na wiki Editing_Standards [34], lokalizaci znaˇckování silnic dostupné na wiki roads_tagging [20]. Komunita vˇetšinu výsledku˚ pˇrijala, doplnila, ale nelze však vyhodnotit, zda si je také plnˇe osvojila. Výˇcet dostupných volných datasetu˚ s navrženými postupy pˇrípadného importu je dostupný na free_map2osm [21]. Zde je od prvopoˇcátku problém s absencí definované licenˇcní politiky a neochota ji definovat, aˇckoliv se jedná cˇ asto o datasety poˇrizované organizacemi financované z veˇrejných prostˇredku. ˚ Další cˇ ástí práce je podíl na importu dat silnic do OSM, který mˇel zásadní výzˇ nam pˇredevším v plném pokrytí Ceska. Komunita ho bude vylepšovat a v souˇcasné dobˇe je to jediný volný datový zdroj se silniˇcní sítí této podrobnosti a vektorové podobˇe.

2009

64


Reference [Aujezdský05] Aujezdský Josef (2005): GNU GPL a použití práva [online]. Root [cit. 2007-06-30]. Dostupný na .

cˇ eského WWW:

[Barta06] Bárta Daniel (2006): Mˇerˇ ení statické pˇresnosti GPS s cˇ ipem SiRF III [online]. Brno : VŠB-Technická univerzita Ostrava, Fakulta hornicko-geologická, institut geoinformatiky 2006. 29 s. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: [Blazek, Landa07] Blažek Radim, Landa Martin (2007): GeodataCZ [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na .

FreeWWW:

[cuzk07] Zemˇemˇerˇ ický úˇrad (2007): Výnatek ˇ z ceníku výkonu˚ a výrobku˚ ZÚ [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: . ˇ ˇ [Cermák01] Cermák Jiˇrí (2001): GNU/GPL - Právní rozbor licence [online]. Root [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: . [Coast07] Coast Stephen (2007). This Mapping Stuff Could Really Take Off. In The State Of The Map 2007. Manchester : [s.n.], 2007. Dostupný na WWW: . ˇ ˇ [CSN] CSN 73 6101 (2000): Projektování silnic a dálnic. Praha : Ceský normalizaˇcní institut, 2000. 40 s. [fsf96] Free Software Foundation: The Free Software Definition [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: . [fsf02] Free Software Foundation: GNU Free Documentation License [online]. [cit. 2008-03-30]. Dostupný na WWW: . [Landa06] Landa Martin (2006): pˇríspˇevek v e-mailové eci FreeGeodataCZ [online]. [2006-12-27]. Dostupný na .

konferWWW:

[PublicGeodata06] PublicGeodata (2006): The petition to amend ject the INSPIRE [online]. [cit. 2007-01-12]. Dostupný na .

or reWWW:

2009

65

Daniel Bárta: OpenStreetMapping z pohledu geoinformatika [Ramm-Topf07] Ramm Frederik, Topf Jochen (2007): Towards a New Data Model for OSM [online]. [cit. 2008-03-30]. Dostupný na WWW: . [Giddens00] Anthony Giddens (2000): Sociologie, str. 596, 1. vydání, Argo 2000. ISBN: 80-7203-124-4 [ODbL-draft08] OSM Foundation (2008): Open Database License draft 03/2008 [online]. [cit. 2008-06-30]. Dostupný na WWW: . [Otevˇrel07] Otevˇrel Petr (2007): Rozsudek ohlednˇe GNU/GPL - pˇrituhuje? [online]. Právo v informaˇcních technologiích [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: . [OSM Database schema] wiki OpenStreetMap (2007): schema [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na .

Database WWW:

[OSM GarminMap] wiki OpenStreetMap (2007): Map [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na .

GarminWWW:

[OSM GarminMap] wiki OpenStreetMap (2007): tracker [online]. [cit. 2008-02-29]. Dostupný na .

OSMWWW:

[OSM Map Features] wiki OpenStreetMap (2007): Map tures [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na .

FeaWWW:

[OSM Platform Status] wiki OpenStreetMap (2007): Status [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na .

