Vylepšení stereo zvuku

KAPITOLA

Vylepšení stereo zvuku

18

V této kapitole:  Vylepšení aranžmá  Úprava rozložení sterea  Statická vylepšení  Modulovaná vylepšení  Možnosti, možnosti…  V kostce

Při popisu panoramování v druhé části kapitoly 8 bylo uvedeno, že v mnoha mainstreamových produkcích je mnohem důležitější šířka stereo obrazu než jeho přesné rozložení. To proto, že rozložení obrazu lze upravovat neskutečnou řádkou zvukových triků, které zvukaři vymysleli. Tato kapitola se zaměří na několik takových postupů a vyjasní jejich výhody a nevýhody.

Vylepšení aranžmá Některých vysoce efektivních stereo vylepšení při mixování docílíte, aniž byste museli načíst jediný zásuvný modul. Já například nejčastěji nafukuji příspěvky v sekci Mix Rescue tak, že založím falešnou zdvojenou stopu, ve které pak mohu zrcadlově panoramovat a ihned tak rozšířit obraz a zahustit aranžmá. Stopy, které mi takové zacházení umožňují, obsahují hudební materiál, který zaznívá více než jednou – což se stává v řadě rytmických sekcí, rifech a smyčkách. Když danou stopu zdvojíte a pomocí střihových nástrojů opakovanou hudební sekci posunete, vytvoříte tak verzi, která se s původní verzí spojí stejně jako samostatný zdvojený playback. Řekněme například, že je refrén písně osm taktů dlouhý, avšak v rámci těchto osmi taktů se opakuje dvakrát jeden vzorec. (Pokud ne, tak je jen vaší vlastní hloupostí, že jste se pustili do mixování progresivního rocku.) Někdy je vygenerovat v refrénu z jednoduché sekce akustické kytary zdvojenou stopu opravdu hračka, stačí onu klíčovou část pouze nakopírovat a přehodit v kopii pořadí čtyřtaktových sekcí. Jakmile pak původní a zdvojenou stopu v mixu spojíte, budou stále znít jako samostatné sekce, protože původní část bude hrát takty 1 až 4, zatímco „zdvojená stopa“ takty 5 až 8 a opačně.

275

K2047_sazba.indd 275

3.9.2014 8:44:12

ČÁST IV Doslazení podle chuti

Takty 1–4

Takty 5–8

Původní stopa sestává ze dvou opakování stejné čtyřtaktové fráze Přehozením pořadí opakování vytvoříte „falešnou“ zdvojenou stopu

Obrázek 18.1: Tvorba „falešné“ zdvojené stopy zvukovým střihem

Nicméně tam, kde se sekce tak často neopakují, musíte myslet trochu oklikou, abyste dokázali totéž. Já se při řešení této situace často uchylují k úpravám výšek a časování. Všechny postupy, které budete potřebovat, jsme si již popsali v kapitole 6. V ostatních případech si například zdvojím stopu tak, že si různě posbírám tóny a akordy, abych navodil dojem, že se jedná o nový playback, zvláště pak tehdy, když konkrétní zvuk (například příliš hlasitá elektrická kytara) začne při posunech výšek a časování hlasitě protestovat. Někteří drobní zvukaři se snaží tohoto efektu dosáhnout tak, že kopii stopy zpozdí. Je však důležité si uvědomit, že tak zdaleka nedosáhnete stejného výsledku, a navíc tak můžete v mono zvuku způsobit silné vyrušování fáze. (Tento postup však nachází zajímavá uplatnění, ke kterým se za moment dostaneme.) Další trik bez zásuvných modulů, který stojí za zmínku, přidává do pozadí mixu určitý typ širokoúhlé stereo textury. Častou volbou jsou umělé zvuky, ale zvuky s proměnlivými výškami se mohou hodit také. Já se při tomto postupu držím stabilně prvků, jakými jsou syčení kazety, zvuk vinylové desky a hluky na pozadí, které znáte ze zvuků Foley, vytvářejících se pro film (mezi profesionály často nazývané jako „tón místnosti“). Vedlejší efekty přídavků se stejnými a proměnnými výškami budou samozřejmě trochu odlišné, takže si vybírejte pečlivě. Umělý tón obohatí dlouhé stálé tóny, textury s proměnlivými výškami do jisté míry zlepší dojem ze sloučení a skryjí nedostatky v nízkých frekvencích. Změnu ve vnímání akustického prostoru mohou snadno navodit i okolní zvuky Foley. Tyto doplňkové, avšak hudebně nedůležité sekce mají při rozšiřování stereo obrazu jednu konkrétní výhodu. Zřídkakdy jsou totiž nekompatibilní s jednokanálovou (mono) produkcí. Co se tedy stane, když umělý tón nebo zvuk místnosti v monu zcela ztratí konzistenci, nebo dokonce zcela zmizí? Většina poslechových soustav má v monu tak malé rozlišení, že tyto malé nedostatky nejspíše vůbec nepostřehnete.

