Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s.
Výroční zpráva 2 0 0 0
Obsah 2
Orgány společnosti
2
Úvodní slovo předsedy představenstva
3
Úvodní slovo ředitele společnosti
4
Profil společnosti
4
Předmět činnosti
5
Hmotné ukazatele
5
Základní údaje o společnosti
6
Akcionáři
6
Organizační schéma
7
Vodohospodářské sdružení obcí Karlovarska
7
Suez Lyonnaise des Eaux
8
Zásobování pitnou vodou
9
Odvádění a čištění odpadních vod
9
Intenzifikace ČOV Drahovice
10
Schéma ČOV Drahovice
12
Péče o majetek
13
Investiční majetek
14
Zkvalitňování dodávky pitné vody
15
Energetika
16
Personální činnost
16
Údaje o statutárních orgánech
16
Péče o zákazníky
17
Příprava na integraci s VtS Stříbro
17
Události po datu účetní závěrky
18
Vývoj hospodaření
19
Základní ekonomické údaje
20
Zpráva auditora
Použité zkratky: VaK KV - Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s. VtS Stříbro - Vodotechnické služby, spol. s r.o. SLDE - Suez Lyonnaise des Eaux VSOK - Vodohospodářské sdružení obcí Karlovarska (od 2.1.2001 změna názvu na VSOZČ) VSOZČ - Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech ÚV - úpravna vody ČOV - čistírna odpadních vod
1
Orgány společnosti Představenstvo
Ing.
Ivan Popel
Ing.
Jan Zborník
Mgr.
Vladimír Kulhánek
Ing.
František Vilím
Ing.
Antonín Jágl
předseda
Úvodní slovo předsedy představenstva Vážení akcionáři, dámy a pánové!
v roce 2000 došlo na valné hromadě k volbě představenstva z důvodu konce jeho funkčního období. Oproti předchozímu složení došlo ke dvěma změnám, a to: - potvrzení kooptace Ing. Jágla valnou hromadou, - volba Ing. Zborníka členem představenstva. Ing. Zborník byl následně představenstvem zvolen do funkce místopředsedy. Představenstvo v tomto novém složení pracuje dodnes. V průběhu roku 2000 se sešlo na svých zasedáních sedmkrát a zabývalo se standardními i koncepčními dokumenty, mezi kterými stojí na prvním místě expanze společnosti do sousedních regionů. V roce 2000 společnost musela řešit několik mimořádných problémů. Jednalo se o: organizační včlenění společnosti VtS Stříbro do jednotné struktury, postupné zvyšování kvality poskytovaných služeb na Tachovsku, spolu-
práci při rozšíření VSOK o obce Tachovska a vznik VSOZČ, přípravu plánu pro rok 2001 se sjednocením tarifů pro domácnosti a ostatní zákazníky a v neposlední řadě přípravu sloučení společností VaK KV a VtS Stříbro. Tato operace, která proběhne ve dvou krocích, koupí společnosti VtS Stříbro od společnosti ONDEO a následnou fůzí s dceřinou společností, je hlavním úkolem pro tento rok. Myslím si, že mohu jménem představenstva s uspokojením konstatovat, že společnost se s těmito úkoly vyrovnala a vyrovnává velmi dobře. To svědčí o tom, že dnes již disponuje širokým kádrem velmi schopných a své práci oddaných zaměstnanců. Chtěl bych proto všem poděkovat za odvedenou práci a popřát jim mnoho zdaru v práci budoucí. Dále bych chtěl poděkovat představitelům VSOK, dnes již VSOZČ, za trvale výbornou spolupráci, a to jak v roli smluvního partnera, tak i v roli spoluakcionáře společnosti.
Dozorčí rada
Ing.
Jaroslav Vojta předseda
2
Ing.
František Barák
Ing.
Jan Horník
Bruno Grison
Pavel Růžička
Petr Němec
Výkonné vedení
Ing.
Antonín Jágl
Ing.
Ladislav Růžička
Ing.
Jan Flek
Mgr.
Jiří Kronus
Ing.
Zdeněk Frček
Ing.
Petr Lysák
ředitel
Úvodní slovo ředitele akciové společnosti Vážení přátelé,
celkové podmínky pro podnikání v oboru vodovodů a kanalizací se dále zhoršují. Pokračuje pokles spotřeby vody, a to více v podnikatelské sféře než u domácností. Stále přetrvává neexistence jasného a přehledného zákonného prostředí pro naše podnikání. Příkladem chaotického přístupu státních orgánů, například k regulaci cen, je náhlé rozhodnutí ministerstva financí o sjednocení cen vodného a stočného pro ostatní odběratele a domácnosti již od 1. 1. 2001. V průběhu roku zpracovávalo ministerstvo zemědělství návrh Zákona o vodovodech a kanalizacích. Poslední podoba tohoto zákona ukazuje, že spíše zhorší postavení vlastníků a především provozovatelů a významně upevní pozici státních orgánů. Ukazuje se, paradoxně, že ty formy spravování vodárenských a kanalizačních zařízení, které splnily privatizační zadání a umožňují obcím reálně nakládat s tímto majetkem, získávají postupně řadu konkurenčních nevýhod, a to vzhledem k formě smíšených akciových společností a vlastnických akciových společností, které neumožňují obcím vybrat si způsob provozování a provozovatele. Nikdo se o rovnost konkurenčních podmínek v oboru nestará. Přesto se naše společnost snaží rozšiřovat systém komplexního spravování vodárenského a kanalizačního majetku pod veřejnou kontrolou, který ve spolupráci s vodohospodářským sdružením obcí funguje již sedm let. Rozšíření provozní činnosti o Horní Slavkov, Teplou a Bezdružicko v roce 2000 ukázalo, že naše společnost má expanzní potenciál. O tom jsme se snažili v průběhu roku přesvědčit obce Tachovska, které byly provozovány společností VtS Stříbro, jejíž nový vlastník SLDE, zároveň náš akcionář, vytvořil podmínky pro splynutí obou společností. Už v průběhu roku 2000 naše společnost pomáhala VtS Stříbro zavést podobné principy péče o vodovody a kanalizace, jaké jsou na Karlovarsku, a řešit zásadní technické problémy v území. Vstup většiny obcí Tachovska do Vodohospodářského sdružení obcí Karlovarska svědčí o tom, že tento systém péče o majetek obcí je přitažlivý. V souladu s působením sdružení obcí na větším území se tento dobrovolný svazek obcí s platností od 2. 1. 2001 přejmenoval na Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech. Pozitivním jevem v roce 2000 byl lepší přístup k dotacím státu. Vzhledem k tomu, že se zvyšují možnosti VSOK (VSOZČ) získat státní dotace i dotace z evropských fondů, dojde v letech 2000 až 2003 ke značné kumulaci velkých a do budoucna rozhodujících staveb pro celý provo-
zovaný region. Ke stavbě vodovodního přivaděče pitné vody z Karlových Varů do Ostrova a kanalizace a ČOV v Bečově, dokončené v letošním roce, přibyla státem dotovaná rekonstrukce ČOV Drahovice, která byla zahájená ke konci roku. Na rok 2001 jsou přislíbeny dotace na rozestavěný přivaděč pitné vody pro Bochov ze skupinového vodovodu Žlutice a na přivaděč ze stejného systému pro Bezdružicko. Intenzivně se připravoval přivaděč pitné vody ze Stanovic pro Horní Slavkov a řešení ČOV Horní Slavkov. Schválena byla i dotace Phare CBC na ČOV a kanalizaci Horní Blatná - Pernink, pro níž byla v průběhu roku zpracována tendrová dokumentace. Důležitou, i když ne nákladnou, stavbou je probíhající rekonstrukce ČOV Ostrov, se spoluúčastí SLDE. Vyhodnocení tohoto společného výzkumného úkolu ještě není u konce, ale je pravděpodobné, že nebude nutné realizovat v blízké budoucnosti velkou a několikanásobně dražší rekonstrukci této ČOV. Je jisté, že pro toto období mimořádně velkých investic nemůže mít VSOK ani VaK KV dostatek volných finančních prostředků na vlastní podíl investora. Proto bylo nutné pružně sjednat a přijmout potřebné investiční úvěry, a to jak pro VSOK, tak i naši společnost. Rozhodujícími kritérii pro hodnocení naší společnosti za rok 2000 bylo, vedle udržení postavení kvalitního a optimálního provozovatele, dosažení plánovaného hospodářského výsledku. Hospodaření bylo ovlivněno rozšířením provozovaní obcí, nových členů VSOK, o souhrnném počtu 11 000 obyvatel. Jsme rádi, že se během jednoho roku podařilo snížit měrné náklady v nových obcích blízko k úrovni provozních nákladů v obcích, které provozujeme dlouhodobě. K úplnému srovnání povede realizace výše uvedených investic. Realizovaná expanze velmi dobře prověřila schopnosti našich zaměstnanců řešit mimořádné situace a přijímat mimořádné úkoly. Z následujících stránek výroční zprávy vyplývá, že hospodaření naší společnosti bylo v souladu s přijatými cíli a tedy úspěšné. Pro rok 2001 si nezbývá než přát, abychom jej mohli hodnotit stejně úspěšně jako uplynulý rok 2000.
