Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra podnikání a oceňování
Vypracování podnikatelského plánu podniku Bakalářská práce
Autor:
Oleksandra Molodets Ekonomika a management malého a středního podnikání
Vedoucí práce:
Praha
PhDr. Karel Preuss, CSc.
Červen, 2011
Poděkování Vyjadřuji poděkování vedoucímu bakalářské práce za profesionální konsultace při psaní této práce. Také děkuji řediteli turistické společnosti OAO "Ukrajina turistická" za poskytnuté informační materiály.
V Praze, červen 2011
Oleksandra Molodets
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a pouţila uvedenou literaturu. Potvrzuji, ţe elektronická verze této práce zcela odpovídá tištěné, a jsem seznámena se skutečností, ţe práce bude archivována v knihovně BIVŠ a bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze, červen 2011
Oleksandra Molodets
Anotace V práci jsou popsány základy obchodního plánování firmy. Velká pozornost je věnována funkcím podnikatelského záměru. Také je popsáno sloţení částí podnikatelského záměru. Praktické vypracování podnikatelského záměru bylo provedeno na základě materiálů turistického podniku OAO "Ukrajina turistická", který pracuje na budování lyţařského střediska "Star-Light". Zároveň byly vyčleněny zvláštnosti podnikatelského plánování v oblasti cestovního ruchu.
Annotation:
The paper disclosed the basis of business planning of the company. Much attention is paid to the functions of a business plan. The content of sections of the business plan is described. Practical drafting of a business plan was formulated on the basis of materials of tourist enterprise "Tourist Ukraine" building the ski resort "Star-Light". At the same time features of business planning in tourism were identified. Keywords: business plan, investment plan, competitiveness, marketing plan, pricing Klíčová slova: podnikatelský záměr, investiční plán, konkurenceschopnost, marketingový plán, tvorba cen
Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 6 1. Základy obchodního plánování v oblasti turismu.............................................................. 8 1.1 Účel podnikatelského záměru .............................................................................. 8 1.2 Zvláštnosti plánování podnikání v oblasti turistiky ........................................... 10 1.3 Analýza lyţařské turistiky na Ukrajině.............................................................. 15 2. Vypracování podnikatelského záměru pro lyţařské středisko "Star-Light" .................... 18 2.1 Shrnutí projektu ................................................................................................. 18 2.2 Historie podniku, stručná informace o společnosti............................................ 19 2.3. Vyhodnocení konkurence a výběr konkurenční strategie ................................. 21 2.4 Marketingový plán ............................................................................................. 23 2.5 Výrobní program ............................................................................................... 30 2.6 Finanční plán ..................................................................................................... 36 2.7 Perspektivy rozvoje lyţařského střediska "Star-Light" ..................................... 45 Seznam literatury ................................................................................................................. 49 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE .................................................................................................... 50
5
Úvod V trţním hospodářství podnikatelé nedosáhnou stabilního úspěchu, pokud nebudou přesně a efektivně plánovat svou činnost, neustále shromaţďovat a akumulovat informaci jak o stavu cílových trhů, postavení konkurence, která působí na těchto trzích, tak i o svých vlastních perspektivách a příleţitostech. Kaţdý podnikatel, který začíná svou činnost, si musí jasně představovat potřebu v perspektivě pro finanční, materiální, pracovní a intelektuální zdroje, zdroje jejich získávání, stejně jako umět přesně vypočítávat efektivitu vyuţívání zdrojů při procesu práce firmy. Při vší různorodosti forem podnikání, existují klíčová ustanovení, která jsou pouţitelná prakticky ve všech oblastech komerční činnosti a pro různé společnosti, ale nezbytná pro včasnou přípravu a moţnost vyhnout se tak potenciálních obtíţí a nebezpečí, čímţ se sniţuje riziko při dosahování určených cílů. Důleţitým úkolem je problém přilákání investic, včetně zahraničních, do činných a rozvíjejících se společnosti. K tomu je potřeba argumentovat a zdůvodňovat zpracování projektů (návrhů), které vyţadují investice. Pro tyto a jiné cíle je pouţíván podnikatelský záměr. V trţní ekonomice podnikatelský záměr je pracovním nástrojem, který se pouţívá ve všech oblastech podnikání. Podnikatelský záměr popisuje chod společnosti a ukazuje, jakým způsobem její vedoucí hodlají dosáhnout svých cílů a záměrů, a to především zvýšení rentability provozu. Dobře vypracovaný podnikatelský záměr pomáhá firmě růst, získávat nové pozice na trhu, kde působí, sestavovat perspektivní plány svého rozvoje. Vzhledem k tomu, ţe podnikatelský záměr je výsledkem výzkumů a organizační práce, jejichţ cílem je studium konkrétních odvětví činnosti firmy (výrobků nebo sluţeb) na určitém trhu a při stávajících organizačně-ekonomických podmínkách, je zaloţen na: - konkrétním projektu výroby určitého zboţí (sluţeb) - vytvoření nového typu výrobku nebo poskytování nových sluţeb (zvláštnosti uspokojení potřeb, atd.); - komplexní analýze průmyslové, hospodářské a obchodní činnosti organizace, jejichţ účelem je rozlišit silné a slabé stránky, specifiky a odlišnosti od ostatních firem; - zkoumání specifických finančních, technických, ekonomických a organizačních ústrojí, pouţívaných v ekonomice pro dosaţení konkrétních úkolů. Cílem práce je vytvořit podnikatelský záměr pro zdůvodnění vytvoření lyţařského střediska "Star-Light" v Ivano-Frankivské oblasti s cílem rozšíření činnosti jiţ fungujícího podniku. 6
Primárními úkoly, nezbytnými pro dosaţení cíle práce, jsou následující: odůvodnění ekonomické účelnosti směrů rozvoje podniku; výpočet očekávaných finančních výsledků; zjištění zdroje financování pro realizaci zvolené strategie, tj. způsobů koncentrace finančních zdrojů, výběr pracovníků, kteří jsou schopni realizovat tento plán. Objektem práce je působící turistický podnik OAO "Ukrajina turistická" Předmětem práce jsou teoretické základy a praktické přístupy k vypracování podnikatelského záměru podniku. Informačními základy pro výzkum byly legislativní a další právní dokumenty, jimiţ se řídí proces vypracování podnikatelského záměru pro podnik na Ukrajině, statistické materiály, výkazy podniku, vědecké práce tuzemských a zahraničních vědců. Struktura práce odráţí obecnou myšlenku a logiku výzkumu a obsahuje úvod, dvě hlavní části, závěr, seznam literatury (14 výtisků a 9 on-line vypracovaných zdrojů). Hlavní text je uveden na 47 stránkách tištěného textu, obsahuje 19 tabulek a 1 obrázek)
7
1. Základy obchodního plánování v oblasti turismu 1.1 Účel podnikatelského záměru Přechod post-socialistických zemí do trţního hospodářství za těchto okolností nemá alternativy. V tomto ohledu stále více pro získání finančních prostředků na rozšíření činnosti firem a podniků je potřebný podnikatelský záměr. Ovládání teoretickými a praktickými dovednostmi přípravy podnikatelského záměru je nezbytnou podmínkou úspěchu jak pro pracovníky ekonomických sluţeb, tak i vedoucí firem, organizací, podniků, bez ohledu na právní formu a rozsah provozu. Podnikatelský záměr je dokumentem, který popisuje všechny hlavní aspekty budoucnosti firmy nebo nové činnosti, obsahuje rozbor všech otázek, se kterými se můţe setkat, a také způsoby, jak tyto otázky řešit. Dobře navrţený podnikatelský záměr odpovídá na otázku: je vůbec vhodné investovat do nějaké činnosti, a zdali přinese projekt výnos, dostatečný, aby se vyplatilo veškeré úsilí a prostředky? Podnikatelský záměr je komplexním dokumentem, který odůvodňuje a hodnotí projekt z pohledu všech hlavních příznaků, které odlišují projekt jak strategické rozhodnutí od současných řídicích opatření. Projekt je souborem vzájemně souvisejících opatření, určených k vytváření nových výrobků nebo sluţeb. Novost a originalita projektu je omezena časovými rámci, na konci jejich rozsahu projekt ztrácí svou hodnotu, stává se nepouţitelným pro ţivotní prostředí 1. Kaţdý projekt má v sobě účelné změny prostředí, ve kterém se realizuje. Samozřejmě, pro vytvoření a realizaci projektů jsou vyţadovány omezené zdroje: pracovní, materiální, finanční a technické. Jestli je projekt vytvořen a realizován v konkurenčním prostředí, pro odůvodnění jeho účinnosti je vyţadováno vypracování podnikatelského záměru. Za podmínek absence konkurence iniciátor projektu se omezuje techniko-ekonomickým odůvodněním. Na úspěšném dokončení projektu mají zájem všichni jeho účastníci. V důsledku toho by podnikatelský záměr měl obsahovat argumentovanou informaci, která odpovídá jejich zájmům. Takţe: - vedoucí projektu a tým - podíl na zisku, odměňování podle výsledků práce (v případě nájemné práce objednavatele projektu), zvýšení profesního hodnocení;
1
Buchalkov M. I. Plánování uvnitř firmy. – M.: INFRA-M, 2000. – S. 27. 8
- objednavatel (majitel) – příjmy z realizovaného projektu, zavádění nových podnikatelských záměrů do činnosti společnosti, reinţenýring činných podnikatelských záměrů a nakonec transformace společnosti v určeném strategickém směru; - vládní orgány – daně ze všech účastníků, a také řešení sociálních, ekonomických, ekologických a jiných problémů v regionu, na jehoţ území se projekt realizuje; - spotřebitelé – výrobky a sluţby; - investoři – navrácení vynaloţeného kapitálu s úroky, podmínky pro stabilní ziskovou činnost ve vybrané strategické zóně hospodaření; - ostatní angaţované strany – uspokojení svých ekonomických a neekonomických zájmů2. Je všeobecně známo, ţe nejlepším způsobem vyhodnocení svých šancí na úspěch je plánování a zastávání určených orientačních bodů. Plán ochrání podnikatele od komerční činnosti, která je předurčena k zhroucení. Je-li zamýšlená činnost na pokraji bankrotu, plán objasní, proč je levnější vzdát se pochybného záměru, neţ se na vlastní zkušenosti učit tomu, co by nás plán naučil během několika hodin soustředěné práce, cílené na jeho vytvoření. A nakonec plán vybaví potřebnou informací těch, kdo má zájem na objektivním posouzení daného podnikatelského záměru, a to zejména v případě, ţe firma bude potřebovat vnější financování. Pečlivě vypracovaný plán můţe být rychle přepracovaný do finanční ţádosti, která uspokojí většinu věřitelů. Hlavní hodnota podnikatelského záměru se určuje tím, ţe on: -
umoţňuje zjistit ţivotaschopnost podniku v konkurenčním prostředí;
-
obsahuje směrník rozvoje podniku;
-
je důleţitým nástrojem odůvodnění pro obdrţení finanční podpory od investorů.
Osobní účast vedoucího na vytvoření podnikatelského záměru je natolik důleţitá, ţe mnoho zahraničních bank a investičních společností obecně odmítají uvaţovat o ţádosti o přidělení finančních prostředků, doví-li se, ţe podnikatelský záměr od začátku do konce byl připraven poradcem, a vedoucím byl jen podepsán3. To neznamená, ţe se nemají pouţívat sluţby poradců, naopak, poradenství je zpravidla vítáno investory. Nicméně, při osobním zapojení do práce vedoucí napodobuje svou budoucí činnost, testuje návrh a sám sebe: stačí-li mu sil zajistit úspěch podniku a dále pokračovat?