Úprava rozložení sterea Prostřednictvím panoramování upravíte rozložení několika mono souborů ve stereo obrazu snadno, nicméně když dojde na úpravu šířky sterea u stereo nahrávek, již to tak lehké nebude. Je pravda, že zúžení stereo stopy není až tak složité. Stačí upravit panoramování levého a pravého kanálu, stejně jako ve druhé části kapitoly 8. Nicméně rozšiřovat stereo nahrávku je

276


3.9.2014 8:44:12

KAPITOLA 18 Vylepšení stereo zvuku

na druhou stranu tak trochu jako kupovat pořádné spodní prádlo: Nejlepší je M&S (Marks & Spencer, pozn. překladatele). Hned si to vysvětlíme.

Obrázek 18.2: Skvělý malý freewarový zásuvný modul pro úpravu formátu M&S: MSED od společnosti Voxengo

Stereo nahrávky si často představujeme jako spojení signálu z levého a pravého reproduktoru, ale pravdou je, že stereo nahrávku můžete zakódovat i jako dva kanály: Jeden kanál bude obsahovat mono prvky ve středu stereo obrazu (signál Middle) a druhý pak prvky nacházející se mimo střed (signál Side). Čím dále se zvuk v kanálech Middle a Side (M&S) oddaluje od středu, tím více se snižuje hlasitost signálu Middle a zvyšuje hlasitost signálu Sides. Polarita v signálu Sides naznačuje, na které straně stereo pole se zvuk nachází. Stejný signál je takto možné vést ve formátu levá-pravá strana i M&S, a protože oba formáty uvádí zcela stejné údaje, můžete je snadno převádět z jednoho na druhý. Pokud M&S nahrávka nezní jinak než stereo soubor, jaký to má smysl? No, M&S nahrávky jsou užitečné proto, že nám dávají větší kontrolu nad mono a stereo aspekty nahrávky, a navíc nám umožní rozšířit stereo obraz dané nahrávky pouhým zesílením signálu Sides – když trochu přitlačíte na pilu, můžete navodit dojem, že se stereo obraz rozpíná až za hranice reproduktorů. Je však důležité si pamatovat, že komponenty ve stereo signálu Sides nejsou v monu slyšitelné, takže když začnete tuto část mixu výrazně upřednostňovat, může být pokles hlasitosti v monu docela značný – v extrémních případech může na některých poslechových sestavách zvuk zmizet zcela! Při takovémto rozšiřování stereo obrazu byste tedy měli porovnávat vyvážení mixu v monu i ve stereu. Rovněž je žádoucí ponechat takovéto úpravy hudebně nedůležitým částem mixu (například výplním rytmických sekcí nebo umělým zvukům). Propady hlasitosti, k nimž pak v důsledku rozšiřování obrazu dojde, pak produkci neznehodnotí. Tip: Je však důležité si pamatovat, že komponenty ve stereo signálu Sides nejsou v monu slyšitelné, takže když začnete tuto část mixu výrazně upřednostňovat, může být pokles hlasitosti v monu docela značný.

