Výroční členské schůze

Listopad 2009

Pro potřebu základních organizací KSČM

Vyškov

Obsah Doporučujeme nahlédnout na následující webové adresy:....................................................................1 Výroční členské schůze..........................................................................................................................1 Revoluce................................................................................................................................................2 Dvacet let – podruhé..............................................................................................................................3 Historický kalendář – prosinec .............................................................................................................4 Proč právě tenhle? .................................................................................................................................5 Proč asi? ................................................................................................................................................5 Zdravotní pojištění to snese...................................................................................................................6 To se máme!...........................................................................................................................................6

Doporučujeme nahlédnout na následující webové adresy: http://www.vyskov-kscm.ic.cz Čtěte, zamyslete se, nebojte se přečtené na webu komentovat a se známými prohovořit. Využijte zájmu svých mladých o internet, abyste se sami z tohoto zdroje informací poučili. Znáte i jiné „naše“ adresy?

Výroční členské schůze Připravujeme výroční členské schůze, jejichž náplň bude bohatá a důležitá. Vždyť v příštím roce proběhnou dvoje významné volby (v části okresu dokonce i senátní). Bude třeba dokončit rozběhnutou volební kampaň do Poslanecké sněmovny (znovu projednat členy okrskových komisí, seznamovat občany s volebním programem a našimi krajskými kandidáty, překonávat mediální bariéru pevně vybudovanou proti komunistickým kandidátům a odhalovat demagogii a populismus zejména pravicových stran). Protože reklama je všemocná, můžeme se nechat přesvědčit i o tom, že neúspěšní politici, recyklovaní stranou TOP 09, rozhodnou o složení příští vlády. Budou nám tvrdit, že jedině svobodný trh bez zásahů státu nás zachrání, aniž by přiznali to, co je očividné, že EU nám diktuje víc než naše vláda a mnohem bezohledněji (viz kvóty zemědělských produktů, ale také tvrdé podmínky pro získání dotací z evropských fondů, ačkoliv většinu možných - nikoliv jistých - dotací jsme museli do EU vložit z našeho státního rozpočtu). Nepřipomenou, co všechno polistopadové vlády prošustrovaly (jsou to částky v bilionech korun), nebudou se zmiňovat o vysoké polistopadové kriminalitě, o šíření narkomanie, o úpadku morálky. Naopak budou vysvětlovat, že dnes je všechno, ale naprosto a úplně všechno v rychtiku na rozdíl od komunistického pekla (omlouvám se za tento hitlerovský termín, dnes oživovaný přičinlivými novokabátníky).

2

Kdo jiný než my může a bude se snažit vysvětlovat hlavně mladší generaci, jak to vlastně všechno bylo a je. Jaké nesporné chyby jsou za čtyřicetiletím nadvlády KSČ, ale také jaké nesporné úspěchy jsme jako socialistická země zaznamenali. Jen malý příklad z Vyškova. Město investuje a chlubí se tím. Cudně ovšem mlčí, že miliony (desítky) získané z nájmu či prodeje městských bytů vytvořily předpřevratové generace, zatímco dnešní kritici tehdejší doby se těmito penězi (a stavbami či akcemi za ně) chlubí. Nejedná se ovšem jen o byty. V roce 1989 jsme nebyli zadlužení, dnes prý nejsou peníze ani na důchody. Ty dřívější přebytky z důchodového fondu se jaksi rozpustily v rozmanitých státních dobrodružstvích, třeba v Iráku, Afghánistánu, armádní šmelině (kdysi se informacemi o panu Kalouskovi v souvislosti s nehospodárnými drahými akcemi v armádě internet přímo hemžil), miliardových nákupů zbraní pro zahraniční „mise“ – války (jen si připomeňme, jak jsme si za miliardy zapůjčili gripeny, abychom pak jako grandi „hájili“ nebe pobaltské republiky), o miliardové modernizaci tanku T-72, který je dnes v armádě jen na ozdobu zastoupen jednou třicítkou atd. atp. Jistě byste dokázali doplnit další a další příklady. Tak je doplňujte! Na schůzích, aby je členové měli v dobré paměti pro volební kampaň. Zaměřme se také na podobné kšeftíky v místech, na takové, které mají občané takřka denně na očích. Třeba na rušení školek a jeslí, které dnes chybějí, na zrušené závody, které dříve poskytovaly zaměstnání desítkám a stovkám pracujících, na řízenou likvidaci českého maloobchodu (na příklad družstva Jednota), aby se uvolnil prostor pro soukromé a dnes i zahraniční prodejce. (Nejde jen o supermarkety. Dnes k nám začínají pronikat i maloobchodní sítě zahraničních firem.) Informace a konkrétní poznatky poskytněte, pokud máte věcný přehled, i naší tiskové komisi k dalšímu využití. Prostě. Výroční schůze zaměřme co nejkonkrétněji a nezapomínejme ani na to, že cílovou skupinou naší agitace nejsme jen my sami, ale především mladší generace, cíleně manipulovaná pravicovými sdělovadly. Pravice má peníze, často našvindlované, my máme jen sociální cítění a víru v budoucnost dalších generací. Ať se ukáže, co je víc.

