Vymáhání daňových nedoplatků

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Provozně ekonomická fakulta

Vymáhání daňových nedoplatků Bakalářská práce

Vedoucí práce: JUDr. Ing. Radek Jurčík, Ph.D.

Ivana Weiterová

Brno 2008

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vymáhání daňových nedoplatků vypracovala samostatně za použití pramenů uvedených v seznamu literatury.

Brno, květen 2008

…........................................

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu JUDr. Ing. Radku Jurčíkovi, Ph. D. za odborné vedení a metodickou pomoc při zpracování této práce. Dále děkuji paní Yvettě Mertové a paní Bc. Dagmar Kovalové, zaměstnankyním Městského úřadu v Blansku, za odbornou pomoc a za poskytnutí potřebných informací.

ABSTRAKT Weiterová, I. Vymáhání daňových nedoplatků. Bakalářská práce. Brno 2008. Tato bakalářská práce

je věnována problematice vymáhání daňových

nedoplatků na úrovni obce s rozšířenou působností. Hlavními úkoly je seznámení se s postupem při vymáhání těchto nedoplatků, které se řídí zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků a definování problémů vznikajících v souvislosti s tímto postupem. Praktickou částí je názorná ukázka zatěžování obecních rozpočtů obcí s rozšířenou působností na příkladu Města Blanska, na které po reformě veřejné správy přešly pravomoci k vymáhání pokut převzatých ze zrušeného Okresního úřadu k 31. 12. 2002. klíčová slova: daňové nedoplatky, vymáhání, obecní rozpočet, veřejná správa

ABSTRACT Weiterová, I. Extortion of taxation undercharges. Bachelor task. Brno 2008. This bachelor task is devoted to problems with recovery taxation undercharges on an abreast of community with extensive activity. Main commissions are identification with process during recovering these undercharges which are abided by testament No. 337/1992 Digest of the tax administration and fees and problems' definition rising in connection with this process. Practical part is objective preview of loading common budgets communities with extensive activity on an example Blansko Town, on which after revision of public service moved on an authority to extortion penalties assumed from cancelled district authority to 31.12.2002. key words: taxation undercharges, extortion, common budget, public service

1 Obsah 1 ÚVOD............................................................................................................................7 2 CÍL.................................................................................................................................9 3 METODIKA VLASTNÍ PRÁCE.................................................................................10 4 TEORETICKÁ ČÁST..................................................................................................11 4.1 Úvod ...............................................................................................................11 4.2 Charakteristika obcí.........................................................................................11 4.3 Obce jako základní územní samosprávné celky..............................................11 4.4 Obce s rozšířenou působností.........................................................................12 4.5 Výkon správy místních poplatků....................................................................12 4.6 Daňová rozhodnutí..........................................................................................12 4.6.1 Úvodní část ........................................................................................12 4.6.2 Výrok .................................................................................................13 4.6.3 Odůvodnění .......................................................................................14 4.6.4 Poučení o opravném prostředku.........................................................14 4.6.5 Závěrečná část rozhodnutí .................................................................15 4.7 Rozsah působnosti...........................................................................................15 4.8 Základní zásady daňového řízení....................................................................15 4.9 Průběh vymáhacího řízení...............................................................................16 4.9.1 Řízení přípravné.................................................................................16 4.9.2 Daňová exekuce.................................................................................18 5 PRAKTICKÁ ČÁST....................................................................................................20 5.1 Nejzávažnější problémy vyskytující se v daňovém řízení na úrovni obce s rozšířenou působností ...........................................................................................20 5.1.1 Stávající úprava legislativy................................................................20 5.1.2 Nepřebírání zásilek v místě trvalého pobytu a účelová evidence dlužníků na ohlašovnách..............................................................................21 5.1.3 Nepostižitelnost osob pobírajících sociální dávky.............................22 5.1.4 Chybějící metodika............................................................................22 5.2 Vymáhání pohledávek Města Blanska............................................................22 5.2.1 Vznik pohledávek ..............................................................................23 5.2.2 Postup vymáhání pohledávek.............................................................23

5.3 Přehled nevymožených pokut ........................................................................25 5.4 Přehled nevymožených poplatků....................................................................31 5.5 Celkový přehled pohledávek...........................................................................32 6 DISKUZE.....................................................................................................................33 7 ZÁVĚR.........................................................................................................................35 8 LITERATURA.............................................................................................................36

1 ÚVOD

V hlavě sedmé Ústavy České republiky je obec charakterizována jako základní územní samosprávný celek, který je veřejnou korporací, může mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu.1 Velmi významnou příjmovou položkou těchto rozpočtů obcí s rozšířenou působností jsou příjmy za místní poplatky a příjmy za uložené pokuty. Po novele zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, která proběhla v roce 2002 tento zákon podle § 1 říká, že obce mohou vybírat místní poplatek za provoz systému

shromažďování,

sběru,

přepravy,

třídění,

využívání

a odstraňování

komunálních odpadů.2 Tento poplatek je proto po této novele brán jako daň a při jeho správě, evidenci a následném vymáhání se postupuje podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále jen ZSDP). Tento místní poplatek přispívá nejvyšší částkou do příjmové části rozpočtu v oblasti místních poplatků. Podle vládní koncepce byla ke konci roku 2002 ukončena činnost okresních úřadů a tím dokončena druhá fáze reformy územní veřejné správy. V devadesátých letech okresní úřady vykonávaly státní správu ve velkém rozsahu, kterou musely ukončit nejpozději k datu 31. prosince 2002. Ukončení jejich činnosti představuje zásadní

změnu

územní

veřejné

správy,

kterou

lze

považovat

za

jeden

z nejvýznamnějších kroků v průběhu reformy celé veřejné správy. Na obecní úrovni existuje od 1. ledna 2003 více druhů obcí, které se odlišují co do rozsahu přeneseného výkonu státní správy. Nově zřízené obce s rozšířenou působností (obce III. stupně) vykonávají přenesenou státní správu pro obyvatele rozsáhlejšího území.3 Od 1. ledna 2003 přešly na obce s rozšířenou působností také pravomoci k projednávání přestupků proti pořádku podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. § 89 tohoto zákona říká, že ústředním orgánem státní správy ve věcech přestupků je ten ústřední orgán státní správy České republiky, do jehož působnosti náleží úsek státní správy, na němž došlo k porušení povinnosti zakládajícímu přestupek. Pokuty za přestupky jsou příjmy obce, jejíž orgán o věci rozhodoval.4 Při správě, evidenci a následném vymáhání pokut za 1 2 3 4

ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky § 1 zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích POMAHAČ, R., VIDLÁKOVÁ, O. Veřejná správa § 89 zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích

7

přestupky se postupuje podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Rozvíjející se systém místních poplatků a zvyšující se objem uložených pokut a tomu odpovídající zvyšování jejich výnosů vyvolává stále výraznější potřebu zkvalitňovat práci v oblasti vedení daňového řízení, tj. ve znalosti procesních institutů, které upravuje zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Potřeba zvláštní úpravy daňového procesu je dána především odlišností daňového řízení - to představuje dopad do majetkových a osobních poměrů jednotlivých daňových subjektů. Z tohoto důvodu musí být pro řízení o daňových právech a povinnostech stanovená jasná pravidla. Kompetence obecního úřadu jako správce daně je provádět řízení komplexně v rozsahu zákona. Správce daně má právo činit veškerá opatření potřebná ke správnému a úplnému zjištění, stanovení a splnění poplatkových povinností. Zejména daňové subjekty vyhledat, poplatky vyměřit, vybrat, vyúčtovat, vymáhat a kontrolovat jejich plnění.5

5 JIRÁSKOVÁ, Z., ŠNEBERKOVÁ , A. Výkon správy místních poplatků

8

2 CÍL

Cílem této bakalářské práce je seznámení se s postupem při evidenci, správě a následném vymáhání daňových nedoplatků na úrovni obce s rozšířenou působností, identifikovat existující problémy, které vznikají v souvislosti s postupem vymáhání a navrhnout vhodná doporučení k zefektivnění postupů vymáhání.