2 3
Burov V.P. Podnikatelský záměr firmy: teorie a praktika. – M.: "EKMOS", 2010. – S. 98-99. King U. Strategické plánování a hospodářská politika. – M.: Progres, 2001. – S. 39. 9
Je třeba poznamenat, ţe podnikatelský záměr je dokumentem, který se dívá do budoucna, doporučuje se ho sestavovat na 2-3 roky, to znamená, přesně na dobu strategického projektu. Navíc, v prvním roku se doporučuje, aby základní ukazatele byly poskytovány s měsíčním členěním, v druhém - s čtvrtletním, a teprve od třetího roku mohou být omezeny na roční. V závislosti na propracování zdrojového materiálu se rozlišuje expresní podnikatelský záměr, technickoekonomické zdůvodnění projektu, pracovní podnikatelský záměr, podnikatelský záměr jako investiční ţádost. Expresní podnikatelský záměr je dokumentem, který má za hlavní účel zkrácený přehled o stavu organizace, zaměřený především na vypracování celkového portrétu organizace, a prezentaci nových sluţeb a produktů. Technickoekonomické zdůvodnění projektu je nejspecializovanějším druhem podnikatelského záměru, jehoţ hlavním cílem je poskytovat spolehlivé informace o konkrétních vyhlídkách na hospodářský rozvoj projektu a výrobního procesu. Investiční
podnikatelský
záměr
je
dokumentem,
namířeným
na
získání
potenciálních investorů, odůvodnění ziskovosti a přitaţlivosti. Vidíme tedy, ţe podnikatelský záměr je důleţitou součástí zahájení podnikání. S jeho pomocí můţeme naprogramovat činnosti na 2-3 roky dopředu. A alespoň částečně s jistotou se dívat do budoucnosti.
1.2 Zvláštnosti plánování podnikání v oblasti turistiky Specificita plánování byznysu v jakémkoli odvětví, včetně turistiky, se určuje především podle odlišností druhů činnosti, materiální báze a organizačně právních forem jejich realizace. V tomto ohledu cestovní ruch jako komplex odvětví, tj. soubor podniků, jejichţ činnost přímo souvisí s poskytováním turistických sluţeb, je velmi sloţitým objektem. Omezovat se jen koncepcí turistického produktu a činností pro jeho realizaci by nebylo zcela oprávněno, protoţe významná část poskytovaných sluţeb podniky turistické infrastruktury připadá na zákazníky, kteří mohou být klasifikováni jako neorganizovaní turisté. Pro pochopení podstaty turistické činnosti je vhodné uchýlit se k systémovému přístupu. V tomto případě prvotním v cestovním ruchu, podle našeho názoru, můţe být povaţován objekt turistického zájmu. Takový objekt v nejobecnějším slova smyslu je 10
teritoriálně ustáleným komplexem příznaků, které určují zájem turistů, coţ je pobízí podniknout turistický výlet pro seznámení s ním. Do rámce této definice spadají nejrůznější předměty turistického zájmu: cizí země, místní kulturní a historické památky (kostely, kláštery, unikátní architekturní objekty, objekty, které jsou spojeny s ţivotem slavné historické postavy a mnoho dalších), přírodní teritoria (parky, unikátní přírodní objekty: lesy, jeskyně, vodopády, jezera, minerální prameny, atd.), oblasti, které se vyznačující určitými podnebními podmínkami (mořské pobřeţí, stepi, pouště, atd.) Teritoria s velkým počtem objektů turistického zájmu mají vysoký potenciál rozvoje cestovního ruchu, zejména proto, ţe jsou schopna přilákat značné mnoţství turistů. Ukazatel turistické atraktivity by mohl slouţit jako charakteristika některých objektů nebo teritorií. Nicméně, potíţ spočívá v tom, ţe turistický zájem je dán mnoha různými a někdy měřitelnými podle kvantity jen obtíţně faktory. Totéţ lze říci o konkrétních formách projevu turistického zájmu, které vyjadřují turistickou přitaţlivost objektů a teritorií. Je potřeba také poznamenat z některých úhlů "virtuální" charakter pojmu turistického zájmu. Zde máme na mysli skutečnost, ţe navzdory vší objektivity důvodů, které vytvářejí základ pro něj, tento zájem do značné míry závisí na rozvíjejících se kulturních a hodnotných orientačních bodech veřejnosti a vlivu medií na ní. S tímto systematickým přístupem je snadné si všimnout, ţe rozvoj turismu v konkrétním regionu je procesem ovladatelným, velice závisejícím na propagační aktivitě. Pouţívaje příklad řady zemí je moţné konstatovat, ţe dovedná reklamní politika můţe na mnoho let udrţovat u veřejnosti veliký zájem o některé představitele estrády, transformovat ho do úrovně aţiotáţe, památných dat a výročí. A co v tomto případě mluvit o mnoha pozoruhodných vědeckých a uměleckých, a také válečných a státních detailech, ovládajících mezinárodním věhlasem. V tomto případě turistická atraktivita určitých teritorií můţe stoupat v důsledku provádění politiky posílení vlastenecké výchovy a zvýšení role ve výchovně-vzdělávacím procesu historických a kulturních prvků, tedy následkem růstu celkového vzdělávacího a kulturního úrovně. Samozřejmě, to není jediným faktorem. Turistický zájem by se měl stát v obchodním plánování rozvoje objektů turistické sféry nejdůleţitějším výchozím bodem. Bez toho, aby se bral v úvahu, je nemoţné odůvodnit pravděpodobné poptávky po turistických sluţbách a určit jejich optimální strukturu. V strategickém plánu rozvoje objektů cestovního ruchu by měly určitě být obsaţeny návrhy pro vytváření a udrţování turistického zájmu k nim. Tyto úvahy by
11
měly být základními v rozmezích marketingového plánování odvětvových podnikatelských záměrů. Jak je dobře vidět na příkladu současné ekonomické situace na Ukrajině, velmi důleţitým faktorem rozvoje cestovního ruchu je úroveň blahobytu jako základ pro zajištění nezbytné míry mobility obyvatelstva a výskytu koupěschopné poptávky po sluţbách cestovního ruchu. Objekty první skupiny představují materiální a hmotný základ pro odvětví cestovního ruchu. Zahrnuje objekty ubytování hotelového typu zařízení (hotely, penziony, motely), a další pomocné prostředky pro ubytování (kempy, mládeţnické ubytovny, domy pro hosty, turistické, sportovní a ozdravní areály a podobně). V celém světě neexistuje jednotný systém klasifikace ubytovacích objektů. Dokonce i objekty s relativně jednorodým sloţením hotelového hospodaření jsou v jednotlivých zemích klasifikovány podle různých příznaků (podle typu a zaloţení účelu, kvality poskytovaných sluţeb, stupně úplnosti poskytovaných sluţeb, apod.). Druhá skupina zahrnuje firmy – cestovní kanceláře a firmy zabývající se zprostředkovatelskou činností. Do poslední velmi početné skupiny patří podniky, jejichţ činnost je podle zaloţení pomocná a obsluhující vůči procesu poskytování hlavních turistických sluţeb. Zde je moţné vyčlenit reklamní agentury, přepravní společnosti, překladatelské kanceláře, informační a analytické sluţby, společnosti pro výrobu suvenýrů a zboţí s konkrétní symbolikou, atd. Jak jiţ bylo řečeno, ubytovací zařízení cestovního ruchu tvoří většinu z hlavních prostředků pro tuto oblast. Stejně jako cestovní ruch obecně, tato sféra prošla v průběhu let reforem zásadní transformací. Často tyto úpravy byly způsobeny tím, ţe společenství, dříve poměrně homogenní, se rozdělilo na vrstvy a prokázalo poţadavek na podstatně pestřejší neţ předtím, v závislosti od typu a kvality, turistické sluţby. Znatelný vliv na rozmanitost turistických sluţeb měly procesy liberalizace v oblasti cestování do zahraničí, atd. Provádění rozsáhlých transformací v oblasti turismu se zpomaluje, bohuţel, nedostatečně vysokou koupěschopností obyvatelstva, která je však, jak doufáme, jen dočasnou záleţitostí. Posoudíme některé zvláštnosti podnikatelského plánování objektů, které realizují různé druhy turistické činnosti. Kdyţ analyzujeme procesy rozvoje společností, které se
12
zaměřují na cestovním ruchu a zabezpečují funkce pohostinství, můţeme vyčlenit dva hlavní směry investiční činnosti4: - rozvoj a zlepšení existujících ubytovacích objektů; - vytvoření nových ubytovacích objektů, počítaje s rozšířenou rozmanitostí druhů turistických aktivit a sluţeb. Investiční projekty pro činné ubytovací objekty tkví většinou v jejich doladění v důsledku rekonstrukce a modernizace do poţadované úrovně z úplnosti souboru a kvality poskytovaných sluţeb v turismu. Potřeba v ubytovacích objektech, které poskytují vysoce kvalitní sluţby, vyústil v řadě měst, které se vyznačují existencí stálé poptávky po nich (to jsou především hlavní města, řada letovisek, atd.) do jejich dostatečně rozsáhlé nové výstavby. Velmi perspektivní oblasti investic do cestovního ruchu na Ukrajině bude vytvoření (většinou v důsledku novostavby) dřív z toho či jiného důvodu ne moc rozšířených společností v oblasti pohostinství, jak hotelového hospodaření, tak i doplňujících ubytovací zařízení. V tomto ohledu je především třeba vyčlenit takové ubytovací objekty, jako motely, kempy, atd. V této práci nemůţeme posoudit zvláštnosti podnikatelského plánování s ohledem na reálně existující rozmanitost společností v oblasti cestovního ruchu a také osobitosti uplatňovaných investičních projektů. Proto se zaměříme na studium nejobecnějších a nejzásadnějších aspektů tohoto problému. Důleţitou otázkou podnikatelského záměru je určit nejúčinnější organizační a legislativní formu realizace investičního projektu. Pro podniky v oblasti ubytovacích sluţeb, které se plánuje rekonstruovat nebo modernizovat, tj. které jiţ existují v té nebo jiné organizačně právní formě, pro její změnu je třeba mít váţné odůvodnění. Hlavními příčinami pro to, podle našeho názoru, mohou být: - potřeba vytvoření ziskovějších vztahů mezi vlastníky objektů; - přechod do organizačně právní formy, která rozšiřuje moţnosti získávání dalších finančních prostředků na investiční projekty. Podobný problém řeší iniciátoři investičních projektů při vytváření nových podniků (jako právních subjektů), v nichţ jsou ony (projekty) prováděny. Základním principem, kterým se v tomto případě musíme řídit, je princip racionální dostatečnosti. Věc je v tom, ţe podle míry svobody vlastníků podílet se na správě svých aktiv (včetně samotného práva na vlastnictví) a podniků lze všechny organizačně právní formy rozdělit od jednoduchého 4
Papiran H.A. Marketing v cestovním ruchu. – M.: Finance a statistika, 2010. – S. 58-63. 13
partnerství do otevřených akciových společností. Nicméně, v nepřímé závislosti jsou tyto organizačně právní formy rozmístěny podle jednoduchosti a přísnosti poţadavků při vytváření určitých právních subjektů. A to je přirozené, neboť na podnicích, vytvořených v elastičtějších organizačně právních formách, na jedné straně právě svoboda jednání by měla být upravena zákonem a také se poměrně omezovat, a na druhé straně zákon má zásadní význam pro ochranu zájmů vlastníků, coţ vyţaduje mnoho podmínek, poţadavků a omezení v takových otázkách, jako je vztah majitelů, vztah mezi vlastníky a manaţery, atd. Iniciátoři a vývojáři investičních projektů pro vytváření nebo rozvoj ubytovacích zařízení by si měli uvědomit, ţe mnoho procesů v reálné ekonomice je velice setrvačných. Jedním z nejvíce pohodlných způsobů, jak pro stávající podniky získat finanční prostředky, jak ukazují zahraniční zkušenosti, je emise cenných papírů. V současné době, kromě jen velmi malého počtu (tzv. "blue chips") ukrajinské podniky kvůli nedostatečnému vývoji trhu s cennými papíry nejsou schopny pouţít tuto moţnost pro získávání prostředků. Tento problém - problém vytvoření efektivního fondového trhu je nejnaléhavějším a náročným úkolem reformy ukrajinské ekonomiky. Podle našeho názoru je i sloţitější, i důleţitější pro ukrajinské společenství, protoţe otevírá moţnost nasměrování finančních prostředků do reálné ekonomiky, neţ proslulý úkol vytvoření bankovně-finančního sektoru ekonomiky. Spolu s mnoha problémy - podlomení důvěry veřejnosti k bankám a všem druhům cenných papírů, a podnikatelů - k různým finančním nástrojům, jednou z hlavních překáţek na této cestě je, ţe drtivá většina ukrajinských podniků není schopna prokázat nezbytnou úroveň transparentnosti své činnosti, potenciální ziskovost svých cenných papírů, apod. A pro vytvoření takového image se obvykle vyţaduje minimálně 3-4 roky. To znamená, ţe v případě, ţe společnost očekává ve střednědobém horizontu získat finanční prostředky ke svému rozvoji pomocí nástroje, jako jsou cenné papíry, by uţ nyní měla přemýšlet o nezbytnosti formování potřebného image. Existence časového zpoţdění při výběru nejvíce flexibilní organizačně právní formy pro realizaci investičních projektů je předepsána současnou ukrajinskou legislativou. Jednou z moţných cest získání prostředků můţe být emise dluhopisů. Můţeme tedy konstatovat, ţe existuje mnoho specifik, které odlišují obchodní plánování v oblasti turismu od jiných. Pozornost by měla být nejprve věnována turistickému zájmu. Neustálé sledování trhu, nové investice a přilákání turistů pomocí propagačních aktivit.