Revoluce Revoluční změny v dějinách lidstva nejsou žádnou novinkou moderní doby. Kam až prameny sahají (třeba i do starého Egypta), vždy se setkáme s revolučními zvraty a pokaždé se poražená vrstva či třída zuby nehty brání. Pokaždé vítězové nešetří poražené a triumfují tak dlouho, až je vývoj zaskočí. Připomeňme si třeba Velkou francouzskou revoluci, která nelítostně skoncovala – byť ne definitivně – s privilegovaným postavením šlechty a katolické církve. Neskoncovala ovšem s privilegovaným postavením bohatých. Ale ať bylo vítězství té které revoluce trvalé, či jen dočasné, vždy významně poznamenalo další společenský vývoj. To, co bylo v programu i poražené revoluce pokrokové a životné, to se vždy, třeba v pozměněné podobě, nakonec prosadilo. Nepochybujme, že se sociální náboj a směrování světa k míru a

3

spravedlnosti, které bylo hlavní ideou socialistické revoluce v roce 1917, jednou prosadí na celém světě, že se vytvoří svět rovnoprávných, sociálně spravedlivých společenstev, který nebude řešit spory válkami, agresemi, koloniálními výboji, ale v zájmu všech mírovou spoluprací.

Dvacet let – podruhé Před dvaceti lety skončil režim, který byl posléze československými zákony prohlášen za nelegitimní, zločinný a dosud označován za devastační. Změnu přivítala beze sporu většina občanů s nadějí i iluzemi. Socialistické republice svými klíči odzvonili nejen ti, kteří se těšili na kapitalistické zbohatnutí, ale i tisíce dělníků, (např. z ČKD), kteří měli být oporou socialistické republiky. Mezi první viditelné kroky nového prezidenta republiky – ovšem kromě pokorné cesty do Němec – patřila grandiózní amnestie. Téměř všichni tehdejší vězni byli na podkladě amnestie propuštěni na svobodu. Bylo jich přes dvacet tisícovek. Zrušení výrobního závodu, který zásobil propřevratová shromáždění tisícovkami svých zaměstnanců, přišlo až o něco později. Podobně jako nezaměstnanost, bezdomovectví, vystěhovávání neplatičů z bytů, exekuce a další výdobytky, neodmyslitelně provázející téměř nepředstavitelný přísun všemožného (zpravidla zahraničního) zboží a neomezených možností cestovat podle stavu vlastní peněženky. Prohloubily se možnosti občanské společnosti organizovat se podle nejrůznějších zájmů bez viditelné brzdy vládními institucemi. Zdravotní pojišťovna může dokonce sponzorovat i soutěž o nejhezčí ženský zadeček. Plná svoboda se samozřejmě omezila na osoby, které si v předchozím režimu „neušpinily“ ruce spoluprací třeba s Lidovými milicemi, bezpečnostními složkami a podobně. Mnozí si opravdu polepšili, mnozí jsou opravdu spokojení. Spokojenost i svoboda rostou v přímé úměře s bohatstvím, kterou již tehdy naznačil pan Kocáb. Svoboda je totiž tím větší, čím větší je bankovní konto a vůbec majetek svobodného občana. A naopak. Jak však učí život, za všechno se platí. Jednou nám vysvětlil ministr vnitra, pozdější plzeňský JUDr. Jan Ruml, že daní za demokracii je růst kriminality. Bude to pravda, bez ohledu, že o té demokracii se i demokraté často vyslovují jako o disfunkčním, tedy neúčinném systému. V důsledku této daně vznikl stav, kdy se vězení nebývalou rychlostí znovu naplnila, a dnes, necelých dvacet let po zmíněné amnestii, jen v České republice (ze Slovenska nemáme informace běžně k dispozici) nejen že ve vězeních většinou lenoší přes dvacet tisíc vězňů, ale dalších sedm tisíc – jak uvádí Novinky.cz a BL.cz – stojí frontu na místa v kriminále. Banánů je dost, všeho zboží, mnohdy i třeba pouzder na jeden banán, je opravdu dost. Pokračující rozvoj technologií nás zaplavil mobily, digitálními fotoaparáty a videokamerami, počítači, notebooky, netbooky, přemírou zahraničních autíček všech značek i přepychového standardu (což je prospěšné), night cluby, sexshopy, spekulanty a jejich firmami. Nevěstinka si může zakoupit svatební obleček diamantový či platinový (bratru, vlastně sestře za pár milionů) … Dost není, jak už jsme připomínali, pracovních míst pro občany, dost není dostupných (hlavně finančně) přiměřených bytů…, ale mnozí ochotně platí daň za svobodu a stojí ve frontě na místo v kriminále…

