Výrobní hala Cooper-Standard Bystřice - technologie

Závěrečná zpráva EIA Cooper-Standard Automotive Česká republika s.r.o.

Výrobní hala Cooper-Standard Bystřice technologie Oznámení dle přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb., v platném znění

Datum:

19. září 2016

Projekt č.:

CS052016

Připraveno pro: Cooper-Standard Automotive Česká republika s.r.o. Jamská 2191/33 591 01 Ždár nad Sázavou

Výrobní hala Cooper-Standard Bystřice - technologie Oznámení dle Přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb., v platném znění

Název záměru:

Výrobní hala Cooper-Standard Bystřice – technologie

Oznámení dle přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb., v platném znění Číslo projektu:

CS052016

Verze zprávy:

Závěrečná zpráva

Objednatel:

Cooper-Standard Automotive Česká republika s.r.o.

Kontaktní osoba:

Ing. Lenka Nováková

Zhotovitel:

I & V Consulting s.r.o. Voskovcova 1130/34 152 00 Praha 5 Tel: +420 775 205 639 Email: [email protected]

Pracovní tým:

Ing. Irena Volná Ing. Lenka Čtvrtníková RNDr. Karolina Marešová Mgr. Kateřina Šulcová držitelka autorizace ke zpracování dokumentace a posudku na základě rozhodnutí MŽP dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění (č.j. 88949/ENV/14)

Projekt č: CS052016

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

1


OBSAH SEZNAM PŘÍLOH

4

SEZNAM ZKRATEK

4

ÚVOD

4

A.

ÚDAJE O OZNAMOVATELI

6

B.

ÚDAJE O ZÁMĚRU

7

B.I.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

B.I.1. B.I.2. B.I.3. B.I.4. B.I.5.

Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 7 Kapacita (rozsah) záměru 8 Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) 9 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry 10 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí 10 Stručný popis technického a technologického řešení záměru 11 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení 26 Výčet dotčených územně samosprávných celků 26 Výčet navazujících rozhodnutí podle § 9a odst. 3 správních orgánů, které budou tato rozhodnutí vydávat 27

B.I.6. B.I.7. B.I.8. B.I.9. B.II.

7

ÚDAJE O VSTUPECH

28

B.II.1. Půda B.II.2. Voda Splaškové vody Technologické vody Požární voda B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

28 28 29 29 29 29 33

B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH

38

B.III.1. Ovzduší Fáze montáže technologie (etapa výstavby) Fáze provozu B.III.2. Odpadní vody B.III.3. Odpady B.III.4. Hluk a vibrace Fáze instalace technologií Fáze provozu B.III.5. Ostatní B.III.6. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území Projekt č: CS052016


38 38 38 42 44 47 47 47 48 48 51 51 2


C.2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny 51 C.2.1. Geologické a geomorfologické poměry 51 C.2.2. Hydrogeologické poměry 52 C.2.3. Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území 53 C.2.4. Voda 53 C.2.5. Půda 55 C.2.6. Klimatické poměry/znečištění ovzduší 56 C.2.7. Územní systém ekologické stability 62 C.2.8. Významné krajinné prvky 62 C.2.9. Zvláště chráněná území/přírodní parky/památné stromy 62 C.2.10. NATURA 62 C.2.11. Fauna, flóra 63 C.2.12. Staré ekologické zátěže 64 C.2.13. Území historického a archeologického významu 65 C.2.14. Obyvatelstvo 66 D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 67

E.

D.1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) 67 D.1.1. Vlivy na obyvatelstvo 67 D.1.2. Vlivy na ovzduší a klima 72 D.1.3. Vlivy na hlukovou situaci a další fyzikální charakteristiky 79 D.1.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody 81 D.1.5. Vlivy na půdu, horninové prostředí a přírodní zdroje 83 D.1.6. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy 83 D.1.7. Vlivy na USES, VKP, ZCHU a systém NATURA 2000 84 D.1.8. Vlivy na krajinu a krajinný ráz 84 D.1.9. Vlivy na hmotný majetek, kulturní památky a archeologické lokality 84 D.2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci 84 D.3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahující státní hranice 85 D.4. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech významných nepříznivých vlivů na životní prostředí a popis kompenzací, pokud je to vzhledem k záměru možné 85 D.5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů 85 POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU 87

F.

DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

87

G.

VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ nETECHNICKÉHO CHARAKTERU

87

H.

PŘÍLOHY

92

LITERATURA Projekt č: CS052016

93 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

3


SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA 1

Dopravně inženýrské podklady (ETC, s.r.o., červen 2016)

PŘÍLOHA 2

Akustická studie (ATEM, s.r.o., září 2016)

PŘÍLOHA 3

Rozptylová studie (EKOBEST s.r.o., září 2016)

PŘÍLOHA 4

Odborný posudek „Odtahy pro výrobní halu Cooper-StandardBystřice“ (Doc. ng. Tomáš Sákra, CSc., srpen 2016)

PŘÍLOHA 5

Hodnocení vlivů na veřejné zdraví (ATEM, s.r.o., září 2016)

SEZNAM ZKRATEK AIM automatický imisní monitoring CSA Cooper-StandardAutomotive ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav č.j. číslo jednací č.p. číslo parcelní DUR Dokumentace územního rozhodnutí DSP Dokumentace stavebního povolení EIA Environmental Impact Assessement (posouzení vlivů na životní prostředí) EVL evropsky významná lokalita CHČOV chemická čistírna odpadních vod CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod CHSK chemická spotřeba kyslíku CuCN Kyanid měďný NaCN Kyanid sodný IAD individuální automobilová doprava LNV lehká nákladní vozidla


MHD MŽP odst. OV PLC PUPFL RSL

městská hromadná doprava Ministerstvo životního prostředí odstavec osobní vozidla programmable logic controller pozemky určené k plnění funkce lesa Indikátory Metodického pokynu MŽP pro znečištění zemin a vod (Regional Screening Level) Sb. Sbírka zákonů TNV těžká nákladní vozidla TOC total organic carbon (celk. org. uhlík) ÚPn územní plán ÚSES územní systém ekologické stability VAS Vodárenská akciová společnost VKP významný krajinný prvek VOC těkavé organické látky ZPF zemědělský původní fond Zn+Al zinek+ hliník


4


ÚVOD Předkládaným záměrem je „V ý r o b n í t e c h n o l o g i e “ (dále jen záměr).

hala

Cooper-StandardBystřice

-

Záměrem je instalace a provoz nových technologických linek sloužících k povrchové úpravě kovů (za účelem výroby palivových, brzdových a jiných potrubních systémů sloužících k rozvodu kapalin, stlačeného vzduchu a ostatních médií v automobilu) ve výrobní hale Cooper-Standard Automotive (dále Cooper-Standard) v průmyslové zóně jihozápadní okrajové části města Bystřice nad Pernštejnem. V únoru 2016 bylo dle přílohy č. 3a zákona č. 100/2001 Sb. zpracováno oznámení podlimitního záměru „Výrobní hala Cooper-Standard Automotive v Bystřici nad Pernštejnem“ (kód záměru VYS555P; zpracovatel Ing. Zdeněk Bouček, Ph.D., MBA, autorizovaná osoba). Záměrem byla novostavba výrobní haly v průmyslové zóně jihozápadní okrajové části města Bystřice nad Pernštejnem, kdy účelem stavby byla montáž komponentů pro automobilový průmysl s navazujícími prostory manipulace a skladování. Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Kraje Vysočina rozhodl dne 1. 3. 2016 na základě posouzení oznámení podlimitního záměru, že záměr v uvedeném rozsahu nepodléhá zjišťovacímu řízení dle zákona č. 100/2001 Sb. (č.j. KUJI 19715/2016, OZPZ 35/2016 Ča). Rozhodnutí o umístění stavby na stavbu „Novostavba výrobní haly společnosti Cooper-Standard Automotive, s.r.o. v Bystřici nad Pernštejnem, ulice Průmyslová“ bylo Městským úřadem Bystřice nad Pernštejnem vydáno dne 8. 6. 2016 (č.j. BYS 9350/2016). Vzhledem ke skutečnosti, že dochází ke změně užívání stavby a je plánována instalace složitějších technologií (včetně skladování chemických látek a směsí), je nyní předkládáno oznámení záměru dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb. Posuzovaný záměr náleží svým rozsahem a svou kapacitou dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. do kategorie II, bodu 4.2 (povrchová úprava kovů a plastických materiálů včetně lakoven, s kapacitou od 10 000 do 500 000 m2/rok celkové plochy úprav); dále také do kategorie II, bodu 7.1 (výroba nebo zpracování polymerů a syntetických kaučuků, výroba a zpracování výrobků na bázi elastomerů s kapacitou nad 100 t/rok) a rovněž do bodu 10.4 (skladování vybraných nebezpečných chemických látek a chemických přípravků a pesticidů v množství nad 1 t, kapalných hnojiv, farmaceutických výrobků, barev a laků v množství nad 100 t). Jako podlimitní lze dále zařadit záměr dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. do kategorie II, bodu 4.3 (strojírenská nebo elektrotechnická výroba s výrobní plochou nad 10 000 m2 – výroba a opravy motorových vozidel, drážních vozidel, cisteren, lodí, letadel; testovací lavice motorů, turbín nebo reaktorů; stálé tratě pro závodění a testování motorových vozidel; výroba železničních zařízení; tváření výbuchem); dále do kategorie II, bodu 7.5 (zařízení pro



4


skladování ostatních chemických látek neuvedených v kategorii I ani v kategorii II s kapacitou od 5 000 t nebo od 1 000 m3). Posuzovaný záměr nespadá po dikci zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, Příloha 1, bod 2.6. Povrchová úprava kovů nebo plastických hmot s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, je-li obsah lázně větší než 30 m3, protože objem aktivních lázní při uvažovaných povrchových úpravách je nižší než 30 m3. Příslušným úřadem k vedení zjišťovacího řízení dle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění je Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Kraje Vysočina. Předložené oznámení je vyhotoveno v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., v platném znění, v rozsahu přílohy č. 3 k tomuto zákonu. Zpracovatel oznámení postupoval při zpracování dle Metodického sdělení MŽP, odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence (č.j. 18130/ENV/15 ze dne 6. 3. 2015). Základní opatření na ochranu životního prostředí, která vyplynula v průběhu posouzení z odborných studií a platné legislativy, byla projednána s oznamovatelem, resp. projektantem záměru a jsou jeho součástí (podrobně uvedeno v kap. B.I.6 oznámení). S jejich plněním se automaticky počítá. Tato opatření budou při přípravě, realizaci a provozu záměru beze zbytku splněna. Pozn.: V Průmyslové zóně města Bystřice nad Pernštejnem je momentálně řešen záměr „Inženýrské sítě a komunikace pro průmyslovou zónu Z111, Bystřice nad Pernštejnem“ (Oznámení dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb.; kód záměru VYS816; zpracovatel: Ing. Jiří Novák, Ekotechnika Brno, prosinec 2015). Záměr Inženýrské sítě a komunikace pro průmyslovou zónu Z111 zahrnuje řešené území posuzované v rámci překládaného Oznámení EIA na výrobní halu Cooper Standard. Předmětem záměru Inženýrské sítě a komunikace pro průmyslovou zónu Z111 je výstavba účelových komunikací, inženýrských sítí a odvodnění navrhované části Z111 stávající průmyslové zóny města Bystřice nad Perštejnem. Jedná se o novostavbu účelových komunikací a inženýrských sítí pro průmyslovou zónu, část Z111, která je zanesena ve stávajícím schváleném územním plánu města. Záměr umožní dopravní obslužnost daného území a inženýrské sítě budou sloužit pro připojení uvažovaných průmyslových areálů a jejich zásobování energiemi a odvádění dešťových a splaškových vod.



5


A.

ÚDAJE O OZNAMOVATELI

A.1

OBCHODNÍ FIRMA

Cooper-Standard Automotive Česká republika s.r.o.

A.2

IČ

25824031

A.3

SÍDLO (BYDLIŠTĚ)

Jamská 2191/33, 591 01 Ždár nad Sázavou

A.4 JMÉNO, PŘÍJMENÍ, BYDLIŠTĚ A TELEFON OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE OZNAMOVATELE Jednatel společnosti

Ing. Jan Barák …………………………………. František Šuster …………………………………. Jamská 2191/33 591 01 Ždár nad Sázavou

Osoba pověřená jednat ve věcech technických:

Ing. Lenka Nováková Tel: +420 602 180 003 Email: [email protected]



6


B.

ÚDAJE O ZÁMĚRU

B.I.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Název záměru: Výrobní hala Cooper-Standard Bystřice – technologie Zařazení záměru: Kat. II přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., v platném znění, bod 4.2: Povrchová úprava kovů nebo plastických materiálů včetně lakoven, s kapacitou od 10 000 do 500 000 m2/rok celkové plochy úprav. Kat. II přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., v platném znění, bod 7.1: Výroba nebo zpracování polymerů a syntetických kaučuků, výroba a zpracování výrobků na bázi elastomerů s kapacitou nad 100 t/rok. Kat. II přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., v platném znění, bod 10.4: Skladování vybraných nebezpečných chemických látek a chemických přípravků (vysoce toxických, toxických, zdraví škodlivých, dráždivých, senzibilizujících, karcinogenních, mutagenních, toxických pro reprodukci, nebezpečných pro životní prostředí) a pesticidů v množství nad 1 t, kapalných hnojiv, farmaceutických výrobků, barev a laků v množství nad 100 t. Jako podlimitní lze zařadit předkládaný záměr do těchto kategorií: Kat. II přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., v platném znění, bod 4.3: Strojírenská nebo elektrotechnická výroba s výrobní plochou nad 10 000 m2 – výroba a opravy motorových vozidel, drážních vozidel, cisteren, lodí, letadel; testovací lavice motorů, turbin nebo reaktorů; stálé tratě pro závodění a testování motorových vozidel; výroba železničních zařízení; tváření výbuchem. Kat. II přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., v platném znění, bod 7.5: Zařízení pro skladování ostatních chemických látek neuvedených v kategorii I ani v kategorii II s kapacitou od 5 000 t nebo od 1 000 m3. Příslušným úřadem k vedení zjišťovacího řízení dle § 7 citovaného zákona je Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Kraje Vysočina.



7


B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Záměr je situován do prostor výrobní haly Cooper-Standard Automotive na pozemcích p.č. 2958/29 a p.č. 2958/30. Záměrem je instalace a provoz nových technologických linek sloužících k povrchové úpravě kovů (za účelem výroby palivových, brzdových a jiných potrubních systémů sloužících k rozvodu kapalin, stlačeného vzduchu a ostatních médií v automobilu) ve výrobní hale Cooper-Standard Automotive v průmyslové zóně jihozápadní okrajové části města Bystřice nad Pernštejnem. V rámci výroby budou probíhat procesy jako dělení ocelového pásu, pomědění, tváření trubek (válcování, pájení, sváření trubek) a jejich povrchová úprava. K tomu se pojí pomocné technologie k přípravě technologické vody a plynů, k manipulaci a skladování. Níže jsou uvedeny nejdůležitější kapacity záměru, jak z hlediska zájmového území, tak z hlediska samotného provozu. Celková zastavěná plocha

8 585 m2

Obestavěný prostor

68 680 m3

Řešené území celkem

28 560 m2

Zpevněné plochy

9 010 m2

Zatravněné plochy

11 020 m2

Počet parkovacích stání

100 míst

Roční kapacita linky povrchových úprav:

480 t ocelového pásku/rok

(pozn. toto množství odpovídá rovněž délce 6 mil. m ocelové trubky/rok) Roční plocha upravených povrchů:

443 969 m2/rok

(pozn. jedná se již o celkový součet linky pro kontinuální galvanické povrchové nanášení mědi na ocelové pásy, tzv. „Cooper coating line“ – 349 409 m2/rok a linky pro kontinuální nanášení povrchové vrstvy slitiny (Zn+Al) a plastu na vnější povrch trubky, tzv. „MagAlloy line“ – 94 560 m2/rok) Zpracování polymerů:

19,2 t/rok

Kapacita skladu nebezpečných chemických látek a směsí Strojírenská výroba

do 5 tun

* 8 585 m2 * - jedná se o celkovou zastavěnou plochu, kdy není možné z celkového layoutu očíslit pouze strojírenskou výrobu



8


B.I.3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Kraj:

Vysočina

Okres:

Žďár nad Sázavou

Obec:

Bystřice nad Pernštejnem

k. ú.:


Obrázek 1 Výrobní hala Cooper-Standard pro instalaci technologií; průmyslová zóna Bystřice nad Pernštejnem

Zdroj: Situace širších vztahů, DPS březen 2016, SANTIS a.s. (pro účely Oznámení podlimitního záměru)

Záměr je navržen do prostor výrobní haly Cooper-Standard Automotive. Rozsah řešeného území se ve srovnání s oznámením podlimitního záměru nemění. Zájmové území se nachází na jihozápadním okraji zastavěného území Bystřice nad Pernštejnem, v průmyslové zóně Bystřice. V ní převažují zastavěné a zpevněné plochy sloužící výrobě. Na zástavbu navazuje zemědělsky obhospodařovaná krajina s rozsáhlými bloky orné půdy, případně různě velké lesní porosty. Využití haly pro účely povrchové úpravy kovů je v souladu s územně plánovací dokumentací města Bystřice nad Pernštejnem. V kapitole H oznámení je formou přílohy č. H.1 k dispozici vyjádření odboru územního plánování a stavebního řádu MěÚ Bystřice nad Pernštejnem (č.j. BYS/12391/2016/OÚP/St, ze dne 4. 8. 2016), které potvrzuje soulad s platným územním plánem – záměr je situován do zastavitelné plochy Z111 – výroby a skladování VP. Projekt č: CS052016


9


B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Charakter záměru Záměrem je instalace technologií do nově vybudované výrobní haly Cooper-Standard a jejich následné provozování. V rámci výroby budou probíhat procesy jako dělení ocelového pásu, pomědění, tváření trubek (válcování, pájení, sváření trubek) a jejich povrchová úprava. K tomu se pojí pomocné technologie k přípravě technické vody a plynů, k manipulaci a skladování. Možnost kumulace s jinými záměry Vzhledem ke skutečnosti, že se záměr nachází v průmyslové zóně na samostatném pozemku investora, kumulace s jinými záměry se nepředpokládají. V současné době probíhá v zájmovém území realizace záměru „Inženýrské sítě a komunikace pro průmyslovou zónu Z111, Bystřice nad Pernštejnem“, jejímž investorem je Město Bystřice nad Pernštejnem. Záměr řeší novostavbu komunikací a inženýrských sítí pro průmyslovou zónu Z111. V této průmyslové zóně se nachází právě posuzovaný záměr výrobní haly Cooper Standard. Výše zmiňovaný záměr zajistí v průmyslové zóně Z111 dobrou dopravní obslužnost daného území a inženýrské sítě budou sloužit pro připojení uvažovaných průmyslových areálů a jejich zásobování energiemi a odvádění dešťových a splaškových vod. Realizace tohoto záměru je časována mezi roky 2016 a 2017 a umožní investorům vstup do průmyslové zóny. To znamení i snadnější realizaci předkládaného záměru výrobní haly Cooper-Standardvčetně instalace technologie a provozu. CooperStandardpředpokládá realizaci svého záměru načasovat po dokončení hlavních stavebních prací na záměru „Inženýrské sítě a komunikace pro průmyslovou zónu Z111, Bystřice nad Pernštejnem“. B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění Společnost Cooper-Standard Automotive Česká republika s.r.o. sídlí ve Žďáru nad Sázavou a zabývá se výrobou palivových, brzdových a jiných potrubních systémů sloužících k rozvodu kapalin, stlačeného vzduchu a ostatních médií v automobilu. Účelem vertikální integrace ve společnosti Cooper-Standard v rámci ČR je zjednodušit tok celého výrobního procesu brzdových a palivových trubek s využitím výrobních procesů "pod jednou střechou" a tím snížení současného dodavatelského řetězce a snížení související logistiky. Znamená to, že ke stávajícím procesům, koncování, ohýbání a montáži brzdových a palivových trubek, které probíhají ve Žďáru nad Sázavou, budou nově doplněny procesy Projekt č: CS052016


10


jako dělení ocelového pásu, pomědění, tváření trubek (válcování, pájení, sváření trubek) a jejich povrchová úprava. Nejbližší lokalitou vhodnou pro tyto účely je právě průmyslová zóna města Bystřice. Vedení města Bystřice nad Perštejnem vymezilo území pro novou “průmyslovou zónu Z111 Bystřice nad Pernštejnem” a připravuje napojení na infrastrukturu, jako možnost podpory podnikatelských aktivit v předmětné lokalitě, a tím zvýšení zaměstnanosti v daném regionu. Předkládaný záměr ve výrobní hale Cooper-Standard se bude v letech 2017 a 2018 významnou měrou podílet na poskytování pracovních míst v daném regionu. B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru Technické a technologické řešení záměru Kapitola je zpracována na základě podkladů předaných investorem, sestavených na základě zkušeností z koncernových výrob. Dále jsou čerpány informace z průvodní a souhrnné technické zprávy pro Výrobní halu Cooper-Standard Automotive v Bystřici n. P. pro DÚR + DSP (SANTIS a.s., Žďár nad Sázavou, 1/2016 - 3/2016). Do nové haly, pro kterou bylo vydáno stanovisko k podlimitnímu záměru EIA a rozhodnutí o umístění stavby bude instalována technologie společnosti Cooper-Standard Automotive určená pro výrobu palivových, brzdových a jiných potrubních systémů sloužících k rozvodu kapalin, stlačeného vzduchu a ostatních médií v automobilu. V rámci záměru uvažuje investor výrobní halu Cooper-StandardAutomotive s.r.o. v Bystřici nad Pernštejnem vybavit těmito výrobními linkami:

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Podélně dělící linka pro dělení ocelových pásů - „Sliting line“ Linka pro kontinuální galvanické povrchové nanášení mědi na ocelové pásy „Cooper coating line“ Podélně dělící linka pro dělení ocelových pásků - „Stripping line“ Balící linka ocelových pásků - „Packing line“ Linka na výrobu pájené dvouvrstvé trubky z poměděných ocelových pásků -„CB 2,3“ (celkem 2 linky) Linka na výrobu pájené dvouvrstvé trubky z poměděných ocelových pásků -„CB 1“ Linka na výrobu svařované jednovrstvé trubky z ocelových pásků -„Single wall“ Linka pro kontinuální nanášení povrchové vrstvy slitiny (Zn+Al) a plastu na vnější povrch trubky -„MagAlloy line“

Uvažovaný výrobní proces je přehledně znázorněn pomocí blokového schématu na obr. 2, ze kterého je zřejmý tok materiálu v návaznosti na jednotlivé kroky výroby na definovaných výrobních technologiích.



11


Detailní situace rozmístění technologických linek v rámci výrobní haly je ve výkresové části Přílohy H.5 oznámení. Nedílnou součástí výrobního procesu je také chemická čistírna odpadních vod (CHČOV). Podrobný popis principu CHČOV je uveden v kapitole B.II.4. Nároky na jinou infrastrukturu.

Obrázek 2 Blokové schéma výrobního procesu (vstupy, výstupy, jednotlivé linky)

Následuje podrobný popis jednotlivých uvažovaných linek:



12


1. Podélně dělící linka pro dělení ocelových pásů - „Sliting line“ Na lince „Sliting line“ je prováděno dělení ocelových pásů pomocí dělících nůžek za současného převíjení z jednoho vstupního svitku do tří výstupních svazků svitků pomocí odvíječky. Pás je bez tahu ve smyčce s řízenou výškou nad podlahou. Pásy po rozdělení mezi podélně dělícími nůžkami a napínacím zařízením jsou ve smyčkové jámě v průvěsu také bez tahu. Boční okrajky jsou šrotovány ve šrotovacích nůžkách. Odpad padá do nádob, které jsou umístěny za šrotovacími nůžkami. Linka je provozována ve dvousmyčkovém režimu, umožňující odvíjení a dělení materiálu a zároveň i kvalitní navinutí svitků na výstupu linky se stejným definovaným tahem ve všech navíjených páscích. Linka se skládá z těchto zařízení:           

Zavážecí vůz Odvíječka Převáděcí stůl Podélně dělící nůžky Převáděcí stůl nůžek Šrotovací nůžky s odpadovým hospodářstvím Převáděcí stůl smyčkové jámy Napínací zařízení Navíječka Odbavovací vůz Otočný kříž

Linka je řízena jedním centrálním PLC a ovládána dvěma ovládacími panely a je vybavena hydraulickou stanicí pro ovládání pohybů jednotlivých strojů. Jako druhé medium na lince je uvažován tlakový vzduch. Specifikace linky:    

Vstupní materiál: Tloušťka pásu: Přesnost střihu: Rychlost linky:


šířka svitku od 1007 mm do 1030 mm, 0,35 mm, +/-0,1mm 60 m/min


13


Obrázek 3 Podélně dělící linka (Sliting line)

2. Linka pro kontinuální galvanické povrchové nanášení mědi na ocelové pásy - „Cooper coating line“ Na lince „Cooper coating“ je prováděno galvanické pokovování, kdy je oboustranně nanášen měděný povlak na kovový pás. Ten je transportován z výstupu podélné dělící linky pomocí transportních sklápěčů, kde dochází ke změně polohy zpracovávaného svitku. Svitek je z podélné dělící linky orientován s horizontální osou svitku a pro vstup do galvanické linky je následně převrácen o 90° tak, že osa svitku je uložena vertikálně. Pás ze svitku je zaveden do průběžné linky, je zaveden do elektro-alkalické lázně, kde dochází k nanášení vrstvy mědi. Jako anoda bude používána měď, která se bude postupně rozpouštět a působením stejnosměrného proudu (cca 2500A) bude pokovovat katodu (železný pás). Jako elektrolyt bude využívána směs CuCN a NaCN. Poměděný pás je na výstupu z linky opět smotáván do svitku s vertikální osou. Součástí zařízení je kompletní systém pro čištění odpadní vod vzniklých při výrobě, dále pak kompletní systém pro čištění odparů z výrobní linky a výrobna demineralizované vody (demi vody). Linka se skládá z těchto zařízení:          

Odvíjecí zařízení Úsek odmašťování Úseky oplachů Úsek aktivace Úseky oplachů Úseky nanášení mědi (5 sekcí) Úseky oplachů Úsek pasivace Úsek sušení Navíjecí zařízení



14


Specifikace linky:    

Max. šířka ocelového pásku: Šířka vrstvy nanášené mědí: Délka linky: Rychlost linky:

350 mm 2,2 - 3,7µm 73 m 22 m/min

Obrázek 4 Poměďovací linka (Cooper coating line)

3. Podélně dělící linka pro dělení ocelových pásků - „Stripping line“ Na lince „Stripping line“ je prováděno dělení ocelových poměděných pásků za současného převíjení ze svitku vstupního (1ks) do svazku výstupních svitků (10 - 12ks). Linka je provozována ve dvousmyčkovém režimu a umožňuje odvíjení a dělení materiálu a následné kvalitní navinutí svitků na výstupu linky se stejným definovaným tahem ve všech navíjených páscích. Pás mezi odvíječkou a podélně dělícími nůžkami je bez tahu ve smyčce s řízenou výškou nad podlahou. Pásky po dělení mezi podélně dělícími nůžkami a napínacím zařízením jsou ve smyčkové jámě v průvěsu bez tahu. Boční okrajky jsou



15


šrotovány ve šrotovacích nůžkách. Odpad padá do nádob, které jsou umístěny za šrotovacími nůžkami. Linka se skládá z těchto zařízení:           

Otočný kříž a zavážecí vůz Odvíječka Převáděcí stůl Podélně dělící nůžky Převáděcí stůl nůžek Šrotovací nůžky s odpadovým hospodářstvím Vstupní stůl smyčkové jámy Napínací zařízení Navíječka Odbavovací vůz Otočný kříž

Součástí linky je opět transportní zařízení mezi poměďovací linkou a vstupem do dělící linky. Linka je řízena jedním centrálním PLC a ovládána dvěma ovládacími panely. Linka je vybavena hydraulickou stanicí pro ovládání pohybů jednotlivých strojů. Hydraulická stanice je společná i pro navazující balící linku. Druhé použité medium na lince je tlakový vzduch. Specifikace linky:    

Šířka pásky vstupní cívky: Přesnost střihu: Délka linky: Rychlost linky:

27,62 ÷35 mm +/-0,05 mm cca 28 m 60 m/min

Obrázek 5 Podélně dělící linka ocelových pásků (Stripping line)

4. Balicí linka ocelových pásků - „Packing line“ Tato linka přímo technologicky navazuje na podélnou dělící linku. Výstup z podélné dělící linky je přímo transportován pomocí válečkového dopravníku na balící stůl. Změna Projekt č: CS052016


16


orientace svitku je provedena na konci dělící linky pomocí sklápěče a dále přes balící linku prochází svitky s osou ve vertikální poloze. Na balícím stole je svitek svázán pomocí vázacích pásků a následně je transportován na odbavovací stůl. Toto zařízení slouží k odbavení svitku a následnému propojení s vlastním stohovačem a pojezdovou dráhou. Linka se skládá z těchto zařízení:    

Balící stůl Stohovač Odbavovací stůl Pojezdová dráha

Linka je řízena jedním centrálním PLC a ovládána jedním ovládacím panelem a je vybavena hydraulickou stanicí (společná i s podélnou dělící linkou) pro ovládání pohybů jednotlivých strojů. Jako druhé medium je na lince používán tlakový vzduch, který slouží jako funkční medium pro vlastní vázací strojky. Specifikace linky:   

Počet ukládaných stohů: Maximální hmotnost stohu: Zástavbová plocha linky:

3 5tun šířka 11 m x délka 11 m x výška 6,0 m

Obrázek 6 Balicí linka (Packing line)

5. Linka na výrobu dvouvrstvé trubky z poměděných ocelových pásků -„CB 2,3“ Linka CB je zařazena do výrobní technologie dvakrát, jedná se o totožné linky CB2 a CB3. Na lince je zpracován pás již poměděné cívky (po výstupu z podélné dělící linky). Pás je veden válcovací sekcí, kde dojde k vyrovnání pásu na požadovanou tloušťku a následně je mechanicky svinut do tvaru dvouvrstvé trubky a je veden do pájecí pece (konduktivní pájení). V pájecí peci dochází k přímému kontaktu trubky a pájecích rolen napájených Projekt č: CS052016


17


opačným nábojem. V místě spoje se vlivem rozestupu elektronu vytváří teplo, které roztaví měď nanesenou na povrchu a ta vyplní dutinu spoje. Pájecí rolna je napájena elektrickým nábojem přes mosazné kartáče, které jsou ve styku s hřídelí rolny, současně je dutina hřídele chlazena vodou. Do pájecí pece je veden ve třech místech ochranný plyn, který zajišťuje, že materiál při tepelném zpracování nebude oxidovat. Po průchodu pájecí pecí je trubka vedena úsekem chlazení (vzduchem a vodou), dále napínání trubky na požadovaný průměr (4,75÷6mm) a po rovnání a kontrole je trubka navinuta na cívku – viz. foto níže. Linka se skládá z těchto zařízení:         

Odvíjecí zařízení pásky Zařízení pro nanesení olejové mlhy Válcovací sekce Úsek konduktivního pájení Úsek chlazení vzduchem Úsek chlazení vodou Úsek napínání trubky Úsek rovnání a finální kontroly Úsek navíjení trubky

Linka je řízena z jednoho PLC a osazena vlastním chladícím agregátem včetně nádrže chladící vody. Součástí linky jsou zařízení pro odtah z jednotlivých výrobních úseků. Dále je linka napojena na zdroj demi vody a zdroj směsi ochranného plynu: 8 až 10% H2 a zbytek N2, zdroj tlakového vzduchu a elektrické energie. Specifikace linky :   

Rychlost linky: Délka linky: Vnější průměr trubky:

30-35 m/min 44 m 4,75÷6 mm

Obrázek 7 Linky CB2 a CB3



18


6. Linka na výrobu dvouvrstvé trubky z poměděných ocelových pásků -„CB 1“ Linka CB1 zpracovává poměděné cívky (z výstupu z podélné dělící linky). Pás je veden válcovací sekcí, kde dojde k vyrovnání pásu na požadovanou tloušťku a následně je mechanicky svinut do tvaru dvouvrstvé trubky, kdy šev trubky je spájen (indukční pájení). K pájení dochází pomocí elektromagnetického indukčního generátoru, který je založen na technologii MOSFET, jehož úkolem je vytvářet rychlé inverze napětí v induktoru. Tyto inverze napětí vytvářejí magnetické pole na trubce, čímž dochází k ohřevu povrchu a spájení pomocí roztavené vrstvy již nanesené mědi. Pájení probíhá v ochranné atmosféře, aby materiál při tepelném zpracování neoxidoval. Na začátku a na konci indukčního pájení je fléra, která zajišťuje případné spalování ochranné atmosféry před únikem do pracovního prostředí. Jako palivo pro obě fléry je používán zemní plyn. Jde o opatření z bezpečnostních důvodů. Následuje chlazení trubky (vzduchem a vodou), dále napínání trubky na požadovaný průměr (4,75 mm) a po rovnání a kontrole je trubka navinuta na cívku. Linka se skládá z těchto zařízení:        

Odvíjecí zařízení Zařízení pro nanesení olejové mlhy Válcovací sekce Úsek indukčního pájení Úsek chlazení vodou Úsek napínání trubky Úsek rovnání a finální kontroly Úsek zpětného transportu (smyčka + transportní zařízení)



19




Úsek navíjení trubky

Linka je řízena z jednoho PLC. Linka musí být napojena na zdroj chladící a demi vody, zdroj směsi ochranného plynu: 25% H2 a zbytek N2, zdroj zemního plynu, zdroj tlakového vzduchu a elektrické energie. Součástí linky jsou zařízení pro odtah z jednotlivých výrobních úseků. Specifikace linky:   

Rychlost linky: Délka linky: Vnější průměr trubky:

32÷100 m/min 95 m 4,75 mm

Obrázek 8 Linka CB1

7. Linka na výrobu svařované jednovrstvé trubky ocelových pásků -„Single wall“ Na lince „Single wall“ se zpracovává pás ocelové cívky, který je pomocí odvíjecího zařízení veden odmašťovací sekcí, následně uválcován a svařen do kontinuální jednovrstvé trubky. Štěrbina trubky (resp. okraje svinutého pásu) je indukčně nahřívána a trubka je vedena mezi přítlačné válce, kde dojde k těsnému přitlačení a vytvoření švu trubky. Indukční ohřev je prováděn v ochranné atmosféře. Dále je trubka vedena přes vertikálně uložený soustružnický nůž, kde je šev odstraněn. Dalším krokem je redukce průměru trubky prováděná mechanicky (válcováním) dloužením. Z důvodu odstranění nežádoucího pnutí



20


materiálu a sváru je trubka žíhána a zchlazena vodou. Následuje kalibrace trubky a rovnání s finální kontrolou a následné navíjení trubky. Linka se skládá z těchto zařízení:           

Odvíjecí zařízení Zařízení pro spojování pásky + zásoba pásky Zařízení pro odmaštění pásky Válcovací sekce Úsek svařování a odstranění švu po svaření Úsek redukce průměru trubky Úsek žíhání Úsek chlazení vodou Úsek kalibrace trubky Úsek rovnání a finální kontroly Úsek navíjení trubky

Linka je řízena z jednoho PLC. Linka musí být napojena na zdroj chladící a demi vody, zdroj směsi ochranného plynu: 8 až 10%H2 a zbytek N2, zdroj N2, zdroj tlakového vzduchu a elektrické energie. Součástí linky jsou zařízení pro odtah z jednotlivých výrobních úseků a rozvod emulze pro válcovací úseky. Specifikace linky:      

Rychlost linky: Délka linky: Vnější průměr trubky: Vstupní materiál: Tloušťka pásku: Šířka pásky:

45 m/min na prvním válcov. pořadí 110 m 10 mm, 12 mm ocel nežíhaná, poniklovaná min 3,8 µm 0,67 mm ± 0,02 a 0,92 mm ± 0,02 cca 49 mm

Obrázek 9 Linka Single wall



21


8. Linka pro kontinuální nanášení povrchové vrstvy slitiny (Zn+Al) a plastu na vnější povrch trubky -„MagAlloy line“ „MagAlloy line“ je linka, kde je na kontinuálně odvíjenou trubku nanášena povrchová vrstva slitiny zinku a hliníku (95 %Zn/5 %Al). Před vlastním žárovým zinkováním musí být trubka připravena pro tento krok. Z odvíjecího zařízení je trubka spojena jako kontinuální (nekonečná) trubka, spoj je vyrovnán, trubka prochází přes měření do odmašťovací lázně, kde je zbavena možných mastných nečistot, musí být nahřáta na požadovanou teplotu (pomocí indukčního ohřevu) tak, aby byla připravena na žárové nanášení povrchu vrstvy Zn/Al, kdy je vedena lázní s kapalnou taveninou. Dalším krokem je sekce MagAlloy, kde dochází působením usměrněného magnetického pole k upravení rovnoměrné vrstvy slitiny na celém obvodu trubky. Dále následují kroky aktivace, fosfátování a pasivace. Jedná se o přípravu povrchu trubky pro další technologické kroky. Po povrchových předúpravách je prováděno nanášení a sušení primeru za účelem přichycení následné vrstvy polyamidu PA12. K nanesení vrstvy plastu dochází ve speciálním extrudéru, kdy je jím protahovaná povrchově upravená trubka a na jejích povrch je v extruzní hlavě nanášen polyamid PA12. Následuje ochlazení výrobku a případné dělení letmou pilou (v případě požadavku na přířezy). Výstupem z linky jsou buď nařezané přířezy trubek, nebo trubka stočená do svitků. Linka se skládá z těchto zařízení:       

Odvíjecí zařízení Zařízení pro spojování konců trubek Zařízení pro rovnání a měření průměru trubky Odmašťovací sekce Indukční ohřev Úsek žárového nanášení povrch vrstvy Zn/Al Úsek MagAlloy



22


         

Úsek aktivace Úsek fosfátování Úsek oplachu Úsek pasivace a sušení Úsek nanášení primeru a sušení po primeru Indukční ohřev Úsek nanesení polyamidu – extruze Úsek chlazení Úsek dělení letmou pilou Navíjecí zařízení

Linka je řízena z několika řídících panelů, které mezi sebou komunikují a jsou řízeny centrálním PLC. Linka musí být napojena na zdroj chladící a demi vody, zdroj N2, zdroj tlakového vzduchu a elektrické energie. Součástí linky jsou zařízení pro odtah z jednotlivých výrobních úseků. Specifikace linky:    

Rychlost linky: Délka linky: Vnější průměr trubky: Vstupní materiál:

65 až 70 m/min 92 m 4,75 mm, 6 mm, 8 mm, 10 mm, 12 mm trubka dvouvrstvá poměděná – 0,7 mm stěna a trubka jednovrstvá – 0,7 mm stěna

Obrázek 10 MagAlloy line

Opatření k ochraně životního prostředí V souladu s metodickým sdělením MŽP, odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence (č.j. 18130/ENV/15 ze dne 6. 3. 2015) jsou v následujícím přehledu uvedena základní opatření na ochranu životního prostředí, která vyplynula v průběhu posouzení z odborných studií a platné legislativy. Opatření byla projednána s oznamovatelem, resp. projektantem záměru a s jejich plněním se automaticky počítá. Opatření budou při přípravě, realizaci a provozu záměru beze zbytku splněna. Fáze instalace technologií 

Budou zajištěny vhodné sorpční prostředky k likvidaci eventuálních havarijních úniků ropných látek z dopravních prostředků.



23




Budou provedena opatření k zabránění úniku pevných, kapalných a plynných látek poškozujících ZPF a jeho vegetační kryt v nejbližším okolí záměru

Fáze provozu 

Chemické látky a přípravky pro provoz technologie, tedy lázní na povrchové úpravy, budou uloženy ve skladu chemických látek, který bude součástí výrobní haly. Chemické látky a přípravky budou uloženy v provozním množství na záchytných vanách nebo v atestovaných kontejnerech u předmětného pracoviště povrchových úprav.



Veškeré chemické látky a směsi musí mít bezpečnostní listy (BL) v českém jazyce. Je nutno brát v potaz, že původní požadavky zavedené nařízením REACH byly dále upraveny tak, aby zahrnuly pravidla globálně harmonizovaného systému pro bezpečnostní listy a provádění nařízení CLP (Nařízení (ES) č. 1272/2008.). BL by měl podávat komplexní informace o látce nebo směsi, která je používána. V případě potřeby je BL cenným zdrojem informací o nebezpečnosti pro životní prostředí a zdraví; informuje také o vhodných bezpečnostních opatřeních.



Konstrukce podlah výrobní haly, v níž bude nakládáno se závadnými látkami, bude odpovídat požadavkům na zabezpečení proti průsaku do podloží a požadavkům na zabezpečení proti reakci s používanými přípravky, povrch bude odolný proti působení žíravin a toxických látek. Veškerá manipulace s nimi se bude odehrávat ve vnitřních neodkanalizovaných prostorách, popř. budou sklady vybavené bezodtokovou jímkou. Ve venkovním prostranství nebudou závadné látky skladovány ani přelévány.



Pro celý areál bude v souladu s požadavky zákona č. 224/2015 Sb. vypracován protokol o nezařazení objektu do kategorie A, B a seznam používaných chemických látek a směsí. Vzhledem k předpokládanému objemu nebezpečných látek a směsí bude překročena hranice 2% limitních hodnot (protokol o nezařazení tedy bude zaslán Krajskému úřadu Kraje Vysočina). V případě, že by došlo k dosažení limitu kategorie A nebo B pro některé nebezpečné chemické látky, bude se provozovatel řídit požadavky zákona 224/2015 Sb. pro vypracování bezpečnostní zprávy a dalších právních požadavků.



Pro nakládání se závadnými látkami bude provozovatelem vypracován havarijní plán (podle vodního zákona), který bude následně schválen vodoprávním orgánem.



Provozovatel vypracuje provozní řád zdrojů znečišťování ovzduší, který schválí orgán ochrany ovzduší.



Jako protipožární opatření budou vně areálu dostupné požární hydranty, pracoviště budou vybavena přenosnými hasicími přístroji a výrobní hala bude zabezpečena sprinklerovým systémem.



Odsávání poměďovací linky (Cooper coating) bude s ohledem na možné emise s obsahem kyanidů vyvedeno do venkovního ovzduší, kdy bude odplyn vypírán v absorpční alkalické koloně.



24




Předpokladem je, že veškeré technologie budou navrženy dle nejlepších dostupných technik (viz text níže).

Soulad záměru s nejlepšími dostupnými technikami (BAT) Jako referenční dokument pro porovnání navržených technologických linek a způsobu čištění odpadních vod na CHČOV s nejlepšími dostupnými technikami (BAT) byl použit dokument BREF (Integrovaná prevence a omezování znečištění (IPPC), Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro povrchové úpravy kovů a plastů s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, Česká mutace, MPO, Praha, 2005). Z pohledu dopadu na životní prostředí jsou nejzávažnější pokovovací lázně, proto jsou níže detailněji rozebrány pouze úseky poměďovací linky (Copper coating line) a nanášení Zn+Al (Magalloy line) a s těmito linkami spojené doprovodné procesy. Poměďovací linka (Copper coating line) Je linka sloužící ke galvanickému pomědění ocelového pásu. Linka provádí následující operace: odmašťování, oplachování, aktivace, nanášení mědi, pasivace, sušení, navíjení. V rámci odmašťování probíhá vodní odmašťování (alkalickými) roztoky s přídavkem pomocných činidel, které je popsáno v kap. 2.3.4 na str. 32 dokumentu BREF. Oplachování popsané v kap. 2.4, na str. 38 v dokumentu BREF je nutností mezi dvěma operacemi. Je doporučeno racionalizovat hospodaření s vodou, což je v tomto případě dodrženo. Oplachová voda se recykluje na deionizační lince. Aktivace slouží k odstranění zbylých nečistot z povrchu kovů, elektrolytická aktivace je běžně používanou technologií. Pro nanášení mědi je v tomto případě použit roztok kyanidu měďného, opět se jedná o běžnou techniku používanou v povrchových úpravách – viz kap. 2.5.1.1 na str. 39 dokumentu BREF. Pasivace slouží k ochraně již pokoveného povrchu, u pomědění není v dokumentu BREF uváděna. Sušení se provádí zpravidla proudem horkého vzduchu, viz kap. 2.6.2 na str. 75 dokumentu BREF. Linka nanášení Zn + Al (MagAlloy line) Jelikož se jedná o žárové nanášení, nespadá pod dokument BREF, ale spíše pod Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách u stacionárních zdrojů nespadajících pod BREF, kde je v kap. 3.13, str. 97 tato technika popsána. Čistění odpadních vod (odstranění kyanidů) V Kap. 4.16.4, str. 357 BREF je popsáno, že kyanidy je možné odstranit z odpadních vod několika postupy. Jedná se o oxidaci různými oxidačními činidly, např. chlornan sodný, Projekt č: CS052016


25


peroxid vodíku, kyslík (O2), ozón (O3), anodickou oxidací, viz Oddíl 4.12.1 BREF a persíranem draselným převedením do nerozpustných kovových komplexů (např. komplexy kyanidů se železem), odstraněním na iontových výměnících, rozkladem kyanidů tepelnými procesy, oxidací spolu s radiací (oxidační činidla a UV záření) a anodickou oxidací. V praxi je nejpoužívanějším způsobem chemická oxidace kyanidů. Z výše uvedeného vyplývá, že kyanidy jsou odstraňovány v souladu s BAT. Odstranění těžkých kovů V Kap. 4.16.7.1, str. 360 BREF je popsána technika odstranění kovů v oddíle 2.13.1.7. Odstranění kovů se provádí neutralizací a poté vysrážením při hodnotách pH 9 – 11. Srážením vzniká směs voda-tuhá látka, obvykle uváděná jako neutralizační kal. Dosahované přínosy pro životní prostředí: odstranění kovů z odpadních vod. Srážení je v souladu s BAT. Odstranění fosforu V Kap. 4.16.9.2, str. 363 BREF je popsáno srážení fosforečnanů. Pokud jsou odpadní vody vypouštěny do povrchových vod nebo do komunální čistírny odpadní vod, která není uzpůsobena na odstraňování fosforečnanů, je nutné fosforečnany vysrážet. Vypouštěné množství 4 kg/den fosforu odpovídá množství sloučenin fosforu produkovaných 1000 obyvateli (EU-15). V Kapitole 4.16.9.2., str. 364 je popsáno, že obvykle není nutné fosforečnany odstraňovat. Pokud je to požadováno, není to problém, protože vhodné kovové ionty se vyskytují v odpadních vodách z technologií povrchových úprav ve formě nerozpustných fosforečnanů. Pokud se nejedná o tento případ, je nutné přidat sloučeniny železa nebo hliníku. Vysrážení fosforečnanů je možné dosáhnout také vápnem při hodnotách pH nad 10. Dosahovaným přínosem pro životní prostředí je dosažení emisních limitů pro fosforečnany, pokud jsou předepsány. Fosforečnany jsou jednou ze sloučenin významně přispívajících k eutrofizaci. Vypouštění několika kilogramů fosforu může významně ovlivnit vodní toky s ohledem na jejich průtok. Z výše uvedeného vyplývá, že srážení fosforečnanů je prováděno metodou, která je v souladu s BAT. Celkově lze konstatovat, že zamýšlená technologie čištění odpadních vod je navržena v souladu s BAT.

B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpokládaný termín zahájení realizace záměru

leden 2017

Předpokládaný termín zahájení provozu

červen 2017

Termín realizace záměru je orientační, závislý na časovém postupu přípravy projektové dokumentace v jednotlivých stupních a době jejího projednání. B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků



26


Provozem záměru bude dotčeno toto správní území: Kraj:

Vysočina

Okres:


Obec:


k. ú.:


Správní území jiných obcí nebudou záměrem dotčena. B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 9a odst. 3 správních orgánů, které budou tato rozhodnutí vydávat V následujícím přehledu jsou uvedeny hlavní navazující rozhodnutí týkající se životního prostředí a zdraví obyvatel a správní orgány, které je budou vydávat.  Rozhodnutí o změně stavby před dokončením dle zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění - Městský úřad Bystřice nad Pernštejnem, odbor územního plánování a stavebního řádu  Povolení stavby vodního díla (ČOV) dle zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon v platném znění - Povodí Moravy, státní podnik - Městský úřad Bystřice nad Pernštejnem, odbor životního prostředí  Rozhodnutí o umístění vyjmenovaných zdrojů znečišťování ovzduší dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší - Krajský úřad Vysočina, odbor ŽP  Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem závadných látek do kanalizace dle zákona č. 254/2001 Sb. vodní zákon - Správce kanalizace - Městský úřad Bystřice nad Pernštejnem, odbor životního prostředí  Kolaudační rozhodnutí dle zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění - Městský úřad Bystřice nad Pernštejnem, odbor územního plánování a stavebního řádu  Rozhodnutí o povolení provozu zdrojů znečišťování ovzduší dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a schválení provozních řádů zdrojů znečišťování ovzduší - Krajský úřad Vysočina, odbor ŽP  Schválení havarijního plánu dle zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon - Městský úřad Bystřice nad Pernštejnem, odbor životního prostředí



27


B.II. ÚDAJE O VSTUPECH B.II.1. Půda S ohledem na skutečnost, že záměrem je instalace a zprovoznění technologií k povrchovým úpravám kovů v hale společnosti Cooper-Standard Automotive, která je v současné době ve výstavbě, k dočasným ani trvalým záborům pozemků ZPF nedojde. K dotčení pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL) posuzovaným záměrem nedojde. Ochranné pásmo lesa rovněž dotčeno nebude. Výrobní hala, do které budou instalovány technologie, se dle údajů v Oznámení podlimitního záměru „Výrobní hala Cooper-Standard Automotive v Bystřici nad Pernštejnem, kraj Vysočina“ (více o tomto oznámení viz kapitola úvod) nachází na zemědělské půdě I. a III. třídy ochrany. Dle souhlasu k trvalému odnětí zemědělské půdy ze ZPF odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Kraje Vysočina (Č.j.: KUJI 34321/2016 a OPZP 837/2016 Go) byl udělen souhlas s trvalým odnětím zemědělské půdy ze ZPF na pozemcích o celkové rozloze 2,5897 ha; konkrétně se jedná o část pozemku orné půdy p.č. 2958/29 o rozloze 2,5836 ha a o celý pozemek orné půdy p.č. 2958/30 o rozloze 0,0061 ha. Veškerá závazná ochranná a kompenzační opatření týkající se ochrany zemědělského půdního fondu dle zákona č. 334/1992 Sb., v platném znění, jsou stanoveny ve výše zmíněném Souhlasu k odnětí. B.II.2. Voda Výrobní hala Cooper-Standard Bystřice bude napojena na vodovodní řád veřejné městské kanalizace; vodovodní přípojka do průmyslové zóny Bystřice je již vybudována. Vodu bude provozovatel odebírat z veřejného vodovodního řádu. Provozovatel neuvažuje o čerpání vod podzemních ani povrchových. Ve fázi instalace technologie (leden až květen 2017 diskontinuálně) nebude docházet k významné produkci splaškových odpadních vod. Pracovníci zajišťující montáž budou mít k dispozici odpovídající sanitární zázemí, které bude součástí výrobní haly. Ve fázi instalace technologie a provozu nebude nutná užitková, technologická ani požární voda. Případnou spotřebu vody pro účely instalace (např. mytí, úklid) bude krýt voda pitná. Předpokládá se, že během instalace bude na pracovišti max. 30 osob/den s tím, že hygiena nebude probíhat na pracovišti. Pak lze odhadnout, že průměrná spotřeba pitné vody bude během fáze instalace linek do 1 m3/den. Z hlediska spotřeby pitné vody se tedy bude jednat o nevýznamný odběr. Spotřeba pitné vody ve fázi provozu záměru představuje v rámci areálu nejen vodu pro sociální účely, ale rovněž výrobu vody technologické (tj. demineralizovaná voda, deionizovaná voda, voda pro chladicí okruh) a vody pro požární účely. Veškeré Projekt č: CS052016


28


technologické vody budou vyráběny výlučně z vody pitné, která bude odebírána z vodovodního řadu (poskytovatelem bude VAS a.s.). Velká část technologické vody bude recyklována a opětovně použita. Pro přehlednost je ve výkresové části Přílohy H.6 oznámení k dispozici Blokové schéma bilance vod (IPR Aqua, září 2016). Maximální odběr pitné vody z vodovodního řadu bude 3 374 l/hod. Z tohoto množství bude 3 047 l/hod tvořit voda technologická, 317 l/hod voda splašková a 10 l/hod voda požární. Splaškové vody Odhadovaná průměrná denní spotřeba pitné vody pro sociální účely (dle Vyhlášky č. 428/2001 Sb.) je 5 m3/den. Průměrná roční spotřeba pitné vody pro sociální účely bude 1 675 m3/rok. Technologické vody Pro účely technologie bude pitná voda demineralizována pomocí technologie reverzní osmózy. Další část pitné vody bude upravována na deionizační stanici, kde bude docházet k odsolování oplachových vod z poměďovací linky. Celková spotřeba pitné vody pro technologické účely bude 3 m3/hod. Průměrná denní spotřeba pitné vody pro technologické účely při dvousměnném provozu bude 48 m3/den (16 h x 3 m3). Průměrná roční spotřeba pitné vody pro technologické účely bude 12 000 m3/rok (48 m3 x 250 dní). Výjimkou je spotřeba chladicí vody, jejímž zdrojem bude rovněž pitná voda. Chladící voda bude v uzavřeném chladicím okruhu, který bude jednou ročně obměňován. Požární voda Požární voda bude rozváděna sprinklerovým systémem. Požární systém představuje akumulaci hasicí vody v nádrži o objemu 500 až 700 m3, odkud bude vody čerpána do sprinklerů. Pro periodickou kontrolu funkce sprinklerového systému lze uvažovat spotřebu vody 10 l/h (1 750 l/týden). B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Spotřeba energií V první polovině roku 2017 bude probíhat montáž technologických linek; v druhé polovině roku zkušební provoz. Roční spotřeba elektrické energie bude v tomto období 4 294 MWh. Projekt č: CS052016


29


Ve fázi plného provozu (odhad je pro celý rok 2018) budou vznikat v souvislosti s technologickým provozem nároky na surovinové a energetické zdroje. Odhadována jsou následující množství energií. Roční spotřeba elektrické energie

20 714 MWh/rok

Roční potřeba tepla (předpoklad)

3 076 MW/rok

Roční spotřeba plynu

250 000 m3/rok

Spotřeba surovin/skladování chemikálií Následující tabulka uvádí hlavní přehled surovin pro výrobu. Tabulka 1 Přehled hlavních surovin vstupujících do výroby

Název

Umístění

Spotřeba t/rok

Steel - ocel

Celá hala

480.0

Cu - Měď

Cooper coating-poměďování

9.2

NaOH + Na3PO4

Cooper coating - odmašťování

2.4

H2SO4 (30%)

Cooper coating - aktivace

1.2

Elektrolyt – složka CuCN

Cooper coating poměďovací lázně

0.27

Elektrolyt – složka NaCN

Cooper coating poměďovací lázně

1.54

Super Dip

Cooper coating - pasivace

0.8

Phosbond VER10

Single wall - odmašťování

0.04

SUR TEC 198

MagAlloy line - odmašťování

6.5

Galfan

MagAlloy line

16.8

Prepalene X

MagAlloy line - aktivace

0.1

BONDERITE M-AD 4977

MagAlloy line - aktivace

0.0

BONDERITE M-ZN 1421A R

MagAlloy line - fosfatizace

0.1

BONDERITE C-AD 565

MagAlloy line - fosfatizace

0.1

GARDOLENE D 6890

MagAlloy line - pasivace

0.1

APC NYLON PRIM NA 5GL

MagAlloy line - primer

0.9



30


Special Thinner Nylonprimer 20K MagAlloy line - primer

0.7

Vestamid X7377 - PA 12

19.2

MagAlloy line - polyamid

CELKEM

539.95

V případě používaných nebezpečných chemických látek předkládáme jejich základních charakteristiky nebezpečnosti. Klasifikace nebezpečnosti je převzata z příslušných bezpečnostních listů, které jsou k dispozici u zpracovatele oznámení. Uvedené látky mohou být odebírány od různých výrobců a pod různými obchodními názvy, základní charakteristicky látek však zůstanou shodné. V provozovně bude vybudován zabezpečený sklad chemikálií, kde bude maximálně skladováno do 5 t chemických látek a přípravků, které jsou klasifikovány jako nebezpečné. V následující tabulce jsou charakterizovány chemické látky. Tabulka 2 Chemické látky a jejich klasifikace nebezpečnosti

Název látky

Umístění

Kategorizace nebezpečí (H věty)

NaOH

Cooper coating odmašťování

Skin. Corr. 1A - H314 Corr. metal 1 -H290

Na3PO4

Cooper coating odmašťování

Eye Irrit. 2- H319 Skin Irrit. 2 – H315 STOT SE 3 – H335

H2SO4 (30%)

Cooper coatingaktivace

Skin Corr. 1A: H314

Elektrolyt CuCN

Acute tox. 2,inhalation: H330 Acute tox. 1,dermal: H310 Cooper coatingAcute tox. 2,oral: H300 poměďovací lázně Aquatic Chronic 1: H410 EUH 032

Elektrolyt NaCN

Met. Corr.1: H290 Acute Tox. 2: H330 Acute Tox.1: H310 Cooper coatingpoměďovací lázně Acute Tox.2: H300 STOT SE 1:H370 STOT RE 1: H372 EUH032



Symboly nebezpečnosti

31


Aquatic Acute 1: H 400 Aquatic Chronic 1: H 410

Entek CU56 HM

Cooper coating pasivace

Značení dle CLP není k dispozici, dle starého značení - dráždivost

Phosbond VER10

Single wall odmašťování

Značení dle CLP není k dispozici, dle starého značení – žíravost

SUR-TEC-198

MagAlloy line odmašťování

Met. Corr.1 H290 Acute Tox. 4 H302 Skin Corr. 1A H314 Eye Dam. 1 H318

Prepalene X

MagAlloy line

Skin. Irr. 2 - H315 Eye. Irr. 2A – H319

BONDERITE M-AD MagAlloy line 4977 aktivace

Skin. Corr. 1A - H314

BONDERITE M-ZN MagAlloy line 1421A R aktivace

Corr.metal 1 - H290 Acute. Tox. 3 - H302 Skin. Corr. 1A - H314 Resp. Sens. 1 - H334 Mutagen. 1B - H360D Carc 1A - H350i Aquatic. Tox .2 - H411

BONDERITE C-AD 565

MagAlloy line fosfatizace

Corr. metal 1 -H290 Skin. Corr. 1A - H314

GARDOLENE D 6890

MagAlloy line fosfatizace

Flam. Liq. 3 - H226 Skin. Corr. 1A - H314

APC NYLON PRIM MagAlloy line NA 5GL pasivace


Flam. Liq. 3-H226 Acute Tox. 4 -H302 Skin Corr. 1B -H314 Eye Dam. 1 - H318 Skin Sens. 1 -H317 Muta. 2 -H341 STOT SE 3 -H335 +H336 (plíce)


.

32


Aquatic Chronic 3, H412

8196000 Special Thinner Nylonprimer 20K

MagAlloy line primer

Flam. Liq. 3 - H226

B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Nároky na dopravní infrastrukturu Samostatnou přílohou č. 1 tohoto oznámení je podrobná studie „Dopravně inženýrské podklady“ (ETC, s.r.o., červen 2016). V této kapitole jsou uvedeny jen nejdůležitější skutečnosti týkající se dopravní infrastruktury, převzaté z odborné studie. Dopravní řešení zájmového území, příjezdové a odjezdové trasy, intenzity dopravy Záměr bude dopravně napojen na ul. Průmyslovou. Jedná se o obslužnou místní komunikaci III. třídy, která slouží především pro obsluhu přilehlých průmyslových objektů. Komunikace je v současné době slepě ukončena. Komunikace je vybudována jako dvoupruhová obousměrná, s asfaltovým povrchem. Ulice Průmyslová se napojuje v současné době východně od plochy záměru na silnici II/388, která prochází Bystřicí n. Pernštejnem na severu a pokračuje dále k jiho-západu k Ostrovu nad Oslavou. Silnice II. třídy č. 388 je obousměrná dvoupruhová komunikace s neomezeným přístupem a dostatečnou kapacitní rezervou pro novou dopravu generovanou záměrem. Z dopravního průzkumu provedeného v červnu 2016 je patrné, že oproti výsledkům ŘSD z roku 2010 nedošlo na silnici II/388 k zásadní změně. Na úseku mezi Bystřicí a Rodkovem se stávající intenzity pohybují okolo 2130 voz/24 obousměrně, na úseku směrem do centra jsou však intenzity značně ovlivněny cílovou dopravou do průmyslové zóny a pohybují se až na úrovni okolo 3100 voz/24 hod. Areál výrobní haly Cooper-Standard bude dopravně napojen dvěma novými sjezdy z ul. Průmyslová, z nichž jeden bude sloužit jako příjezd na parkoviště osobních vozidel a druhý primárně jako příjezd do zásobovacího dvora objektu. Doprava v období výstavby Pro etapu instalace technologií bude rozhodující z dopravního hlediska zejména období dovozu technologického vybavení, které bude realizováno těžkou nákladní dopravou. Na Projekt č: CS052016


33


základě plánu montáže technologií byl zpracován odhad počtu cest nákladních vozidel v období montáží jednotlivých částí výrobního závodu (linek). Postup a předpokládané termíny dovozu jednotlivých částí uvádí následující tabulka. Tabulka 3Počty TNA při dovozu technologických linek do výrobní haly (rok 2017) Technologie CB1 CB2 Magalloy Slitting Stripping Balicí linka Cu linka Single wall Zdroj chlazení Zdroj N2 Zdroj H Celkem

leden 5 5

únor

březen

2 1

2 2 1 1

1 4 1 1 1 17

4

6

duben

květen

5

4

5

4

Z tabulky je patrné, že dovoz technologií se předpokládá nejintenzivnější v průběhu ledna 2017, v dalším období (únor-květen 2017) bude výrazně nižší. Dovoz jednotlivých částí bude postupný a bude tedy rozdělen do řady dnů v daném období. Dále je nutné uvažovat s dovozem dalšího drobného vybavení (odsávání, potrubí pro obecně všechny media, kompresory, sušička, tlakové lahve na rozvod vzduchu, atd.), které bude realizováno lehkými nákladními vozidly (do 3,5 t). Z celkového pohledu lze očekávat příjezd cca 10 lehkých nákladních vozidel s vybavením v průběhu ledna a s obdobným množstvím v průběhu února. Další dopravu v průběhu montáží bude tvořit osobní doprava dělníků a vedení montáže. Celkově lze očekávat, že v době montáže se bude maximální počet zaměstnanců pohybovat okolo 25. Vzhledem k běžné dělbě přepravní práce (IAD : MHD 60:40) a v daném případě vyšší předpokládané sdílené dopravě (spolujízdy), lze v nejhorší etapě předpokládat maximálně 15 příjezdů a 15 odjezdů osobních vozidel za 24h. V případě kritického souběhu činností se celková doprava do/z areálu bude pohybovat na maximální úrovni do 15 příjezdů OV/24 hod, 2 příjezdů LNV/24 hod a 3 příjezdů TNV/24 hod. V průběhu dopravní špičky lze očekávat maximálně 5 příjezdů osobních vozidel a dále 1 příjezd a odjezd LNV a 1 příjezd a odjezd TNV. Doprava v průběhu noci (22:00-6:00) se nepředpokládá. Jedná se o kritické špičkové zatížení, které bude v průběhu celé montáže ojedinělé, v průměrný pracovní den bude zatížení do areálu ještě nižší.