14
Abychom shrnuli výsledky, můţeme říci, ţe plánování v oblasti turismu je sloţitým procesem. Který v mnoha ohledech vychází z územního faktoru, stejně jako z turistického zájmu. Pro dobré plánování v tomto odvětví je nezbytný systematický přístup.
1.3 Analýza lyžařské turistiky na Ukrajině V současné době roste počet úspěšných lidí, kteří začali věnovat pozornost sportům, udrţení dobré fyzické kondice, navštěvování tělocvičny, tenisových kurtů a bazénů. Dá se říci, ţe udrţení zdravého ţivotního stylu se stává zvykem. Uprostřed rostoucího počtu lidí, kteří mohou platit zábavu a vytíţení stávajících rekreačních zařízení, je atraktivní vytvořit místo, ve kterém se kombinují sporty a zábavní sluţby pro uspokojení zákazníků, a jednou z forem takových míst je lyţařské středisko. Na Ukrajině ekologický turismus začíná být populární. Karpaty se v posledních letech staly oblíbenou destinací pro odpočinek tuzemských i zahraničních lyţařů. Vţdyť plocha Karpat (188 km) je zaplněna velkolepými horami, ideálními pro jízdu jak na obvyklých pro nás lyţích, tak i na exotičtějších, ale jiţ známých typech sjezdařského vybavení, jako jsou snowboard, talíře, saně. Nejen díky své bohaté historii Karpaty přitahují tisíce turistů z celého světa, ale také bohatstvím přírody hor a horských úpatí, mírným klimatem. Cestovní ruch na Ukrajině se zaměřuje na celou řadu druhů odpočinku na přírodě. Karpatské hory s výškovými rozdíly jsou opravdovým rájem pro milovníky přírody a sjezdaře. Hory mají vláčné a dlouhé svahy, coţ způsobuje jejich oblíbenost u lyţařů a rozvoj lyţařských středisek. Tratě jsou strmé a dostatečně dlouhé, ale zároveň existuje mnoho vynikajících mírných svahů pro začátečníky a děti. Perspektivnost tohoto místa se vysvětluje především různorodostí lyţování – tady najdeme velké mnoţství tratí různé délky a sloţitosti, zajímavé lyţování na jakékoli úrovni. Kromě lyţování můţeme navštívit jeskyně, horké prameny, folklorní a krajinářská muzea a mnoho dalších zajímavých míst. Lyţařská střediska patří mezi nejziskovější a nejperspektivnější podniky, které nabízejí turistické sluţby, zaujala třetí místo v popularitě po přímořských letoviskách a turistických zájezdech spojených s cestováním za hranice zemí. V současné době na Ukrajině úroveň poskytovaných sluţeb nesplňuje poţadavky evropských sjezdařských středisek, ţádný lyţařský areál nemůţe uspokojit potřeby stále 15
rostoucí poptávky po sluţbách, spojených s lyţováním5. Technická báze místních lyţařských areálů, jejich infrastruktura, zděděná od sovětské vlády, morálně a technicky vrcholně zaostává od rychle rostoucího mezinárodního lyţařského průmyslu. V Evropě kaţdé lyţařské středisko představuje mini-město a zábavní komplex. Například finská střediska jsou většinou relativně malá. Některá z nich disponují ještě menším mnoţstvím sjezdovek a lyţařských vleků, neţ Karpatské areály. Nicméně, u Finů je dobře zřízený průmysl "doprovodných zábav": safari na sněţných skútrech a psích spřeţeních, rybaření z důlku, "shopping", vodné procedury v bazénech a saunách, noční kavárny, restaurace a diskotéky. Jedná se o minimální standardní soubor všech evropských lyţařských středisek, který přináší málem větší zisk, neţ lyţování samotné. Většina lyţařských areálů se také zaměřuje na provoz v letní sezoně. Například finský Vuokatti, kde v létě pracuje pro lyţaře tunel délkou půl druhého kilometru (v kterém se stále udrţuje teplota pod bodem mrazu) a podzemní snowboardová trasa. Vuokatti je resortním mini-městem, v jehoţ struktuře jsou obsaţeny čtyři hotely, velké mnoţství chat, restaurací, nočních klubů, sportovních objektů, pláţí, nákupních center a dokonce i trhů. Klientům se nabízí mnoho dalších druhů rekreace: cykloturistika, lapta, badminton, hry s obručemi, squash, golfový simulátor, tenisové kurty, kuţelny, posilovny, aquaparky, sáňkování na bobové dráze a mnoho dalších sluţeb aţ do sběru plodů v lesích tajgy. Západní střediska se liší od domácích nejen sluţby, ale také kvalitou sjezdovek. Charakterní pro karpatský reliéf návrší tam chybí, ale je široce pouţívaná jejich simulace, která je vytvářena úmyslně- pro extrémní sporty. V celosvětové praxi se pouţívá rozdělení tras z hlediska sloţitosti. V Karpatech jsou všechny druhy sjezdovek, jak pro profesionály, tak i pro úplné začátečníky, coţ samo o sobě je rozhodujícím faktorem pro budování známých areálů. Ale samotná existence různých, z hlediska perspektivy, tratí není zárukou úspěchu, nezbytná je také vyvinutá infrastruktura obsluhování. Ukrajinské turistické agentury popisují Karpatská lyţařská střediska jako atraktivní pro svoji rozmanitost a sloţitost sjezdovek. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků a nedostatečná infrastruktura jsou hlavní problémy při překonání konkurenční strategie. Na Ukrajině je v současné době registrováno 51 lyţařských středisek, z nichţ je většina soustředěna v Zakarpatské a Ivano-Frankivské oblasti.
5
www.tourism-internet.ru 16
V roce 2010 Ukrajinu navštívilo s různými účely přibliţně 1 milion 318 tisíc turistů, z nichţ asi 14% přijelo za aktivním odpočinkem, včetně lyţování, proto se odhaduje, ţe existuje zhruba 185 000 potenciálních zákazníků lyţařských středisek. V období 2009-2011 podle analytiků bude do lyţařského průmyslu na Ukrajině investováno 15 milionů dolarů. 6 V roce 2008 s cílem seznámit se s vyhlídky na vybudování lyţařského střediska evropské třídy, Ivano-Frankivskou oblasť navštívili kanadští odborníci. V současné době probíhají jednání o zahájení první etapy výstavby. Obecně platí, ţe trh lyţařských středisek lze definovat jako stabilně rostoucí.
6
www.travelinform.ru 17
2. Vypracování podnikatelského záměru pro lyžařské středisko "Star-Light" 2.1 Shrnutí projektu Opravdový podnikatelský záměr je projektem rozšíření činného podniku a zvýšení jeho konkurenceschopnosti prostřednictvím vývoje a zavedení nové řady sluţeb. Podstatou projektu je získání potřebných investic pro rozšíření kapacity firmy, projektování, výstavbu, uvedení do provozu objektu lyţařského účelu a resortní infrastruktury, výstavba lyţařského střediska "Star-Light" a rozšíření rozsahu činnosti akciové společnosti "Ukrajina turistická" (Kyjev). Podnikatelský projekt zaměřuje jeho zpracovatele, investory, stavební firmy, hospodářské struktury a další účastníky k integrovanému rozvoji lyţařské turistiky na Ukrajině. Jedná se o programový dokument pro manaţery společnosti, který povoluje samostatně rozhodovat ve svých funkčních oblastech s cílem zajištění efektivní hospodářské činnosti a poskytuje objektivní informace o činnosti společnosti akcionářům a zaměstnancům, je obecným řídicím dokumentem pro zabezpečení výrobně-hospodářské činnosti. Cílem podnikání je vytvoření ne moc drahého lyţařského střediska "Star-Light" na hřebenu Rokita nedaleko od Ivano-Frankivska za účelem dosaţení zisku. Projekt je zaměřen na zvýšení poptávky prostřednictvím úplného uspokojení poţadavků spotřebitelů, aby se společnost stala rentabilní a postupně maximalizovala výdělky. Očekává se růst zisků prostřednictvím zvýšení počtu zákazníků do 10 tisíc ročně. A tak, cíli prezentovaného investičního projektu jsou: - vytvoření a popis způsobů zaloţení společnosti, která poskytuje sportovní a zábavní sluţby, určení její organizačně-právní formy; - definice předpokládaného umístění nového podniku na trhu sluţeb; - popis sluţeb, které bude podnik poskytovat zákazníkům; - analýza účelnosti vytvoření takového podniku z hlediska rentability a ziskovosti; - zvolení optimálních řešení úkolů stanovených v podnikatelském záměru; - rozvoj specifických činností souvisejících s realizací podnikatelského záměru. Zpočátku, hlavní činností lyţařského střediska "Star-light" bude poskytování sluţeb lyţařského průmyslu pro tuzemské a zahraniční turisty za relativně nízké ceny spolu s vysokou kvalitou ve srovnání s hlavními konkurenty. V budoucnu plánujeme rozšířit činnost a řešit základní problém resortu - sezónnost, pořádáním programů letní rekreace. 18
Výhody lyţařského areálu nad svými konkurenty: -
ceny jsou niţší neţ u hlavních konkurentů;
-
vysoce kvalitní sluţby;
-
jedinečná geografická poloha;
-
přítomnost 3 vleků: bubínkový, kotvičkový, dětský;
-
různé tratě pro lyţování jak profesionálních lyţařů, tak začátečníků a dětí;
-
4 dráhy o celkové délce 9,5 km;
-
zařízení pro péči o sněhu - "Bombardier Yeti M" poslední generace;
-
systém "Ski-Pass".
