Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské techniky
Vyhodnocení výroby vánočních stromků u společnosti Lesy města Náchoda spol. s r. o.
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2008
Stanislav Maršík
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ústav lesnické a dřevařské techniky
Lesnická a dřevařská fakulta 2007/2008
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autor práce:
Bc. Stanislav Maršík
Studijní program:
Lesní inženýrství
Obor:
Lesní inženýrství
Název tématu:
Rozsah práce:
Vyhodnocení výroby vánočních stromků u společnosti Lesy města Náchoda spol. s r.o. cca 50 stran
Zásady pro vypracování: 1. Diplomovou práci vypracujte na základě vlastního šetření a měření. 2. Vyhodnoťte stav plantáží vánočních stromků na daném majetku. 3. Proveďte rámcové ekonomické vyhodnocení výroby a prodeje vánočních stromků. 4. Proveďte orientační průzkum trhu s vánočními stromky. 5. Diplomovou práci rozčleňte do kapitol: úvod, cíl, seznámení s problematikou, materiál a metodika, výsledky a diskuse, závěr. Seznam odborné literatury:
1.
ČERNÝ, Z. -- NERUDA, J. -- LOKVENC, T. Pěstování vánočních stromků. 2. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2005. 64 s. ISBN 80-7271-156-3.
2.
SIMANOV, V. -- KOHOUT, V. Těžba a doprava dříví. 1. vyd. Písek: Matice lesnická spol. s r.o., 2004. 411 s. středoškolské učebnice . ISBN 80-86271-14-5.
3.
BODEJČKOVÁ, I. Zdravotní stav borovice černé Pinus nigra na plantážích vánočních stromků v oblasti Chřibů. Diplomová práce. Brno: MZLU Brno, 2006.
Datum zadání diplomové práce:
listopad 2006
Termín odevzdání diplomové práce:
duben 2008
2
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Vyhodnocení výroby vánočních stromků u společnosti Lesy města Náchoda spol. s r. o zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47 b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
3
Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně dne 21. 4. 2008
4
Touto cestou bych chtěl poděkovat za trpělivost a cenné připomínky vedoucímu diplomové práce Ing. Et Ing. Jiřímu Kadleci, Ph.D. Dále pak firmě Lesy města Náchoda spol. s r. o. a jejímu jednateli Ing. Josefu Haškovi za věnovaný čas a poskytnuté informace.
5
ABSTRAKT Jméno: Stanislav Maršík
Název diplomové práce: Vyhodnocení výroby vánočních stromků u společnosti Lesy města Náchoda spol. s r. o.
Abstrakt: Diplomová práce se zabývá pěstováním a hodnocením výroby vánočních stromků jako jedné z částí přidružené lesní výroby u firmy Lesy města Náchoda s r.o. V diplomové práci jsou zaznamenány přírodní podmínky dané oblasti, hodnocení jednotlivých plantáží, vhodnost výběru pěstovaných druhů dřevin, kvalita a zdravotní stav stromků na jednotlivých lokalitách. Práce poukazuje na zjištěné nedostatky a obsahuje navržená opatření vedoucí k jejich odstranění. Dále obsahuje výsledky orientačního průzkumu trhu s vánočními stromky, který je zaměřen na rozdíly cen a nabízené druhy dřevin u konkrétních prodejců v letech 2006 a 2007. Klíčová slova: vánoční stromek, trh, plantáž
Name: Stanislav Maršík Title of the thesis: The evaluation of christmas tree production of the Forests of company.
town Náchod Ltd
Abstract:
The thesis deals with the growing and evaluation of christmas trees production as one part of minor forest produce in Náchod Ltd company. In the thesis there are recorded natural conditions of the area, evalutation of each plantation, acceptable growing of different kinds of trees, tree quality and health condition of each locality. The effort of this work is to point out the deficiencies and try to suggest the remedial measure. In addition the results of orientation inquiry at christmas tree market, which is focused on the different prices and o kinds of trees offered for sale in years 2006 and 2007 are also included in this work.
Key words: christmas tree, market, plantation
6
OBSAH: 1. ÚVOD........................................................................................................................... 9 2. CÍL PRÁCE ................................................................................................................ 10 3. SEZNÁMENÍ S PROBLEMATIKOU....................................................................... 11 3. 1 Historie vánočních stromků jejich pěstování a výroby........................................ 11 3. 1. 1 Zahraničí ...................................................................................................... 11 3. 1. 2 Česká republika........................................................................................... 12 3. 2 Právní podklady pěstování vánočních stromků ................................................... 14 3. 2. 1 Náležitosti při zakládání plantáží vánočních stromků na zemědělské půdě 14 3. 2. 2 Náležitosti při zakládání vánočních stromků na lesní půdě......................... 14 3. 3 Způsoby výroby (pěstování) vánočních stromků................................................. 15 3. 3. 1 Výroba vánočních stromků z plantáží ......................................................... 15 3. 3. 2 Výroba vánočních stromků jako produkt lesnického hospodaření .............. 16 3. 3. 3 Pěstování v kořenáčích ................................................................................ 17 3. 4 Dřeviny vhodné pro pěstování vánočních stromků ............................................. 17 3. 4. 1 Základní popis a ekologické nároky hlavních dřevin .................................. 17 3. 5 Zásady výběru ploch plantáží vánočních stromků............................................... 19 3. 5. 1 Zásady prostorového uspořádání plantáže................................................... 21 3. 6 Sadební materiál a způsoby výsadby ................................................................... 21 3. 6. 1 Způsoby ochrany kultur proti buřeni ........................................................... 22 3. 7 Tvarování vánočních stromků ............................................................................. 23 3. 8 Přihnojování......................................................................................................... 24 3. 9 Houbové choroby................................................................................................. 25 3. 10 Sklizeň vánočních stromků................................................................................ 25 3. 10. 1 Práce vykonávané při těžbě stromků ......................................................... 25 3. 10. 2 Vánoční stromky a jejich třídění................................................................ 26 3. 11 Předexpediční příprava vánočních stromků....................................................... 28 3. 12 Transport vánočních stromků ............................................................................ 28 4. MATERIÁL A METODIKA...................................................................................... 30 4. 1 Materiál ................................................................................................................ 30 4. 1. 1 Popis zkoumaného území ............................................................................ 30 4. 1. 2 Použité pomůcky a literatura ....................................................................... 32 4. 2 Metodika .............................................................................................................. 32 4. 2. 1 Zjišťování stavu plantáží na majetku Lesů města Náchoda spol. s r. o ....... 32 4. 2. 2 Měření a zjišťování kvality stromků na vybraných plantážích.................... 32 4. 2. 3 Stanovení nákladů těžby a orientační ekonomické zhodnocení výroby ...... 34 4. 2. 4 Orientační průzkum trhu s vánočními stromky ........................................... 35 4. 2. 5 Anketa.......................................................................................................... 35 5. VÝSLEDKY A DISKUZE......................................................................................... 37 5. 1 Současný stav produkce vánočních stromků v ČR a zahraničí ........................... 37 5. 2 Charakteristika a zjištěné údaje o plantážích ....................................................... 37 5. 2 Výsledky provedených měření a zjišťování kvality stromků na vybraných plantážích .................................................................................................................... 42
7
5. 2. 1 Zjištěné výsledky z plantáže č. 1 ................................................................. 42 5. 2. 2 Zjištěné výsledky z plantáže č. 4 ................................................................. 44 5. 3 Stanovení nákladů na těžbu a orientační ekonomické zhodnocení výroby ......... 53 5. 3. 1 Stanovení nákladů na těžbu na plantáži č. 5 ................................................ 53 5. 4 Orientační průzkum trhu s vánočními stromky ................................................... 55 5. 5 Výsledky provedené ankety................................................................................ 60 6. ZÁVĚR ....................................................................................................................... 63 7. SUMMARY................................................................................................................ 65 8. SEZNAM LITERATURY:......................................................................................... 66 9. PŘÍLOHY: .................................................................................................................. 67
8
1. ÚVOD Vánoční stromek, tak jako u nás, má i v mnoha zemích dlouholetou tradici. Pro většinu lidí je nedílnou součástí Vánoc, nejkrásnějších svátků v roce. Jeho současná podoba se vyvíjela po několik století a prošla mnoha proměnami. Ať už to byl způsob upevňování (v 18. stol. byly zavěšovány ke stropu), jeho ozdoby, nebo způsob výkladu církve, kterou byl do 16. století zavrhován jako pohanský zvyk. Až během 17. století je církví vánoční stromek považován za symbol světla a jeho zelené větve měly představovat věčný život Kristův. Během 20. stol. a na přelomu 21. století se radikálně mění nároky na kvalitu pěstovaných vánočních stromků. Této skutečnostnosti se musel přizpůsobit způsob výroby. Postupně se ustoupilo od postupu, který tvořila čistě lesnická výroba z tzv. prořezávek a vznikla i řada nelesnických firem, které se začaly zabývat výrobou vánočních stromků. Novým způsobem se stalo pěstování na plantážích, zakládaných na lesních nebo nelesních půdách, které musely být vyjmuty ze zemědělského půdního fondu. Tento způsob s sebou přinesl velké zvýšení kvality, která se začala ukazovat jako důležitá v boji s konkurenčními stromky dováženými do naší republiky ze zahraničí. V současné době se pohybuje na trhu dostatek firem a jejich konkurenční boj je založen na vyprodukované kvalitě a stanovené ceně. Tyto okolnosti vedly k zdokonalování technologií využívaných při pěstování stromků. Výrazně se snížil počet stromků vyprodukovaných z prořezávek z důvodu jejich neschopnosti konkurovat stromkům z plantáží, které mají mnohem vyšší kvalitu. Naproti tomu vzrostl podíl produkce z plantáží, která svoji kvalitou odpovídá požadavkům současného trhu. Z toho důvodu je téměř nezbytné, chce-li firma na trhu uspět, musí stále získávat nové informace o změnách a trendech v oblasti pěstování vánočních stromků. V této práci byla hodnocena výroba vánočních stromků u firmy Lesy města Náchoda spol. s r. o.. Na pěti plantážích byl po dobu dvou let sledován jejich stav a kvalita pěstovaných stromků. Součástí této studie jsou výsledky provedených měření na vybraných plochách, návrhy budoucího postupu pěstování, které by měli přinést zkvalitnění současné produkce. Výsledky orientačního průzkumu trhu zaznamenávají změny v cenách a nabízených druzích dřevin v letech 2006 – 2007 u sledovaných prodejců. Cílem bylo poukázat na výrobu vánočních stromků, jako na jednu z částí přidružené lesní výroby, která se při správném dodržení doposud známých postupů může stát významnou činností nejen lesnických firem.
9
2. CÍL PRÁCE Cílem této práce je vyhodnotit výrobu vánočních stromků u společnosti Lesy města Náchoda spol. s r. o.
Dílčími cíli této diplomové práce jsou: Vyhodnotit stav jednotlivých plantáží vánočních stromků na daném majetku. Provést rámcová ekonomická vyhodnocení výroby a prodeje vánočních stromků. Provést orientační průzkum trhu s vánočními stromky.
10
3. SEZNÁMENÍ S PROBLEMATIKOU 3. 1 Historie vánočních stromků jejich pěstování a výroby 3. 1. 1 Zahraničí Vznik a tradice vánočních stromků jako symbolu Vánoc nelze přesně časově určit. Cesta k němu začala před mnoha staletími, ne-li tisíciletími. Lidé si od pradávna přinášeli do svých příbytků různé přírodniny, které s oblibou využívali a přikládali jim určitý význam spojený se střídáním ročních období. Například v Číně zdobili stromy umělými květy a lampióny již před naším letopočtem. Ve starém Římě se konaly slavnosti zvané Saturnálie, kdy se oslavoval bůh rolnictví Saturn. Saturnálie začínaly 17. prosince a trvaly týden. Byly to svátky s bujarými hodokvasy, veselicemi, gladiátorskými hrami a předáváním dárků především voskových svíček, jejichž záře měla symbolizovat konec nejdelší noci v roce. Údajně si v tomto týdnu byli páni a otroci rovni. Při těchto slavnostech si Římané zdobili svá obydlí jmelím a větvemi jehličnanů. Podobně bychom mohli vysledovat vztah ke dřevinám u Keltů, Germánů a starých Slovanů. Germáni měli podobné obřady nazývané Jul. Byla to tedy oslava narození Slunce, tj. slunovrat. Klasický vánoční stromek, jako mladá jehličnatá dřevina se začala později používat jako ve spojitosti s oslavou narození Krista. Zakladatelem tradice vánočního stromku byl prý opat Kolumbán, irský mnich, který se narodil v roce 543. Šířil křesťanství i na evropském kontinentu, zejména v Galii a horní Itálii. Evropskou pevninu zpočátku jen navštěvoval, v roce 590 odešel v čele s dvanácti mnichy do Francie a na kontinentu zůstal natrvalo. V roce 573 trávil Vánoce na dvoře burgundského krále. Tamější pohanské obyvatelstvo nemělo pochopení pro Kolumbánovy výklady o smyslu vánočních svátků a slavilo zimní slunovrat. Opat však zjistil, že místní obyvatelstvo při svém svátku uctívá starou jedli. Toho využil a na jedli pověsil pochodně do tvaru kříže a zapálil je. Přilákal tím ke stromu domorodce a mohl jim konečně kázat o narození Ježíše v Betlémě. Podle tohoto výkladu byl tedy původní vánoční stromek ozdoben pouze pochodněmi. Je zajímavé, že katolická církev obecně byla až do 16. století rozhodně proti zdobení stromků, protože v něm viděla pohanský zvyk. Kolumbánův účinný tah nevyužila. Používání vánočních stromků s oslavami narození Krista začal spojovat v 8. století sv. Bonifác poté, co dokončil pokřesťanštění Německa. Samotný pojem „Vánoce“ se údajně v Evropě poprvé objevil až ve 12. století. Ze 13. století pochází zmínka o vánočním stromku ve starofrancouzské písni. Z roku 1508 je informace o jistém kazateli Gailerovi ze Štrasburského Keiserbergu, který byl proti pohanským vánočním obyčejům a odsuzuje zdobení příbytků jedlovými větvemi. Z toho plyne, že muselo jít o zvyk, který není zcela nový a sahá přinejmenším do předchozího 15. století. Používání vánočních stromků je spojováno i se jménem Martin Luther, který žil v letech 1483 – 1546. Nejstarší dochovanou zprávou o osvětleném a nazdobeném stromu uvnitř domu je zápis z kroniky města Brém datovaný rokem 1570. Tehdy prý byla v cechovní
11
budově postavena pro potěchu dětí cechovních mistrů jedle ozdobená papírovými květinami, datlemi a jinými sladkostmi. Během let se tento hezký zvyk šířil v německy hovořících oblastech, zejména mezi protestanty. Až od 16. století vysvětlovala církev vánoční stromek jako symbol světla a zelené větve měly představovat věčný život Kristův. Na prvních německých vánočních stromcích "poletovali" motýli, ptáčci a andělé. Papírové růže měly evokovat "růži bez trní" - Matku Boží Pannu Marii. Jablíčka rozvěšená na větvích jsou vzpomínkou na Evu, matku lidského rodu (Anon., 2007). Zmínka o vánočním stromku, která se váže k roku 1605 se opírá o dopis jednoho štrasburského občana, v němž píše, že místní lidé o Vánocích stavějí větvičky do salónu a navěšují na ně růže vystříhané z různobarevného papíru, jablka, oplatky a zlacené cetky. Pravděpodobně rozšířenějšími symboly Vánoc byly betlémy, občas nazývané též jesličky. První betlém vymyslel a postavil František z Asissi v jeskyni v blízkosti města Asissi. Dá se říci, že to byl živý betlém, protože v něm byl živý osel a vůl. Pak se nejčastěji vyřezávaly ze dřeva, ale později se objevují i keramické, skleněné, pečené z těsta a dokonce i čokoládové. Betlémy neznázorňují události a osoby v době narození Ježíše, proto betlemáři hledají inspiraci především v Bibli, ale často zpodobňují osoby ze svého okolí. Historicky tedy betlémy provázely nejkrásnější křesťanské svátky roku dříve, než se zrodila tradice zdobení jehličnatých větviček nebo stromků jako oslava narození Krista (Martínek, 2006). Až později začaly těmto symbolům konkurovat vánoční stromky, které dosáhly širokého použití. V 17. století se zvyk zdobení stromku šířil v Evropě nejvíce v zámožných rodinách v Anglii, Švýcarsku, Německu. Obraz z roku 1806 ukazuje stromek zavěšený na trámovém stropě nad stolem (Anon., 1999). V roce 1834 princ Albert, manžel anglické královny Viktorie, poprvé koupil vánoční stromek do Windsdoru pro královskou rodinu. Počátkem 18. století, kdy se součástí dekorace stalo i osvětlení, se vánoční stromek stává v Německu tradicí a šíří se i do ostatních zemí. Také ve Spojených Státech začali s tradicí vánočního stromku Němci (němečtí usedlíci). Bylo to na přelomu 18. – 19. století. Do Číny a Japonska tento zvyk „přivezli“ misionáři v 19. a začátkem 20. století (Anon., 2007) .