Řešení dopravy v klidu Výrobní hala bude provozována ve dvousměnném provozu, přičemž při ranní směně se uvažuje s maximálně 42 zaměstnanci, při odpolední směně pak s 32 zaměstnanci. Směny budou v délce 7,5 h, tzn. začátek ranní směny lze předpokládat v 6:00, začátek odpolední směny v 13:30, konec odpolední směny pak v 21:00.



34


Výpočet stání pro zaměstnance je proveden pro souběh 2 po sobě následujících směn (celkem 80 zaměstnanců), kdy lze předpokládat, že zaměstnanci z 2. směny přijedou ještě před odjezdem zaměstnanců 1. směny. V souladu s výpočtem musí být pro celý záměr vybudováno minimálně 37 parkovacích stání. Konkrétní výpočet je uveden v příloze 3.1 Dopravní studie (příloha č. 1 oznámení). Dle zkušeností výhledového provozovatele však je počet parkovacích stání vypočtený dle ČSN pro reálný provoz nedostatečný. Reálně je však zapotřebí předpokládat, že poptávka po parkovacích stáních zejména u zaměstnanců může být ve skutečnosti vyšší, než uvádí výpočet dle ČSN. Stejně tak je nutné uvažovat se stáními pro návštěvníky či zákazníky jak výrobní, tak administrativní části. Z výše uvedených důvodů je v areálu navrženo vybudovat celkem 100 parkovacích stání, z nichž bude orientačně 40 určeno pro zaměstnance výroby, 20 pro zaměstnance administrativní části a 40 stání pro návštěvníky, zákazníky či jako výhledová rezerva.

Období provozu – zdrojová a cílová doprava záměru Konkrétní výpočet předpokládané generované dopravy je uveden v příloze 3.2 Dopravní studie (příloha č. 1 oznámení). Ve výhledu se nepředpokládají změny v dopravě generované areálem. Doprava osob do areálu bude realizována jak osobními vozidly, případně městkou hromadnou dopravou, tak i pěší a cyklistickou dopravou. Po dokončení záměru je očekáváno maximálně 185 příjezdů a 185 odjezdů do/z areálu denně. Z celkového množství bude 150 příjezdů tvořeno osobními vozidly. V případě nákladních vozidel je možné uvažovat s maximálně 35 příjezdy nákladních vozidel za 24h. Vzhledem ke dvousměnnému provozu (6:00-13:30; 13:30-21:00), lze v noci (22:00 – 6:00) předpokládat celkem 32 příjezdů a 6 odjezdů osobních vozidel a 1 příjezd a odjezd nákladního vozidla. V ranní špičkové hodině lze očekávat celkem 22 příjezdů (z toho 19 osobních a 3 nákladní vozidla) a 13 odjezdů (z toho 11 osobních a 3 nákladní vozidla). V odpolední špičkové hodině pak lze očekávat celkem 19 příjezdů (z toho 16 osobních a 3 nákladní vozidla) a 24 odjezdů (z tohoto 21 osobních a 3 nákladní vozidla).

Intenzity automobilové dopravy S ohledem na časový harmonogram záměru byly dopravně-inženýrské podklady zpracovány ve třech horizontech. Konkrétně se jedná o tyto postupné horizonty: model 1 stávající stav (rok 2016) model 2 výhled (rok 2017) a) bez realizace záměru b) v průběhu montáže model 3 výhled (rok 2018) a) bez realizace záměru b) se záměrem Z hlediska výhledů dopravy byl zvolen rok 2017, kdy se předpokládá dovoz a montáž technologií do výrobní haly a dále rok 2018. Ve výhledu 2018 lze očekávat úplné dokončení záměru a jeho plný provoz. Ačkoliv lze předpokládat, že vlastní záměr bude dokončen dříve (2017), nárůst kapacity výroby lze předpokládat s mírným zpožděním v roce 2018. Současně Projekt č: CS052016


35


lze v tomto výhledu očekávat vyšší zatížení obecné dopravy (obecný nárůst dopravy), výpočty jsou tak provedeny na straně bezpečnosti. Pro rok 2016 (model 1) jsou intenzity dopravy rozepsány pro jednotlivé směry ve schématu v příloze 4.1. Dopravní studie a v příloze 4.2 jsou dále uvedeny součtové tabulky pro jednotlivé měřené profily (obousměrné intenzity). Pro rok 2017 jsou výhledové celodenní intenzity dopravy v případě zachování stávající komunikační sítě a stávajícího využití území (model 2A) popsány v příloze 5.2 (tabulka 5.2A) Dopravní studie. Výhledové celodenní intenzity dopravy v průběhu montážních prací (model 2B) jsou popsány v příloze 5.2 (tabulka 5.2C). Pro rok 2018 jsou výhledové celodenní intenzity dopravy v případě zachování stávající komunikační sítě a stávajícího využití území (model 3A) popsány v příloze 6.2 (tabulka 6.2A) Dopravní studie. Výhledové celodenní intenzity dopravy se záměrem (model 2B) jsou popsány v příloze 6.2 (tabulka 6.2C).

Kapacitní posouzení komunikací a křižovatek Předpokládaná doprava generovaná areálem ve špičkové hodině dosahuje hodnot maximálně 22 příjezdů a 13 odjezdů/h ve špičkové ranní hodině, ve špičkové odpolední hodině pak do 19 příjezdů a 24 odjezdů/hod. Tyto cesty se dále rozdělí na jednotlivé komunikace a trasy v území ihned po projetí přes první křižovatku. Nejvyšší dopad vyvolané dopravy záměrem je možné očekávat na křižovatce silnice II/388 (Nádražní) a ul. Průmyslová. I na této křižovatce je však přitížení nižší než cca 45 vozidel/h v obou směrech, tj. méně než 1 vozidlo za minutu. Z celkového pohledu se jedná o natolik nízké hodnoty, které se nemohou žádným způsobem negativně projevit na kapacitě jednotlivých křižovatek v území. Vzhledem k celkovému množství generované dopravy a její distribuci jak na jednotlivé komunikace, stejně jako rozdělení v průběhu dne, je možno jednoznačně konstatovat, že vliv areálu na okolní síť nebude významný. Posouzení kapacit komunikací a křižovatek je v plném rozsahu k dispozici v kapitole 6 Dopravní studie.

Nároky na jinou infrastrukturu Technologický provoz je podmíněn výstavbou chemické čistírny odpadních vod (dále jen CHČOV), která bude předčišťovat odpadní vody z technologických výrobních procesů. Princip CHČOV je založen na čištění těchto základních typů odpadních vod: 

odpadní vody z výroby trubek,



odpadní vody z poměďovací linky a



36




fosfátové vody.

Odpadní vody z výroby trubek budou shromažďovány ve čtyřech zásobních nádržích, zvlášť pro alkalické vody, kyselé vody, kyanidové vody a fosfátové vody. Následně jsou tyto vody čerpány do míchaného reaktoru, kde budou probíhat dle typu odpadní vody tyto operace: neutralizace, koagulace, flokulace a oxidace. Neutralizace slouží zejména k úpravě pH odpadních vod do slabě alkalické oblasti. Při pH 9 dochází k vysrážení nerozpustných hydroxidů a oxidů těžkých kovů. Tyto sraženiny jsou nadále koagulovány (snižování elektrostatických sil mezi částicemi působení Fe3+ iontu) a flokulovány (vytváření shluků částic pomocí „molekulárního lepidla“ – organického flokulantu). Oxidace chlornanem sodným slouží zejména ke snížení CHSK příp. TOC. Po provedení výše uvedených operací přechází voda do usazovací nádrže, kde dochází k primárnímu zahuštění kalů. Tyto jsou čerpány a lisovány na kalolisu, přičemž odvodněné kaly jsou odváženy autorizovanou společností k odstranění jako odpad. Odpadní vody z usazovací nádrže a filtrát z kalolisu budou svedeny do společné nádrže. Odpadní vody z poměďovací linky a fosfátové vody s obsahem fosforečnanů jsou shromažďovány v zásobníku, odpadní vody z poměďovací linky s obsahem kyanidů jsou vedeny přímo do reaktoru. V reaktoru dochází principiálně ke dvěma operacím: 

Odstranění fosforečnanů a to srážením železem, kdy vzniká nerozpustný fosforečnan železitý. Srážení probíhá v slabě alkalické oblasti.



Oxidaci pomocí chlornanu; slouží primárně k oxidaci kyanidových iontů podle reakcí: (1) NaCN + NaOCl → NaCNO + NaCl (2) 2NaCNO + 3NaOCl + H2O → 3NaCl + N2 + 2NaHCO3 Oxidace rovněž vyžaduje pH okolo 9. Kyanidy jsou současně eliminovány v podobě nerozpustných komplexů s železitými ionty za vzniku Berlínských a Turnbullových modří, které přecházejí do kalu. Samozřejmě probíhají v reaktoru i reakce popsané výše. Po vytvoření flokulí kalu jsou vody čerpány do usazovací nádrže a zpracovány analogicky jako v případě vod z produkce trubic. Vzhledem k toxickým kyanidům bude tato linka vyvedena do venkovního ovzduší a odplyn bude vypírán v absorpční alkalické koloně .

Veškeré odpadní vody budou shromažďovány v nádrži, odkud budou čerpány přes pískový filtr a dva katexové filtry do finální neutralizace a samospádem budou odtékat přes kontrolní nádrž a průtokoměr do kanalizace. Použité selektivní katexy zajistí finální dočištění od těžkých kovů. Protože pracují v H+ cyklu, je zřejmé, že dojde ke snížení pH, a proto je za filtry zařazena ještě jedna neutralizace. Všechny filtry jsou prané pitnou vodou a výplachy jsou svedeny na začátek linky.



37


Na základě navržené technologie a zkušeností autora lze odhadovat, že roční produkce kalu z kalolisu bude cca 20 t ve 100 %, přičemž se předpokládá sušina na úrovni 40 %.

Navržená technologie CHČOV odpovídá nejlepší dostupné technologii na trhu dle směrnic BAT a BREF.

B.III.

ÚDAJE O VÝSTUPECH

B.III.1. Ovzduší Pro účely oznámení EIA byla vypracována samostatná rozptylová studie (Příloha 3 oznámení). Fáze montáže technologie (etapa výstavby) Etapa výstavby v rámci předkládaného záměru „Výrobní hala Cooper-StandardBystřice – technologie“ bude představovat pouze navážení technologie do nové haly a její následnou montáž uvnitř v hale. V rámci této etapy nebudou provozovány bodové zdroje znečišťování ovzduší ani plošné zdroje, které v etapě výstavby obvykle představují vyšší zátěž na kvalitu ovzduší spojenou s přesuny vytěžené zeminy a zemní práce při výstavbě a bourání objektů. Etapa výstavby bude představovat montáž a dovoz technologie po omezenou dobu v období (leden až květen 2017). Její vliv bude zanedbatelný ve vztahu ke kvalitě ovzduší, z tohoto důvodu nebyl vyčíslován příspěvek etapy výstavby k venkovnímu ovzduší. Fáze provozu Pro výrobu palivových a brzdových popř. jiných potrubních systémů sloužících k rozvodu kapalin, stlačeného vzduchu a ostatních médií v automobilu budou v nové výrobní hale Cooper-Standard Automotive instalovány dílčí technologie jako dělení plechu, pomědění, tváření trubek (válcování, pájení, sváření trubek) a jejich povrchová úprava. K tomu se pojí pomocné technologie k přípravě technické vody a plynů, k manipulaci a skladování. Z hlediska produkce emisí byly definované bodové, liniové a plošné zdroje znečišťování ovzduší. Dále jsou tyto zdroje prezentovány dle tohoto klíče. Bodové zdroje V rámci rozptylové studie byly definovány následující procesy, které mají výduchy do venkovního ovzduší a logicky navazují na možné zdroje znečišťování ovzduší. Vytápění:


V objektu bude umístěna kotelna o celkovém příkonu 1600 kW, která bude zajišťovat dodávku tepla a TUV pro objekt. Maximální hodinová spotřeba zemního plynu je 53 m3/hod.


38


Technologie:

Emise z jednotlivých částí technologie byly definovány v souladu s odborným posudkem zpracovaným Doc. Ing. Tomášem Sákrou, CSc. k tomuto záměru.

Linka CB 1:

Linka, kde je zpracován poměděný ocelový pásek (výstup z podélně dělicí linky) na kontinuální dvouvrstvou trubku, která je na výstupu navinuta na cívku. Emise z linky jsou na pozicích 2.05 a 2.06 ze spalování zemního plynu, při spotřebě zemního plynu ve výši 0,5 m3/hod.

Linka CB2/CB3:

Jedná se o linku, která zpracovává poměděné ocelové pásky (výstup z podélně dělicí linky) na kontinuální dvouvrstvou trubku, která je na výstupu navinuta na cívku. Emise na pozicích 3.02 z pájení mědi, emise jsou minimální, není navržen emisní limit, není stanovena referenční koncentrace dle BAT.

Single wall:

Linka na výrobu jednovrstvé trubky. Zpracovávání poniklovaného pásku z nežíhané oceli (původní šířka cca 49 mm), výstupem je kontinuální jednovrstvá trubka navinutá na cívku. Emise TZL na pozici 4.01 z napojování pásky a následného broušení, dále i z pozice 4.03 svařování byly vyčísleny ve výši emisního limitu 50 mg/m3, reálně lze očekávat maximálně 10 % tohoto limitu.

Linka MagAlloy:

Příprava povrchu trubky před nanášením povrchových vrstev kovů (slitiny 95 % Zn + 5 % Al) a dále vrstvy plastu – polyamidu PA 12 – na její vnější povrch, jednak vlastní nanášení. Výstupem jsou buď nařezané přířezy, nebo trubky stočené do svitků. Lze očekávat emise VOC z nanášení primeru na pozici 5.03, emise z extruze a potisku na pozici 5.04 a emise z pasivace na pozici 5.07, kdy pro účely vstupů do rozptylové studie byly uvažovány ze všech těchto výduchů maximální emise se výši emisního limitu do 50 mg/m3. Dále jsou do výpočtu zahrnuty emise TZL, NOx, a zinku z vlastního nanášení slitiny. Přestože kapacita výroby nedosáhne hodnoty pro stanovení emisních limitů, byly tyto limity použity pro vyčíslení množství emisí z tohoto výduchu.

Cooper coating:

Linka na kontinuální oboustranné nanášení povlaku mědi na kovový pás. Jsou uvažovány emise H2SO4 a SO2 z aktivace, odtah pozice 6.02. ve výši emisních limitů, přestože kapacita výroby nedosáhne hodnoty pro stanovení emisních limitů, byly tyto limity použity pro vyčíslení množství emisí z tohoto výduchu. Dále lze předpokládat emise mědi a kyanidů z pozice 6.03 – Cooper strike a pozice 6.04. Poměďování. Množství emisí bylo vyčísleno na základě nejvyšších obvyklých hodnot z BAT, a sice měď ve výši 0,1 mg/m3 a kyanidy ve výši



39


3 mg/m3 z odtahovaných lázní. Z technologie Cooper coatingu (poměďování) budou dále emitovány VOC. Předpokládáme je v maximální výši 50 mg/m3. Umístění jednotlivých výduchů je zřejmé ze schématu odtahů technologických linek, která je v příloze H.7 tohoto oznámení. Ve spolupráci se zpracovatelem odborného posudku Doc. Ing. Tomášem Sákrou, CSc. byly definovány veškeré výduchy, které budou zajišťovat odvětrání technologie. Přesná specifikace charakterizující tyto výduchy je presentována v rozptylové studii pro tento záměr. Kompletní rozptylová studie je jako samostatná Příloha 3 součástí tohoto oznámení. Emise z vytápění a spalování zemního plynu byly vyčísleny pomocí spotřeb paliv definovaných výše a emisních faktorů, které jsou definované ve Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP, jímž se stanovují emisní faktory dle §12 odst. 1 vyhlášky č. 415/2012 Sb. (zveřejněno ve Věstníku MŽP srpen 2013). Emise z technologie byly vyčísleny dle postupu uvedených výše. V následující tabulce jsou presentovány množství emisí zadaných do výpočtového software Symos´97 za každý definovaný výduch. V následující tabulce je presentován odhad emisí z jednotlivých nadefinovaných výduchů, který byl stanoven jako maximální odhad na straně bezpečnosti výpočtu. Tabulka 4 Odhad emisí z jednotlivých výduchů

Pozice K

02.06.

02.05.

04.01

04.03

Technologická linka Kotelna

CB 1 line - spalování ZP


Single wall - broušení

Single wall - svařování


Polutant

[kg/rok]

[kg/hod]

[g/s]

NOx

952.5

0.248

0.0689

CO

234.5

0.061

0.0170

NOx

9.0

0.002

0.0007

CO

2.2

0.001

0.0002

NOx

9.0

0.002

0.0007

CO

2.2

0.001

0.0002

TZL

12.6

0.105

0.0292

PM10

10.7

0.089

0.0248

PM2,5

7.6

0.063

0.0175

TZL

307.2

0.080

0.0222


40


PM10

261.1

0.068

0.0189

PM2,5

184.3

0.048

0.0133

05.03

MagAlloy primer

VOC

67.2

0.018

0.0049

05.04.

MagAlloy - extruze, potisk

VOC

67.2

0.018

0.0049

05.05

MagAlloy Zn+Al

NOx

691.2

0.180

0.0500

Zn

17.3

0.005

0.0013

05.07

MagAlloy Pasivace

VOC

67.2

0.018

0.0049

06.02.

Cooper coating Aktivace

H2SO4

7.7

0.002

0.0006

SO2

76.8

0.020

0.0056

Cu

0.4

0.000

0.0000

CN-

11.5

0.003

0.0008

Cu

2.3

0.001

0.0002

CN-

69.1

0.018

0.0050

VOC

384.0

0.100

0.0278

06.03

06.04

06.05.

Cooper Strike

Poměďování

Cooper coating pasivace

Liniové zdroje Liniové zdroje znečišťování ovzduší jsou charakterizovány zejména související dopravou. Jedná se o spalovací motory nákladních automobilů přivážející suroviny a odvážející výrobky do provozovny a osobní automobily zaměstnanců a návštěv. Příjezd obslužné dopravy do průmyslového areálu je zajištěn po místní komunikaci Průmyslová. Z ulice Průmyslová pokračují automobily po silnici I/21 směr Bystřice a směr Rodkov. Frekvence související dopravy byla převzata z dopravní studie, jejíž výstupy jsou presentovány v kapitole B.I.4. Emise z dopravy byly vyčísleny na základě dat o intenzitě dopravy a emisních faktorů vyčíslených pomocí programu MEFA 13. Ve výpočtu emisních faktorů pro rok 2018 byly zohledněny následující ukazatele: EURO 3 a rychlostí vozidel 40, 50 a 70 km/hod na definovaných úsecích komunikací dle dopravní studie. V následující tabulce jsou sumarizovány emise z liniových zdrojů. Projekt č: CS052016


41


Tabulka 5 Emise z liniových zdrojů

Liniové zdroje

Oxidy dusíku [g/km/hod]

Oxid PM10 PM 2,5 Benzen Benzo(a) uhelnatý pyren [g/km/hod] [g/km/hod] [g/km/hod] [g/km/hod] [g/km/hod]

Průmyslová 100 %

15.856

0.753

32.289

2.349

0.247

1.80E-04

Směr Bystřice

12.092

0.574

21.363

1.643

0.172

1.45E-04

Směr Rodkov

2.487

0.118

3.919

0.304

0.031

3.28E-05

Plošné zdroje Z hlediska vyhodnocení příspěvků plošných zdrojů k imisní zátěži bylo ve výpočtu zohledněno venkovní parkoviště osobních automobilů umístěné v těsném sousedství průmyslového objektu. Pro výpočet emisí byly použity emisní faktory a předpoklad ujetí každého osobního automobilu 400 m. Tabulka 6 Emise z plošných zdrojů

Plošný zdroj

Parkoviště

Oxidy dusíku [g/hod]

Oxid uhelnatý [g/hod]

PM10 [g/hod]

PM2,5 [g/hod]

Benzen [g/hod]

Benzo(a) pyren [g/hod]

1.210

0.610

0.166

0.119

0.002

1.29E-05

Všechny výše presentované emise z bodových, liniových i plošných zdrojů jsou vstupem do rozptylové studie, která je součástí předkládaného oznámení jako samostatná Příloha 3.

B.III.2. Odpadní vody Ve fázi instalace technologie do výrobní haly nebudou vznikat technologické odpadní vody. Přesné množství produkovaných odpadních splaškových vod bude odpovídat jejich spotřebě, tedy přibližně 1 m3/den. Způsob nakládání se splaškovými odpadními vodami bude v souladu s platnou legislativou. Ve fázi provozu budou vznikat odpadní vody technologické, splaškové, dešťové a 1x ročně budou vypouštěny vody chladicí. Odpadní vody dešťové a splaškové budou odváděny oddílnou kanalizací, tj. splaškovou a dešťovou. Vody technologické, které budou vznikat Projekt č: CS052016


42


z provozu všech technologických linek (kromě poměďovací linky) budou předčištěny na chemické čistírně odpadních vod (CHČOV) a takto předčištěná voda bude vypouštěna do splaškové kanalizace (ve správě VAS, a.s.). Odpadní voda z poměďovací linky s obsahem kyanidových solí bude předčištěna/odsolena na deionizační stanici, poté svedena na CHČOV a dále vypouštěna s ostatními předčištěnými vodami do splaškové kanalizace. Podrobný popis principu CHČOV je uveden v kapitole B.II.4. Nároky na jinou infrastrukturu. Technologické vody U technologických odpadních vod se předpokládá vyprodukované množství přibližně 3 047 l/hod; z toho 2 177 l/h bude vypouštěno přes CHČOV, 870 l/h tvoří koncentrát z reverzní osmózy, který bude vypouštěn přímo do splaškové kanalizace. Celkový přehled bilance odpadních vod je ve výkresové části Přílohy H.6 oznámení jako Blokové schéma bilance vod (IPR Aqua, září 2016). Průměrné hodinové množství

3, 047 m3/h

Průměrný denní množství

48, 75 m3/den

Celkové roční množství

16 332 m3/rok

Ve fázi provozu je plánována výstavba CHČOV, která bude odstraňovat odpadní vody z výroby. K CHČOV je přidružena i úpravna vody. Ta sestává z výroby demineralizační vody (dále jen demi voda) a deionizační vody (dále jen deio voda). Výroba demi vody probíhá na stanici reverzní osmózy a deionizační linka slouží pro odsolování odpadních kyanidových vod z poměďovací linky. Deionizační linka je technologie, která slouží k demineralizaci odpadních vod z poměďovací linky. Jedná se o klasickou koncepci katex‐anex. Deio linka v podstatě slouží k recyklaci vody. Odpadní vody jsou svedeny do nádrže, odkud jsou čerpány přes pískové filtry (ty pracují v záložním režimu, tzn. jeden je v provozu, druhý se regeneruje), katexové filtry (režim stejný), anexové filtry (režim stejný) a pouze jeden silně bazický anex (zde se nepředpokládá příliš častá regenerace, proto je pouze jeden). Takto demineralizovaná voda je distribuována zpět do technologie. Regenerace probíhá kyselinou solnou a louhem sodným, prací voda je pitná. Odpad z regenerace je sveden dle pH na začátek linky pro čištění vod z výroby trubic. Demi‐linka slouží k demineralizaci vstupní pitné vody. Sestává ze dvou změkčovacích kolon K1 a K2. Vlastní demineralizace probíhá na principu stanice dvoustupňové reverzní osmózy (RO), přičemž koncentrát z RO je vypouštěn přímo do kanalizace. Permeát je shromažďován v nádrži, odkud je dále distribuován do provozu. Při výměně uzavřeného okruhu chladicích vod budou produkovány i odpadní vody z chladicích okruhů. Tyto vody budou 1x ročně vypuštěny a na chladicím okruhu bude



43


provedena plánovaná údržba. Voda z chladícího okruhu se bude vypouštět bez předčištění přímo do splaškové kanalizace. Splaškové vody Průměrné množství splaškových vod asi 317 l/hod. Maximální hodinové množství je 0,5 m3/hod. U splaškových vod se počítá s Průměrným denním odtokem 5 m3/den. Celkové odtokové množství je 1 675 m3/rok. U maxima je uvažováno s hromadnou hygienou po skončení směny. Splaškové vody budou likvidovány připojením na veřejnou kanalizační síť ve správě VAS a.s. Průměrné hodinové množství

0,3 m3/hod

Maximální hodinové množství

0,5 m3/hod

Průměrné denní množství

5 m3/den

Celkové roční množství

1 675 m3/rok

Dešťové vody Veškeré dešťové vody budou zasakovány na stavebním pozemku bez dalšího předčištění. Provozovatel musí zajistit, aby vozidla byla v technicky vyhovujícím stavu. Pro účely zachycení srážkových vod je navržena retenční nádrž o objemu 290 m3 s kontrolovaným odtokem 2,6 l/s a dobou prázdnění 31 hodin. Množství srážkových vod qd – intenzita deště – 140 l/s, ha Qd střech = 140 x (1*0,84) = 118 l/s Qd zpevněn.ploch = 140 x (0,8*193+0,8*0,488) = 77,4 l/s Výpočet kapacity retenční nádrže - vypočtený objem nádrže: 286,2 m3 podle srážkového úhrnu 37,1 mm pro 4 hod - navržený záchytný objem nádrže: 290 m3 - řízený odtok z nádrže: 2,6 l/s (odpovídá TNV 75 9011 – hodnota specifického odtoku 3 l/s, ha)

B.III.3. Odpady V souvislosti s posuzovaným záměrem budou vznikat odpady převážně ve fázi provozu. Ve fázi výstavby, resp. navážení a instalace technologických linek bude vznikat po krátkou omezenou dobu pouze menší množství běžných odpadů; z velké části obalových odpadů. Ve fázi provozu se předpokládá vznik odpadů z výrobní činnosti, odpadní vody, dále odpadů v souvislosti se skladováním a balením komponent a odpady z údržby výrobní haly.



44


Očekávat lze odpady jak kategorie O – ostatní, tak kategorie N – nebezpečné. Původcem odpadu ve fázi výstavby i provozu bude investor. Nakládání s odpadem se bude řídit zákonem č. 185/2001 Sb., v platném znění a souvisejícími vyhláškami. Základní přehled odpadů produkovaných ve fázi výstavby i provozu záměru je uveden v následující tabulce dle Katalogu odpadů. Seznam odpadů byl vytvořen na základě řádného hlášení o produkci nakládání s odpady z roku 2015 (příloha č. 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb.) pro montážní halu Žďár nad Sázavou firmy Cooper-Standard Automotive a na základě podrobných informací o technologickém procesu výroby. Veškeré produkované odpady ve fázi provozu záměru budou k využití, resp. odstranění, předávány oprávněné osobě – v tomto případě se jedná o firmu SITA CZ a.s., provozovna Jihlava. Výrobní hala Cooper-Standard Bystřice bude mít charakterem, množstvím a skladbou svých odpadů rovněž ohlašovací povinnost prostřednictvím ISPOP podle zákona č. 25/2008 Sb., resp. vyhlášky č. 383/2001 Sb. Tabulka 7 Přehled předpokládaných odpadů ve fázi instalace technologických linek a provozu záměru

Kód

Druh odpadu

Kategorie

11 01 00

Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav kovů a jiných materiálů (např. galvanizace, zinkování, moření, leptání, fosfátování, alkalické odmašťování, anodická oxidace)

N/O

11 01 09

Kaly a filtrační koláče obsahující nebezpečné látky

N

11 01 11

Oplachové vody obsahující nebezpečné látky

N

11 01 12

Oplachové vody neuvedené pod číslem 11 01 11

O

11 01 13

Odpady z odmašťování obsahující nebezpečné látky

N

11 01 14

Odpady z odmašťování neuvedené pod číslem 11 01 13

O

11 01 15

Výluhy a kaly z membránových systémů nebo ze systémů iontoměničů obsahující nebezpečné látky

N

11 05 00

Odpady ze žárového zinkování

N/O

11 05 03

Pevné odpady z čištění plynu

N

12 01 00

Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické povrchové úpravy kovů a plastů

N/O

12 01 02

Úlet železných kovů

O

12 01 03

Piliny a třísky neželezných kovů

O

12 01 04

Úlet neželezných kovů

O

12 01 17

Odpadní materiál z otryskávání neuvedený pod číslem 12 01 16

O

13 01 00

Hydraulické oleje, brzdové kapaliny

N/O



45


13 02 00

Motorové, převodové a mazací oleje

N/O

13 02 03

Ostatní motorové, převodové a/nebo mazací oleje

N

13 02 08

Jiné motorové, převodové a mazací oleje

N

14 06 00

Odpadní organická rozpouštědla, chladicí média a hnací média rozprašovačů pěn a aerosolů

N/O

14 06 03

Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel

N

15 01 00

Obaly

N/O

15 01 01

Papírové a lepenkové obaly

O

15 01 02

Plastové obaly

O

15 01 03

Dřevěné obaly

O

15 01 06

Směsné obaly

O

15 01 10

Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

N

15 02 00

Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy

N/O

15 02 02

Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

N

16 01 00

Vyřazená pneumatika

N/O

16 01 03

Pneumatika

O

Chemické látky a plyny v tlakových nádobách a vyřazené chemikálie

N/O

16 05 07

Vyřazené anorganické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky

N

16 05 08

Vyřazené organické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky

N

16 10 00

Odpadní vody určené k úpravě mimo místo vzniku

N/O

16 10 01

Odpadní vody obsahující nebezpečné látky

N

17 04 00

Kovy (včetně jejich slitin)

N/O

17 04 01

Měď, bronz, mosaz

O

17 04 05

Železo a ocel

O

20 01 00

Odpad získaný odděleným sběrem

N/O

20 01 01

Papír a lepenka

O

20 01 21

Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť

N

20 01 36

Vyřazené elektrické a elektronické zařízení neuvedené pod čísly 20 01 21,

O

16 05 00



46


20 01 23 a 20 01 35 20 03 00

Ostatní komunální odpady

N/O

20 03 01

Směsný komunální odpad

O

20 03 07

Objemný odpad

O

B.III.4. Hluk a vibrace Hluk Pro účely posouzení vlivu záměru na akustickou situaci v nejbližším okolí záměru byla v rámci oznámení EIA vypracována Akustická studie (Příloha č. 2 oznámení). Posuzovaný záměr představuje instalaci nových technologických linek sloužících k povrchové úpravě kovů v nově vybudované výrobní hale Cooper-Standard Automotive. Jedná se tak o změnu využívání stávající haly.

Fáze instalace technologií Ve fázi instalace technologií bude představovat zdroj hluku doprava při montáži technologií.; jedná se tedy o liniový zdroj hluku. Jednotlivé díly technologického vybavení linek budou do závodu postupně naváženy pomocí těžkých nákladních vozidel. Na základě plánu montáže technologií byl zpracován odhad počtu cest nákladních vozidel v období montáží jednotlivých částí linek. Odhad počtu jízd pro jednotlivé etapy montáže ukazuje tabulka 8. Tabulka 8 Počty TNA při dovozu technologických linek do výrobní haly (rok 2017) Technologie CB1 CB2 MagAlloy Slitting Stripping Balicí linka Cu linka Single wall Zdroj chlazení Zdroj N2 Zdroj H Celkem

leden 5 5

únor

březen

2 1

2 2 1 1

1 4 1 1 1 17

4

6

duben

květen

5

4

5

4

Fáze provozu V souvislosti s realizací záměru dojde k navýšení počtu pojezdů vozidel po okolních komunikacích. Pro vyhodnocení změn akustické zátěže v oblasti byla použita vstupní data Projekt č: CS052016


47


o intenzitách automobilové dopravy dle podkladů předaných zadavatelem. Dle dopravněinženýrských podkladů bude záměr generovat celkem 185 vozidel v každém směru. Z uvedeného množství bude 150 osobních vozidel, 5 lehkých nákladních vozidel do 3,5 tuny a 30 nákladních vozidel nad 3,5 tuny. V rámci záměru je navrženo celkem 100 parkovacích stání, z nichž bude orientačně 40 určeno pro zaměstnance, 20 pro zaměstnance administrativní části a 40 stání pro návštěvníky, zákazníky či jako výhledová rezerva. Areál bude napojen na Průmyslovou ulici. Do areálu budou zvlášť přijíždět osobní a nákladní automobily. Parkovací plochy pro automobily jsou projektovány severozápadně od hlavního objektu. Zásobovací dvory pro kamiony jsou poté umístěny při severovýchodní a jihozápadní kratší hraně navrhované haly. Vzhledem ke dvousměnnému provozu (6:00 – 13:30; 13:30 – 21:00) lze provoz předpokládat v denní (6:00 až 22:00) tak noční dobu (22:00 až 6:00). Na střeše objektu bude umístěna řada stacionárních zdrojů hluku, které zatím nejsou specifikovány. Provoz zdrojů se předpokládá pouze v denní dobu, tj. nejvýše od 6:00 do 22:00 hodin. Pro odhad akustických dopadů provozu těchto jednotek byly na střechu záměru umístěny 3 náhradní zdroje hluku. Střecha haly je počítána ve výšce 9 m nad terénem, vývod zdrojů hluku bude poté ústit 1 m nad tuto úroveň. Náhradní plošné zdroje jsou proto umístěny do výšky 10 m nad terénem. Nad střechu navrhované haly byly umístěny 3 shodné náhradní zdroje hluku, každý s hladinou akustického výkonu 103 dB. Jedná se o nejvyšší hodnotu, při které budou u okolní zástavby dodrženy hygienické limity. Vibrace Posuzovaný záměr nebude zdrojem vibrací. B.III.5. Ostatní Záření radioaktivní a elektromagnetické Výrobní hala Cooper-Standard nebude zdrojem radioaktivního ani elektromagnetického záření. Ionizující záření Záměr nebude zdrojem ionizujícího záření ve smyslu zákona č. 18/1997 Sb., v platném znění. Zápach Výrobní hala Cooper-Standard nebude zdrojem zápachu. B.III.6. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií Použité metody povrchových úprav, tj. poměďování, žárové zinkování a extruze PA (polyamidem) patří mezi aktivity s poměrně jednoznačnými a dobře známými riziky bezpečnosti provozu. Projekt č: CS052016


48


Snížení rizika havárií je možno zajistit důsledným dodržováním provozního řádu při manipulaci s jednotlivými chemickými látkami a při řádném provozu technologického zařízení. Pro případ havárie bude zpracován havarijní plán, pro případ požáru požární řád. Provozní řád, požární řád i havarijní plán bude vycházet z informací uvedených v aktuálních bezpečnostních listech jednotlivých chemikálií. Riziko havárie s dopadem na zdraví zaměstnanců, povrchové nebo podzemní vody V areálu bude nakládáno s významným množstvím závadných látek, kromě látek na provoz a údržbu strojních linek (hydraulické, převodové oleje) to budou především přípravky do lázní povrchové úpravy, tj. odmašťovacích lázní, aktivace, pasivace, poměďovací lázně, fosfátování, nanášení primeru. Látky, které se na tyto povrchové úpravy používají (odmašťování NaOH a Na3PO4, aktivace H2SO4, pro pasivaci Entec Cu56 a Gardolene, pro poměďování CuCN a NaCN, Bonderit na fosfátování, Primer na přípravu povrchu pro extruzi, atd.) jsou obvykle klasifikovány jako žíravé nebo dráždivé, toxické, zdraví škodlivé, nebezpečné pro životní prostředí, hořlavé, atd. Kromě chemických látek používaných ve výrobě budou používány chemikálie pro provoz chemické čistírny odpadních technologických vod (HCl, NaOH, FeCl3, organický flokulant, chlornan sodný, atd.). Chemické látky a přípravky pro provoz CHČOV budou skladovány přímo v prostorech čistírny, na záchytných vanách a bude zamezeno úniku do kanalizace (záchytné jímky apod.). Chemické látky a přípravky pro provoz technologie, tedy lázní na povrchové úpravy, budou uloženy ve skladu chemických látek, který bude součástí výrobní haly. Chemické látky a přípravky budou uloženy v provozním množství na záchytných vanách nebo v atestovaných kontejnerech u předmětného pracoviště povrchových úprav. Konstrukce podlah výrobní haly, v níž bude s těmito závadnými látkami nakládáno, bude odpovídat požadavkům na zabezpečení proti průsaku do podloží a požadavkům na zabezpečení proti reakci s používanými přípravky, povrch bude odolný proti působení žíravin a toxických látek. Veškerá manipulace s nimi se bude odehrávat ve vnitřních neodkanalizovaných prostorách, popř. budou sklady vybavené bezodtokovou jímkou. Ve venkovním prostranství nebudou závadné látky skladovány ani přelévány. Opatřeními z hlediska ovzduší a možných havárií do ovzduší se bude podrobně zabývat provozní řád zdrojů znečišťování ovzduší, který má provozovatel za povinnost zpracovat a nechat schválit orgánem ochrany ovzduší. Při řádném provozu jsou možné úniky ohrožující kvalitu ovzduší eliminovány fungujícími odlučovači a běžnými technicko-organizačními opatřeními. Pro celý areál bude v souladu s požadavky zákona č. 224/2015 Sb. vypracován protokol o nezařazení objektu do kategorie A, B a seznam používaných chemických látek a směsí. Vzhledem k předpokládanému objemu nebezpečných látek a směsí bude překročena hranice 2% limitních hodnot (protokol o nezařazení tedy bude zaslán Krajskému úřadu Kraje Vysočina). V případě, že by došlo k dosažení limitu kategorie A nebo B pro některé



49


nebezpečné chemické látky, bude se provozovatel řídit požadavky zákona 224/2015 Sb. pro vypracování bezpečnostní zprávy a dalších právních požadavků. Riziko možného úniku vodíku (z ochranné atmosféry) z linky CB1 je eliminováno přímo u linky. Na začátku a na konci úseku indukčního pájení je umístěna fléra (věčný plamínek), která zajistí, že v případě úniku ochranné atmosféry indukčního pájení do pracovního prostředí bude vodík spálen. Jedná se bezpečnostní opatření. Dalším možným rizikem je únik ropných látek z odstavených osobních či nákladních vozidel, kdy musí být zabráněno průniku do areálové kanalizace uzavřením dešťových vpustí, ucpávkami nebo ohrázkováním. Pokud dojde k úniku závadných látek u nepropustné plochy, je nutno provést dekontaminaci vhodným sorbentem. Velká plocha kontaminované zeminy, zvláště v případě nezpevněných ploch musí být vytěžena a uložena do kontejneru. Při úniku do půdy musí dojít k její okamžité sanaci, tj. odtěžení a následné kontrole na přítomnost škodlivin v půdě. Veškeré havárie musí být ohlášeny dle schválených ohlašovacích postupů havarijního řádu a evidovány. Pro nakládání se závadnými látkami bude provozovatelem vypracován havarijní plán (podle vodního zákona), který bude následně schválen vodoprávním orgánem. Běžný provoz technologických linek nepředstavuje pro životní prostředí a zdraví zaměstnanců žádné vážné riziko. Nelze však vyloučit riziko havárie, ke které může dojít při selhání lidského faktoru (porušení bezpečnostních předpisů, nedbalost, apod.), při poruchách na zařízeních, přerušením dodávky elektrické energie nebo zásahem vyšší moci. Riziko požáru Dalším potenciálním rizikem pro výrobní halu je riziko požáru či výbuchu během provozu. Riziko požáru souvisí zejména s nakládáním s hořlavými látkami a s jejich skladováním. Při eventuálním požáru by mohly unikat do ovzduší toxické zplodiny hoření, mohlo by dojít u některých škodlivin k překročení jejich nejvyšších přípustných krátkodobých koncentrací v ovzduší. Dále by mohla být kontaminována půda a podzemní voda použitím hasebních prostředků a vyplavením skladovaných látek a odpadů při hašení. Vliv působení potenciálních mimořádných událostí lze označit za krátkodobý. Riziko bude ošetřeno požárně bezpečnostním řešením, projednaným a schváleným Hasičským záchranným sborem. Vně areálu budou dostupné požární hydranty, pracoviště budou vybavena přenosnými hasicími přístroji a celá výrobní hala bude zabezpečena sprinklerovým systémem.



50


C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH DOTČENÉHO ÚZEMÍ

ENVIRONMENTÁLNÍCH

CHARAKTERISTIK

Posuzovaný záměr je situován do prostor průmyslové zóny Bystřice, do nově vybudované výrobní haly Cooper-Standard Automotive, z toho důvodu se významnější zásah do stavu jednotlivých složek životního prostředí nepředpokládá. Významné environmentální charakteristiky se v dotčené oblasti průmyslové zóny nevyskytují. Přehled stavu jednotlivých složek životního prostředí v dotčeném území je uveden v následujících kapitolách. C.2. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ, KTERÉ BUDOU PRAVDĚPODOBNĚ VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY Kapitola zahrnuje stručnou charakteristiku většiny složek životního prostředí a dalších aspektů souvisejících s ochranou zdraví obyvatel, byť nebudou záměrem významně ovlivněny. Významnost ovlivnění je podrobně vyhodnocena v kap. D.I oznámení. Při popisu vycházel zpracovatel oznámení mimo jiné z následujících odborných studií: 

Geologický průzkum průmyslové zóny Bystřice (Geomin Jihlava, květen, 2003);



Bystřice nad Pernštejnem-Sagras Monitoring vod 2014 (Geotest, a.s. Brno, duben 2015);



Bystřice nad Pernštejnem-Sagras Monitoring vod 2015 (Geotest, a.s. Brno, duben 2016).

C.2.1. Geologické a geomorfologické poměry Zájmové území dle regionálního geomorfologického členění ČR náleží do následujících geomorfologických jednotek: Provincie

Českomoravská Vrchovina

Soustava (subprovincie)

Český masiv

Podsoustava (oblast)

Moravskoslezská oblast

Celek

Hornosvratecká vrchovina

Podcelek

Žďárské vrchy

Okrsek:

Bítešská vrchovina



51


Nadmořská výška se v zájmové lokalitě pohybuje na úrovni cca 656 m n. m. Podle informací Atlasu podnebí ČSSR je průměrný roční srážkový úhrn 600-650 mm. Z regionálně geologického hlediska se okolí Bystřice nad Pernštejnem nachází na rozhraní dvou regionálních jednotek: Strážeckého moldanubika na západě a Svrateckého krystalinika na východě. Komplex Svrateckého Krystalinika je tvořený dvojslídnými ortorulami a migmatity, které se střídají s polohami svorů a svorových rul. Podloží je na povrchu vysoce zvětralé a rozložené na valouny, štěrky a hlinitopísčité eluvia (Kvartérní eluviální sedimenty). Zvětralá část metamorfovaných hornin má hlinitopísčité složení a její tloušťka se pohybuje mezi 2-3 m, místně i hlubší a lokálně může dosahovat až 4-6 m. V údolích vodních zdrojů (Bystřice, Nedvědička) je podloží překryté aluviálními sedimenty různorodého charakteru, zastoupené hlinitým štěrkem, pískem, jílem a náplavovými hlínami. Hloubka podloží zájmového území dosahuje 1-2 m na většině zelené louky, zatímco východní hranice průmyslové zóny Bystřice dosahuje hloubek 4-6 m. Tabulka 9 Geologická charakteristika zájmového území

Průměrná hloubka (m p.ú.t.)

Popis vrstvy

0.0 - 0.2 m

Ornice

0.2 - 1.5 m

Kvartérní sedimenty zastoupené eluviálními hlinitými písky s příměsí štěrku. Písčito-jílovité složení (až jílovitý písek) je zastoupené ve východní části lokality.

1.5 – 6 m

Podloží: vysoce zvětralé ruly na povrchu se střídají se slídovitými břidlicemi a slídovitými rulami tvořícími komplex Krystalinika.

C.2.2. Hydrogeologické poměry V zájmové lokalitě jsou dva hydrogeologické kolektory: mělká svrchní zvodeň vázaná především na kvartérní pokryv, zónu zvětrávání a zónu podpovrchového rozpojení hornin a spodní zvodeň vázaná na propustné tektonické zóny v hlubších částech krystalinika. Svrchní zvodeň je diskontinuální a lokálně akumuluje srážkovou vodu v propustných sedimentech, uložených na relativně nepropustném podloží (povrchové a aluviální sedimenty, zvětralé a rozložené horniny podloží mají průlinovou propustnost). Tato skutečnost je potvrzena přítomností podpovrchového drenážního systému, který se nachází v centrální a jižní části průmyslové zóny Bystřice. Spodní zvodeň je vázaná na systémy tektonických poruch, porušených hornin ortorul a doprovodná pásma hornin skalního masivu. Spodní zvodeň je vázaná na systémy tektonických poruch, porušených hornin ortorul a doprovodná pásma skalního masivu Krystalinika (puklinová propustnost). Podzemní voda se nachází v hloubce Projekt č: CS052016


52


2-3 m pod úrovní terénu. Oba kolektory, svrchní i spodní nejsou vzájemně hydraulicky spojeny. Kromě kolektorů popsaných výše je podzemní voda akumulována rovněž v navážkách, které se používaly k vyrovnání terénu. Podzemní voda z navážek je odváděná na rozhraní rostlého terénu a navážky. Směr proudění podzemních vod v průmyslové zóně Bystřice je generelně k jihojihovýchodu, směrem k místní drenážní bázi (řeka Nedvědička a její přítoky). C.2.3. Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území Nejsou známy žádné dopady poddolování s ohledem na doly vyskytující se v širším okolí zájmové lokality (Horní a Dolní Rožínka). Na základě informací od zástupců městského úřadu Bystřice, průmyslová zóna Bystřice ani její nejbližší okolí se nenacházejí v registru poddolovaných a sesuvných území (registr ČGS Geofond, Praha). Rovněž nejsou známy žádné faktory svahové nestability v nejbližším okolí. Nejsou známy žádné povrchové indikátory z okolního provozu starých dolů nebo historické těžby v širším okolí města Bystřice. Podle informací územního plánu města Bystřice se v okolí zájmového území průmyslové zóny Bystřice nenacházejí žádná území chráněných minerálních úložišť. Nejbližší hranice velké oblasti poddolovaného území radioaktivních minerálů se nachází zhruba ve vzdálenost 2 km jihovýchodně/východně v Dolní Rožínce a Horní Rožínce. V okolí zájmového území se nacházejí rovněž ojedinělé štoly ve vzdálenosti 1,1 km východně a 1,5 km jihozápadně. Žádné dopady na okolí včetně průmyslové zóny nejsou známy. C.2.4. Voda Pozemek záměru je odvodňován říčkou Nedvědičkou a náleží do dílčího povodí č. 4-15-01062 od Rozsoch po soutok se Zlatkovským potokem. Říčka Nedvědička je vyhlášena významným vodním tokem. Nejbližšími vodní toky vzhledem k zájmovému území jsou dva bezejmenné přítoky říčky Nedvědičky (ve vzdálenosti 800 m jihozápadně a 680 m jihovýchodně), která teče od západu na jih ve vzdálenosti přibližně 1,5 km od plochy území záměru. Dalším povrchovým vodním tokem je bezejmenný rybník ve vzdálenosti 400 m jihozápadně od plochy zájmového území, který leží za železniční tratí. Říčka Nedvědička tvoří místní drenážní bázi plochy záměru, kde se nacházejí pozemky pro budoucí výstavbu. V těsné blízkosti železniční trati situované severně od zájmového území se nachází hranice rozvodnice dvou povodí a to řeky Bystřice a říčky Nedvědička. Její linie lemuje trasu železniční tratě. Na základě této skutečnosti vyplývá, že plocha záměru je odvodňována přítoky říčky Nedvědička.



53


Vodohospodářské poměry širšího okolí Bystřice n. Pernštejnem jsou znázorněny na následujícím obrázku. Obrázek 11Vodohospodářské poměry širšího okolí Bystřice nad Pernštejnem

Zdroj: Základní vodohospodářská mapa ČR 1:50 000, list 24-13 Bystřice nad Pernštejnem, Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, Praha, 1994 , vydání třetí

Velká část plochy zájmového území je odvodňována meliorační drenážní sítí, která je vyústěna do povrchových vodotečí. Nejbližší vodotečí vzhledem k ploše průmyslové zóny jsou, jak již bylo zmíněno výše, dva drobné bezejmenné přítoky Nedvědičky, které pramení jižně a západně od plochy záměru. Vodní tok Nedvědička se nachází v zóně záplavového území 100 leté vody podél délky jejího koryta. Viz následující obrázek. Na základě povodňové mapy ČR a informací z mapového geoportálu města Bystřice nad Pernštejnem (Povodňové mapy Bystřice, červen 2005), se předmětné území nachází v zóně 1 – zóna se zanedbatelným rizikem povodní. Při návštěvě území záměru nebyly žádné historické povodně evidovány ani hlášeny.



54


Obrázek 12 Záplavová území jihozápadního okraje města Bystřice nad Pernštejnem

Zdroj: Geoportal Inspire (Pozn. zóna záplavového území je viditelná pouze v okolí koryta toků (Bystřice, přítoky Nedvědičky)

Několik soukromých vodních zdrojů se nachází v malé zahrádkářské kolonii mezi silnicí do Rodkova a železniční tratí asi 500 m v. od plochy zájmového území. Další vodní zdroje ani ochranná pásma se v okolí zájmového území záměru nevyskytují. C.2.5. Půda Charakter základových půd se na většině plochy zájmového území výrazně nemění, jednotlivé vrstvy jsou uloženy pravidelně a jejich mocnosti zůstávají v ploše zhruba stejné. Pokud nedojde k porušení melioračních drenáží, nebude podzemní voda ovlivňovat základové konstrukce v hloubkách menších než 4 m. Na východním konci plochy záměru s hluboce zvětralým skalním podložím se budou základové poměry měnit na složité. Základové půdy zde budou do hloubek kolem 4 m i více tvořeny méně únosným písčitojílovitým eluviem. Meliorace Zájmové území je odvodněno systematickou trubkovou drenáží. Ta je vyústěna do povrchových vodotečí. Relativně rozsáhlá podzemní drenážní síť poukazuje na podzemní distribuci spodní vody v zájmové lokalitě. Každé místní poškození této drenážní sítě může způsobit přerušení toku vody a jejího podzemního průtoku, které se následně projeví podmáčením půdy a/nebo podmáčením terénu, které může mít sezonní nebo trvalý charakter.



55


C.2.6. Klimatické poměry/znečištění ovzduší Klimaticky náleží území do klimatické oblasti MT5, která se vyznačuje normálním létem, mírným až mírně chladným, suchým až mírně suchým, s normálním až dlouhým přechodným obdobím, s mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně chladná, suchá až mírně suchá, s normální až krátkou sněhovou pokrývkou. Výčet klimatických charakteristik počet letních dnů

30-40

počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více

140 - 160

počet mrazových dnů

130 - 140

počet ledových dnů

40 - 50

průměrná teplota v lednu

-4 až -5°C

průměrná teplota v červenci

16 až 17°C

průměrná teplota v dubnu

6 až 7 °C

průměrná teplota v říjnu

6 až 7°C

průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více

100 - 120

srážkový úhrn ve vegetačním období

350 – 450 mm

srážkový úhrn v zimním období

250 – 300 mm

počet dnů se sněhovou pokrývkou

60 – 100

počet dnů zamračených

120 – 150

počet dnů jasných

50 – 60

V následující tabulce je větrná růžice pro posuzované území. Tato větrná růžice je platná ve výšce 10 m nad zemí a četnosti jednotlivých směrů větrů jsou uvedeny v %. Tabulka 10 Větrná růžice posuzovaného území

směr 1.7 m/s 5.0 m/s 11.0 m/s

0° 5,71 2,20 0,10 8,01

45° 4,12 1,83 0,05 6,00

90° 5,64 4,93 0,45 11,02

135° 7,89 6,65 1,45 15,99

180° 4,63 3,48 0,89 9,00

225° 2,94 3,16 0,89 6,99

270° 6,07 9,25 2,68 18,00

315° 8,29 7,52 1,18 16,99

CALM 8,00

8,00

Kvalita ovzduší je v posuzovaném území ovlivněna stávajícími doly, dopravou a lokálními topeništi v rámci sídel. Dle charakteru technologie můžeme předpokládat emise z technologie a automobilové dopravy. Oxid dusičitý, oxid uhelnatý, suspendované částice PM10, suspendované částice, PM2,5 a benzo(a)pyren jako charakteristické emise z dopravy. Oxid dusičitý a oxid uhelnatý



56


jsou polutanty ze spalování zemního plynu. Znečišťující látky typu těkavé organické látky (VOC), kyanidy, měď, zinek, SO2, H2SO4 souvisí s emisemi z uvažovaných technologií. Imisní limity jsou dány zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v příloze č. 1 tohoto zákona jsou specifikovány imisní limity a povolený počet jejich překročení za kalendářní rok. Ostatní imisní koncentrace byly počítány zejména pro odhad zdravotních rizik. Imisní koncentrace vypočítané rozptylovou studií jsou porovnávány s těmito limity. Tabulka 11 Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení

Znečišťující látka

Doba průměrování

Imisní limit

Oxid siřičitý

1 hodina

350 μg.m-3

Maximální počet překročení 24

Oxid siřičitý

24 hodin

125 μg.m-3

3

1 hodina

200

μg.m-3

18

40

μg.m-3

0

Oxid dusičitý Oxid dusičitý

1 kalendářní rok

Oxid uhelnatý

maximální denní osmihodinový průměr 1)

10 mg.m-3

0

Benzen

1 kalendářní rok

5 μg.m-3

0

μg.m-3

35

Částice PM10

24 hodin

50

Částice PM10

1 kalendářní rok

40 μg.m-3

0

Částice PM2,5

1 kalendářní rok

25 μg.m-3

0

Olovo

1 kalendářní rok

0,5 μg.m-3

0

Poznámka: 1) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr se přiřadí ke dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin. Tabulka 12 Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace

Znečišťující látka Oxid siřičitý Oxidy dusíku1)

Doba průměrování kalendářní rok a zimní období (1. října - 31. března) 1 kalendářní rok

Imisní limit 20 μg.m-3 30 μg.m-3

Poznámka: 1) Součet objemových poměrů (ppbv) oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vyjádřený v jednotkách hmotnostní koncentrace oxidu dusičitého.



57


Tabulka 13 Imisní limity pro celkový obsah znečišťující látky v částicích PM10 vyhlášené pro ochranu zdraví lidí

Znečišťující látka Arsen

Doba průměrování 1 kalendářní rok

Imisní limit 6 ng.m-3

Kadmium

1 kalendářní rok

5 ng.m-3

Nikl

1 kalendářní rok

20 ng.m-3

Benzo(a)pyren

1 kalendářní rok

1 ng.m-3

Pro hodnocení stávající úrovně znečištění ovzduší v posuzované lokalitě bylo použito pětiletých průměrů za roky 2010 - 2014 ve čtvercové síti 1*1 km podle požadavků zákona č. 201/2012 Sb. a vyhlášky č.415/2012 Sb. Pětileté průměry let 2010 – 2014 hodnocených škodlivin v jednotlivých čtvercích sítě 1*1 km, které pokrývají zájmovou oblast, jsou presentovány u jednotlivých škodlivin v mapovém podkladu a současně je v textu stanovena minimální a maximální hodnota těchto pětiletých průměrů relevantních pro posuzované území. Oxid dusičitý Z této mapy je zřejmé, že průměrná roční koncentrace oxidu dusičitého NO2 (průměr za roky 2010 až 2014), se v posuzované lokalitě pohybuje od 8,8 do 12,4 µg/m3.



58


Suspendované částice PM2,5 Z této mapy je zřejmé, že průměrná roční koncentrace suspendovaných částic PM2,5 (průměr za roky 2010 až 2014), se v posuzované lokalitě pohybuje od 15 do 20,3 µg/m3.

Suspendované částice PM10 Z této mapy je zřejmé, že průměrná roční koncentrace suspendovaných částic PM10, (průměr za roky 2010 až 2014) se v posuzované lokalitě pohybuje od 18,8 do 24,5 µg/m3.



59


Z této mapy je zřejmé, že 36. maximální denní průměrná koncentrace suspendovaných částic PM10 (průměr za roky 2010 až 2014), se v posuzované lokalitě pohybuje od 33,1 do 42,1 µg/m3.

Benzen Z této mapy je zřejmé, že průměrná roční koncentrace benzenu, (průměr za roky 2010 až 2014) se v posuzované lokalitě pohybuje od 1,0 do 1,2 µg/m3.



60


Benzo(a)pyren Z této mapy je zřejmé, že průměrná roční koncentrace benzo(a)pyren, (průměr za roky 2010 až 2014) se v posuzované lokalitě pohybuje od 0,49 do 1,02 ng/m3.

Oxid siřičitý Z této mapy je zřejmé, že 4. nejvyšší maximální denní koncentrace oxidu dusičitého SO2 (průměr za roky 2010 až 2014), se v posuzované lokalitě pohybuje od 18,1 do 20,9 µg/m3.

Dále jsou v rozptylové studii presentovány výsledky měření z nejbližších měřících stanic pro NO2, CO, suspendované částice PM2,5 a PM10 a benzen začleněné do AIM ČHMÚ (Automatický Imisní Monitoring Českého hydrometeorologického ústavu). Tyto stanice jsou umístěny v Pardubice - Rosice (kód stanice ČHMÚ 1418), v Křižanově (kód stanice ČHMÚ 1499), v Moravské Třebové (kód stanice ČHMÚ 1949 a 619), v Brno – Výstaviště (kód stanice ČHMÚ 1635), Brno – Úvoz (kód stanice ČHMÚ 1482), Svratouch (kód stanice ČHMÚ 1139) a v Jihlavě (kód stanice ČHMÚ 1477 a 1609).



61


C.2.7. Územní systém ekologické stability V území dotčeném záměrem se nenacházejí žádné prvky ÚSES dle odst. 1a § 3 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, ať již místní, regionální či nadregionální úrovně. V blízkém okolí záměru jsou vymezeny pouze lokální prvky ÚSES (biokoridory, biocentra), a to především ve vazbě na vrch Chocholouš a lesní komplex Háje, dále ve vazbě na vodní toky Bystřice a Věchnovský potok. V žádném případě se tyto prvky nedostanou do střetu s plánovaným záměrem. C.2.8. Významné krajinné prvky V zájmovém území posuzovaného záměru se nenacházejí žádné registrované významné krajinné prvky dané § 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 3 písm. b) téhož zákona se v širším okolí záměru nachází VKP les, vodní tok a rybník. Záměr je od těchto VKP v dostatečné vzdálenosti a jeho realizace do těchto prvků nezasáhne. C.2.9. Zvláště chráněná území/přírodní parky/památné stromy Na území dotčeném záměrem se nenacházejí žádná zvláště chráněná území ani přírodní parky podle § 12 a § 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Posuzovaný záměr nezasahuje ani do ochranného pásma zvláště chráněných území. Nejbližším velkoplošným chráněným územím je Přírodní park Svratecká hornatina cca 2 km východně od zájmového území. Nejbližším velkoplošným zvláště chráněným územím je CHKO Žďárské vrchy, cca 5 km severozápadním směrem. Nejbližším maloplošným zvláště chráněným územím je PR Ochoza, cca 6 km jihovýchodním směrem od záměru. K dotčení památného stromu definovaného § 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění rovněž nedojde. V blízkém okolí se památné stromy rovněž nenacházejí. C.2.10. NATURA V zájmovém území ani v jeho širším okolí se nenacházejí žádné evropsky významné lokality či ptačí oblasti. Dle vyjádření odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Kraje Vysočina (č.j. KUJI 58639/2016; OPZP 52/2016 KU, ze dne 3. 8. 2016) – v příloze H.2 oznámení – nemůže mít uvedený záměr významný vliv na evropsky významné lokality ani ptačí oblasti.



