Výživa prasat
2015 VetFair, Aldis, Hradec Králové
Ladislav Zeman
Mendelova univerzita
Historie Když před rokem 2000 jsme uvažovali o chovu prasat, tak užitkovost se tehdy pohybovala kolem 700 g přírůstku na kus a den v době výkrmu (20 – 120 kg) a spotřeba krmných směsí byla kolem 3 kg / kg přírůstku. Prasnice produkovaly kolem 11 selat a odstaveno bylo na vrh asi 9 selat a to při 2,25 vrzích za rok dělalo asi 20 odstavených selat na prasnici a rok.
Přístup do EU před 10 lety Jednoduchá věta (popsáno ve zkratce), že ve starých Evropských zemích se dotace budou poskytovat na farmu a dotace v nových zemích budou po přechodné období poskytovány na plochu půdy vedla k tomu, že chov prasat zažil jednu z nejhorších recesí ve své historii.
Kam to spěje ?
Agrokomplex
Dotace a EU (2003 Kodaň) Dotace na plochu půdy naše české a slovenské podnikatele vedly k tomu, že není nutná živočišná výroba a tak se mnoha podnicích zrušila. Dotované produkty z jiných zemí evropské unie pak postupně ovládly dodávky potravin do našich velkoobchodů.
Jak je to dnes s reprodukcí u prasnic? Dnes chované hybridy dosahují plodnost více jak 13,4 selete na vrh a při zkrácené délce laktace (pod 25 dní) je dosahováno více 2,6 vrhu na prasnici a rok. Takže výsledek je více jak 30 odstavených selat na prasnici a rok.
Kam dnes spěje chov prasat
Pozvánka na akci Setkání chovatelů prasat ,,Kde je hranice užitkovosti českých chovů“ Program: 9.00- 10.00 Prezence 10.00 Zahájení Ing. Dušan Drápal, oblastní ředitel Morava 10.15 – 10.45 Aktuální situace v chovu prasat v ČR Ing. Jan Stibal, ředitel SCHPCM 10.50 – 11.50 Jak odstavit 34 selat na prasnici a rok Ing. Pavel Kerber, ředitel ANIMO Žatec,a.s.
Pozvánka na akci ,,Kde je hranice užitkovosti českých chovů“
10.15 – 10.45 Aktuální situace v chovu prasat v ČR Ing. Jan Stibal, ředitel SCHPCM
10.50 – 11.50 Jak odstavit 34 selat na prasnici a rok Ing. Pavel Kerber, ředitel ANIMO Žatec,a.s.
Ukazuje se, že rentabilita velmi závisí na intenzitě. Ekologické chovy prasat mohou být rentabilní, ale nemohou zajistit potraviny (maso) pro celou populaci lidí a to znamená, že ne všichni se mohou zabývat ekologickým zemědělstvím.
Prasata výkrm porovnání intenzity růstu a emisí
Protein zdroj Prasata výkrm
Užitkov ost
na den
Příjem sušina v kg na den
Poměr píce a koncentr átů (v sušině)
500
g / den
1,8
90 / 10
700
g / den
2
900
g / den
2,2
Podíl jedlých částí
60
Obsah protein uv jedlých částech (g/kg čerstvé hmoty)
150
Poživat elný protein (g/den)
Emise na kg poživateln ého proteinu
Emise na kg poživateln ého proteinu
Emise na kg poživatel ného proteinu
N
CH4
CO2ekv
45
1,00
0,12
16,00
90 / 10
63
0,70
0,08
12,00
90 / 10
81
0,55
0,05
10,00
Ukazuje se, že rentabilita velmi závisí na intenzitě. Kombinace všech dotací pro ekologické zemědělství a na plochu půdy vedla v České republice k tomu, že se dnes vyrábí obrovská množství ekologických krmiv a je jen (malý) problém v tom, že nejsou zvířata, která by tato ekologická krmiva konzumovala. Zato vyplácení těchto bioekologických dotací je požadováno v plné výši.