Realizace tohoto projektu vyţaduje v celkové výši 288 tisíc dolarů pro koupi hlavních prostředků ke stavbě a objektů infrastruktury lyţařského areálu. 93% bude činit vlastní kapitál, totiţ zhruba 268 tisíc dolarů, a 7% - vypůjčené finanční prostředky v podobě bankovního úvěru na 20 tisíc dolarů s roční úrokovou sazbou ve výši 24% po dobu čtyř měsíců. Plánovaná úroveň vytíţení bude asi 8 tisíc lidí za sezónu. Další zvýšení vytíţení aţ do 10 tisíc lidí bude dosaţeno v průběhu prvních 3 let. Čistý zisk v prvním roce bude kolem 127 tisíc dolarů. Investice do projektu bude plně vyplacena během 3 let, pokud zisk bude činit 122 tisíc dolarů. Celková doba pro návrat kapitálových investic bude 2 roky 1 měsíc. Plánovaná úroveň ziskovosti podniku bude 68%.
2.2 Historie podniku, stručná informace o společnosti Otevřená akciová společnost "Ukrajina turistická" byla zaloţena v roce 2003 v Kyjevě. Základní kapitál - 10 250 tisíc UAH, coţ činí 41 000 obyčejných akcií, jejichţ nominální hodnota je 250 UAH kaţdá. Majiteli akcií jsou více neţ 500 lidí. Největší počet akcií vlastní osm akcionářů, z nichţ tři pracují v OAO (otevřené akciové společnosti). V současné době je "Ukrajina turistická" ze 100% privatizována. Generálním ředitelem OAO "Ukrajina turistická" je Alexej Michajlovič Obol. Předmětem činnosti společnosti OAO "Ukrajina turistická" je: - poskytování sluţeb v oblasti mezinárodní a tuzemského turismu; 19
- realizace investic do cestovního ruchu, výstavba a provoz hotelů, rekreačních středisek, restaurací, obchodů, obytných a administrativních budov, a také jejich pronájem; - přilákání zahraničních investic. Právní postavení společnosti: OAO "Ukrajina turistická" byla zaregistrována správním úřadem v Kyjevě, osvědčující listina č. 682 ode dne 21. května 2003. Úřední adresa společnosti: Ukrajina, 04 212, Kyjev, ul. Hospitalna 12 Akciová společnost "Ukrajina turistická" poskytuje následující sluţby: 1. Poskytování sluţeb v oblasti tuzemského i zahraničního turismu: -
organizace vnitřních (pěších, koňských, venkovských) zájezdů;
-
organizace trackingu;
-
organizace tranzitních zájezdů pro zahraniční turisty;
-
organizace exkurzí, poskytování sluţeb průvodců a přepravy;
-
zakoupení potravin, pronájem a prodej horolezeckého vybavení
-
uvítání a ubytování zahraničních turistů a horolezců v hotelu "Star-Light";
-
prodej, rezervace a zakoupení letenek;
-
vybavení souvisejících dokumentů, potřebných pro přechod do pásma ochrany hranic;
-
registrace v pasovém úřadu;
-
vybavení zahraničních pasů;
-
prodlouţení víz cizím státním příslušníkům;
-
pozvánky a vízová podpora;
-
otevření víz pro cesty do blízkého i vzdáleného zahraničí.
2. Projektování a inţenýrství: -
projektování a inţenýrství objektů infrastruktury cestovního ruchu;
-
projektování, dodávka a montáţ zařízení bazénu a prostředků úpravu vody.
3. Hledání a přilákávání zahraničních investic: -
vyhledávání potenciálních investorů;
-
finanční, právní a obchodní poradenství.
Nahromaděný turistický potenciál umoţňuje podnikatelskou činnost na území Ukrajiny. Úspěch OAO "Ukrajina turistická" na trhu turistických sluţeb, odbornost pracovníků, získaná zkušenost a svoboda výrobních prostředků spolu s aktuální situací na 20
trhu cestovního ruchu umoţňuje rozšířit rozsah činnosti OAO "Ukrajina turistická" a začít hledat cesty pro další rozvoj podniku.
2.3. Vyhodnocení konkurence a výběr konkurenční strategie Před tím, neţ začít sestavovat podnikatelský záměr, jsme provedli studii trhu, identifikovali klíčové konkurenty. To je nezbytné pro určení správného výběru konkurenční strategie. Výsledky ukázaly, ţe nejpopulárnější a technicky nejvyspělejší lyţařská střediska, a proto také hlavní konkurenti, jsou následující: Hotel "Perla Karpat", který se nachází 10 minut od lyţařského střediska Bukovel a soutoku dvou řek Prutets a Bogdan. V zimě se návštěvníkům nabízí lyţování. K dispozici jsou svahy pro lyţaře na jakékoli úrovni. V současné době fungují tři lanovky o různé délce a sloţitosti horských svahů. K vypůjčení je výborný inventář. Na území střediska se nachází hotel, vybavený pohodlnými dvou a čtyřlůţkovými pokoji. Standardní pokoje zabírají celé druhé patro a jsou vybaveny nábytkem, mají dobrou izolaci a příslušenství na patře. V přízemí komplexu nepřetrţitě pracuje bar, kulečník, stolní tenis, sauna. Disponuje prostorným sálem pro oslavy a hostiny. Hotel "Smerekova CHATA", který se nachází 100 metrů od lyţařských vleků "Politech" a "FMI" na úpatí hory Trostyan. K dispozici je sněţná rolba, ubytování, restaurace, sauna, parkoviště. Areál se nachází v ekologicky čisté oblasti. V kaţdé chatě je elektřina, vodovod a pramenitá voda, stejně jako satelitní televize, telefon, dětské hřiště, kluziště, sauna. Lyţařský areál "Šešory" - malebná huculská vesnice v Kosovském rajonu, známá pro své vodopády a výrobky místních řemeslníků. Nechybí kotvičkový vlek a tři sjezdovky. V "Šešory" je k dispozici vypůjčení nejlepšího vybavení světoznámých společností. To jsou snowboardy: Salamon, Fanatic, Axis, lyţe: Kneissl, Fischer, Elan. Nad školením z lyţování a snowboardingu pracují profesionální instruktoři, kteří mluví rusky, anglicky, německy a francouzsky. Kromě obecného popisu svých konkurentů, je třeba určit jejich obecné přednosti a nedostatky. Přednosti: -
obrovská plocha; 21
-
vzájemný vztah na vysoké úrovni s cizími organizacemi;
-
popularita;
-
kvalifikovaný personál;
-
vyvinutý marketing a prodejní síť.
Nedostatky: -
vysoké ceny;
-
průměrná kvalita nabízeného zboţí a sluţeb;
-
neznámost v zemích SNS a Rusku
-
vysoká koncentrace lidí na omezeném prostoru, fronty k vleku;
-
nedostatečná kvalita přípravy sjezdovek.
S ohledem na nedostatky konkurentů, na vytvářeném lyţařském areálu je nutno stanovit niţší ceny přijatelné pro občany Evropy a SNS, pro lidi s průměrnými příjmy, a zavést vysoce kvalitní sluţby. Také je zapotřebí rozšířená reklama v Rusku a zemích SNS. Jako výsledek výše uvedených činností budou zajištěny vysoké objemy prodeje, trţeb, a následně i zisk. Pouze v tomto případě lyţařské středisko má moţnost být konkurenceschopným. Myslíme, ţe hlavní oblastí konkurenční strategie lyţařského střediska by mělo být stanovení přiměřených cen a lepších sluţeb. Lyţařská střediska často nastavují nepřiměřeně vysoké ceny za své sluţby a snaţí se maximalizovat své zisky. Sluţby konkurentů mají jistou poptávku, ale dovolit si je mohou pouze občané s velmi vysokými příjmy. Dosaţení strategie nízkých cen je moţné prostřednictvím realizace projektu se sníţením běţných a provozních nákladů, zavedením různých druhů slev. Od konkurentů je třeba se obávat změn marketingové strategie a případného sníţení cen svých sluţeb. V boji proti konkurenci se nabízí zavedení vlastní marketingových opatření pro realizaci sluţeb. To jsou reklamní kampaně na místním rozhlasu, televizi, místním tisku, a také vytvoření své vlastní internetové stránky.
22
2.4 Marketingový plán Dalším krokem při vypracování podnikatelského záměru lyţařského areálu je sestavení marketingového plánu, který umoţní správně určit strategii pro rozvoj podniku v budoucnu, metody prosazení sluţeb na trhu. Za tímto účelem byly provedeny následující procedury: segmentace (tabulka 1) a charakteristika trhu, určena strategie tvorby cen. Tabulka 1. Segmentace trhu Segmentace trhu podle příznaků 2009-2011
2011-2012
RF, země SNS, Ukrajina
RF, země SNS, zahraniční
1. Geografický - region - hustota obyvatelstva
občané Jakákoli
Jakákoli
- věk
Jakýkoli
Jakýkoli
- pohlaví
M/Ţ
M/Ţ
- rodinné postavení
Nemá význam
Nemá význam
- úroveň příjmů
Od 875 UAH/měs.
Od 875 UAH/měs.
- vzdělání
Nemá význam
Nemá význam
- národnost
Nemá význam
Nemá význam
- sociální vrstva
Střední blahobyt
Střední blahobyt
- ţivotní styl
Sportovní
Sportovní
- míra náhodnosti koupě
Občas, regulárně
Občas, regulárně
- míra potřebnosti sluţby
1-2 krát za rok
1-2 krát za rok
- míra odhodlanosti koupit
Zájem, přání
Přání
Neutrální
Pozitivní
2. Demografický
3. Psychologický
4. Chování
sluţbu - Emocionální vztah
23
Charakteristika trhu Za potenciální spotřebitele poskytovaných areálem sluţeb lze povaţovat celou populaci, která má příjem 110 dolarů za měsíc. Cílová skupina spotřebitelů lyţařských sluţeb jako druhu rekreace a rozptýlení v naší zemi je následující: 12-16 let - 10%; 16-20 let - 15%; 20-25 let - 25%; 25-35 let - 45%; 35- víc - 5%. Přitom je třeba poznamenat, ţe více neţ 50% cílové skupiny 20-35 let představují korporativní klienti, kteří jsou aktivními spotřebiteli sluţeb na trhu zábavy a aktivního odpočinku Kaţdý rok sluţby lyţařských areálů Ukrajiny pouţívá asi 185 000 zahraničních a také okolo 75 000 tuzemských lyţařů, takţe kapacita trhu lyţařského průmyslu činí přibliţně 260 000 osob ročně. Valný počet turistů navštěvuje lyţařské areály "Perla Karpat", "Smerekova CHATA", "Sheshory", "Dynamo Siverskaya", "Bukovel". Přibliţný podíl na trhu, který odpovídá uvedeným lyţařským areálům, je: 35%, 18%, 15%, 12% a 5%. Zbývajících 15% je rozděleno mezi ostatními středisky. Plánovaný lyţařský areál v počáteční fázi plánuje zabírat okolo 3,6% trhu, a bude přijímat asi 10 000 turistů ročně. Poptávka po sluţbách lyţařského střediska bude samozřejmě sezónní, přímo závisející na ročním období a počasí. Činnost se bude uplatňovat od 25. listopadu do 25. března, coţ představuje přibliţně 120 pracovních dní a co se odrazí na cenové politice. Existují různé způsoby řešení problémů sezónnosti, a zároveň také rozšíření trţních segmentů společnosti, příkladem můţe být stavba letních turistického a zábavního center na území lyţařského střediska. V tomto případě řešení sezónní otázky otevírá další segment trhu pro rozšíření výroby a nový zdroj finančních toků společnosti. Tvorba cen Cenová politika firmy se vytváří ve fázi uvedení na trh nových sluţeb na základě zjištěných cen za prodávané během dlouhé doby sluţby. Cenová strategie se vybírá jak podle postavení konkurentů, tak i v závislosti na typu trhu. 24
Společnost uplatňuje pruţnou cenovou politiku, která můţe uspokojit zájmy spolupráce
v časové
perspektivě,
zabezpečit
dlouhodobou
stabilitu
na
trhu
a
konkurenceschopnost poskytovaných sluţeb, za pouţití těchto metod. Nákladová metoda předpokládá výpočet prodejní ceny na základě skutečné výrobní ceny vynásobené očekávanou ziskovostí, která závisí na poţadovaných investicích do fixního a provozního kapitálu, stejně jako na předpovědi prodejů: P=Cx(1+R), kde P - prodejní cena, C - výrobní náklady, R - (ekonomický efekt - aktuální útraty zákazníka při vyuţití sluţby). Metod výběrového řízení je zaloţený na otevřené soutěţi nebo srovnání. Při rozhodování o výběrovém řízení společnost vychází především z cen, které konkurence můţe nabídnout a stanovuje ceny na niţší úrovni. Cenová strategie je jedním z nástrojů pro zajištění realizace výrobní a trţní strategie a dosaţení naplánovaných ukazatelů společnosti. Cíle: -
udrţení konkurenčního vztahu mezi cenou a kvalitou, podle typu sluţby;
-
stimulování poptávky;
-
zvýšení finanční sloţky mzdy;
-
kompensace negativního dopadu inflace;
-
zajištění plánovaných příjmů a zisků.