4

Historický kalendář – prosinec 1934 75. výročí 29. prosince 1934 byl v Bruselu zahájen světový kongres studentstva proti fašismu a válce. Byl reakcí na upevňování nacismu v Německu a pronikání nacistické ideologie i mezi studentstvo v okolních státech. Obavy budila také militarizace země a zahájení rozsáhlého zbrojení. Kongres přijal Proklamaci práv studující mládeže, která obsahovala sociální, kulturní, protifašistické a protiválečné požadavky pokrokových studentů. Zúčastnilo se ho 375 delegátů z 31 států včetně Československa. 1939 70. výročí Začátkem prosince 1939 zahájilo nacistické povrchové a ponorkové loďstvo námořní válku proti Francii a Velké Británii. Skupina s bitevní lodí Admirál Graf Spee pronikla až k jihoamerickému ústí La Plata a hrozícímu zajetí a zániku unikla na rozkaz Hitlera potopením lodi. Její velitel spáchal sebevraždu. 3. prosince 1939 vystoupil Dr. Beneš v rozhlasovém vysílání britské BBC a odsoudil brutální nacistický zásah proti studentům 17. listopadu a následné zavření českých vysokých škol. 20. prosince 1939 oznámil Dr. Beneš britskému ministru zahraničních věcí lordu Halifaxovi, že se v Londýně ustavil Československý národní výbor, který převzal zastupování lidu Československé republiky, okupované nacisty. Zanedlouho oznámil lord Halifax, že jej britská vláda pověřila oznámením, že od tohoto data Čs. národní výbor jako zástupce čs. lidu uznává. 1944 65. výročí 8. prosince 1944 je zveřejněno vládní nařízení, kterým se zemědělská mládež v rámci totálního nasazení odesílá k provádění zákopových prací na vojenských obranných pásmech v Rakousku. Úřad práce zorganizoval z Vyškova a celého okresu určený počet transportů. 16. prosince 1944 zahájila německá armáda na západní frontě mohutnou protiofenzívu v Ardenách mezi Vysokým Vennem a severním Lucemburskem. Prolomila slabé obranné pozice spojenců, úspěšně pokračovala v postupu do hloubky a vzbudila paniku v řadách spojeneckých vojsk. V této složité situaci se obrátil britský premiér Churchill na maršála Stalina se žádostí, aby Rudá armáda v co možná nejkratší době podnikla útočné akce, které by odčerpaly nacistické síly ze západní fronty. Stalin požadavku vyhověl. 27. prosince 1944 je vydáno další vládní nařízení, že čeští muži od šestnácti do čtyřiceti pěti let budou nasazeni k zákopovým pracím na území protektorátu. Později byl věk upřesněn od patnácti do šedesáti let. Z vyškovského okresu byli zákopníci nasazeni k budování obranných postavení v Moravské bráně. S humorem konstatovali, že kopají jamky na Stalinovy tanky! Během prosince 1944 pokračovaly nacistické úřady ve stěhování českého obyvatelstva ze severní části Vyškovska bez ohledu na bezútěšnou situaci na frontách. Začátkem prosince chybělo ještě vystěhovat 500 rodin etapy 3b. Do konce roku se podařilo vystěhovat osadu Molenburk. Ruprechtov, Podomí a Jedovnice měly přijít na řadu ihned začátkem ledna 1945. Do konce prosince 1944 osvobodila Rudá armáda řadu obcí a míst na východním Slovensku. Po odražení mohutných nacistických protiútoků