Platform WWW:

[OSM Protocol] wiki OpenStreetMap (2007): Protocol [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: . [Rabbany02] el-Rabbany Ahmed (2002): Introduction to GPS, 176 s. 1-59693-016-0. [Rapant02] Rapant Petr: Družicové polohové systémy. VŠB-TU Ostrava, 2002. 200 str. ISBN 80-248-0124-8. [cit. 2008-03-30] Dostupný na WWW: 2009

66

Daniel Bárta: OpenStreetMapping z pohledu geoinformatika [Rapant06] Rapant Petr: Geoinformatika a geoinformaˇcní technologie. VŠB-TU Ostrava, 2006. 500 str. ISBN 80-248-1264-9. [cit. 2008-03-30] Dostupný na WWW: http://gis.vsb.cz/rapant/Publikace/Knihy/GI_GIT.pdf. [Stubbins07] Stubbins Dominic (2007): OpenStreetMap Data in ArcGIS [online]. Blog [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: . [Schuyler07] Schuyler Erle (2007): In response to "Towards a New Data Model for OSM" [online]. [cit. 2008-03-30]. Dostupný na WWW: . [Sykora07] Jakub Sykora (2007): pˇríspˇevek v e-mailové konfereci talk-cz [online]. [2007-10-07]. Dostupný na WWW: . [USGlobalsat FAQ] US GlobalSat inc. (2005): BT-308 & TN206 FAQ [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: . [1] mapový server portálu Altas.cz [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: . [2] mapový server Mapy portálu Seznam.cz [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: . [3] mapový server Supermapy portálu Centrum.cz [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: . [4] mapový server Google.com [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: . [5] mapový server Yahoo.com [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: . [6] mapový server Live.com [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: . [7] mapový server MPSV s datasetem UIR-ADR nad RZM10 [online]. [cit. 2007-0630]. Dostupný na WWW: . [8] WMS CENIA [online]. [cit. . 2009

2007-06-30].

Dostupný

na

WWW:

67

Daniel Bárta: OpenStreetMapping z pohledu geoinformatika [9] WMS ÚHUL - oblastní plán rozvoje lesu˚ [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: . ˇ [10] WMS CÚZK - katastrální mapa [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: . ˇ [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: [11] WFS ÚHUL - lesní pokryv CR . ˇ [12] WMS ÚHUL - panchromatické letecké snímky CR [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: . [13] licence Creative Common Attribution-ShareAlike 2.0 [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: . [14] licence Public Geodata License [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: cˇ eský pˇreklad na WWW. [15] webová aplikace OSM History [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: . [16] diagram komponent OSM [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: [17] vrstvy API 0.5 [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný

na

WWW:

[18] projekt OpenAerialMap [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: [19] projekt The State of the Map [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: . [20] wiki WikiProject_Czechia/roads_tagging [online]. [cit. 2008-06-30]. Dostupný na WWW: . [21] wiki WikiProject_Czechia/free_map2osmp [online]. [cit. 2008-06-30]. Dostupný na WWW: . [22] generalizovaná komunikaˇcní sít’ Silniˇcní databanky Ostrava ˇ správce RSD [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: . 2009

68

Daniel Bárta: OpenStreetMapping z pohledu geoinformatika [23] rˇ íˇcní sít’ a vodní plochy HEIS VÚV [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: . [24] vodní toky Povodí Labe [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: . ˇ [25] Ceská asociace pro geoinformace: INSPIRE, cˇ eský finální verze [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na .

pˇreklad WWW:

ˇ [26] CÚZK: registr UIR-ZSJ [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: . ˇ [27] CÚZK: popis registru UIR-ZSJ [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: . [28] VÚV TGM: veˇrejnˇe pˇrístupné cˇ ásti HEIS VÚV [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: . [29] dataset Letištˇe a pˇristávací plochy [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: . [30] dataset vojenského historického opevnˇení a technické památky [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: . [31] dataset sluneˇcní hodiny [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: . [32] dataset sluneˇcní hodiny [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný na WWW: . [33] Dominic Stubbins: OpenStreetMap Loader, Python, ESRI ArcScript center [online]. [akt. 18-11-2008] [cit. 2008-12-30]. Dostupný na WWW: .

[34] wiki WikiProject_Czechia/Editing_Standards_and_Conventions [online]. [cit. 2008-06-30]. Dostupný na WWW: .