Cenová politika je spojena s celkovými cíli podniku a zahrnuje vytvoření krátkodobých a dlouhodobých cílů na základě výrobních nákladů a poptávky po sluţbách, stejně jako cen u konkurence. Příleţitosti lyţařského střediska na trhu jsou hodnoceny podle moţností materiálnětechnické báze lyţařského areálu, maximálního počtu klientů, kteří mohou být umístěni v středisku na určitou dobu, poměru ceny a kvality, také se berou v úvahu ceny u konkurence za analogické typy sluţeb a jejich náhrady, a také podle vytvořeného informačního pole a reputace střediska. Při vytváření image prestiţního (elitního) lyţařského střediska je nutné udrţovat ceny na poměrně vysoké úrovni, ale za jiţ existující sluţby cena by neměla být vyšší neţ u konkurence, přitom se cenová politika musí řídit podle pravidla "za vysokou cenu - vysoká kvalita" a pro maximalizaci moţností, které poskytuje lyţařský areál, by se měla zváţit moţnost zavedení slev pro stálé zákazníky (firemní klientelu), levnější období, slevové a klubové karty. 25
Jako příklad lze uvést průměrné ceny za sluţby lyţařských středisek na Ukrajině (ceny jsou uvedeny podle ceníku lyţařského střediska "Dynamo-Siverska"): 1) Bydlení v hotelu: 1-lůţkový pokoj - 398 UAH, 2-lůţkový pokoj - 478 UAH, 3 lůţkový - 557 UAH (cena zahrnuje snídani). 2) Stravování: Přestávka na kávu - 15 UAH (1 osoba), oběd - 40 HRN (1 osoba). 3) Pronájem transportního prostředku - 240 UAH (jeden směr). 4) Sluţby instruktora - 70 UAH / hod. 5) Denní náklady na pronájem: snowboard - 70 UAH, lyţe - 90 UAH. 6) Vleky: předplatné pro děti - 30 UAH, dospělé - 50 UAH. 7) Permanentka na kluziště – 12 UAH. A tak, průměrné denní výdaje činí: 400-500 UAH. Předpokládáme, ţe pro přilákání návštěvníků je potřeba poskytovat doplňující sluţby a výhody, které budou určeným pomocným prostředkem: -
systém slev pro velké skupiny nebo děti do 7 let;
-
slevy pro děti od 7 do 14 let;
-
projev osobní pozornosti cestujícím;
-
záruka vrácení peněz v nouzových případech.
Také ke zvýšení konkurenceschopnosti, podle našeho názoru, je třeba poskytovat i bezplatné sluţby. Například, takové, jak: -
volný vstup na kluziště, jestli brusle byly pronajaty;
-
volný vstup na hřiště pro děti, které ţijí v hotelu;
-
nízká cena za péči o děti při absenci rodičů, a pokud rodina má dvě děti, o druhé dítě je pečováno zdarma;
-
bezplatná permanentka pro hraní paintballu.
Pro rozšíření zabíraného segmentu trhu a přilákání velkého počtu zákazníků je nutné uplatnit soubor marketingových technik a strategií, které se mohou projevit v podobě zavedení různých opatření a programů. Mohou to být sluţby jak zimního, tak i letního zaloţení. pro lyţařské středisko "Star-Light" jsme navrhli následující: 1) V zimě: běţky; lyţe; snowboard; sáňkování; projíţďka na talířích; exkurze na sněţných skútrech; výlety na zasněţené hory; bruslení; kulečník; exkurze do jeskyní, horkých pramenů, návštěva folkloristických a archeologických muzeí minibusem.
26
2) V létě: projíţďky na bruslích; skateboarding; turistika; půjčování kol; jogging; kulečník; badminton; exkurze do jeskyní, horkých pramenů, návštěva folkloristických a archeologických muzeí minibusem. Kromě toho, při prosazení sluţeb střediska je nutná i hromadná reklama, a to jak na Ukrajině, tak i v evropských zemích, stejně jako Rusku a Bělorusku. Lidé z těchto regionů mají velký zájem o turistické sluţby v naší zemi, protoţe aktivní, sportovní odpočinek je dnes velmi prestiţní, lákají také ne moc vysoké ceny. Zákazníci budou přitahováni ukrajinskou kuchyní a nízkými, ve srovnání se středisky ve zbytku Evropě, ceny. A tak, sluţby lyţařského střediska by měly být propagovány různými způsoby: - reklama v populárních a čtených novinách a časopisech na Ukrajině, v Ruské Federaci, Bělorusku a dalších zemích SNS, v Evropě; - nabídky v cestovních kancelářích největších, perspektivních měst; - barevné broţury s vší potřebnou informací a fotografiemi by měly být rozmístěny ve veřejných místech, např. na palubě různých aerolinek, v hotelech, restauracích aj.; - poskytování území lyţařského střediska pro provádění dětských akcí s reklamními cíli; - reklama na internetu, na stránkách významných cestovních kanceláří a agentur; - několik vlastních internetových stránek se vší potřebnou informací; - reklamní články v čtených časopisech pro vyznavače sportu a rekreace; - zřídit podél rušných silnic/cest reklamní dopravní značení s informací o lyţařském areálu; - organizace reklamní kampaně pro tuzemské turisty přes televizní a rozhlasové vysílání, v tisku místního úrovně, instalace billboardů. Všechny tyto druhy reklamy jsou distribučními kanály. Je nezbytné zvětšovat úroveň zisku prostřednictvím stálého růstu trţeb díky expanzi na trhu prodeje. Náklady na reklamu v tomto rozsahu vyţadují mohutné investice peněz, ale protoţe máme zájem o růst trţeb a expanzi na trhu, jsou zcela oprávněné. Průměrné výdaje na reklamní kampaň v zemích SNS a Ukrajiny činí přibliţně 71 640 UAH ročně. V rámci provádění programů Public Relations pro vytvoření pozitivního obrazu lyţařského střediska se plánuje celý komplex opatření, zaměřených na propagaci zdravého ţivotního stylu, propagaci lyţařské turistiky jako způsobu ţivota, pořádání různých turnajů a soutěţí, stejně jako konferencí a seminářů. 27
Uvědomujíce, ţe dobrý marketing je prací pro odborníky, zvláštní sluţby a firmy, ţe nejsou důvody se bát marketingových nákladů, přiznáváme, ţe nejlepším způsobem provádění marketingového výzkumu v tomto případě by bylo zalučení týmu odborníků z marketingové firmy. Umoţní to získání nejpřesnější a nejúplnější informace o skutečném stavu na trhu, a také jasně formulovat doporučení týkající se otázek, jako jsou: -
vypracování nových sluţeb;
-
stanovení optimální struktury výroby;
-
způsoby dosaţení vysoce kvalitních sluţeb;
-
nalezení optimálního úrovně výrobních nákladů;
-
určení potřebných forem organizace reklamy.
Je samozřejmé, ţe při výběru marketingové firmy je potřeba se řídit těmito zásadami: -
kvalita sluţeb;
-
termíny provádění výzkumů;
-
reputace firmy;
-
ceny za sluţby.
Přitom metody a přístupy k získání informací musí být jasně uvedeny: ať uţ to je rozbor nebo analýza výchozích dat o situaci v konkrétním odvětvi nebo provádění různých průzkumů a připravení dotazníků. Nás v největší míře zajímají hlášení těchto firem. Metody získání tohoto druhu informací necháme na profesionálech marketingové firmy. Kromě toho, potenciálními zdroji informací se mohou stát: -
denní noviny a časopisy;
-
speciální knihy;
-
analytické články;
-
informační a analytické dokumenty.
Ale dříve, neţ firma přistoupí k sbírání a klasifikaci informace, je třeba jasně formulovat cíle a úkoly výzkumů. Existuje konstantní soubor cílů výzkumů, vyjádřených buď kvantitativně, nebo kvalitativně. Pro vytvářený lyţařský areál kvantitativními orientačními body mohou být uznány: -
určení objektu neuspokojené poptávky;
-
studie účelnosti otevření centra;
-
zavedení minimálního a maximálního objemu sluţeb a jejich cen. 28
Kvalitativní orientační body: -
prozkoumání moţnosti dosaţení poţadované úrovně kvality sluţeb;
-
stanovení forem a metod získání pozitivní image společnosti;
-
vyhodnocení příleţitosti získání udrţitelné pozice v odvětví.
Podle výsledků průzkumu trhu je zapotřebí vypracovat strategii, která by definovala cenovou politiku (sníţení ceny s nárůstem trţeb), a strategii týkající se kvality (zvyšování kvality poskytovaných sluţeb podle potřeb zákazníků se zaměřením na stálé zákazníky). Kromě toho, důleţitou součástí doporučení, která vyplynula z výzkumu trhu, by měly být odpovědi na tyto otázky: -
jakou by měla být reklamní kampaň podniku;
-
jak můţeme stimulovat prodeje sluţeb.
Návrh rozpočtu marketingového výzkumu je uveden v tabulce 2. Tabulka 2. Návrh rozpočtu marketingového výzkumu Nákladové poloţky
Výpočet
Součet, UAH.
Plat pracovníků podniku
2*5000
10000
Náklady na výrobu anket
500 *20
10000
Koupě informace na straně
-
5000
Náklady na komerční realizaci práce Reţijní náklady
-
4000
-
2000
CELKEM
-
31 000
Výsledný součet nákladů na výzkum zařadíme k výrobním výdajům a budeme ho brát v úvahu při odůvodnění základního kapitálu.