3. 1. 2 Česká republika K nám se obyčej používání vánočního stromku dostal pravděpodobně z oblasti Rýna, ve kterém byl na přelomu 17. a 18. století značně rozšířen. Nejblíže se dostal tento obyčej k naší zemi v 18. století, kdy se uchytil v Drážďanech, kde se ujal zvyk věnčit jedličky, pozlátky s papírovými kroužky. Pro naše území se uvádí, že jako první svátečně ozdobil jedličku ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich v roce 1812. Sezval k němu tenkrát i herce divadla s manželkami. Touto novinkou z Německa své hosty překvapil. Vánoční stromek byl zprvu používán jen ve městech, pak i na vesnicích. K jeho propagaci na venkově přispívali i studenti vracející se o prázdninách domů. Vánočnímu stromku se také říkalo Kristův strůmek. Jejich upevňování v místnostech bylo zajímavé tím, že zpočátku se stromky zavěšovaly
12
u stropu a až později se stavěly do stojanů. Ozdoby se tehdy ještě neprodávaly, ale vyráběly se podomácku v pestrém sortimentu. Z papírových kroužků se dělaly stříbrné nebo zlaté řetězy, vystřihovaly se hvězdy nebo se zlatily ořechy. Dle ústního podání se na stromky někde věšely pochoutky ze zabíjaček, například jitrnice (Martínek, 2006). Ve venkovském prostředí se vánoční stromek šířil až od 60. let 19. století vlivem šlechty a inteligence, jako první mívali stromeček na zámku, na faře a ve škole. Zpočátku byly stromky zdobeny jen skromně. Používalo se, co bylo doma dostupné - malované perníky a jiné pečivo, sušené ovoce, ořechy, doma zhotovené ozdoby z hedvábného papíru, šátky a svíčky. Na vrchní větvičce stromku býval umístěn obrázek Jezulátka. Ozdobený stromeček se zavěšoval buď ke stropu za špičku, nebo stál ve světnici na stole přímo mezi vánočními jídly. Někde jej umisťovali i do okna, aby byl pro příchozí a kolemjdoucí dobře vidět. Dlouho však přetrvávala tradice, která se dnes částečně obnovuje, postavit vedle stromku i betlém. Světoznámé české skleněné vánoční ozdoby se zrodily až v roce 1920 v dílně Ludvíka Ondry ze Vsetína, do té doby se k nám dovážely z Německa. Vedle tradičních foukaných ozdob z bílého skla byly za první republiky populární také tzv. korálkové ozdoby, které měly často vysloveně "nevánoční" motivy jako košíky, zvířátka, dětské koloběžky, letadýlka či autíčka. V tomto období už existovalo i domácí elektrické osvětlení stromečku (Anon., 2001). Zřejmě nejčastěji se v lesích v 19. století vybírala a vánočně zdobila naše původní dřevina jedle bělokorá. Z vánočně stromkového hlediska bychom tedy mohli nazvat toto období jedlové. Ve 20. století však v lesích jedle rapidně ubývalo (v původních přirozených lesích jí bylo asi 18%, nyní jen 1%) takže na její místo postupně nastupoval smrk ztepilý. Nastoupilo tedy období smrkové. Na tento zvyk dosti doplácely lesní porosty jako jediný zdroj vánočních stromků. I když hlavní objem produkce pocházel z nutných pěstebních zásahů, již tehdy byly velmi rozšířeny krádeže vánočních stromků, přičemž si zloději vybírali ty nejkvalitnější, pěkně rostlé. O tom, že se stromky kradly už za císaře pána, máme důkaz v jedné právní normě ze začátku 20. století, která se zabývala speciálně tímto problémem. Jedná se o Nařízení místodržitele pro Čechy z roku 1903, týkající se prodávání vánočních stromků. Ve vydání tohoto nařízení se doslovně říká, že se vydává „aby zabráněno bylo poškozování lesů odcizováním vánočních stromků“. V podstatě šlo o to, že vlastník lesa nebo lesní správce a obecní úřad (obecní starosta) potvrzovali, že prodávané stromky byly nabyty řádným způsobem. Přestupky se trestaly buď pokutami od 2 do 200 korun, nebo vězením od šesti hodin do čtrnácti dnů. S výstavbou panelových sídlišť, vytápěných ústředním topením se však pozornost začala obracet k borovici lesní, též naší domácí dřeviny, protože ze smrku v bytech s ústředním topením rychle opadávalo jehličí. Smrkové období tedy bylo vystřídáno obdobím borovicovým (Martínek, 2006). První práce, které popisují pěstování vánočních stromků intenzivním způsobem se objevují koncem padesátých let 20. století. V tomto období nebyly s tímto problémem prakticky žádné zkušenosti, a proto začátek nebyl jednoduchý. Až v šedesátých letech bylo překonáno období, kdy lesníci dělali zásadní chyby. Byla ucelena zásadní koncepce pěstování vánočních stromků i s nejdůležitějšími požadavky na půdu, klimatické poměry, druh, spon, ochranu, těžbu apod.
13
Od sedmdesátých let do současnosti se zdokonalují dosavadní poznatky, vánoční stromky jsou pěstovány se zřetelem na jejich tvar, barvu jehličí, sílu větví apod.. Výroba vánočních stromků se modifikuje zejména podle momentální poptávky (Milion, 1994). Na trhu je zvýšený výběr druhů jak dovážených, tak pěstovaných u nás. Zdá se, že největší poptávka je po různých druzích jedlí. Probíhá tedy druhově smíšené vánočně smrkové období (Martínek, 2006). Jedním z nejslavnějších českých vánočních stromků byl 24 m vysoký smrk z Beskyd, který ozdobil o Vánocích 1999 vatikánské náměstí sv. Petra. Nechvalně se proslavil vánoční smrk na pražském Staroměstském náměstí, když 6. prosince 2003 spadl a zranil čtyři lidi (Anon., 2003).
3. 2 Právní podklady pěstování vánočních stromků Pro zakládání a provoz plantáží vánočních stromků v současnosti neexistuje u nás žádná speciální právní úprava. Je proto nutno vycházet z obecně platných právních norem a předpisů majících vztah k této problematice. 3. 2. 1 Náležitosti při zakládání plantáží vánočních stromků na zemědělské půdě Je nutno vypracovat a zaslat žádost na příslušný pověřený obecní úřad. Podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu v aktuálním znění a příslušné prováděcí vyhlášky ministerstva životního prostředí č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Žádost obsahuje: účel zamyšleného odnětí zemědělské půdy, údaje evidence nemovitostí (výměra, kopie snímku pozemku z katastrální mapy), výpis z katastru nemovitostí, vyjádření vlastníka pozemku, plán rekultivace pozemku. K žádosti se musí vždy vyjádřit příslušná obec dle katastrálního území. 3. 2. 2 Náležitosti při zakládání vánočních stromků na lesní půdě Plantáže vánočních stromků lze tedy jen výjimečně zakládat na pozemcích určených k plnění funkcí lesů. Náležitosti žádostí o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa upravuje vyhláška Mze č. 77/1996 Sb. Plantáže vánočních stromků založené a provozované na lesních pozemcích mají ve smyslu § 1, odst. 1, písm. b) vyhlášky Mze č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování charakter bezlesí. Tato skutečnost musí být zapracována do lesních hospodářských osnov nebo lesních hospodářských plánů. Zakládat plantáže vánočních
14
stromků lze snadněji na pozemcích, které nejsou určeny k plnění funkcí lesů. Podle § 3, odst. 2 lesního zákona pozemky určenými k plnění funkcí lesů nejsou školky a plantáže lesních dřevin založené na pozemcích, které nejsou určeny k plnění funkcí lesa, pokud orgán státní správy lesů na návrh vlastníka pozemku nerozhodne jinak. V pochybnostech o tom, zda jde o pozemky určené k plnění funkcí lesa, rozhoduje orgán státní správy lesů (Černý, 2005).
3. 3 Způsoby výroby (pěstování) vánočních stromků 3. 3. 1 Výroba vánočních stromků z plantáží Velmi perspektivní způsob, stále více se rozšiřující jak u lesních závodů, tak mezi soukromými vlastníky a firmami. Nejrozvinutější je v Severní Americe, kde v 50. letech vznikl. U nás se začal uplatňovat v posledních dvaceti letech. Zejména se využívají plochy pod elektrickým vedením, staré zrušené lesní školky, rekultivované plochy některé pozemky vyčleněné z lesního půdního fondu. K největším kladům patří: 1. Jsou efektivně využity neprodukční plochy, kde by jinak rostly plevelné dřeviny, na jejichž vyřezávání jsou každých 5 – 10 let vynakládány nemalé prostředky, které zvyšují náklady. 2. Vlivem zvýšené péče a speciálních opatření dosahujeme vysoké kvality vánočních stromků, jakožto základního předpokladu pro tvorbu cen, konkurenceschopnosti, reklamy a prosazení se na trhu. 3. Plantáže jsou většinou snadno přístupné a náklady na těžbu a dopravu jsou menší než při výrobě vánočních stromků z prořezávek. 4. Při intenzivním plantážovém hospodaření je možné dle požadavků trhu zavést pěstování perspektivních cizokrajných dřevin, jejichž vyzkoušení v běžném lesním hospodaření je těžko proveditelné. 5. Během pěstování získáváme cenné vědecké informace a praktické poznatky, jak o růstu dřevin (zejména cizokrajných), tak i o použitých opatřeních (boj proti buřeni, hnojení, úpravy tvaru) Dle Miliona (1994) je úspěšné pěstování plantážových vánočních stromků podmíněno respektováním těchto základních faktorů: požadavky spotřebitele, půdními vlastnostmi a klimatickými podmínkami pozemku,
15
volbou správných dřevin s rychlým růstem, kvalitním vzhledem a odolným proti škůdcům a chorobám, vhodným zušlechťovacím opatřením (zastřihávání, tvarování), materiální základnou a zdrojem sazenic. Produkce plantážových vánočních stromků je dnes na vysoké úrovni a zcela konkurenceschopná. Mezi dřeviny vhodné pro tento způsob produkce patří v našich lesích nepůvodní jehličnany (takové, které nenalezneme běžně v našich lesích) – např. jedle kavkazská (Abies nordmanniana), borovice černá (Pinus nigra), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), smrk pichlavý (Picea pungens) a jeho varieta - smrk stříbrný (Picea pungens – glauca). Samozřejmě, že se na plantážích pěstují i běžné druhy, které známe, jako jsou smrk ztepilý, borovice lesní, jedle bělokorá. Velkou výhodu na trhu pak mají tyto stromky v tom, že jsou cíleně pěstovány pro toto použití. Produkční doba plantáže je cca 10 let, záleží na dřevině. Nejrychleji rostou v tomto případě smrk s borovicí, a to zhruba 5 – 6 let, nejdéle pak jedle cca 7 let. Z časového úseku 10 let se tak 7 let plantáž vyvíjí, je třeba o ni pečovat a stromky ošetřovat a případně tvarovat do finální podoby. Ve zbývajících 3 – 4 letech (dle dřeviny), pak z plantáže získáváme už finální produkt (Anon., 2007). Rozdělení plantáží podle jejich rozlohy dle Černého (2005) na:
drobné do 0,25 ha malé 0,25 – 1 ha střední 1 – 5 ha velké 5 ha a více
3. 3. 2 Výroba vánočních stromků jako produkt lesnického hospodaření Jde o výchovné zásahy, tzv. prořezávky, které zlepšují zdravotní stav a zvyšující stabilitu rostoucího lesa. V tomto případě již zmiňované tvrzení „nekoupím si živý stromek a tak pomůžu přírodě“ je zcela mylné. Stromky, které jsou k vidění na stáncích a nejsou z plantáží, jsou vesměs jakýmsi druhotným produktem lesnického hospodaření. Při provádění výchovných zásahů v mlazinách, kdy jsou připravovány linky pro mechanizaci, je výsledkem nespočet krásných stromků, které se prostě uříznout musí. Sortiment je v tomto případě zúžen na dřeviny hospodářsky významné v našich lesích, smrk, borovice, výjimečně jedle (Anon., 2007). Podle Miliona (1994) mezi nejčastější nevýhody tohoto způsobu patří: výběr jedinců je značně omezen, abychom nenarušili kvalitu a stabilitu porostu, stromky z prořezávek často nesplňují nároky na kvalitu, z toho plyne menší prodejnost (nedostačují konkurenci při prodeji), při zalesňování oproti dřívějšku poklesl značně počet vysazovaných sazenic na 1 ha.
16
3. 3. 3 Pěstování v kořenáčích Jedná se o specifický způsob pěstování vánočních stromků. S tímto způsobem jsou u nás prozatím malé zkušenosti. Výhodou je stále zelený stromek, který může i mimo vánoční dobu stát na zahradě neozdobený.
3. 4 Dřeviny vhodné pro pěstování vánočních stromků Dle Černého (2005) můžeme jako vánoční stromek použít všechny druhy i kultivary domácích i introdukovaných stále zelených jehličnanů. V našich podmínkách se používají některé druhy rodu jedle (Abies), douglaska (Pseudotsuga), smrk (Picea) a borovice (Pinus). Zástupci rodu jedle:
jedle bělokorá (Abies alba) jedle obrovská (Abies grandis) jedle ojíněná (Abies concolor) jedle kavkazská (Abies nordmaniana)
Zástupci rodu douglaska: douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) Zástupci rodu smrk:
smrk ztepilý (Picea abies) smrk omorika (Picea omorika) smrk východní (Picea orientalis) smrk pichlavý (Picea pungens)
Zástupci rodu borovice:
borovice lesní (Pinus silvestris) borovice černá (Pinus nigra) borovice vejmutovka (Pinus strobus) borovice blatka (Pinus uncinata)
3. 4. 1 Základní popis a ekologické nároky hlavních dřevin Smrk ztepilý (Picea abies), (L.)Karst.)
17
Strom velkých rozměrů s průběžným kmenem a přeslenitým větvením, borka červenohnědá až šedá. Jehlice jsou čtyřhranné, leskle zelené, na koncích zašpičatělé, 1 – 3 cm dlouhé. Jedná se o světlomilnou dřevinu, která v mládí dobře snáší stín. Má povrchovou kořenovou soustavu, proto je velmi náročný na půdní vlhkost. Velmi dobře snáší nadbytečnou půdní vlhkost a vydrží i stagnující vodu. Na půdu a geologické podloží nemá smrk velké nároky. Je výrazně citlivý k vysokým teplotám a nesnáší nízkou relativní vlhkost vzduchu. Vyznačuje se malou odolností vůči působení větru a často bývá poškozován sněhem a námrazou (Úradníček a kol. 2001). Na nově zakládaných plantážích pomalu roste. Při výsadbě čtyřletých sazenic 2/2 a vhodné chemické ochraně dorůstá do výšek vánočních stromků za 6 – 8 let, při vysazení semenáčků 2/0 do zaplevelené plochy mohou růst i 12 let (Neumann, 1977). Mezi nevýhody pěstování smrku dle autora Sahuly (1991) patří: -
rychlé opadávání jehličí žloutnutí jehlic napadání stromků mšicemi
Borovice lesní (Pinus silvestris L.) Má šedozeleně zbarvené jehlice, dlouhé 3 – 8 cm, jsou po dvou ve svazečcích. Opadávají ve 2 – 3 letech. Borovice je výrazně světlomilná dřevina, která dokáže krýt potřebu vody z mnohem větší hloubky než jiné dřeviny. Je bezkonkurenčně nenáročná na půdu a s úspěchem roste i na suchých píscích, dunách i štěrku. Je nenáročná na klimatické podmínky (Úradníček a kol. 2001) Mezi její nevýhody dle autora Sahuly (1991) patří: -
příliš rychlý růst velké vzdálenosti mezi přesleny časté napadení sypavkou
Zmiňované problémy se dají vyřešit zkracováním a tvarováním koruny, na které borovice dobře reaguje. Velmi hustou korunu lze získat zastřiháváním mladých výhonků, tento zásah provádíme časně v létě (Neumann, 1977). Na plantážích se v poslední době pěstují některé další druhy i variety. Rozšířená je zejména borovice černá (Pinus nigra, Arnold), která je vhodná pro suché, písčité půdy s malým množstvím vláhy a s vyšším obsahem vápníku. Má tmavozelené jehlice, dlouhé až 10 cm. Mezi nevýhody patří velká křehkost větví a špatná reakce na stříhání.