O zásuvné moduly, které vylepšují stereo pole a pracují na principu M&S, není nouze, ačkoliv podobné úpravy můžete zapracovat i bez nich. Stačí, když stereo stopu jednoduše zdvojíte, pravou a levou stranu zdvojené stopy středově panoramujete (a tím je seskupíte do mono zvuku) a následně otočíte polaritu zdvojené stopy. Když pak tuto zdvojenou stopu přidáte

277


3.9.2014 8:44:13


do mixu, dojde k fázovému vyrušení větší části komponent v signálu Middle, čímž se zvýší relativní hlasitost komponent v signálu Sides. Přesto dávám osobně přednost samostatnému enkodéru/dekodéru M&S – v neposlední řadě proto, že je zdarma, a já jsem šetřílek. Tento zásuvný modul sám zakóduje levý a pravý signál do M&S formátu, umožní vám samostatně řídit hlasitosti signálů Middle a Sides, a následně znovu na výstupu zakóduje stereo signál do formátu levá-pravá strana. Modul MSED vám rovněž umožní signál M&S pouze zakódovat nebo rozkódovat, což otevírá dveře k dalším možnostem v případě, že chcete zpracovat signály Middle a Sides stereo souboru nezávisle pomocí jiných zásuvných modulů, které vám nabízí DAW stanice – například při ekvalizaci středového obrazu malého bubnu ve stereo nahrávce činelů, kdy nechcete výrazněji ovlivnit samotné činely ani zvuk místnosti, které se nachází blíže okrajů stereo obrazu. Dalším z možných nasazení M&S ekvalizace je zajištění ovládání šířky stereo obrazu na konkrétních frekvencích, protože každá frekvence, kterou v signálu Sides posílíte, se rozšíří, zatímco vystřižené frekvence se zúží. Tento postup s výběrem frekvencí se však často provádí i jinak, a to tak, že rozdělíme slyšitelné spektrum do pásem a ta pak zpracujeme prostřednictvím M&S ekvalizace samostatně – a to v podobě vícepásmového procesoru dynamik. Zpracovat šířku stereo obrazu na určitých frekvencích je vhodné proto, že tak snížíte množství problémů s kompatibilitou v mono prostředí a přitom minimálně ovlivníte šířku sterea. Když tedy bude například nerovnovážné fázování mezi nízkými frekvencemi levého a pravého kanálu způsobovat při poslechu v monu ztráty basů, můžete stereo zvuk zakódovat do formátu M&S a signál Sides prohnat vysokou propustí, čímž problém zmírní, aniž by se změnil dojem z vysokých frekvencí. Podobně vám může projít i zesílení velmi vysokých frekvencí ve stereo nahrávce signálu Sides, které na kvalitních stereo poslechových sestavách navodí dojem, že je signál širší. Budete navíc vědět, že ztráta ve vysokých frekvencích v této nahrávce, která není kompatibilní s mono zvukem, projde na méně kvalitních mono sestavách nejspíše bez povšimnutí.

Statická vylepšení Zpracování M&S sice dokáže stereo obraz, který se v signálu již nachází, upravit značně, ale můžete se na něj spolehnout jen v případě, že již nahrávka stereo obraz obsahuje. Co kdybyste ale chtěli vytvořit stereo obraz z mono stop?

Rozšiřování ekvalizací Jednoduchá ekvalizace je pravděpodobně zcela nejjednodušším způsobem, jak rozšířit stereo obraz. Budete postupovat následovně:  

Zdvojíte mono stopu. Panoramováním upravíte původní i zduplikovanou stopu tak, aby jednotlivé stopy zaujímaly opačné strany stereo obrazu.