3
Profil společnosti Akciová společnost Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, vznikly po privatizaci státního podniku 1. 1. 1994. Jejich tradice však sahá až do roku 1882, kdy byl založen první karlovarský městský vodárenský podnik. Společnost od svého založení značně rozšířila působnost v regionu. V roce 2000 provozovala na základě smlouvy zařízení pro zásobování pitnou vodou a odkanalizování pro 48 měst a obcí z okresů Karlovy Vary, Sokolov, Tachov a Rakovník, členy Vodohospodářského sdružení obcí Karlovarska. Hlavní činností společnosti je zabezpečování výroby a plynulé dodávky pitné vody s vysokou úrovní kvality, odvádění i čištění odpadních vod a rozvoj vodohospodářských zařízení, které jsou v její správě. Její snahou je poskytovat tyto komplexní vodohospodářské služby na co nejvyšší úrovni a za přijatelné ceny.
VaK KV je společnost orientovaná na potřeby zákazníka. Spokojenost odběratelů je jejím hlavním cílem. Pro zajištění co nejkvalitnějších služeb 24 hodin denně vybudovala centrální dispečink, který pomocí špičkových technologií sleduje a řídí výrobu a distribuci vody, dále usiluje o automatizaci provozů a optimalizaci technologických procesů. Při všech svých činnostech VaK KV důsledně dbá na ochranu životního prostředí. O zajištění komplexních služeb se v roce 2000 staralo celkem 18 provozních středisek. Z toho je pět vodovodních provozů, jeden kanalizační a jeden provoz čerpacích stanic. Tato střediska jsou vybavena potřebnou technikou i dopravními prostředky, což umožňuje výrazně zkrátit dobu havarijních oprav a zároveň být co nejblíže zákazníkovi.
Předmět činnosti Předmět podnikání společnosti je vymezen ve Stanovách akciové společnosti Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, schválených na valné hromadě VaK KV dne 20. 6. 1997, v článku 5: · provozování vodovodů a kanalizací · projektová činnost ve výstavbě · montáž, oprava, údržba vyhrazených elektrických zařízení a výroba rozvaděčů nízkého napětí · silniční motorová doprava nákladní · kovoobráběčství · zámečnictví · podnikání v oblasti nakládání s odpady · koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodej v živnosti volné · rozbory pitné vody · rozbory odpadních vod · provádění staveb, včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování · inženýrská a investorská činnost.
4
Hmotné ukazatele [tisíce m3 / rok]
1996
1997
1998
1999
2000
17 902
16 276
14 633
13 430
13 443
voda převzatá
10
11
11
12
14
voda předaná
3 421
3 209
2 779
2 316
2 083
10 174
9 085
8 187
8 112
8 076
z toho domácnostem
5 795
5 261
4 677
4 802
5 037
z toho ostatním odběratelům
4 379
3 824
3 510
3 310
3 039
9 453
8 599
7 893
7 180
7 779
z toho od domácností
5 151
4 558
4 071
4 076
4 474
z toho od ostatních odběratelů
4 302
4 041
3 822
3 104
3 305
Voda vyrobená
Voda dodaná
Voda odkanalizovaná
[tisíce Kč / rok]
1996
1997
1998
1999
2000
16 924
16 311
17 027
15 338
23 533
1996
1997
1998
1999
2000
112 000
110 600
110 700
111 000
120 744
141,4
130,3
115,8
118,5
113,9
12 922
12 283
12 339
12 543
13 717
Délka vodovodní sítě [km]
683,0
650,0
658,3
669,2
780,9
Počet kanalizačních přípojek
9 973
9 560
9 638
9 671
10 057
Délka kanalizační sítě [km]
305,7
305,0
312,5
314,0
362,4
Tržby ze zakázkové činnosti
Počet obyvatel zásobovaných pitnou vodou Specifická spotřeba vody [litry / obyvatele a den] Počet vodovodních přípojek
Základní údaje obchodní jméno: sídlo společnosti: datum vzniku: IČO: právní forma: bankovní ústav: bankovní spojení: telefon: fax: e-mail: http:
Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a. s. Studentská 328/64, Karlovy Vary 360 07 1. ledna 1994 49 78 92 28 akciová společnost Komerční banka Karlovy Vary 1608-341 / 0100 +420 17 / 31 63 111 +420 17 / 33 32 211
[email protected] www.vakkv.cz
základní jmění: 123 486 000 Kč Společnost byla založena podle českého právního řádu a obchodního zákoníku. Je zapsaná s účinností od 1. 1. 1994 v Obchodním rejstříku u Krajského soudu v Plzni, oddělení B, vložka č. 375.
5
Akcionáři V letech 1998 - 2000 neproběhla žádná změna v základním kapitálu společnosti. Poslední nárůst základního jmění byl v roce 1997, kdy bylo navýšeno o 11 529 ks veřejně obchodovatelných akcií, v nominální hodnotě 1 000,- Kč za akcii. Od roku 1998 je základní jmění společnosti 123 486 tisíc Kč. Toto základní jmění bylo rozděleno na 123 486 ks akcií, o nominální hodnotě 1 000,- Kč za akcii. Z tohoto počtu je 122 985 veřejně obchodovatelných (ISIN-CZ 0009060851) a 501 ks zaměstnaneckých akcií (ISIN-770940002494). Držitelé veřejně obchodovatelných akcií a zaměstnaneckých akcií mají z hlediska hlasování na valné hromadě a výplaty dividend stejná práva. Při hlasování na valné hromadě rozhoduje počet akcií ve vlastnictví akcionářů. Zaměstnanecké akcie jsou převoditelné pouze mezi zaměstnanci a společností. Všechny akcie jsou registrovány SCP. Veřejně obchodovatelné akcie jsou obchodovatelné pouze v RMS
systému. Pro malou obchodovatelnost byly v předchozích letech tyto akcie vyřazeny z Burzy CP. Z téhož důvodu se očekává, že v průběhu roku roku 2001 budou vyřazeny akcie společnosti i z RM systému a stanou se neobchodovatelnými na veřejných trzích. Dividendy byly vypláceny IPB, pobočka Poštovní banka Plzeň, prostřednictvím složenek typu B. Stejným způsobem budou vypláceny dividendy i za rok 2000. V roce 1999 byla učiněna jménem VSOKu veřejná nabídka na odkoupení veřejně obchodovatelných akcií. Důvodem bylo prohlášení jednání ve shodě se Suez Lynnaise des Eaux, jejichž společný podíl na těchto akciích tvořil 79,95 %. Za akcii o nominální hodnotě 1000,- Kč byla nabídnuta akcie za 310,- Kč. Tato nabídka byla uveřejněna v obchodním věstníku dne 24. 2. 1999, s platností do 30. 4. 1999. Navíc byla tato nabídka odeslána poštou na adresy všech akcionářů.