9

3 METODIKA VLASTNÍ PRÁCE

•

stanovení konkrétních cílů bakalářské práce

•

prostudování odborné literatury, nezbytné pro správné pochopení tématu

•

konzultace s referentkami oddělení plateb, poplatků a rozpočtu odboru finančního Městského úřadu v Blansku

•

shromáždění informací

•

samotná práce, která se skládá z teoretické a praktické části V teoretické části mé práce jsem po prostudování odborné literatury popsala

obecný postup při vymáhání daňových nedoplatků na úrovni obce s rozšířenou působností, který se řídí zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Praktická část je vypracována na základě podkladů, které mi byly poskytnuty referentkami Městského úřadu v Blansku. Vymáhání daňových nedoplatků se na tomto úřadě řídí kromě ZSDP také interní směrnicí č. 1/2008 – Vymáhání pohledávek. Na základě všech informací jsem zpracovala statistiku dlužných částek podle jednotlivých druhů od roku 2003 do roku 2007 a definovala problémy, které se vyskytují při postupu vymáhání podle ZSDP.

10

4 TEORETICKÁ ČÁST 4.1 Úvod S nárůstem objemu uložených pokut a se stále se zvyšujícími sazbami za místní poplatky dochází také ke značnému zvyšování objemu daňových nedoplatků a s tím spojený nárůst daňových dlužníků, kteří nejsou ochotni nebo schopni dobrovolně zaplatit. V těchto případech je obecní úřad povinen tyto nedoplatky vymáhat. Příslušní referenti obecních úřadů postupují podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

4.2 Charakteristika obcí Pro správné pochopení postavení obcí je nezbytné vycházet z toho, že obcí se nerozumí pouze základní územní jednotka státu, ale také společenství občanů žijících na tomto území. Podstatu obce v tomto směru charakterizují tyto 3 hlavní znaky: •

územní základ, tj. vlastní území obce,

•

osobní základ, který spočívá v existenci osob majících určitý kvalifikovaný vztah k obci, tj. občanů obce,

•

výkon obecní samosprávy6

4.3 Obce jako základní územní samosprávné celky Právní základ postavení obcí je dán především Ústavou, tj. ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb. Ústava v hlavě sedmé, která upravuje uzemní samosprávu, charakterizuje obce jako základní územní samosprávní celky. Tyto územní samosprávné celky jsou územní společenství občanů, která mají právo na samosprávu. Dále je zakotveno postavení obce jako veřejnoprávní korporace, která může mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu. Stát může zasahovat do činnosti územních samosprávních celků (tj. i obcí) jen tehdy, vyžaduje-li to ochrana zákona, a to pouze způsobem stanoveným zákonem. Územní samospráva je výrazem práva a způsobilosti daného územního společenství občanů spravovat své záležitosti samostatně. 6 MATRASOVÁ, E., ŠLAUF, V. Obecní zřízení

11

4.4 Obce s rozšířenou působností Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností v příloze č. 2 určil obce s rozšířenou působností. Obecní úřady s rozšířenou působností vykonávají přenesenou působnost ještě v širším rozsahu než pověřené obecní úřady (přešla na ně převážná část výkonu státní správy, kterou od 31. prosince 2002 vykonávaly okresní úřady).

4.5 Výkon správy místních poplatků Při zajišťování výkonu správy místních poplatků postupuje správce poplatku podle: •

zákona o místních poplatcích, který obsahuje zvláštní úpravu pro vydávání platebních výměrů, pro zvýšení poplatků při nezaplacení ve lhůtě splatnosti nebo nezaplacení ve správné výši, pro počítání prekluzivní lhůty a pro prominutí nebo snížení místních poplatků,

•

zákona o správě daní a poplatků,

•

obecně závazné vyhlášky, která upravuje pro jednotlivé druhy místních poplatků konkrétní sazbu, termín splatnosti, ohlašovací povinnost, osvobození nebo úlevu atd.

4.6 Daňová rozhodnutí Správce poplatku může v řízení ukládat povinnosti nebo přiznávat práva poplatkovému subjektu jen rozhodnutím. Je to forma

činnosti správce poplatku

směřující k vyhledávání poplatníka, stanovení jeho poplatkové povinnosti a jejího následného vybírání ve správné lhůtě a výši. Rozhodnutí vydaná v poplatkovém řízení musí mít základní náležitosti určené zákonem. 4.6.1 Úvodní část •

označení správce poplatku, který rozhodnutí vydal – to vychází ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Ve smyslu tohoto zákona jsou písemnosti vyhotovené obecním úřadem v přenesené působnosti označovány v záhlaví slovy „Obecní úřad“, či „Městský úřad“, a to s uvedením názvu obce nebo města. Označení 12

tohoto orgánu, který je oprávněn rozhodnutí vydat, musí být striktně dodrženo. Pokud by toto nebylo učiněno, bylo by rozhodnutí právně neúčinné od jeho prvopočátku, tzn. jako by nebylo vůbec vydáno. •

číslo jednací, popř. číslo platebního výměru – číslo jednací je velmi podstatnou náležitostí rozhodnutí, protože správně identifikuje jednotlivá rozhodnutí správce poplatku. Pokud by správce poplatku měl všechna svoje rozhodnutí označena shodnou značkou, v případě odvolání či vymáhání by nemohl svoje rozhodnutí správně odlišit.

•

datum podpisu rozhodnutí, které je i dnem vydání

•

přesné označení příjemce rozhodnutí – jelikož se v poplatkovém řízení rozhoduje o individuálních právech a povinnostech jednotlivých poplatkových subjektů, je nutné je přesně identifikovat. Jedině správně identifikovaným osobám je vydáno rozhodnutí, na jehož základě se správce poplatku dožaduje plnění uložených povinností. U právnické osoby musí být uveden její přesný název, zapsaný v obchodním rejstříku. U fyzické osoby je to jméno a příjmení a adresa trvalého pobytu. Pro úplnou identifikaci je vhodné uvést i datum narození.