62


C.2.11. Fauna, flóra Vzhledem k charakteru záměru – instalace technologií do nově vybudované výrobní haly a následný provoz technologií – nebylo prováděno biologické hodnocení zájmového území, rovněž neprobíhal žádný botanický či zoologický průzkum území. Fytogeografické/biogeografické/zoogeografické členění Z hlediska biogeografického členění ČR (Culek a kol. 1996) se zájmové území nachází v Sýkořském bioregionu (1.51), který je součástí Hercynské podprovincie. Bioregion se vyznačuje velkou biodiverzitou; v převažujících kulturních smrčinách se nacházejí dosud hojné menší celky bučin a suťových lesů, typická jsou travnatá lada a pastviny. Podle regionálně fytogeografického členění ČR náleží území do fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum, v rámci hierarchicky nižších fytogeografických jednotek do fytogeografického okrsku 67 - Českomoravská vrchovina. Potenciální přirozenou vegetací byly v zájmovém území a jeho okolí různé typy jedlových bučin. Jednalo se především o jedlové bučiny (Abieti-fageta) a typické jedlové bučiny (Abietifageta typica). Na chudších půdách byly původní geobiocenózou smrkové jedlové bučiny (Fageta piceoso-abietina). Na ulehavých půdách byly bukové jedliny (Fagi-abieta) a na půdách oglejených přesličkové jedlové smrčiny (Abieti-piceeta equiseta). Při vodních tocích byly jasanové olšiny (Fraxiny-alneta). Co se týče fauny, je v bioregionu zastoupena převážně běžná fauna zkulturněného východního předhůří Českomoravské vrchoviny. Zahrnuje podhorský prvek zejména ve zbytkových bučinách. Tekoucí vody patří převážně do pstruhového pásma. Aktuální biota zájmového území je ve srovnání s přirozeným původním stavem ovšem značně pozměněna dlouhodobými antropogenními vlivy a zorněním půdy. Flóra a fauna Podrobný botanický ani zoologický průzkum zájmového území nebyl prováděn. V zájmovém území byl proveden pouze zběžný botanický a zoologický průzkum v rámci jednorázové návštěvy lokality, neboť v zájmovém území se nacházejí nově vybudované zpevněné plochy a nově postavená výrobní hala Cooper Standard. V rámci předkládaného záměru budou pouze probíhat instalace technologických zařízení do výrobní haly, následně bude spuštěn provoz. Přímo v zájmovém území nelze tedy předpokládat výskyt širšího spektra rostlinných či živočišných druhů. Záměr výstavby výrobní haly byl realizován na zemědělské půdě, pro kterou jsou typické krátkověké agrocenózy. Podél průmyslových areálů a komunikací v bezprostředním okolí zájmového území je možné pozorovat neudržované, významně ruderalizované travinné porosty s převahou třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Jsou zde zastoupeny naprosto běžné druhy rostlin, např. bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), bolševník obecný (Heracleum sphondylium), pampeliška lékařská (Taraxacum sect. Ruderalia), lopuch (Arctium sp.), jitrocel Projekt č: CS052016


63


kopinatý (Plantago lanceolata), jitrocel větší (Plantago major), mochna husí (Potentilla anserina), kakost pyrenejský (Geranium pyrenaicum), kostřava červená (Festuca rubra), lipnice luční (Poa pratensis), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), apod. Fauna je v okolí zájmového území úzce vázána na zemědělskou krajinu, resp. na orné půdy. Dá se s největší pravděpodobností očekávat výskyt druhů jako např. zajíc obecný (Lepus vulgaris), hraboš polní (Microtus arvalis), myš domácí (Mus musculus), rejsek obecný (Sorex araneus), ježek východní (Erinaceus roumanicus), kuna (Martes sp.), z ptáků lze dále očekávat běžné druhy jako sýkora koňadra (Parus major), vrabec domácí (Passer domesticus), bažant obecný (Phasianus colchicus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), kos černý (Turdus merula), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), strnad obecný (Emberiza citrinella), apod. Lze předpokládat, že okolní zemědělská krajina představuje vhodné útočiště také pro běžné druhy bezobratlých živočichů. C.2.12. Staré ekologické zátěže Na základě dostupných informací (zpráva Geomin, 2003) není pozemek určený k výstavbě výrobního závodu na zelené louce považovaný za ohrožený z hlediska kontaminace půdy a podzemních vod. V minulosti byl pozemek využit k zemědělské činnosti. Podle informací z databáze znečištěných lokalit v České republice (databáze SEKM) se v okruhu 1 km od předmětného pozemku nachází dvě potvrzené staré ekologické zátěže: firma SAGRAS na východní hranici posuzované lokality a skládka komunálního odpadu (TKO Lesoňovice), nacházející se 600 m na východ od východní hranice města Bystřice. Podle dostupných informací je známo, že blízké okolí průmyslové zóny ve směru na sever (Statek Nový Dvůr) a východ (firma Sagras) je kontaminováno v důsledku dlouhodobého historického využívání dotčených pozemků. V březnu 2016 byl proveden společností I&V Consulting ekologický audit (EA-I), který identifikoval potenciální riziko šíření kontaminace ze sousedící firmy Sagras směrem na pozemky zájmového území CSA v Průmyslové zóně Bystřice jako pravděpodobné, především na jihovýchodní straně pozemků budoucího CSA. Na základě dostupných informací Sagras kontaminoval podloží a podzemní vodu (nejen na svých pozemcích) v důsledku nedbalého nakládání s umělými tekutými hnojivy, které jsou organického původu a znamenají riziko pro ekosystémy. Činnosti Sagrasu mají dlouhodobý negativní vliv na povrchovou vodu. Průzkum kontaminace v Sagrasu začal v roce 1999, následovaly sanační práce, vypracování analýzy rizik a monitoring podzemní a povrchové vody (20132015), které bylo nařízeno Českou inspekcí životního prostředí. V květnu 2016 byl monitoring podzemních vod v areálu Sagrasu rozhodnutím ČIŽP oficiálně ukončen. V květnu 2016 byl proveden společností I&V Consulting ekologický audit fáze II – průzkum znečištění (EA-II) na pozemcích zájmového území, aby se potvrdil rozsah šíření kontaminace z pozemků Sagrasu. Tento průzkum byl proveden ve dvou fázích: průzkum podzemních vod a následně průzkum zemin. Projekt č: CS052016


64


Bylo vybudováno 6 monitorovacích vrtů a byly rovněž využity dva stávající monitorovací vrty na pozemcích průmyslové zóny vybudované Sagrasem k vyhodnocení kvality podzemní vody. Výsledky průzkumu kontaminace podzemních vod poukazují na skutečnost, že se kontaminace šíří jihozápadním směrem, tj. směrem na pozemky CSA. Znečištění podzemní vody má plošný charakter. Rizika možného dosahu znečištění z okolních potenciálně kontaminovaných míst (mimo Sagras) v okolí pozemku CSA nebyla průzkumem znečištění prokázána. Ze sledovaných znečišťujících látek, byly v koncentracích výrazně překračujících hodnoty indikátorů znečištění RSL nebo stanovené sanační limity zjištěny dusíkaté látky, sírany, mangan a kobalt jako hlavní kontaminanty zájmového území. Zvýšené koncentrace hlavních kontaminantů uvedených výše byly zjištěny pouze v severní části zájmového území. Následný průzkumu zemin potvrdily zvýšené koncentrace dusíkatých látek v hodnocené severovýchodní části zájmového území. Vzhledem ke skutečnosti, že v zájmovém území je absence možných recipientů znečištění, je možno na základě výsledků aktuálně provedeného průzkumu kontaminace podzemních vod považovat rizika vyplývající ze zjištěného znečištění za nízká. Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že podzemní vody jsou znečištěny těžkými kovy a cílem bylo ověřit, zda se jedná o přirozeně se vyskytující kovy mobilizované nízkými hodnotami pH podzemní vody. Za účelem prověření původu těžkých kovů bylo v rámci průzkumu znečištění podzemní vody doporučeno provést doplňkový průzkum znečištění zaměřený na ověření obsahu těžkých kovů v zeminách v prostoru zájmového území. Realizovaný průzkum znečištění zemin nezjistil závažné znečištění zájmového území s výjimkou zvýšených koncentrací dusíkatých látek v severovýchodní části lokality, které jsou pravděpodobně způsobeny dlouhodobou zemědělskou činností na ploše zájmového území. C.2.13. Území historického a archeologického významu Jméno města se odvíjí od bystřiny, ve starých pramenech jmenované Říčka, místními obyvateli i kronikáři nazývané Bystřička, dnes Bystřice. Území Bystřice bylo osídleno již v pravěku; dokazují to některé nálezy. Kamenná sekerka z mladší doby kamenné se našla třeba u Velkých Janovic, Bratrušína, Pernštejnských Janovic, ve Strážku i u Dvořišť. Přímo na katastru Bystřice se našlo vysoké kýlové škrabadlo staré asi 25 000 let, malé pravěké střípky a další podobné nálezy. Ve 13. století páni z Medlova během osídlování jihovýchodní části Vysočiny založili své správní středisko na bystré vodě, kde se zrychloval proud říčky a kde byl ještě vhodný přechod přes její tok. Nazvali je Bystřicí. Podle listiny z roku 1238, zachované v opisu z konce 13. století, stál v Bystřici kostel náležící ke klášteru v Doubravníku. Ve výhodné poloze byla osada založena ve 13. století jako správní středisko šlechtickým rodem erbu zubří hlavy, Projekt č: CS052016


65


pány z Medlova, později z Pernštejna. Pravděpodobně před rokem 1238 vznikl zdejší farní kostel. Zasvěcení sv. Vavřinci je ve 13. století typické právě pro osady zřizované jako místní střediska v době rané kolonizace. Z několika majetkových převodů ve 14. století vyplývá, že Bystřice už opravdu byla hospodářským, správním a obchodním centrem okolních vsí pernštejnského panství. Podmínky pro novodobý rozvoj Bystřice byly vytvořeny především zavedením železnice v červnu 1905 a následně rozmachem důlního průmyslu v blízkém okolí od konce 50. let 20. století. C.2.14. Obyvatelstvo Záměr se nachází na území města Bystřice nad Pernštejnem, v okrese Žďár nad Sázavou. Dle údajů města Bystřice má město k 31. 12. 2014 8343 obyvatel. Podle databáze ČSÚ k 1. 1. 2015 Bystřice nad Pernštejnem 8343 obyvatel z toho 4132 mužů, 4211 žen. Celkový průměrný věk 42,3 let (muži 40,7 a ženy 43,8).



66


D.

ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

D.1.

CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI (Z HLEDISKA PRAVDĚPODOBNOSTI, DOBY TRVÁNÍ, FREKVENCE A VRATNOSTI)

D.1.1.

Vlivy na obyvatelstvo

Vyhodnocení vlivu záměru na zdraví obyvatel je provedeno na základě samostatné studie „Hodnocení vlivů na veřejné zdraví“ (ATEM, září 2016), která je součástí oznámení EIA jako samostatná Příloha 5. Podkladovými materiály pro vyhodnocení vlivů záměru na veřejné zdraví jsou rozptylová studie (Příloha 3 oznámení) a akustická studie (Příloha 2 oznámení). Použitá metodika hodnocení vychází ze základních metodických postupů hodnocení zdravotních rizik (Health Risk Assessment), vypracovaných americkou Agenturou pro ochranu životního prostředí (US EPA). Postup hodnocení zdravotního rizika sestává ze čtyř navazujících kroků: identifikace nebezpečnosti, určení vztahu dávky a účinku, hodnocení expozice a charakterizace rizika. Při posuzování možných vlivů na zdraví dotčené populace je nutno obecně brát v úvahu všechny faktory, které mohou mít dopad na lidské zdraví. Posuzovaný záměr nebude zdrojem elektromagnetického záření, v souvislosti s jeho realizací se nepředpokládá kontaminace zdrojů vod ani půdy chemickými látkami ani patogenními organismy či jejich toxiny. Záměr neovlivní oslunění okolních obytných domů. Hlavními faktory, které mohou být realizací záměru významněji ovlivněny, budou hluk a znečištění ovzduší.

Vlivy na veřejné zdraví – ovzduší Z provozu hodnoceného záměru jsou jako znečišťující látky produkovány oxid dusičitý, benzen, suspendované částice frakce PM10 a PM2,5, oxid uhelnatý, benzo(a)pyren, oxid siřičitý, kyselina sírová, kyanovodík, měď a zinek. V rámci rozptylové studie byly vyhodnoceny i koncentrace těkavých organických látek. Jak vyplývá z výsledků studie, tyto látky budou produkovány jen ve velmi nízkých koncentracích a bez významnějšího podílu některé konkrétní sloučeniny. Z toho důvodu nejsou organické látky hodnoceny ani v rámci vlivů na veřejné zdraví, neboť v uvedených koncentracích se významnější vlivy nepředpokládají a podrobnější vyhodnocení má smysl pouze pro konkrétní sloučeniny, nikoliv pro souhrn různých látek.



67


Oxid dusičitý Oxid dusičitý (NO2) patří mezi nejčastěji sledované škodliviny při hodnocení vlivů spalovacích zdrojů (tj. zejména automobilové dopravy a vytápění budov) na kvalitu ovzduší a zdraví obyvatel. Ze zdrojů je emitován převážně oxid dusnatý (NO), který se ve vzduchu postupně oxiduje na NO2, v malé míře je emitován přímo oxid dusičitý. Z chronických účinků NO2 jsou nejčastěji popisovány strukturální plicní změny a zvýšení vnímavosti vůči bakteriím a virovým infekcím. Jak je zřejmé z rozptylové studie, jsou ve stávajícím stavu na celém území hodnoty imisní zátěže pod hranicí směrné hodnoty WHO, její překročení nebylo zaznamenáno. Průměrné koncentrace se v okolí hodnocené lokality pohybují v rozmezí 8,8 – 12,4 µg.m-3. Uvedením záměru do provozu byl v prostoru obytné zástavby vypočten nejvyšší nárůst do 0,015 µg.m-3. Pro vyhodnocení akutní expozice NO2 je možné za bezpečnou mez, pod níž nedochází ke vzniku zdravotního rizika, použít směrnou hodnotu stanovenou WHO pro hodinové koncentrace ve výši 200 µg.m-3. Vlivem uvedení záměru do provozu byl v prostoru obytné zástavby vypočten nárůst hodinových koncentrací NO2 nejvýše do 1,5 µg.m-3. Jak je tedy zřejmé, vzhledem k výchozím hodnotám není třeba očekávat nárůst zdravotního rizika vlivem uvedení záměru do provozu. Benzen Benzen se do ovzduší dostává v emisích z automobilové dopravy jednak jako produkt spalování a jednak jako součást nespálených podílů paliva (v automobilovém benzínu se vyskytuje v množství cca 0,5 – 2 %, u motorové nafty je podíl nevýznamný). Ovzduší je pro člověka hlavním zdrojem expozice benzenu. Je však nutno počítat s výraznými individuálními rozdíly vlivem kouření, které může znamenat několikanásobné zvýšení expozice. Benzen je prokázaný humánní karcinogen. V rámci tohoto vyhodnocení byla použita hodnota jednotkového rizika stanovená WHO ve výši 6 × 10-6 (g.m-3)-1. Ve stávajícím stavu se v okolí hodnocené lokality pohybují koncentrace benzenu v rozmezí 1,0 – 1,2 µg.m-3. Této hodnotě odpovídá míra karcinogenního rizika na úrovni 6,0 – 7,2 × 10-6. Jedná se tedy o hodnotu na hranici přijatelné míry rizika. Vlivem uvedení záměru do provozu byl v prostoru obytné zástavby vypočten nejvyšší nárůst do 0,001 µg.m-3. Vypočtené hodnotě odpovídá nárůst rizika výskytu zdravotních účinků z chronické expozice benzenu nejvýše 6 × 10-9 (1 případ na více než 166 milionů obyvatel). Je zřejmé, že vypočtené změny zdravotních rizik ve smyslu ohrožení zdraví jsou zcela nevýznamné. Suspendované částice Suspendované částice v ovzduší představují složitou směs organických a anorganických látek. Jsou produkovány jak ve venkovním, tak vnitřním prostředí, a proto jsou důležitým faktorem ovlivňující zhoršení zdravotního stavu. Projekt č: CS052016


68


Výskyt zvýšených koncentrací suspendovaných částic v ovzduší je obecně spojován s výskytem respiračních chorob (kašel, bronchitida), snížením funkce plic, kardiovaskulárními nemocemi a dle některých podkladů i s astmatem. Pro chronickou expozici uvádí WHO směrnou hodnotu průměrné roční koncentrace PM10 ve výši 20 µg.m-3 a částic PM2,5 ve výši 10 µg.m-3. Dle podkladů ČHMÚ a MŽP se v okolí hodnocené lokality pohybují pětileté průměry koncentrací v rozmezí: částice PM10: 18,8 – 24,5 µg.m-3 a částice PM2,5: 15,0 – 20,3 µg.m-3. Z výsledků hodnocení vyplývá, že už vzhledem k úrovni imisního pozadí je nutno ve výpočtovém území očekávat výskyt zvýšeného zdravotního rizika, a to v případě obou hodnocených frakcí suspendovaných částic. Obdobná situace se však vyskytuje prakticky v celé ČR, neboť koncentrace nižší než směrná hodnota se u nás vyskytují jen zcela výjimečně (např. u PM10 na přibližně 10 % všech měřicích stanic, tj. pouze u pozaďových v čistě přírodním prostředí a i tam se hodnoty často směrné hodnotě blíží, u PM 2,5 na všech stanicích, včetně pozaďových, bývají naměřeny hodnoty vyšší). Podle výpočtů studie zdravotních rizik se bude nárůst výskytu lehčích respiračních příznaků včetně kašle pohybovat i v nejvíce dotčené populaci nejvýše na úrovni cca 2 minut na osobu a rok. I v tomto případě se tedy jedná o hodnoty velmi málo významné. Oxid uhelnatý Oxid uhelnatý je jednou z nejběžnějších znečišťujících látek v ovzduší, která vzniká při spalování uhlíkatých materiálů (automobily, průmysl, teplárny, spalovny). Jedinou významnou expoziční cestou je vdechování. Míra expozice se výrazně liší u kuřáků a nekuřáků. Pro oxid uhelnatý stanovuje WHO několik směrných hodnot pro krátkodobé koncentrace. Z nich lze uvést zejména hodnotu pro 8hodinové koncentrace, která je stanovena ve stejné výši jako platný imisní limit, tj. 10 000 µg.m-3, a dále hodnotu pro hodinové koncentrace. Ta je stanovena ve výši 30 000 µg.m-3. Úroveň celkových koncentrací ve stávajícím stavu za poslední tři roky nepřekročily maximální 8hodinové koncentrace hranici 2000 µg.m-3. Jak vyplývá z rozptylové studie, příspěvky záměru k 8hodinovým koncentracím CO se v i v nejvíce ovlivněné zástavbě pohybují nejvýše okolo 2,5 µg.m-3. Uvedením záměru do provozu dojde k nárůstu, který je však vzhledem k očekávaným hodnotám jen málo významný. Je tedy možné konstatovat, že vlivem provozu záměru se situace z pohledu vlivů na lidské zdraví nezmění. Benzo(a)pyren Benzo(a)pyren je řazen do skupiny 1 jako lidský karcinogen s dostatečně prokázaným účinkem. Vzhledem k jeho karcinogenitě nelze stanovit žádnou bezpečnou hranici. WHO stanovuje směrnou hodnotu jednotkového karcinogenního rizika pro benzo(a)pyren ve výši 8,7 × 10-2 (µg.m-3)-1.



69


Na základě podkladů ČHMÚ a MŽP je možné očekávat v zájmovém území ve stávajícím stavu hodnoty v rozmezí 0,49 – 1,02 ng.m-3. To již odpovídá hodnotám nad hranicí přijatelného rizika. Úroveň přijatelného rizika v řádu 10-6 by byla dosažena již při koncentraci na úrovni 0,1 ng.m-3 nebo nižší, což je hodnota překročená na všech měřicích stanicích v ČR. Z výsledků rozptylové studie vyplývá, že nejvyšší nárůst vlivem provozu záměru lze očekávat v prostoru zástavby na úrovni do 0,001 ng.m-3. Tomuto nárůstu odpovídá zvýšení karcinogenního rizika 8,7 × 10-8, což činí jeden případ na téměř 11,5 milionu obyvatel. Vzhledem k velikosti dotčené populace se z hlediska vlivů na lidské zdraví jedná o hodnoty zcela nevýznamné. Oxid siřičitý a kyselina sírová Účinky oxidu siřičitého na zdraví obyvatel se týkají zejména respiračního traktu. Světová zdravotnická organizace doporučuje pro oxid siřičitý krátkodobý limit pro 10-ti minutové koncentrace ve výši 500 µg.m-3. Evropské a české imisní limity jsou stanoveny pro hodinové koncentrace ve výši 350 µg.m-3, k tomuto limitu je provedeno i předkládané vyhodnocení. Z vyhodnocení stávajícího stavu vyplývá, že v okolí hodnoceného záměru se hodinové koncentrace oxidu siřičitého pohybují v rozmezí 16 – 82 µg.m-3. Z výsledků rozptylové studie vyplývá, že nejvyšší příspěvek hodnoceného k záměru k hodinovým koncentracím obou sledovaných látek (SO2 a H2SO4) bude činit 0,364 µg.m-3. Jedná se o hodnotu, která je z hlediska dopadů na lidské zdraví prakticky nevýznamná. Kyanovodík a jeho soli Jedná se o vysoce toxickou látku, která ve vyšších koncentracích může způsobit smrt. Takové koncentrace se však ve vnějším ovzduší nevyskytují. Akutní působení kyanovodíku se při koncentracích 20 – 40 mg.m-3 projevuje drážděním spojivek a dýchacích cest. Pro chronické působení se pak uvádí zejména zvětšení štítné žlázy a změny v příjmu jódu. Dle výsledků rozptylové studie lze nejvyšší příspěvek k hodinovým koncentracím v prostoru zástavby očekávat na úrovni do 0,281 µg.m-3. V případě akutního působení se tak vypočtené hodnoty budou pohybovat 4 řády pod hranicí maximální přípustné hodnoty (3 000 µg.m-3). Průměrné roční koncentrace v prostoru zástavby byly vypočteny nejvýše na úrovni 0,001 µg.m-3. V případě chronických účinků jsou tedy taktéž vypočtené hodnoty několik řádů pod stanovenou referenční koncentrací (0,800 µg.m-3), která již sama o sobě je stanovena dosti výrazně na straně bezpečnosti, neboť nejnižší hodnoty, při kterých byl pozorován účinek, se pohybují na úrovni 2 500 µg.m-3. S ohledem na výše uvedené tedy lze konstatovat, že i s ohledem na faktory nejistoty není třeba očekávat dopad na zdraví dotčené populace.



70


Měď Měď patří mezi esenciální prvky pro lidský organismus. Je nezbytná pro růst a vývoj kostí, pojivových tkání, mozku, srdce a dalších orgánů. Uplatňuje se při tvorbě hemoglobinu a některých enzymů a při vstřebávání a metabolismu železa. Naopak vysoké dávky mědi způsobují žaludeční a střevní bolesti, poškození jater a ledvin a anemii. Vdechování mědi může způsobovat podráždění dýchacích cest a nevolnost. Dle výsledků rozptylové studie lze nejvyšší příspěvek k hodinovým koncentracím v prostoru zástavby očekávat na úrovni do 1,051 µg.m-3. Jedná se o hodnoty výrazně pod hranicí stanovených limitů (PEL ve výši 1000 µg.m-3), a to o 3 řády. I v případě mědi obsažené v prachových částicích lze tedy konstatovat, že provoz záměru nebude mít negativní dopad na zdraví dotčené populace.

Vlivy na veřejné zdraví - hluk Nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví jsou obecně definovány jako morfologické nebo funkční změny organismu, které vedou ke zhoršení jeho funkcí, ke snížení kompenzační kapacity vůči stresu nebo zvýšení vnímavosti k jiným nepříznivým vlivům prostředí. Účinky hluku na lidské zdraví je možné s určitým zjednodušením rozdělit na účinky specifické, projevující se při ekvivalentní hladině hluku nad 85 až 90 dB poruchami činnosti sluchového analyzátoru, a na účinky nespecifické (mimosluchové), kdy dochází k ovlivnění funkcí různých systémů organismu. Při běžné expozici hluku z dopravy se projevují zejména systémové (nespecifické) účinky, které jsou spojeny zejména s rušením spánku a se stresovou reakcí na obtěžování hlukem. Pro vyhodnocení vlivů hlukové zátěže v řešeném území byly z hlukové studie převzaty údaje o hodnotách hlukové zátěže z automobilové a železniční dopravy, respektive jejich energetický součet. Podrobný výpočet je uveden ve studii Hodnocení vlivů na veřejné zdraví. Na základě výsledků hlukové studie pak bylo kvantifikováno obtěžování hlukem, rušení spánku a výskyt infarktu myokardu. Hodnoty pro jednotlivé výpočetní body jsou uvedeny v následující tabulce. Výpočet je sice zatížen poměrně významnou nejistotou, neboť nezohledňuje různou neprůzvučnost obvodového pláště budov, výskyt osob v místě bydliště a odlišnou vnímavost jedinců vůči hluku, přesto jej lze považovat za dostačující ke srovnání stavu „před“ a „po“ realizaci záměru. Uvažovaný počet obyvatel pro každý objekt je přibližný údaj, nejedná se o přesné číslo. Vzhledem k tomu, že v hodnocených objektech bude jen část obyvatel skutečně dotčena zvýšenými hladinami hluku (vypočtené hodnoty se vztahují k přilehlé fasádě), je uvedený počet obyvatel nadhodnocený. Z provedeného hodnocení vyplývá, že ve výchozím stavu se počet obtěžovaných obyvatel pohybuje v řádu okolo jedné desítky a při spánku rušených obyvatel pak v řádu jednotek. Vlivem provozu záměru dojde celkově k mírnému nárůstu hlukové zátěže. Výpočtová hodnota celkové změny počtu obtěžovaných a při spánku rušených obyvatel je však pod Projekt č: CS052016


71


hranicí jednoho případu. Z hlediska dopadů na lidské zdraví se změny v hlukové zátěži v praxi nikterak neprojeví, v hodnocené lokalitě vypočtená změna rizika výskytu infarktu myokardu je několik řádů pod hranicí výskytu nového případu (jedná se o změny v úrovni stotisícin nového případu). Tabulka 14 Celkové hodnoty míry obtěžování, rušení při spánku a výskytu infarktu myokardu v dotčené populaci Bod Výška (m) RB1 RB2 RB3 RB4 RB5 RB6 RB7 RB8 RB9

Počet obyv.

Počet obtěžovaných obyvatel

Počet obyvatel rušených při spánku

Počet případů výskytu infarktu myokardu

VS

SZ

změna

VS

SZ

změna

VS

SZ

změna

2

5

1,25

1,26

0,01

0,69

0,70

0,00

0,01256

0,01257

0,00001

5

5

1,26

1,27

0,01

0,69

0,70

0,00

0,01256

0,01257

0,00001

2

5

0,77

0,82

0,04

0,49

0,51

0,01

0,01250

0,01250

0,00000

4

5

1,20

1,23

0,03

0,69

0,70

0,01

0,01252

0,01253

0,00002

7

5

1,20

1,23

0,03

0,69

0,70

0,01

0,01252

0,01253

0,00002

2

10

1,47

1,55

0,08

0,89

0,92

0,03

0,02500

0,02500

0,00000

5

10

1,54

1,60

0,06

0,93

0,95

0,02

0,02500

0,02500

0,00000

2

5

0,29

0,29

0,00

0,15

0,15

0,00

0,01250

0,01250

0,00000

5

5

0,29

0,29

0,00

0,16

0,16

0,00

0,01250

0,01250

0,00000

2

5

0,29

0,29

0,00

0,15

0,15

0,00

0,01250

0,01250

0,00000

5

5

0,29

0,29

0,00

0,18

0,18

0,00

0,01250

0,01250

0,00000

2

5

0,29

0,29

0,00

0,15

0,15

0,00

0,01250

0,01250

0,00000

8

5

0,29

0,29

0,00

0,19

0,19

0,00

0,01250

0,01250

0,00000

2

5

0,29

0,29

0,00

0,17

0,17

0,00

0,01250

0,01250

0,00000

5

5

0,29

0,29

0,00

0,16

0,16

0,00

0,01250

0,01250

0,00000

2 5 0,61 0,63 VS… výchozí stav SZ… stav se záměrem

0,02

0,42

0,43

0,01

0,01250

0,01250

0,00000

Jako hlavní faktory byly v rámci studie zdravotních rizik uvažovány hluk a znečištění ovzduší. Celkově lze konstatovat, že provoz záměru způsobí mírné zvýšení imisní i akustické zátěže. To však nepředstavuje hodnoty významné ve smyslu ohrožení zdraví, stejně tak zvýšení obtěžování hlukem je pouze statistické, a pod hranicí jednoho případu.

D.1.2.

Vlivy na ovzduší a klima

Vyhodnocení vlivů na znečištění ovzduší je provedeno na základě rozptylové studie (samostatná Příloha 3 oznámení).



72


Ve studii je hodnocen příspěvek provozu posuzovaného záměru k imisní situaci v ukazatelích, pro které je stanoven imisní limit, nebo tento ukazatel byl podkladem pro hodnocení zdravotních rizik. Modelové hodnocení kvality ovzduší v posuzovaném území bylo provedeno pro 15 referenčních bodů v blízkosti posuzovaného záměru, které reprezentují nejbližší obytnou zástavbu v okolí záměru. Umístění referenčních bodů je zakresleno do mapových podkladů v příloze Přílohy 3 oznámení (rozptylová studie). Výsledky příspěvku k imisní zátěži pro definované referenční body jsou presentovány v rozptylové studii přehledně v tabulkách. Dále byl výpočet proveden pro 971 uzlové bodů na území 3*3 km pro zakreslení map příspěvků znečištění ovzduší způsobeného provozem záměru. K výpočtu použitý produkt SYMOS´97 v 2013 je programový systém pro modelování znečištění ovzduší, který již zohledňuje platné imisní limity dané stávající legislativou v oblasti ochrany ovzduší. Tabulka 15 Přehled referenčních bodů Číslo

Umístění

x*

y*

z

1

Železniční stanice Bystřice n.P.

-620344

-1122609

569.9

2

Nádražní 457

-620260

-1122959

571.8

3

Křižovatka Průmyslová x Nádražní

-620493

-1123047

558.1

4

Rybníky pod Ochozem

-620377

-1123162

560.2

5

Škola

-619783

-1122683

570.9

6

Suchý vrch

-619586

-1122640

577.5

7

Beranka

-619641

-1122479

567.5

8

Hřiště Beranka

-619566

-1122155

541.7

9

Bratrská

-619481

-1121930

528.7

10

Zimní stadion

-619933

-1121987

529.4

11

Okružní 984

-620049

-1121572

552.3

12

Za Rybníčkem

-620341

-1121461

535.5

13

K Domanínku

-620540

-1121089

538.6

14

Chocholouš

-621659

-1121741

585.6

15

Rodkov

-621792

-1123552

493.2



73


Výsledky modelových výpočtů jsou vyhodnoceny ve vztahu k imisním limitům, které určují přípustnou úroveň znečištění ovzduší. Jejich hodnoty jsou pro jednotlivé znečišťující látky stanoveny Přílohou č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Vyhodnocení příspěvků NO2 k imisní zátěži zájmového území Pro NO2 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro roční aritmetický průměr ve vztahu k ochraně zdraví obyvatelstva hodnotou 40 µg.m-3 a 200 µg.m-3 ve vztahu k maximální hodinové koncentraci. Měřené pozadí této škodliviny v zájmovém území na měřicích stanicích AIM nesignalizuje překračování imisních limitů z hlediska ročního aritmetického průměru, nebyly překračovány ani limitní koncentrace ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru. Dle modelu map uvedených v ročenkách (za pětiletí 2010 až 2014) se v zájmovém území pohybují vypočtené koncentrace ročního aritmetického průměru do maximálně 12,4 µg.m-3. Z hlediska výhledového stavu při vyčíslení příspěvku k imisní zátěži vyvolané provozem posuzovaného záměru, je ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru dosahováno příspěvků k imisní zátěži u referenčních bodů mimo výpočtovou síť do 0,0176 µg.m-3. Uvedené příspěvky vypočtených koncentrací představují pro referenční body 0,04% imisního limitu. Ve vztahu k maximální hodinové koncentraci jsou vypočteny příspěvky u referenčních bodů mimo výpočtovou síť do 1,879 µg.m-3. Uvedené příspěvky vypočtených koncentrací představují referenční body 0,9 % imisního limitu. Obecně lze tedy vyslovit závěr, že samotné příspěvky posuzovaného záměru neovlivní významněji imisní zátěž v zájmovém území a nezpůsobí překroční imisních limitů pro oxid dusičitý. Vyhodnocení příspěvků CO k imisní zátěži zájmového území Pro CO je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro maximální 8-mi hodinové koncentrace ve vztahu k ochraně zdraví obyvatelstva hodnotou 1000 µg.m-3. V posuzované lokalitě z prováděného měření je možné usoudit, že v oblasti nedochází k překračování imisního limitu. Z hlediska výhledového stavu při vyčíslení příspěvku k imisní zátěži vyvolané provozem posuzovaného záměru, jsou ve vztahu k maximální 8-mi hodinové koncentraci vypočteny příspěvky u referenčních bodů mimo výpočtovou síť do 4,341 µg.m-3. Uvedené příspěvky vypočtených koncentrací představují referenční body 0,04 % imisního limitu. Obecně lze tedy vyslovit závěr, že samotné příspěvky posuzovaného záměru neovlivní významněji imisní zátěž v zájmovém území a nezpůsobí překroční imisního limitu pro oxid uhelnatý. Projekt č: CS052016


74


Vyhodnocení příspěvků PM10 k imisní zátěži zájmového území Pro suspendované částice PM10 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro denní aritmetický průměr ve vztahu k ochraně zdraví obyvatelstva hodnotou 50 µg.m-3 a 40 µg.m-3 ve vztahu k roční průměrné koncentraci. Měřené pozadí této škodliviny v zájmovém území na měřicích stanicích AIM nesignalizuje překračování imisních limitů z hlediska ročního aritmetického průměru, nebyly překračovány ani limitní koncentrace ve vztahu k dennímu aritmetickému průměru. Průměrná roční koncentrace suspendovaných částic PM10, se v posuzované lokalitě pohybuje do 24,5 µg/m3 (z čtverců map znečištění za léta 2010 až 2014 pokrývajících zájmovou lokalitu). 36. denní průměrná koncentrace (z čtverců map znečištění za léta 2010 až 2014 pokrývajících zájmovou lokalitu) suspendovaných částic PM10 se v posuzované lokalitě pohybuje do 42,1 µg/m3. Z hlediska výhledového stavu při vyčíslení příspěvku k imisní zátěži vyvolané provozem posuzovaného záměru je ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru dosahováno příspěvků k imisní zátěži u referenčních bodů mimo výpočtovou síť do 0,0744 µg.m-3. Uvedené příspěvky vypočtených koncentrací představují 0,19 % imisního limitu. Ve vztahu k maximální denní koncentraci jsou vypočteny příspěvky u referenčních bodů do 4,696 µg.m-3. Uvedené příspěvky vypočtených koncentrací ve vztahu k průměrné denní koncentraci představují 9,4 % imisního limitu. Obecně lze vyslovit závěr, že vlivem skutečného provozu posuzovaného záměru v zájmovém území pro suspendované částice PM10 nebude docházet k překračování imisních limitů v posuzovaném území ani při sečtením s imisním pozadím. Vyhodnocení příspěvků PM2,5 k imisní zátěži zájmového území Pro suspendované částice PM2,5 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro roční průměrné koncentraci ve vztahu k ochraně zdraví obyvatelstva hodnotou 25 µg.m-3. Měřené pozadí této škodliviny v zájmovém území na měřicích stanicích AIM nesignalizuje překračování imisních limitů z hlediska ročního aritmetického průměru, nebyly překračovány ani limitní koncentrace ve vztahu k dennímu aritmetickému průměru. Průměrná roční koncentrace suspendovaných částic PM2,5 se v posuzované lokalitě pohybuje do 20,3 µg/m3 (z čtverců map znečištění za léta 2010 až 2014 pokrývajících zájmovou lokalitu). Z hlediska výhledového stavu při vyčíslení příspěvku k imisní zátěži vyvolané provozem posuzovaného záměru je ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru dosahováno příspěvků k imisní zátěži u referenčních bodů mimo výpočtovou síť do 0,0533 µg.m-3. Uvedené příspěvky vypočtených koncentrací představují 0,2 % imisního limitu.



75


Obecně lze vyslovit závěr, že vlivem skutečného provozu posuzovaného záměru v zájmovém území pro suspendované částice PM2,5 nebude docházet k překračování imisních limitů v posuzovaném území ani při sečtením s imisním pozadím. Vyhodnocení příspěvků SO2 k imisní zátěži zájmového území Pro oxid siřičitý je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro denní aritmetický průměr ve vztahu k ochraně zdraví obyvatelstva hodnotou 125 µg.m-3 a 350 µg.m-3 ve vztahu k maximální hodinové koncentraci. Měřené pozadí této škodliviny v zájmovém území na měřicích stanicích AIM nesignalizuje překračování imisních limitů z hlediska ročního aritmetického průměru, nebyly překračovány ani limitní koncentrace ve vztahu k dennímu aritmetickému průměru ani hodinovému limitu. 4. nejvyšší maximální denní koncentrace oxidu dusičitého SO2 (z čtverců map znečištění za léta 2010 až 2014 pokrývajících zájmovou lokalitu), se v posuzované lokalitě pohybuje do 20,9 µg/m3. Z hlediska výhledového stavu při vyčíslení příspěvku k imisní zátěži vyvolané provozem posuzovaného záměru je ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru dosahováno maximálních příspěvků k imisní zátěži u referenčních bodů mimo výpočtovou síť do 0,0777 µg.m-3 a pro maximální hodinové koncentrace se pohybují příspěvky do 10,832 µg.m-3. Obecně lze vyslovit závěr, že vlivem skutečného provozu posuzovaného záměru v zájmovém území pro SO2 nebude docházet k překračování imisních limitů v posuzovaném území ani při sečtením s imisním pozadím. Vyhodnocení příspěvků H2SO4 k imisní zátěži zájmového území Pro kyselinu sírovou stávající platnou legislativou není stanoven imisní limit. Z hlediska výhledového stavu při vyčíslení příspěvku k imisní zátěži vyvolané provozem posuzovaného záměru je ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru dosahováno maximálních příspěvků k imisní zátěži u referenčních bodů mimo výpočtovou síť do 0,0013 µg.m-3. Obecně lze vyslovit závěr, že se jedná o velmi malé příspěvky. Vyhodnocení příspěvků kyanidy k imisní zátěži zájmového území Pro kyanidy stávající platnou legislativou není stanoven imisní limit. Z hlediska výhledového stavu při vyčíslení příspěvku k imisní zátěži vyvolané provozem posuzovaného záměru je ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru dosahováno maximálních příspěvků k imisní zátěži u referenčních bodů mimo výpočtovou síť do 0,00218 µg.m-3. Obecně lze vyslovit závěr, že se jedná o velmi malé příspěvky. Projekt č: CS052016


76


Vyhodnocení příspěvků mědi k imisní zátěži zájmového území Pro měď stávající platnou legislativou není stanoven imisní limit. Z hlediska výhledového stavu při vyčíslení příspěvku k imisní zátěži vyvolané provozem posuzovaného záměru je ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru dosahováno maximálních příspěvků k imisní zátěži u referenčních bodů mimo výpočtovou síť do 0,0096 µg.m-3. Obecně lze vyslovit závěr, že se jedná o velmi malé příspěvky. Vyhodnocení příspěvků zinku k imisní zátěži zájmového území Pro zinek stávající platnou legislativou není stanoven imisní limit. Z hlediska výhledového stavu při vyčíslení příspěvku k imisní zátěži vyvolané provozem posuzovaného záměru je ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru dosahováno maximálních příspěvků k imisní zátěži u referenčních bodů mimo výpočtovou síť do 0,0042 µg.m-3. Obecně lze vyslovit závěr, že se jedná o velmi malé příspěvky. Vyhodnocení příspěvků VOC k imisní zátěži zájmového území Pro těkavé organické látky VOC stávající platnou legislativou není stanoven imisní limit. Z hlediska výhledového stavu při vyčíslení příspěvku k imisní zátěži vyvolané provozem posuzovaného záměru je ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru dosahováno maximálních příspěvků k imisní zátěži u referenčních bodů mimo výpočtovou síť do 0,0777 µg.m-3 a pro maximální hodinové koncentrace se pohybují příspěvky do 10,832 µg.m-3. Obecně lze vyslovit závěr, že se jedná o velmi malé příspěvky. Vyhodnocení příspěvků benzenu k imisní zátěži zájmového území Pro benzen je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro roční průměrné koncentraci ve vztahu k ochraně zdraví obyvatelstva hodnotou 5 µg.m-3. Měřené pozadí této škodliviny v zájmovém území na měřicích stanicích AIM nesignalizuje překračování imisních limitů z hlediska ročního aritmetického průměru, nebyly překračovány ani limitní koncentrace ve vztahu k dennímu aritmetickému průměru. Průměrná roční koncentrace benzenu se v posuzované lokalitě pohybuje do 1,2 µg/m3 (z čtverců map znečištění za léta 2010 až 2014 pokrývajících zájmovou lokalitu). Z hlediska výhledového stavu při vyčíslení reálného příspěvku k imisní zátěži vyvolané provozem posuzovaného záměru je ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru dosahováno příspěvků k imisní zátěži u referenčních bodů mimo výpočtovou síť do Projekt č: CS052016


77


0.00073 µg.m-3. Uvedené příspěvky vypočtených koncentrací představují 0,02% imisního limitu. Obecně lze vyslovit závěr, že vlivem skutečného provozu posuzovaného záměru v zájmovém území pro benzen nebude docházet k překračování imisních limitů v posuzovaném území ani při sečtením s imisním pozadím. Vyhodnocení příspěvků benzo(a)pyrenu k imisní zátěži zájmového území Pro benzo(a)pyren je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro roční průměrné koncentraci ve vztahu k ochraně zdraví obyvatelstva hodnotou 1 ng.m-3. Měřené pozadí této škodliviny v zájmovém území na měřicích stanicích AIM nesignalizuje překračování imisních limitů z hlediska ročního aritmetického průměru, nebyly překračovány ani limitní koncentrace ve vztahu k dennímu aritmetickému průměru. Průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu se v posuzované lokalitě pohybuje do 1,02 µg/m3 (z čtverců map znečištění za léta 2010 až 2014 pokrývajících zájmovou lokalitu). Z hlediska výhledového stavu při vyčíslení reálného příspěvku k imisní zátěži vyvolané provozem posuzovaného záměru je ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru dosahováno příspěvků k imisní zátěži u referenčních bodů mimo výpočtovou síť do 0,000843 ng.m-3. Uvedené příspěvky vypočtených koncentrací představují 0,08% imisního limitu. Obecně lze vyslovit závěr, že se jedná o velmi malé příspěvky. Nyní platná legislativa ochrany ovzduší umožňuje umísťování zdrojů znečišťování ovzduší i do území, kde dochází k překračování imisních limitů znečišťujících látek za situace, kdy příspěvky z provozu zdrojů k ročním koncentracím znečišťující látky nedosahují úrovně 1% limitu roční průměrné koncentrace. Z výsledků výpočtu pro benzo(a)pyren vyplývá, že příspěvky záměru k imisní zátěži se pohybují pod 1 % úrovně imisního limitu roční průměrné koncentrace. Na základě provedených výpočtů lze učinit závěr, že realizace záměru Výrobní hala Cooper-Standard Bystřice – technologie“ je ve vztahu k vlivům na ovzduší realizovatelná. Při realizaci záměru budou dodržována následující opatření na ochranu ovzduší: 

Provozovatel zpracuje provozní řády zdrojů znečišťování ovzduší a tyto nechá schválit na Krajském úřadě Vysočina, odboru ochrany životního prostředí,



Provozovatel je povinen pro vyjmenované zdroje zajistit autorizované měření emisí,



Provozovatel zajistí řádný provoz technologie dle chválených provozních řádů a zajistí bezpečný provoz všech odlučovačů v souladu se schváleným postupem,



Bude dodržovat uvažované limity dané technologiemi BAT.



78


D.1.3.

Vlivy na hlukovou situaci a další fyzikální charakteristiky

Vyhodnocení vlivů na akustickou situaci je provedeno na základě akustické studie (Příloha 2 oznámení). Záměr představuje instalaci nové technologické linky sloužících k povrchové úpravě kovů v nově vybudované výrobní hale Cooper-Standard Automotive. Jedná se tak o změnu využívání nově postavené průmyslové haly, která je již schválena v rámci podlimitního oznámení EIA. Provedené akustické hodnocení však uvažuje ve výchozí situaci na straně bezpečnosti stav bez realizace záměru. Modelové výpočty byly provedeny pomocí programu Hluk+, verze 11.05. profi. Ve studii je porovnávána očekávaná hluková zátěž bez realizace plánovaného záměru se stavem po jeho zprovoznění. Výsledky jsou plošně zobrazeny pomocí pásem hlukové zátěže, konkrétní změny akustické situace u jednotlivých domů jsou vypočteny v referenčních bodech. V rámci studie jsou vyhodnoceny akustické dopady u staveb, které by mohly být provozem navrhovaného projektu významněji zasaženy. Jedná se o objekty v blízkosti navrhovaného projektu (body 5 až 8), tak podél navrhovaných příjezdových a odjezdových tras (body 1 až 4 a 9). Výpočet v bodech byl proveden na hranici chráněného venkovního prostoru staveb (tj. 2 m od fasády hodnocených objektů) ve výšce prvního chráněného a posledního nadzemního podlaží. Seznam výpočtových bodů ukazuje následující tabulka. Tabulka 16Seznam výpočtových bodů Body

Počet NP

Způsob využití

Adresa

1

2

rodinný dům

Rodkov č. p. 42

2, 9

1

objekt k bydlení

Bystřice nad Pernštejnem p. č. 2 956/1

3

2

objekt k bydlení

Nádražní č. p. 474

4

2

objekt k bydlení

Nádražní č. p. 992

5

2

rodinný dům

Nový dvůr č. p. 570

6

2

rodinný dům


7

3

bytový dům


8

2

rodinný dům


Pro stanovení hygienických limitů na vybraných komunikacích bylo nejprve provedeno posouzení možnosti využití institutu staré hlukové zátěže. Při posouzení byly porovnávány intenzity ve stávajícím stavu (k roku 2016) a ze sčítání dopravy k roku 2000. Intenzity z roku 2016 byly předány zadavatelem, intenzity z roku 2 000 byly převzaty z celostátního sčítání dopravy ŘSD. Přehled uvažovaných intenzit dopravy pro stávající stav ukazuje následující tabulka. Pro vyhodnocení byly použity vyšší intenzity, které lze zaznamenat na Nádražní ulici. Z provedeného posouzení (str. 10 a str. 11 Akustické studie) vyplývá, že pro hodnocenou silnici II/388 a navazující Nádražní ulici lze pro stanovení hygienického limitu použít korekci pro starou hlukovou zátěž. Hygienický limit pro hodnocené silnice lze uvažovat ve výši 70 dB v denní a 60 dB v noční dobu.



79


Z výsledků modelového výpočtu vyplývá, že dominantní vliv na akustickou situaci v lokalitě má provoz na hlavních komunikacích v území, jedná se o silnici II/388 a navazující Nádražní ulice. Akustická situace je ovlivněna i provozem na blízké železnici. Ve stávajícím stavu v roce 2016 bude hygienický limit s korekcí pro starou zátěž (70 dB ve dne a 60 dB v noci) z provozu na hlavních komunikacích (Nádražní a navazující silnice II/388) v území splněn. Hluk z provozu na Průmyslové (silnice III. třídy) o hodnotě 55 dB v denní a 45 dB v noční dobu je v území splněn. Hygienický limit pro hluk z provozu na železnici mimo ochranné pásmo dráhy ve výši 55 dB v denní a 50 dB v noční dobu bude splněn. Vlivem zprovoznění navrhovaného záměru nedojde v roce 2018 v denní ani v noční době k překročení hygienických limitů v území. Nárůst hlukové zátěže podél hlavních příjezdových a odjezdových tras nepřekročí v denní době kromě jednoho bodu 0,9 dB, což je hodnota, kterou nelze dle interpretace národní referenční laboratoře a nařízení vlády nařízení vlády č. 272/2011 Sb. považovat za hodnotitelnou změnu. Mírnou změnu tak lze očekávat v jednom bodě podél Průmyslové ulice s tím, že ani po zprovoznění záměru zde akustické zatížení z dopravy na komunikacích nepřekročí hodnotu 51,6 dB. Detailní vyhodnocení je provedeno v Akustické studii; celkové dopravní zatížení před a po realizaci záměru ukazují tabulky 14 a 15 v Akustické studii. Na střeše objektu bude také umístěna řada stacionárních zdrojů hluku, které zatím nejsou specifikovány. Provoz zdrojů se předpokládá pouze v denní dobu, tj. nejvýše od 6:00 do 22:00 hodin. Pro odhad akustických dopadů provozu těchto jednotek byly na střechu záměru umístěny 3 náhradní zdroje hluku. Střecha haly je počítána ve výšce 9 m nad terénem, vývod zdrojů hluku bude poté ústit 1 m nad tuto úroveň. Náhradní plošné zdroje jsou proto umístěny do výšky 10 m nad terénem. Nad střechu navrhované haly byly umístěny 3 shodné náhradní zdroje hluku, každý s hladinou akustického výkonu 103 dB. Jedná se o nejvyšší hodnotu, při které budou u okolní zástavby dodrženy hygienické limity. Akustické příspěvky z provozu stacionárních zdrojů podle výsledků modelových výpočtů u nejbližší chráněné zástavby poté nepřekročí 49,7 dB. Při posuzovaném provozním režimu (dimenzováno na hranu hygienického limitu) zdroje hluku v denní dobu hygienický limit splní. Celková hlučnost v území se vlivem zprovoznění záměru významně nezmění. Nejvyšší nárůst hlukové zátěže lze očekávat v denní dobu podél Průmyslové ulice na fasádách orientovaných ke komunikaci a nepřekročí 0,9 dB. V noční dobu bylo nejvyšší navýšení vypočteno do 0,5 dB. Z akustického vyhodnocení vyplývá, že celková zátěž se v území vlivem zprovoznění navrhovaného záměru pozorovatelně nezmění.



80


D.1.4.

Vlivy na povrchové a podzemní vody

Běžný provoz technologických linek nepředstavuje pro povrchové a podzemní vody vážné riziko. Ovlivnění povrchových a podzemních vod při instalaci technologií či provozu záměru se tedy nepředpokládá. Nelze však vyloučit riziko havárie, ke které může dojít při selhání lidského faktoru (porušení bezpečnostních předpisů, nedbalost, apod.), při poruchách na zařízeních, přerušením dodávky elektrické energie nebo zásahem vyšší moci. Ovlivnění hydrogeologických charakteristik, vodních zdrojů a záplavového území K ovlivnění hydrogeologických poměrů ve fázi instalace technologie ani ve fázi provozu záměru docházet nebude. Vodovodní řad je vybudován v rámci záměru „Inženýrské sítě a komunikace pro průmyslovou zónu Z111, Bystřice nad Pernštejnem“ (Oznámení dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb.; kód záměru VYS816; zpracovatel: Ing. Jiří Novák, Ekotechnika Brno, prosinec 2015) a je uložen pod zemí. Realizací záměru nebudou ohroženy žádné jímací zdroje vody ani minerální prameny. Záměrem nebude dotčeno pásmo hygienické ochrany vod (PHO) ani chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). Záměr neleží v záplavovém území ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb. Hladina podzemní vody se nachází velmi mělce pod úrovní terénu a její hladina kolísá mezi 2-3 m pod úrovní terénu. Generelní směr proudění je směrem k jihozápadu. Ovlivnění množství a jakosti povrchových a podzemních vod Výrobní hala Cooper-Standard Bystřice bude napojena na vodovodní řád veřejné městské kanalizace; vodovodní přípojka do průmyslové zóny Bystřice je již vybudována (poskytovatelem bude VAS a.s.). Vodu bude provozovatel používat z veřejného vodovodního řádu. Provozovatel neuvažuje o čerpání vod podzemních ani povrchových. Pitná voda představuje v rámci areálu nejen vodu pro sociální účely, ale rovněž zdroj k výrobě vody technologické (tj. demineralizovaná voda, deionizovaná voda, voda pro chladicí okruh) a vody pro požární účely. Veškeré technologické vody budou vyráběny výlučně z vody pitné, která bude odebírána z vodovodního řadu. Velká část technologické vody bude recyklována a opětovně použita do výroby. Ve výkresové části Přílohy H.6 oznámení je k dispozici Blokové schéma bilance vod (IPR Aqua, září 2016), které přehledně znázorňuje celkové řešení bilance pitných a odpadních vod.



81


Ve fázi instalace technologie do výrobní haly nebudou vznikat technologické odpadní vody. Přesné množství produkovaných odpadních splaškových vod bude odpovídat jejich spotřebě, tedy přibližně 1 m3/den. Ve fázi provozu budou vznikat odpadní vody technologické, splaškové, dešťové a 1x ročně budou vypouštěny vody chladicí. Odpadní vody dešťové a splaškové budou odváděny oddílnou kanalizací, tj. splaškovou a dešťovou. Vody technologické, které budou vznikat z provozu všech technologických linek (kromě poměďovací linky) a budou předčištěny na chemické čistírně odpadních vod (CHČOV). Takto předčištěná odpadní voda bude vypouštěna do splaškové kanalizace (ve správě VAS, a.s.). Ve fázi provozu je plánována výstavba CHČOV, kde bude docházet k čištění odpadní vody z výroby. K CHČOV je přidružena i úpravna vody. Ta sestává z výroby demineralizační vody (dále jen demi voda) a deionizační vody (dále jen deio voda). Výroba demi vody probíhá na stanici reverzní osmózy a deionizační linka slouží pro odsolování odpadních kyanidových vod z poměďovací linky. K ovlivnění povrchových a podzemních vod nebude v souvislosti s provozem záměru docházet. K ovlivnění jakosti vod může dojít jedině v případě havárie. Veškeré chemické látky a přípravky jsou v rámci provozu náležitě zabezpečeny proti únikům a bude s nimi nakládáno předepsaným způsobem: 

Chemické látky a přípravky pro provoz CHČOV budou skladovány přímo v prostorech čistírny, na záchytných vanách, aby bylo zamezeno případnému úniku do kanalizace (záchytné jímky apod.).



Chemické látky a přípravky pro provoz technologie, tedy lázní na povrchové úpravy, budou uloženy ve skladu chemických látek, který bude součástí výrobní haly. Chemické látky a přípravky budou uloženy v provozním množství v originálních obalech, na záchytných vanách nebo v atestovaných kontejnerech u předmětného pracoviště povrchových úprav.



Konstrukce podlah výrobní haly, v níž bude s těmito závadnými látkami nakládáno, bude odpovídat požadavkům na zabezpečení proti průsaku do podloží a požadavkům na zabezpečení proti reakci s používanými přípravky, povrch bude odolný proti působení žíravin a toxických látek. Veškerá manipulace s nimi se bude odehrávat ve vnitřních neodkanalizovaných prostorách, popř. budou sklady vybavené bezodtokovou jímkou. Ve venkovním prostranství nebudou závadné látky skladovány ani přelévány.



Pro nakládání se závadnými látkami bude provozovatelem vypracován havarijní plán (podle vodního zákona), který bude následně schválen vodoprávním orgánem.



Pro případ úniku ropných látek z odstavených osobních či nákladních vozidel musí být vždy zabráněno průniku do areálové kanalizace uzavřením dešťových vpustí, ucpávkami nebo ohrázkováním.



82


D.1.5.

Vlivy na půdu, horninové prostředí a přírodní zdroje

Vlivy na půdu Realizace záměru nezasáhne do zemědělské půdy. Jedná se o vestavbu technologie do nově vybudované haly. Nebude proto třeba řešit vyčlenění plochy staveniště ze ZPF. Stavba nebude mít negativní vliv na půdu. Pozn.: Výrobní hala, do které budou instalovány technologie, se dle údajů v Oznámení podlimitního záměru „Výrobní hala Cooper-Standard Automotive v Bystřici nad Pernštejnem, kraj Vysočina“ (více o tomto oznámení viz kapitola úvod) nachází na zemědělské půdě I. a III. třídy ochrany. Dle souhlasu k trvalému odnětí zemědělské půdy ze ZPF odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Kraje Vysočina (Č.j.: KUJI 34321/2016 a OPZP 837/2016 Go) byl udělen souhlas s trvalým odnětím zemědělské půdy ze ZPF na pozemcích o celkové rozloze 2,5897 ha; konkrétně se jedná o část pozemku orné půdy p.č. 2958/29 o rozloze 2,5836 ha a o celý pozemek orné půdy p.č. 2958/30 o rozloze 0,0061 ha. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje V zájmovém území nejsou v Geofondu ČR (Česká geologická služba) registrovány žádná chráněná ložisková území, poddolované území ani sesuvné území. Rovněž při terénní pochůzce nebyla žádná taková území zjištěna. K ovlivnění půdních poměrů, horninového prostředí a přírodních zdrojů posuzovaným záměrem nedojde. Zábor pozemků není třeba v rámci realizace záměru řešit. Možným rizikem pro půdy a horninové prostředí je únik ropných látek z odstavených osobních či nákladních vozidel. Pokud dojde k úniku závadných látek u nepropustné plochy, je nutno provést dekontaminaci vhodným sorbentem. Velká plocha kontaminované zeminy, zvláště v případě nezpevněných ploch musí být vytěžena a uložena do kontejneru. Při úniku do půdy musí dojít k její okamžité sanaci, tj. odtěžení a následné kontrole na přítomnost škodlivin v půdě. Veškeré havárie musí být ohlášeny dle schválených ohlašovacích postupů havarijního řádu a evidovány.

D.1.6.

Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy

Vzhledem k charakteru záměru – instalace technologií do nově postavené výrobní haly a následný provoz technologií, nebylo prováděno podrobné biologické hodnocení zájmového území, proběhl pouze zběžný botanický a zoologický průzkum území. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy lze vzhledem k lokalizaci záměru vyloučit. S ohledem na rozsah záměru, nebude během instalace technologií ani během provozu výrobní haly docházet k zásahům do ekosystémů ani k ovlivňování stanovišť rostlinných a živočišných druhů.



83


D.1.7.

Vlivy na USES, VKP, ZCHU a systém NATURA 2000

K dotčení prvků územního systému ekologické stability, významných krajinných prvků, zvláště chráněného území ani památného stromu realizací záměru nedojde. Dle vyjádření odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Kraje Vysočina (č.j. KUJI 58639/2016; OPZP 52/2016 KU, ze dne 3. 8. 2016) nemůže mít uvedený záměr významný vliv na evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. S ohledem na rozsah záměru, nebude během instalace technologií ani během provozu výrobní haly docházet k ovlivnění prvků ÚSES či VKP. ZCHÚ, památné stromy ani lokality NATURA rovněž dotčeny nebudou.

D.1.8.

Vlivy na krajinu a krajinný ráz

Navrhovaný záměr svým charakterem (instalace technologií do nově vybudované haly a následné provozování technologie) nebude představovat zásah do krajinného rázu. Nebude ovlivněna estetická, kulturní ani přírodní hodnota krajiny v řešeném území. Podle zpracovaného oznámení podlimitního záměru „Výrobní hala Cooper-Standard Automotive v Bystřici nad Pernštejnem“ (kód záměru VYS555P; zpracovatel Ing. Zdeněk Bouček, Ph.D., MBA, autorizovaná osoba) je možné konstatovat, že se jedná o novostavbu nízkopodlažní výrobní haly s nezbytným příslušenstvím. V rámci podlimitního oznámení na výstavbu haly byl řešen rovněž vliv na krajinu a krajinný ráz. Na novostavbu výrobní haly je vydáno rozhodnutí o umístění stavby ze dne 8. 6. 2016 (č.j. BYS 9350/2016). Závěrem lze konstatovat, že k ovlivnění krajiny ani krajinného rázu záměrem nedojde.

D.1.9.

Vlivy na hmotný majetek, kulturní památky a archeologické lokality

Záměr je realizován v připraveném území. Město Bystřice momentálně buduje účelové komunikace a inženýrské sítě pro průmyslovou zónu, část Z111, která je zanesena ve stávajícím schváleném územním plánu města. Samotná výrobní hala Cooper-Standard byla posuzována z hlediska dopadů na životní prostředí v rámci samostatného oznámení podlimitního záměru EIA. K ovlivnění hmotného majetku, kulturních památek v souvislosti s posuzovaným záměrem nedojde.

D.2.

ani archeologického

dědictví

ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI

Na základě vyhodnocení vlivů realizace záměru na jednotlivé složky životního prostředí a zdraví obyvatel vyplynulo, že žádná ze složek životního prostředí nebude při respektování Projekt č: CS052016


84


opatření při výstavbě (viz kap. B.I.6 oznámení) významně ovlivněna. K ohrožení ekologické únosnosti území nedojde. Rozsah vlivů záměru vzhledem k zasaženému území a populaci bude pouze lokální.

D.3.

ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH PŘESAHUJÍCÍ STÁTNÍ HRANICE

NEPŘÍZNIVÝCH

VLIVECH

K nepříznivým vlivům přesahující státní hranice docházet nebude.

D.4.

CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ A SNÍŽENÍ VŠECH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A POPIS KOMPENZACÍ, POKUD JE TO VZHLEDEM K ZÁMĚRU MOŽNÉ

V souladu s metodickým sdělením MŽP, odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence (č.j. 18130/ENV/15 ze dne 6. 3. 2015) jsou základní opatření na ochranu životního prostředí, která vyplynula v průběhu posouzení z odborných studií a platné legislativy, a která byla doposud uváděna v této kapitole, součástí vlastního záměru a jsou uvedena průběžně v textu oznámení, souhrnně v kap. B.I.6 oznámení. Opatření byla projednána s oznamovatelem, resp. projektantem záměru a s jejich plněním se automaticky počítá. Opatření budou při přípravě, realizaci a provozu záměru beze zbytku splněna.

D.5.

CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ

V souladu s metodickým sdělením MŽP, odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence (č.j. 18130/ENV/15 ze dne 6. 3. 2015) byly podkladem vyhodnocení průvodní a souhrnné technické zprávy pro Výrobní halu Cooper-Standard Automotive v Bystřici n. P. pro DÚR + DSP (SANTITS a.s., Žďár nad Sázavou, 1/20163/2016) a následující odborné studie: 

Inženýrsko-geologický průzkum (Balun Geo s.r.o., březen, 2016)



Dopravně inženýrské podklady (ETC, s.r.o., červen 2016; Příloha 1 oznámení)



Akustická studie (ATEM, s.r.o., září 2016; Příloha 2 oznámení)



Rozptylová studie (EKOBEST s.r.o., září 2016; Příloha 3 oznámení)



Odborný posudek „Odtahy pro výrobní halu“ (Doc. Ing. Tomáš sákra, CSc., září 2016; Příloha 4 oznámení)



Vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví (ATEM, s.r.o., září 2016; Příloha 5 oznámení)



85


Seznam odborné literatury a veškerých podkladových materiálů je uveden na konci textu oznámení v kapitole Literatura. Hodnoceni vlivů záměru na životní prostředí a zdraví obyvatel odpovídá stupni znalosti projektu. Při zpracování oznámení se nevyskytly takové nedostatky ve znalostech a neurčitosti, které by znemožňovaly posouzení vlivu záměru na životní prostředí.



86


E.

POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

Posuzovaný záměr je řešen invariantně, nejsou tedy hodnoceny další varianty záměru.

F.

DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE TÝKAJÍCÍ SE ÚDAJŮ V OZNÁMENÍ Výkresová dokumentace záměru je součástí Přílohy H oznámení, odborné studie jsou uvedeny v samostatných Přílohách oznámení (Příloha 1 – 5). Seznam odborné literatury a veškerých podkladových materiálů je uveden na konci textu oznámení v kap. Literatura.

DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE Veškeré podstatné informace byly uvedeny v předchozích kapitolách oznámení. Další podstatné informace není potřeba uvádět.

G.

VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

Název záměru / zařazení / umístění Předkládaným záměrem je záměr „ V ý r o b n í h a l a C o o p e r - S t a n d a r d B y s t ř i c e t e c h n o l o g i e “ , jehož oznamovatelem je Cooper-Standard Automotive Česká republika s.r.o. Posuzovaný záměr náleží svým rozsahem a svou kapacitou dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. do kategorie II, bodu 4.2 (povrchová úprava kovů a plastických materiálů včetně lakoven, s kapacitou od 10 000 do 500 000 m2/rok celkové plochy úprav); dále také do kategorie II, bodu 7.1 (výroba nebo zpracování polymerů a syntetických kaučuků, výroba a zpracování výrobků na bázi elastomerů s kapacitou nad 100t/rok) a rovněž do bodu 10.4 (skladování vybraných nebezpečných chemických látek a chemických přípravků a pesticidů v množství nad 1t, kapalných hnojiv, farmaceutických výrobků, barev a laků v množství nad 100t). Jako podlimitní lze dále záměr zařadit dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. do kategorie II, bodu 4.3 (strojírenská nebo elektrotechnická výroba s výrobní plochou nad 10 000 m2 – výroba a opravy motorových vozidel, drážních vozidel, cisteren, lodí, letadel; testovací lavice motorů, turbín nebo reaktorů; stálé tratě pro závodění a testování motorových vozidel; výroba železničních zařízení; tváření výbuchem); dále do kategorie II, bodu 7.5 (zařízení pro



87


skladování ostatních chemických látek neuvedených v kategorii I ani v kategorii II s kapacitou od 5 000 t nebo od 1 000 m3). kraj:

Vysočina

obec:


k. ú.:


Předmět / potřeba / kapacita záměru Záměrem je instalace a provoz nových technologických linek sloužících k povrchové úpravě kovů (za účelem výroby palivových, brzdových a jiných potrubních systémů sloužících k rozvodu kapalin, stlačeného vzduchu a ostatních médií v automobilu) ve výrobní hale Cooper-Standard Automotive v průmyslové zóně jihozápadní okrajové části města Bystřice nad Pernštejnem. V rámci výroby budou probíhat procesy jako dělení ocelového pásu, pomědění, tváření trubek (válcování, pájení, sváření trubek) a jejich povrchová úprava. K tomu se pojí pomocné technologie k přípravě technologické vody a plynů, k manipulaci a skladování a provoz chemické ČOV. Níže jsou uvedeny nejdůležitější kapacity záměru, jak z hlediska zájmového území, tak z hlediska samotného provozu. Celková zastavěná plocha

8 585 m2

Obestavěný prostor

68 680 m3

Řešené území celkem

28 560 m2

Zpevněné plochy

9 010 m2

Zatravněné plochy

11 020 m2


100 míst

Roční kapacita linky povrchových úprav:

480 t ocelového pásku/rok

(pozn. toto množství odpovídá rovněž délce 6 mil. m ocelové trubky/rok) Roční plocha upravených povrchů:

443 969 m2/rok

(pozn. jedná se již o celkový součet linky pro kontinuální galvanické povrchové nanášení mědi na ocelové pásy, tzv. „Cooper coating line“ – 349 409 m2/rok a linky pro kontinuální nanášení povrchové vrstvy slitiny (Zn+Al) a plastu na vnější povrch trubky, tzv. „MagAlloy line“ – 94 560 m2/rok) Zpracování polymerů:

19,2 t/rok

Kapacita skladu nebezpečných chemických látek a směsí

do 5 tun



88


Strojírenská výroba

max. 8 585 m2

Pozn.: V únoru 2016 bylo dle přílohy č. 3a zákona č. 100/2001 Sb. zpracováno oznámení podlimitního záměru „Výrobní hala Cooper-Standard Automotive v Bystřici nad Pernštejnem“ (kód záměru VYS555P; zpracovatel Ing. Zdeněk Bouček, Ph.D., MBA, autorizovaná osoba). Záměrem byla novostavba výrobní haly v průmyslové zóně jihozápadní okrajové části města Bystřice nad Pernštejnem, kdy účelem stavby byla montáž komponentů pro automobilový průmysl s navazujícími prostory manipulace a skladování. Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Kraje Vysočina rozhodl dne 1. 3. 2016 na základě posouzení oznámení podlimitního záměru, že záměr v uvedeném rozsahu nepodléhá zjišťovacímu řízení dle zákona č. 100/2001 Sb. (č.j. KUJI 19715/2016, OZPZ 35/2016 Ča). Rozhodnutí o umístění stavby na stavbu „Novostavba výrobní haly společnosti Cooper-Standard Automotive, s.r.o. v Bystřici nad Pernštejnem, ulice Průmyslová“ bylo Městským úřadem Bystřice nad Pernštejnem vydáno dne 8. 6. 2016 (č.j. BYS 9350/2016).

Varianty záměru Posuzovaný záměr je řešen invariantně, nejsou tedy řešeny další varianty záměru. Předpokládané termíny zahájení realizace a dokončení stavby Instalační práce budou zahájeny začátkem roku 2017 a ukončeny v polovině roku 2017. Technologie bude uvedena do zkušebního provozu v roce 2017; v roce 2018 se předpokládá stabilizace provozu. Termín realizace záměru je přibližný, závislý na časovém postupu přípravy projektové dokumentace v jednotlivých stupních a době jejího projednání. Akustická situace, znečišťování ovzduší, zdraví obyvatelstva Stavba nebude představovat významné riziko pro lidské zdraví; ohrožení zdraví obyvatel se nepředpokládá. Celkově lze konstatovat, že provoz záměru způsobí mírné zvýšení imisní i akustické zátěže. To však nepředstavuje hodnoty významné ve smyslu ohrožení zdraví, stejně tak zvýšení obtěžování hlukem je pouze statistické, a pod hranicí jednoho případu. Z výsledků vyhodnocení akustické a rozptylové studie (Přílohy 2 a 3 oznámení) vyplynulo, že při provozní činnosti budou při dodržení ochranných opatření splněny požadavky platné legislativy. Ochrana vod Ovlivnění povrchových a podzemních vod při instalaci technologií či provozu záměru se nepředpokládá. Výrobní hala Cooper-Standard Bystřice bude napojena na vodovodní řád veřejné městské kanalizace; provozovatel neuvažuje o čerpání vod podzemních ani povrchových. Vodovodní přípojka do průmyslové zóny Bystřice je již vybudována (poskytovatelem bude VAS a.s.). Vodovodní řad byl vybudován v rámci samostatného Projekt č: CS052016


89


záměru „Inženýrské sítě a komunikace pro průmyslovou zónu Z111, Bystřice nad Pernštejnem“ (Oznámení dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb.; kód záměru VYS816; zpracovatel: Ing. Jiří Novák, Ekotechnika Brno, prosinec 2015) a je uložen pod zemí. Realizací záměru nebudou ohroženy žádné jímací zdroje vody ani minerální prameny. Záměrem nebude dotčeno pásmo hygienické ochrany vod (PHO) ani chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). Záměr neleží v záplavovém území ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb. Pitná voda představuje v rámci areálu nejen vodu pro sociální účely, ale rovněž zdroj k výrobě vody technologické (tj. demineralizovaná voda, deionizovaná voda, voda pro chladicí okruh) a vody pro požární účely. Veškeré technologické vody budou vyráběny výlučně z vody pitné, která bude odebírána z vodovodního řadu. Velká část technologické vody bude recyklována a opětovně použita. Ve fázi provozu je plánována výstavba CHČOV, která bude čistit odpadní vody z výroby. K CHČOV je přidružena i úpravna vody. Ochrana půdy, horninového prostředí a přírodních zdrojů Realizace záměru nezasáhne do zemědělské půdy. Jedná se o vestavbu technologie do nově vybudované haly. Není třeba řešit vyčlenění plochy ze ZPF. Stavba nebude mít negativní vliv na půdu. Výrobní hala, do které budou instalovány technologie, se dle údajů v Oznámení podlimitního záměru „Výrobní hala Cooper-Standard Automotive v Bystřici nad Pernštejnem, kraj Vysočina“ (více o tomto oznámení viz kapitola úvod) nachází na zemědělské půdě I. a III. třídy ochrany. Dle souhlasu k trvalému odnětí zemědělské půdy ze ZPF odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Kraje Vysočina (Č.j.: KUJI 34321/2016 a OPZP 837/2016 Go) byl udělen souhlas s trvalým odnětím zemědělské půdy ze ZPF na pozemcích o celkové rozloze 2,5897 ha; konkrétně se jedná o část pozemku orné půdy p.č. 2958/29 o rozloze 2,5836 ha a o celý pozemek orné půdy p.č. 2958/30 o rozloze 0,0061 ha. V zájmovém území nejsou v Geofondu ČR (Česká geologická služba) registrovány žádná chráněná ložisková území, poddolované území ani sesuvné území. Rovněž při terénní pochůzce nebyla žádná taková území zjištěna. Ke změně morfologie terénu ani zásahu do krajinného rázu docházet nebude. Ochrana fauny a flóry Vzhledem k charakteru záměru – instalace technologií do nově vybudované výrobní haly a následný provoz technologií, nebylo prováděno biologické hodnocení zájmového území, rovněž neprobíhal botanický či zoologický průzkum zájmového území. V zájmovém území se nacházejí zpevněné plochy a novostavba výrobní haly Cooper-Standard Automotive. Projekt č: CS052016


90


Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy lze vzhledem k výše uvedenému vyloučit. Ochrana přírody a krajiny K dotčení prvků územního systému ekologické stability, významných krajinných prvků, zvláště chráněného území ani památného stromu realizací záměru nedojde. Dle vyjádření odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Kraje Vysočina (č.j. KUJI 58639/2016; OPZP 52/2016 KU, ze dne 3. 8. 2016) nemůže mít uvedený záměr významný vliv na evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Navrhovaný záměr nebude svým charakterem (instalace a provoz technologií) představovat zásah do krajinného rázu. Nebude ovlivněna estetická, kulturní ani přírodní hodnota krajiny v řešeném území. Zásah do hmotného majetku, ochrana kulturních památek a archeologických nálezů K dotčení hmotného majetku, kulturních či archeologických památek v souvislosti posuzovaným záměrem nedojde.

ZÁVĚR Po vyhodnocení vlivů záměru na životní prostředí a zdraví obyvatelstva, které bylo obsahem předchozích kapitol, lze záměr doporučit k realizaci.



91


H.

PŘÍLOHY

Vyjádření příslušného dokumentace: -

stavebního

úřadu

k záměru

z hlediska

územně

plánovací

Příloha H.1 - Vyjádření odboru územního plánování a stavebního řádu MěÚ Bystřice nad Pernštejnem (č.j. BYS/12391/2016/OÚP/St, ze dne 4. 8. 2016)

Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle §45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.: -

Příloha H.2 - Vyjádření odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Kraje Vysočina (č.j. KUJI 58639/2016; OPZP 52/2016 KU, ze dne 3. 8. 2016)

Výkresová část: -

Příloha H.3 - Přehledná situace záměru Příloha H.4 - Celková a koordinační situace záměru Příloha H.5 - Situace rozmístění technologických linek Příloha H.6 - Blokové schéma bilance vod (IPR Aqua, září 2016) Příloha H.7 – Schéma odtahů technologických linek



92


LITERATURA Technické podklady související se záměrem 1.

Průvodní a souhrnná technická zpráva pro Výrobní halu Cooper-Standard Automotive v Bystřici n. P. pro DÚR + DSP (SANTITS a.s., Žďár nad Sázavou, 1/2016 – 3/2016)

2.

Geologický průzkum průmyslové zóny Bystřice (Geomin Jihlava, květen, 2003)

3.

Bystřice nad Pernštejnem-Sagras Monitoring vod 2014 (Geotest, a.s. Brno, duben 2015)

4.

Bystřice nad Pernštejnem-Sagras Monitoring vod 2015 (Geotest, a.s. Brno, duben 2016)

5.

Zpráva IG a HG průzkumu, Balun geo s.r.o., březen 2016

6.

Stanovení radonového indexu pozemku, VPGEO, s.r.o., březen 2016

7.

Integrovaná prevence a omezování znečištění (IPPC), Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro povrchové úpravy kovů a plastů s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, Česká mutace, MPO, Praha, 2005

8.

Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách u stacionárních zdrojů nespadajících pod BREF, Výroba a zpracování kovů a plastů,MŽP, Praha, 2015

9.

Oznámení podlimitního záměru „Výrobní hala Cooper-Standard Automotive v Bystřici nad Pernštejnem“ (kód záměru VYS555P; zpracovatel Ing. Zdeněk Bouček, Ph.D., MBA, autorizovaná osoba), únor 2016

Informační webové zdroje 10. Národní geoportál INSIPRE

http://geoportal.gov.cz

11. Oficiální stránky města Bystřice n. P.

www.bystricenp.cz

12. Mapový server AOPK ČR – MapoMat

mapy.nature.cz

13. Mapové podklady

http://zabaged.cz

14. stávající imisní zátěž

www.chmi.cz

Legislativa 15. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí 16. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 17. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách 18. Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích 19. Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší 20. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví Projekt č: CS052016


93


21. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu 22. Zákon č. 242/1992 Sb., o státní památkové péči 23. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu 24. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech 25. Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií 26. Metodického sdělení MŽP, odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence (č.j. 18130/ENV/15 ze dne 6. 3. 2015) 27. Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 28. Vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení 29. Vyhláška MŽP ČR č. 93/2016 Sb., o Katalogu odpadů Vyhláška č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany ZPF 30. Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek 31. NV č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací 32. Nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské Unie č. 1272/2008/ES, o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (CLP) 33. Nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské Unie č. 1907/2006/ES, o o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky (REACH)



94

PŘÍLOHY H Příloha H.1 Vyjádření odboru územního plánování a stavebního řádu MěÚ Bystřice nad Pernštejnem Příloha H.2 Vyjádření odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Kraje Vysočina Příloha H.3 - Přehledná situace záměru Příloha H.4 - Celková a koordinační situace záměru Příloha H.5 - Situace rozmístění technologických linek Příloha H.6 - Blokové schéma bilance vod (IPR Aqua, září 2016) Příloha H.7 – Schéma odtahů technologických linek

KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA

Odbor životního prostředí a zemědělství Žižkova 57, 587 33 Jihlava, Česká republika Pracoviště: Seifertova 24, Jihlava

datovou schránkou I & V CONSULTING s. r. o. Voskovcova 1130/34 152 00 Praha

Váš dopis značky/ze dne 25. 7. 2016

Číslo jednací KUJI 58639/2016 OZPZ 52/2016 Ku

Vyřizuje/telefon Petra Kulková 564 602 519

V Jihlavě dne 3. 8. 2016

Stanovisko k dotčení evropsky významných lokalit a ptačích oblastí (Natura 2000) Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí a zemědělství (dále jen OŽPZ KrÚ Kraje Vysočina) jako příslušný orgán vykonávající v přenesené působnosti státní správu ochrany přírody a krajiny podle ustanovení § 77a odst. 4 písm. n) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody“) po posouzení záměru „Výrobní hala Cooper Standard Bystřice - technologie“ vydává v souladu s ustanovením § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody toto stanovisko: záměr nemůže mít významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost žádné evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Odůvodnění: Dne 25. 7. 2016 požádala společnost I & V CONSULTING s. r. o., Voskovcova 1130/34, Praha, IČ 04053028, o stanovisko k výše uvedenému záměru. Předmětem záměru je instalace a provoz nových technologických linek sloužících k povrchové úpravě kovů. V rámci výroby budou probíhat procesy jako dělení plechu, pomědění, tváření trubek a jejich povrchová úprava. Záměr bude realizován ve výrobní hale Cooper-Standard Automotive v průmyslové zóně na pozemcích p. č. 2958/29 a 2958/30 v k. ú. Bystřice nad Pernštejnem. Podkladem pro posouzení vlivu záměru na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti byla žádost s mapou i skutečnosti obecně známé. Za skutečnosti obecně známé považuje OŽPZ KrÚ Kraje Vysočina, mj. takové poznatky, které jsou abstrahované (zpravidla odbornou literaturou) z většího počtu obdobných případů a je tedy možné je předpokládat i u obdobného případu

tel.: 564 602 502, fax: 564 602 430, e-mail: [email protected], Internet: www.kr-vysocina.cz IČO: 70890749, ID datové schránky: ksab3eu

jedinečného. Dále má OŽPZ KrÚ Kraje Vysočina, za skutečnosti obecně známé ty, které se sice týkají jedinečného jevu, ale byly už dříve (tj. nezávisle na vedeném řízení) popsány a tento popis je veřejně přístupný. Podkladem pro posouzení vlivu záměru jsou i skutečnosti známé z úřední činnosti. Zde se jedná zejména o vymezení evropsky významných lokalit (dále jen „EVL“) a předmět jejich ochrany, o vymezení ptačích oblastí (v Kraji Vysočina není žádná ptačí oblast), aktuální stav předmětu ochrany (inventarizační průzkumy pro EVL), odborné informace o přírodních stanovištích (např. http://www.biomonitoring.cz/stanoviste.php), ekologie, biologie, rozšíření ohrožení a péče o druhy (např. http://www.biomonitoring.cz/). Příslušný úřad vychází z úvahy, že výše uvedený záměr nebude mít vliv na životní prostředí přesahující pozemky, na kterých je záměr umístěn (záměr svými negativními vlivy nebude překračovat limitní hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za hranicí pozemků určených k jeho realizaci). Vzdálenost EVL od daného záměru, jejich předměty ochrany a konkrétní výše uvedená činnost zaručují, že nemůže dojít k jejich ovlivnění a proto lze vyloučit negativní vliv záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (Natura 2000) při předpokladu zachování v žádosti uvedených parametrů a činností. Toto stanovisko nenahrazuje stanoviska a vyjádření z hlediska druhové ochrany vydávaná podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody, případně dalších předpisů. Stanovisko není vydáváno ve správním řízení (§ 90 odst. 1 zákona o ochraně přírody) a nelze proti němu podat odvolání.

„otisk úředního razítka“

Ing. Petra Kulková, DiS. úředník odboru životního prostředí a zemědělství

Číslo jednací: KUJI 58639/2016

OZPZ

52/2016 Ku Číslo stránky

2

Ústí n.L. Praha Hradec Králové

Plzeň

Bystřice n.P.

Ostrava

Jihlava Brno

Vysvětlivky: Zájmové území

Lokalita:

Projekt:

Projekt č.:

Datum:

1:20000

CooperStandard Bystřice nad Pernštejnem EIA CS052016 září 2016

Příloha H: Mapa umístění lokality

SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA 1 Dopravně inženýrské podklady (ETC, s.r.o., červen 2016)

PŘÍLOHA 2 Akustická studie (ATEM, s.r.o., září 2016)

PŘÍLOHA 3 Rozptylová studie (EKOBEST s.r.o., září 2016)

PŘÍLOHA 4 Odborný posudek „Odtahy pro výrobní halu CooperStandardBystřice“ (Doc. ng. Tomáš Sákra, CSc., srpen 2016)

PŘÍLOHA 5 Hodnocení vlivů na veřejné zdraví (ATEM, s.r.o., září 2016)

BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM

VÝROBNÍ HALA COOPER STANDARD BYSTŘICE – TECHNOLOGIE

DOPRAVNĚ INŽENÝRSKÉ PODKLADY

Klient

I & V Consulting s.r.o.

Zpráva zpracována

European Transportation Consultancy, s.r.o.

Kontaktní údaje zpracovatele Účel zpracování Datum zpracování / Revize dokumentu

Jiří Souček, Karel Smejkal T:+420 224 211 708, E: [email protected] Dopravní studie Červen 2016 REV 01

VÝROBNÍ HALA COOPER STANDARD BYSTŘICE – TECHNOLOGIE DOPRAVNĚ INŽENÝRSKÉ PODKLADY/ ČERVEN 2016/ REV 01

OBSAH KAPITOLA 1 ÚVOD A ÚČEL STUDIE

STRÁNKA 1

2

VÝCHOZÍ PODKLADY

1

3

STÁVAJÍCÍ DOPRAVNÍ PODMÍNKY

2

3.1 3.2 3.3 3.4

KOMUNIKACE AUTOBUSOVÁ A ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA STÁVAJÍCÍ INTENZITY DOPRAVY VÝHLEDOVÉ DOPRAVNÍ PODMÍNKY STRUČNÝ POPIS NOVÉ VÝSTAVBY A DOPRAVNÍHO ŘEŠENÍ

2 2 2 3 5

4.0 4.1 4.2 4.3

PLÁNOVANÁ VÝSTAVBA A DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY V KLIDU DOPRAVA V PRŮBĚHU VÝSTAVBY DOPRAVA VYVOLANÁ AREÁLEM INTENZITY DOPRAVY – MODELY DOPRAVY

5 5 6 7 8

5.0 5.1 5.2 5.3

ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ, VSTUPNÍ ÚDAJE A POPIS DOPRAVNÍCH MODELŮ MODEL 1 – STÁVAJÍCÍ STAV – ROK 2016 MODEL 2 – VÝHLED ROK 2017, V PRŮBĚHU MONTÁŽE MODEL 3 – VÝHLED ROK 2018, PO DOKONČENÍ PLÁNOVANÉHO AREÁLU STANOVENÍ DOPADU ZÁMĚRU NA KAPACITU KOMUNIKAČNÍ SÍTĚ

4

5

6 7

DALŠÍ ÚDAJE NEZBYTNÉ PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE VLIVU STAVBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 12 PRŮMĚRNÉ RYCHLOSTI NA KOMUNIKACÍCH ZDRŽENÍ VOZIDEL V PARKOVIŠTI DOPRAVNÍ PROBĚH V PARKOVIŠTÍCH INTENZITY DOPRAVY VYVOLANÉ ZÁMĚREM NA VJEZDECH DO AREÁLU ZA 8 PO SOBĚ JDOUCÍCH DOPRAVNĚ NEJVYTÍŽENĚJŠÍCH HODIN VE DNE A 1 NEJVYTÍŽENĚJŠÍ HODINU V NOCI DOPRAVA NA ŽELEZNIČNÍ TRATI

8

8 9 9 10 11

ZÁVĚR

12 12 12 13 13

14

Společnost European Transportation Consultancy, s.r.o. připravila tyto podklady pro společnost I & V Consulting s.r.o. výhradně pro jejich užití. Použití těchto informací třetí stranou je výhradně na jejich vlastní riziko. © European Transportation Consultancy, s.r.o. 2016.


SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA 1:

ŠIRŠÍ VZTAHY, SCHEMA SLEDOVANÝCH PROFILŮ

PŘÍLOHA 2:

SITUACE AREÁLU

PŘÍLOHA 3:

VÝPOČET PARKOVACÍCH STÁNÍ A VYVOLANÉ DOPRAVY

PŘÍLOHA 4:

MODEL 1 - INTENZITY DOPRAVY – STÁVAJÍCÍ STAV 2016

PŘÍLOHA 4.1:

SCHEMA CELKOVÝCH INTENZIT NA SÍTI – STAV 2016

PŘÍLOHA 4.2:

SOUČTOVÉ TABULKY – STAV 2016

PŘÍLOHA 5:

MODEL 2 - INTENZITY DOPRAVY – VÝHLED 2017 – V PRŮBĚHU MONTÁŽE

PŘÍLOHA 5.1:

SCHEMA CELKOVÝCH INTENZIT NA SÍTI – VÝHLED 2017

PŘÍLOHA 5.2:

SOUČTOVÉ TABULKY – VÝHLED 2017

PŘÍLOHA 6:

MODEL 2 - INTENZITY DOPRAVY – VÝHLED 2018 – PO DOKONČENÍ ZÁMĚRU

PŘÍLOHA 5.1:

SCHEMA CELKOVÝCH INTENZIT NA SÍTI – VÝHLED 2018

PŘÍLOHA 5.2:

SOUČTOVÉ TABULKY – VÝHLED 2018

SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ TABULKA 1: ČASOVÝ HARMONOGRAM DOVOZU TECHNOLOGIE

6

TABULKA 2: PRŮMĚRNÉ RYCHLOSTI NA SLEDOVANÉ SÍTI

12

TABULKA 3: PRŮMĚRNÉ ZDRŽENÍ VOZIDEL V PARKOVIŠTI

12

TABULKA 4: DOPRAVNÍ PROBĚH V PARKOVIŠTÍCH

12

TABULKA 5: INTENZITY DOPRAVY VYVOLANÉ ZÁMĚREM NA VJEZDECH DO AREÁLU ZA 8 PO SOBĚ JDOUCÍCH DOPRAVNĚ NEJVYTÍŽENĚJŠÍCH HODIN VE DNE A 1 NEJVYTÍŽENĚJŠÍ HODINU V NOCI 13 TABULKA 6: INTENZITA NA ŽELEZNIČNÍ TRATI

13



1

ÚVOD A ÚČEL STUDIE

Tato zpráva byla vypracována společností European Transportation Consultancy, s.r.o (dále jen „ETC“) pro společnosti I & V Consulting s.r.o. výhradně pro jejich užití. Použití těchto informací třetí stranou není povoleno bez předchozího souhlasu objednatele. Hlavním úkolem tohoto projektu bylo zajištění dopravně-inženýrských podkladů pro zpracování projektu areálu „Výrobní hala Cooper Standard Bystřice – technologie“ (dále také „VHCS“). Předmětem této studie je primárně stanovit dopravní dopad plánovaného záměru. Posouzení bylo uvažováno na stávající dopravní síti i ve výhledu. Předmětem projektového řešení je zejména technologické vybavení haly a její následný provoz. Stavba bude mít charakter provozovny – výrobní a skladovací haly. Hlavní provozní činností bude povrchová úprava kovů za účelem výroby komponent pro automobilový průmysl s navazujícími prostory manipulace a skladování.

2

VÝCHOZÍ PODKLADY Při zapracování této studie byly použity tyto základní podklady: Zadání investora Územní plán Bystřice nad Pernštejnem Dokumentace k ÚR Digitální mapa zájmového území. Situace stávajících komunikací. Informace o rozvoji sítě pozemních komunikací. Údaje o intenzitách dopravy - Celostátní sčítaní dopravy v roku 2010 (zdroj www.rsd.cz) Dopravní průzkum na přilehlé komunikační síti – 2016 (ETC). Databáze výsledků dopravních průzkumů variací dopravy v obdobných areálech (ETC). ČSN 73 6101 – Projektování silnic a dálnic ČSN 73 6102 – Projektování křižovatek na pozemních komunikacích ČSN 73 6110 – Projektování místních komunikací TP 189 – Stanovení intenzit dopravy na pozemních komunikacích TP 225 - Prognóza intenzit automobilové dopravy (II. vydání) TP 188 – Posuzování kapacity neřízených úrovňových křižovatek

1


3

STÁVAJÍCÍ DOPRAVNÍ PODMÍNKY

Dotčené území náleží do katastrálního území Bystřice nad Pernštejnem, v jeho jižní části. Řešené území je součástí průmyslové zóny Bystřice nad Pernštejnem, ul. Průmyslová, která se nachází v blízkosti železniční stanice Bystřice nad Pernštejnem. Pozemky určené pro výstavbu jsou v současné době nezastavěné a jsou zemědělsky využívány. Územní plán však definuje tyto pozemky jako stavební. Rozsah řešeného území i jeho poloha je patrná z Přílohy 1: Širší vztahy. 3.1

KOMUNIKACE

Záměr bude dopravně napojen na ul. Průmyslovou. Jedná se o obslužnou místní komunikaci III. třídy, která slouží především pro obsluhu přilehlých průmyslových objektů. Komunikace je v současné době slepě ukončena. Komunikace je vybudována jako dvoupruhová obousměrná, s asfaltovým povrchem. Ulice Průmyslová se napojuje v současné době východně od plochy záměru na silnici II/388, která prochází Bystřicí n. Pernštejnem na severu a pokračuje dále k jiho-západu k Ostrovu nad Oslavou. Silnice II. třídy č. 388 je obousměrná dvoupruhová komunikace s neomezeným přístupem a dostatečnou kapacitní rezervou pro novou dopravu generovanou VHCS. Dále severně je tato silnice napojena na silnici I/19, jižně se pak po navazující síti silnici II. tříd lze napojit až na dálnici D1. 3.2

AUTOBUSOVÁ A ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

Areál je přístupný pomocí autobusové dopravy buď ze zastávky Bystřice nad Pernštejnem, žel.st. nebo Bystřice nad Pernštejnem, Agroslužby. Zastávkami projíždí jak místní, tak i regionální autobusové spoje. Dále se areál nachází v docházkové vzdálenosti železniční stanice Bystřice nad Pernštejnem. Železniční trať zajišťuje spojení např. s Novým Městem na Moravě západně či Nedvědicí východně. Celkově je možné konstatovat, že území je poměrně dobře dostupné prostředky veřejné dopravy, část zaměstnanců tedy bude přijíždět touto formou přepravy. 3.3

STÁVAJÍCÍ INTENZITY DOPRAVY

Silnice II/388 je zaznamenána ve výsledcích celostátního sčítání dopravy („CSD“)z roku 2010 (ŘSD), kdy bylo zaznamenáno celkem 2153 průjezdů všech vozidel/24 v průměrný pracovní den, celkový roční průměr denních intenzit pak činí 1998 vozidel. Ze sčítání však není zřejmé, o který konkrétní úsek komunikace se jedná, v intravilánu města Bystřice, kde mají vyšší význam lokální vazby tedy mohou být údaje odlišné. Na ul. Průmyslová nejsou v rámci CSD údaje sledovány. Současně vzhledem k termínu zpracování této studie (rok 2016) se jeví pouhé přepočtení údajů z CSD pomocí růstových koeficientů jako poměrně nepřesné. Z výše uvedených důvodů byl na silnici II/388 a na ul. Průmyslová proveden průzkum stávajících dopravních intenzit, který proběhl v termínu běžného pracovního dne v červnu 2016 v období 7-19h. 2


Prováděný dopravní průzkum byl zaměřen jak na stanovení celkových denních zátěží, tak i denních variací dopravy na předmětné síti. Zjištěné intenzity byly dále využity pro stanovení výhledových dopravních zátěží. Dopravní průzkum byl vypracován na základě požadované metodiky podrobně popsané v TP 189 – STANOVENÍ INTENZIT DOPRAVY NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH (dále jen „TP 189“). Vzhledem k účelu průzkumu a požadované přesnosti výsledků byl na základě daných TP 189 zvolen ruční průzkum. Průzkum byl prováděn skupinou řádně vyškolených a poučených osob, které zaznamenávali projíždějící vozidla do předem připravených formulářů. Intenzita vozidel byla sledována po jednotlivých směrech dopravních proudů na křižovatkách. Časově bylo sčítání rozděleno po 15 minutách. V průběhu průzkumů nedošlo k žádným mimořádným událostem (nehody, významné kulturní události apod.), které by mohli výrazně ovlivnit průběh či výsledky dopravního průzkumu. Vyhodnocení průzkumu a výpočet RPDI byl prováděn do Protokolu výpočtu definovaného dle TP 189. Tento protokol umožní stanovit RPDI i intenzity špičkové hodiny na základě předepsaných přepočtových koeficientů (denní variace, týdenní variace, roční variace). Tyto koeficienty jsou voleny na základě doby průzkumu, dne v týdnu, měsíce v roce a dále vždy podle charakteru provozu (hospodářský, smíšený, rekreační) a skupiny komunikací. Koeficienty jsou dále samostatně stanoveny pro jednotlivé skupiny vozidel. Celková metodika výpočtu odhadu RPDI je podrobně popsána v rámci TP 189 – STANOVENÍ INTENZIT DOPRAVY NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH. Podrobně jsou stávající celodenní intenzity dopravy popsány v Příloze 4 – Model 1. Příloha 4.1 popisuje celodenní profilové intenzity na jednotlivých komunikacích. Příloha 4.2 představuje grafické znázornění špičkových intenzit na přilehlé síti dle průzkumu. Model špičkového zatížení je zpracován do podrobnosti jednotlivých křižovatkových pohybů. Tento model je připraven na základě reálně zjištěných hodnot v průběhu průzkumu. Z průzkumu je patrné, že oproti výsledkům CSD z roku 2010 nedošlo na silnici II/388 k zásadní změně. Na úseku mezi Bystřicí a Rodkovem se stávající intenzity pohybují okolo 2130 voz/24 obousměrně, na úseku směrem do centra jsou však intenzity značně ovlivněny cílovou dopravou do průmyslové zóny a pohybují se až na úrovni okolo 3100 voz/24h. Jelikož jsou intenzity zjištěné průzkumem aktuální a současně zejména ve vztahu k průjezdu Bystřicí vyšší, představují nejhorší předpokládaný zatěžovací stav okolí. Veškeré výpočty jsou proto založeny na těchto aktuálně zjištěných hodnotách. 3.4

VÝHLEDOVÉ DOPRAVNÍ PODMÍNKY

V širším území se dle ÚP města Bystřice uvažuje zejména s přeložkou silnice II/388 západně od zastavěné části. Tím by došlo ke změně přepravních vazeb v širším území. Výstavba obchvatu se aktuálně připravuje, přičemž její zprovoznění je možné uvažovat nejdříve v letech 2018-2020. Vzhledem k relativně nízkým intenzitám a současně i významu komunikace pro obsluhu jednotlivých přilehlých obcí a místních vazeb, lze očekávat po dostavbě obchvatu dojde k přesunu části vozidel

3


projíždějících po stávající II/338 na dokončený obchvat. Redukce stávajících intenzit se bude pravděpodobně pohybovat na hodnotách okolo 30-50 % oproti stávajícímu stavu. Ul. Průmyslová by výhledově měla být také napojena na tento nově vybudovaný obchvat, čímž by došlo v přesunu části cílové dopravy do záměru na novou trasu mimo obydlenou oblast. Dopad záměru na obydlenou část Bystřice by se tedy také snížil. Jelikož se zprovoznění záměru předpokládá ještě před výstavbou přeložky silnice II/388, je nutné posuzovat záměr ve stavu bez této přeložky. Navíc po dostavbě obchvatu dojde k rozdělení dopravních intenzit do jednotlivých dostupných směrů a dopad záměru by se tedy snížil. Veškerá další vyhodnocení jsou tedy provedena pro výchozí stav komunikační sítě, který představuje nejhorší zatěžovací stav a výpočty jsou tedy provedeny na straně bezpečnosti.

4


4 4.0

STRUČNÝ POPIS NOVÉ VÝSTAVBY A DOPRAVNÍHO ŘEŠENÍ PLÁNOVANÁ VÝSTAVBA A DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ

Předmětem projektového řešení je zejména technologické vybavení haly a její následný provoz. Stavba bude mít charakter provozovny – výrobní a skladovací haly. Hlavní provozní činností bude povrchová úprava kovů za účelem výroby komponent pro automobilový průmysl s navazujícími prostory manipulace a skladování. Celkové řešení plánovaného areálu je patrné z Přílohy 2 – Situace plánovaného areálu Areál bude dopravně napojen dvěma novými sjezdy z ul. Průmyslová, z nichž jeden bude sloužit jako příjezd na parkoviště osobních vozidel a druhý primárně jako příjezd do zásobovacího dvora objektu. Výrobní hala bude provozována ve dvousměnném provozu, přičemž při ranní směně se uvažuje s maximálně 42 zaměstnanci, při odpolední směně pak s 32 zaměstnanci. Směny budou v délce 7,5 h, tzn. začátek ranní směny lze předpokládat v 6:00, začátek odpolední směny v 13:30, konec odpolední směny pak v 21:00. Dále se v objektu budou nacházet kancelářské plochy o celkové výměře 350 m2. 4.1

ŘEŠENÍ DOPRAVY V KLIDU

V rámci zpracování této studie byl stanoven potřebný počet parkovacích stání pro daný areál dle výpočtu ČSN 736110. Konkrétní výpočet je uveden v příloze 3.1 a výsledná čísla použita v následujících kapitolách. Plánovaný areál je dle ČSN možno zařadit do charakteru území skupiny A (obce do 50 000 obyvatel, stavby mimo centrum města), stupně úrovně dostupnosti 1-2, z čehož vyplývá koeficient redukce počtu stání Kp = 1. Koeficientem stupně automobilizace Ka je uvažován na úrovni 1,25. Výpočet vychází z aktuálně dostupných podkladů o funkčním využití a hrubých a čistých podlažních plochách budov a počtech zaměstnanců. Výpočet stání pro zaměstnance je proveden pro souběh 2 po sobě následujících směn (celkem 80 zaměstnanců), kdy lze předpokládat, že zaměstnanci z 2. směny přijedou ještě před odjezdem zaměstnanců 1. směny. V souladu s výpočtem musí být pro celý záměr vybudováno minimálně 37 parkovacích stání. Dle zkušeností výhledového provozovatele však je počet parkovacích stání vypočtený dle ČSN pro reálný provoz nedostatečný. Reálně je však zapotřebí předpokládat, že poptávka po parkovacích stání zejména u zaměstnanců může být ve skutečnosti vyšší, než uvádí výpočet dle ČSN, což bude způsobeno nízkou úrovní dostupnosti areálu pomocí MHD. Stejně tak je nutné uvažovat se stáními pro návštěvníky či zákazníky jak výrobní, tak administrativní části. Z výše uvedených důvodů je v areálu navrženo vybudovat celkem 100 parkovacích stání, z nichž bude orientačně 40 určeno pro zaměstnance, 20 pro zaměstnance administrativní části a 40 stání pro návštěvníky, zákazníky či jako výhledová rezerva.

5


Jelikož ČSN definuje minimální počet potřebných stání, je možné konstatovat, že požadavky ČSN jsou z hlediska navrženého počtu stání splněny. 4.2

DOPRAVA V PRŮBĚHU VÝSTAVBY

Tato studie řeší primárně realizaci technologického vybavení výrobní haly, nikoliv vlastní stavbu haly, která byla řešena samostatným posouzením. Pro etapu realizace technologií bude rozhodující z dopravního hlediska zejména období dovozu technologického vybavení, které bude realizováno těžkou nákladní dopravou. Na základě plánu montáže technologií byl zpracován odhad počtu cest nákladních vozidel v období montáží jednotlivých částí výrobního závodu/linek. Postup a předpokládané termíny dovozu jednotlivých částí uvádí následující tabulka.

CB1 CB2 Magaloy Sliting Stripping Balící linka Cu linka Single wall Zdroj chlazení Zdroj N2 Zdroj H2

leden 5

únor

březen

2 1

2 2 1

1

1

duben

květen

5

4

5

4 1 1 1 17 4 6 5 Tabulka 1: Časový harmonogram dovozu technologie

4

Z tabulky je patrné, že dovoz technologií se předpokládá nejintenzivnější v průběhu ledna 2017, v dalším období (únor-květen) bude výrazně nižší. Dovoz jednotlivých částí bude postupný a bude tedy rozdělen do řady dnů v daném období. Dále je nutné uvažovat s dovozem dalšího drobného vybavení (odsávání, potrubí pro obecně všechny media, kompresory, sušička, tlakové lahve na rozvodu vzduchu atd.), které bude realizováno lehkými nákladními vozidly (do 3,5 t). Z celkového pohledu lze očekávat příjezd cca 10 lehkých nákladních vozidel s vybavením v průběhu ledna a s obdobným množstvím v průběhu února. Další dopravu v průběhu montáží bude tvořit osobní doprava dělníků a vedení stavby. Celkově lze očekávat, že v době montáže bude maximální počet zaměstnanců na stavbě pohybovat okolo 25. Vzhledem k běžné dělbě přepravní práce (IAD : MHD 60:40) a v daném případě vyšší předpokládané sdílené dopravě (spolujízdy), lze v nejhorší etapě předpokládat maximálně 15 příjezdů a 15 odjezdů osobních vozidel za 24h. Příjezd a odjezd osobních vozidel se bude odehrávat především před zahájením a po skončení pracovní doby. Pro stanovení hlukového dopadu stavby je pak rozhodující stanovení maximálního denního zatížení na příjezdu/odjezdu v průběhu 1 dne. Vzhledem k výše uvedeným hodnotám, 6


předpokládanému časovému průběhu montáží a jejich pravděpodobného rozdělení v celém období montáže technologií se bude v případě kritického souběhu činností celková doprava do/z areálu pohybovat na maximální úrovni do 15 příjezdů OV/24h, 2 příjezdů LNV/24h a 3 příjezdů TNV/24h. V průběhu dopravní špičky lze očekávat maximálně 5 příjezdů osobních vozidel a dále 1 příjezd a odjezd LNV a 1 příjezd a odjezd TNV. Doprava v průběhu noci (22:00-6:00) se nepředpokládá. Jedná se o kritické špičkové zatížení, které bude v průběhu celé montáže ojedinělé, v průměrný pracovní den bude zatížení do areálu ještě nižší. Všechny navazující výpočty jsou však provedeny pro tyto nejvyšší předpokládané hodnoty, tzn. jsou na straně bezpečnosti. 4.3

DOPRAVA VYVOLANÁ AREÁLEM

S ohledem na rozsah záměru byl proveden standardními dopravně-inženýrskými postupy odborný odhad zátěží vyvolané dopravy. Odhad vyvolané dopravy byl založen na kapacitách objektů (pronajímatelné plochy, počty zaměstnanců apod.) a očekávaných zátěží z areálu poskytnutých investorem a na základě předpokládané výměny vozidel během dne. Souhrnně je výpočet předpokládané generované dopravy uveden v příloze 3.2. Ve výhledu se nepředpokládají změny v dopravě generované areálem. Doprava osob do areálu bude realizována jak osobními vozidly, případně městkou hromadnou dopravou, tak i pěší a cyklistickou dopravou. Vzhledem k převažující funkci areálu lze konstatovat, že dopravní zátěž bude tvořena především cílovou dopravou do areálu, pouze z velmi malé části i dopravou projíždějících vozidel (návštěvy administrativních funkcí, spolujízdy, obchodní plochy apod.) Výpočet generované dopravy je založen na plánovaném počtu parkovacích stání a dále na předpokládaných koeficientech obrátkovosti vozidel na 1 parkovací stání za den ve vztahu k funkčnímu využití daného parkovacího stání. Tyto koeficienty jsou stanoveny na základě databáze dopravních průzkumů prováděných v obdobných areálech. Pro plánované funkční využití areálu se uvažuje s následující obrátkovostí: Výrobní plochy (2 směnný provoz) ≈ 1,6 obratu na PS a den Administrativa ≈ 1,4 obratu na PS a den Návštěvy, zákazníci, rezerva ≈ 1,3 obratu na PS a den Odborný odhad vyvolané nákladní dopravy je odvozen z předpokládaného obratu na 100 m2 plochy. Běžně dosahovaná obrátkovost u obdobných funkcí je následující: Výrobní plochy (2 směnný provoz) ≈ 0,05 - 0,375 obratu na 100 m2 a den Administrativa ≈ 0,1 obratu na 100 m2 a den U výrobních ploch je obecně zaznamenávám poměrně velký rozptyl generované dopravy, který se pohybuje na úrovni od 0,05 obratu NV na 100 m2 a den, až po výjimečně vysokou obrátkovost 0,375 obratu na 100 m2/den. Tato obrátkovost je silně závislá zejména na typu výrobního provozu a způsobu odbavování. Ačkoliv lze předpokládat, že reálný počet příjezdů nákladní dopravy bude nižší, jsou veškeré navazující výpočty dopravních zatížení uvažovány pro nejvyšší dosahované

7


předpokládané zatížení nákladními vozidly. Navazující výpočty jsou tak provedeny na straně bezpečnosti. Po dokončení záměru je očekáváno maximálně 185 příjezdů a 185 odjezdů do/z areálu denně. Z celkového množství bude 150 příjezdů tvořeno osobními vozidly. V případě nákladních vozidel je možné uvažovat s maximálně 35 příjezdy nákladních vozidel za 24h. Vzhledem ke dvousměnnému provozu (6:00-13:30; 13:30-21:00), lze v noci (22:00 – 6:00) předpokládat celkem 32 příjezdů a 6 odjezdů osobních vozidel a 1 příjezd a odjezd nákladního vozidla. V ranní špičkové hodině lze očekávat celkem 22 příjezdů (z toho 19 osobních a 3 nákladní vozidla) a 13 odjezdů (z tohoto 11 osobních a 3 nákladní vozidla). V odpolední špičkové hodině pak lze očekávat celkem 19 příjezdů (z toho 16 osobních a 3 nákladní vozidla) a 24 odjezdů (z tohoto 21 osobních a 3 nákladní vozidla).

5 5.0

INTENZITY DOPRAVY – MODELY DOPRAVY ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ, VSTUPNÍ ÚDAJE A POPIS DOPRAVNÍCH MODELŮ

S ohledem na harmonogram výstavby byly dopravně-inženýrské podklady zpracovány ve třech horizontech. Konkrétně se jedná o tyto postupné horizonty: Model 1 – Stávající stav – rok 2016 Model 2 – výhled – rok 2017 – a) bez realizace záměru, b) v průběhu montáže Model 3 – Výhled – rok 2018 – a) bez realizace záměru, b) se záměrem Z hlediska výhledů dopravy byl zvolen rok 2017, kdy se předpokládá montáž technologií výrobní haly a dále rok 2018. Ve výhledu 2018 lze očekávat úplné dokončení záměru a jeho plný provoz. Ačkoliv lze předpokládat, že vlastní záměr bude dokončen dříve (2017), nárůst kapacity výroby lze předpokládat s mírným zpožděním v roce 2018. Současně lze v tomto výhledu očekávat vyšší zatížení obecné dopravy (obecný nárůst dopravy), výpočty jsou tak provedeny na straně bezpečnosti. V rámci posouzení jsou dopravně-inženýrské podklady rozděleny na celkový počet vozidel/ pomalá vozidla/ a z nich byla vydělena zvláštní skupina těžkých nákladních vozidel. Pro orientaci v čase byly informace zjišťovány za interval 24hod, za noční provoz v rozmezí 22:00 – 6:00 a ve špičkovou hodinu na různých sledovaných profilech. Podíl nočních intenzit (22:00-06:00) a podíl špičkové hodiny v % z celodenního množství byl stanoven na základě koeficientů uváděných v TP 189 – Stanovení intenzit dopravy na pozemních komunikacích Umístění sledovaných profilů je znázorněno v příloze 1 – Širší vztahy a schéma sledovaných profilů.

8


5.1

MODEL 1 – STÁVAJÍCÍ STAV – ROK 2016

Údaje o stávajících intenzitách průměrného pracovního dne ve sledovaných úsecích byly stanoveny v rozsahu sledované sítě na základě výsledků dopravního průzkumu provedeného na přilehlé síti v průměrný pracovní den (ETC). Způsob zpracování dopravního průzkumu je podrobně popsán v kapitole 3.33. Podrobně jsou intenzity rozepsány pro jednotlivé směry ve schématu v příloze 4.1. V příloze 4.2 jsou pak dále uvedeny součtové tabulky pro jednotlivé měřené profily (uvedeny obousměrné intenzity). 5.2

MODEL 2 – VÝHLED ROK 2017, V PRŮBĚHU MONTÁŽE

Model 2 představuje výhledový stav pro rok 2017 zohledňující předpokládaný vývoj dopravy v lokalitě. Model byl připraven zvlášť pro stav bez výstavby (0-vá varianta), tj. při zachování stávajícího funkčního využití území. Navazující komunikační síť je uvažována ve stávajícím stavu. Dále byl připraven model pro výhled v průběhu montáže výrobních technologií. Pro stanovení předpokládaného vývoje obecné dopravy v území je nutno přihlédnout k platným TP255 – PROGNÓZY INTENZITY AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY (II. vydání). Tyto podmínky uvádí přepočtové koeficienty vývoje dopravního proudu pro jednotlivé typy komunikací. Na základě těchto TP tak bylo možné stanovit předpokládaný růst dopravy mezi lety 2016 a 2017 na následující hodnoty: všechna vozidla nákladní vozidla

… …

Silnice II + III. třídy 1,03 1,00

Pomocí těchto koeficientů byla navýšena obecná doprava projíždějící územím a byl tak vytvořen model dopravy v území pro rok 2017 v případě, že bude zachována stávající komunikační síť. Podrobně jsou výhledové celodenní intenzity dopravy v případě zachování stávající komunikační sítě a stávajícího využití území – model 2A - popsány v Příloze 5.2 – tabulka 5.2A. Příloha 5.1 – bez záměru znázorňuje schematicky toto zatížení. Dále byl standardními dopravně-inženýrskými postupy stanoven rozpad dopravy na komunikační síť. Směrování dopravy vychází zejména z rozložení cílů v širším území, z vazby na nadřazenou komunikační síť a ohodnocení délky příjezdových tras. Model zohledňuje výše uvedené kritické množství dopravy generované montážními pracemi výrobních linek na maximální úrovni 15 příjezdů OV/24h, 2 příjezdů LNV/24h a 3 příjezdů TNV/24h. Podrobně jsou výhledové celodenní intenzity dopravy v průběhu montážní ch prací – model 2B - popsány v Příloze 5.2 – tabulka 5.2C. Schematicky jsou intenzity se záměrem také uvedeny v příloze 5.1.

9


5.3

MODEL 3 – VÝHLED ROK 2018, PO DOKONČENÍ PLÁNOVANÉHO AREÁLU

Model 3 představuje výhledový stav pro rok 2018 zohledňující předpokládaný vývoj dopravy v lokalitě. Model byl připraven zvlášť pro stav bez výstavby (0-vá varianta), tj. při zachování stávajícího funkčního využití území. Navazující komunikační síť je uvažována ve stávajícím stavu. Dále byl připraven model pro stav po zprovoznění vlastního záměru. Pro stanovení předpokládaného vývoje obecné dopravy v území je nutno přihlédnout k platným TP255 – PROGNÓZY INTENZITY AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY (II. vydání). Tyto podmínky uvádí přepočtové koeficienty vývoje dopravního proudu pro jednotlivé typy komunikací. Na základě těchto TP tak bylo možné stanovit předpokládaný růst dopravy mezi lety 2015 a 2020 na následující hodnoty: všechna vozidla nákladní vozidla

… …

Silnice II + III. třídy 1,05 1,00

Pomocí těchto koeficientů byla navýšena obecná doprava projíždějící územím a byl tak vytvořen model dopravy v území pro rok 2020 v případě, že bude zachována stávající komunikační síť. Z výše uvedených koeficientů je patrné, že předpokládaný nárůst zejména osobní dopravy na úrovni 5% je poměrně značný. Vzhledem ke skutečnosti, že v posledních cca 5 letech dochází ke stagnaci vývoje intenzit dopravy (je patrné i z porovnání intenzity na silnici II/388 v roce 2010 zjištěné při CSD a aktuálně zjištěných intenzit) je zřejmé, že bez dalších zásahů do území je tento údaj pravděpodobně značně nadsazený (dopravní poptávka je ze značné části již saturována). Spíše lze předpokládat, že bude docházet k lokálním nárůstům dopravy vlivem investiční výstavby území. Tento předpokládaný nárůst, tak lze označit především jako predikovaný nárůst dopravy v území vlivem další okolní výstavby, která není závislá na předmětném záměru. Podrobně jsou výhledové celodenní intenzity dopravy v případě zachování stávající komunikační sítě a stávajícího využití území – model 3A - popsány v Příloze 6.2 – tabulka 6.2A. Příloha 6.1- bez záměru znázorňuje schematicky toto zatížení. Dále byl standardními dopravně-inženýrskými postupy stanoven rozpad dopravy na komunikační síť. Směrování dopravy vychází zejména z rozložení cílů v širším území, z vazby na nadřazenou komunikační síť a ohodnocení délky příjezdových tras. Ve výsledku je možné uvažovat, že dělení dopravy ve směru k Bystřici a na opačnou stranu bude zhruba kopírovat stávající dělení dopravy v dané křižovatce. Ze zpracovaného průzkumu vyplynulo, že zhruba 84% osobních vozidel pokračuje z ul. Průmyslové směrem na sever k Bystřici, zbylých 16% pak směrem k jihu na Rodkov. U nákladní dopravy je patrný vyšší vliv vazby směrem k jihu (mimo Bystřici), kam dojíždí cca 24 % vozidel, ve směru do Bystřice odjíždí cca 76% nákladních vozidel. Model zohledňuje výše uvedené množství dopravy generované záměrem VHCS, tj. 185 příjezdů a 185 odjezdů vozidel z areálu denně.

10


Podrobně jsou výhledové celodenní intenzity dopravy se záměrem – model 2B - popsány v Příloze 6.2 – tabulka 6.2C. Schematicky jsou intenzity se záměrem také uvedeny v příloze 6.1 – se záměrem.

6

STANOVENÍ DOPADU ZÁMĚRU NA KAPACITU KOMUNIKAČNÍ SÍTĚ

Vzhledem k celkovému množství generované dopravy a její distribuci jak na jednotlivé komunikace, stejně jako rozdělení v průběhu dne, je možno jednoznačně konstatovat, že vliv areálu na okolní síť nebude významný. Obecně je nutné upozornit, že předpokládaná doprava generovaná areálem ve špičkové hodině dosahuje hodnot maximálně 22 příjezdů a 13 odjezdů/h ve špičkové ranní hodině, ve špičkové odpolední hodině pak do 19 příjezdů a 24 odjezdů/h. Tyto cesty se dále rozdělí na jednotlivé komunikace a trasy v území ihned po projetí přes první křižovatku. Je tedy zřejmé, že nejvyšší dopad je možný očekávat na křižovatce silnice II/388 (Nádražní) a ul. Průmyslová. I na této křižovatce je však přitížení nižší než cca 45 vozidel/h v obou směrech, tj. méně než 1 vozidlo za minutu. Z celkového pohledu se jedná o natolik nízké hodnoty, které se nemohou žádným způsobem negativně projevit na kapacitě jednotlivých křižovatek v území. Obecně se kapacita neřízených křižovatek pohybuje mezi maximálně 1500 – 2000 vozidly za hodinu (dle ČSN 736102 a TP 188 – Posuzování kapacity neřízených křižovatek). V současné době se pak počet vjezdů do dané křižovatky pohybuje na maximální úrovni okolo 300 vozidel/h, při zohlednění výhledového růstu dopravy a nárůstu vlivem záměru, se intenzity v dané křižovatce budou pohybovat pod úrovní 400 voz/h. Je tedy zřejmé, že reálná kapacity daného uzlu je výrazně vyšší, než jsou výhledové intenzity dopravy. Je tedy možné konstatovat, že kapacita komunikační sítě pro daný záměr je dostačující, realizací záměru nedojde k významnému zhoršení podmínek dopravy v širším území.

11


7

DALŠÍ ÚDAJE NEZBYTNÉ PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE VLIVU STAVBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

PRŮMĚRNÉ RYCHLOSTI NA KOMUNIKACÍCH Pro potřeby výpočtu hluku způsobeného automobilovým provozem na posuzovaných komunikacích jsou v následující tabulce uvedeny průměrné jízdní rychlosti v denním období. V nočním období lze uvažovat s rychlostmi o 5 km/h vyššími. Průměrná rychlost [km/h] 50 1 Nádražní 40 2 Průmyslová 70 3 III/388 Tabulka 2: Průměrné rychlosti na sledované síti Komunikace (v úseku)

ZDRŽENÍ VOZIDEL V PARKOVIŠTI V následující tabulce je uveden odhad počtu vozidel, jejichž zdržení na parkovišti objektu bude do 1 hod, 3 hod, 5 hod a déle. Počty vozidel dle zdržení v parkovišti

Funkce

Příjezdů (24 h)

do 1 h.

do 3 h.

do 5 h.

nad 5 h.

Výroba Administrativa Návštěvy / zákazníci

65 30 55

1 3 44

2 6 11

3 6 0

59 15 0

Zásobování

35

11

14

7

4

Celkem 185 59 33 16 Tabulka 3: Průměrné zdržení vozidel v parkovišti

77

DOPRAVNÍ PROBĚH V PARKOVIŠTÍCH Následující tabulka uvádí dopravní proběh v jednotlivých parkovištích (vozokilometry/24 hod) – realizované vozokilometry/24 hod (počet parkovacích stání x obrátkovost dopravy x průměrná délka najetá od vjezdu k parkovacímu stání a znovu k výjezdu).

Funkce


Průměrný obrat na stání / 24h

Osobní vozidla - parkoviště Nákladní vozidla – zásobovací dvůr

100 7

1,5 5

150 35

Celkem

-

-

185

Počet příjezdů /24 h

Průměrná délka Dopravní obslužné proběh smyčky (vozokm/24 pro garáž hod) (m) 160 24 530 19 -

43

Tabulka 4: Dopravní proběh v parkovištích

12


INTENZITY DOPRAVY VYVOLANÉ ZÁMĚREM NA VJEZDECH DO AREÁLU ZA 8 PO SOBĚ JDOUCÍCH DOPRAVNĚ NEJVYTÍŽENĚJŠÍCH HODIN VE DNE A 1 NEJVYTÍŽENĚJŠÍ HODINU V NOCI Intenzity dopravy vyvolané záměrem na vjezdech do areálu za 8 po sobě jdoucích dopravně nejvytíženějších hodin ve dne a 1 nejvytíženější hodinu v noci udává následující tabulka. Počty pohybů Komunikace (v úseku) -

Parkoviště Zásobovací dvůr

24 h

7:00 - 15:00

5:00 - 6:00

300 70

210 49

30 2

Tabulka 5: Intenzity dopravy vyvolané záměrem na vjezdech do areálu za 8 po sobě jdoucích dopravně nejvytíženějších hodin ve dne a 1 nejvytíženější hodinu v noci

DOPRAVA NA ŽELEZNIČNÍ TRATI V blízkosti řešeného záměru prochází železniční trať čís.251 Tišnov – Nové Město na Moravě, trakce motorová. Intenzity na dané trati byly vyčísleny dle dostupných podkladů (jízdní řády, grafikon) a jsou uvedeny v následující tabulce. Ve výhledu 2017-2018 lze uvažovat s obdobnými intenzitami.

Druh 24 h OSOBNÍ NÁKLADNÍ

Počty souprav

Provozní rychlost

Počet vagonů

6h-22h

[km/hod]

[ks]

22h-6h

25 21 4 50 2 1 1 50 Tabulka 6: Intenzita na železniční trati

v soupravě 3 4

13


8

ZÁVĚR

Hlavním úkolem tohoto projektu bylo zajištění dopravně-inženýrských podkladů pro zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí a dále studie vlivu umístění „Výrobní hala Cooper Standard Bystřice – technologie“ na životní prostředí. Posouzení bylo uvažováno na stávající dopravní síti i ve výhledu. Dopravně-inženýrské posouzení bylo provedeno na základě dostupných poznatků o stávající dopravě v řešeném území a s ohledem na očekávaný rozvoj sítě komunikací i zástavby v dané lokalitě. Předmětem projektového řešení je zejména technologické vybavení haly a její následný provoz. Stavba bude mít charakter provozovny – výrobní a skladovací haly. Hlavní provozní činností bude povrchová úprava kovů za účelem výroby komponent pro automobilový průmysl s navazujícími prostory manipulace a skladování. Areál bude dopravně napojen dvěma novými sjezdy z ul. Průmyslová, z nichž jeden bude sloužit jako příjezd na parkoviště osobních vozidel a druhý primárně jako příjezd do zásobovacího dvora objektu. Výrobní hala bude provozována ve dvousměnném provozu, přičemž při ranní směně se uvažuje s maximálně 42 zaměstnanci, při odpolední směně pak s 32 zaměstnanci. Směny budou v délce 7,5 h, tzn. začátek ranní směny lze předpokládat v 6:00, začátek odpolední směny v 13:30, konec odpolední směny pak v 21:00. Dále se v objektu budou nacházet kancelářské plochy o celkové výměře 350 m2. Tato studie řeší primárně realizaci technologického vybavení výrobní haly, nikoliv vlastní stavbu haly, která byla řešena samostatným posouzením. Pro etapu realizace technologií bude rozhodující z dopravního hlediska zejména období dovozu technologického vybavení, které bude realizováno těžkou nákladní dopravou. Na základě plánu montáže technologií byl zpracován odhad počtu cest nákladních vozidel v období montáží jednotlivých částí výrobního závodu/linek. Pro stanovení hlukového dopadu stavby je rozhodující stanovení maximálního denního zatížení na příjezdu/odjezdu v průběhu 1 dne. Vzhledem k výše uvedeným hodnotám, předpokládanému časovému průběhu montáží a jejich pravděpodobného rozdělení v celém období montáže technologií se bude v případě kritického souběhu činností celková doprava do/z areálu pohybovat na maximální úrovni do 15 příjezdů OV/24h, 2 příjezdů LNV/24h a 3 příjezdů TNV/24h. V souladu s výpočtem dle ČSN 736110 musí být pro celý záměr vybudováno minimálně 37 parkovacích stání. Dle zkušeností výhledového provozovatele však je počet parkovacích stání vypočtený dle ČSN pro reálný provoz nedostatečný. Reálně je však zapotřebí předpokládat, že poptávka po parkovacích stání zejména u zaměstnanců může být ve skutečnosti vyšší, než uvádí výpočet dle ČSN, což bude způsobeno nízkou úrovní dostupnosti areálu pomocí MHD. Stejně tak je nutné uvažovat se stáními pro návštěvníky či zákazníky jak výrobní, tak administrativní části. Z výše uvedených důvodů je v areálu navrženo vybudovat celkem 100 parkovacích stání, z nichž bude orientačně 40 určeno pro zaměstnance, 20 pro zaměstnance administrativní části a 40 stání pro návštěvníky, zákazníky či jako výhledová rezerva. 14


Po dokončení záměru je očekáváno maximálně 185 příjezdů a 185 odjezdů do/z areálu denně. Z celkového množství bude 150 příjezdů tvořeno osobními vozidly. V případě nákladních vozidel je možné uvažovat s maximálně 35 příjezdy nákladních vozidel za 24h. Vzhledem ke dvousměnnému provozu (6:00-13:30; 13:30-21:00), lze v noci (22:00 – 6:00) předpokládat celkem 32 příjezdů a 6 odjezdů osobních vozidel a 1 příjezd a odjezd nákladního vozidla. V ranní špičkové hodině lze očekávat celkem 22 příjezdů (z toho 19 osobních a 3 nákladní vozidla) a 13 odjezdů (z tohoto 11 osobních a 3 nákladní vozidla). V odpolední špičkové hodině pak lze očekávat celkem 19 příjezdů (z toho 16 osobních a 3 nákladní vozidla) a 24 odjezdů (z tohoto 21 osobních a 3 nákladní vozidla). S ohledem na harmonogram výstavby a zprovoznění komunikační sítě byly dopravněinženýrské podklady zpracovány ve třech horizontech. Konkrétně se jedná o tyto postupné horizonty: Model 1 – Stávající stav – rok 2016 Model 2 – výhled – rok 2017 – a) bez realizace záměru, b) v průběhu montáže Model 3 – Výhled – rok 2018 – a) bez realizace záměru, b) se záměrem Z hlediska výhledů dopravy byl zvolen rok 2017, kdy se předpokládá montáž technologií výrobní haly a dále rok 2018. Ve výhledu 2018 lze očekávat úplné dokončení záměru a jeho plný provoz. Ačkoliv lze předpokládat, že vlastní záměr bude dokončen dříve (2017), nárůst kapacity výroby lze předpokládat s mírným zpožděním v roce 2018. Současně lze v tomto výhledu očekávat vyšší zatížení obecné dopravy (obecný nárůst dopravy), výpočty jsou tak provedeny na straně bezpečnosti. Vzhledem k celkovému množství generované dopravy areálem a její distribuci jak na jednotlivé komunikace, stejně jako rozdělení v průběhu dne, je možno jednoznačně konstatovat, že vliv areálu na okolní síť bude minimální. Obecně je nutné upozornit, že předpokládaná doprava generovaná areálem ve špičkové hodině dosahuje hodnot maximálně 22 příjezdů a 13 odjezdů/h ve špičkové ranní hodině, ve špičkové odpolední hodině pak do 19 příjezdů a 24 odjezdů/h. Tyto cesty se dále rozdělí na jednotlivé komunikace a trasy v území ihned po projetí přes první křižovatku. Je tedy zřejmé, že nejvyšší dopad je možný očekávat na křižovatce silnice II/388 (Nádražní) a ul. Průmyslová. I na této křižovatce je však přitížení nižší než cca 45 vozidel/h v obou směrech, tj. méně než 1 vozidlo za minutu. Z celkového pohledu se jedná o natolik nízké hodnoty, které se nemohou žádným způsobem negativně projevit na kapacitě jednotlivých křižovatek v území. Obecně se kapacita neřízených křižovatek pohybuje mezi maximálně 1500 – 2000 vozidly za hodinu (dle ČSN 736102 a TP 188 – Posuzování kapacity neřízených křižovatek). V současné době se pak počet vjezdů do dané křižovatky pohybuje na maximální úrovni okolo 300 vozidel/h, při zohlednění výhledového růstu dopravy a nárůstu vlivem záměru, se intenzity v dané křižovatce budou pohybovat pod úrovní 400 voz/h. Je tedy zřejmé, že reálná kapacity daného uzlu je výrazně vyšší, než jsou výhledové intenzity dopravy.