Organizační schéma společnosti ŘEDITEL sekretariát ředitele specialista pro územní rozvoj asistent ředitele pro komunikaci
Personální a právní náměstek
Technický náměstek
Náměstek pro provoz sítí
Náměstek pro provoz objektů
Personální a právní úsek
Technický úsek
Úsek sítí
Úsek objektů
personální referát
Technický útvar
Provoz vodovodu Karlovy Vary
Úpravna vody Březová
oddělení
Provoz vodovodu Rybáře
Úpravna vody Radošov
oddělení dokumentace
Provoz vodovodu Stará Role
Úpravna vody Žlutice
oddělení projekce
Provoz vodovodu Ostrov
Provoz čistíren odpadních vod
referát vodohospodáře
Provoz vodovodu Toužim
ČOV Drahovice
Útvar mzdové účtárny oddělení smluv a pohledávek referát BOZP, PO a CO
vodohospodářského rozvoje
referát energetika ref. technologa pitných vod ref. technologa odpad. vod
Útvar dispečinku dispečink pátrací služba Investiční útvar Investiční oddělení
6
Provoz kanalizací
venkovní ČOV
Provoz Čerpacích stanic
Rozdělení akcií k 31. 12. 2000
Suez Lyonnaise des Eaux 49,78 % (61 474 ks akcií)
ostatní akcionáři 3,5 % (4 316 ks akcií)
Vodohospodářské sdružení obcí Karlovarska 46,72 % (57 696 ks akcií)
Vodohospodářské sdružení obcí Karlovarska
Náměstek pro informatiku, ekonomiku a provozní služby
Úsek informatiky a provozních služeb
Ekonomický úsek vedoucí ekonomického úseku
Doprava a mechanizace
Útvar účtárny
Laboratoře
Oddělení všeobecné účtárny
Provozní služby
Oddělení evidence majetku
MTZ vodoměrová služba správa budov Provoz informačních technologií oddělení fakturace vodného a stočného oddělení automatizace technologických procesů Spec. pro aut. tech. procesů
oddělení informační techniky Spec. pro rozvoj inf. techniky
Vodohospodářské sdružení obcí Karlovarska, od 2. 1. 2001 Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech, je dobrovolné sdružení obcí pro zásobování pitnou vodou a odkanalizování. Vzniklo v roce 1993, s cílem zajistit odbornou péči o veřejné vodovody a kanalizace pro obce, a to nejen co se týká provozu, ale i rozvoje vodního hospodářství v obci a regionu. Sdružení je založeno na vzájemné solidaritě obcí. Sdružení, jako vlastník infrastrukturního majetku obcí a řídící akcionář VaK KV, má s touto provozní společností uzavřenu pětadvacetiletou nájemní smlouvu na pronájem tohoto zařízení. VaK KV a sdružení obcí tak úzce spolupracují na zajištění jak kvalitní péče o vodárenské a kanalizační zařízení, tak jeho rozvoje. Sdružení obcí rozhoduje o ceně vodného a stočného a o investičních plánech, které zajišťuje VaK KV. Za prvních sedm let jeho existence se podařilo vybudovat nová zařízení za téměř 1 miliardu Kč. Původně mělo sdružení 40 členů. Jeho úspěšné hospodaření a zvolená forma vlastnictví i provozování vodohospodářské infrastruktury s prokazatelnými výsledky v rozvoji systému vedly k tomu, že se od roku 2000 rozšířilo o další obce z okresu KarlovyVary, Sokolov, Tachov a Rakovník.
Útvar plánování a financování oddělení financování a plánování referát statistiky referát metodiky účetnictví
Suez Lyonnaise des Eaux Skupina Suez Lyonnaise des Eaux patří mezi světovou špičku ve všech oblastech svého působení: je vedoucí firmou v oblasti vodního hospodářství a dodávek technologií pro úpravu vody, nejvýznamnější v Evropě v oblasti likvidace odpadu, největším provozovatelem kabelových přenosů ve Francii a Belgii a pátým největším soukromým výrobcem elektrické energie na světě.
7
Zásobování pitnou vodou Rozdělení výroby pitné vody ostatní zdroje - 14,5 %
ÚV Myslivny - 2,0 %
hová - 93 vrc % po
ÚV Radošov - 3,2 %
ÚV Plavno - 7,2 %
po
d zem ní - 7%
ÚV Žlutice - 16,5 %
ÚV Březová - 56,6 %
Vývoj množství vody vyrobené 17 902 16 276 14 633 13 430
13 443
8 112
8 076
2 316
2 083
3 002
3 284
1999
2000
10 147 9 085
3 421
3 209
tisíce
m
3
/
rok
8 187
2 779
4 334
3 982
3 667
1996
1997
1998
voda dodaná voda předaná voda nefakturovaná * * Voda nefakturovaná jsou úniky na vodovodní síti, technologická voda (zejména proplachy, odkalování sítě a mytí vodojemů), voda k hašení požárů, krádeže vody atd.
8
Počet obyvatel, které společnost v roce 2000 zásobovala pitnou vodou, vzrostl oproti předchozímu roku o 8,8 %, a to v důsledku provozování nových obcí Teplá, Horní Slavkov, Bezdružice, Konstantinovy Lázně, Kokašice a Lišany. Celkem VaK KV provozoval 11 úpraven pitných vod, 114 vodojemů a 45 čerpacích stanic pitné vody. Bylo vyrobeno 13 443 000 m3 vody pitné vody, což představuje oproti roku 1999 nárůst o 0,1 %. Zvýšení nefakturované vody o 9,4 % je důsledkem špatného stavu vodovodních sítí v nově provozovaných obcích. Zásobování pitnou vodou bylo v roce 2000, podobně jako v minulých letech, zajišťováno z úpravny vody Březová, dále z úpraven Žlutice, Plavno, Radošov, Myslivny a dalších zdrojů. Nově byly v roce 2000 provozovány úpravny Teplá, Krásný Jez, Bezdružice a Lišany. Koncem roku 2000, po dokončení přivaděče pitné vody pro Ostrov, byla odstavena z provozu úpravna vody Radošov a město Ostrov s okolními obcemi začalo být zásobováno z ÚV Březová. Z celkového objemu vody, vyrobené v zařízeních provozovaných společností v roce 2000, bylo 93 % vody povrchové a 7 % vody podzemní. Společnost v roce 2000 provozovala 780,9 kilometrů vodovodní sítě, tedy o 111,7 kilometrů více než v předchozím roce. Z toho bylo 590,9 km skupinových vodovodů. Celkem bylo v roce 2000 odstraněno 357 poruch na řadech a 289 poruch na přípojkách. V rámci jmenovitých oprav a rekonstrukcí bylo vyměněno celkem 1 688,5 m potrubí. Nadále pokračovaly investice na modernizaci a rozšiřování monitorovacích systémů, a to především v šesti nově provozovaných obcích. Centrální dispečink VaK KV dnes kompletně sleduje také stavy a průtoky vodojemů v Horním Slavkově. Dále se přistoupilo k likvidaci radiostanic typu Radom a nosným systémem pro přenos dat se staly radiostanice Racom a průmyslové automaty Allen-Bradley. Připravuje se projekt pro přenos dat z technologických objektů pomocí nových GSM technologií. Výroba i dodávka pitné vody byla v roce 2000 plynulá, bez mimořádných výkyvů. Laboratoř v roce 2000 odebrala a zpracovala celkem 4 009 vzorků pitné vody. Kvalita vody byla po celý rok až na nepodstatné výjimky velmi dobrá a odpovídala v rozhodujících parametrech ČSN. Všechny nově připojené obce jsou v současnosti zásobovány kvalitní nezávadnou vodou. Podařilo se výrazně zlepšit situace v obci Teplá, kde nevyhovující voda z dnes již odstavené úpravny byla nahrazena dodávkou ze skupi-nového vodovodu Žlutice. Změnou technologie se rovněž podařilo zlepšit do mezí normy kvalitu vody v obci Lišany.
