Výsledky výzkumu lidských zdrojů v ICT - požadavky

Výsledky výzkumu lidských zdrojů v ICT - požadavky Miloš Maryška, Ota Novotný Katedra informačních technologií Vysoká škola ekonomická Praha nám. W.Churchilla 4, 130 67 Praha 3 [email protected], [email protected] Abstrakt: Stejně tak, jako se dynamicky vyvíjí české školství v posledních letech v kontextu mnoha pokusů o jeho změnu, dochází i ke změnám v požadavcích firem na budoucí absolventy vysokých škol, kteří se stávají jejich potenciálními zaměstnanci. Cílem tohoto příspěvku je analyzovat vývoj v poptávce firem na znalosti studentů absolvujících ICT studijní obory vyučované na vysokých školách v České republice. Tento vývoj pak porovnáváme s vývojem znalostí, které studenti naopak mohou získat během jejich studia ICT studijních oborů na vysokých školách. Porovnání uskutečňujeme z několika pohledů, neboť dosud byly provedeny a ukončeny dva průzkumy mezi firmami a dva průzkumy mezi vysokými školami. Aktuálně probíhá třetí kolo šetření mezi vysokými školami. Abstract: The tertiary education system is in dynamical development in the context lots of attempts to change them in last years. The same situation is in the requirements of companies on future graduates in tertiary education systems that are potential employee of these companies. The aim of this paper is analysis of trends in the demand of companies on knowledge provided by graduates ICT field of study at the universities in the Czech Republic. These trend are compared with trend in knowledge’s that students can acquire through their study ICT field of study at universities in the Czech Republic. The comparisons are realised from various view. Until these days were finished two surveys between companies and universities. Currently is realised the third round of research between universities providing ICT field of study. Key words: ICT field of study, graduates, expected knowledge, provided knowledge Klíčová slova: ICT studijní obor, absolvent, požadované znalosti, nabízené znalosti

1. Úvod Míra využití informačních a komunikačních technologií (ICT) a s nimi související vývoj v sektoru ICT v České republice neustále roste. Jedním z důvodů pro tuto skutečnost je velmi atraktivní umístění České republiky (ČR) a dalším může být stále nižší náklady na pracovní kapitál než v jiných zemích s odpovídající produktivitou práce a vzdělaností. Potvrzením tohoto faktu je vznik center DHL, IBM a dalších. Pozitivní a velmi dynamický růst v této oblasti je však současně doprovázen růstem požadavků na počet a znalosti ICT specialistů a to nejen současných, ale i těch budoucích, kteří absolvují ICT studijní obory poskytované vysokými školami v České republice. Na tento fakt by měl odpovídat i systém terciárního vzdělávání, který představuje stranu nabídky, nejen z pohledu kvality, která ovlivňuje konkurenceschopnost absolventů, ale také z hlediska jejich počtu, který by měl pokrýt potřeby podnikové praxe. České školství se více či méně snaží na tento vývoj reagovat. Poslední 10 let, které uplynuly od přijetí Boloňské deklarace, znamenaly pro terciální vzdělávání v České republice zásadní změny. Nejdůležitější změny jsou spojeny zejména s postupným upouštěním o dříve tradičním modelu pětiletého vzdělávacího cyklu v terciálním 240

SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2 - PŘÍLOHA/2011

Výsledky výzkumu lidských zdrojů v ICT - požadavky

vzdělávání, který byl zakončen titulem inženýr nebo magistr. Tento systém byl postupně nahrazován, a jak prokáží dále uvedené analýzy, je téměř nahrazen dvoufázovým studiem, které je v první fázi zakončeno titulem bakalář a v druhé fázi je zakončeno titulem inženýr nebo magistr. Součet dob studií však zůstal oproti původnímu systému vzdělávání nezměněn, došlo pouze k jeho rozdělení na tři roky, které trvá studium bakalářských studijních oborů a dva roky, které trvá studium navazujících magisterských studijních programů. Na základě průzkumu, který byl proveden v roce 2006 [Doucek et all, 2007] jsme identifikovali problém dlouhodobého nedostatku ICT specialistů, který byl potvrzen dalšími studiemi provedenými například společností IDC v roce 2005. Dalším důležitým zjištěním byl i fakt, že ICT firmy nepovažovaly absolventy bakalářských studijních oborů za dostatečné odborníky a požadovaly, aby budoucí ICT specialista byl absolventem magisterského nebo navazujícího magisterského studia. Problematika požadavků podnikové praxe na budoucí absolventy ICT studijních oborů vysokých škol je řešena zejména v grantovém projektu GAČR – 402/09/0385 - Lidské zdroje v rozvoji a provozu ICT: Konkurenceschopnost absolventů českých vysokých škol. Cílem tohoto článku je analyzovat vývoj požadavků firem na znalosti absolventů ICT oborů vysokých škol mezi lety 2006 a 2011.

2. Charakteristika průzkumů Požadavky na absolventy byly v letech 2006 a 2011 zjišťovány prostřednictvím rozsáhlých průzkumů, které vždy zahrnovaly více než 1000 vyplněných odpovědí z firem v oborové a velikostní struktuře odpovídající struktuře českého hospodářství. V rámci obsáhlého dotazníku byly analyzovány požadavky, které má firma na potenciální zaměstnance z absolventů ICT studijních oborů vysokých škol dle jednotlivých rolí, dále aktuální počty zaměstnanců dle jednotlivých rolí a nakonec i plánované počty zaměstnanců v jednotlivých rolích v následujících pěti letech. Znalosti mohli zástupci specifikovat celkem v 16 skupinách, kterými byly [Maryska, Doucek, Novotny, 2010]: Modelování procesů Funkcionalita a customizace aplikací Management ICT Analýza a návrh IS Softwarové inženýrství Datové a informační inženýrství Znalosti ICT Provozní excelence Schopnosti vedení týmu Znalosti ICT trhu Metody řízení a organizace Finance a ekonomika podniku Obchod a marketing Matematika SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2 - PŘÍLOHA/2011

241

Miloš Maryška, Ota Novotný

Právo Znalosti sektoru ekonomiky Ke každé z těchto znalostních domén zástupci firmy stanovovaly požadovaný rozsah znalostí. Ten byl představován počtem dní školení, které by firma musela danému zaměstnanci zajistit v případě, že by ho školila sama. Požadovaný rozsah znalostí firmy uváděly ve škále v rozmezí 0-5. Škála byla stanovena takto [Doucek et all, 2007]: 0 Nepožadovány žádné znalosti a dovednosti. 1 Obecný přehled o problematice (odpovídá přibližně 1–2 dnům školení). 2 Základní orientace v problematice a v terminologii (odpovídá přibližně 3–5 dnům školení). 3 Solidní přehled o dané problematice a základní praktické dovednosti (odpovídá přibližně 6–20 dnům školení). 4 Solidní přehled o dané problematice a solidní praktické dovednosti (odpovídá přibližně 21–40 dnům školení). 5 Nejvyšší znalostní kvalita – hluboké aktuální znalosti a pokročilé praktické dovednosti (odpovídá 41 a dnům školení). V rámci průzkumu jsme definovali jednotlivé role, pro které byly požadované znalosti a jejich rozsah zjišťovány. V roce 2006 jich bylo definováno šest. Na základě získaných zkušeností a nových požadavků jsme pro průzkum v roce 2010 stanovili rolí sedm. Pro průzkum v roce 2006 jsme stanovili následující role [Doucek et all, 2007]: Byznys analytik-architekt Manažer rozvoje a provozu IS/ICT Obchodník s ICT produkty a službami Vývojář / IS architekt Správce aplikací a ICT infrastruktury Pokročilý uživatel Pro průzkum v roce 2010 jsme stanovili následující role: Byznys analytik-architekt Manažer rozvoje a provozu IS/ICT Obchodník s ICT produkty a službami Vývojář / IS architekt Správce aplikací a ICT infrastruktury Podnikový architekt Školitel, pedagog a vědecký pracovník v ICT