278


3.9.2014 8:44:13




Do původního kanálu vložíte ekvalizér a zvolíte si libovolné střihy a zesílení.  Nastavení ekvalizéru zkopírujete do zdvojeného kanálu, ovšem s obráceným nastavením zesílení ekvalizéru, takže ze střihů se stanou zesílení a ze zesílení střihy. V této sestavě budete v podstatě panoramovat různá frekvenční pásma zvuku ve stereo poli do různých míst, přičemž spektrum rozprostřete po celé šíři a docílíte tak širšího obrazu. Výhodou tohoto zpracování je sice fakt, že je k monu poměrně přívětivé (změny vyvolané ekvalizací se vlastně při sloučení levého a pravého kanálu jen navzájem vyruší), nicméně ve stereu dokáže zpracování navodit poměrně zvláštní požitek, zvláště pak v případě, že nasadíte jen několik celopásmových ekvalizérů. Nastavení s množstvím vrcholů a propadů obvykle dokáže navodit pocit, že jsou frekvence rozloženy vyváženěji. Proto si tuto metodu často spojujeme s grafickým ekvalizérem – když jednomu kanálu nastavíte na posuvnících proměnlivý vzor zesílení a střihů, dokonce i zvukař, který jezdí s kapelou, by měl být schopen od oka převrátit vzor na druhém kanálu. (Pokud chápe, co znamená například „proměnlivý“.) V důležitých sekcích jsem však nikdy se základním rozšiřováním ekvalizací nedosáhl zvláště dobrých výsledků, protože ekvalizace narušuje stabilitu stínového obrazu a nástroje pak nezní v mixu dostatečně zakotveně – lepší je nechat si ekvalizaci na náhodné prvky, kterým svědčí méně stejnorodá role na pozadí.

Obrázek 18.3: Rozšíření stereo obrazu ekvalizací

279


3.9.2014 8:44:13


Posuny frekvencí Posuny výšek nabízí další možnost, jak rozšířit obraz mono nahrávek. Postupujte stejně jako v předchozím příkladu zdvojení stop, ale namísto toho, abyste stopy rozlišili vloženým ekvalizérem, trochu posuňte frekvence – v levém kanálu zkuste posun o pět setin (neboli o pět setin polotónu) směrem nahoru a v pravém kanálu o pět setin dolů. Takto malý posun nepostačí k tomu, aby skladba zněla falešně, ale sluch přesvědčí, že zvuk přichází ze dvou nezávislých zdrojů, takže budete mít pocit, že se stereo obraz rozšířil. Tato konkrétní implementace však přináší jednu komplikaci, a to skutečnost, že posuvníky frekvencí, které znějí dostatečně dobře, jsou současně dost náročné na výpočetní výkon, takže když budete stejným způsobem chtít rozšířit více stop, procesor značně zatížíte. Proto je mnohem lepší nastavit posun frekvence coby výstupní efekt. Na celý projekt tak budete potřebovat jeden jediný efekt a prostřednictvím výstupních hlasitostí jednotlivých stop si budete moci nastavit, jak hodně efekt ovlivní jednotlivé nástroje. Pokud použitý nástroj pro posun frekvencí nedokáže zajistit důstojný převod na mono sestavy, můžete hlasitost signálu Middle v návratovém kanálu daného procesoru snížit procesorem M&S. Posluchače v monu tak ochráníte před ošklivostmi. Současně byste měli před posuvník frekvencí přidat kratší zpoždění (například přibližně 10 ms), vyhnete se tak vyrušení fází mezi upraveným a neupraveným signálem. Výstup ze stopy vokálu

14ms zpoždění

14ms zpoždění

+ 7setinový -7setinový posun frekvence posun frekvence

Panoramování zcela doprava Panoramování zcela doleva

Vstup do mixu

Obrázek 18.4: Klasický efekt rozšiřující stereo obraz založený na zpožděních s posunutými frekvencemi; každý zvukař má však rád jiný poměr posunu a zpoždění