Odvádění a čištění odpadních vod Vývoj množství vody odkanalizované
rok
9 453
8 599
7 893
7 779
m
3
/
7 180
tisíce
V roce 2000 zajišťoval VaK KV odkanalizování pro 106 453 obyvatel, přičemž délka provozovaných kanalizačních stok vzrostla o 48,4 km. Celkem bylo odvedeno 7 779 000 m3 odpadních vod, tedy o 8,3 % více než v předcházejícím roce. Pracovníci provozního střediska kanalizací v roce 2000 odstranili 271 havárií na kanalizačním zařízení a vyčistili 21 909 m kanalizačních sběračů. V roce 2000 společnost provozovala 29 čistíren odpadních vod, z toho 5 mechanických a 24 mechanicko-biologických, a 26 čerpacích stanic odpadních vod. Celkem bylo vyčištěno 15 027 000 m3 odpadních vod, tedy o 7,5 % více než v roce 1999. Čištění odpadních vod bylo z 65 % zabezpečováno na ČOV Drahovice, dále na ČOV Ostrov (14 %), Hroznětín (4 %) a na dalších čistírnách. Nově byly v roce 2000 provozované čistírny v Teplé, Konstantinových Lázních, Bezdružicích a Kokašicích. Na ČOV Ostrov pokračoval projekt intenzifikace a připravoval se projekt rekonstrukce ČOV Drahovice. V roce 2000 bylo celkem odebráno 1 581 vzorků odpadních vod. Kvalita na odtoku byla ve většině případů vyhovující.
1996
1997
1998
1999
2000
Intenzifikace ČOV Drahovice ČOV Drahovice patří k několika významným zařízením tohoto druhu na řece Ohři. Byla vybudována v letech 1961 až 1967 a zkušební provoz byl zahájen v roce 1969. Jednalo se o čistírnu mechanicko-biologickou. Protože již v osmdesátých letech nepostačovala prudkému nárůstu produkce odpadních vod, byla v roce 1991 rozšířena o nové mechanické předčištění, další podélnou usazovací nádrž, novou linku aktivace a podélnou dosazovací nádrž. Současně byla vybudována nová dmychárna. Odvodňování kalů na kalových polích bylo nahrazeno odvodňováním na pásových lisech. Kapacita čistírny je v současné době cca 101 tisíc ekvivalentních obyvatel. Čistírna pracuje uspokojivě z hlediska odstraňování organického znečištění. Neumožňuje však zvýšené odstraňování nutrientů, především dusíku. Proto se na roky 2001 až 2003 připravuje intenzifikace čistírny, jejíž
cílem je odstranění současných aktuálních problémů a hlavně splnění požadavků na limity jednotlivých kvalitativních ukazatelů vypouštěných vod. Z toho vyplývá radikální změna koncepce čištění odpadních vod, s dopadem na technologické uspořádání. V maximální míře budou využity stávající objekty a nové, tj. dvě dosazovací nádrže a jímka pro homogenizaci kalů k odvodnění, budou realizovány bez nároku na rozšíření areálu čistírny. Dále budou rekonstruovány stávající usazovací a dosazovací nádrže, vybudováno propojovací potrubí mezi stávající a novou čistírenskou linkou, vestavba nové linky, technologické vystrojení nové linky, nový rozdělovací objekt na přítoku do dosazovacích nádrží a flotační zařízení na zahušťování kalů. Financování přestavby bude přes Ministerstvo zemědělství ČR zajištěno z Evropské investiční banky, dotací ze státního rozpočtu a vlastními
9
Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s.
Čistírna odpadních vod Drahovice Technologické schéma čistírny po přestavbě
NEUTRALIZAČNÍ STANICE
PŘÍTOK NA ČOV
JEMNÉ ČESLE ODLEHČENÍ
LAPAČ PÍSKU
ČERPACÍ JÍMKA
SEPARÁTOR PÍSKU
DOSAZOVACÍ NÁDRŽE
DÁVKOVÁNÍ SÍRANU ŽELEZITÉHO
NITRIFIKACE
ODTOK DO ŘEKY OHŘE
VZDUC
10
Výroční zpráva 2 0 0 0
Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s.
USAZOVACÍ NÁDRŽE
ODLEHČENÍ
VYHNÍVACÍ NÁDRŽ I. STUPEŇ
VYHNÍVACÍ NÁDRŽ II. STUPEŇ
PLYN NA VYTÁPĚNÍ
PLYNOJEM
FLOTACE
PŘEBYTEČNÝ KAL
PRIMÁRNÍ KAL
JÍMKA ČERSTVÝCH KALŮ
HOMOGENIZAČNÍ JÍMKA
VRATNÝ KAL
NITRIFIKACE
CH Z DMYCHADEL
DÁVKOVÁNÍ FLOKULANTU
DENITRIFIKACE
PÁSOVÝ LIS
INTERNÍ RECIRKULACE
Výroční zpráva 2 0 0 0
11
Péče o majetek V oblasti provozované VaK KV se uplatňuje ojedinělý systém péče o provoz a rozvoj vodního hospodářství. Ten je založen na úzké spolupráci této provozní společnosti s majitelem provozované infrastruktury, Vodohospodářským sdružením obcí Karlovarska, coby řídícím akcionářem VaK KV, a na investiční solidaritě obcí, které jsou členy tohoto svazku. Z prostředků získaných z vodného a stočného se tak zajišťuje nejen péče o provoz vodního hospodářství, ale i o jeho rozvoj, a to v rámci investiční výstavby, kterou schvaluje sdružení obcí a realizuje VaK KV. Investiční politika společnosti byla a je vzhledem k aktuálním potřebám soustředěna především na rozvoj území a zlepšování kvalitativních podmínek v zásobování pitnou vodou i čištění splaškových vod. VaK KV usiluje o realizaci rozhodujících vodohospodářských staveb s nadobecním významem, které vytváří podmínky pro rozvoj celých územních aglomerací. Za touto snahou je nutné mimo jiné vidět náročnou politiku společnosti v oblasti realizace vysokých objemů finančních investičních prostředků i velké úsilí při zajišťování kvalitní projektové a inženýrské přípravy.