2.1 Průzkum 2006 V prvním průzkumu mezi firmami provedeném v roce 2006 byly získány odpovědi z 1002 firem. Tyto firmy jsme rozčlenili do 18 skupin a to dle počtu zaměstnanců v rozmezí 0, 19, 10-49, 50-249, 250-999 a více než 1000 zaměstnanců. Druhým kritériem členění byla míra náročnosti na využití ICT. Dle tohoto kritéria jsme rozčlenily firmy MIT – firmy s minimálními požadavky na ICT, SIT – firmy se středními požadavky na ICT a VIT – firmy, které mají na ICT technologie vysoké požadavky a jsou na nich velmi závislé (například banky, dohledová centra atp.). 242



Rozčlenění firem dle těchto kritérií je uvedeno v tabulce Chyba! Nenalezen zdroj odkazů..

MIT SIT VIT Celkem

0

1–9

10 – 49

56 56 56 168

28 56 110 194

28 56 160 244

50 – 249 28 56 122 206

250 999 37 71 26 134

1000+

Celkem

16 36 4 56

193 331 478 1 002

Tabulka 1: Struktura oslovovaných firem dle velikosti a závislosti na ICT v roce 2006 [Novotný, 2007]

2.2 Průzkum 2010 Průzkum v roce 2010 vycházel ze podobných předpokladů jako v roce 2006 s cílem, aby byla zajištěna maximální možná srovnatelnost obou průzkumů. Na základě zkušeností z prvního průzkumu ale došlo ke snížení počtů skupin podniků (v členění dle počtu zaměstnanců). V průzkumu v roce 2010 jsme použili standardní metodiku členící společnosti do tří typů velikostí společnosti: 10-49 zaměstnanců, 50-249 zaměstnanců a více než 249 zaměstnanců. Struktura oslovených firem v roce 2010 je uvedena v tabulce 0. 10-49

50-249

250 a více

Celkem

MIT

26

64

99

189

SIT VIT Celkem

28 94 148

567 256 887

211 118 428

806 468 1463

Tabulka 2: Struktura oslovovaných firem dle velikosti a závislosti na ICT v roce 2010

3. Znalosti požadované firmami Na základě provedených průzkumů jsme zjistili následující požadavky firem na jednotlivé role. Každá z rolí je popsána prostřednictvím pavučinového grafu. Uvedené hodnoty jsou vždy mediánem vypočteným ze všech zjištěných hodnot v daném kriteriu.

3.1 Znalosti 2006 V následujících dvou grafech 0 a 0 jsou porovnány požadavky na objem znalostí, kterými by měli v optimálním případě disponovat zaměstnanci v jednotlivých ICT rolích. Jak vidíme v grafu 0, který reprezentuje požadavky na role Byznys analytik-architekt, Manažer rozvoje a provozu IS/ICT a Obchodník s ICT produkty a službami, jsou objemy požadovaných znalostí poměrně vyrovnané v rozsahu 3-4. Dle očekávání jsou vyšší požadavky na znalosti v doménách Z01 Modelování procesů – Z04 Analýza a návrh IS (na úrovni 4) kladeny na roli Byznys analytik-architekt. Znalosti na úrovni čtyři jsou kladeny na všechny role ve znalostních doménách Z07 Znalosti ICT – Z09 Schopnosti vedení týmu. S ohledem na činnosti, které vykonává role Manažer


243


rozvoje, jsou vyšší znalosti pro tuto roli kladeny také na doménu Z10 Znalosti ICT trhu a Z12 Finance a ekonomiky podniku.