18
Dalším druhem je borovice vejmutovka (Pinus strobus, L.), která má modrozelené, aromatické jehličí, dobře reaguje na stříhání, je velmi dobře přizpůsobivá a velikosti vánočních stromků dosahuje na plantážích po 7 – 10 letech (Sahula, 1991). Jedle bělokorá (Abies alba, Mill.) Jedná se o strom velkých rozměrů s pravidelným přeslenitým větvením a průběžným přímým kmenem, větve odstávají rovnovážně téměř v pravém úhlu, borka je hladká bělošedá. Jehlice jsou ploché, 2 - 3 cm dlouhé, lesklé, na líci tmavě zelené, na rubu mají 2 bílé proužky. Jehličí vytrvává 8 – 11 let. Snáší dlouhotrvající hluboký stín, aniž by ztrácela na vitalitě. Má značné nároky na vláhu a vyžaduje její rozložení během roku. Neroste na suchých stanovištích, vyhovuje jí stejnoměrná, přiměřená půdní vlhkost po celou vegetační dobu, snáší i podmáčené půdy. Nároky na obsah živin v půdě jsou vyšší než u smrku, vyžaduje hlubší půdy (Úřadníček a kol. 2001). Jedná se o dřevinu nejvíce žádanou jako vánoční stromek. Má příjemnou vůni a pravidelný tvar. Vyžaduje speciální péči a pěstování na plantážích. Jedinci z porostů mají řídké koruny. Reaguje příznivě na tvarování (Sahula, 1991). Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii, Mirbel, (Franco)) Ve světě vyhledávaný vánoční stromek, modrozelené tmavé jehličí. Po rozmělnění voní po citrónu. Dobře snáší ořez, který uplatňuje hlavně pro úpravu nadměrně dlouhých výhonů hlavních větví, které by způsobily nepravidelný vzhled koruny. Volba termínu stříhání není důležitá a není ho zapotřebí každý rok jako u borovice. Douglasku lze vysazovat jako silnou jednoletku. Barva jejího jehličí úzce souvisí s výživou. Douglaska je také vhodná pro výrobu ozdobného klestu (Sahula, 1991).
3. 5 Zásady výběru ploch plantáží vánočních stromků Při výběru ploch pro zakládání plantáží vánočních stromků je důležité respektovat určité zásady a předpoklady, které podmiňují dlouhodobě úspěch a ekonomiku pěstování. Plantáže nelze v žádném případě zakládat na stanovištích ovlivněných vodou, dále na půdách oglejených, zamokřených, zrašeliněných nebo zaplavovaných. Tyto půdy nejsou vhodné pro vybrané druhy dřevin. Výjimku tvoří borovice blatka (Pinus uncinata). Na půdách silně ovlivněných vodou se projevují symptomy nedostatku živin omezeným růstem a karenčními jevy na jehlicích. Nevhodné jsou rovněž jílovité těžké půdy, extrémně suché, mělké a kamenité, ale i půdy bohaté. Na bohatých půdách je nezbytná ochrana kultur proti buřeni, jednak mají stromky příznivé podmínky růstu a vytváří nežádoucí dlouhé prýty. Na zemědělských kultivovaných hnojených půdách může dojít rovněž k nadměrnému růstu podmíněnému přebytkem dusíku. Vhodné jsou tedy půdy středních až horších bonit, a to půdy lesní i nelesní v oblastech s kratší vegetační dobou. Dlouhá vegetační doba má za následek
19
nežádoucí nadměrný výškový přírůst. Před založením plantáže je důležité získat nezbytné informace o půdním druhu i chemických vlastnostech půd. Chemické rozbory půd se zaměřují na zjištění obsahu Ca, P, K, Mg a pH. Zejména kyselost půdy by měla odpovídat požadavkům pěstovaných dřevin. Většině jehličnanů vyhovuje pH mezi 3,5 – 4,5. Kyselost půdy lze upravit vápněním (Černý, 2005). Optimální složení půd vhodných pro pěstování vánočních stromků je dle Wessela (1991):
pH P2O5 K2O MgO Cu
4,5 - 5,0 10 - 15mg/100g 8 - 15mg/100g 6 - 10mg/100g 4 - 6mg/100g
Stav živin bývá většinou na lesních půdách uspokojivý. Na některých zemědělských půdách bývá zvýšený obsah dusíku. Na základě půdních rozborů se volí režim hnojení během pěstování stromků popř. meliorace. Před výsadbou a to zcela výjimečně. Z klimatických faktorů je nutno respektovat výskyt pozdních ale i časných mrazů. Pozdní mráz spaluje mladé vyrašené výhonky, omezuje tak růst stromků a deformuje jejich koruny. Mezi nejvýznamnější zásady výběru vhodných lokalit pro pěstování vánočních stromků patří:
vyloučit půdy příliš zásobené živinami vyloučit půdy ovlivněné vodou, těžké a extrémně suché. neuvažovat lokality s příliš dlouhou vegetační dobou neuvažovat lokality s výskytem pozdních mrazíků je nutno brát ohled na zatížení imisemi, které vyvolávají odumírání a ztrátu starších ročníků jehlic zejména u smrku ztepilého (Picea abies) a jedle bělokoré (Abies alba) Při výběru plochy je vhodné řídit se těmito kritérii:
vhodný tvar plochy, který by umožnil účelné použití mechanizace, nejlépe vyhovuje tvar protáhlého obdelníku návaznost na dopravní komunikace volit plochu na rovině popř. na mírném svahu do maximálního sklonu 10 % Další předpokladem pro zdárné založení plantáže a kvalitní produkci je vhodná příprava půda. Vzhledem k tomu, že se plantáže nezakládají na svažitých půdách s členitým povrchem lze využít celoplošnou přípravu půdy a to jak mechanickou, popř. kombinovanou s chemickým potlačením buřeně. Vyrovnají se tak do určité míry půdní
20
podmínky, je možno zlikvidovat nebo významně omezit buřeň i nežádoucí dřevinné nárosty a uskutečnit vhodná opatření, která zabrání jejich dalšímu rozvoji v kultuře. V případě zakládání plantáže na lesní půdě, je nutné odstranit pařezy a silné kořeny. Přitom je vhodné vyvarovat se větším zásahům do půdy, aby nedošlo k vytvoření její nadměrné plošné variability, projevující se nerovnoměrným růstem stromků a zbarvení jehlic (Černý, 2005). 3. 5. 1 Zásady prostorového uspořádání plantáže Prostorové řešení kultur je závislé i na používané technologii kultivace a těžby. Předpokládáme-li využití mechanizačních prostředků, musí být kultura prostorově řešena i podle jejich technických parametrů. Vhodné je v tomto případě zvolit tvar plochy v podobě protáhlého obdelníku se souvratěmi širokými cca 5 m. Při zakládání rozsáhlých plantáží je žádoucí, zejména na plochách vystavených větrům výsadba větrolamů z rychle rostoucích dřevin, a to kolmo na směry těchto větrů. Větrolamy také plní funkci stínění a ochranu kultur před škodami mrazem. V lokalitách, kde nejsou plantáže obklopeny dospělým porostem, doporučuje se vysazovat ochranné pásy po celém obvodu plantáže. Pro pohyb traktorů by měl být ponechám jízdní pruh o šířce 2,5 - 3 m, rozestup těchto jízdních pruhů by měl činit 15 – 20 m a je odvislý zejména od šířky záběru pracovních adaptérů (Černý, 2005).
3. 6 Sadební materiál a způsoby výsadby Základním předpokladem pro kvalitní produkci stromků v plantážích je použití kvalitního, silného a zdravého sadebního materiálu. Požadavkem je, aby byla omezena stagnace růstu po výsadbě a nedocházelo k uhynutí stromků. Tím omezíme nutnost vylepšování kultur a dosáhneme jednotné kvality stromků. Genetická kvalita není u většiny druhů dřevin rozhodující, pokud se neprojevuje výraznými odchylkami a odolností k podmínkám prostředí. Například u douglasky tisolisté je nezbytné používat provenience, které netrpí fyziologickým suchem a mrazem. Pro výsadbu využíváme u všech druhů dřevin převážně silné, školkované sazenice o výšce kolem 30 - 40 cm. Tzn. u borovice ve stáří 1/1 - 2, douglasky 1/2, jedlí 2/2 - 3 a u smrků rovněž 2/2 - 3. Vhodné je používání krytokořenných sazenic, které má řadu ekonomických a biologických výhod. Jedná se především o omezení šoku z přesazení a zvýšenou ujímavost i rychlost počátečního růstu. Při používání prostokořenných poloodrostků tzn. sazenic o výšce 60 - 120 cm se může rychleji dosáhnout požadovaných dimenzí stromků i snížení nákladů na ochranu proti buřeni. Předpokladem k tonu je, aby poloodrostek od počátku měl požadované kvalitativní znaky vánočního stromku. Mají-li být poloodrostky použity, musí mít vhodnou stavbu a vyžadují maximální péči pro omezení šoku z přesazení. Výhodnější je proto používat poloodrostky krytokořenné. Použití poloodrostků je účelné pouze při pěstování ve vyšších výškových stupních. Sazenice se vysazují ve vzdálenostech, které umožňují stromkům dorůst do požadovaných dimenzí při dostatečném prostoru umožňujícím vývoj pravidelných,
21
až k zemi zavětvených korun. Nejčastěji se doporučuje výsadba v trojúhelníkovém nebo čtvercovém řadovém sponu 1 x 1 až 1,2 x 1,2 m, tomu odpovídá počet 7 000 - 10 000 ks na hektar. Pro pěstování borovic i jedlí se doporučují spony volnější a to 1,8 x 1,8 až 2 x 2 m (3 100 – 4 500 ks/ha). Na plantážích s rozlohou do 0,5 ha postačuje použití ručních způsobů výsadby (sekeromotyky apod.), přičemž se používají obdobné postupy jako při normálním zalesňování. Z biologického hlediska je nejvhodnější výsadba sazenic do jamek o velikosti 35 x 35 až 50 x 50 cm. Pokud je půda celoplošně připravená, postačují jamky menší 30 x 30 cm. Velikost jamek vždy závisí na velikosti a tvaru kořenového systému sazenic. Hloubka jamky se řídí rovněž rozložením kořenového systému. Krytokořenné sazenice vysazujeme rovněž do jamek, v tomto případě postačuje velikost jamek odpovídající velikosti obalu. Povrch zeminy v obalu musí být umístěn pod úrovní půdy v jamce a mírně zasypán. Na plantážích o vyšších výměrách je účelné použití mechanizované výsadby sázecími stroji. V ČR je dostupný rýhový stroj RL2 - 019 nebo RZS2, které jsou neseny na zádi traktoru. Obsluhu provádí jeden nebo dva pracovníci, kteří sazenice vkládají do souvislé rýhy. Výkon za směnu na celoplošně připravených plochách činí 4 000 - 6 000 kusů. Pracovní skupiny tvoří řidič traktoru, obsluha stroje a pomocníci (Černý, 2005). Autor Sahula (1991) uvádí, že lze úspěšně vysazovat a pěstovat vánoční stromky v tzv. meziřádcích. Za tímto účelem je např. vysazován smrk s borovicí v řadách 1 m od sebe tak, aby se ob jednu řadu střídal s borovicí. Jakmile stromky dorostou do velikosti vánočních stromků, vytěží se a kultura pokračuje dál ve svém růstu. Takto lze pěstovat i JD, DG, v meziřadách s listnáči. Jejich následným odstraněním provádíme schématický zásah. 3. 6. 1 Způsoby ochrany kultur proti buřeni Autor Černý (2005) uvádí, že chceme-li aby na vánočních stromcích byly jehlice ve vhodném počtu i na nejspodnějších větvích, musí být buřeň v kultuře potlačována tak, aby do těchto větví nezasahovala. Proto je zapotřebí buřeň silně potlačovat minimálně 2 roky po založení kultury. Postupujeme těmito způsoby: Chemicky - provádí se aplikací systémových herbicidů v ploškách okolo sazenic přenosnými postřikovači opatřenými krytou tryskou zamezující nežádoucímu zasažení sazenic roztokem herbicidu. Plošná aplikace je možná jen u některých dřevin při podmínce jejich vyzrálosti. Aplikaci herbicidů lze provádět po důkladném seznámení s podmínkami bezškodné manipulace s těmito látkami, jinak hrozí nebezpečí poškození nebo až usmrcení stromků. Na základě nejnovějším poznatků se zejména pro jednoduchost aplikace, příznivé ekologické hodnocení a vysokou účinnost používají herbicidy na bázi glyfosátů ve vodném roztoku, aplikované postřikem v průměrné dávce 3 – 4 l
22
na hektar. V případě vyzrálosti letorostů lze aplikovat glyfosátové herbicidy, např. řady Roundup celoplošným způsobem. Stromkům neškodí zasažení roztokem. Vyzrálost letorostů lze spolehlivě dokázat jednoduchým chemickým testem pomocí přípravku Kontest - R přímo na plantáže. Kromě glyfosátových herbicidů lze využít i mnohé další herbicidy dostupné na trhu. Výběr je omezen pouze Seznamem povolených přípravků na ochranu lesa, který každoročně vydává Ministerstvo zemědělství ČR. Mechanicky – provádí se ručním nářadím (srpy, kosy). V rozsáhlejších plantážích je účelné využití malotraktorů se žacími adaptéry nebo malých samojízdných travních sekaček. Tyto stroje musí být upraveny zakrytováním tak, aby nedocházelo k poškození větví stromků. Efektivní je používání křovinořezů, kterým lze vyžínat buřeň až těsně ke kmínkům, a to buď v ploškách, v pruzích, nebo po celé ploše plantáže. Mezi mechanický způsob potlačování buřeně dále patří mulčování okolí stromků, pokládání speciálních plachetek, kartonových desek, nastýlání posečenou trávou popř. pilinami. Tyto způsoby jsou pro svou pracnost a finanční náročnost málo využívány. Rovněž je s nimi v některých lokalitách spojeno riziko zvýšeného výskytu drobných hlodavců, kterým pokládkami vytváříme příhodné prostředí a kteří pak mohou poškozovat stromky ohryzem. Biologicky – např. osetí půdy plantáže nízko rostoucími rostlinami, které potlačují růst vysokých plevelných rostlin. V praxi se tento způsob nevyužívá.
3. 7 Tvarování vánočních stromků Vhodnými odbornými zásahy do korun stromků lze zvýšit jejich kvalitu. Tato činnost se nazývá tvarování. Spočívá ve vyštipování pupenů, ořezu nežádoucích větví, dvojitých vrcholků apod. (Černý, 2005). Upravuje se celková hustota stromků, protože zkrácením prýtu nebo větve ve vhodnou dobu se podporuje tvorba adventivních pupenů. Například u borovice se po ořezu vytváří v paždí svazečků jehlic 2 – 5 krát více pupenů než kolik jich bylo odstraněno (Sahula,1991). V našich podmínkách se tato úpravy vykonává vyjímečně. V některých plantážích v zahraničí (USA, Kanada) se do korun stromků zasahuje aktivně, to je dáno hlavně specifickými nároky spotřebitelů, kteří požadují hustě zavětvené, pravidelně kuželovitě rostlé koruny. Výpěstky ztrácejí typické přeslenovité rozložení koruny s pravidelným uspořádáním koncových větví vyšších řádů. Terminální výhon se zkracuje tak, aby roční přírůst měl délku 25 - 30 cm. U borovice považujeme za nejvhodnější dobu k ořezu větví období, kdy letorosty dosáhly tří čtvrtin délky tzn. těsně před jejich zdřevnatěním. Obecně se udává, že u dřevin s krátkými jehlicemi jako je smrk a jedle je ořez možný kdykoliv s vyjímkou období rašení, nejlépe v období vegetačního klidu (říjen - březen). U borovic naopak pouze v době, kdy jsou letorosty měkké – nezdřevnatělé tj. od poloviny června do poloviny července.
23
Stromky se začínají sestřihovat po dosažení výšky 60 - 90 cm nebo když délka terminálního výhonu přesáhne 30 cm. Zásah musí být prováděn každoročně a ukončí se rok před sklizní, aby mohly náhradní větve dorůst. Tento způsob tvarování stromků vyžaduje znalost reakcí jednotlivých druhů dřevin na provedený zásah, jejich regenerační schopnosti a odbornost zásahu. K regulaci vzdáleností mezi přesleny větví vánočních stromků se používají zahraniční strangulační kleště TOP – STOPP, kterými se cíleně zraňuje kambiální pletivo na bázi terminálního výhonu stromku. Kleště jsou vybaveny tvarovanými výměnnými nástroji s vydutými půlkruhovými břity připevněnými v čelistech. Stupeň sevření čelistí kleští je nastavitelný pomocí omezovacího šroubu a spolu s velikostí břitů musí odpovídat tloušťce výhonu ošetřovaného stromku. Při zásahu je báze terminálního výhonu sevřena mezi břity, tím dojde k narušení kůry i podkorních pletiv, přeruší se fyziologický tok v terminálním výhonu a jeho výživa. Posléze nastává zmíněný efekt zpomalení přírůst až o 30 % (Černý, 2005).