Počet testovaných zvířat v ČR Rok
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Počet test. zvířat
32006 31173 30588 27674 21222 17226 14132 12698 13787 14918
Porovnání v relativním vyjádření (%) Relativní produkce vepřového masa v ČR a SR 120,0
100,0
80,0
60,0
40,0
20,0
0,0 2003
2004
2005
2006
produkce v ČR
2007
2008
2009
2010
2011
produkce v SR
2012
2013
2014
Produkce masa prasat Relativní produkce vepřoveho masa v ČR a SR 140,0
120,0
100,0
80,0
60,0
40,0
20,0
0,0 2003
2004
2005
produkce v ČR
2006
2007
2008
2009
produkce v SR
2010
2011
2012
Německo
2013
2014
Počet testovaných zvířat a produkce vepřového podle EuroStat Rok
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
produkce v ČR
425,5 380,29 358,51 360,32 336,49 284,57 275,91 262,94 239,75 234,27
produkce v SR
164,91 139,94 122,26 113,82 102,41 70,15 68,60 56,91 54,16 52,40
Německo
4307,95 4499,99 4662,22 4985,37 5114,32 5241,36 5443,17 5598,00 5459,00 5474,00
Jak bychom v těchto číslech se porovnali jako Československo
Německo stačí vyrobit více vepřového masa než je snížení výroby v Česku a na Slovensku, včetně Maďarska a Rumunska
Výroba vepřového masa v Československu a v Německu Rok
Československo
Německo
2004
590,4
4308,0
2005
520,2
4500,0
2006
480,8
4662,2
2007
474,1
4985,4
2008
438,9
5114,3
2009
354,7
5241,4
2010
344,5
5443,2
2011
319,9
5598,0
2012
293,9
5459,0
2013
286,7
5474,0
Porovnání k roku 2004 (tis.t nárůst a nebo pokles) 1400 1200 1000 800 600
Československo Německo
400 200 0 1 -200 -400
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Přírůstek v testu Pokroky ve šlechtění Přírůstek testovaných zvířat v ČR 1200
1000
800
600
400
200
0 2003
2004
2005
2006
2007
Přírůstek od narození g/den
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Přírůstek v testu g/den
2014
Pokrok ve šlechtění Zm ěny v libové tkáni (%)
10
64
9
64
8
64
7
63,8
6
63,4 Libová tkáň %
5
63,3
4
63,3
3
63,2 63,3
2 1 62,2
62,9 62,4
62,6
62,8
63
63,2
63,4
63,6
63,8
64
64,2
Změny ve výšce špeku mm 7,5 7,4 7,3 7,2 7,1 Výška špeku mm 7 6,9 6,8 6,7 6,6 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Perspektiva v chovu prasat
Závisí na cenách komodit a na politické situaci
Aktuální ceny oprava (duben 2015) Krmivo Pšenice krmná (NYSE) 4206 Kč/t Sojový šrot (CME) 8850 Kč/t Kukuřice (NYSE) 4263 Kč/t Kurs Euro - 27,820 Kč
Kč 4206 8850 4263
EUR 151,2 318,1 153,2 27,82
Cena za 1 tunu a cena za 1 kg NL cena PBB aj. 6.1.2015 31.3.2015 14.4.2015 kg NL/t 6.1.2015 31.3.2015 14.4.2015
Zdroj
pšenice krmná Pšenice krmná (NYSE) ječmen krmný kukuřice Kukuřice (NYSE) hrach Sojový šrot (CME)
Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t
3602
3909 4487
3423 3574
3504 3485 4497
4217
4299 7979
125,0 125,0 115,0 80,1 80,1 200,5 434,0
28,8
31,3 35,9
29,8 44,6
30,5 43,5 56,1
21,0
21,4 18,4
Hrubý odhad ceny směsi (bez dopravy a zpracovatelských nákladů)
Komponent Pšenice Ječmen Sojový šrot
%
Kč/t Kč/t Kč/t
37 37 22 96
Kč/t
cena směsi 3999 3464 7979
1479,8 1281,5 1755,4 4516,6
Obsah NL ve směsi
Komponent Pšenice Ječmen Sojový šrot celkem 96%
Kč/t Kč/t Kč/t
Zbývající 4 % je vitaminominerální premix
%
NL (kg/t)
NL směs
37 37 22 96
125 115 434
46,3 42,6 95,5 184,3
Obsah Lysinu ve směsi
Komponent Pšenice Ječmen Sojový šrot celkem 96%
%
Kč/t Kč/t Kč/t
37 37 22 96
LYS (kg/t) LYS směs 2,4 2,6 28,6
0,9 1,0 6,3 8,1
Potřeba LYSINU dle SEUROP (% libové tkáně) Pro prase 52,5 Pro prase 55,0 Pro prase 58,0 Pro prase 62,0
6,8 g/kg 7,8 g/kg 9,1 g/kg 10,4 g/kg
Ekonomika použití mléka u prasat
Kravské plnotučné mléko je nejlepším zdrojem proteinu a energie v krmných dávkách prasat, ale také NEJDRAŽŠÍM zdrojem
Příklad na použití mléka a syrovátky Prase 80 kg, 800 g přírůstek Cena cena krmiva 3000 g směsi 6,00 Kč/kg 18,00 3000 g mléka 0,125 g/kg suš. 375 g sušiny
7,00 Kč/kg
21,00
5000 g syrovátky 0,39 Kč/kg 0,065 325 g sušiny
1,95
2625 g směsi 3000 g mléka
6,00 Kč/kg 7,00 Kč/kg
2675 g směsi 6,00 Kč/kg 5000 g syrovatky 0,39 Kč/kg
gain 800 g přírůstku
15,75 800 g přírůstku 21,00 36,75 CELKEM Kč 1633 g den přírůstku 16,05 1,95 18,00 CELKEM Kč
800 g přírůstku 800 g den přírůstku
Dražší varianta výroby Prase 80 kg, 800 g přírůstek Cena cena krmiva 3000 g směsi 8,00 Kč/kg 24
úspora
3000 g mléka 0,125 g/kg suš. 375 g sušiny
7,00 Kč/kg
21
5000 g syrovátky 0,52 Kč/kg 0,065 325 g sušiny
2,6
2625 g směsi 3000 g mléka
21 21 42 CELKEM Kč
8,00 Kč/kg 7,00 Kč/kg
2675 g směsi 8,00 Kč/kg 5000 g syrovatky 0,52 Kč/kg
21,4 2,6 24 CELKEM Kč
Produkce za den 800 g přírůstku
800 g přírůstku 1400 g den přírůstku 800 g přírůstku 800 g den přírůstku
Mléko u prasat Aplikace mléka skotu je u prasat ztrátová 3000 g mléka za den by znamenalo, ze je třeba zvýšit přírůstek z 800 g/den na 1633 g/den Levnější varianta směs za 6 Kč / kg Dražší varianta směs za 8 Kč / kg
K dnešnímu dni se za prasata platí (dle SCHPCM, Ing. Stibal)
Cena nabízená společností Maso Planá zůstává stále na 39 Kč. Beze změny zůstává i nabídka Jatek Český Brod (38 Kč), Jatek Bučovice (37 Kč) či Jatek Český Těšín (36,50 Kč). Jediným pozitivním posunem tak zůstává mírný nárůst ceny na jatkách v západních Čechách (Blovice i Plzeň). Cena poskočila o 50 haléřů na 37,50 Kč.