280


3.9.2014 8:44:13


Klasické zpoždění s posunutými frekvencemi Rozšířením myšlenky s posunem frekvencí se dostaneme až k nejstarším existujícím studiovým efektům. Funguje to následovně. Když namísto zpoždění před posuvníkem frekvencí nasadíte na obě strany stereo výstupu jiné zpoždění (na dolů posunutém kanálu bývá zpoždění obyčejně o několik milisekund kratší), rozdíl mezi nástupy obou kanálů dále zvýší slyšitelný rozdíl a pocitově rozšíří stereo pole. Z hlediska konkrétní míry posunu a zpoždění má každý zvukař zřejmě své vlastní favority, nicméně tento postup používá tolik lidí, že to snad je jeden z nejoblíbenějších triků všech dob. Jedním z primárních pacientů jsou u tohoto zpracování vokály, protože ty se tak nejen rozšíří a v stereo obrazu pak znějí silněji, ale současně se u nich sníží rozdíly mezi mono a stereo reprodukcí a ony pak mohou do stopy snadno zapadnout jako vedlejší efekt. Je to tak trochu jako slučovací zpoždění, o kterém jsme si povídali v předchozí kapitole. Největší komplikací, s níž se u tohoto rozšiřovače u hlavního vokálu setkáte, je skutečnost, že když to s ním přeženete, bude každá skupina znít jako Chicago. Ale i když se této hrůze vyhnete, může se výškově posunutý signál i tak nežádoucím způsobem fázově rušit s neupraveným vokálem. V méně důležitých sekcích nebude trocha hřebenového filtrování překážet, ale na hlavním vokálu budou i malé změny citelnější. Jednou z možností je prodloužit zpoždění přibližně o dalších 20 ms, ale to by znamenalo, že začnete efekt odkrývat, protože se vám za hlavním vokálem trochu potáhne. Hřebenové filtrování bude sice menší, ale současně nemůžete rozšiřování stereo pole přehnat, protože frekvenčně posunutá zpoždění začnou znít opravdu uměle. Já osobně dávám přednost jiné taktice. Jemně doladím doby zpoždění tak, aby nebylo hřebenové filtrování natolik patrné – milisekunda kterýmkoliv směrem zmůže překvapivě hodně. Taktéž často do určité míry proženu návratový signál efektu horní propustí, čímž se nejen sníží míra fázového rušení ve středním pásmu (kde páchá v tomto případě zpravidla největší škody), ale současně se tak trochu vylepší vyšší frekvence. Ať už však nastavíte tento efekt jakkoliv, rozhodně byste si měli ověřit, zda bude zvuk dobře znít v monu. Jednou ze silných stránek tohoto efektu je skutečnost, že je v tomto ohledu poměrně ohleduplný. Pokud by ale zlobil, dá se situace obvykle zachránit tak, že si při poslechu v monu pohrajete s posuny frekvencí a délkami zpoždění.

Haasovo zpoždění Další zajímavý efekt rozšiřující stereo obraz funguje tak, že neupravenou stopu panoramujeme ve stereo obrazu do jednoho místa a do dalšího místa, často na druhou stranu pole, pak umístíme jednoduchou ozvěnu. Zpoždění musí být dostatečně krátké, abychom ozvěnu nevnímali odděleně od neupraveného signálu, a zacházeli s ním jako s akustickým odrazem neupraveného zvuku, který přichází z jiného směru. Jinými slovy to musí být zpoždění, které někdy po německém vědci, jenž tento psychologický jev jako první experimentálně prozkoumal, označujeme jako „Haasovo zpoždění“. (Možná je to ode mě trochu dětinské, ale

