VÝROBA ELEKTRICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ - DL. 15. Výroba kancelářských strojů a počítačů - OKEČ 30

Výroba kancelářských strojů a počítačů

VÝROBA ELEKTRICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ - DL

15. Výroba kancelářských strojů a počítačů - OKEČ 30 Transformace zpracovatelského průmyslu v České republice přinesla významné změny. V letech 2000 až 2006 byla v České republice vybudována s využitím přímých zahraničních investic nová centra výroby, formou realizace více než 400 investičních projektů na zelené louce. V současné době se elektrotechnický průmysl řadí mezi rozhodující odvětví zpracovatelského průmyslu. Podle charakteru výrobního programu zahrnuje výrobu kancelářských strojů a počítačů, elektrických strojů a zařízení, elektronických součástek a zařízení a výrobu přístrojové a automatizační techniky. V rámci nového přístupu se začalo s přípravou strategických průmyslových zón, jako je Brněnská průmyslová zóna - Černovická terasa a SPZ Kolín - Ovčáry (budovaná pro automobilku TPCA). V roce 2003 a 2004 začal být kladen důraz na finančně velmi náročnou regeneraci brownfieldů, na jejichž revitalizaci byla do současné doby poskytnuta téměř miliarda korun. Jedná se o projekty SPZ Triangle Žatec (bývalé vojenské letiště), PZ Škoda Plzeň (starý výrobní areál) a Lovosice (zrušený cukrovar). V roce 2005 vláda ČR schválila svým usnesením č. 1100/2005 materiál „Zabezpečení investiční přípravy území pro umístění strategických průmyslových zón a k pokrytí nezajištěných prostředků státního rozpočtu na výstavbu průmyslových zón pro období od roku 2005 na území České republiky“, ve kterém souhlasila s použitím prostředků Fondu národního majetku ve výši 3,2 mld. Kč na financování (v návaznosti na jednání s konkrétními investory) přípravy a výstavby dopravní a technické infrastruktury vytipovaných SPZ a PZ od roku 2005.

15.1. Charakteristika odvětví Rozvoj výroby kancelářských strojů a počítačů v České republice byl podmíněn vstupem přímých zahraničních investic společností, které zajistily transfer technologií do země s výhodnou teritoriální pozicí, dostatečnou infrastrukturou a dostupnými lidskými zdroji. Výrobní sortiment kancelářských strojů a počítačů a související služby jsou součástí dále uvedených podskupin oddílu 30 klasifikace ekonomických činností (OKEČ): z z

30.1 - Výroba kancelářských strojů, 30.2 - Výroba počítačů a ostatních zařízení pro zpracování informací.

Výroba kancelářských strojů a počítačů je ale chápána bez údržby (OKEČ 72.5), bez navrhování softwaru (OKEČ 72.2), bez výroby elektronických součástek použitelných do zařízení řízených počítači (OKEČ 32.1) a bez výroby elektronických her (OKEČ 36.5). Podíl oborů odvětví kancelářských strojů a počítačů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2006 je uveden v grafu 15.1.

223

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 30.01 kancelářské stroje 1%

30.02 Výpočetní technika 99 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 15.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2006

15.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu V letech 2000 až 2006 byla v České republice vybudována s využitím přímých zahraničních investic formou realizace projektů „na zelené louce“ nová centra výroby počítačů a elektroniky. Jedná se zejména o realizované projekty společností Hon Hai Precision Industry, First International Computer, Celestica, ASUSTeK COMPUTER nebo GigaByte Technology. Skupina Hon Hai Precision Industry (známá pod obchodním jménem FOXCONN), uznávaný globální partner v produkci a poskytování kompletních řešení v oblasti IT, investovala do vybudování nového centra výroby počítačů v České republice. Převažující podnikatelskou aktivitou FOXCONN CZ Pardubice je výroba počítačů na zakázku pro renomované společnosti světového významu. Výroba byla v Pardubicích zahájena v roce 2002. Záměrem společnosti je stát se výrobní centrálou v Evropě, dodávat do regionu EMEA a stát se poskytovatelem komplexních služeb z jednoho místa. Prioritou FOXCONN CZ zůstává udržení konkurenceschopnosti. Firma plánuje v Kutné Hoře postavit továrnu s vlastním městečkem. V továrně chce zaměstnat pět až šest tisíc zaměstnanců. Vyrábět se budou LCD monitory a počítačové konponenty. Skupina First International Computer (dále jen „FIC“) vybudovala v Rudné u Prahy základnu FIC CZ na výrobu počítačů na zakázku. Investiční záměr souvisel se zakázkou společnosti Compaq. Počátkem roku 2001 vedení Compaq rozhodlo o transferu výroby z Velké Británie pod skupinu OEM dodavatelů. V Rudné u Prahy FIC CZ také otevřela evropské obchodní zastoupení. Prodává výrobky ze závodů FIC v Asii a v Evropě. Distribuční centrum FIC CZ se zaměřuje na budování Evropské obchodní sítě. Skupina ASUSTeK COMPUTER INC. se rozhodla vybudovat v Ostravě Evropské centrum pro výrobu a servis počítačů na zakázku pro renomované světové společnosti. Výrobní závod i opravárenské centrum ASUS CZ byly otevřeny v Ostravě na jaře 2005. Opravárenské centrum v Ostravě se stane centrálou sdružující opravárenské činnosti holdingu v rámci Evropy. Celestica je třetí největší společností na světě, poskytující výrobní služby na kontraktační bázi pro renomované společnosti světového významu. Investice Celestica v České republice byla realizována formou projektu „na zelené louce“ v Ráječku u Blanska. Společnost Celestica CZ Ráječko u Blanska patří mezi významné montážní společnosti v oblasti informačních a komunikačních technologií. Výroba v novém areálu Celestica v Ráječku byla zahájena v září 2000. Společnost Sagem Group, divize terminálů a telekomunikací, vybudovala v roce 2000 v průmyslové zóně Kladno závod na montáž mobilních telefonů. V červenci 2001 převzala tento podnik společnost Celestica. Společnost Celestica CZ Kladno patří mezi významné montážní společnosti v oblasti informačních a komunikačních technologií a digitálních přístrojů spotřební elektroniky. Společnost se specializuje na komplexní montáž systémů (servery, telekomunikační systémy a platební terminály). Společnost BULL je celosvětově známá jako dodavatel platebních terminálů. BULL CZ zastupuje v ČR společnost Ingenico. Platební terminály Ingenico se vyrábějí v ČR ve společnosti Celestica CZ Kladno. Jsou určeny především pro evropský trh. V prvním pololetí 2007 pokračuje nárůst tržeb a z hlediska objemu byla nejvýznamnější výroba elektrických a optických přístrojů. 224


15.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Ve velikostní struktuře průmyslových podniků dosáhly vysokého růstu tržeb v b.c. organizace s více než 1 000 pracovníky. V této skupině působí společnosti pod zahraniční kontrolou s dobrými vývozními možnostmi, což se projevuje vysokým růstem tržeb z přímého vývozu. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, přidaná hodnota z výroby a počet pracovníků, podle velikostních skupin v roce 2005 (OKEČ 30) je uveden v tabulce 15.1. Tabulka 15.1 Produkční charakteristiky v roce 2005 podle velikostních skupin - OKEČ 30 (mil. Kč, osob)

0–9

Tržby za prodej VV a S v b.c. Účetní přidaná hodnota v b.c. Počet zaměstnaných osob

1 068,6 356,5 672 433

10 – 49 594,5 180,6 1 046

50 – 249

250 – 999

Více než 1000

1 524,1 262,2 3 480

39 196,8 2 045,5 3 382

60 169,1 405,4

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Podíl velikostních skupin organizací odvětví kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 30) na produkčních charakteristikách v roce 2005 je uveden v grafu 15.2. 70 %

60 50 40 30 20 10 0 0-9

10 - 49

Tržby za prodej VV a S

50 - 249 Účetní přidaná hodnota

250 - 999

více než 1000

Počet zaměstnaných osob

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 15.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2005

Po dokončení investičních projektů bude podíl velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách soustředěn ještě výrazněji do kategorie organizací s více než 1 000 pracovníky.

15.4. Regionální struktura odvětví Podíly regionů na produkčních charakteristikách odvětví kancelářských strojů a počítačů v roce 2005 jsou uvedeny v grafu 15.3. Výroba počítačů je v České republice soustředěna zejména na území Pardubického kraje (FOXCONN CZ Pardubice), Středočeského kraje (FIC CZ Rudná u Prahy) a Jihomoravského kraje (Celestica CZ Ráječko u Blanska). Moravskoslezský region už není jen regionem těžkého průmyslu. Po dokončení investičního projektu ASUS CZ v Ostravě bude Moravskoslezský region významným výrobcem počítačů. Pozitivním signálem pro rozvoj regionu je, že v nejbližší době se také stane jedním z high-tech Center v oblasti strategických produktů a služeb informačních a komunikačních technologií, a to s celoevrops225

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU

kou působností. Vytváření předpokladů pro rozvoj lidských zdrojů investory požadované kvalifikace je ostatně i záměrem projektu výstavby a realizace nové Fakulty informačních technologií Technické univerzity v Ostravě. Tržby za VV a S

Účetní přidaná hodnota

Zaměstnanci

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha

0

20

40

60

0

%

20

40

60

0

20

%

40

60

%


Graf 15.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2005

15.5. Hlavní ekonomické ukazatele 15.5.1. Základní produkční charakteristiky Vývoj tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v odvětví kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 30) v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 15.2. Tabulka 15.2 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

OKEČ 30 meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

7 136,9

26 098,1

64 178,2

76 511,2

83 465,9

102 553,2

123 137,1

x 100,0

365,7 365,7

245,9 899,2

119,2 1 072,1

109,1 1 169,5

122,9 1 436,9

120,1 1 725,4

* předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Výkonnost odvětví kancelářských strojů a počítačů v letech 2000 až 2005 byla ovlivněna náběhem nových výrobních kapacit ve společnostech pod zahraniční kontrolou. Kumulovaný index 2006/2000 dokumentuje sedmnáctinásobný růst tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví kancelářských strojů a počítačů v běžných cenách. Vývoj přidané hodnoty z výroby produkce odvětví kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 30) v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 15.3. Vývoj počtu zaměstnaných osob v odvětví kancelářských strojů a počítačů v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 15.4. 226

Výroba kancelářských strojů a počítačů Tabulka 15.3 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

OKEČ 30

1 092,3

2 233,4

3 140,9

2 342,9

3 620,0

3 250,2

5 087,0

x 100,0

204,5 204,5

140,6 287,5

74,6 214,5

154,5 331,4

89,8 297,6

156,5 465,7

meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.) * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Tabulka 15.4 Počet zaměstnaných osob v letech 2000 - 2006 (osob)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

OKEČ 30

3 505

6 355

8 648

8 419

8 785

9 013

10 072

meziroční index kumulovaný index

x 100,0

181,3 181,3

136,1 246,7

97,4 240,2

104,3 250,6

102,6 257,1

111,7 287,4


Vznik cca 6 500 nových pracovních míst a růst počtu pracovníků v letech 2000 - 2006 byl ovlivněn náběhem nových výrobních kapacit ve společnostech pod zahraniční kontrolou. Vývoj základních produkčních charakteristik odvětví kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 30) v porovnání s vývojem základních produkčních charakteristik ve zpracovatelském průmyslu v letech 2000 až 2006 je uveden v grafu 15.4. 290

%

%

250

1 600

210

1 100

170

600

130

100

90 2000 2001 2002

2000

2003 2004 2005 2006*

2001 2002 2003 2004 2005 2006*

Počet zaměstnaných osob OKEČ 30

Tržby za VV a S OKEČ 30

Počet zaměstnaných osob ZP

Tržby za VV a S ZP

600 %

400

200

0 2000

2001

2002

2003

2004

2005 2006*

Účetní přidaná hodnota OKEČ 30 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 15.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v b.c. v letech 2000 - 2006

Vývoj nákladů v odvětví kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 30) v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 15.5. 227

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 15.5 Náklady celkem v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

OKEČ 30

8 348,0

29 901,6

67 998,6

81 870,0

90 883,0

113 516,4

139 006,8

x 100,0

358,2 358,2

227,4 814,5

120,4 980,7

111,0 1 088,7

124,9 1 359,8

122,5 1 665,2


Podíl osobních nákladů v odvětví kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 30) v letech 2000 až 2006 (v běžných cenách) je uveden v tabulce 15.6. Tabulka 15.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

OKEČ 30

735,4

1 291,9

1 838,0

1 988,5

2 300,0

2 716,1

3 137,5

meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

x 100,0

175,7 175,7

142,3 249,9

108,2 270,4

115,7 312,8

118,1 369,3

115,5 426,6


15.5.2. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj produktivity práce z přidané hodnoty z výroby v odvětví kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 30) v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 15.7. Tabulka 15.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2000 - 2006 (tis. Kč/zam.) b.c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

OKEČ 30

311,6

351,4

363,2

278,3

412,1

360,6

505,1


x 100,0

112,8 112,8

103,3 116,5

76,6 89,3

148,1 132,2

87,5 115,7

140,1 162,1


Podíl osobních nákladů v odvětví kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 30) na účetní přidané hodnotě v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 15.8. Tabulka 15.8 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000 - 2006 (-) OKEČ 30

2000 0,673

2001 0,578

2002 0,585

2003 0,849

2004 0,635

2005 0,836

2006* 0,617


Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty odvětví kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 30) v porovnání s vývojem ve zpracovatelském průmyslu a podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v odvětví kancelářských strojů a počítačů v porovnání s vývojem ve zpracovatelském průmyslu v letech 2000 až 2006 je uveden v grafu 15.5.

228

Výroba kancelářských strojů a počítačů 140

220 %

%

160

120

100 40

100

-20

80

-80 2000 2001 2002

2000 2001

2003 2004 2005 2006*

Produktivita práce z účetní PH OKEČ 30 Produktivita práce z účetní PH ZP

2002 2003 2004

2005 2006*

Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 30 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP


Graf 15.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v b.c. v letech 2000 - 2006

15.6. Zahraniční obchod V roce 2005 dosáhl export produkce počítačů, elektroniky a elektrotechniky z České republiky cca 404,9 mld. Kč. Tvoří již 21,6 % celkového vývozu ČR. 15.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Proexportně orientované odvětví kancelářských strojů a počítačů přispělo k aktivní obchodní bilanci České republiky. Aktivní saldo produkce počítačů v roce 2006 dosáhlo cca 28,6 mld. Kč. Meziroční index 2006/2005 uvádí růst vývozu o 140,3. Podíl vývozu počítačů na vývozu zbožové produkce České republiky dosáhl 6,7 %. Výrazně se zvýšily nově uzavřené zakázky ve výrobě. Vývoj zahraničního obchodu s výrobky odvětví kancelářských strojů a počítačů (SKP 30) v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 15.9. Tabulka 15.9 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000 - 2006 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP 30

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

19 712,7

39 359,3

77 894,7

86 972,0

105 444,0

117 440,7

164 763,9

x

199,7

197,9

111,7

121,2

111,4

140,3

meziroční index

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP 30

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

44 232,8

64 262,3

71 229,9

69 456,7

86 796,6

86 835,4

136 128,7

x

145,3

110,8

97,5

125,0

100,0

156,8

meziroční index

Saldo (mil. Kč) SKP SKP 30

2000

2001

-24 520,1

-24 903,0

2002 6 664,8

2003

2004

2005

2006

17 515,3

18 647,4

30 605,3

28 635,2

Pramen: ČSÚ

15.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu s výrobky kancelářských strojů a počítačů (SKP 30) v roce 2006 je uvedeno v grafu 15.6. 229

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2006

V. Británie a S. Irsko 9% Francie 10 %

Itálie 5 % Maďarsko

Španělsko 5%

4% Rakousko 6%

Německo 17 %

Ostatní 25 % Nizozemsko 19 % Dovozní teritoria v roce 2006 Tchaj-wan Německo 5% 11 %

V. Británie a S. Irsko 4% Japonsko 3% Francie 3%

USA 4%

Nizozemsko 20 %

Ostatní 18 %

Čína 32 % Pramen: Statistika GŘC, vlastní dopočet MPO

Graf 15.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2006 - SKP 30

Vývoz počítačů v roce 2006 (SKP 30) směřoval zejména do Nizozemí, SRN, Francie, Velké Británie, Itálie, Španělska, na Slovensko a do USA. Dovoz kancelářských strojů a počítačů v roce 2006 pocházel zejména z Číny, z Nizozemí, ze SRN, z Tchaj-wanu, z USA, z Velké Británie, z Irska a z Japonska. 15.6.3. Tuzemská spotřeba Zajišťování tuzemské spotřeby není převažujícím předmětem podnikání podnikatelských subjektů zpracovatelského průmyslu. Rozhodující část tuzemské spotřeby kancelářských strojů a počítačů je kryta dovozem technologií. Dodavatelské, distribuční a prodejní společnosti (OKEČ 51 a 52) a poskytovatelé strategických služeb s vyšší přidanou hodnotou (OKEČ 70 a 72), specializující se na dodávky produktů a služeb počítačových technologií, zajišťují rozhodující měrou realizované dodávky a prodeje počítačů na tuzemském trhu. Produkce, vyrobená na zakázku v České republice, je určena na export. 15.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tuzemská spotřeba kancelářských strojů a počítačů (SKP 30) v letech 2000 až 2006 je uvedena v tabulce 15.10. Tabulka 15.10 Tuzemská spotřeba v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c. SKP 30 meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.) * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

230

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

48 831,9

65 139,7

71 756,3

70 553,9

85 631,6

93 290,9

120 128,8

x 100

133,4 133,4

110,2 146,9

98,3 144,5

121,4 175,4

108,9 191,0

128,8 246,0


15.7. Investice Přímé zahraniční investice v odvětví výroby počítačů, elektroniky a elektrotechniky při realizaci více než šedesáti projektů dosáhly 67,2 mld. Kč. 15.7.1. Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraničních investic v odvětví kancelářských strojů a počítačů v letech 2000 až 2005 je uveden v tabulce 15.11. Tabulka 15.11 Přímé zahraniční investice OKEČ 30 (v mil. CZK)

k 31.12. 2000

k 31. 12. 2001 k 31. 12. 2002 k 31. 12. 2003 k 31. 12. 2004 k 31. 12. 2005

Zahr. investice v ČR Tuzem. investice v zahraničí

39,2 nevykázáno

37,8 nevykázáno

388,1 0,9

761,6 nevykázáno

936,7 2 nevykázáno

459,2 nevykázáno

Pramen: ČNB

15.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Dynamický rozvoj ekonomik technicky vyspělých zemí, s ohledem na proces globalizace ekonomiky, vyžadoval odpovídající úroveň produktivity práce, intenzivní zapojení vyspělých zemí do mezinárodní dělby práce a efektivní specializaci, odpovídající ekonomickým a přírodním podmínkám zemí. Rozhodujícím faktorem růstu jednotlivých zemí EU byl vědeckotechnický rozvoj současně s investicemi vynaloženými zejména podnikatelskou sférou na rozvoj odvětví náročných na výzkum. Produkce high-tech zahrnuje přístroje pro výzkum kosmu, letadlovou techniku, kancelářské stroje a počítače, elektroniku a mikroelektroniku, prostředky elektronické komunikace a léčiva. V zemích EU činí podíl high-tech výrobků na exportu 21 %. V českém exportu činil v roce 2006 podíl high-tech výrobků 12 %. Tabulka 15.12 Vývoj exportu výrobků SKP 30 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU (tis. ECU, EUR, %)

2000

2001

2002

2003

1. - 4. 2004

z CEFTA meziroční index

2 541 454 x

2 922 248 115,0

3 772 391 129,1

3 889 606 103,1

2 506 169 103,7

z toho z ČR meziroční index

248 489 x

843 351 339,4

1 770 481 209,9

1 795 304 101,4

1 087 492 85,7

Pramen: EUROSTAT

Tabulka15.13 Vývoj exportu výrobků SKP 30 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU (tis. EUR) z ČR z nově přistoupivších zemí z vyspělých zemí EU (15) ze zemí OECD (mimo členy EU)

5. - 12. 2004 1 551 4 663 82 433 24 011

734 282 137 472

2005 5 10 124 34

404 784 901 997

669 818 163 015

Pramen: EUROSTAT

231


15.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Jedním z hlavních úkolů v České republice je uskutečňování národohospodářské strategie, která směřuje k dlouhodobě udržitelnému hospodářskému růstu s cílem přiblížit se vyspělým zemím v základních hospodářských ukazatelích. Investiční náročnost je společným znakem technologických procesů výroby výpočetní techniky, kde výrobní technologie morálně zastarávají rychleji než v tradičních oborech zpracovatelského průmyslu. Zákonem o investičních pobídkách byly v ČR vytvořeny předpoklady důvěryhodného prostředí pro zahraniční investory. Příliv přímých zahraničních investic pozitivně ovlivnil rozvoj výroby počítačů. Další etapou je rozvoj strategických služeb. Projektů v oblasti Center strategických služeb a Technologických center neustále přibývá. Českou republiku si vybraly high-tech nadnárodní společnosti, které v ČR již realizují více než 40 projektů. Vývoz počítačů tvoří více než 50 % vývozu produkce high-tech z České republiky. Česká republika, s exportem přesahujícím 3 miliony kusů počítačů, se stává jedním z největších výrobců počítačů v Evropě. Proexportně orientované odvětví produkce počítačů významně přispívá k aktivní obchodní bilanci ČR. V rámci zpracovatelského průmyslu pokračují strukturální změny, které se projevily růstem podílu odvětví vyrábějících technologicky náročnější výrobky jako elektrotechnický průmysl.

232

Výroba elektrických strojů a zařízení

16. Výroba elektrických strojů a zařízení - OKEČ 31 16.1. Charakteristika odvětví Pro odvětví je charakteristická velká diverzifikace a široká sortimentní nabídka výrobků, určených především k využití ve zpracovatelském průmyslu, ve výrobě a rozvodu elektrické energie, stavebnictví, dopravě ale i ve spotřebitelské sféře. Tradičními hlavními obory z hlediska objemu výroby a exportu jsou elektromotory, generátory a transformátory, elektrická rozvodná a spínací zařízení a kabely a izolované vodiče, ale i akumulátory. Trvalé místo mezi významnými obory získal i obor ostatního elektrického vybavení, především pro automobilový průmysl. Charakteristický je pro toto odvětví doplňující a kompletační charakter výrobků a zařízení. Právě pro svůj kompletační charakter je celé odvětví nezbytnou součástí zpracovatelského průmyslu. Podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) je odvětví 31 rozděleno na následující obory: z z z z z z

31. 1 - Výroba elektromotorů, generátorů a transformátorů, 31. 2 - Výroba elektrických rozvodných a spínacích zařízení, 31. 3 - Výroba izolovaných vodičů a kabelů, 31. 4 - Výroba akumulátorů, primárních článků a baterií, 31. 5 - Výroba svítidel a elektrických zdrojů světla, 31. 6 - Výroba elektrických zařízení jinde neuvedených.

Přehled podílů jednotlivých oborů na tržbách odvětví 31 za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2006 je uveden v grafu 16.1. 31.4 Akumulátory, galvanické články a baterie 3% 31.3 Kabely a vodiče 12 %

31.5 Elektr. zdroje světla a svítidla 5%

31.2 Elektr. rozvodná a spínací zařízení 24 %

31.6 Elektrické vybavení 32 %

31.1 Elektr. motory, generátory a transformátory 24 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


16.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu V rozmezí let 2000 až 2006 kolísaly meziročně tržby za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví 31 v b.c. od růstu o téměř 22 % až po pokles o 4 %, jejich podíl na celém zpracovatelském průmyslu rovněž 233


kolísal. Největší podíl byl v roce 2004, kdy dosáhl 6,4 %, nejnižší podíl pak byl v roce 2002, kdy dosáhl jen 5,8 %. V roce 2005 byl tento podíl 6,0 %. Z hlediska podílu na tržbách celého zpracovatelského průmyslu je odvětví na sedmém místě. Z hlediska přidané hodnoty z výroby řadí podíl 7,0 % odvětví 31 v rámci zpracovatelského průmyslu na šesté místo. V roce 2000 byl tento podíl 6,5 % a v roce 2003 to bylo 6,6 %. Počtem pracovníků je odvětví s podílem 8,1 % na zpracovatelském průmyslu významnější, což ho řadí na čtvrté místo.

16.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Podíl velikostních skupin organizací na celkových tržbách, přidané hodnotě z výroby a počtu pracovníků v roce 2005 je uveden v tabulce 16.1 a grafu 16.2. Tabulka 16.1 Produkční charakteristiky v roce 2005 podle velikostních skupin - OKEČ 31 (mil. Kč, osob) Tržby za prodej VV a S v b.c. Účetní přidaná hodnota v b.c. Počet zaměstnaných osob

0–9

10 – 49

50 – 249

250 – 999

Více než 1000

13 303,1 6 112,5 17 428

13 277,4 4 792,9 12 721

29 673,1 9 599,3 23 250

58 827,5 14 022,3 35 111

46 444,6 12 368,9 25 523


40 %

35 30 25 20 15 10 5 0 0-9

10 - 49



250 - 999

více než 1000




V porovnání s ostatními skupinami podniků dosahuje na jednoho pracovníka nejvyšších hodnot skupina podniků s více než 1 000 zaměstnanců. Tato skupina dosáhla v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb hodnoty cca 1,9 mil. Kč a v účetní přidané hodnotě je to 511,8 tis. Kč na jednoho pracovníka. Naopak nejnižších hodnot dosahuje skupina s 0 až 9 zaměstnanci, když dosáhla 897 tis. Kč v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb na jednoho pracovníka a v přidané hodnotě je to 365 tis. Kč. U skupiny podniků s 10 až 49 zaměstnanci jsou pak tyto hodnoty druhé nejnižší, a to cca 1,1 mil. Kč a 373 tis. Kč. U skupiny podniků s 50 až 249 zaměstnanci jsou tyto hodnoty cca 1,3 mil. Kč a 423 tis. Kč, a u skupiny podniků s 250 až 999 zaměstnanci to je cca 1,5 mil. Kč a 389 tis. Kč na jednoho zaměstnance. Ve srovnání s předchozím obdobím se zvýšily hodnoty tržeb za prodej VV a S i účetní přidané hodnoty na jednoho pracovníka ve všech skupinách. Jak je patrné z následujícího grafu rozhodující podíl na tržbách odvětví 31 měly v roce 2004 podniky s 250 až 999 pracovníky, které dosáhly 36,4 % tržeb v odvětví. Podniky s více než 1 000 pracovníků se podílely 23,7 % a nejmenšího podílu 8,2 % dosáhly právnické a fyzické osoby s max. 9 zaměstnanci. Nejvyšší podíl na přidané hodnotě z výroby měly 234


podniky s 250 až 999 zaměstnanci, a to 30,0 %. Naopak nejnižší podíl 10 % měla skupina s 10 až 49 zaměstnanci.

16.4. Regionální struktura odvětví Z produkčních charakteristik regionální struktury je patrné, že největší podíl na tržbách v roce 2005 dosáhly podniky Jihomoravského kraje (13,0 %), kde působí několik větších podniků oboru, z nichž největší je Tyco Electronics Czech, a v podnicích sídlících na území Středočeského kraje (11,0 %), kde je největším podnikem Kostal CZ. Potom v podnicích v kraji Vysočina (9,0 %) a v kraji Libereckém (10,0 %). Nejvyšší podíl na účetní přidané hodnotě byl opět dosažen v kraji Jihomoravském (13,0 %), druhý nejvyšší je potom na území kraje Plzeňského. Podíl na počtu zaměstnanců v odvětví je nejvyšší v Jihomoravském kraji (13,0 %). Podniky na území hlavního města Prahy mají podíl na zaměstnanosti pouze 5,0 %, když řada z nich má své výrobní provozy mimo Prahu. Příkladem takové firmy může být společnost ABB. Podíl jednotlivých krajů České republiky na tržbách za prodej výrobků a služeb, přidané hodnotě a na počtu pracovníků odvětví 31 je uveden v grafu 16.3. Tržby za VV a S


Zaměstnanci


0

5

10 %

15

0

5

10

15

0

%

5

10

15

%



16.5. Hlavní ekonomické ukazatele 16.5.1. Cenový vývoj Vývoj cenových indexů výrobků produkce odvětví elektrických strojů a zařízení v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 16.2. Z této tabulky vyplývá, že cenové indexy většiny oborů se příliš nemění a vykazují celkově jen malý vzestup. Trvalý růst cen je pouze u jednoho oboru, a to 31.2. Po malém snížení v roce 2004 opět stouply 235


ceny v oboru 31.5, což je zřejmě důsledek stabilizace výrobců na trhu v silném konkurenčním boji. Po počátečním poklesu cen u oboru 31.3 došlo v posledních dvou letech k růstu cenových indexů, což je způsobeno trvalým zájmem o tuto komoditu, ale především růstem cen mědi na světových trzích. Snižování cen u oboru 31.6 je zřejmě způsobeno větším využitím stávajících výrob v podmínkách velkosériové výroby, takže došlo i k úsporám nákladů. Tabulka 16.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 - 2006 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

SKP 31.1 SKP 31.2 SKP 31.3 SKP 31.4 SKP 31.5 SKP 31.6

101,2 103,4 96,9 101,6 97,8 99,9

103,5 101,0 92,3 109,0 99,2 97,1

99,6 100,5 96,4 77,9 100,8 97,4

99,8 100,8 106,6 103,8 97,9 98,3

104,2 101,4 109,3 106,7 102,2 99,5

104,2 100,4 131,3 109,3 99,1 99,5

SKP 31

101,2

99,6

98,5

100,6

102,2

104,2


16.5.2. Základní produkční charakteristiky Průběh tržeb za prodej výrobků a služeb odvětví 31 v běžných cenách v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 16.3. Tabulka 16.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

31.1 31.2 31.3 31.4 31.5 31.6


2000 25 28 12 4 4 30

770,1 171,4 404,8 349,9 391,2 385,2

2001 27 28 15 5 4 39

679,8 804,7 972,0 478,5 456,9 751,2

2002 25 28 13 5 5 39

112,1 581,0 361,4 181,2 047,5 920,1

2003 25 32 12 5 7 42

2004

632,5 385,0 693,7 364,2 924,0 159,7

31 887,5 39 505,4 16 570,6 6 205,6 9 361,4 50 384,4

2005 35 39 17 6 9 53

201,4 263,8 827,3 540,4 100,3 592,6

2006* 44 44 22 6 9 59

070,4 167,4 390,5 513,1 465,2 588,2

105 472,6

122 143,1

117 203,3

126 159,1

153 914,9

161 525,8

186 194,8

x 100,0

115,8 115,8

96,0 111,1

107,6 119,6

122,0 145,9

104,9 153,1

115,3 176,5


Jak je zřejmé z tabulky 16.3, ve srovnání let 2000 a 2006 významně vzrostly tržby za výrobky a služby celého odvětví. Největší nárůst tržeb v tomto období v absolutním měřítku zaznamenal obor 31.6, a to o 20,6 mld. Kč. Největší dynamiku růstu ale vykázal obor 31.5, když tržby podniků tohoto oboru vzrostly o 127 %. Příčinou je především zvýšená domácí poptávka a vybudování nových výrobních kapacit. Obor 31.6 vykazoval zvyšování tržeb i v předchozích letech, a tak s růstem o 68 % je druhým nejdynamičtěji rostoucím oborem. O 65 % stouply tržby v oboru 31.4 a o 46 % v oboru 31.2. Průběh účetní přidané hodnoty odvětví 31 v běžných cenách v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 16.4.