4.6.2 Výrok Výrok je jádrem rozhodnutí a vyjadřuje úsudek správce poplatku. V této části se uvádí: •

právní předpisy, podle kterých bylo rozhodováno – zde je nutné uvést jak hmotně právní předpis, tak také procesní normu, podle které bylo řízení vedeno. V praxi to znamená, že vedle ZSDP je nutné uvést i číselné označení obecně závazné vyhlášky.

•

jde-li o peněžité plnění, částka, kterou má příjemce rozhodnutí zaplatit, nebo je stanovena povinnost nepeněžitého charakteru

•

číslo účtu, na který má být zaplaceno – číslo účtu peněžního ústavu, na který má být zaplaceno, a to i v případě, že se předpokládá úhrada do pokladny obecního úřadu. Dále je také nutné uvést variabilní symbol, aby mohla být platba řádně identifikována.

•

lhůta k plnění

13

4.6.3 Odůvodnění V odůvodnění jde o shrnutí výsledků řízení a zjištěný skutkový stav, který byl podkladem pro rozhodování správce poplatku. Odůvodnění musí vždy obsahovat rozhodnutí: •

o námitkách proti postupu pracovníka správce poplatku při kontrole, není-li jim vyhověno,

•

o zastavení řízení,

•

o řádných a mimořádných opravných prostředcích, pokud není navrhovateli plně vyhověno,

•

o uložení pokuty,

•

o pozastavení činnosti,

•

o stížnosti,

•

o námitce,

•

o povolení nebo nařízení obnovy řízení,

•

o povolení nebo nařízení přezkoumání poplatkového rozhodnutí.

4.6.4 Poučení o opravném prostředku •

informace o místu podání opravného prostředku (ten se podává vždy u správce poplatku, jehož rozhodnutí je napadeno),

•

informace o době jeho podání – dle obecné úpravy jde o 30 dní ode dne doručení rozhodnutí,

•

informaci o formě podání opravného prostředku, buď písmeně, nebo ústně do protokolu,

•

upozornění na případné vyloučení odkladného účinku odvolání Poučení upozorňuje účastníka poplatkového řízení na správný postup při podání

opravného prostředku a také obsahuje údaj o tom, zda je rozhodnutí konečné nebo lze proti němu užít opravný prostředek. 4.6.5 Závěrečná část rozhodnutí Tato část musí obsahovat podpis pověřeného pracovníka správce poplatku, uvedení jeho jména, příjmení a funkce, otisk úředního razítka se státním znakem. Rozhodnutí je v právní moci, jestliže proti němu nelze podat řádný opravný prostředek,

14

a to proto, že uplynula odvolací lhůta, odvolání bylo podáno, bylo o něm rozhodnuto a rozhodnutí bylo doručeno nebo odvolání není přístupné. Rozhodnutí je vykonatelné, jestliže proti němu nelze podat řádný opravný prostředek anebo podání řádného opravného prostředku nemá odkladný účinek a lhůta plnění stanovená v rozhodnutí již uplynula.7

4.7 Rozsah působnosti ZSDP upravuje správu daní, poplatků a odvodů, které jsou příjmem rozpočtů územních samosprávných celků. Podle tohoto zákona postupují věcně příslušné orgány obcí v České republice podle zvláštních zákonů stejně jako ke správě daní. Je-li rozhodnutím, které je vydané orgánem územního samosprávného celku

v oblasti

veřejné správy, uložena platební povinnost do územních rozpočtů, postupuje se při jejím placení, které zahrnuje evidování a vybírání, popřípadě vymáhání, podle tohoto zákona jako při placení daní. Správní orgán, věcně příslušný ke správě placení platební povinnosti, je považován za správce daně.8

4.8 Základní zásady daňového řízení Při správě daní a poplatků postupují v řízení správci daně v souladu se zákony a jinými obecně závaznými právními předpisy, chrání zájmy státu a zachovávají práva daňových subjektů. Správci daně postupují v daňovém řízení v úzké součinnosti s daňovými subjekty a při vyžadování plnění jejich povinností v daňovém řízení volí jen takové prostředky, které daňové subjekty nejméně zatěžují a umožňují přitom ještě dosáhnout cíle řízení, tj. stanovení a vybrání daně tak, aby nebyly vždy zkráceny daňové příjmy. Jakékoliv osoby, které byly jakkoliv zúčastněny na daňovém řízení, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všem, co se v řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděly. Daňové řízení je povinen správce daně i z vlastního podnětu zahájit vždy, jakmile jsou splněny zákonné podmínky pro vznik či existenci daňové pohledávky. Při uplatňování daňových zákonů v daňovém řízení se bere v úvahu vždy skutečný obsah právního úkonu nebo jiné skutečnosti rozhodné pro stanovení či vybrání daně. 7 JIRÁSKOVÁ, Z., ŠNEBERKOVÁ, A. Výkon správy místních poplatků 8 § 1 zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků

15

Všechny daňové subjekty mají v daňovém řízení před správcem daně stejná procesní práva a povinnosti. Právem i povinností všech daňových subjektů je úzce spolupracovat se správcem daně při správném stanovení a vybrání daně. Přitom jsou povinny dodržovat zákony i ostatní obecně závazné právní předpisy.9

4.9 Průběh vymáhacího řízení Pro úplné dokončení daňového či poplatkového řízení v případech, kdy subjekt neplní své povinnosti peněžitého charakteru, používá správce daně institut exekuce. Jedná se o výkon rozhodnutí, na základě kterého se vymáhá daňový nedoplatek. 4.9.1 Řízení přípravné Vyhledávací činnost Činnost správce daně před nařízením výkonu daňové exekuce spočívá zejména ve vyhledávací činnosti, jejímž cílem je zjištění majetkových poměrů daňového dlužníka. Správci daně mají dle ZSDP povinnost poskytnout údaje o dlužnících, zejména pak tyto subjekty: •

státní orgány a orgány územních samosprávných celků, které vedou evidenci osob nebo jejich majetku. Informace tyto subjekty podávají správci daně jednorázově nebo také s využitím dálkového a nepřetržitého přístupu, a to jen v rozsahu nezbytném pro výkon pravomocí správce daně,

•

orgány sociálního zabezpečení, které jsou povinny poskytnout správci daně seznam osob, které platí pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,

•

zdravotní pojišťovny jsou povinny poskytnout správci daně seznam osob platících pojistné na všeobecném zdravotním pojištění,

•

úřady práce sdělují správci daně částky podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci vyplácené jednotlivým uchazečům o zaměstnání,

•

peněžní ústavy jsou povinny poskytnout čísla účtů, údaje o majitelích účtů, stavech peněžních prostředků na účtech a o jejich pohybu, dále údaje o úvěrech, vkladech a depozitech.10

9 § 2 zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků 10 § 34 zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků

16

Plnění součinnosti třetích osob zúčastněných na poplatkovém řízení lze rozdělit na: •

povinnost součinnosti bez výzvy správce poplatku – jde o povinnost státních orgánů, ale i subjektů nestátních a soukromých osob plnících tuto povinnost na základě zákona o správě daní a poplatků v případech, kdy výsledky jejich činnosti mají vztah k poplatkovému řízení

•

povinnost součinnosti na výzvu správce poplatku – vztahuje se na státní a jiné orgány a právnické osoby, které v souvislosti se svou činností vedou evidenci osob nebo jejich majetku.