Svým charakterem jsou vodohospodářské investice v regionu převážně liniovými stavbami, s těmi největšími nároky na jejich umisťování v území a na projednávání majetkoprávních vazeb na okolí. Přes tuto náročnost se podařilo zrealizovat několik klíčových staveb. Významné investiční prostředky byly věnovány problematice zásobování Ostrovska pitnou vodou (připojení Ostrovska na skupinový vodovod Karlovy Vary). Podobný problém byl řešen na Tepelsku, kdy cíleným investováním do souboru sedmi staveb byl zajištěn přívod pitné vody z kvalitního zdroje skupinového vodovodu Žlutice pro Otročín, Brť a Teplou. V oblasti čistoty vod byla jako nejnáročnější stavba realizována čistírna odpadních vod a stoková síť v Bečově. Všechny výše uvedené akce byly financovány za částečné pomoci ze státního rozpočtu. Mezi nejvýznamnější připravované investice patří rekonstrukce ČOV Drahovice, řešení inženýrských sítí příhraniční oblasti v obcích Pernink, Horní Blatná, Nové Hamry a přívod pitné vody z úpravny vody Žlutice do Konstantinových Lázní, Bezdružic a přilehlých obcí.
Zásobování Ostrovska pitnou vodou Realizace stavby byla zahájena v říjnu 1998, dokončena byla za dva roky. Celkový finanční objem včetně projektové přípravy představoval 160 mil. Kč. Ve dvou základních etapách bylo vybudováno celkově 17,7 km vodovodního řadu z tvárné litiny DN 500 z ČS Rybáře až do vodojemu Radošov I. V rámci stavby byla rekonstruována jedna čerpací stanice, tři vodojemy a jeden vodojem byl postaven nový. Stavbou byl
vyřešen problém zásobování pitnou vodou pro severní část Karlových Varů, obce na trase Karlovy Vary - Ostrov a města Ostrov, tedy oblast s přibližně padesáti tisíci obyvateli, a bylo dosaženo odstavení zdroje a úpravny vody z povrchového odběru na Ohři v Radošově. Stavba byla slavnostně uvedena do provozu dne 21. 11. 2000, za účasti ministra zemědělství Jana Fencla.
Zásobování Tepelska pitnou vodou Výstavba souboru sedmi staveb byla zahájena v roce 1998, ukončena v roce 2000. Celkově bylo proinvestováno 19,9 mil. Kč. Délka vodovodních řadů, převážně z materiálu PVC a PE, profilů DN 150 a 180, činila 15,302 km. Na trase přívodního řadu do Teplé došlo k rekonstrukci dvou čerpacích stanic a na skupinový vodovod se připojily celkem tři nové obce (Otročín, Brť, Teplá). Mimoto došlo ke zkvalitnění
dodávky vody pro Krásné Údolí a Útvinu. Vedení přívodního řadu umožňuje v nejbližších letech připojení Bečova na skupinový vodovod. Realizací staveb, spolu se snížením ztrát v síti v nově provozovaném městě Teplá, dojde ke zrušení úpravny vody Teplá a bylo docíleno odstavení provozně nespolehlivého prameniště Otročín.
Kanalizace a čistírna odpadních vod Bečov Nová stoková síť v délce 2,356 km byla vybudována v období 1999 až 2000. Komunální splašky jsou takto přiváděny na nově postavenou čistírnu odpadních vod o kapacitě 1000
12
ekvivalentních obyvatel, která svojí technologií čištění odpovídá současnému technologickému pokroku. Celkové investiční náklady vynaložené na tuto akci představují 27,835 mil. Kč.
Investiční majetek stav k 31. 12. 1999
stav k 31. 12. 2000
Celkem pořizovací hodnota
232 770
240 649
Zůstatková hodnota
118 004
117 515
Průměrný stupeň opotřebovanosti
49,30 %
51,17 %
1 751 123
1 986 410
Zůstatková hodnota
971 975
1 155 905
Průměrný stupeň opotřebovanosti
44,49 %
41,81 %
2 076
2 920
326
1 014
84,30 %
65,27 %
Celkem pořizovací hodnota
590
2 120
Zůstatková hodnota
225
1 075
61,86 %
49,29 %
Nedokončená investiční výstavba HIM
29 815
48 829
Nedokončená investiční výstavba NIM
705
0
Zálohy na investiční výstavbu
392
2
650
650
Pořizovací
2 018 121
2 281 580
Zůstatková
1 122 092
1 324 990
[tisíce Kč]
Hmotný investiční majetek - vlastní
Hmotný investiční majetek - pronajatý
Nehmotný investiční majetek - vlastní
Celkem pořizovací hodnota
Celkem pořizovací hodnota Zůstatková hodnota Průměrný stupeň opotřebovanosti
Nehmotný investiční majetek - pronajatý
Průměrný stupeň opotřebovanosti Pořízení investiční výstavby
Finanční investice Celkem hodnota majetku - stalých aktiv
V roce 2000 zajistil VaK KV, v rámci realizace investiční výstavby a přejímání dalších nových vodohospodářských investic, rozšíření majetku VSOK o 269 556 tisíc Kč (včetně majetku nových členů VSOK ve výši 80 053 tisíc Kč). Z nájemného VSOKu, ve výši 55 161 tisíc Kč, vynaložil VaK KV v roce 2000 celkem 5 894 tisíc Kč na infrastrukturní investice dotované státem a 32 876 tisíc Kč na ostatní infra-
strukturní investice. Dále byly z nájemného VSOKu spláceny investiční úvěry včetně úroků a zajištěn provoz VSOK. VaK KV dále zrealizoval vlastní stavební investice ve výši 12 313 tisíc Kč, strojní a technologické investice ve výši 10 914 tisíc Kč a nehmotný investiční majetek ve výši 139 tisíc Kč. Tím došlo k nárůstu majetku akciové společnosti o 23 366 tisíc Kč.
Zařazení investičního majetku za poslední 3 roky 1998
1999
2000
1998 - 2000
Provozní VaK KV
22 581
16 906
11 790
51 277
Převzetí majetku VSOK
55 742
124 505
238 181
418 428
Celkem
78 323
141 411
249 971
469 705
Od roku 1998 až 2000 byly převzaty do majetku investice v celkové výši 469 705 tisíc Kč, z toho 51 277 tisíc Kč do vlastního majetku a 418 428 tisíc Kč v pronajatém majetku.
Pronajatý majetek byl za dobu existence VSOK, tj. od roku 1994, zvýšen z původních 1 229 205 tisíc Kč v pořizovacích cenách na 1 988 530 tisíc Kč.
13
Zkvalitňování dodávky pitné vody Přivaděč pitné vody pro Bochov Již několik let se zvažovala možnost zásobování Bochovska pitnou vodou ze skupinového vodovodu Žlutice. Spolehlivý zdroj, ÚV Žlutice, byl sice nablízku, zemní práce prováděné na vodárenské nádrži by však negativně ovlivnily provoz úpravny a k dispozici nebyl vhodný materiál na potrubí. Teprve nový polyetylenový materiál řady 100 a technologický postup provádění staveb užívaný ve Finsku pro překlenutí velkých jezer, umožnil řešit tuto situaci. Na podzim roku 2000 se tak přistoupilo k realizaci ojedinělého projektu. Začalo se nejtěžším úsekem - přechodem na levý břeh vodárenské nádrže Žlutice. K přechodu se použil výše zmíněný materiál PE 100, který je tak pevný, že umožňuje daleko větší rozsah zatížení potrubí vnitřním přetlakem, a to až na hranici 24 barů. Téměř dvojnásobná síla stěny oproti nízkotlakému polyetylenu řady 100 spolehlivě zajišťuje bezpečnost
potrubí uloženého na dně přehrady. Svařené potrubí se postupně osadilo betonovými prstenci, jejichž hmotnost je přesně spočítána na takovou hodnotu, aby potrubí po zatopení vodou kleslo pod vodní hladinu a pevně dosedlo na dno nádrže. Tato technologie přechodu vodních ploch byla v České republice použita úplně poprvé, a hned s úspěchem. Ten spočívá hlavně v úspoře nákladů ze zkrácení trasy z původních 11 km na 7,5 km. Stavba přivaděče pitné vody pro Bochov ze skupinového vodovodu Žlutice - Toužim umožní spolehlivé zásobování tří tisíc obyvatel Bochovska. Investiční náklady stavby budou 13,5 mil. Kč, dotační podpora ministerstva zemědělství činí 6,1 mil. Kč. Investorem je Vodohospodářské sdružení obcí Karlovarska.