15


Dopravní studie tedy prokázala, že areál bude fungovat na stávající komunikační síti bez významného zhoršení dopravní situace v lokalitě. Dopravní studie prokazuje, že dopravní připojení uvažované lokality výstavby je možné a nezpůsobí podstatné zhoršení dopravní situace a životního prostředí v okolí výstavby.

V Praze dne 30.6.2016 Ing. Jiří Souček

16

VÝROBNÍ HALA COOPER STANDARD BYSTŘICE – TECHNOLOGIE DOPRAVNĚ INŽENÝRSKÉ PODKLADY/ ČERVEN 2016

PŘÍLOHY


i Výrobní hala Cooper Standard Bystřice – technologie Dopravní studie / Červenec 2016

Příloha 3.1 : POŽADOVANÝ POČET PARK. STÁNÍ Klient: Název: Lokalita:

I & V Consulting s.r.o. Výrobní hala Cooper Standard Bystřice – technologie BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM

Velikost obce: do 50 000 obyvatel Charakter území: A Stupeň úrovně 1 dostupnosti: Stupeň automobilizace: 1 : 2,0

POŽADOVANÝ POČET PARKOVACÍCH STÁNÍ DLE ČSN 73 6110 OZNAČENÍ OBJEKTU -

FUNKCE

ÚČELOVÁ JEDNOTKA

Výrobní hala

zaměstnanec

Administrativa s malou návštěvností Administrativa s malou návštěvností

m2 kancelářské plochy m2 kancelářské plochy

CELKEM

POČET ÚČ. JEDNOTEK NA 1 ODSTAVNÉ STÁNÍ

1 PARKOVACÍ STÁNÍ

-

4

-

ČISTÝCH JEDNOTEK

PS - POČET POŽADOVANÝCH

PS - ZÁKLADNÍ POČET Ka ODSTAVNÝCH

PARKOVACÍCH

74

0,0

18,5

1,25

35

350

0,0

10,0

35

0

0,0

0,0

Kp ODSTAVNÝCH

PARKOVACÍCH

CELKEM

1

0,0

23,1

24

1,25

1

0,0

12,5

13

1,25

1

0,0

0,0

0

0

36

37

Příloha 3.1

Výrobní hala Cooper Standard Bystřice – technologie Dopravní studie / Červenec 2016

Příloha 3.2A : INTENZITY OSOBNÍ DOPRAVY GENEROVANÉ AREÁLEM I & V Consulting s.r.o. Výrobní hala Cooper Standard Bystřice – technologie BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM

Klient: Název: Lokalita:

DENNÍ INTENZITY (0:00-24:00)

OZNAČENÍ OBJEKTU

-

FUNKCE

Výrobní hala Administrativa s malou návštěvností Návštěvy, zákazníci, rezerva

-

CELKEM [Os. voz]

POČET PS

OBRAT/ PS, DEN

PŘÍJEZDY

ODJEZDY

[VOZ/24H]

[VOZ/24H]

INTENZITY RANNÍ ŠPIČKOVÉ HODINY (08:00-09:00) % Z DENNÍCH % Z DENNÍCH (24H) (24H) PŘÍJEZDŮ ODJEZDŮ

PŘÍJEZDY

ODJEZDY

[VOZ/H]

[VOZ/H]

INTENZITY ODPOLEDNÍ ŠPIČKOVÉ HODINY (14:00-15:00) % Z DENNÍCH % Z DENNÍCH (24H) (24H) PŘÍJEZDŮ ODJEZDŮ

PŘÍJEZDY

ODJEZDY

[VOZ/H]

[VOZ/H]

NOČNÍ INTENZITY (22:00-06:00) % Z DENNÍCH % Z DENNÍCH (24H) (24H) PŘÍJEZDŮ ODJEZDŮ

PŘÍJEZDY

ODJEZDY

[VOZ/8H]

[VOZ/8H]

40

1,6

65

65

9,7

10,0

7

7

15,5

16,1

11

11

45

5

30

4

20

1,4

30

30

21,8

2,9

7

1

1,6

15,5

1

5

0,9

0,9

1

1

40

1,3

55

55

8,5

2,9

5

2

6,9

7,9

4

5

0,9

0,9

1

1

150

150

19

10

16

21

32

6

100

Příloha 3.2B : INTENZITY NÁKLADNÍ DOPRAVY GENEROVANÉ AREÁLEM

OZNAČENÍ OBJEKTU

FUNKCE

JEDNOTEK

OBRAT/ 100 m2, DEN

DENNÍ INTENZITY (0:00-24:00) PŘÍJEZDY

ODJEZDY

[VOZ/24H]

[VOZ/24H]

FÁZE 1

Výrobní hala

8900

0,375

34

34

FÁZE 1

Administrativa s malou návštěvností

350

0,2

1

1

35

35

INTENZITY RANNÍ ŠPIČKOVÉ HODINY (08:00-09:00) % Z DENNÍCH % Z DENNÍCH (24H) (24H) PŘÍJEZDŮ ODJEZDŮ

7,5

CELKEM [Nákl. voz]

7,5

PŘÍJEZDY

ODJEZDY

[VOZ/H]

[VOZ/H]

3

3

3

3

INTENZITY ODPOLEDNÍ ŠPIČKOVÉ HODINY (14:00-15:00) % Z DENNÍCH % Z DENNÍCH (24H) (24H) PŘÍJEZDŮ ODJEZDŮ

6,9

6,9

PŘÍJEZDY

ODJEZDY

[VOZ/H]

[VOZ/H]

3

3

3

3

CELKEM

185 / 150 / 35 185 / 150 / 35

22 / 19 / 3 13 / 10 / 3

19 / 16 / 3 24 / 21 / 3

[Všechna voz./Osobní voz. z VV/nákl. voz. z VV]

370 / 300 / 70

35 / 29 / 6

43 / 37 / 6

NOČNÍ INTENZITY (22:00-06:00) % Z DENNÍCH % Z DENNÍCH (24H) (24H) PŘÍJEZDŮ ODJEZDŮ

2

2

PŘÍJEZDY

ODJEZDY

[VOZ/8H]

[VOZ/8H]

1

1

1

1

33/32/1

7/6/1

40 / 38 / 2

Příloha 3.2


PŘÍLOHA 4: MODEL 1 - INTENZITY DOPRAVY – STÁVAJÍCÍ STAV 2016


i VÝROBNÍ HALA COOPER STANDARD BYSTŘICE – TECHNOLOGIE DOPRAVNÍ STUDIE / červen 2016

PŘÍLOHA 4.1

INTENZITY DOPRAVY - VÝHLEDOVÝ STAV 2016

Nádražní

Bystřice n. P.

Pozn.: Vytvořeno dle průzkumu ETC

012 011

1560 / 200

Průmyslová

1540 / 180

021 022

725 / 125 725 / 125

Rodkov

II/388

1075 / 135

1055 / 115

031 032

LEGENDA: 051

1200 / 200

… Pracovní kód profilu … Celodenní intenzita (RPDI-BPD) [Všechna vozidla / nákl. v. za 24 h]

PŘÍLOHA 4.1


PŘÍLOHA 4.2

SOUČTOVÉ TABULKY - INTEZITY DOPRAVNÍCH PROUDŮ NA SÍTI 24HODINOVÉ, Z TOHO NOČNÍ A VE ŠPIČKOVÉ HODINĚ V ROCE 2016

Pozn.: Vytvořeno dle průzkumu ETC.

Tabulka 4.2A: Intenzity dopravních proudů pro rok 2016 - stávající stav bez záměru 3

5

106

103

104

105

116

Komunikace Jméno

Č.

1 2 3

24 hod

Charakter

Průmyslová Nádražní II/388

M II II

113

114

115

111

16 19 13

120 255 174

Intenzity automob. dopravy z toho denní 06:00-22:00 z toho noční 22:00-06:00

1450 3100 2130

1200 2720 1880

112 171 113

138 209 137

VV

OV

LNV

TNV

1346 2872 1974

1124 2528 1748

100 154 102

122 190 124

104 228 156

76 192 132

12 17 11

108

109

110

návrhová špičková hod. 98 224 154

10 14 9

12 17 11

Podíly denní, noční a špičkové intenzity byly provedeny dle TP 189 - Stanovení intenzit dopravy na pozemních komunikacích

Podíl noční intenzity (22:00-6:00) z 24 h

Podíl denní intenzity (6:00-22:00) z 24 h

Podíl špičkové intenzity Išp

Charakter

D

E

I

II

M

OV

9,1%

8,2%

7,5%

7,0%

6,4% 10,9%

NV

17,2%

12,1%

10,3%

9,8%

TNV

21,4%

20,7%

15,5%

9,4%

10,9%

OV

90,9%

91,8%

92,5%

93,0%

93,6%

NV

82,8%

87,9%

89,7%

90,2%

89,1%

TNV

78,6%

79,3%

84,5%

90,7%

89,1%

VV

7,7%

8,1%

8,1%

8,2%

8,2%

VV OV LNV TNV

Všechna vozidla Osobní vozidla z VV Lehká nákladní vozidla z VV Těžká nákladní vozidla z VV

PŘÍLOHA 4.2


PŘÍLOHA 5: MODEL 2 - INTENZITY DOPRAVY – VÝHLED 2017 - V PRŮBĚHU MONTÁŽE



INTENZITY DOPRAVY - výhled 2017

Nádražní

Nádražní

Bystřice n. P.

V PRŮBĚHU VÝSTAVBY

Bystřice n. P.

BEZ ZÁMĚRU

1580 / 180

745 / 125 745 / 125

Průmyslová

765 / 130 765 / 130

(20) (20)

031 032

II/388 Rodkov

II/388

(5)

1085 / 115

1110 / 137

1105 / 135

(5)

031 032

012 011

012 011

1615 / 203 (15)

1600 / 200

Průmyslová

021 022

1595 / 183 (15)

021 022

1090 / 117

PŘÍLOHA 5.1

LEGENDA: 051

1200 / 200


PŘÍLOHA 5.1


PŘÍLOHA 5.2


Tabulka 5.2A: Intenzity dopravních proudů pro rok 2017 - výhled bez posuzovaného areálu 3

5

106

103

104

Komunikace Č.

Jméno

1 2 3

116

113

114

115

111


24 hod

Charakter

Tabulka 5.2B: Vyvolaná doprava v území - 2017

105

108

109

110

DOPRAVA GENEROVANÁ PROVOZEM AREÁLU návrhová špičková hod.

Příjezdy

Odjezdy

obousměrně

Průmyslová

M

1490

1240

112

138

1382

1160

100

122

108

80

12

16

124

102

10

12

24hodinová (00:00-24:00)

20

15

2

3

20

15

2

3

40

30

4

6

Nádražní II/388

II II

3180 2190

2800 1940

171 113

209 137

2946 2030

2602 1804

154 102

190 124

234 160

198 136

17 11

19 13

261 180

230 160

14 9

17 11

z toho denní (06.00-22:00) z toho noční (22:00-6:00)

20 0

15 0

2 0

3 0

20 0

15 0

2 0

3 0

40 0

30 0

4 0

6 0

7

5

1

1

14

10

2

2

108

109

110

návrhová špičková hod. VV

OV

LNV

7

5

1

1

VV

OV

LNV

TNV

TNV

Tabulka 5.2C: Intenzity dopravních proudů pro rok 2017 - výhled - obousměrně s areálovou dopravou 3

5

106

Č.

1 2 3

Jméno

Charakter


M II II

103

104

105

116

24 hod (00:00 - 24:00) doprava na síti-celkem změna vlivem výstavby

Komunikace 1530 3210 2200

1270 2824 1946

116 173 115

144 213 139

VV

OV

LNV

TNV

40 30 10

30 24 6

4 2 2

Z toho denní 06:00-22:00 doprava na síti-celkem změna vlivem výstavby 6 4 2

1422 2976 2040

1190 2626 1810

104 156 104

128 194 126

40 30 10

30 24 6

4 2 2

113

114

115

111

Z toho noční 22:00 - 6:00 doprava na síti-celkem změna vlivem výstavby 6 4 2

108 234 160

80 198 136

12 17 11

16 19 13

0 0 0

0 0 0

0 0 0

návrhová špičková hod. doprava na síti-celkem změna vlivem výstavby 0 0 0

138 271 184

112 238 162

12 14 11

14 19 11

14 10 4

10 8 2

2 0 2

2 2 0



Podíl denní intenzity (6:00-22:00) z 24 h

Podíl špičkové intenzity Išp

Charakter

D

E

I

II

OV

9,1%

8,2%

7,5%

7,0% 9,8%

NV

17,2%

12,1%

10,3%

TNV

21,4%

20,7%

15,5%

9,4%

OV

90,9%

91,8%

92,5%

93,0%

NV

82,8%

87,9%

89,7%

90,2%

TNV

78,6%

79,3%

84,5%

90,7%

VV

7,7%

8,1%

8,1%

8,2%

VV OV LNV TNV


PŘÍLOHA 5.2


PŘÍLOHA 6: MODEL 3 - INTENZITY DOPRAVY – VÝHLED 2018 - PO DOKONČENÍ ZÁMĚRU



INTENZITY DOPRAVY - výhled 2018

Nádražní

Nádražní

Bystřice n. P.

SE ZÁMĚREM

Bystřice n. P.

BEZ ZÁMĚRU

1610 / 180

755 / 125 755 / 125

Průmyslová

031 032

012 011

012 011

1783 / 227 (153)

1630 / 200

Průmyslová

021 022

940 / 160 940 / 160

1763 / 207 (153)

021 022

(185) (185)

031 032

II/388 Rodkov

II/388

1105 / 115

1157 / 143 (32)

1125 / 135

1137 / 123 (32)

PŘÍLOHA 6.1

LEGENDA: 051

1200 / 200


PŘÍLOHA 6.1


PŘÍLOHA 6.2


Tabulka 6.2A: Intenzity dopravních proudů pro rok 2018 - výhled bez posuzovaného areálu 3

5

106

103

104

Jméno

1 2 3

24 hod

Charakter


M II II

116

113

114

115

111


Komunikace Č.

Tabulka 6.2B: Vyvolaná doprava v území - 2018

105

1510 3240 2230

1260 2860 1980

112 171 113

138 209 137

VV

OV

LNV

TNV

1402 3002 2066

1180 2658 1840

100 154 102

122 190 124

108 238 164

80 202 140

12 17 11

108

109

110

DOPRAVA GENEROVANÁ PROVOZEM AREÁLU Příjezdy Odjezdy

návrhová špičková hod. 16 19 13

126 265 182

104 234 162

10 14 9

12 17 11

24hodinová (00:00-24:00) z toho denní (06.00-22:00) z toho noční (22:00-6:00) návrhová špičková hod.

185 152 33 19

150 118 32 16

5 5 0 1

30 29 1 2

185 178 7 24

150 144 6 21

5 5 0 1

111

108

109

110

obousměrně 30 29 1 2

370 330 40 43

300 262 38 37

10 10 0 2

60 58 2 4

Tabulka 6.2C: Intenzity dopravních proudů pro rok 2018 - výhled - obousměrně s areálovou dopravou 3

5

Komunikace Č.

1 2 3

Jméno

Charakter


M II II

106

103

104

105

24 hod (00:00 - 24:00) doprava na síti-celkem změna vlivem výstavby 1880 1560 122 198 370 300 10 60 3546 3112 179 255 306 252 8 46 2294 2028 115 151 64 48 2 14 VV OV LNV TNV

116

Z toho denní 06:00-22:00 doprava na síti-celkem změna vlivem výstavby 1732 1442 110 180 330 262 10 58 3274 2878 162 234 272 220 8 44 2124 1882 104 138 58 42 2 14

113

114

115

Z toho noční 22:00 - 6:00 doprava na síti-celkem změna vlivem výstavby 148 118 12 18 40 38 0 2 272 234 17 21 34 32 0 2 170 146 11 13 6 6 0 0

návrhová špičková hod. doprava na síti-celkem změna vlivem výstavby 169 141 12 16 43 37 2 4 302 265 16 21 37 31 2 4 188 168 9 11 6 6 0 0



Podíl denní intenzity (6:00-22:00) z 24 h Podíl špičkové intenzity Išp

Charakter

D

E

I

II

OV

9,1%

8,2%

7,5%

7,0% 9,8%

NV

17,2%

12,1%

10,3%

TNV

21,4%

20,7%

15,5%

9,4%

OV

90,9%

91,8%

92,5%

93,0%

NV

82,8%

87,9%

89,7%

90,2%

TNV

78,6%

79,3%

84,5%

90,7%

VV

7,7%

8,1%

8,1%

8,2%

VV OV LNV TNV


PŘÍLOHA 6.2

ATEM Ateliér ekologických modelů, s. r. o.

VÝROBNÍ HALA COOPER STANDARD BYSTŘICE – TECHNOLOGIE AKUSTICKÁ STUDIE

Září 2016

s. r. o.


AKUSTICKÁ STUDIE

ATELIER EKOLOGICKÝCH MODELU

Výrobní hala Cooper Standard Bystřice - technologie Akustická studie ZADAL:

I & V Consulting s.r.o. Voskovcova 1130/34 15 200 Praha

ZPRACOVAL:

ATEM – Ateliér ekologických modelů, s. r. o. Roztylská 1860/1 148 00 Praha 4 e-mail: [email protected] tel.: 241 494 425

VEDOUCÍ PROJEKTU:

Ing. Josef Martinovský (držitel certifikátu způsobilosti evid. č. 857/2007 – 2. prodloužení, ČMS, metrolog II. kvalifikačního stupně v oboru měření dopravního hluku v mimopracovním prostředí)

SPOLUPRÁCE:

Mgr. Radek Jareš Mgr. Jan Karel Mgr. Robert Polák

Září 2016

2

s. r. o.


AKUSTICKÁ STUDIE


OBSAH Ú V O D .................................................................................................................................. 4 1. VÝPOČTOVÉ BODY ......................................................................................................... 5 2. METODIKA VÝPOČTU .................................................................................................... 7 3. NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÉ HODNOTY VNĚJŠÍHO HLUKU.......................................... 9 4. VSTUPNÍ ÚDAJE ............................................................................................................. 12 4.1. Dopravní podklady .......................................................................................................... 12 4.1.1. Stávající stav .................................................................................................................................... 12 4.1.2. Výhled pro rok 2018 – varianta 0 .................................................................................................... 13 4.1.3. Výhled pro rok 2018 – stav po zprovoznění záměru (varianta 1).................................................... 13

4.2. Stacionární zdroje hluku .................................................................................................. 15 5. VÝSLEDKY MODELOVÝCH VÝPOČTŮ ................................................................... 17 5.1. Vyhodnocení stávající hlukové zátěže v území pro rok 2016 ......................................... 17 5.2. Stav bez zprovoznění záměru – stav k roku 2018 (varianta 0) ........................................ 18 5.3. Stav po zprovoznění záměru (varianta 1) ........................................................................ 19 5.3.1. Hluk z provozu na komunikacích .................................................................................................... 19 5.3.2. Hluk z provozu na železnici ............................................................................................................ 21 5.3.3. Celková hlučnost ............................................................................................................................. 21

5.4. Hluk generovaný záměrem .............................................................................................. 22 5.4.1. 5.4.2. 5.4.3. 5.4.4.

Hluk z dopravy na neveřejných komunikacích................................................................................ 22 Hluk z provozu stacionárních zdrojů ............................................................................................... 22 Hluk z dopravy na neveřejných komunikacích a z provozu stacionárních zdrojů........................... 22 Hluk z dopravy na veřejných komunikacích ................................................................................... 23

6. HLUK V PRŮBĚHU MONTÁŽÍ..................................................................................... 24 6.1. Výsledky modelových výpočtů – staveništní doprava .................................................... 24 Z Á V Ě R ................................................................................................................................ 26 POUŽITÉ PODKLADY ........................................................................................................ 28

3

s. r. o.


AKUSTICKÁ STUDIE


ÚVOD Cílem předložené studie je posoudit vliv provozu Výrobní haly Cooper Standard Bystřice - technologie na akustickou situaci v lokalitě. Zájmové území se nachází v průmyslové zóně okrajové části města Bystřice nad Pernštejnem podél Průmyslové ulice v blízkosti železniční stanice Bystřice nad Pernštejnem. Záměr představuje instalaci nové technologické linky sloužících k povrchové úpravě kovů ve stávající výrobní hale Cooper-Standard Automotive. Jedná se tak o změnu využívání stávající haly, která je již schválena v rámci podlimitního oznámení EIA. Předkládané hodnocení však uvažuje ve výchozí situaci na straně bezpečnosti stav bez realizace záměru. Posuzovaný záměr je navržen v jednom prostorovém uspořádání a jedné variantě funkčního využití. Modelové výpočty byly provedeny pomocí programu Hluk+, verze 11.05. profi. Ve studii je porovnávána očekávaná hluková zátěž bez výstavby plánovaného záměru se stavem po jeho výstavbě a zprovoznění. Výsledky jsou plošně zobrazeny pomocí pásem hlukové zátěže, konkrétní změny akustické situace u jednotlivých domů jsou vypočteny v referenčních bodech a prezentovány tabulkovou formou. Podkladové materiály byly předány zadavatelem. Informace o intenzitách dopravy v území před a po zprovoznění záměru byly převzaty ze studie zpracované European Transportation Consultancy, s. r. o. Situace nové stavby byla převzata z projektové dokumentace.

4

s. r. o.


AKUSTICKÁ STUDIE


1.

VÝPOČTOVÉ BODY

Vyhodnocení ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve výpočtových bodech bylo provedeno v chráněném venkovním prostoru staveb. Dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, se chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do vzdálenosti 2 m před částí jejich obvodového pláště, významný z hlediska pronikání hluku zvenčí do chráněného vnitřního prostoru bytových domů, rodinných domů, staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, staveb pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Podle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací v platném znění je poté prostorem významným z hlediska pronikání hluku prostor před výplní otvoru obvodového pláště stavby zajišťující přímé přirozené větrání, za níž se nachází chráněný vnitřní prostor stavby, pokud tento chráněný prostor nelze přímo větrat jinak. V rámci studie jsou vyhodnoceny akustické dopady u staveb, které by mohly být provozem navrhovaného projektu významněji zasaženy. Jedná se o objekty v blízkosti navrhovaného projektu (body 5 až 8), tak podél navrhovaných příjezdových a odjezdových tras (body 1 až 4 a 9). Výpočet v bodech byl proveden na hranici chráněného venkovního prostoru staveb (tj. 2 m od fasády hodnocených objektů) ve výšce prvního chráněného a posledního nadzemního podlaží. Seznam výpočtových bodů ukazuje tabulka 1, jejich umístění schéma 1. Tab. 1. Seznam výpočtových bodů Body

Počet NP

Způsob využití

1 2, 9 3 4 5 6 7 8

2 1 2 2 2 2 3 2

rodinný dům objekt k bydlení objekt k bydlení objekt k bydlení rodinný dům rodinný dům bytový dům rodinný dům

Adresa Rodkov č. p. 42 Bystřice nad Pernštejnem p. č. 2 956/1 Nádražní č. p. 474 Nádražní č. p. 992 Nový dvůr č. p. 570 Nový dvůr č. p. 588 Nový dvůr č. p. 644 Nový dvůr č. p. 336

U objektu k bydlení, který leží na parcele č. 2 956/1 jsou umístěny dva výpočtové body. Bod 2 je umístěn na fasádě orientované k Průmyslové ulici, bod 9 poté na fasádě orientované k záměru.

5

s. r. o.


AKUSTICKÁ STUDIE


Schéma 1. Rozmístění výpočtových bodů

6

s. r. o.


AKUSTICKÁ STUDIE


2.

METODIKA VÝPOČTU

Modelování hlukové zátěže bylo provedeno pomocí programu Hluk+, verze 11.05. Profi. Program umožňuje výpočet hladin hluku ve venkovním prostředí, způsobeného dopravními a stacionárními zdroji akustického zatížení. Zahrnuje aktualizovanou metodiku pro výpočet hluku z dopravy publikovanou MŽP ČR v roce 2005 a metodický materiál „Výpočet hluku z automobilové dopravy – Manuál 2011“ autorizovaný ŘSD ČR. Použití uvedeného výpočtového programu pro posuzování hluku ve venkovním prostředí je akceptováno dopisem Hlavního hygienika České republiky ze dne 21. února 1996 č. j. HEM/510-3272-13.2.9695. Na základě grafického zadání konkrétní situace a podrobných dat o posuzované komunikaci a dopravním proudu tento model umožňuje:  výpočet hlukové zátěže v jednotlivých vybraných bodech,  výpočet polohy charakteristických izofon LAeq,  vyhodnocení plošného rozložení hlukové zátěže v zadaných pásmech LAeq.

Výpočet izofon a jejich zobrazení provádí model pomocí trojúhelníkové sítě bodů. Pro každý bod je proveden samostatný výpočet a požadovaná hodnota izofony se pak zjišťuje pro jednotlivé trojúhelníky pomocí logaritmické interpolace. Navzájem odpovídající si body se stejnou hodnotou LAeq jsou propojeny úsečkami – izofonami. Model zohledňuje podélný profil hodnocených komunikací včetně zářezů, násypů, estakád a jejich vliv na šíření zvukových vln. V modelu byl zohledněn digitální model terénu území. Vzhledem k účelu a větší srozumitelnosti studie je v textu používáno slovo hluk místo věcně správného výrazu akustický tlak, stejně tak se v textu automaticky rozumí, že hodnota hluku (akustického tlaku) je uvažována s váhovým filtrem A. Výpočty byly provedeny pro denní i noční dobu. Podíl denní a noční dopravy byl převzat z podkladů European Transportation Consultancy, s. r. o. Nejistota výpočtu je uváděna v hodnotě ± 2 dB. Hluková emise pro jedno vozidlo byla zadána v souladu s metodickým materiálem „Výpočet hluku z automobilové dopravy – Manuál 2011“ autorizovaný ŘSD ČR. Pro osobní automobily byla použita hodnota LOA = 74,1 dB, pro nákladní automobily (nad 3,5 tuny) byla použita hodnota LNA = 80,2 dB. Intenzity dopravy byly zadány v dělení na automobily do 3,5 tuny (osobní automobily) a automobily s hmotností nad 3,5 tuny (nákladní automobily). V modelových výpočtech byly uvažovány standardní odrazy od fasád objektů, korekce pro odraz ve výši 3 dB. Za účelem porovnání hodnot s hygienickým limitem je však hodnocen pouze dopadající hluk, tj. bez odrazu od přilehlé fasády, a to v souladu

7

s. r. o.


AKUSTICKÁ STUDIE


s normou ČSN ISO 1996-2 a Metodickým návodem pro hodnocení hluku v chráněném venkovním prostoru staveb č.j. 62545/2010-OVZ-32.3-1-11.2010 MZdr ze dne 1. 11. 2010. Model Hluk+ umožňuje zvolit 5 různých sítí hustoty výpočtových bodů. Pro tento projekt byla ve všech případech volena nejvyšší hustota („superjemný výpočet“ – 20 000 bodů na jedno zobrazení). Povrch terénu byl uvažován jako odrazivý.

8

s. r. o.


AKUSTICKÁ STUDIE


3.

NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÉ HODNOTY VNĚJŠÍHO HLUKU

Základní požadavky na ochranu obyvatel před hlukem jsou stanoveny v zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v § 30. Tento zákon mj. ukládá vlastníkům, resp. správcům pozemních komunikací, železnic a dalších objektů, jejichž provozem vzniká hluk (zdroje hluku), povinnost zajistit technickými, organizačními a dalšími opatřeními, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby v chráněném vnitřním prostoru stavby.  Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, lázeňské léčebně rehabilitační péči a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků  Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do vzdálenosti 2 m před částí jejich obvodového pláště, významný z hlediska pronikání hluku zvenčí do chráněného vnitřního prostoru bytových domů, rodinných domů, staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, staveb pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Co se považuje za prostor významný z hlediska pronikání hluku, stanoví prováděcí právní předpis.  Chráněným vnitřním prostorem staveb se rozumí pobytové místnosti ve stavbách zařízení pro výchovu a vzdělávání, pro zdravotní a sociální účely a ve funkčně obdobných stavbách a obytné místnosti ve všech stavbách. Rekreace pro účely podle věty první zahrnuje i užívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo rodinného domu, nájmem nebo podnájmem bytu v nich.

Hlukové limity pro venkovní hluk stanovuje nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Limity ekvivalentních hladin akustického tlaku A ve venkovním prostředí se stanoví jako součet základní hladiny LAeq,T = 50 dB a některé z korekcí uvedených v tabulce 2 (korekce se nesčítají). Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce -10 dB, s výjimkou hluku z dopravy na železničních dráhách, kde se použije korekce -5 dB.

9

s. r. o.


AKUSTICKÁ STUDIE


Tab. 2. Stanovení hlukových limitů dle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Korekce [dB]

Způsob využití území Chráněné venkovní prostory ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory

1)

2)

3)

4)

0

+5

+10

+20

1) Použije se pro hluk z provozu stacionárních zdrojů a hluk ze železničních stanic zajišťujících vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. Pro hluk ze železničních stanic zajišťujících vlakotvorné práce, které byly uvedeny do provozu přede dnem 1. listopadu 2011, se přičítá pro noční dobu další korekce +5 dB. 2) Použije se pro hluk z dopravy na dráhách, silnicích III. třídy, místních komunikacích III. třídy a účelových komunikacích ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 3) Použije se pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. 4) Použije se pro stanovení hodnoty hygienického limitu staré hlukové zátěže.

Tab. 3. Limity hlukové zátěže na hranici chráněného venkovního prostoru staveb Limit Hluk z automobilové dopravy s korekcí pro starou hlukovou zátěž Hluk z automobilové dopravy na (místních) komunikacích I. a II. třídy Hluk z automobilové dopravy na (místních) komunikacích III. třídy Hluk z provozu stacionárních zdrojů Hluk z železniční dopravy vně ochranného pásma dráhy

LeqA, den [dB]

LeqA, noc [dB]

70 60 55 50 55

60 50 45 40 50

Hygienický limit pro hluk ze stavební činnosti byl stanoven podle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. podle plánovaného časového vymezení stavebních prací. Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro hluk ze stavební činnosti (stacionární zdroje na stanovišti) LAeq,s se stanoví tak, že se k hygienickému limitu ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T o hodnotě 50 dB přičte další korekce v závislosti na délce provozní doby staveniště. V rámci předkládané studie byl tak pro všechny stavební práce uvažován limit pro hluk z navazující staveništní dopravy ve výši min. LAeq = 65 dB pro dobu od 7 do 21 hodin. Pro stanovení hygienických limitů na vybraných komunikacích bylo nejprve provedeno posouzení možnosti využití institutu staré hlukové zátěže. Při posouzení byly porovnávány intenzity ve stávajícím stavu (k roku 2016) a ze sčítání dopravy k roku 2000. Intenzity z roku 2016 byly předány zadavatelem, intenzity z roku 2 000 byly převzaty z celostátního sčítání dopravy ŘSD. Přehled uvažovaných intenzit dopravy pro stávající stav ukazuje následující tabulka. Pro vyhodnocení byly použity vyšší intenzity, které lze zaznamenat na Nádražní ulici.

10

s. r. o.


AKUSTICKÁ STUDIE


Tab. 4. Intenzity dopravy na silnici II/388 pro stávající stav (rok 2016) Denní doba OA (vozidla do Pomalá (vozidla 3,5 tuny) nad 3,5 tuny)

Komunikace Nádražní Silnice II/388

2 682 1 850

Noční doba OA (vozidla do Pomalá (vozidla 3,5 tuny) nad 3,5 tuny)

190 124

209 143

19 13

Intenzity pro rok 2 000 byly převzaty ze sčítání ŘSD. Určující ukazatele jsou uvedeny v tabulce 5. Intenzity pro denní a noční dobu byly odvozeny na základě Technických podmínek Ministerstva dopravy TP 189 a jsou uvedeny v tabulce 6. Uvedené komunikace (Nádražní a silnice II/388) jsou ve sčítání ŘSD značeny jako úsek 6-3567. Tab. 5. Intenzity dopravy silnici II/388 pro rok 2 000 – zadání do výpočtu Silnici II/388 Značení Úsek 6-3567

Osobní vozidla

Motocykly

Těžká vozidla

Návěsové soupravy

O

M

T

NS

PN2

PN3

PTR

PA

1 961

45

617

14

14

32

55

0

Přívěsy

Tab. 6. Intenzity dopravy silnici II/388 pro rok 2 000 Silnici II/388

Denní doba OA (vozidla Pomalá (vozidla do 3,5 tuny) nad 3,5 tuny)

Úsek 6-3567

1 856

349

Noční doba OA (vozidla Pomalá (vozidla do 3,5 tuny) nad 3,5 tuny) 150

38

Pro porovnání hlučnosti byl vybrán rodinný dům o adrese Nádražní č. p. 474, který se nachází podél posuzovaného úseku 6-3567. Při hodnocení stávajícího stavu byla vzhledem k horšímu stavu vozovky při výpočtu hlukové emise přičtena k hlučnosti vozidel uživatelská korekce + 1 dB. Za účelem porovnání hodnot s hygienickým limitem je hodnocen dopadající hluk. Výsledky uvádí tabulka 7. Tab. 7. Posouzení použití institutu pro starou hlukovou zátěž Silnice

LAeq u objektu o adrese Nádražní č. p. 474 Rozdíl v denní/noční Použití SHZ dobu Rok 2000 Rok 2016

Úsek 6-3567 – denní doba

58,2 dB

56,6 dB

– 1,6

ANO

Úsek 6-3567 – noční doba

51,3 dB

49,0 dB

– 2,3

ANO

Z posouzení vyplývá, že pro hodnocenou silnici II/388 a navazující Nádražní ulici lze pro stanovení hygienického limitu použít korekci pro starou hlukovou zátěž. Hygienický limit pro hodnocené silnice lze uvažovat ve výši 70 dB v denní a 60 dB v noční dobu.

11

s. r. o.


AKUSTICKÁ STUDIE


4.

VSTUPNÍ ÚDAJE

4.1.

Dopravní podklady

4.1.1.

Stávající stav

Pro vyhodnocení akustické zátěže ve stávajícím stavu byla v území zohledněna automobilová doprava v oblasti. Jedná se o silnici II/388, Průmyslovou a Nádražní ulici. Dopravní zatížení ve stávajícím stavu (rok 2016) ukazuje následující tabulka. Hodnoty byly převzaty z dopravněinženýrských podkladů, které zpracovala firma ETC. Komunikace Nádražní a silnice II/388 jsou v horším technickém stavu s drobnými výmoly, proto byla při výpočtu hlukové emise z provozu na komunikacích uvažována uživatelská korekce + 1 dB. Tab. 8. Dopravní zatížení na komunikační síti ve stávajícím stavu Komunikace

Denní doba OA (vozidla do Pomalá (vozidla 3,5 tuny) nad 3,5 tuny)

Průmyslová Nádražní Silnice II/388

1 224 2 682 1 850

Noční doba OA (vozidla do Pomalá (vozidla 3,5 tuny) nad 3,5 tuny)

122 190 124

88 209 143

16 19 13

Dále byl v území zohledněn provoz na železniční trati č. 251 Tišnov – Nové Město na Moravě s motorovou trakcí. Intenzity na dané trati byly vyčísleny dle dostupných podkladů (jízdní řády, grafikon) a jsou uvedeny v následující tabulce. Intenzity platí pro stávající stav, lze je však uvažovat i pro výhled k roku 2018. Uživatelské korekce pro jednotlivé typy vlakových souprav byly převzaty z dostupných podkladů zpracovatele. Tab. 9. Dopravní zatížení na železniční trati č. 251 Počty souprav Druh železničního vozidla Osobní Nákladní

Denní doba

Noční doba

21 1

4 1

12

Další parametry Počet Rychlost vagonů v soupravě 50 50

3 4

Korekc e + 0 dB + 4 dB

s. r. o.


AKUSTICKÁ STUDIE


4.1.2.

Výhled pro rok 2018 – varianta 0

Obdobně jako pro stávající stav byl pro rok 2018 bez realizace záměru uvažován v území provoz na silnicích II/388, Průmyslové a Nádražní ulici. Dopravní zatížení bylo převzato z dopravněinženýrských podkladů, které zpracovala firma ETC. Intenzity dopravy na posuzovaných komunikacích ukazuje tabulka 10. Tab. 10. Dopravní zatížení na komunikační síti pro rok 2018 – stav bez výstavby záměru Komunikace Průmyslová Nádražní Silnice II/388

DEN OA (vozidla do Pomalá (vozidla 3,5 tuny) nad 3,5 tuny) 1 280 2 812 1 942

122 190 124

NOC OA (vozidla do Pomalá (vozidla 3,5 tuny) nad 3,5 tuny) 92 219 151

16 19 13

Zatížení na železniční trati bylo uvažováno shodně s hodnocením pro rok 2016. 4.1.3.

Výhled pro rok 2018 – stav po zprovoznění záměru (varianta 1)

Záměr je situován do prostoru stávající výrobní haly Cooper-Standard Automotive na pozemcích o celkové rozloze 2,59 ha (část pozemku p.č. 2958/29 a celý pozemek p.č. 2958/30). Zájmové území se nachází v průmyslové zóně okrajové části města Bystřice nad Pernštejnem. Záměr představuje instalaci nových technologických linek sloužících k povrchové úpravě kovů (za účelem výroby palivových, brzdových a jiných potrubních systémů sloužících k rozvodu kapalin, stlačeného vzduchu a ostatních médií v automobilu) do stávající výrobní haly Cooper-Standard Automotive. V rámci výroby budou probíhat procesy jako dělení plechu, pomědění, tváření trubek (válcování, pájení, sváření trubek) a jejich povrchová úprava. K tomu se pojí pomocné technologie k přípravě technické vody a plynů, k manipulaci a skladování. I když se jedná o změnu užívání stávající haly, vyhodnocení posuzuje záměr jako zcela nový projekt, hodnocení je tak na straně bezpečnosti. V souvislosti s realizací záměru dojde k navýšení počtu pojezdů vozidel po okolních komunikacích. Pro vyhodnocení změn akustické zátěže v oblasti byla použita vstupní data o intenzitách automobilové dopravy dle podkladů předaných zadavatelem. V rámci záměru je navrženo celkem 100 parkovacích stání, z nichž bude orientačně 40 určeno pro zaměstnance, 20 pro zaměstnance administrativní části a 40 stání pro návštěvníky, zákazníky či jako výhledová rezerva. Dle dopravněinženýrských podkladů bude záměr generovat celkem 185 vozidel 13

s. r. o.


AKUSTICKÁ STUDIE


v každém směru. Z uvedeného množství bude 150 osobních vozidel, 5 lehkých nákladních vozidel do 3,5 tuny a 30 nákladních vozidel nad 3,5 tuny. Areál bude napojen, jak ukazuje schéma 2, na Průmyslovou ulici. Do areálu budou zvlášť přijíždět osobní a nákladní automobily. Parkovací plochy pro automobily jsou projektovány severozápadně od hlavního objektu. Zásobovací dvory pro kamiony jsou poté umístěny při severovýchodní a jihozápadní kratší hraně navrhované haly. Schéma 2. Napojení areálu na veřejné komunikace a rozsah areálových komunikací v prostoru záměru

14

s. r. o.


AKUSTICKÁ STUDIE


Vzhledem ke dvousměnnému provozu (6:00 – 13:30; 13:30 – 21:00) lze provoz předpokládat v denní (6:00 až 22:00) tak noční dobu (22:00 až 6:00). Objem dopravy generovaný záměrem rozdělený na denní a noční dobu ukazuje následující tabulka. Tab. 11. Doprava generovaná záměrem Komunikace

Příjezd OA (vozidla do Pomalá (vozidla 3,5 tuny) nad 3,5 tuny)

24hodinová (00:00 – 4:00) z toho denní (06:00 – 22:00) z toho noční (22:00 – 6:00)

155 123 32

30 29 1

Odjezd OA (vozidla do Pomalá (vozidla 3,5 tuny) nad 3,5 tuny) 155 149 6

30 29 1

Intenzity dopravy vyvolané záměrem na vjezdech do areálu za 8 po sobě jdoucích dopravně nejvytíženějších hodin ve dne a 1 nejvytíženější hodinu v noci udává následující tabulka. Tab. 12. Intenzity v prostoru areálu Komunikace

24 hod

7:00 – 15:00

5:00 – 6:00

Parkoviště Zásobovací dvůr

300 70

210 49

30 2

Po napojení areálem generované dopravy na Průmyslovou ulici budou vozidla pokračovat ve směru k Nádražní ulici, kde dojde k distribuci dopravy. 84 % osobních vozidel bude pokračovat na sever ve směru k Bystřici, zbylých 16 % pak směrem k jihu na Rodkov. U nákladní dopravy byl uvažován odjezd na sever ve výši 76 %, zbylých 24 % poté ve směru na jih k Rodkovu. 4.2.

Stacionární zdroje hluku

Na střeše objektu bude umístěna řada stacionárních zdrojů hluku, které zatím nejsou specifikovány. Provoz zdrojů se předpokládá pouze v denní dobu, tj. nejvýše od 6:00 do 22:00 hodin. Pro odhad akustických dopadů provozu těchto jednotek byly na střechu záměru umístěny 3 náhradní zdroje hluku. Střecha haly je počítána ve výšce 9 m nad terénem, vývod zdrojů hluku bude poté ústit 1 m nad tuto úroveň. Náhradní plošné zdroje jsou proto umístěny do výšky 10 m nad terénem. Nad střechu navrhované haly byly umístěny 3 shodné náhradní zdroje hluku, každý s hladinou akustického výkonu 103 dB. Jedná se o nejvyšší hodnotu, při které budou u okolní zástavby dodrženy hygienické limity. Zákres náhradních zdrojů hluku ukazuje schéma 3.

15

s. r. o.


AKUSTICKÁ STUDIE


Schéma 3. Rozmístění náhradních plošných zdrojů hluku na střeše navrhované haly

16

s. r. o.


AKUSTICKÁ STUDIE


5. 5.1.

VÝSLEDKY MODELOVÝCH VÝPOČTŮ Vyhodnocení stávající hlukové zátěže v území pro rok 2016

Z výsledků modelového výpočtu vyplývá, že dominantní vliv na akustickou situaci v lokalitě má provoz na hlavních komunikacích v území, jedná se o silnici II/388 a navazující Nádražní ulice. Akustická situace je ovlivněna i provozem na železnici. Ve stávajícím stavu pro rok 2016 byly ve výpočtových bodech v denní dobu vyčísleny akustické příspěvky z dopravy (automobilová doprava a železnice) na hranici chráněného venkovního prostoru hodnocených bytových domů v rozmezí od 25,5 do 58,4 dB. Akustické příspěvky klesají se vzdáleností od posuzovaných liniových zdrojů. Samotné akustické příspěvky z automobilové dopravy byly pro denní dobu vypočteny od 22,6 do 58,3 dB. Akustické příspěvky z provozu na železnici v denní dobu byly vypočteny v rozmezí od 22,3 do 49,1 dB. V noční době (22 až 6 hod) odpovídá rozložení hlukové zátěže denní době. Vypočtené hodnoty LAeq,noc z provozu na silničních úsecích a železnici se budou u posuzované zástavby pohybovat v rozmezí od 20,5 do 51,0 dB. Akustické příspěvky z automobilové dopravy byly vypočteny v intervalu od 15,3 do 50,8 dB. Akustické příspěvky z provozu na železnici v denní dobu byly vypočteny v rozmezí od 19,0 do 46,1 dB. Hygienický limit s korekcí pro starou zátěž (70 dB ve dne a 60 dB v noci) z provozu na hlavních komunikacích (Nádražní a navazující silnice II/388) bude v roce 2016 v území splněn. Hluk z provozu na Průmyslové (silnice III. třídy) o hodnotě 55 dB v denní a 45 dB v noční dobu je v území splněn. Hygienický limit pro hluk z provozu na železnici mimo ochranné pásmo dráhy ve výši 55 dB v denní a 50 dB v noční dobu bude splněn. Akustickou zátěž v denní a noční dobu z provozu na všech posuzovaných dopravních zdrojích ukazuje tabulka 13. Izofony jsou pro denní i noční dobu znázorněny na výkresech 1 a 2, stejně jako rozložení výpočtových bodů. Tab. 13. Hluková zátěž z dopravních zdrojů v zájmovém území ve stávajícím stavu – dopadající hluk [dB] LAeq, 6-22 [dB] – denní doba Hluk z provozu na Výška Hluk silniční síti Bod [m] z provozu na Akustické Hygienický železnici příspěvky limit

1 1 2 3

2 5 2 4

37,6 39,4 44,7 49,1

58,3 58,3 50,4 56,6

70 70 55 70

Celková zátěž

58,3 58,4 51,4 57,3

17

LAeq, 22-6 [dB] – noční doba Hluk z provozu na Hluk silniční síti z provozu na Akustické Hygienický železnici příspěvky limit

34,6 36,3 41,6 46,1

50,8 50,8 43,4 49,0

60 60 45 60

Celková zátěž

50,9 51,0 45,6 50,8

s. r. o.


AKUSTICKÁ STUDIE


LAeq, 6-22 [dB] – denní doba Hluk z provozu na Výška Hluk silniční síti Bod [m] z provozu na Akustické Hygienický železnici příspěvky limit

3 4 4 5 5 6 6 7 7 8 8 9

7 2 5 2 5 2 5 2 8 2 5 2

49,1 25,5 28,6 28,0 32,7 30,5 34,2 30,2 34,9 22,3 23,3 44,7

56,6 51,8 52,2 23,4 25,9 25,7 28,8 24,8 32,5 22,6 23,5 46,0

70 70 70 55 55 55 55 55 55 70 70 55

Celková zátěž

57,3 51,8 52,2 29,3 33,5 31,7 35,3 31,3 36,9 25,5 26,4 48,4

LAeq, 22-6 [dB] – noční doba Hluk z provozu na Hluk silniční síti z provozu na Akustické Hygienický železnici příspěvky limit

46,1 22,5 25,6 24,6 29,3 27,2 30,8 26,8 31,5 19,0 19,9 41,7

49,0 44,2 44,7 16,2 18,8 18,8 21,9 18,0 25,2 15,3 16,2 38,7

60 60 60 45 45 45 45 45 45 60 60 45

Celková zátěž

50,8 44,2 44,8 25,2 29,7 27,8 31,3 27,3 32,4 20,5 21,4 43,5

Hygienické limity v území nejsou překročeny.

5.2.

Stav bez zprovoznění záměru – stav k roku 2018 (varianta 0)

Hlavní zdroje hluku jsou obdobné jako ve stávajícím stavu, jedná se o provoz na silnici II/388 a navazující Nádražní ulici. V roce 2018, ve stavu bez zprovoznění uvažovaného záměru (varianta 0), lze ve výpočtových bodech (tj. v okrajových částech města a podél příjezdových odjezdových tras záměru) zaznamenat v denní době (6 až 22 hod) ekvivalentní hladiny akustického tlaku z hodnocených zdrojů hluku (automobilová a železniční doprava) v rozmezí od 25,5 do 58,6 dB. Nejvyšší hodnoty akustické zátěže LAeq,den u obytné zástavby byly vypočteny v blízkosti silnice II/388 v místech, kde prochází v těsné blízkosti zástavby. Akustické příspěvky klesají se vzdáleností od posuzovaných liniových zdrojů. V ostatních bodech lze zaznamenat významně nižší akustické zatížení. Samotné akustické příspěvky z automobilové dopravy byly pro denní dobu vypočteny od 22,7 do 58,5 dB. Akustické příspěvky z provozu na železnici v denní dobu byly vypočteny v rozmezí od 22,3 do 49,1 dB. V noční době (22 – 6 hod) odpovídá rozložení hlukové zátěže denní době. Vypočtené hodnoty LAeq,noc z provozu na silničních úsecích a železnici se budou u posuzované zástavby pohybovat v rozmezí od 20,6 do 51,0 dB. V noční době lze nejvyšší akustické příspěvky z dopravy očekávat opět u zástavby v bezprostřední blízkosti komunikací. Akustické příspěvky z automobilové dopravy byly vypočteny v intervalu od 15,4 do 50,9 dB. Akustické příspěvky z provozu na železnici v denní dobu byly vypočteny v rozmezí od 19,0 do 46,1 dB.

18

s. r. o.


AKUSTICKÁ STUDIE


Hygienický limit s korekcí pro starou zátěž (70 dB ve dne a 60 dB v noci) z provozu na hlavních komunikacích (Nádražní a navazující silnice II/388) bude v roce 2018 v území splněn. Hluk z provozu na Průmyslové (silnice III. třídy) o hodnotě 55 dB v denní a 45 dB v noční dobu je v území splněn. Hygienický limit pro hluk z provozu na železnici mimo ochranné pásmo dráhy ve výši 55 dB v denní a 50 dB v noční dobu bude splněn. Akustickou zátěž v denní a noční dobu z provozu na všech posuzovaných dopravních zdrojích ukazují tabulky 14 a 15. Izofony jsou pro denní i noční dobu znázorněny na výkresech 3 a 4, stejně jako rozložení výpočtových bodů. 5.3.

Stav po zprovoznění záměru (varianta 1)

5.3.1.

Hluk z provozu na komunikacích

Po zprovoznění navrhovaného záměru v roce 2018 (varianta 1) dojde v území k nárůstu akustické zátěže. Podél odjezdových a příjezdových tras lze v denní dobu očekávat u solitérního objektu podél Průmyslové ulice nárůst do 1,1 dB (bod 2). Nárůst do 0,9 dB byl vypočten ve větší vzdálenosti od komunikací u objektů v oblasti Nového dvora (body 5 až 7) na fasádách orientovaných k záměru. Po distribuci dopravy na hlavní komunikace (silnice II/388 a Nádražní) lze již očekávat nižší nárůst akustické zátěže, do 0,7 dB. Vlivem zprovoznění navrhovaného záměru nedojde v denní době k překročení hygienických limitů v území. Nárůstu hlukové zátěže podél hlavních příjezdových a odjezdových tras nepřekročí kromě jednoho bodu 0,9 dB, což je hodnota, kterou nelze dle interpretace národní referenční laboratoře [6] a nařízení vlády nařízení vlády č. 272/2011 Sb. [1] považovat za hodnotitelnou změnu. Mírnou změnu tak lze očekávat v jednom bodě podél Průmyslové ulice s tím, že ani po zprovoznění záměru zde akustické zatížení z dopravy na komunikacích nepřekročí hodnotu 51,6 dB. Detailní vyhodnocení akustické zátěže z provozu na komunikacích v zájmovém území ve výpočtových bodech v denní dobu před a po zprovoznění záměru je uvedeno v tabulce 14. Tab. 14. Hluková zátěž z dopravních zdrojů v denní době – dopadající hluk [dB] Bod

Výška [m]

Sloupec

1 1 2

2 5 2

Hluk z provozu na železnici

Hluk z provozu na silniční síti

1

2

3

VAR 0 = VAR 1

VAR 0

VAR 1

37,6 39,4 44,7

58,5 58,5 50,5

58,7 58,7 51,6

4=3-2 VAR 1 – VAR 0

0,2 0,2 1,1

19

Hygienický limit pro hluk z provozu na komunikacích

70 70 55

Celkové zatížení 5=1+2 6=1+3 VAR 0

VAR 1

58,5 58,6 51,5

58,7 58,8 52,4

7=6-5 VAR 1 – VAR 0

0,2 0,2 0,9

s. r. o.


AKUSTICKÁ STUDIE


Bod

Výška [m]

Sloupec

3 3 4 4 5 5 6 6 7 7 8 8 9

4 7 2 5 2 5 2 5 2 8 2 5 2



1

2

3

VAR 0 = VAR 1

VAR 0

VAR 1

49,1 49,1 25,5 28,6 28,0 32,7 30,5 34,2 30,2 34,9 22,3 23,3 44,7

56,7 56,7 51,9 52,3 23,5 26,0 25,8 28,8 24,9 32,6 22,7 23,6 46,2

57,3 57,3 52,5 52,9 24,4 26,8 26,5 29,5 25,6 33,2 23,4 24,3 46,8

4=3-2 VAR 1 – VAR 0

0,6 0,6 0,6 0,6 0,9 0,8 0,7 0,7 0,7 0,6 0,7 0,7 0,6


70 70 70 70 55 55 55 55 55 55 70 70 55

Celkové zatížení 5=1+2 6=1+3 VAR 0

VAR 1

57,4 57,4 51,9 52,3 29,3 33,5 31,8 35,3 31,3 36,9 25,5 26,5 48,5

57,9 57,9 52,5 52,9 29,6 33,7 32,0 35,5 31,5 37,1 25,9 26,8 48,9

7=6-5 VAR 1 – VAR 0

0,5 0,5 0,6 0,6 0,3 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,4 0,4 0,4

Hygienické limity v území nejsou překročeny

V noční dobu dojde po zprovoznění záměru v roce 2018 rovněž k nárůstu akustické zátěže. Podél odjezdových a příjezdových tras lze v noční dobu očekávat nárůst hlukové zátěže do 0,7 dB. U objektů podél Průmyslové ulice se jedná o nejvyšší nárůst do 0,7 dB, po distribuci dopravy na Nádražní ulici a silnici II/388 již navýšení nepřekročí 0,5 dB. Vlivem zprovoznění navrhovaného záměru nedojde v noční době k překročení hygienických limitů v území. Nárůstu hlukové zátěže podél hlavních příjezdových a odjezdových tras nepřekročí 0,7 dB, což je hodnota, kterou nelze dle interpretace národní referenční laboratoře [6] a nařízení vlády nařízení vlády č. 272/2011 Sb. [1] považovat za hodnotitelnou změnu. Detailní vyhodnocení akustické zátěže z provozu na komunikacích v zájmovém území ve výpočtových bodech v noční dobu před a po zprovoznění záměru je uvedeno v tabulce 15.

20

s. r. o.


AKUSTICKÁ STUDIE


Tab. 15. Hluková zátěž z dopravních zdrojů v noční době – dopadající hluk [dB] Bod

Výška [m]

Sloupec

1 1 2 3 3 4 4 5 5 6 6 7 7 8 8 9

2 5 2 4 7 2 5 2 5 2 5 2 8 2 5 2



1

2

VAR 0 = VAR 1

VAR 0

34,6 36,3 41,6 46,1 46,1 22,5 25,6 24,6 29,3 27,2 30,8 26,8 31,5 19,0 19,9 41,7

50,9 50,9 43,5 49,2 49,2 44,3 44,8 16,3 18,9 18,8 21,9 18,0 25,3 15,4 16,3 38,8

3 VAR 1

4=3-2 VAR 1 – VAR 0

51,0 51,0 44,2 49,6 49,6 44,8 45,2 17,0 19,5 19,4 22,3 18,6 25,8 15,9 16,8 39,3

0,1 0,1 0,7 0,4 0,4 0,5 0,4 0,7 0,6 0,6 0,4 0,6 0,5 0,5 0,5 0,5

Celkové zatížení


5 = 1 +2

6=1+3

VAR 0

VAR 1

60 60 45 60 60 60 60 45 45 45 45 45 45 60 60 45

51,0 51,0 45,7 50,9 50,9 44,3 44,9 25,2 29,7 27,8 31,3 27,3 32,4 20,6 21,5 43,5

51,1 51,1 46,1 51,2 51,2 44,8 45,2 25,3 29,7 27,9 31,4 27,4 32,5 20,7 21,6 43,7

7=6-5 VAR 1 – VAR 0

0,1 0,1 0,4 0,3 0,3 0,5 0,4 0,1 0,1 0,1 0,0 0,1 0,1 0,2 0,2 0,2

Hygienické limity v území nejsou překročeny

5.3.2.


Vlivem zprovoznění záměru k nárůstu dopravní zátěže na železniční trati nedojde, akustické příspěvky z provozu na železnici se tak po realizaci záměru nezmění. Vyhodnocení akustických příspěvků z provozu na železnici v denní a noční dobu před a po zprovoznění záměru ukazují tabulky 14 a 15. 5.3.3.

Celková hlučnost

Celková hlučnost v území se vlivem zprovoznění záměru dramaticky nezmění. Nejvyšší nárůst hlukové zátěže lze očekávat v denní dobu podél Průmyslové ulice na fasádách orientovaných ke komunikaci a nepřekročí 0,9 dB. V noční dobu bylo nejvyšší navýšení vypočteno do 0,5 dB. Z vyhodnocení vyplývá, že celková zátěž se v území vlivem zprovoznění navrhovaného záměru pozorovatelně nezmění. Celkové dopravní zatížení před a po realizaci záměru ukazují tabulky 14 a 15.

21

s. r. o.


AKUSTICKÁ STUDIE


5.4. 5.4.1.

Hluk generovaný záměrem Hluk z dopravy na neveřejných komunikacích

Jedná se o hluk z pojezdů vozidel po ploše areálu navrhovaného záměru. V denní době je pro výpočet podle požadavků legislativy uvažována intenzita dopravy v 8 nejhlučnějších po sobě jdoucích hodinách, ve výpočtu byl zohledněn objem vozidel zadaný dle vstupních údajů předaných zadavatelem, který je uveden v tabulce 7. V posuzovaných bodech lze v denní dobu z provozu na neveřejných komunikacích očekávat nejvyšší hladiny akustického tlaku do 24,6 dB. Hygienický limit o hodnotě 50 dB v denní dobu tak bude s rezervou ve všech bodech splněn. V noční době byl hodnocen provoz v nejhorší hodinu. Nejvyšší hodnoty byly vypočteny pouze do 21,6 dB, hygienický limit 40 dB tak bude opět s jistotou splněn. Minimální příspěvky jsou dány umístěním záměru, který se nachází v dostatečné vzdálenosti od nejbližší chráněné zástavby. Vyhodnocení akustických příspěvků v referenčních bodech je uvedeno v tab. 16. 5.4.2.

Hluk z provozu stacionárních zdrojů

Pro stacionární zdroje hluku, osazené v prostoru navrhovaného závodu, platí hygienický limit ve venkovním chráněném prostoru nejbližších budov o hodnotě 50 dB v denní dobu. Ve studii byl zohledněn v denní dobu nepřerušovaný provoz všech náhradních zdrojů hluku na plný výkon. Akustické příspěvky z provozu stacionárních zdrojů podle výsledků modelových výpočtů u nejbližší chráněné zástavby poté nepřekročí 49,7 dB. Při posuzovaném provozním režimu (dimenzováno na hranu hygienického limitu) zdroje hluku v denní dobu hygienický limit splní. V noční dobu nebyl provoz stacionárních zdrojů uvažován. 5.4.3.

Hluk z dopravy na neveřejných komunikacích a z provozu stacionárních zdrojů

Limit pro hluk z provozu na neveřejných komunikacích a ze stacionárních zdrojů je na hranici chráněného venkovního prostoru staveb stanoven v denní dobu o hodnotě 50 dB a 40 dB v noční dobu. V denní dobu lze příspěvky z provozu na neveřejných komunikacích a při plném provozu navrhovaných stacionárních zdrojů očekávat nejvýše do 49,7 dB, tj. na hranici hygienického limitu. To je dáno dimenzováním náhradních zdrojů hluku osazených na střeše objektu. V noční dobu nejvyšší příspěvky provozu na neveřejných komunikacích nepřekročí 21,6 dB, provoz stacionárních zdrojů se v noční dobu neuvažuje.

22

s. r. o.


AKUSTICKÁ STUDIE


5.4.4.