Obrázek 1: Znalosti v roce 2006 pro role Byznys analytik, Manažer rozvoje, Obchodník Druhý graf uvedený 0 je věnován zbývajícím třem rolím, tedy Vývojář-architekt, Správce ICT a Pokročilý uživatel. Z grafu vyplývá, že v roli Vývojář-architekt jsou kladeny požadavky na úrovni 4, ve všech „informaticky“ zaměřených znalostních doménách, tedy Z01 Modelování procesů - Z08 Provozní excelence a naopak je požadován malý rozsah znalostí ve „neinformatických“ znalostních doménách, jako jsou Z13 Obchod a marketing - Z16 Znalosti sektoru ekonomiky. Ostatní dvě role mají požadavky na znalosti poměrně vyrovnané na stupni tři. Výjimka je v případě Správce ICT, u kterého jsou ve znalostních doménách Z01 Modelování procesů, Z07 Znalosti ICT a Z08 Provozní excelence požadovány znalosti na úrovni 4.

Obrázek 2: Znalosti v roce 2006 pro role Vývojář, Správce aplikací, Pokročilý uživatel 244



3.2 Znalosti 2010 V obrázku 0 vidíme, že v případě role Obchodník s ICT produkty jsou dle očekávání kladeny nároky na stupni čtyři u znalostní domény Z10 Znalosti ICT trhu, Z13 Obchod a marketing a Z16 Znalosti sektoru ekonomiky. Zajímavé však je, že téměř ve všech ostatních znalostních doménách jsou požadovány znalosti na úrovni tři. Porovnáme-li toto zjištění s požadavky na roli Byznys analytik-architekt, zjišťujeme, že jsou požadavky téměř totožné a pouze ve znalostní doméně Z05 Softwarové inženýrství a Z14 Matematika jsou požadovány vyšší znalosti, než v případě role Obchodník. Ještě zajímavější je porovnání s rolí Manažer rozvoje, na kterého jsou kladeny totožné požadavky jako na Byznys analytika (s výjimkou znalostních domén Z07 Znalosti ICT a Z08 Provozní excelence, kde jsou požadavky o jeden stupeň vyšší znalosti a znalostní domény Z14 Matematika, kde jsou naopak o jeden stupeň nižší).

Obrázek 3: Znalosti v roce 2010 pro role Byznys analytik, Manažer rozvoje, Obchodník Obdobně jako v předchozím grafu odhalujeme velmi zajímavá zjištění i v případě ostatních ICT rolí, které jsou uvedeny v grafech 0 a 0. Role podnikového architekta přináší velmi vysoké požadavky na znalosti - v řadě případů na úrovni 4. U ostatních rolí jsou požadované znalosti v rozsahu stupňů 2 a 3 a v doménách, na které se specializují, je požadavek na úrovni 4. Příkladem tak může být požadavek na znalosti na úrovni čtyři v doménách Z04 Analýza a návrh IS - Z07 Znalosti ICT u role Vývojář.


245


Obrázek 4: Znalosti v roce 2010 pro role Vývojář, Správce aplikací, Podnikový architekt Poslední z analyzovaných rolí je role Školitel, u které vidíme, že jsou požadovány znalosti zpravidla na úrovni tři. Zajímavé je zjištění u domény Z05 Softwarové inženýrství a Z10 Znalosti ICT trhu, kde jsou požadovány v ICT doménách znalosti pouze na úrovni 2, ačkoliv zejména u domény Z05 Softwarové inženýrství by měl být podle našich původních odhadů požadavek vyšší. Pokud budeme hlouběji analyzovat, jaké znalosti jsou požadovány po absolventech ICT studijních oborů a jaké znalosti jsou požadovány pro roli Školitel, vidíme ve výsledcích rozpor. Respondenti totiž po ní mnohdy požadují nižší znalosti, než kterými by měly disponovat role ostatní. To rozhodně nemůže platit např. pro VŠ pedagoga. Naopak je to možné pro školitele základní funkcionality (např. kancelářského software). To znamená, že roli školitele bude do příštích průzkumů třeba ještě lépe definovat a pravděpodobně rozdělit.