236

Výroba elektrických strojů a zařízení Tabulka 16.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

7 8 3 1 1 9

31.1 31.2 31.3 31.4 31.5 31.6


978,5 212,3 415,6 188,5 342,0 784,3

2001 9 9 3 1 1 13

2002

106,9 338,1 746,2 703,6 702,8 966,7

9 9 3 1 1 12

649,9 164,4 222,4 548,0 675,3 345,4

2003 10 10 3 1 2 13

2004

2005

094,2 291,6 088,5 565,6 256,2 744,8

11 323,1 11 288,8 3 762,9 1 493,7 2 599,2 14 631,6

12 11 3 1 2 15

118,5 349,8 668,6 513,3 722,7 522,9

2006* 13 13 4 1 2 16

325,3 251,8 545,2 152,2 855,3 537,6

31 921,2

39 564,3

37 605,4

41 040,9

45 099,3

46 895,8

51 667,4

x 100,0

123,9 123,9

95,0 117,8

109,1 128,6

109,9 141,3

104,0 146,9

110,2 161,9


Nejvyšší nárůst účetní přidané hodnoty v b.c. v porovnání let 2006/2000 byl zaznamenán u oboru 31.5, a to o 159 %. Jak již bylo poznamenáno v předchozí části, je tento velký růst oboru způsoben především novými výrobními kapacitami. Druhé místo patří tradičnímu růstovému oboru „elektrické vybavení“, který zvýšil přidanou hodnotu o 51,8 %. V porovnání let 2005/2004 vzrostla účetní přidaná hodnota nejvíce opět u oboru 31.5, a to o 33,8 %. Pokles o 1 % byl vykázán u oboru 31.3. Průběh počtu zaměstnaných osob v jednotlivých oborech odvětví 31 v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 16.5. Tabulka 16.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2000 - 2006 (osob) OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

31.1 31.2 31.3 31.4 31.5 31.6

OKEČ 31 meziroční index kumulovaný index

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

30 22 8 3 5 30

33 26 8 3 5 37

302 165 753 754 943 130

31 141 24 668 8 093 3 376 5 453 37 246

30 453 24 745 8 500 3 312 5 423 37 589

26 25 9 3 6 37

29 27 9 2 6 37

809 907 401 877 324 716

31 386 29 532 9 328 2 595 6 243 37 971

102 296

115 047

109 977

110 022

108 247

114 034

117 055

x 100,0

112,5 112,5

95,6 107,5

100,0 107,6

98,4 105,8

105,3 111,5

102,6 114,4

716 800 483 646 664 987

679 278 206 197 229 658


Nejvíce meziročně vzrostl počet pracovníků v oboru 31.1. Porovnání vývoje základních produkčních charakteristik odvětví 31 s celým zpracovatelským průmyslem je uvedeno v grafu 16.4. Přehled celkových nákladů v běžných cenách v jednotlivých oborech odvětví 31 v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 16.6.

237

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU %

190

120 %

115

170

110

150

105

130

100

110

95

90

90

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* Počet zaměstnaných osob OKEČ 31



Tržby za VV a S ZP

180 %

160 140 120 100 80 2000

2001 2002

2003

2004 2005 2006*


Graf 16.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v b.c. v letech 2000 - 2006 Tabulka 16.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

31.1 31.2 31.3 31.4 31.5 31.6


2000 28 32 14 5 5 36

560,7 708,4 698,9 691,7 624,3 696,3

2001 28 34 17 6 6 47

861,3 160,5 890,9 758,9 053,1 706,3

2002 27 34 15 6 5 48

2003

2004

2005

292,5 546,3 865,8 669,6 866,8 126,8

26 442,4 36 892,3 14 694,6 6 471,9 8 947,4 54 570,1

33 193,6 43 977,2 18 954,1 7 648,9 10 348,1 63 971,0

38 805,8 45 460,5 20 914,3 7 636,4 10 053,6 58 699,7

2006* 47 55 27 8 10 61

536,2 139,0 050,2 675,7 397,6 703,2

123 980,3

141 431,0

138 367,8

148 018,7

178 092,9

181 570,3

210 501,9

x 100,0

114,1 114,1

97,8 111,6

107,0 119,4

120,3 143,6

102,0 146,5

115,9 169,8


Tabulka nákladů celkem ukazuje růstový trend jejich vývoje v jednotlivých oborech od roku 2000 až do roku 2006. Přehled osobních nákladů v běžných cenách v jednotlivých oborech odvětví 31 v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 16.7. Meziročně nejvíce stouply osobní náklady u oboru 31.1 - Výroba elektromotorů, generátorů a transformátorů“.

238

Výroba elektrických strojů a zařízení Tabulka 16.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005


4 238,2 5 083,0 1 761,0 656,2 1 003,1 6 016,2

4 424,5 5 685,2 1 947,3 938,9 1 231,8 7 504,1

4 503,7 6 114,2 1 931,9 955,2 1 168,9 8 087,2

4 576,0 6 484,7 1 998,5 958,0 1 288,0 8 607,5

5 528,7 7 006,7 2 255,8 954,9 1 536,8 9 230,8

6 260,6 7 552,5 2 398,8 909,9 1 584,6 9 738,5

7 106,2 8 578,1 2 594,1 883,5 1 674,2 10 395,5

18 757,7

21 731,8

22 761,1

23 912,7

26 513,7

28 444,9

31 231,6

x 100,0

115,9 115,9

104,7 121,3

105,1 127,5

110,9 141,3

107,3 151,6

109,8 166,5

31.1 31.2 31.3 31.4 31.5 31.6


2006*


16.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Největší nárůst PP v běžných cenách v porovnání let 2006/2000 byl zaznamenán u oboru 31.5 Výroba svítidel a elektrických zdrojů světla, a to o 117 %. Je třeba ocenit, že tento velký růst byl dosažen při současném relativně malém růstu počtu pracovníků a cen. Významná dynamika růstu byla zaznamenána také u oboru 31.4, a to o téměř 77 % a oboru 31.1 o 55 %. U ostatních oborů rostla PP méně výrazně. U oboru 31.2 to bylo o 27 % a u oboru 31.6 o 26 %. Obor 31.3 vykázal dokonce pokles PP o 4 %. Přehled hodnot produktivity práce z účetní přidané hodnoty v běžných i stálých cenách v jednotlivých oborech odvětví OKEČ 31 v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 16.8. Tabulka 16.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2000 - 2006 (tis. Kč/zam.) b.c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

31.1 31.2 31.3 31.4 31.5 31.6

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

259,8 360,2 402,6 326,0 236,9 315,8

273,5 356,9 428,0 453,8 286,5 376,2

309,9 371,5 398,2 458,5 307,2 331,5

331,5 415,9 363,4 472,7 416,0 365,7

424,4 446,6 408,7 467,2 417,3 388,5

406,5 406,7 390,2 526,1 430,5 411,6

424,6 448,7 487,3 444,1 457,3 435,5

OKEČ 31

312,0

343,9

341,9

373,0

416,6

411,2

441,4


x 100,0

110,2 110,2

99,4 109,6

109,1 119,5

111,7 133,5

98,7 131,8

107,3 141,5


Účetní přidaná hodnota patří mezi faktory významně ovlivňující produktivitu práce. Součástí účetní přidané hodnoty jsou i osobní náklady, jejichž velikost závisí, kromě jiného, na průměrném platu v oboTabulka 16.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000 - 2006 (-) OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

2000 31.1 31.2 31.3 31.4 31.5 31.6

OKEČ 31

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

0,531 0,619 0,516 0,552 0,747 0,615

0,486 0,609 0,520 0,551 0,723 0,537

0,467 0,667 0,600 0,617 0,698 0,655

0,453 0,630 0,647 0,612 0,571 0,626

0,488 0,621 0,599 0,639 0,591 0,631

0,517 0,665 0,654 0,601 0,582 0,627

0,533 0,647 0,571 0,767 0,586 0,629

0,588

0,549

0,605

0,583

0,588

0,607

0,604


239


ru. Osobní náklady se na účetní přidané hodnotě podílejí 45 až 70 %, a to v závislosti na oboru a struktuře výrobků. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v běžných cenách v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 16.9. Porovnání vývoje produktivity práce a podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě odvětví OKEČ 31 s celým zpracovatelským průmyslem je uvedeno v grafu 16.5. 170

105

%

%

150 100

130 95

110 90

90

2000

2001 2002

2003

2004 2005 2006*


2000 2001

2002

2003 2004

2005 2006*




V období let 2000 až 2006 byla již v odvětví OKEČ 31 hlavní vlna restrukturalizace ukončena, přesto řada podniků, ale i živnostníků, ukončila svoji činnost.

16.6. Zahraniční obchod 16.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 31 v letech 2000 až 2006 v běžných cenách je uveden v tabulce 16.10. Jak vyplývá z této tabulky má vývoz výrobků SKP 31 převážně vzestupný trend. V období 2000 až 2006 zaznamenal největší přírůstek vývozu svých výrobků obor 31.6. Tento obor exportuje své výrobky převážně západoevropským automobilkám. Druhým největším dynamicky se rozvíjejícím exportním oborem je 31.2, který zvýšil vývoz svých výrobků v tomto období o 70 %. U ostatních oborů rostl vývoz výrobků za toto období pomaleji. U oboru 31.5 to bylo o 56 %, u oboru 31.3 o 54 % a u oboru 31.1 o téměř 33 %. V meziročním srovnání největší nárůst exportu byl zaznamenán u výrobků oboru 31.5 a oboru 31.3. Dovoz výrobků a polotovarů odvětví stoupl v rozmezí let 2000 až 2006 také, a to o téměř 36 %, kdy největší nárůst zaznamenal obor 31.6 o 57 %, obor 31.3 o 51 %, obor 31.2 o více než 37 % a rovněž obor 31.5 o 35 %. V meziročním srovnání se nejvíce zvýšil dovoz výrobků oboru 31.3 o téměř 9 % a u oboru 31.5 o víc než 6 %. Výrobky SKP 31 se v roce 2006 na celkovém vývozu zpracovatelského průmyslu podílely 8,3 % a na celkovém dovozu zpracovatelského průmyslu 7,2 %. Podle předběžných údajů za 1. čtvrtletí roku 2006 se vývoz i dovoz zvyšují. Největšího přírůstku vývozu bylo dosaženo s výrobky oboru 31.4, největšího přírůstku dovozu pak s výrobky oboru 31.3.

240

Výroba elektrických strojů a zařízení Tabulka 16.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000 - 2006 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP 31.1 SKP 31.2 SKP 31.3 SKP 31.4 SKP 31.5 SKP 31.6 SKP 31

2000 22 27 13 12 4 22

2001

238,6 026,5 532,3 251,3 024,5 666,3

24 27 15 17 4 26

219,4 126,9 250,0 511,7 675,2 744,0

2002 22 29 13 9 4 28

2003

707,9 160,3 703,3 438,3 521,2 654,4

23 926,5 35 339,9 13 993,2 9 307,5 4 571,7 33 502,0

2004 29 45 18 8 5 42

639,9 515,4 796,3 953,6 643,2 726,5

2005 29 45 21 6 6 40

474,3 866,3 194,7 445,3 262,9 087,6

2006 36 51 28 8 6 42

936,6 293,2 494,7 033,3 516,2 539,2

101 739,5

115 527,2

108 185,4

120 640,8

151 274,9

149 331,1

173 813,2

x

113,6

93,6

111,5

125,4

98,7

116,4

meziroční index

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001


20 119,8 30 894,5 11 456,3 7 580,6 5 205,2 12 748,7

SKP 31

88 005,1

103 506,2

88 450,8

x

117,6

85,5

meziroční index

22 32 12 15 6 13

347,1 538,3 935,7 732,9 030,5 921,7

2002 19 30 10 7 5 14

183,3 982,4 843,1 704,4 674,0 063,6

2003 21 34 11 7 6 15

798,9 697,3 498,8 858,7 012,8 858,2

2004 26 42 15 8 6 21

2005

2006

226,9 608,4 967,1 776,5 600,1 186,1

26 398,2 42 041,5 17 095,9 6 103,3 6 876,2 19 918,2

32 47 23 5 6 23

493,8 134,3 005,9 553,5 669,8 808,4

97 724,7

121 365,1

118 433,3

138 665,7

110,5

124,2

97,6

117,1

Saldo (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006


2 -3 2 4 -1 9

118,8 868,0 076,0 670,7 180,7 917,6

1 872,3 -5 411,4 2 314,3 1 778,8 -1 355,3 12 822,3

3 -1 2 1 -1 14

524,6 822,1 860,2 733,9 152,8 590,8

2 127,6 642,6 2 494,4 1 448,8 -1 441,1 17 643,8

3 413,0 2 907,0 2 829,2 177,1 -956,9 21 540,4

3 076,1 3 824,8 4 098,8 342,0 -613,3 20 169,4

4 442,8 4 158,9 5 488,8 2 479,8 -153,6 18 730,8

SKP 31

13 734,4

12 021,0

19 734,6

22 916,1

29 909,8

30 897,8

35 147,5

Pramen: ČSÚ

16.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu s výrobky odvětví elektrických strojů a zařízení v roce 2006 je uvedeno v grafu 16.6. Dominantní postavení Německa, které je patrné z grafu 16.6, je způsobeno především vlastnickými vztahy firem pod zahraniční kontrolou, kde mezi vlastníky převažují právě firmy z Německa. Mateřské firmy potom často zajišťují dodávky polotovarů a materiálů pro výrobce v ČR. Zpět potom odebírají hotové výrobky, a to i pro distribuci do ostatních zemí.

241

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2006 Polsko 3% Itálie 2% Belgie 2%

V. Británie a S. Irsko 4% Slovensko 5% Francie 7% Rakousko 8%

Ostatní 24 %

Německo 45 % Dovozní teritoria v roce 2006

Rakousko 5% Francie 5% Čína 6%

Itálie 5%

Japonsko 4%

USA 4% Polsko 3% Ostatní 27 %

Německo 41 % Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


16.6.3. Tuzemská spotřeba 16.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tuzemská spotřeba, neboli množství výrobků, které zůstává na trhu v ČR, byla v roce 2006, obdobně jako v předchozích letech, kryta jak vlastní výrobou, tak i dovozem. Z hodnot v tabulce 16.11 vyplývá, že došlo opět k růstu spotřeby výrobků SKP 31, a to ve všech oborech. Tabulka 16.11 Tuzemská spotřeba v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c. SKP 31.1 SKP 31.2 SKP 31.3 SKP 31.4 SKP 31.5 SKP 31.6 SKP 31 meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.) * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

242

2000 19 349,8 48 812,3 17 377,7 6 311,8 7 721,8 14 262,3

2001 20 53 16 13 6 13

2002

208,8 013,1 343,0 736,1 541,6 543,4

18 151,5 52 143,1 12 193,3 6 759,0 8 558,2 10 813,2

113 835,7

123 386,0

108 618,2

x 100

108,4 108,4

88,0 95,4

2003 18 58 12 6 9 11

784,6 012,4 246,8 354,6 602,2 421,0

2004 22 68 16 9 9 13

2005

2006*

091,1 627,6 164,2 339,8 953,8 906,5

27 114,9 77 151,7 15 976,7 9 374,8 9 587,1 17 171,4

33 86 19 7 10 22

354,8 930,6 725,4 196,4 294,9 787,5

116 421,5

140 083,0

156 376,6

180 289,6

107,2 102,3

120,3 123,1

111,6 137,4

115,3 158,4


Tuzemská spotřeba výrobků elektrických strojů, zařízení a přístrojů v letech 2000 až 2006 je uvedena v tabulce 16.11.

16.7. Investice 16.7.1. Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraničních investic v letech 2000 až 2005 do organizací vyrábějících elektrické stroje a zařízení a investic tuzemských firem v zahraničí do stejné oblasti je uveden v tabulce 16.12. Tabulka 16.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 31 (v mil. CZK)

k 31.12. 2000


k 31. 12. 2001 k 31. 12. 2002 k 31. 12. 2003 k 31. 12. 2004 k 31. 12. 2005

20 171,2 64,8

26 620,4 97,6

29 917,5 51,7

30 885,8 73,6

32 347,0 63,7

32 632,2 54,8

Pramen: ČNB

Rozvoj oboru je závislý na několika faktorech a jedním z nich je velikost investic do nových výrobních kapacit a nových technologií výroby. Významné jsou stále vstupy německého kapitálu do všech oborů tohoto odvětví. Nejvyšší nárůst výroby spojený právě s novými investicemi kapitálu byl v dřívější době dosahován v oboru 31.6 „elektrické vybavení, jinde neuvedené“. V souvislosti se zahájením provozu závodu „Toyota-Peugeot-Citroen“ u Kolína je nyní v tomto oboru významný také příliv japonského kapitálu. Organizace pod zahraniční kontrolou nejen rozšiřují svoje stávající provozy, ale přicházejí i noví investoři, a tím se jejich podíl na hospodářských výsledcích každý rok zvyšuje. Významné jsou nyní i investice do oboru 31.5 „elektrické zdroje světla“, který byl dříve zahraničními investory opomíjen. Zájem ze strany zahraničních investorů je především o projekty „na zelené louce“, tj. na území bez staré ekologické zátěže, a na území, které je již investičně připraveno vybudovanou infrastrukturou v průmyslových zónách. Část investorů potom využije i jednu z pobídek na snížení svých nákladů. Buď pobídku investiční, v souladu se zákonem č. 72/2000 Sb., nebo na podporu technologických center, případně pobídku v rámci programu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. Původní „české“ společnosti, které jsou také významnými exportéry, také budují své výrobní kapacity v zemích kam dovážejí své výrobky. Svědčí o tom druhý řádek tabulky 16.12. Porovnání vývoje investic vkládaných do odvětví 31 a do zpracovatelského průmyslu v letech 2000 až 2004 je uvedeno v grafu 16.7. 190

280

%

%

170

240

150

200

130

160

110

120

90

80

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Přímé zahraniční investice OKEČ 31

Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 31

Přímé zahraniční investice ZP

Tuzemské investice v zahraničí ZP

Pramen: ČNB

Graf 16.7 Tuzemské a zahraniční investice

243


16.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Tuzemský trh je plně srovnatelný s trhy zahraničními, kde silná konkurence nutí výrobce stále hledat výrobní úspory. Většina podniků odvětví již byla privatizována a zahraniční kapitál vstoupil do všech oborů tohoto odvětví. Se vstupem zahraničního partnera byl modernizován výrobní program a do výroby zavedeny nové výrobky schopné konkurence na zahraničních trzích. Trend k přechodu na nové sofistikovanější výrobky je stále zřetelnější a je v posledních letech podpořen i budováním nových nebo rozšiřováním stávajících vývojových kapacit. Oproti období po začátku privatizace již mohou tuzemští výrobci konkurovat výrobcům zahraničním užitnou hodnotou i cenou výrobků v celé řadě komodit. Vývoj tohoto odvětví je také podpořen vzrůstající důležitostí v rámci zpracovatelského průmyslu. Dnes již prakticky nenajdeme stroj nebo zařízení, ve kterém by nebylo použito nějaké elektrické zařízení. Budoucí úroveň odvětví je již nyní zakládána ve vývoji nových progresivních výrobků a budováním nových ekonomicky výhodných technologií. Pro zahraniční firmy je ČR stále zajímavým teritoriem pro investování z důvodu kvalitní pracovní síly. Přitom náklady na pracovní sílu jsou stále ještě výrazně nižší než v sousedním Německu, nebo Rakousku. Tyto skutečnosti souvisí i s některými ekonomickými ukazateli. Např. produktivita práce z přidané hodnoty odvětví vykazuje stálé zaostávání ve srovnání s Německem a Rakouskem. Tento ukazatel má sice vzestupný trend, ale s malým ročním růstem. Postavení a rozvoj tohoto odvětví lze nejlépe pozorovat ve srovnání se šesti zeměmi CEFTA. Přehled o vývozu výrobků SKP 31 zemí CEFTA do Evropské unie je uveden v tabulce 16.13. Tabulka 16.13 Vývoj exportu výrobků SKP 31 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU

(tis. ECU, EUR, %)

2000

2001

2002

2003

1. - 4. 2004


6 717 427 x

8 657 634 128,9

9 308 999 107,5

10 366 385 111,4

3 848 575 112,2


1 994 367 x

2 591 318 2 7 12 673 2 939 561 129,9 104,7

1 122 820 108,4

114,1

Pramen: EUROSTAT

Z tabulky je zřejmé, že podíl ČR na vývozu zemí CEFTA do EU se významně neměnil. Export výrobků SKP 31 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu ČR do EU je uveden v tabulce 16.14. Tabulka 16.14 Vývoj exportu výrobků SKP 31 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU (tis. EUR)

5.- 12. 2004

Z ČR Z nově přistoupivších zemí Z vyspělých zemí EU (15) ze zemí OECD (mimo členy EU)

2 6 39 11

048 550 829 380

544 525 246 738

2005 3 11 61 16

422 028 228 880

667 949 275 473

Pramen: EUROSTAT

16.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Ještě před vstupem České republiky do Evropské unie byla legislativa v oblasti vlastních technických předpisů v elektrotechnických oborech kompatibilní s legislativou společenství. V oblasti ekologické jsou některá přechodná období a nové směrnice, které byly zapracovány do našeho právního řádu teprve nedávno. Většina firem již vyřešila problémy s ekologizací výroby, ať už se týkaly odpadních vod nebo úletu aromatických uhlovodíků z lakoven a impregnačních stanic do ovzduší podle tzv. dílčích ekologických zákonů. Problémy mohou nastat pokud by firma požádala o integrované povolení podle zákona č. 76/2002 Sb. Zpracování tohoto povolení je časově i odborně velmi náročné. 244


I v příštích letech bude odvětví elektrických strojů a přístrojů stále více ovlivňovat vývoj naší ekonomiky. Pokračující integrace do mezinárodních struktur a mobilizace vnitřních zdrojů a prostředků bude zaměřena především na ekonomicky náročný vývoj nových výrobků s cílem jejich hromadné nebo sériové výroby a tím snížení výrobních nákladů. Pro usnadnění a urychlení vývojových cyklů jsou nyní v EU, ale i v ČR, budována volná sdružení podniků s výzkumnými pracovišti nebo vysokými školami, tzv. klastry. Školy pak mohou snadněji přizpůsobit část svých programů potřebám podniků. Klastr může část svých nákladů na provoz pokrýt čerpáním finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Neustále se zkracující inovační výrobní cykly nutí výrobce trvale racionalizovat výrobní procesy a snižovat výrobní náklady. Ze strany firem je proto trvalý zájem o různé podpory, programy na podporu zaměstnanosti nebo technologických center. Určujícím pro další rozvoj a rozšiřování tohoto odvětví bude také dostatek kvalif ikovaných technických pracovníků. Nedostatek techniků, který se nyní projevuje v některých oblastech ČR, a úbytek výzkumných kapacit v dřívějších letech je již částečně nahrazován novými absolventy jak středních, tak vysokých škol.

245


17. Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů - OKEČ 32 17.1. Charakteristika odvětví Rozvoj výroby elektronických součástek a zařízení v České republice byl podmíněn vstupem přímých zahraničních investic nadnárodních společností, které zajistily transfer high-tech včetně výrobní základny do země s výhodnou teritoriální pozicí, dostatečně vybudovanou infrastrukturou a dostupnými lidskými zdroji. Transformace zpracovatelského průmyslu v České republice přinesla v letech 2000 až 2006 významné změny. V České republice byla vybudována s využitím přímých zahraničních investic nová centra výroby elektronických součástek a zařízení. V současné době se elektronický průmysl řadí mezi rozhodující odvětví zpracovatelského průmyslu. Výrobní sortiment a související služby jsou součástí dále uvedených podskupin oddílu 32 klasifikace ekonomických činností (OKEČ): z z z

32.1 - Výroba elektronek a jiných elektronických součástek, 32.2 - Výroba rozhlasových a televizních vysílačů a přístrojů pro telefonii a telegrafii, 32.3 - Výroba rozhlasových a televizních přijímačů, přístrojů pro záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu a podobných rádiových zařízení.

Podíl elektronických součástek a zařízení na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2006 je uveden v grafu 17.1. 32.3 Spotřební elektronika 55 %

32.1 Elektronické součástky 20 %

32.2 Telekomunikační technika 25 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


Podíl výroby elektronických součástek (OKEČ 32.1) na tržbách odvětví 32 za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2006 činil 20 %.