3. 8 Přihnojování Přihnojování má zajistit zdravý a silný růst , lepší vlastnosti jehličí, zlepšit vývoj větví a pupenů atd.. Dřeviny s kratšími jehlicemi jsou celkově náročnější na živiny než borovice (Neumann, 1977). Potřeba přihnojování závisí na obsahu přístupných živin v půdě. Úpravu půdy provádíme vždy před výsadbou sazenic na základě provedeného půdního rozboru. U sazenic se během jejich růstu mohou projevit určité vizuální symptomy poruch výživy, které je potřeba odhalit a zjistit, zda nejsou podmíněny jinými faktory, např. imisemi, nedostatkem vláhy či houbovými patogeny. Pokud se potvrdí, že původcem karenčních jevů je nedostatek živin, volí se přihnojování průmyslovými hnojivy obsahujícími zjištěné nedostatkové živiny. Podle stavu růstu kořenů, půdního druhu, počasí a složení hnojiva volíme termíny přihnojování kultur. V jarním období zapravujeme do půdy hnojiva obsahující snadno vyplavitelné živiny (K, Mg, N). Pokud používáme hnojivo plné, aplikujeme je ve dvou dávkách závisle na průběhu srážek. Na jaře od poloviny do konce dubna aplikujeme první dávku (60 %), druhá dávka je pak aplikován v červenci, popřípadě až v srpnu. Při podání druhé dávky je vhodné aplikaci rozšířit o draslík, čímž docílíme dozrání a zdřevnatění výhonů, zvýší se jejich odolnost k poškození pozdními mrazy a zlepší se vybarvení jehlic. Pro zlepšení barvy jehlic a odstranění karenčních jevů se používá hnojení na list, kdy se stromky postřikují vodným roztokem kapalných průmyslových hnojiv v maximálních koncentracích 0,5 % a s dávkováním 3 – 10 kg čistých živin na jeden hektar. Hnojení na list nikdy neaplikujeme v období letních veder či za deštivého počasí. Nejvhodnější je aplikace v ranních nebo večerních hodinách, kdy vyšší vlhkost a nižší teplota příznivě ovlivňují příjem živin (Černý, 2005).
24
3. 9 Houbové choroby S výskytem houbových chorob se nejčastěji setkáváme při pěstování borovic, které jsou ohroženy četnými druhy sypavek. Mezi nejčastější patří:
Sypavka borová (Lophodermium seditiosum) - onemocnění způsobené houbami rodu Lophodermium. Její výskyt je převážně situován na přehoustlé plantáže s chudými písčitými půdami. Ochrana: postřikem fungicidními látkami, několikrát za sebou, ve dvou týdenních intervalech v období měsíce července až října. Sypavka červená (Mycosphaerella pini) - ohrožuje především mladé porosty borovice černé. Ochrana: aplikace fungicidních přípravků či shrabováním a pálením opadaného jehličí.
Mezi další závažné houbové patogeny můžeme řadit václavku smrkovou (Armillaria ostoyae). Tomuto škůdci je potřeba věnovat značnou pozornost především prostřednictvím prevence (odstraňování starých pařezů, pálení napadených jedinců) (Černý, 2005). Dart (2007) uvádí, že vánoční stromky pěstované na plantážích mohou být napadeny populací kořenovníka vrstevnatého (Heterobasidion annosum), který omezuje růst mladých jedinců a negativně ovlivňuje jejich budoucí vývoj.
3. 10 Sklizeň vánočních stromků Dle normy ČSN 48 0501 se vánoční stromky těží v období od 15. listopadu do 20. prosince. Těžba stromků je omezena na toto období, neboť nedochází k dehydrataci stromků, způsobující nadměrný opad jehličí. 3. 10. 1 Práce vykonávané při těžbě stromků
kácení stromků, svoz stromků na úložiště, třídění stromků dle dřevin a základních technických ukazatelů.
Před těžbou musíme stromky vyznačit barevnou PE páskou či štítkem, kde je uveden název dřeviny, základní údaje o producentovi. Kácení provádíme motorovými pilami menších dimenzí či křovinořezy. Pokud kácíme menší počet vánočních stromků, můžeme použít ruční nářadí – kvalitní pilky. Po odřezání se stromky soustřeďují k dopravním linkám, které jsou důležité pro další dopravu. Na linkách jsou pak báze stromků upraveny pro potřebu spotřebitele.
25
Jedná se o očištění báze kmínků od větviček a pahýlům v délce asi 20 cm. K této činnosti použijeme ruční nářadí (pilky a nože). Někdy se báze kmínku také adjustuje do kuželovitého tvaru o rozměrech vhodných pro upevnění stromku do stojanu. K tomuto úkonu byly vyvinuty speciální frézky (Loft, Dánsko), které mají elektrický pohon a výměnné frézy. Při frézování báze stromku se usnadní jeho instalace v bytě, ale musíme si uvědomit, že tím zcela znemožníme přísun vody do pletiv stromu z nádobek ve stojanu (Černý, 2005).
3. 10. 2 Vánoční stromky a jejich třídění Výroba a prodej vánočních stromků byl v ČR usměrňován dle ČSN 48 0511. Přesto, že je tento předpis již zrušen lze se jim řídit. Dle počtu větví, vzdáleností přeslenů, zdravotního stavu jehličí, pravidelnosti růstu můžeme vánoční stromky rozdělit do tří jakostních tříd: Výběrová jakost
stromky musí být rovné, čerstvé, musí mít pravidelný růst s hustými, pevnými přesleny přirozeně zbarvenými, nesmí mít suché a polámané větve, musí mít husté neopadající jehličí, u smrku musí být nejméně pět větví v přeslenu, maximální vzdálenost přeslenů od sebe musí být 35 cm, u borovice a ostatních jehličnanů musí být nejméně čtyři větve uvnitř přeslenu a přesleny vzdáleny od sebe nejvíce 45 cm.
I. jakost
stromky musí být rovné, čerstvé, musí mít pravidelný růst s hustými, pevnými přesleny přirozeně zbarvenými, u smrku nejméně čtyři větve v přeslenu, přesleny musí být od sebe vzdáleny maximálně 35 cm, u borovice a ostatních jehličnanů nejméně tři větvě v přeslenu a přesleny, nejvýše 45 cm od sebe vzdálené.
II. jakost
přímost stromků nemusí být ideální, stromky musí být přesné, stromky mají nepravidelné vzdálenosti přeslenů, u smrku je vzdálenost přeslenů do výšky 2 m 50 cm, nad 2 m nejvýše 60 cm, u borovice a ostatních do výšky 2 m se připouští vzdálenost přeslenů nejvýše 60 cm, nad 2 m nejvýše 70 cm.
26
Dle výšky lze vánoční stromky třídit do šesti stupňů délek (viz. Tab. 1), kdy při třídění musíme u některých upravit jejich spodní konec, tak aby byl odřez stromku vždy kolmý k ose stromku. Tab. 1 Rozdělení vánočních stromků dle výšek (Černý, 2005) Výškový stupeň 1m 1,5 m 2m 2,5 m 3m 4m 5m 6m
Výška stromku 0,35 do 1 m Více než 1,0 do 1,5 m Více než 1,5 do 2 m Více než 2 do 2,5 m Více než 2,5 do 3 m Více než 3 do 4 m Více než 4 do 5 m Více než 5 m
Při třídění stromků podle délek se měří poslední letorost v celé délce. Z báze vánočního stromku bereme nejvýše vzdálenost 20 cm od nejspodnějšího přeslenu větví. Ta část, která přesáhne tuto vzdálenost, se do délky stromku nezapočítává. Dle Černého (2005), lze vánoční stromky rozdělit následovně: VSN – vánoční stromky nepěstované speciálními postupy a získávané při výchovných zásazích (z lesních kultur nebo nárostů) VSP – vánoční stromky pěstované pro daný účel v plantážích V obou případech lze zařazovat vánoční stromky do těchto kvalitativních stupňů: V – výběrové A – kvalitativní (I. a II. kvalita) C – nevyhovující (výmět, použitelný eventuálně pro výrobu ozdobného klestu). Hlavními kvalitativními parametry vánočních stromků lze shrnout do několika bodů: výška vánočního stromku od 1,2 do 2,5 m, minimální opadavost jehličí v suchém a teplém prostředí bytů, rovnoměrný kuželovitý habitus korunky s hustými a nepříliš vzdálenými přesleny, větve, které by se neměly ohýbat při ozdobení, syté tmavší stejnorodé zabarvení jehlic, příjemná vůně.
27
3. 11 Předexpediční příprava vánočních stromků Dle Černého (2005) má velký vliv na výslednou ekonomiku provozu plantáže předexpediční příprava vánočních stromků, která přímo ovlivňuje komerční úspěšnost a zpeněžení vánočních stromků. Předexpediční příprava zahrnuje: 1. Konečnou úpravu vnějšího vzhledu – ta zahrnuje drobný zástřih větviček, odstranění odumřelých jehlic a nečistot otřepáním či proudem vzduchu. 2. Aplikace antitranspirantů – proti vysychavosti stromkům používají se jen vyjímečně. 3. Balení stromků – provádíme motouzem či vložením stromku do rukávce vyrobeného z pružné plastové síťoviny, které se vyrábí především u zahraničních firem. Tyto síťoviny poskytují stromku ochranu pro větve a vrcholky stromků proti zlomení či odření, poskytují lepší využití ložné plochy dopravních prostředků, usnadňují tak manipulaci a přepravu stromků zákazníkem. Cena rukávců je poměrně nízká, neměla by se projevit na ceně stromku. 4. Balící zařízení – mají tvar plechového válce opatřeného na jedné straně rozšířeným nálevkovitým hrdlem. Válec musí mít průměr odpovídající mohutnosti balených stromků (25 – 55 cm). Stromek se do balící ho zařízení vkládá hrdlem oddenkovou částí napřed a protahuje se válcem. Když vychází stromek z válce jeho větve jsou ručně ovazovány motouzem či je vkládán do síťovinového rukávce. Po navlečení na stromek je rukávec odstřižen a na obou koncích stromku svázán. 5. Balící stroje - jsou poháněny elektromotorem či hydraulickým olejem od traktoru, které zabezpečují přebalení stromku síťovinou. Princip jeho činnosti je založen na stejném základě jako u výše uvedeného balícího zařízení. Tyto stroje jsou vhodné pro větší provozovny.
3. 12 Transport vánočních stromků Přeprava vánočních stromků má velký význam na konečnou kvalitu vánočního stromku, protože se jedná o velmi citlivý materiál, který může být v průběhu transportu poškozen. Přeprava bývá prováděna těmito způsoby: silničními dopravními prostředky železničními vagóny
28
Při transportu se nejvíce používají nákladní automobily, především při krátkotraťové přepravě a při menší množství stromků. Často se uplatňuje způsob volně ložených stromků na otevřených nákladních automobilech či na traktorových přívěsech. Tento způsob je nevýhodný, neboť volně neovázané stromky zabírají ve vozidle větší prostor a nedostatečně jej zatěžují, proto je efektivnost přepravy malá. Na otevřených plochách také vysychá jehličí, lámou se jemné větvičky nebo terminální vrchol. Přeprava pomocí nákladních aut by měla být uskutečňována pouze za předpokladu, že vánoční stromky budou svázány do balíku, nebo přepravovány ve speciálních síťových obalech. V zahraničí se stromky přepravují na velké vzdálenosti, proto se zde využívají speciální vozidla např. chladírenské automobily. Doprava železničními vagóny je z hlediska organizace a manipulace velmi náročná. Vhodná je přeprava stromků v uzavřených vagónech, které by měly být řádně vyčištěny. Při nakládání stromků do vagónů je důležité dbát na využití ložné plochy vagónu (Černý, 2005).
29
4. MATERIÁL A METODIKA 4. 1 Materiál 4. 1. 1 Popis zkoumaného území Popisované plantáže náleží do těchto přírodních lesních oblastí (Anon., 2003): Přírodní lesní oblast 23 - Podkrkonoší •
Geografické členění
Podkrkonoší je oblast pahorkatin, které zaujímají rozsáhlou sníženinu, lemovanou na jihu a jihozápadě Kozákovským hřbetem a přecházející na východ nevýrazně do Sudetského mezihoří. Skládá se z břidličnaté a z permokarbonské pahorkatiny a z křídového obvodu. Břidličnatá pahorkatina Železnobrodská je převážně fylitová s přeměněnými diabasovými masivy. Jsou zde hluboko zaříznutá údolí Jizery a Kamenice a jejich přítoků. Vyzdvižená kra Kozákovkého hřbetu s melafyrovým Kozákovem (744 m n. m.) je poměrně plochá. Permokarbonská pahorkatina má i hojné melafyry, zřídka porfyrity. Západní část má členitý povrch ve výškách kolem 500 až 550 m n. m., východní část je méně členitá. Na jižním okraji tvoří kaolinické a křemité pískovce, méně křídové slíny Hořický hřbet a Královédvorskou pahorkatinu. Nadmořská výška se pohybuje mezi 250 až 850 metry, převážná část oblasti leží mezi 300 až 700 metry. •
Voda a klima
Ve východní části této oblasti odvádí vodstvo Labe s hlavním přítokem Úpou, Olešnicí a Běluňkou; v západní části Jizera s přítoky Jizerkou a Kamenicí; Jizera se vlévá do Labe mimo přírodní lesní oblast. Převažuje klimatický okrsek mírně teplý, mírně vlhký, pahorkatinný. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 5 až 8 oC. Průměrné roční srážky kolísají mezi 650 až 900 (1000) mm. •
Lesní společenstva
V Podkrkonoší převládají zemědělské půdy, lesy byly vytlačeny na svažité terény, kde zaujímají 509 km2. Přechodný ráz této oblasti potvrzuje i rozsah lesních vegetačních stupňů, a to od borů po smrkobukový vegetační stupeň. Plošně výrazně převládá jedlobukový (44%) a dubobukový lesní vegetační stupeň (42%). Společenstva náležejí do kyselé (40%), méně do svěží (24%) řady. V přirozené skladbě lesů převládal buk (52%) a jedle (23%), hojný byl dub (17%).
30
Přírodní lesní oblast 26 – Předhůří Orlických hor •
Geografické členění
Předhoří Orlických hor tvoří nevelkou přírodní oblast (184 km2 lesa) s poměrně členitým reliéfem a lesy rozptýlenými většinou do menších komplexů. Západní opuková část má pahorkatinný charakter (300 až 500 m n. m.), dělí se na Rychnovsko a Žambereckou pahorkatinu. Východní část podhůří má ráz vyšší pahorkatiny převážně na krystaliniku s výškou 500 až 700 m n. m. Náleží sem část Sedloňovské vrchoviny a část Žamberecké pahorkatiny. •
Voda a klima
Vodní toky – Metuje, Divoká Orlice, Kněžná, Bělá – se zařezávají do hlubokých údolí. Klima oblasti je mírně teplé, okrajově chladné. Průměrné roční teploty se pohybují mezi 6 a 7 oC. Průměrné roční srážky dosahují 700 až 900 mm. •
Lesní společenstva
Zastoupení lesních společenstev je dáno převahou dubobukového (49%) a jedlobukového (36%) vegetačního stupně, s menším podílem bukodubového. Převažuje živná řada (43%) nad kyselou (33%) a výrazně se uplatňuje humusem obohacená řada (11%). Vzhledem k tomu jsou nejrozšířenější svěží dubové bučiny, svěží jedlové bučiny, kyselé dubové bučiny a kyselé jedlové bučiny. V přirozené skladbě převládal buk na více než polovině plochy, dále dub a jedle. Ještě v roce 1800 mělo jedenáct lesních revírů bohaté listnaté směsi s hojným zastoupením dubu, smrku a jedle i buku a na píscích původní borovici. Přírodní lesní oblast 24 – Sudetské mezihoří •
Geografické členění
Sudetské mezihoří je poměrně malá přírodní oblast (220 km2), která vyplňuje Broumovský výběžek. Tvoří ji sníženina s členitým povrchem mezi hřbety Krkonoš a Orlických hor s permokarbonskými a křídovými horninami. V jihozápadním permokarbonu se táhne hřeben Žacléřsko – svatoňovické vrchoviny (kamenouhelné pánve) s nápadným hřbetem Vraních hor, kde vystupuje svrchní karbon i perm. Geomorfologicky se v něm dá oddělit ještě hřbet Jestřebích hor. V severovýchodním křídle se rozkládá Broumovská vrchovina (Hejšovina), tvořená permem s ryoliticko andezitovým pohraničním hřebenem. Významné jsou Adršpašsko–teplické a Broumovské stěny převážně z kvádrových pískovců a s překrásnými skalními městy.
31
•
Voda a klima
Klimatický okrsek je mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinný. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 6 až 7 oC, v nejvyšších polohách a inverzních údolích pískovcových skalních měst je to kolem 4 až 5 oC, v broumovské kotlině až 8 oC. Průměrné roční srážky dosahují 700 až 900 mm v závislosti na nadmořské výšce a také na poloze v oblasti. •
Lesní společenstva
Při výrazné převaze kyselé řady půd a jedlobukového lesního vegetačního stupně je nejrozšířenějším společenstvem kyselá jedlová bučina (45%). Živnou řadu zastupuje hlavně svěží jedlová bučina (17%). Významný podíl má i kyselá smrková bučina (15%). 4. 1. 2 Použité pomůcky a literatura K vlastnímu měření a záznamům byly použity tyto pomůcky: motorová pila Stihl 361, měřičská lať o délce 2,5 m, pásmo (30 m), stopky, zápisník, digitální fotoaparát. K zpracování textu bylo čerpáno z literatury uvedené v seznamu použité literatury.