281


3.9.2014 8:44:13


vždycky jsem si přál, aby to byl Francouz.) I když bude signál zpoždění jednoznačně vnímán jako ozvěna, obraz se rozšíří, ovšem efekt bude znít mnohem uměleji. Haasovo zpoždění bude za neupraveným zvukem zpravidla následovat 30 ms, ovšem to závisí na zpožděném signálu, takže si vždy musíte posoudit, zda je zpoždění uchem slyšitelné – například ostré přechody mohou u dob výrazně přesahujících 30 ms znít zdvojeně. Můžete se ocitnout v pokušení nastavit zpoždění pro jistotu opět kratší dobu, jenže to přináší další komplikace, protože čím je zpoždění kratší než 30 ms, tím více bude docházet k vyrušování fází mezi upraveným a neupraveným signálem. Když oba signály umístíte ve stereo obrazu zcela nalevo a napravo, nemusíte si toho vůbec všimnout, ale v monu tomu neutečete. Náprava se zde pak provádí tak, že nastavíte co nejdelší zpoždění tak, aby v neupraveném signálu nebyla slyšitelná samostatná ozvěna. V tomto ohledu vám může pomoci, když návratový signál zpoždění trochu upravíte, podobně jako když snižujete slyšitelnost slučovacího dozvuku – konkrétně při vysokofrekvenčním střihu ekvalizérem a zjemnění přechodů. Tip: Haasovo zpoždění bude za neupraveným zvukem zpravidla následovat 30 ms, ovšem to závisí na zpožděném signálu, takže si vždy musíte posoudit, zda je zpoždění uchem slyšitelné – například ostré přechody mohou u dob výrazně přesahujících 30 ms znít zdvojeně.

Pokud chcete docílit co nejširšího stereo obrazu, měli byste upravený a neupravený signál v obrazu umístit do zcela opačných pólů, nicméně já jsem zjistil, že ve většině případů, kdy je Haasovo zpoždění použito nejlépe, nejsou od sebe oba signály natolik vzdálené. Haasovo zpoždění dokáže například hezky jemně rozšířit mono signály v řidších mixech, ve kterých je spousta prázdného prostoru. Rovněž se hodí tam, kde je třeba se ve stereo obraze vyhnout velkým mezerám mezi zdvojenými stopami umístěnými do opačných stran – Haasovo zpoždění umístěte v každé stopě někam blíže středu, nebo zpoždění dokonce i trochu můžete překrýt, nástroje tak rozšíříte do tak velkého prostoru, jak budete chtít. Když dojde na výběr hlasitosti Haasova zpoždění, jsme v pokušení nasadit hlasitost vysoko, zvláště pak v případě, že se necháme ošálit hlasitostí, když dopad efektu posuzujeme jen tak, že ho střídavě zapínáme a vypínáme. Haasova zpoždění však nástroje, na které je nasadíme, spíše homogenizují, vyhlazují vnitřní nerovnosti a zvuk je pak trochu povadlejší a také se posune dále od posluchače, což očekáváte, když se zamyslíte nad tím, jak je efekt spřízněn se slučovacími zpožděními a dozvuky. Takže se zde pohybujte trochu opatrněji – poslechem v monu si opravdu trochu ujasníte jednotlivá rozhodnutí, protože tak z rozhodování vypustíte rozšiřování stereo pole a zvýrazníte tak všechny potenciálně nežádoucí vedlejší efekty.

Modulovaná vylepšení Doposud jsme řešili pouze statické efekty pro úpravu a vylepšení šířky stereo pole, ale jakmile se jednou dostanete do říše modulovaných nástrojů, objevíte i další možnosti.

282


3.9.2014 8:44:13


Automatické panoramování a emulace rotujícího reproduktoru Zřejmě nejjednodušším modulovaným stereo efektem je automatické panoramování – vkládaný efekt, který mono zvuk cyklicky přesouvá z jedné strany stereo pole na druhou. I když to může být občas zajímavé, většinou má tento kanón na jemné úpravy stereo pole při mixování příliš velkou ráži, která začne posluchače rychle rušit. Když však zachováte nízkou hloubku modulace (takže není panoramování příliš široké), použijete jemnou modulační křivku, například sinusoidu nebo trojúhelníkovou křivku (která zabrání hopsavým posunům), a rychlost modulace posunete někam k 5 až 10 Hz, automatické panoramování vám umožní stereo pole hezky rozšířit.