Hluk z dopravy na veřejných komunikacích

Jedná se o hluk z pojezdů vozidel generovaných záměrem po veřejných komunikacích. V posuzovaných bodech lze v denní dobu z provozu na veřejných komunikacích očekávat nejvyšší hladiny akustického tlaku do 48,5 dB. Hygienické limity o hodnotě 60 a 55 dB v denní dobu tak budou s rezervou ve všech bodech splněny. V noční době byly nejvyšší hodnoty vypočteny pouze do 38,0 dB, hygienické limity 50 a 45 dB budou splněny. Vyhodnocení akustických příspěvků v referenčních bodech je uvedeno v tab. 16. Tab. 16. Hluková zátěž vyvolaná provozem záměru – dopadající hluk [dB] LAeq [dB] – denní doba Označení sloupce Výška Bod [m]

1 1 2 3 3 4 4 5 5 6 6 7 7 8 8 9

2 5 2 4 7 2 5 2 5 2 5 2 8 2 5 2

LAeq [dB] – noční doba

1

2

3=1+2

4

5

6

Neveřejné kom.

Stac. zdroje

Celkem

Veřejné kom.

Neveřejné kom.

Veřejné kom.

3,1 3,4 15,2 4,8 7,0 – 0,6 9,4 10,1 9,5 10,9 13,7 17,7 6,5 6,8 24,6

34,9 35,3 39,9 26,4 29,8 22,0 26,0 31,0 32,9 31,3 37,7 33,9 41,6 29,7 30,4 49,7

34,9 35,3 39,9 26,4 29,9 22,0 26,0 31,1 32,9 31,3 37,7 33,9 41,6 29,7 30,5 49,7

46,7 46,7 45,2 48,5 48,5 43,7 44,1 17,4 19,5 18,9 20,9 17,7 24,4 15,4 16,3 38,7

1,6 1,8 12,7 3,6 5,4 – – 7,6 8,5 7,8 9,0 12,3 16,9 5,5 5,8 21,6

35,4 35,4 33,8 38,0 38,0 33,1 33,6 6,2 8,4 8,3 10,0 8,4 14,8 5,8 6,5 27,5

Limit z provozu na neveřejných komunikacích a ze stacionárních zdrojů o hodnotě 50 dB ve dne a 40 dB v noci nebude překročen. Limit z dopravy generované záměrem na hlavních veřejných komunikacích o hodnotě 60 a 55 dB v denní a 50 a 45 dB v noční dobu nebude překročen. –: akustické příspěvky nižní než 0,1 dB

23

s. r. o.


AKUSTICKÁ STUDIE


6.

HLUK V PRŮBĚHU MONTÁŽÍ

Nebude probíhat vlastní výstavba nové haly. Záměr představuje pouze instalaci technologické linky. Ta bude realizována v dílčích etapách na základě daného technologického postupu. Jednotlivé díly technologického vybavení budou do závodu postupně naváženy pomocí těžkých nákladních vozidel. Na základě plánu montáže technologií byl zpracován odhad počtu cest nákladních vozidel v období montáží jednotlivých částí linek. Odhad počtu jízd pro jednotlivé etapy montáže ukazuje tabulka 17. Tab. 17. Postup montáží a očekávané dopravní zatížení (rok 2017) Technologie

leden

CB1 CB2 Magalloy Slitting Stripping Balicí linka Cu linka Single wall Zdroj chlazení Zdroj N2 Zdroj H

4 1 1 1

Celkem

17

únor

březen

2 1

2 2 1 1

duben

květen

5

4

5

4

5 5

1

4

6

Z tabulky je patrné, že dovoz technologií se předpokládá nejintenzivnější v průběhu ledna 2017, v dalším období (únor – květen 2017) bude výrazně nižší. V případě kritického souběhu činností se celková doprava do/z areálu bude pohybovat na maximální úrovni do 15 příjezdů OV/24h, 2 příjezdů LNV/24h a 3 příjezdů TNV/24h. 6.1.

Výsledky modelových výpočtů – staveništní doprava

Pro stavební činnost je limit pro staveništní dopravu pohybující se po veřejných komunikacích v území ve venkovním chráněném prostoru budov roven min. LAeq = 65 dB. Nejvyšší předpokládaný denní pojezd staveništní dopravy lze v průběhu výstavby očekávat při realizaci záměru do 3 nákladních vozidel za den v jednom směru (tedy 6 obousměrných pohybů) a 17 vozidel do 3,5 tuny (celkem 34 pohybů osobních a lehkých nákladních vozidel). Protože není zatím upřesněna trasa staveništní dopravy, byl plný počet očekávaných intenzit uvažován po napojení na silnici II/388 jak ve směru do centra Bystřice, tak ve směru na Rodkov. Nejvyšší akustické příspěvky

24

s. r. o.


AKUSTICKÁ STUDIE


z provozu staveništní dopravy nepřekročí 43,7 dB. Hygienický limit tak nebude překročen. Tab. 18. Akustické příspěvky ze staveništní dopravy – dopadající hluk [dB] Bod

Výška [m]

LAeq [dB] – denní doba – Staveništní doprava

1 1 2 3 3 4 4 5 5 6 6 7 7 8 8 9

2 5 2 4 7 2 5 2 5 2 5 2 8 2 5 2

43,7 43,7 36,3 40,3 40,3 35,5 35,9 10,1 11,9 11,1 12,9 11,9 17,5 9,7 10,2 31,6

25

s. r. o.


AKUSTICKÁ STUDIE


ZÁVĚR Cílem předložené studie je posoudit vliv provozu Výrobní haly Cooper Standard Bystřice - technologie na akustickou situaci v lokalitě. Zájmové území se nachází v průmyslové zóně okrajové části města Bystřice nad Pernštejnem podél Průmyslové ulice v blízkosti železniční stanice Bystřice nad Pernštejnem. Záměr představuje instalaci nové technologické linky sloužících k povrchové úpravě kovů ve stávající výrobní hale Cooper-Standard Automotive. Jedná se tak o změnu využívání stávající haly, která je již schválena v rámci podlimitního oznámení EIA. Předkládané hodnocení však uvažuje ve výchozí situaci na straně bezpečnosti stav bez realizace záměru. Z výsledků modelového výpočtu vyplývá, že dominantní vliv na akustickou situaci v lokalitě má provoz na hlavních komunikacích v území, jedná se o silnici II/388 a navazující Nádražní ulice. Akustická situace je ovlivněna i provozem na železnici. Ve studii byly vyhodnoceny akustické dopady u staveb, které by mohly být provozem navrhovaného záměru nejvýznamněji zasaženy, jedná se zejména o okrajovou zástavbu města a objekty podél odjezdových tras. V roce 2018 bez uvažovaného provozu záměru (varianta 0) lze ve výpočtových bodech v denní dobu očekávat ekvivalentní hladiny akustického tlaku z hodnocených zdrojů hluku (automobilová a železniční doprava) v rozmezí od 25,5 do 58,6 dB. Samotné akustické příspěvky z automobilové dopravy byly pro denní dobu vypočteny od 22,7 do 58,5 dB. Akustické příspěvky z provozu na železnici v denní dobu byly vypočteny v rozmezí od 22,3 do 49,1 dB. V noční době (22 – 6 hod) odpovídá rozložení hlukové zátěže denní době. Vypočtené hodnoty LAeq,noc z provozu na silničních úsecích a železnici se budou u posuzované zástavby pohybovat v rozmezí od 20,6 do 51,0 dB. Akustické příspěvky z automobilové dopravy byly vypočteny v intervalu od 15,4 do 50,9 dB. Akustické příspěvky z provozu na železnici v denní dobu byly vypočteny v rozmezí od 19,0 do 46,1 dB. Hygienické limity budou v území splněny. Po zprovoznění navrhovaného záměru v roce 2018 (varianta 1) dojde k nárůstu akustické zátěže. V denní dobu lze očekávat nejvyšší hodnoty do 1,1 dB, v noční dobu do 0,7 dB. Vlivem zprovoznění navrhovaného záměru nedojde v denní době k překročení hygienických limitů v území. Nárůstu hlukové zátěže podél hlavních příjezdových a odjezdových tras nepřekročí kromě jednoho bodu 0,9 dB, což je hodnota, kterou nelze dle interpretace národní referenční laboratoře a nařízení vlády nařízení vlády č. 272/2011 Sb. považovat za hodnotitelnou změnu. Mírnou změnu tak lze očekávat u jednoho objektu podél Průmyslové ulice s tím, že ani po

26

s. r. o.


AKUSTICKÁ STUDIE


zprovoznění záměru zde akustické zatížení z dopravy na komunikacích nepřekročí hodnotu 51,6 dB. Vlivem zprovoznění záměru k nárůstu dopravní zátěže na železniční trati nedojde, akustické příspěvky z provozu na železnici se tak po realizaci záměru nezmění. Při posouzení celkové akustické zátěže v území (silniční a železniční doprava) se akustická situace v území po zprovoznění záměru zvýší nejvíce o 0,9 dB v denní a 0,5 dB v noční dobu. Lze tak konstatovat, že se akustická situace vlivem zprovoznění areálu pozorovatelně nezmění. Hluk z provozu stacionárních zdrojů a z provozu na neveřejných komunikacích v žádném referenčním bodě nepřekročí limitní hranici 50 dB v denní a 40 dB v noční dobu. Stacionární zdroje hluku byly navrženy při horní hranici tak, aby byl hygienický limit zajištěn. Ve studii byla vyhodnocena také doprava při montáži technologií. Z výsledků modelových výpočtů vyplývá, že akustické příspěvky z dopravy přivážející technologické linky nepřekročí povolenou mez. Závěrem lze na základě výsledků akustického vyhodnocení konstatovat, že všechny nové zdroje hluku související s realizací záměru jsou navrženy tak, aby byly zajištěny hygienické limity dané legislativou. Změny akustické zátěže způsobené realizací záměru poté nebudou nadměrně významné.

27

s. r. o.


AKUSTICKÁ STUDIE


POUŽITÉ PODKLADY [1]

Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

[2]

Liberko M., Polášek J.: Hluk+ verze 11.05. Profi – Výpočet dopravního a průmyslového hluku ve venkovním prostředí.

[3]

I & V Consulting s.r.o.: Podklady od zadavatele, Praha, 2016.

[4]

Ministerstvo zdravotnictví – hlavní hygienik České Republiky: Metodický návod pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí, Praha, 2001.

[5]

Kol. autorů: Stavební a urbanistická akustika, Dům techniky ČSVTS, Praha, 1985.

[6]

NRL: Výpočtové akustické studie, hodnocení pro účely ochrany veřejného zdraví před hlukem (Obecný rámec).

[7]

Ministerstvo zdravotnictví: Metodický návod pro hodnocení hluku v chráněném venkovním prostoru staveb, Praha, 2010.

[8]

European Transportation Consultancy, s. r. o.: Dopravněinženýrksé podklady, Praha, 2016.

28

ROZLOENÍ HLUKOVÉ ZÁTÌE VE VÝCE 3 METRY Stávající stav Hluk z provozu na silnièní síti a eleznici -621500

-621000

Výkres 1

-620500

-620000

Y8 #

DENNÍ DOBA Y7 # # Y Y 6 # -1122500

-1122500

5

4 # Y Pr

LAeq

ùm

ys

,6-22

2a9 # Y# Y

vá

3 # Y

Y #

í

n

a dr

-1123000

-1123000

lo

Ná

[dB] < 35 dB 35 - 40 dB 40 - 45 dB 45 - 50 dB 50 - 55 dB 55 - 60 dB > 60 dB výpoètový bod automobilová doprava eleznièní doprava zástavba

1 -621500

88

/3

II

VÝROBNÍ HALA COOPER STANDARD BYSTØICE - TECHNOLOGIE AKUSTICKÁ STUDIE

ZADAL


ZPRACOVAL ATEM - Ateliér ekologických modelù, s. r. o.

#Y -621000

NÁZEV PROJEKTU

-620500

-620000

S-JTSK

DATUM

09 - 2016

MÌØÍTKO

1 : 9 250

ROZLOENÍ HLUKOVÉ ZÁTÌE VE VÝCE 3 METRY Stávající stav Hluk z provozu na silnièní síti a eleznici -621500

-621000

Výkres 2

-620500

-620000

Y8 #

NOÈNÍ DOBA Y7 # # Y Y 6 # -1122500

-1122500

5

4 # Y Pr

ùm

ys

LAeq

2a9 # Y# Y

vá

3 # Y

Y #

í

n

a dr

,22-6

Ná

[dB] < 25 dB 25 - 30 dB 30 - 35 dB 35 - 40 dB 40 - 45 dB 45 - 50 dB > 50 dB výpoètový bod automobilová doprava

-1123000

-1123000

lo

eleznièní doprava

zástavba

88

/3

1

-621500

II


ZADAL



#Y -621000

NÁZEV PROJEKTU

-620500

-620000

S-JTSK

DATUM

09 - 2016

MÌØÍTKO

1 : 9 250

ROZLOENÍ HLUKOVÉ ZÁTÌE VE VÝCE 3 METRY Stav pøed zprovoznìním zámìru Hluk z provozu na silnièní síti a eleznici -621500

-621000

Výkres 3

-620500

-620000

Y8 #

DENNÍ DOBA ROK 2018 VARIANTA 0

Y7 # # Y Y 6 # -1122500

-1122500

5

4 # Y Pr

ùm

ys

LAeq

,6-22

2a9 # Y# Y

vá

3 # Y

Y #

í

n

a dr

Ná


-1123000

-1123000

lo

eleznièní doprava

zástavba

88

/3

1

-621500

II


ZADAL



#Y -621000

NÁZEV PROJEKTU

-620500

-620000

S-JTSK

DATUM

09 - 2016

MÌØÍTKO

1 : 9 250

ROZLOENÍ HLUKOVÉ ZÁTÌE VE VÝCE 3 METRY Stav pøed zprovoznìním zámìru Hluk z provozu na silnièní síti a eleznici -621500

-621000

Výkres 4

-620500

-620000

Y8 #

NOÈNÍ DOBA ROK 2018 VARIANTA 0

Y7 # # Y Y 6 # -1122500

-1122500

5

4 # Y Pr

ùm

ys

LAeq

2a9 # Y# Y

vá

3 # Y

Y #

í

n

a dr

,22-6

Ná


-1123000

-1123000

lo

eleznièní doprava

zástavba

88

/3

1

-621500

II


ZADAL



#Y -621000

NÁZEV PROJEKTU

-620500

-620000

S-JTSK

DATUM

09 - 2016

MÌØÍTKO

1 : 9 250

ROZLOENÍ HLUKOVÉ ZÁTÌE VE VÝCE 3 METRY Stav po zprovoznìní zámìru Hluk z provozu na silnièní síti a eleznici -621500

-621000

Výkres 5

-620500

-620000

Y8 #

DENNÍ DOBA ROK 2018 VARIANTA 1

Y7 # # Y Y 6 # -1122500

-1122500

5

4 # Y Pr

ùm

ys

L

Aeq,6-22

lo

vá

[dB] < 35 dB 35 - 40 dB 40 - 45 dB 45 - 50 dB 50 - 55 dB 55 - 60 dB

2a9 # Y# Y

3 # Y

ní

a

dr

Ná

-1123000

-1123000

> 60 dB

Y #

výpoètový bod automobilová doprava eleznièní doprava areálová komunikace zámìru zámìr zástavba

88

/3

1

-621500

II


ZADAL



#Y -621000

NÁZEV PROJEKTU

-620500

-620000

S-JTSK

DATUM

09 - 2016

MÌØÍTKO

1 : 9 250

ROZLOENÍ HLUKOVÉ ZÁTÌE VE VÝCE 3 METRY Stav po zprovoznìní zámìru Hluk z provozu na silnièní síti a eleznici -621500

-621000

Výkres 6

-620500

-620000

Y8 #

NOÈNÍ DOBA ROK 2018 VARIANTA 1

Y7 # # Y Y 6 # -1122500

-1122500

5

4 # Y Pr

ùm

ys

L

Aeq,22-6

lo

vá

[dB] < 25 dB 25 - 30 dB 30 - 35 dB 35 - 40 dB 40 - 45 dB 45 - 50 dB

2a9 # Y# Y

3 # Y

ní

a

dr

Ná

-1123000

-1123000

> 50 dB

Y #

výpoètový bod automobilová doprava eleznièní doprava areálová komunikace zámìru zámìr zástavba

88

/3

1

-621500

II


ZADAL



#Y -621000

NÁZEV PROJEKTU

-620500

-620000

S-JTSK

DATUM

09 - 2016

MÌØÍTKO

1 : 9 250

EKOBEST s.r.o.

ROZPTYLOVÁ STUDIE

2016

Výrobní hala Cooper Standard Bystřice technologie Předkladatel:

EKOBEST s.r.o. Elišky Krásnohorské 798 544 01 Dvůr Králové nad Labem IČ: 25959085 web: www.ekobest.cz email: [email protected]

Rozptylová studie

Výrobní hala Cooper Standard Bystřice - technologie

Obsah 1. ZADÁNÍ ROZPTYLOVÉ STUDIE ............................................................................... 4 2. POUŽITÁ METODIKA VÝPOČTU .............................................................................. 4 3. VSTUPNÍ ÚDAJE ....................................................................................................... 8 3.1. Umístění záměru ................................................................................................... 8 3.2. Údaje o zdrojích ..................................................................................................... 9 3.3. Meteorologické podklady ..................................................................................... 15 3.4. Referenční body a síť uzlových bodů ................................................................... 16 3.5. Znečišťující látky a příslušné imisní limity ............................................................ 18 3.6. Hodnocení úrovní znečištění v předmětné lokalitě ............................................... 19 4. VÝSLEDKY ROZPTYLOVÉ STUDIE ........................................................................ 25 5. NÁVRH KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ ................................................................. 33 6. ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ ..................................................................................... 34 7. SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ ........................................................................ 39 8. SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................... 39

EKOBEST s.r.o. Elišky Krásnohorské 798 544 01 Dvůr Králové nad Labem

Stránka 3

Rozptylová studie


1. ZADÁNÍ ROZPTYLOVÉ STUDIE Rozptylová studie byla zpracována na základě objednávky zpracovatele oznámení jako součást oznámení EIA pro vyhodnocení vlivů posuzovaného záměru „Výrobní hala Cooper Standard Bystřice – technologie“ v provozovně společnosti Cooper-Standard Automotive Česká republika s.r.o. na kvalitu ovzduší v posuzovaném území. Název záměru:

Výrobní hala Cooper Standard Bystřice – technologie

Objednatel:

I & V Consulting s.r.o. se sídlem: Voskovcova 1130/34; 152 00 Praha 5

Provozovatel:

Cooper-Standard Automotive Česká republika s.r.o. sídlo: Jamská 2191/33, 591 01 Žďár nad Sázavou IČ: 25824031 provozovna: Průmyslová ul.; 593 01 Bystřice nad Pernštejnem

Zpracovatel:

EKOBEST s.r.o., Elišky Krásnohorské 798, 544 01 Dvůr Králové nad Labem IČ: 25959085, www.ekobest.cz odpovědná osoba: Ing. Lenka Čtvrtníková, autorizace pro zpracování rozptylových studií č.j. 833/820/08 email: [email protected]; tel: 606 795 155 označení rozptylové studie: 2016/RS/297

Rozptylová studie byla zpracována pro polutanty emitované z provozu nových technologických linek sloužících k povrchové úpravě kovů (za účelem výroby palivových, brzdových a jiných potrubních systémů sloužících k rozvodu kapalin, stlačeného vzduchu a ostatních médií v automobilu) ve výrobní hale Cooper-Standard Automotive v průmyslové zóně okrajové části města Bystřice nad Pernštejnem. Jedná se o polutanty z provozu technologie PM10 a PM2,5, dále NO2, H2SO4, SO2, Cu, Zn, VOC, kyanidy a polutanty ze spalování zemního plynu NO2, CO a ze související dopravy pro NO2, CO, benzen, PM10, PM2,5 a benzo(a)pyren.

2. POUŽITÁ METODIKA VÝPOČTU Výpočet rozptylové studie byl realizován pomocí softwaru SYMOS´97 - verze 2013, který je určen pro modelování znečištění ze stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Metodika, kterou software SYMOS´97 používá při modelování znečištění, byla schválena Ministerstvem životního prostředí a byla vydána dne 15. dubna 1998 ve Věstníku MŽP č. 3/1998, jako Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí České republiky - Výpočet znečištění ovzduší z bodových a mobilních zdrojů „SYMOS´97“. EKOBEST s.r.o. Elišky Krásnohorské 798 544 01 Dvůr Králové nad Labem

Stránka 4

Rozptylová studie


Vstupní údaje i forma výsledků výpočtu v metodice SYMOS'97 byly přizpůsobené tehdy platné legislativě, aby byly na minimum omezeny problémy s používáním metodiky v praxi a aby byly výsledky přímo srovnatelné s platnými imisními limity a přípustnými koncentracemi znečišťujících látek v ovzduší. V souvislosti se vstupem ČR do EU se legislativa v oboru životního prostředí přizpůsobuje platným evropským předpisům a proto v ní vznikají změny, na které musí reagovat i metodika výpočtu znečištění ovzduší, má-li vést i nadále k výsledkům snadno použitelným v běžné praxi. Tuto možnost poskytovala již upravená metodika SYMOS´97, verze 2003. Hlavní změny zahrnuté v programu jsou: stanovení imisních koncentrací pro některé znečišťující látky jako hodinových průměrných hodnot koncentrací, stanovení imisních koncentrací pro některé znečišťující látky jako denních průměrných hodnot (PM10 a SO2) nebo 8-hodinových průměrných hodnot koncentrací, hodnocení znečištění ovzduší oxidy dusíku také z hlediska NO2 (dříve pouze NOx), nový výpočet frakce spadu prachu - PM10. Metodika výpočtu obsažená v programu SYMOS´97 umožňuje: výpočet znečištění ovzduší plynnými látkami z bodových, liniových a plošných zdrojů, výpočet znečištění od velkého počtu zdrojů, stanovit charakteristiky znečištění v husté síti referenčních bodů a připravit pro názorné kartografické zpracování výsledků výpočtů, brát v úvahu statistické rozložení směru a rychlosti větru vztažené ke třídám stability mezní vrstvy ovzduší podle klasifikace Bubníka a Koldovského. Metodika umožňuje pro každý referenční bod výpočet těchto základních charakteristik znečištění ovzduší: maximální možné krátkodobé koncentrace znečišťujících látek, které se mohou vyskytnout ve všech třídách rychlosti větru a stability ovzduší, maximální možné krátkodobé koncentrace znečišťujících látek bez ohledu na třídy rychlosti větru a stability ovzduší, roční průměrné koncentrace, dobu trvání koncentrací převyšujících určité předem zadané hodnoty. Metodika je určena pro vypracování rozptylových studií, které slouží jako podklad pro hodnocení kvality ovzduší. Metodika není použitelná pro výpočet znečištění ovzduší ve vzdálenosti nad 100 km od zdrojů a uvnitř městské zástavby pod úrovní střech budov. Základních rovnic modelu rovněž nelze použít pro výpočet znečištění pod inverzní vrstvou ve složitém terénu a při bezvětří. Hodnoty vypočtených koncentrací v referenčním bodě závisí mimo jiné na tvaru terénu mezi zdrojem a referenčním bodem. Pro výpočet znečištění vstupuje terén formou matice hodnot výškopisu v požadované oblasti o libovolné velikosti buňky. Do výpočtu může být zahrnut vliv převýšení v malých vzdálenostech - v řadě případů je nutno počítat znečištění i v malých vzdálenostech od komína, kdy ještě vlečka nedosahuje své maximální výšky. V metodice je zahrnut tvar křivky, po které stoupají exhalace, a tedy je možné počítat koncentrace i ve velmi malé vzdálenosti od zdroje. V případě, že se vyskytuje několik komínů vedle sebe tak, že se jejich kouřové vlečky mohou vzájemně ovlivňovat, celkové převýšení vleček vzrůstá. Tyto skutečnosti jsou zahrnuty ve výpočtovém modelu. Dále je do výpočtu zahrnuta i korekce efektivní výšky na vliv terénu, v případě že mezi zdrojem a referenčním bodem je terén zvýšený, a že kouřová vlečka vystupuje podél svahů vzhůru. EKOBEST s.r.o. Elišky Krásnohorské 798 544 01 Dvůr Králové nad Labem

Stránka 5

Rozptylová studie


Znečišťující látky se v atmosféře podrobují různým procesům, jejichž přičiněním jsou z atmosféry odstraňovány. Jedná se o dva druhy procesů: chemické a fyzikální. Fyzikální procesy se dále dělí na mokrou a suchou depozici, podle způsobu jakými jsou škodliviny z ovzduší odstraňovány. Suchá depozice představuje zachytávání plynné nebo pevné látky z ovzduší na zemském povrchu, mokrá depozice přestavuje vymývání těchto látek padajícími srážkami. Model třídí látky do tří skupin (I. kategorie - látka v atmosféře setrvává 20 hod; II. kategorie - látka setrvává v atmosféře 6 dní; a látky III. kategorie setrvávají v atmosféře 2 roky). Ve výpočtu pomocí softwaru SYMOS´97 je zahrnuto zeslabení vlivu nízkých zdrojů na znečištění ovzduší na horách. V atmosféře existují zadržující vrstvy, nad které se znečištění z nízkých zdrojů nemůže dostat. Jako nejdůležitější klimatický vstupní údaj se zadává větrná růžice rozlišená podle rychlostí větru a teplotní stability atmosféry. (slabý vítr 1,7 m.s-1; střední vítr 5 m.s-1 a silný vítr 11 m.s-1). Rychlostí větru se přitom rozumí rychlost zjišťovaná ve standardní meteorologické výšce 10 m nad zemí. STABILITNÍ KLASIFIKACE ATMOSFÉRY Mírou termické stability je vertikální teplotní gradient popisující její teplotní zvrstvení. Stabilitní klasifikace obsahuje pět tříd stability atmosféry: č. I. II. III. IV. V.

třída stability superstabilní stabilní izotermní normální konvektivní

popis třídy stability silné inverze, velmi špatné podmínky rozptylu běžné inverze, špatné podmínky rozptylu slabé inverze, izotermie nebo malý kladný teplotní gradient indiferentní teplotní zvrstvení, běžný případ dobrých rozptylových podmínek labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl znečišťujících látek

Ne všechny třídy se vyskytují za všech rychlostí větru. Dle metodiky Bubník - Koldovský jsou klasifikovány tři třídy větru: slabý vítr 1,7 m.s-1, mírný vítr 5 m.s-1 a silný vítr 11 m.s-1. V praxi dochází k výskytu 11 kombinací tříd stability a tříd rychlosti větru. Větrná růžice, která je vstupem pro výpočet znečištění ovzduší, tedy obsahuje relativní četnosti směru větru z 8 základních směrů pro těchto 11 různých rozptylových podmínek a kromě toho četnost bezvětří pro každou třídu stability atmosféry. Podmínka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11


Třída stability ovzduší I II II III III III IV IV IV V V

Rychlost větru [m.s-1] 1,7 1,7 5 1,7 5 11 1,7 5 11 1,7 5

Stránka 6

Rozptylová studie


První úpravy metodiky vydané v roce 1998 proběhly v roce 2003 v souvislosti se schválením zákona č. 86/2002 Sb. a vládního nařízení č. 350/2002 Sb. a byly uvedeny v doplňku k metodické příručce. Doplněk reagoval mj. na nové imisní limity pro PM10, poskytnul návod pro výpočet průměrných denních koncentrací PM10 a SO2 z maximálních hodinových koncentrací těchto látek a umožnil hodnocení imisního příspěvku NO2 (dříve pouze NOx). V úpravě 2013 byl pro přehlednost sloučen doplněk s původní metodikou a byl brán zřetel na aktuální legislativu (např. aktualizované imisní limity) a nové poznatky v oblasti ochrany čistoty ovzduší. Byly upraveny tabulky průměrných výhřevností paliv, odstraněny tabulky poměrů NO2 a PM10, aktualizovány koeficienty pro liniové zdroje, aktualizovány vzorce pro výpočet maximálních denních imisních koncentrací PM10 a SO2 a upraven vztah pro výpočet přeměny NO na NO2. Byl doplněn postup pro výpočet počtu dní překračujících 24hodinový limit suspendovaných částic PM10 emitovaných z liniových zdrojů (pozemních komunikací). Tyto výpočty (maximálních denních koncentrací) jsou zahrnuty již v software SYMOS´97, verze 2013. Rozptyl škodlivin byl zpracován pomocí software SYMOS’97, verze 2013, (v. 7.0.5311.11674), jehož registrační číslo je 2106400193.


Stránka 7

Rozptylová studie


3. VSTUPNÍ ÚDAJE 3.1. Umístění záměru Záměrem investora Cooper-Standard Automotive Česká republika s.r.o. je instalace a provoz nových technologických linek sloužících k povrchové úpravě kovů (za účelem výroby palivových, brzdových a jiných potrubních systémů sloužících k rozvodu kapalin, stlačeného vzduchu a ostatních médií v automobilu) ve výrobní hale Cooper-Standard Automotive v průmyslové zóně okrajové části města Bystřice nad Pernštejnem. V rámci výroby budou probíhat procesy jako dělení plechu, pomědění, tváření trubek (válcování, pájení, sváření trubek) a jejich povrchová úprava. K tomu se pojí pomocné technologie k přípravě technické vody a plynů, k manipulaci a skladování. Na následující mapě je v širších vztazích znázorněno umístění posuzovaného záměru. Umístění záměru

zdroj: www.cuzk.cz

Rozptylová studie byla počítána pro provoz popsaný v rámci EIA za předpokladu výroby v roce 2018. Posuzovaný záměr je umístěn v kraji Vysočina v katastrálním území Bystřice nad Pernštejnem. Záměr je situován do prostor výrobní haly Cooper-Standard Automotive na pozemcích o celkové rozloze 2,59 ha (část pozemku p.č. 2958/29 a celý pozemek p.č. 2958/30).


Stránka 8

Rozptylová studie


3.2. Údaje o zdrojích V rámci provozu posuzovaného záměru „Výrobní hala Cooper Standard Bystřice - technologie“ byly identifikovány zdroje znečišťování ovzduší a rozděleny dle charakteru na bodové, plošné a liniové. Vstupní data, jejichž znalost je potřebná pro výpočet očekávaného znečištění venkovního ovzduší pomocí software SYMOS´97, je možno pro orientační posouzení příspěvku k imisní zátěži způsobené provozem posuzovaných záměrů rozdělit do čtyř základních celků: • • • •

Data o zdrojích znečišťování ovzduší Referenční body Pravidelná síť uzlových bodů Větrná růžice

Návaznost jednotlivých kroků technologie je možné popsat přehledně vývojovým diagramem.

Detailní popis je v kapitole B.I.6 předkládaného oznámení EIA, jehož je tato rozptylová studie nedílnou součástí.


Stránka 9

Rozptylová studie


Bodové zdroje Z výše uvedeného vyplývá, že v rámci záměru budou umístěny do vybudovaného objektu vytápění a technologie zajišťující výrobu palivových, brzdových a jiných potrubních systémů sloužících k rozvodu kapalin, stlačeného vzduchu a ostatních médií v automobilu. Vytápění:

V objektu bude umístěna kotelna o celkovém příkonu 1600 kW, která bude zajišťovat dodávku tepla a TUV pro objekt. Maximální hodinová spotřeba zemního plynu je 53 m3/hod.

Technologie:

Emise z jednotlivých částí technologie byly definovány v souladu s odborným posudkem zpracovaným Doc. Ing. Tomášem Sákrou, CSc. k tomuto záměru.

Linka CB 1:

Linka, kde je zpracován poměděný ocelový pásek (výstup z podélně dělicí linky) na kontinuální dvouvrstvou trubku, která je na výstupu navinuta na cívku. Emise z linky jsou na pozicích 2.05 a 2.06 ze spalování zemního plynu, při spotřebě zemního plynu ve výši 0,5 m3/hod.

Linka CB2/CB3:

Jedná se o linku, která zpracovává poměděné ocelové pásky (výstup z podélně dělicí linky) na kontinuální dvouvrstvou trubku, která je na výstupu navinuta na cívku. Emise na pozicích 3.02 z pájení mědi, emise jsou minimální, není navržen emisní limit, není stanovena referenční koncentrace dle BAT.

Single wall:

Linka na výrobu jednovrstvé trubky. Zpracovávání poniklovaného pásku z nežíhané oceli (původní šířka cca 49 mm), výstupem je kontinuální jednovrstvá trubka navinutá na cívku. Emise TZL na pozici 4.01 z napojování pásky a následného broušení, dále i z pozice 4.03 svařování byly vyčísleny ve výši emisního limitu 50 mg/m3, reálně lze očekávat maximálně 10% tohoto limitu.

MagAlloy:

Příprava povrchu trubky před nanášením povrchových vrstev kovů (slitiny 95% Zn + 5% Al) a dále vrstvy plastu – polyamidu PA 12 – na její vnější povrch, jednak vlastní nanášení. Výstupem jsou buď nařezané přířezy, nebo trubky stočené do svitků. Lze očekávat emise VOC z nanášení primeru na pozici 5.03, emise z extruze a potisku na pozici 5.04 a emise z pasivace na pozici 5.07, kdy pro účely vstupů do rozptylové studie byly uvažovány ze všech těchto výduchů maximální emise se výši emisního limitu do 50 mg/m3. Dále jsou do výpočtu zahrnuty emise TZL, NOx, a zinku z vlastního nanášení slitiny. Přestože kapacita výroby nedosáhne hodnoty pro stanovení emisních limitů, byly tyto limity použity pro vyčíslení množství emisí z tohoto výdechu.

Cooper coating:

Linka na kontinuální oboustranné nanášení povlaku mědi na kovový pás. Pás je transportován z výstupu podélné dělicí linky a dochází ke změně polohy osy jeho svitku. Pás je poté zaveden do průběžné linky, kde je v kyanidové elektro-alkalické lázni na obě strany nanášena vrstva mědi. Poměděný pás je opět smotáván do svitku. Jsou uvažovány emise H2SO4 a SO2 z aktivace, odtah pozice 6.02. ve výši emisních limitů, přestože kapacita výroby nedosáhne hodnoty pro stanovení emisních limitů, byly tyto limity použity pro vyčíslení množství emisí z tohoto výduchu. Dále lze předpokládat emise mědi a kyanidů z pozice 6.03 – Cooper strike a pozice 6.04.


Stránka 10

Rozptylová studie


Poměďování. Množství emisí bylo vyčísleno na základě nejvyšších obvyklých hodnot z BAT a sice měď ve výši 0,1 mg/m3 a kyanidy ve výši 3 mg/m3 z odtahovaných lázní. Z technologie Cooper coatingu (poměďování) budou dále emitovány VOC. Předpokládáme je v maximální výši 50 mg/m3. V následující tabulce je umístění výduchů definovaných technologií. souřadnice x*

souřadnice y*

souřadnice z

Výška výduchu [m]

Kotelna

-620703

-1122614

564.9

8,5

02.06.


-620704

-1122670

564.9

8,5

02.05.


-620691

-1122648

564.9

8,5

04.01


-620639

-1122574

564.9

8,5

04.03


-620651

-1122593

564.9

8,5

05.03

MagAlloy primer

-620678

-1122609

564.9

8,5

05.04.


-620685

-1122620

564.9

8,5

05.05

MagAlloy Zn+Al

-620668

-1122595

564.9

8,5

05.07

MagAlloy Pasivace

-620680

-1122606

564.9

8,5

06.02.


-620716

-1122647

564.9

8,5

06.03

Cooper Strike

-620710

-1122640

564.9

8,5

06.04

Poměďování

-620704

-1122631

564.9

8,5

06.05.


-620697

-1122620

564.9

8,5

název K

* - k výpočtu byl použit souřadný systém s-JTSK V následující tabulce jsou uvedeny charakteristiky bodových zdrojů. objemový tok vzdušiny

průměr

teplota spalin

roční provoz

denní provoz

[m3/hod]

[m]

[°C]

[hod/rok]

[hod/den]

Kotelna

650,8

0,3

80

3840

16

02.06.


6,14

0,1

70

3840

16

02.05.


6,14

0,1

70

3840

16

04.01


2100

0,4

20

120

0,5

04.03


1600

0,3

50

3840

16

05.03

MagAlloy primer

350

0,2

20

3840

16

název

K


Stránka 11

Rozptylová studie


05.04.


350

0,2

20

3840

16

05.05

MagAlloy Zn+Al

450

0,2

20

3840

16

05.07

MagAlloy Pasivace

350

0,2

20

3840

16

06.02.


1000

0,3

40

3840

16

06.03

Cooper Strike

1000

0,3

50

3840

16

06.04

Pomědování

6000

0,8

50

3840

16

06.05.


2000

0,3

20

3840

16

Emise z vytápění a spalování zemního plynu byly vyčísleny pomocí spotřeb paliv definovaných výše a emisních faktorů, které jsou definované ve Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP, jímž se stanovují emisní faktory dle §12 odst. 1 vyhlášky č. 415/2012 Sb. (zveřejněno ve Věstníku MŽP srpen 2013). Emise z technologie byly vyčísleny dle postupu uvedených výše. V následující tabulce jsou presentovány množství emisí zadaných do výpočtového software Symos´97 za každý definovaný výduch. pozice K

02.06.

02.05.

04.01

04.03

Technologická linka Kotelna





polutant

[kg/rok]

[kg/hod]

[g/s]

NOx

952.474

0.24804

0.06890

CO

234.455

0.061056

0.01696

NOx

8.986

0.00234

0.00065

CO

2.212

0.000576

0.00016

NOx

8.986

0.00234

0.00065

CO

2.212

0.000576

0.00016

TZL

12.600

0.105

0.02917

PM10

10.710

0.08925

0.024792

PM2,5

7.560

0.063

0.0175

TZL

307.200

0.080

0.02222

PM10

261.120

0.068

0.018889

PM2,5

184.320

0.048

0.013333

05.03

MagAlloy primer

VOC

67.200

0.0175

0.00486

05.04.


VOC

67.200

0.0175

0.00486

05.05

MagAlloy Zn+Al

NOx

691.200

0.18

0.05000

Zn

17.280

0.0045

0.00125

VOC

67.200

0.0175

0.00486

H2SO4

7.680

0.002

0.00056

05.07

MagAlloy Pasivace

06.02.



Stránka 12

Rozptylová studie

06.03

06.04

06.05.


Cooper Strike

Pomědování


SO2

76.800

0.02

0.00556

Cu

0.384

0.0001

0.00003

CN-

11.520

0.003

0.00083

Cu

2.304

0.0006

0.00017

CN-

69.120

0.018

0.00500

VOC

384

0.1000

0.02778

Liniové zdroje Liniové zdroje znečišťování ovzduší jsou charakterizovány zejména související dopravou. Jedná se o spalovací motory nákladních automobilů přivážející suroviny a odvážející výrobky do provozovny a osobní automobily zaměstnanců a návštěv. Příjezd obslužné dopravy do průmyslového areálu je zajištěn po místní komunikaci Průmyslová. Z ulice Průmyslová pokračují automobily po silnici I/21 směr Bystřice a směr Rodkov. → směr Bystřice – 82 %, → směr Rodkov – 12 %, Vstupní materiál bude do prostor firmy dopravován převážně nákladními automobily. Pro dopravu vstupního materiálu se předpokládá frekvence maximálně cca 150 těžkých nákladních automobilů (TNA) denně (pouze v denní době) a 5 lehkých nákladních automobilů pro dopravu vstupního materiálu a hotových výrobků a případného servisu. Zaměstnanci budou na směnu dojíždět cca 30 osobními automobily (OA). Parkování vozidel je uvažováno na novém parkovišti. Následující tabulka představuje příspěvky ke stávající intenzitě provozu na jednotlivých komunikacích vyvolané provozem záměru. Hodnoty v tabulce představují denní počty průjezdů vozidel v obou směrech a to bez vytěžování vozidel. Doprava vyvolaná provozem záměru bude probíhat až 16 hod denně. Těžké nákladní automobily

Lehké nákladní automobily

Osobní automobily

Počet automobilů / den

150

5

30

Počet pohybů automobilů / den

300

10

60

Liniové zdroje

V následující tabulce jsou shrnuty celkové emise ze související dopravy záměru jedoucí po místní komunikaci v definovaných úsecích komunikace pro jednotlivé varianty. Emise z dopravy byly vyčísleny na základě dat o intenzitě dopravy a emisních faktorů vyčíslených pomocí programu MEFA 13. Ve výpočtu emisních faktorů pro rok 2018 byly zohledněny následující ukazatele: EURO 3 a rychlostí vozidel 40, 50 a 70 km/hod na definovaných úsecích komunikací dle dopravní studie. Programem MEFA 13 jsou stanoveny jednotné emisní faktory pro motorová vozidla tak, aby bylo možné v rámci České republiky provádět vzájemně porovnatelná hodnocení vlivu automobilové dopravy na kvalitu ovzduší. V roce 2012 byl program aktualizován v rámci projektu č. TA01020491 - „Vývoj aplikačního prostředí pro implementaci aktualizace metodiky MEFA“, který finančně EKOBEST s.r.o. Elišky Krásnohorské 798 544 01 Dvůr Králové nad Labem

Stránka 13

Rozptylová studie


podpořila Technologická agentura České republiky z programu Alfa. Výchozí verze modelu MEFA umožňovala provádět výpočty pouze pro emise z běžného provozu automobilů na komunikaci (tzv. „teplé emise“), a to pouze pro výfukové emise. Výstupy metodických projektů řešených v minulých letech obsahují komplexní výpočetní postupy pro dosud nesledované složky emisí. V rámci aktualizace programu MEFA byly do programového kódu vneseny příslušné matematické vztahy, byly vytvořeny obslužné procedury, kontrolní mechanismy a cykly pro sumarizaci výsledků. Pro obsluhu nových funkcí byly do uživatelského rozhraní přidány ovládací prvky a nové dialogy umožňující uživatelská nastavení potřebných parametrů. Aktualizovaný program tak dokáže hodnotit nejen emise z běžného provozu, ale zahrnuje nově i vyčíslení nárůstu emisí při studených startech vozidel, zohledněny byly emise z otěru brzd a pneumatik, z resuspenze prachu ležícího na vozovce a samostatně i emise spojené s průjezdem automobilů křižovatkou. Dále bylo do programu MEFA zahrnuto zohlednění vytížení nákladních vozidel a rozšířeny počítané látky o částice frakce PM2,5. Z hlediska obsluhy byla přidána podpora vstupních souborů ve formátu sešitu MS Excel a podpora členění intenzit podle sčítání dopravy ŘSD 2010. Také byly provedeny drobné úpravy uživatelského rozhraní. Vzhledem k postupujícímu technickému vývoji vozidel byla také zahrnuta podpora automobilů splňujících emisní předpisy EURO 5 a EURO 6 a emise z těžkých nákladních vozidel jsou vyhodnocovány odděleně pro střední a těžká nákladní vozidla, pokaždé bez a s přívěsem. Přehled hlavních novinek ve verzi 13: • • • • • •

zohlednění vozidel EURO 5 a EURO 6 zahrnutí lehkých nákladních vozidel spalujících benzín aktualizace prognózy vozového parku do roku 2040 zpřesnění výpočtu emisí z těžkých nákladních vozidel víceemise ze studených startů vozidel emise z resuspenze prachových částic na vozovce (sekundární prašnost z dopravy) včetně implementace klimatických dat • emise z otěrů pneumatik a brzd • zohlednění vytížení nákladních vozidel • emise z průjezdu křižovatkou • výpočet emisí PM2,5 včetně otěrů a resuspenze • podpora formátu MS Excel u vstupních souborů • podpora členění dle celostátního sčítání ŘSD ČR 2010 • uložení log souboru s průběhem výpočtu Hlavní funkcí programu MEFA 13 je výpočet emisí z dopravy. Program vyčísluje jak emise z běžného provozu, tak více-emise, vznikající při startu studených motorů, zahrnuje též otěry brzd a pneumatik a resuspenzi prachových částic z vozovky. Samostatně jsou vyčísleny emise z průjezdu vozidel křižovatkou. Emise jsou vyčíslovány buď pro jednotlivá vozidla nebo pro definované úseky silničních komunikací nebo ramena křižovatek. V následující tabulce jsou presentovány emise z dopravy. Výše definované komunikace byly rozděleny na jednotlivé úseky. Emise jsou vyčíslené pro definované úseky komunikace. Rychlost automobilů km/hod

TNA

LNA

OA

Průmyslová ulice

40

300

10

60

Směr Bystřice

50

246

8

50

Počty pohybů za den


Stránka 14

Rozptylová studie


Směr Rodkov

Liniové zdroje

54

70

2

10

Benzo(a) Oxid Oxidy PM10 PM2,5 Benzen pyren uhelnatý dusíku [g/km/hod] [g/km/hod] [g/km/hod] [g/km/hod] [g/km/hod] [g/km/hod]

Průmyslová 100%

15.856

0.753

32.289

2.349

0.247

1.80E-04

Směr Bystřice

12.092

0.574

21.363

1.643

0.172

1.45E-04

Směr Rodkov

2.487

0.118

3.919

0.304

0.031

3.28E-05

Plošné zdroje Z hlediska vyhodnocení příspěvků plošných zdrojů k imisní zátěži bylo ve výpočtu zohledněno venkovní parkoviště osobních automobilů umístěné v těsném sousedství průmyslového objektu. Umístění

souřadnice x *

souřadnice y *

souřadnice z

Parkoviště

-620691

-1122562

560.2

* - k výpočtu byl použit souřadný systém JTSK Plošným zdrojem znečišťování je parkoviště pro osobní automobily východně od haly. Pro výpočet emisí byly použity emisní faktory a předpoklad ujetí každého osobního automobilu 400 m. Plošný zdroj Parkoviště

Oxidy dusíku [g/hod]

Oxid uhelnatý [g/hod]

PM10 [g/hod]

PM2,5 [g/hod]

Benzen [g/hod]

Benzo(a) pyren [g/hod]

1.210

0.610

0.166

0.119

0.002

1.29E-05

3.3. Meteorologické podklady V následující tabulce je uveden odborný odhad větrné růžice, který byl vypracován jako podklad pro metodiku výpočtu znečištění ovzduší. Tato větrná růžice je platná ve výšce 10m nad zemí a četnosti jednotlivých směrů větrů jsou uvedeny v %.


Stránka 15

Rozptylová studie


Z tabulky odborného odhadu větrné růžice vyplývá, že výskyt slabých větrů do rychlosti 2 m.s-1 a tudíž zhoršených rozptylových podmínek lze proto očekávat s četností 53,29 %, což představuje 194,5 dnů za rok. Četnost velmi stabilní a stabilní mezní vrstvy je odhadnuta na 25,2 % tj. 91,8 dnů za rok.

Protože je výpočtová síť v souřadném systému JTSK, je použito stočení větrné růžice o 6,4°. Toto natočení větrné růžice k souřadnému systému bylo definováno pomocí kartogramu s otočením, který je zveřejněn na stránkách www.idea-envi.cz .

3.4. Referenční body a síť uzlových bodů Síť uzlových bodů a referenční body (výpočtové body mimo síť) jsou patrné z následujícího popisu a dále presentovány znázorněny do mapových podkladů v přílohách rozptylové studie. Výpočet je proveden v souřadné síti s-JTSK a ve výškovém systému Balt po vyrovnání. Mapové podklady EKOBEST s.r.o. Elišky Krásnohorské 798 544 01 Dvůr Králové nad Labem

Stránka 16

Rozptylová studie


(Podkladová data ©ČUZK) jsou použity v souladu se smluvními podmínkami Českého zeměměřičského úřadu. REFERENČNÍ BODY Referenční body představují místa v území, pro které jsou počítány charakteristiky znečištění ovzduší. Protože jejich výběr ovlivňuje representativnost výsledků celého výpočtu, bylo pro výpočet této studie vybráno následujících 15 referenčních bodů. Umístění těchto referenčních bodů je presentováno v PŘÍLOZE Č. 1 této studie na mapovém podkladu. Číslo Umístění

x*

y*

z

1


-620344

-1122609

569.9

2

Nádražní 457

-620260

-1122959

571.8

3

Křižovatka Průmyslová x Nádražní

-620493

-1123047

558.1

4


-620377

-1123162

560.2

5

Škola

-619783

-1122683

570.9

6

Suchý vrch

-619586

-1122640

577.5

7

Beranka

-619641

-1122479

567.5

8

Hřiště Beranka

-619566

-1122155

541.7

9

Bratrská

-619481

-1121930

528.7

10

Zimní stadion

-619933

-1121987

529.4

11

Okružní 984

-620049

-1121572

552.3

12

Za Rybníčkem

-620341

-1121461

535.5

13

K Domanínku

-620540

-1121089

538.6

14

Chocholouš

-621659

-1121741

585.6

15

Rodkov

-621792

-1123552

493.2

* - k výpočtu byl použit souřadný systém JTSK

PRAVIDELNÁ SÍT UZLOVÝCH BODŮ Výpočtovou oblastí je okolí posuzovaného záměru. Byl vymezen čtverec o velikosti 3 000 m krát 3 000 m, jehož levý dolní roh má souřadnice [ x, y, z] dle JTSK odečtené pomocí software ArcView 9.0 [-622 200; -1 124 000; 536,3]. Střed sítě je umístěn přibližně do místa posuzovaného záměru. Zájmové území je zakresleno na mapě viz příloha č. 1 a v příloze č. 2 je presentována pravidelná síť uzlových bodů. Maximální hodinová příp. denní a průměrná roční koncentrace pro grafický výstup byla vypočítána pro síť 961 bodů rovnoměrně rozložených po kroku 100 m ve směru osy x i osy y v zájmovém území o 9 km2. Ve výpočtové síti jakož i v mapových podkladech je použito hodnoty L rovné 1,5 m, tato výška představuje dýchací zónu člověka.


Stránka 17

Rozptylová studie


3.5. Znečišťující látky a příslušné imisní limity ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY V rámci předkládané rozptylové studie lze za relevantní znečišťující látky, které jsou v rozptylové studii vyhodnocovány, považovat následující škodliviny a hodnocené charakteristiky, které jsou uvedeny v následující tabulce a které odpovídají odpovídajícím emisním limitům pro řešený zdroj a pro které jsou současně stanoveny imisní, nebo emisní limity, nebo byl proveden odhad na základě dřívějších platných emisních limitů: Polutant

Hodnocená charakteristika

NO2

Maximální hodinová koncentrace Průměrná roční koncentrace

CO

Maximální 8-mi hodinová koncentrace

PM10

Maximální denní koncentrace Průměrná roční koncentrace

PM2,5

Průměrná roční koncentrace

benzen


benzo(a)pyren


VOC

Maximální hodinová koncentrace Průměrná roční koncentrace

kyanidy


měď


zinek


SO2

Maximální hodinová koncentrace Maximální denní koncentrace

IMISNÍ LIMITY Imisní limity jsou dány zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v příloze č.1 tohoto zákona jsou specifikovány imisní limity a povolený počet jejich překročení za kalendářní rok. 1. Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení Znečišťující látka


Imisní limit

Maximální počet překročení

Oxid siřičitý

1 hodina

350 μg.m-3

24

24 hodin

125 μg.m

-3

3

200 μg.m

-3

18

Oxid siřičitý Oxid dusičitý

1 hodina

-3

0

Oxid dusičitý

1 kalendářní rok

40 μg.m

Oxid uhelnatý

maximální denní osmihodinový průměr 1)

10 mg.m-3

0

Benzen

1 kalendářní rok

5 μg.m-3

0

Částice PM10 Částice PM10 EKOBEST s.r.o. Elišky Krásnohorské 798 544 01 Dvůr Králové nad Labem

24 hodin 1 kalendářní rok

50 μg.m

-3

35

40 μg.m

-3

0 Stránka 18

Rozptylová studie

Částice PM2,5 Olovo


1 kalendářní rok

25 μg.m-3

0

1 kalendářní rok

-3

0

0,5 μg.m

Poznámka: 1) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr se přiřadí ke dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin.

2. Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka


Imisní limit

Oxid siřičitý

kalendářní rok a zimní období (1. října - 31. března)

20 μg.m-3

Oxidy dusíku1)

1 kalendářní rok

30 μg.m-3

Poznámka: 1) Součet objemových poměrů (ppbv) oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vyjádřený v jednotkách hmotnostní koncentrace oxidu dusičitého.

3. Imisní limity pro celkový obsah znečišťující látky v částicích PM10 vyhlášené pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka


Imisní limit

Arsen

1 kalendářní rok

6 ng.m-3

Kadmium

1 kalendářní rok

5 ng.m-3

Nikl

1 kalendářní rok

20 ng.m-3

Benzo(a)pyren

1 kalendářní rok

1 ng.m-3

3.6. Hodnocení úrovní znečištění v předmětné lokalitě Pro hodnocení stávající úrovně znečištění ovzduší v posuzované lokalitě bylo použito pětiletých průměrů za roky 2010 - 2014 ve čtvercové síti 1*1 km podle požadavků zákona č. 201/2012 Sb. a vyhlášky č.415/2012 Sb. Pětileté průměry let 2010 – 2014 hodnocených škodlivin v jednotlivých čtvercích sítě 1*1 km, které pokrývají zájmovou oblast, jsou presentovány u jednotlivých škodlivin v mapovém podkladu a současně je v textu stanovena minimální a maximální hodnota těchto pětiletých průměrů relevantních pro posuzované území. Pro popsání současného stavu bylo použito údajů hydrometeorologického úřadů pro roky 2013, 2014 a 2015.

z

tabelárních

ročenek

Českého

Nejbližší měřící stanice NO2, CO, suspendované částice PM2,5 a PM10 a benzen začleněné do AIM ČHMÚ (Automatický Imisní Monitoring Českého hydrometeorologického ústavu) leží v Pardubice Rosice (kód stanice ČHMÚ 1418), v Křižanově (kód stanice ČHMÚ 1499), v Moravské Třebové (kód stanice ČHMÚ 1949 a 619), v Brno – Výstaviště (kód stanice ČHMÚ 1635), Brno – Úvoz (kód stanice ČHMÚ 1482), Svratouch (kód stanice ČHMÚ 1139) a v Jihlavě (kód stanice ČHMÚ 1477 a 1609). Z tabelárních ročenek byly čerpány následující data, která popisují stávající imisní situaci v okolí posuzovaného záměru.


Stránka 19

Rozptylová studie


Oxid dusičitý – NO2 měřený ukazatel

Jihlava

Pardubice - Rosice

Brno - Výstaviště

kód stanice

ČHMÚ 1477

ČHMÚ 1418

ČHMÚ 1635

maximální hodinová koncentrace

70,6 µg.m-3 naměřeno 25.1.2013

91,4 µg.m-3 naměřeno 6.2.2013

131,6 µg.m-3 naměřeno 28.11.2013

průměrná roční koncentrace

14,8 µg.m-3

17,0 µg.m-3

33,5 µg.m-3

Rok

2013

2014

2015

97,7 µg.m-3 161,4 µg.m-3 60,6 µg.m-3 maximální hodinová koncentrace naměřeno 11.3.2014 naměřeno 27.9.2014 naměřeno 14.1.2014 průměrná roční koncentrace

14,8 µg.m-3


71,0 µg.m-3 naměřeno 6.1.2015


15,0 µg.m-3

17,3 µg.m-3

29,7 µg.m-3

108,1 µg.m-3 119,6 µg.m-3 naměřeno 20.3.2015 naměřeno 2.11.2015 16,6 µg.m-3

32,0 µg.m-3

Z této mapy je zřejmé, že průměrná roční koncentrace oxidu dusičitého NO2 (průměr za roky 2010 až 2014), se v posuzované lokalitě pohybuje od 8,8 do 12,4 µg/m3.

Oxid uhelnatý – CO Jihlava

Brno - úvoz

ČHMÚ 1477

ČHMÚ 1482

888,2 µg.m-3 naměřeno 23.1.2013

1900,2 µg.m-3 naměřeno 25.2.2013


339,1 µg.m-3

619,6 µg.m-3

2014 maximální 8-hodinová

1020,5 µg.m-3 naměřeno


Rok

měřený ukazatel kód stanice

2013

maximální 8-hodinová koncentrace


Stránka 20

Rozptylová studie


koncentrace

1.5.2014

28.8.2014

349,9 µg.m-3

539,0 µg.m-3

956,4 µg.m-3 naměřeno 22.2.2015

1793,6 µg.m-3 naměřeno 9.11.2015

326,2 µg.m-3

532,9 µg.m-3


2015

maximální 8-hodinová koncentrace průměrná roční koncentrace

Suspendované částice - PM2,5 měřený ukazatel

Jihlava

Svratouch

Křižanov

kód stanice

ČHMÚ 1477

ČHMÚ 1139, 619

ČHMÚ 1499

2013


16,6 µg.m-3

12,9 µg.m-3

nestanovena

2014


15,9 µg.m-3

13,1 µg.m-3

nestanovena

2015


nestanovena

11,8 µg.m-3

15,1 µg.m-3

Rok

Z této mapy je zřejmé, že průměrná roční koncentrace suspendovaných částic PM2,5 (průměr za roky 2010 až 2014), se v posuzované lokalitě pohybuje od 15 do 20,3 µg/m3.

Suspendované částice - PM10

Rok

2013

2014

měřený ukazatel

Jihlava


Moravská Třebová

Svratouch

kód stanice

ČHMÚ 1477

ZÚ 1196

ČHMÚ 1495

ČHMÚ 619

maximální denní koncentrace

105,5 µ g.m-3 naměřeno 23.1.2013

75,5 µ g.m-3 naměřeno 22.1.2013

124,0 µg.m-3 naměřeno 28.1.2013

56,0 µg.m-3 naměřeno 21.1.2013


20,3 µg.m-3

26,9 µg.m-3

25,3 µg.m-3

14,7 µg.m-3

maximální denní

68,1 µg.m-3

84,4 µg.m-3

86,0 µg.m-3

61,0 µg.m-3


Stránka 21

Rozptylová studie

2015


koncentrace

naměřeno 30.4.2014

naměřeno 11.3.2014

naměřeno 8.3.2014

naměřeno 8.3.2014


20,3 µg.m-3

23,0 µg.m-3

25,6 µg.m-3

16,5 µg.m-3


81,0 µg.m-3 naměřeno 4.11.2015

83,4 µg.m-3 naměřeno 4.11.2015

neměřeno

67,0 µg.m-3 naměřeno 4.11.2015


19,8 µg.m-3

18,6 µg.m-3

nestanovena

16,5 µg.m-3

Z této mapy je zřejmé, že průměrná roční koncentrace suspendovaných částic PM10, (průměr za roky 2010 až 2014) se v posuzované lokalitě pohybuje od 18,8 do 24,5 µg/m3.

Z této mapy je zřejmé, že 36. maximální denní průměrná koncentrace suspendovaných částic PM10 (průměr za roky 2010 až 2014), se v posuzované lokalitě pohybuje od 33,1 do 42,1 µg/m3.

Benzen měřený ukazatel

Jihlava

Pardubice - Rosice

ČHMÚ 1609

ČHMÚ 1418

Rok kód stanice EKOBEST s.r.o. Elišky Krásnohorské 798 544 01 Dvůr Králové nad Labem

Stránka 22

Rozptylová studie


2013


1,3 µg.m-3

1,1 µg.m-3

2014


1,4 µg.m-3

0,9 µg.m-3

2015


1,5 µg.m-3

0,8 µg.m-3

Z této mapy je zřejmé, že průměrná roční koncentrace benzenu, (průměr za roky 2010 až 2014) se v posuzované lokalitě pohybuje od 1,0 do 1,2 µg/m3.

Benzo(a)pyren Z této mapy je zřejmé, že průměrná roční koncentrace benzo(a)pyren, (průměr za roky 2010 až 2014) se v posuzované lokalitě pohybuje od 0,49 do 1,02 ng/m3.

Oxid siřičitý – SO2 měřený ukazatel

Jihlava

Pardubice - Rosice

ČHMÚ 1477

ČHMÚ 1418



Rok kód stanice 2013

maximální hodinová


Stránka 23

Rozptylová studie


koncentrace

25.1.2013

27.2.2013


16,8 µg.m-3 naměřeno 25.1.2013

34,2 µg.m-3 naměřeno 23.01.2013


29,8 µg.m-3 naměřeno 30.1.2014

137,9 µg.m-3 naměřeno 28.12.2014


15,2 µg.m-3 naměřeno 30.1.2014

28,6 µg.m-3 naměřeno 28.12.2014

2014

Z této mapy je zřejmé, že 4. nejvyšší maximální denní koncentrace oxidu dusičitého SO2 (průměr za roky 2010 až 2014), se v posuzované lokalitě pohybuje od 18,1 do 20,9 µg/m3.


Stránka 24

Rozptylová studie


4. VÝSLEDKY ROZPTYLOVÉ STUDIE Tato studie byla počítána pomocí software Symos’97, verze 2013. Výpočet byl proveden pro pravidelnou síť uzlových bodů a pro 15 referenčních bodů umístěných v okolí posuzovaného záměru. Vypočtené koncentrace presentují příspěvek k imisní zátěži území způsobené provozem záměru „Výrobní hala Cooper Standard Bystřice – technologie“ v průmyslové zóně města Bystřice nad Pernštejnem. PŘÍSPĚVEK K IMISNÍ ZÁTĚŽI – OXID DUSIČITÝ NO 2 V následující tabulce je presentován vyčíslený příspěvek k imisní zátěži pro polutant oxid dusičitý NO2 způsobený provozem posuzovaného záměru „Výrobní hala Cooper Standard Bystřice – technologie“ v jednotlivých referenčních bodech.

Číslo Referenční body

Maximální Třída hodinové stability koncentrace ovzduší [µg.m-3]

Rychlost Směr větru větru [m.s-1]


[st.]

[µg.m-3]

1


1.879

1

1.5

270

0.0176

2

Nádražní 457

1.472

1

1.5

309

0.0145

3

Křižovatka Průmyslová a Nádražní

0.789

2

1.5

335

0.0119

4


0.972

1

1.5

330

0.0105

5

Škola

1.322

1

1.5

275

0.0081

6

Suchý vrch

1.052

1

1.5

271

0.0066

7

Beranka

1.180

1

1.5

263

0.0064

8

Hřiště Beranka

0.448

2

1.5

248

0.0032

9

Bratrská

0.328

3

1.5

240

0.0021

10 Zimní stadion 11 Okružní 984

0.388

4

1.5

230

0.0021

0.695

1

1.5

212

0.0030

12 Za Rybníčkem 13 K Domanínku

0.379

3

1.5

197

0.0025

0.403

2

1.5

185

0.0025

0.669

1

1.5

132

0.0040

0.237

4

1.5

49

0.0014

14 Chocholouš 15 Rodkov

PŘÍSPĚVEK K IMISNÍ ZÁTĚŽI – OXID UHELNATÝ CO V následující tabulce je presentován vyčíslený příspěvek k imisní zátěži pro polutant oxid uhelnatý – CO způsobený provozem posuzovaného záměru „Výrobní hala Cooper Standard Bystřice – technologie“ v jednotlivých referenčních bodech. Číslo Referenční body EKOBEST s.r.o. Elišky Krásnohorské 798 544 01 Dvůr Králové nad Labem

Maximální 8Třída mi hodinové stability

Rychlost Směr větru

Průměrná roční Stránka 25

Rozptylová studie


koncentrace ovzduší [µg.m-3]

větru [m.s-1]

koncentrace [st.]