5

v Maďarsku do 26. 12. dokončila obklíčení budapešťského nepřátelského uskupení a zahájila jeho likvidaci. Mezitím došlo k vytvoření Prozatímní národní vlády Maďarska, která 28. prosince vypověděla Německu válku.

Proč právě tenhle? Různé ty agentury, které se starají tak zvaným průzkumem veřejného mínění o jeho účinné ovlivňování, nám zase jednou přinesly radostnou zvěst. Nejdůvěryhodnějším českým politikem je Rakušan a Švýcar Schwarzenberg. Důvěřuje mu prý 43 % Čechů. (Fisherovi prý důvěřuje „jen“ 79 % a Klausovi pouhých 61 %.) 43 % je poněkud podivné „nej“, že ano? Tedy docela chápu, že tím nejdůvěryhodnějším není ani důchodce Václav Havel, ani třeba muž s řádnou sexuální výbavou Topolánek či čerstvý taťka Paroubek. Ale přece jen mi není jasné, proč právě pana knýžete ze starého rakušáckého rodu považuje 43 % našeho národa za toho nej nej. Jistě. Na takového kabrouska Kalouska toho lidé vědí až příliš mnoho. Jeho někdejší spolustraník Čunek – no, raději nekomentovat. Cyril Svododových se zatím soudí s charitou o milionové dědictví, které mu neodkázala jeho bývalá klientka Nebo třeba Miloš Zeman? Sice žádná korupce, jen sem tam nějaký ten aforismus, kritický šleh jak bičem, zvláště po novinářích. Ovšem přece jen smrdí socanstvím. O komunistech nemluvím, ti nepřipadají v úvahu, ani kdyby připadali. Holt máme demokracii. Tak třeba by tím nejdůvěryhodnějším mohl být Jaromír Štětina nebo jeho komplic Mejstřík. A proč, k čertu, nejsou? Ale proč ani známý protiradarový starosta z Brd? (Vždyť jeho vztah k vojenským základnám na našem území sdílí tři čtvrtiny občanů a to je snad víc než 43 %.) Ať přemýšlím, jak přemýšlím, nenacházím jiný rozumný důvod než ten, že pan knížepán jde národu příkladem jedinou záviděníhodnou i obdivuhodnou vlastností. Dokáže za všech situací klidně spát – a to prosím bez zdravotní pojišťovnou hrazených prášků. V Senátu spává jako dříve při jednání vlády. Takže mnoho našich občanů trpících nespavostí (třeba starostí o zaměstnání, pro potíže se splácením půjček či alespoň inkasa, kvůli obavám o zdraví a finance na jeho obnovu …) vidí ve spícím knýžeti zářný vzor, ke kterému by se rádi přiblížili. Tedy tou schopností usnout kdykoliv a kdekoliv. Představa, že pan Schwarzenberg je nezkorumpovaný a nezkorumpovatelný (jako velký boháč), přehlíží, že hned po převratu si ho pan Havel vybral za kancléře, že pro něho nebyl problém získat české občanství a tím nárok na restituce, zatímco na příklad někdejší představitel KAN (Klubu angažovaných nestraníků) profesor Sviták, v ČSSR odsouzený za aktivity v roce 1968 na řadu let do vězení, měl se znovuzískáním státního (státem po roce 1968 odebraného) občanství problémy, takže se nemohl ani prvních voleb v roce 1990 zúčastnit.