Obrázek 18.5: Emulace rotujícího reproduktoru, například v zásuvném modulu ORGANized trio od GSI, dokážou při mixování rozšiřovat stereo pole

Když je to možné, dávám osobně přednost automatickému panoramování pouze na určitých frekvencích, protože když se frekvenční oblasti rozmístí v poli různě, začíná být zvuk rušivý – alespoň se tak nestane, že by vám všechen zvuk lítal ve stereo poli tam a zpátky jako tenisový míček. Vícepásmové nástroje na automatické panoramování nejsou přímo hojné, takže pokud si takový nástroj nechcete sestavovat sami, měli byste si najít nějaký zásuvný modul emulátoru rotujícího reproduktoru na způsob emulátoru Leslie. Nejjednodušší takovéto zásuvné moduly budou nízké a vysoké frekvence panoramovat odděleně, čímž vytvoří dojem, že má reproduktor dvě rotující ozvučnice. Většina modelů však současně moduluje i další aspekty zvuku, takže je vhodnější použít simulaci jako výstupní efekt, protože pak bude jemnější. Možná je vhodné návratový signál efektu i trochu zpozdit, abyste se vyhnuli hřebenovému filtrování. (Já při mixování používám rád freewarový VST emulátor Leslie

283


3.9.2014 8:44:13


od Mda, především proto, že když chci, mohu automatické panoramování nastavit pouze v některých frekvencích, aniž bych tak zpracováním vyvolal další vedlejší efekty.)

Dynamické změny tónů a výšek Statický ekvalizér rozšiřující stereo pole, který byl zmíněn na začátku třetího oddílu kapitoly 18, sice uplatnění nachází, avšak cesta k použitelnějším vylepšením stereo pole povede většinou přes modulované změny tonality. Dobře zde poslouží efekty chorusing, flanging a phasing nastavené jako výstupní efekty. Ačkoliv se jednotlivé efekty ve způsobu užití trochu liší (abychom pochopili jejich význam pro mixování, nemusíme zcela nezbytně vědět, jak se liší), ve své podstatě je metoda rozšiřování stereo pole ve všech třech případech stejná: Tóny levého a pravého kanálu frekvenční odezvy modulují samostatně. Andy Wallace si tento způsob zpracování oblíbil na basové kytaře: „??Not so much as ‚Dig the flange on the bass!‘, protože mně se docela líbí, když nikdo ani netuší, že to tam je… Já tím pole jenom tak trochu rozevírám, aby uprostřed nebyl jen velký a malý buben a basovka. Není na tom vlastně nic špatného, ale místy mi to tak zní po zvukové stránce lépe.“1 Popsané samostatné zpracování stereo kanálů umožní použít pouze některé z těchto zásuvných modulů. V některých případech může být tato funkce přepínatelná, takže váš první úkol bude zvolit si vhodný zásuvný modul a předvolbu. Mně se navíc i zdá, že stereo pole při mixování rozšíříme nejlépe, když necháme řídicí prvky odezvy (Feedback) a hloubky (Depth) na nízkých hodnotách, ačkoliv míra rozšíření bude samozřejmě záviset na hlasitosti neupravené stopy, která vstupuje do efektu. Modulovaný posun výšek, lépe známý jako vibrato, dokáže rozšířit stereo pole za předpokladu, že najdete zásuvný modul, který takovou funkci nabízí (zvukové vibrato procesory nejsou až tak běžné), a přesvědčíte ho, že má stereo kanály zpracovat samostatně. Pokud tuto možnost máte, i tentokrát ponechte hodnotu hloubky (Depth) nízkou, vyhnete se tak trochu rozhozenému vyladění. Do návratového signálu efektu byste také měli vložit zpoždění, abyste se vyhnuli nežádoucím změnám v zabarvení zvuku. Ať už použijete jakýkoliv modulační efekt, je důležité zkontrolovat, jak zní zpracovaný zvuk v monu. Dynamické rozšiřující efekty mají tu dobrou vlastnost, že zjemňují poškození způsobené nežádoucím vyrušením fáze, protože modulace s nimi neustále pohybuje. Ale i tak platí, že bez poslechu nemůžete tušit, jak zvuk obstojí na mono sestavě.