17.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu V letech 2000 až 2006 byla v České republice vybudována s využitím přímých zahraničních investic nová centra výroby elektronických součástek a zařízení formou realizace investičních projektů na zelené louce. Jedná se zejména o realizované projekty společností Panasonic AVC Networks CZ Plzeň, Panasonic Mobile & Automotive Systems CZ Pardubice, AVX CZ Lanškroun, ON Semiconductor CHC CZ Rožnov, Celestica CZ Kladno, ALPS Electric CZ Boskovice. Společnost AVX Czech Republic vyrábí tantalové kondenzátory v Lanškrouně. Vlastníkem je 246

Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů

společnost AVX Corporation (USA), jejímž většinovým akcionářem je Kyocera Corporation (Japonsko). AVX Czech Republic v Lanškrouně je jedním z největších závodů na výrobu tantalových kondenzátorů na světě. Společnost exportuje 100 % produkce prostřednictvím distribučního centra AVX ve Velké Británii a pokrývá více než 20 % světové spotřeby. Společnost ON Semiconductor CHC v Rožnově pod Radhoštěm je nástupnickou organizací společnosti TESLA SEZAM a s ní fúzující společnosti TEROSIL. Aktivity ON Semiconductor v ČR jsou orientovány na design nových polovodičových součástek, výrobu integrovaných bipolárních obvodů na 4" deskách, výrobu monokrystalického křemíku, Si desky o průměrech 4,5" a 6" včetně epitaxní vrstvy. Společnost Vishay Electronic Přeštice byla založena v roce 1991. V současné době má společnost Vishay v České republice pět výrobních závodů v Přešticích, v Blatné, v Prachaticích, ve Volarech a v Dolním Rychnově u Sokolova. Vishay Intertechnology přesunul do České republiky výrobu elektrických odporů a kondenzátorů, zejména ze SRN a z Francie. Export produkce společnosti činí 100 %. Je realizován prostřednictvím Distribučního centra, které společnost Vishay Intertechnology vybudovala v roce 2001 v Plzni. Mezi významné výrobce součástek pro elektroniku se v České republice dále řadí EGSTON SYSTEM ELECTRONIC v Jemnici, výrobce indukčností, kabelových korekcí a síťových zdrojů; TESLA Jihlava, výrobce konstrukčních součástek pro elektroniku (konektory a kontakty, fóliové klávesnice, zákaznické konektory); TESLA Blatná, výrobce elektronických součástek (vrstvové a drátové rezistory, odrušovací tlumivky, fotorezistory, optrony s fotorezistorem) a elektronická zařízení (světelné závory a čidla, řídící a regulační moduly); AEG Electronic Components v Jičíně, výrobce kondenzátorů MKP technologie, paralelních a sériových kondenzátorů MKP technologie pro zářivková svítidla. Mezi významné výrobce desek s plošnými spoji se řadí: PCB v Benešově u Prahy, Mesit PCB v Uherském Hradišti, HOKAMI CZ v Liberci, MEV v Praze, PragoBoard v Technologickém parku Běchovice, CeMeBo v Blansku a CUBE CZ v Hejnici. Telekomunikační systémy Společnost Panasonic Mobile & Automotive Systems Czech v Pardubicích vyrábí autorádia a dodává mobilní telefony pro mobilní operátory v zemích bývalé EU 15. Telekomunikační divize Matsushita Communication Industrial japonského koncernu Matsushita Electric Industrial investovala do vybudování nového závodu v průmyslové zóně v Pardubicích. Produkce je exportována na náročné trhy zemí EU. Společnost Celestica CZ Kladno zajišťuje montáž mobilních telefonů na zakázku a výrobu osazených desek plošných spojů v provedení povrchové montáže. Závod na montáž mobilních telefonů vybudovala v roce 2000 v průmyslové zóně Kladno Divize terminálů a telekomunikací společnosti Sagem Group. V roce 2001 převzala tento podnik společnost Celestica. Společnost 2N Telekomunikace Praha vyrábí a dodává komunikační servery, digitální a hybridní pobočkové ústředny, GSM brány s rozhraními či analogovými linkami a dveřní komunikátory. Společnost exportuje do 30 zemí. Mezi klíčové zákazníky patří GSM a alternativní operátoři. Společnost TTC Marconi CZ Praha je společným podnikem TTC Telekomunikace Praha a MARCONI COMMUNICATIONS. Pozice společnosti na telekomunikačním trhu ukazují na nezbytnost propojení se silným partnerem, který umožňuje přistupovat komplexně k požadavkům zákazníka a pomáhá při pronikání na zahraniční trhy. TTC Marconi, působí jako dodavatel technologie a síťový integrátor v oblasti přenosu telefonních, datových a rozhlasových signálů. Mezi významné výrobce a dodavatele telekomunikačních zařízení se v České republice dále řadí společnost TESLA Praha, společnost ROHDE & SCHWARZ ve Vimperku a TSE v Českých Budějovicích. Spotřební elektronika Společnost Panasonic AVC Networks Czech byla založena v průmyslovém areálu Borská Pole v Plzni v březnu 1996. Je dceřinou společností Matsushita Electric. Produkce je dodávána pod obchodními značkami Panasonic, National, Technics, Quasar. Matsushita Electric Industrial realizovala přesun výroby barevných televizních přijímačů z Velké Británie do České republiky. Společnost Panasonic v Plzni se řadí svou výrobní kapacitou na druhé místo za mateřský závod v Osace. Výroba vakuových televizorů, která byla zahájena 1. dubna 1997, se už před devíti lety vyznačovala vysokým podílem automatizace. Továrna v Plzni představuje jednu z největších zahraničních investic, blížící se 4 mld. Kč. Od zahájení provozu v roce 1997 zde bylo vyrobeno přes 9 milionů kusů televizních přijímačů. 98 % produkce bylo exportováno do třiceti evropských zemí. Společnost ALPS Electric Czech vybudovala v Boskovicích závod na výrobu digitálních TV tunerů 247


pro set-top-boxy a pro digitální televizní přijímače. Společnost ALPS Electric Czech zahájila výrobu v Boskovicích v roce 2000. Produkce je určena na export. Zahraniční obchod se zbožím se stal v roce 2006 hlavním zdrojem růstu české ekonomiky. Export elektroniky ve výši 102,7 mld. Kč dosáhl 5,5 % vývozu zbožové produkce České republiky. Sdružení Czech Top 100 zveřejnilo výsledky již dvanáctého ročníku přehledu 100 nejvýznamnějších společností České republiky za rok 2005. Mezi první desítku největších exportérů zbožové produkce České republiky se na šesté pozici řadí Panasonic AVC Networks CZ Plzeň s vývozem barevných televizních přijímačů 27,5 mld. Kč. Zvýšení exportu souvisí se zavedením výroby barevných televizních přijímačů s LCD a plazmovými obrazovkami. V prvním čtvrtletí 2006 ve struktuře průmyslových podniků zaznamenaly silný nárůst tržeb podniky pod zahraniční kontrolou.

17.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Ve velikostní struktuře průmyslových podniků dosáhly vysokého růstu tržeb (v b.c.) organizace s více než 500 zaměstnanci. V této skupině působí zejména společnosti pod zahraniční kontrolou s dobrými vývozními možnostmi, což se projevuje vysokým růstem tržeb z přímého vývozu. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, přidaná hodnota z výroby a počet pracovníků, podle velikostních skupin v roce 2005 je uveden v tabulce 17.1. Tabulka 17.1 Produkční charakteristiky v roce 2005 podle velikostních skupin - OKEČ 32 (mil. Kč, osob)

0–9


4 364,3 1 589,4 5 487

10 – 49 3 104,8 999,6 2 843

50 – 249

250 – 999

Více než 1000

8 275,8 2 508,4 5 518

23 226,2 4 513,7 7 502

35 524,2 6 100,7 10 613


Podíl velikostních skupin organizací odvětví elektronických součástek a zařízení na produkčních charakteristikách v roce 2005 je uveden v grafu 17.2. Po dokončení investičních projektů v letech 2006/2007 bude podíl velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách soustředěn ještě výrazněji do kategorie organizací s více než 500 pracovníky. %

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 0-9

10 - 49



250 - 999

více než 1000




248


17.4. Regionální struktura odvětví Podíly regionů na produkčních charakteristikách odvětví elektronických součástek a zařízení v roce 2005 jsou uvedeny v grafu 17.3. Tržby za VV a S


Zaměstnanci


0

10

20 %

30

40

0

10

20

30

0

%

10

20

30

%



Výroba elektronických součástek a zařízení je v České republice soustředěna zejména na území Plzeňského kraje, Pardubického kraje Středočeského kraje, Olomouckého kraje, Jihomoravského kraje a HM Prahy.

17.5. Hlavní ekonomické ukazatele 17.5.1. Cenový vývoj Vývoj cenových indexů produkce odvětví elektronických součástek a zařízení (SKP 32) v letech 2000 až 2005 je uveden v tabulce 17.2. Tabulka 17.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 - 2006 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

SKP 32.1 SKP 32.2 SKP 32.3

100,3 100,1 104,0

100,4 103,9 91,7

100,4 101,5 100,1

88,9 100,0 99,8

81,2 100,8 97,7

99,5 100,0 101,2

SKP 32

100,7

101,3

101,1

97,5

96,5

100,0


249


Z výše tabulky 17.2 vyplývá, že cenový index produkce elektronických součástek a zařízení se v letech 2000 až 2005 pohyboval pod úrovní inflace. Tím se liší od energeticky náročných oborů zpracovatelského průmyslu. 17.5.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 17.3. Tabulka 17.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

OKEČ 32.1 OKEČ 32.2 OKEČ 32.3

14 773,7 14 766,5 15 259,6

17 589,5 20 147,1 16 798,3

17 713,3 25 090,7 23 320,4

23 329,6 33 976,6 15 320,3

39 206,3 44 432,2 25 128,8

17 188,7 25 547,2 31 759,3

18 176,5 22 304,3 49 845,0

OKEČ 32

44 799,8

54 534,9

66 124,4

72 626,5

108 767,3

74 495,2

90 325,8

x 100,0

121,7 121,7

121,3 147,6

109,8 162,1

149,8 242,8

68,5 166,3

121,3 201,6


Výkonnost odvětví elektronických součástek a zařízení v letech 2000 až 2006 byla ovlivněna náběhem nových výrobních kapacit ve společnostech pod zahraniční kontrolou. Výroba elektronických součástek a zařízení zaznamenala také v prvním čtvrtletí 2006 nárůst tržeb v b.c.o 35,2 %. Uvádění nových kapacit do provozu se projevilo v elektronice v prvním čtvrtletí 2006 růstem zaměstnanosti o 5,1 %. Produkce je převážně orientována na vývoz, což se projevilo růstem tržeb elektronických součástek a zařízení. Za toto čtvrtletí bylo vyvezeno zboží v hodnotě 27,7 mld. Kč. Meziroční index 2006/2005 dokládá růst vývozu zbožové produkce o 27,0 %. Vývoj přidané hodnoty z výroby produkce odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 17.4. Tabulka 17.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


5 882,9 3 288,2 1 645,9

7 047,1 3 781,9 2 423,3

6 521,1 5 486,4 3 051,1

7 623,4 5 149,5 1 991,2

9 113,6 8 323,8 2 480,1

6 126,8 7 325,6 2 259,4

7 655,0 7 264,1 4 173,4

10 817,0

13 252,3

15 058,6

14 764,1

19 917,5

15 711,8

19 092,5

x 100,0

122,5 122,5

113,6 139,2

98,0 136,5

134,9 184,1

78,9 145,3

121,5 176,5

OKEČ 32 meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.) * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


19 134 7 967 5 246

19 042 9 144 7 370

17 618 9 163 6 354

18 354 9 304 5 142

18 200 9 608 5 979

16 735 9 024 6 205

16 995 9 391 7 698

OKEČ 32

32 347

35 556

33 135

32 800

33 787

31 964

34 084

x 100,0

109,9 109,9

93,2 102,4

99,0 101,4

103,0 104,5

94,6 98,8

106,6 105,4

meziroční index kumulovaný index * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

250


Vývoj počtu zaměstnaných osob v odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 17.5. Vývoj základních produkčních charakteristik odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) v porovnání s vývojem základních produkčních charakteristik ve zpracovatelském průmyslu (OKEČ D) v letech 2000 až 2006 je uveden v grafu 17.4. 250

115 %

%

110

210

105

170

100

130 90

95 2000 2001 2002

2000 2001 2002

2003 2004 2005 2006*

2003 2004 2005 2006*


Počet zaměstnaných osob OKEČ 32 Počet zaměstnaných osob ZP

Tržby za VV a S ZP

210 %

180 150 120 90 2000 2001

2002 2003 2004

2005 2006*



Vývoj nákladů v odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 17.6. Tabulka 17.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


16 371,9 25 484,9 17 301,6

20 455,0 25 734,6 17 808,7

20 175,1 33 287,9 24 136,0

25 759,6 49 193,2 15 713,5

43 104,3 63 389,9 27 931,2

19 134,9 37 409,1 37 962,0

20 416,8 29 181,6 60 197,2

OKEČ 32

59 158,4

63 998,3

77 599,0

90 666,3

134 425,4

94 506,0

109 795,6

x 100,0

108,2 108,2

121,3 131,2

116,8 153,3

148,3 227,2

70,3 159,8

116,2 185,6


Podíl osobních nákladů v odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) v letech 2000 až 2006 (v b.c.) je uveden v tabulce 17.7.

251

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 17.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


3 405,7 1 943,3 865,9

3 589,7 2 191,2 1 311,2

3 516,7 2 630,1 1 305,5

3 900,4 2 797,1 1 082,3

4 434,9 3 517,6 1 421,3

3 719,0 3 501,7 1 584,4

4 058,3 3 742,3 2 097,1

OKEČ 32

6 214,9

7 092,1

7 452,3

7 779,8

9 373,8

8 805,1

9 897,7

x 100,0

114,1 114,1

105,1 119,9

104,4 125,2

120,5 150,8

93,9 141,7

112,4 159,3


17.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj produktivity práce z přidané hodnoty z výroby odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 17.8. Tabulka 17.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2000 - 2006 (tis. Kč/zam.) b.c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


307,5 412,7 313,7

370,1 413,6 328,8

370,1 598,8 480,2

415,4 553,5 387,2

500,7 866,3 414,8

366,1 811,8 364,1

450,4 773,5 542,1

OKEČ 32

334,4

372,7

454,5

450,1

589,5

491,5

560,2


x 100,0

111,5 111,5

121,9 135,9

99,0 134,6

131,0 176,3

83,4 147,0

114,0 167,5


Podíl osobních nákladů v odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) na účetní přidané hodnotě v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 17.9. Tabulka 17.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000 - 2006 (-)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


0,579 0,591 0,526

0,509 0,579 0,541

0,539 0,479 0,428

0,512 0,543 0,544

0,487 0,423 0,573

0,607 0,478 0,701

0,530 0,515 0,502

OKEČ 32

0,575

0,535

0,495

0,527

0,471

0,560

0,518


Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) v porovnání s vývojem ve zpracovatelském průmyslu a podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v odvětví elektronických součástek a zařízení v porovnání s vývojem ve zpracovatelském průmyslu v letech 2000 až 2006 je uveden v grafu 17.5.

252

Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů %

105

190 %

170

100

150

95

130

90

110

85 80

90 2000 2001 2002

2000

2003 2004 2005 2006*

2001

2002

2003

2004

2005 2006*


Produktivita práce z účetní PH OKEČ 32 Produktivita práce z účetní PH ZP * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


17.6. Zahraniční obchod Vývoz elektrotechnické produkce z České republiky v roce 2006 dosáhl cca 404,9 mld. Kč. Tvoří již 21,6 % vývozu zbožové produkce. 17.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoz elektronických součástek a zařízení v roce 2006 dosáhl cca 102,7 mld. Kč. Podíl vývozu elektronických součástek a zařízení na vývozu zbožové produkce České republiky dosáhl 5,5 %. Podíl vývozu elektronických součástek a zařízení na vývozu produkce elektrotechnického průmyslu činí Tabulka 17.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000 - 2006 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

SKP 32.1 SKP 32.2 SKP 32.3

33 569,6 6 035,5 15 050,3

28 778,6 17 280,9 27 060,0

29 821,1 16 655,0 21 663,1

26 779,6 22 350,9 19 843,8

35 630,5 24 020,7 51 938,5

36 603,0 14 866,2 51 224,9

39 526,9 13 270,2 71 652,8

SKP 32

54 655,4

73 119,5

68 139,2

68 974,3

111 589,7

102 694,1

124 449,9

x

133,8

93,2

101,2

161,8

92,0

121,2

meziroční index


2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

SKP 32.1 SKP 32.2 SKP 32.3

43 581,1 27 897,0 18 436,0

57 611,1 22 067,6 20 589,6

64 015,5 19 378,9 17 369,6

67 065,2 22 205,8 22 458,5

72 601,9 25 365,9 36 186,4

65 520,7 16 508,7 44 450,0

65 884,1 19 672,0 63 354,9

SKP 32

89 914,1

100 268,3

100 764,0

111 729,5

134 154,2

126 479,4

148 911,0

x

111,5

100,5

110,9

120,1

94,3

117,7

meziroční index


2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

SKP 32.1 SKP 32.2 SKP 32.3

-10 011,5 -21 861,5 -3 385,7

-28 832,5 -4 786,7 6 470,4

-34 194,4 -2 723,9 4 293,5

-40 285,6 145,1 -2 614,7

-36 971,4 -1 345,2 15 752,1

-28 917,7 -1 642,5 6 774,9

-26 357,2 -6 401,8 8 297,9

SKP 32

-35 258,7

-27 148,8

-32 624,8

-42 755,2

-22 564,5

-23 785,3

-24 461,1

Pramen: ČSÚ

253


25,4 %. Vývoz elektronické produkce v roce 2005 představuje dvojnásobek vývozu elektroniky v roce 2000. Produkce odvětví byla i v 1. čtvrtletí 2006 převážně orientována na vývoz, což se projevilo růstem tržeb. Za toto čtvrtletí bylo vyvezeno zboží v hodnotě 27,7 mld. Kč. Meziroční index 2006/2005 dokládá růst vývozu zbožové produkce o 27,0 %. V průběhu prvního čtvrtletí 2007 se výrazně zvýšily nově uzavřené zakázky celkem o 33 %, z toho ze zahraničí o 32,9 %. Vývoj zahraničního obchodu s výrobky odvětví elektronických součástek a zařízení (SKP 32) v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 17.10. Největší podíl z vývozu elektronických součástek a zařízení v roce 2006 tvořil vývoz zboží dle dále uvedené nomenklatury HS. 17.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu produkce odvětví elektronických součástek a zařízení (SKP 32) v roce 2006 je uvedeno v grafu 17.6. Vývozní teritoria v roce 2006 Nizozemsko Slovensko 5 % Polsko 6% Francie 6%

6%

Itálie 4% Maďarsko 4%

V. Británie a S. Irsko 11 % Ostatní 34 % Německo 24 % Dovozní teritoria v roce 2006

Malajsie 5% Tchaj-wan 6% Nizozemsko 8%

Maďarsko 4% USA 3% Ostatní 27 %

Čína 15 % Německo 15 %

Japonsko 17 %



Vývoz produkce SKP 32 v roce 2006 směřoval zejména do SRN, Velké Británie, Polska, Nizozemí, Itálie, Maďarska, Francie a na Slovensko. Dovoz pocházel zejména ze SRN, Japonska, Nizozemí a Číny. 17.6.3. Tuzemská spotřeba Zajišťování tuzemské spotřeby není převažujícím předmětem podnikání podnikatelských subjektů zpracovatelského průmyslu. Rozhodující část tuzemské spotřeby elektronických součástek a zařízení je kryta dovozem technologií. Dodavatelské, distribuční a prodejní společnosti (OKEČ 51 a 52) a poskyto254


vatelé strategických služeb s vyšší přidanou hodnotou, specializující se na dodávky produktů a služeb komunikačních technologií, zajišťují rozhodující měrou realizované dodávky a prodeje na tuzemském trhu. Produkce, vyrobená na zakázku v České republice je určena převážně na export. 17.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků Vývoj tuzemské spotřeby elektronických součástek a zařízení (SKP 32) v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 17.11. Tabulka 17.11 Tuzemská spotřeba v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c. SKP 32.1 SKP 32.2 SKP 32.3 SKP 32 meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

64 778,7 36 503,6 19 890,7

90 121,6 47 187,9 27 034,5

66 346,6 37 852,2 18 947,2

68 321,1 25 045,2 23 949,6

74 583,6 27 192,2 35 942,0

70 484,2 16 840,3 43 243,7

70 312,4 19 670,4 70 204,3

121 173,0

164 344,1

123 146,0

117 315,9

137 717,8

130 568,1

160 187,1

x 100

135,6 135,6

74,9 101,6

95,3 96,8

117,4 113,7

94,8 107,8

122,7 132,2


Nárůst tuzemské spotřeby od roku 2000 je určován zaváděním komunikačních technologií do všech odvětví národního hospodářství ČR, obdobně jako v zemích EU.

17.7. Investice Přímé zahraniční investice v odvětví výroby počítačů, elektroniky a elektrotechniky při realizaci více než šedesáti projektů dosáhly 67,2 mld. Kč. 17.7.1. Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraničních investic v odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) v letech 2000 až 2005 je uveden v tabulce 17.12. Tabulka 17.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 32 (v mil. CZK) Zahr. investice v ČR Tuzem. investice v zahraničí

k 31.12. 2000 6 761,9 3,1

k 31. 12. 2001 k 31. 12. 2002 k 31. 12. 2003 k 31. 12. 2004 k 31. 12. 2005 17 464,3 2,7

23 435,0 4,3

26 652,0 7,7

29 765,8 6,2

19 216,9 29,3

Pramen: ČNB

V letech 2000 až 2006 byla v České republice vybudována s využitím přímých zahraničních investic nová centra výroby elektronických součástek a zařízení. Rozvoj výrobní základny Společnost Panasonic AVC Networks Czech v Plzni začala v dubnu 2004 konvertovat výrobu na přijímače s plochými obrazovkami PDP (Plasma Display Panel) a LCD (Liquid Crystal Display). Důvodem bylo, že se na přelomu 2003/2004 začal projevovat pokles prodeje barevných televizních přijímačů s CRT obrazovkami. Vývoj trhu ukazoval plynule rostoucí zájem koncových uživatelů o modernější přijímače s prostorově úspornější konstrukcí a kvalitnějším obrazem. Proto název nové generace barevných televizorů Panasonic znamená vizuální epochu (VIERA). V lednu 2006 byla výroba televizorů s obrazovkou CRT v Plzni ukončena. 255


Společnost VDO Česká republika v Brandýse nad Labem realizuje výstavbu nových výrobních kapacit. Jedná se o transfer výroby zobrazovacích jednotek, elektronických řídících jednotek ovládání klimatizace osobních automobilů ze SRN a z Francie. Audio také zahrnuje radiopřijímače s navigačním systémem nebo dalšími systémy pro ovládání vozidla. Produkce je určena na export. Společnost EPCOS Ferity je druhým největším výrobcem feritů ve světě. S využitím investiční pobídky EPCOS Ferity přenesla do Šumperka výrobu feritových jader ze SRN a částečně z Francie. V roce 2000 získala pobídky na výstavbu nového závodu. V této etapě přešla do Šumperka výroba z Mnichova. V roce 2002 obdržela pobídku na rozšíření výroby. Do Šumperka přešla výroba z Bordeaux. Produkce je určena na export. Celosvětový odbyt dánské společnosti Bang & Olufsen roste a vyžádal si rozšíření evropských výrobních kapacit. Dánský výrobce exkluzivní audiovizuální techniky vybudoval zahraniční výrobní pobočku v Kopřivnici. Společnost zahájila výrobu v pronajatých prostorách už na podzim roku 2004. Současně začala stavět novou halu v průmyslové zóně Kopřivnice, ve které byla v únoru 2006 zahájena výroba. Společnost Bang & Olufsen. Čínská společnost Changhong se rozhodla vybudovat v České republice továrnu na montáž barevných televizních přijímačů s LCD obrazovkami. Továrna Changhong CZ Nymburk má produkovat 1 milion ks barevných televizních přijímačů ročně, kterými bude zásobovat převážně západoevropské trhy. IPS Alpha Technology založily společnosti Hitachi, Matsushita Electric Industrial a Toshiba v roce 2005, aby uspokojily rostoucí poptávku po velkoplošných LCD televizorech. V souvislosti s tím se rozhodly vybudovat výrobní závody v Japonsku a v Evropě. Vedení japonské společnosti IPS Alpha Technology potvrdilo svůj záměr vybudovat v České republice nový závod na výrobu LCD displejů. Investice směřuje do strategické průmyslové zóny Triangle u Žatce v Ústeckém regionu. Vývoj přímých zahraničních investic v odvětví elektronických součástek a zařízení (OKEČ 32) v letech 2000 až 2004 je uveden v grafu 17.7. 1 080

480 %

%

400

880

320

680

240

480

160

280

80

80

2000

2001 2002 2003 2004 2005 Přímé zahraniční investice OKEČ 32 Přímé zahraniční investice ZP

2000 2001 2002 2003 2004 2005 Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 32 Tuzemské investice v zahraničí ZP

Pramen: ČNB


17.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Dynamický rozvoj ekonomik technicky vyspělých zemí, s ohledem na proces globalizace ekonomiky, vyžadoval odpovídající úroveň produktivity práce, intenzivní zapojení vyspělých zemí do mezinárodní dělby práce a efektivní specializaci, odpovídající ekonomickým a přírodním podmínkám zemí. Zákonem o investičních pobídkách byly v České republice vytvořeny předpoklady důvěryhodného prostředí pro investory. Příliv přímých zahraničních investic následně pozitivně ovlivnil rozvoj elektroniky. Další etapou je vytváření předpokladů pro rozvoj center strategických služeb. Projekt rozšíření technologického centra vývoje barevných televizních přijímačů společnosti Panasonic AVC Networks Czech v Plzni je jedním z prvních projektů v oblasti high-tech center v ČR. Oddělení pro výzkum a vývoj se v Plzni zabývá konstrukcí televizních přijímačů, určených pro výrobu v Plzni. Pracovníci tohoto oddělení začínali návrhem televizních obvodů pro technologii CRT. Zkušenosti nyní zhodnocují při přechodu na technologii LCD. Technologické postupy mají dopracovány pro vyráběné 256


kategorie. Osazování desek plošných spojů, pájení, testování a nastavování probíhá z valné části automaticky, montáž a vlastní provedení kabeláže a některé finální inspekce realizují pracovníci na výrobní lince. V roce 2002 vzniklo v rámci ON Semiconductor CHC v Rožnově pod Radhoštěm malé vývojové středisko, zaměřené na optimalizaci a transfer výrobních procesů. Investičním záměrem společnosti je rozšířit stávající vývojové aktivity v Rožnově pod Radhoštěm, zaměřené na vývoj a inovace technologikých procesů. Náplní činnosti Technologického centra je vývoj nového technologického procesu pro výrobu čipů IO. V Boskovicích působí od roku 1995 ALPS Electric Czech. Vyrábí klávesnice pro notebooky, kompaktní moduly termotiskáren, analogové TV tunery a modulátory, digitální tunery, anténní konvektory satelitního signálu. Záměrem skupiny APLS Electric je přesunout vývojové aktivity, které jsou dosud pro evropské výrobní závody prováděny do ČR. Společnost AMI Semiconductor CZ v Brně je jedním z vývojových center AMI Semiconductor se zaměřením na návrh a vývoj zakázkových integrovaných obvodů a standardních IO. Výsledky jsou dodávány mateřské společnosti, která je uplatní ve výrobě. V dubnu 2006 společnost Bang & Olufsen CZ otevřela technologické centrum, kde vyvíjí audio, video a telekomunikační produkty. Technologické centrum úzce spolupracuje s odděleními Bang & Olufsen ve Strueru. Technologické centrum Tyco Integrated Sytems v Brně se zaměří na vývoj čidel a detektorů, kontrolních zařízení a senzorů. Technologické centrum společnosti Merten Zlín se zaměří na vývoj elektronických řídících systémů, určených pro automatizaci a kontrolu provozu podnikových a obytných objektů. Vývoj exportu elektronické produkce (SKP 32) do zemí EU a podíl ČR na dodávkách zemí CEFTA do EU od roku 2000 do 04/2004 je uveden v tabulce 17.13. Tabulka 17.13 Vývoj exportu výrobků SKP 32 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU

(tis. ECU, EUR, %)

2000

2001

2002

2003

1. - 4. 2004


5 033 525 x

7 442 963 147,9

7 525 259 101,1

8 751 553 116,3

3 414 589 130,6


909 880 x

1 411 595 155,1

1 401 704 99,3

1 659 568 118,4

719 664 122,8

Pramen: EUROSTAT

Konkurenční schopnost produkce odvětví (SKP 32) od roku 2000 do 04/2004 lze kvantifikovat porovnáním pozice zemí s přechodovou ekonomikou (CEFTA) na trhu zemí EU. Vývoj exportu elektronické produkce (SKP 32) na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU je uveden v tabulce 17.14. Tabulka 17.14 Vývoj exportu výrobků SKP 32 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU (tis. EUR) z ČR z nově přistoupivších zemí z vyspělých zemí EU (15) ze zemí OECD (mimo členy EU)

5. - 12. 2004 1 848 9 580 72 061 28 972

435 356 744 272

2005 2 14 106 46

608 920 567 478

460 195 828 841

Pramen: EUROSTAT

Z údajů Eurostatu vyplývá, že v období 05 až 12/2004 dosáhl export elektronických součástek a zařízení z České republiky na vnitřní trh EU 18,8 % z nově přistoupivších zemí.

257


17.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Investiční náročnost je společným znakem technologických procesů výroby elektronických součástek a zařízení, kde výrobní technologie morálně zastarávají rychleji, než v tradičních oborech zpracovatelského průmyslu. Zákonem o investičních pobídkách byly v České republice vytvořeny předpoklady důvěryhodného prostředí pro zahraniční investory. Příliv přímých zahraničních investic následně pozitivně ovlivnil rozvoj elektroniky. Českou republiku si vybraly high-tech nadnárodní společnosti, které v ČR již realizují více než 40 projektů. Výrobní základna elektroniky se již úspěšně zařadila do mezinárodní spolupráce s konkurenceschopnou produkcí. Vývoz elektronických součástek a zařízení tvoří více než 20 % vývozu produkce high-tech z ČR

258

Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů

18.Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů - OKEČ 33 18.1. Charakteristika odvětví Z pozice světové, evropské i české výroby je toto průmyslové odvětví perspektivní. Zahrnuje široký sortiment výrobků, které jsou určeny pro přímou spotřebu nebo v celé řadě aplikací, výrobních linkách, strojích a zařízeních. Klade tak vysoké nároky na spolupráci strojírenských, elektrotechnických a elektronických profesí, a to nejen při jejich vývoji, ale i použití v praxi. Podle odvětvové klasifikace ekonomických činností OKEČ jsou do odvětví 33 zahrnuty následující obory: z z z z z

33.1 - Výroba zdravotnických přístrojů a zařízení, chirurgických a ortopedických pomůcek, 33.2 - Výroba měřicích, kontrolních, zkušebních, navigačních a jiných přístrojů a zařízení, kromě zařízení pro řízení průmyslových procesů, 33.3 - Výroba zařízení pro řízení průmyslových procesů, 33.4 - Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení, 33.5 - Výroba časoměrných přístrojů.

Technologicky nejširšími obory jsou 33.1 a 33.2. Naproti tomu obory 33.4 a 33.5 využívají specifické technologie, ve velké většině určené pouze pro tyto obory. Přehled podílů jednotlivých oborů na tržbách odvětví 33 za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2006 je uveden v grafu 18.1. 33.3 Automatizační a regulační technika 10,9 %

33.4 Optické přístroje a fotograf. zařízení 8,7 % 33.5 Časoměrné zařízení 0,5 %

33.1 Zdravotnická technika 23,8 %

33.2 Měřicí a regulační přístroje 56,1 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


18.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Odvětví vykazuje dlouhodobě růst tržeb za výrobky a služby, s výjimkou roku 2003, kdy došlo v důsledku předchozích záplav ke snížení, především v oboru 33.2. V rozmezí let 2000 až 2005 kolísaly meziročně tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v odvětví 33 od růstu o téměř 26 % v roce 2004 až po pokles o 9 % v roce 2003. Podíl na celém zpracovatelském průmyslu také mírně kolísal. Největší podíl byl zaznamenán v roce 2002, a to 1,7 %, nejnižší podíl pak byl v roce 2004, kdy dosáhl jen 1,4 %. V roce 2005 byl tento podíl 1,7 %. Z hlediska podílu na tržbách celého zpracovatelského průmyslu je 259


odvětví na osmnáctém místě. Počtem pracovníků je obor s podílem 2,6 % na zpracovatelském průmyslu na patnáctém místě. Z hlediska přidané hodnoty řadí podíl 2,6 % odvětví 33 v rámci zpracovatelského průmyslu na třinácté místo.