4. 2 Metodika 4. 2. 1 Zjišťování stavu plantáží na majetku Lesů města Náchoda spol. s r. o V měsíci říjnu roku 2007 bylo provedeno vizuální zjištění stavu plantáží na majetku firmy Lesy města Náchoda spol. s r.o.. Postupně bylo hodnoceno všech pět ploch a na základě zjištěných údajů byl vyhotoven popis současného stavu, doplněný o základní informace a) b) c) d) e)
lokalizaci, výměru, expozici a druh plantáže druhové složení a počet vysázených sazenic veškeré doposud prováděné pěstební činnosti kvalitativní a zdravotní stav pěstovaných stromků vyskytující se buřeň a plevelné dřeviny
Druhá část obsahuje navržená opatření, která byla vyhotovena na základě výše uvedeného popisu a měla by vést ke zkvalitnění produkce na jednotlivých plantáží.
4. 2. 2 Měření a zjišťování kvality stromků na vybraných plantážích Na vybraných plantážích byla provedena měření, která nejlépe dokáží vyjádřit zdravotní a kvalitativní stav stromků.
32
Na plantáži č. 1 byly vytyčeny 3 zkusné plochy o velikosti 10 x 10 metrů. Rohy ploch byly označeny kolíky s červeným značením. Plochy byly voleny záměrně tak, aby reprezentovaly kvalitu celé plantáže. V roce 2006 byl hodnocen počet uhynulých sazenic první rok po výsadbě. Dále byl zjišťován počet stromků napadených ploskohřbetkou sazenicovou (Acantholyda hieroglyphica) a klikorohem borovým (Hylobius abietis), poškozených vyžínáním, vytloukáním a okusem srnčí zvěří. Zjištěné údaje byly zaznamenány do předem připravené tabulky. V roce 2007 byl zaznamenán počet stromků nově napadených nebo poškozených ploskohřbetkou sazenicovou, klikorohem borovým, vyžínáním, vytloukáním a okusem. Hodnoty byly opět zaznamenány do tabulky. Údaje byly použity pro zhodnocení celkového stavu plantáže a zároveň jako podklad pro návrh na zkvalitnění produkce. Na plantáži č. 4, která je určená příští rok k těžbě bylo provedeno předběžné kvalitativní zhodnocení stromků, jež bylo podkladem pro stanovení výše částky získané z prodeje. Při hodnocení byl použit obdobný postup , který aplikoval Sahula (1991). Bylo vyznačeno 8 zkusných ploch o rozměrech 10 * 10 metrů a do zápisníku očíslovány římskými číslicemi I. – VIII. Plochy byly záměrně voleny tak, aby co nejlépe vystihovaly kvalitu a výšky jedinců na celé plantáži. Na jednotlivých plochách se postupovalo po řádcích a byl hodnocen celkový vzhled každého třetího stromku, výšky byly měřeny u každého jedince. Zároveň byl zjištěn počet volných míst, kde dříve rostla sazenice. Hodnoty byly zaznamenány do připravených tabulek. Hodnocené znaky byly rozděleny do dvou skupin dle Sahuly (1991): a) objektivní - získané přímým měřením např. výška stromku. b) subjektivní – posouzeny vlastním úsudkem (pravidelnost růstu, rovnost, zbarvení jehličí). Při měření výšek byla použita měřická lať o délce 2,5 metrů, na které byly vyznačeny výškové úseky po deseti centimetrech. Jednotlivé výšky byly zaokrouhlovány vždy směrem dolů vzhledem k předpokládanému snížení výšky při prováděné těžbě. Při hodnocení rovnosti kmene byly stromky zařazeny do dvou skupin: rovný (R), nerovný (N). Pravidelnost růstu byla hodnocena touto stupnicí: 1- nepravidelný 2- vyhovující 3- pravidelný Obdobně bylo postupováno při posouzení stavu jehličí a jeho zbarvení, které bylo hodnoceno:
33
1- nevyhovující zbarvení 2- vyhovující 3- dobré Stromky ze zkusných ploch byly podle výšek rozděleny do výškových tříd: I) II) III) IV)
0-1m 1 – 1,5 m 1,5 – 2 m 2+ m
Počty stromků z jednotlivých výškových tříd byly použity k výpočtu množství stromků daných tříd na celé ploše. Výsledné hodnoty byly vynásobeny cenou z ceníku platného v roce 2007 a tak získána předpokládaná příjem výnosu z prodeje stromků na této plantáži. 4. 2. 3 Stanovení nákladů těžby a orientační ekonomické zhodnocení výroby Na plantáži č. 5 v lesnickém úseku Vápenka byla 24. 11. 2007 provedena motorovou pilou Stihl 361 těžba 126 stromků. Přítomen byl hajný, do jehož správy plantáž patří. Předem označil žlutou páskou jedince, kteří splňovali potřebné parametry vánočního stromku. Následně byla provedena samotná těžba motorovou pilou Stihl 361 a přiblížení stromků k odvozní lince. Průměrná přibližovací vzdálenost byla 20 m. Byl zaznamenán čas potřebný k provedení daného pracovního úkonu. Vynásobením finanční částkou stanovenou za normohodinu byly získány náklady na těžbu. Veškeré vytěžené stromky byly roztříděny do výškový tříd. Dle platného ceníku byl po vynásobení zjištěn předpokládaný příjem za vytěženou část plantáže. Na plantáži č. 4 bylo provedeno orientační ekonomické zhodnocení výroby vánočních stromků včetně těžby. Do nákladů byl započten: a) nákup vysázených sazenic a jejich výsadba b) provedené vyžínání a nátěry včetně ceny za potřebné,množství přípravku c) těžba Veškeré provedené činnosti od zalesnění, včetně počtu vysázených sazenic, byly zjištěny ze záznamů vedených hajným do jehož úseku plantáž spadá. Pro výpočty byly použity současné ceny sadebního materiálu a pro provedení práce ceny stanovené firmou Lesy města Náchoda spol. s r.o.. Jako podklad pro zjištění nákladů na těžbu byly použity výsledky zjištěné na plantáži č. 5. Částky za jednotlivé činnosti byly sečteny a výsledek vyjadřuje celkové náklady vynaložené od založení kultury. Do příjmů byla zahrnuta suma za prodané stromky z této plochy. K jejímu zjištění byly použity výsledky z měření popsaných v kapitole 4. 2. 2. Výše předpokládaného příjmu bez nákladů na dopravu byla získána odečtením nákladů od příjmu z prodej vánočních stromků.
34
4. 2. 4 Orientační průzkum trhu s vánočními stromky V prodejní době let 2006 a 2007 byl proveden orientační průzkum trhu. V každém městě bylo vybráno jedno prodejní místo různých firem a v rozmezí dvou let byly zaznamenány změny v nabízených druzích dřevin a ceně. Prodejní místa byla sledována v Náchodě (firma Lesy města Náchoda spol. s r. o.), v Hradci Králové u obchodního domu Tesco (firma Tanas s r. o.) a v Praze Dejvicích u zastávky metra (firma I. pražská gastronomická s r. o.). Po oba roky provozovaly prodejní místa stejné firmy. Bylo proto snadné zjistit a zhodnotit z přiložených ceníku jakým způsobem se změnily jejich nabídky, popřípadě jak reagovali na změnu poptávky či nikoliv. V této části jsou zároveň obsaženy a zpracovány výsledky prodeje za rok 2006 - 2007 u firmy Lesy města Náchoda spol. s r.o. Tabulky obsahují údaje o počtech prodaných stromků jednotlivých druhů v příslušných výškových třídách. Po vynásobení počtu cenou a sečtením výsledků bylo dosaženo výpočtu příjmu za dané prodejní období. Výsledky byly porovnány a okomentovány.
4. 2. 5 Anketa V době prodeje roku 2007 byla provedena anketa zaměřená na spokojenost zákazníků a její výsledky byly porovnány s anketou Sahuly (1991). Otázky byly záměrně ponechány ve stejném znění s cílem zjistit rozdíly, které svým způsobem mohou poukázat na to, co se v produkci vánočních stromků za sedmnáct let změnilo. O víkendu 22. - 23. prosince 2007 bylo na dvou prodejních místech v Náchodě osloveno postupně 100 zákazníků. Prodejní místa byla záměrně zvolena zcela odlišná. Hlavním rozdílem byl počet nabízených druhů a jejich cena. První místo bylo před obchodním domem Kaufland a druhé na polesí firmy Lesy města Náchoda. Zatímco na prvním místě bylo v nabídce 6 druhů dřevin (jedle normandská, borovice šlechtěná, smrk pichlavý, smrk ztepilý, smrk šlechtěný, smrk omorika) a jejich průměrná cena byla 500 Kč, na druhém místě bylo k výběru ze 4 druhů dřevin (smrk pichlavý, jedle normandská, borovice lesní, smrk ztepilý) o průměrné ceně 300 Kč. V rámci ankety byli osloveni kupující, kteří zvolili domácí jehličnan za nižší cenu a také zákazníci kupující cizokrajný druh dřevin za vyšší cenu. Otázky byly formulovány dle autora Sahuly (1991), aby bylo možné porovnat rozdíly v odpovědích. Dotázaní mohli odpovídat ANO či NE. Z ankety byla vypuštěna otázka uvedena Sahulou (1991) pod číslem 6: Dal(a) byste v případě širšího výběru přednost jedli? Pro současné podmínky na trhu, kdy je opravdu široký výběr není tato otázka aktuální.
35
Otázky zněly: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Jste spokojen(a) se stromkem, který jste si vybral(a)? Zdá se Vám jeho cena přiměřená? Byl(a) byste ochotný(a) zaplatit více peněz za kvalitnější stromek? Dal(a) byste přednost přímému výběru stromků na plantáži? Dáte přednost raději borovici před smrkem? Koupil(a) byste si mimo tradičních stromků (SM, BO) i jiný druh dřeviny např. douglaska tisolistá, smrk pichlavý, borovice černá, jedle normandská? 7. Koupil(a) byste si případně i umělý vánoční stromek?
36
5. VÝSLEDKY A DISKUZE 5. 1 Současný stav produkce vánočních stromků v ČR a zahraničí Přestože v posledních letech dochází k určité stagnaci prodeje přírodních vánočních stromků, zejména z důvodů atraktivní nabídky cenově dostupných kvalitních umělých stromků, stále ještě je ve většině našich domácností přírodní vánoční stromek neodmyslitelnou součástí Vánoc. Spotřeba vánočních stromků je značná, např. v roce 1988 bylo v České republice vyrobeno cca 1,5 milionu vánočních stromků Černý (2005). Dle průzkumů bylo zjištěno, že se ročně v České republice prodá přes milión vánočních stromků (Anon., 2006). V některých zemích se produkce vánočních stromků, popřípadě ozdobného klestu, stala důležitým obchodním artiklem. Z evropských států je to třeba Dánsko. Mimo Evropu pěstování vánočních stromků na plantážích ve velkém rozsahu rozšířilo např. v USA a Kanadě. Spotřeba vánočních stromků je odedávna v některých státech velmi vysoká, např. v USA již v roce 1962 činila téměř 45 milionů kusů a z toho 38 % bylo vypěstováno na plantážích. Dle Larsona (2004), který se zabýval produkcí vánočních stromků v USA, je jejich produkce silně ovlivněna cenou prodeje, reklamou, propagací a především strategickým místem, na kterém by měly být plantáže zakládány. V Německu představuje průměrná roční spotřeba vánočních stromků cca 22 milionů kusů. Značné požadavky na dodávaná množství vánočních stromků vedly k tomu, že v posledních desetiletích došlo k značnému rozmachu zakládání a pěstování vánočních stromků na plantážích. Nejen díky tomu se pěstitelé vánočních stromků začali sdružovat do zájmových organizací. V rámci nich si vyměňují skutečnosti s pěstováním, řeší problémy související s výrobou stromků jejich odbytem apod. V roce 1965 existovalo na světě cca 25 takových organizací, které řešily společně tyto problémy v 27 státech. Také v České republice vzniklo v roce 1998 Sdružení pěstitelů vánočních stromků se sídlem: Pražská 110, 281 63 Kostelec nad Černými lesy. Tato organizace sdružuje fyzické a právnické osoby, které se zabývají pěstováním a prodejem vánočních stromků i ozdobného klestu. V České republice se začaly plantáže vánočních stromků ve větší míře zakládat teprve v posledních letech. Hlavními důvody jsou zejména nedostatek kvalitních “přírodních“ stromků a nutnost konkurenceschopnosti vůči dováženým stromkům ze zahraničí Černý (2005).
5. 2 Charakteristika a zjištěné údaje o plantážích Terénní pochůzkou a vizuální kontrolou byly zjištěny základní údaje o jednotlivých plantážích. Charakterizují současný stav na jednotlivých plochách.
37
Plantáž č. 1 Lesní úsek: Výměra: Druhová skladba: Stáří plantáže: Přírodní lesní oblast: Expozice: Terénní typ: Půdní typ:
Montace 0,40 ha borovice lesní (Pinus silvestris) 4 roky 23 Podkrkonoší Z 13 – sklon 16 - 25%, únosný 3K1
Neoplocená plocha pod elektrovodem v blízkosti obce Babí o rozloze 0,40 ha. Na jaře v roce 2005 zde bylo vysazeno ve sponu 1,5 x 1,2 m, 2250 kusů dvouleté prostokořenné borovice lesní, která zde tvoří stoprocentní zastoupení. Vylepšování nebylo prováděno. V srpnu 2006 a 2007 bylo provedeno celoplošné vyžínání buřeně křovinořezem. Od založení kultury je vždy na podzim prováděn nátěr proti zimnímu okusu zvěří přípravkem MORSUVIN. Jedná se o místo ne zcela vhodné pro pěstování borovice lesní, která vyžaduje dostatek světla hlavně v mládí. Vzhledem k expozici a okolním vysokým porostům je zde světla málo. Z bylinného patra se zde vyskytuje ostružiník maliník (Rubus idaeus), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), biky hajní (Luzula luzuloides), jílek vytrvalý (Lilium perenne) a brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Růst stromků značně znesnadňují pařezové výmladky dubu, jeřábu a břízy. Na sazenicích se vyskytují znaky napadení ploskohřbetkou sazenicovou. Spon je značně mezernatý. Stromky jsou vysoké 50 – 70 cm, s dvěma přesleny, přitom první je často poškozen převážně vyžínáním. Objevuje se i poškození vytloukáním srnčí zvěří. Dá se předpokládat, že většina stromků v době těžby nebude mít dostatečnou kvalitu. Navrhuji plantáž v příštích dvou letech jednou ročně vyžnout, ochrana proti okusu bude nutná také ještě dva roky. Po smýcení vysázet borovici lesní, popřípadě smrk ztepilý. Hlavní důraz by měl být kladen na pravidelné vyžínání dvakrát ročně po dobu tří let od výsadby, vzhledem k úporné buřeni.
38
Plantáž č. 2 Lesní úsek: Výměra: Druhová skladba:
Stáří plantáže: Přírodní lesní oblast: Expozice: Terénní typ: Půdní typ:
Montace 0,90 ha borovice lesní (Pinus silvestris), smrk ztepilý (Picea abies), jedle bělokorá (Abies alba), jedle ojíněná (Abies concolor) různověká 26 Předhůří Orlických hor SZ 13 – sklon 16 – 25%, únosný 3S8
Oplocená plocha v blízkosti odvozní cesty typu 1 L, nedaleko polesí, o rozloze 0,90 ha. Vstup zajišťuje dřevěná brána. Jedná se o různověkou kulturu, počet vysázených stromků nelze přesně určit. Najdeme zde nově vysázené jedince i osmi leté smrky dosahující výšky přes 2 m. Stromky jsou zde postupně dosazovaný na místa vytěžených jedinců. Jednou ročně na přelomu července – srpna se zde provádí pomístné vyžínání buřeně okolo nově vysázených a menších stromků, které jsou označeny zapíchnutým kolíkem. Toto opatření značně usnadňuje prováděné vyžínání. Daří se zde jedli bělokoré. Současně se pěstuje borovice lesní, smrk ztepilý a v menším množství jedle ojíněná. Stromky dosahují uspokojivé kvality. Nátěr se zde neprovádí, škody zvěří se objevují zcela vyjímečně. Buřeň je zastoupena ostružiníkem maliníkem (Rubus idaeus), metličkou křivolakou (Avenella flexuosa), nárosty břízy bradavičnaté (Betula pendula) a jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia). Navrhuji převedení plantáže na stejnověkou kulturu s pěstováním jedle bělokoré, které se zde velmi daří. Pro dosažení potřebné kvality je u jedle, vzhledem k jejímu pomalému růstu v mládí, nutné klást větší důraz na ochranu proti buřeni. Je proto důležité vyžínat dvakrát ročně po dobu čtyř let a následně jednou ročně po dobu dvou let.