Tato evidence je nezbytná pro vyměření, vybrání nebo

vymožení poplatkové povinnosti. Správcem poplatku je povinnost součinnosti využívána zejména při zjišťování pobytu a majetkových poměrů jednotlivých poplatkových subjektů.11 Předvolání k ústnímu jednání Další činností vedle vyhledávací je předvolání k ústnímu jednání. K ústnímu jednání se přistupuje ve chvíli, kdy je nějaká naděje, že po ústním jednání dlužník svůj dluh zaplatí. Dlužník se vyjádří ke svému daňovému nedoplatku a spolu se správcem daně se domluví na způsobu jeho úhrady. Mimo jednorázové úhrady je možné dojednat si se správcem daně také splátkový kalendář. Správce poplatku je povinen o každém ústním jednání, které je vedeno v souvislosti s řízením o poplatku, sepsat protokol. Tato povinnost vychází ze zásady písemnosti, tzn. že úkony v poplatkovém řízení mají především písemnou formu. Protokol o ústním jednání musí obsahovat: •

kdo, kde a kdy daňové řízení prováděl,

•

které osoby se zúčastnily,

•

označení hlavního předmětu jednání,

•

souvislé vylíčení průběhu jednání,

•

označení dokladů a jiných listin odevzdaných při jednání,

•

udělená poučení,

•

vyjádření poučených osob,

•

návrhy a námitky poučených osob směřující proti obsahu protokolu,

•

rozhodnutí o těchto návrzích a námitkách.12

11 JIRÁSKOVÁ, Z., ŠNEBERKOVÁ , A. Výkon správy místních poplatků 12 § 12 zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků

17

S protokolem musí být seznámeny všechny zúčastněné osoby, a to tak, že je protokol hlasitě diktován, nebo je před podepsáním hlasitě přečten. Místní šetření Místní šetření mají v daňovém řízení zjistit majetkové poměry dlužníka. Z důvodu nedostatků administrativní síly a zjevné neefektivnosti tohoto úkonu se ale k tomuto kroku městské úřady neuchylují. Dožádání Místně příslušný správce daně může podle §5 ZSDP požádat jiného věcně příslušného správce daně o provedení jednotlivých úkonů v daňovém řízení, pokud je provedení požadovaného úkonu pro jiného správce daně snažší, hospodárnější nebo rychlejší. Dožadovaný správce daně je ze zákona povinen žádosti vyhovět, nebo uvést řádné důvody proč žádosti vyhovět nemůže.13 4.9.2 Daňová exekuce Daňová exekuce je upravena § 73 ZSDP a pro výkon daňové exekuce se použije přiměřeně občanského soudního řádu, který vymezuje co může být jakým způsobem exekuce postiženo. Nezaplatí-li daňový dlužník svůj dluh v zákonné lhůtě, vyzve ho správce daně, aby daňový nedoplatek zaplatil v náhradní lhůtě. Současně ho upozorní na to, že po uplynutí náhradní lhůty přikročí bez dalšího oznámení k vymáhání daňového nedoplatku. Výzva k zaplacení nedoplatku musí mít formu rozhodnutí a lze se proti němu v zákonné lhůtě 15-ti dní odvolat. Vymáhání provádí ten správce daně, u kterého je daňový dlužník evidován, daňovou exekucí. O provedení exekuce může správce daně také požádat soud či soudního exekutora.14 Exekuční titul pro daňovou či soudní exekuci je: •

vykonatelný výkaz nedoplatků,

•

vykonatelné rozhodnutí, jímž ukládá peněžité plnění. Rozhodnutí je vykonatelné ve chvíli, pokud proti němu nelze podat žádný řádný či mimořádný opravný prostředek.

13 § 5 zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků 14 § 73 zákon č. 337/1992 Sb., o s správě daní a poplatků

18

Daňová exekuce se provádí vydáním exekučního příkazu, a tím se zároveň zahájí daňová exekuce. Exekuční příkaz se provádí na: •

přikázání pohledávky na peněžní prostředky daňových dlužníků na účtech vedených u bank a spořitelních a úvěrních družstev nebo jiné pohledávky,

•

srážku ze mzdy, jiné odměny za závislou činnost nebo náhrady za pracovní příjem, důchody, sociální a nemocenské dávky, stipendia apod.,

•

prodej movitých věcí,

•

prodej nemovitostí. Exekuční příkaz se doručí daňovému dlužníkovi, kterému jsou exekučním

příkazem ukládány povinnosti. Dále je exekuční příkaz doručen ručiteli nebo dalším osobám, kterým jsou taktéž ukládány povinnosti. Všechny uvedené osoby mohou proti příkazu podat do 15 dnů námitky. O nich rozhodne správce daně, který exekuci nařídil.15 Exekuční náklady Pokud byla exekuce provedena oprávněně, hradí exekuční náklady daňový dlužník. Náhrada nákladů za výkon zabavení nebo za výkon prodeje činí 2 % vymáhaného nedoplatku, nejméně však 200 Kč. K úhradě exekučních nákladů u výkonu zabavení je dlužník povinen vždy, když pověřený pracovník správce daně oznámil dlužníkovi nebo jeho zástupci důvod svého příchodu a sepsal úvodní větu soupisu věcí nebo pokud byl odeslán exekuční příkaz. K úhradě exekučních nákladů za výkon prodeje je dlužník povinen k úhradě vždy, jakmile dojde k zahájení dražby a je sepsána úvodní věta dražebního protokolu.16

15 § 73 zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků 16 § 73a zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků

19

5 PRAKTICKÁ ČÁST 5.1 Nejzávažnější problémy vyskytující se v daňovém řízení na úrovni obce s rozšířenou působností 5.1.1 Stávající úprava legislativy Jako jednoznačně nejzávaznější problém se kterým se potýkají města a obce při vymáhání pokut a poplatků lze označit problém se stávající úpravou legislativy, která upravuje tuto oblast. Pro příklad lze uvést omezené možnosti měst a obcí získávat informace o dlužnících v rámci daňové exekuce, které vyplývají právě z nedostatků v zákonech, resp. z toho, že zákon č. 337/1992 Sb. není provázán se zvláštními zákony. Obcím a městům, která mají při vybírání a vymáhání pokut a poplatků postavení správce daně, vyplývá z § 34 ZSDP možnost získávat na vyžádání od zdravotních pojišťoven, potažmo orgánů sociálního zabezpečení informace o plátcích pojistného na všeobecné

zdravotní

pojištění,

či

pojistné

na

sociálním

zabezpečení,

tedy

o zaměstnavateli konkrétního dlužníka. Toto ustanovení ovšem naráží na mlčenlivost ze strany zdravotních pojišťoven a orgánů sociálního zabezpečení, neboť jak zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, tak i zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení umožňují poskytovat takové informace pouze správcům daně z příjmů, což splňují pouze finanční úřady. Tím, že se obce a města k informacím o plátci mzdy nedostanou, nemohou využívat § 73 odst. 6 písm. b.), tedy postihnout dlužníka formou daňové exekuce na srážku ze mzdy či jiných odměn. Přitom právě tato forma exekuce je považována za jednu z nejméně zatěžujících daňové subjekty. Při exekuci srážkami ze mzdy se každý měsíc z příjmu strhává jen část příjmu (mzdy, důchodu) tak, aby povinnému zůstala minimální částka na obživu, konkrétní výše nezabavitelné částky je v současné době upravena Nařízením vlády č. 595/2006. Naopak při exekuci přikázáním pohledávky na účtech vedených u bankovních a spořitelních ústavů může dojít k postižení veškerých prostředků až do výše vymáhané pohledávky (dluhu, nákladů oprávněného a exekučních nákladů). Pokud se již obce či města