18.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Podíl velikostních skupin organizací na celkových tržbách, přidané hodnotě z výroby a počtu pracovníků v roce 2005 je uveden v tabulce 18.1 a grafu 18.2. Tabulka 18.1 Produkční charakteristiky v roce 2005 podle velikostních skupin - OKEČ 33 (mil. Kč, osob)

0–9


4 510,1 2 728,7 7 202

10 – 49 6 211,6 2 459,8 5 948

50 – 249

250 – 999

10 384,1 3 306,0 7 439

8 334,6 3 658,7 8 824

Více než 1000 11 352,0 3 417,5 4 682


V porovnání skupin podniků na jednoho pracovníka dosáhla nejvyšších hodnot tržeb skupina podniků s více než 1 000 zaměstnanci, která vytvořila 1,9 mil. Kč na jednoho pracovníka a v účetní přidané hodnotě to bylo 487 tis. Kč na jednoho pracovníka. Naopak nejnižších hodnot dosahuje skupina s 0 až 9 zaměstnanci. Ta dosáhla 865 tis. Kč v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb a v přidané hodnotě je to pouze 367 tis. Kč na jednoho pracovníka. Nejvyšší přidané hodnoty, 491 tis. Kč na jednoho pracovníka, dosáhla skupina podniků s 250 až 999 zaměstnanci. Rozhodující podíl na tržbách odvětví 33 měly v roce 2005 podniky s více než 1 000 pracovníků, které dosáhly 27,8 % tržeb v odvětví. Největší podíl na přidané hodnotě z výroby měly podniky s 250 až 999 zaměstnanci, a to 23,4 %. Naopak nejnižší, 15,7 %, měly podniky s 10 až 49 zaměstnanci. 30 %

25 20 15 10 5 0 0-9

10 - 49



250 - 999

více než 1000




260


18.4. Regionální struktura odvětví Z produkčních charakteristik regionální struktury je patrné, že největší podíl na tržbách v roce 2005 dosáhly podniky Středočeského kraje (24,0 %), kde působí největší podnik oboru Siemens VDO, a v podnicích sídlících na území hlavního města Prahy (13,0 %). Nejvyšší podíl na účetní přidané hodnotě byl dosažen v kraji Středočeském, druhý nejvyšší je potom na území hlavního města Prahy. V Královéhradeckém kraji je třetí největší. Podíl na počtu zaměstnanců v odvětví je opět největší ve Středočeském kraji (13,0 %), kde kromě největší firmy Siemens VDO působí i další významný podnik Linet, a potom v kraji Olomouckém (12,5 %), kde jsou největšími zaměstnavateli společnosti Meopta - optika a Invensys Apliance Controls. Podniky na území hlavního města Prahy mají podíl na zaměstnanosti 12,0 %, když řada z nich má své výrobní provozy mimo Prahu. Příkladem takové firmy může být společnost Honeywell. Podíl jednotlivých krajů České republiky na tržbách za prodej výrobků a služeb, účetní přidané hodnotě a na počtu pracovníků v roce 2005 je uveden v grafu 18.3. Tržby za VV a S


Zaměstnanci


0

10

20 %

30

0

5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

%



18.5. Hlavní ekonomické ukazatele 18.5.1. Cenový vývoj Vývoj cenových indexů výrobků produkce oborů měřicích a regulačních přístrojů, zdravotnických a optických zařízení v létech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 18.2. Jak je zřejmé z tabulky 18.2 ceny výrobků oboru měřicích a regulačních přístrojů, zdravotnických a optických zařízení vykazují v letech 2000 - 2005 pokles. Tato skutečnost svědčí o zvyšujícím se konkurenčním tlaku a hledání výrobních úspor. Firmy díky tomu také přizpůsobily svou cenovou politiku, když se snaží získat další kupce poskytnutím různých slev z ceny výrobku. Jen malý pokles cen je vykazován u výrobků SKP 33.5. To může být způsobeno větším zájmem trhu o kvalitní výrobky renomovaných firem, mezi které lze zařadit i naše výrobce. Cenové indexy celého odvětví kopírují vývoj 261


v oboru SKP 33.2, který má na tomto odvětví rozhodující podíl. Vzhledem k specifickým vlastnostem oboru 33.3 nejsou zde některé údaje vykazovány. Tabulka 18.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 - 2006

meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

SKP 33.1 SKP 33.2 SKP 33.3 SKP 33.4 SKP 33.5

102,5 100,1 x 107,2 100,1

102,9 94,5 x 103,4 100,0

101,3 100,4 x 101,0 101,7

100,0 97,3 x 100,0 100,0

99,0 96,3 x 98,1 99,9

99,7 100,0 x 102,7 100,0

SKP 33

101,3

97,9

100,8

98,4

97,5

100,1


18.5.2. Základní produkční charakteristiky Ve srovnání let 2000 a 2006 vzrostly významně tržby za výrobky a služby celého odvětví. Největší nárůst tržeb v absolutním měřítku v tomto období zaznamenal obor 33.2. Významně také vzrostl obor 33.1, a to o více než 4 mld. Kč. Průběh tržeb za prodej výrobků a služeb odvětví 33 v běžných cenách v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 18.3. Tabulka 18.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

33.1 33.2 33.3 33.4 33.5


2000 5 16 2 3

673,8 122,5 576,9 099,1 446,5

2001 6 18 3 3

627,3 976,6 440,3 522,2 264,9

2002 8 20 3 3

186,9 890,7 160,4 145,9 223,8

2003 8 17 3 3

751,9 122,7 005,1 255,2 232,8

2004 9 22 3 5

281,9 048,4 878,3 369,8 262,8

2005 9 23 4 4

085,7 117,1 209,9 143,5 236,1

2006* 11 26 5 4

350,8 788,6 181,3 173,3 232,6

27 918,8

32 831,3

35 607,7

32 367,7

40 841,2

40 792,3

47 726,6

x 100,0

117,6 117,6

108,5 127,5

90,9 115,9

126,2 146,3

99,9 146,1

117,0 170,9


Průběh účetní přidané hodnoty odvětví 33 v běžných cenách v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 18.4. Tabulka 18.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

2 636,6 4 397,6 913,0 1 491,7 172,2

3 4 1 1

3 5 1 1

588,2 141,7 061,5 572,0 86,0

4 271,4 5 574,2 957,2 1 913,4 76,2

4 5 1 2

374,7 900,5 400,8 370,9 85,5

4 171,3 7 314,5 1 486,9 2 523,2 74,9

5 8 1 2

33.1 33.2 33.3 33.4 33.5


262

015,1 652,2 124,5 679,6 99,6

202,3 022,3 994,7 427,8 94,1

9 611,1

10 571,0

11 449,4

12 792,4

14 132,4

15 570,8

17 741,2

x 100,0

110,0 110,0

108,3 119,1

111,7 133,1

110,5 147,0

110,2 162,0

113,9 184,6


Největší nárůst přidané hodnoty v b.c. v porovnání let 2006/2000 zaznamenal již po několikáté obor 33.2, a to o 87,6 %. O téměř 83,6 % vzrostla přidaná hodnota u oboru 33.4 a u oboru 33.3 to bylo 83,1 %. Obor 33.5 zaznamenal v dlouhodobějším srovnání let 2005/2000 výrazný pokles o 64 %. V meziročním srovnání největší růst přidané hodnoty byl zaznamenán u oboru 33.2 o téměř 40 %. Obor 33.4 pak zaznamenal růst o víc než 15 % a obor 33.3 o víc než 19 %. Přidaná hodnota klesla u jediného oboru, a to 33.5 o 28 %. Průběh počtu zaměstnaných osob v jednotlivých oborech odvětví 33 v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 18.5. Tabulka 18.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2000 - 2006 (osob) OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

9 987 12 431 2 105 5 525 639

10 12 2 5

10 12 2 5

12 11 1 5

091 939 789 659 265

12 313 11 710 2 495 6 141 267

12 12 2 6

13 14 3 6

30 687

31 525

30 273

31 743

32 926

34 094

37 673

x 100,0

102,7 102,7

96,0 98,7

104,9 103,4

103,7 107,3

103,5 111,1

110,5 122,8

33.1 33.2 33.3 33.4 33.5


185 645 567 794 334

409 111 192 267 294

001 545 694 614 240

548 194 011 716 204


Porovnání vývoje základních produkčních charakteristik odvětví 33 s celým zpracovatelským průmyslem je uvedeno v grafu 18.4. Ze všech tří grafů vyplývá, že odvětví 33 vykazuje nadprůměrný růst těchto hlavních ukazatelů, především počtu pracovníků a účetní přidané hodnoty. 125 %

190 %

120

170

115

150

110 130

105

110

100

90

95 2000 2001 2002

2000

2003 2004 2005 2006*

2001

2002

2003 2004

2005 2006*




Tržby za VV a S ZP

190 %

170 150 130 110 90 2000

2001

2002

2003

2004

2005 2006*



263


Přehled celkových nákladů v běžných cenách v jednotlivých oborech odvětví 33 v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 18.6. Tabulka 18.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

33.1 33.2 33.3 33.4 33.5


2000

2001

2002

6 277,1 16 945,7 3 312,8 3 654,3 529,9

7 326,1 19 834,6 4 159,7 4 161,3 320,6

9 22 4 3

30 719,8

35 802,3

39 636,9

x 100,0

116,5 116,5

110,7 129,0

127,1 177,2 109,0 945,0 278,6

2003 9 17 3 3

797,9 736,3 803,8 550,9 284,4

2004 9 23 5 5

2005

2006*

930,0 724,7 191,6 927,2 314,5

9 893,6 26 447,4 5 624,4 5 146,0 266,3

12 32 6 4

328,3 665,9 446,2 989,1 224,6

35 173,3

45 088,0

47 377,7

56 654,1

88,7 114,5

128,2 146,8

105,1 154,2

119,6 184,4


Přehled osobních nákladů v běžných cenách v jednotlivých oborech odvětví 33 v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 18.7. Tabulka 18.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


1 551,5 2 503,5 600,0 918,8 122,1

1 823,3 2 646,3 759,9 1 067,9 59,5

2 069,6 2 895,4 751,6 1 019,6 60,7

2 381,2 2 899,2 679,7 1 151,4 64,1

2 3 1 1

2 3 1 1

3 4 1 1

5 695,9

6 356,9

6 796,9

7 175,6

8 344,3

9 161,7

10 784,6

x 100,0

111,6 111,6

106,9 119,3

105,6 126,0

116,3 146,5

109,8 160,8

117,7 189,3

33.1 33.2 33.3 33.4 33.5


613,4 188,6 025,1 450,5 66,7

655,0 677,5 204,0 569,5 55,7

115,7 595,0 336,4 688,5 49,0


18.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Hodnota produktivity práce (PP) všech oborů odvětví, i když roste, se stále ještě pohybuje kolem 60 % úrovně vyspělých zemí. Na růstu PP se pozitivně projevil především růst osobních nákladů, které jsou součástí účetní přidané hodnoty. Největší nárůst PP v běžných cenách v porovnání let 2005/2000 byl zaznamenán u oboru 33.2. Přehled hodnot produktivity práce z účetní přidané hodnoty v běžných cenách v jednotlivých oborech odvětví 33 v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 18.8. Tabulka 18.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2000 - 2006 (tis. Kč/zam.) b.c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

33.1 33.2 33.3 33.4 33.5

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

264,0 353,8 433,7 270,0 269,5

296,0 367,9 438,1 289,9 298,2

344,7 424,5 484,3 298,5 292,5

353,3 466,9 535,1 338,1 287,8

355,3 503,9 561,4 386,1 320,4

347,6 583,1 551,8 381,5 312,6

384,0 565,2 662,6 361,5 461,5

OKEČ 33

313,2

335,3

378,2

403,0

429,2

456,7

470,9


x 100,0

107,1 107,1

112,8 120,8

106,6 128,7

106,5 137,0

106,4 145,8

103,1 150,4


264


Účetní přidaná hodnota patří mezi faktory významně ovlivňující PP. Součástí účetní přidané hodnoty jsou i osobní náklady, jejichž velikost závisí, kromě jiného, na průměrném platu v oboru. Odvětví 33 je charakteristické právě vysokým podílem osobních nákladů na přidané hodnotě. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v běžných cenách v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce 18.9. Tabulka 18.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000 - 2006

(-)

2000


33.1 33.2 33.3 33.4 33.5

OKEČ 33

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

0,588 0,569 0,657 0,616 0,709

0,605 0,569 0,676 0,636 0,597

0,577 0,563 0,708 0,649 0,706

0,557 0,520 0,710 0,602 0,841

0,597 0,540 0,732 0,612 0,781

0,637 0,503 0,810 0,622 0,743

0,599 0,573 0,670 0,696 0,521

0,593

0,601

0,594

0,561

0,590

0,588

0,608


Porovnání vývoje produktivity práce a vývoje podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě odvětví 33 s údaji za celý zpracovatelský průmysl je uvedeno v grafu 18.5. 170

105

%

%

150

100 130

95 110

90

90 2000

2001

2002

2003

2004

2005 2006*


2000 2001 2002

2003 2004 2005 2006*




18.6. Zahraniční obchod 18.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Typické pro tento obor je záporné saldo zahraničního obchodu v důsledku zvýšeného dovozu především sofistikovaných výrobků renomovaných firem, ale také polotovarů a speciálních součástí. Pro své specifické vlastnosti zde není vykazován obor 33.3. V období let 2000 až 2005 toto záporné saldo zahraničního obchodu klesalo. Jak vyplývá z následující tabulky, má vývoz zboží a služeb v odvětví 33 převážně vzestupný trend. V tomto období zaznamenaly největší přírůstky vývozu obory 33.2 (o 152 %), 33.1 (o 111 %) a 33.4 (o více než 42 %). K snížení vývozu došlo pouze u oboru 33.5, a to o víc než 24 %. V meziročním srovnání dosáhl největšího růstu obor 33.1, když vývoz těchto výrobků se zvýšil o více než 18 %. K poklesu vývozu došlo u výrobků oboru 33.5 (o 21 %), ale také nečekaně u výrobků oboru 33.2 (o víc než 2 %). Dovoz výrobků se v období let 2000 až 2005 rovněž zvýšil, kdy největšího přírůstku bylo dosaženo s výrobky oboru 33.4 a s výrobky oboru 33.1. Ke snížení dovozu došlo pouze u oboru 33.5, a to o víc než 9 %. V meziročním srovnání dosáhl největšího růstu obor 33.1, když dovoz těchto výrobků stoupl o více než 5 %. 265


Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 33 v letech 2000 až 2006 v běžných cenách je uveden v tabulce 18.10. Tabulka 18.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000 - 2006

Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006


3 199,1 7 090,9 x 4 214,1 366,4

4 085,1 9 059,6 x 4 633,5 271,9

4 259,8 9 178,7 x 4 304,8 257,3

4 544,0 11 958,0 x 4 964,4 229,5

5 709,8 18 392,5 x 5 808,5 354,3

6 558,7 17 383,0 x 7 798,6 273,3

7 589,4 18 695,0 x 8 024,7 291,4

14 870,5

18 050,1

18 000,6

21 695,9

30 265,1

32 013,6

34 600,5

x

121,4

99,7

120,5

139,5

105,8

108,1

SKP 33 meziroční index


2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006


8 594,2 19 068,7 x 4 704,6 1 047,5

10 157,6 20 550,8 x 5 010,5 977,7

11 004,6 18 861,7 x 5 187,2 875,1

11 599,9 19 812,4 x 6 093,1 854,6

12 480,4 22 020,3 x 7 027,2 1 082,9

13 343,7 20 861,6 x 8 261,9 952,5

14 911,7 23 261,5 x 8 266,6 1 024,7

SKP 33

33 415,0

36 696,6

35 928,6

38 360,0

42 610,8

43 419,7

47 464,5

x

109,8

97,9

106,8

111,1

101,9

109,3

meziroční index


2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006


-5 395,1 -11 977,8 x -490,5 -681,1

-6 072,5 -11 491,2 x -377,0 -705,8

-6 744,8 -9 683,0 x -882,4 -617,8

-7 055,9 -7 854,4 x -1 128,7 -625,1

-6 770,6 -3 627,8 x -1 218,7 -728,6

-6 785,0 -3 478,6 x -463,3 -679,2

-7 322,3 -4 566,5 x -241,9 -733,3

SKP 33

-18 544,5

-18 646,5

-17 928,0

-16 664,1

-12 345,7

-11 406,1

-12 864,0

Pramen: ČSÚ

18.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu s výrobky zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů ve struktuře vývozu a dovozu v roce 2006 je uvedeno v grafu 18.6. Dominantní postavení Německa, které je patrné z grafu, je způsobeno především vlastnickými vztahy, když mezi vlastníky firem pod zahraniční kontrolou převažují právě firmy z Německa. Část mateřských firem potom zajišťuje dodávky polotovarů a materiálů pro výrobce v ČR. Zpět odebírají hotové výrobky, a to i pro distribuci do ostatních zemí.

266

Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů Vývozní teritoria v roce 2006

Slovensko 9%

USA 5%

Itálie 4%

Nizozemsko 4%

Francie 3% Španělsko 3% Polsko 3%

Německo 43 %

Ostatní 26 %

Dovozní teritoria v roce 2006 Švýcarsko Čína 4 %

Itálie 4%

5% Japonsko 5% USA 13 %

V. Británie a S. Irsko 4% Francie 4%

Ostatní 30 % Německo 31 % Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


18.6.3. Tuzemská spotřeba 18.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tuzemská spotřeba výrobků SKP 33 v letech 2000 až 2006 v běžných cenách je uvedena v tabulce 18.11. Tato spotřeba, neboli množství výrobků, které v odvětví zůstává na trhu v ČR, byla v roce 2006, obdobně jako v předchozích letech, kryta z větší části dovozem. Tabulka 18.11 Tuzemská spotřeba v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


9 535,9 27 906,4 x 5 275,3 1 247,7

11 496,6 28 039,2 x 5 826,3 995,9

13 919,1 24 822,4 x 6 017,8 947,7

12 937,7 24 979,3 x 6 369,0 909,0

14 192,2 25 235,9 x 7 830,9 1 086,9

14 627,3 30 688,3 x 8 496,8 2 070,0

17 119,7 36 097,7 x 8 333,2 1 936,8

SKP 33

43 965,3

46 358,0

45 707,0

45 195,1

48 345,8

55 882,4

63 487,4

x 100

105,4 105,4

98,6 104,0

98,9 102,8

107,0 110,0

115,6 127,1

113,6 144,4


267


18.7. Investice 18.7.1. Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraničních investic v letech 2000 až 2005 do organizací vyrábějících zdravotnické, přesné, optické a časoměrné přístroje a investic tuzemských firem v zahraničí do stejné oblasti je uveden v tabulce 18.12. Jak je patrné z tabulky, zahraniční investice do organizací odvětví 33 stále stoupají a tvoří již velmi významnou část nových kapacit. Růst tohoto odvětví je v podstatě zajišťován zahraničními investicemi. Původní „české“ společnosti, které jsou také významnými exportéry, stále více budují své výrobní kapacity v zemích kam dovážejí své výrobky. Svědčí o tom druhý řádek tabulky 18.12. Organizace pod zahraniční kontrolou nejen rozšiřují své stávající provozy, ale přicházejí i noví investoři a tím se jejich podíl na hospodářských výsledcích každým rokem zvyšuje. Zájem zahraničních investorů je především o projekty „na zelené louce“, tj. na území bez staré ekologické zátěže, a na území, které je již investičně připraveno vybudovanou infrastrukturou v průmyslových zónách. Část investorů potom využije i pobídku v souladu se zákonem č. 72/2000 Sb., případně pobídku v rámci programu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. Tabulka 18.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 33

(v mil. CZK)

k 31.12. 2000


k 31. 12. 2001 k 31. 12. 2002 k 31. 12. 2003 k 31. 12. 2004 k 31. 12. 2005

5 984,1 6,7

7 190,6 4,0

4 955,8 82,5

8 851,9 109,7

9 346,2 208,0

9 811,5 129,0

Pramen: ČNB

Porovnání vývoje investic vkládaných do odvětví 33 a do zpracovatelského průmyslu v letech 2000 až 2005 je uvedeno v grafu 18.7. 3 200

200 %

%

170

2 400

140

1 600

110

800

80

0

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Přímé zahraniční investice OKEČ 33 Přímé zahraniční investice ZP

2000 2001 2002 2003 2004 2005 Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 33 Tuzemské investice v zahraničí ZP

Pramen: ČNB


18.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Tuzemský trh je plně srovnatelný s trhy zahraničními. Při silné konkurenci zahraničních firem, jako jsou Siemens, Rodenstock a další, jsou tuzemští výrobci konkurenčně schopní ve výrobě vybraného sortimentu regulační techniky, přístrojů a komponentů a ve finální výrobě sterilizátorů, zdravotnického nábytku a chirurgických nástrojů i optických prvků s vyšším podílem mechanické práce. Oproti předchozím rokům již mohou tuzemští výrobci konkurovat zahraničním užitnou hodnotou i cenou výrobků v řadě komodit. Velká konkurence se projevila nejvíce v oboru 33.5, který se dostal do útlumu. Podle 268


předběžných výsledků roku 2006 lze předpokládat, že výrobce našel sortiment výrobků, s kterým uspěje na trhu. Vývoj v posledních letech jasně dokumentuje důležitost tohoto odvětví a jeho stálý podíl na zpracovatelském průmyslu. Rozvoj odvětví je jednak zakládán novými investicemi do nových technologií, ale také vývojem nových progresivních a sofistikovaných výrobků. Dá se říci, že odvětví dosáhlo konkurenceschopnosti co se týče kvality a užitné hodnoty výrobků. V ukazateli produktivity práce z přidané hodnoty vykazuje stále ještě zaostávání za zeměmi západní Evropy. Např. v roce 1999 byla produktivita práce na úrovni 39 % Německa a Rakouska. V současné době je tento ukazatel udáván kolem 50 %. V předchozích letech vstupovali do země výrobci různého sortimentu výrobků, aby tím snížili svoje výrobní náklady. V současné době si již mnozí výrobci uvědomili, že k udržení konkurenceschopné produkce je především potřeba trvalý vývoj, jak výrobků, tak i výrobních technologií. To je možné zajistit jen uplatněním nových poznatků vědy a výzkumu. Tato skutečnost se projevuje především budováním technologických a vývojových center. To má samozřejmě vliv i na možnosti podniků pružně reagovat na nové požadavky zákazníků. Postavení a rozvoj tohoto odvětví lze nejlépe pozorovat ve srovnání se šesti zeměmi CEFTA. Přehled o vývozu zemí CEFTA do Evropské unie je uveden v tabulce 18.13. Tabulka 18.13 Vývoj exportu výrobků SKP 33 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU

(tis. ECU, EUR, %)

2000

2001

2002

2003

z CEFTA meziroční index z toho z ČR meziroční index

1. - 4. 2004

967 339 x

1 441 240 149,0

1 573 801 109,2

1 695 546 107,7

664 273 117,4

254 200 x

390 415 153,6

397 193 101,7

461 363 116,2

185 636 129,0

Pramen: EUROSTAT

Z tabulky je zřejmé, že podíl ČR na vývozu zemí CEFTA do EU se významně neměnil. V roce 2000 byl tento podíl 26,3 %, v roce 2003 byl 27,2 % a za čtyři měsíce roku 2004 to bylo 27,9 %. Export výrobků SKP 33 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu ČR do EU je uveden v tabulce 18.14. Tabulka 18.14 Vývoj exportu výrobků SKP 33 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU (tis. EUR)

5.- 12. 2004

z ČR z nově přistoupivších zemí z vyspělých zemí EU (15) ze zemí OECD (mimo členy EU)

384 336 1 500 035 29 390 552 19 923 646

2005 626 2 416 44 797 31 883

033 503 834 480

Pramen: EUROSTAT

18.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Legislativa byla již při vstupu ČR do EU značně kompatibilní s legislativou Evropské unie, a to jak v oblasti vlastních technických předpisů, tak v oblasti ekologické. Jak již bylo uvedeno, odvětví se vyznačuje specifickými technologiemi. Tyto technologie jsou náročné na obsluhu a vyznačují se také minimálním množstvím odpadů a relativní šetrností k životnímu prostředí. Většina firem jsou malé a střední podniky, proto není známa firma, která by spadala do působnosti zákona č. 76/2002 Sb. „o integrované prevenci“ (IPPC). Dílčí ekologické zákony firmy splňovaly ještě před vstupem do EU. V poslední době způsobila problémy, především malým f irmám, změna zákona „o odpadech“ omezením používání olovnatých pájek a zavedením povinnosti zpětného odběru výrobků. To se projevilo zvýšením cen výrobků, kde to bylo možné, a u jiných komodit musel zvýšené náklady uhradit výrobce na úkor svého zisku. Větší firmy byly dostatečně informované a včas se na tuto změnu připravily. 269


Neustále se zkracující inovační výrobní cykly nutí výrobce trvale racionalizovat výrobní procesy a snižovat výrobní náklady. Ze strany firem je proto trvalý zájem o různé podpory, programy na podporu zaměstnanosti nebo technologických center. Pro usnadnění a urychlení vývojových cyklů jsou nyní budována volná sdružení podniků, tzv. klastry. Ty pak mohou část svých nákladů na provoz a rozvoj pokrýt čerpáním finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Zájem domácích i zahraničních investorů o kapitálový vstup zejména do nových projektů vytváří předpoklady stálého zvyšování počtu konkurenceschopné produkce tohoto odvětví, které má svou nezastupitelnou úlohu v rámci zpracovatelského průmyslu.

270

Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů

VÝROBA DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ DM

19. Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů - OKEČ 34 19.1. Charakteristika odvětví Český automobilový průmysl se zásadním způsobem podílí na celkových hospodářských výsledcích České republiky. Stále se zvyšuje jeho význam z hlediska tvorby hrubého domácího produktu a zaměstnanosti. Zároveň tvoří skoro pětinu domácího exportu. Česká republika se svojí tradicí v oblasti výroby automobilů a vhodnou polohou je stále atraktivní zemí z hlediska investic. Také proto mnoho zahraničních firem z oblasti automobilového průmyslu vybudovalo svoje pobočky na území České republiky. V souvislosti s novými automobilkami TPCA a Hyundai k nám přišly další nejen francouzské, japonské a korejské firmy, které budou zabezpečovat dodávky výše jmenovaným automobilkám. Podle charakteru výrobního programu zahrnuje tato skupina následující výrobkovou skladbu: osobní a nákladní automobily, přívěsy a návěsy, autobusy, výrobu jejich částí, výrobu dílů. Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ) člení odvětví do následujících oborů: z z z

34.1 - Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) a jejich motorů, 34.2 - Výroba karoserií, přívěsů a návěsů, 34.3 - Výroba příslušenství pro motorová vozidla. 34.3 Díly a příslušenství motorových vozidel 50 %

34.1 Dvoustopá motorová vozidla 48 % 34.2 Karoserie motorových vozidel 2% Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


V roce 2006 bylo vyrobeno celkem 857 825 vozidel, což je o 41,5 % více než v roce 2005. Došlo k největšímu nárůstu výroby osobních automobilů (+ 253 142 ks) v České republice prakticky od zahájení výroby na našem území. Pro představu to je kolona dlouhá cca 900 km (z Prahy kousek za Paříž). V číslech představuje navýšení u OKEČ 34.1 o 46 mld. Kč. U OKEČ 34.3 jsme zaznamenali narůst o 24,8 mld. Kč. Díky tomuto navýšení výroby vzrostl podíl výrobců vozidel o 2,5 %. I přes zmíněný nárůst zůstává výrobcům autodílů 50% podíl na celkových tržbách tohoto odvětví. „Nejdynamičtějším“ pododvětvím je výroba karosérií motorových vozidel, která se zvýšila o 42 %, i když v absolutních číslech jde „jen“ 3,4 o mld. Kč. 271


19.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Automobilový průmysl je nejvýznamnějším odvětvím zpracovatelského průmyslu. Podílí se 19,3 % na jeho tržbách, to znamená pomyslné první místo před elektrotechnickým průmyslem. S více jak 100 tisíci pracovníky participuje na zaměstnanosti 10,3 % (v této kategorii zaujímá třetí místo). Jeho podíl na vývozu každoročně roste a v loňském roce dosáhl 17,9 %, nejvíce ze všech odvětví zpracovatelského průmyslu. V následujících letech očekáváme další navýšení tržeb, počtu zaměstnanců i exportu nejen v souvislosti s novou automobilkou Hyundai, ale i dalšími výrobci vozidel, zejména Škoda Auto a.s. Zahraniční firmy v odvětví mají výrazné zastoupení u investic realizovaných pomocí investičních pobídek. Ty do automobilového průmyslu představují více jak 40 % celkových investic do průmyslu v České republice. V rámci programu investičních pobídek bylo vytvořeno od roku 1993 více jak 56 tisíc nových pracovních míst. Některé firmy využívají i Program na podporu tvorby nových pracovních míst, popř. Rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb.