39
Plantáž č. 3 Lesní úsek: Výměra: Druhová skladba:
Stáří plantáže: Přírodní lesní oblast: Expozice: Terénní typ: Půdní typ:
Montace 1,0 ha borovice lesní (Pinus silvestris), smrk ztepilý (Picea abies), jedle bělokorá (Abies alba), douglaska tisolistá (Pseudotsuga taxifolia) různověká 26 Předhůří Orlických hor JZ 12 – sklon 9 – 15%, únosný 3K1
Jedná se o oplocenou plochu pod elektrovodem v blízkosti městské části Branka o rozloze 1,0 ha. Vstup je umožněn dřevěnou branou. Jde o různovětou kulturu, na které se vyskytují nově vysázené i přerostlé stromky. Zastoupena je zde jedle bělokorá, borovice lesní, smrk ztepilý a několik jedinců douglasky tisolisté. Jednou ročně je pomístně prováděno vyžínání buřeně. Nátěr proti zimnímu okusu se zde neprovádí. Většina stromků dosahuje požadované kvality. Škody zvěří jsou zde ojedinělé a to způsobené srnčí zvěří, které se podaří vniknout do oplocenky. Z buřeně se zde vyskytuje metlička křivolaká (Avenella flexuosa), ostružiník maliník (Rubus idaeus) a nárosty břízy bradavičnaté (Betula pendula) o velikosti až 2 m. Hlavní prioritou je odstranění nárostů břízy, její rozdělení na tři části o přibližně stejné výměře a postupný převod na stejnověkou kulturu. Navrhuji zde do budoucna pěstovat douglasku tisolistou, které se zde daří, dále borovici lesní a smrk ztepilý. U douglasky zkoušet zastřihávání, na které dobře reaguje. Plantáž č. 4 Lesní úsek: Výměra: Druhová skladba: Přírodní lesní oblast: Stáří plantáže:
Montace 1,50 ha borovice lesní (Pinus silvestris) 23 Podkrkonoší 5 let
40
Expozice: Terénní typ: Půdní typ:
JZ 11 – sklon do 8%, únosný 3K1
Neoplocená plocha pod elektrovodem v blízkosti obce Kramolna o rozloze 1,5 ha. V roce 2002 zde bylo ve sponu 1,5*1,2 m vysázeno 8350 dvouletých prostokořenných sazenic borovice lesní. O rok později bylo provedeno vylepšování v počtu 650 kusů prostokořenými sazenicemi borovice lesní starými jeden rok. Po čtyři roky zde, vzhledem k úporné buřeni bylo prováděno vyžínání vždy na přelomu měsíce července a srpna. Nátěr proti zimnímu okusu zvěří repelentním přípravkem MORSUVIN byl proveden také čtyřikrát, vždy na přelomu měsíce října a listopadu. Plantáž se nachází v lokalitě s hojným výskytem srnčí zvěře, proto byly zaznamenány časté škody vytloukáním a okusem. Z buřeně se zde vyskytuje převážně metlička křivolaká (Avenella flexuosa), ostružiník maliník (Rubus idaeus), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) dále pak nárosty a pařezové výmladky břízy bradavičnaté (Betula pendula). V roce 2008 bude plantáž vytěžena. Navrhuji odstranit veškeré nežádoucí dřeviny a následně vysázet borovicí lesní na 2/3 plochy a smrk ztepilý na 1/3 plochy. Hlavní důraz by měl být kladen na vyžínání a to nejlépe dvakrát ročně alespoň první dva roky po výsadbě. Nezbytnou bude i nadále ochrana proti škodám zvěří v podobě nátěru repelentním přípravkem MORSUVIN. Plantáž č. 5 Lesní úsek: Výměra: Druhová skladba:
Stáří plantáže: Přírodní lesní oblast: Expozice: Terénní typ: Půdní typ:
Vápenka 0,35 ha borovice lesní (Pinus silvestris), borovice černá (Pinus nigra) smrk pichlavý (Picea pungens), jedle bělokorá (Abies alba) různověká 24 Sudetské mezihoří JV 14 – sklon 26 – 40%, únosný -
41
Jedná se o oplocenou plochu o rozloze 0,35 ha na nelesní půdě v blízkosti obce Vápenka. Vznikla zaplocením části louky v roce 2003. Vysázeny zde byly dvouleté prostokořenné semenáčky borovice lesní v počtu 1000 kusů, sazenice jedle bělokoré 500 kusů, 200 kusů smrku pichlavého a 200 kusů borovice černé. V průběhu dalších čtyř let bylo prováděno vylepšování a díky tomu se zde nacházejí stromky různých výšek. Jedenkrát ročně na konci měsíce července bylo provedeno celoplošné vyžínání po dobu tří let. Zatímco borovice lesní krásně odrostla a již v tomto roce byla část jedinců vytěžena, jedle bělokoré se zde vůbec nedaří. Trpí pozdními jarními mrazíky a dá se říct, že ve svém růstu krní. Smrk pichlavý a borovice černá zatím nedosahují potřebných výšek, i když kvalita je celkem dobrá Do budoucna navrhuji se omezit pouze na pěstování borovice lesní a borovice černé. Oba tyto druhy dokazují, že jim podmínky na této ploše svědčí a jejich kvalita odpovídá požadavkům současného trhu. Vyžínání postačí jedenkrát ročně po dobu tří let od výsadby.
5. 2 Výsledky provedených měření a zjišťování kvality stromků na vybraných plantážích 5. 2. 1 Zjištěné výsledky z plantáže č. 1 Plocha č. 1 byla vytyčena v části s největším dopadem světla, naproti tomu s minimálním vlivem buřeně se v roce 2006, tedy jeden rok po zalesnění z vysazených 55 nacházelo 51 jedinců. V dalším roce se počet snížil na 50 jedinců, když došlo ke ztrátě důsledkem provedeného vyžínání. Stromky zde vykazovaly největší kvalitu ze všech tří zkoumaných ploch. Většina z nich měla pravidelný a rovný růst. První přeslen byl téměř u všech jedinců zdeformován vyžínáním nebo buření. Veškerá další zjištěná poškození jsou zaznamenána v Tab. 2.
42
Tab. 2 Poškození zjištěná na ploše č. 1
Plocha č. 1 Rok Počet stromků Prázdných míst Poškozeno klikorohem borovým Napadených ploskohřbetkou sazenicovou Poškozené vytloukáním Poškozeno okusem Ztráty vyžínáním
2006 51 4 2 4 0 0 1
2007 50 5 0 2 1 0 1
Plocha č. 2 byla vytyčena v místech, kde byly vysázené stromky výrazně ovlivňovány kořenovými výmladky dubu letního a břízy bradavičnaté, což se projevilo na jejich kvalitě. Z vysázených 56 jedinců se zde po prvním roce nacházelo 46, v dalším roce se počet snížil na 44 jedinců v důsledku vyžínání. Stromky nevykazovaly v takové míře rovnost a pravidelnost růstu jak na předešlé ploše. První přeslen byl rovněž ve většině případů deformovaný. Tabulka 3 obsahuje veškeré zjištěné údaje o této ploše. Tab. 3 Poškození zjištěná na ploše č. 2
Plocha č. 2 Rok Počet stromků Prázdných míst Napadeno klikorohem borovým Napadeno ploskohřbetkou sazenicovou Poškozeno vytloukáním Poškozeno okusem Ztráty vyžínáním
2006 46 10 1 2 1 0 4
2007 44 12 0 1 0 1 2
Plocha č. 3 se nacházela v blízkosti porostní stěny sousedního porostu. Na kvalitě a růstu stromků na této ploše se výrazně projevil nedostatek světla a úporná buřeň, která zastínila sazenic v prvním roce po zalesnění a první vyžínání se uskutečnilo pozdě. V roce 2006 se na ploše z vysázených 55 nacházelo pouze 41 jedinců a jejich počet se snížil v příštím roce na 36 jedinců. Oproti předešlým dvěma plochám se však vyskytovalo minimum ostatních pozorovaných poškození. Růst stromků byl nepravidelný, většina jedinců je zdeformovaných a zakrnělého růstu. Veškeré záznamy z této plochy jsou zaneseny v Tab. 4.
43
Tab. 4 Poškození zjištěná na ploše č. 3
Plocha č. 3 Rok Počet stromků Prázdných míst Poškozeno klikorohem borovým Napadeno ploskohřbetkou sazenicovou Poškozeno vytloukáním Poškozeno okusem Ztráty vyžínáním
2006 41 14 0 1 0 0 7
2007 36 19 0 0 0 0 5
Z výsledků zaznamenávaných po dobu dvou let lze kvalitu stromků na této plantáži hodnotit jako nepříliš uspokojivou. Hlavní příčinou je nedostatek světla na téměř polovině výměry plantáže a silné zabuřenění. Z tohoto důvodu stromky na této ploše strádají a nedosahují parametrů stanovených pro vánoční stromek. Jako hlavní příčina byla shledána nevhodná volba dřeviny na této ploše a vzhledem k velkému zabuření nedostačující jedno vyžínáni do roka. Celkem bylo na zkusných plochách vysázeno 166 jedinců, z toho jsou ztráty 36 kusů a 16 kusů bylo poškozeno některým z výše uvedených negativních vlivů. Dá se předpokládat, že většina stromků v době těžby nebude mít dostatečnou kvalitu.
5. 2. 2 Zjištěné výsledky z plantáže č. 4 Na ploše č. 1 byly hodnoceny kvalitativní parametry u třinácti stromků. Rovnost kmene vykazovalo jedenáct jedinců, pravidelný růst mělo devět stromků a dobré zbarvení jehlic mělo jedenáct stromků. Nejvíce jedinců se vyskytovalo ve výškové třídě 1 – 1,5 m a to 32 ks. Průměrná výška stromků na ploše byla 1,43 m (viz. Tab. 5, Tab. 6).
44
Tab. 5 Kvalitativní znaky stromků na ploše č. 1
Plocha č. 1 Celkem 39 stromků, hodnoceno 13, prázdných míst 17 Číslo stromku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13
Pravidelnost růstu
Rovnost
Zbarvení jehličí
3 2 3 3 3 2 1 3 3 3 3 2 3
R R R R R R N R R R N R R
3 3 3 3 3 3 2 3 3 2 3 3 3
Vysvětlivky: rovný (R), nerovný (N). Pravidelnost růstu 1- nepravidelné 2- vyhovující 3- pravidelný Zbarvení jehličí 1- nevyhovující zbarvení 2- vyhovující 3- dobré Tab. 6 Naměřené výšky stromků na ploše č. 1
Plocha č. 1 Číslo stromku Výška (m) Číslo stromku Výška (m) Číslo stromku Výška (m)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
1,5
1,6
1,6
1,7
1,4
1,5
1,2
1,4
1,3
1,3
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
1,4
1,3
1,7
1,3
1,4
1,5
1,5
1,4
1,5
1,5
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
1,3
1,7
1,4
1,5
1,5
1,4
1,2
1,1
1,4
1,3
Číslo stromku
31
32
33
34
35
36
37
38
39
Výška (m)
1,2
1,5
1,4
1,7
1,6
1,2
1,4
1,3
1,5
45
Průměrná
výška: 1,43 m
Kvalitativní znaky na ploše č. 2 byly hodnoceny u dvanácti stromků. Pravidelný růst byl zaznamenán u sedmi jedinců, rovnost kmene u jedenácti a dobré zbarvení jehlic prokazovalo 8 stromků. Nejvyšší počet jedinců se nacházelo ve výškové třídě 1 – 1,5 a sice 31 ks. Průměrná výška stromků na ploše byla 1,40 m (viz. Tab. 7, Tab. 8) Tab. 7 Kvalitativní znaky stromků na ploše č. 2
Plocha č. 2 Celkem 36 stromků, hodnoceno 12, prázdných míst 19 Číslo stromku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Pravidelnost růstu
Rovnost
Zbarvení jehličí
2 2 3 3 3 2 3 3 2 1 3 3
R R R R R R R R R N R R
2 3 3 3 3 3 2 3 2 3 3 2
Tab. 8 Naměřené výšky stromků na ploše č. 2
Plocha č. 2 Číslo stromku Výška (m) Číslo stromku Výška (m) Číslo stromku Výška (m) Číslo stromku Výška (m)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
1,6
1,5
1,5
1,5
1,4
1,3
1,4
1,4
1,2
1,6
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
1,1
1,4
1,5
1,5
1,4
1,4
1,6
1,2
1,3
1,5
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
1,5
1,2
1,2
1,6
1,3
1,4
1,5
1,4
1,3
1,4
31
32
33
34
35
36
1,5
1,7
1,3
1,2
1,3
1,3
Průměrná výška: 1,40 m
Na ploše č. 3 bylo hodnoceno 10 jedinců a všichni vykazovali pravidelný průběh kmene. Většina z nich měla zbarvení jehlic hodnoceno jako dobré, pouze u jednoho jedince bylo sledováno vyhovující zbarvení. Pravidelnost růst byla zaznamenána
46
u poloviny jedinců, a to u 5 ks. Průměrná výška sledovaných stromků byla 1,40 m. Podrobnosti uvádí Tab. 9 a Tab. 10. Tab. 9 Kvalitativní znaky stromků na ploše č. 3
Plocha č. 3 Celkem 32 stromků, hodnoceno 10, prázdných míst 22 Číslo stromku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Pravidelnost růstu
Rovnost
Zbarvení jehličí
3 3 2 2 2 3 2 3 3 2
R R R R R R R R R R
3 3 3 3 3 3 2 3 3 3
Tab. 10 Naměřené výšky stromků na ploše č. 3
Plocha č. 3 Číslo stromku Výška (m) Číslo stromku Výška (m) Číslo stromku Výška (m) Číslo stromku Výška (m)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
1,3
1,4
1,4
1,5
1,4
1,4
1,2
1,3
1,7
1,6
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
1,3
1,2
1,7
1,4
1,4
1,3
1,4
1,5
1,5
1,4
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
1,3
1,2
1,3
1,4
1,5
1,5
1,2
1,4
1,7
1,3
31
32
1,2
1,4
Průměrná výška: 1,40 m
Na ploše č. 4 byly u dvanácti stromků hodnoceny kvalitativní znaky. U deseti jedinců bylo zaznamenáno dobré zbarvení jehlic, pravidelný růst byl sledován u osmi jedinců a rovnost kmene vykazovalo deset jedinců (viz. Tab.11). Tab. 12 uvádí výšky naměřené u jednotlivých stromků, z nichž byla vypočtena průměrná výška 1,44 m. Největší zastoupení stromků se nacházelo ve výškové třídě 1 – 1,5 m a to 30 ks.
47
Tab. 11 Kvalitativní znaky stromků na ploše č. 4
Plocha č. 4 Celkem 37 stromků, hodnoceno 12, prázdných míst 18 Číslo stromku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Pravidelnost růstu
Rovnost
Zbarvení jehličí
3 2 3 3 3 2 1 3 3 3 3 2
R R R R R R N R R R N R
3 3 3 3 3 3 2 3 3 2 3 3
Tab. 12 Naměřené výšky stromků na ploše č. 4
Plocha č. 4 Číslo stromku Výška (m) Číslo stromku Výška (m) Číslo stromku Výška (m) Číslo stromku Výška (m)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
1,5
1,4
1,4
1,6
1,7
1,3
1,4
1,1
1,8
1,3
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
1,6
1,5
1,5
1,5
1,4
1,4
1,5
1,3
1,5
1,5
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
1,2
1,6
1,4
1,2
1,4
1,4
1,5
1,4
1,5
1,5
31
32
33
34
35
36
37
1,5
1,3
1,8
1,6
1,2
1,4
1,3
Průměrná výška: 1,44 m
Tab. 13 uvádí hodnocení kvalitativních znaků stromků vyskytujících se na ploše č. 5. Převážná část jedinců vykazovala pravidelný růst (8 ks) a rovnost kmene byla sledována u devíti jedinců. Zbarvení listí bylo u devíti jedinců hodnoceno jako dobré. Naměřené výšky stromků pěstovaných na plantáži a jejich průměrnou výšku (1,52 m). uvádí Tab. 14. Výškové třídy 1 - 1,5 a 1,5 – 2 byly zastoupeny stejným počtem jedinců, a to 17.