2009

69


Seznam obrázku˚ 1 2 3 4 5 6

7

8

9 10

11

12

13

14

2009

Logo projektu OpenStreetMap. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tˇri základní datová primitiva: nody, ways, areas . . . . . . . . . . . . Zjednodušené XML schéma zápisu dat do souboru pro primitiva: nodes, ways, areas a rozšíˇrené role: relation . . . . . . . . . . . . . . . Diagram komponent OSM, pˇrevzato z [16] . . . . . . . . . . . . . . . Jednotlivé vrstvy API 0.5, pˇrevzato z [17] . . . . . . . . . . . . . . . . Java editor JOSM 1.5 (WMS a mappaint plugin) s daty z Brna 9. 6. 2007, podloženým snímky z Landsatu. Provozováno na GNU/Linux Ubuntu 7.04 a SUN Java 1.6. . . . . . . . . . . . . . . . . Ukázka zobrazených dat ve webovém prohlížeˇci. Dálnice a rychlostní ˇ silnice Ceska a jeho sousedu˚ z renderu Mapnik dostupného na webmapserveru www.open street map.org ze dne 2. 4. 2007. . . . . . Ukázka zobrazených dat ve webovém prohlížeˇci. Oblast centra mˇesta Brna (pouze nekompletní silniˇcní sít’) z renderu Osmarender verze 4 dostupného na webmapserveru www.open street map.org ze dne 2. 4. 2007. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Logo konference The State of the Map . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Syndrom široké tratˇe Brno-Tišnov v úseku Cebín-Tišnov. Šíˇrka dvoukolejné tratˇe v otevˇrené krajinˇe 22m. GPS pˇrijímaˇc FJS Loox N560 se SiRF III, software NoniGPS 2.x nebo OdGgps 1.2. Podkladový ilustraˇcní letecký snímek z WMS ÚHUL, zobrazeno v JOSM. Syndrom široké tratˇe Brno-Pˇrerov v úseku Nezamyslice-Kojetín. Šíˇrka dvoukolejné tratˇe v rovné urbanizované krajinˇe 15m. GPS pˇrijímaˇc FJS Loox N560 se SiRF III, software NoniGPS 2.x nebo OdGgps 1.2. Podkladový ilustraˇcní letecký snímek z WMS ÚHUL, zobrazeno v JOSM. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Ztráta signálu v tunelech tratˇe Brno-Ceská Tˇrebová v úseku AdamovBlansko. Šíˇrka dvoukolejné tratˇe v údolí rˇ eky Svitavy v Moravském krasu je až 100m. GPS pˇrijímaˇc FJS Loox N560 se SiRF III, software NoniGPS 2.x nebo OdGgps 1.2. Podkladový ilustraˇcní letecký snímek z WMS ÚHUL, zobrazeno v JOSM. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇríklad kanon ˇ u˚ (Lat: 49,195 N Lon: 16,658 E) na ulicích Kamenomlýnská a Bauerova v Brnˇe. Celkem 20 tracku˚ GPX z období únor-ˇcerven 2007 snímáno na jízdním kole. GPS pˇrijímaˇc FJS Loox N560 se SiRF III, software NoniGPS 2.x. Podkladový ilustraˇcní letecký snímek z WMS ÚHUL, zobrazeno v JOSM. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . GPS záznam pˇrímého úseku není nikdy pˇrímka. GPS i pˇri pˇrímém ˇ pohybu zaznamenává skoky mimo trajektorii. Cást záznamu trasy z pˇrijímaˇce GPS (tracklogu), kterým lze proložit pˇrímku, se nahrazuje právˇe jednou úseˇckou (segmentem). . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

14 17 18 20 22

24

26

27 28

35

36

37

39

41 70

Daniel Bárta: OpenStreetMapping z pohledu geoinformatika 15

16

17

18 19

20

21

22

23 24

2009

GPS záznam trasy (tracklog) ve smˇerovém oblouku není nikdy ideální kružnice, nebot’ reaguje na zmˇenu pohybu relativnˇe pozdˇe a jednotlivé cˇ ásti oblouku vykresluje cˇ asto v odlišných intervalech, než ˇ je pro imitaci kružnice hodné. Cást záznamu trasy, kterým lze proložit proložit kružnice, nebo kˇrivka podobná kružnici, se nahrazuje pˇriléhajícími pravidelnými úseˇckami (segmenty), vˇerohodnˇe charakterizující smˇerové oblouky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V pˇrípadˇe, že máme k dispozici více GPS záznamu˚ trasy (z opaˇcných smˇeru), ˚ pak vˇerohodná mˇerˇ ení prumˇ ˚ erujeme a generalizujeme podle pˇredchozích postupu. ˚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Duležitou ˚ roli hraje vzestupné nebo sestupné poˇradí numerických identifikátoru˚ hran (segmentu) ˚ v rámci cesty (way), nebot’ s jejich správným poˇradím vznikají orientované hrany grafu a zabezpeˇcuje se korektní vykreslování prvku. Nˇekteré poslední verze editoru˚ zajišt’ují tuto funkci automaticky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Segmenty každé cesty (way) by mˇely být jednostrannˇe orientovány a to i když je pro reprezentující prvek jeho orientace nevýznamná. . . . Tˇríramenná kˇrižovatka s kolmými rameny, vyjádˇrená pomocí záznamu˚ trasy z GPS pˇrijímaˇce, mnohdy jen vzdálenˇe pˇripomíná skuteˇcný tvar. Pro správnou interpretaci je tˇreba mít sekundární zdroj geoinformace, nebo záznam z vícesmˇerového vícenásobné projetí kˇrižovatkou. Poté je tˇreba správnˇe interpretovat a generalizovat. Obˇe cesty mají ve styku spoleˇcný uzel (node). . . . . . . . . . . . . . . . . Obdobnˇe se postupuje u cˇ tyˇrramenné kˇrižovatky. V typickém pˇrípadˇe má úrovnové ˇ kˇrížení spoleˇcný uzel (node) a ramena svírají pravý úhel. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇri pˇrechodu mezi dvou a cˇ tyˇr, pˇrípadnˇe více pruhovou komunikací oddˇelenou cˇ asto zeleným pruhem. je tˇreba korektnˇe navázat z jediné osy pro dva opaˇcnˇe orientované smˇery jízdních pruhu, ˚ na dvˇe osy každého smˇeru. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zde je znázornˇeno správné rozdˇelení cest (way) podle znaˇcek (tagu) ˚ dopravní komunikace (highway) pro pˇrípad kˇrížení dálnice D1 a rychlostní silnice R52, která využívá vícepruhového tˇelesa pro každý smˇer (motorway), kolektor pro bezpeˇcné pˇripojení a odpojení z tˇelesa dálnice (motorway_link), nájezdy a sjezdy (motorway_link). . . . . . Na stejném kˇrížení D1 s R52 je prezentován význam využití znaˇckování mostu˚ (bridge). Analogický je postup pro tunely (tunnel). Železniˇcní tˇeleso se nahrazuje osou cesty (way), která reprezentuje typicky 1 až 3 paralelní koleje. V železniˇcních stanicích, kde dochází k rozšíˇrení poˇctu kolejí, jsou na hlavní prujezdnou ˚ cestu (way) tratˇe navázány pomocné, manipulaˇcní koleje nebo koleje pˇri nástupištích, agregované opˇet pro (1) 2 až 3 koleje. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