(správci daně) nějakým způsobem dostanou

k informaci o zaměstnavateli, vyvstávají na povrch další problémy s uplatňováním 20

tohoto druhu exekuce, ať už se jedná o častou fluktuaci zaměstnanců, kdy lidé jsou zaměstnáni třeba měsíc nebo dva (správci daně se pak nepodaří najít nového zaměstnavatele, tedy pokračovatele mzdy), nebo oficiální vyplácení pouze minimálních mezd, ze kterých se pak odvíjí případná srážka ze mzdy. Jedinou formou exekuce, kterou mnohá města a obce využívají je tedy daňová exekuce na přikázání pohledávky na peněžní prostředky daňových dlužníků na účtech vedených u bankovních a spořitelních ústavů. V případě, že dlužníci nemají účty u žádného z peněžních ústavů, svěřují pak vymáhání soudním exekutorům. Využitím exekutorů se výrazně zvyšují náklady exekuce. Za tento postup jsou ovšem často kritizovány, neboť porušují jednu ze základních zásad zakotvenou v zákoně č. 337/1992 Sb. - tedy povinnost obce či města (jako správce daně) postupovat tak, aby při vyžadování plnění povinností od daňových subjektů (dlužníků) volily jen takové prostředky, které je nejméně zatěžují a umožňují přitom dosáhnout vybrání vymožené částky. 5.1.2 Nepřebírání zásilek v místě trvalého pobytu a účelová evidence dlužníků na ohlašovnách Častým problémem správců daně je, že daňoví dlužníci se zdržují mimo své trvalé bydliště, kam jsou jim doručovány veškeré zásilky. Správce daně nemá žádné možnosti dozvědět se o skutečném bydlišti dlužníka. V současném právním systému totiž není zakotvena odpovědnost účastníka řízení za vlastní poštu, není dána povinnost uvést adresu pro doručování. Zůstává jim tak jediný možný způsob doručení daňovému subjektu, a to doručení veřejnou vyhláškou, což v praxi přináší problémy, zejména v tom, že lidé zdržující se mimo své trvalé bydliště často nesledují úřední desky, aby zjišťovali, že mají na úřadě uloženou nějakou písemnost. V posledních letech se stává rovněž běžnou praxí, že si daňoví dlužníci nechají zrušit adresu trvalého pobytu a nechají se zaevidovat na ohlašovně příslušného městského či obecního úřadu. Vyhnou se tak případným exekucím, neboť soudní exekutor nemá kde zabavit movité věci.

21

5.1.3 Nepostižitelnost osob pobírajících sociální dávky Dle § 317 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, nepodléhají dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na bydlení a dávky vyplácené jednorázově (dle zák. č. 117/1995 Sb) výkonu rozhodnutí. U části obyvatel, která dlouhodobě pobírá pouze sociální dávky tak nelze uplatnit žádnou z metod výkonu rozhodnutí, a to proto že právě osoby žijící pouze ze sociálních dávek jsou často opakovaně sankcionovány za určité druhy přestupků (přestupky proti občanskému soužití, drobné krádeže, poškození cizí věci, veřejné pohoršení atd.). Správci daně zůstávají při vymáhání pokut z těchto osob bezradní, uložené pokuty pouze neúměrně navyšují evidované pohledávky. 5.1.4 Chybějící metodika Zákon o správě daní a poplatků, jak už název napovídá, je prvotně určen pro správu daní. Co také příliš neulehčuje městům a obcím vybírání a vymáhání pokut a poplatků je skutečnost, že v podstatě neexistuje žádná metodika zaměřená na aplikaci ZSDP na správu místních poplatků a pokut. Pracovníci měst a obcí jsou tedy většinou odkázáni pouze na výklady pracovníků ministerstva financí zabývajících se danou problematikou na odborných seminářích. Nutno podotknout, že ani krajské úřady, jako nejbližší nadřízený orgán měst a obcí v přenesené působnosti, se nějak zvlášť v této oblasti neangažuje. Zatímco autorem ZSDP je Ministerstvo financí ČR, obce a města, která tento zákon využívají, spadají do rezortu Ministerstva vnitra ČR

5.2 Vymáhání pohledávek Města Blansko Město Blansko patří mezi obce s rozšířenou působností a jeho správní obvod tvoří: Adamov, Blansko, Bořitov, Brťov-Jeneč, Bukovina, Bukovinka, Býkovice, Černá Hora, Dlouhá Lhota, Doubravice nad Svitavou, Habrůvka, Holštejn, Jedovnice, Kotvrdovice, Krasová, Křtiny, Kulířov, Kuničky, Lažany, Lipovec, Lipůvka, Lubě, Malá Lhota, Milonice, Olomučany, Ostrov u Macochy, Petrovice, Rájec-Jestřebí, Ráječko, Rudice, Senetářov, Sloup, Spešov, Svinošice, Šebrov-Kateřina, Šošůvka, Újezd u Černé Hory, Vavřinec, Vilémovice, Vysočany, Závist, Žďár, Žernovník.17 17 http://www.blansko.cz/urad/106/dok-obce.php

22

Dopravní přestupky, které jsou řešeny ve správním řízení, spáchané na území těchto obcí a také všechny ostatní pokuty uložené občanům těchto obcí spadají do pravomocí Městského úřadu v Blansku. Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů je předepisován pouze občanům města Blanska a jeho spádovým obcím, což činí dohromady poplatky cca pro 21 000 občanů. 5.2.1 Vznik pohledávek Pohledávky vznikají na základě právních vztahů mezi městem a jinými právnickými a fyzickými osobami. Pohledávkou označujeme závazek zaplatit určitý finanční obnos těchto subjektů na účet města. Pohledávky se evidují v účetnictví města dle jednotlivých druhů. Nemalou část pohledávek tvoří pohledávky vzniklé nezaplacením pokut vymáhané v režimu ustanovení zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Jedná se o pohledávky pokut uložených odbory Městského úřadu v Blansku, komisí pro projednávání přestupků formou rozhodnutí ve správním řízení dle zvláštních zákonů. Objemově nejvyšší částku z nich činí pokuty za dopravní přestupky spáchané na území celého správního obvodu. Jedná se o přestupky, které jsou postoupeny Městskému úřadu k dalšímu řízení. 5.2.2 Postup vymáhání pohledávek Postup při vymáhání pohledávek vyplývajících ze správních řízení je taxativně stanoven zvláštním zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění novel, včetně popisu daňové exekuce. Tyto pohledávky mají charakter daní a vztahuje se na ně povinnost správce daně zachovávat mlčenlivost o osobních údajích daňového dlužníka, jakož i o všem, co se správce daně při řízení dozvěděl.