48
Tab. 13 Kvalitativní znaky stromků na ploše č. 5
Plocha č. 5 Celkem 34 stromků, hodnoceno 11, prázdných míst 22 Číslo stromku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
Pravidelnost růstu
Rovnost
Zbarvení jehličí
3 2 3 3 3 2 1 3 3 3 3
R R R R R R N R R R N
3 3 3 3 3 3 2 3 3 2 3
Tab. 14 Naměřené výšky stromků na ploše č. 5
Plocha č. 5 Číslo stromku Výška (m) Číslo stromku Výška (m) Číslo stromku Výška (m) Číslo stromku Výška (m)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
1,7
1,4
1,5
1,6
1,6
1,2
1,4
1,4
1,5
1,7
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
1,6
1,6
1,4
1,5
1,4
1,6
1,7
1,2
1,3
1,4
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
1,4
1,5
1,5
1,6
1,7
1,8
1,7
1,6
1,7
1,7
31
32
33
34
1,6
1,4
1,4
1,6
Průměrná výška: 1,52 m
Na ploše č. 6 byly sledovány kvalitativní znaky u třinácti jedinců. Pravidelnost růstu byla zaznamenána u osmi stromků, rovný kmen vykazovalo 11 jedinců a dobré zbarvení jehličí bylo pozorováno u deseti kusů (viz. Tab. 15). Největší počet jedinců byl sledován ve výškové třídě 1 – 1,5, a sice 29 ks. Průměrná výška stromků na ploše činila 1,53 m (viz. Tab. 16).
49
Tab. 15 Kvalitativní znaky stromků na ploše č. 6
Plocha č. 6 Celkem 39 stromků, hodnoceno 13, prázdných míst 17 Číslo stromku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13
Pravidelnost růstu
Rovnost
Zbarvení jehličí
3 2 3 3 3 2 1 3 3 3 3 2 2
R R R R R R N R R R N R R
3 3 3 3 3 3 2 3 3 2 3 3 2
Tab. 16 Naměřené výšky stromků na ploše č. 6
Plocha č. 6 Číslo stromku Výška (m) Číslo stromku Výška (m) Číslo stromku Výška (m) Číslo stromku Výška (m)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
1,4
1,5
1,5
1,4
1,3
1,3
1,5
1,8
1,6
1,6
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
1,4
1,4
1,5
1,6
1,6
1,3
1,3
1,3
1,7
1,2
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
1,8
1,5
1,5
1,4
1,3
1,2
1,7
1,8
1,6
31
32
33
34
35
36
37
38
39
1,5
1,6
1,2
1,3
1,3
1,2
1,4
1,5
1,5
1,5 Průměrná výška: 1,53 m
Tab. 17 uvádí hodnocení kvalitativních znaků stromků na ploše č. 7. Rovnost byla sledována u devíti stromků, pravidelný růst byl viditelný u osmi stromků a dobré zbarvení jehličí bylo zaznamenáno u devíti jedinců. Převážná část stromků byla zařazena do výškové třídy 1 – 1,5 m, a to 23 kusů. Průměrná výška stromků na ploše byla 1,53 m (viz. Tab. 18).
50
Tab. 17 Kvalitativní znaky stromků na ploše č. 7
Plocha č. 7 Celkem 34 stromků, hodnoceno 11, prázdných míst 20 Číslo stromku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
Pravidelnost růstu
Rovnost
Zbarvení jehličí
3 2 3 3 3 2 1 3 3 3 3
R R R R R R N R R R N
3 3 3 3 3 3 2 3 3 2 3
Tab. 18 Naměřené výšky stromků na ploše č. 7
Plocha č. 7 Číslo stromku Výška (m) Číslo stromku Výška (m) Číslo stromku Výška (m) Číslo stromku Výška (m)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
1,4
1,5
1,6
1,4
1,5
1,5
1,5
1,3
1,6
1,8
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
1,5
1,6
1,5
1,5
1,5
1,6
1,5
1,5
1,4
1,9
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
1,8
1,4
1,7
1,8
1,9
1,6
1,5
1,4
1,4
1,5
31
32
33
34
1,3
1,4
1,4
1,4
Průměrná výška: 1,53 m
Na ploše č. 8 byly kvalitativní znaky sledovány u třinácti jedinců. Rovný kmen byl nalezen u jedenácti stromků, dobré zbarvení jehlic bylo zaznamenáno u deseti kusů a pravidelný růst vykazovalo devět stromků (viz. Tab. 19). Dle naměřené výšky bylo 37 stromků zařazeno do výškové třídy 1 – 1,5 m. Průměrná výška stromků na ploše činí 1,36 m (viz. Tab. 20).
51
Tab. 19 Kvalitativní znaky stromků na ploše č. 8 Plocha č. 8 Celkem 40 stromků, hodnoceno 13, prázdných míst 15 Číslo stromku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13
Pravidelnost růstu
Rovnost
Zbarvení jehličí
3 2 3 3 3 2 1 3 3 3 3 2 3
R R R R R R N R R R N R R
3 3 3 3 3 3 2 3 3 2 3 3 2
Tab. 20 Naměřené výšky stromků na ploše č. 8 Plocha č. 8 Číslo stromku Výška (m) Číslo stromku Výška (m) Číslo stromku Výška (m) Číslo stromku Výška (m)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
1,3
1,2
1,2
1,2
1,3
1,4
1,3
1,2
1,5
1,5
1,6
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
1,4
1,4
1,4
1,4
1,6
1,5
1,5
1,2
1,3
1,3
1,5
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
1,5
1,3
1,4
1,4
1,4
1,4
1,4
1,7
1,4
1,5
1,3
34
35
36
37
38
39
40
1,3
1,2
1,1
1,3
1,4
1,1
1,2
Celkové hodnocení všech vyšetřovaných ploch: Kvalitativní znaky: Pravidelnost růstu: 3 (pravidelný) 2 (vyhovující) 1 (nepravidelný)
62 ks 26 ks 7 ks
52
Průměrná výška: 1,36 m
Rovnost kmene: Rovný 82 ks Nerovný 13 ks Zbarvení jehličí: 3 (dobré) 2 (vyhovující)
76 ks 19 ks
Hodnocení výšek: Výšková třída: 0-1m 0 ks 1 – 1,5 m 228 ks 1,5 – 2 m 63 ks 2+m 0 ks
5. 3 Stanovení nákladů na těžbu a orientační ekonomické zhodnocení výroby 5. 3. 1 Stanovení nákladů na těžbu na plantáži č. 5 K provedení těžby 126 stromků a jejich přiblížení k odvozní bylo za potřebí 4 hodiny 45 minut. V době pracovní činnosti byla naměřena teplota vzduchu 3°C, obloha byla zatažená a ke konci směny začalo mírně pršet. Cena za provedení práce byla stanovena firmou Lesy města Náchoda spol. s r. o. na 90 Kč/Nh. Celkové náklady na těžbu a přiblížení stromků činily 90 x 4,75 = 427,50 Kč. Následně byla pomocí měřičské latě změřena výška každého stromku a dle ceny byly stromky roztříděny do výškových tříd následovně: • • • •
0-1m 1 – 1,5 m 1,5 – 2 m 2+ m
0 kusů 34 kusů 82 kusů 10 kusů
x 150 x 170 x 200 x 250
= 0 Kč = 5 780 Kč = 16 400 Kč = 2 500 Kč 24 680 Kč
Vynásobením počtu stromků jednotlivých výškových tříd cenou platnou v roce 2007 a součtem výchozích cen byl vypočítán předpokládaný příjem z vytěžené části plantáže na 24 680 Kč. Rozdíl od skutečnosti po provedeném prodeji by mohlo způsobit odstranění spodního netvárného přeslenu u některých jedinců, které nebylo při těžbě provedeno. Důvodem by bylo zařazení stromku do nižší výškové třídy a snížení jeho ceny.
53
5. 3. 2 Orientační ekonomické zhodnocení výroby na plantáži č. 4 Na plantáži č. 4, která je příští rok určena k těžbě, bylo provedeno orientační ekonomické zhodnocení dosavadní výroby. Veškeré činnosti se provozují za účelem zisku. Stejný případ je i u výroby vánočních stromků. Dosažené výsledky nastiňují efektivnost výroby na této plantáži.
5. 3. 2. 1 Náklady První výsadba: použito 8350 ks dvouletých sazenic borovice lesní Vylepšování: použito 650 ks dvouletých sazenic borovice lesní Celkem: 9000 ks Cena za dvouletou sazenici borovice lesní: 2,80 Kč Náklady na sazenice: 2,8 x 9000 = 25 200 Kč Počet vysázených sazenic celkem: 9000 kusů Cena za jamkovou sadbu 25 x 25 cm: 3,30 Kč/ks Náklady na výsadbu: 9000 x 3,30 = 29 700 Kč Cena za vyžínání: 4500 Kč/ha Vyžínaná plocha: 1,5 ha Počet provedených vyžínání: 3 Náklady na vyžínání: 4500 x 1,5 x 4 = 27 000 Kč Cena za provedení nátěru repelentním přípravkem proti zimnímu okusu: 1100 Kč/ha Natíraná plocha: 1,5 ha Počet provedených nátěrů: 4 Náklady na provedení nátěru: 1100 x 1,5 x 4 = 6600 Kč Cena za 1 balení přípravku Morsuvin: 450 Kč Počet balení potřebných na 1 ha: 3 Počet balení na plochu: 4,5 Počet provedených nátěrů: 4 Náklady na pořízení potřebného množství přípravku: 4 x 4,5 x 450 = 8100 Kč Počet těžených stromků: 5457 Cena za těžbu: 90 Kč/Nh Čas potřebný k vytěžení a přiblížení 100 stromků: 3 hodiny 45 min Náklady na těžbu:204,64 x 90 = 18 417 Kč Náklady celkem: 115 017 Kč
54
5. 3. 2. 2 Příjmy Počet vytěžených stromků celkem: 5 457 Počet stromků v jednotlivých výškových třídách: 0-1m 1 – 1,5 m 1,5 – 2 m 2+ m
0 ks 4238 ks 1219 ks 0 ks
Platný ceník z roku 2007: 0-1m 1 – 1,5 m 1,5 – 2 m 2+ m
150 Kč 170 Kč x 4238 = 720 460 Kč 200 Kč x 1219 = 243 800 Kč 250 Kč
Předpokládaný příjem z prodeje stromků: 964 260 Kč
Předpokládané příjmy bez nákladů na dopravu: 849 243 Kč Při vytěžení plantáže č. 4 ve věku pěti let byl předpokládaný příjem bez nákladů na dopravu stanoven na 847 243 Kč. Plantáž bude vytěžena v roce 2008, lze tedy předpokládat výškový přírůst u pěstovaných stromků a od toho se odvíjející vyšší příjem. Výše příjmu mohou negativně ovlivnit škodliví abiotičtí a biotičtí činitelé.
5. 4 Orientační průzkum trhu s vánočními stromky V Hradci Králové před obchodním domem Tesco byla po dva roky (2006 - 2007) sledována firma Tanas s r. o. Jejich ceny a nabídka druhů dřevin se jako u jediného ze sledovaných prodejců po oba roky nezměnila, přestože se jejich prodejní místo nacházelo na velmi dobrém místě. Jejich ceník byl odstupňován po deseti centimetrech pro každou dřevinu. Začínal od výšky 1 metru a končil u výšky 3 metry. Prodávající měřil výšku měřičskou latí. Součástí nabídky bylo balení stromku do síťoviny a ofrézování kmínku za účelem snadnějšího upevnění stromku do stojanu. Vzhledem k tomu, že se ceny ani nabídka po oba roky nezměnily, je ceník přiložen v Tab. 21.
55
Tab. 21 Ceník firmy Tanas s r. o. v letech 2006 - 2007 Prodejce Tanas s r. o. 2006 a 2007 Tesco Hradec Králové Délka v cm 100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 220 250 270 300
smrk ztepilý 120 130 140 155 165 185 195 210 220 235 255 275 295 315 345
Cena v Kč borovice lesní borovice černá 150 190 165 210 180 230 195 250 215 275 230 295 245 305 265 325 280 350 295 375 315 395 345 425 365 445 375 475 395 495
smrk pichlavý 190 210 230 250 275 295 305 325 350 375 395 425 445 475 495
V Praze Dejvicích u zastávky metra byl po dva roky sledován rozdíl v cenách a změnách v nabízených druzích dřevin u firmy I. pražská gastronomická s r. o. U této firmy byl zaznamenán jak rozdíl cenový tak v nabídce. Oproti roku 2006 firma v roce 2007 rozšířila prodej o smrk ztepilý a přistoupila k zdražení z 1,8 Kč na 2 Kč za 1 cm výšky u borovice lesní. Výška byla měřena měřičskou latí. Součástí prodeje byla nabídky okrasného klestu jedle normandské a borovice černé. Prodejce dále poskytoval službu balení stromků do síťoviny. Ceník byl sestaven pro každou nabízenou dřevinu, přičemž se cena byla stanovena za každý centimetr naměřené délky a je přiložen v Tab. 22 a Tab. 23 pro každý rok zvlášť.
56
Tab. 22 Ceník prodejce I. pražská gastronomická s r. o. v roce 2006 Prodejce I. pražská gastronomická s r. o. 2006 Praha zastávka metra Dejvická Druh dřeviny borovice lesní borovice černá smrk pichlavý jedle normandská
Cena v Kč/1cm 1,8 2,5 2,5 3,5 větve jedlové svazek 40 Kč větve borovice černé svazek 40 Kč balení stromku do síťoviny 10 Kč
Tab. 23 Ceník prodejce I. pražská gastronomická s r. o. v roce 2007 Prodejce I. pražská gastronomická s r. o. 2007 Praha zastávka metra Dejvická Druh dřeviny borovice lesní borovice černá smrk pichlavý jedle normandská smrk ztepilý
Cena v Kč/1cm 2 2,5 2,5 3,5 1,8 větve jedlové svazek 40 Kč větve borovice černé svazek 40 Kč balení stromku do síťoviny 10 Kč
Třetím sledovaným prodejcem byla firma Lesy města Náchoda spol. s r.o., která měla své prodejní místo po oba roky na polesí v Náchodě. Ceník byl sestaven pro jednotlivé dřeviny a dle zařazení do výškových tříd byla stanovena cena. Oproti roku 2006 došlo v roce 2007 k rozšíření nabídky prodávaných druhů stromků o smrk pichlavý a navýšení cen u smrku ztepilého a borovice lesní v průměru o 40 Kč v jednotlivých výškových třídách. U jedle normandské došlo ke změně stanovení ceny, kdy v roce 2006 byla jednotná za kus a v roce 2007 již závisela na zařazení stromku do výškové třídy. Výška stromků byla měřena jako u obou předešlých prodejců měřičskou latí. Součástí prodeje byla možnost zakoupení svazků okrasného klestu borovice lesní (6 větví o délce 40 – 60 cm) a poskytnutí služby balení zakoupeného stromku do síťoviny.
57
Tab. 24 Ceník prodejce Lesy města Náchoda spol. s r. o. v roce 2006 Prodejce Lesy města Náchoda spol. s r. o. 2006 Náchod - polesí Výška v m 2+ 1,5 - 2 1 - 1,5 do 1
Cena v Kč borovice lesní 200 170 130 100
smrk ztepilý 150 120 100 80
jedle normandská 360 Kč/ks
větve borovice lesní svazek 20 Kč
Tab. 25 Ceník prodejce Lesy města Náchoda spol. s r. o. v roce 2007 Prodejce Lesy města Náchoda spol. s r. o. 2007 Náchod - polesí Výška v m 2+ 1,5 - 2 1 - 1,5 do 1
smrk ztepilý 200 150 130 100
Cena v Kč jedle borovice lesní normandská 250 490 200 430 170 370 150 320
smrk pichlavý 400 330 270 220
větve borovice lesní svazek 20 Kč
V letech 2006 – 2007 byla vedena podrobná evidence o uskutečněném prodeji. U jednotlivých dřevin byl zaznamenán počet prodaných kusů v konkrétních výškových třídách a vypočítána tržba za jejich prodej. Jedle normandské se v roce 2006 prodalo celkem 18 ks v, roce 2007 došlo k navýšení prodeje o 4 kusy. U borovice lesní se nejvíce jedinců (43 ks) prodalo ve výškovém stupni 1,5 – 2m, v roce 2007 se opět nejvíce jedinců prodalo v této výškové třídě, a to 64 ks. Smrk ztepilý se v roce 2006 nejvíce prodával ve výškové třídě 1,5 – 2 m a to 30 ks, počet prodaných kusů v této výškové třídě zůstal stejný i v roce 2007. U nově nabízené dřeviny smrku pichlavého byl zaznamenán nejvyšší prodej ve výškové třídě 1 – 1,5 m. Nejprodávanějším stromkem byla borovice lesní , které se za období 2006 – 2007 prodalo celkem 199 ks, nejžádanější výškovou třídou byla 1,5 – 2 m, v které se prodalo celkem 193 kusů. Za prodejní období v roce 2006 bylo prodáno celkem 152 ks stromků s vykázanou tržbou 25 020 Kč. Za prodejní období roku 2007 došlo k navýšení celkového prodeje o 65 ks na 217 kusů. Přitom se vykázaná tržba díky zdražení a rozšířené nabídky zvýšila
58
o 21 900 Kč. Veškeré zaznamenané údaje za jednotlivá prodejní období jsou přiloženy v Tab. 25 a Tab. 26. Tab. 25 Výsledek prodeje společnosti Lesy města Náchoda spol. s r. o. v roce 2006 Prodejce Lesy města Náchoda spol. s r. o. 2006 Náchod - polesí Dřevina
Výška v m
Cena za kus
Počet prodaných kusů
Tržba
Jedle normandská
-
360
18
6480
200 170 100 80 150 120 100 80
12 43 18 10 11 30 9 1 152
2400 7310 1800 800 1650 3600 900 80 25020
20
26
520
Borovice lesní
Smrk ztepilý
2+ do 2 m do 1,5 m do 1 m 2+ do 2 m do 1,5 m do 1 m Suma:
Okrasný klest
Tab. 26 Výsledek prodeje společnosti Lesy města Náchoda spol. s r. o. v roce 2006 Prodejce Lesy města Náchoda spol. s r. o. 2007 Náchod - polesí Dřevina
Výška v m
Jedle normandská
do 2 m do 1,5 m 2+ do 2 m do 1,5 m do 1 m 2+ do 2 m do 1,5 m do 1 m do 2 m do 1,5 m
Borovice lesní
Smrk ztepilý
Smrk pichlavý
Okrasný klest
430 370 250 200 170 150 200 150 130 100 330 270 Suma:
Počet prodaných kusů 18 4 17 64 32 3 3 30 24 3 8 11 217
20
21
Cena za kus
59
Tržba 7740 1480 4250 12800 5440 450 600 4500 3120 300 2640 2970 46290 420
Jako nejpraktičtější byl vyhodnocen ceník firmy Lesy města Náchoda spol. s r. o. , který vychází z rozdělení vánočních stromků do výškových tříd dle již zrušené ČSN 48 0511. Výhodou je větší přehlednost při měření výšek a od toho odvislé určování ceny.