Zkvalitnění dodávky vody "až ke spotřebiteli" Evropská unie vyžaduje sledovat kvalitu pitné vody až ke kohoutkům spotřebitele. Proto VaK KV přistoupil během roku k dávkování inhibitorů koroze na bázi fosforečnanů na úpravnách Myslivny, Krásný Jez a Březová. Dávkování inhibitorů, tedy přípravků na bázi orthofosfátů, polyfosfátů, silikátů a dalších složek, je dnes v celé západní Evropě hojně využívaná metoda k ochraně jak potrubí před korozí, tak vody před druhotným zaželezňováním. Tato chemikálie několikanásobně snižuje korozní rychlost ocelového potrubí a výrazně přispívá ke snížení obsahu železa v upravené vodě na vodovodní síti. Její aplikace má dvojí efekt. Postupem času dojde (řádově v měsících, maximálně jeden rok) k vytvoření ochranné vrstvičky po vnitřním povrchu
celého potrubního systému a zároveň k inhibici korozních procesů. Zmíněná ochranná vrstva se navíc vytvoří od místa dávkování až do úplného konce potrubního systému, voda se tedy nemůže druhotně zaželezňovat ani v trubkách přímo u odběratele. Výsledkem vytvoření této vrstvy je nakonec to, že je zamezen přístup kyslíku ke zplodinám koroze. To znamená, že se zabrání dalšímu znehodnocování kovových částí potrubí, a to i v případě, že jsou korozní procesy ve velmi pokročilém stadiu. Výsledky jsou dnes již patrné - v Horním Slavkově, kde byly s překračováním obsahu železa trvalé problémy, nebyly po celý rok zjištěny vzorky mimo normu. Obsah železa se pohyboval na průměrné hodnotě 0,1 mg/l, což je polovina povoleného množství.
Zlepšení zásobování Horního Slavkova pitnou vodou V závěru roku 2000 byl dokončen projekt přivaděče pitné vody pro město Horní Slavkov z ÚV Březová. Díky této stavbě bude možno zajistit trvale dostatečné množství kvalitní pitné vody. První rok provozování Horního Slavkova proběhl ve znamení optimalizace provozování vodovodního a kanalizačního systému města. Kromě provedení nezbytných úprav vodovodní sítě došlo k rekonstrukci sytému čerpání pitné vody z úpravny vody Krásný Jez (zásobuje Horní Slavkov). Tato
14
úprava vedla k významné úspoře nákladů za elektrickou energii. Další změnu představuje úprava samotného technologického procesu, kde došlo k záměně dávkování sody za vápenný hydrát (zvýšení obsahu vápenných iontů, zlepšení chuťových vlastností vody) a bylo zahájeno dávkování inhibitorů koroze. Také přechod z přerušovaného provozu na nepřetržitý mělo zásadní vliv na zkvalitnění upravené vody.
Energetika Jedním z velmi významných faktorů, které mají vliv na snižování nákladů společnosti a zvyšování výkonů, je optimální energetická politika. VaK KV již od počátku svého založení usiluje o co nejlepší řízení spotřeby energií a paliv. Výrazných úspor se dosahuje optimalizací spotřeby elektrické energie přímo v místech odběru, rozsáhlým využíváním nízkých tarifních pásem, optimálním nastavením sazeb za spotřebu, vhodnou kombinací zdrojů tepla a v neposlední řadě i automatizací a optimalizací technologických procesů. Cílem společnosti je postupný přechod na ekologický příznivá paliva. Proto od roku 1996 snižuje spotřebu LTO, hnědého uhlí a koksu a přechází na využívání zemního plynu a elektrické energie. Od roku 1996 do roku 1999 se tak dosáhlo snížení celkové spotřeby elektrické energie o 12 %. Příkladem optimálního řízení spotřeby elektrické energie, využíváním nízkých tarifních pásem, je čerpací stanice Březová, kde v roce 1999 došlo ke změně poměru spotřeby
elektrického proudu ve vysokém a nízkém tarifním pásmu, a tudíž k výrazné úspoře nákladů na elektrickou energii. Zatímco v roce 1998 představovala spotřeba energie v rámci nízkého tarifního pásma 65 %, v roce 2000 to bylo již 96 %. Průměrná cena jedné kWh tak klesla z původních 1,48 na 0,85 Kč a celkové náklady na energii se snížily o více jak 50 %. Dalším příkladem optimalizace spotřeby elektrické energie je ÚV Krásný Jez, kde byly počátkem roku 2000 nahrazeny stávající 100 kW motory výtlačných čerpadel menšími motory o výkonu 45 kW. Tím byla snížena hodnota odebraného čtvrthodinového měsíčního maxima o 55 kW, což při průměrné ceně 62,45 Kč/kW představuje roční úsporu 34 tisíc Kč. Mimo finanční úsporu došlo i k výhodnějšímu plynulému rozložení čerpání. V oblasti tepelných zdrojů je příkladem optimalizace využívání tepla surové vody pomocí tepelného čerpadla v kombinaci s elektrickou energií na úpravně vody Žlutice. Instalováním tohoto čerpadla se snížily provozní náklady o 64 %, ročně se tak ušetří přibližně 521 tisíc Kč.
10 298
10 115
9 498
2 065 9 121
8 410
tisíce
kWh
/
Červeně vyznačených 2 065 426 kWh je nárůst o 14 nových odběrných míst elektrické energii, které přibyly v roce 2000.
rok
Graf vývoje celkové spotřeby elektrické energie
1996
1997
1998
1999
2000
Graf vývoje spotřeby hnědého uhlí a koksu
118
106
hnědé uhlí koks
tuny
/
rok
195
47
41 0
1996
1997
1998
28 0
0
1999
0
2000
15
Personální činnost V personální oblasti se nadále sledovaly dlouhodobé strategické cíle společnosti, tedy snaha o optimalizaci počtu zaměstnanců a jejich efektivní využívání, zvyšování kvalifikace a prohlubování profesních znalostí pracovníků a rozvoj finančně a morálně motivujícího systému ohodnocování, který by vytvářel dobré podmínky pro jejich identifikaci se společností. V roce 2000 došlo k nárůstu stavu zaměstnanců oproti roku 1999, který byl způsoben převzetím pracovníků z nově provozovaných obcí. Přepočtený stav zaměstnanců k 31. 12. 2000 činil 371,47 proti plánu 376,25.