[µg.m-3]

1


4.341

1

1.5

269

0.1167

2

Nádražní 457

2.510

1

1.5

308

0.0929

3


2.037

1

1.5

334

0.0723

4


1.894

1

1.5

329

0.0536

5

Škola

1.655

1

1.5

274

0.0431

6

Suchý vrch

1.227

1

1.5

271

0.0451

7

Beranka

1.252

1

1.5

262

0.0413

8

Hřiště Beranka

0.641

1

1.5

248

0.0181

9

Bratrská

0.402

1

1.5

240

0.0123


0.463

2

1.5

230

0.0124

0.809

1

1.5

212

0.0104


0.527

1

1.5

197

0.0089

0.507

1

1.5

185

0.0068

0.757

1

1.5

132

0.0091

0.376

2

1.5

53

0.0165


PŘÍSPĚVEK K IMISNÍ ZÁTĚŽI – SUSPENDOVANÉ ČÁSTICE PM 10 V následující tabulce je presentován vyčíslený příspěvek k imisní zátěži pro polutant suspendované částice PM10 způsobený provozem posuzovaného záměru „Výrobní hala Cooper Standard Bystřice – technologie“ v jednotlivých referenčních bodech. Číslo Referenční body

Maximální denní koncentrace Průměrná roční koncentrace [µg.m-3]

[µg.m-3]

1


4.696

0.0744

2

Nádražní 457

2.605

0.0420

3


1.589

0.0318

4


1.592

0.0252

5

Škola

1.556

0.0190

6

Suchý vrch

1.116

0.0150

7

Beranka

1.193

0.0142

8

Hřiště Beranka

0.370

0.0058

9

Bratrská

0.219

0.0034


0.267

0.0037

0.629

0.0050


Stránka 26

Rozptylová studie


12 Za Rybníčkem 13 K Domanínku 14 Chocholouš 15 Rodkov

0.299

0.0038

0.276

0.0033

0.583

0.0063

0.104

0.0027

PŘÍSPĚVEK K IMISNÍ ZÁTĚŽI – SUSPENDOVANÉ ČÁSTICE PM 2, 5 V následující tabulce je presentován vyčíslený příspěvek k imisní zátěži pro polutant suspendované částice PM2,5 způsobený provozem posuzovaného záměru „Výrobní hala Cooper Standard Bystřice – technologie“ v jednotlivých referenčních bodech. Číslo Referenční body

Maximální denní koncentrace Průměrná roční koncentrace [µg.m-3]

[µg.m-3]

1


3.319

0.0533

2

Nádražní 457

1.841

0.0303

3


1.123

0.0229

4


1.126

0.0181

5

Škola

1.101

0.0137

6

Suchý vrch

0.790

0.0109

7

Beranka

0.844

0.0103

8

Hřiště Beranka

0.262

0.0042

9

Bratrská

0.155

0.0025


0.189

0.0027

0.445

0.0036

0.212

0.0027

0.196

0.0023

0.413

0.0045

0.075

0.0020

12 Za Rybníčkem 13 K Domanínku 14 Chocholouš 15 Rodkov

PŘÍSPĚVEK K IMISNÍ ZÁTĚŽI – OXID SIŘIČITÝ SO 2 V následující tabulce je presentován vyčíslený příspěvek k imisní zátěži pro polutant oxid siřičitý SO2 způsobený provozem posuzovaného záměru „Výrobní hala Cooper Standard Bystřice – technologie“ v jednotlivých referenčních bodech.



1

Železniční stanice Bystřice


0.275

1

Rychlost Směr větru větru

Maximální denní koncentrace

[m.s-1]

[st.]

[µg.m-3]

1.5

264

0.123 Stránka 27

Rozptylová studie


2

Nádražní 457

0.182

1

1.5

304

0.081

3


0.133

1

1.5

331

0.061

4


0.123

1

1.5

327

0.056

5

Škola

0.098

1

1.5

272

0.044

6

Suchý vrch

0.066

1

1.5

270

0.029

7

Beranka

0.078

1

1.5

261

0.035

8

Hřiště Beranka

0.025

1

1.5

247

0.011

9

Bratrská

0.015

2

1.5

240

0.007


0.018

2

1.5

230

0.008

0.044

1

1.5

212

0.020


0.020

2

1.5

198

0.009

0.019

1

1.5

186

0.009

0.038

1

1.5

134

0.017

0.006

3

1.5

50

0.003


PŘÍSPĚVEK K IMISNÍ ZÁTĚŽI – KYSELINA SÍROVÁ H 2 SO 4 V následující tabulce je presentován vyčíslený příspěvek k imisní zátěži pro polutant kyselina sírová H2SO4 způsobený provozem posuzovaného záměru „Výrobní hala Cooper Standard Bystřice – technologie“ v jednotlivých referenčních bodech.





[m.s-1]

[st.]

[µg.m-3]

1


0.275

1

1.5

264

0.0013

2

Nádražní 457

0.182

1

1.5

304

0.0009

3


0.133

1

1.5

331

0.0009

4


0.123

1

1.5

327

0.0007

5

Škola

0.098

1

1.5

272

0.0004

6

Suchý vrch

0.066

1

1.5

270

0.0002

7

Beranka

0.078

1

1.5

261

0.0002

8

Hřiště Beranka

0.025

1

1.5

247

0.0001

9

Bratrská

0.015

2

1.5

240

0.0001


0.018

2

1.5

230

0.0001

0.044

1

1.5

212

0.0001


0.020

2

1.5

198

0.0001

0.019

1

1.5

186

0.0001


Stránka 28

Rozptylová studie



0.038

1

1.5

134

0.0002

0.006

3

1.5

50

˂0.0001

PŘÍSPĚVEK K IMISNÍ ZÁTĚŽI – KYANIDY V následující tabulce je presentován vyčíslený příspěvek k imisní zátěži pro polutant kyanidy způsobený provozem posuzovaného záměru „Výrobní hala Cooper Standard Bystřice – technologie“ v jednotlivých referenčních bodech.





[m.s-1]

[st.]

[µg.m-3]

1


0.408

1

1.5

265

0.00218

2

Nádražní 457

0.281

1

1.5

305

0.00148

3


0.177

1

1.5

332

0.00143

4


0.175

1

1.5

327

0.00107

5

Škola

0.156

1

1.5

273

0.00061

6

Suchý vrch

0.115

1

1.5

270

0.00041

7

Beranka

0.123

1

1.5

261

0.00041

8

Hřiště Beranka

0.038

2

1.5

247

0.00018

9

Bratrská

0.023

2

1.5

240

0.00010


0.028

3

1.5

230

0.00012

0.066

1

1.5

212

0.00018


0.031

2

1.5

197

0.00014

0.029

2

1.5

186

0.00012

0.068

1

1.5

133

0.00029

0.010

4

1.5

50

0.00004


PŘÍSPĚVEK K IMISNÍ ZÁTĚŽI – MĚĎ CU V následující tabulce je presentován vyčíslený příspěvek k imisní zátěži pro polutant měď - Cu způsobený provozem posuzovaného záměru „Výrobní hala Cooper Standard Bystřice – technologie“ v jednotlivých referenčních bodech.



1



1.378

1



[m.s-1]

[st.]

[µg.m-3]

1.6

266

0.0096 Stránka 29

Rozptylová studie


2

Nádražní 457

1.051

1

1.5

306

0.0065

3


0.537

2

1.5

333

0.0056

4


0.554

1

1.5

328

0.0045

5

Škola

0.626

1

1.5

273

0.0028

6

Suchý vrch

0.496

1

1.5

270

0.0020

7

Beranka

0.482

1

1.5

262

0.0019

8

Hřiště Beranka

0.150

2

1.5

247

0.0008

9

Bratrská

0.088

2

1.5

240

0.0005


0.111

3

1.5

230

0.0005

0.232

1

1.5

211

0.0008


0.119

2

1.5

197

0.0006

0.117

2

1.5

186

0.0005

0.339

1

1.5

133

0.0015

0.044

4

1.5

49

0.0002


PŘÍSPĚVEK K IMISNÍ ZÁTĚŽI – ZINEK ZN V následující tabulce je presentován vyčíslený příspěvek k imisní zátěži pro polutant zinek Zn způsobený provozem posuzovaného záměru „Výrobní hala Cooper Standard Bystřice – technologie“ v jednotlivých referenčních bodech.





[m.s-1]

[st.]

[µg.m-3]

1


0.818

1

1.5

273

0.0042

2

Nádražní 457

0.448

1

1.5

312

0.0021

3


0.347

1

1.5

339

0.0019

4


0.308

1

1.5

333

0.0015

5

Škola

0.250

1

1.5

276

0.0009

6

Suchý vrch

0.154

1

1.5

272

0.0006

7

Beranka

0.199

1

1.5

264

0.0006

8

Hřiště Beranka

0.067

1

1.5

248

0.0003

9

Bratrská

0.039

2

1.5

241

0.0002


0.047

2

1.5

230

0.0002

0.116

1

1.5

211

0.0003


0.054

2

1.5

196

0.0002

0.051

1

1.5

185

0.0002


Stránka 30

Rozptylová studie



0.084

1

1.5

131

0.0004

0.015

3

1.5

50

0.0001

PŘÍSPĚVEK K IMISNÍ ZÁTĚŽI – TĚKAVÉ ORGANICKÉ LÁTKY VOC V následující tabulce je presentován vyčíslený příspěvek k imisní zátěži pro polutant těkavé organické látky VOC způsobený provozem posuzovaného záměru „Výrobní hala Cooper Standard Bystřice – technologie“ v jednotlivých referenčních bodech.





[m.s-1]

[st.]

[µg.m-3]

1


10.832

1

1.5

269

0.0777

2

Nádražní 457

7.335

1

1.5

309

0.0495

3


4.506

1

1.5

336

0.0411

4


4.469

1

1.5

331

0.0332

5

Škola

4.749

1

1.5

274

0.0224

6

Suchý vrch

3.606

1

1.5

271

0.0154

7

Beranka

3.736

1

1.5

262

0.0151

8

Hřiště Beranka

1.160

2

1.5

247

0.0065

9

Bratrská

0.694

2

1.5

240

0.0037


0.839

3

1.5

230

0.0043

1.952

1

1.5

211

0.0064


0.938

2

1.5

196

0.0049

0.916

2

1.5

185

0.0044

2.650

1

1.5

132

0.0116

0.329

4

1.5

49

0.0012


PŘÍSPĚVEK K IMISNÍ ZÁTĚŽI – BENZEN C 6 H 6 V následující tabulce je presentován vyčíslený příspěvek k imisní zátěži pro polutant benzen C6H6 způsobený provozem posuzovaného záměru „Výrobní hala Cooper Standard Bystřice – technologie“ v jednotlivých referenčních bodech.



1



0.008

1



[m.s-1]

[st.]

[µg.m-3]

1.5

193

0.00073 Stránka 31

Rozptylová studie


2

Nádražní 457

0.015

1

1.5

58

0.00072

3


0.007

1

1.5

62

0.00045

4


0.005

1

1.5

4

0.00036

5

Škola

0.008

1

1.5

239

0.00039

6

Suchý vrch

0.004

1

1.5

274

0.00044

7

Beranka

0.004

1

1.5

233

0.00038

8

Hřiště Beranka

0.001

1

1.5

248

0.00014

9

Bratrská

0.001

2

1.5

223

0.00009


0.001

2

1.5

207

0.00008

0.002

1

1.5

196

0.00008


0.001

1

1.5

184

0.00006

0.001

1

1.5

178

0.00005

0.002

1

1.5

127

0.00005

0.004

1

1.5

58

0.00015


PŘÍSPĚVEK K IMISNÍ ZÁTĚŽI – BENZO(A)PYREN V následující tabulce je presentován vyčíslený příspěvek k imisní zátěži pro polutant benzo(a)pyren způsobený provozem posuzovaného záměru „Výrobní hala Cooper Standard Bystřice – technologie“ v jednotlivých referenčních bodech.





[m.s-1]

[st.]

[µg.m-3]

1


8.78E-06

1

1.5

193

8.17E-07

2

Nádražní 457

1.95E-05

1

1.5

58

8.43E-07

3


8.72E-06

1

1.5

62

5.14E-07

4


5.53E-06

1

1.5

4

4.09E-07

5

Škola

1.04E-05

1

1.5

239

4.74E-07

6

Suchý vrch

5.32E-06

1

1.5

245

5.51E-07

7

Beranka

5.47E-06

1

1.5

233

4.73E-07

8

Hřiště Beranka

1.35E-06

2

1.5

225

1.73E-07

9

Bratrská

9.23E-07

1

1.5

97

1.14E-07


1.12E-06

2

1.5

207

9.80E-08

2.34E-06

1

1.5

195

9.56E-08


1.27E-06

1

1.5

184

7.15E-08

1.45E-06

1

1.5

178

5.53E-08


Stránka 32

Rozptylová studie



1.92E-06

1

1.5

127

5.56E-08

4.01E-06

1

1.5

58

1.63E-07

V PŘÍLOZE Č. 3 je presentována imisní zátěž zájmového území polutanty pro všechny znečišťující látky a ukazatele definované v kapitole 3.5. této studie pomocí izolinií nakreslených do přehledného mapového podkladu. Toto vyhodnocení bylo zpracováno pomocí software ArcView 9.0 a extrapolací isolinií.

5. NÁVRH KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ Vzhledem ke skutečnosti, že zařízení splňuje požadavky zákona a použitá technologie byla zvolena za ekonomicky i technicky přijatelných podmínek ve smyslu zákona o ochraně ovzduší a je plně v souladu s BAT – Referenční dokument nejlepších dostupných technik pro povrchové úpravy kovů a plastů, nepovažuje zpracovatel rozptylové studie za účelné navrhovat kompenzační opatření.


Stránka 33

Rozptylová studie


6. ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ Rozptylová studie je vypracována v souladu se zákonem č. 201/2012 Sb. a vyhláškou č. 415/2012 Sb. V rámci zpracování této studie nejsou hodnoceny varianty, ale je vyčíslen příspěvek pro záměr „Výrobní hala Cooper Standard Bystřice - technologie“ v rámci nové provozovny v Bystřici nad Pernštejnem k imisní zátěži po realizaci posuzovaného záměru. K výpočtu použitý produkt SYMOS´97 v 2013 je programový systém pro modelování znečištění ovzduší, který již zohledňuje platné imisní limity dané stávající legislativou v oblasti ochrany ovzduší. Výpočet imisní zátěže byl řešen ve výpočtové síti 3000*3000 metrů o kroku 100 m, která představuje celkem 971 výpočtových bodů. Výpočet byl dále rozšířen o 15 referenčních bodů mimo tuto definovanou síť uzlových bodů. Ve výpočtové síti jakož i v mapových podkladech je použito hodnoty L rovné 1,5 m, což představuje výšku dýchací zóny člověka. V následující sumarizační tabulce jsou uvedeny výsledky výpočtů, zohledňující ve výpočtové síti a u bodů mimo výpočtovou síť nejnižší a nejvyšší vypočtené koncentrace sledovaných znečišťujících látek.

Polutant

NO2 CO PM10 PM2,5 SO2

Ukazatel

Minimum

Maximum

Maximální hodinová koncentrace

[µg.m-3]

0.237

1.879


[µg.m-3]

0.0014

0.0176

Maximální 8-mi hodinová koncentrace

[µg.m-3]

0.376

4.341


[µg.m-3]

0.104

4.696


[µg.m-3]


0.0027

0.0744

-3

0.0020

0.0533

-3

[µg.m ]


[µg.m ]

0.006

0.275


[µg.m-3]

0.003

0.123

-3

H2SO4


[µg.m ]

0.0001

0.0013

CN-


[µg.m-3]

Cu Zn VOC


0.00004

0.00218

-3

0.0002

0.0096

-3

[µg.m ]


[µg.m ]

0.0001

0.0042


[µg.m-3]

0.329

10.832

-3


[µg.m ]

0.0012

0.0777

Benzen


[µg.m-3]

0.00005

0.00073

Benzo(a) pyren


[ng.m-3]

5.53E-05

8.43E-04


Stránka 34

Rozptylová studie


Vyhodnocení příspěvků NO2 k imisní zátěži zájmového území Pro NO2 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro roční aritmetický průměr ve vztahu k ochraně zdraví obyvatelstva hodnotou 40 µg.m-3 a 200 µg.m-3 ve vztahu k maximální hodinové koncentraci. Měřené pozadí této škodliviny v zájmovém území na měřicích stanicích AIM nesignalizuje překračování imisních limitů z hlediska ročního aritmetického průměru, nebyly překračovány ani limitní koncentrace ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru. Dle modelu map uvedených v ročenkách (za pětiletí 2010 až 2014) se v zájmovém území pohybují vypočtené koncentrace ročního aritmetického průměru do maximálně 12,4 µg.m-3. Z hlediska výhledového stavu při vyčíslení příspěvku k imisní zátěži vyvolané provozem posuzovaného záměru, je ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru dosahováno příspěvků k imisní zátěži u referenčních bodů mimo výpočtovou síť do 0,0176 µg.m-3. Uvedené příspěvky vypočtených koncentrací představují pro referenční body 0,04% imisního limitu. Ve vztahu k maximální hodinové koncentraci jsou vypočteny příspěvky u referenčních bodů mimo výpočtovou síť do 1,879 µg.m-3. Uvedené příspěvky vypočtených koncentrací představují referenční body 0,9% imisního limitu. Obecně lze tedy vyslovit závěr, že samotné příspěvky posuzovaného záměru neovlivní významněji imisní zátěž v zájmovém území a nezpůsobí překroční imisních limitů pro oxid dusičitý.

Vyhodnocení příspěvků CO k imisní zátěži zájmového území Pro CO je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro maximální 8-mi hodinové koncentrace ve vztahu k ochraně zdraví obyvatelstva hodnotou 1000 µg.m-3. V posuzované lokalitě z prováděného měření je možné usoudit, že v oblasti nedochází k překračování imisního limitu. Z hlediska výhledového stavu při vyčíslení příspěvku k imisní zátěži vyvolané provozem posuzovaného záměru, jsou ve vztahu k maximální 8-mi hodinové koncentraci vypočteny příspěvky u referenčních bodů mimo výpočtovou síť do 4,341 µg.m-3. Uvedené příspěvky vypočtených koncentrací představují referenční body 0,04% imisního limitu. Obecně lze tedy vyslovit závěr, že samotné příspěvky posuzovaného záměru neovlivní významněji imisní zátěž v zájmovém území a nezpůsobí překroční imisního limitu pro oxid uhelnatý.

Vyhodnocení příspěvků PM10 k imisní zátěži zájmového území Pro suspendované částice PM10 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro denní aritmetický průměr ve vztahu k ochraně zdraví obyvatelstva hodnotou 50 µg.m-3 a 40 µg.m-3 ve vztahu k roční průměrné koncentraci. Měřené pozadí této škodliviny v zájmovém území na měřicích stanicích AIM nesignalizuje překračování imisních limitů z hlediska ročního aritmetického průměru, nebyly překračovány ani limitní koncentrace ve vztahu k dennímu aritmetickému průměru. Průměrná roční koncentrace suspendovaných částic PM10, se v posuzované lokalitě pohybuje do 24,5 µg/m3 (z čtverců map znečištění za léta 2010 až 2014 pokrývajících zájmovou lokalitu). 36. denní průměrná koncentrace (z čtverců map znečištění za léta 2010 až 2014 pokrývajících zájmovou lokalitu) suspendovaných částic PM10 se v posuzované lokalitě pohybuje do 42,1 µg/m3. EKOBEST s.r.o. Elišky Krásnohorské 798 544 01 Dvůr Králové nad Labem

Stránka 35

Rozptylová studie


Z hlediska výhledového stavu při vyčíslení příspěvku k imisní zátěži vyvolané provozem posuzovaného záměru je ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru dosahováno příspěvků k imisní zátěži u referenčních bodů mimo výpočtovou síť do 0,0744 µg.m-3. Uvedené příspěvky vypočtených koncentrací představují 0,19% imisního limitu. Ve vztahu k maximální denní koncentraci jsou vypočteny příspěvky u referenčních bodů do 4,696 µg.m-3. Uvedené příspěvky vypočtených koncentrací ve vztahu k průměrné denní koncentraci představují 9,4% imisního limitu. Obecně lze vyslovit závěr, že vlivem skutečného provozu posuzovaného záměru v zájmovém území pro suspendované částice PM10 nebude docházet k překračování imisních limitů v posuzovaném území ani při sečtením s imisním pozadím.

Vyhodnocení příspěvků PM2,5 k imisní zátěži zájmového území Pro suspendované částice PM2,5 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro roční průměrné koncentraci ve vztahu k ochraně zdraví obyvatelstva hodnotou 25 µg.m-3. Měřené pozadí této škodliviny v zájmovém území na měřicích stanicích AIM nesignalizuje překračování imisních limitů z hlediska ročního aritmetického průměru, nebyly překračovány ani limitní koncentrace ve vztahu k dennímu aritmetickému průměru. Průměrná roční koncentrace suspendovaných částic PM2,5 se v posuzované lokalitě pohybuje do 20,3 µg/m3 (z čtverců map znečištění za léta 2010 až 2014 pokrývajících zájmovou lokalitu). Z hlediska výhledového stavu při vyčíslení příspěvku k imisní zátěži vyvolané provozem posuzovaného záměru je ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru dosahováno příspěvků k imisní zátěži u referenčních bodů mimo výpočtovou síť do 0,0533 µg.m-3. Uvedené příspěvky vypočtených koncentrací představují 0,2% imisního limitu. Obecně lze vyslovit závěr, že vlivem skutečného provozu posuzovaného záměru v zájmovém území pro suspendované částice PM2,5 nebude docházet k překračování imisních limitů v posuzovaném území ani při sečtením s imisním pozadím. Vyhodnocení příspěvků SO2 k imisní zátěži zájmového území Pro oxid siřičitý je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro denní aritmetický průměr ve vztahu k ochraně zdraví obyvatelstva hodnotou 125 µg.m-3 a 350 µg.m-3 ve vztahu k maximální hodinové koncentraci. Měřené pozadí této škodliviny v zájmovém území na měřicích stanicích AIM nesignalizuje překračování imisních limitů z hlediska ročního aritmetického průměru, nebyly překračovány ani limitní koncentrace ve vztahu k dennímu aritmetickému průměru ani hodinovému limitu. 4. nejvyšší maximální denní koncentrace oxidu dusičitého SO2 (z čtverců map znečištění za léta 2010 až 2014 pokrývajících zájmovou lokalitu), se v posuzované lokalitě pohybuje do 20,9 µg/m3. Z hlediska výhledového stavu při vyčíslení příspěvku k imisní zátěži vyvolané provozem posuzovaného záměru je ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru dosahováno maximálních příspěvků k imisní zátěži u referenčních bodů mimo výpočtovou síť do 0,0777 µg.m-3 a pro maximální hodinové koncentrace se pohybují příspěvky do 10,832 µg.m-3. Obecně lze vyslovit závěr, že vlivem skutečného provozu posuzovaného záměru v zájmovém území pro SO2 nebude docházet k překračování imisních limitů v posuzovaném území ani při sečtením s imisním pozadím. EKOBEST s.r.o. Elišky Krásnohorské 798 544 01 Dvůr Králové nad Labem

Stránka 36

Rozptylová studie


Vyhodnocení příspěvků H2SO4 k imisní zátěži zájmového území Pro kyselinu sírovou stávající platnou legislativou není stanoven imisní limit. Z hlediska výhledového stavu při vyčíslení příspěvku k imisní zátěži vyvolané provozem posuzovaného záměru je ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru dosahováno maximálních příspěvků k imisní zátěži u referenčních bodů mimo výpočtovou síť do 0,0013 µg.m-3. Obecně lze vyslovit závěr, že se jedná o velmi malé příspěvky. Vyhodnocení příspěvků kyanidy k imisní zátěži zájmového území Pro kyanidy stávající platnou legislativou není stanoven imisní limit. Z hlediska výhledového stavu při vyčíslení příspěvku k imisní zátěži vyvolané provozem posuzovaného záměru je ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru dosahováno maximálních příspěvků k imisní zátěži u referenčních bodů mimo výpočtovou síť do 0,00218 µg.m-3. Obecně lze vyslovit závěr, že se jedná o velmi malé příspěvky. Vyhodnocení příspěvků mědi k imisní zátěži zájmového území Pro měď stávající platnou legislativou není stanoven imisní limit. Z hlediska výhledového stavu při vyčíslení příspěvku k imisní zátěži vyvolané provozem posuzovaného záměru je ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru dosahováno maximálních příspěvků k imisní zátěži u referenčních bodů mimo výpočtovou síť do 0,0096 µg.m-3. Obecně lze vyslovit závěr, že se jedná o velmi malé příspěvky. Vyhodnocení příspěvků zinku k imisní zátěži zájmového území Pro zinek stávající platnou legislativou není stanoven imisní limit. Z hlediska výhledového stavu při vyčíslení příspěvku k imisní zátěži vyvolané provozem posuzovaného záměru je ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru dosahováno maximálních příspěvků k imisní zátěži u referenčních bodů mimo výpočtovou síť do 0,0042 µg.m-3. Obecně lze vyslovit závěr, že se jedná o velmi malé příspěvky. Vyhodnocení příspěvků VOC k imisní zátěži zájmového území Pro těkavé organické látky VOC stávající platnou legislativou není stanoven imisní limit. Z hlediska výhledového stavu při vyčíslení příspěvku k imisní zátěži vyvolané provozem posuzovaného záměru je ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru dosahováno maximálních příspěvků k imisní zátěži u referenčních bodů mimo výpočtovou síť do 0,0777 µg.m-3 a pro maximální hodinové koncentrace se pohybují příspěvky do 10,832 µg.m-3. Obecně lze vyslovit závěr, že se jedná o velmi malé příspěvky. Vyhodnocení příspěvků benzenu k imisní zátěži zájmového území Pro benzen je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro roční průměrné koncentraci ve vztahu k ochraně zdraví obyvatelstva hodnotou 5 µg.m-3. Měřené pozadí této škodliviny v zájmovém území na měřicích stanicích AIM nesignalizuje překračování imisních limitů z hlediska ročního aritmetického průměru, nebyly překračovány ani limitní koncentrace ve vztahu k dennímu aritmetickému průměru. Průměrná roční koncentrace benzenu se v posuzované lokalitě pohybuje do 1,2 µg/m3 (z čtverců map znečištění za léta 2010 až 2014 pokrývajících zájmovou lokalitu). EKOBEST s.r.o. Elišky Krásnohorské 798 544 01 Dvůr Králové nad Labem

Stránka 37

Rozptylová studie


Z hlediska výhledového stavu při vyčíslení reálného příspěvku k imisní zátěži vyvolané provozem posuzovaného záměru je ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru dosahováno příspěvků k imisní zátěži u referenčních bodů mimo výpočtovou síť do 0.00073 µg.m-3. Uvedené příspěvky vypočtených koncentrací představují 0,02% imisního limitu. Obecně lze vyslovit závěr, že vlivem skutečného provozu posuzovaného záměru v zájmovém území pro benzen nebude docházet k překračování imisních limitů v posuzovaném území ani při sečtením s imisním pozadím.

Vyhodnocení příspěvků benzo(a)pyrenu k imisní zátěži zájmového území Pro benzo(a)pyren je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro roční průměrné koncentraci ve vztahu k ochraně zdraví obyvatelstva hodnotou 1 ng.m-3. Měřené pozadí této škodliviny v zájmovém území na měřicích stanicích AIM nesignalizuje překračování imisních limitů z hlediska ročního aritmetického průměru, nebyly překračovány ani limitní koncentrace ve vztahu k dennímu aritmetickému průměru. Průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu se v posuzované lokalitě pohybuje do 1,02 µg/m3 (z čtverců map znečištění za léta 2010 až 2014 pokrývajících zájmovou lokalitu). Z hlediska výhledového stavu při vyčíslení reálného příspěvku k imisní zátěži vyvolané provozem posuzovaného záměru je ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru dosahováno příspěvků k imisní zátěži u referenčních bodů mimo výpočtovou síť do 0,000843 ng.m-3. Uvedené příspěvky vypočtených koncentrací představují 0,08% imisního limitu. Obecně lze vyslovit závěr, že se jedná o velmi malé příspěvky. Nyní platná legislativa ochrany ovzduší umožňuje umísťování zdrojů znečišťování ovzduší i do území, kde dochází k překračování imisních limitů znečišťujících látek za situace, kdy příspěvky z provozu zdrojů k ročním koncentracím znečišťující látky nedosahují úrovně 1% limitu roční průměrné koncentrace. Z výsledků výpočtu pro benzo(a)pyren vyplývá, že příspěvky záměru k imisní zátěži se pohybují pod 1 % úrovně imisního limitu roční průměrné koncentrace. Na základě provedených výpočtů lze učinit závěr, že realizace záměru Výrobní hala Cooper Standard Bystřice – technologie“ je ve vztahu k vlivům na ovzduší realizovatelná.

V Českých Budějovicích 30.8.2016


Ing. Lenka Čtvrtníková

Stránka 38

Rozptylová studie


7. SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ Platná legislativa a metodické pokyny (zejména): • Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (platnost od 1.9.2012) • Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší (platnost od 1.12.2012) • Věstník MŽP ze srpna 2013 (částka 8). Mapové a databázové podklady: • Quitt, E: Mapa klimatických oblastí ČSSR, měřítko 1 : 500 000, Geografický ústav ČSAV, Brno 1970. • Atlas České republiky, měřítko 1 : 200 000 • Mapové podklady – Český úřad zeměměřický a katastrální – Geoportál ČÚZK – průběžná smlouva na odběr dat • Informační systém kvality ovzduší - ISKO • www.chmi.cz, www.cuzk.cz • Oznámení EIA • Podklady technologie a bezpečnostní listy předané provozovatelem • Projektová dokumentace předané provozovatelem • Protokoly o autorizovaném měření emisí • Podkladové a prospektové materiály • Bezpečnostní listy používaných materiálů • EKOBEST s.r.o. - databáze společnosti Použitý software: • Software SYMOS´97, verze 2013, registrační číslo je 020624-074 • Software ArcGIS, 9.0., licence ArcView • Software ALFA CD, zákaznické číslo 13313 • Balík software Microsoft Office, verze 2007 • Software Quantum GIS 0.11.0 – Metis - Open Source Product • Software GRASS 6.3.0. - Open Source Product

8. SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4

– Umístění posuzovaného záměru – Referenční body, Pravidelná síť uzlových bodů – Grafické znázornění příspěvku – Kopie autorizace


Stránka 39

Rozptylová studie


Příloha č. 1 Investiční záměr:


Umístění záměru a liniové zdroje


Stránka 40

Rozptylová studie




Referenční body


Stránka 41

Rozptylová studie




Pravidelná síť uzlových bodů

N

© ČUZK


Stránka 42

Rozptylová studie




Grafické znázornění příspěvku posuzovaného záměru k imisní zátěži Maximální hodinová koncentrace oxidu dusičitého NO2 [ µg.m-3 ]

© ČUZK


Stránka 43

Rozptylová studie




Grafické znázornění příspěvku posuzovaného záměru k imisní zátěži Průměrná roční koncentrace oxidu dusičitého NO2 [ µg.m-3 ]


Stránka 44

Rozptylová studie




Grafické znázornění příspěvku posuzovaného záměru k imisní zátěži Maximální 8-mi hodinová koncentrace oxidu uhelnatého CO [ µg.m-3 ]


Stránka 45

Rozptylová studie




Grafické znázornění příspěvku posuzovaného záměru k imisní zátěži Maximální denní koncentrace suspendovaných částic PM10 [ µg.m-3 ]


Stránka 46

Rozptylová studie




Grafické znázornění příspěvku posuzovaného záměru k imisní zátěži Průměrná roční koncentrace suspendovaných částic PM10 [ µg.m-3 ]


Stránka 47

Rozptylová studie




Grafické znázornění příspěvku posuzovaného záměru k imisní zátěži Průměrná roční koncentrace suspendovaných částic PM2,5 [ µg.m-3 ]

© ČUZK

N

© ČUZK


Stránka 48

Rozptylová studie




Grafické znázornění příspěvku posuzovaného záměru k imisní zátěži Maximální hodinová koncentrace oxid siřičitý SO2 [ µg.m-3 ]

© ČUZK


Stránka 49

Rozptylová studie




Grafické znázornění příspěvku posuzovaného záměru k imisní zátěži Maximální denní koncentrace oxid siřičitý SO2 [ µg.m-3 ]

© ČUZK


Stránka 50

Rozptylová studie




Grafické znázornění příspěvku posuzovaného záměru k imisní zátěži Průměrné roční koncentrace H2SO4 [ µg.m-3 ]

© ČUZK


Stránka 51

Rozptylová studie




Grafické znázornění příspěvku posuzovaného záměru k imisní zátěži Průměrné roční koncentrace kyanidy CN- [ µg.m-3 ]

© ČUZK


Stránka 52

Rozptylová studie




Grafické znázornění příspěvku posuzovaného záměru k imisní zátěži Průměrné roční koncentrace mědi Cu [ µg.m-3 ]

© ČUZK


Stránka 53

Rozptylová studie




Grafické znázornění příspěvku posuzovaného záměru k imisní zátěži Průměrné roční koncentrace zinku Zn [ µg.m-3 ]

© ČUZK


Stránka 54

Rozptylová studie




Grafické znázornění příspěvku posuzovaného záměru k imisní zátěži Průměrné roční koncentrace těkavých organických látek VOC [ µg.m-3 ]

© ČUZK


Stránka 55

Rozptylová studie




Grafické znázornění příspěvku posuzovaného záměru k imisní zátěži Průměrná roční koncentrace benzenu [ µg.m-3 ]


Stránka 56

Rozptylová studie




Grafické znázornění příspěvku posuzovaného záměru k imisní zátěži Průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu [ ng.m-3 ]


Stránka 57

Rozptylová studie


Příloha č. 4 - Kopie autorizace – autorizace je platná na dobu neomezenou v souladu s § 42, odst. 5, zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.


Stránka 58

Rozptylová studie



Stránka 59

ODBORNÝ POSUDEK podle § 11 odst. 8 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší č. 8/2016

ODTAHY PRO VÝROBNÍ HALU COOPER STANDARD BYSTŘICE

Počet stran posudku : 12 Počet příloh : 1

Zpracoval : doc. Ing. Tomáš Sákra, CSc

Pardubice, srpen 2016

1. Určení posudku Posudek je určen jako součást materiálů týkajících se umístění zdroje znečišťování ovzduší v rámci investičního záměru výstavby výrobní haly Cooper Standard Automotive. Vychází z požadavků zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, vyhlášky MŽP č. 415/2012 Sb. s příslušnými přílohami a z dalších zdrojů technických informací. Byl vypracován na žádost provozovatele. Zpracovatel posudku – viz kap. 7.

2. Obecné údaje 2.1. Podklady 2.1.1. Popis šetření na místě Šetření na místě nebylo provedeno, neboť se jedná o posouzení v rámci dodané projektové dokumentace. Stavba není dosud realizována. 2.1.2. Popis projektové dokumentace Pro vypracování posudku byly použity následující materiály: I) Layout závodu a jednotlivých linek II) Layout odtahů – základní + revize III) Plán celkové a katastrální situace IV) Písemné informace dodané investorem : - technický popis jednotlivých výrobních linek - technická dokumentace linek - tabulka odtahů + revize V) Protokol o určení vnějších vlivů vypracovaný odbornou komisí. EMPLA AG., spol. s r.o., Hradec Králové, květen 2016 VI) Materiály uložené na webu ČHMÚ VII) Bezpečnostní listy používaných chemických látek (uloženo u investora) VIII) Ústní informace zástupců investora 2.1.3. Použité měřicí protokoly Při vypracovávání posudku nebyly k disposici žádné měřicí protokoly. 2.2. Identifikační údaje 2.2.1. Název zdroje Odtahy z výrobní haly společnosti Cooper Standard Bystřice nad Pernštejnem 2.2.2. Adresa Bystřice nad Pernštejnem, kraj Vysočina 2.2.3. Provozovatel a investor Cooper Standard Automotive Česká republika s.r.o., Jamská 2191/33, 591 01 Bystřice nad Pernštejnem

2

2.2.4. IČO investora 2582 4031 2.2.5. Návrh zařazení zdroje Ve výrobní hale se nachází více zdrojů, návrhy jejich zařazení jsou podány v příslušných popisujících kapitolách.

3. Popis stacionárního zdroje a jeho provozu 3.1. Výrobní program Výrobním programem nově budované továrny jmenované společnosti je výroba kovových trubiček z ocelových pásů jako vstupní suroviny. Vyrobené trubičky jsou určeny jako součást automobilových motorů, zejména pro brzdové a palivové vedení. Z dodávaných pásů jsou odděleny pásky, na které je nanesena vrstva mědi, pásek je dále svinut do tvaru trubky, spájen a na povrch takto vzniklé trubky je nanesena základní vrstva zinko-hliníkového povlaku a poté vrchní vrstva plastu. Následuje již jen konečná úprava – úprava délky, navinutí na cívku atd. Vzhledem ke specifickým požadavkům na kvalitu je jejich výroba poměrně složitou operací, jejíž jednotlivé linky jsou schematicky znázorněny na obr. č. 1 v příloze. Smyslem tohoto posudku je definovat možné vlivy výroby na čistotu ovzduší. Proto pozornost nebude věnována těm operacím, u kterých není předpokládán vznik emisí znečišťujících látek; ve shodě s obrázkem v příloze se jedná o I) II) III)

Podélně dělicí linku pro dělení ocelových pásů (Sliting line) Podélně dělicí linku pro dělení ocelových pásků (Stripping line) Balicí linku ocelových pásů (Packing line)

Výrobní uzly ostatních linek budou v dalších kapitolách podrobně rozebrány z hlediska výrobní činnosti, použitých chemických prostředků a posouzeny problémy ochrany ovzduší. 3.2. Jmenovitá (projektovaná) kapacita Projektovaná kapacita výroby není v současné době přesně známa. Bude uvedena v dokumentaci EIA, která je připravována. 3.3. Údaj o směnnosti provozu Předpokládá se dvojsměnný provoz, 240 dní/rok

3

3.4. Popis používané technologie a technologického zařízení 3.4.1. Linka CB 1 Jedná se o linku, která zpracovává poměděné ocelové pásky (výstup z podélně dělicí linky) na kontinuální dvouvrstvou trubku, která je na výstupu navinuta na cívku. Šířka pásky je 27, 62 mm, vnější průměr trubky je 4,75 mm. Přehled výrobních operací a odtahů podává následující tabulka č. II. Tabulka II Poznámky : 1) písmeno S ve sloupci „ukončení potrubí“ značí, že potrubí je možno spojit s jiným při dodržení zásad bezpečnosti práce z hlediska mísení odváděných plynů 2 ) N – nelze spojit, výduch samostatný Zařízení pro Ukončení Průtok vzdušiny omez. emisí potrubí 3 m /hod Olejová mlha Olej. mlha, olej 1675 Separátor oleje V hale Fennella P 201 N S Stírání oleje + Olej. mlha, olej 720 Separátor oleje Střecha 3 boxy indukčního Fennella, H2, N2 haly pájení S Indukční pájení H2, N2 15 000 ---Střecha haly N Přímé chlazení H2,N2, voda 1 300 ---Střecha haly S Spalování plynů + Spaliny zemního neudáno ---Střecha zemní plyn plynu haly S Spalování plynů + Spaliny zemního neudáno ---Střecha zemní plyn; plynu haly S konec linky

Posice Odtahované místo – úsek 02.01 02.02 02.03 02.04 02.05 02.06

Látky v odtah. vzdušině

Jak je zřejmé ze shrnutí podstatných údajů o lince CB1 v tabulce č. II, je zde instalováno šest odtahů. V lince je vedle plynů, které nepatří mezi látky znečišťující ovzduší (dusík, vodík) používán pouze olej značky Houghton Macron Fennella Oil P201 N a v posicích 02.05 a 02.05 dochází ke spalování zemního plynu. Toho je však spalováno v obou případech po 0,5 m3/hod a emise jsou v podstatě zanedbatelné. Proces indukčního pájení (pos. 02.02 a 02.03) není řazen mezi vyjmenované zdroje. Lze proto konstatovat, že v lince CB1se nenacházejí emisní zdroje ve smyslu zákona č. 201/2012 Sb. 3.4.2. Linka CB2/CB3 Jedná se o linku, která zpracovává poměděné ocelové pásky (výstup z podélně dělicí linky) na kontinuální dvouvrstvou trubku, která je na výstupu navinuta na cívku. Vnější průměr trubky je 4,75 – 6 mm.

4

Na této lince jsou instalovány tři odtahy z různých míst, jejich přehled podává tabulka č. III. Tabulka č. III Platí poznámky stejné jako u tab. č. II. Posice Odtahované místo – úsek 03.01 03.02 03.03


Průtok Zařízení pro Ukončení vzdušiny omez. emisí potrubí 3 m /hod Olejová mlha Olej. mlha, olej 1 500 Separátor oleje Střecha Fennella P 201 N haly S Pájení Páry mědi, 2 550 ---Střecha H2, N2 haly S Finální chlazení H2, N2, voda 2 400 ---Střecha haly S

Jak je z uvedené tabulky zřejmé, vzdušina odtahovaná z posic 03.01 a 03.03 obsahuje pouze olejovou mlhu, dusík a vodík. Pouze na posici 03.02 dochází k pájení mědí, což je operace řazená v příloze č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb. mezi vyjmenované zdroje znečišťování ovzduší s kódem 4.10. („Tavení a odlévání neželezných kovů a jejich slitin“). Specifické emisní limity pro tuto činnost stanovuje vyhláška č. 415/2012 Sb., bod 3.7.4. Tyto limity však platí pouze pro tavení a odlévání o projektované kapacitě 200 kg slitiny za den a vyšší. Protože udávaná spotřeba Cu je dle údajů zadavatele daleko nižší (měď je nanesena na obou stranách kovového pásku užívaném k indukčnímu pájení, ale jen ve vrstvě silné 2,7 – 3,2 mikrometru), uvedené limity se na tento případ nevztahují. Lze proto konstatovat, že v lince CB2/CB3 se nenacházejí zdroje emisí ve smyslu zákona č. 201/2012 Sb. 3.4.3. Linka „Single wall“ Zde je zpracováván poniklovaný pásek z nežíhané oceli (původní šířka cca 49 mm), výstupem je kontinuální jednovrstvá trubka navinutá na cívku. Na lince „Single wall“ je instalováno pět odtahových míst, jak uvádí následující tabulka č. IV. Tabulka č. IV. Vysvětlivky : 1) Složení materiálu pásky DC04 je následující : v podstatě se jedná o měkkou ocel 2) Phosbond VER 10 užívaný pro odmašťování je v podstatě kyselina fosforečná v koncentraci 3 litry/1560 litrů vody 3) Filtrační vložka Nittman o rozměrech 592 x 592 – 600 mm 4) Chladicí a mazací emulze prostředku Hakuform 50-80 RBK (složení viz BL) v koncentraci 5 – 8% v demi-vodě 5) Písmena S a N v posledním sloupci mají stejný význam jako v tab. II.

5

Posice Odtahované místo – úsek 04.01


Napojování pásky

04.02 04.03 04.04 04.05

TZL (z pásky), páry z materiálu pásky (DC041)) Čištění a odmaštění Olej. mlha, páry pásku materiálu čisticí směsi2) Svařování trubky Páry z materiálu pásky (DC04) Redukce Emulzní mlha4) Hakuform 50-80 Filtrace hrubých Emulzní mlha4) nečistot Hakuform 50-80

Průtok Zařízení pro vzdušiny omez. emisí m3/hod 2 100 --2 600 3 400 3 490 820

Ukončení potrubí

střecha haly S Separátor vody Střecha haly S Filtr Nittman3) Střecha haly S ---Střecha haly S ---Střecha haly S

Podrobnější popis činností v jednotlivých posicích – odtahovaných místech v této lince je následující : Posice 04.01 : probíhá zde napojování pásky – broušení a bodové svařování. Spojování probíhá cca třikrát za směnu v délce max. 4 minuty. Je zde umístěna bruska s příkonem 0,37 kW, nůžky na zarovnávání konců napojovaných pásků a odporová svářečka. Zařízení proto nepatří mezi vyjmenované zdroje (dle přílohy č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., kód 4.13.), množství vzniklých TZL je zanedbatelné. Vzdušina je odsávána ventilátorem. Posice 04.02 : probíhá zde čištění a odmašťování pásku materiálu. To je prováděno použitím kapalné směsi prostředku Phosbond VER 10 ( v podstatě kys. fosforečná v koncentraci 3 litry na obsah nádrže 1560 litrů demi-vody). Vzhledem k nízké koncentraci kys. fosforečné a jejímu vysokému bodu varu (255 °C) jsou emise kyselých par zanedbatelné. Vzdušina je přes separátor kondenzátu vody odsávána ventilátorem. Posice 04.03 : probíhá zde svařování trubky. Svařovací zařízení má příkon 200 kVA, tudíž nepatří mezi vyjmenované zdroje (dle přílohy č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., kód 4.14.). Na výstupu vzdušiny je instalován kapsový filtr Nittmann pro záchyt TZL (podrobnosti viz v kap. 3.5.). Posice 04.04 : v tomto úseku probíhá tzv. redukce, což představuje snižování původního průměru trubky na 10 či 12 mm. Redukce je prováděna v emulzi demivody s přídavkem 5 – 8 % prostředku Hakuform 50-80 RBK, což je chladicí a mazací směs. Spotřeba emulze je 5 litrů/den. V Hakuformu je obsažena kys. boritá, derivát oxazolidinu a derivát etanolamidu mastné kyseliny. Tenze par těchto reagencií je nízká a proto nepředstavují zdroj emisí VOC. Vzdušina je odsávána ventilátorem.

6

Posice 04.05 : odtah z filtrace hrubých nečistot obsažených v kapalině. Používána emulze ve stejném složení, množství a koncentraci jako v pos. 04.04. Vzdušina je odsávána ventilátorem. Lze proto konstatovat, že v lince „Single wall“ se nenacházejí zdroje znečišťování ovzduší ve smyslu zákona č. 201/2012 Sb. 3.4.4. Linka Magalloy V této lince probíhá jednak příprava povrchu trubky před nanášením povrchových vrstev kovů, tj. slitiny 95% Zn + 5% Al a vrstvy plastu – polyamidu PA 12 – na její vnější povrch, jednak vlastní nanášení. Výstupem jsou buď nařezané přířezy nebo trubky stočené do svitků. Jedná se o linku pracující v kontinuálním režimu, žádnou její součást není možno samostatně odpojit. Všechny posice budou tedy pokládány za neoddělitelnou součást linky. Ve shodě s přílohou č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., kód 4.12 („Povrchová úprava kovů a plastů a jiných nekovových předmětů a jejich zpracování s objemem lázně do 30 m3 včetně, procesy bez použití lázní“) se v tomto případě jedná o vyjmenovaný zdroj. Emisní limity stanovené v odst. 3.8.1. (stejného znění jako kód) vyhlášky č. 415/2012 Sb. platí pro lázně s objemem od 3 m3 do 30 m3 včetně, vyjma oplachu, neplatí pro procesy s použitím lázní ve vodném prostředí. Celkový obsah lázní v této lince činí 4.2 m3, náplň jedné z lázní (pos. 05.03) není vodná. Oplachové lázně nejsou uvažovány. Podrobnější popis činností v jednotlivých posicích – odtahovaných místech je následující. Posice Činnost 05.01 05.02 05.03 05.04 05.05 05.06 05.07

Počet lázní

odolejování 1 pásku fosfatizace 2 primer 1 extruze, potisk nanášení kovů aktivace pasivace

-----

Obsah lázně VOC v odtahu [m3] 0,7

není

2 x ,8 0,3

není Ano, spotřeba VOC 17 680 l/rok Ano, spotřeba VOC 640 l/rok není

-----

vana s ----roztaveným materiálem 1 0,8 1 0,8

není Ano, spotřeba VOC 960 l/rok

Možnost spojení odtahů ano ano ano s 05.04 ano s 05.03 ano ano ano

Posice 05.01 : zde probíhá odolejování pásku. Probíhá v nádrži o objemu 700 litrů, za ní je zařazena záchytná nádrž ( určená pro záchyt při event. havarijní situaci, není součástí výrobní linky ) o objemu 900 litrů. Čisticí náplní je prostředek SurTec 198 ( v podstatě roztok KOH) ve směsi s demivodou. 7

Posice 05.02 : probíhá zde fosfátování (tj. povrchová úprava, kdy se na povrchu materiálu vylučují nerozpustné fosforečnany, zejména fosfát zinečnatý. Povlak je porézní, snadno se na něm zachytí další vrstvy). Jsou zde instalovány dvě linky propojených nádrží, každá linka je tvořena pracovní nádrží o obsahu 800 litrů a záchytnou (pojistnou) nádrží o obsahu 950 litrů. V pracovní nádrži je jako náplň použit roztok reagencie Bonderite M-ZN 1421 – AR (v podstatě kyselina fosforečná + nitráty Zn a Ni) spolu s reagencií Bonderite C-AD 565, což je roztok NaOH. Každá z nádrží je odtahována, následně jsou odtahy spojeny do jednoho výduchu. Posice 05.03 : je zde zaveden odtah par VOC z úseku primer (tj. nanášení lepidla na povrch trubky, která nádrží projíždí. Je to příprava povrchu pro další operaci). Nádrž o obsahu 300 litrů obsahuje prostředek APC NYLON PRIM NA 5GL (hlavní podíl tvoří butanol a metoxymetylacetát) a zároveň ředidlo 8196000 Special Thinner (hlavně acetáty). Vedle ní je zde instalována záchytná nádrž o obsahu 400 litrů. Vzdušina je odsávána ventilátorem. Spotřeby používaných reagencií jsou následující: APC NYLON PRIM 35,5 litru/3 směny, tj. 5 680 litrů/rok; Special Thinner 75 litrů/ 3 směny, tj. 12 000 l/rok. Potřebná instalace zařízení na omezování emisí. Posice 05.04 : oddíl extruze, popis a nanášení granulátu. Granulátem je přípravek Vestamit X7377 černý 9.7504 (v podstatě polymerní materiál), který se nanáší na povrch trubky. Neprobíhá v lázni. Jako barva pro potisk je užit prostředek LINX Clean UV-Readable ink 1121 (podstatnou složkou je butanon) spolu ředidlem LINX Solvent for UV-Readable ink 1590 (butanon + propan-1-ol). Spotřeby používaných reagencií jsou následující : barva LINX 1 litr/ 3 směny, tj. 160 litrů/rok; ředidlo LINX 1 litr/směnu, tj. 480 litrů/rok. Proces probíhá v nádobě o obsahu cca 1 litr. Vzdušina je odsávána ventilátorem. Posice 05.05 : nanášení tekutého materiálu Zn/Al o složení 95% Zn a 5% Al na povrch trubky, která roztaveným materiálem projíždí. Spotřeba je 10 kg/hod, tj. 160 kg/den při dvojsměnné pracovní době. Tato činnost je podle přílohy č. 2 k zákonu s kódem 4.10. „Tavení a odlévání neželezných kovů a slitin“ zařazena mezi vyjmenované zdroje. Emisní limity jsou stanoveny v bodu 3.7.4. vyhlášky č. 425/2012 Sb., platí však pro spotřebu 200 kg/den a vyšší. Protože skutečná spotřeba je nižší, emisní limity se neuplatňují. Odtah vzdušiny a její čištění vhodné. Posice 05.06. : úsek aktivace. Probíhá v nádrži o objemu 800 litrů, součástí je záchytná nádrž o objemu 900 litrů. Aktivačním prostředkem je vodný roztok látky Bonderite M-AD 4977 (ortofosforečnan tridraselný spolu s pyrofosforečnanem tetradraselným) a Prepalene X (ortofosforečnan tridraselný). Jedná se o anorganické soli v koncentrace 1%, tenze par je zanedbatelná. Odtah není nezbytný. Posice 05.07: úsek pasivace. Je používána nádrž o objemu 800 litrů spolu se záchytnou nádrží o objemu 900 litrů. Pasivačním prostředkem je 2% vodný roztok prostředku Gardolene D6890 ( etanol + alkylpolyglykoleter), celá náplň je každý den měněna. Protože Gardolene obsahuje max. 25% etanolu, denní spotřeba etanolu činí 4 litry. Odtah není nezbytný.

8

3.4.5. Linka Cooper Counting line Tento výrobní uzel je určen pro oboustranné nanášení povlaku mědi na kovový pás. Ten je transportován z výstupu podélné dělicí linky a dochází ke změně polohy osy jeho svitku. Pás je poté zaveden do průběžné linky,ve které je v kyanidové elektro-alkalické lázni na obě strany nanášena vrstva mědi. Poměděný pás je opět smotáván do svitku. Jedná se o linku pracující v kontinuálním režimu, žádnou její součást není možno samostatně odpojit. Všechny posice budou tedy pokládány za neoddělitelnou součást linky. Ve shodě s přílohou č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., kód 4.12 („Povrchová úprava kovů a plastů a jiných nekovových předmětů a jejich zpracování s objemem lázně do 30 m3 včetně, procesy bez použití lázní“) se v tomto případě jedná o vyjmenovaný zdroj. Emisní limity stanovené v odst. 3.8.1. (stejného znění jako kód) vyhlášky č. 415/2012 Sb. platí pro lázně s objemem od 3 m3 do 30 m3 včetně, vyjma oplachu, neplatí pro procesy s použitím lázní ve vodném prostředí. Celkový obsah lázní v této lince činí 9,25 m3, oplachové lázně nejsou uvažovány. Podrobnější popis činnosti v jednotlivých posicích – odtahovaných místech je následující.

Posice Činnost 06.01 06.02 06.03 06.04 06.05

Počet Obsah nádrží Nádrže [ m3 ] odmašťování 1 1,5 aktivace 1 0,5 cooper strike 1 0,75 poměďování 5 Σ 6,0 pasivace 1 0,5

Odtah Možnost VOC spojení odtahů není ano není ne není jen s 06.04 není jen s 06.03 ano ne

Posice 06.01 : probíhá zde odmašťování pásku. Odmašťovací lázeň sestává z 5% roztoku NaOH a Na3PO4 v lázni o objemu 1500 litrů. Odtah vzdušiny není nutný, neboť se jedná o vodný roztok anorganických solí. Posice 06.02 : v tomto uzlu probíhá aktivace povrchu pásku. Ta je prováděna v prostředí 30% kyseliny sírové, lázeň má obsah 500 litrů. Odtah kyselých par a jejich absorpce je žádoucí. Posice 06.03 : úsek označený „cooper strike“. Jedná se o první krok při nanášení vrstvy mědi v galvanické kyanidové lázni, kterou tvoří roztok NaCN o koncentraci 57 g/l a CuCN o koncentraci 45 g/l. Objem lázně 750 litrů, odtah vzdušiny a záchyt event. vytvořeného aerosolu žádoucí. Posice 06.04 : úsek poměďování. Sestává z pěti poměďovacích sekcí v celkovém objemu 6 m3. Používané reagencie a jejich koncentrace je stejná jako předcházející posici. Odtah vzdušiny a záchyt event. vytvořeného aerosolu žádoucí.

9

Posice 06.05 : úsek pasivace. Pasivačním činidlem je ENTEK Cu 56 HM, v koncentraci cca 12,5 kg/500 litrů nádrž. Složení – základní složkou je propan-2-ol v koncentraci cca 50% a dále natrium-3-nitrobenzensulfonát a benzotriazol. Celá náplň nádrže je vyměňována jednou za týden. Propanol má b.v. 82,4 °C, ale při jeho nízké koncentraci a nízké spotřebě nebudou úniky VOC vysoké; odtah a likvidace VOC je žádoucí. 3.5. Popis zařízení ke snižování emisí Jak plyne z předchozího popisu, v posuzovaných linkách je zařazeno několik dosud známých aparátů pro záchyt emisí znečišťujících látek. Pos. 02.01, 02.02 a 03.01 – jsou zde instalovány odlučovače olejové mlhy či aerosolu, pracující na principu odstředivého odlučování. Olej není uváděn mezi znečišťující látky ve smyslu zákona, avšak z hlediska ochrany životního prostředí obecně jsou potřebné. Pos. 04.03 - kapsový filtr Nittmann – rozměr kapes 592 x 592 mm, účinnost záchytu > 90%, filtrační plocha 4,5 m2, průtok vzdušiny3 400 m3/hod. Další potřebné aparatury nejsou dosud specifikovány. 3.6. Údaje o vzduchotechnice Nepředpokládá se instalace žádného speciálního vzduchotechnického zařízení, ale vzdušina z jednotlivých míst (posic) je odtahována ventilátory různých typů a výkonů.

4. Emisní charakteristika stacionárního zdroje 4.1. Naměřené hodnoty emisí Jak již bylo řečeno v odst. 2.1.3., měřicí protokoly nebyly k disposici. 4.2. Vypočtené hodnoty emisí Pro výpočty hodnot hmotnostních toků znečišťujících látek nebyl k disposici dostatek podkladů. 4.3. Porovnání s požadavky stanovenými zákonem Z rozboru podaného v předcházejících kapitolách plyne, že v linkách CB1, CB2/CB3 a Single wall se nenacházejí zdroje znečišťování ovzduší ve smyslu zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., tj. takové, na které se vztahují emisní limity. Další dvě linky, tj. Magaloy a Cooper counting line zařazuje autor tohoto posudku mezi vyjmenované zdroje, podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu s kódem 4.12. „Povrchová úprava kovů a plastů a jiných nekovových předmětů a jejich zpracování s objemem lázně do 30 m3 včetně, procesy bez použití lázní“. Specifické emisní limity jsou stanoveny ve vyhlášce č. 415/2012 Sb., bodu 3.8.1. „Povrchová úprava kovů a plastů a jiných nekovových předmětů a jejich zpracování s objemem lázně do 30 m3 včetně (vyjma oplachu), procesy bez použití lázní (kód 4.12. dle přílohy č. 2 zákona)“. Platí pro pokovování i nekovových předmětů, ale nevztahuje se na nanášení nátěrových hmot. Platí pro procesy moření, galvanické pokovování, fosfatizace, fosfátování a leštění s použitím elektrolytických nebo chemických postupů a dále smaltování, tryskání, metalizaci a související operace.

10

Emisní limity [ mg/m3 ] Vztažné podmínky TZL NOx1) HCl1) 502) 15003) 104) C Vysvětlivky : 1) Emisní limity platné pro lázně s objemem od 3 m3 do 30 m3 včetně, vyjma oplachu 2) Neplatí pro procesy s použitím lázní a ve vodném prostředí 3) Platí pro použití kyseliny dusičné při kontinuálně pracujícím zařízení 4) Platí pro použití HCl u povrchových úprav Jak je zřejmé, žádné z uvedených znečišťujících látek nejsou z posuzovaných linek emitovány. Emise škodlivin, které jsou emitovány a platí pro ně obecný emisní limit (TOC) nelze v této chvíli kvantifikovat, protože nejsou známy účinnosti práce zařízení, která budou pro jejich omezení instalována. Skutečné hmotnostní toky zněčišťujících látek bude třeba zjistit měřením během zkušebního provozu. 4.3.1. Porovnání s požadavky BAT Pro posuzované linky není vydaný BREF.

5. Zhodnocení úrovně znečištění ovzduší v lokalitě K popisu aktuálního stavu čistoty ovzduší (imisní situace) v lokalitě Bystřice nad Pernštejnem byly použity výsledky nejblíže umístěných stanic ČHMÚ v kraji Vysočina. Průměrná roční koncentrace znečišťujících látek za rok 2015 zjištěné měřicími stanicemi Křižanov a Žďár nad Sázavou (pokud zde byly měřeny) jsou následující (údaje v μg/m3) : Polutant

Roční imisní limit

PM10 PM2,5

50 25

Průměrná roční imisní koncentrace na stanici Křižanov Žďár n. Sázavou 19,8 18,6 15,1 15,4

Hodnoty klouzavých pětiletých průměrů imisních koncentrací PM10, PM2,5 a NO2 (2009 – 2013) získaných z databáze ČHMÚ jsou pro lokalitu haly v Bystřici nad Pernštejnem následující (opět v μg/m3) : NO2 …. 10,8 PM10 …. 21,1 PM10 – 36. maxim. 24.- hod. průměr …. 37,2 PM2,5 … 17,8 Benzen …1,0

11

6. Závěr a doporučení podmínek provozu Doporučuji pokračovat ve schvalovacím řízení a povolit realizaci plánovaného záměru, neboť z hlediska ochrany ovzduší splňuje legislativou stanovené požadavky. Obecně je třeba plnit podmínky uvedenou v odst. 4.3. Závěr : Doporučuji vydat povolení k dalšímu postupu v realizaci záměru – Odtahy pro výrobní halu Cooper Standard Bystřice - s tím, že zařízení splňuje požadavky zákona a pro jeho realizaci jsou voleny nejlepší dostupné techniky za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek ve smyslu zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Je však třeba plnit relevantní požadavky obsažené v kap. 4.3. a ve výše uvedených doporučení k provozu.

7. Údaje o zpracovateli posudku Doc. Ing. Tomáš Sákra, CSc, U Štítu 377, 530 03 Pardubice Autorizace vydána MŽP ČR dne 2.9. 2003 pod čj. 1949/740/03/MS Platnost prodloužena rozhodnutím MŽP čj. 3877/780/10/LH z 22. 9. 2010

V Pardubicích 05. 08. 2016

12

ATEM Ateliér ekologických modelů, s. r. o.


VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

Září 2016

s. r. o.

HODNOCENÍ VLIVŮ NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VÝROBNÍ HALA COOPER STANDARD BYSTŘICE – TECHNOLOGIE


Výrobní hala Cooper Standard Bystřice – technologie Vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví

ZADAL:

I & V Consulting s.r.o. Voskovcova 1130/34 152 00 Praha

ZPRACOVAL:

ATEM – Ateliér ekologických modelů, s. r. o. Roztylská 1860/1 148 00 Praha 4 e-mail: [email protected] tel.: 241 494 425

VEDOUCÍ PROJEKTU:

Mgr. Robert Polák

SPOLUPRÁCE:

Mgr. Jan Karel

držitel osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví MZd, poř. č. osvědčení 3/2015

Září 2016

2

s. r. o.