V rámci tohoto zákona

vykonává odbor finanční Městského úřadu v Blansku daňovou exekuci na: •

přikázání pohledávky na peněžní prostředky daňových dlužníků na účtech vedených u bank,

•

srážka ze mzdy, jiné odměny za závislou činnost nebo náhrady za pracovní příjem, důchody, sociální a nemocenské dávky, stipendia apod.,

•

přikázání jiné pohledávky. 23

Není-li pohledávka vymožena těmito druhy exekuce, podá finanční odbor u pohledávek vyšších než 2000,- Kč u jednoho dlužníka návrh na výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí, případně nemovitostí, a to u příslušného soudu, nebo prostřednictvím soudního exekutora. Formu podání návrhu určí vedoucí finančního odboru a odsouhlasí a zpracuje oddělení právní Městského úřadu v Blansku. Návrh na výkon rozhodnutí musí obsahovat: •

ověřenou kopii správního rozhodnutí, kterým je sankce uložena

•

kopii výzvy k zaplacení daňového nedoplatku v náhradní lhůtě

•

v kopiích ostatní korespondenci vztahující se k dané pohledávce V případě, že je pohledávka u jednoho dlužníka vyšší než 2000,- Kč

nevymahatelná – např. je zastaven výkon rozhodnutí pro nedostatek majetku, došlo k úmrtí dlužníka, skončila prekluzivní lhůta stanovená ZSDP, odepíše odbor finanční pohledávku pro její nedobytnost dle příslušných ustanovení ZSDP. V případě, že je pohledávka u jednoho dlužníka nižší než 2000,- Kč nevymahatelná – např. pro uplatnění exekuce přikázáním pohledávky na peněžní prostředky daňových dlužníků na účtech vedených u bank, srážka ze mzdy, jiné odměny za závislou činnost nebo náhrady za pracovní příjem, důchody, sociální a nemocenské dávky, stipendia apod., přikázání jiné pohledávky, odepíše odbor finanční pohledávku pro její nedobytnost dle příslušných ustanovení ZSDP.18

18 směrnice č. 1/2008 – Vymáhání pohledávek Města Blanska

24

5.3 Přehled nevymožených pokut Následující sestavy nevymožených pokut jsou rozčleněny podle jednotlivých druhů, některé z nich přešly ze zrušeného Okresního úřadu Blansko k 31.12.2002 na Městský úřad Blansko. Tabulky jsou dále rozděleny podle jednotlivých let tak, jak jsou postupně evidovány v systému. Každá z tabulek je rozdělena na předpis plateb, jenž uvádí částku, která měla být podle vydaných rozhodnutí v daném aktuálním roce od poplatníků vybrána. Toto se

již podle výše popsaných problémů s vymáháním

samozřejmě nedaří. Proto je v tabulkách také uvedena přesná částka skutečně zaplacených plateb. Rozdílem v předpisu a skutečně zaplacené platby dostaneme nezaplacené a ve skutečnosti ani nevymožené platby. Během sledovaných pěti let se daňové nedoplatky neustále zvyšují, což je zapříčiněno velkým množstvím problémů, se kterými se referenti finančních odborů městských či obecních úřadů potýkají. Mezi tyto problémy patří zejména nedostatečná metodika, kterou by se při vymáhacím řízení mohly obce řídit, nepostižitelnost sociálních dávek (velká většina dlužníků, kterým byly uloženy pokuty za specifické druhy přestupků,

patří do skupiny občanů pobírající sociální dávky), nepřebírání

poštovních zásilek v místě trvalého pobytu či v neposlední řadě stávající úprava legislativy. Městský úřad v Blansku ve velké většině případů využívá k vymáhání formu exekuce – srážku ze mzdy, jiné odměny za závislou činnost nebo náhrady za pracovní příjem, důchody, sociální a nemocenské dávky, stipendia apod. Z výše uvedených důvodů není úspěšnost příliš velká, jelikož se nedaří zjišťovat zaměstnavatele daňových dlužníků. Další metodou používanou k získání daňových nedoplatků je přikázání pohledávky na peněžní prostředky daňových dlužníků na účtech vedených u bank či spořitelních ústavů. Poslední používanou metodou je přikázání jiné pohledávky.

25

Tabulka č. 1: Přehled nevymožených pokut za rok 2003 Druh pokuty

Počet Předpis pokut plateb

Ve skutečnosti Nezaplaceno zaplaceno nevymoženo

pokuty uložené za dopravní přestupky

238

1 157 100

771 805

385 295

pokuty uložené za správní přestupky

11

49 100

42 700

6 400

pokuty uložené na úseku dopravně-správních agend

0

0

0

0

pokuty uložené za ostatní přestupky na úseku dopravy

0

0

0

0

pokuty uložené odborem stavební úřad

6

78 500

76 278

2 222

pokuty uložené městskou policií

4

1 400

1 400

0

pokuty uložené odborem živnostenský úřad

3

85 100

85 100

0

pokuty uložené odborem životní prostředí

1

50 000

0

50 000

pokuty uložené přestupkovou komisí

64

78 680

40 790

37 890

CELKEM

327

1 499 880

1 018 073

481 807

V roce 2003, po sloučení okresních a městských úřadů, přešly mimo jiné na městské úřady s rozšířenou působností pravomoci k vybírání pokut za dopravní přestupky. V tomto roce bylo uloženo nejvíce pokut právě za tyto přestupky. Ze všech uložených pokut se nepodařilo během roku vybrat celou třetinu plateb. Část nedoplatků tvoří také pokuty uložené přestupkovou komisí. Tyto pokuty jsou ukládány za přestupky např.

proti občanskému soužití, drobné krádeže či

poškození cizí věci. Často se stává, že za tyto přestupky jsou pokutování stále stejní občané několikrát. Jedná se často o sociálně slabé občany, kteří ve většině případů pobírají sociální dávky a jelikož je tento příjem nepostižitelný, jejich dluh neustále narůstá.

26



Ve skutečnosti zaplaceno

Nezaplaceno nevymoženo


452

2 179 636

1 368 286

811 530


33

113 900

74 400

39 500


7

700

700

0


4

2 100

2 100

0


9

169 700

169 200

500


56

40 400

19 600

20 800


5

49 600

45 600

4 000


8

175 654

75 654

100 000


82

187 300

84 721

102 579

CELKEM

652

2 918 990

1 840 261

1 078 909

V roce 2004 bylo uloženo téměř dvakrát více pokut za dopravní přestupky než v předchozím roce. Stejně jako tomu bylo v roce 2003 tak také v roce 2004 jsou nedoplatky z pokut za

dopravní přestupky nejvyšší dlužnou položkou. Ostatní

nedoplatky na pokutách se také zvyšují, zejména pak nedoplatky z pokut, které byly uloženy přestupkovou komisí. Za tyto přestupky jsou ve většině případů pokutovány osoby sociální slabé, tedy osoby pobírající sociální dávky. Jejich příjem je tady nepostižitelný a vymáhání těchto nedoplatků je velmi obtížné. Proto tyto nedoplatky mají rostoucí tendenci. Ve spoustě případů dochází k tomu, že jsou trestáni stále stejní občané a jejich dluh stále narůstá.