246



Obrázek 5: Znalosti pro roli Školitel v roce 2010

4. Porovnání vývoje požadovaných znalostí v letech V této části příspěvku provedeme detailní porovnání vybraných rolí, které byly zastoupeny v obou průzkumech. Jde o role Byznys analytik-architekt, Manažer rozvoje a provozu, Obchodník s ICT produkty, Vývojář/IS architekt a Správce aplikací a ICT.

4.1 Byznys analytik-architekt Na roli byznys architekt jsou v roce 2010 kladeny nižší požadavky na znalosti než v roce 2006 (viz 0). Porovnáním požadovaných znalostí v jednotlivých znalostních doménách lze konstatovat, že základní znalosti, které jsou pro byznys architekta specifické, zůstaly s výjimkou Z01 Modelování procesů a Z07 Znalosti ICT nezměněné. V dalších doménách, Z08 Provozní excelence -Z11 Metody řízení a organizace došlo k poklesu požadavků na znalosti. Dle našeho názoru ne zcela příznivý je však pokles v požadavcích na znalosti v doméně Z01 Modelování procesů, neboť tuto oblast považujeme za klíčovou.


247


Obrázek 6: Vývoj požadovaných znalostí pro roli Byznys analytik-architekt v roce 2006 a 2010

4.2 Manažer rozvoje a provozu IS/ICT V případě role Manažer rozvoje a provozu IS/ICT , jsou požadavky na znalosti v obou průzkumech zásadně odlišné (viz 0). Celkově lze konstatovat, že v roce 2010 jsou v mnoha doménách požadovány nižší stupně znalostí v porovnání s rokem 2006.

Obrázek 7: Vývoj požadovaných znalostí pro roli Manažer rozvoje a provozu IS/ICT v roce 2006 a 2010

248



4.3 Obchodník s ICT produkty a službami V roli Obchodník s ICT produkty došlo k poklesu požadovaného stupně znalosti v doménách Z03 Management ICT, Z05 Softwarové inženýrství, Z07 Znalosti ICT, Z08 Provozní excelence, Z09 Schopnosti vedení týmu a Z11 Metody řízení a organizace. Naopak došlo k růstu požadovaného stupně znalostí u znalostních domén Z10 Znalosti ICT trhu a Z13 Obchod a marketing, které jsou dle našeho názoru pro Obchodníky s ICT produkty a službami klíčové.

Obrázek 8: Vývoj požadovaných znalostí pro roli Obchodník s ICT produkty a službami v roce 2006 a 2010

4.4 Vývojář/IS architekt Porovnáme-li detailně jednotlivé znalostní domény a jejich vývoj v letech zjišťujeme, že v roce 2010 jsou kladeny nižší nároky na tuto roli v ryze „informatických“ znalostních doménách Z01 Modelování procesů - Z03 Management ICT a Z08 Provozní excelence. V ostatních „informatických“ znalostních doménách zůstaly požadavky nezměněné. Pokles požadované úrovně znalostí jsme zaznamenali rovněž i u dalších – obecněji zaměřených znalostních domén. Příkladem mohou být znalostní domény Z11 Metody řízení a organizace a Z12 Finance a ekonomiky podniku.


249


Obrázek 9: Vývoj požadovaných znalostí pro roli Vývojář/IS architekt v roce 2006 a 2010

4.5 Správce aplikací a ICT infrastruktury Poslední srovnávanou rolí je role Správce aplikací a ICT infrastruktury. V případě této role došlo ke snížení požadavků na znalosti u znalostních domén Z01 Modelování procesů a Z02 Funkcionalita a customizace aplikací. Neočekávané zjištění se týká znalostní domény Z08 Provozní excelence, která je pro výkon této role dle našeho názoru zásadní. V roce 2010 došlo k poklesu požadované hloubky znalostí z úrovně 4 na úroveň 3, která je běžně požadována i u ostatních analyzovaných rolí. Toto zjištění považujeme za překvapující. V ostatních znalostních doménách, které nemají přímou spojitost s ICT, došlo zpravidla k poklesu požadované hloubky znalostí z úrovně 3 na úroveň 2.