41

42

42 43

43

44

44

45 46

47 71

Daniel Bárta: OpenStreetMapping z pohledu geoinformatika 25

26

27

28

29 30

2009

Železniˇcní stanice je pˇribližné urˇcení místa, kde vlaky staví ve stanici/zastávce. Tento bod (nod) leží na hlavní trati a nese název stanice/zastávky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ve mˇestech je cˇ asto více druhu˚ dopravních komunikací umístˇeno v jednom kombinovaném tˇelese, napˇríklad silnice a tramvajová trat’, nebo silnice a cyklostezka. Vzheldem k citlivosti GPS pˇrijímaˇce je vhodné oddˇelovat jednotlivé druhy dopravy pˇri šíˇrce cesty 20 m a vyšší. K tomu je tˇreba zohlednit provedení tˇeles jednotlivých druhu˚ dopravy. Využívá-li každá své oddˇelené vzájemnˇe nepˇrístupné tˇeleso, je nasnadˇe topologickou separaci upˇrednostnit. . . . . . . . . . . . . . ˇ z Stav datové sady silnic z Planet OSM k 3. rˇ íjnu 2007, hranice CR datasetu FreeGeodataCZ. Projekce WGS84/UTM 33N. Zobrazení dat uDig 1.1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Analýza datové sady silnic navržené k importu firmy Help Service ˇ z datasetu FreeGeodataCZ. Projekce Remote Sensing s.r.o, hranice CR WGS84/UTM 33N. Zobrazení dat uDig 1.1. . . . . . . . . . . . . . . . Ukázka dat OSM ve formátu garmin pˇrímo v mobilním poˇcítaˇci Garmin 60CSx. Pˇrevzato z [OSM GarminMap] . . . . . . . . . . . . . Ukázka dat OSM v rastrovém formátu v prohlížeˇcce OSMTracker v PDA. Pˇrevzato z [OSM GarminMap] . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

47

48

59

59 61 63

72


Seznam tabulek 1 2 3 4

5 6 7

2009

ˇ Ukázka ceny dat, ceníku CÚZK platný od 1. 1. 2007, pˇrevzato z [cuzk07] Vztah dimenze prvku˚ OSM a dimenze prostoru . . . . . . . . . . . . Pˇríkazy v OSM API (mimo operace s GPX soubory . . . . . . . . . . . Vztah fyzické polohy polozastínˇeného pˇrijímaˇce ve vlaku a hodnoty získané GPS pˇrijímaˇcem pˇri mˇerˇ ení opaˇcnˇe orientovaných stran trati v opaˇcných smˇerech jízdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tabulka kategorií silnic a pˇripojeného znaˇckování OSM. . . . . . . . . Atributové parametry importu UIR-ZSJ do OSM . . . . . . . . . . . . Atributové parametry importu HEIS VUV do OSM . . . . . . . . . .

11 18 21

35 50 53 54

73

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Hornicko-geologická fakulta Institut geoinformatiky

Recommend Documents