Proč asi? Václav Havel, dramatik a někdejší prezident ČSSR, ČSFR, ČR, kritizuje prezidenta USA za to, že dal přednost setkání s představiteli Číny a na dalajlamu - takto soukromou osobu - si najde čas až později. Náš světový dramatik a nenositel Nobelovy ceny za cokoliv si troufá. On se snad domnívá, že zná zájmy USA lépe než jejich prezident. Nebo dokonce cítí, že bez setkání s exilovým církevním představitelem dalajlamou bude světová velmoc oslabena?

6

Je to jako s první zahraniční návštěvou prezidenta Havla v Německu. Obama vyjadřuje priority své země, nikoliv své osoby jako Havel. Nebo že by Václav Havel žárlil na tu Obamovu Nobelovku?

Zdravotní pojištění to snese Soutěž o nejhezčí ženský zadeček GP 2009 zřejmě patří také mezi zdravotní službu pojištěncům. Soudím tak alespoň podle toho, že jedním ze sponzorů této bohulibé soutěže je i Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra. Tak to alespoň stojí v reklamní tiskovině REGION. Nemám nic proti různým skupinovým zábavám, pokud nepřekročí zákonnou mez, avšak že by sponzorství takové soutěže patřilo do zdravotnictví? Inu, regulační poplatky tam patří, tak proč ne příspěvek na vyhledání nejhezčí prcky, ne? Tato glosa ukazuje, že naše zdravotnictví má opravdu pohádkové možnosti.

To se máme! 5. listopadu jsem otevřel Novinky.cz a zíral jsem. Pestrobarevně tam bylo tvrzeno, že za posledních dvacet roků se zvýšila naše životní úroveň o 67 %. Dokládalo to srovnání průměrné mzdy z roku 1989 a té dnešní, vyjádřené částkou převyšující 23 000 korun. Hned vedle byla anketa, na které čtenáři vyjadřovali poněkud jiný názor. Přes polovinu těch, kteří se do ankety stihli zapojit, prohlašovalo, že jejich životní úroveň buď mírně, nebo výrazně klesla. Asi za dvě hodiny jsem otevřel dotyčnou stránku znovu, abych si okopíroval konkrétní tvrzení, ale nepochodil jsem. Příslušná informace se jaksi vypařila. I s tou anketou. I lhát, případně manipulovat s čísly, se musí umět a srovnávat by se mělo srovnatelné. Jednak dnes většina zaměstnanců nedosahuje ani zdaleka průměrnou mzdu, jednak kolem pěti set tisíc lidí hledá zatím marně práci, takže si asi příliš nepolepšili. Zatímco tehdy představovalo nájemné v moderním bytě (1+3 v okresním městě) spolu s celým inkasem jen asi 15 % průměrné mzdy, dnes je to ve stejném bytě 26 %. Tehdy byla práce jistá, dnes hrozí ztráta zaměstnání, a tím vyvstává nutnost úspor na horší časy. Tehdy stál poplatek za jeden předpis na léky 1 Kč, bez dalších plateb (jako jsou příplatky za klinické vyšetření – třeba změření tlaku -, příplatků za léky apod.). Tehdy byl rozdíl mezi průměrnou mzdou a mzdou nejnižší podstatně menší než dnes a mzdy nejvyšší byly rovněž ve srovnání s průměrem jen nízkým násobkem. Zato dnes! Známá soudružka hledala zaměstnání (na úrovni středoškolské kvalifikace) a jediná nabídka představovala hrubou mzdu 10 000 Kč. Po odečtení daně a povinných srážek (na pojištění) přinese si takový zaměstnanec domů tak zhruba sedm osm tisíc. Z toho pět až šest na bydlení … Snad vám to připomene starý vtip, že když se koukáte oknem na slavnou exprezidentskou večeři pana Havla v Karlových Varech za 30 tisícovek a sami máte prázdné břicho, povečeřeli jste za 15 tisíc. No to byste si dříve nemohli dovolit ani náhodou.Dobrou chuť! -pel-