OBSAH Ú V O D ....................................................................................................................... 4 1. METODIKA HODNOCENÍ ................................................................................. 5 2. CHARAKTERISTIKA OBYTNÉ ZÁSTAVBY ................................................. 6 3. VLIVY ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ZDRAVÍ OBYVATEL ......................... 7 3.1. Identifikace nebezpečnosti a vztah dávka – účinek ..........................................................................7 3.1.1. 3.1.2. 3.1.3. 3.1.4. 3.1.5. 3.1.6. 3.1.7. 3.1.8. 3.1.9.

Oxid dusičitý ........................................................................................................................................ 7 Benzen ................................................................................................................................................. 8 Suspendované částice........................................................................................................................... 9 Oxid uhelnatý ..................................................................................................................................... 11 Benzo[a]pyren .................................................................................................................................... 11 Oxid siřičitý a kyselina sírová ............................................................................................................ 12 Kyanovodík a jeho soli ...................................................................................................................... 12 Měď.................................................................................................................................................... 13 Zinek .................................................................................................................................................. 13

3.2. Vyhodnocení expozice a charakterizace rizika...............................................................................13 3.2.1. 3.2.2. 3.2.3. 3.2.4. 3.2.5. 3.2.6. 3.2.7. 3.2.8.

Oxid dusičitý .................................................................................................................................. 1413 Benzen ............................................................................................................................................... 14 Suspendované částice frakce PM10 .................................................................................................... 15 Oxid uhelnatý ..................................................................................................................................... 17 Benzo[a]pyren .................................................................................................................................... 17 Oxid siřičitý a kyselina sírová ............................................................................................................ 18 Kyanovodík a jeho soli ...................................................................................................................... 18 Měď.................................................................................................................................................... 19

3.3. Nejistoty v hodnocení .....................................................................................................................19

4. VLIVY HLUKU NA ZDRAVÍ OBYVATEL .................................................... 20 4.1. Identifikace nebezpečnosti a vztah dávka – účinek ........................................................................20 4.2. Vyhodnocení expozice a charakterizace rizika...............................................................................24 4.3. Nejistoty v hodnocení .................................................................................................................2526

Z Á V Ě R ..................................................................................................................... 27 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ....................................................................... 29

3

s. r. o.



ÚVOD Cílem předkládané studie je vyhodnotit vliv provozu Výrobní haly Cooper Standard Bystřice – technologie na zdraví dotčených obyvatel. Zájmové území se nachází v průmyslové zóně okrajové části města Bystřice nad Pernštejnem podél Průmyslové ulice v blízkosti železniční stanice Bystřice nad Pernštejnem. Záměr představuje instalaci nové technologické linky sloužících k povrchové úpravě kovů ve stávající výrobní hale Cooper-Standard Automotive. Jedná se tak o změnu využívání stávající haly. Předkládané hodnocení však v souladu s podkladovými studiemi uvažuje ve výchozí situaci stav bez realizace haly s tím, že záměr představuje zcela nový zdroj, hodnocení je tak na straně bezpečnosti. Při posuzování možných vlivů na zdraví dotčené populace je nutno obecně brát v úvahu všechny faktory, které mohou mít dopad na lidské zdraví. Posuzovaný záměr nebude zdrojem elektromagnetického záření, v souvislosti s jeho realizací se nepředpokládá kontaminace zdrojů vod ani půdy chemickými látkami ani patogenními organismy či jejich toxiny. Záměr neovlivní oslunění okolních obytných domů. Hlavními faktory, které mohou být realizací záměru významněji ovlivněny, budou tedy hluk a znečištění ovzduší. Podkladovými materiály pro vyhodnocení vlivů záměru na veřejné zdraví jsou rozptylová studie, kterou zpracovala společnost EKOBEST s. r. o. [16] a akustická studie, kterou zpracovala společnost ATEM – Ateliér ekologických modelů, s. r. o. [17]. V předkládaném vyhodnocení jsou uvažovány pouze vlivy působící při běžném provozu, jeho výsledky není možno vztáhnout na případy zvláštních situací, včetně havárií.

4

s. r. o.



1.

METODIKA HODNOCENÍ

Použitá metodika hodnocení vychází ze základních metodických postupů hodnocení zdravotních rizik (Health Risk Assessment), vypracovaných americkou Agenturou pro ochranu životního prostředí (US EPA). Postup hodnocení zdravotního rizika sestává ze čtyř navazujících kroků: 

Identifikace nebezpečnosti – jedná se o určení faktorů, které mají být hodnoceny, popis jejich vlastností se zaměřením na nebezpečnost pro člověka a podmínky, za kterých se mohou projevit.



Určení vztahu dávky a účinku – kvantitativně hodnotí vztah mezi úrovní expozice danému faktoru (látce v ovzduší, hladině hluku apod.) a mírou rizika.



Hodnocení expozice – obsahuje kvalitativní vyjádření kontaktu hodnoceného faktoru s hranicemi organismu a kvantitativní vyjádření intenzity tohoto kontaktu. Cílem je získat informaci, jakými cestami, v jaké míře a množství je konkrétní populace vystavena působení hodnocené chemické látky, hluku apod.



Charakterizace rizika – obsahem této etapy je vyjádření míry zdravotního rizika exponované populace na základě poznatků o nebezpečnosti působícího faktoru a odhadu konkrétní expoziční úrovně. Jedná se o kvalitativní a kvantitativní popis odhadnutého zdravotního rizika pro sledovanou populaci, tj. výčet všech možných zdravotních poškození u sledované populace a uvedení pravděpodobnosti jejich vzniku. Je nutno popsat všechny výchozí podmínky a fakta zahrnutá do postupu hodnocení rizik, jakož i všechna zjednodušení a nejistoty, které se zde promítají. Takto hodnocená rizika je vždy nutno považovat za potenciální, avšak dostatečně pravděpodobná pro populaci v zájmovém území.

5

s. r. o.



2.

CHARAKTERISTIKA OBYTNÉ ZÁSTAVBY

Hodnocený záměr se nachází na jihozápadním okraji města Bystřice nad Pernštejnem. V blízkém okolí záměru se žádná obytná zástavba nenachází, nejbližší obytné objekty se nacházejí ve vzdálenosti cca 0,5 km, v ulici Nový Dvůr. Vzdálenější zástavba se pak nachází v ulici Nádražní. V obou případech se jedná o rozvolněnou zástavbu jednotlivých domů, kde žijí zpravidla jednotky obyvatel, nejvýše okolo desítky. Ve větší vzdálenosti severně od záměru (ulice Beranka) se nachází bloková zástavba rodinných domků s obdobným počtem obyvatel na jeden objekt. Jihozápadně od záměru se nachází zástavba Rodkova, opět jde spíše o jednotlivé objekty. Obě podkladové studie hodnotí imisní a akustickou zátěž ve výpočtových bodech reprezentujících nejvíce ovlivněné objekty. Jejich přehled je uveden v následující tabulce. Z vyhodnocení byly vyloučeny body, které s jistotou nereprezentují obytnou zástavbu. Tab. 1. Přehled výpočtových bodů z rozptylové a akustické studie Referenční bod 2 6 7 8 9 11 12 13 15 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Popis Rozptylová studie Nádražní 457 Suchý vrch Beranka Hřiště Beranka Bratrská Okružní 984 Za Rybníčkem K Domanínku Rodkov Hluková studie Rodkov č. p. 42 Bystřice nad Pernštejnem p. č. 2 956/1 Nádražní č. p. 474 Nádražní č. p. 992 Nový dvůr č. p. 570 Nový dvůr č. p. 588 Nový dvůr č. p. 644 Nový dvůr č. p. 336 Bystřice nad Pernštejnem p. č. 2 956/1

Celkový počet obyvatel města Bystřice nad Pernštejnem byl k 1. 1. 2015 dle podkladů ČSÚ 8 343 obyvatel, v případě obce Rodkov pak 93 obyvatel.

6

s. r. o.



3.

VLIVY ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ZDRAVÍ OBYVATEL

Z provozu hodnoceného záměru jsou jako znečišťující látky produkovány oxid dusičitý, benzen, suspendované částice frakce PM10 a PM2,5, oxid uhelnatý, benzo[a]pyren, oxid siřičitý, kyselina sírová, kyanovodík, měď a zinek. V následujícím textu je vyhodnoceno působení těchto látek na lidské zdraví. V rámci rozptylové studie byly vyhodnoceny i koncentrace těkavých organických látek. Jak vyplývá z výsledků studie, tyto látky budou produkovány jen ve velmi nízkých koncentracích a bez významnějšího podílu některé konkrétní sloučeniny. Z toho důvodu nejsou organické látky hodnoceny ani v rámci vlivů na veřejné zdraví, neboť v uvedených koncentracích se významnější vlivy nepředpokládají a podrobnější vyhodnocení má smysl pouze pro konkrétní sloučeniny, nikoliv pro souhrn různých látek.

3.1. 3.1.1.

Identifikace nebezpečnosti a vztah dávka – účinek Oxid dusičitý

Oxid dusičitý (NO2) patří mezi nejčastěji sledované škodliviny při hodnocení vlivů spalovacích zdrojů (tj. zejména automobilové dopravy a vytápění budov) na kvalitu ovzduší a zdraví obyvatel. Ze zdrojů je emitován převážně oxid dusnatý (NO), který se ve vzduchu postupně oxiduje na NO2, v malé míře je emitován přímo oxid dusičitý. Při vstupu oxidu dusičitého do dýchacích cest je nejcitlivější oblastí průdušnice s průduškami a dále plicní sklípky (alveoly), kde dochází k náhradě alveolárního epitelu I. typu buňkami odolnějšími proti okysličování, které s narůstající koncentrací NO2 postupně navíc hypertrofují. To vede ke snížení odolnosti plicní tkáně vůči infekcím. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že pro hodnocení vlivů akutní expozice NO2 je možné uvažovat referenční koncentraci ve výši 200 g.m-3. Pod touto úrovní nebyly prokázány žádné účinky krátkodobých expozic NO2. Většina studií pak poukazuje na vznik zdravotního efektu až při hodnotách nad 500 µg.m-3, při vyšších koncentracích lze účinky považovat za prokázané. Tyto závěry vyplývají ze zhodnocení výsledků mnoha studií na zvířatech i na lidských dobrovolnících [2]. Česká legislativa stanovuje imisní limit pro hodinové koncentrace NO2 na úrovni 200 µg.m-3. U dlouhodobých expozic je situace složitější. Výsledky řady studií ukazují na vztah mezi úrovní průměrných ročních koncentrací NO2 a výskytem astmatu

7

s. r. o.



a respiračních onemocnění; uvádějí se též poruchy vývoje funkce plic u dětí při dlouhodobě zvýšené expozici NO2. Za rizikovou skupinu je možné považovat především děti s astmatem nebo s dědičnými předpoklady ke vzniku astmatu [2]. WHO však současně uvádí, že kvantifikace rizika je poměrně obtížná, neboť oxid dusičitý často vystupuje jako reprezentativní ukazatel působení celého spektra znečišťujících látek. Z tohoto důvodu také WHO zachovává směrnou hodnotu pro průměrné roční koncentrace na úrovni 40 µg.m-3 i přesto, že některé studie poukazují na vznik respiračních příznaků i při hodnotách nižších. Spíše se však doporučuje provádět hodnocení souhrnného účinku znečištění ovzduší na základě vztahů pro suspendované částice. Ve výši 40 µg.m-3 je stanoven i platný imisní limit.

3.1.2.

Benzen

Benzen se do ovzduší dostává v emisích z automobilové dopravy jednak jako produkt spalování a jednak jako součást nespálených podílů paliva (v automobilovém benzínu se vyskytuje v množství cca 0,5 – 2 %, u motorové nafty je podíl nevýznamný). Ovzduší je pro člověka hlavním zdrojem expozice benzenu. Je však nutno počítat s výraznými individuálními rozdíly vlivem kouření, které může znamenat několikanásobné zvýšení expozice. Ve vysokých koncentracích (které se však nevyskytují ve vnějším ovzduší) má benzen akutní účinky dráždivé a neurotoxické. V nízkých dávkách (které se mohou v ovzduší vyskytovat) pak při dlouhodobém působení utlumuje tvorbu krvinek a předpokládá se i jeho vliv na iniciaci leukémie. Z tohoto důvodu řadí US EPA i IARC (Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny) benzen mezi prokázané lidské karcinogeny. Světová zdravotnická organizace uvádí pro benzen hodnotu jednotkového rakovinového rizika UCR = 6 × 10-6 (g.m-3)-1. Jednoduchou extrapolací pak lze stanovit míru karcinogenního rizika v závislosti na koncentraci této látky ve volném ovzduší: Pravděpodobnost výskytu leukémie

Koncentrace

-5

10 (1 v 100 000)

1,6 µg.m-3

10-6 (1 v 1 000 000)

0,16 µg.m-3

Imisní limit je stanoven ve výši 5 µg.m-3, což odpovídá hodnotě karcinogenního rizika při celoživotní expozici na úrovni 3 × 10-5.

8

s. r. o.



3.1.3.

Suspendované částice

Suspendované částice v ovzduší představují složitou směs organických a anorganických látek. Jsou produkovány jak ve venkovním, tak vnitřním prostředí, a proto jsou důležitým faktorem ovlivňující zhoršení zdravotního stavu. Suspendované částice mají různou velikost, hmotnost a složení. Obecně je možné konstatovat, že:  při spalování pevných paliv bez odlučovačů převažují v emisích částice s aerodynamickým průměrem nad 10 m, při spalování kapalných paliv je zastoupení těchto částic menší, avšak rovněž významné. S účinností odlučovače se zastoupení „hrubších frakcí“ výrazně snižuje, neboť tato zařízení odstraňují nejúčinněji právě velké částice prachu.  ve zvířeném prachu v okolí silnic a průmyslových areálů lze obecně předpokládat nízké zastoupení jemných částic, podíl jednotlivých velikostních frakcí je však závislý na složení usazených částic, které byly zvířeny.  v emisích z výfuků motorových vozidel jednoznačně dominují jemné částice do 2,5 m (jejichž podíl se pohybuje okolo 90 %), většina emitovaných částic je menších než 1 m.  rovněž naprostá většina aerosolů vzniklých sekundárně v ovzduší (kondenzací plynných látek) je tvořena vesměs jemnými částicemi do 2,5 m [2]. Vzhledem k lepším datovým podkladům se jako hlavní indikátor pro hodnocení zdravotního rizika používají suspendované částice frakce PM10. V některých případech se používají i suspendované částice frakce PM2,5. Většina vlivů suspendovaných částic na zdraví spadá do oblasti dýchací a kardiovaskulární soustavy. Hlavní účinky působení suspendovaných částic na dýchací soustavu zahrnují dráždění dýchacích cest, exacerbaci existujících onemocnění, zvýšenou sekreci hlenu v průduškách a snížení obranyschopnosti dýchacího traktu vůči infekci. Suspendované částice však mají i další zdravotní účinky mimo respirační soustavu. Jedná se především o urychlení procesu aterosklerózy nebo ovlivnění nervové regulace srdeční činnosti pronikáním ultra jemných částic do nervového systému [2]. Prokazatelný zdravotní účinek expozice suspendovaným částicím se uvádí již při průměrných ročních koncentracích částic PM2,5 v rozmezí 11 – 15 µg.m-3. Specifické zdravotní účinky expozice suspendovaným částicím je však značně obtížné hodnotit, neboť silně závisí na velikosti částic a jejich složení. K obecnému (indikačnímu) hodnocení se proto používají epidemiologické ukazatele mortality (úmrtnosti) a morbidity (nemocnosti). WHO uvádí pro krátkodobou expozici vzestup celkové mortality o 0,5 % při zvýšení denní koncentrace PM10 o 10 µg.m-3. Pro chronickou expozici se uvádí nárůst mortality o 6 % při zvýšení průměrných

9

s. r. o.



ročních koncentrací PM2,5 o 10 µg.m-3. Směrné hodnoty WHO [2] jsou pak uvedeny v následující výši:  částice PM2,5 – 10 µg.m-3 pro průměrné roční koncentrace a 25 µg.m-3 pro 24hodinové koncentrace  částice PM10 – 20 µg.m-3 pro průměrné roční koncentrace a 50 µg.m-3 pro 24hodinové koncentrace Imisní limity jsou v ČR stanoveny pro suspendované částice PM10 ve výši 40 µg.m-3 pro průměrné roční koncentrace a 50 µg.m-3 pro 24hodinové hodnoty (s tolerovaným počtem 35 překročení v roce). Pro částice PM2,5 je stanoven pouze limit pro průměrné roční koncentrace, a to ve výši 25 µg.m-3. V předkládaném hodnocení jsou pro kvantifikaci rizika z chronické expozice suspendovaným částicím dále použity funkce dávka – účinek, publikované Evropskou komisí v rámci programů ExternE a HEATCO [3, 4]. Jedná se o vztahy odvozené na základě analýzy výsledků mnoha epidemiologických studií a dat o zdravotních ukazatelích u populace zemí EU. Jednotlivé faktory pro nemocnost a úmrtnost jsou vyjádřeny v počtu případů na osobu a µg.m-3 za rok. Výpočetní vztahy pro úmrtnost vlivem chronické expozice a pro počet dnů s omezenou aktivitou byly primárně odvozeny na základě koncentrací částic frakce PM2,5, ostatní účinky vychází primárně z koncentrací částic PM10. Doplňkové výpočetní vztahy pro druhou frakci byly pak vždy stanoveny na základě obecného poměru mezi jednotlivými frakcemi. Při kvantitativním vyjádření rizika je pak vhodné vycházet vždy z údajů vztahujících se k relevantní frakci suspendovaných částic. Tab. 2. Faktory dávka – účinek pro působení suspendovaných částic na lidské zdraví na základě aktuálních doporučení Evropské komise (2005) [3, 4] Ukazatel

Faktor dávka-účinek [případy/(os.µg.m-3.rok)] PM10 PM2,5

Riziková skupina obyvatel

Jednotky

Počet ztracených roků života vlivem chronické expozice

4,00×10-4

1,00×10-3

všichni

Nové případy chronické bronchitidy

2,65×10-5

6,63×10-5

nad 27 let

Hospitalizace z důvodu dýchacích obtíží Hospitalizace z důvodu srdečního selhání

7,03×10-6

1,76×10-5

všichni

ztracené roky života (YOLL) počet nových případů bronchitidy počet hospitalizací

-6

-5

všichni

počet hospitalizací

Dny omezené aktivity

5,41×10-2

1,35×10-1

15 – 64 let

počet dnů pracovní neschopnosti

Dny s lehčími respiračními příznaky (včetně kašle)

1,30×10-1

3,25×10-1

nad 18 let s chronickými symptomy

počet dnů s příznaky

Dny s lehčími respiračními příznaky (včetně kašle) u dětí v běžné populaci Dny užívání bronchodilatátorů – dospělí Dny užívání bronchodilatátorů – děti

1,86×10-1

4,65×10-1

5 – 14 let

9,12×10-2 1,80×10-2

2,28×10-1 4,50×10-2

astmatici nad 20 let astmatici 5 – 14 let

4,34×10

1,09×10

10

počet dnů s příznaky počet dnů užívání počet dnů užívání

s. r. o.



Pozn.: tučně jsou vyznačeny primárně odvozené výpočetní vztahy

Hodnocení pomocí expozice částicím frakce PM10 nebo PM2,5 zde ovšem vystupuje jako indikátor souhrnného účinku suspendovaných částic. To znamená, že hodnoty vypočtené pro PM10 a PM2,5 se nesčítají, ale používá se ten či onen indikátor dle dostupných dat. Výše uvedené hodnoty jsou vztaženy k průměrným ročním koncentracím suspendovaných částic, přičemž se však předpokládá, že zahrnují i účinky krátkodobých nárůstů imisních hodnot. Takto je riziko z expozice PM10 a PM2,5 hodnoceno i v předkládané studii. 3.1.4.

Oxid uhelnatý

Oxid uhelnatý je jednou z nejběžnějších znečišťujících látek v ovzduší, která vzniká při spalování uhlíkatých materiálů (automobily, průmysl, teplárny, spalovny). Jedinou významnou expoziční cestou je vdechování. Míra expozice se výrazně liší u kuřáků a nekuřáků. Pro expozici oxidu uhelnatého jsou popisovány kardiovaskulární, neurologické, fibrinolytické a perinatální zdravotní účinky, které mají za důsledek snížení pracovní kapacity. Nejrizikovější populační skupinou jsou lidé s anginou pectoris. Zvýšené riziko lze očekávat u těhotných žen a dětí, starých osob, osob s chronickou bronchitidou a emfyzémem, nemocných s chorobami srdce a hematologickými chorobami. Jako rozhodující pro účinek je koncentrace karboxy-hemoglobinu v krvi, která u nekuřáků nemá přesáhnout 2,5 – 3 %. Směrné hodnoty jsou vypracovány pro ochranu nekuřáků a jsou stanoveny pouze pro krátkodobé expozice. Maximální expozice uváděná WHO [1] pro 15 minut je 100 mg.m-3, pro 30 minut 60 mg.m-3, pro 60 minut 30 mg.m-3 a pro 8 hodin 10 mg.m-3. V České republice platí imisní limit pro 8hodinové koncentrace ve výši 10 mg.m-3. 3.1.5.

Benzo[a]pyren

Skupina polyaromatických uhlovodíků (PAH) zahrnuje několik set sloučenin, které vznikají zejména při nedokonalém spalování organického materiálu. Hlavními účinky na zdraví lidí jsou mutagenita a karcinogenita, naopak systémově toxické účinky jsou pravděpodobně malé (testováno na zvířatech). U řady PAH s vyšším bodem varu se mutagenita a karcinogenita považují za prokázané vlivy, přičemž benzo[a]pyren je jednou ze sloučenin, u kterých byla zjištěna nejsilnější karcinogenita.

11

s. r. o.



Benzo[a]pyren je podle IARC řazen do skupiny 1 jako lidský karcinogen s dostatečně prokázaným účinkem. Vzhledem k jeho karcinogenitě nelze stanovit žádnou bezpečnou hranici. WHO [2] stanovuje směrnou hodnotu jednotkového karcinogenního rizika pro benzo[a]pyren ve výši 8,7 × 10-2 (g.m-3)-1. 3.1.6.

Oxid siřičitý a kyselina sírová

Účinky oxidu siřičitého na zdraví obyvatel se týkají zejména respiračního traktu. Světová zdravotnická organizace doporučuje pro oxid siřičitý krátkodobý limit pro 10-ti minutové koncentrace ve výši 500 g.m-3 [1]. Evropské a české imisní limity jsou stanoveny pro hodinové koncentrace ve výši 350 g.m-3, k tomuto limitu je provedeno i předkládané vyhodnocení. Vzhledem ke stejnému mechanismu působení oxidu siřičitého a kyseliny sírové na respirační ústrojí, bylo provedeno souhrnné hodnocení pro obě látky. 3.1.7.

Kyanovodík a jeho soli

Jedná se o vysoce toxickou látku, která ve vyšších koncentracích může způsobit smrt. Takové koncentrace se však ve vnějším ovzduší nevyskytují. Akutní působení kyanovodíku se při koncentracích 20 – 40 mg.m-3 projevuje drážděním spojivek a dýchacích cest. Pro chronické působení se pak uvádí zejména zvětšení štítné žlázy a změny v příjmu jódu. V podkladech Státního zdravotního ústavu (SZÚ) ani Světové zdravotnické organizace (WHO) nejsou stanoveny referenční koncentrace pro tyto sloučeniny. Pro vyhodnocení tak byly využity podklady z IRZ (Integrovaný registr znečišťování) [6], kde jsou uvedeny limity stanovené Nařízením vlády 361/2007 Sb.:  PEL (přípustný expoziční limit, tj. maximální přípustná hodnota časově váženého průměru koncentrace plynu v atmosféře) ve výši 3 mg.m-3  NPK-P (nejvyšší přípustná koncentrace v pracovním ovzduší) ve výši 10 mg.m-3 Jedná se o limity vztahované ke kvalitě ovzduší na pracovištích. V případě vyhodnocení oblastí s obytnou zástavbou je třeba na toto vzít ohled a vyhodnotit, zda se skutečné koncentrace pohybují výrazně pod touto hranicí nebo jen mírně pod ní. Pro vyhodnocení chronického působení byl použit údaj v databázi IRIS (Integrated Risk System), spravované US EPA [5], kde se na základě studie [7] stanovuje referenční koncentrace ve výši 0,8 µg.m-3. Ta byla odvozena z hodnoty LOAEL (nejnižší dávka, při které byl pozorován účinek) 2500 µg.m-3 a faktoru

12

s. r. o.



nejistoty stanoveného na úrovni 3000. Jedná se tedy o referenční koncentraci o tři řády nižší, než při které byl pozorován účinek. 3.1.8.

Měď

Měď patří mezi esenciální prvky pro lidský organismus. Je nezbytná pro růst a vývoj kostí, pojivových tkání, mozku, srdce a dalších orgánů. Uplatňuje se při tvorbě hemoglobinu a některých enzymů a při vstřebávání a metabolismu železa. Naopak vysoké dávky mědi způsobují žaludeční a střevní bolesti, poškození jater a ledvin a anemii. Vdechování mědi může způsobovat podráždění dýchacích cest a nevolnost. V podkladech SZÚ ani WHO není stanovena referenční koncentrace pro měď. Pro vyhodnocení účinků tak byl použit podklad IRZ [6], ve kterém jsou uvedeny následující limity pro pracovní prostředí (vztaženo na měď obsaženou v prachových částicích): 

PEL (přípustný expoziční limit, tj. maximální přípustná hodnota časově váženého průměru koncentrace plynu v atmosféře) ve výši 1 mg.m-3

 NPK-P (nejvyšší přípustná koncentrace v pracovním ovzduší) ve výši 2 mg.m-3 Při interpretaci je opět třeba mít na paměti, že uvedené hodnoty se týkají pracovního prostředí a vyhodnocení je třeba provést s ohledem na určitá specifika oproti oblastem s obytnou zástavbou. 3.1.9.

Zinek

Zinek má velmi nízkou toxicitu, vdechování může způsobovat podráždění, případně bolesti hlavy, žaludku a nevolnost. Tyto symptomy však odezní bez zanechání efektu. V případě zinku nejsou žádné referenční koncentrace, ani jiné limity stanoveny ani v jednom z používaných podkladů. Z toho důvodu není v tomto případě provedeno další vyhodnocení.

3.2.

Vyhodnocení expozice a charakterizace rizika

V podkladové rozptylové studii [16] jsou vyhodnoceny hodnoty imisních příspěvků areálu ve stávajícím stavu a ve výhledovém stavu po realizaci záměru. Celkové hodnoty imisní zátěže v zájmovém území je pak možné vyhodnotit na základě pětiletých průměrů uvedených v podkladu ČHMU.

13

s. r. o.



3.2.1.

Oxid dusičitý

Z chronických účinků NO2 jsou nejčastěji popisovány strukturální plicní změny a zvýšení vnímavosti vůči bakteriím a virovým infekcím. Jak je zřejmé z rozptylové studie, jsou ve stávajícím stavu na celém území hodnoty imisní zátěže pod hranicí směrné hodnoty WHO, její překročení nebylo zaznamenáno. Průměrné koncentrace se v okolí hodnocené lokality pohybují v rozmezí 8,8 – 12,4 µg.m-3. Uvedením záměru do provozu byl v prostoru obytné zástavby vypočten nejvyšší nárůst do 0,015 µg.m-3. Ve stávajícím stavu jsou tedy v oblasti výpočtu koncentrace výrazně pod hranicí směrné hodnoty WHO. Příspěvek záměru je i v nejvíce dotčené zástavbě jen velmi málo významný a úroveň zdravotního rizika neovlivní. Jak již bylo výše uvedeno, pro kvantifikaci nárůstu zdravotního rizika se nedoporučuje použití údajů o změnách v imisní zátěži NO2, ale vhodnější je použít údaje o imisní zátěži suspendovanými částicemi. Pro vyhodnocení akutní expozice NO2 je možné za bezpečnou mez, pod níž nedochází ke vzniku zdravotního rizika, použít směrnou hodnotu stanovenou WHO pro hodinové koncentrace ve výši 200 g.m-3. Výsledky modelových výpočtů v tomto případě popisují nejhorší možné podmínky, tedy v podstatě nejvyšší teoretické koncentrace, které mohou být v dané lokalitě dosahovány. To znamená, že i navazující hodnocení vlivů na zdraví obyvatel popisuje spíše teoretickou rizikovost území z hlediska potenciálního výskytu účinků spojených s případným výskytem krátkodobě zvýšených koncentrací NO2. Na základě vyhodnocení dat ze stanice imisního monitoringu na nejbližších stanicích imisního monitoringu, které vykazují krátkodobé koncentrace NO2 (Jihlava, Pardubice-Rosice, Brno-výstaviště) lze očekávat, že v hodnocené lokalitě se budou nejvyšší hodinové koncentrace pohybovat pod hranicí směrné hodnoty, vzhledem k charakteru hodnocené lokality budou činit zpravidla okolo 100 µg.m-3. Vlivem uvedení záměru do provozu byl v prostoru obytné zástavby vypočten nárůst hodinových koncentrací NO2 nejvýše do 1,5 µg.m-3. Jak je tedy zřejmé, vzhledem k výchozím hodnotám není třeba očekávat nárůst zdravotního rizika vlivem uvedení záměru do provozu. 3.2.2.

Benzen

Benzen je prokázaný humánní karcinogen. V rámci tohoto vyhodnocení byla

14

s. r. o.



použita hodnota jednotkového rizika stanovená WHO ve výši 6 × 10-6 (g.m-3)-1. Tato hodnota znamená, že koncentrace benzenu 1 g.m-3 zvyšuje (při celoživotní expozici – po dobu 70 let) riziko incidence leukémie o 6 případů na 1 milion osob. Neexistuje tedy bezpečná mez. Evropská a česká legislativa tyto skutečnosti respektuje s tím, že pro účely ochrany zdraví obyvatel musela být přijata určitá dlouhodobá (roční) limitní hodnota, která by v podstatě vyjádřila ještě přijatelnou (referenční) mez karcinogenního rizika. Dle dostupných podkladů a v souladu s informacemi Státního zdravotního ústavu je doporučeno uvažovat nejvyšší přijatelné hodnoty v řádu 10-6. Ve stávajícím stavu se v okolí hodnocené lokality pohybují koncentrace benzenu v rozmezí 1,0 – 1,2 µg.m-3. Této hodnotě odpovídá míra karcinogenního rizika na úrovni 6,0 – 7,2 × 10-6. Jedná se tedy o hodnotu na hranici přijatelné míry rizika. Vlivem uvedení záměru do provozu byl v prostoru obytné zástavby vypočten nejvyšší nárůst do 0,001 µg.m-3. Vypočtené hodnotě odpovídá nárůst rizika výskytu zdravotních účinků z chronické expozice benzenu nejvýše 6 × 10-9 (1 případ na více než 166 milionů obyvatel). Je zřejmé, že vypočtené změny zdravotních rizik ve smyslu ohrožení zdraví jsou zcela nevýznamné.

3.2.3.

Suspendované částice frakce PM10

Výskyt zvýšených koncentrací suspendovaných částic v ovzduší je obecně spojován s výskytem respiračních chorob (kašel, bronchitida), snížením funkce plic, kardiovaskulárními nemocemi a dle některých podkladů i s astmatem. Pro chronickou expozici uvádí WHO směrnou hodnotu průměrné roční koncentrace PM10 ve výši 20 µg.m-3 a částic PM2,5 ve výši 10 µg.m-3. Dle podkladů ČHMÚ a MŽP se v okolí hodnocené lokality pohybují pětileté průměry koncentrací v rozmezí:  částice PM10: 18,8 – 24,5 µg.m-3  částice PM2,5: 15,0 – 20,3 µg.m-3 Z výsledků hodnocení vyplývá, že už vzhledem k úrovni imisního pozadí je nutno ve výpočtovém území očekávat výskyt zvýšeného zdravotního rizika, a to v případě obou hodnocených frakcí suspendovaných částic. Obdobná situace se však vyskytuje prakticky v celé ČR, neboť koncentrace nižší než směrná hodnota se u nás vyskytují jen zcela výjimečně (např. u PM10 na přibližně 10 % všech měřicích stanic, tj. pouze u pozaďových v čistě přírodním prostředí a i tam se hodnoty často směrné hodnotě blíží, u PM2,5 na všech stanicích, včetně pozaďových, bývají naměřeny hodnoty vyšší).

15

s. r. o.



Podkladová rozptylová studie [16] uvádí změny v imisní zátěži vlivem realizace záměru pro obě frakce suspendovaných částic (PM10 a PM2,5) v okolní obytné zástavbě. Přehled výsledků je uveden v následující tabulce. Tab. 3. Nárůst imisní zátěže průměrnými ročními koncentracemi částic PM10 a PM2,5 (µg.m-3) vlivem provozu záměru Referenční bod

IHr PM10

IHr PM2,5

2

0,042

0,030

6

0,015

0,011

7

0,014

0,010

8

0,006

0,004

9

0,003

0,003

11

0,005

0,004

12

0,004

0,003

13

0,003

0,002

15

0,003

0,002

Jak je z uvedeného přehledu patrné, nejvyšší příspěvek záměru je pro obě hodnocené frakce možné zaznamenat v bodě č. 2. Tabulka 4 uvádí vyhodnocení změn rizika ve vztahu k účinkům uvedených v tabulce 2 právě pro bod č. 2, kde byl zaznamenán nejvyšší příspěvek záměru. Pro potřeby vyhodnocení byl pro tento objekt uvažován počet obyvatel na úrovni 10. Jak již bylo uvedeno, je tento výpočet odvozen z hodnot průměrných ročních koncentrací s tím, že jsou takto zahrnuty i účinky krátkodobých nárůstů imisních hodnot [3]. Tab. 4. Vyhodnocení nárůstu zdravotního rizika z expozice suspendovaným částicím v nejvíce ovlivněné obytné zástavbě (bod č. 2, východně od areálu) Suspendované částice frakce PM10 -3

Příspěvek k imisní zátěži (µg.m )

0,042

Počet obyvatel

10

Nové případy chronické bronchitidy Hospitalizace z důvodu dýchacích obtíží Hospitalizace z důvodu srdečního selhání Dny s lehčími respiračními příznaky (včetně kašle) Dny s lehčími respiračními příznaky (včetně kašle) u dětí v běžné populaci Dny užívání bronchodilatátorů – dospělí Dny užívání bronchodilatátorů – děti

0,000008 0,000003 0,000002 0,013650 0,007679 0,002448 0,000050 Suspendované částice frakce PM2,5

16

s. r. o.



Příspěvek k imisní zátěži (µg.m-3)

0,030

Počet obyvatel

10

Počet ztracených roků života vlivem chronické expozice Dny omezené aktivity

0,000300 0,031588

Z tabulky vyplývá, že nárůst zdravotního rizika vyjádřený jako ztracená doba života vlivem chronické expozice v nejvíce dotčené části zástavby bude činit cca 16 minut na osobu a rok. V dalších výpočtových bodech bude tato hodnota ještě nižší. Jedná se o hodnoty, které nejsou významné ve smyslu ohrožení zdraví dotčené populace a nepředstavují reálně rozpoznatelnou změnu. Nárůst výskytu lehčích respiračních příznaků včetně kašle se bude pohybovat i v nejvíce dotčené populaci nejvýše na úrovni cca 2 minut na osobu a rok. I v tomto případě se tedy jedná o hodnoty velmi málo významné. 3.2.4.

Oxid uhelnatý

Pro oxid uhelnatý stanovuje WHO několik směrných hodnot pro krátkodobé koncentrace. Z nich lze uvést zejména hodnotu pro 8hodinové koncentrace, která je stanovena ve stejné výši jako platný imisní limit, tj. 10 000 µg.m-3, a dále hodnotu pro hodinové koncentrace. Ta je stanovena ve výši 30 000 µg.m-3. Úroveň celkových koncentrací ve stávajícím stavu lze odvodit na základě výsledků měření ze stanice imisního monitoringu. V podkladové rozptylové stanici jsou vyhodnoceny měření na dvou stanicích, a to Jihlava a Brno-Úvoz. Za poslední tři roky nepřekročily maximální 8-hodinové koncentrace hranici 2000 µg.m-3. Jak vyplývá z rozptylové studie, příspěvky záměru k 8hodinovým koncentracím CO se v i v nejvíce ovlivněné zástavbě pohybují nejvýše okolo 2,5 µg.m-3. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že ve stávajícím stavu se koncentrace pohybují výrazně pod hranicí směrné hodnoty. Uvedením záměru do provozu dojde k nárůstu, který je však vzhledem k očekávaným hodnotám jen málo významný. Je tedy možné konstatovat, že vlivem provozu záměru se situace z pohledu vlivů na lidské zdraví nezmění. 3.2.5.

Benzo[a]pyren

Pro vyhodnocení rizika z expozice B[a]P byla použita hodnota jednotkového rizika stanovená WHO pro celoživotní expozici ve výši 8,7 × 10-5 (ng.m-3)-1. Tato hodnota znamená, že koncentrace benzo[a]pyrenu 1 ng.m-3 zvyšuje (při celoživotní expozici – po dobu 70 let) riziko výskytu rakoviny o 8,7 případů na 100 tisíc osob. Nejvyšší přijatelné riziko je opět uvažováno v řádu 10-6.

17

s. r. o.



Na základě podkladů ČHMÚ a MŽP je možné očekávat v zájmovém území ve stávajícím stavu hodnoty v rozmezí 0,49 – 1,02 ng.m-3. To již odpovídá hodnotám nad hranicí přijatelného rizika. Úroveň přijatelného rizika v řádu 10-6 by byla dosažena již při koncentraci na úrovni 0,1 ng.m-3 nebo nižší, což je hodnota překročená na všech měřicích stanicích v ČR. Z výsledků rozptylové studie vyplývá, že nejvyšší nárůst vlivem provozu záměru lze očekávat v prostoru zástavby na úrovni do 0,001 ng.m-3. Tomuto nárůstu odpovídá zvýšení karcinogenního rizika 8,7 × 10-8, což činí jeden případ na téměř 11,5 milionu obyvatel. Vzhledem k velikosti dotčené populace se z hlediska vlivů na lidské zdraví jedná o hodnoty zcela nevýznamné. 3.2.6.

Oxid siřičitý a kyselina sírová

Z vyhodnocení stávajícího stavu vyplývá, že v okolí hodnoceného záměru se hodinové koncentrace oxidu siřičitého pohybují na měřicích stanicích Jihlava a Pardubice-Rosice v rozmezí 16 – 82 µg.m-3. Z výsledků rozptylové studie vyplývá, že nejvyšší příspěvek hodnoceného k záměru k hodinovým koncentracím obou sledovaných látek (SO2 a H2SO4) bude činit 0,364 µg.m-3. Jedná se o hodnotu, která je z hlediska dopadů na lidské zdraví prakticky nevýznamná. Jak je zřejmé, celkové hodnoty i s příspěvkem záměru se budou pohybovat hluboko pod hranicí 350 µg.m-3 a záměr tak nebude mít vliv na zdraví obyvatel. 3.2.7.

Kyanovodík a jeho soli

Dle výsledků rozptylové studie lze nejvyšší příspěvek k hodinovým koncentracím v prostoru zástavby očekávat na úrovni do 0,281 µg.m-3. V případě akutního působení se tak vypočtené hodnoty budou pohybovat 4 řády pod hranicí maximální přípustné hodnoty (3 000 µg.m-3). I v případě obytné zástavby tedy lze očekávat, že vliv nebude významný. Průměrné roční koncentrace v prostoru zástavby byly vypočteny nejvýše na úrovni 0,001 µg.m-3. V případě chronických účinků jsou tedy taktéž vypočtené hodnoty několik řádů pod stanovenou referenční koncentrací (0,800 µg.m-3), která již sama o sobě je stanovena dosti výrazně na straně bezpečnosti, neboť nejnižší hodnoty, při kterých byl pozorován účinek, se pohybují na úrovni 2 500 µg.m-3. S ohledem na výše uvedené tedy lze konstatovat, že i s ohledem na faktory nejistoty není třeba očekávat dopad na zdraví dotčené populace.

18

s. r. o.



3.2.8.

Měď

Dle výsledků rozptylové studie lze nejvyšší příspěvek k hodinovým koncentracím v prostoru zástavby očekávat na úrovni do 1,051 µg.m-3. Jedná se o hodnoty výrazně pod hranicí stanovených limitů (PEL ve výši 1000 µg.m-3), a to o 3 řády. I v případě mědi obsažené v prachových částicích lze tedy konstatovat, že provoz záměru nebude mít negativní dopad na zdraví dotčené populace.

3.3.

Nejistoty v hodnocení

Při interpretaci výsledků hodnocení vlivů na obyvatelstvo je nutno zohlednit nejistoty, kterými je vzhledem k současnému stavu poznání hodnocení zatíženo. Jedná se o nejistoty v následujících oblastech:  stanovení koncentrací imisním modelem  odhad imisního pozadí  expoziční scénář pro obyvatelstvo žijící v okolí, pohyb obyvatel mimo bydliště a jejich výskyt ve vnějším prostředí  ovlivnění individuálního rizika profesionální expozicí, životním stylem (zejména kouřením) a migrací 

stanovení referenčních koncentrací a směrných hodnot pro znečišťující látky

Přes uvedené nejistoty lze údaje o zdravotních rizicích považovat za dostatečně spolehlivé ve vztahu k celkovým závěrům o vlivu řešeného záměru na celkovou míru zdravotního rizika.

19

s. r. o.



4. 4.1.

VLIVY HLUKU NA ZDRAVÍ OBYVATEL Identifikace nebezpečnosti a vztah dávka – účinek

Nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví jsou obecně definovány jako morfologické nebo funkční změny organismu, které vedou ke zhoršení jeho funkcí, ke snížení kompenzační kapacity vůči stresu nebo zvýšení vnímavosti k jiným nepříznivým vlivům prostředí. Účinky hluku na lidské zdraví je možné s určitým zjednodušením rozdělit na účinky specifické, projevující se při ekvivalentní hladině hluku nad 85 až 90 dB poruchami činnosti sluchového analyzátoru, a na účinky nespecifické (mimosluchové), kdy dochází k ovlivnění funkcí různých systémů organismu. Při běžné expozici hluku z dopravy se projevují zejména systémové (nespecifické) účinky, které jsou spojeny zejména s rušením spánku a se stresovou reakcí na obtěžování hlukem. Nejvíce průkazných dat o zdravotním riziku se týká poškození sluchového aparátu (u specifických účinků), vlivů na kardiovaskulární systém a psychických obtíží; omezené důkazy jsou v případě vlivů na hormonální systém, imunitní funkce organismu, biochemické funkce, nervové funkce a další. Hluk působí jako obtěžující a rušivý faktor, ztěžuje řečovou komunikaci, způsobuje rušení spánku s navazujícími efekty (únava, nespavost, náchylnost k úrazům, snížení výkonnosti) atd. Pro kvantifikaci těchto účinků z hlediska výsledného ovlivnění zdraví zatím není dostatek dat, proto se pro souhrnné vyjádření nespecifických dopadů hluku na člověka standardně používají přímo ukazatele obtěžování a rušení spánku. Obrázek 1 ukazuje zjednodušené příčinné schéma působení hluku na zdraví dle [9] v řetězci hluková expozice – fyziologická (stresová) reakce organismu – biologická odezva a vznik onemocnění. Účinek vzniká jak přímo prostřednictvím nervových interakcí, tak i nepřímo v důsledku vnímání zvuku. Přitom „přímá“ cesta působí i při nízkých hladinách hluku během spánku, tj. i bez subjektivního rušení.

20

s. r. o.



Obr. 1. Schéma účinků hluku

(zdroj: Babisch 2002 in [9])

Nespecifické působení hluku je považováno za bezprahové (tj. nelze stanovit bezpečnou mez, pod níž se již účinek nevyskytuje), v praxi se však pracuje s určitými mezními hodnotami, nad nimiž se projevuje závislost účinku na hlukové expozici. Tyto mezní hodnoty uvádějí tabulky 5 a 6. Údaje o vlivech nočního hluku vycházejí z dokumentu WHO Night Noise Guidelines for Europe, vydaného v říjnu 2009 [9]. V případě denního hluku byly použity údaje Státního zdravotního ústavu, shrnuté v autorizačním návodu AN 15/04, verze 2. Tento návod byl sice SZÚ stažen z důvodu nových aktuálních poznatků v zahraniční literatuře, pro přehled prokázaných účinků denního hluku jde však o podklad stále platný, který přehledně shrnuje poznatky příslušných zahraničních i českých studií (s výjimkou mezní hodnoty ICHS, kde došlo k posunu z 65 na 60 dB [9]). Je nutno uvést, že v běžné populaci existují výrazné individuální rozdíly v citlivosti vůči nepříznivým účinkům hluku, a proto se mohou vyskytnout tyto účinky u citlivé části populace i při hladinách hluku významně nižších.

21

s. r. o.



Tab. 5. Přehled účinků a mezních hodnot – noční hluk [9] Přehled účinků a mezních hodnot dostatečně prokázaných Účinek Změny v kardiovaskulární aktivitě Nabuzení EEG Biologické účinky Pohyby, počátek pohybů Změny v délce různých fází spánku, struktury a fragmentace spánku Buzení během noci nebo příliš brzo ráno Prodloužení úvodní fáze spánku, obtížnější usínání Kvalita spánku Fragmentace spánku, zkrácení doby spánku Nárůst průměrné pohyblivosti při spánku Subjektivně vnímané rušení spánku Subjektivní pohoda Užívání sedativ a léků navozujících spánek Zdravotní stav Nespavost vlivem prostředí

Ukazatel

Mezní hodnota

* LAmax,uvnitř LAmax,uvnitř

* 35 dB 32 dB

LAmax,uvnitř

35 dB

LAmax,uvnitř * * Lnoc,venku Lnoc,venku Lnoc,venku Lnoc,venku

42 dB * * 42 dB 42 dB 40 dB 42 dB

Přehled účinků a mezních hodnot částečně prokázaných** Účinek Biologické vlivy

Subjektivní pohoda

Zdravotní stav

Ukazatel

Změny v hladinách (stresových) hormonů Ospalost/únava během následujícího dne a večera Zvýšená podrážděnost během dne Zhoršené mezilidské vztahy Stížnosti Zhoršené rozpoznávací schopnosti Nespavost Zvýšený krevní tlak Obezita Deprese (u žen) Infarkt myokardu Snížení očekávané délky života (předčasná úmrtnost) Psychické poruchy (Pracovní) úrazy

Mezní hodnota

* * * * Lnoc,venku * * Lnoc,venku * * Lnoc,venku * Lnoc,venku *

* * * * 35 dB * * 50 dB * * 50 dB * 60 dB *

* Ačkoliv byl prokázán výskyt nepříznivých vlivů, nelze stanovit přesné mezní hodnoty nebo ukazatele ** V důsledku omezeného rozsahu podkladů mají mezní hodnoty omezenou váhu; jsou založeny vesměs na expertním posouzení podkladů. Jsou zde však důkazy nebo kvalitní podklady o příčinném vztahu. Často jde o rozsáhlé nepřímé důkazy, které ukazují na vztah mezi hlukovou expozicí a fyziologickými změnami, které mají nepříznivý dopad na zdraví.

Tab. 6. Přehled účinků a mezních hodnot – denní hluk [9, 10] Účinek

Ukazatel

Mezní hodnota

Mírné obtěžování

50 dB

Silné obtěžování

55 dB

Zhoršená komunikace řečí

Lden,venku

55 dB

Ischemická choroba srdeční

60 dB

Zhoršené osvojení řeči a čtení u dětí

70 dB

22

s. r. o.



Pro vyhodnocení vlivů hlukové zátěže v řešeném území byly z hlukové studie převzaty údaje o hodnotách hlukové zátěže z automobilové a železniční dopravy, respektive jejich energetický součet. Výsledné hodnoty umožňují hodnocení účinků celkové akustické zátěže. Pro ně byly použity následující postupy:  pro vlivy obtěžování obyvatel byly použity vztahy dle Miedemy (2001) [11] pro určení procentuálního podílu obyvatel obtěžovaných a silně obtěžovaných hlukem. Jedná se o postup standardně užívaný a doporučený v zemích EU [10, 12]. Hodnocení bylo provedeno pomocí deskriptoru Ldn (hluk den-noc).  pro subjektivně vnímané rušení spánku byly použity vztahy dle [12], které byly převzaty i do aktuální směrnice WHO [9].  pro výpočet kardiovaskulárního rizika byl uvažován výpočet nárůstu počtu případů infarktu myokardu dle Babische [14], který uvažuje vztah pro stanovení hodnoty tzv. poměr šancí (OR = odds ratio) na základě meta-analýzy studií vztahu mezi úrovní hluku a kardiovaskulárním rizikem a jehož závěry byly převzaty do směrnice WHO [9]. Použité výpočetní vztahy jsou pak uvedeny v následujícím přehledu: 1. Obtěžování – součet procentního podílu osob obtěžovaných a silně obtěžovaných:

A = 1,732∙10-4∙(Ldn–37)3 + 2,079∙10-2∙(Ldn–37)2 + 0,556∙(Ldn–37) 2. Rušení spánku – součet procentního podílu osob s rušením a silným rušením spánku: SD = 13,8 – 0,85∙Ln + 0,0167∙Ln2 3. Nárůst počtu případů infarktu myokardu (IM): OR = 1,629657 – 0,000613(Lday,16 h ) 2 + 0,000007357(Lday,16 h ) 3 výchozí výskyt IM: 2,5 případu na 1 000 obyvatel ročně Vzhledem ke skutečnosti, že hluk o stejné hladině je pro železniční dopravu méně obtěžující než pro silniční a níže uvedené vztahy jsou uvedeny pro silniční dopravu, lze konstatovat, že provedené hodnocení je na straně bezpečnosti.

23

s. r. o.



4.2.

Vyhodnocení expozice a charakterizace rizika

Následující tabulka uvádí vypočtené hodnoty pro výchozí stav bez záměru a pro stav s provozem záměru, a to samostatně pro denní a noční dobu.

Tab. 7. Celková hluková zátěž pro vyhodnocení vlivů na zdraví obyvatel (energetický součet železniční a silniční dopravy)

Bod

RB1 RB2 RB3 RB4 RB5 RB6 RB7 RB8 RB9

Denní doba (dB)

Výška

Noční doba (dB)

(NP)

Výchozí stav

Stav se záměrem

Rozdíl

Výchozí stav

Stav se záměrem

Rozdíl

2

58,5

58,7

0,2

51,0

51,1

0,1

5

58,6

58,8

0,2

51,0

51,1

0,1

2

51,5

52,4

0,9

45,7

46,1

0,4

2

57,4

57,9

0,5

50,9

51,2

0,3

5

57,4

57,9

0,5

50,9

51,2

0,3

2

51,9

52,5

0,6

44,3

44,8

0,5

5

52,3

52,9

0,6

44,9

45,2

0,3

2

29,3

29,6

0,3

25,2

25,3

0,1

5

33,5

33,7

0,2

29,7

29,7

0,0

2

31,8

32,0

0,2

27,8

27,9

0,1

5

35,3

35,5

0,2

31,3

31,4

0,1

5

31,3

31,5

0,2

27,3

27,4

0,1

8

36,9

37,1

0,2

32,4

32,5

0,1

2

25,5

25,9

0,4

20,6

20,7

0,1

5

26,5

26,8

0,3

21,5

21,6

0,1

2

48,5

48,9

0,4

43,5

43,7

0,2

Na základě výsledků hlukové studie pak bylo kvantifikováno obtěžování hlukem, rušení spánku a výskyt infarktu myokardu. Hodnoty pro jednotlivé výpočetní body jsou uvedeny v tabulce 8. Výpočet je sice zatížen poměrně významnou nejistotou, neboť nezohledňuje různou neprůzvučnost obvodového pláště budov, výskyt osob v místě bydliště a odlišnou vnímavost jedinců vůči hluku, přesto jej lze považovat za dostačující ke srovnání stavu „před“ a „po“ realizaci záměru. Uvažovaný počet obyvatel pro každý objekt je přibližný údaj, nejedná se o přesné číslo. Vzhledem k tomu, že v hodnocených objektech bude jen část obyvatel skutečně dotčena zvýšenými hladinami hluku (vypočtené hodnoty se vztahují k přilehlé fasádě), je uvedený počet obyvatel nadhodnocený.

24

s. r. o.



Tab. 8. Celkové hodnoty míry obtěžování, rušení při spánku a výskytu infarktu myokardu v dotčené populaci Bod

Počet Výška (m) obyv. RB1 RB2 RB3 RB4 RB5 RB6 RB7 RB8 RB9

Počet obtěžovaných obyvatel VS

SZ

změna

Počet obyvatel rušených Počet případů výskytu infarktu při spánku myokardu VS

SZ

změna

VS

SZ

změna

2

5

1,25

1,26

0,01

0,69

0,70

0,00

0,01256

0,01257

0,00001

5

5

1,26

1,27

0,01

0,69

0,70

0,00

0,01256

0,01257

0,00001

2

5

0,77

0,82

0,04

0,49

0,51

0,01

0,01250

0,01250

0,00000

4

5

1,20

1,23

0,03

0,69

0,70

0,01

0,01252

0,01253

0,00002

7

5

1,20

1,23

0,03

0,69

0,70

0,01

0,01252

0,01253

0,00002

2

10

1,47

1,55

0,08

0,89

0,92

0,03

0,02500

0,02500

0,00000

5

10

1,54

1,60

0,06

0,93

0,95

0,02

0,02500

0,02500

0,00000

2

5

0,29

0,29

0,00

0,15

0,15

0,00

0,01250

0,01250

0,00000

5

5

0,29

0,29

0,00

0,16

0,16

0,00

0,01250

0,01250

0,00000

2

5

0,29

0,29

0,00

0,15

0,15

0,00

0,01250

0,01250

0,00000

5

5

0,29

0,29

0,00

0,18

0,18

0,00

0,01250

0,01250

0,00000

2

5

0,29

0,29

0,00

0,15

0,15

0,00

0,01250

0,01250

0,00000

8

5

0,29

0,29

0,00

0,19

0,19

0,00

0,01250

0,01250

0,00000

2

5

0,29

0,29

0,00

0,17

0,17

0,00

0,01250

0,01250

0,00000

5

5

0,29

0,29

0,00

0,16

0,16

0,00

0,01250

0,01250

0,00000

2

5

0,61

0,63

0,02

0,42

0,43

0,01

0,01250

0,01250

0,00000

VS… výchozí stav SZ… stav se záměrem

Z provedeného hodnocení vyplývá, že ve výchozím stavu se počet obtěžovaných obyvatel pohybuje v řádu okolo jedné desítky a při spánku rušených obyvatel pak v řádu jednotek. Vlivem provozu záměru dojde celkově k mírnému nárůstu hlukové zátěže. Výpočtová hodnota celkové změny počtu obtěžovaných a při spánku rušených obyvatel je však pod hranicí jednoho případu. Z hlediska dopadů na lidské zdraví se změny v hlukové zátěži v praxi nikterak neprojeví, v hodnocené lokalitě vypočtená změna rizika výskytu infarktu myokardu je několik řádů pod hranicí výskytu nového případu (jedná se o změny v úrovni stotisícin nového případu).

4.3.

Nejistoty v hodnocení

Při interpretaci výsledků hodnocení vlivů na obyvatelstvo je nutno zohlednit nejistoty, kterými je vzhledem k současnému stavu poznání hodnocení zatíženo. Jedná se o nejistoty v následujících oblastech:  expoziční scénář pro obyvatelstvo žijící v okolí, pohyb obyvatel mimo bydliště a jejich výskyt ve vnějším prostředí

25

s. r. o.



 ovlivnění individuálního rizika rozdílným stupněm vnímavosti a citlivosti obyvatel 

dostupné informace o vztahu mezi hlukovou expozicí a jejími zdravotními účinky.

Přes uvedené nejistoty lze údaje o zdravotních rizicích považovat za dostatečně spolehlivé ve vztahu k celkovým závěrům o vlivu řešeného záměru na celkovou míru zdravotního rizika.

26

s. r. o.



ZÁVĚR Cílem předkládané studie je vyhodnotit vliv provozu Výrobní haly Cooper Standard Bystřice – technologie na zdraví dotčených obyvatel. Zájmové území se nachází v průmyslové zóně jihozápadní okrajové části města Bystřice nad Pernštejnem podél Průmyslové ulice v blízkosti železniční stanice Bystřice nad Pernštejnem. Záměr představuje instalaci nové technologické linky sloužící k povrchové úpravě kovů ve stávající výrobní hale Cooper-Standard Automotive. Jedná se tak o změnu využívání stávající haly. Předkládané hodnocení však v souladu s podkladovými studiemi uvažuje ve výchozí situaci stav bez realizace haly s tím, že záměr představuje zcela nový zdroj, hodnocení je tak na straně bezpečnosti. Jako hlavní faktory byly uvažovány hluk a znečištění ovzduší. Znečištění ovzduší Z výsledků hodnocení vyplývá, že v řešeném území lze očekávat již ve stávajícím stavu zvýšené zdravotní riziko v souvislosti s expozicí částicím PM10 a PM2,5 a také benzo[a]pyrenu. Tato situace je však obdobná jako v jiných částech ČR a nesouvisí bezprostředně s vlivem hodnoceného záměru. Realizace záměru popsanou situaci podstatným způsobem neovlivní. Vypočtené změny sledovaných parametrů, které vyjadřují možný výskyt zdravotního rizika u obyvatel žijících v nejbližší zástavbě, jsou v případě průměrných ročních koncentrací PM10 a PM2,5 velmi nízké, nárůst rizika vyjádřený ztracenou dobou života se pohybuje i v nejvíce ovlivněné obytné zástavbě na úrovni 16 minut na osobu a rok. Jedná se o hodnoty, které nejsou významné ve smyslu ohrožení zdraví dotčené populace a nepředstavují reálně rozpoznatelnou změnu. Změny v míře rizika z expozice benzo[a]pyrenu i benzenu budou zcela nevýznamné ve smyslu ohrožení zdraví. V případě oxidu dusičitého a oxidu uhelnatého se nebudou krátkodobé ani dlouhodobé koncentrace ve stavu s provozem záměru pohybovat nad hranicí směrných hodnot. Stejně tak v případě dalších znečišťujících látek (oxid siřičitý, kyselina sírová, kyanovodík a jeho soli, měď a zinek) nebyl zaznamenán příspěvek záměru významný ve smyslu ohrožení zdraví. Všechny hodnoty příspěvků se pohybují velmi výrazně pod hranicemi referenčních koncentrací nebo stanovených limitů. U žádné ze sledovaných látek tedy není třeba očekávat negativní dopad na zdraví dotčené populace.

27

s. r. o.



Hluk Jak ukázaly výsledky podkladové akustické studie, ve stávajícím stavu je možné očekávat v dotčené obytné zástavbě zvýšené hodnoty hlukové zátěže, s výskytem obtěžovaných a při spánku rušených obyvatel. V několika bodech bylo vypočteno také statisticky zvýšené riziko možného výskytu infarktu myokardu, jedná se však o nárůst v řádu setin nového případu. Vlivem provozu záměru dojde celkově k mírnému nárůstu hlukové zátěže. Výpočtová hodnota celkové změny počtu obtěžovaných a při spánku rušených obyvatel je však pod hranicí jednoho případu. Z hlediska dopadů na lidské zdraví se změny v hlukové zátěži v praxi nikterak neprojeví, v hodnocené lokalitě vypočtená změna rizika výskytu infarktu myokardu je několik řádů pod hranicí výskytu nového případu (jedná se o změny v úrovni stotisícin nového případu). Celkově lze konstatovat, že provoz záměru způsobí mírné zvýšení imisní i akustické zátěže. To však nepředstavuje hodnoty významné ve smyslu ohrožení zdraví, stejně tak zvýšení obtěžování hlukem je pouze statistické, a pod hranicí jednoho případu.

28

s. r. o.



SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] WHO: Air Quality Guidelines - Second Edition, WHO – Regional Office for Europe, Copenhagen, Denmark, 2000 [2] WHO: Air quality guidelines for particulate matter, ozone, nitrogen dioxide and sulfur dioxide – Global update 2005, WHO, 2006 [3] European Commission. ExternE: Externalities of Energy, Methodological 2005 Update. European Commission, Directorate-General for Research. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2005 [4] European Commission, HEATCO: Developing Harmonised European Approaches for Transport Costing and Project Assessment. European Commission, Directorate General Energy and Transport, 2005 [5] US EPA: Integrated Risk Information System (IRIS). http://www.epa.gov/IRIS/ [6] MŽP ČR: Integrovaný registr znečišťování. http://www.irz.cz/ [7] El-Ghawabi, SH; Gaafar, MA; El-Saharti, AA; et al. (1975) Chronic cyanide exposure: a clinical, radioisotope and laboratory study. Br J Ind Med 32:215–219. [8] Provazník K., Cikrt M., Komárek L. a kol: Manuál prevence v lékařské praxi VIII., Základy hodnocení zdravotních rizik, SZÚ, Praha, 2000 [9] WHO: Night noise Guidelines for Europe, 2009 (http://www.euro.who.int/pubrequest) [10] Kubina J., Havel, B.: Autorizační návod AN 15/04, verze 2: Autorizační návod k hodnocení zdravotního rizika hluku v mimopracovním prostředí, Centrum pro kvalitu ve zdravotnictví, SZÚ, 2007 [11] Miedema, H. M. E.: Noise & Health: How Does Noise Affect Us? The 2001 International Congress and Exhibition on Noise Control Engineering, The Hague, 2001 [12] European Commission Working Group on Health and Socio-Economic Aspects: Position Paper on Dose-Effects Relationships for Night Time Noise, 2004 [13] European Commission: Position paper on dose–response relationships between transportation noise and annoyance. Office for Official Publications of the European Communities, Luxembourg, 2002 [14] Babisch W.: Road traffic noise and cardiovascular risk. Noise Health 2008; 10:27-33

29

s. r. o.



[15] European Environment Agency: Good practice guide on noise exposures and potential health effects. Copenhagen. 2010 [16] EKOBEST s. r .o.: Výrobní hala Cooper Standard Bystřice – technologie. Modelové hodnocení kvality ovzduší. Dvůr Králové nad Labem. 2016 [17] ATEM: Výrobní hala Cooper Standard Bystřice – technologie. Akustická studie. Praha. 2016 [18] I & V Consulting s.r.o.: Podkladové materiály pro modelové výpočty, Praha. 2016

30

Výrobní hala Cooper-Standard Bystřice - technologie

Recommend Documents