27






355

1 733 000

1 100 568

632 432


64

295 800

123 300

172 500


5

5 900

1 900

4 000


3

6 040

6 040

0


6

95 000

95 000

0


76

54 000

23 400

30 600


8

145 200

117 200

28 000


7

156 000

56 000

100 000


103

414 600

136 664

277 936

CELKEM

627

2 905 540

1 660 072

1 245 468

V roce 2005 došlo k výraznému snížení uložených pokut za dopravní přestupky, i přesto ale nedoplatek na těchto pokutách zůstává nejvyšší. V tomto roce výrazně narůstá objem nevymožených pokut za správní přestupky. Jedná se o přestupky proti pořádku ve státní správě a územní samosprávě. Mezi tyto pokuty spadají pokuty na úseku občanských průkazů (ve většině případů jde o pokuty za několik ztrát dokladů během krátkého období), zanedbání povinné školní docházky nezletilých dětí, pokuty na úseku zbrojních průkazů a v neposlední řadě také pokuty uložené na úseku ochrany proti alkoholismu a toxikomanii. Jde především o pokuty za podávání alkoholu mladistvým osobám.

28






328

1 556 340

938 492

628 848


70

263 200

136 600

126 600


1

200

200

0


0

0

0

0


9

310 683

126 703

183 980


130

101 100

42 100

59 000


8

194 500

184 500

10 000

pokuty uložené odborem životní prostředí - obec

6

39 976

39 976

0


87

249 640

114 940

134 700

CELKEM

639

2 715 639

1 583 511

1 143 128

V polovině roku 2006 vešel v platnost nový silniční zákon. Po vydání tohoto zákona se předpokládalo výrazné snížení dopravních přestupků. Tento předpoklad se ukázal jako správný a dopravních přestupků v tomto roce opravdu ubylo. Počet uložených pokut se opravdu snížil. Sazby za pokuty se ale s novým zákonem mnohonásobně zvýšily. I přesto, že počet uložených pokut se snížil, nezaplacená částka za pokuty za dopravní přestupky zůstala stále vysoká. V tomto roce se zvýšily také nedoplatky za pokuty uložené stavebním úřadem.

29






286

2 325 414

1 390 136

935 278


20

66 200

27 200

39 000


6

31 100

27 200

3 900


2

7 400

7 400

0


9

372 000

295 000

77 000


282

1 739 400

1 647 251

92 149


8

121 500

120 500

1 000


5

95 524

95 524

0


103

398 800

105 800

293 000

CELKEM

522

5 157 338

3 716 011

1 441 327

V roce 2007 se opakuje situace z roku 2006, tedy se snižuje počet uložených pokut, nedoplatky za ně ale opět výrazně rostou. V tomto roce se také zvyšují pokuty uložené Městskou policií Blansko. Tuto skutečnost zapříčinil nákup nového mobilního radaru a zesílení aktivity hlídek. Strážníkům Městské policie v Blansku se daří velmi dobře své uložené pokuty vybírat. Nezanedbatelnou část nedoplatků opět tvoří pokuty uložené přestupkovou komisí. U tohoto druhu přestupků je typické to, že je ve většině případů páchají stále stejní občané, kteří jsou závislí na pobírání sociálních dávek. Ty jsou ale nepostižitelné, proto je zcela nepravděpodobné že by se nedoplatky za tyto pokuty nějak výrazně začaly snižovat.

30

5.4 Přehled nevymožených poplatků Z důvodu odlišností v evidenci poplatků a pokut jsou částky za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů uvedeny ve zvláštní tabulce. Zaplacené dluhy se odečítají zpětně od roku, ve kterém byl vydán předpis, proto je tento přehled zapsán pomocí částek, které v průběhu let postupně narůstaly a na konci je vyčíslen už jen dluh k 31. 12. 2007.

Tabulka č. 6: Přehled nevymožených poplatků za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů za období 2003 - 2007 Rok

Předpis

Platby


2003

7 348 036

6 201 236

1 146 800

2004

9 207 640

8 649 087

558 553

2005

10 115 900

9 227 650

888 250

2006

10 631 550

9 445 960

1 185 590

2007

10 925 690

9 715 830

1 209 870

Poplatky za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů platí všechny osoby, které mají trvalý pobyt v Blansku a v jeho integrovaných obcí. Z celkového předpisu asi 44 milionů korun se podařilo během sledovaných pěti let vybrat téměř vše. Občané, kteří mají nedoplatky na tomto poplatku jsou většinou referentům Městského úřadu velmi dobře známi. Z tohoto důvodu se daří zjišťovat zaměstnavatele těchto dlužníků i bez součinnosti se zdravotními pojišťovnami či orgány sociálního zabezpečení.

31

5.5 Celkový přehled pohledávek Tento souhrnný přehled představuje celkovou částku, kterou se od roku 2003 nepodařilo referentům Městského úřadu v Blansku od poplatníků vybrat a tyto nedoplatky se nepodařilo na základě zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků vymoct. Nedoplatek za sledované období dosáhl do výše 4,2 miliónů korun. Toto zapříčinily především již výše uvedené problémy při vymáhání. Tabulka č. 7: Celkový přehled pohledávek k 31.12.2007 Druh pokuty/poplatku

Počet rozhodnutí evidovaných k vymáhání

Pohledávky k 31.12.2007


486

1 613 481


80

221 754


7

8 000


0

0


11

88 060

394

161 248


12

5 500


3

140 000

pokuty uložené odborem životní prostředí - stát

2

60 000

230

651 360

410

1 209 870

1637

4 159 273


pokuty uložené přestupkovou komisí poplatek za svoz TDO

CELKEM

32

6 DISKUZE Cílem této bakalářské bylo navrhnout vhodná doporučení k zefektivnění postupů při

vymáhání pohledávek. Prvním doporučením je změna legislativy, protože

součinnost zdravotních pojišťoven a orgánů sociálního zabezpečení by velmi pomohla k efektivnějšímu vymáhání. Pokud by se prolomila mlčenlivost pojišťoven a ony by mohly poskytovat informace i ostatním správcům daně, ne pouze správcům daně z příjmu, dá se s největší pravděpodobností předpokládat, že pohledávky vzniklé k Městu Blansku by se velmi výrazně snížily. Pokud by pracovníci úřadu získali informace o zaměstnavatelích dlužníků mohli by provádět exekuci srážkou ze mzdy a výrazně by se tak snížily daňové nedoplatky. Druhým doporučením bych chtěla dát námět k zamyšlení tvůrcům zákona o přestupcích. Jelikož jsou osoby žijící převážně ze sociálních dávek často pokutovány za specifické druhy přestupků, jako jsou např. poškození cizí věci či přestupků proti společnému soužití, a jejich příjem je tudíž nepostižitelný, měli by se tvůrci zákona o přestupcích