Normování potřeby živin
Jak máme dále postupovat v oblasti výzkumné Musíme se více věnovat potřebám zvířat
Pokrok v reprodukci je nezbytné zohlednit v normách potřeby PRASNICE (200 kg) produkuje 1 kg přírůstku selete asi ze 4 kg mléka
Tedy přírůstek vrhu 12 selat, vyžaduje produkci 13,4 kg mléka za den
Produkce mléka prasnicí produk produk na 1 ce ce mléka mléka kg produk přírust na sele prasni ce mléka ku za ci za delka mléka laktaci laktaci laktace za den
počet odstav ených selat
hmotn ost při naroze ní
hmotn ost při odstav u
přírust ek 1 selete
10
1,3
8,3
7
4
28
280
25
11,2
11
1,3
8,3
7
4
28
308
25
12,32
12
1,3
8,3
7
4
28
336
25
13,44
13
1,3
8,3
7
4
28
364
25
14,56
14
1,3
8,3
7
4
28
392
25
15,68
Normování potřeby živin Pokud porovnáme prasnici s krávou Holštýnského typu Kráva 700 kg a produkce 35 kg Prasice 200 kg a produkce 13,4 kg Porovnání kráva je 3,5x větší a měla by produkovat 46,9 kg mléka Je to možné ???????
Normování potřeby živin
Prasnice jsou dnes výkonější v produkci mléka než krávy dojených typů
Prasnice
Odhad potřeby
• Prasnice: – – – –
Hmotnost těla Přírůstek (změna tělesné hmotnosti) Velikost vrhu, produkce mléka, přírůstek selat Teplota prostředí
Prasnice
změny v hmotnosti za život
Změna živé hmotnosti prasnic 300
Hmotnost v kg
250 200 150
1
100
2
3
4
5
50 0 0
250
500
den života
750
1000
Složení svaloviny prasat a kuřat Složení svaloviny kuřat a prasat Trp His Lys Phe Tyr Leu Ile Met Val Ala Gly Pro Glu Ser Thr Asp Cys 0
10
20
30
Vepřové
40
50
60
70
80
Kuřecí
90
100
Složení mléka podle druhů zvířat Složení mléka 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 Kráva Tuk
Koza Protein
Ovce Laktoza
Prasnice Popel
Složení mléka podle druhů zvířat Složení mléka v % 8,0
Tuk
7,0 6,0
Protein
5,0 4,0
Laktoza
3,0 2,0
Popel
1,0 0,0 Kráva
Koza
Ovce
Prasnice
Porovnání hmotnosti prasnic dnes a před 5 lety Změny v hmotnosti prasnic za posledních 5 let 250
200
150
-20
100
0
20
40
před 5 lety
60
80
100
120
dnes
140
160
Odstranění stresogenních faktorů
Vliv stresogenních faktorů na návrat říje u prasnic Řada od okna
Výskyt přeběhnutých do 30 dnů
A
6
B
5
C
5
D
7
E
5
F
18
G
11
H
13
United Feeds,Inc.
Nikdy nepřekrmujte prasnice během březosti
Nikdy nepřekrmujte prasnice během březosti
To snižuje příjem krmiva v laktaci
Zapouštění
Zajistěte prasnicím dostatečné krmení od odstavu do zapuštění
Období od odstavu do zapuštění Nejkritičtější období » Příprava dělohy další zabřeznutí » Kontrolujte tělesnou kondici
Krmení směsí KPB je dostatečné » Směs s vlákninou » 3 to 4 kg směsi na den
“Flushing” vliv
Tělesná kondice prasnic
Krmení od odstavu do zapuštění Velmi hubené prasnice (Condition Score = 1) » Plné krmení (ad libitum)
Hubené prasnice (Condition Score = 2) » 2,5 až 3 kg za den
Standardní prasnice (Condition Score = 3) » 2 až 2.5 kg za den
Laktace
Vyšší hladina krmiva v laktaci – JE LEPŠÍ Prasnice potřebují krmivo po porodu » Potřeba živin je 3x vyšší než během březosti » Ice mají jen 14 až 18 dní do dosažení vrcholu mléčné produkce (12 – 18 kg/d) » Předcházejme hmotnostním ztrátám (tělesného proteinu) » Zabezpečme opětné zapuštění
Krmení prasnic během laktace