19.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Celkově došlo k nárůstu tržeb, zvyšování přidané hodnoty z výroby a počtu zaměstnanců v odvětví. Největší nárůst tržeb zaznamenaly nejmenší podniky do 9 zaměstnanců, u kterých došlo k více jak ztrojnásobení výroby. Také významný nárůst tržeb měli výrobci nad 1 000 pracovníků, cca o 45 mld. Kč, který je nejvíce vytvořen automobilkami Škoda a TPCA. Výroba se nadále přesouvá k podnikům středním a větším. V kategorii počtu zaměstnanců si polepšily podniky nad 1 000 pracovníků o skoro 6 tisíc osob, což mimo jiné souvisí s najetím výroby v TPCA a zároveň některé podniky se už dostávají do kategorie nad 1 000 zaměstnanců, což souvisí s nárůstem jejich výroby. V žebříčku Czech top 100 se Tabulka 19.1 Produkční charakteristiky v roce 2005 podle velikostních skupin - OKEČ 34 (mil. Kč, osob)

0–9


1 331,3 99,3 508

10 – 49 5 395,1 1 214,2 2 911

50 – 249

250 – 999

Více než 1000

26 033,3 4 940,7 11 227

109 322,4 24 172,1 31 963

289 571,5 52 971,5 56 975

250 - 999

více než 1000


70 %

60 50 40 30 20 10 0 0-9

10 - 49


50 - 249 Účetni přidaná hodnota




272


tradičně na prvním místě umístila společnost Škoda Auto a.s. Na desátém místě se nově objevila společnost TPCA a výrobce autobusů IVECO (dříve Karosa) na 68. místě. V první stovce se umístili tito další výrobci autodílů: Bosch Diesel s.r.o., Siemens VDO Automotive s.r.o., JOHNSON CONTROLS AUTOMOBILOVÉ SOUČÁSTKY, k.s., Visteon - Autopal s.r.o., Robert Bosch spol. s .r.o., Lucas Varity s.r.o., Cadence Innovation, k.s.

19.4. Regionální struktura odvětví Dominantní postavení si udržuje Středočeský kraj díky společnosti Škoda Auto a.s. a rozjezdu výroby v nově postavené automobilce TPCA v Kolíně. Jejich zásluhou vzrostly tržby regionu meziročně o 51,7 mld. Kč. V roce 2005 představoval podíl Středočeského kraje více jak polovinu celkových tržeb (52 %) tohoto odvětví. Tržby za VV a S


Zaměstnanci


0

20

40 %

60

0

10

20

30

40

50

0

%

10

20 %

30

40



Do budoucna ještě jeho podíl vzroste minimálně na 60 %. Na druhém místě v tržbách je Pardubický kraj těsně následovaný Moravskoslezským. Po náběhu výroby v automobilce Hyundai a u jejích dodavatelů na severu Moravy bude druhým nejvýznamnějším kraj Moravskoslezský. Velikost tržeb v jednotlivých krajích určují významní výrobci v daného regionu. Pro Středočeský je to Škoda Auto a.s., TPCA, pro Královéhradecký IVECO CZECH REPUBLIC, a.s. (bývalá KAROSA) do budoucna i TEDOM s.r.o., v Moravskoslezském kraji TATRA, a.s. (Hyundai v budoucnu). Také v Praze automobilka AVIA ASHOK LEYLAND MOTORS, s.r.o. má velké plány na zvýšení výroby. Mezi nejvýznamnější výrobce na Vysočině již tradičně patří firma BOSCH Diesel s.r.o.

273


19.5. Hlavní ekonomické ukazatele 19.5.1. Cenový vývoj V oblasti automobilového průmyslu je stále větší tlak na snižování cen a cenová válka mezi jednotlivými výrobci. Ti se snaží snižovat svoje náklady. Především záleží na cenovém vývoji ropy na světových trzích a to jak se projeví na vstupu u dalších odvětví. U výroby přívěsů a návěsů došlo k mírnému navýšení cen i díky tomu, že prožívá v současnosti konjunkturu. Do budoucna je odhadován nárůst cen vozidel v souvislosti se zvyšujícími se nároky na ekologii provozu a bezpečnost silničního provozu. Kromě toho se do vozidel montuje stále více elektroniky. Tabulka 19.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 - 2006 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

SKP 34.1 SKP 34.2 SKP 34.3

105,3 99,2 104,8

100,1 95,4 99,2

100,0 99,8 100,0

97,5 101,4 97,9

97,9 100,1 97,3

99,0 98,8 96,8

SKP 34

104,5

99,2

100,0

98,1

97,8

97,9


19.5.2. Základní produkční charakteristiky V letech 2005 a 2006 byl zaznamenán výrazný nárůst výroby u OKEČ 34.1, což souvisí především s výrobci osobních vozidel Škoda Auto a.s. a TPCA. Také výrobci (IVECO a SOR Libchavy s.r.o.) zaznamenali výrazný nárůst produkce autobusů v roce 2006. U OKEČ 34.2 je nárůst ovlivněn dvěma společnostmi, které mají největší podíl na výrobě návěsů a přívěsů Schwarzmüller s.r.o. a Panav a.s. U výrobců autodílů a autopříslušenství dochází také k trvalému nárůstu i díky přesouvání výroby ze západní Evropy Tabulka 19.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2000 - 2006 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


(mil. Kč) b. c.

144 482,0 3 751,1 94 970,6

160 354,3 4 270,1 120 012,5

149 871,7 5 654,5 130 760,5

148 668,9 4 691,0 154 139,2

159 016,7 6 042,0 190 811,4

195 323,6 8 038,1 228 292,0

242 186,4 11 420,0 253 051,0

OKEČ 34

243 203,7

284 636,9

286 286,7

307 499,1

355 870,1

431 653,7

506 657,4

x 100,0

117,0 117,0

100,6 117,7

107,4 126,4

115,7 146,3

121,3 177,5

117,4 208,3


Tabulka 19.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


22 500,3 883,0 22 665,4

26 427,9 1 093,4 27 794,0

24 417,5 1 472,0 31 080,0

26 047,9 1 178,1 37 623,6

26 572,0 1 176,8 46 542,7

30 227,9 1 559,1 51 610,8

41 233,4 2 238,1 55 305,9

OKEČ 34

46 048,7

55 315,3

56 969,5

64 849,6

74 291,5

83 397,8

98 777,4

x 100,0

120,1 120,1

103,0 123,7

113,8 140,8

114,6 161,3

112,3 181,1

118,4 214,5


274


do střední Evropy a nárůstem výroby domácích výrobců. Pro rok 2007 všichni výrobci vozidel předpokládají nárůst výroby, stejně jako výrobci autodílů. Největší nárůst účetní přidané hodnoty zaznamenávají výrobci autopříslušenství, kteří zde staví nové podniky, jež vybavují nejmodernější technikou. To se odráží na produktivitě tohoto odboru. Růst počtu zaměstnanců v OKEČ 34.1 byl způsoben náborem nových pracovníků hlavně ve firmě TPCA a.s., ale i další výrobci mírně navýšili počet svých zaměstnanců. U výrobců příslušenství pro motorová vozidla se projevuje nárůst přesouváním výroby z mateřských firem do poboček v České republice, ale i zvyšováním výroby související s dodávkami pro domácí výrobce a celkovým navýšením výroby v Evropské unii, kam směřuje většina exportu tohoto odvětví. Tabulka 19.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2000 - 2006 (osob)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


31 417 2 508 44 751

31 184 3 204 50 487

30 038 3 469 55 373

28 799 3 222 56 547

29 396 3 473 62 323

29 791 4 044 69 749

31 557 5 334 73 857

OKEČ 34

78 676

84 875

88 880

88 568

95 192

103 584

110 748

x 100,0

107,9 107,9

104,7 113,0

99,6 112,6

107,5 121,0

108,8 131,7

106,9 140,8

meziroční index kumulovaný index * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

210

150 %

%

140

180 130 150

120 110

120 100 90

90 2000

2001 2002

2003

2000 2001 2002

2004 2005 2006*

2003 2004 2005 2006*




Tržby za VV a S ZP

250 %

210 170 130 90 2000

2001

2002

2003

2004

2005 2006*



Zvýšená celosvětová poptávka po surovinách způsobuje jejich zdražování, což se projevuje i na vstupech u výrobců v českém průmyslu. V posledních letech výrazně vzrostly ceny nejen oceli, ale i energií a do budoucna se počítá s dalším růstem cen. Mzdy v automobilovém průmyslu jsou celorepublikově mírně nadprůměrné, a tím napomáhají růstu 275


mezd v dalších odvětvích, neboť přetahují zaměstnance jiných odvětví. V současné době se ozývá skoro od všech výrobců, že je nedostatek kvalifikované pracovní síly a noví pracovníci se získávají čím dále obtížněji. Mnohdy je to řešeno přes agenturní zaměstnance, jedná se většinou o cizí státní příslušníky, kteří vypomáhají řešit nedostatek pracovních sil na českém trhu. Zvýšená poptávka po kvalifikovaných zaměstnancích tlačí na zvyšování mezd tohoto odvětví, což do budoucna může ovlivnit jeho konkurenceschopnost. Tabulka 19.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


164 386,2 4 808,4 104 176,2

180 809,0 5 292,1 132 586,6

173 981,2 7 354,6 146 265,8

166 207,4 6 418,4 162 720,6

178 703,9 6 735,0 202 861,2

215 984,8 10 609,1 242 256,1

253 819,2 13 459,8 273 373,8

OKEČ 34

273 370,8

318 687,7

327 601,6

335 346,4

388 300,1

468 850,0

540 652,8

x 100,0

116,6 116,6

102,8 119,8

102,4 122,7

115,8 142,0

120,7 171,5

115,3 197,8


Tabulka 19.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


9 752,1 495,6 10 930,5

9 914,0 595,5 13 368,8

10 103,1 836,4 15 718,8

10 163,4 824,9 17 088,3

11 081,0 948,1 20 237,0

12 080,1 1 121,1 23 792,8

14 068,5 1 595,1 26 798,8

OKEČ 34

21 178,2

23 878,3

26 658,3

28 076,6

32 266,1

36 994,0

42 462,4

x 100,0

112,7 112,7

111,6 125,9

105,3 132,6

114,9 152,4

114,7 174,7

114,8 200,5


19.5.3. Produktivita práce a osobní náklady V rámci zvyšování konkurenceschopnosti jednotlivých odvětví, tedy i automobilového průmyslu, dochází k nárůstu produktivity práce. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě se bude snižovat v návaznosti na vyšší zastoupení automatizace výroby hlavně u výrobců vozidel. U výrobců autodílů v mnoha případech zatím nelze nahradit ruční práci strojem. V porovnání se západní Evropou jsou naše mzdové náklady stále nízké, i když růst platů tuto výhodu postupně snižuje. Výrobcům se vyplácí, vzhledem k pozici České republiky, zde vyrábět součástky a pak je exportovat do mateřských firem nebo dalším výrobcům. Tabulka 19.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2000 - 2006 (tis. Kč/zam.) b.c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


716,2 352,1 506,5

847,5 341,3 550,5

812,9 424,3 561,3

904,5 365,7 665,4

903,9 338,8 746,8

1 014,7 385,6 740,0

1 306,6 419,6 748,8

OKEČ 34

585,3

651,7

641,0

732,2 7

80,4

805,1

891,9


x 100,0

111,4 111,4

98,3 109,5

114,2 125,1

106,6 133,3

103,2 137,6

110,8 152,4


276

Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů Tabulka 19.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000 - 2006 (-)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


0,433 0,561 0,482

0,375 0,545 0,481

0,414 0,568 0,506

0,390 0,700 0,454

0,417 0,806 0,435

0,400 0,719 0,461

0,341 0,713 0,485

OKEČ 34

0,460

0,432

0,468

0,433

0,434

0,444

0,430


105

160 %

%

140

100

120

95

100

90

2000 2001 2002

2003 2004 2005 2006*

2000 2001 2002

2003 2004 2005 2006*

Produktivita práce z účetní PH OKEČ 34

Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 34

Produktivita práce z účetní PH ZP

Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP



19.6. Zahraniční obchod 19.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Automobilový průmysl je stále více proexportně orientované odvětví. Celkový vývoz rostl průměrně za poslední tři roky každoročně přibližně o pětinu. Aktivní saldo v posledních dvou letech dosáhlo skoro 45 % celkových vývozů. Zvyšuje se export tohoto odvětví, ale i jeho zastoupení v exportu České republiky (17,9 %). Meziročně vzrostl podíl na celkovém exportu zpracovatelského průmyslu o 0,5 %. V České republice bylo za rok 2006 vyrobeno celkem 854 817 vozidel (kategorií M1, N1, N2, M2, M3), přičemž bylo vyvezeno 780 351 ks (to představuje 91,2 %). Nejvýznamnějším exportérem je tradičně Škoda Auto, která exportovala v roce 2006 vozy, originální díly a další komponenty dohromady za 164,2 mld. Kč a s podílem ve výši zhruba 7,7 % na celkovém exportu České republiky zaujímá nadále pozici největšího českého exportéra. Také TPCA exportovala z 293 650 vyrobených vozidel 99,5 % své produkce (292 269 vozů). U ostatních výrobců export pokrývá významnou část produkce. Mnoho výrobců autodílů vyváží prakticky celou svou výrobu do zahraničí.

277

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 19.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000 - 2006

Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

SKP 34.1 SKP 34.2 SKP 34.3

108 005,4 8 034,1 64 716,1

120 184,0 7 363,0 81 163,4

111 732,9 6 013,0 90 172,8

109 705,8 4 359,1 107 993,7

130 629,0 7 566,4 132 675,9

168 416,8 8 311,3 147 514,4

212 731,2 11 139,9 159 557,1

SKP 34

180 755,6

208 710,4

207 918,7

222 058,6

270 871,3

324 242,5

383 428,2

x

115,5

99,6

106,8

122,0

119,7

118,3

meziroční index

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP 34.1 SKP 34.2 SKP 34.3 SKP 34

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

52 341,6 3 970,7 46 887,4

59 704,8 4 224,4 59 785,0

64 163,8 4 993,6 58 937,8

71 262,5 4 596,4 64 430,1

94 762,9 6 106,4 70 897,6

89 682,1 5 910,8 83 600,2

104 253,1 7 502,6 96 509,8

103 199,7

123 714,2

128 095,2

140 289,0

171 766,9

179 193,1

208 265,5

x

119,9

103,5

109,5

122,4

104,3

116,2

meziroční index


2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

SKP 34.1 SKP 34.2 SKP 34.3

55 663,8 4 063,4 17 828,7

60 479,2 3 138,6 21 378,4

47 569,1 1 019,4 31 235,0

38 443,3 -237,3 43 563,6

35 866,1 1 460,0 61 778,3

78 734,7 2 400,5 63 914,2

108 478,1 3 637,3 63 047,3

SKP 34

77 555,9

84 996,2

79 823,5

81 769,6

99 104,4

145 049,4

175 162,7

Pramen: ČSÚ

19.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Tradičně významným obchodním partnerem pro Českou republiku i v automobilovém průmyslu zůstává Spolková republika Německo. I přes opětovný pokles vývozu i dovozu o 3 respektive 4 %, směřuje stále více jak třetina exportu do této země. Je to dáno sousedstvím zemí, ale i úzkou vazbou mezi Škodovkou a mateřskou firmou Volkswagen. Zároveň patří vozidla Škoda v Německu mezi nejprodávanější ve své kategorii. Významně vzrostl dovoz z Polska v souvislosti s automobilkou TPCA. U vývozu do této země je to dáno hlavně prodeji vozidel Škoda, která jsou jedničkou tamního trhu s novými vozidly. Velké zastoupení má i Francie, díky vývozu autobusů do této země, a naopak dovozů komponentů zejména do TPCA. Po zahájení výroby v automobilce Hyundai v Nošovicích očekáváme nárůst dovozů ze Slovenska, neboť 60 % dílů by mělo být dováženo ze slovenských poboček této společnosti.

278

Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů Vývozní teritoria v roce 2006 Španělsko 5% V. Británie a S. Irsko 5% Slovensko 6% Francie 8%

Polsko 5%

Belgie 4 % Itálie 6%

Ostatní 28 %

Německo 33 % Dovozní teritoria v roce 2006 Španělsko 5% Polsko 7%

Itálie 4%

Maďarsko 8%

Nizozemsko 3% V. Británie a S. Irsko 3% Ostatní 18 %

Francie 11 %

Německo 41 % Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


19.6.3. Tuzemská spotřeba Tuzemská spotřeba se každoročně zvyšuje, což je dáno nejen nárůstem celkové výroby, ale i uplatňováním domácích výrobců autodílů u tuzemských výrobců vozidel. Největší výrobci vozidel odebírají cca 60 % od českých dodavatelů. 19.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tabulka 19.11 Tuzemská spotřeba v b.c. v letech 2000 - 2006

(mil. Kč) b.c. SKP 34.1 SKP 34.2 SKP 34.3 SKP 34 meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

87 314,2 14 135,5 72 390,7

81 811,9 13 646,4 85 996,8

96 189,2 12 712,9 85 855,9

95 613,8 8 759,7 92 221,2

119 278,8 8 403,0 95 366,0

120 714,5 8 400,9 153 450,0

138 823,8 11 708,5 177 890,7

173 840,4

181 455,1

194 758,0

196 594,7

223 047,8

282 565,3

328 423,0

x 100

104,4 104,4

107,3 112,0

100,9 113,1

113,5 128,3

126,7 162,5

116,2 188,9


279


19.7. Investice Toto odvětví získalo největší podíl investic do České republiky ze všech odvětví. V roce 2006 bylo uděleno celkem 149 investičních pobídek, přičemž 17 jich připadá na automobilový průmysl. Plánované investice dosahují 14,7 mld. Kč. Mezi nejvýznamnější náleží projekty společností SUNGWOO HITECH s.r.o., Faurecia Automotive Czech Republic s.r.o., Lucas Varity s.r.o. V roce 2006 začala výstavba další automobilky na našem území, a to korejské firmy Hyundai v Nošovicích. V souvislosti s její výrobou je plánováno dalších nejméně deset dodavatelů, kteří také budou stavět na severu Moravy své závody. Většina investic překročí hranici potřebnou pro udělení investiční pobídky a tak i nově vznikající továrny zahraničních společností se mohou zařadit mezi malé a střední podniky počtem svých zaměstnanců, které čerpají výhody ze zákona. Také některé zahraniční společnosti požádaly o podporu na základě Rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb. V roce 2006 to byly společnosti TRW-DAS a.s., Siemens Automobilové systémy s.r.o., Visteon - Autopal, s.r.o., SWELL, spol. s r.o. Automobilový průmysl zatím v rámci tohoto programu vytvořil přes 20 technologických center. Největší vývojové centrum automobilového průmyslu postavila společnost Škoda Auto. Do budoucna by v něm mělo pracovat zhruba osmnáct set zaměstnanců. 19.7.1. Přímé zahraniční investice Zahraniční investice mají nepopiratelně velký vliv na celkový domácí automobilový průmysl. Dle statistiky Českého svazu výrobců automobilů, zahrnující cca 150 firem, jejichž výroba souvisí s automobilovým průmyslem, vyplývá, že většina společností je ve vlastnictví zahraničních společností. Výrobní program je dán na základě koncernových plánů a z nich vycházejících výrobních kapacit jednotlivých továren. V současné době probíhá výstavba nové automobilky Hyundai v Nošovicích a jejích dodavatelů a s tím i souvisí nárůst zahraničních investic. Tabulka 19.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 34

(v mil. CZK)

k 31.12. 2000


k 31. 12. 2001 k 31. 12. 2002 k 31. 12. 2003 k 31. 12. 2004 k 31. 12. 2005

51 824,9 -395,6

61 828,2 -388,1

64 524,0 -361,9

101 430,8 12,7

95 581,5 12,7

134 070,3 51,9o

Pramen: ČNB

270

330

%

%

240

260

210

190

180 120

150

50

120 90

-20

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2000

2002

2003

2004

2005





Pramen: ČNB


280

2001


19.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Český automobilový průmysl si buduje silné postavení v rámci národního hospodářství. Většina firem v automobilovém průmyslu, jak již bylo uvedeno, je součástí nadnárodních společností, které mají výrobní kapacity po celém světě. V rámci globálního boje o zákazníka se pak rozhoduje, kde a v jakém množství se bude vyrábět v rámci jejich podniků. Zároveň se nadnárodní společnosti snaží neustále snižovat své náklady. Firmy u nás většinou postavily nové továrny na zelené louce s předpokladem rozšíření výroby v pozdějších letech. Některé začínají uvažovat o přestěhování výroby z mateřských továren na naše území a doma si nechat především vývoj nových výrobků. Zatím Česká republika ještě využívá výhody země s nižšími mzdovými náklady, kvalifikovanou pracovní silou a geografickou polohou. V současnosti jsou pro výrobce v automobilovém průmyslu nejatraktivnější trhy v Číně a Rusku. V regionu EU 27 pro rok 2006 patří České republice 7. místo v počtu vyrobených vozidel. V kategorii osobních vozidel jsme se umístili na 6. místě. V rámci zemí Vyšegradské čtyřky je Česká republika v počtu vyrobených osobních vozidel (848 tis. ks) před Polskem (632 tis. ks), Slovenskem (295 tis. ks) a Maďarskem (187 tis. ks). V roce 2005 bylo v automobilovém průmyslu těchto zemí zaměstnáno cca 310 tisíc pracovníků, z toho v České republice 103 tis., v Polsku 106 tis., na Slovensku 57 tis. a v Maďarku 42 tis. zaměstnanců. V České republice je největší firmou co do tržeb společnost Škoda Auto a.s. Na Slovensku to je VW Slovakia (v roce 2006 měla tato firma tržby 5,2 mld. € a vyrobila 238 657 vozidel). Pro porovnání měsíční mzdové náklady jednotlivých zemí v roce 2005 - Česká republika (863 €), Polsko (711 €), Slovensko (606 €), Maďarsko (896 €). Tabulka 19.13 Vývoj exportu výrobků SKP 34 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU (tis. ECU, EUR, %)

2000

2001

2002

2003

1. - 4. 2004


14 138 135 x

18 055 703 127,7

20 082 059 111,2

23 200 389 115,5

9 204 100 126,6


3 736 355 x

4 636 607 124,1

4 984 022 107,5

5 165 975 103,7

1 895 383 109,5

Pramen: EUROSTAT

Tabulka 19.14 Vývoj exportu výrobků SKP 34 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU

(tis. EUR)

5. - 12. 2004


4 17 178 25

341 513 260 439

137 181 411 924

2005 8 29 268 38

196 794 453 350

460 811 291 291

Pramen: EUROSTAT

19.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Česká republika se stává významným výrobcem osobních automobilů ve střední Evropě. V roce 2006 bylo vyrobeno skoro 850 tisíc nových osobních vozidel, tzn. nárůst o 43 %. Pro další rok se očekává překročení hranice 900 tisíc vozidel. Z pásů ve Škodovce v roce 2007 sjede více než 600 tisíc vozidel a další rok je naplánováno cca 800 tisíc (Škoda Auto by mohla v budoucnu vyrábět nové malé koncernové auto). Také ostatní výrobci oznamují navýšení poptávky po nových vozech a s tím spojený růst výroby. Další automobilka, která by měla začít vyrábět osobní vozidla, se staví v Nošovicích. Firma Hyundai začala nabírat první zaměstnance pro svůj závod, ve kterém by od roku 2009 měla začít sériová výroba. 281


U výrobců nákladních vozidel došlo ke změnám vlastníků. Majoritní podíl ve firmě Tatra koupil pan Adams (člen představenstva bývalého vlastníka Terex). Tatra získala významnou zakázku na dodávku více jak 500 vojenských speciálů pro Českou armádu. Avii koupila indická společnost Ashok Leyland. Po vstupu indické společnosti došlo k zdvojnásobení výroby z 580 vozidel v roce 2006 na cca 1400 v roce 2007. Také největší domácí výrobci autobusů IVECO, SOR Libchavy s.r.o. a TEDOM významně investují do rozšíření výroby. S automobilovým průmyslem souvisí i vozový park. K 31.12.2006 bylo na našem území registrováno přes 4,1 mil. osobních vozidel, během deseti let vzrostl vozový park o více jak 650 tis. vozů. Věkový průměr vozového parku však zůstává stále pod hranicí 14 let. V posledních třech letech klesal prodej nových osobních vozidel. V roce 2006 se prodalo 124 tis. ks, přičemž domácí výrobce se podílel na prodejích 41,2 %. Naopak se zvyšoval prodej lehkých užitkových vozidel díky odpočtu DPH. V této kategorii vozidel byl celkový prodej 49,5 tisíc ks (cca 24 % připadá na Škodovku). Pro rok 2007 jsou optimistické předpoklady růstu prodejů o 6 %, respektive 20 %. U ojetých vozidel jsme zaznamenali v posledních letech výrazný nárůst. V roce 2006 bylo dovezeno 180 tisíc ojetin a pro rok 2007 je odhadován import cca 200 tisíc ks. To znamená, že během dvou let bylo dovezeno o 120 tisíc ojetin více než nových vozidel. Můžeme konstatovat, že Škodovka měla v roce 2006 prvenství ve třech kategoriích: prodej nových osobních vozidel, lehkých užitkových vozidel a v počtu dovezených ojetých vozů ze zahraničí. U nákladních vozidel představoval v roce 2006 podíl domácích výrobců na trhu necelá 3 %, což bylo způsobeno problémy s výrobou v Avii a specializací vozidel Tatra do terénu. Největší poptávka je po klasických silničních kamionech. U domácích výrobců autobusů činil jejich podíl na domácím trhu cca 40 %. Pokud se týká Evropské legislativy, je důležité zmínit následující: 1. V roce 2006 bylo nejvíce diskutované v oblasti automobilového průmyslu „Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu“, týkající se „Výsledků přezkumu strategie Společenství na snižování emisí CO2 z osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel“. Sdělení obsahovalo návrh na snížení emisí z osobních aut na 120 gramů CO2 na kilometr do roku 2012. Předložení konkrétních limitů pro jednotlivé kategorie vozidel je naplánováno na prosinec 2007. Návrh by měl respektovat udržitelnost konkurenceschopnosti průmyslu, nutnost stálého tlaku na snižování emisí, cenovou dosažitelnost nových vozů pro zajištění rychlejší obnovy vozového parku a integrovaný přístup. V rámci evropských států jsou rozdílné názory od souhlasných či podporujících ještě nižší limity až po odpůrce. Česká republika podporuje snižování emisí a zároveň doporučuje integrovaný přístup k tomuto problému. Do této oblasti také spadá problematika norem EURO. Byly přijaty limity pro normu EURO 5 a začala další jednání ohledně možného snižování emisí u následné normy EURO 6. 2. Dalším návrhem Evropské komise je vybavit všechny nové automobily v Evropské unii od roku 2009 pokročilým brzdovým systémem, jenž by měl snížit počet úmrtí chodců při nehodách. 3. Představitelé Evropské komise se v únoru 2007 dohodli se zástupci automobilového průmyslu a členských vlád na využívání technologie označované jako eCall v rámci bezpečnostních strategií EU. Všechna nová auta v Evropě by už v roce 2009 mohla být vybavována bezpečnostní technologií, která by v případě nehody přivolala pomoc a záchranářům udala přesnou polohu havárie. eCall by ročně v Evropě mohl zachránit až 2 000 lidských životů. V rámci celosvětového automobilového průmyslu jsou trendy směřující k výrobě vozidel šetrných k životnímu prostředí. To znamená nižší emise, maximální zastoupení recyklovatelných materiálů. S redukcí škodlivin vypouštěných vozidly je spojena i nižší spotřeba paliv. Proto nejen evropské automobilky mají plány vyrábět malá vozidla, ale i vozidla velmi levná určená pro rozvojové země. Evropská unie se snaží snížit svoji závislost na fosilních palivech, proto přijala směrnici 2003/30 ES o podpoře využívání biopaliv. Tato směrnice nabádá členské státy, aby stanovily indikativní cíle, týkající se uvedení minimálního procenta biopaliv na trh. Tyto cíle byly stanoveny ve výši 2 % v roce 2005 a 5,75 % v roce 2010. Zatím není jasné, zda v budoucnu budeme jezdit elektromobily, vozidly na vodík, plyn, bioetanol nebo budou využívány jiné varianty pohonu.

282

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení

20. Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení - OKEČ 35 20.1. Charakteristika odvětví Odvětví ostatní dopravní prostředky a zařízení je charakteristické širokou nabídkou dopravních prostředků. Skladbou výrobního sortimentu řadíme odvětví mezi převážně proexportní, které významně ovlivňuje růst celkového exportu České republiky a zároveň zajišťuje i značnou měrou dopravní prostředky pro tuzemsko. Odvětvová klasifikace ekonomických činností člení toto odvětví do následujících oborů: z z z z z

35.1 35.2 35.3 35.4 35.5

- Stavba a opravy lodí a člunů, - Výroba a opravy železničních a tramvajových lokomotiv a vozového parku, - Výroba a opravy letadel a kosmických lodí, - Výroba motocyklů, jízdních kol a invalidních vozíků, - Výroba a opravy jiných dopravních prostředků a zařízení.

Jak dokazuje graf 20.1, výroba kolejových vozidel zaujímá s 62 % dominantní postavení odvětví v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb. Druhé místo zaujímá obor letecké výroby s 27% podílem. Dominantní postavení v odvětví, vycházející z objemových ukazatelů, zastávají podniky zabývající se výrobou železničních vozidel a tramvají. Druhou významnou pozici v odvětví 35 zaujímá letecká výroba. Český letecký průmysl je charakterizován výrobou proudových cvičných a lehkých bojových letounů, regionálních letadel, sportovních letadel, větroňů, leteckých komponentů a v posledních letech progresivně se rozvíjející výrobou ultralehkých letadel. Postavení jednotlivých oborů z hlediska tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb představuje následující graf 20.1.