5. 5 Výsledky provedené ankety Otázky byly formulovány stejně jako Sahula (1991), za účelem možnosti porovnání získaných výsledků. Rozdílnost je pouze v tom, že Sahula (1991) umožnil odpovědět dotázaným ano, ne, nevím, zatímco v provedené anketě byla možnost odpovídat pouze ne nebo ano. Pro porovnání je proto uvažováno pouze procentuelní vyjádření pro odpověď ano a ne. Vzhledem k této skutečnosti lze brát výsledky porovnání obou anket pouze jako orientační. Výsledky provedených anket jsou zobrazeny v Tab. 27. Tab. 27 Výsledky provedené ankety v roce 2007
Výsledky provedené ankety 2007 Číslo otázky 1 2 3 4 5 6 7
odpověď: ANO % 89 63 34 43 62 56 6
Odpověď: NE % 11 37 66 57 38 44 94
Tab. 28 Výsledky provedené ankety (Sahula, 1991)
Výsledky provedené ankety Sahula (1991) Číslo otázky
odpověď: ANO %
Odpověď: NE %
1 2 3 4 5 6 7
48 82 76 91 54 31 4
37 14 12 5 43 57 91
Odpověď: Nevím % 15 4 12 4 3 12 5
Otázka č. 1 Jste spokojen(a) se stromkem, který jste se vybral(a)? Na tuto položenou otázku odpovědělo kladně 89% dotázaných zákazníků. Oproti výsledkům, kterých dosáhl Sahula (1991) je to o 41% více spokojených zákazníků. Lze tedy soudit, že nabízené stromky v současné době daleko více splňují požadavky zákazníků. Vzhledem k tomu, že uspokojit požadavky každého zájemce je téměř 60
nemožné, považuji tento výsledek za velmi uspokojivý a jistě vypovídá o tom, jak výrazně se změnila kvalita poskytovaných služeb v této oblasti. Otázka č. 2 Zdá se Vám jeho cena přiměřená? Více jak polovina dotázaných, konkrétně 63% odpovědělo kladně. Oproti výsledkům dosažených Sahulou (1991) je to o 19% méně. Přestože se nabízená kvalita od roku 1990 výrazně zvýšila, počet lidí spokojených s cenou stromků klesl. Vysvětluji si to tím, že si zákazníci zvykli na kvalitu, která se jim stala běžnou a všímají si růstu cen. Proto projevují sníženou spokojenost s cenami. Otázka č. 3 Byl(a) byste ochotn(a) zaplatit více peněz za kvalitnější stromek? Tato otázka úzce souvisí s předchozí. Pouze 34% zákazníků by bylo ochotno zaplatit více za kvalitnější stromek. To dokazuje, že zákazníci jsou s kvalitou spokojeni, naproti tomu cena se jim zdá přiměřená a více, by ve většině, za kvalitnější stromek nebyli ochotni zaplatit. Výsledky, kterých dosáhl Sahula (1991), kdy na tuto jím položenou otázku odpovědělo kladně 76% dotázaných, jen potvrzují, že kvalita nebyla příliš vysoká a lidé byli ochotni za její zvýšení i připlatit. Otázka č. 4 Dal(a) byste přednost přímému výběru stromků na plantáži? Odpovědi na tuto otázku mně nejvíce překvapily. Zároveň zde bylo dosaženo velké rozdílu v kladných odpovědích obou anket. Zatímco v mé anketě by dalo přednost výběru vánočního stromku přímo z plantáže 41% zákazníku u Sahuly (1991) to bylo 91%, což je o 48% více zájemců. Zajímal mně důvod nechuti vybrat si stromek přímo na plantáži, proto jsem se části dotázaných zeptal jaký důvod je k tomu vede. Nejčastější odpověď byla, že nemají zájem dojíždět na plantáže a raději nákup vánočního stromku spojí s jiným zařizováním popřípadě nákupem. Důvodem je tedy částečně pohodlnost zákazníku, kdy většina prodejních míst je ve městech u supermarketů a možnost spojit koupi s jinou aktivitou se tedy nabízí. Další možností je nedostatek času v předvánoční době. Otázka č. 5 Dáte přednost raději borovici před smrkem? Výsledek této otázky vypovídá o tom, jaký z našich nejčastěji pěstovaných vánočních stromků je u zákazníku ve větší oblibě. Odpovídali i ti, kteří by si borovici ani smrk nekoupili a raději volí jiný druh dřeviny. Přesto je ve větší oblibě borovice, kdy by ji preferovalo 62% dotázaných. Oproti výsledkům dosažených Sahulou (1991) je to mírný nárůst a sice o 8%.
61
Otázka č. 6 Koupil(a) byste si mimo tradičních stromků (SM, BO) i jiný druh dřeviny např. douglaska tisolistá, smrk pichlavý, borovice černá, jedle normandská? Z výsledků dosažených Sahulou (1991) vyplývá, že pouze 31% dotázaných by mělo zájem o jiný stromek než smrk ztepilý, borovice lesní. Lidé spíše kladli větší důraz na zvýšení kvality nabízených stromků a rozšíření druhové nabídky téměř nevyžadovali. Naproti tomu v současné době více jak polovina dotázaných, konkrétně 56% by volila jiný druh dřeviny. Vysvětluji si to tím, že dříve lidé byly spíše v tomto směru kontroverznější a drželi se více tradic. Za dobu sedmnácti let, která uplynula od zhotovení porovnávané ankety se mnohé změnilo a lidé chtějí jít s dobou proto více vyžadují jiné (cizokrajnější) druhy dřevin. Otázka č. 7 Koupil(a) byste si případně i umělý vánoční stromek? Na tuto otázku odpověděla převážná většina, a to 94% dotázaných NE. V porovnání se Sahulou (1991) je rozdíl minimální, kdy koupi umělého vánočního stromku zavrhlo 91% dotázaných. I přes často mylnou představu ve společnosti, že koupí umělého vánočního stromku se zachovají ekologičtěji, mezi dotázanými, kteří se rozhodli zakoupit přírodní vánoční stromek je jen malé procento těch co by uvažovali o koupi stromku umělého.
62
6. ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit výrobu vánočních stromků u společnosti Lesy města Náchoda s r. o. V rámci jejího zpracování byl hodnocen stav jednotlivých plantáží, kvalitativní a zdravotní stav pěstovaných stromků nacházejících se na majetku společnosti. Dále byla provedena orientační ekonomická vyhodnocení výroby, prodeje vánočních stromků a uskutečněn průzkum trhu v této oblasti. Materiál potřebný k vypracování této studie byl získáván v průběhu let 2006 – 2007 terénními pochůzkami, subjektivním hodnocením a vlastním měřením. Za účelem získání kvalitativních znaků pomocí měření a subjektivního hodnocení byly na plantáži č. 1 vytyčeny tři zkusné plochy o velikosti 10 x 10 m a na plantáži č. 4 osm zkusných ploch o stejné výměře. Výška byla měřena u každého jedince, kvalitativní znaky pak hodnoceny u každého třetího jedince vyskytujícího se na zkusné ploše. V rámci orientačního ekonomického zhodnocení výroby byly na plantáži č. 4 jako materiálový podklad použity náklady na nákup sazenic, jejich výsadbu, vyžínání, nátěry a provedenou těžbu. Stanovení předpokládaného příjmu z prodeje stromků vyprodukovaných na této plantáži bylo využito výsledků zjištěných ze zkusných ploch. Orientační průzkum trhu byl vyhodnocen dle vlastního šetření, které probíhalo na třech prodejním místech, kde byla po dobu 2 let sledována cena a druhové spektrum nabízených stromků. Prostřednictvím ankety, která byla provedena u sta zákazníků byla hodnocena jejich spokojenost s cenou, kvalitou a nabízenými druhy vánočních stromků. Na plantáži č. 4 byla z celkového počtu 95 hodnocených kusů rovnost kmene zjištěna u 82 kusů, pravidelnost růstu u 62 kusů a dobré zbarvení jehličí vykazovalo 76 jedinců. Do nejzastoupenější výškové třídy 1 – 1,5 m bylo zařazeno 228 ks z celkového počtu 291 měřených kusů. Výsledkem orientačního zhodnocení výroby na plantáži č. 4 bylo stanovení nákladů na 115 017 Kč, příjmů z prodeje na 964 260 Kč z toho předpokládaný příjem bez nákladů na dopravu činil 849 243 Kč. Ze třech sledovaných prodejců navýšení cen pouze jeden, zatímco druhové složení nabídky rozšířili dva prodejci. Celková tržba u společnosti Lesy města Náchoda s r. o. vzrostla oproti roku 2006 v roce 2007 téměř o polovinu. Tuto skutečnost si lze vysvětlit tím, že firma přistoupila k navýšení cen a zároveň rozšířila svoji nabídku o nový druh dřevin. Z výsledku provedené ankety je zřejmé, že současní zákazníci jsou daleko více (89%) spokojeni s kvalitou nabízených stromků, což je výrazná změna od roku 1991, kdy byla provedena anketa se stejně formulovanými otázkami. Zákazníci mají v oblibě více borovice lesní (62% dotázaných) než smrk ztepilý. Nejvýraznější rozdíl mezi porovnávanými anketami byl v otázce č. 4, která zněla: Dal(a) byste přednost přímému výběru stromku na plantáži? Oproti výsledku z roku 1991, kdy kladně odpovědělo 92% dotázaných, by se k výběru stromku přímo na plantáži přiklonilo pouze 43% dotázaných. Jako nejčastější důvod byl uváděn nedostatek času v předvánočním období a výhodnost spojení koupě stromku s jiným nákupem, popřípadě činností díky tomu, že jsou prodejní místa situována ve městech nebo u hypermarketů.
63
K úspěchu na trhu a konkurenceschopnosti dovozu ze zahraničí je zapotřebí neustálého zdokonalování postupů používaných při výrobě. K tomuto účelu by měla sloužit převážně odborná literatura, které je v současné době především v českém jazyce nedostatek. Prostřednictvím produkce kvalitních vánočních stromků mají lesníci možnost pozměnit náhled veřejnosti na svoji činnost. Vždyť vánoční stromek je neodmyslitelnou součástí nejkrásnějších svátků v roce, pro většinu rodin téměř na celém světě. Nejen to je důvodem, aby se lesníci dále této problematice věnovali jako jedné z významných součástí přidružené lesní výroby.
64
7. SUMMARY The aim of the thesis was to evaluate the christmas tree production in Náchod Ltd company. The condition of each plantation, quality and health of planted trees were evaluated. Production and selling of christmas trees were economically evaluated and orientation market research was carried out. Material was gathered during the years 2006 – 2007 by field round, subjective evaluation and own measuring. Three experimental areas of the size 10 x 10 m were marked out on the plantation number one and eight experimental areas of the same size were marked out on the plantation number four. The length was measured at each tree, qualitative character at each third tree. Due to the orientation economical evaluation of production, data of seedling purchase, its planting, cutting, painting and logging were used. Results of measuring were used to define supposed income. Orientation market research were evaluate due to investigation, which were done at three different places. On these places were observed price, and diversity of offered species for two years. Other help was public inquiry of about hundred customers. Customers were asked on their satisfaction with price, quality and diversity of offered species. On the forth plantaion were searched 95 trees. 82 of them had good straightness of a trunk, 62 good symetry of trunk, and 76 had satisfactory color of needles. The most represented age class 1 – 1,5 metre had 228 from all 291 searched trees. The result of orientation evaluation of production on no. 4 platation was to determinate expenses for 115 017 Czech crowns and incomes from sale for 964 260 Czech crowns. Suspected income from sale without transport expenses was than 849 243 Czech crowns. Just one of three searched sellers did not get higher his selling prices and two of them get higher their offer of species. Total sales of Forests of Náchod Ltd company increased almost twice in comparation of years 2006 and 2007. Probable explanation of this situation is increment of selling prices and also number of offered tree species. Results of public inquiry are these: 89% of polled people were satisfied with quality of offered christmas trees what is a big diference compared to year 1991. In that year was carried out the same public inquiry with same questions. 62% of polled customers preffer pine-tree against Norway spruce as a christmas tree. The most different aswers were for question no. 4, which asked: „Would you preffer your own proximate choice of christmas tree on a plantation?“ Compared to answers from 1991 when 91% people agreed, would now this posibility use just 43% of customers. Lack of free time and posibility to combine a purchase of christmas tree with other activities and buyings were mentioned reasons for answer. To be succesfull and able to compete with other sellers, it is necesary to get better technologies of production all the time. But there is a lack of special and technical bibliografy about chrismas tree production, especially in Czech. Through christmas tree production, foresters are able to change point of view of public comunity onto them and also on all parts of forestry. Christmas tree is namely essential part of the most beautiful festival of the year for a lot of families all over the world. This is just one reason why foresters should focused on such activities as a part of minor forest produce.
65
8. SEZNAM LITERATURY: ČERNÝ, Z., NERUDA, J., LOKVENC, T., 2005. Pěstování vánočních stromků. Praha, Ústav zemědělských a potravinářských informací, 64 s. DART, L., 2007. Spread of Heterobasidion annosum in christmas tree plantations of the United States Pacific Northwest. Phytopathologi, 97. 551 – 556 LARSON, B., 1997 Christmas tree marketing: Produkt, price, promotion and place tastics. Journal of forestry, 102. 40 - 45 MARTÍNEK, J., 2006. Přednáška na téma: Historie pěstování vánočních stromků, (v rámci předmětu pěstování intenzivních kultur) MILION, J., 1994. Diplomová práce: Technologie pěstování vánočních stromků na ŠLP VŠZ Brno. Brno, Vysoká škola zemědělská v Brně, 83 s. NEUMANN, J., 1977. Rámcová metodika zakládání a obhospodařování plantáží vánočních stromků. Český Krumlov Sahula, M., 1991. Diplomová práce: Problematika výroby vánočních stromků na LZ Kácov. Brno, Vysoká škola zemědělská v Brně, 86 s. Úřadníček, L., MADĚRA, P., a kol. 2001. Dřeviny České republiky. Písek, Matice lesnická, 332s. WESSEL, H., 1991. Algemeine Forstzeitschrift. 25. 1292 Dřeviny pěstované na plantážích. WWW stránky lesycr: [online] citováno 21. března 2008. Dostupný na
Ústav pro hospodářkou úpravu lesa Brandýs nad Labem [online] citováno 28. února 2008. Dostupný na WWW: < http:// uhul.cz/ > Vánoční stromky. WWW stránky jablko:[online] citováno 3. března 2008. Dostupný na
Vánoční stromky. WWW stránky quido: [online] citováno 12. listopadu 2007. Dostupný na
Vánoční víkend tradičních řemesel. WWW stránky technicalmuseum: [online] citováno 2. února 2007. Dostupný na
Lesní hospodářský plán: LHC Lesy města Náchoda. 2006 - 2016, Hradec Králové, Lesprojekt ČSN 48 0501: Vánoční stromky, ÚNM, 1965.
66
9. PŘÍLOHY: Obr. 1 Vstupní brána na plantáž č. 2 Obr. 2 Prodejní místo firmy Lesy města Náchoda spol. s r. o. Obr. 3 Plantáž č. 1 Obr. 4 Vyznačení zkusné plochy na plantáži č. 1 Obr. 5 Plantáž č. 3 Obr. 6 Plantáž č. 5 Obr. 7 Vánoční stromek z plantáže č. 5
67