zamyslet nad tím, zda by nebylo účinnější zavést spíše možnosti

nepeněžitého trestání namísto neustálého zvyšování hranice pokut. Tím, že lidé nejsou postižitelní výkonem rozhodnutí, ztrácí uložené sankce jakýkoliv výchovný smysl. Dalším z doporučení pro města a obce je předání celé věci exekutorům. Za tento postup jsou obce sice často kritizovány nadřízenými orgány, neboť jim ZSDP ukládá co nejméně zatěžovat daňové dlužníky, ale se současnou úpravou legislativy není jiné možné řešení jak pohledávky měst či obcí snížit. Pokud by pohledávky obce vymáhal soudní exekutor, neměly by obce žádné administrativní náklady a dopad na dlužníka by byl podstatně tvrdší. Řada dlužníků si tento fakt uvědomuje, ale v komunálních službách hřeší na neefektivnost vymáhání daní a poplatků. Je velmi pravděpodobné, že pokud by obec zahájila s exekutory spolupráci a také by tento fakt prezentovala na veřejnosti, snížil by se výrazně podíl neplatičů. Dá se očekávat, že pokud dlužníky upozorní na přísné následky exekutor a ne úřad, výrazně se zlepší jejich platební kázeň. Dalším problémem vyskytujícím se v daňovém řízení je chybějící metodika. Spolupráce mezi příslušnými rezorty ministerstva financí a ministerstva vnitra by jistě dopomohla k vytvoření vhodné metodiky, podle které by se pracovníci městských či obecních úřadů mohli při daňovém řízení řídit. Vhodně vytvořená metodika by zcela jistě dopomohla k zefektivnění postupu při vymáhání. Také metodická pomoc 33

příslušných krajských úřadů by značně pomohla k tomuto zefektivnění. Referentky Městského úřadu v Blansku mají

veliké problémy v komunikaci právě s tímto

nadřízeným orgánem. Pomocnou ruku jim podává pouze příslušný finanční úřad. Finančnímu úřadu ale nevyplývá žádná povinnost napomáhat Městskému úřadu, jde především jen o dobrou vůli jejich pracovníků. Při vymáhání daňových nedoplatků obcí a měst z vlastní zkušenosti vidím jako silnou stránku hlavně to, že referenti, kteří se touto problematikou zabývají, jsou ve své oblasti uznávanými odborníky a i přes veškeré problémy, se kterými se ve své práci potýkají, dokáží svými postupy dosáhnout dobrých

výsledků. Dále se vzdělávají

a pečlivě procházejí vydanou odbornou literaturu. Pokud nedojde ke změnám legislativy nebo nebude vydána žádná vhodná metodika jsou tito lidé jedinou šancí měst či obcí jak alespoň zčásti nedoplatky vymáhat. Slabou stránkou celého řízení je jednoznačně již několikrát zmíněná chybějící metodika. Krajský úřad nepodává žádné informace či rady i když jako nadřízený orgán tuto povinnost má. Další slabinou ve vymáhání obcí či měst je již také několikrát zmiňovaná chybějící spolupráce se zdravotními pojišťovnami a orgány sociálního zabezpečení. Hrozbou pro obce či města zabývající se vymáhání daňových nedoplatků jsou stále se zvyšující sazby za uložené pokuty a také zvyšující se platební nekázeň daňových dlužníků. Pokud se budou i nadále pokuty zvyšovat hrozí obcím a městům, že nárůst dluhů způsobí nepřehlednost v evidencích a může také způsobit neefektivnost celého řízení. Velmi rychle se také může rozšířit trend neplacení nedoplatků proto, že občané začnou hřešit na neefektivnost vymáhání. Mezi jednoznačné příležitosti obcí patří předání celé věci exekutorským firmám. I přes to, že je v ZSDP jasně uvedeno, že se mají daňový dlužníci zatěžovat co nejméně není možné aby při současné úpravě legislativy zvládaly obce či města efektivně vymáhaly vlastními silami. Pokud pohrozí daňovému dlužníkovi exekutorská firma, je pravděpodobné že si občan uvědomí případné následky a dluh vyrovná.

34

7 ZÁVĚR Z celkového předpisu v částce 15 milionů Kč plateb za pokuty, které byly uložené Městským úřadem v Blansku v období od roku 2003 do roku 2007, a které se v případě nezaplacení a poplatků,

vymáhají podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní

se do 31. prosince 2007 nepodařilo vybrat částku ve výši necelých

3 milionů Kč, což představuje 20% z celkové částky. Pokud by se dařilo postupně tyto pohledávky vymáhat, zahrnulo by Město Blansko tuto částku do příjmové části svého rozpočtu a mohlo by ji postupně investovat do obnovy až osmi dětských hřišť či začít s postupnou opravou chátrajícího blanenského zámku. Z předepsané částky místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů za období 2003 – 2007, který činí částku asi 44 milionů korun, se nepodařilo k 31.12.2007 vybrat částku 1,2 milionů korun. Předpis činí platby asi pro 21 000 obyvatel Blanska a jeho integrovaných částí. Jejich případné dluhy se vymáhají dle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Úspěšnost vymáhání je vysoká z toho důvodu, že občané, kteří mají vůči Městu Blansku nějakou pohledávku za tyto poplatky, mají současně v Blansku i trvalý pobyt. Proto jsou tito dlužníci v mnoha případech referentům úřadu velmi dobře známi a jejich zaměstnavatele se daří

zjišťovat i bez informací od

zdravotních pojišťoven či orgánů sociálního zabezpečení, a tím pádem se dá i lépe pohledávky vymáhat. Veškeré platby vybrané za místní poplatky za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů jsou příjmovou částí rozpočtu a nepokrývají ani výdaje vynaložené na odvoz odpadu ve městě a jeho integrovaných částech. Pokud by se podařilo vybrat veškeré poplatky, snížily by výdajovou složku rozpočtu.

35

8 LITERATURA 1. MATRASOVÁ, E., ŠLAUF, V. Obecní zřízení. 1.vydání. Praha: Institut pro místní správu, 2003. 59 s. ISBN 80-239-3040-0 2. POMAHAČ, R., VIDLÁKOVÁ, O. Veřejná správa. 1. vydání. Praha: CH Beek, 2002. 290 s. ISBN 80-7179-748-0. 3. SCHELLEOVÁ, I. Exekuční řízení. 1. vydání. Praha: Eurolex Bohemia, 2005. 272 s. ISBN 80-86861-46-5. 4. ŠNEBERKOVÁ, A., JIRÁSKOVÁ,

Z. Výkon správy místních poplatků.

Praha: Bova Polygon, 2008. 120 s. ISBN 978-80-7273-147-3. 5. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků 6. Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích 7. Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích 8. http://www.blansko.cz 9. http://www.exekuce.org/obce.html 10. Směrnice č. 1/2008 – Vymáhání pohledávek Města Blansko 11. Software Soubor právních informací ASPI

36

Vymáhání daňových nedoplatků

Recommend Documents