35.3 Výroba letadel a kosmických lodí 27 %

35.4 Výroba motocyklů a jízdních kol 9%

35.5 Výroba jiných dopravních prostředků 1% 35.1 Stavba a opravy lodí a člunů 1%

35.2 Výroba želez. a tramvaj. lokomotiv 62 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


283


20.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Vývoj odvětví od počátku devadesátých let koresponduje s vývojem celkového hospodářství České republiky. Celý zpracovatelský průmysl byl vystaven stejným vnějším vlivům. Byl poznamenán všeobecným poklesem výroby a snižováním počtu zaměstnanců. V letech 2000 - 2005 se jeví mírně oscilační trend ve výrobě a pravidelný pokles zaměstnanosti v odvětví. Vstup do Evropské unie přinesl nové zakázky a snadnější přístup na evropské trhy s vysokou kvalitou. V současné době nezaujímá odvětví výraznou pozici v rámci zpracovatelského průmyslu. Odvětví 35 se na tržbách zpracovatelského průmyslu podílí pouze 1,3 %. V roce 2006 však dochází k nárůstu tržeb díky exportu a k zastavení poklesu zaměstnanosti. Je to zejména díky zakázkové náplni v oboru kolejových vozidel a letadel. Z hlediska počtu pracovníků zaujímá odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu podíl 1,6 %. Význam odvětví jako celku na podílech zpracovatelského průmyslu mírně kolísá kolem uvedených hodnot. V programech podpory malého a středního podnikání, formou veřejných soutěží, jsou podporovány i podniky výroby kolejových vozidel, jejich kompletačních dílů a letecké výroby.

20.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Z tabulky 20.1 a grafu 20.2 je patrné, že dominantní postavení v tržbách za prodej VV a S, účetní přidané hodnotě v b.c. a počtu zaměstnanců zaujímají podniky s 250 - 999 zaměstnanci, kde se soustřeďují výrobci kolejových vozidel (Škoda Transportation, s.r.o. Plzeň, ČKD Vagonka Ostrava, CZ LOKO, a.s. Česká Třebová, Pars nova Šumperk, a.s.). V kategorii nad 1 000 zaměstnanců zaujímá dominantní postavení AERO Vodochody, a,s. a Siemens Kolejová vozidla, s.r.o. Praha Zličín. Tabulka 20.1 Produkční charakteristiky v roce 2005 podle velikostních skupin - OKEČ 35 (mil. Kč, osob)

0–9


856,8 289,3 559

10 – 49 1 555,7 558,4 1 444

50 – 249

250 – 999

5 163,5 1 573,4 4 660

17 124,4 5 521,3 11 899

Více než 1000 3 843,0 997,0 2 707


70 %

60 50 40 30 20 10 0 0-9

10 - 49



250 - 999

více než 1000




284


20.4. Regionální struktura odvětví Graf 20.3 uvádí podíl produkčních charakteristik v jednotlivých krajích. V hlavním městě Praze je soustředěna výroba kolejových vozidel a vozidel pro údržbu kolejového svršku. Ve Středočeském kraji je situováno železniční opravárenství, výroba kompletačních dílů kolejových vozidel, letecká výroba a výroba motocyklů. V Moravskoslezském kraji je situována výroba kolejových vozidel a železniční opravárenství. V Plzeňském kraji je soustředěna výroba kolejových vozidel a železniční opravárenství. Jak ukazují současné výsledky, obory kolejových vozidel a leteckého průmyslu lze považovat za rozvojové. V Moravskoslezském kraji odvětví přispívá ke snižování nezaměstnanosti. Tržby za VV a S


Zaměstnanci


0

10

20

30

0

10

%

20

30

0

10

%

20

30

%



20.5. Hlavní ekonomické ukazatele 20.5.1. Cenový vývoj Tabulka 20.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 - 2006

meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05


x 102,0 x 102,6 100,0

x 102,3 x 99,8 100,2

x 101,0 x 100,3 100,0

x 100,3 x 99,9 97,8

x 104,0 x 100,0 105,5

x 101,0 x 101,1 100,0

SKP 35

109,3

102,2

100,6

100,2

102,2

101,2


285


Jak je patrné z tabulky 20.2, nejsou uvedeny cenové indexy oboru výroby lodí a letecké výroby, neboť tyto Český statistický úřad nevykazuje. Indexy zbývajících oborů kolejových vozidel, motocyklů a jízdních kol a ostatních dopravních prostředků jsou bez výrazných výkyvů a v roce 2006 došlo spíše k mírnému poklesu. 20.5.2. Základní produkční charakteristiky Tabulka 20.3 udává tržby za prodej VV a S, tabulka 20.4 účetní přidanou hodnotu v b.c., tabulka 20.5 počet zaměstnaných osob a graf 20.4 vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 - 2006. U jmenovaných ukazatelů nevykazují jednotlivé obory výrazné výkyvy. V roce 2006 došlo k nárůstu téměř všech ukazatelů oproti roku 2005. Je to zejména díky exportní zakázkové náplni v oboru kolejových vozidel a letadel. Tabulka 20.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

35.1 35.2 35.3 35.4 35.5


2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

300,2 11 870,1 5 210,7 3 083,1 326,7

453,3 13 781,6 8 691,0 2 786,2 613,1

412,1 12 578,3 7 924,0 2 767,0 686,9

16 7 2 1

606,5 048,5 506,8 406,1 103,5

613,0 15 126,3 7 284,7 2 647,7 249,4

680,8 16 579,3 8 067,5 2 986,5 229,4

371,6 21 936,7 9 483,5 3 213,3 235,0

20 790,8

26 325,2

24 368,3

27 671,4

25 921,1

28 543,5

35 240,1

x 100,0

126,6 126,6

92,6 117,2

113,6 133,1

93,7 124,7

110,1 137,3

123,5 169,5


Tabulka 20.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


55,8 4 580,6 3 214,6 885,5 74,0

136,3 5 298,5 3 961,4 857,1 134,6

-171,8 4 489,6 2 381,2 858,9 128,7

139,7 4 986,9 2 691,4 682,8 276,6

152,8 5 171,7 3 096,0 759,5 81,1

175,7 5 212,5 2 670,4 808,5 72,4

58,4 6 220,5 2 735,7 726,0 78,3

8 810,5

10 387,9

7 686,6

8 777,4

9 261,1

8 939,5

9 818,9

x 100,0

117,9 117,9

74,0 87,2

114,2 99,6

105,5 105,1

96,5 101,5

109,8 111,4

35.1 35.2 35.3 35.4 35.5


Tabulka 20.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2000 - 2006 (osob) OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

35.1 35.2 35.3 35.4 35.5

OKEČ 35 meziroční index kumulovaný index * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

286

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

482 12 356 7 568 2 789 281

652 12 285 7 805 3 169 453

762 11 708 8 031 2 990 538

738 10 748 7 214 2 605 605

804 10 235 6 385 2 545 260

663 10 506 7 309 2 533 257

525 10 925 7 356 2 307 233

23 476

24 364

24 029

21 910

20 229

21 268

21 346

x 100,0

103,8 103,8

98,6 102,4

91,2 93,3

92,3 86,2

105,1 90,6

100,4 90,9

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 105

180

%

%

100

160

95

140 90

120

85

100

80 2000 2001

2002 2003 2004

2000 2001 2002

2005 2006*

2003 2004 2005 2006*




Tržby za VV a S ZP

160 %

140 120 100 80 60 2000 2001 2002

2003 2004 2005 2006*


Graf 20.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v b.c. v letech 2000 - 2006 Tabulka 20.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

35.1 35.2 35.3 35.4 35.5


2000

2001

2002

629,2 18 991,4 18 984,0 3 994,1 383,8

676,6 18 966,8 18 890,7 3 602,9 689,4

1 18 14 3

2004

2005

2006*

816,5 599,9 641,6 230,5 132,7

796,3 16 678,7 9 950,1 3 068,0 259,9

830,2 20 732,9 16 782,0 3 430,3 255,6

485,3 26 085,2 12 366,9 3 377,4 266,4

42 982,5

42 826,4

39 893,1

35 421,2

30 753,0

42 031,0

42 581,2

x 100,0

99,6 99,6

93,2 92,8

88,8 82,4

86,8 71,5

136,7 97,8

101,3 99,1

340,0 885,3 913,5 925,2 829,1

2003 18 11 3 1


Tabulka 20.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


60,0 2 921,7 1 863,2 541,6 55,9

72,0 3 105,8 1 900,4 600,3 86,8

115,9 3 109,6 2 324,1 630,1 127,2

130,1 3 089,8 2 185,1 568,0 150,9

143,2 3 180,7 2 461,5 561,9 50,4

145,2 3 344,8 2 515,5 570,5 52,0

95,7 3 724,7 2 689,1 553,2 47,1

5 442,4

5 765,3

6 306,9

6 123,9

6 397,7

6 628,0

7 109,8

x 100,0

105,9 105,9

109,4 115,9

97,1 112,5

104,5 117,6

103,6 121,8

107,3 130,6

35.1 35.2 35.3 35.4 35.5


287


Tabulka 20.6 udává náklady celkem v b.c., tabulka 20.7 osobní náklady v letech 2000 - 2006. Jak je patrno, od roku 2000 do roku 2004 docházelo v odvětví k pravidelnému poklesu celkových nákladů. Růst nákladů v letech 2005 a 2006 je dán vyšší zakázkovou náplní. V roce 2006 jsou přes růst tržeb náklady zhruba na stejné úrovni jako v roce 2005. U osobních nákladů dochází k mírnému nárůstu meziročně 7,3 %. 20.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Tabulka 20.8 udává produktivitu práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2000 - 2006. Tabulka 20.9 udává podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000 - 2006 a graf 20.5 vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000 - 2006. Produktivita práce je významným faktorem zejména u oboru kolejových vozidel a letecké výroby. Produktivitu práce ovlivňuje rostoucí Tabulka 20.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2000 - 2006 (tis. Kč/zam.) b. c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

2000

35.1 35.2 35.3 35.4 35.5

2001

2002

115,8 370,7 424,8 317,5 263,3

209,0 431,3 507,5 270,5 297,1

-225,5 383,5 296,5 287,3 239,2

OKEČ 35

375,3

426,4

319,9


x 100,0

113,6 113,6

75,0 85,2

2003

2004

189,3 464,0 373,1 262,2 457,2

2005

2006*

190,2 505,3 484,9 298,5 312,3

265,0 496,1 365,3 319,2 281,6

111,3 569,4 371,9 314,7 335,9

400,6

457,8

420,3

460,0

125,2 106,7

114,3 122,0

91,8 112,0

109,4 122,6


Tabulka 20.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000 - 2006 (-)

2000


35.1 35.2 35.3 35.4 35.5

OKEČ 35

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

1,075 0,638 0,580 0,612 0,755

0,528 0,586 0,480 0,700 0,645

-0,675 0,693 0,976 0,734 0,988

0,931 0,620 0,812 0,832 0,545

0,937 0,615 0,795 0,740 0,622

0,826 0,642 0,942 0,706 0,718

1,638 0,599 0,983 0,762 0,602

0,618

0,555

0,821

0,698

0,691

0,741

0,724


160

140

% %

140

120

120 100

100

80 80

60 2000 2001

2002 2003 2004

2005 2006*


2000

2001 2002 2003 2004 2005 2006*




288


technická úroveň produkce a s vyšší kvalifikační úrovní zaměstnanců lze očekávat nárůst podílu osobních nákladů.

20.6. Zahraniční obchod 20.6.1. Vývoj zahraničního obchodu V oboru kolejových vozidel lze očekávat zvýšení exportu v celém sortimentu, tj. dieselelektrických, dieselových a elektrických lokomotiv, železničních motorových souprav, nízkopodlažních tramvají, nových vozů metra, nákladních železničních vozů, předměstských elektrických souprav a širokého sortimentu kompletačních dílů. Daří se vývoz do Srbska, Chorvatska, Itálie, Finska a Litvy. Jak dokladuje tabulka 20.10, zaznamenal obor letecké výroby a výroby motocyklů a jízdních kol každoročně záporné saldo. V převažujícím dovozu dominoval dovoz velkých dopravních letadel pro ČSA a dílů pro opravu a servis. Další dovozové položky představovala malá dopravní letadla a vrtulníky. V roce 2006 se v oboru letecké výroby se díky snížení dovozu velkých letadel a zvýšení vývozu objevilo kladné saldo. Přes řadu probíhajících jednání se dosud nepodařilo najít zahraničního zákazníka pro hlavního představitele letecké výroby, lehký bitevník L 159 ALCA a cvičný proudový letoun L 159B. Podstatný růst odbytu se očekává v segmentu ultralehkých letadel, jejichž produkce je převážně exportována na západní trhy. Mírný růst odbytu, zejména do zemí Střední a Jižní Ameriky, se očekává u turbovrtulových regionálních dopravních letadel L 410 a L 420, jejichž výrobu, utlumenou v roce 1996, obnovil nový vlastník Leteckých závodů Kunovice, firma Aircraft Industries. Rovněž v segmentu jednomotorových sporTabulka 20.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000 - 2006 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003


374,9 9 093,8 3 058,0 2 689,9 255,9

539,5 9 420,5 5 930,0 2 668,3 293,1

374,4 8 010,6 4 441,9 2 425,4 259,2

15 472,5

18 851,4

x

121,8


2004

2005

2006

461,9 9 650,6 5 815,2 2 673,0 393,2

688,8 11 433,3 5 447,8 3 222,6 373,1

510,2 10 169,4 7 876,5 3 158,3 324,5

556,6 14 265,7 10 631,3 3 256,6 302,9

15 511,5

18 993,9

21 165,6

22 038,9

29 013,1

82,3

122,5

111,4

104,1

131,6


2000

2001

2002


179,3 3 435,9 9 797,8 3 077,3 182,3

109,9 3 627,1 9 588,1 3 048,3 170,9

128,1 2 580,2 7 483,5 3 142,1 142,4

114,9 4 586,6 11 960,3 3 507,0 155,8

109,5 5 935,7 7 779,6 4 610,6 213,4

153,5 5 129,7 17 848,3 4 055,3 203,7

206,6 6 422,9 9 523,2 4 373,5 163,9

16 672,6

16 544,3

13 476,3

20 324,6

18 648,8

27 390,5

20 690,1

x

99,2

81,5

150,8

91,8

146,9

75,5


2003

2004

2005

2006


2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006


195,6 5 657,9 -6 739,8 -387,4 73,6

429,6 5 793,4 -3 658,1 -380,0 122,2

246,3 5 430,4 -3 041,6 -716,7 116,8

347,0 5 064,0 -6 145,1 -834,0 237,4

579,3 5 497,6 -2 331,8 -1 388,0 159,7

356,7 5 039,7 -9 971,8 -897,0 120,8

350,0 7 842,8 1 108,1 -1 116,9 139,0

SKP 35

-1 200,1

2 307,1

2 035,2

-1 330,7

2 516,8

-5 351,6

8 323,0

Pramen: ČSÚ

289


tovních a turistických letadel Moravanu Otrokovice se očekává mírné oživení zahraničního odbytu. Firma Evektor Aerotechnik Kunovice připravuje do sériové výroby jednomotorové čtyř-pětimístné dopravní letadlo VUT 100 Cobra s výhledem exportu cca sto letadel ročně. Ve vývoji je dvoumotorové dopravní letadlo EV 55 Outback pro 9 až 14 cestujících nebo 1 824 kg nákladu. První exportní dodávky se očekávají v roce 2009. U oboru motocyklů a jízdních kol převažovaly dovozy motocyklů a skútrů zejména z Japonska, Francie a Itálie. U jízdních kol dominovaly dovozy kompletačních dílů jízdních kol z Asie. 20.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Hlavním vývozním teritoriem je Německo, i když se jeho podíl oproti dřívějším letům stále zmenšuje. Rozhodující vývozní položku představují komponenty železničních vozů, říčně námořní nákladní lodě, sportovní, cvičná a ultralehká letadla. Pasivní saldo zahraničního obchodu je stále vykazováno s USA, i když s nižší dynamikou, kam vyvážíme převážně letecké komponenty a sportovní letadla. Naopak hlavní dovozní položkou jsou velká dopravní letadla z Francie. Vyrovnané saldo zahraničního obchodu vykazujeme se Slovenskem. Konkrétní rozdělení zahraničního obchodu výrobků dopravního strojírenství do významných oblastí v roce 2006 znázorňuje graf 20.6. Vývozní teritoria v roce 2006 V. Británie a S. Irsko 5% Rakousko 7% Slovensko 7% Francie 8%

Švýcarsko 5% Rusko 3%

Ostatní 31 %

USA 16 % Německo 18 % Dovozní teritoria v roce 2006

Tchaj-wan 6% Slovensko 7%

Čína 5%

Japonsko 4%

Ostatní 20 %

USA 11 % Rakousko 12 % Německo 13 %

Francie 22 %



20.6.3. Tuzemská spotřeba Tabulka 20.11 uvádí tuzemskou spotřebu v b.c. v letech 2000 - 2006. U oboru kolejových vozidel se na zvyšování tuzemské spotřeby odráží dodávky širokého sortimentu železničních vozidel - příměstské elektrické jednotky 471, motorové soupravy a osobní a nákladní železniční vozy pro České dráhy. Další zvyšování je v oblasti jak nových nízkopodlažních tramvají, tak 290


při modernizaci dříve dodaných tramvají pro jednotlivé dopravní podniky. K výraznému meziročnímu poklesu indexu 2006/2005 došlo u oboru letecké výroby, na kterém se odráží především nižší dodávky dopravních letadel pro ČSA. Poměrně ustálenou úroveň má tuzemská spotřeba jízdních kol a motocyklů. 20.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tabulka 20.11 Tuzemská spotřeba v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


159,7 6 157,9 12 138,3 3 822,6 573,3

-30,0 6 025,4 20 444,8 3 184,5 164,0

79,4 6 822,1 12 133,5 5 144,9 254,7

86,5 14 754,7 14 038,0 4 634,2 277,3

239,9 13 658,7 10 369,2 5 257,8 364,4

519,4 16 708,5 19 194,7 4 603,3 392,3

128,2 20 932,9 9 733,6 5 104,7 386,8

SKP 35

22 851,8

29 788,7

24 434,6

33 790,7

29 890,0

41 418,1

36 286,2

x 100

130,4 130,4

82,0 106,9

138,3 147,9

88,5 130,8

138,6 181,2

87,6 158,81


20.7. Investice V rámci OKEČ 35 bylo v průběhu let 2004 - 2006 podpořeno 7 projektů na investiční pobídky, z toho 4 v oblasti kolejové dopravy, 2 v oblasti letecké dopravy a 1 v oblasti lodní dopravy. V programu podpory rozvoje technologických center byly podpořeny v této době 2 projekty v oblasti letecké dopravy a 1 projekt v oblasti kolejové dopravy. Dále byl podpořen jeden projekt v programu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností v oblasti výroby jízdních kol. 20.7.1. Přímé zahraniční investice Tabulka 20.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 35 (v mil. CZK)

k 31.12. 2000


k 31. 12. 2001 k 31. 12. 2002 k 31. 12. 2003 k 31. 12. 2004 k 31. 12. 2005

1 476,8 964,4

8 271,0 0,6

7 282,1 0,5

8 993,1 0,6

6 336,0 0,9

3 416,0 1,8

Pramen: ČNB

300

800 %

%

600

200 400

100 200

0

0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2000

2001

2002

2003

2004

2005





Pramen: ČNB


291


Tabulka 20.12 a graf 20.7 uvádí přehled přímých zahraničních investic OKEČ 35. Oproti rokům 2001 - 2004 přímé zahraniční investice poklesly, což je známkou, že nové výrobní závody jsou již dobře vybaveny potřebným strojním zařízením. Na rozvoj věnují firmy každoročně značné finanční prostředky. Pokud se jedná o příliv zahraničního kapitálu, využívají zahraniční investoři převážně investičních pobídek poskytovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu. Největší příliv kapitálu, co do objemu, jde do oboru 35.2 - Výroba a opravy železničních a tramvajových lokomotiv a vozového parku a do oboru 35.3 - Výroba a opravy letadel a kosmických lodí. Přední místo zaujímá firma Siemens Kolejová vozidla, s.r.o. s modernizací výroby kolejových vozidel.

20.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Tabulka 20.13 uvádí vývoj exportu výrobků SKP 35 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU a tabulka 20.14 vývoj exportu výrobků SKP 35 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU. Základní skutečností je, že po změně odbytové orientace po roce 1999, bylo nutné se přizpůsobit náročným technickým požadavkům vyspělých zahraničních trhů a nabídce zahraniční konkurence. Dosavadní vývoj odvětví dává v nosných oborech (výroba kolejových vozidel a letecká výroba) předpoklady ke zvyšování konkurenceschopnosti. Ta vychází mj. z řady nových výrobků, které jsou již ve výrobě nebo jejich vývoj probíhá - nízkopodlažních tramvají, elektrických a dieselelektrických lokomotiv, vozů metra, motorových souprav, příměstských elektrických jednotek, malých dopravních a ultralehkých letadel. V porovnání s ostatními členskými státy EU lze konstatovat, že vstup zahraničních investorů do tuzemských výrobních podniků zvyšuje technickou úroveň výrobků a otevírá trhy. I tuzemské firmy, zejména díky získaným zakázkám, mohou investovat a tím dosáhnout vyšší technické úrovně své produkce. Příkladem je skupina výrobních podniků ŠKODA Plzeň v oboru kolejových vozidel. Inovační potenciál výrobků se bude i nadále zvyšovat. K tomu vede zvyšující se zájem výrobců o programy podpory výzkumu a vývoje a technologická centra. Tyto programy přispějí k posílení konkurenceschopnosti na světovém trhu a zvýší se perspektivnost odvětví, a to převážně u oborů, které budou zajišťovat dopravní obslužnost. V posledních letech se jako nutná jeví právě obnova zastaralého vozového parku městské hromadné dopravy většiny měst států střední a východní Evropy. Rovněž současná strategie Evropské unie, která prosazuje posílení železniční dopravy vůči dopravě silniční, si vynutí mj. modernizaci vozového parku v celém segmentu kolejových vozidel. Tabulka 20.13 Vývoj exportu výrobků SKP 35 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU

(tis. ECU, EUR, %)

2000

2001

2002

2003

1. -4. 2004


1 100 324 x

1 502 315 136,5

1 789 391 119,1

2 041 617 114,1

803 648 132,3


248 617 x

289 695 116,5

303 791 104,9

345 878 113,9

110 487 100,1

Pramen: EUROSTAT

Tabulka 20.14 Vývoj exportu výrobků SKP 35 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU (tis. EUR)

5.- 12. 2004


250 1 652 33 284 23 427

Pramen: EUROSTAT

292

849 914 881 710

2005 388 244 1 474 824 36 902 591 38 058 122


20.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Postavení odvětví je úzce propojeno se státní politikou dopravní infrastruktury České republiky, členstvím země v EU i s její dopravní politikou. Cílem je tedy obhájit svou pozici i v rámci evropského prostředí. Odbytové perspektivy pro výrobce kolejových vozidel se budou vyvíjet dle priorit EU stanovených strategií EU na podporu železniční dopravy. Cílem EU je vyrovnat disproporce mezi jednotlivými druhy dopravy s preferencí dopravy s nejmenším vlivem na životní prostředí. Evropská společenství se tak snaží převést část stále rostoucích objemů silniční dopravy na železnici, vnitrozemské vodní cesty a námořní příbřežní plavbu s využitím kombinované dopravy. Proto by se v nejbližších letech mělo začít výrazně investovat do modernizace vozového parku a dopravních sítí. Odbytové perspektivy dalších komodit odvětví se odráží od celoevropského i světového trendu. U oboru letadel se očekává výraznější prosazení českých výrobků na trzích západní Evropy a Severní Ameriky, a to v segmentu ultralehkých letadel a leteckých motorů. V oboru výroby lodí, motocyklů, jízdních kol a ostatních dopravních prostředků lze předpokládat zvyšující se konkurenci asijských výrobců. Pro nejbližší budoucnost není možné počítat z výraznou změnou trendů v odvětví, přesto však lze považovat jeho vývoj za stabilní s mírně stoupajícími tendencemi.

293

Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený

ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL DN

21. Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený - OKEČ 36 21.1. Charakteristika odvětví V odvětví OKEČ 36 je zahrnuto šest různých průmyslových oborů. Rozhodující podíl v něm má výroba nábytku, která se např. na vybraných hlavních ukazatelích objem tržeb za vlastní výrobky a služby nebo na počtu pracovníků podílí cca 70 %. Většina oborů používá k výrobě jako rozhodující surovinu dřevní hmotu v různém stavu zpracování, dále pak i finální výrobky ze dřevařského průmyslu (aglomerované výrobky ze dřeva, překližky, dýhy aj.). Obory tohoto odvětví jsou charakteristické vysokou materiálovou náročností. Seznam jednotlivých oborů odvětví a jejich náplň je následující: z z z z z z

36.1 36.2 36.3 36.4 36.5 36.6

- Výroba nábytku, - Výroba klenotů a příbuzných předmětů, - Výroba hudebních nástrojů, - Výroba sportovních potřeb, - Výroba her a hraček, - Ostatní zpracovatelský průmysl.

Výroba nábytku (36.1) zahrnuje výrobu sedacího nábytku, nábytku do obývacích a dětských pokojů, ložnic a jiných obývacích prostorů, nábytku pro vybavení kanceláří, bank, nemocnic, zdravotnických a jiných zařízení, obchodů, výrobu kuchyňského nábytku, ostatního nábytku - kovového, soliterního (jednotlivého) a doplňkového nábytku a výrobu matrací. Výroba klenotů a příbuzných předmětů (36.2) se zabývá ražením mincí a medailí, dále výrobou zlatnických a šperkařských předmětů. Výroba hudebních nástrojů (36.3) zahrnuje produkci strunných a klávesových nástrojů, klávesových trubkových varhan, vč. harmonií nebo podobných nástrojů, výrobu akordeonů vč. foukacích harmonik, dechových a bicích nástrojů vč. elektronických, hracích skříní, signálních hudebních nástrojů, metronomů, ladiček, strun a dílů pro tyto hudební nástroje. Výroba sportovních potřeb (36.4) produkuje široký rozsah výrobků pro sport ve volné přírodě, v halách, tělocvičnách a atletických zařízeních. Jedná se o hokejové hole, lyže, vázání, plachetnice, míče, tenisové rakety, pálky, rybářské, horolezecké a lovecké potřeby, kožené sportovní rukavice, bazény, brusle (včetně kolečkových), luky aj. Výroba her a hraček (36.5) má ve své náplni zejména produkci stolních nebo společenských her, hracích skříní, kulečníků, stolů pro kasinové hry, stavebnic a skládaček, hudebních nástrojů ve formě hraček, výrobu panenek a jejich oblečení, dále hracích karet, elektronických her, elektrických vláčků aj. Ostatní zpracovatelský průmysl (36.6) vyrábí hlavně bižuterii z obecných kovů, skla, dřeva, kůže a jiných materiálů, košťata, kartáče, mechanické smetáky, štětce, knoflíky, patentky, deštníky a slunečníky, školní a kancelářské potřeby, zapalovače, zápalky atd. Podíl jednotlivých oborů vyjadřuje graf 21.1.

295

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 36.3 Výroba hudebních nástrojů 2% 36.2 Výroba klenotů a příbuzných předmětů 1%

36.4 Výroba spotřebních potřeb 4% 36.5 Výroba her a hraček 10 %

36.6 Ostatní zpracovatelský průmysl 15 %

36.1 Výroba nábytku 68 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


21.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Vývoj výroby odvětví nezaznamenal v roce 2006 výraznou změnu proti období 2000 až 2005. Ve srovnání s rokem 2005 se podíl nábytku na ukazateli tržby za prodej VV a S snížil o 2 %, u sportovních potřeb a hraček bylo snížení 1 %, v hudebních nástrojích se podíl nezměnil, u výrobků ve skupině 36.6 došlo ke zvýšení o 4 %. V odvětví OKEČ 36 má již dlouhá léta dominantní postavení nábytkářský průmysl, který se podílí na celém odvětví přibližně dvěma třetinami (výroba, výkony, počet zaměstnanců a další ukazatele). Výroba nábytku má v ČR velmi dlouhou tradici, její těžiště a největší výrobci jsou hlavně na Moravě. Špičkovou evropskou i světovou úroveň představuje především ohýbaný nábytek. Z dalšího sortimentu nábytku se dostala v poslední době na velmi dobrou úroveň hlavně výroba kuchyní. Řada zajímavého soliterního (individuálního, doplňkového) nábytku je v poslední době vidět od mnohých našich menších výrobců (do předsíní, hal, obývacích pokojů), což je sortiment, který býval dříve slabinou. Z ostatních oborů OKEČ 36 je třeba vyzdvihnout hlavně úroveň a postavení výrobců hudebních nástrojů, kde především strunné klávesové nástroje (klavíry, pianina) mají světovou úroveň, stejně jako produkce strunných nástrojů (housle, violy, violoncella) nebo dechových nástrojů (klarinety, saxofony aj.). V posledních letech nabývá stále na významu obor hry a hračky, kde jsou důležití i menší výrobci. Výroba sportovních potřeb má u nás rozsah a úroveň pro zajištění masových potřeb obyvatelstva, tj. střední kvalitu. Se světovou špičkou se dosud nemůžeme v této kategorii výrobků měřit. Na úroveň výroby lyží světoznámých producentů zn. Rossignol nebo Fischer zatím nemáme. Solidní úroveň má výroba našich tenisových raket. Ve vybraných ukazatelích se odvětví OKEČ 36 v roce 2006 podílelo na celkových výsledcích za zpracovatelský průmysl takto: z z z z

tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb (b.c.) = 2,9 %, průměrný počet pracovníků = 5 %, výkony vč. obchodní marže = 2,9 %, účetní přidaná hodnota = 3,6 %.