29
2.5 Výrobní program Lyţařské středisko "Star-light" se plánuje umístit v pozemku Drahobrat. Pro stavbu lyţařského střediska je nezbytné území o celkové rozloze 15 hektarů, na kterých bude umístěno čtyři sjezdové tratě o celkové délce 9.5 km, a také objekty infrastruktury7, včetně: 1. Budovy hotelu a restaurace. Hotel je určen pro 50 osob, nachází se v blízkosti sjezdovek a vleků. Tabulka 3. Plán hotelu #
pokoje
počet
1
čtyřlůţkové
8 pokojů
2
dvoulůţkové
5 pokojů
3
jednolůţkové
2 pokoje
Restaurace má kapacitu 180 míst pro stravování hotelových hostů a další návštěvníky. Tabulka 4. Plán restaurace #
Počet míst
Počet stolů
1
Stůl pro 4 osoby
30
2
Stůl pro 2 osoby
15
2. Budova baru a půjčovny. Budova baru se bude nacházet za 40 metrů od lyţařských vleků a bude vměstnávat 30 osob. Budou se nepřetrţitě nabízet teplé a studené nápoje, alkohol, občerstvení, cukroví, cigarety. Tabulka 5. Plán baru-kavárny #
objekty
Počet objektů
1
Stůl pro 4 osoby
4
2
Stůl pro 2 osoby
5
3
7
Stolička u nálevního pultu
Viz. Příloha Schéma lyţařského střediska "Star-Light" 30
4
Tabulka 6. Plán budovy půjčovny #
Název
Počet souprav
1
Klasické běţky (+ hole, boty)
25
2
Sjezdové lyţe (+ hole, boty)
35
3
Snowboard
25
4
Sáňky, talíře
30
5
Brusle
50
6
Kola
10
7
Horská kola
2
8
Kolečkové brusle
20
9
Badmintonové rakety
2
10
Míče (fotbalový, basketbalový, volejbalový)
6
3. Šatna-sušárna. V šatně se nachází věšák a mnoho teplých radiátorů, kde si mohou rekreanti usušit mokré oblečení a převléknout se. 4. Ošetřovna. Činnost sjezdařského střediska, spojená s tělesnou aktivitou, mohou být nebezpečné. Existuje nebezpečí úrazu. A proto je nezbytná přítomnost zdravotnického pracovníka. 5. Kulečník. Kulečníkový stůl ("americký kulečník"), se bude nacházet v baru. Tato hra je velmi populární mezi Rusy i Evropany. 6. Vleky. Je třeba instalovat 3 vleky o délce 2100, 1900 a 650 metrů, pro případ neočekávané poruchy jednoho z nich. Také během zřízení tří vleků se průchodnost zvětšuje aţ třikrát, a to znamená zvětšení příjmů. 7. Dětské hřiště. Dětské hřiště (dětské městečko), bude místem zábavy pro děti. To všechno jistě vysoce ocení jejich rodiči, naši zákazníci. 8. Kluziště. Bruslení je jedním z hlavních potěšení zimy. Tento druh sportu musí být kaţdopádně zařazen do programu lyţařského areálu. 31
9. Parkoviště. Parkoviště je střeţeno hlídačem, je placená. Tabulka 7. Soubor základních zařízení, jeho dodavatelé a hodnota #
Název
Hodnota (UAH)
Dodavatel
1
Vlek 1 bubínkový délka 1900 m
17000
Stadeli Doppelmayr (Rusko)
2
Vlek 2 kotvičkový délka 2100 m
12000
"Tatrapoma" (Rusko)
3
Vlek 3 "dětský" délka 650 m
10000
"Tatrapoma" (Rusko)
4
Zasněţovací technika (sněhová děla) 1987 r.v. produktivita 60 m3/hod. počet 2 ks.
16000
"HEDCO STANDARD" (Rusko)
5
Osvětlovací zařízení 20 ks.
17500
"Piesten (Rusko)
6
Rolba Bombardier Yeti M 1993 r. v.
25600
"Seilbahn" (Rakousko)
7
Zařízení a nábytek kavárny
14000
"Šatura" (Оš)
8
Zařízení a nábytek budovy hotelu
17000
" Šatura " (Оš)
9
Kulečník 5 ks.
1000
"Hosschis" (Rusko)
10
Sněţný skútr (motosáně)
4000
"Honda" (Moskva)
11
Elektrické generátory 2 ks.
6000
12
Paintball (komplet 10 pro 10 lidí) + kompresor + generátor
10700
"Paintballer" (Moskva)
13
Zařízení propouštěcí kontroly Ski-pass
13200
"Sky-Ski" (Moskva)
14
Auto druhu "minivan"
6000
Auto 1 (Kyiv)
15
Vybavení půjčovny
30532
"JetSport" (Moskva)
CELKEM
Static" GBMH,
200532
Tabulka 7 obsahuje seznam a hodnotu základního zařízení, jejich dodavatelů. Jak vidíme z tabulky 7, hlavními dodavateli zařízení jsou společnosti Ruské federace, s kterými jsou jiţ stanoveny doby dodání a platební metody. Zejména se společnostmi Stadeli Doppelmayr a "Tatrapoma" existuje dohoda o postupném splácení dluhu během 12 měsíců. Termín dodávky základního zařízení, včetně dodání, bude trvat 35 - 40 dnů ode dne platby. 32
Struktura a hodnota nutného vybavení, které bude k dispozici k pronájmu, jsou uvedeny v tabulce 8. Tabulka 8. Struktura nutného vybavení #
Název
Počet
Hodnota za jednotku výroby (UAH)
Celková hodnota (UAH)
1
Klasické běţky (+ hole, boty)
25
250
6250
2
Sjezdové lyţe (+ hole, boty)
35
320
11120
3
Snowboard
25
420
10500
4
Sáňky, talíře
30
10
300
5
Brusle
50
19
950
6
Kolo
10
70
700
7
Skateboard
5
20
100
8
Horská kola
2
100
200
9
Kolečkové brusle
20
17
340
10
Badminton
2
30
60
11
Míč (volejbalový, fotbalový, basketbalový)
6
2
12
Celkem
30532
Pro dodávky a zásobování lyţařského střediska budou zapojena hospodářství, která se nachází v blízkosti. Pro doplnění rezerv speciálními produkty je nutné zorganizovat týdenní dodávku potravin z města Ivano-Frankivsk. Dodávky vody a elektřiny budou zajištěny připojením do čerpadel a elektrické sítě. Kromě toho, v plánu je nákup elektrických generátorů s kapacitou nutnou pro plné zabezpečení střediska. Pozemek pro výstavbu lyţařského areálu bude pronajat od státu na dobu 20 let, s právem dalšího pronájmu nebo plného vykoupení. Kontrola za přístupem k lyţařským vlekům a za placením konkrétní sluţby (pronájem vybavení, oběd v restauraci, rezervování hotelových pokojů) bude realizována prostřednictvím systému kontroly vstupu Ski-Pass a speciálních elektronických karet, na kterých bude zapsána informace o klientovi. Rozpočet materiálů, potřebných pro výstavbu lyţařského střediska, je uveden v tabulce 9. 33
Tabulka 9. Materiály, instalace, dodavatelé a orientační ceny #
Název
Cena (UAH)
Dodavatel
1
Stavební materiály pro hotel a restauraci + stavební sluţby
45000
2
Stavební materiály pro bar a půjčovny + stavební sluţby
22000
3
Stavební materiály pro dětské hřiště + stavební sluţby
3500
4
Stavba parkoviště
4200
5
Stavební materiály pro hospodářské budovy + stavební sluţby
5150
6
Instalace tří vleků
3500
АО "Eurostroj"
7
Stavba paintballového hřiště
500
АО "Eurostroj"
8
Instalace osvětlovacího zařízení
4000
АО "Eurostroj"
Celkem
88350
АО "Eurostroj" АО "Eurostroj" АО "Eurostroj" АО "Eurostroj" АО "Eurostroj"
Výsledky kádrového plánování pro navrhovaný lyţařský areál jsou uvedeny v tabulce 10. Tabulka 10. seznam pracovníků #
Zaměstnanci
Potřebný počet
Měsíční plat (UAH)
1
Vedoucí
1
3500
2
Účetní
1
3000
3
Doktor
1
2000
4
Instruktor-technik
4
2000
6
Obsluha půjčovny
2
2000
7
Barman
1
2000
8
Pokojská-číšnice
6
2000
9
Kuchař
2
2000
10
Vrátný
2
1500
11
Stráţník
2
1500
12
Instruktor a rozhodčí paintballu
2
1500
13
Operátor-mechanik rolby
1
1500
14
Operátor lanovky
1
1500
Celkem
26 000
34
Vedoucí: Etapa vypuštění zboţí na trh se vyznačuje vysokými náklady a absencí zisku. S cílem sníţit náklady je třeba přísně kontrolovat všechny probíhající procesy. Aby správa byla provedena správně, vedoucí by měl mít osobní zájem na kontrole kvality a pokroku projektu. Proto, kromě stanoveného platu, by měl vedoucí dostávat určité procento zisku, pak bude mít zájem o rozvoj podniku. Účetní: Správně nastaven účetní systém společnosti umoţňuje optimalizovat daňový systém, a proto zvýšit příjmy. Nezbytným je zaměstnanec s ekonomickým vzděláním a pracovními zkušenostmi. Doktor: Činnost, související s lyţařským střediskem, zahrnuje fyzické aktivity, které mohou být nebezpečné. Existuje nebezpečí úrazu. Proto je přítomnost zdravotnického pracovníka nutná. Zaměstnanec musí mít vyšší zdravotnické vzdělání a zkušenosti práce. Instruktor-technik: Mnoho turistů, kteří přicházejí do lyţařského areálu, nemají zkušenosti v jakémkoli sportovním odvětví nebo nejsou schopni si osvojit sportovní arsenál (oděv, vlek). V tomto směru by měl cestovatelům pomoci profesionál, tedy instruktor se speciálním vzděláním. Jejich kvalifikovaná pomoc bude vyţadována stále, takţe by měli být placeni odpovídajícím způsobem. Pracovník z pronájmu: Pracovník z pronájmu neodpovídá za důleţité funkce. Jeho úkolem je v odpověď na předloţenou, zaplacenou permanentku odebírat nebo odevzdávat potřebné vybavení, s uváţením velikostí návštěvníka. Tuto činnost můţe vykonávat člověk bez speciálního vzdělávání, například důchodce. Barman: Barmanem na lyţařské středisko je nejlepší zaměstnávat mladého muţe nebo mladou ţenu s dobrou fyzickou kondicí s praxí. Při rozhovoru by mělo být vyţadováno potvrzení od zdravotnického zařízení o celkovém zdraví člověka. Pokojská-číšnice: Zaměstnancem v údrţbářské sféře můţe být ţena bez speciálního vzdělání, ale s pracovními dovednostmi. Je také potřeba mít potvrzení o celkovém zdravotním stavu.
35
Kuchař: Kuchařem má být pracovník se speciálním vzděláním a pracovními zkušenostmi, nezbytné jsou znalosti o evropské a asijské kuchyni. Poskytování zdravotního potvrzení o celkovém zdravotním stavu je nutné. Vrátný: Vrátný je sympatickým, společenským, úhledným a disciplinovaným člověkem bez speciálního vzdělání, ale se znalostí počítače na uţivatelské úrovni. Paintballový rozhodčí-instruktor: Rozhodčí s vyšším sportovním vzděláním, který bude pracovat hlavně na organizaci paintballových her a na kontrole hry. Operátor-mechanik rolby: Mechanik se zkušenostmi v oblasti dieselových technologií, jehoţ nejdůleţitější prací bude zpracování a příprava sjezdových tratí, čištění celého prostranství a lanovky od sněhu. Operátor lanovky: Operátor lanovky se zkušenostmi práce se zdviţní a lanovou technologiemi, jehoţ hlavní činností bude péče o zdvihací zařízení a zajištění bezpečnosti během provozu. Znalost cizích jazyků, včetně ruštiny, angličtiny (nebo němčiny), je povinná pro všechny zaměstnance lyţařského areálu (s výjimkou kuchaře, správce, účetního).