Přepočtený stav zaměstnanců
V rámci podnikového vzdělávání bylo zajištěno školení a semináře celkem pro 559 zaměstnanců, z toho 395 THP. Celkový náklad činil 523 tisíc Kč (bez mezd a náhrad cestovného). Jednalo se o odborné kurzy, semináře a předepsaná profesní školení, s hlavním cílem prohloubení stávajících znalostí. Společnost klade velký důraz na péči o zaměstnance, která je zakotvena v kolektivní smlouvě. V roce 2000 byla znovu uvedena do provozu rekonstruovaná chata Hřebečná, možnosti rekreace zde využilo celkem 87 zaměstnanců.
1996
1997
1998
1999
2000
375
362
353
344
371
Údaje o statutárních orgánech V majetku členů orgánů VaK KV bylo k 31. 12. 2000 celkem 300 ks akcií veřejně obchodovatelných a 115 ks zaměstnaneckých akcií. Členové představenstva vlastnili 300 ks veřejně obchodovatelných akcií a 20 ks zaměstnaneckých akcií, členové dozorčí rady vlastnili 20 ks zaměstnaneckých akcií, členové výkonného vedení 95 ks zaměstnaneckých akcií. V roce 2000 neobdrželi členové statutárních orgánů žádné půjčky, přiznané záruky či zálohy. Další výhody spočívají v použití automobilů pro soukromé účely u dvou členů statutárních orgánů.
Celková výše tantiém a peněžních i naturálních příjmů, které členové jednotlivých orgánů přijali v roce 2000 od akciové společnosti Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, činí souhrnně za představenstvo 331 188,- Kč, dozorčí radu 299 600,- Kč a výkonné vedení 3 102 273,- Kč. Zaměstnanci mají možnost účastnit se na základním kapitálu společnosti dle počtu akcií, které mají v držení. Jedná se o součet zaměstnaneckých a případně veřejně obchodovatelných akcií. Zaměstnanecké akcie mají stejné hlasovací právo jako akcie veřejně obchodovatelné.
Péče o zákazníky VaK KV, jako společnost zajišťující veřejné služby, si plně uvědomuje, jak citlivě je její působení vnímáno veřejností. Proto je soustavná péče o zákazníky velmi významnou součástí firemní strategie. Společnost dlouhodobě usiluje o budování dobrého jména tím, že se snaží poskytovat na všech úrovních profesionální a kvalitní služby, být nablízku zákazníkovi a vyhovovat jeho potřebám. Soustředí se rovněž na zvyšování informovanosti, a to jak
16
veřejnosti prostřednictvím médií, informačních letáků či webových stránek, tak vlastních zaměstnanců, neboť jsou to právě oni, kdo jsou v každodenním kontaktu se zákazníky a budují tak image firmy. To, že je zvolená strategie správná a služby poskytované společností kvalitní, dokazuje rozšiřování územní působnosti VaK KV, které se projevilo v roce 2000 a pokračuje i v současnosti.
Příprava na integraci
se společností Vodotechnické služby, spol. s r.o.
V roce 2000 se VaK KV připravoval na integraci s Vodotechnickými službami, spol. s r. o., kterou koncem roku 1999 koupila skupina Suez Lyonnaise des Eaux. Přípravy spočívaly ve třech hlavních oblastech: 1. Řešení nejpalčivějších problémů v kvalitě vody Propojením přivaděče Broumov - Planá s přivaděčem Ctiboř Planá a jeho vyčištěním, dále zajištění kontinuálního provozu úpravny vody Svobodka a zavedením dávkování inhibitorů koroze se podařilo dosáhnout kvality vody ve skupinovém vodovodu Tachov, Bor, Planá v souladu s normou. Dosud byla norma překračována v některých případech i několikanásobně. 2. Projednání přistoupení většiny obcí Tachovska do VSOZČ Byla stanovena regionální cena pro rok 2001, platná pro všechny obce, které k tomuto datu byly členy VSOZČ. Byl vytvořen plán investic a jmenovitých oprav pro Tachovsko na 13 let. Tento plán
byl projednán se všemi obcemi a stal se základem pro sestavení plánu na rok 2001 i střednědobého plánu. 3. Organizační změny Koncem roku 2000 byly vytvořeny samostatné úseky pro provoz sítí, provoz objektů a technický úsek a tím byly vytvořeny předpoklady začlenění provozů VtS Stříbro do VaK KV. Od pololetí přebíraly odborné útvary VaK KV metodické řízení útvarů VtS, jako laboratoř, doprava, technický úsek. Dále se řešily problémy na úseku informačních technologií, jako například vytvoření lokální počítačové sítě, zajištění komunikace mezi provozy VtS Stříbro, příprava komunikace s VaK KV či příprava rozšíření komplexního informačního systému o provozy VtS. Realizace uvedených úkolů umožnila od 1. 1. 2001 převzít do VaK KV všechny pracovníky VtS Stříbro a začlenit provozy Tachovska do struktury provozů VaK KV, bez jakýchkoli problémů se zajištěním služeb pro zákazníky.
Události po datu účetní závěrky Po datu účetní závěrky došlo k jednání společnosti o pronájmu vodohospodářského majetku Vodotechnických služeb, spol. s r. o. V současné době se připravuje smlouva o pronájmu. Zároveň probíhají jednání s francouzskou společností Suez Lyonnaise des Eaux (majitelem) o prodeji 100 % podílu VtS Stříbro společnosti VaK KV a následné fůzi obou společností pod VaK KV. Finanční dopad, tj. zvýšení tržeb, zisku apod. je zatím odhadován a bude zveřejněn po konečném rozhodnutí o koupi nebo fůzi.
Pokud se týká dividend roku 2000, předpokládá se z rozdělení zisku 2000 výplata ve stejné úrovni jako za rok 1999, tj. 180,- Kč na jednu akcii, v celkové částce 22 227 tisíc Kč. Název akcionáře se k datu 21. 3. 2001 změnil ze Suez Lyonnaise des Eaux na ONDEO. Stejně tak u druhého akcionáře se k datu 2. 1. 2001 název Vodohospodářského sdružení obcí Karlovarska změnil na Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech.
17
Vývoj hospodaření 1998
1999
2000
153 724
168 208
174 662
Stočné
99 712
98 111
108 595
Prodej investic
35 199
25 886
28 974
Tržby ze zakázkové činnosti
17 027
15 338
23 533
6 574
8 350
15 812
312 241
315 893
351 576
Vodné a voda předaná
Ostatní Celkem provozní výnosy
tisíce Kč
Výnosy za dodávku pitné vody za celý rok 2000 činily z celkového obratu 49,63 %, u stočného 30,86 %, prodej investic VSOK 8,23 %, tržby ze zakázkové činnosti 6,68 %, zbytek jsou ostatní provozní výnosy.