Krmení během prvních 7 až 10 dnů laktace je kritické Produkce hormonů se mění Interval od odstavu do zabřeznutí je zkracován Pomáhá zvýšit počet porodů za rok na prasnici
Krmný režim: Ideální množství krmiva v laktaci na prasnici » 2,4 kg krmiva na den na záchovu + 0,5 kg krmiva na kojené sele
Normování potřeby živin
Nejnovější norma potřeby živin v USA (2012) příklad
Normování potřeby živin příklad kojící ice Hmotnost prasnice při zapuštění Délka laktace Příjem krmiva na den Průměrná produkce mléka Počet kojených selat Denní přírůstek selat
210 kg 21 dní 6,613 kg 9,1 kg 11,5 ks 230 g/den
Normování potřeby živin příklad kojící ice Potřeba na den N (dusík) 105,1 g/den Hrubý protein (N x 6,25) 656,9 g/den Lysin 48,9 g/den Methionin 13,0 g/den Met+cys 26,0 g/den Threonin 31,1 g/den Valin 41,6 g/den
Normování potřeby živin Jak je to s přírůstkem?? Cílem šlechtění by mělo být dosáhnout vyšší produkce (přírůstek) při stejné spotřebě živin Není problém vylepšit (zdražit) dávku a dosáhnout lepšího přírůstku
Největší problém dnešních dnů ??
Mykotoxiny problém dneška
Desatero boje proti mykotoxikózám jak proti nim postupovat
Mykotoxiny - jak na ně 1 postup před sklizni na poli výběr odrůdy odolné vůči houbovitým onemocněním, expozice pozemku, počasi předplodina, posklizňové úpravy v předchozím období 2 ošetřit obilí proti rzi obilní postřikem porostu (problematické) 3 při sklizni okamžitě usušit na 88 procent Pokud zrniny měly vlhkost pod 87 procent je vhodné provést ošetření pomocí chemického nástřiku (např. k.propionová 2 kg na tunu)
Mykotoxiny 2 4 Pro skladování co nejrychleji obilí ochladit pod 10 stupňů Celsia 5 Vyvazovače aluminosilikaty (minerální původ) váží na svůj povrch mykotoxiny - pozor mohou vázat i jiné látky, beta glukany a nebo oligosacharidy mananu brání vstřebávání (přichytávání) mykotoxinů přes výstelku střeva 6 enzymy polyesterazy mají schopnost již zkrmené mykotoxiny rozložit na neúčinné deriváty a sloučeniny
Mykotoxiny 3 7 Analýza krmných dávek je často zbytečná a spíše bychom měli analyzovat základní krmiva, která plánujeme v budoucnu zkrmit 8 Problém mykotoxikoz nelze řešit jako boj proti jednomu mykotoxinu, ale vždy je třeba pozornost věnovat komplexu mykotoxinů 9 jedna z možnosti boje proti mykotoxikozám je aplikovat vitaminy v nadbytku v množství navíc asi o 33 procent 10 Podávat směs vyrobenou z krmiv neobsahující mykotoxiny (???)
Závěr Chov prasat v ČR se posledních 10 letech změnil a zlepšili se parametry užitkovosti, snížila se spotřeba krmiva. Chov se koncentroval a soustředil do větších podniků (malé stáje zanikly) a velmi se změnili požadavky na kvalitu stájového prostředí. Pro budoucnost chovu prasat je třeba změnit dotační politiku a dotovat také produkci..
Závěr Co rozhoduje o ceně vepřového masa? Nejvíc rozhoduje cena vstupů Bílkovinných zdrojů (sojových bobů, řepky) Obvykle lépe je na tom sója)
Energetických zdrojů (pšenice, ječmen, kukuřice) Obvykle lépe je na tom pšenice než kukuřice
Závěr poslední
Historicky chov prasat vždycky prosperoval, když vyráběl. Kdo nevyrábí, ten nemůže produkovat zisk.
Děkuji za pozornost
[email protected]
Děkuji za pozornost
a nezapomeňte ????
Peníze a neviditelná ruka trhu vše vyřeší ????