2.6 Finanční plán Na začátku realizace projektu je plánováno získat finanční prostředky ze svých vlastních aktiv, které představují asi 93% základního kapitálu, a zbytek pokryjí bankovní půjčky ve výši 159 200 UAH a s úrokovou sazbou, která činí 24% po dobu čtyř měsíců. Příliv finančních prostředků se odráţí v tabulce 11. Celkové náklady na výstavbu sjezdařských lázní, na základě odhadů uvedených ve výrobě, činí 288 882 UAH. Výpočet ekonomických prvků výrobních nákladů: 1. Hodnota spotřebované vody: CPV = Q x n x P, přitom CPV - náklady na měsíční spotřebu vody, UAH; 36
Q = 70 – mnoţství spotřebované vody během směny, m3; n - počet pracovních dní v měsíci; P = 0,33 – sazba za 1 m3 vody, UAH. Potom: SPV = 70 x 30 x 0.33 = 693 UAH Tabulka 11. Zdroje financování (na začátku realizace projektu) Finanční prostředky na počátku realizace projektu tis. UAH
Název zdrojů
VLASTNÍ PROSTŘEDKY 1. Příjmy z prodeje akcií (příspěvek do základního kapitálu v hotovosti) 2. Nerozdělený zisk (akumulační fond) 3. Nepouţité odpisy základních prostředků 4. Příjmy z prodeje ústředních prostředků 5. Vlastní kapitál celkem (součet bodů 1-4) VYPŮJČENÉ A ZÍSKANÉ PROSTŘEDKY 6. Bankovní úvěry (všechny druhy úvěrů) 7. Vypůjčené finanční prostředky od jiných organizací 8. Podíl na stavebnictví 9. Další 10. Vypůjčené a získané prostředky celkem (součet bodů 6-9) 11. Očekávaná státní podpora projektu Celkem (součet bodů 5, 10, 11)
138000 124350 1418 3000 163882 20000 3232 0 0 23232 0 187114
2. Náklady na odvoz odpadu v měsíci: SKM = Q1 x n x P1, přitom SKM - měsíční náklady na vývoz odpadů, UAH; Q1 = 20 – mnoţství odpadu během směny, m3; P1 = 0,45 – sazba za 1 m3 odvezeného odpadu UAH; SKM = 20 x 30 x 0.45 = 270 UAH. 3. Náklady na energii pro technologické účely: SET = Q3 x n x T, přitom SET - náklady na spotřebu elektrické energie zařízení; Q3 = mnoţství spotřebované zařízením elektrické energie během směny, kW/h; T = 0.55 - paušální sazba za kW/h elektřiny, UAH. 37
V tomto případě: СEM = 612 х 30 х 0.55 = 10098 UAH 4. Nájemné za pozemek, měsíčně: 16000 UAH 5. Mzdové náklady na měsíc: MZ = MF + NS, kde MF - mzdový fond podniku za měsíc, UAH NS - náklady na sociální zabezpečení, UAH MF = MFV + MFA, kde MFV – měsíční mzdový fond výrobního personálu, USD MFA – měsíční mzdový fond administrativního personálu, USD MF =12418 + 9552 = 21970 USD 6. Amortizační náklady: 1500 USD 7. Výdaje na elektřinu: VEL = Q4 х n х Т, kde Q4 = 350 - mnoţství spotřebované elektřiny za směnu, kW/h; n - počet pracovních dní v měsíci; T = 0.55 - paušální sazba za kW/h elektřiny, UAH. V tomto případě: VEL = 350 х 30 х 0.55 = 5775 UAH 8. Palivo pro automobil Vp = KD х D х KS х C, kde Vp = pořizovací náklady na pohonné hmoty za měsíc, UAH KD = 150 – průměrně ujeté kilometry, denně, km D = 21 - počet dnů provozu; KS = kvóta spotřeby paliva na 1 km je 0,20 l; C = 15 - cena za 1 litr pohonných hmot, UAH V tomto případě: VPH = 150 х 21 х 0,20 х 15 = 9450 UAH 9. Výdaje na vytápění: 38
VTO = N х Q6 х C, přitom VTO - výdaje na vytápění, UAH; N - vytápěcí období, měsíce; Q6 = 25,9, mnoţství vyuţité tepelné energie, Gcal; C = 116 – cena za 1 Gcal tepelné energie, UAH. Tehdy: VTO = 4 х 25,9 х 80 = 8228 UAH 10. Úhrada úroků: Ú х Spr х m P=
, přitom
N х 100 P - úrok, vyplácený v určitém období, UAH; Ú - rozsah půjčky, UAH; Spr - účetní sazba banky, která se rovná 24% a zvětšuje se na 3 body; m - počet období, během kterých se vyplácí úroky; N – počet období, během kterých je třeba půjčku vrátit. Tehdy: 20000 х (24 + 4) х 1 / 4 х 100 = 4800 UAH. A tak, roční sezónní náklady na lyţařské středisko mohou být zobrazeny v tabulce 12.
39
Tabulka 12: Roční sezónní náklady na lyţařské středisko (4-měsíční období listopad-duben) # 1 2 3 4
5 6 7 8 1 2
1 2 3 4 5 6 7
Název nákladové sloţky Voda pro technologické účely Energie pro technologické účely Odvoz odpadků Komunální sluţby а) ústřední topení б) osvětlení prostorů Palivo pro auto Údrţba zařízení Potraviny, alkohol, tabák Reklama Celkové materiální náklady Mzdy výrobního personálu Mzdy vedoucích a jiných pracovníků Celkové mzdové náklady Celkové náklady na sociální zabezpečení Amortizační náklady Nájemné Správní náklady Reţijní náklady Výrobní náklady Úvěrové procento Výše úvěru Silniční daň Ostatní náklady celkem Celkové náklady DPH z materiálních výdajů a mezd Celkové náklady s DPH
Celkem, UAH 70 1009 30 822 577 945 1000 36000 9000 49453 10120 920 11040 4248 4500 1756 230 250 350 4800 20000 120 34194 83647 3123 86770
Předpokládaný sezonní obrat lyţařského střediska v letech 2011-2013, podle našich přípravných výpočtů, je uveden v tabulkách 13, 14, 15, 16 a 17.
40
Tabulka 13. Sezonní obchodní obrat hotelu v letech 2010-2012.
Průměrný počet návštěvníků ve všedním dnu, lidí
Průměrný počet návštěvníků v nepracovním dnu, lidí
15 9 1
25 15 4
2000
1408
Pokoj Čtyřlůţkový Dvoulůţkový Jednolůţkový Celkem: Sezonní obrat
Zisk ve Zisk všedních v nepracovních dnech dnech týdne, týdne, UAH UAH 11940 10746 1512
Měsíční zisk, UAH
7960 7164 2419
79600 71640 15728 166968 667875
Tabulka 14. Sezonní obchodní obrat restaurace v letech 2010-2012. Průměrný Průměrný Cena za počet počet jednotku Stravování návštěvníků návštěvníků produkce, ve všedním v UAH dnu, lidí nepracovním dnu, lidí Snídaně 25 150 20 Oběd 28 170 24 Večeře 30 185 40 Celkem: Sezonní 2400 6000 obrat
Příjem ve všedních dnech týdne, UAH
Příjem Měsíční v nepracovních zisk, dnech týdne, UAH UAH
2483 3343 5970
5970 8119 14726
33814 45849 82784 162447 649790
Tabulka 15. Sezonní obchodní obrat baru v letech 2010-2012. Nabízen á produkc e
Horké a ledové nápoje Alkohol Zákusky Celkem: Sezonní obrat
Průměrný počet návštěvník ů ve všedních dnech týdne, lidí
Průměrný počet návštěvníků v nepracovníc h dnech týdne, lidí
Průměrné mnoţství zkonzumovanýc h porcí jedním člověkem, kusů
Cena za jednotku produkce , UAH
Týdenn í zisk, UAH
Měsíčn í zisk, UAH
20
120
2
7
5413
21651
15 20
30 35
2 2
20 20
3224 4059
12895 16238 54414 217658
41
Tabulka 16. Sezonní obchodní obrat vleků v letech 2010-2012. # vleku
Průměrný počet návštěvník ů ve všedním dnu, lidí
1 2 3 Celkem : Sezonní obrat
15 10 5
Průměrný počet návštěvníků v nepracovní m dnu týdne, lidí 92 62 31
Cena permanentk y na jeden den, UAH
Zisk ve všední m dnu týdne, UAH
Zisk v nepracovní m dnu týdne, UAH
Měsíčn í zisk, UAH
40 40 32
2985 1990 796
7323 4935 1974
41232 27700 7896 76829
2000
5920
307319
Tabulka 17. Sezonní obchodní obrat pronájmu vybavení v letech 2010-2012. Průměrný Průměrný počet Zisk ve Cena Zisk počet návštěvníků všedním permanentky v nepracovním Název návštěvníků v dnu na jeden dnu týdne, ve všedním nepracovním týdne, den, UAH UAH dnu, lidí dnu týdne, UAH lidí 1592 5 45 64 5731 Snowboard грн. Lyţe 6686 12 65 111 14487 грн. Sáňky 478 3 20 32 1273 грн. Brusle 2 35 8 80 грн. 557 Talíře 1 15 16 80 грн. 478 Paintball 2 10 40 398 796 Sněţný 0 2 238 0 478 skútr Kulečník 5 párů 20 párů 16 398 637 Parkoviště 10 45 8 398 716 Celkem: Sezonní obrat
Měsíčn í zisk, UAH
29292 84694 7641 2547 2228 4776 1910 4139 4457 141688
2000
5920
566752
Proto by měl sezónní obrat lyţařského střediska v letech 2011-2012 činit 2409396 UAH.
42
Roční zisk = trţby bez DPH a daně z prodeje – výrobní cena. Roční zisk = 2023758 UAH – 690689 UAH = 1333069 UAH Děláme daňové odpočty: а) Daňový základ pro daň ze zisku: 1333069 UAH b) Daň z příjmů: 1333069 UAH: 100% × 24% = 40193 UAH V roce 2011 daň z příjmů = 23,5%, v 2012 = 21%, v 2013 = 19% c) Zisk po zdanění: 1333069 – 319936 = 1013133 UAH Rentabilita: 690689: 1013133 × 100% =68 % Máme v plánu mít ještě větší zisk, a proto budeme moci sníţit ceny na některé zboţí a sluţby a tak přilákat ještě více zákazníků. Například: - cena za dvoulůţkového pokoje za noc se sniţuje od 160 UAH do 135 UAH. - cena za jednolůţkový pokoj za noc se sniţuje od 302 UAH do 262 UAH. - cena skipasů na den se sniţuje od 40 UAH do 24 UAH. - cena jízdy na sněţném skútru se sniţuje od 238 UAH do 199 UAH. Dále jsme vyvinuli pracovní plán výnosů a nákladů lyţařského střediska na období 2011-2013, který je uveden v tabulce 18. Tabulka č. 18. Plán výnosů a nákladů na období 2011-2013. Ukazatel
1 rok
2 rok
3 rok
Hrubý zisk (za vykonání sluţeb), UAH
2409237
2552454
2791572
Daň z přidané hodnoty, UAH
385471
408388
446651
Příjmy, UAH
2023758
214403
2344920
Provozní náklady celkem, UAH
690689
696500
811920
Zisk před zdaněním, UAH
1333069
1447406
1533000
Daň z příjmů v UAH
319936
347374
367919
Čistý zisk, UAH
1013125
1100024
1165073
Další fázi sestavení finančního plánu bylo určení doby návratnosti (v závislosti na peněţních tocích).