Z hlediska procentních podílů se jedná u výše uvedených ukazatelů o mírné snížení proti předchozím létům, avšak v absolutních hodnotách dochází k navýšení.

296


21.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích V OKEČ 36 je evidováno podle poslední evidence celkem 20 211 subjektů, z čehož v nejsilnějším oboru 36.1 je jich 4 351, tj. 21,5 %. Nejvíce nábytkářských subjektů je v kategorii zaměstnanců od 50 do 249 osob, tj. v kategorii střední podnik. Situace je v tomto směru výrazně příznivější než ve dřevařském průmyslu, kde je obrovské množství subjektů v kategorii mikropodnik, která má nejhorší výsledky hospodaření. Střední podniky nábytkářské výroby i ostatních skupin (hudební nástroje, sportovní potřeby atd.) dosahují nejvyšší zaměstnanosti a přidané hodnoty z výroby. Oproti roku 2005 se v roce 2006 zvýšil objem tržeb za prodej VV a S (b.c.) v tomto odvětví o cca 2,6 mld. Kč. K poklesu však došlo ve velmi důležitých oborových skupinách 36.1 a 36.3. V těchto dvou skupinách také došlo k poklesu zaměstnanosti (2006/2005). Situaci znázorňují tabulka 21.1 a graf 21.2. Tabulka 21.1 Produkční charakteristiky v roce 2005 podle velikostních skupin - OKEČ 36 (mil. Kč, osob)

0–9

10 – 49

50 – 249

250 – 999

Více než 1000


7 635,3 2 990,7 14 522

11 351,5 4 050,6 13 366

22 054,1 6 364,4 20 714

19 790,0 6 124,0 14 342

19 329,6 4 344,1 5 925


35 %

30 25 20 15 10 5 0 0-9

10 - 49



250 - 999

více než 1000




21.4. Regionální struktura odvětví Produkce odvětví je zastoupena ve všech krajích republiky. Jako velmi silný se projevuje kraj Liberecký, a to ve všech sledovaných ukazatelích (tržby za VV a S, účetní přidaná hodnota a zaměstnanci), kde je vysoká koncentrace výroby bižuterie (zařazena do OKEČ 36.6). Nejsilnějším „nábytkářským“ krajem z hlediska zaměstnanosti je Jihomoravský kraj, kde má výroba dlouholetou tradici. Velkou váhu má produkce nábytku také v krajích Středočeském, Jihočeském a Vysočina. V odvětví má specifickou pozici ostatní zpracovatelský průmysl (36.6), který je svou sortimentní skladbou velmi pestrý a přináší významnou zaměstnanost ženám, zdravotně postiženým občanům i občanům v důchodovém věku. Situaci v roce 2005 názorně ukazuje sloupcový graf 21.3. 297

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tržby za VV a S


Zaměstnanci


0

5

10

15

20

0

5

%

10 %

15

20

0

5

10

15

20

%



21.5. Hlavní ekonomické ukazatele 21.5.1. Cenový vývoj Tabulka 21.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 - 2006 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05


102,2 104,7 102,4 101,2 103,0 103,6

101,3 101,0 101,0 99,8 101,6 101,5

100,1 102,3 101,7 99,4 101,7 99,8

101,2 101,2 100,1 97,8 100,4 100,3

102,0 100,4 102,0 100,2 101,8 101,1

100,4 102,9 98,9 100,6 103,3 105,1

SKP 36

102,5

101,3

100,2

100,9

101,7

101,4


Vývoj cen v roce 2006/2005 zaznamenal za odvětví mírně nižší index než byl v roce 2005/2004 a byl proto pro kupující velmi příznivý. V hlavní komoditě, v nábytkářském průmyslu, činil 100,4 % což znamená, že ceny nábytku v podstatě stagnovaly. Lze říci, že situace v zásobování obyvatelstva nábytkem je celkově dobrá, a to z hlediska kvantity i sortimentní skladby. Nezřídka dochází k výprodejům za zlevněné ceny, takže např. i kožený sedací nábytek (sestava gauč + 2 křesla) je možno zakoupit už za cenu kolem 30 tis. Kč. Především z důvodu nižší prodejnosti hudebních nástrojů se dostal index 2006/ 2005 pod úroveň 2005/2004, jak ukazuje tabulka 21.2. 21.5.2. Základní produkční charakteristiky Dynamiku tržeb v odvětví není možno hodnotit za rok 2006 pozitivně a ve srovnání s předchozím 298


obdobím došlo ke ztrátě tempa. Nemilá je v tomto směru situace hlavně u nábytku. Z ostatních oborů zaujme výrazný vzestup tržeb v oboru hry a hračky (proti roku 2005 je zvýšení cca 1,4 mld. Kč), uspokojivé zvýšení je i u sportovních potřeb. Obě poslední dvě jmenovaná zvýšení souvisejí s vyšší porodností a přírůstky mladého obyvatelstva v posledních letech, což přináší vyšší potřebu hraček a sportovních potřeb. Z vývoje účetní přidané hodnoty ve sledovaném období lze posoudit produkční schopnosti odvětví a jeho jednotlivých oborů. Přírůstek účetní přidané hodnoty v OKEČ 36 za období 2000 - 2006 o 50 % je cca o 8 % nižší než odpovídá růstu přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu. Také v období mezi roky 2006 a 2005 byl přírůstek v odvětví nižší než ve zpracovatelském průmyslu celkem (12,8 %, resp. 19,4 %). Největší tempo nárůstu přidané hodnoty bylo v oboru 36.5, který však má na celkovém odvětví OKEČ 36 malou váhu, takže situaci nemohl výrazněji ovlivnit. Celkovou hodnotu uvádějí tabulky 21.3 a 21.4. Tabulka 21.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2000 - 2006

(mil. Kč) b. c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

36.1 36.2 36.3 36.4 36.5 36.6


2000

2002

2003

2004

575,3 019,4 684,1 500,4 286,0 234,3

50 124,0 1 943,1 2 409,7 2 420,9 4 425,1 10 797,1

48 100,7 1 854,3 2 219,3 3 241,3 4 246,3 9 796,7

52 397,3 1 391,6 1 850,4 3 193,7 5 553,9 10 029,3

56 1 1 3 7 10

62 616,8

68 299,5

72 119,9

69 458,6

74 416,2

80 160,5

82 793,8

x 100,0

109,1 109,1

105,6 115,2

96,3 110,9

107,1 118,8

107,7 128,0

103,3 132,2

41 2 2 2 1 11

472,4 106,3 768,4 473,7 870,6 925,4

2001 46 2 2 2 3 11

2005 725,9 058,8 848,5 052,7 134,1 340,5

2006* 55 1 1 3 8 12

639,2 140,4 730,7 725,3 540,3 017,9


Tabulka 21.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2000 - 2006

(mil. Kč) b. c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

36.1 36.2 36.3 36.4 36.5 36.6


2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

10 009,2 789,6 1 223,1 847,1 780,2 4 381,3

12 346,1 738,5 1 250,6 821,2 1 145,1 3 821,6

13 706,8 819,8 1 080,2 897,8 1 576,7 4 247,1

13 067,3 699,6 1 011,5 992,6 1 661,7 3 973,1

14 771,4 775,7 795,6 1 190,1 2 064,0 3 711,5

15 010,2 721,5 774,7 1 190,0 2 275,6 3 901,9

14 318,5 906,7 655,8 1 480,3 3 348,1 4 421,7

18 030,5

20 123,1

22 328,4

21 405,8

23 308,3

23 873,9

25 131,1

x 100,0

111,6 111,6

111,0 123,8

95,9 118,7

108,9 129,3

102,4 132,4

105,3 139,4


V odvětví dochází od roku 2001 ke snižování počtu zaměstnaných osob, jako důsledku zvyšujících se konkurenčních tlaků a zvyšování produktivity práce. Přesto je modernizační proces spojený s inovací výroby v odvětví nedostatečný. Příčinou jsou ve většině případů omezené finanční zdroje organizací. Se zvyšováním produktivity se i nadále počítá s uvolňováním nadbytečných zaměstnanců, pro které bude třeba vytvářet nová pracovní místa. Zvláštní kapitolu tvoří situace v mikropodnicích. Z hlediska dosahování potřebné produktivity a kvality výroby není tato kategorie přínosem. Svůj velký význam má však tam, kde nejsou pracovní možnosti a hrozila by nezaměstnanost. Z grafu vyplývá, že snižování zaměstnanců v odvětví postupuje od roku 2003 trvale směrem dolů, zatímco ve zpracovatelském průmyslu se v roce 2004 zastavilo a poté směřuje mírně vzhůru. To bezprostředně souvisí s dobrou výkonností naší ekonomiky v posledních letech. Vývoj počtu pracovníků je patrný z tabulky 21.5.

299

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 21.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2000 - 2006 (osob) OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

36.1 36.2 36.3 36.4 36.5 36.6


2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

42 4 3 3 3 20

45 4 4 3 3 21

43 4 4 3 5 17

43 3 3 3 4 16

42 3 3 3 4 15

40 2 3 3 4 14

39 3 2 3 4 14

616 415 965 769 594 583

370 712 644 506 893 404

938 457 188 502 354 229

912 475 923 264 414 979

868 108 327 611 484 557

414 991 023 343 586 513

769 436 830 273 870 342

78 942

83 529

78 668

75 967

72 955

68 870

68 520

x 100,0

105,8 105,8

94,2 99,7

96,6 96,2

96,0 92,4

94,4 87,2

99,5 86,8


110

180

%

%

105

160

100

140 95

120

90 85

100 2000

2001 2002 2003 2004 2005 2006*

2000 2001 2002


2003 2004 2005 2006*

Tržby za VV a S OKEČ 36 Tržby za VV a S ZP


170 %

150 130 110 90 2000 2001

2002 2003 2004

2005 2006*



Vývoj ukazatele náklady byl v roce 2006 ve srovnání s rokem 2005 celkem příznivý. Platí to zejména o ukazateli náklady celkem, který se zvyšoval nižším tempem než tomu bylo za roky 2005/2004. Ve 3 oborech odvětví se dokonce náklady snížily. Porovnáme-li však tento ukazatel s ukazatelem tržeb za VV a S v roce 2006, zjišťujeme, že tržby se za 2006/2005 zvýšily v OKEČ 36 o 2,633 mld. Kč a osobní náklady se zvýšily jen o 734 mil. Kč. Nepříznivá je situace v pilařské výrobě, kde se objem tržeb snížil a osobní náklady zvýšily. Názorně představuje situaci v nákladové oblasti tabulky 21.6 a 21.7.

300

Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený Tabulka 21.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b.c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

36.1 36.2 36.3 36.4 36.5 36.6


2000 47 3 2 2 2 13

459,9 207,0 956,0 668,2 027,2 249,6

2001 54 2 3 2 3 13

145,2 802,7 106,6 770,4 939,1 400,0

2002 58 2 2 2 4 12

136,3 887,7 963,2 691,9 670,8 303,1

2003 54 2 2 3 4 10

2004

2005

666,5 575,6 890,2 349,0 299,1 851,8

59 998,2 2 056,8 3 022,6 3 295,3 5 437,5 10 967,9

61 2 2 3 7 11

904,0 406,0 107,3 471,8 020,3 264,8

2006* 60 3 1 3 8 12

797,3 761,2 874,1 301,9 135,3 247,6

71 567,9

80 164,0

83 653,0

78 632,2

84 778,3

88 174,2

90 117,4

x 100,0

112,0 112,0

104,4 116,9

94,0 109,9

107,8 118,5

104,0 123,2

102,2 125,9


Tabulka 21.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b.c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


6 774,7 454,7 726,3 558,6 521,4 2 683,4

7 833,1 490,6 799,9 565,4 561,4 2 716,5

7 961,1 459,2 792,2 599,3 747,4 2 566,0

8 136,9 392,9 740,7 589,0 650,0 2 460,5

8 746,3 428,3 652,0 684,8 795,4 2 451,5

8 821,3 413,4 624,2 663,7 953,1 2 454,7

9 188,8 493,7 604,0 681,4 1 066,9 2 629,0

11 719,1

12 966,9

13 125,2

12 970,0

13 758,3

13 930,4

14 663,8

x 100,0

110,6 110,6

101,2 112,0

98,8 110,7

106,1 117,4

101,3 118,9

105,3 125,1

36.1 36.2 36.3 36.4 36.5 36.6


21.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Osobní náklady v sobě zahrnují jako hlavní složku mzdy a odměny za práci. Produktivita práce z dosažených výkonů vč. obchodní marže byla v roce 2006 ve výši 1,208 mil. Kč (v roce 2005 = = 1,164 mil. Kč), z čehož vychází index 2006/2005 = 103,8. Znamená to, že výkonová produktivita v roce 2006 byla nižší než růst osobních nákladů (103,8 vers. 105,3), takže z tohoto pohledu nebyly dosaženy správné proporce. Produktivitu práce z účetní přidané hodnoty ovlivňuje kromě skutečné výše přidané hodnoty ve výrobcích také nákladová stránka výroby - mzdy, energie, suroviny, náklady na ochranu životního prostředí a je do toho nutno vztáhnout i náklady na novou chemickou legislativu REACH. V oborech OKEČ 36 nejsou náklady na ochranu životního prostředí vysoké, přesto mají na kalkulaci nákladů vliv. Produktivita se meziročně 2006/2005 uspokojivě zvýšila v oboru výroby aglomerovaných materiálů, ve výrobě sportovních potřeb a ve výrobě her a hraček. Negativní je zjištění, že tento ukazatel zaznamenal v roce 2006 snížení v nejdůležitějším oboru - v nábytkářské výrobě. Situaci konkrétně vyjadřuje tabulka 21.8. Podíl osobních nákladů za OKEČ 36 na účetní přidané hodnotě dosáhl v roce 2006 hodnoty 0,583. Stejnou hodnotu vykazuje i rok 2005 a ve sledovaném časovém období 2000 - 2006 je tento podíl nejnižší. Znamená to, že vývoj mezd je pod kontrolou a daří se ho udržovat ve vztahu k ukazatelům produktivity a efektivnosti. Názornou představu dává tabulka 21.9. Graf 21.5 dokumentuje, že produktivita práce z účetní přidané hodnoty byla v letech 2005 a 2006 nad úrovní zpracovatelského průmyslu. V letech 2003 a 2004, byly hodnoty na stejné úrovni. Podíl osobních nákladů na účetní PH je v OKEČ 36 od roku 2002 trvale výrazně nižší než ve zpracovatelském průmyslu, což potvrzuje také nižší platovou úroveň v oborech zařazených v OKEČ 36 (viz graf 21.5).

301

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 21.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2000 - 2006 (tis. Kč/zam.) b.c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

2000

36.1 36.2 36.3 36.4 36.5 36.6

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

234,9 178,8 308,5 224,8 217,1 212,9

272,1 156,7 269,3 234,2 294,1 178,5

312,0 183,9 257,9 256,4 294,5 246,5

297,6 201,3 257,8 304,1 376,5 234,0

344,6 249,6 239,1 329,6 460,3 238,6

371,4 241,2 256,3 355,9 496,2 268,9

360,0 263,9 231,7 452,2 687,4 308,3

OKEČ 36

228,4

240,9

283,8

281,8

319,5

346,7

366,8


x 100,0

105,5 105,5

117,8 124,3

99,3 123,4

113,4 139,9

108,5 151,8

105,8 160,6


Tabulka 21.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000 - 2006 (-)

2000


36.1 36.2 36.3 36.4 36.5 36.6

OKEČ 36

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

0,677 0,576 0,594 0,659 0,668 0,612

0,634 0,664 0,640 0,689 0,490 0,711

0,581 0,560 0,733 0,668 0,474 0,604

0,623 0,562 0,732 0,593 0,391 0,619

0,592 0,552 0,820 0,575 0,385 0,661

0,588 0,573 0,806 0,558 0,419 0,629

0,642 0,545 0,921 0,460 0,319 0,595

0,650

0,644

0,588

0,606

0,590

0,583

0,583


105

180 %

%

160

100

140

95

120

90 85

100 2000 2001

2002 2003 2004 2005 2006*


2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 36 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP



21.6. Zahraniční obchod 21.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Zahraniční obchod má v odvětví OKEČ 36 značný rozsah a význam, což platí hlavně o oboru nábytek. Podíl ročního vývozu nábytku na jeho celkových tržbách dosahuje cca 70 %. Asi z 90 % směřuje vývoz nábytku do průmyslově vyspělých zemí, a z toho více než z 80 % do zemí EU. Nábytkářský průmysl zajišťuje vysokou hodnotu kladného salda pro naši ekonomiku. V zahraničním obchodě s nábytkem je 302


obrovská evropská a světová konkurence. Především ta udržuje cenový vývoj jako rovnoměrný, bez „skokových“ změn. Cenové nárůsty zohledňují především inflační vývoj v ekonomice. Dobře se platí především nábytek z masivu a z kvalitních dřevin při dokonalém řemeslném zpracování. Pokud se jedná o výrobkovou strukturu, tvoří v našem exportu významný podíl tzv. ohýbaný nábytek, kde jsou důležité zejména dodávky do USA. Vysokou kvalitu, včetně zabudovaných spotřebičů (sporáky, chladničky aj.), má také výroba kuchyní. Produkce ložnicového nábytku a pokojových sestav si udržuje standardní evropskou úroveň. Tabulka 21.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000 - 2006 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006


29 594,7 544,1 2 360,6 2 667,1 2 971,1 7 963,5

33 965,2 585,9 2 287,3 2 877,1 3 959,1 7 966,8

34 381,9 507,9 1 934,9 2 860,4 4 478,1 7 032,5

34 968,5 686,5 1 784,8 3 570,0 5 033,5 6 822,0

40 202,1 695,6 1 615,5 4 644,6 7 009,1 7 390,4

44 135,2 700,8 1 481,7 4 582,7 9 430,0 7 667,1

44 387,8 620,5 1 374,7 4 705,2 18 164,2 8 162,3

SKP 36

46 101,1

51 641,4

51 195,7

52 865,3

61 557,3

67 997,5

77 414,7

x

112,0

99,1

103,3

116,4

110,5

113,8

meziroční index


2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006


12 631,0 1 451,9 597,1 2 695,6 3 139,1 4 374,1

13 065,6 1 400,0 590,2 2 657,7 3 437,8 4 369,8

12 986,1 1 310,9 536,4 2 628,2 4 108,7 4 675,2

14 475,3 1 388,8 487,2 2 860,5 4 909,5 4 418,3

18 427,5 1 513,2 558,1 3 721,9 6 811,1 5 323,7

20 386,2 1 687,0 528,1 4 010,9 8 329,9 5 625,2

23 169,0 1 894,3 458,7 4 111,7 15 877,0 6 132,6

SKP 36

24 888,8

25 521,1

26 245,5

28 539,6

36 355,5

40 567,3

51 643,3

x

102,5

102,8

108,7

127,4

111,6

127,3

meziroční index


2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006


16 963,7 -907,8 1 763,5 -28,5 -168,0 3 589,4

20 899,6 -814,1 1 697,1 219,4 521,3 3 597,0

21 395,8 -803,0 1 398,5 232,2 369,4 2 357,3

20 493,2 -702,3 1 297,6 709,5 124,0 2 403,7

21 774,6 -817,6 1 057,4 922,7 198,0 2 066,7

23 749,0 -986,2 953,6 571,8 1 100,1 2 041,9

21 218,8 -1 273,8 916,0 593,5 2 287,2 2 029,7

SKP 36

21 212,3

26 120,3

24 950,2

24 325,7

25 201,8

27 430,2

25 771,4

Pramen: ČSÚ

Meziroční vývoz 2006/2005 v OKEČ 36 dosáhl výrazného zvýšení téměř o 10 mld. Kč. Je chvályhodné, že ve vysoké konkurenci posledních let se podařilo udržet vývoz mírně nad úrovní roku 2005 v hlavním oboru - v nábytku. Z jednotlivých oborů dosáhl obrovského meziročního zvýšení o cca 100 % export her a hraček (index 2006/2000 = 611). Oba tyto jmenované obory dosáhly nejvyššího zvýšení i v položce dovoz. Výše přírůstku importu byla v roce 2006 vyšší než přírůstek exportu, a proto dosažené obchodní saldo za rok 2006 bylo nižší než v roce 2005. Vývoj dovozních a vývozních cen a jeho tempo se proti minulým létům celkově výrazněji nezměnilo. Výjimku s vyššími dovozními cenami tvořily výrobky ve vysoké kvalitě, např. dřevěný nábytek z masivu, kožené sedací soupravy a některý soliterní nábytek. Naši výrobci obdrželi vyšší exportní ceny hlavně za kuchyňský nábytek, vybrané druhy hraček a školních a kancelářských potřeb. Exportní výkonnost odvětví se pohybovala ve sledovaném časovém období kolem 40 %. V budoucím období je naděje na její zvýšení, zejména při navýšení dodávek do zemí našich největších odběratelů v západní Evropě. Dovozní náročnost odvětví je nízká. Jedná se hlavně o vybrané druhy tropických dýh a nábytkového kování pro nábytek, speciální laky a pomocné prostředky pro výrobu nábytku, 303


hudebních nástrojů, sportovních potřeb a hraček. Objemově to však nejsou významná množství. Situaci přehledně uvádí tabulka 21.10. 21.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Zahraniční obchod s výrobky nábytkářského průmyslu a vybraných produkcí ostatního zpracovatelského průmyslu směřuje především do zemí EU - SRN, Velké Británie, Rakouska a Slovenska. Z mimoevropských zemí je nutno jmenovat hlavně USA a Kanadu. Kromě nábytku jsou předmětem vývozu hlavně hry a hračky, hudební nástroje, školní a kancelářské potřeby a zápalky. Hudebním nástrojům dává Evropa a svět oprávněně přednost pro jejich kvalitu před stejnými výrobky z Asie. Hlavními dovozními zeměmi jsou SRN, Čína, Polsko a Dánsko. Země EU se musí bránit zejména levným dovozům hraček a hudebních nástrojů z asijských zemí, kdy navíc v případě hraček jde o to, aby byly zdravotně nezávadné. Přesnou představu o teritoriálním rozdělení poskytuje graf 21.6. Vývozní teritoria v roce 2006

Slovensko Rakousko 6 %

Belgie 5%

Dánsko 4% Polsko 4% Francie 4%

8% V. Británie a S. Irsko 8%

Ostatní 23 % Německo 38 % Dovozní teritoria v roce 2006

Dánsko 12 %

Rakousko 7%

Polsko 13 %

Itálie 5%

Slovensko 3% V. Británie a S. Irsko 3% Ostatní 21 %

Čína 14 % Německo 22 % Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


21.6.3. Tuzemská spotřeba Tuzemská spotřeba výrobků odvětví má úzkou spojitost hlavně s vývozními možnostmi, ve vysoké míře ji také ovlivňuje koupěschopná síla obyvatelstva. Spotřeba se v roce 2006, měřeno za odvětví, proti roku 2005 výrazně zvýšila. V číselném vyjádření se jedná o cca 8,5 mld. Kč. Další zvýšení tuzemské spotřeby v položce nábytek signalizuje, že u nás pokračuje uspokojivým tempem bytová a občanská výstavba, jakož i další formy výstavby (školy, zdravotní zařízení, kulturní a sportovní objekty aj.). Vysoký nárůst spotřeby her a hraček vypovídá o silném populačním vývoji v ČR v posledních letech.

304


21.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků Podle jednotlivých SKP znázorňuje předmětnou problematiku tabulka 21.11. Tabulka 21.11 Tuzemská spotřeba v b.c. v letech 2000 - 2006

(mil. Kč) b.c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


15 086,0 4 224,9 232,6 2 643,5 3 601,6 6 768,6

15 249,4 4 756,3 41,9 2 544,1 2 647,4 5 227,2

16 528,8 2 674,7 277,8 3 073,8 3 652,0 5 724,6

18 906,1 2 488,6 571,4 2 515,2 4 462,4 4 719,5

20 436,8 2 731,4 945,0 2 532,2 4 715,7 5 564,9

23 956,4 2 700,9 898,7 3 335,0 7 001,0 5 677,3

25 572,6 3 120,6 818,3 4 174,1 11 403,7 6 941,7

SKP 36

32 557,2

30 466,4

31 931,6

33 663,2

36 926,1

43 569,3

52 031,1

x 100

93,6 93,6

104,8 98,1

105,4 103,4

109,7 113,4

118,0 133,8

119,4 159,8


21.7. Investice V nábytkářském průmyslu je asi 15 podniků se zahraniční účastí, avšak bez podpory investiční pobídkou. Investiční pobídky nejsou v oborech OKEČ 36, s jedinou výjimkou, realizovány. V rámci tohoto odvětví byla uskutečněna jediná, významná investiční pobídka v oboru 36.6, a to firmě Schwan-STABILO Cosmetics GmbH a Co (SRN) v Českém Krumlově na výrobu a prodej kosmetických tužek, která pomohla nastartovat velmi kvalitní výrobu kosmetických prostředků u nás. Objem hmotných investic v odvětví je nízký a patří v porovnání s ostatními odvětvími zpracovatelského průmyslu k nejmenším. V roce 2005 činily hmotné investice do odvětví OKEČ 36 cca 3,4 mld. Kč, z toho stavební cca 1,1 mld. Kč. Podíl na investicích ve zpracovatelském průmyslu je pouze kolem 2 %. Kromě nábytkářského průmyslu jsou ostatní obory investičně nenáročné (hudební nástroje, sportovní výrobky, hry a hračky). Jedná se spíše o pořizování speciálních jednoúčelových strojů či strojního vybavení inovačního typu. Vzhledem k poměrně nízké investiční náročnosti je možno zřizovat i malé výrobní jednotky pro řešení problémů s nezaměstnaností v ohrožených regionech. Projekty Green-field, Brown-field, programy technologických a inovačních center, stejně jako programy rozvoje inovačních zón, nejsou pro obory zařazené v OKEČ 36 aktuální. 21.7.1. Přímé zahraniční investice Přímé zahraniční investice byly v roce 2005 ve výši 5,15 mld. Kč a překročily o více než 1 mld. Kč objem investic z roku 2004 (= 4,06 mld. Kč). Jejich podíl na přímých zahraničních investicích zpracovatelského průmyslu v roce 2005 bylo necelé jedno procento. Vývoj tohoto druhu investic v dalších letech je obtížné předpokládat, protože při sledování jejích výše od roku 2000 zjišťujeme značnou rozkolísanost (2000 = 4,71 mld. Kč, 2001 = 3,36 mld. Kč, 2002 = 8,84 mld. Kč a 2003 = 3,32 mld. Kč). Tabulka 21.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 36 (v mil. CZK) Zahr. investice v ČR Tuzem. investice v zahraničí

k 31.12. 2000 4 710,2 146,5

k 31. 12. 2001 k 31. 12. 2002 k 31. 12. 2003 k 31. 12. 2004 k 31. 12. 2005 3 362,6 15,8

8 839,0 50,1

3 318,0 111,3

4 053,5 nevykázáno

5 152,3 nevykázáno

Pramen: ČNB

305


Přímé zahraniční investice mají na rozvoj odvětví velmi pozitivní vliv, protože umožňují především instalaci moderního technického zařízení a moderních metod řízení. Tyto firmy dosahují v důsledku toho nadprůměrných výrobních a obchodních výsledků. Situaci názorně představuje tabulka 21.12. Tuzemské zahraniční investice - porovnání OKEČ 36 se zpracovatelským průmyslem ČR je níže uvedeno v grafu 21.7. 220

300

%

%

180

200 140

100

100 60

0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2000 2001 2002 2003 2004 2005 Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 36



Pramen: ČNB


21.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Odvětví dosáhlo v posledních letech významných úspěchů v posílení mezinárodní konkurenceschopnosti. Jedná se např. o zlepšení v produktivitě práce z přidané hodnoty výroby, i když ve vztahu k sousedním Rakousku nebo SRN jsme stále na úrovni v průměru kolem 70 %. Česká republika má sortimentně i objemově velmi rozsáhlou výrobu nábytku. Poslední roky přinesly zlepšení i v průměrných kilogramových cenách vývozu a dovozu. Z jednotlivých oborů OKEČ 36 mají kromě nábytku nejlepší pozici ve vztahu k zahraničí obory: hudební nástroje, dřevěné hračky a široká škála produkce oboru 36.6. Z posledního uvedeného oboru je nutno jmenovat především školní a kancelářské potřeby a zápalky. Pro podporu zahraničního obchodu byly založeny na MPO příslušné programy, a to jednak v rámci podpor pro malé a střední podnikání a také „Operační program průmysl a podnikání“. Sleduje se tím Tabulka 21.13 Vývoj exportu výrobků SKP 36 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU

(tis. ECU, EUR, %)

2000

2001

2002

2003

1. - 4. 2004


4 340 011 x

5 554 878 128,0

6 389 531 115,0

6 749 734 105,6

2 568 065 114,7


930 199 x

1 198 207 128,8

1 337 599 111,6

1 380 854 103,2

508 986 110,3

Pramen: EUROSTAT

Tabulka 21.14 Vývoj exportu výrobků SKP 36 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU

(tis. EUR)

5.- 12. 2004


796 4 210 22 899 4 795

Pramen: EUROSTAT

306

995 714 510 072

2005 1 7 34 7

415 168 772 853

147 751 647 132


zvýšení konkurenceschopnosti českých exportérů na zahraničních trzích a jejich uplatnění v mezinárodním obchodu, stejně tak i posílení spolupráce mezi českými a zahraničními subjekty. Jsou zde zahrnuty i programy, které se zaměřují na podporu inovací a zavádění a výsledků technologického vývoje do praxe (např. programy Rozvoj, Inovace, Spolupráce aj.). Ve vztahu k zemím CEFTA ovlivňuje naše postavení a příslušné podíly hlavně Polsko, a to především jako konkurent ve výrobě levnějších druhů nábytku. V posledních letech se náš podíl na zahraničním obchodě zemí CEFTA ve vztahu k EU snižuje, i když se nejedná o dramatický ústup. Vývoj exportu za sledované období vyjadřují tabulky 21.13 a 21.14.