250



Obrázek 10: Vývoj požadovaných znalostí pro roli Správce aplikací a ICT infrastruktury architekt v roce 2006 a 2010

5. Závěr Porovnáním výsledků průzkumů mezi firmami, které byly provedené v letech 2006 a 2010 a byly zaměřeny na analýzu hloubky znalostí, které firmy požadují po svých zaměstnancích Analýzou požadavků na všechny výše uvedené role jsme zjistili, že v roce 2010 došlo až na výjimky k poklesu požadované úrovně znalostí, kterou by měli nově nastoupivší zaměstnanci disponovat. Dále jsme zjistili, že úroveň znalostí, které firmy požadují pro všechny role, se zpravidla pohybují mezi úrovní 3 a 4. Významnější výjimkou je role Správce aplikací a ICT infrastruktury, kde neinformatické znalosti jsou na úrovni 2, což je pro tuto roli dopovídající hloubka znalostí. Změny ve hloubce požadovaných znalostí mezi roky lze interpretovat několika způsoby: Zaměstnání lidí s nižší kvalifikací umožňuje snižovat náklady na lidské zdroje v podniku a jejich kvalifikaci dále zvyšovat dle potřeb společnosti. Na trhu práce je převis poptávky po některých rolích nad jejich nabídkou, což nutí firmy najímat i lidi s nižší kvalifikací. Tyto výsledky je zajímavé porovnat se znalostmi, které poskytují absolventy ICT studijních oborů vyučovaných na vysokých školách, které jsou prezentovány například v [Maryška, Novotný, Doucek, 2010].


251


Poděkování Příspěvek byl zpracován s podporou:

A dále Grantovou agenturou České republiky prostřednictvím grantového projektu GAČR – 402/09/0385 - Lidské zdroje v rozvoji a provozu ICT: Konkurenceschopnost absolventů českých vysokých škol.

6. Informační zdroje MARYŠKA, M., NOVOTNÝ, O., DOUCEK, P. (2010): ICT Knowledge Analysis of University Graduates. Jindřichův Hradec 08.09.2010 – 10.09.2010. In: IDIMT-2010 Information Technology – Human Values, Innovation and Economy. Linz : Trauner, 2010, s. 125–135. ISBN 978-3-85499-760-3 DOUCEK, P., NOVOTNÝ, O., PECÁKOVÁ, I., VOŘÍŠEK, J. (2007): Lidské zdroje v ICT – Analýza nabídky a poptávky po IT odbornících v ČR.. Praha : PROFESSIONAL PUBLISHING, 2007, s. 179–202. ISBN 978-80-86946-51-1. MARYŠKA, M., DOUCEK, P. (2010): Analýza znalostí absolventů ICT oborů vysokých škol. Praha 08.06.2010 – 09.06.2010. In: Role ICT při zvyšování konkurenceschopnosti ČR [CD-ROM]. Praha : Oeconomica, 2010, s. 1–9. ISBN 978-80-245-1660-8 NOVOTNÝ, O., MARYŠKA, M. (2007): ICT Education and Requirements for ICT Graduates in the Czech Republic, His Competitiveness and Feedback to the Research from Respondents. Lake Bled 08.10.2007 – 11.10.2007. In: VIPSI-2007 SLOVENIA. Belgrade : VIPSI, 2007, s. 9. ISBN 86-7466-117-3.

252


Výsledky výzkumu lidských zdrojů v ICT - požadavky

Recommend Documents