43
Investice budou činit 22995001 UAH pro nultý ročník. Peněţní toky za období tří let, budou činit8: 1013125 Kč, 1100024 UAH, 1165073 UAH. Výnosy vrátí investice do 3 let. Během prvních 2 let výnosy budou následující: 1013125 UAH + 1100024 UAH = 2113149 UAH Za třetí rok je třeba uhradit: 22995001 UAH – 2113149 UAH = 20881852 UAH, 186352 UAH / 1165073 UAH = 0,16 (okolo 1.8 měsíce). To znamená, ţe celková doba rentability činí 2 roky 1 měsíc. Při procesu vypracování podnikatelského záměru pro lyţařské středisko nebylo moţné vypočítat bod zvratu v naturálním projevu. Průměrná odhadovaná částka, kterou turista utratí denně, činí 40 amerických dolarů. Po schválení předpokladu bodem rentability lze povaţovat minimální počet spotřebitelů, kteří by měli být obslouţeni k uhrazení nákladů. Takový počet spotřebitelů lze vypočítat tímto způsobem: Konstantní současné náklady, které vznikají během výrobního období, činí 690689 UAH. Ve snaze uhradit stálé náklady, je potřeba obsluhovat: 690689 UAH / 318 UAH = 2172 spotřebitelů, přitom 690 689 UAH. – stálé náklady; 318 UAH. – průměrný součet výdajů jednoho turisty. Grafické vyjádření bodu rentability vypadá následujícím způsobem (obr. 1). $
Tržby Celkové náklady
Nestálé výdaje
Konstantní výdaje Počet spotřebitelů
2169 lidí
8
Viz. Příloha Tabulka Cash Flow 44
Obrázek 1: Bod zvratu lyţařského střediska A tak, kaţdý uzel pro dosaţení rentability musí obslouţit v průměru 2169 lidí v sezóně, neboli 542 lidí měsíčně.
2.7 Perspektivy rozvoje lyžařského střediska "Star-Light" Další rozvoj lyţařského střediska "Star-Light", obsazení nového trţního segmentu sektoru sluţeb předpokládají řešení hlavního problému lyţařského střediska, a to překonání jeho sezónního charakteru. Jak je dobře známo, lyţařské středisko "Star-Light" má omezenou dobu provozu. Lyţařská sezóna s nejpříznivějšími klimatickými podmínkami pro lyţování začíná 25. listopadu a končí 25. Března, pracovní doba střediska je představena 120 dni. Výrazná sezónnost, samozřejmě, má vliv na ceny a úroveň zisku. Existují různé způsoby řešení problému sezónnosti. Nejúspornější a nejvýhodnější je výstavba dalších objektů infrastruktury a vypracování různých druhů programů letní rekreace. Například, v roce 2011, s ohledem na plynoucí zisky, středisko dostalo skutečnou příleţitost poskytovat novou řady sluţeb, zaměřených na letní období. Počítaje se specifičností nabízených sluţeb OAO "Ukrajina turistická" obdrţí moţnost monopolního obsluhování návštěvníků v rámci jiţ existujících programů RURAL turistiky s moţností ubytování pro turisty ve vlastním hotelu lyţařského areálu. Výstavba dvou bazénů na území střediska, rozšíření seznamu zařízení, které se nabízí na pronájem, zavedení nových programů pro odpočinek a zábavu nepochybně způsobí zvýšení zájmu o areál, a to nejen jako o objekt lyţařského průmyslu, ale také jako o zajímavé místo pro letní dovolenou. Návštěvníkům se můţe poskytovat poměrně široká škála sluţeb, včetně sluţeb extrémního závodění na nerovném terénu. Do seznamu nejzajímavějších letních programů odpočinku mohou být zařazeny: -
konstrukce krytého a otevřeného bazénů a doprovodné infrastruktury;
-
poskytování pronájmu horských kol, motorových čtyřkolek;
-
stavba dráhy pro závodění;
-
rozšíření sluţeb paintballového klubu do 20-30 značek;
45
-
výstavba tematického baru - zábavního centra s desky pro hraní šipek, kulečníkovým sálem, hracími automaty;
-
výstavba tenisových kurtů.
Hlavním centrem vypracovaného námi podnikatelského záměru je koncentrace finančních zdrojů. Věříme, ţe právě podnikatelský záměr je důleţitým nástrojem ke zvětšení kapitálu této společnosti. Proces sepsání podnikatelského záměru umoţňuje důkladnou analýzu začaté činnosti v kaţdém detailu. Podnikatelský záměr slouţí podkladem pro obchodní nabídku při jednání s potenciálními partnery, hraje důleţitou roli při zaměstnávání základního personálu firmy. To znamená, ţe podnikatelský záměr není jen vnitřním dokumentem společnosti, ale také můţe být pouţíván k přilákání investorů. Před tím, jak riskovat nějaký kapitál, musí investoři mít důvěru v důkladnosti propracování projektu a být si vědomi jeho účinnosti. Předpokládá se, ţe podnikatelský záměr je dobře připraven a vykládán k vnímání potenciálních investorů.
46
Závěr
A tak, podle výsledků psaní bakalářské práce jsme dospěli k těmto úsudkům: 1. Naše analýza trhu turistických sluţeb ukázala, ţe výstavba lyţařského střediska "Star-Light» je ţádoucí. Jelikoţ na trhu těchto sluţeb pracuje mnoho středisek, ale jen malá část odpovídá poţadavkům návštěvníků. Budeme určovat nejpohodlnější ceny, které pak budou takřka odpovídat za úroveň prokázání sluţeb. 2. Vzhledem k obtíţné ekonomické situaci obyvatelstva jsme dospěli k závěru, ţe zřízení lyţařského střediska "Star-Light" by mělo zabezpečit velký počet nových pracovních míst. Tak zlepšíme situaci na trhu práce jako celku. Protoţe po krizi se situace na Ukrajině zhoršila a v první řadě se to odrazilo na ekonomických a sociálních ukazatelích. 3. Navzdory tomu, ţe zaměstnanost v středisku bude mít v zásadě sezónní charakter, lze tento problém vyřešit prostřednictvím rozvoje široké sítě servisních sluţeb v turistickém centru a na konkrétních místech (domovní sluţby, sportovní kluby, bazény, kavárny, diskotéky, autoservisy, apod.), určené nejen pro turisty, ale i pro místní obyvatele. Počítaje se specifičností nabízených sluţeb OAO "Ukrajina turistická" obdrţí moţnost monopolního obsluhování návštěvníků v rámci jiţ existujících programů RURAL turistiky s moţností ubytování pro turisty ve vlastním hotelu lyţařského areálu. 4. Výstavba dvou bazénů na území střediska, rozšíření seznamu zařízení, které se nabízí na pronájem, zavedení nových programů pro odpočinek a zábavu nepochybně způsobí zvýšení zájmu o areál, a to nejen jako o objekt lyţařského průmyslu, ale také jako o zajímavé místo pro letní dovolenou. Areál by za těchto okolností pracoval po celý rok. 5. Vznik střediska bude nevyhnutelně doprovázet zrození nezávislých servisních, obchodních a zábavních podniků, stavba dobrých silnic, které jsou zahrnuty v koncepci infrastruktury cestovního ruchu, a tudíţ zabezpečí mnoho pracovních míst. Stejně jako pohodlí při pobytu místních obyvatel. 6. Provedené finanční výpočty ukázaly, ţe resort bude ziskový. Doba návratnosti se očekává velmi krátká, a to 2 roky a 1 měsíc. 7. Protoţe resort je vytvořen na základě jiţ existující a pozitivně osvědčené na trhu společnosti, jsme přesvědčeni, postup prosazení nových sluţeb nebude tak zátěţný jako například v případě, ţe resort by byl vytvářen nově zaloţenou společností.
47
8. Naše bakalářská práce můţe být dostačující pro přilákání investorů, protoţe přináší přesné a podrobné výpočty a potřebné informace pro potenciální investory. Věříme, ţe tento obchodní plán je důleţitým nástrojem ke zvýšení základního kapitálu společnosti. Proces přípravy podnikatelského záměru umoţňuje prodělat důkladnou analýzu kaţdého detailu. Podnikatelský záměr slouţí jako podklad pro obchodní nabídky při jednání s potenciálními partnery; 9. Protoţe námi navrţený lyţařský areál je vytvořen na základě akciové turistické společnosti, on potvrzuje vyhlídky této společnosti, a tím můţe přitáhnout nové akcionáře a provést novou emisi akcií.
48
Seznam literatury 1. Azar V.I. Ekonomika trhu cestovního ruchu. – M.: Ekonomika , 2008. – 345 2. Alexejeva М.М. Plánování činnosti podniku – М.: Drofa, 2004. – 448 3. Albert М., Mekson М.Ch., Chidouri F. Základy managementu – М.: Juniti, 2002. – 659 4. Blinov А.О. Podnikání. Teorie a praxe – М.: Daškov a К, 2009. – 322 5. Bogdanov Е.I. Plánování turistického podniku – SPb.: Biznes Presa, 2003. – 286 6. Bromič М. Analýza ekonomické efektivity investic. – М.: Infra-М, 1999. – 189 7. Burov V.P. Podnikatelský záměr firmy: teorie a praktika. – М.: "EKMOS", 2010. – 234 8. Buchalkov М.I. Plánování uvnitř firmy. – М.: INFRA-М, 2000. – 155 9. Jefremova М.V. Základy technik podnikání v oblasti cestovního ruchu – М.: OS-89, 1999. – 212 10. Kabuškin N.I. Management tirismu: Skripta – Minsk.: BGEU, 1999. – 288 11. King U. Strategické plánování a hospodářská politika. – М.: Progres 2001. – 502 12. Kovalev V.V. Finanční analýza: Řízení kapitálu. Výběr investic. Аnalýza výkazu. – М.: Finance a statistika, 2000. – 442 13. Lichačeva О.N. Finanční plánování v podniku – М.: TK VЕLBI, 2003. – 324 14. Papiran G.А. Marketing v cestovním ruchu. – М.: Finance a statistika, 2010. – 368 15. www.akipress.kg. 16. www.bplan.ru. 17. www.tourism-internet.ru. 18. www.travelinform.ru. 19. www.extreme.kg. 20. www.universalinternationallibrary.ru. 21. www.analitika.org. 22. www.cfin.ru. 23. www.investmentrussia.ru.
49
Vysoká škola:
BANKOVNÍ INSTITUT VYSOKÁ ŠKOLA, a. s.
Katedra:
Podnikání
a oceňování
Akademický rok:
2010/2011
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE (PROJEKTU, UMĚLECKÉHO DÍLA, UMĚLECKÉHO VÝKONU)
pro
Oleksandra Molodets
stud. obor
EKONOMIKA A MANAGEMENT MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ
Název tématu:
„Vypracování podnikatelského plánu podniku“
Název tématu v angličtině:
„Elaboration of an enterprise business plan“
Cíl práce:
Vytvořit podnikatelský záměr pro vytvoření lyţařského střediska "Star-Light" v IvanoFrankivské oblasti s cílem rozšíření činnosti jiţ fungujícího podniku.
Osnova práce: Základy obchodního plánování v oblasti turismu Vypracování podnikatelského záměru pro lyţařské středisko "Star-Light" Historie podniku, stručná informace o společnosti
Zásada pro vypracování: Zásady pro vypracování bakalářské práce jsou dále specifikovány v „Metodických pokynech pro vypracování bakalářské, resp. diplomové práce na Bankovním institutu vysoké škole v Praze“.
Rozsah grafických prací:
min. 40 stran
Seznam odborné literatury:
viz bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
PhDr. Karel Preuss, CSc.
Datum zadání bakalářské práce:
30. 11. 2010
Termín odevzdání bakalářské práce: 30. 4. 2011
L. S. …………………………………….. Vedoucí katedry
V Praze 31.1.2011
………………………………………. Rektorka