21.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Nábytkářský průmysl i ostatní obory, které náležejí do OKEČ 36, mají do příštích let příznivé vyhlídky nejen na udržení dosavadních pozic, ale i na jejich upevnění a rozšíření. Rozhodne o tom do značné míry i další očekávaný vzestup české ekonomiky, kterému by měl v příslušném rozsahu sekundovat i růst životní úrovně obyvatelstva. Ten by se měl projevit i v tom, že lidé v ČR budou dříve vyřazovat především pokojový a ložnicový nábytek. Tento je u nás v používání v průměru až 20 let, zatímco ve vyspělých zemích EU se užívá bytový nábytek v průměru 10 let, pak je nahrazen novým. Vyšší životní úroveň obyvatelstva by se měla projevit i ve vyšším nákupu kvalitního sportovního vybavení, jakož i v pořizování hudebních nástrojů. V zahraničním obchodě budou mít jmenované obory také příznivé předpoklady. Kvalita našeho nábytku je na dobré, někde až na velmi dobré úrovni (např. ohýbaný nábytek), stejně jako klávesové, dechové a strunné hudební nástroje. Přes veškerý technický pokrok se stále budou používat klasické dřevěné zápalky, kde je vysoká kvalita výroby odůvodněným předpokladem, že o české zápalky bude ve světě i nadále značný zájem. Stejně tak se bude i v příštích letech psát propisovacími tužkami, používat dřevěných tužek a pastelek, stěracích pryží, kartáčů, malířských válečků a štětců aj. Všechny tyto výrobky si lidé v okolním světě pamatují jako kvalitní produkci založenou bývalými KOH-I-NOOR Hardtmuth, České Budějovice nebo Spojené kartáčovny, Pelhřimov. Z tradice se však žít nedá, je nutno stále realizovat zlepšení. Stav legislativy v ČR je plně v souladu s právem ES. Požadovaným způsobem máme ošetřenou i legislativu ve vztahu k ochraně životního prostředí. K produkci oborů OKEČ 36 je třeba nepodstatné množství nebezpečných látek a materiálů v druhu i v množství, které by mohly ohrožovat životní prostředí. Výroba splňuje adekvátní zákony a směrnice ES, což se týká i problematiky odpadů, jejich ukládání a zpracování (recyklace). Byla přijata nová chemická legislativa REACH; lze usuzovat, že náklady s tím spojené neohrozí konkurenceschopnost výrobců ani nepovedou k propouštění zaměstnanců apod. Výrobci také respektují zásady, které vyplývají ze strategických dokumentů IPPC a BAT. Udržení a zlepšení dosažených pozic na vnitřním a zejména zahraničním trhu si bude žádat náročnou a trvalou práci. Týká se to především zavádění a uplatňování inovací, potřebných strukturálních změn, moderních technologií, jakož i řídící a informativní stránky výrobního procesu. Je zřejmé, že to bude spojeno s nemalými finančními náklady, a proto bude nutné dosahovat úspěšných výrobních a obchodních výsledků, aby se mohly jmenované povinnosti a záměry realizovat. Ne všem se to podaří. Proto bude i nadále celá řada především mikro a malých subjektů zanikat, naopak zase mnoho nových vznikne. Je to vidět i z výsledků každoročních resortních statistických zjišťování, která se provádějí v odvětvích dřevozpracujícího průmyslu. Odvětví by potřebovalo větší zapojení zahraničního kapitálu, protože v ČR nebyla realizována žádná akce na výstavbu např. velké moderní nábytkárny pod zahraničním vedením, jako je tomu v pilařském průmyslu. Už jeden velký nábytkářský kombinát by výrazně vylepšil dosahované výsledky odvětví (produktivitu, efektivnost). Budoucí situace si zřejmě vyžádá nutnost koncentrovat výrobce a výrobu do větších celků. Jednou z možností je pokračovat v zakládání a rozšiřování tzv. „klastrů“. Svou úlohu průběžně spolupracovat a pomáhat výrobním subjektům by měly úspěšně zvládat i oborové profesní svazy, stejně jako řídící management resp. vedení organizací. Problémy spojené s globalizací světového obchodu by neměly vytvářet našim výrobcům a distributorům překážky, které by jim bránily i nadále se rovnocenně měřit s evropskou resp. světovou špičkou.

307

Recyklace druhotných surovin

RECYKLACE DRUHOTNÝCH SUROVIN - OKEČ 37

22. Recyklace druhotných surovin 22.1. Charakteristika odvětví Odvětví recyklace druhotných surovin plní dlouhodobě významnou úlohu při uzavírání materiálových toků. Tato skutečnost je dokladem snahy podnikatelských subjektů všech oborů zpracovatelského průmyslu využívat beze zbytku suroviny, které vstoupily do výrobního procesu a zatížily tak jejich náklady. V roce 2006 bylo v ČR (dle údajů ČSÚ) opětovně využito zpracovatelským průmyslem celkem více než 4,27 mil. tun vybraných druhotných surovin. Po zaznamenaném poklesu v roce 2005 to představuje mírný nárůst. Tradičně je uzavírán látkový cyklus především ve sklářském, hutním a papírenském průmyslu. Ostatní zpracovatelský průmysl prochází v této oblasti intenzivním vývojem a lze očekávat podstatné změny ve zpracování plastů, pryže, pneumatik a dalších komodit. Odvětví je propojeno s domácím, evropským i mimoevropským trhem. Významnými komoditami jsou šrot, kovové i nekovové odpady a použité i nepoužité výrobky určené ke zpracování na druhotné suroviny, jejichž kvalita je vhodná k materiálovému využití v dalších odvětvích zpracovatelského průmyslu. Rozmanitost látkového zastoupení uzavíraných cyklů se stále rozšiřuje ve vazbě na rozvoj výrobních technologií dalších odvětví (např. raf inérského zpracování ropy, chemického průmyslu, gumárenského a plastikářského průmyslu). Odvětví recyklace druhotných surovin (37) je členěno na obory recyklace kovového odpadu a šrotu (37.1) a recyklace nekovového odpadu (37.2). Celkové tržby podniků odvětví 37 za prodej vlastních výrobků dosáhly v roce 2006 hodnoty 26,7 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2005 tak vzrostly a dosáhly hodnoty 157,8 %. Z grafu 1 je zřejmé, že na celkových tržbách z prodeje vlastních výrobků a služeb se podílel převážně obor recyklace kovového odpadu a šrotu (75,14 %). Nižší podíl pak tradičně představují tržby oboru recyklace nekovového odpadu (24,85 %). Obor 37.2 však zaznamenal ve srovnání s rokem 2005 více než dvojnásobný nárůst, takže jeho podíl na celkových tržbách z prodeje vlastních výrobků zaznamenal v roce 2006 meziroční nárůst téměř o 5 p.b. 37.2 Recyklace nekovového odpadu 25 %

37.1 Recyklace kovového odpadu s šrotu 75 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


Význam a potřeba recyklace, opětovného použití a dalších forem využití již jednou zpracovaných a použitých surovin, se neustále zvyšuje. Tento stav pozitivně ovlivňují právní předpisy Evropských 309


společenství svým soustavným tlakem a nárůstem požadavků. Legislativa ČR jde však v některých případech ještě nad rámec práva ES. Tím se vytváří intenzivnější tlak na naše podniky, které se tak mohou dostat do znevýhodněného postavení vůči podnikatelským subjektům v ostatních členských státech, ale i v hospodářském prostoru mimo Evropu. Tento tlak se dotýká zejména běžně zpracovávaných druhotných surovin (železné a neželezné kovy, papír, plasty, sklo), ale i dalších v souvislosti s postupným zvyšováním rozsahu zpětného odběru vybraných skupin výrobků s ukončenou životností (např. odpadní oleje, baterie a akumulátory, obaly a odpady obalů, výbojky a zářivky, autovraky, elektrická a elektronická zařízení). Významným rysem odvětví je udržitelné hospodaření s primárními přírodními zdroji a v této souvislosti i snižování negativních dopadů na životní prostředí a zdraví. Cyklické hospodaření s kovy má v ČR trvale narůstající tendenci a pohybuje se mezi hodnotami 15 až 20 %.

22.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Pozice odvětví zpracování druhotných surovin v rámci zpracovatelského průmyslu není u převážné části ekonomických ukazatelů dosud nikterak význačná. Např. svým podílem na tržbách z prodeje vlastních výrobků a služeb, který je sledován souhrnně v rámci zpracovatelského průmyslu jinde neuvedeného (sektor DN), činí v roce 2006 pouze 3,6 %. Svým podílem tak sektor DN převyšuje pouze údaje za sektory textilního a oděvního průmyslu, kožedělného průmyslu, dřevozpracujícího průmyslu a koksování a rafinérské zpracování ropy. Za ostatními sektory zaostává. Tuto zdánlivě méně významnou pozici z hlediska ekonomických ukazatelů si bez větších výkyvů sektor udržuje po celé sledované období. Výroba oceli a litiny, neželezných kovů, skla, papíru a některých dalších výrobků zpracovatelského průmyslu ČR je však na produktech odvětví recyklace druhotných surovin trvale závislá. Význam odvětví 37.1 je dále zdůrazněn zejména tím, že v důsledku vyčerpání průmyslově využitelných přírodních zdrojů neželezných kovů v ČR jsou druhotné zdroje jediným domácím zdrojem neželezných (včetně drahých) kovů v průmyslovém měřítku. Zcela jednoznačná závislost na druhotných surovinách je patrná např. u výroby akubaterií. Část ekonomických subjektů OKEČ 37 také úspěšně vyvíjí zahraničně obchodní činnost na úseku recyklace (OKEČ 51.57), jehož celkový finanční objem převyšuje v posledních letech podle celní statistiky 21 mld. Kč. Celkový objem vývozu druhotných surovin z ČR má od roku 2000 trvale narůstající tendenci a převyšuje objem i tempo dovozu srovnatelných komodit. Z metodického hlediska však tyto navazující podnikatelské aktivity již do OKEČ 37 nenáleží. Celková výše státní podpory malého a středního podnikání cestou Ministerstva průmyslu a obchodu rozvoji odvětví OKEČ 37 v období 2000 až 2006 převýšila 200 mil. Kč ve formě poskytnutých záruk na úvěr, úvěrů a přímých finančních příspěvků. K významným projektům patří podpora vybudování střediska pro získávání těžkých kovů z odpadu a další. S podporou odvětví 37 počítá také operační program podnikání a inovace (OPPI). Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje již dlouhodobě také projekty výzkumu a vývoje. Z celkového počtu více než sto projektů byla podpora zaměřena např. na zhodnocvání stavebních sutí, vyřazených autokatalyzátorů, recyklace drahých kovů, recyklaci druhotných surovin s obsahem lithia, odpady z výroby olovnatého křišťálu, zpracování odpadních surovin s obsahem těžkých a drahých kovů apod. Rozvoj a aplikace některých technologických procesů zpracování a úpravy odpadů zaměřené na jejich využití zůstávají však přitom i nadále za potenciálními hranicemi jejich možností. Patří mezi ně např. průmyslové aplikace hydrometalurgie, biotechnologií a další obory.

22.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Zásadní podíl na úpravě a přepracování druhotných surovin mají převážně pouze subjekty vykazující větší počet zaměstnanců tzn. ty, které jsou vybaveny složitějším technologickým zařízením na fyzikální, mechanickou a chemickou úpravu a přepracování. U menších a středních podniků převažuje pak spíše nakládání s odpady s nižšími nároky na investiční vybavenost v technologických fázích sběru, výkupu a svozu, s celkově nižším podílem na úpravě a přepracování. 310


V roce 2005 i 2006 pokračoval proces změny struktury odvětví 37 směrem k podnikům s větším počtem zaměstnanců. U produkčních charakteristik uvedených v tabulce 1 představují největší podíl subjekty s 50 až 249 zaměstnanými osobami, tj. tržby za prodej VV a S představují 59,77 % a účetní přidaná hodnota 44,58 % z celkových hodnot odvětví 37. Tabulka 22.1 Produkční charakteristiky v roce 2005 podle velikostních skupin - OKEČ 37 (mil. Kč, osob)

0–9


1 064,7 365,9 1 127

10 – 49 4 713,2 1 055,2 2 040

50 – 249

250 – 999

10 117,7 1 227,8 2 319

1 032,5 105,2 254

250 - 999

více než 1000

Více než 1000 0,0 0,0 0


60 %

50 40 30 20 10 0 0-9

10 - 49






Mezi významné subjekty oboru s největšími dodávkami produkce výrobků z ocelového odpadu a šrotu, včetně odpadů drahých a ušlechtilých kovů (obor 37.1) náleží především: TSR Ctech Republik, SD Brno, Trojek Ostrava, Moravskoslezský KŠ, Metalimex, KŠ Praha a LAM, Kovošrot Děčín, Kovohutě Příbram nástupnická, Kovohutě Mníšek, A1 INVEST Břidličná, Kovohutě Rokycany, Kovohutě Čelákovice, COMAX, Měď Povrly, Alcan Děčín Extrusion, SAFINA. V oboru recyklace nekovového odpadu (37.2) patří mezi významné subjekty: REMAT Trade Brno, Eurowaste Štětí, Sběrné suroviny Liberec, ORC Group Ostrava, AMT Příbram, ASA, Jelínek Trade Zlín. Na úseku činnosti odvětví OKEČ 37 významně působí řada dobrovolných profesních sdružení, např.: Svaz průmyslu druhotných surovin (SPDS - APOREKO), který je dlouhodobě působícím sdružením subjektů s rozhodujícím podílem výkupu, úpravy, zpracování a dodávek zejména šrotu a dalších komodit, dále Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v ČR a řada dalších.

22.4. Regionální struktura odvětví V regionální struktuře odvětví došlo v roce 2006 ve srovnání s rokem 2005 k dílčímu posunu především výraznějším nárůstem aktivit vykazovaných za Moravskoslezský kraj, který spolu se Středočeským krajem dosáhl 37% podílu na tržbách z prodeje VV a S. Jak je zřejmé z grafu 22.3 spolu s Jihomoravským a Ústeckým krajem pak vytvořily více než 63,31 % podílu tržeb celého odvětví. Do ekonomických 311


subjektů Moravskoslezského, Středočeského a Jihomoravského kraje je také soustředěna i značná část účetní přidané hodnoty (47,65 %) způsobené především celkovou úrovní technické vybavenosti. Převažující počet pracovníků v oboru (54,28 %) je soustředěn ve Středočeském, Jihomoravském, Moravskoslezském kraji a hl. Městě Praha. Tržby za VV a S


Zaměstnanci


0

10

20

30

0

10

%

20

30

0

5

10 %

%

15

20



22.5. Hlavní ekonomické ukazatele 22.5.1. Základní produkční charakteristiky Ve srovnání s převážně pozvolným vývojem tržeb z prodeje VV a S za období od roku 2000 byl v roce 2006 zaznamenán u celého odvětví 37 (tabulka 22.2 a graf 22.4) výraznější meziroční nárůst tohoto ukazatele (meziročně 157,8 %). Tento nárůst převýšil i tempo nárůstu tržeb dosažené za celý zpracovatelský průmysl. Rovněž účetní přidaná hodnota (tabulka 22.3 a graf 22.4) vykazuje v kumulovaném indexu tendenci trvalého nárůstu a dosáhla v roce 2006 hodnoty 174,1 % ve srovnání s rokem 2000, a to při meziročním indexu 2006/2005 v hodnotě 130,7 %. Tabulka 22.2 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

OKEČ 37.1 OKEČ 37.2 OKEČ 37 meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.) * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

312

2001

2002

9 276,8 2 256,2

10 790,3 3 063,9

10 249,4 2 436,0

11 533,0

13 854,2

x 100,0

120,1 120,1

2003

2004

2005

2006*

9 183,2 2 262,9

14 846,3 3 122,1

13 742,0 3 186,0

20 077,9 6 640,4

12 685,4

11 446,1

17 968,4

16 928,0

26 718,3

91,6 110,0

90,2 99,2

157,0 155,8

94,2 146,8

157,8 231,7


Přes počáteční nárůst počtu zaměstnaných osob (tabulka 22.4 a graf 22.4) po roce 2000 se postupně podařilo dřívější nárůst eliminovat, takže v roce 2006 bylo dosaženo hodnot srovnatelných s rokem 2000. Kumulovaný index za toto období dosáhl v roce 2006 hodnoty 101,0%. Tabulka 22.3 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

OKEČ 37.1 OKEČ 37.2

1 518,1 464,4

1 987,7 429,9

1 886,5 783,6

1 595,3 589,3

2 319,9 663,2

1 936,6 817,5

2 662,9 787,9

OKEČ 37

1 982,5

2 417,6

2 670,1

2 184,6

2 983,1

2 754,1

3 450,8

x 100,0

121,9 121,9

110,4 134,7

81,8 110,2

136,6 150,5

92,3 138,9

125,3 174,1



2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


4 400 1 260

4 857 1 692

4 326 1 843

3 686 1 689

3 744 1 659

3 770 1 970

3 705 2 009

OKEČ 37

5 660

6 549

6 169

5 375

5 403

5 740

5 714

meziroční index kumulovaný index

x 100,0

115,7 115,7

94,2 109,0

87,1 95,0

100,5 95,5

106,2 101,4

99,5 101,0


250

120 %

%

210

110 170

100 130 90

90 2000 2001

2002 2003 2004

2005 2006*

2000

2001 2002 2003 2004 2005 2006*




Tržby za VV a S ZP

190 %

170 150 130 110 90 2000 2001

2002 2003 2004

2005 2006*



313


Tempo růstu nákladů celkem v období 2000 až 2006 (tabulka 22.5) s kumulovaným indexem pouze 179,9 se podařilo podnikové sféře udržet na nižší úrovni než činilo tempo růstu tržeb z prodeje VV a S, které bylo za stejné období vykázáno (tabulka 22.3) kumulovaným indexem 2006/2000 v hodnotě 231,7. Tabulka 22.5 Náklady celkem v b.c. v letech 2000 - 2006 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


(mil. Kč) b. c.

11 387,5 2 455,2

12 363,0 4 518,5

12 080,2 2 825,3

10 709,1 2 751,7

16 747,0 3 589,4

15 308,5 3 742,7

20 726,9 4 173,3

OKEČ 37

13 842,7

16 881,5

14 905,5

13 460,8

20 336,4

19 051,2

24 900,2

x 100,0

122,0 122,0

88,3 107,7

90,3 97,2

151,1 146,9

93,7 137,6

130,7 179,9


V roce 2006 došlo k poklesu osobních nákladů (tabulka 22.6) s meziročním indexem 2006/2005 v hodnotě 97,8. Nárůst osobních nákladů byl za celé období 2000 až 2006 pomalejší než u nákladů celkem. Kumulovaný index 2006/2000 dosáhl pro osobní náklady hodnoty 134,0. Tabulka 22.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c. OKEČ 37.1 OKEČ 37.2 OKEČ 37 meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

789,1 226,9

890,9 335,4

874,3 403,9

802,8 372,1

924,3 382,1

933,9 459,0

987,9 373,7

1 016,0

1 226,3

1 278,2

1 174,9

1 306,4

1 392,9

1 361,6

x 100,0

120,7 120,7

104,2 125,8

91,9 115,6

111,2 128,6

106,6 137,1

97,8 134,0


22.5.2. Produktivita práce a osobní náklady Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (tabulka 22.7) měla ve sledovaném období u odvětví 37 narůstající tendenci a byla tažena především nárůstem hodnoty toho ukazatele pro obor recyklace kovového odpadu a šrotu (37.1), který rostl téměř dvakrát rychleji (1,96 krát), než u oboru recyklace nekovového odpadu (37.2). Je to přímý důsledek obecně náročnějších technologií aplikovaných při úpravě a zpracování kovového odpadu a šrotu. S ohledem na výhledové záměry rozvoje odvětví lze očekávat obdobný trend i pro příští období. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě měl ve sledovaném období (tabulka 22.8) i přes dílčí výkyvy tendenci trvalého snižování a dosáhl v roce 2006 hodnoty 0,395, což představuje ve srovnání s rokem 2000 snížení na 77,15 % původní hodnoty. Tento vývoj byl způsoben především nárůstech technické vybavenosti provozovaných technologií a snižováním podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě. Tempo snižování podílu osobních nákladů bylo ve sledovaném období vyšší než tempo snižování hodnoty tohoto ukazatele za celý zpracovatelský průmysl. Tabulka 22.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2000 - 2006 (tis. Kč/zam.) b.c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


345,0 368,6

409,2 254,1

436,1 425,2

432,8 349,0

619,6 399,8

513,6 414,9

718,7 392,3

OKEČ 37

350,3

369,2

432,8

406,4

552,1

479,8

603,9


x 100,0

105,4 105,4

117,2 123,6

93,9 116,0

135,8 157,6

86,9 137,0

125,9 172,4


314

Recyklace druhotných surovin Tabulka 22.8 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000 - 2006 (-)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


0,520 0,489

0,448 0,780

0,463 0,515

0,503 0,631

0,398 0,576

0,482 0,561

0,371 0,474

OKEČ 37

0,512

0,507

0,479

0,538

0,438

0,506

0,395


110

190 %

%

170

100

150

90 130

80

110

70

90 2000

2001

2002

2003

2004

2000 2001 2002

2005 2006*

2003 2004 2005 2006*


Produktivita práce z účetní PH OKEČ 37 Produktivita práce z účetní PH ZP * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


22.6. Investice 22.6.1. Přímé zahraniční investice Tabulka 22.9 Přímé zahraniční investice OKEČ 37 (v mil. CZK)

k 31.12. 2000


k 31. 12. 2001 k 31. 12. 2002 k 31. 12. 2003 k 31. 12. 2004 k 31. 12. 2005

533,1 2,6

385,9 2,9

746,2 1,9

790,8 7,9

869,2 2,3

1 274,1 4,2

Pramen: ČNB

240

300

%

%

180

200

120

100

0

60 2000

2001

2002

2003

2004


2005

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 37 Tuzemské investice v zahraničí ZP

Pramen: ČNB


315


Celkový objem přímých zahraničních investic v odvětví 37 dosáhl za sledované období částky 4,6 mld. Kč a výrazně přispěl k úrovni konkurenceschopnosti příslušných podnikových subjektů. Vzhledem k nárůstu realizovaných tržeb a odbytu na tuzemském i zahraničním trhu lze očekávat obdobný nárůst i pro příští období. Rovněž zvyšující se právní nároky na rozšíření zpracovávaných komodit dávají předpoklad dalšího nárůstu investičního vybavení odvětví 37.

22.7. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Dosavadní inovační intenzita sektoru zpracovatelského průmyslu jinde neuvedeného (DN) je hodnocena mírně pod dosahovaným průměrem zpracovatelského průmyslu ČR. Rovněž podíl inovujících podniků sektoru zpracovatelského průmyslu jinde neuvedeného (DN) je hodnocen jako mírně pod průměrem zpracovatelského průmyslu ČR celkem. Omezující faktory inovací nebyly dosud pro odvětví 37 důsledně sledovány ani analyzovány a jejich posouzení je spíše nahodilé. Lze přitom očekávat, že v důsledku přirozeného tlaku na normovanou jakost produktů, minimální standardy zpracování i ekonomický efekt podnikání a vytváření autorizovaných společností, bude v návaznosti na materiálový a technologický charakter příslušných komodit postupně dále opouštěna zpracovatelská základna odvětví 37 rozptýlená do drobných a malých kapacit a poroste i napojení na kolektivní sběrné systémy v Evropě. Od toho lze očekávat i zvýšenou úroveň inovační intenzity a zvýšený podíl inovujících podniků.

22.8. Shrnutí a perspektivy odvětví Dosavadní vývoj a budoucí úroveň konkurenceschopnosti odvětví Většina podnikatelských subjektů odvětví 37 zaznamenává trvalý nárůst konkurenceschopnosti na domácím i zahraničním trhu v důsledku prohlubování technologických i kapitálových vazeb na zahraniční subjekty vyspělých zemí a tradičním napojením na mezinárodní nevládní organizace burzovního a podnikatelského charakteru. Faktory, které ovlivní budoucí vývoj odvětví Budoucí vývoj odvětví je odvislý především od celkového mezinárodního posilování tlaku na hospodaření s neobnovitelnými surovinovými zdroji založeného na zásadách udržitelného rozvoje. Kromě materiálových úspor spojených s hospodařením s prvotními surovinovými zdroji jsou u využívání druhotných surovin značným přínosem u četných aplikací i úspory energie. Při výrobě hliníku a plastů převyšuje např. tato úspora 90 % energie. U řady dalších energeticky náročných výrob (např. zinek, sklo, pryž) převyšují úspory energie spotřebované při výrobě z druhotných surovin 70 %. Základním koncepčním nástrojem pro zvyšování úrovně recyklace v ČR je zejména materiál „Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů“, zpracovaná v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu a schválená vládou ČR usnesením č. 1311 ze dne 13.12.1999 a aktualizovaná následnými usneseními vlády k vyhodnocení stavu plnění. Ke zvýšení úrovně recyklace je zaměřen i právní rámec stanovený příslušnými akty a právními předpisy EU transponovanými především do zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a příslušných prováděcích předpisů. Na tyto předpisy navazuje pak „Plán odpadového hospodářství ČR“ vyhlášený 4. června 2003 nařízením vlády č. 197/2003, který stanovuje cíl „...zvýšení využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 % do roku 2012 a materiálového využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 ...“. Ke splnění tohoto cíle jsou postupně zpracovávány realizační programy (např. pro odpadní oleje, autovraky, stavební a demoliční odpady, elektrická a elektronická zařízení i pro další komodity). Stále důrazněji se proto prosazuje pro mezinárodní srovnávání ukazatel podílu druhotných surovinových vstupů na celkových materiálových vstupech. Tyto tlaky odvozené od aktivit OSN, jsou jedno316


značně formulovány nejen v aktualizovaném dokumentu „Strategie udržitelného rozvoje zemí EU“, ale i jeho aplikací v „Aktualizované strategii udržitelného rozvoje ČR“, která je připravována k projednání ve vládě ČR do konce roku 2007. Jedním z cílů této strategie je i vytvoření kvalitního právního a institucionálního prostředí pro dosažení udržitelné spotřeby a výroby. Dosažení tohoto cíle je jednou z rozhodujících podmínek pro mezinárodně srovnatelný další rozvoj odvětví 37, které se začíná profilovat jako nový segment evropského i světového průmyslu. Podíl druhotných surovinových vstupů na celkových materiálových vstupech je jedním z klíčových indikátorů pro hodnocení stavu a změn udržitelného rozvoje průmyslové výroby a celého hospodářství. Specifickou motivační úlohu hraje pak desetiletý „Rámec programů udržitelné spotřeby a výroby přijatý radou vlády pro udržitelný rozvoj v roce 2005“, jehož součástí je i „Program udržitelného užití a produktivity zdrojů“ připravovaný v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu. Předpokládá se, že akční program pro stanovené prioritní oblasti udržitelné spotřeby a výroby, bude dokončen v roce 2009 a posílí celkový tlak na mezinárodní zlepšení pozice ČR na úseku materiálové produktivity. Podniková sféra subjektů odvětví 37 dosud velmi flexibilně reaguje na nové směry a trendy nejen v ČR a EU, ale i v celosvětovém měřítku. Plně přitom využívá i podněty domácího i zahraničního (evropského i mimoevropského) trhu a kapitálového napojení na zahraniční firmy a příslušná nadnárodní profesní sdružení - zejména BIR a ISWA. Přirozeným a stabilním cílem řady podnikatelských subjektů je proto upevnění konkurenceschopnosti produkce a postavení na trhu včetně prohloubení spolupráce se zahraničními obchodními partnery a jejich kapitálovou účastí. Realizace těchto změn přinesla s sebou i značné finanční náklady, které provázejí zvyšování technologické náročnosti pořízením potřebných kapacit a zajištěním jejich provozu k naplnění zákonných povinností na řadě úseků (např. zpracování zvyšujícího se počtu autovraků, zajištění zpětného odběru a úpravy elektrického a elektronického zařízení, upotřebených olejů, odpadů z energetiky i další). Naplnění těchto povinností je spojeno i s odpovídajícími inovačními změnami v počtu a kvalifikaci pracovníků odvětví 37 na všech úrovních řízení. K urychlení rozvoje odvětví 37 by napomohlo odstranění bariér, vyvolaných nepřiměřenými požadavky v oblasti environmentální legislativy a celkové snížení administrativní zátěže podnikatelských subjektů. Výrazným odlehčením pro podnikatelskou sféru by byla i jednoznačná zákonem deklarovaná definice „druhotné suroviny“. Snížila by se tak administrativní zátěž podnikatelské sféry na úseku činností v odvětví recyklace druhotných surovin (OKEČ 37). Tímto opatřením se usnadní využívání druhotných surovin a postupně tak může docházet ke snižování čerpání neobnovitelných zdrojů, jak materiálových tak i energetických.

317

VÝROBA ELEKTRICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ - DL. 15. Výroba kancelářských strojů a počítačů - OKEČ 30

Recommend Documents