1997
1998
1999
2000
1 158 160
1 153 051
1 220 700
1 428 307
30 090 28 142
32 769 31 707
31 513 26 767
37 853 35 786
Vlastní jmění
181 500
189 242
195 814
197 197
Základní jmění
123 486
123 486
123 486
123 486
36 223 24 964
33 827 17 925
33 176 23 987
39 668 28 831
913 821 889 514
916 868 897 946
988 100 972 200
1 180 586 1 156 980
12 250
5 250
0
8 148
Aktiva celkem Krátkodobé pohledávky celkem z toho pohledávky z obchodního styku
Krátkodobé závazky celkem z toho závazky z obchodního styku Dlouhodobé závazky z toho z komplexního pronájmu VSOK Bankovní úvěry Hospodářský výsledek za běžnou činnost po zdanění
9 530
17 587
23 198
24 745
10 413
17 615
23 115
24 551
Hospodářský výsledek za běžnou činnost na 1 akcii
84,32 Kč
142,42 Kč
187,86 Kč
200,38 Kč
Hrubá dividenda v Kč připadající na 1 akcii
74,67 Kč
128,00 Kč
180,00 Kč
*
0
0
0
0
Hospodářský výsledek celkem po zdanění
Emise dluhopisů
*) výše dividendy bude odsouhlasena na valné hromadě VaK KV
Z tabulky hlavních ukazatelů společnosti je patrný vývoj zisku, pohledávek a závazků a ostatních ukazatelů. Od roku 1997 společnost vykazuje pravidelný nárůst zisku, který je zdrojem pro výplatu dividend a tvorbu rezervního a sociálního fondu. Vyšší nárůst krátkodobých pohledávek a závazků v roce 2000 je úměrný nárůstu obratu v nově zásobovaných šesti lokalitách. Od roku 1999 vyvíjela společnost aktivitu směřující k rozšíření působnosti. Výsledkem této aktivity bylo, že v roce 2000 začala provozovat nové obce z okresů Karlovy Vary, Sokolov, Tachov a Rakovník. V porovnání s rokem 1999 se tak zvýšil počet zásobovaných obyvatel o cca 8,8 %. V roce 2000 byla rovněž vyvíjena snaha o další expanzi společnosti. Jejím předmětem je nákup a fůze provozní společnosti VtS Stříbro. S realizací tohoto projektu je počítáno v roce 2001. Po fůzi s VtS Stříbro vzroste počet obyvatel zásobovaných VaK KV o cca 34 tisíc, to znamená nárůst ze současného stavu o 28 %.
18
Z hlediska úvěrového zatížení byla společnost od roku 1994 nositelem investičního úvěru ve výši 28 mil. Kč. Tento úvěr byl splacen v roce 1999. Od roku 1998 je společnost nositelem kontokorentního úvěru na profinancování pohledávek do doby splatnosti. Kontokorentní úvěr byl nejvíce používán v roce 2000, z důvodu provozování nových obcí a s tím odpovídajících potřeb provozního charakteru. Rovněž pro rok 2001 má společnost kontokorentní úvěr, především kvůli nárůstu provozních potřeb o VtS Stříbro. Společnost nevykazovala žádné závazky po době splatnosti. Pro nákup VtS Stříbro bude v průběhu roku 2001 použit od Komerční banky dlouhodobý úvěr ve výši cca 67 mil. Kč, se splatností na 10 let. V roce 2001 předpokládá společnost mírný nárůst hospodářského výsledku a výplatu dividend ve stejné výši jako v roce 1999. Společnost neměla žádné soudní, správní nebo rozhodčí řízení, které by mělo významný vliv na finanční situaci.
Základní ekonomické údaje Rozvaha [v tisících Kč] 2000 Aktiva celkem A
Pohledávky za upsané vl. jmění
B
Stálá aktiva
B.I.
nehmotný investiční majetek
B.II.
hmotný investiční majetek
B.III.
finanční investice
B.III.1.
Oběžná aktiva
C
zásoby
C.II.
dlouhodobé pohledávky
C.III.
krátkodobé pohledávky
C.IV.
1999
1 428 307
1 220 700
197 197
195 814
1 220 700
0
0
1 324 990
1 122 092
A.I.
základní jmění
123 481
123 481
2 089
1 256
A.II.
kapitálové fondy
34 023
34 023
1 322 251
1 120 186
A.III.
fondy tvořené ze zisku
15142
14 550
650
650
± A.IV.
hosp. výsledek minulých let
0
645
0
0
± A.V.
hosp. výsledek účet. období
24 551
23 115
55 146
51 472
B
Cizí zdroje
1 228 402
1 021 276
16 583
16 763
B.I.
rezervy
0
0
1 180 586
988 100
39 668
33 176
A
Vlastní jmění
0
1
B.II.
dlouhodobé závazky
37 853
31 513
B.III.
krátkodobé závazky
B.IV.
bankovní úvěry a výpomoci
finanční majetek Ostatní aktiva
D
Pasiva celkem
2000
1 428 307
z toho podíl. cen. papíry a vklady v podnicích s rozhodujícím vlivem
C.I.
1999
710
3 195
48 171
47 136
B.IV.1. C
8 148
0
0
0
2 708
3 610
z toho dlouhodobé bank. úvěry Ostatní pasiva
Výkaz zisků a ztrát [v tisících Kč]
I+II I+II.1. II.2.
Výkony a prodej zboží z toho tržby za prodej vlastních výrobků, služeb a zboží
2000
1999
319 560
287 796
*
309 603
284 106
XI+XII
138
-396
L+M
Změna stavu vnitr. zás. vl. výroby
1999
2000
VIII+IX+X+XIII +XIV+XV
Provozní hospodářský výsledek
26 519
24 708
Zúčtování rezerv a opr. položek do finančních výnosů
0
0
Tvorba rezerv a opravných položek na finanční náklady
0
0
II.3.
Aktivace
9 819
4 086
A+B
Výkon. spotřeba a náklady na prodej zboží
137 813
121 637
K+N+O +P+R
+
Přidaná hodnota
181 747
166 159
*
Hosp. výsledek z fin. operací včetně daně z příjmů z běžné čin.
-1 774
-1 510
C
Osobní náklady
88 836
77 583
**
Hosp. výsledek za běž. činnost
24 745
23 198
Odpisy nehm. a hm. inv. majetku
63 629
59 585
XVI
Mimořádné výnosy
-64
398
4 731
4 080
S+T
Mimořádné náklady
130
481
E IV+V
Zúčtování rezerv, opr. položek a čas. rozl. provozních výnosů
G+H
Tvorba rezerv, oprav. položek a čas. rozl. provozních nákladů
5 431
5 058
III+VI+VII
Jiné provozní výnosy
32 016
28 098
D+F+I+J
Jiné provozní náklady
34 079
31 403
(tisíce Kč)
rok 2000
** Peněžní tok z provozní činnosti: ** Peněžní tok z investiční činnosti: ** Peněžní tok z finanční činnosti:
85 568 -54 423 -33 630
rok 1999 73 559 -33 924 -43172
Dceřinné podniky (název a sídlo) žádné
* ***
Jiné finanční výnosy Jiné finanční náklady
Mimořádný hosp. výsledek Hosp. výsledek za účet. období
31
676
1 805
2 186
-194
-83
24 551
23 115
Osoby s více než 20 % podílu na ZJ (+ výše vkladu v %) Suez Lyonnaise des Eaux Vodohospodářské sdružení obcí Karlovarska - VSOK
49,78 46,72
Pohledávky 180 dnů po lhůtě splatnosti (tis. Kč): Závazky 180 dnů po lhůtě splatnosti (tis. Kč):
9 268 0 není
Nedílnou součástí výroční zprávy je Příloha k roční účetní závěrce. která je spolu s úplným zněním veškerých účetních dokladů uložena v sídle akciové společnosti Vodárny a kanalizace Karlovy Vary.
19
Zpráva auditora
20
Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s.
W W W . VA K K V. C Z Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s., si zajistily předtiskovou přípravu této výroční zprávy vlastními pracovníky: grafika, fotografie a design: koordinace a korektury:
Jiří Herian
Věra Neubertová Vladislav Růžička
Lada Billardová, Jan Čimera, Jan Flek, Zdeněk Frček, Jana Holásková, Vít Hrubý, Karel Komers, Jiří Kronus, Jaroslava Matyščáková, Vladislav Růžička, Ladislav Sofron, Bohdan Soukup, Josef Šteker, Marta Vegrichtová podklady:
poděkování: osvit a tisk:
Vladimíru Dleskovi za poskytnutí zrestaurovaných historických armatur a měřidel
RUDI Tábor