284


3.9.2014 8:44:13


Obrázek 18.6: Pokud najdete modulační zásuvný modul, který vám umožní zpracovat levý a pravý kanál mimo fázi, můžete ho použít jako rozšiřovač stereo pole. Na obrázku vidíte několik freewarových příkladů. GChorus od GVST nabízí pravému kanálu proměnlivou fázi, zatímco Classic Chorus od Kjaerhus Audio poskytuje jednoduché tlačítko rozložení (Spread)

Možnosti, možnosti… Z hlediska rozšiřování stereo pole jsme si popsali celou řadu možností a odpustím vám, pokud se podivujte, proč byste měli potřebovat více než jeden nástroj. Metod pro rozšíření pole je takové množství, protože každá upraví zvuk jinak, dá vzniknout jiným vedlejším efektům a různým způsobem ovlivní kompatibilitu s mono sestavami. Nástroj, který v daném případě rozšiřování poslouží nejlépe, si budete moci zvolit pouze v případě, že si je všechny vyzkoušíte a zapamatujete si, jak znějí.

V kostce 







Šířka stereo pole je v moderních nahrávacích produkcích minimálně stejně důležitá jako přesné rozmístění zvuků v poli, takže je důležité mít k dispozici několik možností, jak rozšířit stereo pole. Všechny postupy mění vliv stereo a mono zvuku na vyvážení mixu, takže byste měli velmi často ověřovat, zda je zvuk kompatibilní s mono sestavami. „Falešné“ zdvojené stopy představují velmi dobrý způsob, jak vytvořit výplně v řadě malých studiových produkcí, a to jak z hlediska textury, tak i z hlediska šířky stereo pole. Mixováním ve zpožděné kopii stopy nedosáhnete stejného výsledku. Umělé zvuky, syčení kazety, zvuky vinylové desky a Foley pokojové tóny dokážou stereo pole rozšířit také, ale současně prodlužují tóny, slučují a mění velikost akustického prostoru. Formát M&S vám umožní šířku pole stereo signálu do velké míry skvěle řídit, zvláště když ho uplatníte pouze na některých frekvencích. Když to s ním však přeženete, můžete značně narušit kompatibilitu s mono sestavami. Statická ekvalizace, posuny frekvencí a zpoždění dokážou stereo pole rozšířit také. Totéž platí o modulačních procesech, jakými je automatické panoramování, emulace rotujících reproduktorů, efekty chorusing, flanging a phasing a vibrato – za předpokladu, že vám DAW stanice umožňuje zpracovávat obě strany stereo signálu samostatně. 285


3.9.2014 8:44:13


Úkol 

 

Na své DAW stanici si projděte zásuvné moduly a pro každou z následujících kategorií si zkuste najít alespoň jeden modul: nástroj pro automatické panoramování, emulátor rotujícího reproduktoru, stereo chorusing, stereo phaser a stereo posuvník frekvencí. Pokud máte pocit, že plody přinese i zpracování „falešné“ zdvojené stopy, zkuste si to, abyste viděli, zda dokážete vhodně vyplnit texturu a stereo pole. S bohatým výběrem efektů pro úpravu stereo pole, které jsme si popsali v této kapitole, se vraťte ke svému mixu a efekty si vyzkoušejte. Přinejmenším si zkuste mix znovu vyvážit pomocí formátování M&S, vyzkoušejte si rozšířit stereo pole pomocí statické ekvalizace, zkuste si klasické zpoždění s posunutými frekvencemi, Haasovo zpoždění, ale i několik dalších modulovaných stereo vylepšení. Ne každý mix si vyžádá nasazení všech efektů, ale když si zkusíte, jaký mají jednotlivé efekty zvuk a jaké přináší důsledky, budete lépe připraveni si později v daných situacích lépe vybrat. www.cambridge-mt.com/ms-ch18.htm

286


3.9.2014 8:44:14

Vylepšení stereo zvuku

Recommend Documents